1.

EKONOMIE JAKO VĚDA, HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU

 ekonomie
o společenská věda, která spolupracuje se všemi společenskými (sociologie, psychologie,
politologie, právo) a exaktními (matematika, statistika)
o využití omezených zdrojů k produkci statků, služeb a jejich rozdělování mezi jednotlivce a
skupiny osob
 ekonomika
o hospodářský stav státu, souhrn ekonomických činností probíhající na určitém území
 makroekonomie
o ekonomika státu, stav hospodářství, zkoumá ekonomiku jako celek
o zkoumá makroekonomické ukazatele, vrcholy magického pětiúhelníku
 HDP, nezaměstnanosti, inflace, státní rozpočet, bilance zahraničního obchodu
 aktuální hodnoty (4/2020): HDP: 2,5%, nez.: 3,4%, inf: 3,2%
 mikroekonomie
o zabývá se chováním jednotlivých ekonomických subjektů na trhu (domácnosti, firmy,
jednotlivci)
o jednotlivci poptávají produkty a zároveň nabízejí výrobní faktory
o firmy naopak na základě poptávky vytváří produkt prostřednictvím výrobních faktorů

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU

 O hospodaření státu
 Stát je instituce, která má moc vládnout, má právo vytvářet zákony pro cílené skupiny lidí
 Prostřednictvím zákonů, směrnic a doporučení dává určitý rámec legislativě

VEŘEJNÝ SEKTOR

 Všechny instituce a organizace, které jsou alespoň částečně financovány SR

 Úřady, policie, státní školy, zdravotnictví (ne soukromé polikliniky), vláda, prezident

SOUKROMÝ SEKTOR

 Soukromé firmy a organizace, PO, OSVČ

 Získává peníze z vlastního hospodaření
 Veřejný sektor dává pravidla pro fungování soukromého sektoru (vláda, stát, Bejbiš a další) –
vymezují tím fungování jak soukromého sektoru, tak zároveň i sebe
 Soukromý sektor ovlivňuje stav veřejných financí (bohaté soukromé firmy – velké zisky – daně, když
budu kvalitně vyrábět, bude velká poptávka atd.)
 Všechno to jde přes DPH, HDP

ÚROVNĚ VEŘEJNÉ SPRÁVY

 V každé zemi existují různé úrovně veřejné správy

 ČR:
o Stát
o Kraj
o Obec s rozšířenou působností (dříve okresní a krajská města, vydávají tu pasy, řidičáky…)
o Obec
 Všechny tyto správy mají k dispozici určité množství peněz
 Mohou něco pronajímat, občané obce mohou platit poplatky za nějaké služby…
 Daň ze svých činností pak většinou odvádím tam, kde mám trvalé bydliště

INDEX EKONOMICKÉ SVOBODY

 Index, který každoročně sestavuje nadace v NY

 Data dostávají od jednotlivých států (veřejné portály ministerstev) – může být trochu zkreslené
 Počítá se do něj:
o Výše státních výdajů vůči HDP
o Svoboda na trhu práce – výpovědi, nezaměstnanost
o Svoboda obchodu
o Korupce (šedá a černá ekonomika)
o Daňové zatížení
 ČR na 23. místě (1. Hong Kong, 2. Singapur)
 Zlepšuje se korupce, spoustu zákonů proti praní peněz

ROZPOČTOVÁ POLITIKA

 Organizována státem
 Úkolem je zajistit dostatek financí pro fungování státu
 Prostřednictvím výdajů ze SR - měly by být ideálně kryty příjmy do SR
 Př. domácnost:
o Může fungovat tehdy, když mám dostatek peněz na nájem, jídlo, prášky… Když moje výdaje
převyšují můj příjem, jde to do kopru

FISKÁLNÍ POLITIKA

 Neřeší, jestli je vyrovnaný nebo schodkový rozpočet

 Úkolem je stabilizovat veřejné finance (HDP, nízkou nezaměstnanost a inflaci)
 Nástroj aktivního zasahování státu do hospodářství
 Pokud je rozpočet schodkový, tak buď najdu peníze ve státě, nebo se zadlužím
 Banka může zavést státní dluhopisy (pokud ví, že peníze potřebuje na dlouho
 Nebo může vydat pokladniční poukázku – jen na mezibankovním trhu
o Malé banky mohou půjčovat ČNB (když třeba potřebuje 1mld. Když jí malé banky nemají, tak
postupuje tzv. holandskou dražbou – sníží nominál, ale udělá více pokladničních poukázek)
 Mohu prodávat státní majetek
 Expanzivní
o Zvýší se výdaje státu, sníží se daně = schodek
o Stimulace růstu výkonu ekonomiky, projeví se krátkodobým růstem HDP
 Restriktivní
o Sníží se státní výdaje, zvýší se daně = klesá státní dluh, ale sníží se poptávka a začneme šidit

MĚNOVÁ POLITIKA

 = monetární politika
 Zajišťuje stabilitu měny (aktivní ovlivňování inflace)
 Loni stát, aby udržel kurz koruny vůči euru, tak kupoval kvanta eur, aby se udržel evropský kurz, pak
přestali, uvolnili politiku

PŘÍMÉ NÁSTROJE

 Nastavení pravidel likvidity (výše aktiv / pasiv)

 Úvěrové limity / úrokové limity obchodním bankám

NEPŘÍMÉ NÁSTROJE

 Operace na volném trhu

o ČNB se bojí inflace – vydá CP, aby lidé nakupovali a ona dostala peníze k sobě
o ČNB chce rozproudit ekonomiku – skupuje CP, stahuje peníze z oběhu
 Ovlivňování devizového kurzu
 Diskontní nástroje (úrokové sazby u úvěrů, CB stanoví OB)
 Povinné minimální rezervy (% z celkové sumy primárních vkladů OB – změna rezerv změní úvěrovou
kapacitu OB)
 Nákup a prodej cizích měn
 ZAHRANIČNÍ POLITIKA

 Zajistí aktivní platební bilanci = priorita

 (aktivní: vývoz větší než dovoz = zboží je konkurenceschopné)
 Uzavírání mezinárodních smluv
 Vstup do mezinárodních organizací
 Bezcelní dovozy a vývozy – máme zrušená cla se spoustou států mimo EU
 Jestliže by na trhu bylo příliš levné zboží, nastaví se clo
 Dumpingová cena = domácí obchodníci by zkrachovali, nastaví se ANTIDUMPINGOVÉ CLO

CENOVÁ POLITIKA

 Reguluje mzdy
 Stanovuje minimální a maximální ceny
o Nikde na území státu se daná věc nesmí prodávat levněji / dráž
 Cenové moratorium = zmražení cen
o Dříve max. na 6 měsíců
 Regulace cen (dnes už se moc nepoužívá, máme tržní hospodářství)

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA

 Tvorba veřejných rozpočtů, rozdělování

 Veřejné rozpočty
o Centralizované
 Státní rozpočet:
 Rozpočty krajů
 Rozpočty obcí
 Rozpočty regionálních rad regionů
 Rozpočty organizačních složek a příspěvky organizací
o Decentralizované
 Mimorozpočtové fondy

VEŘEJNÝ ROZPOČET

Funkce:
 Alokační
o Umisťování peněz do institucí státu (zdravotnictví, armáda)
 Stabilizační
o Spojeno s fiskální politikou
o Stabilizovat nezaměstnanost, inflaci
 Redistribuční
o Přerozdělování

STÁTNÍ ROZPOČET

 Bilance příjmů a výdajů (podle toho schodkový, vyrovnaný nebo přebytkový)

 Poměr schodku vůči HDP – pro vstup do měnové unie max. 3% (EU)
 Sestavuje vláda, parlament schvaluje ve 3 čteních (různě se připomínkuje) – sestavuje se od října
 Když se nestihne sestavit = rozpočtové provizorium

VEŘEJNÉ PŘÍJMY

 Nejvýznamnější část = daně (DPH hlavně)

 Nedaňové příjmy: poplatky, cla, pokuty
 Daně:
o Princip nenávratnosti (je jedno, kolik odvedu na daních, služby čerpám stejně)
o Občan i firma mají daňovou povinnost (součet všech plateb, které musíme platit státu)
o Daňová kvóta (odvodová povinnost vůči HDP – v ČR 36%)
  náhlé zvýšení daní – lidem se to nelíbí – šidí
 daňové zatížení vůči HDP

VEŘEJNÉ VÝDAJE

 rostou výdaje na zdravotnictví, přibývá výše sociálních dávek (čím dál víc důchodců a čím dál míň
pracujících), výdaje na kulturu, renovaci památek
 financováno z veřejných zdrojů
o máme schodky – dluhově
 státní výdaje
o do resortů
 transferové platby - bez protiplnění (stát nedostává nic nazpět)
o důchody (sirotčí, …)
o mandatorní výdaje = výdaje ze SR ukotvené v zákoně
 výdajový šok pro SR
o jsou potřeba vydat peníze, se kterými se nepočítalo
o financuje se dluhově
 demonstrační efekt
o vidím něco v jiném státě (např. jaké mají daně) a chceme to taky
 výše státních výdajů koresponduje s výší daní (měla by :DDD)
 severské státy z Evropy mají největší podíl veřejných výdajů na HDP
 zadluženost státu
o veřejný sektor není schopen financovat výdaje z vlastních zdrojů
 státní půjčky formou dluhopisů:
o může si je koupit kdokoli (FO, PO) starší 18 let (kromě banky, která je vydává)
o reálná úroková míra záporná, ale bezpečná investice

VEŘEJNÝ DLUH

 v ČR 34% vůči HDP

 ukazuje zadlužení veřejného sektoru
 vyšší než státní a zahraniční dluh
 nejvyšší: Zimbabwe, Japonsko, Řecko, ČR

STÁTNÍ DLUH

 zadluženost celého státu

ZAHRANIČNÍ DLUH

 zadluženost domácností, firem v zahraničí

 největší USA, VB, Francie

STÁTNÍ BANKROT

 nejčastější příčina: stát není schopen svoje dluhy splatit – půjčí si na splácení dluhu (=dluhová past) –
bankrot
 další příčiny: prohraná válka, změna režimu (řeknou si, že nebudou po starém režimu platit dluhy)
 nepostihuje jen stát, ale i všechny věřitele a občany (věřitelé nemusí přijít o vše)
 padne rating (spolehlivost) – větší úroky při úvěru (ČR A+ /AA-)
 lidé přichází o investice a úspory
 snížení platů, vysoká inflace – devalvace
 růst nezaměstnanosti
 banky nefungují, protože zbankrotovaly
 řešení:
 pomáhají mezinárodní organizace
 u rozvojových států si někdy při pomoci stanovují mezinárodní korporace podmínky sobě
prospěšné
 světová banka pomáhá jen chudým státům
  MMF může pomoci všem svým členům
 EU taky pomáhá

EKONOMICKÉ SYSTÉMY

 systém, který umožňuje spojovat jejich síly a efektivně využívat dostupné zdroje
 3 základní otázky:
1. Co a kolik se má vyrábět?
2. Jak to vyrábět? (jaká technologie, jakými výrobními faktory)
3. Jak to rozdělovat?

ZVYKOVÝ SYSTÉM

 kmenové hospodářství; náčelník řekne vše

 centrální Afrika, Austrálie, J Amerika
1. co bude potřeba
2. podle dostupnosti materiálů
3. každý si vezme to, co potřebuje

TRŽNÍ SYSTÉM

 Anglie 18. století; založil Adam Smith (klasická ekonomická škola; 1776 – 1871)
 pojem neviditelná ruka trhu – trh má samoregulační schopnosti, proto nejsou potřeba zásahy do trhu
od státu
 díky poptávce, nabídce a ceně, by neměla existovat nadvýroba nebo nedostatek
 individuální bohatství: bohatne jednotlivec – bohatne celý stát
 NEJDE TO, NEMÁ TO PRÁVNÍ RÁMEC (PLACENÍ ŠKOLY, …)
1. co si žádá trh
2. podle dostupnosti
3. podle zásluh

PŘÍKAZOVÝ SYSTÉM

 vrchol za doby komunismu; centrálně plánované hospodářství

 v minulosti SSSR, dnes S Korea, Kuba, Venezuela
 systém dlouhodobého plánování
 ČERNÝ TRH – LIDÉ CHTĚLI PRODUKTY ZÁPADNÍHO POBŘEŽÍ – FRONTY NA BANÁNY
 nízká sortimentní nabídka, nekvalitní zboží a ceny všude stejné, dotované ceny
1. co rozhodne vláda
2. podle možnosti daného státu
3. všem stejně, dle potřeby

SMÍŠENÝ SYSTÉM

 liberální
o A. Smith = teoretický základ
o maximální podnikání, minimální zásahy státu – nízké daně
o typický pro pravici – ODS u nás, USA
o ŠPATNÝ SOCIÁLNÍ SYSTÉM, STÁT SE O NÁS NEPOSTARÁ
 intervencionalistický
o intervenovat = vměšovat se
o J. M. Keynes
o vysoké daně – štědrý sociální systém
o typický pro levici – ČSSD u nás, Švédsko
1. co si žádá trh
2. podle dostupnosti
3. podle zásluh s pomocí