Prvnick fakulta Masarykovy univerzity Katedra djin sttu a prva

DISERTAN PRCE
LICHTENTEJNOV MEZI KONFISKAC A VYVLASTNNM Pspvek k povlenm zsahm do pozemkovho vlastnictv v eskoslovensku v prvn polovin dvactho stolet

JUDr. Mgr. Ondej Hork Brno 2007

Prohlauji, e jsem disertan prci na tma: Lichtentejnov mezi konfiskac a vyvlastnnm. Pspvek k povlenm zsahm do pozemkovho vlastnictv

v eskoslovensku v prvn polovin dvactho stolet, zpracoval sm a uvedl jsem vechny pouit prameny.
Vnovno rodim

Motta:
Ius est omnium artium maxima. Prvo je umn ze vech umn nejvt. Ius ex iniuria non oritur. Prvo nevznik z bezprv. *** Ale mylenkov, soudm, je v demokracii vnitn rozpor: bij se v n spolu dva principy protichdn: princip rovnosti a princip svobody. Kdy svoboda, to svoboda ke vemu, a tedy i k nerovnosti a kdy rovnost, jakpak svoboda? to je pak tlak a nivelace. alda Lidov moudrost vedle tiscerch pravd skrv jet jednu nevytenou a bezespornou pravdu o relativnosti vech hodnot a pravd. apek Skuten koeny na moudrosti sahaj hluboko, a je to snad nevdk, nevmat si tch koen a neten je pezrat. Svoboda prce vdeck je jen lnkem mezi tmi, kdo odeli, a tch, kdo pijdou. Jaromr Sedlek vlastnm jdrem a charakteristickm rysem prvnho djepisu byl, je a vdycky bude zjem o prvn normy a normativn pedstavy. Vclav Vanek Emil Karel F. X.

Od libovolnho vymylen se [psan djin - O. H.] li pedevm proto, e je udlno podle pravidel historickho emesla, tj. v nejtsnj mon shod s prameny. Pot je ale v tom, e z x monch, s prameny shodnch konstrukc (vdy jich je x, nikdy jedna absolutn pravdiv, tebae nepoznan, jak si naivn mysleli pozitivist), jsou vdy pijaty jako opravdu pravdiv jenom nkter, ty, jim jsou lid ochotni vit, protoe jim odpovdaj na vnou otzku, kdo jsme, odkud pichzme a kam jdeme. Duan Tetk

vodem
Pedkldan prce se vnuje povlenm zsahm do vlastnictv, zejmna otzkm mezivlen pozemkov reformy a konfiskac po druh svtov vlce. Vzhledem k nedvnm restitucm majetku a dodnes probhajcm vlastnickm sporm odkazujcm na dobu po roce 1945 pedstavuje tato dleit kapitola modernch djin odborn i mediln pitaliv tma, jeho ir prvnhistorick uchopen dodnes chyb. Obecn aspekty zsah do vlastnictv v prvn polovin 20. stolet v eskoslovensku budou pibleny na pozad osud lichtentejnskch majetk reprezentujcch charakteristick i vjimen momenty tchto povlench opaten. V ppad Lichtentejn se toti spojily dohromady vechny rozhodujc faktory ovlivujc motivaci zkonodrc po prvn i druh svtov vlce: jednalo se o vznamn lechtick rod, jeho lenov byli povaovni za Nmce, a o nejvt pozemkov majetek v tehdej republice pochzejc ze znan sti z poblohorskch konfiskac. Titm prce se tak pirozen staly dv urujc etapy naich i evropskch djin: situace po roce 1918 a po roce 1945. S prvn je spojen vznik samostatnho eskoslovenskho sttu a mezivlen pozemkov reforma, s druhou pak obnoven samostatnosti, konfiskace neptelskho majetku a vznik sttu nrodnho. Lichtentejnsk tmatika je znan irok a rozmanit a tak vjimen excepcionln, pokud bychom ji chtli krtce charakterizovat slovy profesora JUDr. Jaromra Sedlka. Speciln pozornost by si jist zaslouily pouze obecn aspekty mezivlen pozemkov reformy na majetcch Lichtentejn i nkter jej aspekty vybran jako mezinrodn rozmr vztah mezi knecm domem a eskoslovenskem: otzky uznn, suverenity, neutrality; nzory mezivlen prvn vdy na prvn postaven Lichtentejn a dal teoretick i praktick prvn otzky s nimi spojen. Bez zajmavosti nen ani prbh pozemkov reformy na jednotlivch velkostatcch, zvlt pokud byl provzn s projekty vznamnch

instituc jako napklad se vznikem kolnho statku Masarykv les pi Vysok kole zemdlsk, dnes Mendelov zemdlsk a lesnick univerzit v Brn. Vechny ve uveden prvn otzky jsou v dalm vkladu ble traktovny. Pedkldan prce vak neusiluje o jejich zevrubn vypsn a kritiku, jak se konen stalo ji nkolika obshlmi posudky mezivlench prvnch vdc, ale pokou se o postihnut a shrnut stejnch moment vvoje prvnho postaven Lichtentejn a o zasazen lichtentejnskho pbhu do irch prvnhistorickch souvislost. V obecn rovin se zabv problematikou vlastnictv a jeho omezen, konkrtnji vvojem chpn a uvn institut vyvlastnn a konfiskace. Oba posledn jmenovan instituty toti byly v minulosti s Lichtentejny zce spojeny a oba byly tak v prvn polovin 20. stolet vi jejich majetku uplatovny. Prce se skld ze t vzjemn provzanch st. Nejprve je obecn pojednno o vlastnictv a vznamnch zsazch sttu do vlastnickch vztah v podob konfiskac, vyvlastnn a opaten v rmci pozemkovch reforem, kter pedstavovaly nejzvanj zsahy do koncepce vlastnictv jako neomezenho prvnho panstv vlastnka nad vc. Vznamn msto je v tto obecn sti vyhrazeno dobovm prvnteoretickm a spoleensko-politickm nzorm na charakter vlastnictv a vlastnickho prva, ingerenci sttu a problematiku lidskch prv, zejmna ochrany vlastnictv. Druh st je vnovna podrobnj charakteristice povlench zsah do vlastnictv po roce 1918 a 1945, tedy mezivlen pozemkov reform a povlenm konfiskacm na zklad dekret prezidenta republiky. Je postavena na vzjemnm srovnn situace po prvn a druh svtov vlce a klade si za cl vysledovat pbuznost i rozdly v povlench pstupech k zsahm do vlastnictv a k omezen vlastnickho prva. M pinst odpov na otzku, co mlo rozhodujc vliv na radikln uzkonn konfiskac po roce 1945 a jak se do tto situace promtala demokratick prvorepublikov tradice. Krom relevantn historick a prvnhistorick literatury se opr pedevm o dobov prvn prce v podob monografi, asopiseckch a sbornkovch lnk i koment a o judikaturu nejvych soud. Tet st popisuje prvn pozici Lichtentejn v eskoslovensku a vvoj lichtentejnskho pozemkovho majetku v souvislosti s ve zmiovanmi sttnmi zsahy do vlastnictv. Zpracovn tto sti prce vychz z archivnho vzkumu ve 4

fondech Nrodnho archivu, Moravskho zemskho archivu a Archivu Masarykovy univerzity, doplnnho o reflexi jak zahranin literatury, je se Lichtentejny speciln zabv, tak dobov publicistiky, zvlt socilndemokratickho denku Prvo lidu. S dosud nastnnm zkladnm rozvrenm disertan prce koresponduje i jej struktura. Obecn st prce je rozvrena do t vodnch kapitol. V prvn kapitole jsou rozebrny rozmanit otzky spojen s vlastnictvm a jeho omezenmi, a to v irm asovm horizontu. Ble se mluv o rozliovn vlastnictv a vlastnickho prva, o omezen vlastnickho prva a postojch prvorepublikov spolenosti k vlastnictv. Druh kapitola sumarizuje stavn zklady ochrany vlastnictv v dob prvn republiky a rozebr zevrubnji recepn normu, prozatmn stavu a stavn listinu z roku 1920. Zvltn pozornost je vnovna problematice recepce prva podle zkona . 11/1918 Sb. z. a n., kter mla urujc vznam pro charakter mezivlenho prva. Judiciln vklad recepn normy sehrl stejn roli tak v ppad Lichtentejn. Ve tet kapitole jsou pibleny instituty konfiskace a vyvlastnn: jejich zkladn charakteristika, historick exkurzy, prvorepublikov nzory na konfiskace a vyvlastnn a pojednn o skutenm uplatovn tchto institut v dan dob. Uveden vymezen vak nen chpno stricto sensu, a to zvlt s ohledem na recepci rakouskch a uherskch norem. mysln je v tchto kapitolch zmnna ada pesah jako vyvlastovac zkonodrstv 19. stolet nebo konfiskace za vlky, kter vak tvo pirozenou soust zkouman problematiky a umouj povlen zsahy do vlastnictv po roce 1918 i 1945 lpe a ucelenji pochopit. Ve tvrt kapitole je pojednno o pozemkov reform probhajc v mezivlenm eskoslovensku v letech 1919 a 1935, respektive a do roku 1938, a o konfiskacch po roce 1945. Tato druh st prce, kter nsleduje po obecnjch kapitolch, je zpracovna komparativn metodou, co umouje uchopit povlen konfiskace v kontinuit mylen mezivlenho eskoslovenska. V rmci tto nejobshlej kapitoly jsou pedstaveny povlen zsahy do pozemkovho vlastnictv, a to tak s ohledem na mezinrodn rozmr provdn agrrnch reforem v Evrop, dle podrobnj vklady k zkonnmu vymezen a vlastnmu prbhu mezivlen pozemkov reformy a povlench konfiskac spolu s hodnocenm zsah a opaten.

Pt kapitola, reprezentujc tet pevn pramennou st prce, je zamena na prvn postaven Lichtentejn a na vvoj jejich vlastnictv v eskch zemch zejmna v obdob po vzniku samostatnho sttu. Paradoxn ho lze popsat pmrem mezi konfiskac a vyvlastnnm: tedy od proklamovanch a nakonec neuskutennch konfiskac po roce 1918, pes mezivlenou pozemkovou reformu, jej uzkonn radikln podoba se pi provdn postupn vytrcela, a opt k povlenm konfiskacm majetku Nmc z Vaduzu po roce 1945. Lichtentejnsk tmatika je vznamn nejen s ohledem na postaven rodu, a u prvn (otzka suverenity Lichtentejnskho knectv) nebo faktick (Lichtentejnov jako nejvt pozemkov vlastnci na Morav a souasn i v cel republice), ale i z obecnjho, prvnhistorickho hlediska. Je symptomatick, e se prvnm postavenm Lichtentejn zabvali v rmci svch posudk tak profesoi JUDr. Jaromr Sedlek a JUDr. Frantiek Weyr. Studium lichtentejnsk problematiky me bt inspirativn rovn pro een ady prvn-teoretickch otzek: pro problematiku recepce, kontinuity a diskontinuity, interpretace a argumentace, vztahu dogmatiky a judikatury, konfiskace a vyvlastnn apod. Opomenout nelze ani pnos pro prvn vdu a historiografii: pro poznn metod prce a zpsob argumentace vznamnch prvorepublikovch vdc, zvlt brnnsk prvnick fakulty. Upmn dkuji za vzcnou pomoc vem kolegynm a kolegm z archiv a jinch pracovi, kte m upozornili na jednotliv materily a zpstupnili mi zdroje pro sepsn tto publikace nebo m v diskusch upozornili na nov aspekty prce. Jmenovit dkuji doc. JUDr. Karlu Schellemu, CSc., doc. JUDr. Ladislavu Vojkovi, CSc. a PhDr. Gustavu Novotnmu, CSc. V neposledn ad bych chtl podkovat za ochotu a pomoc tak knihovnicm na brnnsk prvnick fakult.

1 Vlastnictv a jeho omezen

Co je tedy vlastn tvho? otzal se Epimetheus Promethea. Ten odpovdl geniln: Prostor, kter mohu vyplnit svou innost. Nic vce a nic mn. Znovu vm km, snze projde velbloud uchem jehly ne bohat do Boho krlovstv. Matou (19, 24) Velik a hlavn el, pro se lid spojuj ve stty a poddvaj se vld, je zachovn jejich vlastnictv. John Locke Monopoln vlastnictv je krde, ale prav vlastnictv je svoboda. Helmut Rdiger k Proudhonovm nzorm Proti soukrommu majetku stav se do poped osoba lidsk. Ne majetek je el, nbr lovk. Jaromr Sedlek

1.1 Mezi svobodou a rovnost: k paradigmatu vlastnickho prva z historick perspektivy

Nkter instituce maj v jistm smyslu nadasov charakter a jsou tak stle a znovu promleny. Jde o jaksi konstanty-formy, kterm vak bvaj dvny rzn obsahy. Jako pklad je uvdno prvo, spravedlnost, demokracie, rovnost a svoboda. Pat k nim tak instituce vlastnictv.1 vahy o vztazch svobody a rovnosti jsou tradin a vdn tmata filozofie i prvn vdy. Jde o principy i zsady, kter maj v oblasti prva velk vznam, asto tak dobov podmnn, tedy ideologicky vykldan. S tmto jevem se setkvme nadle. Pokud ped rokem 1989 byl kladen draz na zsadu rovnosti, dnes je naopak upednostovna zsada autonomie vle (svobody). Tyto nzory se promtaj i do vah o vlastnictv a o vlastnickm prvu.2 V prvn teorii a filozofii to je problematika ji mnohokrt promlen. Strun vyjdeno: pomr princip svobody a rovnosti odr vztah jedince a spolenosti.3
1

Srov. KNAPP, Viktor. Velk prvn systmy. vod do srovnvac prvn vdy. Praha : C. H. Beck, 1996, s. 107n. 2 Srov. ELI, Karel, ZUKLNOV, Michaela. Principy a vchodiska novho kodexu soukromho prva. Praha : Linde, 2001. Obdobn tak viz nvrh novho obanskho zkonku: dvodov zprva a komentovan paragrafov znn nvrhu jsou zveejnny od dubna roku 2005 na strnkch asopisu Juristic www.juristic.cz a dle jsou dostupn pedevm na strnkch Ministerstva spravedlnosti http://portal.justice.cz (Legislativa a koncepce, Nvrhy zkon). 3 Na tma Equality & Freedom se konal nap. Svtov kongres prvn a sociln filozofie v St. Louis v roce 1975. Pspvky ze sjezdu byly zveejnny v souborn publikaci (1977). K prbhu kongresu: KUBE, Vladimr. a chtl bych to vechno znovu. Brno : Masarykova univerzita, 1994, s. 151n. Novji: VEEA, Milo, MACHALOV, Tatiana, POLK, Radim. Idea rovnosti v eskm a evropskm prvu. In FIALA, Josef, HURDK, Jan (edd.). Vchodiska a trendy vvoje eskho prva po vstupu esk republiky do Evropsk unie. Brno : Masarykova univerzita, 2005, s. 59-82.

Po krtk demokratick zkuenosti prvn republiky si neodpustil nkolik posteh o svobod a demokracii tak F. X. alda, kter napsal: Ale mylenkov, soudm, je v demokracii vnitn rozpor: bij se v n spolu dva principy protichdn: princip rovnosti a princip svobody. Kdy svoboda, to svoboda ke vemu, a tedy i k nerovnosti; a kdy rovnost, jakpak svoboda? to je pak tlak a nivelace. Udret harmonii tchto dvou protichdnch princip d si sttnickho umn pmo nadlidskho. Kadou chvli vysmekne se z ot a nabude pevahy bu ten, nebo onen; a demokracie se nakln bu k diktatue a jedincov, a urit skupiny, nebo k socialistickmu komunismu. Demokracie zd se mn bt mon jen jako doasn rovnovha, kter si d zvlt pznivch a klidnch podmnek vnjch a vnitnch. Jako by stla na rozcest, aby se dve nebo pozdji dala smrem bu jednm, nebo druhm.4 Podobnou perspektivou (ne vak tak provokativn jako alda a navc i nvodn) nahlel vztah svobody a rovnosti tak prezident Tom G. Masaryk, kter ve svm novoronm projevu na potku roku 1922 strun a inspirativn shrnul sv nzory na komunismus a egalitsk pedstavy. V oddlu O komunismu se mimo jin k: Rovnost neexistuje nikde, ani vvojem historie, ani od prody. Ve skutenosti je vude, v cel prod a tak ve spolenosti lidsk nerovnost. Ale lovk prv proto m idel rovnosti. Prakticky znamen rovnost snesiteln stupe nerovnosti. Pedn starost sociln politiky bude odinit plin sociln protivy. Nerovnost do jist mry znamen individualismus, bez nho nen spn hospodaen a spn spoleensk innost vbec mona. A individua, jejich schopnost ku prci, li se nejen kvantitativn, ale tak kvalitativn.5 Obdobn nzory tedy e svoboda stoj v opozici k rovnosti nebo e si alespo konkuruj jsou populrn a rozen a nesprvn nahlen. Podle mho mnn pinesl u ped asem propracovan een vztahu svobody a rovnosti Ronald M. Dworkin, snad nejvznamnj americk prvn filozof poslednch desetilet, kter rozvd ve sv knize Taking Rights Seriously, je u ns vyla pod nzvem Kdy se prva berou vn.6 Podle nj dn obecn prvo na svobodu neexistuje, jen prva na urit konkrtn svobody, jako jsou ty v Listin prv. Ta
4

Moje pochybnosti o demokracii. In ALDA, F. X. O umn. Praha : eskoslovensk spisovatel, 1955, s. 638. 5 Venkov, 3. ledna 1922, s. 2. 6 Praha : Oikoymenh, 2001.

vak nejsou odvozena z njakho irho a abstraktnjho prva na svobodu, ale z prva na rovnost. Dworkin jej nazv prvem na rovnou pozornost a ctu (right to equal concern and respect) a v jeho mylen hraje zsadn vznam. Zde pak odliuje prvo na rovn zachzen (right to equal treatment) a prvo na to, aby se s lovkem zachzelo jako s rovnm (right to treatment as an equal). Jako zastnce liberln koncepce rovnosti povauje za vchoz pochopiteln prvo druh, prvn pojet plat jen podprn za zvltnch okolnost. Byly vysloveny pochyby, zda je pojem a obsah vlastnickho prva mon vyloit ze zsady rovnosti.7 Jedin problematinost vyuit rovnosti me snad spovat v tom, e tato zsada umouje celou adu vklad, co lze naopak povaovat za vhodu. Soudme, e obsah vlastnickho prva je spe vrazem zsady rovnosti ne autonomie vle, protoe vlastnk me ve, pokud tm neporuuje prvn d a nezasahuje do prv jinch osob. Obsah vlastnickho prva me bt v plnosti definovn spe negativn, tedy svmi hranicemi, ne pozitivnm vtem, kdy doktrnou bv uvdna klasick trida ius possidendi, ius disponendi, ius utendi et fruendi. zkou souvislost s tm m tak otzka pvodu vlastnictv jako sociln a ekonomick kategorie. Vznamn civilist v nervn dob po prvn svtov vlce dokazovali, e vlastnictv nen dsledkem prvnch d, ale e jim naopak pedchz. I zde lo do jist mry o otzku ideologickou, jak jet dle uvidme. Meme to ci jet jinak: svoboda i vlastnictv pedstavuj vchoz stav, prvo je reguluje, tedy omezuje. To nachz svj ohlas tak v zsad, e ve, co nen prvnm dem zakzno, je dovoleno. To se dnes rozum samo sebou, ale souasn to je pouze metoda (pohled): nezodpov nm napklad ani podstatnou otzku, zda jde o prvn d pod vlivem politickch ideologi individualistickch nebo socialistickch. V jednotlivch prvnch dech jde prv a jen o mru tchto omezen. Zatmco liberln mylen se jim brn za kadou cenu a pijm je jen v nezbytn me, solidaristick mylen je jim pochopiteln mnohem pstupnj. Podstata demokratick spolenosti spov v neustlm dialogu tchto pstup. To je ovem teorie, historick vvoj el jinm smrem. Pesto nelze nevidt, e tradin svoboda naopak vedla k nerovnosti,8 pozdji vyjden i
7

Srov. ELI, K. Vlastnick prvo. Paradigma eskho pojet pod zkuebnm kamenem kontinentln prvn kultury. Prvn rozhledy, 2005, ro. 13, . 22, s. 808. 8 Nad tm se zamlel ji Jean Jacques Rousseau ve sv slavn Rozprav o pvodu nerovnosti mezi lidmi (1755; es. vyd. Praha : Svoboda, 1949).

prvn. Stedovk neznal jednu svobodu, ale celou adu svobod, kter byly chpny jako privilegia. Obdobn se tak rozliovala rzn vlastnictv s rznm obsahem. Naopak dnen chpn vlastnictv souviselo a s formlnm zrovnoprvnnm. Jako pracovn tezi pro dnen paradigma bych nejspe uvedl: vlastnictv je vrazem svobody, vlastnick prvo zase rovnosti.
1.2 Vlastnictv a vlastnick prvo: pojmy a vznamy

Otzky spojen s vlastnictvm a vlastnickm prvem u tradin poutaj zvenou pozornost filozof, prvnk, politik i adovch oban. Vlastnictvm byl zdvodovn vznik spoleensk smlouvy, respektive stt (John Locke, 1690), pvod nerovnosti mezi lidmi (Jean Jacques Rousseau, 1755), vlastnictv bylo povaovno za nedotknuteln a posvtn prvo (l. XVII. Deklarace prv lovka a obana, 1789) i za krde (Pierre-Joseph Proudhon, 1840). Dleitou roli hrlo soukrom vlastnictv tak v materialistickm mylen a pojet djin (Karel Marx, Bedich Engels).9 Akoliv jsou ve uveden nzory vytreny ze souvislost a tak chpn vlastnictv se v pojet autor liilo,10 dokldaj ilustrativn vznam a souasn i rzn hodnocen tto tradin a dleit instituce. Svou inspiraci autoi mohli erpat jak z antick filozofie, tak z kesanskho mylen. Specifick msto v tchto vahch nle prvn vd. Zvlt nzory a prce mezivlen civilistiky, kter kriticky navazovala na rakouskou prvn vdu 19. stolet, mohou bt dnes inspirativn. Soudob etn nvraty k prvorepublikovmu ddictv jsou souasn reakc na politick a prvn vvoj po roce 1948 a dle jsou umocnny i faktem, e pipravovan obansk zkonk vdom navazuje na zkuenost prvn republiky.11 Historie je toti nevyerpatelnou

Srov. ENGELS, Bedich. Pvod rodiny, soukromho vlastnictv a sttu. Praha : Mlad fronta, 1967. Spis o vlastnictv vznikal v beznu a kvtnu 1884 a tho roku byl v Curychu tak poprv uveejnn. Vechny dosavadn revoluce byly revolucemi na ochranu jednoho druhu vlastnictv proti jinmu druhu vlastnictv. Nemohou chrnit jedno, ani poruuj druh. Ve Velk francouzsk revoluci bylo obtovno feudln vlastnictv, aby bylo zachrnno buroazn vlastnictv; v solnsk revoluci na to doplatilo vlastnictv vitel ve prospch vlastnictv dlunk. A skuten vechny tzv. politick revoluce od prvn do posledn byly provedeny na ochranu vlastnictv jednoho druhu a provedeny konfiskac zvanou t krde vlastnictv jinho druhu. Tak je faktem, e bhem dvou a pl tisce let se mohlo soukrom vlastnictv udret jedin poruovnm vlastnictv. Tamt, s. 80-81. Dle srov. KNAPP, V. Vlastnictv ve spolenosti na pechodu k socialismu. Disertan prce. Praha 1949, s. 24n. 10 Lockovo chpn vlastnictv v irm smyslu zahrnovalo ivoty, svobody a statky. Srov. LOCKE, John. Druh pojednn o vld. Pel. O. Krej. 2. vyd. Praha : Svoboda, 1992, s. 102. K elu sttu ble: JELLINEK, Ji. Veobecn sttovda. Pel. B. Fouska. Praha : J. Laichter, 1906, s. 259n. 11 Srov. op. cit. v pozn. 2.

10

studnic pouen i argument, ke kter se stle vce zanme sklnt.12 Musme se vak vyvarovat idealizac a zachovvat kritinost, co se po roce 1989 ve vztahu k mezivlenmu eskoslovensku ne vdy dailo. Pojmy vlastnictv a vlastnick prvo byly za prvn republiky uvny znan promiskue a nerozliovala je ani star prvn vda. Za vechny meme uvst alespo Antonna Randu, zakladatele na novodob civilistiky, na kterho takka cel pozdj literatura navazovala.13 Tato terminologick neujasnnost vychzela u z nedslednho pojmoslov uvanho v platnch prvnch pedpisech a zvlt v zkladnm a nejdleitjm pramenu soukromho prva, ve Veobecnm obanskm zkonku (ABGB) z roku 1811 ve znn novel. Ten podobn jako adu dalch norem z jinch odvtv recipoval zkon . 11/1918 Sb. z. a n. (dle jen Sb.). Veobecn obansk zkonk se stal nejvznamnjm prvnm kodexem v naem prvnm vvoji a spolu s francouzskm a nmeckm je azen tak k stednm evropskm civilnm zkonkm.14 Vychzel z mskoprvn tradice, osvcenskho racionalismu a pirozenoprvnch teori; v majetkoprvn oblasti se uplatovala zejmna koncepce smluvn volnosti a koncepce nedotknutelnosti vlastnictv, na ni braly zetel tak pozdj rakousk stavy.15
12

Novji srov. SPIL, Ji. Problmy vlastnick jistoty v esk republice. Prvn rozhledy, 2005, ro. 13, . 1, s. 8-12, a ELI, K. Vlastnick prvo. Paradigma eskho pojet pod zkuebnm kamenem kontinentln prvn kultury. Tamt, . 22, s. 807-812. Dle zvlt nlez stavnho soudu . 55/1995 Sb. (o nvrhu na zruen dekretu prezidenta republiky . 108/1945 Sb.) a sdlen S . 477/2005 Sb. (stanovisko plna S ve vci aloby o uren vlastnickho prva). Souasn se jasn ukazuje, jak obtn se soudy s problematickm ddictvm minulosti v principu ji prvorepublikovm - vyrovnvaj. 13 Srov. RANDA, Antonn. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 5. oprav. vyd. Praha : F. ivn, 1900. Dle pspvky ve sbornku: KRM, Jan (ed.). Randv jubilejn pamtnk. K stmu vro narozen Antonna Randy vydala Prvnick fakulta Univerzity Karlovy. Praha : PF UK, 1934. 14 Allgemeines Brgerliches Gesetzbuch (ABGB) byl vyhlen dne 1. ervna 1811 csaskm patentem . 946 Sb. z. s., a to s innost od 1. ledna 1812. K djinm kodifikace obanskho prva srov. BAXA, Bohumil. K djinm kodifikace prva soukromho v zemch eskch. In ROUEK, Frantiek, SEDLEK, Jaromr (edd.). Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Dl I. Praha : V. Linhart, 1935, s. 44-59. Novji zvlt OGRIS, Werner. Zur Geschichte und Bedeutung der sterreichischen Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuch (ABGB). In OGRIS, W. Elemente europischer Rechtskultur. Rechtshistorische Aufstze aus den Jahren 1961-2003. Hg. von Thomas Olechowski. Wien; Kln; Weimar : Bhlau Verlag, 2003, s. 311-331 (kde je uvedena literatura na s. 330-331). Pehled vvoje kodifikace a edici obanskch kodex pinesli SCHELLE, Karel, SCHELLEOV, Ilona (edd.). Civiln kodexy. 1811-1950-1964. Brno : Doplnk, 1993. Nejnovji srov. SCHELLE, K. (ed.). Vvoj prvnch kodifikac. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 15 Srov. HATTENHAUER, Hans. Evropsk djiny prva. Praha : C. H. Beck, 1998, s. 413n.; KNAPP, V. Velk prvn systmy, s. 122n., a URFUS, Valentin. Historick zklady novodobho prva soukromho. mskoprvn ddictv a soukrom prvo kontinentln Evropy. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 89n.

11

Kvalita a nadasovost rakouskho obanskho zkonku se projevila zejmna ve zlomovch dobch. Za prvn meme povaovat jaro nrod a revolun rok 1848, za druhou pak podzim monarchi a vznik nstupnickch stt v roce 1918. Nen proto divu, e bez vraznjch zmn u ns tento zkonk platil a do roku 1950, nkter ustanoven a do roku 1965. V sousednm Rakousku nebo v Lichtentejnsku plat ve znn novel dodnes. Z ABGB vychzela pipravovan a nakonec neuskutenn rekodifikace za prvn republiky, konen se jm nechali inspirovat tak autoi soudobho nvrhu novho obanskho zkonku. Ped vlastnm piblenm problematiky vlastnictv je nutn zdraznit znmou skutenost, e stejn etapu pro formovn modernho esko-rakousko prvnho prosted, a to zejmna pokud uvaujeme o soukromoprvnch kodifikanch aktivitch korunovanch vydnm ABGB, pestavovala josefnsk doba a potek 19. stolet. V majetkoprvn oblasti - s dominantnm postavenm vlastnickho prva a jeho ochrany - meme v tomto ohledu dobe doloit tezi o autonomnm charakteru rakouskho civilnho prva, kdy ve vztahu k francouzskmu Code civil objevme spe paralely ne bezprostedn ovlivnn. Odraz napoleonsk ry je v tomto svtle v oblasti prva men, ne se na prvn pohled me zdt. Ob zmnn kodifikace vychzely ze spolen mylenkov tradice a vzor, souasn vak tak reagovaly na odlin spoleensk pomry, co v ppad majetkoprvnch a zvlt vlastnickch vztah hrlo vznamnou roli. To se projevilo pedevm v otzce nedlnosti vlastnickho prva, protoe v ABGB byla jet zakotvena teorii takzvanho dlenho vlastnictv ( 357-360, viz dle).16 V ustanovench Veobecnho obanskho zkonku uvedench nadpisem O vlastnickm prvu se k: Ve, co nkomu nle, vechny jeho hmotn a nehmotn vci, sluj jeho vlastnictv ( 353) a vlastnictv, jako prvo posuzovno, jest oprvnnm, s podstatou a uitky vci podle sv vle nakldati a kadho jinho z toho vylouiti ( 354).17 Nkte pedstavitel mezivlen civilistiky se snaili pojmy vlastnictv a vlastnick prvo odliit. Jaromr Sedlek shrnuje svoje vahy nsledn:
16

Novji k tomu SCHELLE, K., VESEL, Renata, HORK, Ondej. Odraz napoleonsk doby v esko-rakousk prvn kultue. In FASORA, Luk, HANU, Ji, MAL, Ji (edd.). Napoleonsk vlky a historick pam. Sbornk pspvk ze stejnojmenn konference konan ve dnech 21.-22. dubna 2005 v Brn. Brno : Matice moravsk, 2005, s. 247-258. 17 Podle ROUEK, F., SEDLEK, J. (edd.). Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. Dl II. Praha : V. Linhart, 1935, s. 196-197. Zmnka o podstat a uitcch signalizuje jet tradin prvn a spoleensk modely.

12

Dosavadn nae prce v tto kapitole byla destruktivn, snaila se dokzati, e pojem vlastnictv nen pojmem prvnm, t. j. pojmem, plynoucm z prvnho du. Pravili jsme, e vlastnictv je urit stav, dle nho urit lovk me libovoln uvati uritch pedmt vnjho svta ke svm elm, pravili jsme dle, e takov stav dnch prvnch norem nepedpokld, naopak, e jim logicky i asov pedchz, co i mnoz spisovatel sprvn vyctili (nap. Ihering, Randa atd.). Mlo se za to, e vlastnictv je instituce spovajc vhradn na prvnm du a tud tam, kde prvn d neuznv tto instituce, e tam j ani nen. A tu m pvod uen, e vlastnictv mono jedinm dekretem ze svta zprovoditi.18 Jak je z ve uvedenho cittu patrn, nelo jen o vc pojmoslov a o snahu o zvdetn a zpesnn, ale tato otzka mla vrazn ideov pozad. Byla to bezprostedn reakce na vvoj v Rusku po roce 1917 a na zsahy do vlastnictv pod vlivem komunistickch mylenek. Jaromr Sedlek k tomu dle dodv: Pistoup-li vak ten na n nzor, e vlastnictv nen dnm prvem, e nem s prvem co dlati, pak asi bude skeptitji pohleti na monost, e by tato tiscilet instituce mohla se pouhou prvn normou odstraniti. Spe nahldne, e je zde stejn chyba jako dve: zmna dsledku s inkem!19 Ve svch pracch, zvlt komentch, se vak Jaromr Sedlek a dal mezivlen civilist vzjemnmu zamovn pojm vlastnictv a vlastnick prvo nevyhnuli.20 Zdvodnnm tto nedslednosti jsou jak komentovan pedpisy (ABGB), tak i spornost pi psan textu. Pokud tedy budu uvat v tto prci pojm vlastnictv a vlastnick prvo bez dostatenho rozlien, je to dno ve uvedenmi dvody a pirozen tak vazbou prce na prvorepublikov obdob. Dle je nutn pipomenout, e vznam nkterch termn uvanch mezivlenou prvn vdou i jednotlivmi autory nekoresponduje s jejich dnenm vznamem. Zatmco vlastnictv v objektivnm smyslu bylo chpno jako pedmt vlastnickho prva ( 353), vlastnictv v subjektivnm smyslu pak jako oprvnn vlastnka (
18

SEDLEK, J. Vlastnictv a vlastnick prvo. Brno : Barvi & Novotn, 1919, s. 38. lo o prvn svazek ady Sbrka spis prvnickch a nrodohospodskch, kterou na Prvnick fakult Masarykovy univerzity zaali vydvat Karel Engli a Frantiek Weyr. Sedlek se nejprve kriticky zabval nzory Antonna Randy, Josepha Ungera, Augusta Thona, Leopolda Heyrovskho, Emanuela Tilsche, Josefa Krainze a M. E. Burckhardta, Carla Cromeho, Jana Krme a Emila Svobody (II. hlava, tamt s. 15-39) a pot pistoupil k vlastnmu pojednn o ochran vlastnictv dle obanskho zkonku (III. hlava, tamt s. 40-58). 19 Tamt, s. 38. 20 Srov. SEDLEK, J. Vlastnick prvo. Koment k 353-446 veob. ob. zk. se zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu. Praha : V. Linhart, 1935, 428 s., a ROUEK, F. Koment k 353-446. In ROUEK, F., SEDLEK, J. (edd.). Koment II, s. 196-620.

13

354). Stav, kdy se dsledn nerozliovalo mezi vlastnictvm a vlastnickm prvem, petrvv a do souasnosti. Dnen odborn literatura rozliuje vlastnictv jako kategorii ekonomickou a prvn, kter ji splv s pojmem vlastnickho prva, a dle vlastnick prvo v objektivnm a subjektivnm smyslu, tedy jako soubor prvnch norem a jako monost chovat se normou vymezenm zpsobem neboli jako soubor oprvnn. Pokud bv vlastnictv od vlastnickho prva odliovno, tak je vlastnictv povaovno za pedmt vlastnickho prva.21 Konen je stle otevenou dogmatickou otzkou, jak nazvat stav, kdy urit lovk me libovoln uvati uritch pedmt vnjho svta ke svm elm a kter Sedlek zcela logicky oznail jako vlastnictv. Nkdy se v tto souvislosti mluv o dren i drb. To je dal velk tma, ktermu se vnovala ada vznamnch prvnch vdc, zejmna Friedrich Carl Savigny nebo Antonn Randa.22 U prvn vdeck prce Savignyho se tkala spornho a nikdy nevyeenho problmu, toti jakou prvn povahu m drba, zda je skutenost, nebo prvem.23 Pojmy (termny), kter pirozen slou jako prostedky k uchopen a pochopen skutenosti, jsou do znan mry subjektivn a promnliv. Proto s nimi nejde pracovat schmaticky a penet souasn vznamy do minulosti, ale je zapoteb poznat jejich skuten vznam v dobovch souvislostech.
1.3 Historick exkurz

Vlastnick prvo jako prvo vlun dispozice (veobecn prvn panstv nad hmotnou vc), jak ho znme u od starch man, nebylo dk stedovkmu ddictv zdaleka takovou samozejmost, jak se dnes me zdt. Tuto obecnou promnu pinesly a velk kodifikace z 19. stolet, zahjen slavnm francouzskm Code civil z roku 1804. Revolun zmna z konce stolet pedchzejcho, veden

21

Srov. KNAPP, V. Vlastnictv v lidov demokracii. Prvn prava vlastnictv v eskoslovensk republice. Praha : Orbis, 1952, s. 21n.; novji KNAPP, V., KNAPPOV, Marta. In KNAPPOV, M., VESTKA, Ji, DVOK, Jan a kol. Obansk prvo hmotn. Sv. 1. 4. aktual. a dopl. vyd. Praha : ASPI, 2005, s. 315n.; FIALA, J. In FIALA, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 3. oprav. a dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002, s. 105n., a T. In FIALA, J. a kol. Obansk prvo. Praha : ASPI, 2006, s. 73n. K tomu srov. ELI, K. Op. cit. v pozn. 7, s. 808. 22 Srov. ROUEK, F. O drb. In ROUEK, F., SEDLCEK, J. (edd.). Koment II, s. 70n. Rouek rozliuje sociln stav dren a prvn stav drbu. 23 HATTENHAUER, H. Evropsk djiny prva, s. 491. Savigny a obdobn i Randa - rakousk Savigny, jak ho uznale nazvala kritika, pokldali drbu za skutenost.

14

pod hesly svobody a rovnosti, s sebou pinesla jako nutnou soust tak jednotn a stejn vlastnictv, kter lpe odpovdalo potebm trhu a modern spolenosti.24 Ze srovnn ty obanskch zkonk - francouzskho CC (1804), rakouskho ABGB (1811), nmeckho BGB (1896) a vcarskho ZGB (1907, 1911) - vyvozuje Viktor Knapp nkter zvry, kter dokldaj spolen zklad koncepce vlastnictv v kontinentlnm systmu. Podle n je vlastnick prvo: a) absolutn, co ovem nen mnno v obvyklm smyslu prvnteoretickm, v nm se vrazu absolutn prvo pouv a contrario prva relativnho, nbr ve smyslu rozsahu a pvodu vlastnickho prva; Code civil hovo dokonce o tom, e je to prvo nejabsolutnj, co je ve skutenosti vyjden nelogick (pdavn jmno absolutn svm smyslem nepipout stupovn), b) vlun, dv vlastnkovi prvo z uvn vci vylouit kohokoliv jinho, c) jeho pedmtem je nakldat s pedmtem vlastnictv libovoln (toto slovo se vyskytuje ve tech z uvedench ty zkonk), piem d) tto libovli je dna mez toliko zkonem a prvy jinch osob, e) prvo nakldat s vc (v irm smyslu) implikuje prvo vc uvat (ius utendi), brt z n uitky (ius fruendi), nakldat s n v um smyslu (ius disponendi, ius alienandi), opustit ji (ius dereliquendi) a zniit ji (ius abutendi), f) krom toho nle vlastnkovi prvo poadovat vydn vci od kadho, kdo ji neprvem zadruje (reivindikace), a vzept se jakmukoliv neoprvnnmu ruen svho vlastnickho prva (svpomoc, actio negatoria).25 Star prvo znalo rzn druhy vlastnictv, kter mla rzn obsah. Jako esk dobov termn pro vlastnictv se uvdlo ddictvie, co byl pojem uvan analogicky tak v jinch zemch.26 Rozliovalo se pak ddictv ddin (prav),
24

K vvoji pojmu vlastnictv a jeho obsahu srov. SCHWAB, Dieter. Heslo Eigentum. In BRUNNER, Otto, CONZE, Werner, KOSELLECK, Reinhart (edd.). Geschichtliche Grundbegriffe. Historiches Lexikon zur politisch-sozialen Sprache in Deutschland. Bd. II. E-G. 4. Aufl. Stuttgart : Klett; Cotta, 1998, s. 65-115. Ke vztahu svobody a vlastnictv srov. DIPPER, Christof. Heslo kolektivu autor Freiheit. Tamt, s. 519n. 25 KNAPP, V. Velk prvn systmy, s. 156. 26 Vlastnictv bylo ve stedoevropskm prostoru pojmenovvno rzn: uvala se latinsk oznaen proprietas a dominium nebo nmeck Eigenschaft a Eigentum, u ns a v okolnch zemch najdeme pedevm podobu hereditas, ius hereditarium. Podle Hermenegilda JIREKA (Slovansk prvo v echch na Morav. Doba druh: Od potku XI. do konce XIII. stolet. Praha : K. Bellmann, 1864, s. 268 a 276n.) je pojem ddictvie odvozen od slova ddina a odr tak pamtku na nkdej kolektivn vlastnictv. K tomu srov. BRANDL, Vincenc. Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes. Brnn : C. Winiker, 1876, s. 24-26. Zajmavou paralelu dle najdeme tak v mskm prvu a v nejstarch mskch djinch, kdy se pozemky v osobnm vlastnictv nazvaly heredium a pvodn byly zejm uren jen pro dm a

15

vnn, zstavn, zpisn, duchovn, mansk apod. (viz Vehrd).27 Nejir podobu mlo vlastnictv oznaovan jako prav, ddin ddictv, tedy majetek, kter zstval v rodin po generace a nebyl vzn na lenn vztah nebo jinak omezen. Ddictv (hereditas) se pouvalo pro vlastnictv nemovitch vc, pojem jmn (bona) pak pro vci movit. Ve stedovku se dle pli nerozliovalo mezi vlastnictvm a drbou; pesn hranice neexistovala. To bylo dno mimo jin tm, e vznam pozemkovho majetku spoval pedevm v uvn a uitcch a e nakldn s nm bylo omezen (odmr, nedly, kafty, fideikomisy apod.). Pozemkov vlastnictv bylo souasn provzno se statusem lovka a nabvalo tak rys veejnoprvnch. Mme na mysli napklad institut inkoltu nebo vkon sprvn a soudn pravomoci pozemkovou vrchnost nad poddanmi; v 19. stolet pedstavoval tento veejnoprvn aspekt vlastnictv pedevm daov census u volebnho prva.28 Stedovk chpn vlastnictv nen pojmov ujasnno a li se od mskoprvnho pojet. Prvn vztahy feudln spolenosti byly znan komplikovan a modern terminologi jsou navc obtn uchopiteln. Feudln d ve sv podstat rozeznval ir a u zpsoby uvn pod vrchnm vlastnictvm sttu. Obdobn tak pojem a role sttu podstoupily dlouh a sloit vvoj.29 Vlastnictv v tomto smru pedstavuje zvltn a podivuhodn institut, eji a lpe instituci, kter je provzna s ochranou a vynutitelnost prva, s jeho garanc, tedy s formovnm veejn moci.30
zahradu. Vznik tohoto individulnho pozemkovho vlastnictv byl podle tradice vztaen u k mtickm potkm ma (viz Varro). Srov. HEYROVSK, Leopold. Djiny a systm soukromho prva mskho. 4. oprav. vyd. Praha : J. Otto, 1910, s. 320n. K tomu dle srov. BARTOEK, Milan. Encyklopedie mskho prva. 2. peprac. vyd. Praha : Academia, 1994, s. 97. 27 Srov. JIREEK, H. (ed.). M. Viktorina ze Vehrd O prvch zem esk Knihy devatery. Vydn nov. Praha : Spolek eskch prvnk Vehrd, 1874, zvl. s. 48, 203, 379-380. 28 K tomu srov. STIEBER, Miloslav. Djiny soukromho prva v stedn Evrop. Nstin. 2. vyd. Praha : nkl. vl., 1930, a SATURNK, Theodor. Pehled djin soukromho prva ve stedn Evrop. Nstin pednek. Praha : nkl. vl., 1945. Novji ADAMOV, Karolina. Djiny soukromho prva ve stedn Evrop. Strun nstin. Praha : C. H. Beck, 2001. Podrobnji k drb (possessio): BLAHO, Peter. Niektor terie o drbe a ich kritika. Prvny obzor, 1972, . 8, s. 759773. 29 Srov. TETK, Duan. Kosmova kronika. Studie k potkm eskho djepisectv a politickho mylen. Praha : Academia, 1968, s. 215-231, a T. Mysliti djiny. Praha : Paseka, 1999. 30 K prvu a vlastnictv ve stedovku v kulturn-historick literatue srov. napklad GUREVI, Aron J. Kategorie stedovk kultury. Praha : Mlad fronta, 1978, s. 119n. a 163n., a LE GOFF, Jacques, SCHMITT, Jean-Claude a kol. Encyklopedie stedovku. Praha : Vyehrad, 2002. K ochran vlastnictv srov. MAL, Karel. Ochrana vlastnictv ve Vladislavskm zzen zemskm. In JANI, Dalibor, MAL, Karel, PNEK, Jaroslav (edd.). Vladislavsk zzen zemsk a potky stavnho zzen v eskch zemch (1500-1619). Sbornk pspvk z mezinrodn konference konan ve dnech 7.-8. prosince 2000 v Praze. Praha : Historick stav AV R; stav prvnch djin PF UK, 2001, s. 207-215, a BRAUNEDER, Wilhelm. Das Eigentum des ABGB,

16

Charakteristick institut feudlnho vlastnickho prva pedstavovalo dlen vlastnictv, kdy k jedn vci existovala dv vlastnictv dominium directum (vrchn, k podstat) a dominium utile (uitkov, k uitkm). Tato teorie vznikla v souvislosti s recepc mskho prva, prac glostor a takzvanch postglostor neboli komenttor, kte podle actio directa vlastnka piznvali uivateli (emfyteutovi i superficii) analogickou vcnou alobu actio utilis a obdobn konstruovali tak dvoj vlastnictv. Stalo se to spe nepochopenm mskoprvnho pojet vlastnickho prva jako vlunho prvnho panstv, nestrpcho dn obdobn panstv vedle sebe. Pedstavitel tchto kol se snaili mskoprvn ddictv pizpsobit realit stedovk Evropy, pro kterou byly naopak spolen prvn vztahy k jedn vci charakteristick lo zvlt o vztahy seniora a vazala nebo vrchnosti a poddanho. Teorie dlenho vlastnictv se proto uvalo pro pomry lenn a poddansk, ale tak pro fideikomisy neboli svenectv. Vrchn vlastnictv bylo, jak u napovd samotn pojem, chpno pvodn jako hlavn, urujc. Vznam se vak postupn pesouval k vlastnictv uitkovmu a v 19. stolet se v eskch zemch selsk i lenn uitkov vlastnictv stalo vlastnictvm plnm, vlunm podle mskoprvnho vzoru.31 Pozstatky feudln koncepce vlastnickho prva vak pekvapiv nachzely sv uplatnn i v novch podmnkch. Ani zruenm poddanskovrchnostenskch vztah v roce 1848 (patentem ze dne 7. z 1848, . 1180 Sb. z. s.) a s tm spojenm vyvznm selsk pdy32 a dle ruenm lennch vztah33 se
die alten Eigentumsordnungen und die Gewerbefreiheit. In SOUKUP, Ladislav (ed.). Pocta prof. JUDr. Karlu Malmu, DrSc. k 65. narozeninm. Praha : Univerzita Karlova; Karolinum, 1995, s. 227-237. 31 Srov. URFUS, V. Stedovk pedstavy o dlenm vlastnictv a jejich oiven na konci feudalismu. In AUB-Iuridica 20. Sbornk prac uitel prvnick fakulty v Brn, 1976, ro. 6, s. 183-201. Novji T. Historick zklady novodobho prva soukromho. mskoprvn ddictv a soukrom prvo kontinentln Evropy. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001, zvl. s. 36n. 32 Pehledn viz lnek Jaromra Sedlka, pvodn uren pro francouzskou revue, k jeho uveejnn dolo a po Sedlkov tragickm mrt pi nletu na Brno. Srov. SEDLEK, J. Vvoj prvnch pedpis o selskch usedlostech v echch na Morav od polovice XVIII. stolet. Prvn prakse, 1945, ro. 9, . 1 (4), s. 126-135. 33 Stalo se tak zk. ze dne 17. prosince 1862, . 103 . z., o stenm zruen svazku manskho, podle kterho se mla alodifikace provst za nhrad., Vedle toho bylo zakzno zizovn novch ln. Rovn l. 7 sttnho zkladnho zkona . 142/1867 . z. mimo jin stanovil, e vechny zvazky vznouc na nemovitosti z titulu dlenho vlastnictv je mon vykoupit, nadle se vak u nesmly zizovat zvazky, kter vykoupit nelze. Ostatn lna pak byla zruena zkony ze dne 12. kvtna 1869, . 103-112 . z., speciln vydanmi pro jednotliv zem (. 103 pro Moravu, . 106 pro echy a . 107 pro Slezsko). Alodifikaci nepodlhala lna edn a lna du Nmeckch ryt. Srov. DA, Frantiek. Lenn prvo. In HCHA, Emil, HOETZEL, Ji, LATOVKA, Karel, WEYR, Frantiek (edd.). Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. Dl II. Brno : Polygraphia; R. M. Rohrer, 1932, s. 487-494. Koment Frantika Rouka (1935) a Koment Jaromra Sedlka (1935) k 353-446 veob. ob. zk. Pojednn obou civilist a dovo se ovem v otzce ruen ln rzn.

17

paragrafy o dlenm vlastnictv nestaly obsolentnmi mrtvmi ustanovenmi. Nadle se uplatovaly u rodinnch fideikomis34 a u duchovnch benefici. S vyuitm koncepce dlenho vlastnictv se uvaovalo dokonce i po vzniku samostatnho sttu pi pprav takzvanho zborovho zkona, kter uzkonil mezivlenou pozemkovou reformu.35 A osnova novho eskoslovenskho obanskho zkona navrhla zruen vech ustanoven, kter dlen vlastnictv zakotvovala. Tento obansk zkonk se vak za prvn republiky, a to i pes dlouholet kodifikan a s tm spojen unifikan snahy, schvlit nepodailo. Novodob chpn vlastnictv se vymezovalo vi feudlnm koncepcm a programov navazovalo na mskoprvn ddictv. Pestoe se stalo vzorem a inspirac, prvorepublikov i dnen pojet pirozen nekopruje mskoprvn realitu. man toti rozliovali rzn vlastnictv (kviritsk, praetorsk neboli bonitrn) a inili znan rozdl mezi mskmi obany a ostatnmi, zvlt cizinci. Pochopiteln tak msk vlastnictv a vlastnick prvo prolo dlouhm vvojem. Ve sv klasick podob pak pedstavovalo skuten takka neomezen prvn panstv, co se projevilo mimo jin v tom, e se z pdy v kviritskm vlastnictv neplatily dan. S takto iroce koncipovanou vlunost a neomezenost individulnho vlastnictv se u pozdji nesetkvme. V prvorepublikovm prvnm vvoji, ktermu se budeme vnovat podrobnji, naopak existovala cel ada omezen vlastnk. Nejnzornji to je vidt na zsazch do pozemkovho majetku, kdy ingerence sttu nabrala v rmci mezivlen pozemkov reformy masivnch rozmr.36

34

Code civil v l. 896 zakzal omezovn ddic, co se v zemch, kam doshl francouzsk vliv (nap. v Rnskm spolku), projevovalo ruenm fideikomis. Po Napoleonov prohe vak dolo k jejich obnoven i v samotn Francii, kde byly zrueny u od roku 1792. U ns se pistoupilo k omezovn fideikomis u v rmci josefnskch reforem, ze kterch vak po smrti csae zstalo zachovno jen torzo. Obecnou promnu nejen stedoevropskmu prostoru pinesla a prvn svtov vlka, po kter byly fideikomisy pevn zrueny. V Nmecku se tak stalo v nvaznosti na l. 155 Vmarsk stavy zvltnmi zkony jednotlivch zem; dolo k tomu tak v nstupnickch sttech bval rakousko-uhersk monarchie, v eskoslovensku zk. . 179/1924 Sb. z. a n. Srov. SATURNK, T. Pehled djin, 68n., a KRM, J. Fideikomisy. In HCHA, E. a kol. (edd.). Slovnk I, s. 594-598. 35 Srov. KRM, J. (ed.). Zkon o zabrn velkho majetku pozemkovho ze dne 16. dubna 1919 . 215 sb. z. a n. (Zkon rmcov.) Praha : Bursk & Kohout, 1919, s. 6-7. 36 Je zajmav, e prvorepublikov judikatura o pozemkov reform, pokud se podrobnji vyjadovala k motivaci a oprvnnosti pozemkov reformy (srov. zvl. Vn civ. 6976), odkazovala i na agrrn reformy ve starm m (reformy brat Gracch). U v principu bylo takov odkzn nesprvn. Reformy brat Gracch toti nezasahovaly do soukromho vlastnictv, ale tkaly se pouze okupovan sttn pdy a pro tu tak stanovovaly mezn hranici drby.

18

1.4 Omezen vlastnickho prva

Chpn vlastnictv jako absolutnho prva, neomezenho, veobecnho prvnho panstv nad vc realit neodpovd a je dno pouze pojmov.37 Pesto bylo vlastnictv jako subjektivn prvo v tomto smyslu asto rakouskou civilistikou 19. stolet i na mezivlenou civilistikou definovno. Obdobnou definici vlastnictv obsahuje tak Veobecn obansk zkonk, kter v 354 k: Vlastnictv, jako prvo posuzovno, jest oprvnnm, s podstatou a uitky vci podle sv vle nakldati a kadho jinho z toho vylouiti. Zkonn definice vlastnictv jako subjektivnho prva nebyla sprvn podna, protoe pinesla jen vet hlavnch oprvnn vlastnka. V soukromoprvnch vztazch je toti nutn vychzet ze zsady co nen zakzno, je dovoleno, a vlastnk proto me se svm vlastnictv vldnout podle libosti, pokud neporuuje prvn d.38 V prvnm vvoji se setkvme s velkm potem zsah do vlastnictv a omezen vlastnickho prva. Zvlt patrn to je u pozemkovho vlastnictv, kter odliuje od vlastnictv jinch vc ada zvltnost. Je to dno u specifiky pdy jako objektu prvnch vztah jejm omezenm a konenm mnostvm, jej polyfunknost apod. Kad pozemek je souasn jedinen a je nepominuteln provzn se svm okolm. Existuje proto nutn cel ada omezen vlastnk, kter jsou nezbytn pro dn fungovn spolenosti.39 Omezen vlastnickho prva je charakteristick pro vechny prvn ady modernch stt a v rznch modifikacch tomu bylo i v minulosti. Za prvn republiky stejn jako dnes vyplvala omezen vlastnickho prva z rovnho postaven vech vlastnk, a to pirozen v situacch, kdy se jejich vzjemn oprvnn setkvala nebo prolnala. S tm dle souvis, e vlastnk nesml zneuvat svch prv na kor druhch. Dleitm faktorem byla a dodnes je ochrana veejnch zjm, kter si vynucuje rzn omezen vlastnk. V mezivlenm eskoslovensku byl veejn zjem vrazn upednostovn a po roce 1948 to bylo jet vystupovno. Ochrana individulnch zjm - soukromho vlastnictv, seberealizace jednotlivce apod. - se jako jeden z dleitch veejnch zjm vrtila do naeho prvnho vdom a po roce 1989. Prvorepublikov ddictv bv v tomto smyslu asto zkreslovno a k dnenmu chpn ochrany
37 38

K tomu srov. RANDA, A. Prvo vlastnick, s. 1-2. Srov. SEDLEK, J. Vlastnick prvo, s. 22. 39 Srov. nap. PEKREK, Milan, PRCHOV, Ivana. Pozemkov prvo. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 13n.

19

soukromho vlastnictv by mla ble situace v pedvlen monarchii. To plat principiln; spoleensk pomry pochopiteln nejsou srovnateln. Nktermi autory byl rovn vysloven nzor, e v historii prva lze vysledovat zajmavou protismrnou tendenci ke vzrstajcmu omezen prv vlastnka pozemku souasn s emancipac prvnch subjekt a vzrstem prvn rovn spolenosti.40 Pi blim rozboru se vak tato teze ukazuje jako mlo prkazn a souasn pli neurit. Z prvn-historickho hlediska pomj dv dleit vci. V prvn ad jde o samotn institut vlastnictv pozemk, jeho obsah a chpn se mnily. Dobe to vidme na mskoprvnm a feudlnm pojet vlastnictv a vlastnickho prva. Druhou vc je pak relativnost pojmu vzrstajc prvn rovn spolenosti. Autoi svou tezi pibliuj v prvn (historick) sti prce a dokldaj to prvnmi pomry od Star Babylnie, pes ecko a m, stedovkou i a do ry velkch kodifikac v 19. stolet.41 Jednotliv udlosti vak nen mon takto zjednoduen adit vedle sebe. Srovnvat prvn rove spolenosti je toti diskutabiln i ve 20. stolet: a u jde o jeden asov okamik na rznch mstech nebo naopak o posouzen promny prvnho vvoje na jednom zem bhem plstolet, nato v rozmez tisc let. Jako pklad lze uvst prvn vvoj v Rusku po roce 1917, event. jinde v Evrop, anebo prvn vvoj v eskch zemch ped prvn i druhou svtovou vlkou, za vlky a po vlce. Rozhodnout o tom, kdy vlastn vzrstala prvn rove spolenosti, je asto vc hodnotcho soudu a zastvanho svtonzoru. Podle demokraticko-liberlnho mylen jsou ast nebo nov omezovn vlastnictv naopak projevem klesajc prvn rovn. I pes ppadn korekce (napklad objektivizac technickm rozvojem) by vak ve uveden teorie zstvala schmatickou a zkreslujc. Prvn vvoj, obdobn jako vvoj historick, je toti charakterizovn kontinuitou i diskontinuitou, provz ho navazovn i peruovn, nvraty i zlomy. To by mlo bt tak z pedkldan prce patrn. Omezen vlastnickho prva meme rozdlit podle rznch kritri. Nejastji bv rozliovno omezen veejnoprvn a soukromoprvn, ppadn z veejnho a soukromho dvodu. K veejnoprvnm adme iura regalia (regln prva), expropriaci (vyvlastnn), ale i dan a rzn poplatky; k soukromoprvnm pak sousedsk prva a s nm souvisejc mezn prvo a immisse, reln bemena
40

Srov. PRCHOV, I., CHYBA, Jaroslav. Omezen vlastnickho prva k pozemku z dvodu obecnho zjmu. Brno : Masarykova univerzita, 1998, s. 7. 41 Tamt, s. 9n.

20

(renty, neboli hol, vn i komorn platy), dle vmnek, stedovk libertates (pozemkov svobody), sluebnosti (novji institut vcnch bemen) a zstavn prvo. Souasn bv v literatue upozorovno, e pro star dobu jde o vymezen pomocn a nepesn, kter ostatn ani dnes nem jasn hranice a spolehliv dltko. Ve stedovku byly veejn zleitosti chpny jako soukrom vci suverna a naopak s pozemkovm vlastnictvm byla spojena veejnoprvn agenda (sprva, soudnictv). Vlastnick omezen je mon rozliovat tak podle teritorilnho nebo asovho hlediska: reln bemena nebyla znm antickmu prvu; sluebnosti v mskoprvnm pojet se naopak zaaly prosazovat a s recepc mskho prva a ve stedovku jim byly obsahov blzk takzvan pozemkov svobody (libertates), kter se svm pvodem hls a k nkdejmu kolektivnmu vlastnictv pdy. Omezen vlastnickho prva meme dle dlit napklad podle subjekt (vlastnk), jakmi jsou stt a soukrom osoba, suvern a poddan nebo oban a cizinec. Meme tak rozliovat omezen vcnprvn a omezen obligan.42 Zatmco prvn zavazuje kadho vlastnka a psob erga omnes, druh zavazuj jen uritho vlastnka, kdy jde o vztah inter partes. Omezen byla dna tak prvem crkevnm (zejmna nezpsobilost nabvat jmn eholnky, kte sloili slavn sliby chudoby); dleitou roli v minulosti hrlo zvlt omezen prvem pbuzenskm (rodinn nedly, svenectv). V mezivlenm eskoslovensku se meme setkat s nepehldnutelnm potem ppad omezen vlastnickho prva. Recipovanm obanskm zkonkem bylo zakzno zneuvn vlastnictv na kor druhho, takzvan zkaz ikny ( 1295, odst. 2.), co bylo ustanoven koncipovan eji ne omezen plynouc ze sousedskch prv a zvlt ze zkazu pmch a nepmch immiss ( 364, 364a). Zakotvena byla dle povinnost strpt opaten v nouzi k odvracen hrozcho nebezpe ( 1306a). Recipovna byla tak prava sluebnost (hlava sedm, O sluebnostech, 472-530), kter se dlily na pozemkov a osobn adu nebo na vydren ( 480). Jin recipovan zkony stanovily adu dalch omezen, takzvan zkonn sluebnosti, kdy je vlastnk ze zkona povinen nco strpt. lo napklad o omezen plynouc z vodnho zkona ze dne 30. 5. 1869, . 93 . z., mimo jin povinnost vodn stezky, neboli pistvn a kotven lod ( 8 a 9), nebo omezen v uvn
42

( 473) a

kter se zakldaly na smlouv, na posledn vli, na vroku soudu nebo sprvnho

SEDLEK, J. Vlastnick prvo, s. 23.

21

vodnch tok ( 10-12), a ze zemskch vodnch zkon ze dne 28. 8. 1870; dle povinnost strpt zcelovn ( 1n. a 12n. zk. . 92/1883 . z.); povinnost strpt kutn a jin omezen podle hornch pedpis ( 16, 17, 98, 100, 191 hornho zk. ze dne 23. 5. 1854, . 146 . z.) nebo je podle 42 elezninho zk. ze dne 18. 2. 1878, . 30 . z. povinnost strpt ppravn prce pro zzen eleznice. Podle 24 lesnho zk. ze dne 3. 12. 1852, . 250 . z. je vlastnk pozemku povinen snet dopravu deva pes sv pozemky, pokud by jinak doprava byla nemon nebo nepimen nkladn. Omezen byla dna tak prvem honby nebo rybolovu, srov. 382 a 383 o. z. o. a honebn zkony ze dne 1. 6. 1866, . 49 z. z. (echy), ze dne 26. 7. 1912, . 4 z. z. (Morava) a ze dne 13. 1. 1903, . 42 z. z. (Slezsko) a dle rybnksk zkon ze dne 25. 4. 1885, . 58 . z. a zemsk rybnksk zkony. Za prvn republiky byly pijaty dal pedpisy a na nich se zakldaly nov zkonn sluebnosti: jednalo se zvlt o 7n. zk. ze dne 22. 7. 1919, . 438, o sttn podpoe pi zahjen soustavn elektrisace, 6n. zk. ze dne 27. 1. 1922, . 33 Sb., o uit dopravnch cest a nemovitost pro telegrafy, 3 zk. ze dne 8. 7. 1925, . 172 Sb., o pouvn vzduchovho prostoru nebo 75 kat. zk. ze dne 16. 12. 1927, . 177 Sb., o zamovn a triangulovn pozemk apod.43 ada omezen vlastnickho prva za prvn republiky vyplvala z zenho hospodstv, petrvvajcho jet z dob vlky a reagujcho na povlenou situaci ekonomiky, od nho vak bylo do konce roku 1921 tm uputno. Siln ingerence sttu zstala nadle zachovna zvlt v oblasti bytov, co se tkalo hlavn zvyovn in nebo vypovdn z byt.44 V prvnm vvoji se rovn vyskytovaly etn ppady nucench zsah do vlastnictv a vlastnickho prva, ktermi vak dochzelo pmo k odnmn vlastnictv. V jistm smyslu je tak v tchto ppadech mon uvaovat o omezen vlastnickho prva, pokud ho budeme chpat obecn, abstraktn. V konkrtnm ppad jde vak u o jeho odejmut. Vyvlastnn stoj na pomez intenzity tchto zsah, protoe je jeho prostednictvm mon vlastnick prvo odejmout i omezit. V ppadech nucenho odnmn vlastnictv se vtinou jedn o radikln opaten, kter maj asto jednorzov a hromadn charakter s dobov promtnutmi
43

K tomu ble srov. tamt, s. 23-26; ROUEK, F. Komente k 364, 480 aj. In ROUEK, F., SEDLEK, J. (edd.). Koment II, zvl. s. 241n., 257n., 829n. (literatura s. 242), a PRCHOV, I., CHYBA, J. Omezen vlastnickho prva, s. 9n. Zde tak k omezen vlastnickho prva pedpisy platnmi na Slovensku. 44 Srov. KLIMEK, Antonn. Velk djiny zem Koruny esk. Sv. XIII. 1918-1929. Praha; Litomyl : Paseka, 2000, s. 279n., zvl. s. 284-285.

22

specifiky. Obecn k nim adme konfiskace, pozemkov reformy a rzn podoby a formy neuznn vlastnictv (zvlt z dvod etnickch a tdnch). U ppad neuznn vlastnictv me jt o rzn, vzjemn provzan opaten, kter zahrnuj zejmna odnt vlastnictv (konfiskace) a dle rzn omezen: a pi nabvn vlastnictv, nebo pi vkonu vlastnickho prva. Z extrmnch zsah do vlastnickch vztah meme z nedvn minulosti uvst takzvanou arizaci idovskho majetku, povlen konfiskace nebo pozdj znrodnn.45 Nejvraznj zsahy do koncepce vlastnictv jako neomezenho prvnho panstv vlastnka nad vc, kter byla obsaena ve Veobecnm obanskm zkonku z roku 1811 (srov. 353, 354, 365) a nkterch rakouskch stavch (zvlt v l. 5 sttnho zkladnho zkona . 142/1867 . z.) pedstavovaly obdob mezivlenho eskoslovenska konfiskace, vyvlastnn a opaten v v

rmci pozemkov reformy (zejmna zbor a nsledn pevzet zabranho majetku).

1.5 Prvn republika o vlastnictv

Kdy v roce 1919 vyla prce Vlastnictv a vlastnick prvo Jaromra Sedlka, tehdy jet soukromho docenta esk vysok koly technick v Brn, napsal jej autor v pedmluv: Snad shledte v tto prci i signum temporis. Je nyn nervn doba a veer netu, co pinese jitro.46 Revolun napt, nejistota, hroucen starch podk a budovn novch hodnot - to ve bylo vnmno pevnou vtinou spolenosti. O povlench paradigmatickch promnch, kter se musely projevit i v prvn vd, Sedlek pozdji napsal: po vlce nastalo vak pln pehodnocen vech hodnot, vda prvn, oprajc se jen o urit pedpisy prvn, vidla, e je zbavena vech zklad, kter po stalet shledvala
45

K dob nesvobody srov. MICHL, Jaroslav. Nacistick zsahy do esk pozemkov drby za okupace. Normativn obraz. Prvnhistorick studie, 1967, ro. 13, s. 229-258. Novji FROLEC, Ivo, RATICOV, Blanka (edd.). esk a slovensk zemdlstv v letech 2. svtov vlky. Sbornk pspvk z mezinrodn konference konan ve dnech 17. a 18. 4. 1996. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1996. K tzv. arizaci idovskho majetku srov. PETRV (NOVKOV), Helena. Prvn postaven id v Protektortu echy a Morava (1939-1941). Praha : Sefer, 2000. K povlenm konfiskacm pedevm srov. KUKLK, Jan. Mty a realita takzvanch Beneovch dekret. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha : Linde, 2002, a JECH, Karel (ed.) a kol. Nmci a Maai v dekretech prezidenta republiky. Studie a dokumenty 19401945. Praha; Brno : stav pro soudob djiny AV R; Doplnk, 2003. 46 SEDLEK, J. Vlastnictv a vlastnick prvo, s. IV. K Jaromru Sedlkovi srov. NAVRTIL, Michal (ed.). Almanach eskoslovenskch prvnk. ivotopisn slovnk s. prvnk, kte psobili v umn, vd, krsnm psemnictv a politice od Karla IV. ponaje a na nae doby. Praha : nkl. vl., 1930, s. 388. Dle zvlt prce Vladimra Kubee (KUBE, V., WEINBERGER, O. Brnnsk kola prvn teorie (normativn teorie). Praha : Karolinum, 2003, s. 416n.). Novji SCHELLEOV, I. ivot a dlo prof. JUDr. Jaromra Sedlka. Brno : Masarykova univerzita, 1993, 13 s.

23

nemnnmi. Bylo nutno jti dle, faustovsky mohli bychom ci a k matkm. Bylo nutno si poloiti otzku, co je prvn d, co je prvn norma. Skepse je matkou poznn. Skepse byla v tto otzce. Randa, Unger uvali pojm prvn d, prvn norma, velmi asto, snad astji ne dnen lid, ale nepozastavovali se nad nimi. Dnen dob, kter vidla tolik zanikati, kter vidla tolik marnch nadj, vak nen nic samozejm. Dti tto doby se t, zda je vbec njak objektivn pedpoklad prvnickho poznn mon.47 Vlka, rozpad tradinch monarchi a vznik nstupnickch stt bezpochyby pinesly do mylen mezinrodnho spoleenstv i obyejnch lid velkou zmnu a povlen situace umonila tyto zmny realizovat. Pomrn zhy dolo k revizi cel ady vc - jednou z nich byl i tradin pojem vlastnictv, jeho obsah a garance. To mlo nkolik pin. Prvn z nich pedstavovalo revolun dn v Rusku po roce 1917, druhou pak snaha pedchzet socilnm nepokojm a nutnost eit rzn sociln otzky, zvlt v oblasti zemdlstv. Dleitou roli pirozen tak hrl - u ns revolun - pesun mocensko-politickho vlivu doprovzejc asto zmny v pozemkov drb. Prostedkem k vraznm zsahm do pozemkovho vlastnictv se v povlen Evrop staly pozemkov reformy. V rznch podobch byly provedeny ve 22 sttech Evropy.48 V ppad eskoslovenska se proto nejednalo o nijak pekvapivou zleitost ve smyslu vjimenho zpochybnn dve nabytch a garantovanch prv. Pesto je dleit si uvdomit, o jak zsadn zsah do soukromho vlastnictv v mezivlenm eskoslovensku vlastn lo. Tkal se tm tetiny pdy a asov zabral cel obdob prvn republiky.49 Po poblohorskch konfiskacch byl potn za druh nejvt zsah do pozemkovho vlastnictv. Nen nhodou, e odiovn Bl hory se tak stalo na dlouhou dobu vdnm argumentem i floskul. Nutno ci, e rozsahem i dobou se jednalo o zsah dalekoshl, souasn ovem - s ohledem na prmyslov vlastnictv - i o zsah
47 48

SEDLEK, J. Subjektivn prvo. In KRM, J. (ed.). Randv jubilejn pamtnk, s. 447. Srov. Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. Praha : Ministerstvo zemdlstv, 1938, s. 23-24. Jin vsledky viz OTHAL, Milan. Zpas o pozemkovou reformu v SR. Praha : eskoslovensk akademie vd, 1963, s. 7-8. Othal uvd krom Ruska pouze tinct dalch stt, ale mluv jen o zemch vchodn Evropy. K tomu srov. pspvky Lubomra Slezka, Vlastislava Laciny a Jana Rychlka ve sbornku eskoslovensk pozemkov reforma 1919-1935 a jej mezinrodn souvislosti. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1994, s. 3, 35 a 43. 49 Jej zvr bv spojovn se znikem Sttnho poz. adu v roce 1935, kdy u o dva roky dve prohlsil poz. reformu pedasn za skonenou. Ve skutenosti vak nebyla dokonena ani pozdji, jet k 1. lednu 1938 v zboru zstvalo 10 % veker zabran pdy (435 668 ha). Podrobnji dle.

24

osamocen. Ji za Rakouska, zvlt obdob 1907 a 1911 diskutovan, po pevratu opt nastolen a a do roku 1921 velmi aktuln socializace uhelnch dol nakonec za prvn republiky neprobhla.50 eskoslovensk pozemkov reforma pedstavovala vtan a v zsad celospoleensky podporovan een. Na konkrtn podobu reformy povenou na stedn politick tma po vzniku republiky se vak nzory liily. Lze konstatovat, e agrrn otzka vznamn ovlivovala cel prvorepublikov dn.51 Z politickho hlediska reforma znamenala logick dsledek pevratovch zmn v roce 1918. Pda a majetek vdy tvoily zkladnu moci a spoleenskho vlivu, a politicko-mocensk zmny se pravideln promtaly do majetkov sfry. V tomto smyslu je tak teba chpat vroky elnch politickch pedstavitel o pozemkov reform jako o dovren a vlastnm uskutenn pevratu. Jejmu proveden pedchzelo vydn ady prvnch pedpis tkajcch se mimojin zkon rucch lechtictv (. 61/1918 Sb.) a fideikomis (. 179/1924 Sb.) Oba dva pedstavovaly clen zsahy do ad bval lechty, kter ji podle prvnho z nich pestala prvn existovat.52 S ohledem na programov prohlen zahraninho odboje, takzvanou Washingtonskou deklaraci ze dne 18. jna 1918, v n se psalo o vyvlastovn velkostatk a o zruen lechtickch vsad, lo o vvoj pedvdateln. lechta byla vtinou esk veejnost vnmna jako jedna ze stabilnch opor monarchie53 a v jejich och hodnocena jako tradin nespn reprezentant esk sttnosti. Toto negativn stanovisko bylo symbolicky vztaeno k tsetletmu vro v roce 1918. Vsledky psoben lechty v eskch zemch byly po vzniku samostatnho sttu stavovsky seteny a na vzniklou situaci pznan reagoval Antonn vehla slovy: Nemme lechtu, nikdy jsme nemli podnou

50

K tomu novji: ADAMOV, Karolina. K otzce zesttnn a socializace uhelnch dol v prvn eskoslovensk republice. In eskoslovensko 1918-1938. Osudy demokracie ve stedn Evrop. Dl II. Sbornk mezinrodn vdeck konference v Praze 5.-8. 10. 1998. Praha : CeFReS; Historick stav AV R, 1999, s. 410-414. 51 Srov. CHUDOBA, Bohdan. Jindy a nyn. Djiny eskho nroda. Praha : Vyehrad, 1946, s. 411n. 52 K tomu SOUKUP, Ladislav. Zruen lechtictv v SR. Prvnhistorick studie, 1973, ro. 17, s. 101-112. 53 Jet dne 21. jna 1918 v pansk snmovn pednesl hrab Clam-Martinic jmnem esk konzervativn lechty prohlen o vrnosti habsbursk dynastii. Podpisy k textu pipojili Zdenk kne Lobkowicz, Jaroslav kne Thun, Alfons hrab Mensdorff-Puilly, Arnot hrab Chotek, Vojtch hrab Schnborn, Josef hrab Nostitz, kne Schwarzenberg, Ferdinand princ Lobkowicz, hrab Szereny, kne Metternich, Frantiek princ Liechtenstein ml. a Even hrab Czernin. Projev nepodepsal pouze Dr. Bedich princ Schwarzenberg a Dr. Bedich kne Lobkowicz. Srov. Venkov, 22. jna 1918, s. 3.

25

lechtu a u po stalet nemme svj panovnick rod. Vdycky jsme byli jen lid a udreli jsme se jen jako lid.54 Z prvnho hlediska dochzelo po hromadn - avak ne pln - recepci proveden na zklad zkona . 11/1918 Sb. (co byl v zsad projev materiln kontinuity v prvnm vvoji), k vnen novch moment diskontinuitn povahy. To, co mohlo bt ve zmnn situaci po jnu 1918 vyuito, nkdy paradoxn jen otoenm znamnek (subjekt) nebo odlinou interpretac prvnch norem, bylo zachovno. Takovch norem byla pochopiteln jasn pevaha. Co zmnnm podmnkm nevyhovovalo, bylo zrueno nebo novelizovno.55 Pedstavm prvorepublikovch politik a politickch stran v souvislosti s jejich chpnm a hodnocenm instituce vlastnictv vnovali historikov tradin nejvt pozornost. Je ovem poteba podotknout, e vtina odbornch pojednn na toto tma je ukryta v pracch o pozemkov reform a asto tak dobov podmnn vykldna. Materilov neztrcej pesto tyto studie na sv cen.56 S mrnou nadszkou je mon ci, e problematika vyvlastnn obecn a pozemkov reformy zvlt, se stala stednm prvorepublikovm politickm tmatem.57 To je dobe patrn na strnkch dobov mezivlen literatury, kter je nejen rozshl, ale i rznorod. Psali ji zstupcov nkolika politickch a nzorovch proud, obhjci zjm lechty, nmet autoi dokldajc nrodnostn nespravedlnosti a v neposledn ad tak prvn teoretici. Vlastn nzory na podobu pozemkov reformy se rozchzely. Jako zkladn se vyprofilovaly dva modely model sociln-demokratick (ni hranice zboru, vytvoen a pdly sttnm podnikm nebo drustvm) a agrrnick (pidlovn pdy zejmna bezzemkm a
54

Srov. EREK, Bedich. Ke klovm aspektm hodnocen Prvn pozemkov reformy v eskoslovensk republice. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 42. 55 K tomu HORK, O. Vznik eskoslovenska a recepce prva. Prvnhistorick studie (v tisku). 56 Srov. MICHL, Jaroslav. Revolun ovzdu zrodu prvn eskoslovensk pozemkov reformy a jeho odraz u eskch politickch stran. Historie a musejnictv, 1956, ro. 1 (29), . 1-3, s. 61-70, 101-116 a 205-220; OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu (V. kapitola z pera Vlastislava Laciny); LACINA, Vlastislav. Boj o uzkonn pozemkov reformy v letech 1918 a 1919. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet, 1978, ro. 5, s. 123-144; T. Pedstavy o een agrrn otzky v eskoslovensku v letech 1918-1919. eskoslovensk asopis historick, 1977, ro. 25, . 5, s. 661-681. Zvltn pozornost si zaslou Michlova prce, kter byla tak jako nemarxistick Othalem a Lacinou kritizovna. Nejnovji se otzkm mezivlen pozemkov reformy vnovali krom Laciny, Slezka a Rychlka t Antonn Kubak a Gustav Novotn. Jist reprezentativnm souborem studi o reform se stal ji vcekrt zmiovan sbornk z uherskohradisk konference historik a agrarist z roku 1994. Tam je i dal literatura. Ble kap. 4.3. 57 Pozemkov reform byl vnovn nleit prostor v kad vznamnj prvorepublikov prci, kter bilancovala a shrnovala vvoj v povlenm eskoslovensku (Deset let eskoslovensk republiky, Nrodn shromdn republiky eskoslovensk v prvm destilet, eskoslovensk vlastivda, Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938, Peroutkovo Budovn sttu a ada dalch).

26

rolnkm do vlastnictv). V rozhodujc chvli byl irokou veejnost prosazen posledn uveden, co agrrnkm umonilo zskat prostednictvm Sttnho pozemkovho adu rozhodujc vliv na pozemkovou reformu a souasn tak silnou pozici po celou dobu trvn prvn republiky. Protoe pedstavy politik byly ji literaturou podrobn osvtleny, zmnm jen krtk vtah z programu agrrn strany, kter nzorn dokumentuje popevratov mocensk vztahy a chpn zkladnch prv a svobod: Soukrom vlastnictv, jeho prva a povinnosti. Soukrom vlastnictv a jeho ochrana jest nm nejen poadavkem sociln, nbr i nrodn kardinlnm a nezadatelnm. V soukromm dren pdy co nejvtm potem vzdlanch echoslovk vidme jedin nesporn zabezpeen vlasti a nroda eskoslovenskho. Jak rozumme kolm soukromho vlastnictv, dokzala nae rozhodujc ast pi reform pozemkov. Ideu lsky k vlastnmu domovu, k rodnmu krbu a pd chceme vtpiti statiscm novch nastvajcch vlastnk pdy. Trvajce na zsad soukromho vlastnictv a soukromho podnikn prohlaujeme, e k zajitn zdravho uplatnn tchto zsad usilovati budeme o odstrann vech jejich vstelk, a ji vyplynuly z historickho nsil, nebo ze zneuit jakkoliv moci, a e se o to chceme zasaditi, aby napt zamezeno bylo jakkoliv zneuvn a naduvn hospodsk moci jednotlivcovi. Budeme upmn podporovati vechny reformy, jimi maj bti cestou klidnho vvoje velk bohatstv a velk hospodsk moc soukrom postaveny co nejvce do slueb obecnho blaha. Majetek m nejenom sv prva, nbr i povinnosti.58 Dleitou roli i po vzniku republiky stle hrlo stanovisko katolick crkve a s n sympatizujcch stran. Kesansk mylen, a tm do jist mry i mnn podstatn sti esk spolenosti o kolech prmyslovho majetku, bylo jasn vyjdeno v sociologickch statch Jana rmka.59 Ilustrativnm pkladem mohou bt tak nzory Frantika Kordae, prvnho praskho arcibiskupa po pevratu v roce 1918, kter prohlsil: Soukrom vlastnictv nen absolutn, jak je pojmali man, nbr relativn tm, e slou veobecnmu dobru, jsouc vzno zkony spravedlnosti a lsky k blinmu; vyaduje-li toho veobecn blaho, me stt vyvlastnit jedince i cel spolenosti a jejich majetek pivlastnit sttu nebo obcm; i
58

Jde o manifest agrrn strany k volbm v roce 1920. In Nrodn shromdn republiky eskoslovensk v prvm destilet. Praha : Pedsednictvo Poslaneck snmovny a Pedsednictvo Sentu, 1928, s. 153-154. 59 Srov. CHUDOBA, B. Jindy a nyn, s. 414.

27

soukrom majetek vrobnch prostedk me stt pivlastnit vrobnmu dlnictvu, vyaduje-li toho rozeen sociln otzky, aby vyrbjc lovk byl v pirozenou jednotu spojen se svm vrobnm nstrojem, od nho byl kapitalistickou vrobou odtren.60 Je nepochybn, e po jnovm pevratu roku 1918 dochzelo k radikalizaci spolenosti, zvlt dlnictva. Tmto aktivitm a zvlt vlivu Velk jnov socialistick revoluce a komunistickch mylenek na domc vvoj byla po roce 1948 pirozen vnovna nejvt pozornost, a to v podob monografi i pramennch edic. Obecn plat, e revolun hnut bylo pedevm otzkou mst a dleitch prmyslovch oblast a vesnice zstvala vtinou stranou. Pesto vznikaly prce i o prbhu tdnch boj na venkov po vzniku tehdej SR. 61 Sami autoi se vak s tmito danostmi museli vyrovnvat a popsat piny stavu, kdy pevn st zemdlskho dlnictva, kter tvoila nadle jednu z nejindiferentnjch a politicky nejpasivnjch vrstev obyvatelstva, stla v podstat stranou tdnch boj.62 Projevy revolunho hnut na venkov proto ani nedosahovaly vt intenzity, pokud vbec meme o revolunm hnut a vlivu jnov revoluce mluvit. lo zejmna o stvky, odpory proti rekvizicm a zbory pdy a rody, kter vak byly oproti stvkov aktivit ve vrazn menin. Jaroslav Cesar a Milan Othal uvdj ve sv prci vymezen lety 1918-1922 pouze dvacet ti ppad svmocnch zbor pdy a rody, pod kter vak autoi zaadili tak dosti o parcelaci velkostatk spojen s ultimty a hrozbami editelstvm velkostatk nebo demonstrace o pdly pdy.63 S poadavky vyvlastnn a socializace velkostatk a se zbory pdy se setkvme tak v souvislosti s prosincovou stvkou v roce 1920.64 Cesar s Othalem tuto problematiku sleduj oddlen od ostatnch ppad zbor pdy a rody, a to v oddlu vnovanm stvkovmu hnut zemdlskho dlnictva.65 V ppad svmocnch zbor lo pevn o akce malho rozsahu a tak k nsil dochzelo jen vjimen. Ve
60 61

Tamt, s. 414. Srov. nap. CESAR, Jaroslav. Revolun hnut na venkov v eskch zemch v letech 1918-1922. Praha : stav sl. a svtovch djin SAV, 1971. 62 Tamt, s. 6. 63 Srov. CESAR, J., OTHAL, M. (edd.). Hnut venkovskho lidu v eskch zemch v letech 19181922. Praha : SAV, 1959, s. 349-377, s. 453 (pehled). Autory shromdn pramenn materil sice neme zachytit vechny doklady obdobnch aktivit na venkov a v zvrench pehledech najdeme tak nkter datan nepesnosti, jejich edice vak podrobn a vrn odr stav na venkov v prvnch letech po vzniku SR. 64 Srov. Sbornk dokument k prosincov stvce 1920. Praha : SNPL, 1954, zvl. s. 135-143. 65 Srov. CESAR, J., OTHAL, M. (edd.). Hnut venkovskho lidu, s. 168n.

28

zmnn aktivity tak spe ne revolun ohlas jnov revoluce dokldaj povlen hlad po pd a do t doby nenaplnn oekvn mezivlen pozemkov reformy. Na msto radiklnch zmn v pozemkovm vlastnictv lo venkovskmu obyvatelstvu o zajitn monosti vlastnho ivobyt a o pocit ivotn jistoty, kter byl s drbou pdy tradin spojovn. Strach z ruskho zpsobu tak panoval vce u pozemkovch vlastnk, ne e by takovou inspiraci a motivaci hlsalo samotn zemdlsk dlnictvo nebo dokonce samotn zemdlci. Ani bychom chtli generalizovat, meme uvst jeden pklad opakovanho zboru pdy z Napajedelska u Zlna (bezen a z 1920). Tam si uchazei o pdu vykolkovali pouze dvacet ar pdy a byli za ni ochotni platit majiteli vy pachtovn ne dosavadn njemce.66 S radiklnm programem vztahujcm se k venkovskmu prosted, zvlt pak s poadavkem zabrn pdy bez nhrady bvalm majitelm, se asto setkvme mimo oblast samotnho venkova. Dokladem toho mohou bt programy a innost dlnickch rad po vzniku eskoslovenska.67 V programovch bodech si rady dlnk, vojk a vesnickho lidu kladly tyto poadavky: 1. konfiskace majetku, zskanho za vlky lichvou; 2. vyvlastnn pozemkovho majetku bez nhrady a ponechn kad rodin jen tolik, kolik bez ciz pomoci obdl; 3. vyvlastnn vech tovren; ... 5. zaveden zkona o pracovn povinnosti vech a zruen soukromho nmezdnho pomru ... .68 Meme shrnout, e radikln (levicov) poadavky dlnk a jim spznnch stran v sob asto zahrnovaly prv i oblast venkova.69 Doktrinln nzory na garance a omezen vlastnictv zahrnuj velice irokou oblast a je jim vnovna pozornost v rmci dalch kapitol tto prce. Pat sem obecn soukromoprvn a veejnoprvn literatura (problematika vyvlastnn, zkladnch prv apod.), komente k obanskmu zkonku a speciln pspvky zejmna k pozemkov reform, ale tak nvrhy zkon i expertzy, jako napklad profesora Jana Krme k pojmu zbor.
66

Srov. tamt, s. 358 a 368. K tomu tak EREK, B. Ke klovm aspektm hodnocen Prvn pozemkov reformy v eskoslovensk republice. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 39-40. 67 Srov. LESJUK, Petr, MAL, Irena, IVOTA, Ji (edd.). Z innosti dlnickch rad v obdob boj o charakter republiky. Vbr dokument z let 1919-1920. Sbornk archivnch prac, 1960, ro. 10, . 1, s. 3-110 (vybran dokumenty, s. 12n.). 68 Tamt, s. 17-18. Citace z dokumentu . 2: Dlnick rady. Svoboda, 10. 4. 1919, . 39. Je to lnek kladensk Svobody o vznamu dlnickch rad, o organizaci voleb, o struktue rad a jejich kolech v boji proletaritu za lep ivot. 69 Srov. op. cit. v pozn. 56.

29

Reprezentativn pohled judiciln sfry pedstavuj rozhodnut Nejvyho soudu v Brn a Nejvyho sprvnho soudu v Praze. Judikatura m dobov podmnn podvojn rz. Na jedn stran vychz ze zsady nedotknutelnosti vlastnictv a prosazuje minimalizaci omezujcch zsah, na stranu druhou vlastnictv relativizuje. Vznamnou roli pi jednotlivch hodnocench vlastnictv a vlastnickho prva hrla prv probhajc pozemkov reforma. Ta si vynutila nesystmov zsah do stavn listiny z roku 1920, kde se v 109, odst. 2 uvdlo: Vyvlastnn je mon jen na zklad zkona a za nhradu, pokud zkonem nen nebo nebude stanoveno, e se nhrada dti nem. Naruil se tak tradin princip ochrany vlastnictv a pipravily se tm podmnky i pro nsledn totalitn zsahy do soukromho vlastnictv.70 Podle oekvn tak jedin rozhodnut, na kter je v souvislosti s konfiskacemi v rejstcch k civiln judikatue Nejvyho soudu odkzno (Vn civ. 6976), souvis s pozemkovou reformou, a to reformou provdnou na majetku cizho sttnho pslunka. Nejvy soud ble vysvtloval podstatu vyvlastnn, zadren a likvidace neptelskho majetku a konfiskace. Pi tto pleitosti se v obshlm odvodnn tak vyjdil k motivaci a oprvnnosti pozemkov reformy.71 V souvislosti s ochranou vlastnictv se tam pe: Tato nedotknutelnost vlastnictv vak je pouh frase, kter nic neprav a nepat do zkona vbec, nato dokonce do sttnho zkladnho zkona. Vyslovuje theoretickou ideu beze veho praktickho obsahu, nebo pes to me se zkon vlastnictv velijak dotknouti a tak se dotk. Zda vlastnictv prohleno za nedotknuteln i ne, jest lhostejno, nebo vdy pijde jen na to, zda je tu obansk zkon a zda a co o vlastnictv stanov, zda a jakm povinnostem vlastnka podrobuje. Sm st. zkl. zkon svou zsadu nedotknutelnosti vlastnictv prolomil, stanov jednm dechem, e vyvlastnn me nastati pokud to zkon stanov: zkon me se tedy vlastnictv dotknouti jak chce, jest teba jen ho vydati. Frase o nedotknutelnosti vlastnictv byla r. 1867 pojata do zkona pro tchu obyvatelstva, kter ve sv pevn vtin bylo antisocialisticky orientovno, byl to slib, e zkonodrstv zachovv
70

Ble srov. HORK, O. Konfiskace a vyvlastnn od vlek napoleonskch do vlek svtovch. (K vlastnictv a zsahm do vlastnickho prva v eskch zemch.) In KOTULN, Jaroslav, UHL, Duan (edd.). Evropa 1805. Sbornk prac V. mezinrodnho napoleonskho kongresu. Brno 26.-28. z 2005. Brno : eskoslovensk napoleonsk spolenost se sdlem v Brn, 2006, s. 561-576. 71 Srov. Rozh. z 8. dubna 1927, R I 120/27, VN, Frantiek. Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech obanskch. IX.a. 1927. Praha : V. Tomsa, 1928, s. 631-666.

30

stav soukromho vlastnictv a nebude sledovati radikln socialistick nauky, je hlsaly jeho odstrann, prohlaujce soukrom vlastnictv za krde. stavn listina sl. v u 109 pojavi do sebe dle starho vzoru zbytenou, protoe samozejmou bezvznamnou frasi, e soukrom vlastnictv lze omeziti jen zkonem nhraek to za dvj nedotknutelnost dodala, e vyvlastnn je mon jen na zklad zkona a za nhradu, pokud zkonem nen neb nebude stanoveno, e se nhrada dti nem. Tu je vslovn eeno, co dve mlky platilo a v prvu rakouskm posud jen mlky plat, e zkon me stanoviti i nhradu ni neb i vyvlastnn bez nhrady. Otzka jen je, zda zkon tak me uiniti libovoln, anebo jen m-li pro to zkonodrn dvod, tud dvod mravn, kterm ovem neme bti nic jinho ne to, co me bti dvodem vyvlastnn sama; zda to vyaduje obecn blaho, veejn dobro ( 365: das allgemeine Beste), by vlastnk odstoupil sv vlastnictv jen za nhradu stenou nebo pln bez nhrady.72 Pokud zjednodume a shrneme: jedinou otzkou z pohledu Nejvyho soud bylo, zda zkonodrce me vyvlastovat bez nhrady koho chce a kdy chce nebo si k tomu mus vymyslet i njak dvod. To u je jen krok od zvltnch zkon vi skupin obyvatel nebo pmo vi jednotlivcm, jak k tomu dochzelo za druh svtov vlky a po n. Na stranu druhou najdeme bohatou judikaturu Nejvyho sprvnho soudu, kter se vnuje rznm aspektm ochrany vlastnictv a problematice vyvlastnn. Nejde u o opaten v rmci pozemkov reformy, ale o uit a vklady tradinho institutu vyvlastnn. Soud uplatoval pevn restriktivn pohled na zsahy do vlastnictv a upednostoval minimalizaci tchto zsah, tedy pstup respektujc tradin zsadu nedotknutelnosti vlastnictv. Jako pklad meme uvst rozhodnut (Boh. adm. 1281/22): K vyvlastnn a pojmu veejn zjem. Nejvy sprvn soud dovozoval: Otzku tuto, na kterou odvodn spis alovanho adu odpovd pln ve smyslu prv alternativy, nelze eiti se veobecnch hledisek bez ohledu na positivn pedpis zkona. Z pojmu vyvlastnn jako instituce vjimen dovolujc zsah v soukromou vlastnickou sfru jen tenkrte, kdy nelze jinak, ne tmto zsahem splniti nalhavou potebu diktovanou veejnm zjmem, by pouze plynulo, e vyvlastnn ji dle svho pojmu jest vdycky vyloueno, kde ona poteba jest nebo me bti jinak ukojena ne zsahem v ciz vlastnictv. Zda zkon pojm veejn zjem
72

v onom irokm smyslu prvnm, i zda jej

Tamt, s. 643.

31

obmezuje ve smyslu poslednjm, lze odvoditi jen nleitm jeho vkladem. Pi tomto vkladu nesm vak bti putno se zetele, e exproprian zkon jest vlastn vjimkou ze zsady naprost nedotknutelnosti prva vlastnickho stavou samou zaruen ( 109 st. listiny) a e nsledkem toho pedpisy zkona exproprianho nutno vykldati vdy restriktivn ve prospch co nejmenho obmezovn volnosti vlastnkovy. Zkon tm vyhovuje veejn poteb, kter nenese se k tomu pinsti stavebnku na et vlastnka prospch, aby stavbu provedl co nejlacinji a s uitkem co nejvtm, nbr jen umoniti stavbu s nleitm ohledem na ciz soukrom vlastnictv, zejmna vak na vlastnictv osob soukromch. Tm pivd k pln platnosti zkladn mylenku expropriace, je zastavuje se ihned, kdy poteba, pro kterou jest vyvlastnn jako posledn prostedek dno, jest jinak s dostatek kryta. Rozhodnut tohoto druhu je ve sbrkch judikt nejvych soud cel ada. Vznam oblasti majetkovho prva a zsah do soukromho vlastnictv se odrazil tak ve vbru judikatury v Roukov a Sedlkov Komenti, kde jsou v judikatue k obecnm ustanovenm obanskho zkonku (zvl. Vklad zkona 6-8 o. z. o.) poetn zastoupena prv rozhodnut o ochran a o omezen soukromho vlastnictv.73 Ostatn plat teze, e aplicatio vitae regulae est, co podtrhuje vznam rozhodovac praxe i v kontinentlnm systmu prva. Seznmen se s judikaturou subjekt, kter v uritm rozsahu podvaj zvazn vklad normativnch prvnch text a sjednocuj tak aplikan praxi, je proto ke komplexnmu pochopen prvnho vvoje nezbytn. Ve pedstaven pstup k ochran vlastnictv a k chpn zkladnch prv nebyl bohuel urujc. Pedstava o zkladnch prvech a svobodch jako o pouhch teoretickch poukch, pouhch frzch bez hlubho vznamu byla pro n prvn vvoj mnohem charakteristitj. Podle nzoru Jiho Praka, vd postavy rakousk konstitucionalistiky konce 19. stolet, se ustanoven o zkladnch prvech a svobodch objevila v zkladnch zkonech nedopatenm - nesprvnou teoretickou konstrukc.74 Jet o tyicet let pozdji se Frantiek Weyr, pedn osobnost
73

eskoslovensk

mezivlen

konstitucionalistiky,

stav

v otzce

bezprostedn zvaznosti jednotlivch ustanoven stavy proti nzorm zastvanm

Srov. nap. pehled judikatury k 7 o. z. o. In ROUEK, F., SEDLEK, J. (edd.). Koment I, s. 147-148. 74 Srov. PRAK, Ji. Rakousk prvo stavn. st III. stava sk. 2. dopl. vyd. Praha : Nkladem Jednoty prvnick, 1902, s. 48n. (kapitola O t. zv. veobecnch prvech oban sttnch).

32

francouzskou stavn vdou na stranu sti nmeck literatury, kter povauje pslun ustanoven stavn o obanskch prvech a svobodch a jich zrukch namnoze toliko za pouh akademick zsady, za monology zkonodrcovy, je nemaj v praxi vznamu norem zvaznch pro soudy a ady sprvn .75 Weyr dle pe: S hlediska juristickho (normativnho) dluno rozhodn dti pednost theorim nmeckm. Vbec jest uiteno uvdomiti si rozdl mezi normativnm (prvnickm) dosahem a politickm vznamem onch ustanoven Ponvad vak tyto nesprvn theoretick konstrukce mly asto pvod svj v jistch tendencch politickch - prvnmi argumenty snaila se praxe obhjiti sv politick postulty - nen v tom rozporu, kdy ustanovenm o obanskch prvech pisuzujeme velk vznam politick, uprajce jim zrove (aspo vtinou) vznam normativn. Velmi asto - celkem prvem - pikld se obvyklmu vpotu obanskch prv toliko akademick vznam. Tm mn se dvoj: jednak vyslovuj se v nich povechn zsady, kter sm stavodrce pociuje jako idely, k nim skuten stav zkonodrstv (prvnho du) jen vce nebo mn me se pibliti. Jednak m stavodrce rzn omezen onch obanskch prv a svobod sm v myslu, stanov vak, e se tak stti me toliko zkonem nebo na zklad zkona, m m bti naznaeno, e vjimky ty pipustiti jest vc orgn zkonodrnch, nikoliv vkonnch.76 Musme ve ve zmnnch intencch souhlasit s nzorem Pavla Hollndera o absenci kulturn tradice pm aplikovatelnosti stavy a o absenci zkuenosti s vvojem demokratickho lidskoprvnho mylen, kter podle nj pedstavuj dvody dnen nepipravenosti aplikan praxe.77 Skutenost, e generace naich prvnk nebyly konfrontovny s obdobnm vvojem jako jinde v zpadn Evrop ve druh polovin 20. stolet, m vak hlub koeny a nen zpsobena jen tymi desetiletmi psoben minulho reimu. Prvorepublikovou realitu si v tomto smru asto pli idealizujeme. Msto budovn a upevovn demokratickch zklad se po vzniku republiky pistoupilo nejprve k radiklnm zmnm a k nesystmovm zsahm do prvnho du. Demokracie byla chpana jako vlda vtiny, a to eskoslovensk. Zapomnalo se pitom na druhou neoddlitelnou stranu mince, kterou je ochrana meniny zde ve smyslu meniny politick, s nrodn meninou
75 76

Srov. WEYR, F. eskoslovensk prvo stavn. Praha : Melantrich, 1937, s. 248. Tamt, s. 248-249. 77 Srov. HOLLNDER, Pavel. stavnprvn argumentace. Ohldnut po deseti letech stavnho soudu. Praha : Linde, 2003, s. 62n.

33

ovem asto splvajc. Vhodnm pkladem ve uvedench nesystmovch zmn mohou bt prv zsahy do vlastnictv a vlastnickho prva. Z stavn ochrany vlastnictv se stala hka v rukou zkonodrc a zakotven v 109 stavn listiny tm ztratilo smysl a relevanci. Nkter rozhodnut judikatury a nzory jurisprudence tuto smutnou skutenost jen dokresluj. Dochzelo ke zpochybovn stavn garance prv, k jasn dominanci pozitivnho prva nad pirozenm, k adoraci zkona a svrchovanosti vle lidu, piem o vymezen jakchkoliv hranic nebo mantinel nebyla vbec e. stavn zsady byly nejenom prolomeny, ale pmo degradovny na uiten nstroj v rukou politik. Po roce 1918 se tak poprv odiovala Bl hora. Na tom se jako na jedinm spravedlivm shodovala vtina spolenosti, lpe eeno vtina jejch reprezentant (politik). Nkte z nich tenkrt uvaovali v kolektivistickch dimenzch po sovtskm vzoru (sociln demokracie), jin naopak pragmatitji individualisticky (agrrnci), co jim nakonec zajistilo spch. Pes adu radiklnch nvrh a mylenek si prvorepublikov zsahy do vlastnictv zachovaly zdravou mru, k emu opakovan nabdal historik Josef Peka.78 Pandoinu skku vak nikdo zavt nedokzal. Tvrd procitnut a nvrat do reality pinesla a nov vlka, v poad ji druh svtov. Ta nsledn vedla ke kritick reflexi hrz nacismu a s tm tak spojen nelidskosti platnho prva. Smutnm prvorepublikovm ddictvm zstv fakt, e zsahy do majetkov drby za protektortu i povlen konfiskace se mohly s spchem odvolvat na soulad s stavn ochranou vlastnictv a na prvorepublikov zkonodrstv.

78

Srov. PEKA, Josef. Omyly a nebezpe pozemkov reformy. Praha : Vesmr, 1923. K tomu ble PITHART, Petr. Kavalr Josef Peka. In KANTRKOV, Eva (red.). Pekaovsk studie. Praha : Academia, 1995, s. 123-145.

34

2 stavn zklady ochrany vlastnictv

eskoslovensk revoluce stoj na tech pilch, jimi byly sttn pevrat, pozemkov reforma a pijet stavy. Ferdinand Peroutka Nrod nen jen svoboden stavnmi dy, nbr pedevm drbou sv pdy. Druh prezident Sttnho pozemkovho adu Jan Voenlek My jsme sborem zkonodrnm, kter z moci revoluce uchvtil moc. Moci, kterou jsme uchvtili a kterou vykonvme, kad se mus podrobit. Zpravodaj stavnho vboru Vclav Bouek

2.1 Vznik eskoslovenska a recepce prva

Samostatn stt eskoslovensk vstoupil v ivot. Tato strun vta v preambuli prvnho zkona eskoslovenskho sttu shrnovala to, co Nrodn vbor slavnostn a veejn vyhlsil dne 28. jna 1918 veer v Provoln eskoslovenskmu lidu: Tvj odvk sen stal se skutkem! Stt eskoslovensk vstoupil dnenho dne v adu samostatnch kulturnch stt svta! Lide eskoslovensk, ve, co podnik, podnik od tohoto okamiku jako nov, svobodn len velk rodiny samostatnch svobodnch nrod.79 Zaala se odvjet spolen etapa novodobch eskch a slovenskch djin.80 Vstupn vta z preambule revolun proklamace vyjadovala jeden z monch vsledk sttoprvnho vvoje druh poloviny 19. stolet a potku 20. stolet, kter vak v tto vsledn podob nabval na konkrtnosti a uritosti a v zvru prvn svtov vlky. Po prvn strnce to byl prvn akt zzen samostatnho sttu. Proklamace vak v sob zahrnovala nejen povahu konstitutivn,
79

Citovno podle: Venkov, 29. jna 1918, s. 1. Dle srov. KLIMEK, A. a kol. (edd.). Vznik eskoslovenska 1918. Praha : stav mezinrodnch vztah, 1994, s. 332-334. 80 Otzkm spojenm s 28. jnem a se vznikem samostatnho eskoslovenskho sttu se vnuj vechny syntetick prce o mezivlench djinch. Nejnovji srov. KLIMEK, A. Velk djiny, s. 9n. (literatura s. 787n.). Monograficky se tmatem zabvali mj. Vclav ada, Jan Galandauer a Antonn Klimek. Prbh jnovho pevratu osvtluj i tiskem vydan pamti Aloise Rana a Frantika Soukupa. U v prvnch letech republiky zskalo hodnocen pevratu siln politick a osobn rozmr; v zsad lo o konfrontaci Hradu a domcch politickch vdc. Spor o vklad vzniku sttu se pak vyhrotil v roce 1924. V tisku, zvlt v tribunch Nrodn osvobozen a esk slovo, polemizovali pedevm Tom G. Masaryk a Ji Stbrn. Srov. k tomu VYKOUPIL, Libor. Ji Stbrn. Portrt politika. Brno : Masarykova univerzita; Matice moravsk, 2003, s. 111-121. K rozmanitm otzkm a souvislostem spojenm se zsknm samostatnosti a s podlem domcho a zahraninho odboje se vyjadovali i dal protagonist a posuzovatel, napklad tak historik Josef Peka. Srov. KUERA, Martin. Peka proti Masarykovi. Historik a politika. Praha : stav T. G. Masaryka, 1995, zvl. s. 41-45.

35

ale i deklaratorn, ponvad po faktick strnce vyjadovala odraz reln situace v ulicch pevratov Prahy a velkch jinch mst, vsledek kvasu vrcholcho dne 28. jna 1918, kdy se veejnost dozvdla o nt rakousko-uherskho ministra zahraninch vc Gyuly Andrssyho ze dne 27. jna uren americkmu prezidentu Woodrow Wilsonovi, ili o pijet podmnek pm. Z pohledu normativn teorie, kter prvn d a stt ztotouje, lze ve zmnnou proklamaci, dodaten publikovanou ve Sbrce zkon a nazen (Sb. z. a n.; v prci citovan jako Sb.) jako zkon . 11, vyloit tak, e na zem novho sttu byl nahrazen star rakousk a uhersk prvn d dem novm, eskoslovenskm. Z nsledujcch ustanoven zkona vyplv, e Nrodn vbor se stal nejvym normotvornm orgnem sttu (viz l. 1: Orgnem jednomysln vle nroda a tak vykonatelem sttn svrchovanosti ) a e obsah prvnho du novho sttu byl vymezen recepn, jako veker dosavadn zemsk a sk zkony a nazen (viz l. 2), pokud to neodporovalo postaven Nrodnho vboru jako nejvyho orgnu novho sttu. Nejvy soud v Brn ve svch pozdjch rozhodnutch dovozoval, e ji vodn vta proklamace (Samostatn stt) pedstavovala z normotvornho hlediska specifick derogan ustanoven svho druhu. V relaci k l. 2 zkona tak lo souasn o vztah novho eskoslovenskho prvnho du k prvu dosavadnmu rakousko-uherskmu. Podobn vahy meme rozit o vztah k Nrodnmu vboru, vykonavateli sttn svrchovanosti, ppadn o osobnost Aloise Rana, autora prvnho eskoslovenskho zkona.81 Nai pozornost vak zamme pedevm na prvn povahu zkona . 11/1918 Sb., o zzen samostatnho sttu eskoslovenskho, oznaovanho rovn jako recepn norma a zejmna na vklad l. 2 tohoto zkona, tedy na problematiku recepce prvnho du. Zevrubnj vklad l. 2 recepn normy pedstavuje nutn pedpoklad pro pochopen prvnho vvoje v prvn republice a samozejm tak pro pravu zsah do vlastnictv a vlastnickho prva.

81

Nrodn vbor tento prvn zkon veejn vyhlsil dne 28. jna 1918, o den pozdji byl zveejnn v eskm tisku a zrove letkovou formou i ve slovensk verzi. Pozdj oficiln znn ve Sbrce se od Ranovy pvodn pedlohy sten li v l. 1 a 5; vznamnj zmna se tkala zvlt l. 1, kterm byla rozena kompetence Nrodnho vboru. Ranv rukopisn text je dnes uloen v Archivu Nrodnho muzea v Praze, fond Alois Ran, kart. 14, inv. . 813-814. Srov. k tomu dle KLIMEK, A. a kol. (edd.). Vznik, s. 332-334; a VESEL, Zdenk (ed.). Djiny eskho sttu v dokumentech. Praha : Epocha, 2003, s. 276-277.

36

2.2 Recepn norma a prozatmn stava

Mnohoznan a asto uvan termn recepce nem pesn vymezen obsah. Dosavadn literatura ji chpe vtinou ve dvou zkladnch podobch.82 Recepc prva autoi rozumj pedevm pevzet norem prvnm dem. Me jt o pevzet nkterch ustanoven, zkonku, celho pramene prva, ppadn celho prvnho du. Z toho vyplv, e v danm prvu (prvnm du) plat normy obsahov shodn s normami prva jinho, vnitrosttnho, evropskho komunitrnho (unijnho) nebo mezinrodnho. Recepc bv nazvn tak historick proces pronikn a pebrn prvnch norem a instituc z jednoho prvnho systmu do jinho. Typickm pkladem je recepce mskho prva do jinch prvnch d.83 V eskoslovenskm, lpe eeno v eskm prvnm vvoji, se setkvme se dvma rozshlmi formlnmi recepcemi prva.84 Prvn byla provedena na zklad zkona . 11/1918 Sb., druh na zklad stavnho zkona . 4/1993 Sb.85 Recepnch norem tohoto druhu bv uvno v dob zniku sttu a vzniku sttu nstupnickho; u ns v souvislosti se vznikem samostatn eskoslovensk a esk republiky. Ob recepce smovaly k zachovn obsahov kontinuity prvnch d, k zajitn prvn jistoty a k vylouen monch komplikac a zmatk s tm, e v ppad jnovho pevratu v roce 1918 byly tyto skutenosti pociovny mnohem nalhavji ne na prahu roku 1993. Zkon . 11/1918 Sb. se stal normou prvn, zmocujc a zsadn a zrove dk
82

zzen

samostatnho

sttu

normou

jedinenou,

s vnitrosttnmi

Zkladn informace sepsali autoi hesel v prvnch slovncch a v pehledech teorie prva jako Ota Weinberger, Viktor Knapp nebo Ale Gerloch. Problematice recepce prva se dk jej aktulnosti a obtm zpsobenm recepc prva rakouskho a uherskho podle zkona . 11/1918 Sb. vnovali zejmna pedstavitel prvorepublikov prvn vdy. Krom Frantika Weyra meme uvst Miloslava Stiebera, Jaromra Sedlka, Frantika Rouka, Zdeka Peku, Jaroslava Krejho, Ervna Hexnera nebo Bohumila Baxu. 83 K recepci mskho prva srov. URFUS, V. Historick zklady novodobho prva soukromho. mskoprvn ddictv a soukrom prvo kontinentln Evropy. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001 (literatura). 84 Pojmy formln a materiln recepce vysvtluj autoi rzn. Formln recepce je vslovn a z hlediska zpsobu recepce jde o recepci odkazem. K materiln recepci dochz podle Weyra naopak automaticky, co souvis s normativnm pojetm prvnho ohniska. Srov. WEYR, F. Zkony o platnosti obanskho prva. In ROUEK, F. SEDLEK, J. (edd.). Koment I, s. 31. Podle Krejho se jedn o materiln recepci v ppadech, kdy vlastn norma pejm obsah normy ciz doslovnm pevedenm a jej publikac. Srov. KREJ, Jaroslav. Prvn jevy v ase. Prvnteoretick studie. Praha : Modern stt, 1937, zvl. s. 94-96. 85 O strun pehldnut prac o recepci prva a o veden paralely mezi tzv. recepnmi zkony (normami) se pokusil autor pedkldan prce v lnku s nzvem: Problematika recepce a obansk zkonky. In SCHELLE, K. (ed.). Vvoj prvnch kodifikac. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s. 150-164.

37

s mezinrodnmi inky. Spolu s pozdj prozatmn stavou zkonem . 37/1918 Sb. tvoil stavn zklady novho sttu. Normativn teorie povaovala recepn normu za ohnisko prvnho du, kter hrlo v normativnm mylen dleitou roli.86 Nov vytvoen stty pevzaly recepc prvo platn v jednotlivch zemch bvalho Rakouska-Uherska. V ppad eskoslovenska tedy bylo recipovno i platn uhersk prvo se vemi svmi zvltnostmi, mimo jin vznamnou pozic obyejovho prva.87 Recepn norma tak nastolila v rmci jednotnho sttu specifickou situaci, takzvan prvn dualismus.88 Tento stav, kdy v historickch zemch platilo bval rakousk prvo a na Slovensku a na Podkarpatsk Rusi prvo uhersk, nebyl douc a bylo teba provst unifikaci prvnch d a s n spojenou novelizaci prva obanskho, trestnho a dalch oblast prva.89 Prvn vda i judikatura pi vkladu zkona dle dovozovala, e nen mon text recepnho zkona a zvlt jeho l. 2 vykldat doslovn, a to tak, e star rakousk a uhersk normy zstaly prozatm v platnosti.90 Doposud platn rakousk a uhersk prvn d se stal novm prvnm dem eskoslovenskho sttu: zstala sice obsahov souvislost, z formlnho hlediska se vak jednalo o odlin a samostatn prvn dy. V tom tak spatujeme podstatu recepce. Samotn recepce prva podle l. 2 pinesla zrove pevzet sprvn soustavy. Za nm nsledujc l. 3 pedstavoval v tomto smyslu jen uritou modifikaci. Podle tohoto ustanoven byla dosavadn sprva podzena Nrodnmu vboru. Revolun proklamace ze dne 28. jna 1918 pinesla zsadn zmnu. Nrodn vbor se stal na pechodnou dobu nejvym zkonodrnm a vkonnm
86

Srov. WEYR, F. Teorie prva. Praha; Brno : Orbis, 1936, s. 45-48, 79-80, 232-233; obdobn KREJ, J. Prvn jevy, s. 54n. 87 Srov. k tomu FAJNOR, Vladimr, ZTURECK, Adolf. Prvo platn na Slovensku a Podk. Rusi. In ROUEK, F., SEDLEK, J. (edd.). Koment I, s. 60-64. 88 V oblasti Hlunska, bval sti pruskho Slezska inkorporovan na zklad l. 83 Versaillesk mrov smlouvy uzaven dne 28. ervna 1919 zkonem . 76/1920 Sb. ze dne 30. ledna 1920, platilo po pechodnou dobu bval nmeck prvo, take meme mluvit dokonce o trialismu. 89 Obansk prvo podali v pehledu SCHELLE, K., SCHELLEOV, I. Vvoj kodifikace obanskho prva. Brno : Masarykova univerzita, 1993, s. 18n., trestn prvo VLEK, Eduard. Djiny trestnho prva v eskch zemch a v eskoslovensku. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s. 36n. 90 Obdobnou konstrukci najdeme tak v ppad recepce prvnch pedpis bval esk a Slovensk Federativn republiky: Veker dosavadn zemsk a sk zkony a nazen zstvaj prozatm v platnosti (l. 2 zkona . 11/1918 Sb.) a stavn zkony, zkony a ostatn prvn pedpisy esk a Slovensk Federativn Republiky platn v den zniku esk a Slovensk Federativn Republiky na zem esk republiky zstvaj nadle v platnosti. Nelze vak pout ustanoven podmnn toliko existenc esk a Slovensk Federativn republiky a pslunost esk republiky k n (l. 1 odst. 1 zkona . 4/1993 Sb.).

38

orgnem. Tmto zpsobem byl vylouen pedn panovnk, dosavadn stedn orgny a nepmo i organizan pedpisy s nimi spojen. stedn orgny nov nejvy sprvn ady, pozdji opt oznaovan jako ministerstva zdil Nrodn vbor ji zkonem . 2/1918 Sb., vzpt po nich tak zkonem . 3/1918 Sb. Nejvy sprvn soud a zkonem . 5/1918 Sb. Nejvy soud.91 Ale vrama se zpt k vkladu l. 2 zkona . 11/1918 a recepci prvnho du podle tto normy. V textu zkona a v nvaznosti na nj i v historick a prvnhistorick literatue teme: veker dosavadn zemsk a sk zkony a nazen zstvaj prozatm v platnosti.92 Tato formulace v prvn norm nebyla pesn, nato geniln svou strunost a vyhbavost,93 dokonce ani neodpovdala pozdjmu vvoji a zpsobila celou adu komplikac. Dky tomu, e byl zkon . 11/1918 Sb. pevn svzn s datem 28. jna 1918 a se vznikem eskoslovenska a e svj hlavn kol splnil v revolunch dnech (zzen sttu, udren veejnho podku, zachovn kontinuity a prvn jistoty), nebyl pozdji zmnn. Naopak se tento zkon stal pedmtem zuujcch i roziujcch vklad, kter vak v nkterch ppadech prvn jistotu zeslabily. Sm autor recepn normy JUDr. Alois Ran ve svch Pamtech napsal, e jej podstata spovala v tom, e vechny zkony a nazen plat dle, a e vldn formu samostatnho sttu ustanov nrodn shromdn. Smysl pravy hodnotil takto: Zkladnm tmto zkonem mlo bti i zamezeno, aby nenastal bezprvn stav, aby se cel sttn sprva nezastavila a aby se 29. jna pracovalo dle, jako by revoluce vbec nebylo. Toho bylo skvle dosaeno, a vzbudilo obdiv cizinc nad vysplost naeho nroda.94 Otzku hromadn a znan obecn recepce bez vslovnch vhrad eil zkonodrce a dodaten, a to odpovdajcm obecnm deroganm ustanovenm v l. IX. uvozovacho zkona . 121/1920 Sb., eskoslovensk stavn listiny.
91

K organizaci prvorepublikov veejn sprvy a k soudnictv srov. WEYR, F. eskoslovensk prvo stavn. Praha : Melantrich, 1937, s. 220n. K vvoji sprvy srov. SCHELLE, K. Vznik eskoslovensk republiky a sttn sprva. Prvnhistorick studie, 1990, ro. 31, s. 5-42. 92 Srov. HLEDKOV, Zdeka, JANK, Jan. Djiny sprvy v eskch zemch do roku 1945. Praha : SPN, 1989, s. 389; SIVK, Florin a kol. Slovensk a esk dejiny ttu a prva v rokoch 19181945. 2. vyd. Bratislava : Univerzita Komenskho, 1998, s. 19-20 (tam se poukazuje na nedokonalost normy pedevm v souvislosti s otzkou recepce uherskch prvnch obyej); KLIMEK, A. Velk djiny, s. 18-25, a MAL, K. a kol. Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945. 3. vyd. Praha : Linde, 2003, s. 328. 93 Srov. KRNK, Zdenk. esk zem v e Prvn republiky (1918-1938). Dl I. Vznik, budovn a zlat lta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000, s. 35-37. 94 RAN, Ladislav (ed.). Pamti Dra Aloise Rana. Praha : nkl. vl., 1929, s. 216. (Kapitola Pevrat 28. jna 1918, s. 203n.)

39

Vechna ustanoven, je odporuj tto stavn listin a republiknsk form sttu, dle vechny dvj stavn zkony, i kdy by jednotliv jejich ustanoven nebyla v pmm rozporu s stavnmi zkony eskoslovensk republiky, pozbyla platnosti.95 Zkonodrce pistoupil k een a estnct msc po vyhlen recepn normy. Soudy ve svch rozhodovnch na tuto vslovnou derogaci v stav stejn zetel nebraly a vtinou pouze interpretovaly samotnou recepn normu. Slovo prozatm bylo vykldno tak, e recepn norma vychzela z poplatnosti revolun dob a e pedstavovala provizorn opaten. Zkonodrce vslovn uvedl svj zmr, e v budoucnosti nahrad to, co jeho pedstavm neodpovd a co by mohlo pinet komplikace. Postupn ml bt cestou unifikace odstrann prvn dualismus vyvolan recepc. V prvnch letech se dailo odstraovat relikty minulosti: zkonem . 61/1918 Sb. byla zruena lechtick privilegia, dle bylo zkonem . 179/1924 Sb. zrueno svenectv, mezitm byly vyhleny i zkony o provdn pozemkov reformy, kter se stala zsahem nejen do mocenskho postaven bval lechty, ale i do soukromho vlastnictv vbec. V zkon uveden slovo prozatm vak bylo nadbyten a matouc. Krom nkterch zkladnch prv byl toti prvn d postaven na principu zmnitelnosti podle normotvornch zsad, co mezivlen prvn literatura vtinou nerozebrala.96 Ve studovanm zkon najdeme dle tvrzen, e lo o dosavadn zemsk a sk zkony a nazen. V tomto ohledu musel bt vzhledem k charakteru prva recipovanho na Slovensku a Podkarpatsk Rusi, kde hrlo vznamnou roli obyejov prvo, pouit extenzivn vklad. Zkonodrce se zde spokojil s pli zkm vymezenm; podle prvn vdy a praxe byly recipovny jak zkony a nazen, tak i prvn normy obecn, tedy psan i obyejov prvo.97 K vaze nabd tak zkonn formulace o zakotven pln recepce, toti e v platnosti zstvaj veker zkony. Sama podstata vci to neumouje, odporovalo by to suverenit novho sttu.

95

Srov. WEYR, F., NEUBAUER, Zdenk (edd.). stavn listina eskoslovensk republiky. Jej znn s poznmkami. Praha; Brno : Orbis, 1931. Autoi napsali strun koment, sepsali literaturu o eskoslovenskm stavnm prvu a petiskli dvodov zprvy k stavn listin. 96 Srov. WEYR, F. Zklady filosofie prvn. Nauka o poznvn prvnickm. Brno : Pa, 1920, s. 105. 97 Srov. ROUEK, F., WEYR, F. Zkony, s. 27-31.

40

Zkon . 11/1918 Sb. zdil nov nejvy normotvorn a naizovac orgn sttu, Nrodn vbor, a vechna ustanoven dosavadnho platnho du, kter tomu odporovala, pozbyla platnosti. Jaromr Sedlek, profesor Prvnick fakulty Masarykovy univerzity v Brn a pedn osobnost na mezivlen civilistiky, z toho vyvozoval, e odpadaj vechna ustanoven tkajc se csae, dynastie, dvoru, padaj dle pedpisy o nejvych orgnech sttu, t. j. sk rad, o ministrech, o generlnm tbu a o vrchnm velen brann moci, o emblmech a symbolech sttnch, o zstupcch v cizch sttech.98 Podobn eil tento problm tak Nejvy soud (Vn civ. 7751). Poloil vak ve svm vkladu draz na vodn vtu preambule recepn normy samostatn stt eskoslovensk vstoupil v ivot, kter podle nj nepipout, aby zstaly v platnosti ony sk zkony rakousk, je se s existenc a samostatnost nov zzenho eskoslovenskho sttu nesrovnvaj. Krom pragmatick sankce, rodnho listu Podunajsk monarchie, jak byla nedvno obrazn oznaena (Valentin Urfus), tak pestaly platit vechny zkony tc se sk stavy, zejmna delegac, sk rady a zemskch snm, jako i volebnch d do obou tchto sbor atd., samozejm pozbyly platnosti tak pedpisy o vyhlaovn nlez jmnem csae, o oznaovn ad jako c. k. apod., take co se teba jen tchto drobnost te, bylo v tto vstupn vt obsaeno in nuce ve, co potom pedepsal zkon na ochranu eskoslovensk republiky ze dne 23. ervence 1919, . 449 Sb. z. a n.. 99 Nejvy soud prv v tom spatoval uplatnn deroganho rozmru revolun proklamace. Spornou se vak mohla stt otzka zda urit zkony i jen jejich sti byly nebo nebyly recipovny. Konkrtn ppady rozhodovaly a recepn normu pslun interpretovaly soudy.100 Problematick vklad recepn normy nepedstavoval pouze akademickou otzku, ale ml vliv na adu konkrtnch ppad. V obecn rovin se pedstavy prvn vdy, reprezentovan pedevm profesory Frantikem Weyrem a Jaromrem Sedlkem, a judikatury (Nejvyho soudu a Nejvyho sprvnho soudu), nijak
98

Srov. SEDLEK, J. stavn listina a obansk zkonk. In Nae prvo a stt. Sbornk k edestmu vro zaloen spolku eskoslovenskch prvnk Vehrd. Praha : Spolek sl. prvnk Vehrd, 1928, s. 90, a T. Prvn posice rodu knat z Liechtensteinu a na Liechtenstein podle prva eskoslovenskho. Olomouc : nkl. vl., 1928, s. 150. 99 Srov. Rozh. z 3. nora 1928, R II 28/28, VN, F. Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech obanskch. X. 1928. Praha : V. Tomsa, 1929, s. 177-178. 100 V souvislosti s recepc prva na zklad zkona . 11/1918 Sb. lze nalzt zajmavou judikaturu Nejvyho a Nejvyho sprvnho soudu. eila mj. otzky jazykovho prva, majetkovho prva obecn a mezinrodnch smluv.

41

vrazn neliily: Nejvy soudy uplatovaly asto vklad vce restriktivn. V konkrtnch ppadech se vak tyto nzory a vklady mohly dostat do kontradiktornosti.101 Nen teba pipomnat, e pohled soudu byl v konkrtnch ppadech zvazn. Zkon . 11/1918 Sb. pedstavoval spolu s pozdj prozatmn stavou zkonem . 37/1918 Sb. provizorn stavn zklady novho sttu.102 Tuto pechodnou stavn pravu, tedy mezidob do vyhlen stavy z roku 1920, avak i zkonnou pravu majetkovho prva vbec, je proto mon vyloit jen v nvaznosti na problematiku recepn normy a prozatmn stavy. Zkon o prozatmn stav byl Nrodnm vborem schvlen dne 13. listopadu 1918 na jeho poslednm plenrnm zasedn. O den pozdji byl vyhlen ve Sbrce zkon a nazen pod slem 37, a souasn tak nabyl innosti. Strun zkon se skldal z pouhch jednadvaceti paragraf rozlennch do ty oddl. V takto sporn koncipovan podob stavy se pro ochranu vlastnictv, stejn jako pro jin ustanoven o obanskch prvech a svobodch, dostaten prostor nenael. Zkonodrce si pro pechodnou dobu vystail s recipovanou pravou z rakouskho sttnho zkladnho zkona o veobecnch prvech oban z roku 1867, ktermu v 6 prozatmn stavy piznal dokonce charakter kvalifikovanho zkona.103 V l. 5 sttnho zkladnho zkona z 21. prosince 1867 . 142 bylo stanoveno: Majetek je nedotknuteln. Vyvlastnn proti vli majitele me nastat jen v tch ppadech a takovm zpsobem, jak je to stanoveno zkonem. I takov obecn prava se ukzala brzy jako nevyhovujc, protoe byla pli liberln a souasn svazujc a neodpovdala myslm novch zkonodrc o zsazch do pozemkov drby. Zejm nejnzornji dokld tento popevratov pstup k recipovanm veobecnm prvm oblast jazykovho prva, kde si Masarykova mylenka obanskho principu jen st nachzela zastnce.104 Tato oblast tradin
101 102

Ble HORK, O. Vznik eskoslovenska a recepce prva. Prvnhistorick studie (v tisku). Srov. SOUKUP, L. Ke vzniku prozatmn stavy. In Sbornk pspvk o vzniku eskoslovenska. Ke kritice buroazn republiky. Brno : Univerzita J. E. Purkyn, 1983, s. 21-25, a T. O prozatmn stav eskoslovensk republiky. Prvnk, 1988, ro. 127, s. 869-876. 103 Ke zmn takovho zkona byla nutn ptomnost alespo dvou tetin poslanc a dvoutetinov vtina ptomnch, obdobn jako k volb prezidenta republiky nebo k usnesen o vyhlen vlky. 104 O vztahu ech a Nmc a tak o jazykovm zpasu v dob prvn republiky vydal v roce 1928 inspirativn prci Emanuel Rdl, pvodn biolog a pozdji historik a pedevm filozof, kter prvorepublikov pomry kritizoval bez obalu a asto kontroverzn. Srov. RDL, Emanuel. Vlka ech s Nmci. Praha : Melantrich, 1993, zvl. s. 239-256. Z novj literatury k otzkm spojenm s nmeckou meninou vetn nrodnostnch a jazykovch prv srov. KURAL, Vclav. Konflikt msto spoleenstv? ei a Nmci v eskoslovenskm stt (1918-1938). Praha : stav

42

patila k citlivm mstm vztah ech a Nmc, ponvad ve druh polovin 19. stolet veden boj o jazykovou rovnoprvnost symbolizoval zrove prosazovn politick rovnoprvnosti. Rokem 1918 se situace zmnila: Pevratem z 28. jna 1918 nastala zmna dsledkem toho, e bylo dluno eskoslovensk nrod pokldati za sttotvorn ivel novho sttu, a e proto e esk (slovensk) stala se jazykem, v nm stt svmi orgny projevuje svou vli, i e e esk (slovensk) nabyla vznamu, kter mly dve fakticky, a v Uhrch podle zkona, e nmeck a maarsk.105 Do vydn prvorepublikov jazykov pravy, tedy do vydn stavn listiny a jazykovho zkona pijatch dne 29. nora 1920, zskalo zsadn vznam plenisimrn usnesen Nejvyho sprvnho soudu ze dne 19. bezna 1919 (Boh. adm. V/1919). V nm soud vyloil oblast jazykovho prva v souvislosti se vznikem samostatnho eskoslovenskho sttu (sttn jazyk v eskoslovensku po 28. jnu 1918) a souasn se vyjdil k obsahu prva menin a k recepci rakousk pravy.106 Jak se v ir perspektiv ukzalo, sehrla jazykov otzka a s tm spojen pihlen se k nmeck i maarsk nrodnosti, zsadn a osudovou roli.
2.3 stavn listina eskoslovensk republiky z roku 1920

Dne 29. nora byla Nrodnm shromdnm pijata stavn listina eskoslovensk republiky, kter byla publikovna spolu s uvozovacm zkonem . 121 Sb. innost uvozovacho zkona i stavn listiny nastala dnem vyhlen (l. VIII, odst. 1), tedy dne 6. bezna 1920. Samotn zkon ml neobvykl sloen: po slavnostn preambuli nsledoval uvozovac zkon o deseti lncch a pak text stavn listiny, kter se skldala ze 134 paragraf rozdlench do esti hlav. Jednalo se o stavu ve formlnm smyslu, tedy takovou, kter je jako stavn pmo oznaena. eskoslovensk stava patila mezi takzvan rigidn stavy, co znamen, e vznik, zmna a znik stavnch norem byly na rozdl od zkonnch
mezinrodnch vztah, 1993, zvl. s. 30-38 a 92-102. 105 Srov. HARTMANN, Antonn. Pedpisy jazykovho prva. Praha : eskoslovensk Kompas, 1925, s. 10. Obdobn formulace odrej nzory Nejvyho sprvnho soudu (Boh. adm. V/1919). Dle srov. CHALUPN, Vclav. sl. jazykov prvo se zetelem k judikatue Nejvyho sprvnho soudu. Veejn sprva, 1932, ro. 2, . 8, s. 305-314, zvl. s. 306. 106 Nejvy sprvn soud v tomto rozhodnut uplatnil dosti jednostrannou teleologickou interpretaci l. 19 sttnho zkladnho zkona . 142 . z., a to do jist mry precedennho vznamu. Pro ochranu jazykovch prv nrodnostnch menin stanovil jako hranici nejmn polovici obyvatelstva (sic!), nikoli vak v soudnch okresech, kde jest usazena v mnostv menm nebo kde ije docela jen v nepatrnm potu a porznu. Srov. BOHUSLAV, Josef Vclav. Sbrka nlez nejvyho sprvnho soudu ve vcech administrativnch. Sv. I. 1918-1919. Praha : Prvnick vydavatelstv, 1920, s. 557-558.

43

norem zvisl na ztenm zkonodrnm procesu v podob usnen snmoven kvalifikovanou vtinou, konkrtn tptinovou vtinou vech len v kad snmovn (viz l. I uvozovacho zkona a 33, 42 a 46, odst. 4 stavn listiny). Autorem vldnho nvrhu stavn listiny se stal profesor Prvnick fakulty Univerzity Karlovy a sekn f JUDr. Ji Hoetzel. Vznamnou roli pi vzniku stavy sehrl tak tehdej ministr vnitra Antonn vehla, kterho meme nazvat jejm politickm inspirtorem. Ke konenmu projednvn stavn listiny byl Nrodnm shromdnm zvolen zvltn snmovn vbor. Jeho pedsedou se stal JUDr. Alfred Meissner (sociln demokrat), mstopedsedy pak JUDr. Frantiek Hndek (agrrnk) a JUDr. Frantiek Weyr (nrodn demokrat). Ve sloen stavnho vboru nastalo v prbhu jeho krtk existence v letech 1918 a 1920 nkolik zmn, jeho pedsednictvo vak zstalo po celou dobu ve stejnm obsazen. Zpravodajem stavnho vboru, konkrtn jeho subkomittu pro projednvn stavn listiny, byl ustanoven jeho len JUDr. Vclav Bouek, kter vypracoval dvodovou zprvu a pednesl ji na schzi plna Nrodnho shromdn, kde tak byla stavn listina dne 29. nora 1920 schvlena.107 Majetkov svoboda a ochrana vlastnictv se v stavn listin zakotvila v hlav pt Prva a svobody, jako i povinnosti obansk ( 106-127) v oddlu Svoboda osobn a majetkov ( 107-111).108 V 108 se kalo: sttn oban eskoslovensk me se usazovati na (1) Kad mst ktermkoli

eskoslovensk republiky, nabvati tam nemovitost a vykonvati vdlkovou innost v mezch veobecnch prvnch ustanoven. (2) Omezen tohoto prva je mon jen v zjmu veejnm na zklad zkona. stavn ochrana vlastnictv byla upravena v 109: (1) Soukrom vlastnictv lze omeziti jen zkonem. nebo nebude stanoveno, e se nhrada dti nem. (2) Vyvlastnn je mon jen na zklad zkona a za nhradu, pokud zkonem nen

107

Ke vzniku stavn listiny srov. BAXA, Bohumil. stavn listina eskoslovensk republiky a vliv cizch stav. Sbornk vd prvnch a sttnch, 1921, ro. 21, s. 1-40; WEYR, F. eskoslovensk prvo stavn, s. 87n., a T. Vzpomnky na stavn vbor revolunho Nrodnho shromdn. asopis pro prvn a sttn vdu, 1921, ro. 4, s. 50-53, 196-204. 108 K chpn zkladnch prv a svobod srov. Dvodovou zprvu k vldnmu nvrhu zkona, kterm se uvozuje stavn listina a Zprvu stavnho vboru k stavn listin eskoslovensk republiky (parlamentn tisk 2421 N. S. z r. 1920, petitn nap. in WEYR, F., NEUBAUER, Z. (edd.). stavn listina, s. 105 n.), pase z dvodovch zprv k hlav pt Prva a svobody, jako i povinnosti obansk srov. tamt, s. 140-145 a 176-180, literaturu o eskoslovenskm prvu stavnm s. 85-102 a speciln o obanskch prvech s. 100-101. K tomu dle srov. WEYR, F. eskoslovensk prvo stavn, s. 248n.

44

stavn prav ochrany vlastnictv obecn a vyvlastnn zvlt byla v legislativnm procesu i pozdji doktrnou vnovna zven pozornost. Frantiek Weyr a Zdenk Neubauer vypracovali nsledujc koment: K 109, odst. 1. Vznam tohoto ustanoven jest pedevm prohlsiti slavnostn ochranu instituce vlastnictv jako zkladu individualistickho du spoleenskho (podobn jako 126 vyslovuje ochranu manelstv a rodiny). Jednak se jm vyslovuje, e jakkoliv omezen soukromho vlastnictv se strany moci sttn (tedy nejen vyvlastnn, o nm jedn 2. odst.), na p. omezen rzu policejnho nebo zabaven a propadnut vci za trest, jest mono jen podle zkona. Ped neoprvnnmi zsahy ze strany osob soukromch jest vlastnictv chrnno adou norem zejmna prva trestnho. Odst. 2. Je cel ada specilnch zkon, na zklad nich je mon vyvlastnn ve smyslu tohoto odstavce, vydanch k rznm veejnm elm (pozemkov reforma, agrrn operace, vodn stavby, eleznice, veejn cesty, stavebn ruch, elektrisace, ely vojensk atd.). zen exproprian jest nejpodrobnji upraveno v zkon 30/1878 o vyvlastnn k elm elezninm, na Slovensku a P. Rusi v zk. l. XLI/1881. Je sporno, zda subsidirn lze jako zkona v tomto odst. uvedenho pouvati 365 ob. z. Vjimka ze zsady, e se m vyvlastovati jen za nhradu. Me bti stanovena vslovn zkonem, nikoliv ni normou na zklad zkonnho zmocnn. (O rozdlu obrat na zklad zkona a ,zkonem viz pozn. u 108).109 Obdobn se k stavn ochran vlastnictv vyjdil tak Jaromr Sedlek: Ustanoven toto je dvojho rzu: Pedn vyslovuje zsadu politick ideologie, e se eskoslovensk prvn d piklouje k t. zv. individualistickmu prvnmu du a contr. du feudlnmu, jen znal ir nebo u zpsoby uvn pod vrchnm vlastnictvm sttu, t a contr. du kollektivistickmu, jen vrobn prostedky dv do ,vlastnictv spolenosti resp. du komunistickmu, jen popr soukrom vlastnictv vbec. Ideologie tato je vak pro konkrtn prvn pomry zcela bez ceny a neme z n erpati nikdo dn prvo. Ustanoven toto je vak t dleit i jako pedpis positivnho prva, toti omezen mohou dna bti jen zkonem a jen
109

WEYR, F., NEUBAUER, Z. (edd.). stavn listina, s. 68-69. K tomu srov. PEKA, Zdenk (ed.). eskoslovensk stava a zkony s n souvisl. Dl I. Praha : eskoslovensk Kompas, 1935, s. 301-303. Tam je uveden tak vbr z judikatury.

45

zkonem pmo mus bti stanovena a parlament neme zmocovacm zkonem pensti na vldu nebo jin sprvn orgn autorisaci vlastnictv omezovati, le by se tak stalo stavnm zkonem. Vce vak vlastnictv chrnno nen, najm me zkonem obsah vlastnictv kdykoliv bti zmnn, ovem zase zmna mus bti obecn a ne specilnm zkonem pro jednotlivce stanoven ( 106 st. listiny).110 Zakotven obanskch prv a svobod v eskoslovensk stavn listin vychzela ze sttnho zkladnho zkona ze dne 21. prosince 1867, . 142 . z., o veobecnch prvech sttnch oban. To zeteln dokld tak oddl Svoboda osobn a majetkov ( 107-111). Tak zsada majetkov svobody ( 109) mla svho stavn-historickho pedchdce a zejm vzor v l. 5 sttnho zkladnho zkona . 142/1867 . z., kde se k: Das Eigentum ist unverletzlich. Prv toto ustanoven o ochran vlastnictv obecn a o mezch expropriace speciln doznala v prvorepublikov stavn listin zsadn promny. Ve vztahu k pedchoz rakousk prav a tradici ustaven nejmn od potku 19. stolet (ABGB) lo o zmnu nejcitelnj - o nejvraznj modifikaci u tradinho katalogu obanskch prv a svobod, o politicky diktovan krok, o nesystmov zsah uinn ad hoc z dvodu obecnho zkonodrstv pozemkov reformy. Ve uveden je dobe patrn tak z stavodrnho procesu vzniku eskoslovensk stavn listiny. Pvodn (vldn) nvrh stavn listiny 109 odst. 2 znl: Vyvlastnn je mon pouze na zklad zkona a za nhradu, pokud nebylo zkonem stanoveno jinak. V dvodov zprv k tomuto vldnmu nvrhu se pak u 109 dodv: Podle pedpisu odstavce 2. u 109. stavn listiny me obyejn zkon vyknouti, e vyvlastnn me se dti bez nhrady. Zsadou ovem zstv, e vyvlastnn dje se za nhradu vjimky z tto zsady me vak stanoviti ji zkon obyejn. Tmto pedpisem m bti urychleno a usnadnno uzkoovn nrodohospodsky vznamnch problm souvisejcch s provdnm rznch pozemkovch reforem.111 Profesor Ji Hoetzel, s jeho jmnem je vldn nvrh spojen, to pozdji vysvtloval takto: Myslilo se na ty ppady, kdy se podle stavebnch d mus pi parcelaci postoupiti v uritm rozsahu pozemky zdarma. Dvodem tchto ustanoven je, e parcelac cena parcelovanch pozemk stoupne; v tom stoupnut cen tkv nhrada za postoupen pozemky. Dalm dvodem on
110 111

SEDLEK, J. Vlastnick prvo, s. 27-28. Srov. WEYR, F., NEUBAUER, Z. (edd.). stavn listina, s. 143, a PEKA, Zdenk (ed.). eskoslovensk stava, s. 406-407. Peka krom dvodovch zprv petiskl tak refert zpravodaje stavnho vboru pednesen v plenrn schzi Nrodnho shromdn dne 27. nora 1920 (s. 409-430).

46

stylizace bylo, aby byly stavn podchyceny akce souvisejc s pozemkovou reformou, pi kter se za nkter zabran pozemky nedvala nhrada - na pklad majetek panovnick rodiny habsbursko-lothrinsk a j. - viz heslo Pozemkov reforma (Slovnk III, str. 362 nsl.).112 Konen znn 109, odst. 2 dal stavn vbor Nrodnho shromdn, kter ve vztahu k pvodnmu vldnmu nvrhu ve sv dvodov zprv napsal: Toto znn by bvalo umoovalo vklad, e pt u nebude lze vyvlastovati bez nhrady. Nynj znn takovto myln vklad odstrauje. Lze pevn doufati, e n stt, jakmile nastanou normln pomry, provede regulaci ek, spojovac kanly mezi velkmi ekami, t. zv. elektrizaci a j. Z tchto podnik i soukromnci budou mti netuen prospch, cena jejich nemovitost stoupne znanou mrou. Nen tud piny, pro by potebn k tomu pozemky mly bti v kadm ppad za drah penze vykupovny. Arci bude i v budoucnosti teba zkona, kter ustanov, kdy vyvlastnn a to i bez nhrady bude ppustno.113

3 Konfiskace a vyvlastnn
Salus populi suprema lex esto. Blaho nroda nech je nejvym zkonem. Cicero

Bez pdy nen nrod, nrod bezzemk je nrod chudk.

112

Srov. HOETZEL, J. Heslo Vyvlastnn. In HOETZEL, J., WEYR, F. (edd.). Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. Sv. V. U-. Brno : Rovnost, 1948, s. 487. 113 Srov. WEYR, F., NEUBAUER, Z. (edd.). stavn listina, s. 176, a PEKA, Z. (ed.). eskoslovensk stava, s. 361-362.

47

Sentor a zpravodaj rozpotovho vboru Foit

3.1 Zkladn charakteristika

Svrchu uveden mylenka Marca Tullia Cicera je jist veobecn platn. Mn se vak jej vklad: me se liit v nzorech souasnk a zcela jist ho budou rozdln hodnotit nsledujc generace. Co je blaho? Kdo je nrodem? Co je spravedliv? Na tyto otzky si kad doba odpovdala po svm a nov podky tyto odpovdi asto negovaly. Kad vraznj spoleensk zmna pravideln pinela rzn formy odmovn vrnch a trestn nespolehlivch, s m od nepamti souvisely pesuny v majetkov drb. Konfiskace a vyvlastnn pedstavovaly nejzvanj zsahy do koncepce vlastnictv jako neomezenho prvnho panstv vlastnka nad vc, kter byla obsaena ve Veobecnm obanskm zkonku (ABGB) z roku 1811 a pozdji tak v rakouskch stavch z let 1848 a 1867. V souladu se souasnou prvn kulturou se me zdt, e zatmco vyvlastnn je tradinm a legitimnm nstrojem sttu a jeho prvnho du, tak konfiskace je naopak poruenm zkladnch prvnch princip a pravidel. Z historick perspektivy je tomu prv naopak. Konfiskace pedstavovaly jeden z tradinch trest a byly chpny jako zcela pirozen soust prvnch d (a v podob institutu zabaven majetku je tomu vlastn dodnes). Obecn institut vyvlastnn pinesla a ra francouzsk revoluce a velkch kodifikac z potku 19. stolet, tedy Code civil a ABGB. V uritch ohledech (viz ne otzka nhrady u vyvlastnn) byla dokonce ustanoven ABGB natolik liberln, e si za prvn republiky vynutila stavn korekce.
3.2 Konfiskace

vahy o problematice konfiskace meme uvst tvrzenm, e jde o institut veejnho prva a o originrn zpsob nabyt vlastnickho prva sttem.114 V literatue se vak setkme tak s charakteristikou pokldajc konfiskaci za sprvn opaten orgn sttn sprvy a nikoliv za trest, a proto k jeho proveden nen zapoteb soudnho rozhodnut.115 Takov nahlen na konfiskace, kter je
114

Srov. ELI, K. Jet jednou k nkterm otzkm konfiskace podle dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb. a . 108/1945 Sb. Prvnk, 1994, . 11, s. 971-980, zvl. s. 972 a 973. Autor uvedl i vbr z obecn literatury - veejnoprvn a soukromoprvn - k problematice konfiskace. 115 Srov. INDLER, Petr. Konfiskace pechod vlastnickho prva na stt. Prvn rdce, 2004, . 3, s. 13. Autor vychz z nzor sti odborn literatury. Srov. MADAR, Zdenk a kol. Slovnk

48

ovlivnno situac po druh svtov vlce, je pojmov nesprvn a prvn a historicky myln a neodvodnn. Podle mho nzoru m naopak konfiskace u ze sv podstaty rozmr trestnprvn a jde o institut s dlouhou historickou pamt a tradinm mstem ve fungovn a mylen spolenosti. Konfiskace lze strun charakterizovat jako trestn opaten v podob nucenho odnt majetku bez nhrady. Nastv pmo ze zkona, s ppadnm deklaratornm rozhodnutm sprvnho orgnu (respektive s povinnost vydat rozhodnut),116 nebo rozhodnutm soudu. V ppad deklaratornho rozhodnut o splnn podmnek konfiskace pak meme mluvit o sprvnm opaten, protoe konfiskace a tedy i trest nastaly u ex lege. Pojem konfiskace je mon chpat ve dvojm smyslu: A) Konfiskace jako druh trestu spovajcho v odnt majetku bez nhrady, tedy konfiskace jako konkrtn institut. Ve starch dobch, kdy konfiskace pedstavovala jeden z bnch trest, se odnmn majetku chpalo jako pirozen soust fungovn spolenosti. Tyto konfiskace nemly vjimen charakter, nebyly hromadn a naopak se uplatovaly tradin a dlouhodob. Ke konfiskacm, kter jsou v naich djinch nejproslulej a souasn tak nejproblematitj, se naopak pistupovalo v souvislosti s udlostmi mimodnmi a zlomovmi. Jednalo se pedevm o konfiskace po prvnm odboji proti Ferdinandovi I. v roce 1547, konfiskace poblohorsk nebo na zklad takzvanch Beneovch dekret. Charakterizovala je hromadnost. B) Konfiskac v irm smyslu se rozum kad odnt majetku bez nhrady, tedy konfiskace jako modus-zpsob. Toto vymezen bude zahrnovat rzn zsahy do vlastnickch prv postienho jako zabaven majetku nebo jeho sti, zabaven vci apod. Nkte autoi sem ad i tresty penit (pokuty) a konfiskace v irm smyslu jim tak splv s majetkovm trestem obecn.117 Jejich spolenm

eskho prva. Dl I. A-O. 3. roz. vyd. Praha : Linde, 2002, s. 585. Takov charakteristika konfiskace je pebrna tak do hesel nov vydvanch encyklopedickch ad (Universum apod.); v odbornch pracch jde vak o pohled meninov. 116 Srov. odlin konfiskan reimy podle dekretu . 12/1945 Sb. pro majetek Nmc a Maar a majetek zrdc a neptel nroda (republiky). Ble srov. oddl tto prce Povlen konfiskace, zvl. s. 94n. K tomu srov. KINDL, Milan, KNAPP, Viktor. K nkterm otzkm konfiskace podle dekret prezidenta republiky . 12 a . 108/1945 Sb. Prvnk, 1994, . 7, s. 620-628. A polemicky k nim ELI, K. Op. cit. v pozn. 114. 117 K irmu pojet konfiskace srov. RANDA, A. Prvo vlastnick, s. 78 (zabaven movit vci), nebo SEDLEK, J. Vlastnick prvo, s. 140 (odnt pedmt dolinch, majetkov pokuty). Z perspektivy historick vdy nap. KNOZ, Tom. Poblohorsk konfiskace na Morav. In T (ed.). Morava v dob renesance a reformace. Brno : Moravsk zemsk muzeum, 2001, s. 81-82.

49

jmenovatelem je trestnprvn charakter opaten. Nemus jt jen o sankn sloku trestu, ale i o prevenci a zabezpeujc opaten. Meme tedy rozliovat konfiskace celho majetku, jeho sti nebo jen jednotlivch vc, dle konfiskace jako dn opaten (bn trest a soust prvnho du) a mimodn opaten (po zlomovch udlostech) a s tm souvisejc konfiskace jako opaten smujc vi individulnmu pachateli nebo naopak konfiskace jako hromadn opaten. Terminologie nucenho odnmn majetku nebyla jednotn. Pestoe se rznila, je nutn dodrovat prvn zsadu, e prvn kon se posuzuje podle obsahu a nikoliv podle oznaen. Pro vahy historik a prvnch historik to bezpochyby plat i pro normativn prvn akty a v obecn rovin by to mlo bt zkladn vchodisko jejich vdeck prce. Ideologick motivace vak v mnoha ppadech pevila. Ped rokem 1918 se v naich djinch konfiskovalo rozhodnutm soudu. Naopak konfiskace po obou svtovch vlkch, tedy konfiskace majetk pslunk Habsbursko-Lotrinsk dynastie na zklad zkon pozemkov reformy a povlench mrovch smluv a konfiskace Nmc, Maar a zrdc a neptel nroda na zklad dekret prezidenta republiky, se uskutenily pmo normativnm prvnm aktem. Konfiskace byly jednm z tradinch trest, v djinch nejednou s spchem uplatnnm. Jen tak se mohlo stt, e byl u ns konfiskovn mimo jin majetek neptel Habsburk,118 po tech stoletch naopak Habsburkm samotnm.119 Pslunkm bval panovnick rodiny se majetky na naem zem konfiskovaly na zklad zborovho zkona a dalch prvnch pedpis provdjcch pozemkovou reformu. Ta toti krom pevaujcho vyvlastovacho aspektu
118

Mezi zkladn prce stle pat knihy Tome V. BLKA (Djiny konfiskac v echch po roce 1618. I-II. Praha 1882-1883) a Rudolfa ZUKALA (Slezsk konfiskace 1620-1630. Pokutovn provinil lechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblasku po bitv blohorsk a po vpdu Mansfeldov, Praha 1916). Novji se poblohorskmi konfiskacemi, zvlt pak na Morav, zabv Tom KNOZ (Poblohorsk konfiskace na Morav jako komunikace na ose csa-zemsk guberntor. asopis Matice moravsk, 1994, ro. 113, . 1, s. 101-114; Finann aspekty poblohorskch konfiskac. esk asopis historick, 2002, ro. 100, . 4, s. 774-814). Srov. zejmna jeho monografii Poblohorsk konfiskace. Moravsk prbh, stedoevropsk souvislosti, obecn aspekty. Brno : Matice moravsk; Masarykova univerzita, 2006. 119 Ke konfiskacm majetku nkterch len habsbursko-lotrinsk dynastie srov. KUBAK, Antonn. Provdn pozemkov reformy na majetku cizch sttnch pslunk v obdob prvn republiky. Vdeck prce Nrodnho zemdlskho muzea 29, 1991-1992, s. 33-72, zvl. s. 35-36 a 54-55. Novji HORK, O. Vznik eskoslovenska a recepce prva. Prvnhistorick studie (v tisku).

50

(pevzet za nhradu) obsahovala tak rozmr konfiskan (pevzet bez nhrady). Rozhodnut o tom zahrnovaly rovn pask mrov smlouvy. Jak ji bylo ve nkolikrt avizovno, konfiskace byly dlouhou dobu vnmny jako zcela pirozen soust ivota spolenosti a jejho fungovn. Pokud byl samotn prapvod konfiskac hledn v lennm prvu a v odejmut lna v ppad poruen vrnosti - zrady vazala, nesmme jist opomenout ani konfiskace ve starm m a vliv mskho prva.120 Se samotnm principem zabaven (odejmut) majetku se navc meme setkat od nepamti, take se zd, e tvo pirozen protipl k samotn instituci vlastnictv. Oboj je souasn provzno s ochranou a vynutitelnost prva, s jeho garanc, tedy s formovnm veejn moci. Vtina naich nejstarch prvnch pamtek, zvlt nazen panovnka, se zmiuje o zabaven majetku, pestoe jde v nkterch ppadech jen o nepm doklady. V chronologickm poad lze uvst Zkon soudn pro laiky (Zkon sudnyj ljudem), Dekreta Betislavova z roku 1039 (znm z pozdjho podn v Kosmov kronice); Statuta Konrdova z roku 1189 zachovan ve tech jejich potvrzench Pemyslem Otakarem I. pro Znojemsko (1222), Brnnsko (1229) a Beclavsko (1237); Krlovsk list na svobody stav moravskch z roku 1311 apod. Trest konfiskace majetku byl tradin ukldn za nejt zloiny spolu s trestem smrti a ztrtou cti.121 N vklad ovem pro nedostatek msta tuto rozshlou problematiku ble nesleduje. Vt draz je kladen na dobu novj tak, jak to odpovd celkovmu zamen prce. Uvn pojmu konfiskace za prvn republiky nebylo v tisku, v politickch vystoupench ani v rznch prvnch podnch (alobch, odvolnch atd.) nijak ojedinl. Mluv a pisatel tento termn uvali pro zdraznn svch mylenek a nrok jako rtorickou pomcku sui generis. O konfiskace se v ppad argumentace u probhajcch soudnch spor vtinou vbec nejednalo a napadan opaten sttu odpovdala jinm zsahm do vlastnickho prva (zbor, vyvlastnn apod.).
120

Srov. KNOZ, T. Poblohorsk konfiskace, s. 545n. K trestu propadnut majetku srov. SKEJPEK, Michal. Akcesorieta trest za msk republiky. In SOUKUP, L. (ed). Pocta prof. JUDr. Karlu Malmu, DrSc. k 65. narozeninm. Praha : Univerzita Karlova, 1995, s. 35-41. Z mskoprvn tradice tak vychz koncepce crimen laesae maiestatis uzkonn Ferdinandem I. v roce 1549 v zemskch zzench, a to po porce stav v roce 1547. K tomu srov. MAL, K. Trestn prvo v echch v 15.-16. stolet. Praha : Univerzita Karlova, 1979, s. 54n. 121 Srov. VANEK, Vclav. Konfiskace a plen v nejstarm eskm prvu. In Nae prvo a stt. Sbornk k edestmu vro zaloen spolku eskoslovenskch prvnk Vehrd. Praha : Spolek sl. prvnk Vehrd, 1928, s. 54-67. Dal pouen poskytuj prce Karla Malho o trestnm prvu.

51

Se samotnm termnem konfiskace se vak v mezivlenm prvnm du a na vjimky (viz dle) nesetkme a tak pedstavitel prvn vdy se mu zmrn vyhbali. Nehodlali zbyten odkazovat na poblohorsk pomry. Jet na konci 19. stolet autor hesla v Ottov slovnku naunm tomuto pojmu pisuzuje ndech erho dvnovku, kdy pe: Kdeto msk prvo znalo konfiskaci celho majetku zloincova (confiscatio bonorum), obmezuje modern prvo konfiskaci jen na jist majetkov pedmty, a to z toho dvodu, e konfiskac celho majetku byly by zhusta postieny tet osoby, je na zloinu nemly dnho podlu. 122 Autor hesla tehdy pochopiteln nemohl tuit, jako ostatn nikdo v t dob, e vypuknou dva svtov vlen pory a konfiskace budou staronov vyuity, a to v prbhu vlky i po n. een po prvn svtov vlce pes adu radiklnch nvrh nakonec v mezch modernosti zstalo. Do Slovnku veejnho prva eskoslovenskho, monumentlnho a reprezentativnho dla mezivlen prvn vdy, nebylo v tchto intencch heslo o konfiskacch ani zaazeno. A posledn pt dl z roku 1948 reaguje na povlen vvoj zejmna v hesle Znrodnn. Ve tetm dlu tak najdeme jen zmnku o policejnm zkonfiskovn a znien zdrav kodlivho zbo podle zkona o prav veejnho zdravotnictv z roku 1876. V rejstcch k civiln judikatue Nejvyho soudu nalezneme v souvislosti s konfiskacemi alespo odkaz na jedno pozoruhodn rozhodnut z dubna 1927 (Vn civ. 6976). Je pznan, e se jednalo o spor v rmci provdn pozemkov reformy na majetku cizho sttnho pslunka. Nejvy soud byl tehdy nucen vysvtlovat pojmy vyvlastnn, zadren a likvidace neptelskho majetku a tak konfiskace. Pi tto pleitosti se v obshlm odvodnn dle vyjdil k motivaci a oprvnnosti pozemkov reformy, ke sttn suverenit, k nstupnictv po bval monarchii a k mrovm smlouvm.123 Fakt, e se s pojmem konfiskace v zsad nesetkvme ani v prvnm du Rakouska-Uherska ani v prvnm du eskoslovenska, neznamen, e se za dob bval monarchie a prvn republiky nekonfiskovalo. Jen se tomu kalo jinak. Rovn zsahy do vlastnickch prv subjekt byly odlin konstruovny. V dob prvn svtov vlky byly u ns konfiskovny majetky neptel sttu a velezrdc, mimo jin tak Karla Krame a Aloise Rana. Tyto dva eln
122

Srov. Ottv slovnk naun. Sv. XIV. Praha : J. Otto, 1899, s. 680. (Reprint Praha : Paseka; Argo, 1998.) 123 Srov. op. cit. v pozn. 71.

52

pedstavitele esk spolenosti odsoudil vojensk soud spolu se dvma dalmi osobami k trestu smrti provazem.124 Jen amnestie, nejprve v podob zmrnn trestu, vyhlen csaem Karlem I. po jeho nstupu na trn v roce 1916 jim zachrnila ivot. Ztrta jejich majetku byla vyslovena ve zvltnm zen a mla pirozen pouze doprovodn charakter.125 Stalo se tak na zklad csaskho nazen . 156/1915 . z., o ruen za nhrady kody pi zrdnch inech spchanch za vlench dob. Protoe vak byla l. 5 zkladnho zkona . 142/1867 . z. zaruena nedotknutelnost majetku, snail se tento pedpis svoji trestnprvn (konfiskan) podstatu zastt. Byl proto elov konstruovn jako specifick pedpis o nhrad kody. De iure lo o nahrazen kody sttu, kter vak nemusela bt pmo nebo nepmo zpsobena jednnm zloince; mla mu toti bt jako zadostiuinn za poruen prva piknuta pimen nhrada dle volnho uven soudu, kdy ocenil veker okolnosti ( 1). Nedlouho po vzniku eskoslovenskho sttu byla zkonem . 8/1918 Sb. zruena vechna zabaven jmn podle ve zmnnho csaskho nazen . 156/1915 . z., pokud trestn in nebyl spchn ze ziskuchtivosti. Oficiln publikace Nrodnho shromdn tento krok vykldala takto: Dne 2. listopadu r. 1918 byl jet vydn zkon, jm se zruovalo zabaven jmn pro iny velezrdn. Vydati zkon ten co nejrychleji byla mravn povinnost Nrodnho vboru k tm jeho lenm, kte za svtov vlky byli odsouzeni vojenskmi soudy i k zabaven respektive ztrt majetku. Nrodn vbor zkonem tmto, jen je dlem dr. Rana, odinil bezprv, kter spchala vojensk diktatura ped 28. jnem r. 1918 na eskoslovenskch pedcch i drobnch vlastencch naich, pracujcch pro obnovu eskoslovenskho sttu v cizin i doma.126 Konfiskovalo se pochopiteln tak v mezivlen dob. Vychzelo se sice jet ze zkuenost rakouskch (vlench) obohacench ovem u o domc iniciativu a aktivitu. Oba ne uveden ppady vztahujc se k majetku HabsburskoLotrinsk dynastie dobe vystihuj represivn strnku popevratov moci a trestn
124

Srov. TOBOLKA, Zdenk (ed.). Proces Dra Krame a jeho ptel. Sv. 5. Rozsudek prvn stolice. st 1. Praha : nkl. vl., 1920. 125 Alois Ran nechal vas svj majetek pevst z velk sti na manelku. Citeln finann ztrta jeho rodin vznikla a vykrtnutm Rana ze seznamu advokt a znikem jeho advoktn kancele, pestoe v t dob zatm jet nebyl odsouzen. Karel Kram vak na zaten pipraven nebyl, a jeho en tak zstaly pouze akcie. Srov. ETILOV, Jana. Alois Ran. Dramatick ivot eskho politika. Praha : Argo, 1997, s. 33, 40 a 138. 126 Srov. Nrodn shromdn republiky eskoslovensk v prvm destilet. Praha : Pedsednictvo Poslaneck snmovny a Pedsednictvo Sentu, 1928, s. 10.

53

rozmr pozemkov reformy, resp. sttnch zsah do pozemkovho vlastnictv.127 V prvnm z nich lo o pedzvst pozemkov reformy na majetcch len bvalho panovnickho rodu, pesnji o kauzu arcivvody Bedicha Habsburskho,128 ve druhm pak o ppad Hohenberg, nezletilch dt arcivvody Frantika Ferdinanda dEste a hrabnky ofie Chotkov (poven na knnu z Hohenbergu).129 Mezivlen pozemkov reforma pedstavovala v tehdejm eskoslovensku nejvt sttn-mocensk zsah do soukromho vlastnictv. Smovala jednak k oslaben velkho pozemkovho majetku ve prospch malho a stednho, jednak pod heslem odinn Bl hory proti lecht a crkvi, kter svmi prodynastickmi postoji za vlky dajn opt zklamaly. Reforma v sob krom pevaujcho vyvlastovacho aspektu (pevzet za nhradu) zahrnovala tak rozmr konfiskan (pevzet bez nhrady). Tmto zpsobem ml bt postien majetek pslunk neptelskch stt a bval panovnick rodiny, nhrada nemla bt vyplacena tak nkterm lechtickm rodm oznaovanm za neptele eskho nroda.130 Tolik prava obsaen v 9 rmcovho zborovho zkona . 215/1919 Sb. Podle navazujcho nhradovho zkona . 329/1920 Sb. ( 35) ml bt bez nhrady pevzat pouze majetek bval panovnick rodiny HabsburskoLotrinsk a za uritch podmnek tak nadac spojench s prvy ze lechtictv. S ohledem na povlen mrov smlouvy, Versailleskou, St.-Germainskou a Trianonskou, kter zakazovaly konfiskace majetk sttnch pslunk poraench stt, tak nedolo k plnmu vyuit zmocnn v zborovm zkon.131 Otzka majetku pslunk bval panovnick rodiny byla v nvaznosti na mrov

127

K tomu novji srov. HORK, O. Konfiskace a vyvlastnn. Nkolik poznmek k dob prvorepublikov a k pozemkov reform. asopis pro prvn vdu a praxi, 2004, . 4, s. 342-346. 128 Nedlouho po jnovm pevratu byl zabrn majetek nejstarho z Habsburk, arcivvody Bedicha. Stalo se tak na zklad csaskho nazen . 245/1916 . z. ze dne 16. jna 1916 tkajcho se odvetnch opaten proti cizm sttnm pslunkm za pinou vlench udlost, konkrtn vnucenou sprvou jejich podnik a nemovitost. Ke konfiskaci a pechodu vlastnictv na stt, jak se uvd v literatue, proto tehdy nedolo a ani nemohlo dojt. Na majetek arcivvody Bedicha byla prozatm uvalena pouze vnucen sprva. 129 Srov. op. cit. v pozn. 55 a ble pak pojednn v autorov rigorzn prci: Konfiskace a vyvlastnn. Pspvek k dob prvorepublikov a k pozemkov reform. Katedra djin sttu a prva PF MU. Brno 2006, s. 49n. 130 st veejnosti dala po roce 1918 tak potrestn Liechtenstein a vyvlastnn jejich statk bez nhrady, tedy konfiskaci. Tato monost - diskutovan tak na strnkch novin (Prvo lidu) a pozdji v obecn podob zakotven i v zborovm zkon ( 9) - vak nebyla nvaznmi pedpisy provedena. 131 Srov. ploha . 1 Vybran ustanoven mrovch smluv versailleskho systmu.

54

smlouvy eena zkonem . 354/1921 Sb., o pevzet statk a majetku, pipadlch podle mrovch smluv sl. sttu. 132 Na zvr tohoto strunho pehledu o konfiskacch za prvn republiky stoj za zmnku, e v eskch zemch tm sto let platn trestn zkon . 117/1852 . z. v 240 (Druhy trest pi peinech a pestupcch) a vojensk trestn zkon . 19/1855 . z. v 21 (Tresty na peiny) obsahovaly t trest propadnut vci (Propadnut zbo, vc prodejnch nebo nad).133 Obdobn tomu bylo i u trestnho zkona o zloinech a tkch policejnch pestupcch z roku 1803, vydanho Frantikem II. v dobch napoleonskch vlek, na nj trestn zkon z padestch let zce navazoval.134 Zkon z roku 1852 vak obsahoval jen hmotnprvn normy bez procesnch ustanoven. U recipovanho uherskho trestnho (zkonn lnok V/1878) a pestupkovho (zk. l. XL/1879) zkonku platnho na Slovensku a Podkarpatsk Rusi to bylo podobn. 135 Na rozdl od recipovan rakousk pravy, kde byl tento trest jednm z druh trest pi peinech a pestupcch, mla bval uhersk prava tento trest uveden mezi druhy trest i za zloiny. Trestn zkonk o zloinoch a preinoch obsahoval trest Zabranie predmetov v 61-63.136 Zvltn (samostatn) ustanoven o propadnut vci pak v eskoslovenskm prvnm du obsahovala dal vce ne destka zkon, a to z sti recipovanch, z sti nov pijatch po roce 1918.137 Trest propadnut celho majetku, kter bval tradin v kodexech habsbursk monarchie jako Constitutio Criminalis Theresiana zakotven, vak tyto trestn zkonky, stejn jako trestn zkon z roku 1803, ji neobsahovaly. V tomto
132

K projednvn nvrhu zkona srov. stenoprotokoly z 83. schze Poslaneck snmovny NS RS ze dne 5. srpna 1921 [citovno dne 23. nora 2005, 14:00 hod.]. Dostupn z: www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/083schuz/s083009.htm; srov. zvlt pozmovac nvrh Dr. Bartoka o potomcch Frantika Ferdinanda dEste. K Theodoru Bartokovi a Voln mylence nejnovji KUDL, Antonn K. K. Pbh(y) Voln mylenky. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2005. 133 V platnm prvu srov. propadnut vci v PZ 15 a v TZ 55-56. 134 Srov. Dl II. O tkch du Mstskho (Policye) pestupcch, a w pjin jich pokraovnj. Hlava II. O trestech tkch du Mstskho pestupkw wesms. 8. Zpsobow trestw. In Kniha prw nad peinnjmi hrdelnmi a nad tkmi du Mstskho (toti Policye) pestupky. Dl I-II. We Wjdni : Trattner, 1804. 135 Srov. MILOTA, Albert, NOIKA, Josef (edd.). Trestn zkony zeme Slovenskej a Podkarpatoruskej. Krom : J. Gusek, 1931. 136 V 61, odst. 1 teme: Predmety, ktor pochdzaj zo zloinu alebo preinu, alebo ktorch bolo uit ku spchaniu zloinu alebo preinu, maj sa zabra, pokia s vlastnctvom pachatea alebo astnka; je-li vak ich drba, uvanie alebo rozirovanie vbec zakzan, maj sa zabra a znii i vtedy, ke s vlastnctvom osoby tretej. 137 Jejich pehled viz MILOTA, A., NOIKA, J. (edd.). Trestn zkony, s. 24. Dle k tomu srov. vybran ustanoven trestnprvnch pedpis v prci KALLAB, Jaroslav, HERRNRITT, Vilm (edd.). Trestn zkony eskoslovensk platn v echch, na Morav a ve Slezsku. 3. peprac. a rozmn. vyd. Praha : eskoslovensk Kompas, 1933, s. 110, 569-570, 1089, 1136, 1143, 1238.

55

smyslu meme ci, e novj rakousk trestn prvo, kter bylo pozdji na zklad recepn normy eskoslovenskem pevzato, trest konfiskace majetku v zsad neznalo.138 Z majetkovch trest se krom propadnut (odnt) vci uplatoval penit trest (pokuta). Majetkov trest byl definovn jako kad, jednotlivcem zpravidla nepjemn pociovan jma v jeho majetkovch prvech. Propadnut vci pak bylo chpno jako trest, pokud byl tmto zpsobem odsouzen zbaven majetkovho prospchu pochzejcho z trestn innosti. Kdy se vak vc odnmala z dvodu sv nebezpenosti pro spolenost, nemlo jt o trest, ale o zabezpeovac opaten. Josef Pruk k tomu dle uvd: Zda v tom kterm ppadu jde o trest neb opaten zabezpeujc, lze vdy rozhodnouti jen po bedlivm studiu zkona. Me-li vc bti odata jen odsouzenmu, jde pravidlem (le i tu etn jsou vjimky) o trest; piputno-li vak odnt vci i bez rozsudku odsuzujcho, neb i proti osobm tetm, v inu trestnm nesastnnm, pak jde nesporn o pouh opaten zabezpeujc, by se i vc odnmala odsouzenmu.139 Tak osnova novho eskoslovenskho trestnho zkona, kter nakonec za prvn republiky nebyla uzkonna, rozliovala trest Zabrn v 49 jako trest vedlej ( 48-52) a Propadnut v 62 jako zabezpeovac opaten ( 53-63).140 Tato prava, kter doslovn vychzela ze zk. . 50/1923 Sb., na ochranu republiky ( 31 Zabrn a propadnut) a kter se terminologicky blila spe k recipovanmu uherskmu prvu, vak nebyla zvolena pli vhodn. Nebrala zejmna zetel na zkonodrstv o pozemkov reform, kde ml pojem zabrn, zbor jin vznam: lo o omezen, nikoliv odnt vlastnickho prva. V eskoslovenskm prvnm du byl trest zabaven (konfiskace) jmn zakotven staronov. Souasn prvn prava ho zn ostatn tak.141 Akoliv se tento trest nestal soust recipovanho trestnho zkona, upravovaly ho nkter zkony
138

Srov. PRUK, Josef. Rakousk prvo trestn. Dl veobecn. Praha : Vehrd, 1912, s. 197-200 a 215-219. 139 Tamt, s. 199. 140 V 49, odst. 1 se k: M-li obvinn ve svm majetku pedmty, o n se trestnm inem obohatil, nebo jin pedmty, je si za n opatil, nebo hodnotu takovch pedmt, me soud prohlsiti, e tyto pedmty nebo jich hodnota se zabraj. V 62, odst. 1 stoj: Pedmty, jimi trestn in byl podniknut, kter trestnm inem byly vyrobeny nebo zskny nebo kter jsou zejm ureny ke spchn trestnho inu, me soud prohlsiti propadlmi, nehled na vsledky zen proti urit osob, ohrouj-li veejnou bezpenost, mravnost nebo podek. Zkladn koncepci trest vedlejch a zabezpeovacch opaten srov. Ppravn osnovy trestnho zkona o zloinech a peinech a zkona pestupkovho. I. Osnovy. II. Odvodnn osnov. Vydala Komise pro reformu eskoslovenskho trestnho zkona. Praha : Ministerstvo spravedlnosti, 1926, s. 60-65 (II. Odvodnn osnov). 141 Srov. trest propadnut majetku v TZ 51-52.

56

speciln.142 Vzhledem k rozen lichevnch praktik v souvislosti s vlenm a povlenm strdnm, se tento trest objevil tak v protilichevnch zkonech.143 18 (Konfiskace jmn) zkona . 568/1919 Sb., o trestn vlen lichvy hovoil o tom, e pokud byl zloin Pedraovn ( 7-11 cit. zk.) spchn za zvltnch, v tomto zkon uvedench okolnost, mohl soud vedle ostatnch trest vyslovit, e jmn odsouzenho propad ve prospch sttu. Dle byl v tomto ustanoven upraven zpsob provdn trestu: ke konfiskaci dochzelo ped civilnm soudem podle obdoby pozstalostnho zen. V 29 (Trest penit a zabaven jmn) zkona . 50/1923 Sb., na ochranu republiky byla dle zakotvena monost zabaven sti jmn (a to u zloin podle 1-5 a 6 . 1 a 2 cit. zk.), obdobn byl tento trest uzkonn v 184 (Zabaven jmn) zk. . 131/1936 Sb., o obran sttu. V ppad zkona z roku 1923 byla pouita konstrukce trestu jako nhrady kody tmto inem zpsoben, obdoba mylenky csaskho nazen . 156/1915 . z. z dob vlky. K zajitn a dobvn tto nhrady bylo obma zkony odkazovno na postup podle 18 zkona . 568/1919 Sb., o trestn vlen lichvy.
3.3 Vyvlastnn

Vyvlastnn (expropriace) je povaovno za jeden z nejvznamnjch ppad, kdy je stt oprvnn ve veejnm zjmu zashnout do vlastnickch prv. Vyvlastnnm se prvo nejen odnm, ale me jm bt dosaeno tak omezen vlastnickho prva, a to zvlt zzenm vcnch prv (k vci ciz), konkrtn sluebnost podle terminologie Veobecnho obanskho zkonku (ABGB). Jejich funkci dnes pln prvn institut vcnch bemen, kter je soust naeho prvnho du od 1. ledna 1951 a kter byl zakotven jak v novm obanskm zkonku z roku 1950, tak tak pozdji v obanskm zkonku z roku 1964. Ve sv podstat pedstavuje vyvlastnn originrn zpsob nabyt vlastnickho prva a reprezentuje veejn zjem v soukromoprvn sfe. V prbhu 19. stolet bylo upraveno adou specilnch pedpis.144
142

Srov. KALLAB, J. Trestn prvo hmotn platn v zemi esk a moravskoslezsk. st obecn i zvltn. Praha : Melantrich, 1935, s. 110, 238. Doten ustanoven zkon viz KALLAB, J., HERRNRITT, V. (edd.). Trestn zkony eskoslovensk, s. 568-569, 1134-1135. 143 Srov. SCHOLZ, Otto. Heslo Lichva. In HCHA, E. a kol. (edd.). Slovnk II, s. 523-533. Jednalo se o tzv. lichvu sociln, kdy lo zkonodrci o ochranu proti hromadnmu vykoisovn. Tento druh lichvy byl oznaovn tak jako lichva vlen, protoe tyto mimodn pomry byly vyvolny prv vlkou a vlenm strdnm. 144 K tomu existuje bohat rakousk a pozdji tak prvorepublikov literatura: a u obecn soukromoprvn (A. Randa, J. Unger, E. Tilsch, J. Krm, J. Sedlek, F. Rouek) nebo

57

V literatue se asto uvd, e ve starch dobch nebylo vyvlastnn znmo a e jde a o novodob institut.145 V naem prvnm vvoji se vak setkvme s opatenmi, kter odpovdaj smyslu a podstat pravy vyvlastnn. Pokud jet uvme posuny v chpn vlastnickho prva, meme obdobn uvaovat i o vyvlastnn dvno ped jeho zakotvenm v Deklaraci prv lovka a obana z roku 1789 a na ni navazujc prav v stavch a v obanskch zkoncch. V roce 1358 nadil Karel IV. vyvlastovn pozemk pro zakldn vinic, pokud je jejich majitel sami nechtli zizovat. Obdobnou pravu najdeme v hornch dech (Ius regale montanorum Vclava II. z let 1300-1305) o pozemcch s nerostnm bohatstvm, kter jejich majitel nevyuval. Uplatoval se pitom dodnes respektovan princip oddlen prv k vyhrazenm nerostm od pozemkovho vlastnictv. S ohledem na chpn reglnch prv (ve zmnnch ppadech horenskho a hornho reglu) pak lo o rzn omezen vlastnka pozemk. Dle nkter mstsk prva umoovala strhnout dm z dvodu veejn bezpenosti (por, vlky).146 Obecn prava vyvlastnn byla zakotvena a v souvislosti s kodifikac obanskho prva v druh polovin 18. stolet. Pznanm vvojem prola stedn otzka vyvlastnn, tedy poskytnut nhrady. Codex Theresianus a Hortenova osnova upravovaly institut vyvlastnn bez povinnosti pimen nhrady, a to pod vlivem uen Hugo Grotia o dominium eminens sttu,147 naopak Zpadohalisk obansk zkonk ( 84) a Martiniho osnova pipoutly vyvlastnn, jen pokud to vyaduje obecn dobro a za pimen odkodn. Vsledn podoba vyvlastnn byla uzkonna v 365 Veobecnho obanskho zkonku z roku 1811 (o. z. o.), kter platil tak za prvn republiky a byl nahrazen a obanskm zkonkem z roku
veejnoprvn (J. Prak, J. Hoetzel) nebo komente k obanskmu zkonku (F. Zeiller, J. Sedlek, F. Rouek). Z literatury speciln srov. zvl. MAYERHOFER, Ernst. Handbuch fr den politischen Verwaltungsdienst in den im Reichsrathe vertretenen Knigreichen und Lndern mit besonderer Bercksichtigung der diesen Lndern gemeinsamen Gesetze und Verordnungen. 2. Theil. 3. Aufl. Wien 1876, s. 1371-1380; PRAK, J. Das Recht der Enteignung in sterreich unter Bercksichtigung der auswrtigen Gesetzgebungen und der einheimischen Praxis. Prag 1877; UHL, Josef. Vyvlastnn podle prva eskoslovenskho. Veejn sprva, 1931, ro. 1, s. 150n., 212n., 237n. a 285n., a HOETZEL, J. Heslo Vyvlastnn. In HOETZEL, J., WEYR, F. (edd.). Slovnk V, s. 487-502. 145 Srov. ROUEK, F. Koment k 365. In ROUEK, F., SEDLEK, J. (edd.). Koment II, s. 275. 146 Srov. STIEBER, M. Djiny, s. 51, a SATURNK, T. Pehled djin, zvl. s. 49. 147 Ble: SWOBODA, Ernst. Das allgemeine brgerliche Gesetzbuch im Lichte der Lehren Kants. Graz : Moser, 1926, s. 108n. Obecnji: SCHWAB, D. Heslo Eigentum. In Geschichtliche Grundbegriffe, zvl. s. 95-99. Podle Grotia (De iure belli ac pacis) vak m ten, kdo byl ve veejnm zjmu na svch prvech zkrcen, dostat pimenou nhradu. Srov. PRAK, J. Nrok expropriata na vyplacen pimen nhrady. Prvnk, 1875, ro. 14, s. 145-146.

58

1950. V 365 se k: Vyaduje-li toho obecn dobro, mus len sttu za pimen odkodn odstoupiti i pln vlastnictv. V majetkoprvn oblasti zkonk vychzel ze smluvn volnosti a koncepce nedotknutelnosti vlastnictv ( 353, 354), pozdji zakotven tak v nkterch rakouskch stavch, zvlt v l. 5 sttnho zkladnho zkona . 142/1867 . z. S ohledem na ekonomick rozvoj a z dvodu veejnho zjmu vak byla nutn cel ada zsah do vlastnickch prv. Postupn byly pijmny jednotliv zkony, kter pinely rzn omezen vlastnictv, ppadn pmo jeho vyvlastnn (odnt). Vyvlastnit vc bylo mon jen ve veejnm zjmu: meme se setkat s termny jako obecn dobro nebo veuitenost dla, a to na zklad specilnch zkon pro ely eleznic, veejnch silnic, asanan, provdn vodnch staveb a vodnch cest, hornictv, elektrifikace nebo pro vojensk ely. V ppadech, kdy speciln pedpisy vyut nelo, se uvala obecn prava vyvlastnn zakotven v 365 o. z. o. Vyvlastovac zen bylo nejpodrobnji upraveno v zkon . 30/1878 . z., o vyvlastnn k elm elezninm a tak v praxi se tento zkon uval jako obecn procesnprvn doplnk k 365. Pojem vyvlastnn byl za prvn republiky na rozdl od konfiskace populrn a rozen. V naich djinch neexistovalo jin srovnateln obdob, v nm by bylo vydno tolik pedpis omezujcch vlastnictv a upravujcch vyvlastnn a v nm by dochzelo k tak masivnmu, dlouhodobmu a systematickmu vyvlastovn. Nejvznamnjm zsahem do soukromho vlastnictv, jak bylo opakovan poznamenno, se stala mezivlen pozemkov reforma, kter probhala bhem celho trvn prvn republiky. Tato zsadn zmna nakonec zstala v mezivlenm vvoji osamocena a popevratov reformn sil zstalo omezeno jen na oblast zemdlstv. Staronovou mylenku socializace uhelnch dol se za prvn republiky prosadit nepodailo.148 Pozemkov reforma se tkala nejen pdy zemdlsk, ale i lesn, k tomu stavebnch pozemk a objekt hospodskho zzem. Pestoe lo o zsah do vlastnictv a vlastnickch prv sui generis a v samotnch zkonech reformy se setkme pedevm s termnem zbor (srov. 1-3 zk. . 215/1919 Sb.), mla prvorepublikov pozemkov reforma pevn charakter vyvlastnn. Zbor jet tmto vyvlastnnm nebyl, pedstavoval pouze zmocnn k ppadnmu pozdjmu vyvlastnn. Byl formou veejnoprvnho omezen, jak o tom tak
148

K tomu srov. pozn. . 50.

59

opakovan judikovaly soudy, a souasn prvnm pomrem se vzjemnmi prvy a povinnostmi. K pechodu vlastnictv dochzelo a pevzetm zabranho majetku. Zda pjde o vyvlastnn nebo konfiskaci, rozhodovalo poskytnut nhrady za pevzat majetek. Problematika vyvlastnn - a zvlt pak pozemkov reformy pedstavovala zsadn otzku zemdlskou, hospodskou, sociln a pirozen tak prvn. Jej vznam nael svj odraz rovn v sekundrn literatue, a u veejnoprvn nebo v souvislosti s vlastnickm prvem tak soukromoprvn. Nemal pozornosti se j krom odbornk na sprvn prvo dostalo i ze strany civilist, agrarist, konstitucionalist a dalch. Nejen z tchto dvod by vet odborn literatury a judikatury k otzce vyvlastnn nebral konce. Pokud bychom uvaovali speciln o problematice pozemkov reformy, patil by zejm k tm nejrozshlejm. Tomu odpovd tak rove zpracovn klovch hesel ve Slovnku veejnho prva eskoslovenskho, v nm jsou pojmy jako Vyvlastnn a Pozemkov reforma vypsny natolik zevrubn, e supluj podstat prvnhistorickou platnost.149 V prvorepublikovm prvnm du, kter jsme dostali do vnku z dob Rakouska-Uherska, a to na zklad zk. . 11/1918 Sb. (viz ve), neexistoval jednotn vyvlastovac zkon. V historickch zemch byly krom strun obecn pravy v 365 o. z. o. recipovny zvltn pedpisy pro rzn oblasti a ely. Na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi naopak platil obecn vyvlastovac zkon (recipovan zk. l. XLI/1881 ve znn zkona zk. . 72/1924 Sb.), kter upravoval adu specilnch ppad. K nmu pak pistupovala jet ustanoven nkolika dalch zkon. Tyto star prvn pravy pak byly za trvn mezivlenho eskoslovenska podle poteby upravovny a dle roziovny o nov speciln pedpisy pro dal oblasti. V eskch zemch platily tyto pedpisy o vyvlastnn:150 v samostatn studie doplnn o roziujc literaturu s trvalou prvn a

149

Srov. HOETZEL, J., MATURA, Alojz. Heslo Vyvlastnn. In HOETZEL, J., WEYR, F. (edd.). Slovnk V, s. 487-519; dle heslo kolektivu autor Pozemkov reforma. In HCHA, E., HOETZEL, J., LATOVKA, K., WEYR, F. (edd.). Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. Sv. III. P-. Brno : Polygraphia; R. M. Rohrer, 1934, s. 332-405. 150 Pehled byl sestaven podle koment profesor Sedlka a Rouka a s pihldnutm ke studii Josefa Uhle, na kterou tak tito autoi odkazuj. Srov. UHL, Josef. Vyvlastnn podle prva eskoslovenskho. Veejn sprva, 1931, ro. 1, s. 150n., 212n., 237n. a 285n.

60

vyvlastnn pro eleznice (zk. . 30/1878 . z.); vyvlastnn k regulaci asananho obvodu hl. msta Prahy (zk. . 22/1893 . z., t zk. . 148/1923 Sb.); vyvlastnn k elm veejnch silnic (silnin zkony: . 46/1864 es. z. z., . 38/1877 mor. z. z. a . 33/1898 slez. z. z. apod.); vyvlastnn pro telegrafy (zk. . 33/1922 Sb.); vyvlastnn ve prospch veuitenho elektrickho podniku (zk. . 438/1919 Sb.); vyvlastnn ve prospch staveb, provozoven atd., sloucch veejnm nebo veuitenm zjmm pi mimodnch pomrech vlkou vyvolanch (cs. na. . 284/1914 . z.); vyvlastnn ve vcech vodoprvnch (vodn zkony: . 71/1870 es. z. z., . 65/1870 mor. z. z., . 51/1870 slez. z. z.; melioran zk. . 116/1884 . z. apod.); vyvlastnn za elem hrazen bystin (zk. . 117/1884 . z.); vyvlastnn za elem vodnch cest (zk. . 66/1901 . z.); vyvlastnn ve stavebnch dech (pra. staveb. d . 40/1886 es. z. z., es. staveb. d . 5/1889 es. z. z., staveb. dy pro Brno, Olomouc, Jihlavu, Znojmo a jejich pedmst . 63/1894 mor. z. z., mor. staveb. d . 64/1894 mor. z. z. a slez. staveb. d . 26/1883 slez. z. z.); vyvlastnn ve prospch stavebnho ruchu (zk. . 45/1930 Sb., t zk. . 166/1930 Sb.); vyvlastnn za elem staveb monumentlnch sttnch budov (zk. . 87/1920 Sb.); vyvlastnn pro veejn ely sttn (zk. . 304/1921 Sb.); vyvlastnn pro vojensk cviit (ubytovac zk. . 93/1879 . z. ve znn 100/1895 . z.); vyvlastnn podle zkona o vlench konech . 236/1912 . z.; vyvlastnn za elem opaten dopravnch prostedk pro vojensk ely (zk. . 68/1932 Sb. a prov. na. 193/1932 Sb.); vyvlastnn pro veejn skladit (zk. . 64/1889 . z.); vyvlastnn soukromch meznk nachzejcch se na sttn hranici (zk. . 245/1921 Sb.); vyvlastnn podle celnho zkona (zk. . 114/1927 Sb.); vyvlastnn podle monopolnho du z roku 1835, Sb. z. pol., sv. 63, . 113 (platn tak na Slovensku a v Podk. Rusi); vyvlastnn podle katastr. zkona . 177/1927 Sb.; vyvlastnn pro koln ely (zk. . 189/1919 Sb.); vyvlastnn podle patentnho zkona . 30/1897 . z. (jeho platnost byla zk. . 305/1919 Sb. rozena na cel zem republiky); vyvlastnn podle lesnho zkona (zk. . 250/1852 . z.); vyvlastnn podle hornho zkona . 146/1854 . z. (platn tak na Slovensku a v Podk. Rusi); vyvlastnn k tb ltek obsahujcch kostinou kyselinu (zk. . 161/1918 . z.); vyvlastnn na prospch nezbytnch cest (zk. . 140/1896 . z.); vyvlastnn za elem zamezen a potlaen nakalivch nemoc zvecch: 61 zk. . 177/1909 . z. a konen tak vyvlastnn podle zkon o pozemkov reform (zk. . 215/1919 Sb. a dal). 61

Na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi ve srovnn s eskmi historickmi zemmi naopak platil obecn vyvlastovac zkon: zk. l. XLI/1881, kter upravoval celou adu specilnch ppad ( 1-4, 21, 22, 85-87). Krom tohoto zkladnho pepisu platilo jet nkolik specilnch zkon, kter byly tak recipovny z bvalho uherskho prva: zkon o zachovvn umleckch pamtek ( 10 a 14 zk l. XXXIX/1881), o veejnch silnicch a mtech ( 11 a 12 zk. l. XIV/1876 a 61 a 72 zk. l. I/1890), o podpoe domcho prmyslu ( 8 zk. l. III/1907), o vlench konech (zk. l. XLVIII/1912), zkony tkajc se vodoprvnch vc (zk. l. XXIII/1885 a XVIII/1913), bern zkon ( 174 a 198 zk. l. XXXI/1879), o prav veterinstv ( 19 zk. l. VII/1888), o rybstv ( 16, 48 a 58 zk. l. XIX/1888) a o polnm hospodstv a poln policii ( 39 a 40 zk. l. XII/1894). Vyvlastovac zen bylo nejpodrobnji upraveno v zkon . 30/1878 . z., o vyvlastnn k elm elezninm a v praxi se tato prava tak nejastji uvala. Na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi se postupovalo podle zk. l. XLI/1881. Obecn se vyvlastovac zen dlila na dv stdia: vlastn vyvlastovac zen (neboli zen postupovac) a zen nhradov (odkodovac). Pro postupovac zen byly pslun zemsk ady, pokud zvltn (exproprian) zkony nestanovily jin ad nebo pokud nebyla psobnost penesena na okresn ad (srov. 5 a 8 zk. . 125/1927 Sb.). Jako druh instance vystupovalo ministerstvo vnitra. O nhrad rozhodovaly na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi soudy ( 43n. zk. l. XLI/1881), v eskch zemch byla tato pslunost upravena rzn s tm, e literatura zmiuje a sedm zpsob. V ppad nesrovnalost pak probhalo nesporn zen ped soudem.151
3.4 Shrnut

V trestnm prvu platnm v eskch zemch v 19. stolet nebyl, na rozdl od dob dvjch i pozdjch, zakotven trest propadnut (konfiskace) majetku. Tak pvodn prava vyvlastnn v ABGB pedstavovala z hlediska zkladnch prvnch princip na dlouhou dobu na posledn modern pravou, kter odpovdala koncepci zkladnch prv a ke kter jsme se po roce 1989 opt pln vrtili. Po vzniku samostatnho eskoslovenska v roce 1918 byla kvli rozshl pozemkov
151

Podrobnosti k prav vyvlastnn i s odkazy na judikaturu srov. HOETZEL, J., MATURA, A. Heslo Vyvlastnn. In HOETZEL, J., WEYR, F. (edd.). Slovnk V, s. 487-519.

62

reform ochrana vlastnictv naopak relativizovna. Z dvodu provdn reformy se v stavn listin z roku 1920 staronov zakotvila monost vyvlastnn bez nhrady ( 109). Z pvodn iroce uzkonnho zmocnn v zborovm zkon ( 9 zk. . 215/1919 Sb.), kter vak ml charakter pouze zkona rmcovho, bylo nakonec provedeno pevzet bez nhrady jen u majetku len HabsburskoLotrinsk dynastie. Prvn republika tak jet dokzala nepekroit hranice slunosti a rozumnosti, jak ped tm opakovan varoval zvlt historik Josef Peka. Tm vichni autoi, kte hodnotili prbh a vsledky mezivlen pozemkov reformy, se shoduj v tom, e to byla prv pozemkov reforma, kter vraznm zpsobem rozila soukrom vlastnictv a poslila prvorepublikovou sttotvornou vtinu. Souasn je vak nepochybn, e byl naruen tradin princip ochrany vlastnictv a pipravil se prostor i zkonn nstroje pro dal zsahy do soukromho (zejmna pozemkovho) vlastnictv v dobch po roce 1939, 1945 a 1948. Prvorepublikov prvn a zvlt stavn prava tak mohla bt a byla zneuita za protektortu a nsledn vyuita tak po vlce v podob konfiskac, znrodnn, nov pozemkov reformy nebo takzvanho Lex Schwarzenberg.

4 Mezivlen pozemkov reforma a povlen konfiskace

Inde datae leges, ne firmior omnia posset. Proto jsou zkony dny, aby silnj nemohl vechno. Ovidius V mch och je vina individuln, ne kolektivn. Simon Wiesenthal d minulosti neme bt postaven ped soud du ptomnosti... stavn soud R

4.1 Uveden a zkladn srovnn

Situace po prvn a po druh svtov vlce pedstavuje na prvn pohled dva zcela odlin svty: pluralitn prvn republika uniformn smovn k totalit; jednotn eskoslovensk stt a nrodnostn pestrost nsledky trializace a odsun nmeck meniny; vlda prva vlda sly; rozvaha a postupn promna recipovanho prvnho du nekoncepnost a stavn a prvn chaos. Zevrubnj orientace v sledovan problematice vak ukazuje adu paralel a podmnnost danch vvojem, kdy se po roce 1945 bylo nutn vyrovnvat s prvorepublikovm ddictvm, kter bv po roce 1989 asto idealizovno. A u lo o oblast sttoprvn, sociln i nrodnostn, tak bylo mezivlen eskoslovensko sice dle ne okoln zem, spn a trvalej een pesto pinst nedokzalo.

63

Problematiku mezivlen pozemkov reformy a povlench konfiskac na zklad dekret prezidenta republiky je vhodn pojednat spolen. Zetelnji se pak vyjev styn body a paralely a tak rozdly a posuny. Takov pstup je pirozen, protoe povlen konfiskace zemdlskho majetku byly chpny jako prvn fze povlen pozemkov reformy, kter byla nazvna tak jako druh pozemkov reforma. Mezivlen pozemkov reforma pak byla oznaovna jako prvn.152 Ve svm dalm vkladu se zamme pedevm na mezivlenou pozemkovou reformu a na povlen konfiskace podle dekret prezidenta republiky, co m urujc vznam pro pedstaven navazujc lichtentejnsk problematiky. V obou ppadech se jednalo o zsadn zsahy do soukromho vlastnictv, oba byly dsledkem vlench udlost a krom een socilnch a hospodskch problm lo pedevm o pesun mocensko-politickho vlivu. Z asovho hlediska reprezentovaly zcela odlin procesy. Z tohoto dvodu je tak v nsledujcm vkladu vnovna mezivlen a povlen prav msty rozdln pozornost. Zatmco mezivlenou pozemkovou reformu charakterizovaly dlouhodobost, evolunost a velk mnostv prvnch pedpis, povlen konfiskace byly otzkou nemnoha pedpis, rychlosti a radikality. Z prvnho hlediska se vak uplatuje obdobn schma a legislativntechnick nstroje. V politick rovin byly zsahy do pozemkovho majetku deklarovny v takzvan Washingtonsk deklaraci ze dne 18. jna 1918 a v Koickm vldnm programu ze dne 5. dubna 1945. Potek v prvn rovin a tak jaksi prolog hlavnch zkon obou povlench zsah pedstavovaly pedpisy znemoujc nakldn s dotenm majetkem jako zkon . 32/1918 Sb., o obstaven velkostatk, a dekret prezidenta republiky . 5/1945 Sb., o neplatnosti nkterch majetkov-prvnch jednn z doby nesvobody a o nrodn sprv majetkovch hodnot Nmc, Maar, zrdc a kolaborant a nkterch organisac a stav. Hlavn pedpisy mezivlen pozemkov reformy byly pijaty v letech 1919 a 1920 a u povlench konfiskac v roce 1945. Jednalo se zejmna o zkon . 215/1919 Sb., o zabrn velkho majetku pozemkovho, neboli takzvan zborov zkon a v ppad konfiskace zemdlskho majetku o dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc,
152

Nejstar oznaen prvn pozemkov reforma v prvnm pedpisu: Oznmen . 71/1945 ednho listu z 8. srpna 1945 (s. 664) v souvislosti s konfiskacemi neptelskho majetku.

64

Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda. Zmnn pedpisy jsou odrazem povlen zjiten atmosfry a snahy o zsadn promnu a zsah do pozemkovho vlastnictv. Zborov zkon vak ml charakter pouze rmcovho zkona, praktick realizace mohla bt uskutenna a po pijet nvaznch norem, kter pvodn radikalitu zvlt s ohledem na mezinrodn zvazky - mrnily. Naopak v ppad konfiskanch dekret dochzelo ke zmn vlastnickch vztah s okamitou platnost (ex lege a ipso iure). Krom prvnho rozmru maj povlen zsahy tak podstatn rozmr mezinrodn, sociln a nrodnostn, o em bude jet e.
4.2 Zkladn charakteristika a mezinrodn rozmr A Mezivlen pozemkov reforma

Teprve pi blim nahldnut do prvorepublikov reality vidme to, co dnenmu pozorovateli zstv zejm skryto. Na vesnici znamenala pozemkov reforma skutenou revoluci a viditelnou zmnu, kter se v jejm charakteru projevuje dodnes. Nejen tedy promna vldnho systmu v roce 1918, ale tak pozemkov reforma byla dleitou soust revolunch zmn mladho sttu, a pokud budeme uvaovat o situaci na vesnici, tak z nich byla tou nejznatelnj. Dosah a vznam pozemkov reformy se vak vrazn odrazil i v politickm a prvnm vvoji mezivlenho a tak povlenho eskoslovenska. Ferdinand Peroutka ve svm Budovn sttu poznamenv, e eskoslovensk revoluce stoj na tech pilch, jimi byly sttn pevrat, pozemkov reforma a pijet stavy.153 V podobnm smyslu musme chpat i slova Tome G. Masaryka, kter asto uvdj prce o pozemkov reform a kter tak cituje posledn velk syntza prvorepublikovch djin v kapitole vnovan pozemkov reform: Pozemkov reforma je vedle pevratu nejvtm inem nov republiky; je dovrenm a vlastnm uskutennm pevratu.154 V jinm asto opakovanm vroku Masaryk shrnuje: Agrrn reforma je ohromn dlo. Dlo nejen pro nkolik let, nbr pro dalekou budoucnost.155 Naopak k nejznmjm pedstavitelm tbora konzervativnch posuzovatel a vlastn odprc reformy v jej uzkonn podob patil historik Josef Peka. Ten shrnoval: Krtce: reformou,

153 154

PEROUTKA, F. Budovn sttu II, s. 564. Srov. KLIMEK, A. Velk djiny, s. 285-286 (citovno podle Deset let III, s. 549-550). 155 Z novoronho projevu prezidenta republiky adresovanho delegaci Nrodnho shromdn dne 1. ledna 1922. Srov. KRNK, Z. esk zem v e Prvn republiky, s. 467.

65

tak, jak je zamlena, utrp velk kody krsa a lechtictv esk krajiny a ohroeny budou jej pamtky historick a umleck.156 Pozemkov reforma byla jednm z prvnch a zsadnch problm, kter musela mlad republika eit. Stle silnji se projevoval hlad po pd a hrozila monost radikalizace rolnk, kter mohla perst ve vlnu socilnch otes. Souasn umonila zsadn zsah do stvajc podoby drby pdy. Pesuny majetku a zmny vlastnictv vdy patily k revolunmu dn a pozemkov reforma toho tak byla dokladem. V mezivlenm eskoslovensku pedstavovala nejvt sttn-mocensk zsah do soukromho podnikn,157 pinesla nkolikansobn nrst pot soukromch majitel a pedstavovala tak zdemokratizovn vlastnictv pdy s jistmi limity. Tak tak meme rozumt jinmu vroku prezidenta T. G. Masaryka, kdy mluvil o pozemkov reform jako o reform konservativn a o tom, e j nae republika prokzala stedn Evrop velkou konsolidan slubu158. Jeho ast ideov protihr a obhjce lechtictv Josef Peka zase mnil: eknte revoluce! Vm jako historik, co dovede revoluce, zejmna je-li to opravdov revoluce a ne jenom imitace. Proto bych tak porozuml smyslu hesla: vezmeme bohatm, eho maj pebytek, a rozdlme chudm; poznte ostatn, e nejsem nijak zsadn proti pozemkov reform. Ale nejde mi nikterak na mysl, pro esk revoluce ty prav kapitalistick velryby a finann a prmyslov magnty, zmohutnl v zemi teprv od plstolet, ty, kte celkem vdy a vude stli v tboe protieskm () nechala s Pnem Bohem na pokoji a pro soustedila svou revolun horlivost jen proti velkostatksk lecht 159 eskoslovensk revoluce ani pozemkov reforma nebyly nijak radikln, sta jen vzpomenout na situaci v Rusku po roce 1917. S podobnmi opatenmi k perozdlen pozemkovho vlastnictv se meme v povlenm svt setkat v ad zem. V Evrop se pozemkov reformy prosadily ve dvaadvaceti sttech, zejmna pak v zemch na vchod od Labe, v Lotysku, Estonsku, Rumunsku, Litv a Polsku, kde velkostatky, a tomu mrn i politick moc, byly asto v rukou
156 157

PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 56. Byl to zsah dalekoshl a souasn osamocen. Ji za Rakouska diskutovan socializace uhelnch dol neprobhla ani za prvn republiky. K tomu ble: ADAMOV, K. K otzce zesttnn a socializace uhelnch dol v prvn eskoslovensk republice. In eskoslovensko 19181938, s. 410-414. 158 Srov. PEROUTKA, F. Budovn II, s. 570. 159 PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 23-24. Tato Pekaova nevyen obava i proroctv nut k vahm. Pozdji - po roce 1945 a zvlt po roce 1948 - imitaci, jak vme, nahradila skuten revoluce s takka nenapravitelnmi dsledky.

66

ciz, vtinou nmeck nebo maarsk lechty. V menm rozsahu se zsahy do pozemkovho vlastnictv uplatnily i v dalch sttech jako byla Jugoslvie, Finsko, ecko, Bulharsko, Nmecko, Maarsko a Rakousko.160 Z velkch zem se neprosadily napklad ve Francii. Krom Ruska, kde probhala v letech 1928 a 1934 kolektivizace pdy, dochz jinde v Evrop k poslen drobnch a stednch rolnk na kor pozemkovmu vlastnictv velkostatk. Podle odbornch odhad dolo po prvn svtov vlce k perozdlen vce ne 20 milion hektar pdy (bez zohlednn Ruska a jeho zvltn situace). Podle vmry pdy podlhajc reform byla ze tincti zem stedn a vchodn Evropy (opt krom Ruska) pozemkov reforma v eskoslovensku druhou nejrozshlej (po Rumunsku), podle procenta zabran pdy na celkov vme pak SR nleelo po Lotysku a Estonsku tet msto.161 Pro vchodoevropsk zem byla charakteristick pevaha velkostatk v drb pdy a nedostatek pdy u rolnk a drobnch zemdlskch zvod. Prvn svtov vlka a jej vsledky umonily provst dleit reformy v ad zem. Charakter a prbh pozemkovch reforem byl zvisl na radikalizaci spolenosti a zvisel na tom, kdo, ppadn kter strana, se prosadili se svmi pedstavami. Jednotliv reformy mly sv specifika, avak vechny smovaly ke spolenmu cli ke snen socilnho napt na venkov, rozen mal a stedn drby pdy na kor velkho pozemkovho vlastnictv, tedy k poslen stednch vrstev zemdlskho obyvatelstva. Krom hospodskch a socilnch pin mly pochopiteln tak politick rozmr a sledovaly politick cle. asto lo o vytvoen stabiln opory reimu, kter se podobn jako u ns opral o silnou agrrn stranu. V nrodnostn smench zemch zskvala pozemkov reforma tak sten nacionln charakter a vedla k posilovn vtinovho nroda vi nrodnostnm meninm. S tmto trendem se meme setkat napklad v Polsku ve vztahu k bloruskmu a ukrajinskmu obyvatelstvu.

160

Srov. Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. K dvactmu vro eskoslovensk republiky. Praha : Ministerstvo zemdlstv, 1938, s. 23-24. Jin vsledky viz OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu v SR. Praha : eskoslovensk akademie vd, 1963, s. 7-8. Othal uvd krom Ruska pouze tinct dalch stt, ale mluv jen o zemch vchodn Evropy. K tomu dle srov. daje v pspvcch Lubomra Slezka, Vlastislava Laciny a Jana Rychlka, a to zvlt ve sbornku FROLEC, Ivo (ed.). eskoslovensk pozemkov reforma 1919-1935 a jej mezinrodn souvislosti. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1994, s. 3, 35 a 43. 161 Srov. ploha . 4 Rozsah pdy spadajc podle zkona pod pozemkovou reformu ve sttech stedn a vchodn Evropy.

67

Pestoe eskoslovensk pozemkov reforma sledovala vechny ve zmnn cle, byla motivovna zejmna mocensko-politicky a byla namena proti lecht a proti crkvi, je svmi prodynastickmi postoji za vlky dajn opt zklamaly. Mlo platn byla Pekaova fundovan pojednn vystavn na historickch, prvnch a na etickch argumentech, na vyvracen mt a na odhalovn omyl a nebezpe pozemkov reformy. Historick rtorika bez historick vrohodnosti v stech politik veejn mnn burcovala a zdvodovala nov rozloen sil. Ale to je ostatn prvodn znak vtiny revolunch zmn nebo zsadnch udlost, kter se pozdji samy stanou histori. Pozemkov reforma pedstavovala velk prvorepublikov politikum. Bhem vlky a po vlce vzrstal mrn s existennmi problmy hlad po pd, se kterou si drobn rolnci spojovali uritou ekonomickou jistotu. Tohoto veobecnho povdom vyuila pedevm agrrn strana, kter pod nrodnostnmi hesly typu odinn Bl hory zahjila kampa za parcelaci velkostatku a pidlen jeho pdy. K pozemkov reform pistupovaly jednotliv strany s rozdlnmi pedstavami. Ke sporm dochzelo pedevm mezi agrrnky a sociln demokraci. Ta prosazovala poadavek zabrn pdy nad 100 ha (jej radikln kdlo dokonce nad 50 ha) a souasn tak vyvlastnn velkostatk bez nhrady. Zrove poadovala, aby zabran pda nebyla parcelovna, ale pela v podob velkch celk do sprvy zemdlskch drustev. Tato pedstava vak nezskala podporu samotnch zemdlc a bezzemk, hlad po pd byl velk a nadje na okamit zskn pdy lkav. Nakonec zvtzilo stanovisko agrrn strany parcelace velkostatk a pidlen jejich pdy. Pijet pdlovho zkona tak znamenalo definitivn porku snah o socializaci pdy. Profesor Peka jako souasnk, pozorn komenttor a kritik se zamlel nad motivac pozemkov reformy. Uvaoval, co mlo zsadn vliv na podobu na pozemkov reformy (konkrtn na jej zkonn zakotven), zda revolun situace a mylenky, aktivity a mocensk soupeen politickch stran, nacionln dvody nebo protilechtick nlady.162 Rezultt svil budoucm historikm s tm, e se tm budou jist ble zabvat. Jeho slova si nala adresty i v dob nepli pejc objektivnmu bdn o prvorepublikovch djinch a na rozdl od jinch

162

PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 26n.

68

programov opomjench obdob a tmat se ani po roce 1948 zjem o pozemkovou reformu nevytratil. Jasn vsledek nedokeme ci ani dnes a meme jen po Josefu Pekai zopakovat, e spolupsobily vechny uveden motivy. Pekaova kritika (lpe eeno upozorovn na omyly a nebezpe) do vech ad, agrrnickch i socilndemokratickch, je navc stle aktuln a mohla bt paradoxn inspirativn i po roce 1945 a 1948. Pod heslem padni komu padni a se svm pesvdenm, e nen zsluhou zastvat vci populrn, kritizoval obchzen zkon o pozemkov reform, pebyrokratizovn, politickou motivaci jednotlivch stran a prostednictvm pozemkov reformy boj o volie a politickou moc a vliv vbec. Za svoje nzory a konzervativn postoje si vyslouil kritiku ze vech stran a nepochopen zstal i tmi, kte mu byli jinak nzorov blzc. To je ovem tradin dl historika, kter hovo oteven a neboj se konfrontace: jeho nzory na soudob otzky jsou vtny i pijmny jen potud, pokud jsou konformn. Pokud nejsou pijaty, stvaj se spoleenskm svdomm. A dnes, s novou aktulnost a lpe chpeme Pekaovo kavalrstv. Dle vak meme posoudit i to, e dal vvoj, lpe eeno konkrtn prbh pozemkov reformy, se skuten vtinou ubral tak, jak ve svch pipomnkch pedpovdl. Tkalo se to zejmna velk pravomoci Sttnho pozemkovho adu rozhodujcho asto podle voln vahy, siln pozice agrrn strany ovldajc tento ad a rozdvajc zbytkov statky jako formu odmny pro zaslouil a kulturnho rozmru pozemkov reformy. K Pekaovm vtkm se vrtm podrobnji v zvren podkapitole (4.4.2) spolu s hodnocenm pozemkov reformy.
B Povlen konfiskace

Blaho nroda nech je nejvym zkonem. Po nepedstavitelnm utrpen druh svtov vlky se nejen u ns uplatoval znan vyhrann vklad tto zsady dobov podmnn a tak vysvtliteln. Pistoupilo se k hlubokmu a trvalmu zsahu do souit s nmeckou a maarsk meninou, kter se z velk sti staly povolnm nstrojem dobyvan politiky zven a z nich se zejmna s. Nmci propjili pmo k vyhlazovacmu taen proti eskmu a slovenskmu nrodu.163 Na poad dne pilo potrestn provinilc, odsun a konfiskace. Tm po ticeti letech od vzniku samostatnho eskoslovenskho sttu v roce 1918 ml vzniknout
163

Podle VIII. kapitoly Koickho vldnho programu.

69

samostatn nrodn stt. Spojnkem obou etap tchto naich novjch djin se stala osobnost Edvarda Benee. esk parlament v nedvn dob vyslal v tomto smyslu jasn politick signl v dvouparagrafovm zkon . 292/1994 Sb., o zsluhch Edvarda Benee, kde se v 1 deklaruje: Edvard Bene se zaslouil o stt. Povlen konfiskace zemdlskho majetku byly chpny jako prvn fze takzvan druh pozemkov reformy, kter mla prohloubit a dokonit pozemkovou reformu provdnou v mezivlenm obdob. Konfiskovan pdy se mlo vyut v rmci nov pravy pozemkovho vlastnictv, kter vychzela vstc voln eskch a slovenskch rolnk a bezzemk po dslednm proveden nov pozemkov reformy. Po roce 1945 byla mezivlen pozemkov reforma podrobovna tvrd kritice. Nelo pochopiteln o objektivn zhodnocen pedchozch proces, na to chybl nleit odstup i motivace, ale o vzjemn vymezen. Pozemkov reforma pedstavovala staronov aktuln spoleenskou problematiku, kterou povlen atmosfra umonila optovn otevt. Probhala sten tak jako revize sv mezivlen pedchdkyn. Bv dlena do tech fz a ohraniovna lety 1945 a 1949. Negativn hodnocen mezivlen pozemkov reformy meme doloit na publikaci JUDr. Ing. Jiho Kotka, kter vyla u v ponorovm eskoslovensku. Pozemkovou reformu trvajc ticet let autor len na dv obdob a jako asov dltko mu slou druh svtov vlka. O prvn neboli pedvlen pozemkov reform (trvajc piblin dvacet let, 1919-1938) pojednv zrove s popsnm povlen pozemkov reformy (1945-1949), kter je vlastnm clem jeho zpracovn. Prvn pozemkov reforma mu v tomto pojet tvo pouze pedstupe, nedokonen a hrub pokaen dlo, kter je nutn pivst ke zdrnmu cli, rychle a dkladn dokonit.164 Toto nazrn dobe podtrhuje i nzev kapitoly, kter pojednv o prvn pozemkov reform - Krach pedvlen pozemkov reformy - krach, kter byl podle nj jednm z vznamnch initel na cest k zijov zrad, k mnichovsk kapitulaci a k beznov okupaci.165 Musme souasn pipomenout, e argumentan a vcn je jeho kritika z velk sti oprvnn. Prvorepublikovou pozemkovou reformu vak Kotko vnm velmi schematicky a zjednoduen, nerespektuje realitu tictch let a vvoj v ostatnch srovnatelnch evropskch zemch, vzorem a mrou mu je pouze Sovtsk svaz, se
164

KOTKO, Ji. Pozemkov reforma v eskoslovensku. Praha : Ministerstvo informac a osvty, 1949, s. 9. 165 Tamt, s. 6.

70

kterm jde eskoslovensko pevn a nechyln cestou marxismu-leninismu. To je vak v historick perspektiv doby vzniku jeho prce pochopiteln. Z rznorod problematiky povlen pozemkov reformy se budu vnovat pedevm povlenm konfiskacm podle dekret prezidenta republiky. K tto sloit kapitole naich djin se v nedvn minulosti vraceli a stle se vracej nejen historici, prvnci a politici, ale i soudy rznch instanc. Zeteln se ukazuje, jak minulost a souasnost spolu zce souvisej a jak njak zsah do zdnliv uzaven minulosti doke danou problematiku zptomnit. Stejn vznam ml nlez stavnho soudu esk republiky z roku 1995 . 5 Sb., kterm byl zamtnut nvrh na zruen dekretu prezidenta republiky . 108/1945 Sb., o konfiskaci neptelskho majetku a Fondech nrodn obnovy. S ohledem na tmatiku a dalekoshl dosah tohoto nlezu, lo o jedno z nejdleitjch a tak nejkontroverznjch rozhodnut stavnho soudu. Jak soud nakonec rozhodne, nebylo obtn odhadnout. Vsledek byl dan dvno ped podnm vlastnho nvrhu R. D., zastoupenho advoktem JUDr. K. K., dokonce jet ped existenc samotnho stavnho soudu R. Tyto danosti stavn soud jako soud esk - jen st mohl pominout. Mnohem vce pozornosti ne k samotnmu vroku tak mus smovat k jeho odvodnn. Jde o asi nejznmj pklad historickho vkladu a historick argumentace v rozhodovn stavnho soudu.166 Souasn jde o pklad, kter nen mon doporuit k nsledovn. Jako hlavn nedostatek vidm v tom, e odvodnn obsahuje dv ideov odlin sti, kter se vzjemn popraj. Po historickch a prvnhistorickch vvodech, kter st v tvrzen o legitimnosti a leglnosti vech normativnch akt prozatmnho sttnho zzen SR, se v odvodnn uvd: To, co pichz z minulosti, mus sice i tv v tv ptomnosti hodnotov obstt, toto hodnocen minulho neme vak bt soudem ptomnosti nad minulost. Jinmi slovy, d minulosti neme bt postaven ped soud du ptomnosti, jen je ji pouen dalmi zkuenostmi, z tchto zkuenost erp a na mnoh jevy pohl a hodnot je s asovm odstupem. stavn soud vak po tomto oekvanm - a s ohledem na prvn jistotu tak spravedlivm a snad jedinm monm nhledu, kter by byl u sm o sob
166

Odkazuje na nj mj. i Pavel Marlek ve svm pspvku o problematice historickho vkladu v prvu. Srov. MARLEK, Pavel. O smyslu a limitech pouit historickho vkladu pi aplikaci prva. In GERLOCH, A., MARLEK, P. (edd.). Problmy interpretace a argumentace v soudob prvn teorii a prvn praxi. Praha : Eurolex Bohemia, 2003, s. 138-139.

71

dostatenm a tak obecn pijatelnm zdvodnnm, pokraoval dl. A pestoe se vyjdil, e hodnocen minulosti neme bt soudem ptomnosti nad minulost, zaal hodnotit, soudit a odsuzovat. Druh st odvodnn je pkladnou ukzkou nrodn ideologie, jednostrannch pohled a polopravd. Postrd vyvenost a snahu o objektivn analzu, vlastn pracm historik a prvnch historik, kte jsou daleci ernobl perspektivy. Nejde vak o prost petlumoen povlen rtoriky. stavn soud rozvj vahy o demokracii, kter se neobejde bez pouit moci, a o lidskch prvech a vidme i pznan ideologick promny. Zatmco po vlce se s dky za Postupim vzhlelo ke generalissimovi Stalinovi, podle stavnho soudu byl zpsob povlenho vypodn se s nmeckou otzkou podpoen mezinrodnm souhlasem, zejmna ze strany zpadnch demokraci, jednoznan vyjdenm v rozhodnutch postupimsk konference. stavn soud (a tak st literatury) pin elov modifikovan podn povlen reality: napklad pojem kolektivn viny se nahrazuje lpe znjc kolektivn odpovdnost a k tomu je pipojen mnohomluvn vklad, kter jen zvrazuje pochybnosti a rozpaky - pro ideovou konfrontaci je uvedena v zhlav tto kapitoly deviza Simona Wiesenthala. stavn soud je nezpochybnitelnou autoritou prvn, obecn zvaznost jeho rozhodnut vak automaticky nezaruuje autoritu historickou i jinou. Myslme, e nikomu neprospv, pokud se nenazvaj vci pravmi jmny a zakrv se dobov kontext, a ji bude eskoslovenskmu i eskmu sttu pzniv i nikoli. Jako nejinspirativnj z celho nlezu stavnho soudu se pro tuto prci jev tvrzen: Pro kontinuitu prvnch pedpis obsaench v dekretech prezidenta republiky s pedmnichovskm prvnm dem svd vak zejmna i to, co pedstavuje jednu ze zkladnch podmnek tto kontinuity, toti konsens eskho nroda s hodnotovou i prvn nvaznost na Masarykovu republiku. stavn soud vystihl, i kdy v jinm kontextu ne je pedstaven v tomto komparativnho oddlu, hlavn mylenku pedkldan prce, a to duchovn spznnost situace po roce 1918 a po roce 1945. To, e po roce 1918 nepevil radikln nzor vtiny na proveden pozemkov reformy, byla patrn zsluha nkolika jednotlivc politik, historik a prvnk, kte byli vychovvan za klidnjch as dlouhho stolet, sv ivoty spojili s mezivlenm eskoslovenskem a jeho zniku se u vtinou nedoili. Urujc faktor odlinho een po roce 1918 a 1945 vak spov 72

pedevm v situaci na mezinrodn scn, kter prola mezi vlkami podstatnm vvojem a v souvislosti s porkou nacismu ovlivnila osudy Evropy a zvlt jej vchodn sti na dalch vce ne tyicet let. Obdobn jako probhalo perozdlovn pozemkovho vlastnictv v rmci agrrnch reforem po prvn svtov vlce, tak se zsahy do vlastnictv uskuteovaly i po druhm svtovm konfliktu. Zatmco konfiskan rozmr (pevzet bez nhrady) se v eskoslovensku po roce 1918 nakonec uplatnil pouze u pslunk bval panovnick rodiny Habsbursko-Lotrinsk a u lechtickch nadac, po roce 1945 se staronovho institutu konfiskace uvalo hojn. V prbhu druh svtov vlky a zvlt po jejm skonen provdly konfiskan opaten vi neptelskmu majetku prakticky vechny evropsk zem, kter byly ve vlenm stavu s Nmeckem nebo jeho spojenci.167 Obdobn opaten se uplatovala samozejm i mimo Evropu, a u lo o Spojen stty, dominia Velk Britnie i zvisl zem evropskch stt (napklad pslunk tchto stt. Protoe konfiskan opaten zce souvisela s reparanmi nroky za kody zpsoben okupac a vlkou, k zkladn orientaci dobe poslou Dohoda o reparacch od Nmecka, o zzen Mezispojeneckho reparanho adu a o vrcen mnovho zlata, kter byla uzavena v Pai dne 21. prosince 1945.168 Mezi osmncti signatskmi stty, vetn britskch domini, nen z vznamnch zem zastoupen pouze Sovtsk svaz a Polsko. lo pitom o nejvce postien zem, kter vak navren dohoda uspokojit nemohla a kter pirozen konfiskan opaten uplatovaly. Pestoe nen prostor pro obshlej rozbor konfiskanho zkonodrstv jednotlivch zem, meme shrnout, e eskoslovensk prava konfiskac, zaloen na nrodnostnm hledisku bez ohledu na sttn pslunost, patila tm nejpsnji formulovanm.169
167

ppad Nizozem). lo o majetek neptelskch stt, prvnickch osob a

PAVLEK, V. Dekrety, demokratick hodnoty a nrodn zjmy. In Beneovy dekrety. Sbornk text . 18/2002. Praha : CEP, 2002, s. 19. 168 Publikovna pod . 150/1947 Sb. 169 K jednotlivm sttm ble: KUKLK, J. Mty a realita, s. 291n. (Autor vychz zejmna z prce: BHMER, O., DUDEN, K., JANSSEN, H. (edd.). Deutsches Vermgen im Ausland. Internationale Vereinbarungen und auslndische Gesetzgebung. 3. Band. Kln : Verlag des Bundesanzeigers, 1951.) Novji srov. PEEK, Ji a kol. (edd.). Nmeck meniny v prvnch normch 1938-1948. eskoslovensko ve srovnn s vybranmi evropskmi zemmi. Brno; [Praha] : Doplnk; stav pro soudob djiny AV R, 2006.

73

4.3 Prvn rozmr povlench opaten A Mezivlen pozemkov reforma

Nejprve obrame pozornost k samotnmu pojmu. Pozemkovou reformou - v naem ppad prvn - rozumme sttem regulovan a provdn proces perozdlovn pdy (zmny vlastnickch a uvacch prv k pd) a dalho zemdlskho a lesnho majetku probhajc v letech 1919 a 1935.170 Slovnk veejnho prva eskoslovenskho, pro kter bylo zpracovno velmi podrobn heslo o pozemkov reform, jen strun a vstin konstatuje: Pozemkovou reformou rozumti jest zsah sttu do pozemkovho vlastnictv za elem nov jeho pravy.171 Mezivlen pozemkov reforma bv ohraniena lty 1919 (pijet takzvanho zborovho zkona . 215/1919 Sb.) a 1935 (znik Sttnho pozemkovho adu podle vldnho nazen . 22/1935 Sb.).172 V politick rovin meme vidt potek reformy u v takzvan Washingtonsk deklaraci ze dne 18. jna 1918, vznamnho dokumentu zahraninho odboje,173 kde napklad teme: eskoslovensk nrod provede dalekoshl sociln a hospodsk reformy; velkostatky budou vyvlastnny pro domc kolonisaci; vsady lechtick budou zrueny.174 Zvr pozemkov reformy bv vztahovn k roku 1935, kdy zanikl Sttn pozemkov ad, kter ji v roce 1933 pedasn prohlsil reformu za skonenou. Ve skutenosti nebyla dokonena ani pozdji. Jet k 1. lednu 1938, tedy k datu, ke ktermu byly zveejnny posledn souhrnn daje o stavu pozemkov reformy, zstvalo v zboru piblin deset procent veker zabran pdy (435 668 ha).175 V prbhu tohoto obdob, zejmna vak v prvnch dvou letech 1919 a 1920, byla pijata skupina prvnch pepis vytvejcch prvn rmec reformy.
170

PEKREK, Milan, PRCHOV, Ivana. Pozemkov prvo. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 61-62. 171 Kol. aut. Heslo Pozemkov reforma. In HCHA, E., HOETZEL, J., LATOVKA, K., WEYR, F. (edd.). Slovnk III, s. 332. 172 K asovmu vymezen srov. SLEZK, Lubomr, Pozemkov reforma v eskoslovensku 19191935. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 3-4. 173 Sestavena ve Washingtonu a v Blm dom pedna dne 17. jna; oficiln vyhlena o den pozdji v Pai jako sdlu Nrodn rady eskoslovensk. 174 Srov. VESEL, Z. (ed.). Djiny, s. 274 (esk znn otitno podle pekladu telegramu Masaryka Beneovi publikovanho in BENE, Edvard. Svtov vlka a nae revoluce. Vzpomnky a vahy z boj za svobodu nroda. III. Dokumenty. 6. nezm. vyd. Praha : Orbis; in, 1935, s. 472477). Dle srov. KLIMEK, A. a kol. (edd.). Vznik, s. 319 (anglick znn, s. 317-320). 175 Srov. Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. Praha : Ministerstvo zemdlstv, 1938. Obdobn PAVEL, Antonn. eskoslovensk pozemkov reforma. Pozemkov reforma, 1938, ro. 19, . 3, s. 33-39.

74

Velmi zhy, ji dne 9. listopadu 1918 byl - v souladu s Washingtonskou deklarac ze dne 18. jna 1918 a s pozdjm programem venrodn koalice Karla Krame z 9. ledna 1919 pijat zkon . 32/1918 Sb., o obstaven velkostatk. Tento strun zkon pedstavoval potek pozemkov reformy v prvn rovin a jaksi uveden jejich hlavnm zkonm. Jeho autorem byl profesor JUDr. Karel Engli, prvn rektor nov zizovan Masarykovy univerzity, vznamn pedagogick a vdeck osobnost a opakovan tak ministr financ. Stejn jako u jinch zkon Nrodnho vboru autor vychzel ze situace a zkuenosti v eskch zemch. Obstaven se tkalo vekerho pozemkovho majetku zapsanho v zemskch deskch, kter mohl bt zastaven, zcizen nebo zaten jen se souhlasem sttu.176 Na Slovensku a Podkarpatsk Rusi vak prvn d specifick institut zemskch desek neznal. Dodaten proto musela bt tato otzka upravena v 4 zkona z 10. prosince 1918, . 64 Sb., o mimodnch pechodnch ustanovench na Slovensku. Ministr s plnou moc pro sprvu Slovenska nakonec potkem roku 1919 zakzal vechny pevody pdy (radn noviny . 4 a 11/1919). Dne 16. dubna 1919 pak nsledoval zkon . 215/1919 Sb., o zabrn velkho majetku pozemkovho, takzvan zborov zkon, kter vlastn pozemkovou reformu zahjil.177 Na jeho zklad se vak pozemkov reforma pmo neprovdla, ml charakter rmcovho zkona, praktick realizace mohla bt uskutenna a po pijet nvaznch norem. Nkter ustanoven zborovho zkona pak tak byla, i s ohledem na mezinrodn situaci, zmrnna. Podle tohoto zborovho zkona se zabral takzvan velk majetek pozemkov ( 2), ili soubory nemovitost a prv spojench s jejich drenm, jejich vmra vlastnicky nleejc jedin osob nebo tm spoluvlastnkm byla vt ne 150 ha zemdlsk (role, luka, zahrady, vinice a chmelnice) nebo 250 ha veker pdy. Zboru podlhalo 4 068 300 hektar pdy, tedy kolem 29 % veker pdy v eskoslovensku, z toho 1 312 700 ha zemdlsk a 2 755 600 ha nezemdlsk. Krom majetku pslunk neptelskch stt, pslunk bval panovnick rodiny Habsbursko-Lotrinsk, zrdc apod., kter mly byly pevzaty bez nhrady ( 9), byla uzkonna zsada nhrady za pevzat majetek, co mlo bt provedeno zvltnm zkonem (viz ne nhradov zkon). Stt zatm
176

1 znl: Kad zcizen mezi ivmi, jako i zastaven a reln zaten smluvn i exekun statk zapsanch do desek zemskch bez svolen adu pro sprvu zemdlskou jest neplatn. 177 Srov. KRM, J. (ed.). Zkon o zabrn velkho majetku pozemkovho ze dne 16. dubna 1919 . 215 sb. z. a n. Zkon rmcov. Praha : Bursk & Kohout, 1919.

75

pozemkov majetek zborovm zkonem nevyvlastoval, byl pouze podle ( 5) oprvnn zabran majetek pejmat a pidlovat ( 10 a 11). Souasn ukldal povinnost pro osoby, kter byly oprvnny na zabranm majetku hospodait, v tto innosti dn pokraovat a do pevzet majetku sttem ( 6). Souhlas vyadovalo nakldn s obstavenm majetkem jako prodej, pronjem, zaten, ppadn dlen. Ze zboru byly podle 3 vyloueny: 1. objekty prvn i hospodsky samostatn, je neslouily k hospodaen na zabranch nemovitostech; 2. majetek zemsk, okresn a obecn (jmn i statek), kde si stt vyhradil dal pravu. Zborov zkon byl pouze rmcovm zkonem. Nepinel tedy okamit vyvlastnn, jen se vyslovoval o vyvlastnn budoucm. To pak provedl Sttn pozemkov ad tm, e zabran majetek pevzal. Zkon vznikl jako kompromis mezi agrrn stranou a sociln demokraci a byl pijat pedevm z politickch dvod. I sm termn zbor ( 1) byl kompromisem mezi tmi, kte chtli pdu hned vyvlastnit a tak pevzt, a tmi, kterm postaovalo zmocnn k pozdjmu vyvlastnn.178 Ferdinand Peroutka to komentuje: Ponvad se zrove i trvalo na vyvlastnn, i vyvlastnn vzbuzovalo obavy, byl pozvn do pozemkovho vboru odbornk, univerzitn profesor JUDr. Jan Krm, aby nael njak termn. Jeho zsluha spov v tom, e objevil pro tuto potebu slovo zbor, kterm se vichni uklidnili. Frantiek Modrek, zpravodaj vboru pro pozemkovou reformu, to tak vslovn v plnu Nrodnho shromdn astn npad, e nm nael slovo, kter vyhovuje obma smrm. 179 Nebyl to termn zcela nov, uvalo se ho napklad v oblasti bytov, kde dochzelo k zabrn byt obcemi k elm obytnm a pozdji tak k zabrn budov pro veejn ely.180 S ohledem na zvazky vyplvajc z mezinrodnch mrovch smluv vak tento prvnicky neurit termn nebyl zvolen vhodn a
178

podkovnm zmnil: My dkujeme mnoho profesoru dru Krmovi, kter ml

Srov. PEROUTKA, F. Budovn II, s. 557n. Dle srov. OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu, s. 172-173. 179 PEROUTKA, F. Tamt, s. 558. Ble VONDRUKA, Edvard. Podl prof. JUDra Jana Krme na sl. pozemkov reform. In JUDr. Jan Krm. Soubor lnk o jeho osobnosti a dle, vydan u pleitosti 60. narozenin. Praha : V. Linhart, 1937, s. 182-184. 180 Srov. BULN, Hynek. Heslo Zabrn byt. In HOETZEL, J., WEYR, F. (edd.). Slovnk V, s. 552-562.

76

stal se tak jednou z pin cel ady alob u mezinrodnch smrch a rozhodch soud.181 Podstatou termnu zbor se opakovan zabval tak Nejvy sprvn soud, kter v nlezu ze dne 9. listopadu 1921 (Boh. adm. . 14797) konstatoval: Zbor velikch statk, vysloven zborovm zkonem, nerovn se v nidnm smru vyvlastnn. Zborem neodnm se jet vlastnictv dosavadnmu majiteli, aby se pevedlo na stt, reprezentovan Sttnm adem pozemkovm, nbr vlastnkem zstv pes nastal zbor majitel dosavadn. Zbor ukld jen tomuto vlastnku jaksi veejnoprvn omezen, kter zle v tom, e vlastnk tento nesm ji na dle o sv jm provdti prvn dispozice se statkem propadlm zboru.182 V termnu zbor jsou obsaena vzjemn prva a povinnosti, na stran jedn osob v uritm vztahu k velkmu pozemkovmu majetku podle 2 a na stran druh eskoslovensk republiky, zastoupen Sttnm pozemkovm adem. Zbor je v tomto smru prvnm pomrem.183 Podle zborovho zkona jde o nsledujc prva a povinnosti: 1. povinnost osob, kter jsou oprvnny na zabranm pozemku hospodait, v tto innosti dn pokraovat, dokud nebude majetek sttem pevzat ( 6); 2. 3. 4. 5. 6. 7. povinnost majitel ohlaovat svj zabran majetek k soupisu (16); povinnost zajitn ednho souhlasu Sttnho pozemkovho adu pro zcizen, pronjem zabranho majetku, jeho zavazen a dlen povinnost sttu vst sprvou ( 8); prvo zabran majetek pejmat a majitel zabranch pozemk to jsou povinni strpt ( 5); povinnost majitel prodat sttu invent ( 12); prvo sttu pidlovat zabran majetek podle ( 5); ( 7); exekuci na zabran majetek jedin vnucenou

181

K tomu podrobnji KUBAK, A. Provdn, zvl. s. 45-46. Mezinrodn smlouvy toti obsahovaly zkaz likvidace majetku pslunk neptelskch stt (l. 297 versaillesk mrov smlouvy, l. a 250 trianonsk mrov smlouvy, viz ploha . 1). 182 BOHUSLAV, J. V. Sbrka nlez nejvyho sprvnho soudu ve vcech administrativnch. Sv. III. Praha : Prvnick vydavatelstv, 1922, s. 840. Judikatura k pozemkov reform, a Nejvyho soudu nebo Nejvyho sprvnho soudu, patila k tm vbec nejrozshlejm. 183 Srov. SEDLEK, J. Pozemkov reforma. Pt civilistickch vah o zboru velkho majetku pozemkovho a o tom, co se zborem souvis. Brno : Barvi & Novotn, 1922, s. 76-83.

77

Podle 10 se majetek, kter stt nepodr pro ely veobecn prospn, pidl postupn do urit ve osobm nebo korporacm vymezenm zkonem. Bli podmnky, rozlien osob, vmru pdlu a prva nmu, el pdlu aj. ble upravoval pdlov zkon. 8. povinnost sttu pidlovat zabran majetek podle ( 11); Osoby, ppadn jejich ddicov, jejich majetek podlh zboru, maj prvo na pidlen (proputn) majetku ze zboru, kter nepesahuje vmru podle 2, pokud mono dle jich volby. Vzhledem k okolnostem bylo mon propustit i vt vmru, ne vak vce ne 500 ha pdy. 9. povinnost sttu za pevzat majetek poskytnout nhradu ( 9), pokud se nejednalo o majetek pslunk neptelskch stt, pslunk bval panovnick rodiny Habsbursko-Lotrinsk, zrdc atd. Charakteristickou vlastnost zborovho zkona bylo, e sm pozemkovou reformu neprovdl, pouze ji umooval - byl jakmsi vrokem o budoucm vyvlastnn; teprve na budoucch zkonech, kter ji nebyly tak radikln, zvisela jej konkrtn podoba. Po stednm zborovm zkon nsledovalo nkolik mn vznamnch zkon, kter ho rozvdly a doplovaly. Jednm z nich byl tak zkon ze dne 27. kvtna . 318/1919 Sb., o zajitn pdy drobnm pachtm. Tento zkon v zsad vyvlastovacho charakteru umooval drobnm pachtm, kte hospodaili na pronajat pd velkostatk, aby propachtovan pozemky vykoupili. Podmnkami bylo, e adatel (jeho manelka nebo rodina) mus mt poadovan pozemek v pachtu nejmn 18 let (od 1. jna 1901) a spolu s touto pdou nebude vlastnit vce ne 8 ha. O nhrad, kter se mla dit cenami z roku 1913, rozhodoval soud. Proti tomuto zkonu, kter se citeln dotkl pozemk katolick crkve, pak vystupovala hlavn lidov strana.184 K provdn pozemkov reformy byl 1 zkona . 215/1919 Sb. zzen Pozemkov ad. Zkonem ze dne 11. ervna . 330/1919 Sb., o Pozemkovm ad, pak byla upravena pravomoc a psobnost Sttnho pozemkovho adu (dle jen SP). De iure (podle vyhlky . 535/1919 Sb.) zahjil svou innost dne 15. jna 1919, de facto to bylo a dne 1. listopadu. V jeho ele stli pedseda a dva nmstkov (podle vldnho nazen . 103/1927 Sb. prezident a dva viceprezidenti) jmenovan prezidentem republiky na nvrh ministersk rady.
184

Ble OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu, s. 180-181.

78

Psoben SP podlhalo ministersk rad a snmovn za ni ministersk pedseda tak odpovdal. Pestoe byl SP kontrolovn dvanctilennm Sprvnm vborem - volenm Nrodnm shromdnm na dobu t let - ze zstupc vech stran, mla na jeho innost rozhodujc vliv agrrn strana.185 Tak funkci prezidenta zastvali agrrnci, nejprve do roku 1926 JUDr. Karel Vikovsk a pak a do roku 1935 JUDr. Ing. Jan Voenlek, autor nkolika vznamnch publikac o pozemkov reform.186 V polovin dvactch let, kdy vlastn pdl zabran pdy vrcholil, ml SP jedenct obvodovch adoven,187 z toho v echch pt a na Morav dv, padest est stlch pdlovch komisarit (na potku roku 1938 u jen estnct) a jeden Kolonizan refert v Bratislav. Kad adovna zamstnvala parcelan komisae-ednky, ili takzvan pdlov komisae.188 SP reprezentoval stt ve vech zleitostech spojench s provdnm pozemkov reformy a do jeho psobnosti a pravomoci patila cel ada oprvnn. Zejmna udloval souhlas s nakldnm s obstavenm majetkem, rozhodoval o vylouen nebo proputn ze zboru, dval vpov osobm hospodacm na zabranm majetku, tento majetek pebral, nakldal s nm a pidloval, uroval vi nhrady a udloval souhlas k zcizovan rolnickho nedlu. Ze zvanch dvod mohl ze zboru uvolnit pozemky a do 500 ha ( 11 zk. . 215/1919 Sb.). Na druh stran, pokud to vyadovala mstn poteba pdy nebo obecn blaho, bylo podle 14 tohoto zkona mon vyvlastnit pdu i pod hranici stanovenou podle 2 stejnho zkona (tedy 150 ha zemdlsk nebo 250 ha veker pdy), co se vak v praxi nikdy nestalo. Ve skutenosti byla moc pozemkovho adu, kter nakldal se zabranou pdou tm neomezen, mnohem vt. Nikde nebyla napklad stanovena lhta, do kter m bt vyvlastnn provedeno a zabran majetek pidlen. Zleelo tedy vhradn na uven ednk. Po dlouhch jednnch na zborov zkon navzal zkon z 30. ledna 1920 . 81/1920 Sb., o pdlu zabran pdy a prav prvnch pomr k n (pdlov
185

leny Sprvnho vboru byli Fr. Biovec, A. ern, Dr. I. Drer, Vl. Drobn, A. Chalupa, Dr. F. Juriga, A. Kaderka, Dr. Krl, R. Laube, J. Mackovk, Dr. L. Medveck a J. Vran. K nov volb nedolo, pouze tyi z jeho len v prbhu let odstoupili, take vbor byl inn a do zruen SP v roce 1935. Srov. PAVEL, A. eskoslovensk pozemkov reforma, s. 33. 186 Srov. zvl. VOENLEK, Jan. Pozemkov reforma v eskoslovensk republice. 2. vyd. Praha : nkl. vl., 1924. Dle prce zkladnho pramennho charakteru: T (ed.). Pedbn vsledky eskoslovensk pozemkov reformy. Zem esk a Moravsko-slezsk. Praha : nkl. vl., 1930. 187 Obvodov adovny byly zzeny vyhlkami pedsedy SP, a to v Praze, Plzni, Mlad Boleslavi, Hradci Krlov, eskch Budjovicch, Brn, Olomouci, Bratislav, Zvolenu, Koicch a v Uhorod. 188 Srov. PAVEL, A. eskoslovensk pozemkov reforma, s. 33.

79

zkon), kter stanovil zsady pro nabvn pdy zskan na zklad zborovho zkona, tedy komu a za jakm elem bude pda ze zabranho majetku pidlena. Zabranou a pevzatou pdu v ppadech, kdy ji stt sm nepodrel nebo nepouil k veobecn prospnm elm, mohl SP pidlit podle 1 takto: 1. jednotlivcm (malm zemdlcm, domkm, drobnm ivnostnkm, zemdlskm i lesnm zamstnancm, bezzemkm apod.); 2. sdruenm tvoenm osobami uvedenmi pod slem 1; 3. osobm jmenovanm v 5 (k bytovm elm); 4. sdruenm zemdlskm a spotebnm ( 6 a 7); 5. obcm a jinm veejnm svazm; 6. jinm prvnickm osobm, stavm a zazenm k vdeckm a obecn prospnm elm. SP rozhodoval o zpsobu pidlen podle povahy vci s pihldnutm pedstavm uchaze o pdl a podle sledovanho elu (srov. zsady pidlen pdy podle prvn formy v 15 odst. 2). Pdu tak bylo mon podle 15 odst. 1 zskat: do vlastnictv; do njmu; do pachtu; ke zzen stavebnho prva. Pidlen pda mla tvoit sobstan zemdlsk celek ( 2 odst. 1), tedy pozemky o vme 6 a 10 ha, ppadn i 15 ha, pokud pda nebyla tak rodn, aby umonila obivu pdlce a jeho rodiny (srov. zsady pro pidlen pdy v 16). Pokud byla pidlovna jednotlivcm k tomuto elu, tak zpravidla jako rolnick nedl (ble 30 a nsl.), kter byl tak vyznaen do pozemkov knihy. Zkonem pak pro ppad smrti vlastnka nedlu bylo omezeno nakldan s touto pdou. Pda mohla pejit na jednu osobu, ppadn do spoluvlastnictv ddic na pechodnou dobu, ne dolo k vypodn. Zcizovn bylo vzno na souhlas SP ( 37), jeho dlen bylo z povahy nedlu a jeho smyslu jako sobstanho zemdlskho celku povolovno jen zdka. Pda mla bt pidlovna co nejelnjm zpsobem, take bylo mon provdt smnu zabran pdy za nezabranou. Pozemkov ad mohl podle 21 pdl vzat tm, e uchaze o pdl podrob svj svobodn majetek scelovacmu k pro

80

plnu, kter ad vypracovval. Pdlce mohl bt zavzn i k pozdjmu provdn scelovn a scelovacho plnu. Samotn pechod vlastnictv nastval a zpisem do pozemkov knihy (srov. dnes vklad do katastru nemovitost 133 odst. 2 obanskho zkona). Podle 18 pdlovho zkona pozemkov ad vyhotovoval pro jednotliv objekty pracovn pln. Pi pprav plnu ml pihlet k dostem o pdl, k monostem budoucho pdlu a k prvm vlastnk na proputn sti majetku ze zboru podle 11 zkona . 215/1919 Sb. Pdlov zkon dle umooval (vedle ve uveden vmry podle zborovho zkona) proputn dalho ji zabranho majetku bvalm vlastnkm, pokud pistoupili na podmnky SP, ili na zpstupnn pro veejnost nebo jin obecn prospn podmnky. Podle 20 zkona . 81/1920 Sb. se jednalo o ppady, kdyby byly: 1. pdlem rueny prodn krsy a krajinn rz, a kdy 2. hrozila jma na prodnch, historickch a umleckm pamtkch. Pak mohly bt pvodnm vlastnkm proputny: plochy slouc parkm, prodnm parkm a k okrase; plochy, jejich elem bylo zachovat ukzku pvodnho krajinnho rzu krajiny, a plochy, kter zajiovaly (pedevm ekonomicky) a chrnily historick pamtky a jejich okol. V pdlovm zkon ( 24 a 25) se dle setkme s novm institutem takzvanho zbytkovho statku. Zkon vychzel z toho, e nen vhodn pln parcelovat vechny dvory a znehodnotit tak jejich hospodsk zzem. Mly tedy zstat zachovny takov celky, kter by i po sten parcelaci mohly s vyuitm bvalch panskch budov a invente plnit dle svoji hospodskou roli. Takov statky mly bt pidlovny pedevm osobm jmenovanm v 1, pod . 2, 4 a 6 (srov. ve), ppadn k vytvoen odbornch hospodstv jednotlivcm, zvlt zpsobilm k veden vtch zemdlskch podnik. Dalmi zkony doplujcmi prvn mozaiku prvn pozemkov reformy, kter vak nepatily mezi stejn, byly z 12. nora 1920 zkon . 118/1920 Sb., o hospodaen na zabranm majetku pozemkovm, a z 11. bezna zkon . 166/1920 Sb., o vrov pomoci nabyvatelm pdy (zkon vrov). Prvn z nich eil donucujc mechanismy vi velkostatkm, kte by nehospodaili dn, druh

81

pinel

finann

zajitn

prbhu

pozemkov

reformy

prostednictvm

poskytovn vr adatelm o pdl. Tento zkon umooval zskn vru a do ve 90 % ceny pdlu, respektive 50 % ceny hospodskch budov pi jejich koupi nebo 90 % pi jejich stavb. Po slibnch vsledcch z prvnch let se situace zkomplikovala hospodskou kriz v letech 1929 a 1933, pestoe se vtina pdl uskutenila jet ped jejm vypuknutm. Bez souhlasu SP nebylo mon pdl zcizit, zatit nebo zastavit (srov. 32, 35, 37 zk. . 81/1920 Sb.), co prakticky zskat pdlcm vr znemoovalo. Banky toti odmtaly dvat pdlcm pjky, protoe jejich majetek nebylo mon na hradu dluhu exekun prodat (na rolnick nedly bylo mon vst exekuci jen vnucenou sprvou). Pdlci tak asto nemohli platit ani pdlov ceny, respektive spltky a roky z nich, a dan sttu. Odbytov krize znemoovala zskn vru na vlastn vrobky. SP se brnil uvolnn dispozice s pdly, protoe se oprvnn obval, e by majetek skonil v exekun drab. Smyslem prvn pravy pdlovho zkona respektovan ady bylo vytvoen vtho potu novch, sobstanch zvod. Pdly se nemly stt pedmtem spekulac a tak nemlo dochzet k optovnmu vytven vtch celk. Nakonec bylo dosaeno uritho kompromisu, kdy byl dne 27. kvtna 1931 schvlen zkon . 93/1931 Sb., kterm se mn a dopluj pedpisy o prvnm pomru k pidlen pd (mal pdlov zkon). Tm byla alespo sten uvolnna vzanost pdlu, protoe zkon nov upravoval lhty omezujc nabyvatele. Posledn v ad velkch zkon byl zkon . 329/1920 Sb., o pevzet a nhrad za zabran majetek pozemkov (zkon nhradov), kter byl pijat dne 8. dubna 1920. Ocennm pevzatch nemovitost byl poven SP, kter tak jednal s pvodnmi majiteli, seznamoval je s ocennm a ppadn s nimi uzavral dohodu o cen. Proti jeho rozhodnut o cen bylo mon podat odvoln zemskmu soudu. Otzku nhrad a pot i stanoven jejich ve provzely u od potku pprav zkon pozemkov reformy ostr spory. Sociln demokrat poadovali konfiskaci pdy, byli tedy proti jakmkoli nhradm pvodnm majitelm. Ale ani jejich tbor nebyl jednotn. Sm generln zpravodaj vboru pro pozemkovou reformu Frantiek Modrek se klonil k vyvlastnn za nhradu, jako monmu pedejit vnitrosttnch (politickch a hospodskch) i mezinrodnch komplikac. V pozemkovm vboru Nrodnho shromdn bylo nakonec dne 14. dubna 1919, 82 k

tedy dva dny ped projednvn zborovho zkona v Nrodnm shromdn, estncti hlasy agrrnk, nrodnch demokrat a lidovc proti dvancti hlasm zstupc socilnch demokrat, eskch socialist a pokrokov strany rozhodnuto pro vyvlastnn za nhradu. Ve stejn den byly sporn otzky dle projednvny na schzce pedsed klub. Tak nsledujc den, protoe agrrn stran zleelo na jednomyslnm pijet zkona, se seel vbor pro pozemkovou reformu, kter nakonec nael kompromis pijateln pro vechny jak v otzce hranice zboru, tak i nhrady.189 Ferdinand Peroutka to glosoval: Byla tedy pvodn agitan idea vyvlastnn bez nhrady poraena spolenm silm mu rozvnch a rozumnch.190 Pevzet pdy za nhradu stanovil ji zkon zborov ( 9 zk. . 215/1919 Sb.). Bez nhrady ml bt vyvlastnn pouze majetek pslunk neptelskch stt a majetek pslunk bval panovnick rodiny Habsbursko-Lotrinsk, pokud tomu neodporuj mrov smlouvy uzaven mocnostmi spojenmi a pidruenmi ve svtov vlce (co v ppad pslunk neptelskch stt smlouvy zakzaly). Bez nhrady dle stt pevzal majetek nadac, kter se vztahovaly k prvm ze lechtictv zruenho zkonem ze dne 10. prosince 1918, . 61 Sb., jm se zruuj lechtictv, dy a tituly, pokud byla ministerstvem jako nadanm adem takov nadace zruena. Nhradov zkon pak upravoval vi nhrady. Pvodn majitel mli obdret cenu odpovdajc prmrn cen v letech 1913 a 1915 pi prodeji z voln ruky s vmrou nad 100 ha. U celk s rozlohou vy ne 1000 ha se nhrada sniovala zhruba o jednu desetinu za kadch 100 ha nad 1000 ha. Vzhledem k nkolikansobnmu snen hodnoty koruny se jednalo o cenu mnohem ni ne tu, kterou by mla pda pi prodeji v dob zboru, na co poukazovali velkostatki i nkter obansk strany. Meme tedy otzku ve nhrad opustit slovy z Budovn sttu: Akoli tedy parlament se rozhodl nekonfiskovat, rozhodl se zrove pdu v rukou majitel tie znehodnotit, jednak proto, aby lechtu pece jen njak za Blou horu potrestal, jednak proto, aby pdu uinil snadnji dosaitelnou chudm uchazem.191 Pozornost si tak zaslou intervence prezidenta Masaryka, kter upozornil na nesrovnalost, kdy dv prvn normy vychzely z rozdlnch cen pdy. Zatmco
189 190

Srov. OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu, zvl. s. 172. PEROUTKA, F. Budovn II, s. 560. 191 Tamt, s. 566.

83

nhradov zkon operoval s cenami pedvlenmi, pro zkon . 309/1920 Sb., o dvce z majetku a dvce z prstku na majetku, bylo potno s cenami k 1. beznu 1919. Dle nhradov zkon eil pevzet zabranho majetku. Teprve pevzetm zabranho majetku dolo k jeho vyvlastnn. Pozemkov ad vypracoval harmonogram zboru, kter podlhal schvlen sprvnho vboru. Vyeten majetku podlhajcho zboru a pozen pesnch soupis bylo uloeno vlastnkm zabranho majetku. Postup pevzet vlastnictv sttem pak meme rozdlit do t fz: 1. V prvn fzi byl vlastnk vyrozumn o tom, kter z jeho nemovitost stt reprezentovan SP hodl podle svho pracovnho plnu pevzt. Toto oznmen bylo uinno prostednictvm soudu, v jeho knihch nemovitost byl doten majetek evidovn. Soud pak nadil proveden poznmky zamlenho pevzet192 ve svch knihch a doruil vlastnkovi nemovitost zpsobem pro doruovn alob oznmen spolu s vzvou, aby vlastnk do ticeti dn ode dne doruen psemn uplatnil sv prvo podle 11 zkona . 215/1919 Sb. na proputn nkterho majetku ze zboru. Podle 11 mly osoby, jejich majetek se zabral, poppad jejich ddicov, prvo, aby jim bylo ze zabranho majetku dodaten pidleno takzvan zkonn minimum, pda nepesahujc vmry uveden v 2 zkona . 215/1919 (150 ha zemdlsk nebo 250 ha veker pdy), pokud mono podle jejich volby. Tmto osobm bylo mon propustit ze zboru i vt vmru, podle poteby pdy na jednotlivch mstech, podle jej jakosti a s ohledem na eln hospodaen, zemdlsk prmysl a dal. Ze zboru vak nesmlo bt proputno vce ne 500 ha pdy. Pokud tak vlastnk nebo jeho ddicov neuinili, vychzelo se z pedpokladu, e se zborem souhlas. Vyjden vlastnka pak soud postoupil Pozemkovmu adu, kter o nm rozhodl. 2. Druh fze. Jestlie SP po vyeen ppadnch psemnch nmitek a poadavk vlastnka rozhodl, e bude provedeno skuten pevzet zabranho majetku, byla zpravidla dna osobm hospodacm na tomto majetku vpov. Tuto vpov dval nejmn est msc pedem, musela vak bt umonna sklize na dotench pozemcch. Pokud bylo zjitno patn hospodaen na pozemcch, mohla bt vpovdn lhta zkrcena. Vpov nebyla nutn, pokud lo
192

Poznmka zamlenho pevzet nemla konstitutivn inek, neznamenala prvn pevzet.

84

majetek, na kterm hospodail stt, nebo pokud dolo k dohod o pevzet bez vpovdi, pokud njem nebo pacht byl vzhledem k sttu bez prvnch ink nebo pokud se pozemkov ad rozhodl pevzt spolu s nemovitostmi tak zvazky a prva z njmu nebo pachtu. Bez vpovdi tak nastalo pevzet tehdy, pokud na nemovitostech urench k pevzet hospodaily osoby, kter je mly dostat pdlem. 3. Ve tet fzi dolo k prvnmu pevzet zabranho majetku (nabyt vlastnictv sttem). Na mst, kde soud provedl poznmku zamlenho pevzet, byl SP uinn nvrh na vklad vlastnickho prva pro eskoslovensk stt. Rozhodujc pro pechod vlastnictv byl den vkladu. Prvo nakldat s tmto majetkem nleelo pozemkovmu adu. Pi vkladu souasn dolo k vmazu bemen a dluh. Pokud SP rozhodl ji dve o pdlu, smn i zcizen takto pevzatch nemovitost do vlastnictv jinch osob, byl vklad proveden ji pmo na novho vlastnka. Pozemkov reforma vlastn nebyla nikdy dokonena, pestoe ji SP prohlsil za skonenou u v roce 1933. Sm vak zajioval agendu a do roku 1935, kdy byla jeho innost ukonena podle vldnho nazen . 22/1935 Sb., kterm se ru Pozemkov ad (Sttn pozemkov ad) a jeho psobnost se pikazuje ministerstvu zemdlstv. V roce 1935 SP a velkostatki uzavrali takzvan generln dohody o odkladu v dokonen pozemkov reformy. Pda o vme 212 304 ha veker pdy (z toho 6 658 ha zemdlsk pdy) byla prozatm ponechna vlastnkm v neruenm uvn do roku 1955, ppadn a do roku 1967. Provdn pozemkov reformy tedy bylo odloeno o dvacet i vce let, co bylo odvodnno nedostatkem kvalifikovanch zjemc o pdl. Jet k 1. lednu 1938 zbvalo v zboru 435 668 ha veker pdy (z toho 25 262 ha zemdlsk pdy). V tomto daji je zahrnuta tak pda spadajc generln dohody, tedy vmra 212 304 ha.193
B Povlen konfiskace

Povlen konfiskace zemdlskho majetku byly chpny jako soust takzvan druh pozemkov reformy, kter probhala po druh svtov vlce a skldala se ze t znan odlinch st. Prvn fzi uvedl dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho
193

Srov. ploha . 5 Vsledky pozemkov reformy do konce roce 1937. Ble Dvacet let, s. 34-36.

85

majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda. Majetek pechzel pmo, ex lege na stt. A do odevzdn pdlcm ho spravoval Nrodn pozemkov fond, kter byl zzen pi ministerstvu zemdlstv. S msnm odstupem byl dne 20. ervence 1945 pijat druh hlavn prvn pedpis tto fze, dekret . 28/1945 Sb., o osdlen zemdlsk pdy Nmc, Maar a jinch neptel sttu eskmi, slovenskmi a jinmi slovanskmi zemdlci. Rozdlovn a osidlovn pdy bylo zhruba bhem dvou let ukoneno. Druh fze byla zakotvena v zkon . 142/1947 Sb., o revizi prvn pozemkov reformy. Pedmtem revizi byl podle 1 pevn: 1. majetek vylouen nebo proputn ze zboru pi prvn pozemkov reform; 2. takzvan generln dohody o proveden pozemkov reformy, a 3. zbytkov statky. Tet fzi zahjil zkon . 46/1948 Sb., o nov pozemkov reform. Byla provedena po noru 1948 a probhala podle zsady pdu tm, kdo na n pracuj. Pozemkov vlastnictv jednoho osobn a dn hospodacho vlastnka i rodiny mlo bt zmeneno na vmru maximln 50 ha. Dal vklad je zamen pedevm na povlen konfiskace zemdlskho majetku podle dekret prezidenta republiky. Stranou ponechvme otzky prozatmnho sttnho zzen v emigraci, dekretln pravomoci, Beneovy koncepce obnovy eskoslovenska a dal, kterm byla literaturou vnovna dostaten pozornost a jejich rozveden by lo u nad rmec prce.194 Pro srovnn uvdme prvn pravu podle dekretu z 25. jna 1945 . 108 Sb., o konfiskaci neptelskho majetku a o Fondech nrodn obnovy. Specifika konfiskace zemdlskho majetku tak budou zetelnj.195 K zsahm do neptelskho majetku pat tak znrodovac dekrety z 24. jna 1945 . 100 a 103 Sb., protoe neptelsk majetek byl znrodovn bez nhrady. Obyvatelstvo nmeck nrodnosti muselo pijmout tak dal omezujc opaten, kter odrely dvj pstup k idovskmu obyvatelstvu, a u lo o noen bl psky, zkaz nvtv veejnch mstnost i omezen potravinovch pdl.196
194

Srov. zvl. KUKLK, Jan. Mty a realita takzvanch Beneovch dekret. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha : Linde, 2002 (kde je uveden soupis pramen a literatury na s. 411n.). 195 Prvn-komparativn uchopen konfiskanch dekret nap. srov. KNAPP, V. O konfiskaci neptelskho majetku. Prvn praxe, 1946, ro. 10, s. 46-53. 196 Ble KUKLK, J. Mty a realita, s. 288n. Novji T. eskoslovensk zkonodrstv ve vztahu k Nmecku a osobm nmeck nrodnosti v letech 1940-1948. In PEEK, J. a kol. (edd.).

86

Zkladnm politickm dokumentem, kter ukazoval cesty dalho vvoje, se po druh svtov vlce stl Koick vldn program - podobn jako tomu bylo u Washingtonsk deklarace po vlce prvn. Oba dokumenty vznikly v prosted zahranin odboje jako jeho programov prohlen, odrely vak tak pedstavy odboje domcho. Zatmco v prvnm ppad se jednalo o prosted zpadnch velmoc, za druh svtov vlky ml zahranin odboj dv centra (londnsk a moskevsk) a konen podoba textu byla vsledkem jejich dohody na jednnch v Moskv ve dnech 22. a 29. bezna 1945. Nvrh pedloili komunist a pedstavitel demokratickch stran prosadili jen nkter zmny. Slavnostn byl vldn program vyhlen a na osvobozenm zem v Koicch dne 5. dubna 1945. Koick vldn program tvoilo estnct kapitol, ve kterch se mluvilo o zkladnch politickch, hospodskch a socilnch otzkch povlenho vvoje eskoslovenska. Nleit prostor byl pirozen vnovn nmeck a maarsk menin a tak jejich majetku (srov. kapitoly 8 a 10). Kapitola 11 se speciln tkala pozemkov reformy a obsahovala jej hlavn zsady (zzen Nrodnho pozemkovho fondu, podmnky konfiskace a pdlu). Krom jinho se tam k: Do Nrodnho pozemkovho fondu vejde veker pda, budovy, mrtv i iv invent, pokud patil: nmeckm a maarskm lechticm a velkostatkm bez rozdlu sttn pslunosti, jako i jinm obanm neptelskch stt, zejmna Nmecka a Maarska; nmeckm a maarskm obanm eskoslovensk republiky, kte aktivn napomhali rozbit a okupaci eskoslovenska; ostatnm obanm eskoslovensk republiky, kte zradili nrod a aktivn podporovali nmeck a maarsk okupanty; akciovm a jinm spolenostem, kter byly spravovny osobami ve uvedench kategori.197 Potek povlench zsah do neptelskho majetku v prvn rovin pedstavoval dekret prezidenta republiky z 19. kvtna 1945 . 5 Sb., o neplatnosti nkterch majetkov-prvnch jednn z doby nesvobody a o nrodn sprv majetkovch hodnot Nmc, Maar, zrdc a kolaborant a nkterch organisac a stav. Vychzel z stavnho dekretu ze dne 3. srpna 1944 . 11 ednho vstnku sl., o obnoven prvnho podku, a eil obdobnou problematiku jako dekret ze dne 1. nora 1945 . 2 ednho vstnku sl., o mimodnch opatench pro zajitn hospodskho ivota na osvobozenm zem, pipravovan v exilu u
Nmeck meniny v prvnch normch 1938-1948, s. 120n., dokumenty 172n. 197 Koick vldn program. Program nov eskoslovensk vldy Nrodn fronty ech a Slovk. Praha : Svoboda, 1974, s. 25.

87

od roku 1942, a souasn ho tak nahrazoval.198 Na rozdl od zkona . 32/1918 Sb., o obstaven velkostatk, sledoval dva odlin ely. Nelo pouze o zajitn dotenho majetku, ale - jak u z nzvu dekretu vyplv - i o restituce a o napraven pedchozch kivd, co vak bylo spolu zce provzno. Po prvn svtov vlce eil obdobnou problematiku Nrodn vbor samostatnm zkonem . 8/1918 Sb., kterm se zruovalo zabaven jmn, pokud trestn in nebyl spchn ze ziskuchtivosti. Po druh svtov vlce byla poteba restituce jet nalhavj, a proto ml tak dekret . 5/1945 Sb. velmi irok zbr. V 1 tohoto dekretu bylo stanoveno, e jakkoli majetkov pevody a jakkoli majetkoprvn jednn tkajc se movitho i nemovitho, veejnho i soukromho majetku jsou neplatn, pokud byla uzavena po 29. z 1938 pod tlakem okupace nebo nrodn, rasov nebo politick perzekuce. lo o majetek zabaven z dvodu arizanch i germanizanch opaten (konfiskace, nucen draby) i o majetek z vynucench smluv. Definitivn pravu restituc pinesl a zkon ze dne 16. kvtna 1946 . 128 Sb., o neplatnosti nkterch majetkoprvnch jednn z doby nesvobody a o nrocch z tto neplatnosti a z jinch zsah do majetk vchzejcch.199 Druhm a meme ci i hlavnm elem dekretu bylo zajitn majetku, kter ml podlhat nslednm sttnch zsahm - pozemkov reform, konfiskacm i znrodnn. K tomu slouil institut nrodn sprvy. Nelo jet o pechod vlastnickho prva, nbr o omezen jeho vkonu. Tkal se pedevm majetku osob sttn nespolehlivch ( 2) a nrodn sprva se zavdla tak do podnik (zvod) i do majetkovch podstat, kde toho vyadoval plynul chod vroby a hospodskho ivota, ( 3). Jako sttn nespolehliv osoby byly innost smujc proti sttn svrchovanosti, samostatnosti, v4 celistvosti, uvedeny: a) osoby nrodnosti nmeck nebo maarsk, a b) osoby, kter vyvjely demokraticko-republiknsk sttn form, bezpenosti a obran eskoslovensk republiky, kter k takov innosti podncovaly nebo jin osoby svsti hledly a zmrn podporovaly jakmkoliv zpsobem nmeck a maarsk okupanty. Dle byl v 4 pod psmenem b) uveden demonstrativn vet organizac, jejich lenov se povaovali za osoby sttn nespolehliv. Za osoby nmeck nebo maarsk nrodnosti se podle 6 dekretu povaovaly vechny osoby, kter se pi ktermkoli stn lidu od roku 1929 pihlsily k nmeck nebo maarsk nrodnosti nebo se
198 199

KUKLK, J. Mty a realita, s. 188n. Srov. KNAPP, V. Nov zkony a nazen eskoslovensk republiky, 1946, ro. 8, . 10-11, s. 959n.

88

staly leny nrodnch skupin nebo tvar nebo politickch stran sdruujcch osoby nmeck nebo maarsk nrodnosti (shodn 2 dekretu . 12/1945 Sb. viz dle). Prvn jednn majitel, dritel a sprvc majetk danch pod nrodn sprvu proveden po innosti dekretu . 5/1945 (nabyt dnem vyhlen, tedy 23. kvtna 1945) byla neplatn a tyto osoby byly povinny se zdret jakchkoli zsah do jednn nrodnho sprvce ( 20 dekr.). V ppad poruen ustanoven dekretu, zvlt ruenm oprvnn innosti nrodnho sprvce, lo o pein trestan odntm svobody ve vi pti let a penitm trestem do deseti milion korun nebo plnm i stenm zabrnm majetku ( 26 dekr.). Pslun soud provdl knihovn zpis poznmky nrodn sprvy v pozemkovch knihch ( 15 dekr.). Koick vlda potala s dekretem jako s celosttn normou a dekret tak v tomto smyslu obsahoval konkrtn ustanoven odrejc postaven Slovensk nrodn rady (dle jen SNR). Ta vak nedala k celosttn psobnosti souhlas. Spornou otzkou byly zejmna idovsk restituce, kontroverzn s ohledem na arizan opaten provdn bhem vlky slovenskmi orgny. K nsledn dohod nedolo a SNR vydala vlastn nazen o nrodn sprv z 5. ervna 1945 . 50 Sb. n. SNR. Povlen konfiskace v eskch zemch200 byly provdny pedevm na zklad dekret z 21. ervna 1945 . 12 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda a z 25. jna 1945 . 108 Sb., o konfiskaci neptelskho majetku a o Fondech nrodn obnovy. Oba pedpisy vychzej z podobnch princip a maj adu spolench znak, souasn se vak v nkterch podstatnch aspektech li. Prvn z dekret se tkal zemdlskho majetku a sledoval dva odlin cle represivn a reformn. Druh se tkal majetku obecn - movitho i nemovitho a majetkovch prv (pokud u k jejich konfiskaci nedolo podle pedchozho dekretu) a jeho zaclen bylo pevn represivn. Byl propracovanj a souasn i mrnj (vjimky z konfiskace neboli podmnky exkulpace, viz dle).

200

K pprav a projednvn dekretu . 12/1945 Sb. ve vld ble: KUKLK, J. Mty a realita, 305n. Na Slovensku se u nkolik msc ped pedpokldanm pijetm pedpisu s celosttn psobnost uplatovala vlastn prava. SNR vydala vlastn nazen o konfiskovn a urychlenm rozdlovn zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel slovenskho nroda ze 27. nora 1945 . 4 Sb. n. SNR. Dekret . 108/1945 Sb. ml celosttn psobnost a byl pipravovn v dohod se SNR.

89

Dekret . 12/1945 Sb. nelze po legislativn-technick strnce povaovat za zdail.201 Byl to spe rmec, kter musel bt dle rozveden. To se stalo formou ednch vysvtlivek ministerstva zemdlstv, avak i ty byly podrobovny kritice.202 Dekret byl dttem hektick a radikln atmosfry a jeho dsledky nebyly zejm uveny zvlt pokud poukeme na pozici idovskho obyvatelstva nmeck nrodnosti. Povlen praxe zjiten protinmeckmi nladami a lidskou a sousedskou zlobou ho dokzala nleit vyut, jak je patrn i z judikatury Nejvyho sprvnho soudu (nap. Boh. adm. 2013, 2021, 2023 z roku 1948).203 Dekretu . 12 propojil dva legislativn zmry potrestn provinilc a souasn vyuit konfiskovanho majetku pro proveden nov pozemkov reformy. Z pohledu tradin prvn vdy a princip se jedn o sporn een, kter vak povlenmu mylen pln odpovdalo. Zjem zkonodrce (zatm jet skryt tdn) a elov vklady prvorepublikov stavy, kter novm podmnkm nevyhovovala, nastoupily vtznou cestu. Konfiskace nastvala pmo ze zkona a s okamitou platnost, tedy k 23. ervnu 1945. Pro ely pozemkov reformy byl konfiskovn (u z podstaty tohoto institutu vyplv, e bez nhrady, avak dekret to pesto jet zdrazuje) zemdlsk majetek, kter byl podle 1 ve vlastnictv: a) vech osob nmeck a maarsk nrodnosti bez ohledu na sttn pslunost, b) zrdc a neptel republiky jakkoliv nrodnosti a sttn pslunosti, kte toto neptelstv projevili zejmna za krize a za vlky v letech 1938 a 1945, c) akciovch a jinch spolenost a korporac, jejich sprva mysln a zmrn slouila nmeckmu veden vlky nebo faistickm a nacistickm elm. Je obecn znmou skutenost, e konfiskan dekrety vychzely osobn zavinn. Vina i trest byly vysloveny u obecnou prvnm normou. Pro majetek Nmc a Maar a majetek zrdc a neptel nroda (republiky) se uplatovaly dva odlin konfiskan reimy. Odliovaly se nejen
201

principu kolektivn viny u osob nmeck a maarsk nrodnosti, bez ohledu na

Srov. KNAPP, V. O konfiskaci neptelskho majetku. Prvn praxe, 1946, ro. 10, s. 46n., zvl. 52-53. 202 Srov. Nov zkony a nazen eskoslovensk republiky, 1945, ro. 7, s. 327n. Kriticky k tomu nap. LANK, Jindich. Vysvtlivky k dekretu o konfiskaci zemdlskho majetku. Prvn praxe, 1945, ro. 9, s. 272-274. 203 Srov. Bohuslavova sbrka nlez sprvnho soudu ve vcech administrativnch. Ro. 29. Nlezy z roku 1948 (1805-2033). Praha 1949.

90

presumovanou vinou a s tm souvisejc nezbytnost (u zrdc a neptel) nebo monost (u osob nmeck a maarsk nrodnosti) vydat rozhodnut (srov. a contrario 1 odst. 3; 3 odst. 2 cit. dekretu), ale i obsahem provinn zaloenm na nrodnostnm hledisku a monost (podmnkami) exkulpace. Osoby nmeck a maarsk nrodnosti se musely aktivn zastnit boje za zachovn celistvosti a osvobozen eskoslovensk republiky, aby jim nebyl majetek konfiskovn ( 1, odst. 2). Ostatn osoby naopak musely aktivn vystupovat proti republice (zrdci a neptel), aby jejich majetek konfiskacm podlhal ( 3). V ppad vymezen podmnek exkulpace neboli ppad vjimek z konfiskace u osob nmeck a maarsk nrodnosti byl dekret . 12/1945 Sb. psnj ne pozdj dekrety . 33/1945 Sb. o sttnm obanstv tchto osob ( 2 odst. 1) a konfiskan dekret . 108/1945 ( 1 odst. 1 . 2). Ty shodn povolovaly vjimku pro osoby, kter zstaly vrny eskoslovensk republice a nikdy se neprovinily proti nrodm eskmu a slovenskmu a bu se inn zastnily boje za jej osvobozen, nebo trply pod nacistickm nebo faistickm terorem. 204 Vzhledem k dekretu o konfiskaci zemdlskho majetku dolo tedy u pozdjch dekret k posunu a zmrnn, protoe dekret . 12 povoloval - jak bylo ji uvedeno - vjimku jen v ppad aktivn asti v boji za osvobozen SR, co v povlen radikln spolenosti bylo vykldno do vech absurdnch dsledk. Zcela jednoznan a neproblematicky byl vztah dekret . 12 a 108/1945 Sb. nahlen v oficilnm komenti, kter byl pipraven a vydn II. odborem ministerstva vnitra: Podle citovanho ustanoven [tedy 1 odst. 1 . 2 dekretu . 108/1945 Sb. O. H.] bude tedy nap. konfiskovn zemdlsk majetek Nmci, kter pozdji trpl pod nacistickm terorem, byl teba Nmci zaten a uvznn, avak provinil se proti nrodu eskmu nebo slovenskmu. Naproti tomu nen zkonfiskovn ostatn majetek Nmce, kter zstal vren eskoslovensk republice, nikdy se proti nrodu eskmu a slovenskmu neprovinil a byl z dvodu politickch nacisty vznn pes to, e jeho zemdlsk majetek konfiskaci podlehl, protoe se nezastnil aktivn boje za osvobozen eskoslovensk republiky.205 Nastvaly tak paradoxn a prv vzhledem
204

k proitm tragdim druh svtov vlky jen st pochopiteln

situace, kdy napklad idovskm osobm nmeck nrodnosti, pestoe proly

Ble srov. EBESTK, Josef, LUKE, Zdenk. Pehled pedpis o Nmcch a osobch povaovanch za Nmce. Pruky pro nrodn vbory, sv. 9. Praha : Ministerstvo vnitra, 1946. (st I. Vklad, zvl. s. 14n.) 205 PALEKOV, D. Konfiskace neptelskho majetku. Pruky pro nrodn vbory, sv. 6. Praha : Ministerstvo vnitra, s. 43.

91

koncentranmi tbory, byl konfiskovn jejich zemdlsk majetek.206 Viktor Knapp v tto souvislosti shrnoval: Tyto vyjmenovan kuriosn dsledky ovem zdaleka nevyerpvaj nepehledn mnostv udivujcch zvr a problm, kter vyplynou z porovnn dekret . 5, 12, 33, 108. Byly vybrny pouze diskriminace nejnpadnj .207 Ji vme to, e se podle 2 dekretu . 12/1945 Sb. za osoby nmeck nebo maarsk nrodnosti povaovaly vechny osoby, kter se pi ktermkoli stn lidu od roku 1929 pihlsily k nmeck nebo maarsk nrodnosti nebo se staly leny nrodnch skupin nebo tvar nebo politickch stran sdruujcch osoby nmeck nebo maarsk nrodnosti. Judikatura pak dovozovala, e jde o rozhodujc kritrium jedin tenkrt, pokud se osoba pihlsila k nmeck nebo maarsk nrodnosti. Takov osoba mla bt za vech okolnost pokldna ve smyslu tohoto dekretu za osobu ve uvedench nrodnost. Pihlen se k jin nrodnosti ne nmeck nebo maarsk, a tedy ji k esk, slovensk, jin slovansk, i vbec jin, zejmna tedy i idovsk, samo o sob nepostaovalo jako dostaten dkaz nrodn pslunosti a bylo nutno proto u takovchto osob vdy zkoumati, zda svm ostatnm zpsobem ivotem, svm chovnm a vystupovnm nemanifestovaly dostaten svoje vnitn ctn sounleitosti s nrodem nmeckm nebo maarskm jinm zpsobem. Sprvnost tohoto nzoru, vyplvajcho pmo z dekretu, ned se zvrtiti ani poukazem na smrnici ministerstva vnitra nebo zemdlstv, ani na tvrdost jeho dsledk, je by snad mohly mti vznam de lege ferenda, nikoli vak de lege lata.208 Oznaen osob, jejich zemdlsk majetek byl konfiskovn, se provdlo veejnou vyhlkou, kter se vyvovala na edn tabuli okresnho nrodnho vboru a ve vech obcch, v nich leel zkonfiskovan majetek, nebo jinm zpsobem, obvyklm v tchto obcch. S tmto oznaovnm bylo pochopiteln spojeno tak zjiovn nmeck i maarsk nrodnosti vlastnk zemdlskho majetku a dal podmnky konfiskace u kategori podle 1 odst. 1.

206

K tomu dle srov. vnos ministerstva vnitra ze dne 13. z 1946, . Z/S-3559/89-17/9-46, kter se tkal rozhodovn o zachovn eskoslovenskho sttnho obanstv a otzek s tm souvisejcch, tedy i otzek tkajcch se konfiskace jmn, pokud jde o osoby, kter byly okupanty povaovny za osoby idovskho pvodu. Tamt, s. 142n. Nutnost vydn takovho pedpisu reagujcho na povlenou realitu, ron odstup od dotench dekret a jeho obsah, tristn situaci jen umocuj. 207 KNAPP, V. O konfiskaci neptelskho majetku, s. 53. 208 Boh. adm. 2013/48. Op. cit. v pozn. 203, s. 525-526.

92

Osoby nmeck a maarsk nrodnosti byly oznaovny na nvrh mstn rolnick komise, a nebyla-li dosud zzena, mstnho nrodnho vboru (mstn sprvn komise) okresnm nrodnm vborem (okresn sprvn komis) pslunm podle msta, v nm doten zemdlsk majetek leel, ppadn podle msta stedn sprvy majetku. V ppad aktivn asti tchto osob v boji za osvobozen SR ( 1 odst. 2), jak ji bylo ve pedstaveno, se jim zemdlsk majetek nekonfiskoval. dosti o tuto vjimku se podvaly ve lht patncti dn ode dne vyven konfiskan vyhlky a rozhodoval o nich na nvrh mstn rolnick komise okresn nrodn vbor. Ten pochybn ppady pedkldal zemskmu nrodnmu vboru, kter je postupoval se svm dobrozdnm ke konenmu rozhodnut ministerstvu zemdlstv, je rozhodovalo v dohod s ministerstvem vnitra. Zrdci a neptel republiky a prvnick osoby podle 1 odst. 1 psm. c) byli oznaovni rovn okresnm nrodnm vborem, na zklad jeho nvrhu o tom vak rozhodoval zemsk nrodn vbor. Pochybn ppady byly pedkldny ke konenmu rozhodnut ministerstvu zemdlstv, kter rozhodovalo v dohod s ministerstvem vnitra. Zemdlsk majetek podlhajc konfiskaci byl v dekretu vymezen ( 4) jako zemdlsk a lesn pda, k n patc budovy a zazen, zvody zemdlskho prmyslu, movit psluenstv (iv a mrtv invent) a vechna prva spojen s drbou zkonfiskovanho majetku nebo jeho sti. edn vysvtlivky toto vymezen sten modifikovaly. Za zemdlsk majetek byly povaovny i rybnky a naopak se do nj nezahrnovaly obytn domky a vily se zahradou do vmry 1000 m2.209 Konfiskovan majetek spravoval a do odevzdn pdlcm Nrodn pozemkov fond, kter byl dekretem . 12 zzen pi ministerstvu zemdlstv ( 6). Jeho statut vlda upravila nazenm . 70/1945 Sb. ze dne 3. z 1945. Druh st dekretu ( 7 a d.) se tkala pidlovn konfiskovan pdy (majetku), co s ohledem na zamen prce nen nutn ble rozebrat.

209

HOFFMANN, Josef. Konfiskace neptelskho majetku a osdlen. Konfiskace a osdlen zemdlsk pdy neptelsk. In Nov zkony a nazen eskoslovensk republiky, 1945, ro. 7, . 3-4, s. 329-330. K tomu srov. Dekrety presidenta republiky ze dne 21. ervna 1945 o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda, a ze dne 20. ervence 1945 o osdlen zemdlsk pdy Nmc, Maar a jinch neptel sttu eskmi, slovenskmi a jinm slovanskmi zemdlci. Opateno poznmkami k provdn. Brno : Z, 1945, s. 5.

93

Je nepochybn, e ke konfiskaci a zsahm do vlastnictv dochz ex lege a ex tunc. Ustanoven konfiskanch dekret nm vak neposkytuj jasnou odpov na otzku, co je podstatou konfiskace a kdy dochz k vlastnmu pechodu vlastnictv. Rakousk a pak i eskoslovensk prvo bylo postaveno na intabulanm principu ( 321, 431 a 444 o. z. o.),210 take pichzej do vahy dv monosti, pro n najdeme v dekretech ppadn argumenty.211 Konfiskan dekrety jsou bu jen prvnm dvodem a k pechodu vlastnictv je nutn prvn pevzet - intabulace ( 424 a 425 o. z. o.), nebo stt nabv u ex lege naturln vlastnictv bez nutnosti intabulace, kter pak u je pouze deklaratorn. Vt st star rakousk civilistiky, zvlt M. E. Burckhart, J. Krainz i E. Adler, dsledn vychz z intabulanho principu, men pak, zvlt A. Randa, obhajuje i pirozen (naturln) vlastnictv, tedy nabvn vlastnictv i bez vkladu vlastnickho prva do veejnch knih.212 Konfiskaci vak mezi ppady jm uvdnmi (okupace ostrov v ekch, okupace oputnch pozemk apod.) vzhledem k mylenkovm vchodiskm rakousk civilistiky 19. stolet neuvd. Randa zmiuje pouze zabaven (konfiskaci) movitch vc, a to v rmci vkladu u pvodnch nabvacch zpsob (ad ji pod pivlastnn okupaci, sic!), v vodnm pehledu nabvacch zpsob ji vak omylem pomj.213 V literatue i judikatue pevauje nzor, e k pechodu vlastnictv dochz ex lege a ex tunc. Nkter sporn prvn otzky byly vzhledem k spoleenskm posunm po roce 1990 optovn oteveny a eeny na strnkch odbornch asopis.214 Diskutovna byla zejmna otzka nezbytnosti vydn konfiskanho rozhodnut. Ke konfiskaci majetku osob nmeck a maarsk nrodnosti nebylo vdy teba, aby bylo vydno rozhodnut o splnn podmnek konfiskace (stailo jen pouh oznmen), k vjimce z konfiskace tchto osob ( 1 odst. 3) bylo naopak rozhodnut nutn. Uvd se tak, e vydn deklaratornho rozhodnut podle 3 odst. 2 o tom, zda jsou splnny podmnky konfiskace (zda je osoba zrdcem a neptelem republiky), bylo nezbytn jen v pochybnostech.
210

Napklad v 444 o. z. o. se k, e vlastnictv nemovitch vc vak zanik jen vmazem z veejnch knih. 211 Srov. KNAPP, V. O konfiskaci neptelskho majetku, s. 47. 212 Srov. RANDA, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 5. oprav. vyd. Praha : F. ivn, 1900, s. 157n. 213 Tamt, s. 64, 78. 214 K problematice srov. KINDL, M., KNAPP, V. K nkterm otzkm konfiskace podle dekret prezidenta republiky . 12 a . 108/1945 Sb. Prvnk, 1994, . 7, s. 620-628. A polemicky k nim ELI, K. Jet jednou k nkterm otzkm konfiskace podle dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb. a . 108/1945 Sb. Prvnk, 1994 . 11, s. 971-980.

94

Vklad vlastnch ustanoven dekretu . 12/1945 Sb. by spe nasvdovala tomu, e rozhodnut (i kdy jen deklaratorn povahy) podle 3 odst. 2 bylo teba vdy a e to byla zkonn podmnka konfiskace. Soudme, e doloen odlinho reimu pro vydn sprvnch rozhodnut (tedy nutnost nebo monost vydn uritho rozhodnut) nen smrodatn rozliovn slov rozhodne a rozhoduje v textu dekretu, jak bylo argumentovno ve prospch tvrzen o monosti, nikoli nezbytnosti vydn rozhodnut o splnn podmnek konfiskace (u nepochybnch ppad). Takov jazykov vklad nen prkazn: v 3 odst. 2 jsou uvedena slova rozhodne i rozhoduje, v ustanovench dekretu nemla diferenn vznam. Naopak by pi dslednm rozliovn slovesnho vidu ml bt v 3 odst. 2 uveden termn rozhodne, protoe po podn nvrhu pslunm okresnm nrodnm vborem nadzen orgn rozhodovat musel. V 3 odst. 2 se dle k, e pochybn ppady maj bt pedloeny zemskm nrodnm vborem ke konenmu rozhodnut ministerstvu zemdlstv, kter rozhodovalo v dohod s ministerstvem vnitra. Zemsk nrodn vbor tedy rozhodoval pedevm ppady nesporn, jasn, nepochybn. Na nzkou kvalitou dekretu . 12/1945 Sb. a spch pi jeho pprav (vada u revolunch norem vce mn chronick - V. K.) bylo po jeho vydn soudobou i pozdj literaturou asto poukazovno. Jeho prvn interpretace je nejednoznan a jej vsledek pak ovlivuj zejmna ideov a politick faktory. Nebylo a nen vyloueno, e se soudy v monch soudnch sporech odchl od dleitch rozhodnut pro danou problematiku.215 S ohledem na vvoj rozhodovn stavnho soudu vak bude kad snaha o oteven konfiskan problematiky podstatn ztena.216
4.4 Vznam a hodnocen povlench opaten 4.4.1 Novj prce o pozemkov reform a povlench konfiskacch

Pozemkov reforma vdy poutala pozornost nejen souasnk - vdc a vznamnch spoleenskch osobnost, politik a pochopiteln tak adovch oban, ale byla j vdy vnovna i nleit pozornost historik. Jako jedna ze
215

Rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne 31. prosince 1946 (Boh. adm. 1512/46) a nov a obdobn tak Vrchnho soudu v Praze ze dne 28. ervna 1993 (sp. zn. 4 Cdo 40/92). Ob rozhodnut vychzela z nzoru, e nebylo za vech okolnost nezbytn vydvat deklaratorn rozhodnut o splnn podmnek konfiskace. 216 Novji srov. zvl. sdlen S . 477/05 Sb., stanovisko plna S ve vci aloby o uren vlastnickho prva. stavn soud zamtnul een vlastnickm spor - tkajcch se povlench konfiskac - formou urovacch alob.

95

zkladnch

otzek

politickch

hospodskch

djin

mezivlenho

eskoslovenska patila k oblastem jejich trvalho zjmu, a to i v dobch, kter nebyly objektivnmu poznn historie tohoto obdob nijak pzniv naklonny. Literatura vznikl po roce 1948 vak ani zdaleka nen tak rozshl jako ta mezivlen a asto byla z ideovch dvod jednostrann zamen.217 Posledn desetilet pak pineslo podle oekvn renesanci zjmu o djiny prvn republiky, co se odr v nrstu mnostv i kvality historick produkce.218 Probhla ada konferenc a kolokvi, jak k tmatm obecnjm a programovm, tak i specilnm, a z nich vzelo nespoet publikac a materil.219 Jako pklad meme uvst akce podan Historickm stavem AV R v Praze. Kolokvium ze dne 18. listopadu 1997 se pokusilo o kritick zhodnocen dosavadn historiografie vnovan prvn republice.220 Jako doplnn tohoto setkn badatel byl publikovn zznam z diskuse podan CeFReS a Historickm stavem v beznu 1999 bilancujc spnou konferenci z jna 1998 organizovanou stejnmi institucemi,221 je probhala v Sentu k osmdestmu vro vzniku eskoslovensk republiky.222 O pozemkovch reformch se nejastji mluv na bienlnch mezinrodnch vdeckch konferencch, u tradin podanch Slovckm muzeem v Uherskm Hraditi, ze kterch byly publikovny tak hodnotn sbornky pspvk.223
217

Srov. KOTKO, J. Pozemkov reforma v eskoslovensku. Praha : Ministerstvo informac a osvty, 1949, a zvlt pak OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu v SR. eskoslovensk akademie vd, Praha 1963. (V. kapitolu napsal Vlastislav Lacina.) Dle LACINA, V. Boj o uzkonn pozemkov reformy v letech 1918 a 1919. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet, 1978, ro. 5, s. 123-144, a T. Pedstavy o een agrrn otzky v eskoslovensku v letech 1918-1919. eskoslovensk asopis historick, 1977, ro. 25, . 5, s. 661-681. 218 Srov. Bibliografie eskch/eskoslovenskch djin 1918-1995. Vbr knih, sbornk a lnk vydanch v letech 1990-1995. Sv. I-II. Zprac. V. Beov, S. Rohlkov, O. Tma. Praha : stav pro soudob djiny AV R, 1997. Dle srov. bibliografick databze Historickho stavu AV R zpstupnn na http://biblio.hiu.cas.cz/. 219 Nap. Modern djiny. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet. Sv. II. Historick stav AV R, Praha 1994. K pozemkov reform a postaven ech a Nmc v mezivlenm eskoslovensku v uvedenm sbornku srov. SLEZK, L. Sudett Nmci a hospodstv prvn republiky. 220 Srov. HARNA, Josef (ed.). Reflexe djin prvn eskoslovensk republiky v esk a slovensk historiografii. Praha : Historick stav AV R, 1998. 221 Srov. T a kol. (edd.). eskoslovensko 1918-1938. Osudy demokracie ve stedn Evrop. Dl III. Sbornk mezinrodn vdeck konference v Praze 5.-8. 10. 1998. Praha : CeFReS; Historick stav AV R, 1999. 222 Srov. HARNA, J., MARES, Antoine (edd.). Co nevme o prvn eskoslovensk republice. Zznam z diskuse podan 25. bezna 1999 v CeFRreS v Praze. Praha : CeFReS; Historick stav, 2000. 223 Srov. FROLEC, Ivo (ed.). esk a slovensk zemdlstv v obdob mezi svtovmi vlkami. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1992; T (ed.). eskoslovensk pozemkov reforma 19191935 a jej mezinrodn souvislosti. Sbornk z pspvk z mezinrodn vdeck konference konan ve dnech 21. a 22. dubna 1994. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1994, a FROLEC, I., RATICOV, Blanka (edd.). esk a slovensk zemdlstv v letech 2. svtov vlky. Sbornk

96

Krom nkolika rozshlejch prac a mnostv drobnjch pspvk se na problematiky dotkaj tak pslun kapitoly souhrnnch pracch o modernch eskoslovenskch djinch. Nejnovji meme zmnit zvlt prce Antonna Klimka, kter se vnuj prvorepublikovm djinm a problematice prvn pozemkov reformy jako jejich neodmysliteln sti. Pokud se zamlme nad celkovm hodnocenm literatury o pozemkov reform, meme se pokusit pro vt pehlednost o jej rozdlen do uritch okruh. K tomu meme vyut rzn kriteria asov, teleologick (elov), podle charakteru (odbornho zamen) prce (historick, prvnick, hospodsk), podle paradigmatu, respektive svtonzoru autora (liberln, marxistick), ppadn podle jeho nrodnosti (esk, nmeck, maarsk). Pedn je uiten pipomenout, e hodnocen pozemkov reformy prolo rozporuplnm vvojem, od jednoznan a bezvhradn kladnho v obdob ped druhou svtovou vlkou a po velmi negativn po roce 1948. Nyn se pokusme obecn (bez bli charakteristiky) postihnout hlavn znaky, kter lze v literatue o mezivlen pozemkov reform vysledovat. Prvorepublikov literatura je pomrn poetn a rznorod a najdeme v n nkolik nzorovch proud.224 Meme je dlit podle jednotlivch politickch stran, ppadn spoleenskch skupin, jejich pedstavy se snaila obhajovat. Agrrn i sociln demokratick literatura obhajovala zsahy do pozemkovho vlastnictv. Liila se vak v nzorech, jak pdu zskat, od jak vmry a jak s n naloit. Sociln demokratick profilace zdrazovala pednosti a vznam zemdlsk velkovroby. Na rozdl od agrrnk,225 kte prosazovali parcelaci velkostatk, se vyslovovala pro zesttnn zabran pdy a pemnu takto vyvlastnnch velkostatk na sttn podniky s ast zemdlskch dlnk pi jejich sprv nebo dlouhodob pronjem zesttnnch velkostatk drustvm malovrobc. Koncepci zdrustevnn velkostatk prosazoval zejmna Frantiek

pspvk z mezinrodn konference konan ve dnech 17. a 18. 4. 1996. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1996. 224 Jej vbrov soupis (zachycujc i nkter zahranin prce) byl v roce 1938 uveejovn na pokraovn v asopisu Pozemkov reforma. Nutno ovem zdraznit, e jde o soupis vbrov ada prac prvnk, zvlt asopiseckch, v nm bohuel zachycena nen. 225 Vznamn jsou pedevm prce Jana Voenlka (viz op. cit. v pozn. . 186). Dle srov. prce menho rozsahu: VOENLEK, J. O rozdlen velkostatk k elu vnitn kolonisace. Praha : esk agrrn spolenost, 1919, a T. O na pozemkov reform. Praha : esk nrodohospodsk spolenost, 1931.

97

Modrek.226 Pozemkovou reformu pochopiteln odmtali autoi hjc zjmy postiench, tedy velkostatk a bval lechty. Argumentovali hospodskmi dvody, zvlt vhodami velkostatkskho zpsobu hospodaen, prosazovali rozvolnn pozemkov reformy, zven hranice zboru aj.227 Prce nmeckch autor se snaily prokzat, e pozemkov reforma byla namena proti nmeck lecht a velkostatkm, e byla motivovna pedevm nacionln a e jde o akt msty. Krom ve uvedench spis existuje i relativn samostatn okruh prvnick literatury, kter se vnuje podrobnji prvn strnce pozemkov reformy rozboru a vkladu jednotlivch zkon.228 Novji se autoi zabvali rznmi otzkami spojenmi s problematikou mezivlen pozemkov reformy. Tyto pspvky byly asto publikovny na strnkch Vdeckch prac Zemdlskho muzea.229 Zvltn pozornost byla vnovna zhodnocen pozemkov reformy na majetku cizch sttnch pslunk,230 nkolik pspvk se speciln zamilo na pozemkovou reformu na crkevnch majetcch.231 Lubomr Slezk pedstavil nzory a argumenty kritik pozemkov reformy,232 Jana Penikov psala o osudech zbytkovch statk a o afrch agrrnk.233 Zatmco mezivlen pozemkov reforma pedstavuje otzku historickou, kter tak zajm pedevm historiky, jsou povlen konfiskace naopak vc stle
226

Srov. nap. MODREK, Frantiek. Drustevn statek a pozemkov reforma. Praha : asopis 28 jen, 1921. K jednotlivm koncepcm sociln demokracie a agrrnk srov. prce cit. v pozn. 40. Novji LACINA, V. Pedstavy o pozemkov reform v SR ped jejm uzkonnm. eskoslovensk pozemkov reforma, s. 35-38. 227 Srov. mj. GUTMANN, Wilhelm. Pozemkov reforma, jak se provdti nem. Praha : F. ivn, 1922. Kriticky se k provdn pozemkov reformy vyjadoval tak Josef Peka (viz dle). 228 Nap. SEDLEK, J. Pozemkov reforma. Pt civilistickch vah o zboru velkho majetku pozemkovho a o tom, co se zborem souvis. Brno : Barvi & Novotn, 1922. (viz 229 Srov. RYCHLK, J. Pozemkov reforma v eskoslovensku v letech 1919-1938. Vdeck prce Zemdlskho muzea, 1987-1988, ro. 27, s. 127-148, a KUBAK, A. innost Republiknskho Svazu eskoslovenskch statk a njemc v letech 1919-1943. Vdeck prce Zemdlskho muzea, 1989-1990, ro. 28, s. 67-83. 230 Celkov zhodnocen podal KUBAK, A. Provdn pozemkov reformy na majetku cizch sttnch pslunku v obdob prvn republiky. Vdeck prce Nrodnho zemdlskho muzea, 1991-1992, ro. 29, s. 33-72. Dle srov. RYCHLK, J. Sociln a nrodnostn dimenze eskoslovensk pozemkov reformy v mezinrodnm kontextu. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 43-50. 231 Srov. NOVOTN, Gustav. Crkevn pozemkov vlastnictv v eskch zemch a jeho osud v rmci provdn mezivlen pozemkov reformy. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 9396, a TRAPL, Milo. Pozemkov reforma na statcch olomouckho a praskho arcibiskupstv v letech 1920-1935. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 97-100. 232 SLEZK, Lubomr. Tvrci, kritikov a odprci pozemkov reformy. In Modern djiny. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet, 1993, ro. 1, s. 197-217. 233 PENIKOV, Jana. Zbytkov statky v echch. 1919-1948. Praha : Sttn stedn archiv, 1998. T. Afry agrrn strany souvisejc s provdnm pozemkov reformy. Paginae historiae. Sbornk Sttnho stednho archivu v Praze, 2000, ro. 8, s. 101-122.

98

ivou, kter se t obecnmu zjmu. Pehled prac vnujcch se povlenm konfiskacm by proto byl neobyejn rozshl. Vylo nkolik monografi a sbornk a nespoet odbornch a publicistickch lnk. Zkladn orientaci nm pin prce Jana Kuklka z roku 2002 a Karla Jecha s kolektivem z roku 2003.234 U pehledu literatury o povlench konfiskacch meme vyut obdobn kriteria jako u literatury o mezivlen pozemkov reform (viz ve). Povlen konfiskace a obecn problematika takzvanch Beneovch dekret vyvolvaj siln vn. Je pochopiteln, e oste byly dekrety odsouzeny nmeckmi a rakouskmi autory, zvlt pokud jsou napojeni na prosted Landsmannschaftu. Tvrd a nemstn kritiky si vyslouily vak i v domcm prosted (Jan Mlynrik, Emanuel Mandler). Na ob skupiny pak reagovali apologeticky nkte et autoi vychzejc z rznch ideovch a svtonzorovch zzem, asto na protichdnch stranch eskho politickho spektra. Takov nekritick pstupy vak kod snad jet vce a znehodnocuj tak i jin pozitivn a pnosn prce autor. Pevaujc domc pohled by se vak dal shrnout tez, e pestoe je nutn na takzvan Beneovy dekrety - a mnny jsou zejmna ty konfiskan - nahlet kriticky, nen mysliteln je zruit i vsledky povlen doby plon revidovat. Problematikou dekret a zvlt tch s majetkovmi dopady se zabvali tak pedstavitel prvn vdy jako Karel Eli, Milan Kindl, Viktor Knapp i Vclav Pavlek a soudy rznch instanc, vetn soudu stavnho (napklad ve zmiovan nlezy . 55/95 Sb. a . 477/05 Sb. nebo II. S 405/98 a 70/99 viz ASPI).
4.4.2 Cle a vsledky pozemkov reformy a povlench konfiskac

K hodnocen pozemkov reformy je mon pouit nkolik pstup, protoe vznamn zashla oblast hospodskou, spoleensko-politickou, sociln i kulturn. Upednostnnm jednoho z nich, zamenho na seln vsledky, nebo naopak promtnutm pouze politickch a spoleenskch otzek, vak me dojt ke zkreslenm. Proto je nejvhodnj snaha o komplexn uchopen problematiky.235
234

Srov. KUKLK, J. Mty a realita takzvanch Beneovch dekret. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha : Linde, 2002, a JECH, Karel (ed.) a kol. Nmci a Maai v dekretech prezidenta republiky. Studie a dokumenty 1940-1945. Praha; Brno : stav pro soudob djiny AV R; Doplnk, 2003. 235 Vtina dle uvdnch statistickch daj o pozemkov reform je pebrna z publikace vydan Ministerstvem zemdlstv: Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. Praha 1938. Zachycuje stav k 1. lednu 1938. Nen tak rozshl jako Voenlkovy prce z potku 30. let (srov. pozn. 186), jedn se vak o jednu z poslednch souhrnnch zprv o stavu pozemkov reformy.

99

Clem pozemkov reformy bylo oslaben velkho pozemkovho vlastnictv a poslen drobnch zemdlc. Nerovnomrnost v drb pdy byla vrazn. Zatmco ped prvn svtovou vlkou vlastnily v eskch zemch bezmla ti tvrtiny (70,7 %) vech zemdlc nesobstan hospodstv do 2 ha, vce ne tvrtinu veker pdy (27,7 %) patila 236 vlastnkm (0,02 %) velkostatk s vmrou nad 2000 ha.236 Na Slovensku a Podkarpatsk Rusi byl tento nepomr jet zetelnj, kdy 935 vlastnkm pdy s vmrou nad 1000 katastrlnch jiter (545,9 ha) patilo 3 151 881 k. j. (1 720 611 ha), tedy 35,6 % veker pdy v danch oblastech.237 Strun shrnuto pohledem pozemkov reformy: 1 737 velkostatk vlastnilo piblin tyi miliony ha pdy, tedy vce ne tvrtinu rozlohy cel republiky.238 Sociln podtext pozemkov reformy byl pochopiteln velmi siln, jejm clem toti bylo oslaben socilnho napt a rozmnoen potu sobstanch stednch hospodstv. Pozemkov reforma umoovala zlepen majetkov situace, zrove se vak setkvme jen se snahou o zajitn urit ivotn jistoty, kterou v pd vlastnci stednch hospodstv spatovali. Reformou dolo k odstrann neudritelnch vlastnickch pomr, kter bylo pedmtem rznch kritickch vah u ped rokem 1914. Rozhodujc podl v zemdlstv zskala hospodstv do 50 ha, kter obhospodaovala ??80,4 % zemdlsk pdy. Jako nejvt spch pozemkov reformy bv uvdno, e pes pl milionu drobnch pdlc (drobnm pdlem byla vmra od 0,1 do 30 ha) zskalo 644 000 ha zemdlsk pdy.239 Tyto posuny pozemkovho majetku z krajnch velikostnch skupin, ili skupin do 2 ha a nad 100 ha, vznamn pisply k ozdravn vlastnickch vztah k pd. Podle stn z kvtna 1930, kdy byl zjiovn poet a rozloha zemdlskch zvod, vyplv, e nejvt mnostv pdy, 41,3 % z celkov vmry, pipadalo na 24,6 % zvod hospodacch na pozemcch o rozloze 5 a 20 ha.240 Od potku byla pozemkov reforma pedevm zleitost politickou. Smovala k oslaben pozemkovho majetku a tm i moci lechty a crkve, o oslaben ekonomick i politick konkurence, kterou pro agrrn buroazii bval
236 237

Srov. VOENLEK, J. Pozemkov reforma, s. 9-12 (podle statistiky k roku 1896). Tamt, s. 13-15 (podle statistiky k roku 1895 i 1910). Dle srov. RYCHLK, J. Sociln a nrodnostn dimenze eskoslovensk pozemkov reformy v mezinrodnm kontextu. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 43. 238 Op. cit. v pozn. 236, s. 15. 239 Dvacet let, s. 31. 240 Tamt, s. 46-47.

100

privilegovan

vrstvy

pedstavovaly.

Vlda

mladho

sttu

si

tmto

zdemokratizovnm vlastnickch pomr a hmotnm zaangaovnm lid na novm podku zajistila jejich podporu a pipoutala si je do budoucna. Z celkov zabran pdy o vme 4 068 370 ha (1 312 721 zabrala pda zemdlsk) bylo vlastnkm nakonec ponechno 1 831 920 ha, z toho vak jen 418 858 ha pdy zemdlsk. Nov nabyvatel zskali 1 800 782 ha veker pdy, z toho 868 601 ha zemdlsk. st pdy zstala podle stavu k 1. lednu 1938 nerozdlena.241 Dosavadn vlastnci pili o polovinu veker pdy, z toho dv tetiny pipadaly na pdu zemdlskou a jedna tetina na lesy. Tento fakt a jeho jist rozporuplnost bvaj vykldny rzn: na jedn stran jako spch reformy, kter se adila v Evrop pomrnm rozsahem zabran pdy k celkov rozloze na pt msto, na stranu druhou nebyla reforma ve sv pvodn radikln podob uskutenna a ada adatel o pdu se svmi nroky neuspla. lo opt o kompromis, kter neuspokojil ani jednu z angaovanch skupin. Pozemkov reforma nevychzela primrn z hospodskch vah, spe podprnou roli hrla skutenost, e odborn teorie upednostovala hospodaen na stednch zemdlskch celcch ve vztahu k velkostatku a potala se zvenm produktivity prce. Pitom se ozvaly nzory, e pozemkov reforma nebude mt pzniv vliv na zemdlskou produkci a e bude znamenat pokles vroby, co vak budouc vvoj zemdlstv nepotvrdil.242 Problematickou kapitolu mezivlen pozemkov reformy pedstavuje jej nacionln rozmr.243 Zajm ns, zda pozemkov reforma sledovala nacionln cle, zda lo o clevdom posilovn vtinovho nroda na kor nrodnostnch menin. asto bylo poukazovno na diskriminaci zemdlc meninovch nrodnost pi zabrn i pidlovn pozemkovho vlastnictv, dokonce se objevily opakovan protesty eskch Nmc u Spolenosti nrod. Pi neexistenci pln statistiky o zboru i pdlech podle nrodnostnho kle jsme odkzni na odhady, kter se u
241 242

Tamt, s. 35-36. Dvacet let, s. 47. 243 Srov. k tomu pspvky Lubomra Slezka a Jana Rychlka ve sbornku FROLEC, I. (ed.). eskoslovensk pozemkov reforma, zvl. s. 7-9 a 48-49. Nrodnostn otzce reformy se vnoval v roce 1928 tak ji zmnn Emanuel Rdl, kter prvorepublikov pomry hodnotil asto kontroverzn, avak vtinou objektivn. Srov. RDL, E. Vlka ech s Nmci, zvl. s. 239-256. Jin pohled, zajmav spe z hlediska interpretanho ne materilovho, najdeme v dle vznamnho nmeckho historika (SEIBT, Ferdinand. Nmecko a ei. Djiny jednoho sousedstv uprosted Evropy. Praha : Academia, Praha 1996, s. 264n.). Z novj literatury pojednvajc o otzkch nmeck meniny v dob mezi vlkami a o provdn pozemkov reformy srov. KURAL, V. Konflikt, zvl. s. 49-50 a 89n.

101

z povahy vci rozchzej. V ppad zboru se u nmeckch autor pohybuj od 35 do 45 % pro esk zem, Vclav Kural uvd, e bylo zabrno 840 000 ha a skuten rozparcelovno do roku 1938 640 000 ha, tedy 35 %, co by se pli neliilo od nmeckmu podlu z celkovho obyvatelstva.244 Z potku Sttn pozemkov ad nrodnost uchaze nezaznamenval. A po stnostech na diskriminaci u Spolenosti nrod provedl v roce 1927 odhad pdl podle tohoto ukazatele a zjistil, e bylo nmeckm rolnkm pidleno piblin 67 000 ha zemdlsk pdy, pedstavujc 8,5 %. Z toho 40 000 ha zskali formou odkupu dlouhodobch pacht, 12 000 ha v rmci drobnho pdlu, 14 000 ha odprodejem pdy se souhlasem SP a 1 000 ha propachtovnm od stejn instituce. Z daj ze soupisu pdy na zem, kter bylo na podzim 1938 odstoupeno Nmecku, se dozvdme, e tm polovina nabyvatel drobnho pdlu (do 30 ha) byla nmeck nrodnosti, z 466 zbytkovch statk zskali Nmci 41 a z 843 nedl 7 (0,8 %).245 Pozemkov reforma ve svm zkonnm vymezen nacionln charakter pochopiteln nemla a ani za tehdej politick situace mt nemohla. V jejm provdn vak meme zeteln nacionln rozmr vysledovat. Je zejm, e reforma a jej provdn vrazn zmenily pozemkov majetek v nmeckch rukou, zabran pda toti patila z velk sti Nmcm a nmet zemdlci zskali mn pdy, ne by si pestavovali a ne by odpovdalo pepotu podle nrodnostnho hlediska. Zejmna na jinm Slovensku pak vlda provdla clevdomou pronrodn kolonizaci a snaila se o proniknut do maarskho osdlen. Pokud dnes badatel tuto problematiku shrnuj, uvdj hodnocen, e nae pozemkov reforma nemla njak vyhrann nacionln charakter,246 ppadn, e dostvala v povlenm ovzdu tak ndech reformy nacionln.247 Jestlie bv historiky zvaovn vznam a dosah mezivlen pozemkov reformy, setkvme se novji vtinou s jejm kladnm pijetm - nehled na jej nedotaenosti a jist nespravedlnosti - a tyto nzory parafrzuj vroky Masaryka a Peroutky. Bv hodnocena jako zavren sttnho pevratu, jako poslen
244 245

KURAL, V. Konflikt, s. 49-50. RYCHLK, J. Sociln a nrodnostn dimenze eskoslovensk pozemkov reformy v mezinrodnm kontextu. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 48-49. 246 Tamt, s. 49. 247 SLEZK, L. Pozemkov reforma v eskoslovensku 1919-1935. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 9.

102

sttotvorn vtiny ve spolenosti, oslaben socilnho i politickho napt, dalekoshl zsah do pozemkov drby a sociln skladby i ivota na vesnici. S tm musme souhlasit, avak zrove musme upozorovat na omyly a nebezpe, kter reformu provzely a na kter bylo od potku upozorovno. Souasn je nutn brt zetel na vvoj po roce 1945. Pokud chceme mluvit o pozemkov reform a o reakcch vznamnch souasnk, nzorech na jej oprvnnost a kritikch, musme v tto souvislosti ble vzpomenout pedevm historika Josefa Pekae a jeho velk vhrady ke zpsobu jejho provdn.248 Profesor Peka samozejm nebyl ve svch kritickch pipomnkch osamocen. Z dalch osobnost ho v jeho argumentaci podpoili napklad Josef Macek, profesor na Vysok kole obchodn v Praze, J. B. Novk, editel zemskho archvu nebo Karel Kadlec, profesor prvnch vd slovanskch nrod Univerzity Karlovy.249 Zvlt odbornci z prvnickch fakult jmenujme alespo Jiho Hoetzela, Jana Krme, Dobroslava Krejho, Jaromra Sedlka nebo Miloslava Stiebera se vyjadovali k problematickm ustanovenm zkon reformy. Kritika opakovan zaznla i od prezidenta Masaryka, a to zejmna v novoron projevu k 1. lednu 1922: Nae pozemkov reforma nem pro svou rozshlost, rozmanitost el a rznost prosted vzor ani doma, ani v cizin. Musme-li se ji uit na sv vlastn prci, na svch vlastnch chybch, to rozeznvejme aspo rychle a hleme je odstranit brzo ... jak nae zkony o pozemkov reform tak i organisace ad je provdjcch potebuje oprav tedy opravujme.250 Masaryk se zasazoval pro odpolitizovn pozemkov reformy (ili SP), co vak nemohlo najt v prvorepublikov realit odezvu. Sv nmitky smoval zvlt k jejmu organizanmu zajitn a provdn, co tak souviselo s urujcm vlivem agrrn strany na prbh mezivlen pozemkov reformy. Peka byl pesto natolik vraznou osobnost, e zastiuje ostatn kritiky pozemkov reformy a zrove tak na jeho nzorech meme ukzat jej
248

PEKA, J. Omyly a nebezpe pozemkov reformy. Praha : Vesmr, 1923, 80 s. Kniha obsahuje adu stat (rozench, pp. opravench), kter byly pvodn uveejovny v nedln ploze Nrodnch List ve dnech 24. prosince 1922 a 11. bezna 1923 pod tituly O nkterch pedpokladech pozemkov reformy a Kritick poznmky k pozemkov reform, dle novou sta Konopit a v ploze dv dobr zdn z dubna a listopadu 1919 vydan Vborem pro pozemkovou reformu Nrodnho shromdn. 249 Srov. SLEZK, L. Tvrci, kritikov a odprci pozemkov reformy. In Modern djiny. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet, 1993, ro. 1, s. 197-217. 250 Venkov, 3. ledna 1922, s. 2.

103

nedotaenosti a nedostatky. Tento vznamn esk historik se asto vyjadoval

aktulnm problmm souvisejcm nejen s historickmi, ale i soudobmi politickmi otzkami. K pozemkov reform zaujal kritick postoj, kter byl ovlivnn jak dvody kulturn-historickmi, tak tak jeho bytostnm konzervatizmem. Mon udiv, pro se Peka poutl do boje, kter se zdl bt pedem prohran. Svmi postoji si vyslouil kritiku na vech stranch, jak od socialist, tak od agrrnk. I kdy si byl vdom nepopulrnosti svch nzor, reagovat musel a chtl. Zpronevil by se jinak svmu pesvden. Ukzal, co znamen bt historikem s obanskm svdomm. Prv v tom meme vidt jeho kavalrstv. V vodu sv prce o pozemkov reform nm na tuto otzku tak odpovdl: Nezle prozatm na tom, zda lnky takov, pedpokldaje, e by pesvdovaly, mohou i nemohou ji mti vlivu na chod udlost; vzpomnka na to, s jakm pijetm potkala se ped rokem slova prezidenta republiky, vyzvajc k revizi zkon o pozemkov reform, vyluuje bohuel jakkoli optimismus. Dleitj jest, aby odbornk, nepoutan dnmi ohledy osobnmi nebo stranickmi, nerozpakoval se kdykoliv vystoupiti proti omylm, kter maj nesporn vliv na praktick een jedn z nejdleitjch otzek na ptomnosti a budoucnosti. Jen po rozptlen omyl takovch, even. po rozeznn, co v pednench alobch je odvodnno a co je uplieno, me pevnji se orientovati, me v pzniv chvli sprvnji cestu k cli najti praktick politik.251 Ve svch kritickch poznmkch k pozemkov reform profesor Peka pedkldal historick, prvn i etick argumenty. S erudic sob vlastn ukazoval, e neexistuj jednoduch a jasn een a jak je historicky a eticky problematick vydvat reformu za odinn kivd blohorskch. Snahu o ztrestn a napraven kivd a nsil povauje za odvodnnou, po tech stoletch vak neproveditelnou, pokud nem bt spchna ada kivd novch. Nen proti pozemkov reform jako celku, ale odsuzuje radiklnost zamlen reformy a nabd k rozumn umrnnosti. Ve svm prvnm dobrozdn z dubna 1919 pro Vbor pro pozemkovou reformu Nrodnho shromdn jasn formuloval svj nzor: Zlomen politick moci lechty, k nmu dolo vyvrcenm monarchie, zruenm titul a vyvlastnn statk jejich nad vmru uritou je - po mm soudu - trestem takovho dosahu a vznamu, e chtt jet vce by bylo jednnm zbyten krutm

251

PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 5.

104

a ukvapenm.252 Obhajuje majetkov prva lechty a velkostatek jako formu hospodaen. Hlavnm motivem jeho jednn mu byla obrana mladho sttu naeho, strach ped ohroenm jeho astn budoucnosti, co mu tehdy bylo uprno. Stavl se zsadn proti vyvlastnn bez nhrady, souasn odmtal jej navrhovanou vi, kter mla vychzet z pedvlen kalkulace a tm pdem mla bt nkolikansobn ni. Upozoroval i na dal nespravedlnosti a prvn omyly spojen s reformou. asto poukazoval na velkou moc Sttnho pozemkovho adu, kter vldl zabranou pdou tm neomezen a zkony se pro nj staly jen volnm vodtkem, e ml irokou monost volnho uven a e v praxi povoloval ast vjimky a posekn. Peka kritizoval tak agrrn stranu, kter pozemkov ad a tm i reformu ovldala a kter z n zrove nejvce zskala. Rozdvn zbytkovch statk jako formy odmny pro zaslouil se tak stalo uebnicovm pkladem prvorepublikov korupce. Do vah o pozemkov reform Peka vnesl tak kulturn rozmr. Mimo jin napsal: Budou-li zkony o tzv. pozemkov reform v duchu a textu svm vskutku provedeny, bude velk st naich lechtickch i nelechtickch velkostatk ochuzena tak, e j nebude mono nsti zven nklady na opravy velikch zmk, na udrovn zvl cennch park nebo nsti ztrty spojen s lskyplnm etenm drahch porost krajinnch a lesnch. Ale nasnad je i pochybnost, zda by pe veejn, pokud jde o tyto hodnoty, dovedla nahraditi lsku a pietu, kterou vlastnk pravidlem choval k rodinnmu odkazu pedk, a zda by nepostrdala nkterch pednost, kter v tomto smru zabezpeuje lechtici duch tradice a konservatismu. A osud umleckch pamtek, jimi je naplnn nejeden zmek lechtick? Dopustiti, aby skupiny nebo aleje starch dub zstaly nedoteny sekerou, dokud nezhynou marasmem, me jen vlastn - boh nebo kavalr. A porute si stokrt, e nkolik cennch strom, je dostal mal nabyvatel v dl svj se svou parcelou, nesm bti poraeno, poznte, e pod tou i onou zminkou nov pn stromy pece odstran a zpen. Nebo etnk u nich stle stti neme. Krtce: reformou, tak, jak je zamlena, utrp velk kody krsa a lechtictv esk krajiny a ohroeny budou jej pamtky historick a umleck.253 Peka tedy upozoroval na nebezpe, kter v ppad tak radiklnho provdn pozemkov reformy, jak je zamlena, hroz krajinnmu rzu a
252 253

Tamt, s. 72. PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 55-56.

105

umleckohistorickm pamtkm. Mohlo se zdt, e starost o krsu a lechtictv esk krajiny znepokojuje jen Pekae a je vzdlena relnmu ivotu. Jeho obavy vak byly oprvnn a maj co ci i dnes. Dobrm vlastnkem me bt jen ten, kdo m k majetku vztah a kdo chce a um hospodait, ne ten, kdo chce pouze brt. Tak drba lechtickch sdel, respektive kulturnch pamtek nezbytn vyaduje hospodsk zzem. Paradoxn jsme si tak z Pekaovch obav mohli odnst nejvt pouen i v dob nedvn, v dob privatizac a restituc, optovnho navracen pozemkovho majetku a velkch majetkovch promn. Dal vvoj, ppadn konkrtn prbh pozemkov reformy, dal profesoru Pekaovi ve vtin jeho pipomnek za pravdu. Reforma byla mnohem radiklnj ve slovech ne v konench vsledcch. V praxi Sttnho pozemkovho adu nakonec dochzelo k etnm praktickm pravm pozemkovch zkon, pravm, kter se blily Pekaovm nzorm. Dve Peka sv rozdln stanovisko ve srovnn s programem eskoslovensk pozemkov reformy vyjdil takto: j navrhuji, aby se velkostatku vzalo kolem tetiny zemdlsk pdy v starch eskch zemch a kolem 40 % na Slovensku (a aby latifundie byly rozdleny v men velkostatky), kdeto nae zkony chtj mu vzt skoro 90 % veker rozlohy (podle znn jejich by asi 2090 postienm velkostatkm v cel republice mlo zstati nejve asi 0,6 mil. ha, ili bezmla 13 % ze zabranch 4,7 mil. ha).254 Pokud tato Pekaova doporuen porovnme s konenmi vsledky pozemkov reformy, vidme, e se nijak vrazn neli.255 To byla ta Pekaova zdrav mra, to, co republika doke ve zdrav strviti. Zrove nm to dokumentuje, jak se radiklnost teorie na pozemkov reformy dk jej praxi postupem asu vytratila. Nememe se tedy divit, e pozemkov reforma byla kritizovna za sv nedostatky, nedslednosti a poloviatosti. Pochopiteln nejsilnji se tato kritika ozvala po druh svtov vlce a pispla tak k revizi prvn pozemkov reformy i po noru 1948 k nov pozemkov reform. S pkrm odsouzenm mezivlen pozemkov reformy, kter bylo navc s ohledem na udlosti druh svtov vlky nacionln vyhrocen, se setkme zvlt po roce 1945. Ji Koatko, vedouc 9. odboru ministerstva zemdlstv dcho osdlovn a autor nkolika prac o pozemkov reform v eskoslovensku
254 255

PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 60. Srov. ploha . 5 Vsledky pozemkov reformy do konce roce 1937.

106

s meritem v dob povlen, v kapitolce Nmeck hrady, zmky a palce v eskch rukou! uvd: Prvn pozemkov reforma, proveden jen nedokonale na zemdlsk pd nmeckch velkostatk a pouze z jedn tvrtiny na zabran nmeck lesn pd, ponechala v rukou odvkch neptel eskho nroda tm vechny hrady, zmky a palce, rozset v pohrani i vnitrozem ech, Moravy a Slezska jako opravdov stedovk hnzda nmeckch loupenk a vybudovan z krve mozol eskho pracujcho lidu, zotroenho v nevolnickm a robotnm poddanstv cizck lechty. A na nkolik hradnch zcenin, odkoupench turistickmi spolky k vletnm elm, a a na nkolik zmeckch objekt, kter nmet lechtici odprodali z voln ruky sttu zstaly tm vecky zabran hrady, zmky a palce v rukou bvalch vlastnk, kte kolem nich seskupili sv nejlep dvory (ponechan jim podle povstnho 11 zborovho zkona) a obrovsk lesn revry (ponechan jim podle jet smutnji proslulho 20 pdlovho zkona jako hospodsk zkladna k udren zmk historickch pamtek a prodnch krs). Na tomto seku ztroskotala prvn pozemkov reforma nejhanebnji. Vstinou ilustrac tohoto stavu byla skutenost, e prv na zmku nmeckho lechtice na ervenm Hrdku u Chomutova dohodli se v srpnu 1938 Henlein s Runcimanem o odtren t. zv. Sudet a tm o osudu eskoslovenskho sttu 256 Obdobnch doklad objevme vce. Ve vztahu k mezivlenmu mylen a nladm vak nejde o zsadn posun, co je dleit zdraznit. Mezivlenou a povlenou dobu nelze oddlovat a prv vztah k nmeck menin ji spojuje vce ne cokoli jinho. Povlen konfiskace dokonily jen to, co bylo skrytji i otevenji poadovno u dve. lo o vyvrcholen esko-nmeckho konfliktu, kter naploval cel dn mezivlenho eskoslovenska. To, e se radikln een pi pozemkov reform neuplatnila hned po roce 1918, bylo patrn zsluhou nkolika vraznch osobnost historik, prvnk a politik. stavn mantinely ochrany vlastnictv z roku 1920 umoovaly prakticky cokoli, zkonn podklad pro radikln proveden byl dk zborovmu zkonu u tenkrt upraven, zleelo vak na vnitropolitick a mezinrodnpolitick situaci. Ta naopak vychzela po roce 1945 radiklnm eenm vstc. Konfiskan dekret . 12/1945 u pmo uvdl v ivot jeden z programovch poadavk Koickho vldnho programu.257
256 257

KOTKO, J. Vsledky nov pozemkov reformy. Praha : Ministerstvo informac, 1946, s. 23. Srov. Koick vldn program. Program nov eskoslovensk vldy Nrodn fronty ech a Slovk. Praha : Svoboda, 1974, s. 24n.

107

Samotn preambule dekretu tak tm doslovn pebrala vodn st jedenct kapitoly Koickho vldnho programu: Vychzeje vstc voln eskch a slovenskch rolnk a bezzemk po dslednm proveden nov pozemkov reformy a veden snahou pedevm jednou pro vdy vzti eskou a slovenskou pdu z rukou cizckch nmeckch a maarskch statk, jako i z rukou zrdc republiky a dti ji do rukou eskho a slovenskho rolnictva a bezzemk . To jasn dokumentuje zmnn posun, akoliv hesla zstala stejn opt se toti odiovala Bl hora.258 Zatmco po roce 1918 se mluvilo o lecht, ppadn velkch pozemkovch vlastncch, po roce 1945 u nacionln zaclen vystoupilo bez obalu a ovldlo i oficiln prohlen a zkonn normy. To ve nebylo pociovno jako nco nepatinho, ale jako pirozen dsledek vlen situace. Hlavnm kritriem se stala etnicita a prosadil se princip kolektivn viny u osob nmeck a maarsk nrodnosti.259 Nazvat to dnes kolektivn odpovdnost je mon, ale na podstat to nic nemn a je to spe odrazem postoje autora ne povlen situace. Dobov spoleensk chpn a vklad etnicity snad nejlpe dokumentuje judikatura nejvych soud. Sprvn soud se v souvislosti s konfiskacemi neptelskho majetku opakovan vyjadoval k pojmm nrodn skupina a nrod a ke kmenov pslunosti (zvlt srov. Boh. adm. 2013/48). Soud dospl v souvislosti s dekretem . 12/1945 Sb. k tomuto vkladu: Neme bti o tom pochybnosti, e podle obecnho nazrn se pod pojmem nmeck nrod rozum zsadn souhrn vech osob bez ohledu na sttn pslunost a na bydlit, kter spojuje stejn kmenov pslunost bez ohledu na sttn pslunost a bydlit. Pro kmenovou pslunost pichz v vahu subjektivn postoj jednotlivce dan jeho rodovm pvodem, jeho subjektivnmi projevy, jich pramenem je jeho vnitn ctn, resp. pesvden, kter je potvrzovn objektivnmi znaky, z nich vyplv sounleitost k nmeckmu nrodu. Jako objektivn znak v prvn ad pichz v vahu a asto rozhodujcm bude pouvn pevn jazyka nmeckho, nikoli vak jen jako nutnho prostedku dorozumvacho, nbr zrove jako vrazovho prostedku pro manifestaci vnitnho ctn, resp. pesvden o sounleitosti k souhrnu osob, pouvajcch tohoto jazyka ke stejnmu elu. Pi tom zpravidla
258

Srov. LACINA, V. Pozemkov reforma v lidov demokratick eskoslovensk republice. In OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu, s. 213. 259 Srov. EBESTK, J., LUKE, Z. Pehled pedpis o Nmcch a osobch povaovanch za Nmce. Praha : Ministerstvo vnitra, 1946. zvl. s. 12.

108

tane na mysli pedstava, e jde o souhrn, jeho stedisko tkv ve vlastech zkladnho kmene takto se projevujcch osob, t. j. v Nmecku a v Rakousku. Kad osoba, pouvajc takto jazyka nmeckho, povauje se pak zsadn za osobu nrodnosti nmeck, ili za Nmce. Ji z tohoto zkladnho pojet vyplv, e ne kad, kdo uv v osobnm styku jazyka nmeckho, plat ji za Nmce. Nebude jm ten, kter ho pouv jedin jako dorozumvacho prostedku na p. panl, jen esky neum, v prosted neovldajcm panltinu, stejn vak ani ech ijc v kraji ryze nmeckm, kde nem ani pleitost pouvati v osobnm styku jinho jazyka ne nmeckho. Pi tom je ovem jen zdnlivou vjimkou, e za Nmce je povaovn i ten, jen nmeckho jazyka ve styku vbec nepouv, m-li to pinu v tom, e ho z faktickho dvodu pouvati neme, nebo e nen vbec s to njak vnitn ctn nebo pesvden platn projeviti. V takovchto ppadech zle na tom, zda a jakm zpsobem se u nho projevila vbec sounleitost k nrodu nmeckmu; bude pak rozhodnm cel zpsob jeho ivota, souhrn znak, projev, po p. i jinch okolnost, jako na p. zrozen, policejn hlen, pihlka dt do kol, prohlen pro odbr zsobovacch lstk, koln vzdln, matesk jazyk, ast ve veejnm ivot, etba a odbrn nmeckch asopis, knih a jin literatury, pevn styk s osobami nmeck nrodnosti, lenstv v nrodnch crkvch a pod.260 Jak vypadaly povlen konfiskace v ei sel: V eskch zemch bylo konfiskovno celkem 2 400 449 ha veker pdy, z toho 1 405 070 ha pdy zemdlsk (v pohrani lo o 1 955 076 ha pdy, z toho 1 306 941 zemdlsk). Nov nabyvatel v potu 223 424 zskali 1 037 255 ha pevn zemdlsk pdy a zbylch 1 360 224 ha (zejmna lesn pdy) si stt ponechal nebo ji pidlil veejnm institucm a korporacm. Na Slovensku se proces konfiskovn a perozdlovn pdy na rozdl od prbhu v eskch zemch zpomaloval. Z 578 638 ha, kter podlhaly konfiskaci, bylo do roku 1948 skuten konfiskovno a rozdleno pouze piblin 72 000 ha. K urychlen dolo a po vtznm noru a ke dni 1. bezna 1949 tak bylo zkonfiskovno na Slovensku 545 946 ha veker pdy a drobnm pdlcm se z toho dostalo 183 463 ha.261 Struktura drby se mnila i nadle vzhledem k dalm fzm druh pozemkov reformy, tedy vzhledem k revizi prvn pozemkov reformy a nov
260 261

Op. cit. v pozn. 203, s. 523-524. Srov. LACINA, V. Pozemkov reforma v lidov demokratick eskoslovensk republice, s. 216-219 a 230-231.

109

pozemkov reform po noru 1948, kter vystila do kolektivizace padestch let. Sledovat a komentovat tento vvoj vak u nem pro ppad Lichtentejn a jejich pozemkovho majetku, ktermu se chci vnovat podrobnji, vznam.

5 Mezi konfiskac a vyvlastnnm: Lichtentejnov

Klar und Fest 5.1 Lichtentejnov v literatue

Lichtentejnov

(Liechtensteinov)

jeden

z nejvznamnjch

nejbohatch domcch lechtickch rod, kter byl pes 700 let svzn s djinami eskch zem a Moravy zvlt. Akoliv vzpomnka na n, vykreslen po roce 1945 v ernch konturch, upadala rychle v zapomnn, stopy jejich psoben jsou dodnes nepehldnuteln. V esk historiografii o nich pesto dodnes nepojednv dn odborn monografick prce. To spad na vrub politickmu a kulturnmu vvoji ped rokem 1989 a souasn obshlosti zpracovvan ltky. V zahrani, zvlt v nmecky mluvcch oblastech, je historick i historiografick literatura s lichtentejnskou tematikou naopak pomrn obshl a rznorod. Patrn jedin domc monografie, kterou dnes objevme v knihovnch, je tl prce JUDr. et PhDr. Jaroslava Hrubanta z roku 1945.262 Jak je vidt ji z jejho podtitulu a roku vydn, nelo o publikaci odbornou ani populrn-historick,ou ale - eufemisticky eeno - osvtovou. Obsah tento pedpoklad jen potvrzuje. Svou rtorikou a vyhrocenm protinmeckm smlenm je spznna s adou obdobnch prac tohoto obdob - jmenujme alespo poprav Pachtovy spisky o Josefu Pekaovi.263 K dokreslen uvdm vodn odstavec Hrubantova pojednn, kter dobe vystihuje charakter cel knihy: Osudn, neesk politika poslednch Pemyslovc, krle Vclava I. a zejmna jeho syna, Pemysla Otakara II., prosklch ji vlivy nmeckmi, pivedla do naich zem ji ped vce ne 700 lety onu ptou kolonu nmeckou, kterou konen dnes likvidujeme.264
262

Srov. HRUBANT, Jaroslav. Liechtensteinov. K djinm pt kolony u ns. Praha : nkl. vl., 1945. 263 PACHTA, Jan. Peka a pekaovtina v eskm djepisectv. Brno : Rovnost, 1950 (k pozemkov reform srov. s. 49n.). 264 HRUBANT, J. Liechtensteinov, s. 9.

110

Hrubantv spis nelze jednoznan oznait za liv, nbr za historicky neobjektivn a politicky angaovan stojc ve slubch novho pohledu na svt a hodnotovho svtonzoru, kter v dsledku vlky nastoupil vtznou cestu. Tento typ publikace natst nepedstavuje ani jedinou ani prvn eskou monografii o Lichtentejnech. U v roce 1928 vyla v Olomouci vlastnm nkladem dvousvazkov prce JUDr. Jaromra Sedlka, profesora brnnsk prvnick fakulty a pedn osobnosti na mezivlen civilistiky.265 Do prvnho svazku autor vtlil posudek zabvajc se prvnm postavenm Lichtentejn v mezivlenm eskoslovensku, do druhho dokumenty k tomuto posudku.266 Svou precizn interpretac i irokm zbrem zaloenm na excerpci archivnch pramen lo o prci velmi podrobnou a fundovanou, svm poslnm vak o poin bez historiografickch ambic. Zjevnm dvodem jeho vypracovn byla probhajc pozemkov reforma. Prvn pozic Lichtentejn se v souvislosti s pozemkovou reformou zabval tak Nejvy soud v Brn (Vn civ. 7751, 8982), kter ve svm druhm rozhodnut reagoval na argumenty vychzejc z posudku prof. Jaromra Sedlka. Nejvy soud sice jeho prci ocenil, souasn vak zcela pominul, kdy prohlsil, e jde o dokonal spis s nespornou vdeckou hodnotou, jeho poznatky nebudou mt ovem praktick dopad, protoe se zakldaj na obshlm archivnm materilu. Toto zcela zcestn zdvodnn se bohuel ukzalo natolik smrodatnm, e se v nedvno vydanm lnku tkajcm se lichtentejnsk problematiky mluv pod jeho dojmem o jednom z naich nejvznamnjch mezivlench civilist jako o historikovi Sedlkovi, stdav jako o J. (Jaromrovi) a o A. (Augustovi).267 V domc odborn literatue nachzme tak nkolik drobnjch pspvk o Lichtentejnech.268 Jde napklad o slovnkov hesla od Ladislava K. Hofmanna i novji Radka Fukaly, destky lnk ve sborncch a asopisech z per Milana M.
265

SEDLEK, Jaromr. Prvn posice rodu knat z Liechtensteinu a na Liechtenstein podle prva eskoslovenskho. Sv. I-II. Olomouc : nkl. vl., 1928. 266 Oba svazky jsou dnes u jen obtn dostupn. Sedlkovu prci toti nenalezneme ani v Moravsk zemsk knihovn v Brn, tedy na druh nejvt veejn knihovn, naopak Hrubantovu prci ano. Podle Soubornho katalogu R (http://sigma.nkp.cz/F) se Sedlkova monografie nachz jen ve fondech Nrodn knihovny R a Vdeck knihovny v Olomouci. Dle ji objevme v archivech: v Nrodnm archivu v Praze (fond Sttn pozemkov ad VS, G IV, kart. 331, . 42, Frst Liechtenstein) a v Archivu Masarykovy univerzity (fond Jaromr Sedlek B 76). A na nkolik mlo exempl byla v dsledku vlky zniena tak vtina vtisk v dren Lichtentejn. 267 Srov. MRZEK, Josef. Obraz Velk vpenka a majetkoprvn nroky Lichtentejn vi R. Prvn rdce, 2001, ro. 9, . 9, s. I-XII. K tomu ble DOSTALK, Petr, HORK, O. Historick meditace nad interpretac prva. asopis pro prvn vdu a praxi, 2005, ro. 13, . 5, s. 197-203. 268 Srov. seznam literatury (zvltn st - Lichtentejnov).

111

Bubna, Ladislava Hoska, Emila Kordiovskho, Jana Skutila, Frantika Spurnho nebo Metodje Zemka a mnostv prac, kter pojednvaj o Lichtentejnech alespo z sti, pesnji o vznamnch osobnostech tohoto rodu. asovm rmcem spadaj tyto prce do ranho novovku, kdy se Lichtentejnov satky a svmi aktivitami v poblohorskch dobch dostali na vslun tehdej feudality. Prameny k djinm Lichtentejn jsou vak vyuvny i medievalisty.269 Ze zahraninch prac vnovanm djinm rodu uvdm alespo tdlnou publikaci Jacoba von Falkeho,270 z novjch monografi pak dva tituly z poloviny 90. let minulho stolet.271 ada dalch prac o Lichtentejnech se zamuje zvlt na obdob 17. a 18. stolet, kter patilo v rodov historii k tm nejvznamnjm.272 Mezibilanci lichtentejnskho bdn, tedy bdn o rodu i sttu, reprezentuje sbornk vydan v roce 1996, kter obsahuje historiografick pspvky k rznm obdobm vetn shrnut dosavadn literatury.273 O djinch Lichtentejnska dle pojednvaj zvlt pspvky ze dvou sbornk z 80. let 20. stolet274 a ti dly edin ady Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte z roku 1999275. Novj lichtentejnsk djiny s citlivmi tmaty - zahrnujc obdob 30. let 20. stolet - byly podrobn zpracovny v dvoudln prci Petera Geigera teprve

269

Srov. BISTICK, Jan, SPURN, Frantiek, VCLAVEK, Ludvk, ZEMEK, Metodj (edd.). Moravsk a slezsk listiny liechtentejnskho archvu ve Vaduzu. 1173-1380. Dl I. Mikulov : Okresn archiv Beclav, 1991. Z novjch monografi JAN, Libor. Vznik zemskho soudu a sprva stedovk Moravy. Brno : Masarykova univerzita; Matice moravsk, 2000. 270 FALKE, Jacob von. Geschichte des frstlichen Hauses von Liechtenstein. I-III. Wien : W. Braumller, 1868, 1877, 1882 (reprint: Vaduz : Topos, 1984). Dodnes to je nejpodrobnj prce k djinm rodu. Slouila tak jako zklad pro vypracovn prvnch posudk o prvnm postavenm Lichtentejn v mezivlenm eskoslovensku. 271 WANGER, Harald. Die Regierenden Frsten von Liechtenstein. Triesen : van Eck, 1995; SCHPFER, Gerald. Klar und Fest. Geschichte des Hauses Liechtenstein; Riegersburg, 1996. Graz : Arbeitsgemeinschaft fr Wirtschafts- und Sozialgeschichte, 1996. 272 Srov. zvl. OBERHAMMER, Evelin (ed.). Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Frstenhaus Liechtenstein in der frhen Neuzeit. Wien; Mnchen : Verlag fr Geschichte und Politik; Oldenbourg, 1990; WINKELBAUER, Thomas. Frst und Frstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein sterreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters. Wien; Mnchen : Oldenbourg, 1999. 273 BRUNHART, Arthur (ed.). Historiographie im Frstentum Liechtenstein. Grundlagen und Stand der Forschung im berblick. Referate, gehalten an der Liechtensteinischen Historischen Tagung vom 18. Februar 1995 in Triesen (FL), veranstaltet vom Historischen Lexikon fr das Frstentum Liechtenstein (HLFL). Zrich : Chronos Verlag, 1996. 274 Das Frstentum Liechtenstein. Bhl; Baden : Konkordia, 1981; Frstliches Haus und Staatliche Ordnung. Vaduz : Liechtensteinische Akademische Gesellschaft, 1987. 275 BRUNHART, Arthur (ed.). Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte. I-III. Zrich : Chronos Verlag, 1999. (I. Vaduz und Schellenberg im Mittelalter; II. Neuzeit: Land und Leute; III. 19. Jahrhundert: Modellfall Liechtenstein.)

112

nedvno.276 Populrnj pohled na historii Lichtentejnska s drazem poloenm na novj djiny a doveden a do souasnosti pedstavil David Beattie.277 Na situaci Lichtentejnska po prvn svtov vlce a tak na vztahy mezi sttem, knecm domem a eskoslovenskem se ve svm nedvno vydanm pspvku zamila Veronika Mittermair.278 Pozemkovou reformou na lichtentejnskch majetcch v eskoslovensku se speciln zabvala ve sv diplomov prci Lucia Dallabona.279 Po roce 1989 se pozornost domc historiografie soustedila na dve opomjen tmata, kam neesk lechtick rody a zvlt jejich novj djiny dlouho patily. Z problematiky mezivlen pozemkov reformy je poteba upozornit na lnek Antonna Kubaka, kter Lichtentejnm vyhradil pomrn dost prostoru.280 V rznch souvislostech jsou Lichtentejnov zmnni tak ve tech pspvcch autor Antonna Gby, Bohumra Smutnho a Jaroslava Vaculka ve sbornku z reprezentativn konference agrarist z roku 1994; dal dva pspvky speciln pojednvaj o parcelaci vybranch lichtentejnskch velkostatk Uhersk Ostroh a Uhnves.281
276

GEIGER, Peter. Krisenzeit. Liechtenstein in den Dreissigerjahren 1928-1939. I-II. Vaduz; Zrich : Historischer Verein fr das Frstentum Liechtenstein; Chronos Verlag, 1997. V pojednnch o vztahu eskoslovenska a Lichtentejnska a zejmna o eskoslovensk pozemkov reform vychzel z archivnch fond ve Vaduzu, prameny z Domacho archivu ve Vidni znal zprostedkovan z prce Lucie Dallabony (op. cit. v pozn. 279). 277 BEATTIE, David. Liechtenstein. A modern history. London; New York : I. B. Tauris, 2004. 278 MITTERMAIR, Veronika. Die Neutralitt Liechtensteins zwischen ffentlichem und frstlichem Interesse. In BRUNHART, Arthur (ed.). Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte. III. 19. Jahrhundert: Modellfall Liechtenstein. Zrich : Chronos Verlag, 1999, s. 43-97. Diplomatick vztahy Lichtentejnska a evropskch stt studovala v rznch evropskch archivech, eskoslovensk materily vak znala jen zprostedkovan z material v lichtentejnskch archivech ve Vaduzu. 279 DALLABONA, Lucia. Die Bodenreform in der Tschechoslowakei nach dem 1. Weltkrieg unter besonderer Bercksichtigung des frstlich-liechtensteinischen Besitzes. Diplomarbeit. Wien 1978. Jej prce je dostupn v sterreichische National Bibliothek ve Vdni. Dallabona vychzela z materil z lichtentejnskho Domcho archivu ve Vdni (Hausarchiv der Regierenden Frsten von Liechtenstein, Wien), eskoslovensk prameny ani literaturu k pozemkov reform nereflektovala. 280 Srov. KUBAK, Antonn. Provdn pozemkov reformy na majetku cizch sttnch pslunk v obdob prvn republiky. Vdeck prce Nrodnho zemdlskho muzea, 1991-1992, ro. 29, s. 33-72, zvl. s. 41n. Vychzel pouze z torzovitch materil uloench ve fondu Sttn pozemkov ad v Nrodnm archivu v Praze, lichtentejnsk fondy v Moravskm zemskm archivu i v zahraninch archivech (Vde,Vaduz) nezn ani zprostedkovan. 281 Srov. FROLEC, Ivo. (ed.). eskoslovensk pozemkov reforma 1919-1935 a jej mezinrodn souvislosti. Sbornk z pspvk z mezinrodn vdeck konference konan ve dnech 21. a 22. dubna 1994. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1994. (HONCOV, Jaroslava. Prvn pozemkov reforma na lichtentejnskm velkostatku Uhnves. In Op. cit., s. 113-117. RATICOV, Blanka. Prvn pozemkov reforma na lichtentejnskm velkostatku Uh. Ostroh. In Op. cit., s. 119-123.) V obecnch partich se lnek B. Raticov tm doslovn dr Kubakovy prce, vetn nkterch nepesnost. Srov. t HORK, O. Mezivlen pozemkov reforma a lichtentejnsk dvr v Pozoicch. Jin Morava, 2005, ro. 41, s. 327-333.

113

Prvn rozbor majetkoprvnch nrok Lichtentejn vi esk republice, vetn strunho historickho exkurzu, ve svm lnku pedstavil Josef Mrzek.282 Vychzel z prvnho posudku, kter vypracovval spolu s Viktorem Knappem v souvislosti s prvnm sporem probhajcm v Nmecku v devadestch letech minulho stolet o obraz Velk vpenka. V zsad se jedn o jedinou domc prci, kter se zamila na prvn postaven Lichtentejn a vvoj jejich majetku v naich novjch djinch.
5.2 Lichtentejnov v eskch zemch: poznmky k rodov historii

Historie tohoto starho rakouskho rodu sah hluboko do 11. stolet. Lichtentejnov se tehdy adili k lenm druiny Vohburg a Babenberg, pozdji jsou potni mezi rakousk ministerily. Na moravskou pdu vstoupili v roce 1249, jak ve svch djinch zaznamenv i Frantiek Palack.283 Tehdy Pemysl Otakar II., zatm pouze moravsk markrab, udlil lnem Jindichovi z Lichtentejna vesnici Mikulov.284 Lichtentejnov se postupn stali vznamnm moravskm rodem,285 co dotvrzuje i jejich majetkov drba situovan zejmna na moravsko-rakouskm pomez. Podle urbe z roku 1414286 vlastnili na Morav vedle Mikulova jet panstv Beclav, Lednici a Drnholec a v Dolnch Rakousch Valtice, Falkenstein, Rabensburg, Mistelbach, Hagenberg a Gnadendorf. Lichtentejnov jako pedn pslunci moravsk lechtick obce se podleli na vtin vznamnch moment moravskch politickch a stavovskch djin. Zdraznit meme zvlt uzaven panskho stavu na Morav v roce 1480, kdy byli pni z Lichtntajnu uvedeni mezi trncti nejvznamnjmi moravskmi panskmi rody.287
282

Srov. MRZEK, J. Obraz Velk vpenka a majetkoprvn nroky Lichtentejn vi R. Prvn rdce, 2001, ro. 9, . 9, s. I-XII (pl. Praktick pruka). 283 PALACK, Frantiek. Djiny nroda eskho v echch a na Morav. Dl I. 1908, s. 471. 284 Listiny spojen s Lichtentejny a s djinami naich zem, mj. tak listiny o pchodu rodu na Moravu, pin obshl edice: BISTICK, Jan a kol. (edd.). Moravsk a slezsk listiny liechtentejnskho archvu, s. 25-26. 285 Vychzme z teritorilnho vymezen na rozdl od etnickho, tedy z chpn nmecky mluvc lechty jako sousti zemsk obce a domcho politickho nroda. V historick vd se tak nzor, e etnicita hrla ve starch djinch podrunou roli a e vypjat nacionln chpn pineslo a 19. stolet, stal pevnou soust modernho vdeckho diskurzu. Srov. nap. TETK, Duan. Mysliti djiny. Praha; Litomyl : Paseka, 1999. 286 Srov. BRETHOLZ, Berthold. Das Urbar der Liechtensteinischen Herrschaften Nikolsburg, Drnholz, Lundenburg, Falkenstein, Feldsberg, Rabensburg, Mistelbach, Hagenberg und Gnadendorf aus dem Jahre 1414. Reichenberg [Liberec]; Komotau [Chomutov] : Anstalt fr Sudetendeutsche Heimatforschung, 1930. 287 Srov. vodn zpis Knihy pana Vilma z Perntejna. Kniha XV. (XI.) z let 1480-1482. In KALINA, Tom (ed.). Moravsk Zemsk Desky 1480-1566. II. Kraj brnnsk. Praha 1950, s. 3.

114

V pozdj dob dochz k padku rodu a v 16. stolet jim na Morav zstv pouze panstv Lednice. Jako zvl citeln byla v rodovm mylen chpna ztrta panstv Mikulov, prvnho lichtentejnskho moravskho majetku a jejich tradinho sdla, kter bylo kvli finannm problmm prodno Ditrichtejnm. Do poped moravsk feudality se Lichtentejnov vrtili a na sklonku 16. stolet vhodnou satkovou politikou. Kdy v roce 1597 zemel Jan embera z Boskovic a na Buovicch, posledn musk potomek pn z Boskovic, ddily panstv jeho dv dcery - Anna a Kateina. Manelem star z nich Anny Marie, kter zskala ernou Horu a sov, byl Karel z Lichtentejna, roku 1608 poven do knecho stavu. Mlad Kateina, kter zddila Buovice, Pozoice a Nov hrady, byla provdna za Maxmilina z Lichtentejna, pozdjho csaskho radu a polnho zbrojmistra. Ten byl do knecho stavu poven roku 1623 stejn jako vichni agnti rodu a jejich potomci.288 Zmnn Karel z Lichtentejna (1569-1627) reprezentuje nejvznamnjho pedstavitele rodu, prozravho politika, hospode a finannka, kter souasn siln personifikuje poblohorsk pomry. Jet ped Blou horou zskal kne Karel bval perntejnsk panstv Plumlov s bohatm mstem Prostjovem a za podpory krle Matye mu bylo v roce 1614 krom knecho titulu udleno v lno tak vvodstv i knectv opavsk, co bylo definitivn potvrzeno v roce 1622. Vrazn pedl v jeho ivot vak znamenala a blohorsk porka a habsbursk restaurace. Jako vrazn a kontroverzn osobnost za zmnnch pomr obdrel Karel z Lichtentejna ad mstodritele v echch a pedsedy mimodnho soudu nad astnky odboje. Svho vlivnho postaven vyuil dokonale, kdy se obohatil pi rozshlch konfiskacch majetk protihabsbursk opozice a pi zenm bankrotu sttn pokladny (kalada). Roku 1622 doshla Karlova aktivita vrcholu a Lichtentejnov se dky ad jeho zemnch zisk stali jednm z nejmocnjch moravskch rod. K vyennmu severomo-ravskmu panstv sov obdrel panstv Sovinec, konfiskt po Janu Kobylkovi z Kobyl, a panstv Moravskou Tebovou, zabaven Ladislavu Velenovi ze erotna. Csa Ferdinand II. na Karla pevedl tak msto umperk a dle statky Bludov, Rudu nad
288

Dle vychzm zejmna z prce: WINKELBAUER, T. Lichtentejnov jako lechta neznajc hranice. Nrt majetkovho vvoje pn a knat lichtentejnskch v Dolnch Rakousch a na Morav v rmci politickch djin. In KOMLOSY, Andrea, BEK, Vclav, SVTEK, Frantiek (edd.). Kultury na hranici. Jin echy Jin Morava Waldviertel Weinviertel. Mezioborov rakousko-esk vzkumn projekt a vstava. Wien : Promedia, 1995, s. 215-222 (tam i dal literatura).

115

Moravou, Brannou (Koltejn), Velk Losiny (pozdji ztracen), Zbeh a tty, i kdy souasn i se znanmi dluhy vznoucmi na tchto majetcch. Bludov a Sovinec vak drel jen pechodn a nakonec pipadly du nmeckch ryt. Roku 1622 zskal Karel tak panstv Lankroun ve vchodnch echch, sousedc s jeho severomoravskmi dravami. Nsledujcho roku se Karlovi podailo rozmnoit majetky v echch, kdy od Albrechta z Valdtejna koupil panstv Kostelec nad ernmi Lesy, Uhnves, any, Kolodje a kvorec, pvodn dravy Smiickch v blzkosti Prahy. Po Bl hoe rozil sv majetky tak Karlv bratr Maxmilin (1578-1643), ktermu v t dob patila vyenn boskovick panstv Pozoice a Buovice. V roce 1626 zskal jako vyrovnn za sv pohledvky vi krlovsk komoe panstv dnice konfiskovan Oldichovi z Kounic. V roce 1633 zaloil se svou manelkou Kateinou pi poutnm kostele ve Vranov u Brna paulnsk klter a rodinnou hrobku, pozdji msto poslednho odpoinku tm vech pslunk rodu. Tet z brat, Gundakar (1580-1658), csask komornk, tajn rada a nejvy hofmistr, koupil roku 1625 panstv Uhersk Ostroh, konfiskt po Janu Bernardovi z Kunovic, a panstv Moravsk Krumlov zabaven Pertuldovi Bohobudovi z Lipho. V roce 1633 povil csa tato jihomoravsk panstv na knectv Lichtentejn a z Krumlova, kter Gundakar pejmenoval na Liechtenstein, mlo vzniknout druh centrum rodov moci. Na tomto majetku zdil rovn fideikomis, zvan mal majort, kter existoval a do spojen s Karlovm fideikomisem neboli velkm majortem v roce 1712. Karel spolu s bratry Maxmilinem a Gundakarem vytvoili pevnou zkladnu rodov moci a majetku, kter asem vzrstala. Na Morav jim mohli konkurovat jen olomouck biskupstv a Ditrichtejnov. Karlv syn Karel Eusebius (1611-1684), krtce vrchn hejtman Hornho i Dolnho Slezska, koupil v roce 1638 beclavsk panstv, kter pvodn patilo lichtentejnskmu rodu. Ve druh polovin 16. stolet ho ale vlastnili erotnov a bylo zkonfiskovno u ve zmiovanmu Ladislavu Velenovi. Po smrti bezdtnho Maxmilina z Lichtentejna zddili jeho statky dva pbuzn: bratr Gundakar dnice a Rabensburg, synovec Karel Eusebius Buovice a Pozoice. Syn Karla Eusebia Jan Adam Ondej (1657-1712), csask komo, tajn rada a ryt zlatho rouna, se vrazn zaslouil o dal rozen lichtentejnskho majetku. 116

Nov akvizice vak spadaj a do 90. let 17. stolet, s vjimkou koup panstv Rumburk, kterou uskutenil v roce 1681 vnuk Gundakara Antonn Florin (16561721). Do t doby toti chybl Lichtentejnm potebn kapitl. Jan Adam pak s odstupem nkolika mlo let koupil pozdj vdesk pedmst Liechtenthal, roku 1692 bohat jihomoravsk panstv Hodonn, roku 1695 ternberk, o tyi roky pozdji Karlovec na severn Morav a roku 1701 Judenau u Tullnu v Dolnch Rakousch a dal men statky. Pedevm se mu vak podailo zskat panstv Schellenberg (1699) a od hrabat z Hohenemsu zadluen panstv Vaduz (1712). To byl dleit krok k naplnn dvnho rodovho cle k zskn hodnosti skho stavu. V roce 1719 dolo po dlouholetm sil zsluhou knete Antonna Florina csaskho rady, ryte zlatho rouna a panlskho granda prvn tdy, k poven posledn uvedench panstv na suvernn sk knectv. S spchem bylo tak zavreno sil lichtentejnskho rodu o zskn msta a hlasu v skm snmu, a to v roce 1723.289 Smrt Jana Adama, kter peil sv dva syny, vymela v roce 1712 karolnsk linie rodu. V zvti pamatoval kne na sv nejbli a nkolik panstv odkzal svm pti dcerm a tem synovcm Antonna Florina, dritele Gundakarova fideikomisu. Ten se jako univerzln ddic a nov hlava rodu snail zachovat nedlitelnost drav, co se mu vak pes dlouh spory podailo jen sten. Rod navdy ztratil enskou lini zejmna moravsk panstv ernou Horu a Hodonn. Dal ztrty se daly oekvat, zvlt kdy jedna z dcer Jana Adama Marie Terezie, provdan za prince Emanuela Savojskho, zddila po otci rozshl lichtentejnsk majetky u Prahy. Po smrti svho manela i syna vak zmnn statky rozmnoen jet o panstv Kounice (1760) a Rataje nad Szavou (1764) odkzala tehdej hlav rodu Frantiku Josefovi (1726-1781), kter se stal zakladatelem primogenitury a star frantikovsk linie rodu. Jeho bratr Karel Bor. Josef (1730-1789) zaloil moravskokrumlovskou sekundogenituru neboli mlad karolnskou linii. Jej pozemkov zkladna byla vznamn rozena koup panstv Velk Losiny v roce 1802, kter jako jedin zstalo Lichtentejnm, kdy jejich mlad karolnsk vtev zstala na potku 20. stolet bez muskch potomk. Velk Losiny pak v podob fideikomisu pely do drby mladch len dosavadn primogenitury.
289

Ble: SEDLEK, J. Prvn posice, s. 43n. (st III. Jak doshnuto skho knectv) a s. 57n. (st IV. Spojen skho knectv s primogeniturou).

117

Frantikv nejstar syn a nstupce Alois I. Josef

(1759-1805) vzorn v

spravoval sv etn statky a v roce 1783 obohatil jejich soupis o panstv Radim

echch. Jeho mlad bratr a nstupce, Jan I. Josef (1760-1836), znm vojevdce z dob napoleonskch vlek, poizoval men majetky hlavn v Dolnch Rakousch. Zejmna vak zajistil lichtentejnskmu knectv suverenitu pi vstupu do Rnskho spolku v roce 1806, kterou se mu podailo uhjit jak na Vdeskm kongresu, tak v Nmeckm spolku (1815-1866).290 Dal vznamnj majetkov akvizice jsou spojeny s osobou Jana II. (18401929). Ten roku 1878 nevhal a koupil velkostatek Kltern Hradisko, kter pipojil k velkostatku ternberk. Nejinak tomu bylo roku 1894 se statkem Ktiny, kter skonily pod sprvou velkostatku Pozoice. Jan II. byl nejdle panujcm knetem (od roku 1858). Tuto charakteristiku by vak v jeho ppad bylo vhodn doplnit jet o jeden pvlastek: byl nejen nejdle panujcm, ale souasn tak osvcenm knetem: vnoval se modernizaci podnikn v zemdlstv a lesnictv, ochran prody, podporoval vdu a umn a zapojil se i do humanitrn innosti. Za vldy tohoto dlouhovkho knete dolo k vraznmu sblen lichtentejnskho knectv s Habsburskou monarchi, a to v oblasti vnitn i zahranin politiky. Podstatn momenty v tomto procesu sehrly zejmna uzaven celn unie s Rakouskem v roce 1852, zaveden rakousk koruny jako platidla v roce 1900 nebo potovn smlouva z roku 1911, podle kter Rakousko spravovalo lichtentejnsk potovn, telefonn a telegrafn sluby. Od roku 1880 bylo Knectv Lichtentejnsk zastupovno na mezinrodnm fru rakousko-uherskou diplomaci. zk vztahy s Rakouskem se projevovaly tak v prvn sfe: v Lichtentejnsku platily recipovan rakousk zkonky a rakousk justice rozhodovala v posledn instanci o rozsudcch lichtentejnskch soud. Vliv Rakouska se vak uplatoval i v dalch oblastech: napklad jako vysoc vldn ednci byli knetem podle tradice jmenovni Rakuan.291 Panujc kne z Lichtentejna ml v monarchii specifick (dvoj) prvn postaven. Na jedn stran vystupoval jako pslunk domc lechty a navc len
290

Tamt, s. 71n. (st V. Rnsk konfederace) a s. 83n. (st VI. Nmeck spolek). Ble: MAZOHL-WALLNIG, Brigitte. Sonderfall Liechtenstein Die Suvernitt des Frstentums zwischen Heiligen Reich und Deutschen Bund. In BRUNHART, A. (ed.). Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte. III. 19. Jahrhundert: Modellfall Liechtenstein. Zrich : Chronos Verlag, 1999, s. 7-42. 291 Srov. MITTERMAIR, V. Die Neutralitt Liechtensteins zwischen ffentlichem und frstlichem Interesse, s. 43n., a RATON, Pierre. Liechtenstein. Staat und Geschichte. Vaduz : LiechtensteinVerlag, 1969, s. 51n.

118

pansk snmovny, na stran druh jako suvern cizho sttu. Nrok na exteritorialitu, tedy na vynt z innosti tuzemskho prva, mu vak nepsluel. Rakousko-Uhersko v roce 1880 pouze uznalo exteritorialitu hraninch lichtentejnskch statk Beclav a Lednice. Vvojem vjimenho prvnho postaven Lichtentejn se zevrubn zabval, jak u bylo zmnno, profesor JUDr. Jaromr Sedlek. Vychzel zejmna z prce Jacoba von Falkeho a z bohatho archivnho materilu, kter snesl jako dokumenty do druhho svazku posudku.292 Clem Sedlkova titnho posudku bylo zodpovzen otzky, jak bylo prvn postaven Lichtentejn po vzniku eskoslovenska a jak omezen z toho pro eskoslovensk ady a soudy vyplvala. Konkrtn se jednalo o zsahy do lichtentejnskho vlastnictv v rmci probhajc pozemkov reformy, co byl i bezprostedn podnt k vypracovn posudku. Prof. Sedlek pistoupil k kolu zodpovdn a devt st posudku vnoval prvnmu rozboru vvoje postaven Lichtentejn, a to od valtick smlouvy z roku 1606 a po zskn jejich suvernnho postaven vrcholcho v prbhu 19. stolet. Teprve posledn dest st byla zamena na postaven Lichtentejn v eskoslovensk republice. V posudku autor v hojn me cituje ukzky z pramen a odkazuje na prvn a historickou literaturu. Akoliv v nkterch prvnhistorickch drobnostech me bt Sedlkv rozbor korigovn, na jeho vsledku to nic nemn.293 Na konci obshlejho zvrenho resum pin v bodech nkolik strunch zsad: 1. Rod knat Liechtenstein je v eskoslovensku uznn za panujc dynastii v knectv liechtensteinskm. Stane-li se len dynastie eskoslovenskm sttnm obanem, zstane nadle lenem dynastie. 2. Hlava rodu je panovnkem v Liechtensteinsku a je jako suvern uznn v eskoslovensk republice ji samm pevratem. Jeho postaven ble uruje prvo liechtensteinsk.

292

Srov. op. cit. v pozn. 265 a 270. Ppravn prce a opisy pramen se zachovaly v Sedlkov pozstalosti. Srov. Archiv Masarykovy univerzity (dle AMU), fond Jaromr Sedlek - B 76. 293 Nkter kritick poznmky k Sedlkovu dobrozdn ve svm posudku vyhotovenm v souvislosti se sttnmi zkroky proti lichtentejnskho majetku po roce 1945 pipojil JUDr. Frantiek Svoboda, bval lichtentejnsk stedn lesn editel v Olomouci. Srov. AMU, fond Frantiek Weyr B 63, kart. 5, . 131. Posudek Dr. Frantika Svobody ze dne 22. z 1947, 11 s. (strojopis).

119

3. Panovnkovi tomu psluej vechny praerogativy podle prva mezinrodnho, tedy najm prvo exteritoriality pro jeho osobu, pro jeho druinu a pro jeho residenci, nrok na mezinrodn pocty, nezdruje-li se zde incognito. 4. Panujcmu kneti psluej exempce fiskln podle 2 zkona ze dne 15. ervna 1927, . 76 Sb. z. a na., podobn i jeho prvodu, tedy osobm patcm k osobn slub knete a len jeho kabinetn kancele. 5. Primogeniturn fideikomis byl v eskoslovensk republice zruen. 6. Bval primogeniturn fideikomis je korunnm statkem, jeho vlastnictv nle panujcmu kneti ne jako soukromnku, ale jako hlav sttu, jde tedy o vlastnictv podmnn resolutivn vjimkou. 7. Stt liechtensteinsk m nrok, aby tyto statky byly zachovny, ponvad tyto statky garantuj jeho neodvislost a integritu, tedy zkladn vsostn prva sttn. 8. Jinak podlhaj vak tyto statky obecnmu prvu eskoslovenskmu, tedy tak pedpism o pozemkov reform, ale ponvad nen v zkonech eeno, jak naloiti s korunnm statkem, mus se postupovati podle analogie 9 II. zborovho zkona takovm zpsobem, aby prvo sttu liechtensteinskho bylo co nejmn doteno, tedy najm co do rozsahu reformy a co do nhrady. 9. Tak zvan vbsk kapitl nen rodinnm jmnm panujc dynastie, le pat sttu liechtensteinskmu.294 Prvn-dogmatickm pohledem a ist prvnm eenm, kter reprezentoval Sedlkv posudek, se vak nov vznikl eskoslovensk stt nehodlal omezovat. Vztah k Lichtentejnsku byl ji od potku ovlivnn faktem, e ve srovnn s ostatnmi stty bvalho Rakouska-Uherska se na zem eskoslovenska nachzela nejvt st majetk Lichtentejn, piem nejvtm velkostatkem byl prv Jan II. z Lichtentejna. Jeho pozemkov majetek tal po roce 1918 zhruba 160 000 ha, take jako jedin vlastnk peshl hranici 100 000 ha, a jeho hodnota byla odhadovna na devt a deset miliard tehdejch korun.295 Vzhledem k nedvno proklamovan pozemkov reform pedstavovalo majetkov vyrovnn se s lichtentejnskm domem dleitou otzku zahranin i domc politiky a potku patilo k jejm citlivm mstm. Pokud by toti eskoslovensk
294 295

SEDLEK, J. Prvn posice, s. 145-146. Srov. KUBAK, A. Provdn pozemkov reformy, zvl. s. 35 a 41. Autor svj zdroj neuvd (Lichtensteinsk vzpoura proti naemu sttu. Veernk Prva lidu, 25. bezna 1921, s. 1.). Protoe lo o tendenn lnek a nemme srovnn, musme brt tento daj s rezervou.

120

republika uznala Lichtentejnsko jako suvernn stt, vystavovala by se ji od svho vzniku znanm komplikacm. eskoslovensk ady se obvaly, e by panujc kne mohl v tomto ppad doshnout s odvolnm na exteritorialitu znemonn i alespo podstatnho zten provdn pozemkov reformy na svch velkostatcch. eskoslovensko proto odmtlo s Lichtentejnskem navzat diplomatick styky a uznat panujcho knete Jana II. z Lichtentejna jako hlavu suvernnho sttu.296
5.3 Lichtentejnov a mezivlen eskoslovensko

Popevratov spolenost byla naladna jednoznan protilechticky. lechta, z pevn sti nmeck a maarsk, byla povaovna za ciz, retardujc a neptelsk element a pipravovan pozemkov reforma mla a tak chtla definitivn zlomit jej mocensk postaven. Pznanm pro danou situaci se stalo u ve zmiovan stanovisko Antonna vehly, pedsedy agrrn strany, je mla nad pozemkovou reformou patront: Nemme lechtu, nikdy jsme nemli podnou lechtu a u po stalet nemme svj panovnick rod. Vdycky jsme byli jen lid a udreli jsme se jen jako lid.297 Stranou nezstal ani socilndemokratick dobov tisk, kter opakovan burcoval: Stt ve stt a k tomu monarchie v republice! Obrovsk moc, vyplvajc z hospodsk zvislosti, kter se valn st naeho nroda dosud neme zhostiti, le v rukou liechtensteinsk byrokracie, sloen ze ivl po vtin nmeckch a eknme si nepokryt namnoze i republice neptelskch Po 28. jnu byla pkn podvan na tyto monarchisty. Nkde zalezli ulekan a ve veejnm ivot se neukzali pro sv hchy za vlky na obyvatelstvu napchan, jinde ostentativn vstupovali do nrodnch instituc a spolk a ctili se bti i ednky republiky, zvlt po vydn zkona o zabrn velkostatk. A dnes po dvouletm trvn republiky? Ti ulekan nabvaj odvahy, propaguj kult svho monarchy jako za nejernjch dob vlky, ti druz se jim pomalu pizpsobuj a spolen, kde mohou, tak sabotuj. To je rna palic do hlavy. Lid n prostodue takhle o tom uvauje: Dnes oslavuj knete Liechtensteina, za rok, za
296

Srov. Tamt, s. 41n., ble MITTERMAIR, V. Die Neutralitt Liechtensteins zwischen ffentlichem und frstlichem Interesse, s. 43-97. K pozemkov reform na majetcch Lichtentejn srov. zejmna Nrodn archiv v Praze (dle NA), fond Sttn pozemkov ad (dle SP) VS, G IV, kart. 331, i. . 42 (Frst Liechtenstein). 297 Srov. EREK, Bedich. Ke klovm aspektm hodnocen Prvn pozemkov reformy v eskoslovensk republice. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 42.

121

dva pivedou nm zptky Karla a snad i krvavho Vilma. Ano, a v tom zle nebezpe liechtensteinsk byrokracie monarchistick, v tom je nebezpe demoralisace valn sti nroda, kter zvisl je na obrovskm majetku liechtensteinskm, a nebezpe to nepomine, dokud nebude nejvt z magnt do poslednho dvora vyvlastnn, dokud nezmiz ono monstrum, monarchistick stt liechtensteinsk v republice . S. Neivme hady na svch prsou! Neodkldejte soustavn a dkladn vyvlastovn Liechtensteinskch panstv! Na obranu proti reaknmu nporu liechtensteinskch monarchist a pro urychlen vyvlastnn statk dosud u ns bohuel panujcho knete!298 Stejn denk na jinm mst uveejnil: Jestli byly velkostatky nabyty krde a loupe, pak to byly v prv ad velkostatky Lichtensteinsk. Ponaje Hustope, kam oko vae dohldne, vude vidte obrovsk latifundie ndhernho pole, vude rovina jako na dlani, vesnic mlo a na kolik, jsou tedy chudik, vechno m ntr nmeck (ne snad jen ped vlkou, jet i dnes). Tete se, je to vechno? Lichtensteinovo! zn smutn odpov. Obyvatel uprosted ndhernch pol jsou bez vlastnch pol a do dnenho dne otroky nejvtho naeho katana.299 Pro dokreslen uveme jet jeden pklad za vechny z lichtentejnskho statku v Pozoicch, kde mstn uitel a kronik zhodnotil pozemkovou reformu slovy: V majetku lechty, nrodu eskmu pln odcizen, byly ohromn latifundie pozemk a les, na tchto se lopotil mal esk lovk chudobn, co zatm z potu a mozol jeho bohatl ciz lechtic. ... Do vlastnictv eskho lidu dostv se pda, ji vlastnila dve ciz, nrodu naemu neptelsk lechta, je asto zisku zskanho z tchto pol eskm potem pouvala ciz lechta na mrzaen eskch dt v nmeckch kolch.300 Takov jednostrann a dobov podmnn hodnocen nzorn dokumentuj nlady ve spolenosti, kter chpala pozemkovou reformu jako odinn porky na Bl hoe, co Ferdinand Peroutka glosoval v ppad poslaneck snmovny jako pohled dost primitivn.301 I prvn prezident Sttnho pozemkovho adu JUDr. Karel Vikovsk prohlaoval,302 e kolem pozemkov reformy je dlo
298 299

Lichtensteinsk nebezpe. Veernk Prva lidu, 8. jna 1920, s. 1-2. Kdy osvobod republika lichtensteinsk robotnky? Veernk Prva lidu, 6. dubna 1921, s. 1. 300 Sttn okresn archiv Brno-venkov. Archiv msteka Pozoice, sign. C-100, inv. . 12a. Pamtn kniha (Kronika) msteka Pozoice. Sv. I. Sepsal J. ikl, s. 87. 301 PEROUTKA, F. Budovn II, s. 558.

122

politick odvety a odinn kivd poblohorskch.303 Nic proti tomu nezmohla fundovan pojednn Josefa Pekae,304 ve kterch pesvdiv ukazoval, jak je historickho i etickho hlediska problematick vydvat pozemkovou reformu za odinn kivd blohorskch. Snahu o ztrestn a napraven kivd a nsil povaoval za odvodnnou, po tech stoletch vak za neproveditelnou, pokud nemla bt spchna ada kivd novch. Jednu vjimku vak profesor Peka ve svm prvnm dobrozdn pesto uvd - mimodnho krlovskho mstodrcho v echch knete Karla z Lichtentejna. A k tomu vysvtluje: Byl v podvodech tchto pmo zastnn a sten se jimi obohatil take v dlouholetch trapnch procesech za krle Leopolda I. musil syn jeho znan dl podvodn zskan koisti sttu nahraditi. Jeho rod v pmm potomstvu vymel r. 1712; dnen knata Lichtentejnov pochzej tum od bratra jeho. Jest vc jurist, aby uvili, zda na mst po mm soudu prakticky neprovediteln npravy kivd v starch ppadech jednotlivch, by nebylo mono spokojiti se trestem jaksi manifestanm v tomto ppad, po ppad uviti i ppad Eggenbergv. Ve druhmu dobrozdn pak Peka rekapituluje: navrhoval jsem v prvm svm dobrm zdn pokutu jaksi manifestan: potrestn hlavnho pedstavitele jak tehdej absolutistick zvle vldy, tak pednho astnka ne-li nelnka korupn kliky, kter nejvce zlho napchala, tj. knete Karla z Lichtentejna, kter jako plnomocn zstupce krlv potrestn odboje na pi ml. Nelze ho ovem trestati jinak ne v potomcch jeho, tedy zabrnm bez nhrady pi nejmenm tch statk, je pedkov jeho (nejsou to ji pedkov pm linie) z koisti poblohorsk, z sti podvodem, zskali rodu svmu. Nebude-li s ohledem na zvltn prvn postaven rodiny Lichtentejnsk takov manifestan pokuta mon, nelze mimo ni doporuiti podobn pokutovn v jinm ppad; jinho v kadm ohledu tak representativnho vinnka nen; v dnm jinm ppad by postup tak mimodn nemohl bti podepen odvodnnm tak pesvdivm a tak s neobyejnost pokuty smiujcm.305

302

Prezident Vikovsk rozlioval dva hlavn koly pozemkov reformy negativn a pozitivn, tedy odebrn pdy lecht na stran jedn a vybudovn nov soustavy eskoslovenskho zemdlstv jako kol druh. Srov. Venkov, 28. jna 1922, s. 1. 303 Srov. PEROUTKA, F. Budovn II, s. 557n. Obdobn vroky dokldajc protinmeck nlady, je provzely pozemkovou reformu, zachytil v roce 1928 tak Emanuel Rdl. Srov. RDL, E. Vlka ech s Nmci. Praha : Melantrich, 1993, s. 200-209. 304 Srov. PITHART, Petr. Kavalr Josef Peka. In KANTRKOV, Eva. (red.). Pekaovsk studie. Praha : Academia, 1995, s. 123-145. 305 PEKA, J. Omyly a nebezpe, s. 71-72 a 77. Jde o citace z Pekaovch dobrozdn z dubna a listopadu 1919 vydanch Vborem pro pozemkovou reformu Nrodnho shromdn.

123

Obdob uvaoval i JUDr. Karel Kadlec, profesor prvnch vd slovanskch nrod Univerzity Karlovy, kter podpoil Pekav nzor, e velkostatky nelze zabrat bez nhrady ve smyslu revize poblohorskch pomr, drazn se vak vyslovoval prv pro konfiskaci lichtentejnskch majetk: pokldm nejen za mon, nbr pmo doporuuji, aby knec rodin Liechtensteinsk zabrn byl bez nhrady ve prospch republiky vekeren nemovit majetek, pochzejc z poblohorskch konfiskac Zabrn bez nhrady bude jen spravedlivm trestem za zloinnou innost Karla knete z Liechtensteina proti eskmu sttu, trestem, kterm se rodin Liechtensteinsk odejme po prvu to, m se bezdvodn na jmu esk lechty a eskho sttu obohatila.306 Dvod byl zejm: Lichtentejnov patili mezi ty rody, kter po bitv na Bl hoe vytili z konfiskac majetk v eskch zemch nejvce. Literatura uvd, e z celkov rozlohy statk, kter Lichtentejnov vlastnili na konci 19. stolet, bylo celch 41 % zskno mezi lety 1620 a 1650.307 V pevn vtin se jednalo o bval konfiskty.308 Z nkdejch lechtickch rod se proto po vzniku eskoslovenska stali hlavnmi kandidty na zkonfiskovn majetku. Byli pli na och: nejvt velkostatki v zemi nesouc blohorsk stigma, nadto Nmci reprezentujc dynastii cizho sttu. Lichtentejnsk ppad bylo mon teoreticky zahrnout hned do ty ze sedmi kategori osob, jejich majetek ml bt podle zborovho zkona pevzat bez nhrady, tedy zkonfiskovn.309 Podle 9 lo o majetek pslunk neptelskch stt (pokud by byla zpochybnna neutralita Lichtentejnskho knectv bhem svtov vlky a pokud by se na nj nahlelo jako na pouh satelit RakouskoUherska bez pln suverenity);310 o majetek, jeho uvn zakld se na vkonu
306

Poznmky k dobrmu zdn prof. dr. J. Pekae z 27. listopadu 1919 o pd neprvem nabyt. NA, fond SP-VS, kart. 300, i. . 9, sign. G I/2. Podle op. cit. v pozn. 249, s. 208. 307 Srov. PIRCHER, Wolfgang. Verwstung und Verschwendung. Adeliges Bauen nach der Zweiten Trkenbelagerung. Forschungen und Beitrge zur Wiener Stadtgeschichte 14. Wien 1984, s. 38. Podle op. cit. v pozn. 288, s. 219. 308 Srov. ploha . 8 Pehled pozemkovch akvizic Lichtentejn. 309 Prof. Sedlek adil Lichtentejny pouze do kategorie majetku spojenho s cizozemskm dstojenstvm. SEDLEK, J. Prvn posice, s. 133. 310 K otzce vyvlastnn bez nhrady v ppad Lichtentejn z pohledu mezinrodnho prva se ve svm posudku vyjadoval i JUDr. Antonn Hobza, profesor mezinrodnho prva na Prvnick fakult Univerzity Karlovy. Zabval se v nm zejmna pozic panujcho knete z Lichtentejna v Rakousku-Uhersku a dospl k nzoru, e eskoslovensk republika nen podle mezinrodnho prva zavzna piznat kneti exteritoriln postaven, a to ani tehdy, pokud bude uznno jinmi stty, vzhledem k omezen suverenit knectv dan jeho provzanost s Rakouskem (justice, celn zem, diplomacie). A dle, e s ohledem na tuto zvislost na Rakousku se nachz Lichtentejnsk knectv a eskoslovensk republika stle ve vlenm stavu, ppadn o tomto pomru me eskoslovensko rozhodnout podle voln vahy. K tomu t MITTERMAIR, V. Die

124

funkc, ad a dstojenstv cizozemskch nebo kter s takovou funkc, adem nebo dstojenstvm je spojen (profesor Jan Krm pod tuto kategorii zahrnoval pedevm statky vratislavskho arcibiskupa)311; o majetek bezprvn nabyt (myleny byly majetky pochzejc zejmna z poblohorskch konfiskac) a o majetek osob, kter se hrub provinily proti eskoslovenskmu nrodu ve svtov vlce.312 Konkrtn podoba a rozsah pevzet bez nhrady vak zvisely na zvltnch zkonech, kter rmcov ustanoven zborovho zkona provdly. Nakonec vak ani jedna z ve uvedench monost nebyla v ppad Lichtentejn vyuita a pevzet bez nhrady postihlo pouze majetky pslunk HabsburskoLotrinsk dynastie a lechtickch nadac - viz prava v nhradovm zkonu a v zkon . 354/1921 Sb. z. a n. (dle jen Sb.), o pevzet statk a majetku, pipadlch podle mrovch smluv sl. sttu. Pozemkov majetek Lichtentejn tedy spadal pod zbor a ml bt postupn pebrn za nhradu (vyvlastnn), co byla zsada mezivlen pozemkov reformy. Provdn pozemkov reformy na majetku cizch sttnch pslunk s sebou pinelo jist specifika a ppad Lichtentejn patil k nejkomplikovanjm. Stejn jako dal vlastnci velkho pozemkovho majetku se se zborem a s pebrnm pdy nehodlali smit. Mnoz z nich aktivn vystupovali proti provdn pozemkov reformy, a to pi vech pleitostech v eskoslovensku i na mezinrodn scn. Na jejich popud ciz stty diplomatickou cestou intervenovaly u eskoslovensk vldy, objevovaly se protesty u Spolenosti nrod i byly podvny aloby k mezinrodnm smrm a rozhodm soudm zzenm podle mrovch smluv. V tchto posledn jmenovanch ppadech lo o spory tkajc se majetku maarskch a nmeckch sttnch pslunk na naem zem.313 Na mezinrodn scn se Lichtentejnsko snailo o uznn sv suverenity a neutrality z doby prvn svtov vlky, co bylo do znan mry motivovno obavou o budoucnost knecch majetk v eskoslovensku. Prostedkem k tomu se mla stt ast na Versaillesk mrov konferenci, pijet do Spolenosti nrod a
Neutralitt Liechtensteins zwischen ffentlichem und frstlichem Interesse, zvl. s. 61-62. 311 V t dob se vak jednalo pouze o vratislavsk biskupstv, kter bylo na arcibiskupstv poveno a v roce 1930. 312 Srov. KRM, Jan (ed.). Zkon o zabrn velkho majetku pozemkovho ze dne 16. dubna 1919 . 215 Sb. z. a n. Zkon rmcov. Praha : Bursk & Kohout, 1919, s. 36n. 313 K prbhu pozemkov reformy u cizch sttnch pslunk a k mezinrodnmu projednvn eskoslovensk pozemkov reformy srov. KUBAK, A. Provdn pozemkov reformy, s. 3355.

125

zizovn diplomatickch zastoupen v zahrani. Zstupci Lichtentejnska vak nakonec na mrov jednn pozvni nebyli a vtzn stty vyjdily svou neochotu vslovn potvrdit jeho suverenitu a neutralitu. Nepmo byla nezvislost Lichtentejnska uznna pouze v l. 27 (hranice Rakouska) Saint-germainsk mrov smlouvy. Lichtentejnsko nebylo pijato ani za lena Spolenosti nrod.314 Na druhou stranu postupn dochzelo ke zizovn i obnovovn diplomatickch zastoupen v zahrani: nejprve se tak stalo v kvtnu 1919 ve Vdni, o nco mlo pozdji v srpnu tho roku v Bernu. V Praze, na kter ml kne eminentn zjem, se vak vyjednat monost zzen diplomatickho zastoupen nepodailo. Podle rozhovor vedench s Eduardem z Lichtentejna (1872-1951)315 v kvtnu 1919 vzala z potku eskoslovensk strana zzen diplomatickho zastoupen na vslovn uznn neutrality a suverenity Lichtentejnskho knectv na Pask mrov konferenci. Pozdji vak s ohledem na stle probhajc pozemkovou reformu odsunula tuto monost na neurito. Po rozpadu Rakouska-Uherska navzalo Lichtentejnsko u vztahy se vcarskem. Na zklad jednn z jna 1919 zaalo vcarsko zastupovat zjmy svho menho souseda ve sttech, kde nemlo Lichtentejnsko svou vlastn diplomatickou misi. eskoslovensko vak v souladu se svm dosavadnm postojem odmtalo opakovan nvrhy vcarska na zastupovn lichtentejnskch zjm v eskoslovensku, a to do doby ne bude vyeena pozemkov reforma na lichtentejnskch majetcch v eskch zemch.316 K navzan diplomatickch styk mezi eskoslovenskem a Lichtentejnskem dolo a vmnou nt ve dnech 3. kvtna a 30. ervence 1938 a vcarsk velvyslanectv v Praze zastupovalo lichtentejnsk zjmy a do 15. bezna 1939. Vzhledem k tomu, e vcarsko (nikoliv vak Lichtentejnsko) uznalo protektort i Slovensk tt, dolo obnoveny pouze se vcarskem.317 Na eskoslovensk stran hrla velkou roli zjevn obava z monch komplikac spojench s uznnm Lichtentejnskho knectv a tm pochopiteln i Jana II. a pozdji Frantika Josefa II. jako hlavy suvernnho sttu. Nikdo nedokzal pesvdiv odpovdt na otzku, co by toto uznn znamenalo pro
314 315

peruen vzjemnch diplomatickch styk. Po vlce byly diplomatick styky

Srov. MRZEK, J. Obraz Velk vpenka, s. VIII, a RATON, P. Liechtenstein, s. 67n. Od kvtna 1919 do ervence 1921 knec vyslanec ve Vdni. 316 Srov. MITTERMAIR, V. Die Neutralitt Liechtensteins zwischen ffentlichem und frstlichem Interesse, zvl. s. 70-71. 317 Srov. MRZEK, J. Obraz Velk vpenka, s. VIII-IX.

126

vlastn provdn pozemkov reformy. Archivn prameny jasn ukazuj na nedostatenou orientaci v mezinrodnch pravidlech a uzancch na odpovdnch mstech a tak nejednotn pstup naich ad. Rozdln bylo hodnoceno prvn postaven Lichtentejn zejmna tehdejm ministerstvem financ a zahrani.318 Urujc nzor na lichtentejnskou otzku vak byl dn postojem ministerstva zahrani a podrobn byl vyloen u v jeho stanovisku z bezna 1923.319 ednci si byli samozejm vdomi toho, e Lichtentejnsko je jak v mezinrodn literatue, tak i v mezinrodnm spoleenstv povaovno za suvernn stt.320 S odkazem na autoritu profesora Oppenheima se vak vychzelo ze stanoviska, e uznn jinmi stty neve stty ostatn. Na panujcho knete Jana II. bylo v zsad pohleno jako na kadho jinho cizince.321
318

Srov. NA, fond SP-VS, G IV, kart. 331, i. . 42. Stanovisko Ministerstva zahraninch vc (dle jako MZV) ze dne 12. kvtna 1924, . 33.913/III/24, adresovan Ministerstvu financ (dle jako MF). Rozdln nzory panovaly pedevm na vklad l. 2 zk. . 11/1918 Sb. z. a n., piem MF na rozdl od MZV uznvalo recepci rakouskho zkona . 15 . z. ze dne 12. ledna 1893, publikujc lichtentejnskou rodinnou smlouvu z roku 1842, do sl. prvnho du (podrobnji viz dle). Tento nhled MF byl zejm ovlivnn autoritou prvnho sl. ministra financ JUDr. Aloise Rana, kter byl tak autorem takzvan recepn normy. Ve stanovisku MZV bylo odkazovno na odbornou literaturu a judikaturu Nejvyho a Nejvyho sprvnho soudu tkajc se obecn problematiky recepce, vetn citac jejich nhled. 319 Tamt. Stanovisko Ministerstva zahraninch vc Republiky eskoslovensk (dvrn) ze dne 29. bezna 1923, . j. 53.195/III/2-23. Vc: Uznn knectv Liechtensteinskho republikou eskoslovenskou a zzen liechtentejnskho vyslanectv v Praze. Komu: Prezidiu ministersk rady, Kanceli prezidenta republiky, vem ministerstvm a Sttnmu pozemkovmu adu. 320 Ve stanovisku MZV se uvd, e otzka svrchovanosti se stala aktuln a po rozpadu Rakouska-Uherska. Lichtentejnsko tehdy dalo nkter stty, zvlt velmoci, o uznn. Oficiln bylo MZV sdleno jen stanovisko Velk Britnie, kter uznvala Lichtentejnsk knectv za svrchovan, samostatn stt. Pi projednvn lichtentejnsk dosti o pijet do Spolenosti Nrod bylo vysloveno, e nen pochybnosti o tom, e knectv jest sttem svrchovanm (s. 2 stanoviska). Dle je v tomto stanovisku odkazovno na literaturu mezinrodnho prva, kter povaovala Lichtentejnsko za suvernn stt: Very small, but full sovereign, States are: Monaco and Liechtenstein. OPPENHEIM, Lassa F. L. International Law I, 1920, s. 188. MZV bylo ochotno pipustit uznn Lichtentejnska i ped dokonenm pozemkov reformy, pokud by kne podal prohlen ke svmu budoucmu prvnmu postaven v republice jako hlavy cizho sttu. MZV zleelo na tom, aby eskoslovensk zkony pro knete a jeho nstupce platily bez vjimky jako pro kadho jinho cizince, zejmna pokud lo o pozemkovou reformu, o daov otzky (dvku z majetku a prstku na majetku apod.) a o zruen svenstv. V ostatnch vhodch pramencch z postaven hlavy sttu nevidlo problm (s. 6-7 stanoviska). Ve zmnnm stanovisku najdeme tak text prohlen, k jeho zformulovn se dne 28. bezna 1923 konala meziministersk porada a kter ml kne Lichtentejn pedloit jako pedpoklad svho uznn ze strany eskoslovenska (s. 8-9 stanoviska). 321 Ministerstvo zahraninch vc stlo a stoj dosud na stanovisku, e ve vci statk knete z Liechtenstein nelze jednati s knetem Liechtensteinem ani v tom nejmenm jinak, neli s kadm jinm prostm cizincem, a je uznn nebo neuznn nam sttem nebo stty jinmi. Tamt, s. 4. eskoslovensk republika dosud neuznala knectv Liechtensteinskho za stt suverenn a nestane se tak dotud, dokud nebude pozemkov reforma ohledn statk knete z Liechtensteinu provedena. Nepohl tud eskoslovensk republika na panujcho knete Liechtensteinskho jako na hlavu cizho sttu. Kne z Liechtensteinu jest v republice eskoslovensk pouhm cizincem. NA, fond SP-VS, G IV, kart. 331, i. . 42. Stanovisko Ministerstva zahraninch vc ze dne 12. 5. 1924, . 33.913/III/24, s. 1-2. Nezmnn stanovisko bylo zastvno i na potku 30. let. Tamt. Ministerstvo zahraninch vc Republiky

127

Jednm z krok, kterm se Lichtentejnov snaili na domc pd zabrnit dalmu prbhu pozemkov reformy soudn cestou, bylo podn rekurzu Jana II. z Lichtentejna proti vpovdi ze zabranho velkostatku Zbeh (Vn civ. 7751).322 Tmto zpsobem se otzka prvnho postaven Lichtentejn v eskoslovensku dostala ped Nejvy soud v Brn. lo o sloitou prvn problematiku, kterou ve stejn dob eil na popud Lichtentejn ve svm posudku profesor JUDr. Jaromr Sedlek (viz ve).323 Z hlediska eskoslovenskho prva se jednalo zejmna o posouzen problematiky recepce podle zk. . 11/1918 Sb. Na zklad tohoto zkona mla bt eena otzka, zda se sk zkon . 15 . z. ze dne 12. ledna 1893, publikujc lichtentejnskou rodinnou smlouvu ze dne 1. srpna 1842, stal soust eskoslovenskho prvnho du i nikoliv. Obsahem rodinn smlouvy mla bt prava postaven knecho rodu jako panujc dynastie, propojen funkce panovnka a regenta rodu nebo vztah jednotlivch agnt k panujcmu kneti.324 Nejvy soud v Brn dospl ve svch rozhodnutch (Vn civ. 7751 a 8982) k zvru, e zkon . 15/1893 . z., a tm i rodinn smlouva z roku 1842, recipovny nebyly a nejsou pro eskoslovensko zvazn. Mimo to nedolo k navzn diplomatickch styk s Lichtentejnskem, a to z dvodu prv probhajc pozemkov reformy. Tyto skutenosti vrazn ovlivnily prvn postaven Lichtentejn u ns: ady a soudy povaovaly panujcho knete za soukromou osobu. Profesoi JUDr. Jaromr Sedlek a pozdji i JUDr. Frantiek Weyr325 zastvali naproti tomu nzor, e zkon . 15/1893 . z. pevzat byl a stal se soust eskoslovenskho prvnho du. Vlastnictv (vrchn, k podstat) lichtentejnskho majetku neboli bvalho primogeniturnho fideikomisu zruenho zkonem . 179/1924 Sb., v dsledku recepce skho zkona nleelo podle Jaromra Sedlka vldnouc dynastii jako korporaci a mlo charakter korunnch statk.
eskoslovensk (dvrn) ze dne 7. kvten 1932, . j. 55.325. Vc: Uznn knectv Liechtensteinskho republikou eskoslovenskou. 322 Srov. Rozh. z 3. nora 1928, R II 28/28. VN, F. Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech obanskch. X. 1928. Praha : V. Tomsa, 1929, s. 171-180. 323 Posudek je datovn v Brn dne 30. bezna 1928 a byl vytitn vlastnm nkladem v Olomouci jako rukopis. 324 O vznamu smlouvy srov. SEDLEK, J. Prvn posice, zvl. s. 93-96. 325 Zvlt: AMU, fond Frantiek Weyr - B 63, kart. 5, . 125 a 126 (opis). Kritick rozbor judikatury Nejvyho soudu (judikt . 7751 a 8982 Sb. Vnho) o otzce recepce starorakouskho zkona ze dne 12. ledna 1893 . 15 . z. o schvlen knec Lichtensteinsk rodinn smlouvy ze dne 1. srpna 1842 do eskoslovenskho prvnho du, 25. srpna 1945, 12 s. (strojopis).

128

Panujc kne byl sice tak povaovn za vlastnka (zpis v pozemkovch knihch a aktivn legitimace k reivindikan alob znly na jeho jmno), ovem za vlastnka doasnho a podmnnho, a to z titulu regenta a hlavy sttu.326 V dodatku sv prce327 dle profesor Sedlek reagoval na rozhodnut Nejvyho soudu (Vn civ. 7751), kter se vyjadoval k recepn norm a k prvnmu postaven Lichtentejn v eskoslovensku a kter rozhodoval o oprvnnosti zboru na jejich majetek v rmci probhajc pozemkov reformy. Na zklad studia archivnch dokument dospl Jaromr Sedlek k nzoru, e se zkon . 15/1893 . z. zcela sn se suverenitou eskoslovenska a recepnmu zkonu (revolun proklamaci) ze dne 28. jna 1918 neodporuje. Ve svm dodatku autor rovn podrobil kritice zjmovou interpretaci Nejvyho soudu, kter dovozoval, e nemohl bt zachovn zkon ze dne 12. ledna 1893, jen podle obsahu svho nen vbec dn v zjmu zdejm, nbr ie v zjmu knectv Liechtensteinskho a jeho dynastie a kter by byl eskoslovenskmu sttu, aspo jistotn nyn jeho pozemkov reform, spe na kodu....328 V tomto ohledu Sedlek upozornil, e rozhodnut v sob spojilo dva rzn asov momenty: pevrat, kdy se primrnm zjmem sttu stalo udren podku, a pozdj zkony o pozemkov reform. Takov interpretace ex post by vak umonila dovoditi ve, co kdo chce, nebo takov zjem nen nic objektivnho, tedy marxist mohli dojti k popen soukromho vlastnictv, jin k expropriaci latifundi, odstrann lechty atd., ale jak vidme, na tst tak zkon tento vykldn nebyl, latifundie expropriovny byly na zklad zvltnho zkona, lechta odstranna t zvltnm zkonem atp.329 Obdobnm zpsobem veden interpretace soudu by ovem znamenala velk zsah do prvn jistoty astnk zen a sama o sob by odporovala recepn norm a jej preambuli. Citlivou problematiku lichtentejnskho majetku vak zkonodrce neupravil a vzniklou situaci byl nucen eit a Nejvy soud, a to zpsobem ve naznaenm. Ve svm dalm rozhodnut, kter se tkalo nvrhu Jana II. z Lichtentejna na odloen exekuce, kterou ml provst Sttn pozemkov ad vyklizenm zabranch nemovitost, se brnnsk Nejvy soud (Vn civ. 8982) strun vyjdil tak k nzorm profesora Jaromra Sedlka, jeho peliv vklad vak
326 327

Srov. SEDLEK, J. Prvn posice, s. 115-116, 123, 131, 133 a 146. Tamt, s. 149-153. 328 Op. cit. v pozn. 322, s. 178. 329 SEDLEK, J. Prvn posice, s. 151.

129

nekonvenoval s politickm nhledem. Nejvy soud se s jeho argumentac vypodal jednou vtou s tm, e si tento dokonal spis podr sice vdy svou vdeckou hodnotu pro vnitn pomry sttu Liechtensteinskho a jeho dynastie, avak poznatky jeho nemohou mti nejmenho vlivu na obsah sl. pozemnoreformnho zkonodrstv, jeho vklad a praxi, a to u proto ne, e jak spis sm prav, zakldaj se na obshlm archivnm materilu Liechtensteinskm, tedy na prvnch dokumentech, kter nebyly na sl. zem platnosti nikdy nemly, nemaj a mti nemohou.330
5.4 Vvoj pozemkov reformy na lichtentejnskch velkostatcch

(v bv. rak. skm

zkonnku a sl. sbrce zkon a nazen) nikdy publikovny, take tu dn prvn

Sledovat podrobn vvoj mezivlen pozemkov reformy na majetcch pednch lechtickch rodin je znan komplikovan. Protoe lo o neustl proces, mohou mt seln daje o velikosti a pohybech pozemkov drby pouze orientan charakter. To umocuje i fakt, e se tyto daje v jednotlivch pramenech rzn. Na nsledujcch strnkch se pokusme o pehled vvoje pozemkov reformy na lichtentejnskch majetcch, a to na zklad materil z fondu stedn lichtentejnsk sprvy uloench v Moravskm zemskm archivu v Brn, dle pramen Nrodnho archivu v Praze a zprostedkovan tak lichtentejnskho Domcho archivu ve Vdni.331 Nejprve je ovem poteba rmcov pedstavit organizaci sprvy lichtentejnskch velkostatk, kter doznala po vzniku samostatnho eskoslovenska a za provdn pozemkov reformy podstatnch zmn. Po pevratu bylo na krtkou dobu vytvoeno Lichtentejnsk stedn editelstv v Praze a od roku 1920 stedn editelstv statk v SR v Kolodjch u Prahy. Tomu bylo sveno zen polnho hospodstv a een prvnch otzek zejmna v souvislosti s pozemkovou reformou. Justin refert i cel editelstv vedl lichtentejnsk
330

Rozh. z 23. kvtna 1929, R II 159/29. VN, F. Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech obanskch. XI.a. 1929. Praha : V. Tomsa, 1930, s. 706-707. 331 Vychzm zejmna z konceptu Vvoj pozemkov a lesn reformy na Liechtensteinskch statcch (MZA, fond Lichtentejnsk stedn editelstv v Olomouci - F 28, kart. 261, fol. 597-604) doplnnho o daje ze zevrubn prce Jana Voenlka (Pedbn vsledky eskoslovensk pozemkov reformy. Zem esk a Moravsko-slezsk. Praha : nkl. vl., 1930). Svolen bdat v lichtentejnskm Domcm archivu (Hausarchiv der Regierenden Frsten von Liechtenstein, Wien, dle HAL Wien) jsem bohuel pro novj djiny nedostal, z tchto materil (zvl. Kurze Geschichte der Enteignung des frstlich-liechtensteinischen Besitzes nach dem 1. Weltkrieg. HAL Wien, S 1, kart. 28) vak ve sv prci erpala Lucia Dallabona (Die Bodenreform in der Tschechoslowakei nach dem 1. Weltkrieg unter besonderer Bercksichtigung des frstlichliechtensteinischen Besitzes. Diplomarbeit. Wien 1978).

130

justin rada, prask advokt JUDr. Viktor Kaplan. Vedle toho fungovalo u od roku 1897 Lichtentejnsk stedn lesn editelstv v Olomouci. Zhy byla sprva centralizovna a zjednoduena: ke dni 1. jna 1924 vzniklo Lichtentejnsk stedn editelstv v Olomouci, kter nahradilo vechny dvj centrln ady, tj. stedn editelstv statk, stedn lesn editelstv, stedn trnu v Buovicch a z sti i dvorn kancel ve Vdni. Ke konci roku i ostatn odborn instituce, tj. stavebn ady a katastrln kancele v Olomouci a v Uhnvsi a samostatnou katastrln kancel ve Valticch. V ele tohoto stednho editelstv stl dosavadn editel stednho lesnho editelstv Antonn Anderka a po jeho odchodu do penze byli v roce 1935 jmenovni editel dva, stedn editel a stedn lesn editel. V roce 1942 se Lichtentejnsk stedn sprva pesunula zpt do Vdn.332 daje o celkov velikosti lichtentejnskho pozemkovho majetku v eskch zemch ped zahjenm mezivlen pozemkov reformy se rozchzej. Podle rakouskch materil se tato sla pohybovala v rozmez mezi 160 000 a 180 000 ha.333 Soutem vmr jednotlivch velkostatk uvedench v prci Pedbn vsledky lze dojt k celkov (soupisov) vme 166 722 ha, piem 160 381,31 ha nleelo Janu II. z Liechtensteina, zbylch 6 340,71 ha vlastnil Alois Liechtenstein. Podle zmiovanho pehledu Vvoj pozemkov a lesn reformy uloenho v Moravskm zemskm archivu inila celkov vmra lichtentejnskch velkostatk v eskoslovensku bez velkostatku Velk Losiny Aloise z Lichtentejna - 159 331 ha, z toho 34 972 ha pipadalo na zemdlskou pdu, vetn rybnk, vinic a park, a 124 359 ha na pdu lesn. Z uvedenho je patrn, e pro Lichtentejny mlo stejn vznam prv lesn hospodstv. Vtinu jejich zemdlsk pdy obhospodaovali pachti. A) Jet ped zahjenm jednn se Sttnm pozemkovm adem byly eskoslovenskmu sttu, pro ely Ministerstva kolstv a nrodn osvty, konkrtn Vysok koly zemdlsk v Praze, Lichtentejny postoupeny z velkostatku Uhnves dvory Uhnves, Podlesk Mln a Netluky o vme 575,3951 ha a dvory Bchovice, Kyje a Dube hlavnmu mstu Praha o vme 648,0805 ha.334
332

Ble k vvoji a organizaci lichtentejnsk sprvy vetn pehledu archivnch fond srov. VOLDN, Vladimr a kol. Prvodce po archivnch fondech. Sv. 2. Praha : Archivn sprva Ministerstva vnitra, 1964, s. 40n. a 58n. 333 Srov. DALLABONA, L. Die Bodenreform, s. 46 a 52. 334 Dle srov. HONCOV, Jaroslava. Prvn pozemkov reforma na lichtentejnskm velkostatku Uhnves. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 113-117.

131

B) Na zklad zkona ze dne 27. kvtna . 318/1919 Sb., o zajitn pdy drobnm pachtm, byla postoupena pda o vme 3 950 ha. C) Dne 9. ervna 1922 byla mezi Sttnm pozemkovm adem (dle jen SP) a Lichtentejny uzavena dohoda (. j. 19.391/22-II) tkajc se zemdlsk i lesn pdy, podle kter mly bt - v ppad zemdlsk pdy - pevzaty: 1) z velkostatku Uhnves dvory Benice, Pitkovice, Nupaky, Zdbrady, Kolovraty, Hodov, Hostn, Beany, Limuzy a kvorec o celkov vme 703,0640 ha; 2) z velkostatku Moravsk Tebov dvory Such Dvr, Chornice, Rozstn, Trnvka, Unerzka a tchov o celkov vme 541,2793 ha; 3) z velkostatku Kounice dvory ernky, Liblice, Kluov, Pistoupim, Mochov, Tnice, Velk Nehvizdy, Mal Nehvizdy, Vyehoovice, Tlustovousy a Horouany o celkov vme 2 655,4950 ha; 4) z velkostatku Ktiny-Pozoice-Adamov dvr Pozoice vetn vnucench a drobnch njm o celkov vme 208,4877 ha; 5) z velkostatku Zbeh dvory Zbeh, Rovensko a Kolov o celkov vme 929,5716 ha; 6) z velkostatku Rataje nad Szavou dvory Kozojedy a Nov Dvr o celkov vme 283,6004 ha; 7) z velkostatku sov-Nov Zmky dvory Klopina, Nov Dvr a Krlov o celkov vme 607,0131 ha; 8) z velkostatku Valtice-Lednice dvr Nov Mlny o vme 147,7482 ha; 9) z velkostatku Lankroun dvory Lukov, ichlinek, Horn Libchavy, Doln Libchavy, Dlouh Tebov, Doln Dobrou, Parnk a Petrovice o celkov vme 674,8424 ha; 10) z velkostatku Krnov-Opava dvory valno, Bkov, Cviln, Brantice a Holasovice o celkov vme 789,0927 ha; 11) z velkostatku ternberk dvr [tarnov]335 a drobn pachty o celkov vme 461,3803 ha; 12) z velkostatku Radim dvory Teboul-Broukov, Tatce, Velk Chvalovice, Pebozy, Teboul-Szava, Peky, st Skramnk vetn vnucench pacht o celkov vme 1 637,4726 ha; 1

335

Dvr s tmto nzvem nen ve Voenlkov prci uveden. Srov. Pedbn vsledky, s. 925-926.

132

13) z velkostatku Kostelec nad ernmi Lesy dvory Chrst, Dobr Pole, Ho, Komorce, Kostelec nad ernmi Lesy, Syne, Tismice, Tuchoraz a st dvora Bohumil o celkov vme 1 497,3902 ha; 14) z velkostatku Buovice-dnice dvory Kobeice, Mounov, Nemochovice a Nemotice o celkov vme 437,4017 ha; 15) z velkostatku Uhersk Ostroh dvory Hluk a Kunovice a horsk louky o celkov vme 675,8267 ha; 16) z velkostatku Plumlov dvr Krumsn s rozptlenou pdou o celkov vme 223,0139 ha; 17) z velkostatku Ruda-Hanuovice-Koltejn rozptlen pda dvor Doubravice, Moravsk Star Msto, Koltejn, Vikantice a Vojtkov o celkov vme 232,4997 ha. Dohoda byla z velk sti realizovna tak, jak bylo ujednno. Ke korekcm ze strany Sttnho pozemkovho adu dochzelo pouze ve vi smluven vmry. S vjimkou velkostatku Buovice-dnice byla ve vtin ppad pevzata vmra o nco ni: 1) z velkostatku Uhnves dvory o celkov vme 1 675,5605 ha; 2) z velkostatku Moravsk Tebov dvory o celkov vme 475,2523 ha; 3) z velkostatku Kounice dvory o celkov vme 2 606.8167 ha; 4) z velkostatku Ktiny-Pozoice-Adamov dvr Pozoice o celkov vme 189,9028 ha; 5) z velkostatku Zbeh dvory (vetn Hrabovskho a Vteovskho rybnku a pozemk v Dubicku) o celkov vme 915,9697 ha; 6) z velkostatku Rataje nad Szavou dvory o celkov vme 255,7464 ha; 7) z velkostatku sov-Nov Zmky dvory o celkov vme 399,3580 ha; 8) z velkostatku Lankroun dvory Horn Libchavy, Doln Libchavy, Dlouh Tebov a Doln Dobrou o celkov vme 62,5930 ha; 9) z velkostatku Krnov-Opava dvory valno, Bkov, Cviln a Brantice o celkov vme 374,2325 ha a dvr Holasovice o vmre 166,3601 ha; 10) z velkostatku ternberk drobn pachty o celkov vme 250,9797 ha; 11) z velkostatku Radim dvory o celkov vme 1 560,1047 ha; 12) z velkostatku Kostelec nad ernmi Lesy dvr Bohumil bez budov a ostatn dvory o celkov vme 1 308,3995 ha; 13) z velkostatku Buovice-dnice dvory o celkov vme 504,5631 ha; 133

14) z velkostatku Uhersk Ostroh statky o celkov vme 553,5927 ha; 15) z velkostatku Plumlov dvr Krumsn o vme 220,4444 ha; 16) z velkostatku Ruda-Hanuovice-Koltejn byla rozptlen pda dvor prodna ve zkrcenm pdlovm zen. Sttn pozemkov ad tedy pevzal zemdlskou pdu v celkov vme 11 519,8760 ha za pejmac cenu 27 506 187,45 K. Ve uveden dohoda potala rovn s tm, e panujc kne mohl se souhlasem SP prodat vybran dvory za vhodnjch cenovch podmnek pro repatrian a kolonizan ely:336 z velkostatku Moravsk Tebov dvory Such Dvr a Rozstn, z velkostatku sov-Nov Zmky dvr Krlov, z velkostatku Valtice-Lednice dvr Nov Mlny, z velkostatku Lankroun dvory Lukov a ichlinek a Holasovice. Dvory Such Dvr, Rozstn a Krlov a vechny dvory velkostatku KrnovOpava s vjimkou dvora Brantice, jejich vmra byla zahrnuta do celkov vmry, pevzal SP. Dvory Nov Mlny, Lukov a ichlnek byly prodny na zklad pozdjch dohod ve zkrcenm pdlovm zen (viz dle). Jedin dvr Brantice o vme 121,8949 ha byl po schvlen SP postoupen za platu stejnojmenn obci (4 195 K za ha). Pro ely Ministerstva veejnho zdravotnictv a tlesn vchovy, konkrtn Sttnho zdravotnickho stavu, byl eskoslovenskm sttem odkoupen zbytkov statek Bohumil o vme 102,2052 ha (4 890 K za ha). Podle dohody . j. 19.391/22-II mla bt v ppad lesn pdy pevzata: 1) z velkostatku Rumburk vmra 2 384 ha; 2) z velkostatku Ktiny-Pozoice-Adamov vmra 7 153 ha, po vylouen poles (revru) Vranov o vme piblin 1 093 ha, jedinho z pvodnch osmi poles tohoto adamovskho lesnho statku, kter byl doasn ponechn bvalmu vlastnku v hospodaen. Stalo se tak s ohledem na rodovou hrobku Lichtentejn, kter se nachz pod marinskm poutnm chrmem v arelu paulnskho kltera ve Vranov.337 Vlastnk musel dodrovat lesn hospodsk pln tehdej Vysok
336

z velkostatku Krnov-Opava dvory valno, Bkov, Cviln, Brantice a

Srov. VACULK, Jaroslav. Participace zahraninch ech na eskoslovensk pozemkov reform ve dvactch letech. In eskoslovensk pozemkov reforma, s. 75-79. 337 Emprov podoba hrobky pochz z let 1819 a 1821; pvodn krypta byla zaloena spolen s kostelem v letech 1622 a 1624, a to Maxmilinem knetem z Lichtentejna a jeho manelkou Kateinou, rozenou z Boskovic a ern Hory. Vranovsk klter pro d nejmench brat byl zaloen v roce 1633 a po stavb kostela, take paulni vystdali u poutnho kostela pvodn jezuity. K tomu KRL, A. B. Hrobka na Vranov u Brna. Vlastivdn vstnk moravsk, 1969, ro. 21, s. 121-131, a T. Hrobka na Vranov u Brna. Vranov : Farn ad Vranov u Brna, 1989.

134

koly zemdlsk v Brn a dal omezujc podmnky s ohledem na studijn poteby koly. Souasn bylo dohodnuto, e po smrti panujcho knete Jana II., dle jeho bratra Frantika a synovce Aloise, pevezme k 1. lednu nsledujcho roku SP i toto poles pro Ministerstvo zemdlstv, respektive Vysokou kolu zemdlskou v Brn, a e bude pipojen ke kolnmu lesn statku ve Ktinch, pozdji pojmenovanmu Masarykv les.338 3) z velkostatku Lankroun vmra 4 600 ha; 4) z velkostatku Ruda vmra 5 184 ha; 5) z velkostatku Hanuovice-Koltejn vmra 9 150 ha; 6) z velkostatku Krnov vmra 8 054 ha; 7) z velkostatku Karlovec (ternberk) vmra 4 540 ha. K pevzet bylo celkem ureno 41 065 ha lesn pdy. Smluvn strany se dle zavzaly, e dal pda bude z lichtentejnskho pozemkovho majetku pevzata a tehdy, jestlie se SP ujme - v pomru k celkovmu rozsahu lichtentejnsk pdy - pozemkovho majetku i jinch vlastnk s vmrou nad 20 000 ha. Dohoda zahrnovala rovn ujednn o tom, e SP me po pedchozm jednn s vlastnkem pevzt i jinou zemdlskou pdu, pokud msto n bude vyputna z pevzet dvojnsobn vmra lesn pdy stanoven touto dohodou. K proveden dohody nakonec dolo jen sten, kdy SP pevzal lesn pdu z velkostatk Rumburk, Ktiny-Pozoice-Adamov, Lankroun, RudaHanuovice-Koltejn o celkov vme 28 212,5081 ha za pejmac cenu 47 013 244 K. O definitivn pejmac cenu vak lo pouze u velkostatk Ktiny-PozoiceAdamov a Lankroun; u ostatnch pak o ceny pedpokldan. Lesn hospodstv Krnov a Karlovec pod SP nepela, nebo se potalo s tm, e msto tto lesn pdy bude pevzata jin ne v dohod uveden zemdlsk pda. D) Dne 6. bezna 1924 byla uzavena dodatkov dohoda k dohod . j. 19.391/22-II o rozsahu pevzet zemdlsk pdy tkajc se velkostatk Plumlov, Uhersk Ostroh a Buovice-dnice. Na jejm zklad pevzal SP z velkostatku Plumlov dvory Urice, Kostelec na Han, Slatinice a st dvora Stichovice,
Novji srov. LUDVKOV, Miroslava (ed.). Poutn msto Vranov. Sbornk. Vranov : Farn ad Vranov u Brna, 1996. 338 Podrobnosti srov. TRUHL, Ji. Lesnick fakulta Brno. In Pehled historie lesnickho kolstv v echch a na Morav. Psek : Sdruen absolvent a ptel lesnickch kol pseckch; Matice lesnick, 2003, s. 79-102, a HAA, Rudolf. Historie Vysok koly zemdlsk v Brn a kolnho lesnho zvodu. st 1-3. Brno : Vysok kola zemdlsk, 1979.

135

z velkostatku Uhersk Ostroh dvory Tasov, Louka, Ostrosk Nov Ves a Nivnice a z velkostatku Buovice-dnice dvory Otnice, Milonice, Nov Zmky a st dvora Mileovice, Boovice a Rooutky o celkov vmre 4 139,2135 ha za pejmac cenu 7 280 263 K. Formou zkrcenho pdlovho zen byla z velkostatku Buovicednice prodna zemdlsk pda dvor Boovice, Strovice, Buovice, aroice, Vcemilice, Karlov, eletice a Nsedlovice o celkov vme 698.3689 ha za prmrnou cenu 4 485 K za ha. E) Ve zkrcenm pdlovm zen byl v tto dob prodn tak z velkostatku ternberk dvr Chomoutov o vme 88,7326 ha (5 000 K za ha) a z velkostatku Plumlov zbyl st dvora Stichovice o vme 62,0125 ha (6 720 K za ha). F) Koncem roku 1924 byla provedena pozemkov reforma na velkostatku Kolodje, resp. na sti velkostatku Uhnves, a na zbytku velkostatku Kounice. st pdy o vme 636,1474 byla SP pevzata za pejmac cenu 1 210 728,50 K. Z velkostatku Kolodje (Uhnves) byla ve zkrcenm pdlovm zen prodna zbyl st pdy dvor Krlovice, Kenice, Kvtnice, Sibina a Slutice o celkov vme 455,2504 ha za prmrnou cenu 6 110 K za ha a z velkostatku Kounice dvory Kounice a Horka o celkov vme 418,8143 ha za prmrnou cenu 4770 K za ha. V souvislosti s tm byl tak prodn zmek v Kolodjch dvorem a s oborou o celkov vme 144,9341 ha za cenu 1 655 K za ha. G) Dne 30. prosince 1925 uzaveli Lichtentejnov dal dohodu o pevzet zemdlsk pdy . j. 143.519/25-IV, podle kter ml SP pevzt: 1) z velkostatku Radim dvory Dobichov, Zrybnk a Skramnky a st dvor Plaany, abonosy, Radim, Cerhnky a Kltern Skalice; 2) z velkostatku Lankroun dvory Lankroun, Lukov a ichlinek; 3) z velkostatku ternberk dvr Hnojice a st dvor Mladjovice a Luice; 4) z velkostatku sov-Nov Zmky zbylou st dvor sov-Klopina a Nov Dvr; 5) z velkostatku Moravsk Tebov st dvora Moravsk Tebov; 6) z velkostatku Beclav dvory Velk Blovice a Podivn a st dvor Prechov, irok a Hruky; 7) z velkostatku Valtice-Lednice st dvor Valtice a Nov Mlny a dvr Bo; 136 s

8) z velkostatku Krnov-Opava dvr Opava (Knec) a stavebn msta od dvora Krnov; Za pdlov ceny mly bt osobm urenm SP prodny: 1) z velkostatku Radim zbytkov statky Radim, Plaany, abonosy, Cerhnky, Kltern Skalice a Skramnky; 2) z velkostatku ternberk zbytkov statek Mladjovice; 3) z velkostatku sov-Nov Zmky zbytkov statek umvald; 4) z velkostatku Moravsk Tebov zbytkov dvr Moravsk Tebov a lesn hospodstv Cimburk; 5) z velkostatku Valtice-Lednice zbytkov statek Nov Mlny; 6) z velkostatku Ruda-Hanuovice-Koltejn rozptlen pda dvor; 7) z velkostatku Buovice-dnice st zemdlsk pdy od dvora Janov; 8) z velkostatku Krnov-Opava 18 ha stavebnch mst v Opav; 9) z velkostatku Beclav zbytkov statky Prechov, irok a Hruky; Na zklad tto nov dohody pevzal SP ve uveden dvory z velkostatku Radim, Lankroun, ternberk a Moravsk Tebov, z velkostatku sov-Nov Zmky st dvor Nov Dvr, Nov Zmky a umvald, z velkostatku Valtice-Lednice dvr Lednice a st dvor Valtice a Nov Mlny, z velkostatku Beclav dvory Velk Blovice a Podivn a st dvor Prechov, irok, Hruky a Jnsk a z velkostatku Krnov dvr Opava o celkov vme 4 043,2587 ha za pedpokldanou pejmac cenu 7 456 684 K. Ve zkrcenm pdlovm zen byly pedny: 1) z velkostatku Radim zbytkov statky Plaany, abonosy, Cerhnky, Kltern Skalice a Radim o celkov vme 457,8248 ha za prmrnou cenu 185 K za ha; 2) z velkostatku sov-Nov Zmky zbytkov statek umvald o vme 101,2105 ha za cenu 3950 K za ha; 3) z velkostatku Moravsk Tebov zbytkov dvr Moravsk Tebov o vme 150,9055 ha za cenu 4 440 K za ha; 4) z velkostatku ternberk zbytkov statek Mladjovice o vme 73,2866 ha za cenu 8 000 K za ha; 5) z velkostatku Valtice-Lednice zbytkov statek Nov Mlny 63,6553 ha za cenu 5 000 K za ha; 5

137

6) z velkostatku Beclav zbytkov statky Prechov I, II a III, Hruky I, II a III a Jnsk o celkov vme 690,8332 ha za prmrnou cenu 6 700 K za ha; Nad rmec dohody byl souasn z velkostatku ternberk odprodn zbytkov statek Papvka o vme 152,5445 za cenu 6 750 K za ha. H) V akcch R a S pi provdn pozemkov reformy bylo zkrcenm pdlem nebo odprodejem pevedeno novm nabyvatelm 2 721 ha.339 Koncem roku 1929 mla zemdlsk a lesn reforma na lichtentejnskch primogeniturnch majetcch tuto podobu: 1) SP pevzal/vyvlastnil 48 551 ha; 2) dlouhodob pachti zskali 3 950 ha; 3) prodeje dvor z tzv. voln ruky zkrcenm pdlem se tkaly 5 205 ha; 4) prodeje v akci R a S zkrcenm pdlem 2 721 ha. Do konce 20. let bylo tedy postoupeno 60 427 ha a z pvodn celkov vmry 159 331 ha zbvalo Lichtentejnm jet 98 904 ha. CH) V roce 1930 byly v souvislosti s takzvanou generln dohodou (viz dle) prodny zkrcenm pdlem z velkostatku sov-Nov Zmky poles Temeek o vme 1 186 ha a z velkostatku Moravsk Tebov poles Trnvka a st poles arlotka o vme 1 434 ha, celkem tedy 2 620 ha. Po tchto pevodech inila vmra lichtentejnskho majetku 96 284 ha. I) Dne 6. bezna 1930 byla mezi SP a Lichtentejny uzavena dohoda o konenm vyeen pozemkov reformy na jejich statcch, takzvan generln dohoda (. j. 35.770/30-IV/2). Po smrti Jana II. z Lichtentejna v roce 1929 se stal panujcm knetem jeho bratr Frantiek I. z Lichtentejna (1853-1938), jen se pi jednn se SP nechal zastupovat svm stednm editelem Antonnem Anderkou a justinm radou JUDr. Frantikem Svobodou, pozdjm stednm lesnm editelem. Podle tto dohody ml SP pevzt: 1) cel velkostatek kvorec, (tj. st velkostatku Uhnves) o vme 160 ha s vylouenm 14 ha stavebnch pozemk; 2) cel velkostatek Rataje na Szavou o vme 2 090 ha; 3) cel velkostatek Kostelec nad ernmi Lesy o vme 6 960 ha s vylouenm 13,5 ha z poles Bohumil; 4) cel velkostatek Plumlov o vme 11 160 ha s vylouenm cihelny;
339

Akce R se tkala pdlu rozptlen pdy, akce S pdlu pdy stavebn. Srov. PAVEL, Antonn. eskoslovensk pozemkov reforma. Pozemkov reforma, 1938, ro. 19, . 3, s. 34.

138

5) cel velkostatek Buovice-dnice o vme 10 540 ha s vylouenm dvor Rooutky a Janov o celkov vme 220 ha a 6) z velkostatku Valtice-Lednice cel revr Nov Ves o vme 950 ha a z velkostatku Beclav st revru Tvrdonice o vme 900 ha. Za pdlov ceny mly bt osobm urenm SP prodny: 1) z velkostatku Ktiny-Pozoice-Adamov lesn pda do vmry 150 ha; 2) z velkostatku Uhersk Ostroh lesn pda do vmry 975 ha; 3) z velkostatku Karlovec (ternberk) poles Svat Kopeek, Dolany a Laany v celkov vme 2 044 ha a st poles Krahul o vme 527 ha; 4) z velkostatku sov-Nov Zmky st poles Ste, Aleje, Nov Mlny a Velebo o celkov vme 585 ha; 5) z velkostatku Krnov vmru 22 ha; 6) z velkostatku Zbeh poles Brnko, [Rohle?], Dubicko, Rov dol a Jedl o celkov vme 3 650 ha; 7) z velkostatku Valtice-Lednice a Beclav pda do vmry 250 ha a dal podle jednn: 8) z velkostatku Moravsk Tebov a st poles arlotka o vme 416 ha; 9) z velkostatku Uhersk Ostroh st poles Kunovice, Kuelov a Horn Nm o celkov vme 742 ha; 10) z velkostatku Buovice-dnice dvory Rooutky a Janov o celkov vme 220 ha a 11) z velkostatku Zbeh poles Holtn, Tatenice a umvald o celkov vme 2 500 ha. Podle generln dohody mla bt rozloha pozemkovho majetku Lichtentejn snena o 47 576 ha, tedy z 96 284 ha na 48 708 pevn lesn pdy. Tato vmra mla vlastnkovi zstat v obhospodaovn do roku 1955, kdy o n mlo bt rozhodnuto s definitivn platnost. Snen vmra zahrnovala mimo jin 15 700 ha, kter mly bt vlastnkovi proputny ze zboru podle 20 pdlovho zkona, 1 080 ha poles Vranov s jeho zvltnm reimem podle dohody z roku 1922 . j. 19.391/22-II, a 80 ha ji ze zboru proputnch podle zborovho zkona.340 Co tedy generln dohoda Lichtentejnm piznvala a co mlo zstat v jejich rukou ve vech formch drby? Podle zborovho zkona jim byl proputn
340

3 a)

Srov. VOLDN, V. a kol. Prvodce po archivnch fondech, s. 60n.

139

pivovar v Lankroun a 17 ha pdy; z velkostatku Valtice-Lednice-Beclav bylo podle stejnho zkona proputno 63 ha pdy, konkrtn pivovar se sladovnou a pila v Beclavi a mlny v Ladn a Nejdku, 7 500 ha mlo bt proputno podle pdlovho zkona a zbylch 4 471 ha mlo zstat v zboru do roku 1955 (celkem tedy 12 034 ha). Z velkostatku Krnov, pokud by nedolo k jeho rozparcelovn, mla do roku 1955 v zboru zstat vmra 8 132 ha. Tak nepidlen vmra 3 338 ha z velkostatku Uhersk Ostroh a 3 417 ha z velkostatku Moravsk Tebov mly zstat do roku 1955 zabrny. Z velkostatku sov-Nov Zmky mlo bt proputno 2 700 ha podle pdlovho zkona a zbylch 3 344 ha mlo zstat v zboru do roku 1955 (celkem tedy 6 044 ha). Z velkostatku Ktiny-Pozoice-Adamov mla do roku 1955 zstat v zboru vmra 5 755 ha a doasn tak 1 080 ha z revru Vranov (celkem tedy 6 835 ha). Z velkostatku ternberk-Karlovec mlo bt proputno 5500 ha podle pdlovho zkona a zbylch 3 131 ha mlo zstat v zboru do roku 1955 (celkem tedy 8 631 ha).341 Do konce jna 1931 bylo podle generln dohody pedno pouze 18 543 ha a rozloha lichtentejnskho pozemkovho majetku se tak snila na 77 741 ha.342 Pozdji byly uzaveny jet dal dodatkov dohody, kter mnily - pokud to bylo vslovn uvedeno - ujednn generln dohody a vychzely vstc nkterm lichtentejnskm poadavkm. lo zejmna o dodatek ze dne 4. listopadu 1932 ke generln dohod, o takzvanou druhou dodatkovou dohodu (. j. 164.236/32-II/4), schvlenou prezidentem SP dne 16. listopadu 1932. Tato dohoda ruila dodatkovou dohodu ze dne 4. kvtna 1932 (. j. 73.232/32-II/3). Nevztahovala se na lesn pdu pevzatou sttem, o n probhala zvltn jednn.343 Bylo dohodnuto, e se zptnou platnost k 1. jnu 1931 pevezme SP 9 000 ha lesn pdy z velkostatku Plumlov za istou pejmac cenu 1 550 K za ha, a to ve tech spltkch. Dle bylo stanoveno, e se vlastnkovi z 20 000 ha urench generln dohodou propust zbvajcch 7 533 ha, dle 4 989 ha jako nhrada za vlastnkem dobrovoln prodanou zemdlskou pdu za pdlov ceny (a pvodn

341

Srov. daje k roku 1930, ploha . 9 Lichtentejnsk pozemkov drba v mezivlenm eskoslovensku. 342 Srov. MZA, fond F 28, kart. 261, Vvoj pozemkov a lesn reformy na Liechtensteinskch statcch, fol. 604. Stavem ke konci jna 1931 tak tento pehled kon. 343 Srov. NA, fond SP-VS, G IV, kart. 331, i. . 42 (Frst Liechtenstein), kde jsou i podrobnosti o dohodch.

140

proputnou ze zboru) a nov tak 2 000 ha lesn pdy - celkem tedy lo o 14 522 ha. Velkostatek Buovice-dnice zstal s jistmi omezenmi vlastnkovi v dalm uvn, a to do 30. z 1935. Po dohod s budoucm nabyvatelem (Moravskoslezskm zemskm vborem v Brn) mohla bt tato doba jet prodlouena. Z objekt urench k prodeji z voln ruky byl na zklad generln dohody vlastnkovi do 30. z 1935 ponechn zbytek velkostatku Zbeh (3600 ha), z velkostatku ternberk poles (1 700 ha) uren pro Svaz obc olomouckho okresu a z velkostatku sov-Nov Zmky st poles Velebo (213 ha). Dle byla stanovena pravidla urujc kupn cenu lesn pdy z velkostatk Kostelec nad ernmi Lesy a kvorec (Uhnves), kter mla bt prodna z voln ruky hlavnmu mstu Praze nebo jinm pdlcm. Pi srovnn rozsahu lichtentejnsk pozemkov drby k 1. lednu 1939 je patrn, e i tyto dohody byly sten modifikovny. Dolo k dalm drobnjm majetkovm posunm, a to jak u jednotlivch velkostatk, tak u celkovho rozsahu dotenho pozemkovho majetku. Lichtentejnov se porn snaili zachovat co nejvce ze svho bvalho pozemkovho vlastnictv a v tomto smru byli spn, nebo se jim podailo doshnout ady stupk. Archivn fondy to jasn dokresluj mnostvm dost a nvrh adresovanch SP i stnostmi na jeho rozhodnut, z nich nkter konily a u Nejvyho sprvnho soudu, jako napklad spor o velkostatek Plumlov.344 Nkolik lichtentejnskch majetk zstvalo sice formln stle v zboru, a to obdobn jako v ppad jinch generlnch dohod uzavranch s vlastnky a do roku 1955, kdy se mlo rozhodovat o ppadnm dokonen pozemkov reformy. Lichtentejnov vak na tchto pozemcch stle hospodaili a lichtentejnsk stedn editelstv s jejich pozdjm pevzetm ani nepotalo. Zrove je nutn pipomenout, e pvodnm vlastnkm - akoliv nhrada za pevzatou pdu byla jen sten - byly piznvny vysok penit stky. Do roku 1924, tedy po prvn etap pozemkov reformy probhajc v letech 1921 a 1923, bylo z lichtentejnskho pozemkovho majetku pevzato 16 295,2269 ha za 35 997 178 K.345 Pro ilustraci Antonn Kubak uvd nkolik charakteristickch ppad: napklad v roce 1926 SP piznal za pevzatou pdu z velkostatk
344

Srov. MZA, fond F 28, kart. 262/II. lo o stnost na rozhodnut SP ze dne 22. bezna 1932 o ponechn nemovitost dle 20 pdlovho zkona, kterou Nejvy sprvn soud zamtl. 345 Tamt, kart. 261. Sloha roku 1930. Pehled vech pevzatch panstv.

141

ternberk, Moravsk Tebov, sov-Nov Zmky, Beclav, Krnov, ValticeLednice, Lankroun a Radim na zklad dohody stanovenou pejmac cenu ve vi 12 250 000 K. Sdlen stejnho adu ze dne 22. srpna 1927 (. j. 86812/27), tj. po druh etap pozemkov reformy probhajc v letech 1924 a 1926, zmiuje mimo jin zabran majetek Jana II. Lichtentejna, z nho bylo k tomuto datu pevzato 48 514 hektar za 80 429 257 K.346 Ke dni 15. listopadu 1930 bylo pevzato 62 855,3562 ha za 94 789 444 K. Skuten ve hodnoty pevzatch pozemk vak mla dosahovat bezmla 328 milin K, co je podstatn rozdl.347 Reln vyplacen penitch obnos za pevzatou pdu velkostatk se provdlo postupn a se zpodnm.348 Vytovn prvn zlohy na pejmac ceny z osmi velkostatk ve vi 10 milin K probhlo valutou dne 30. ervna 1925, druh zlohy za pevzatou pdu pti velkostatk ve vi 12 milin K valutou dne 2. dubna 1927. Ke dni 27. nora 1932 bylo z celkov pejmac ceny zhruba 96 070 000 K zaplaceno SP 3 077 000 K a na zlohch za lesn pdu 37 milin K. SP tak ml doplatit jet 56 milin K a dle 11 100 000 K jako odkodnn za kvorec a Kostelec.349 st z obnos piznanch Lichtentejnm za pevzat velkostatky byla pouita na placen dan a poplatk podle eskoslovenskch daovch zkon. lo zejmna o dvku z majetku a v souvislosti s mrtm panujcch knat (v roce 1929 zemel Jan II., v roce 1938 Frantiek I.) tak o ddick dvky. Ministerstvo financ vychzelo Lichtentejnm v mezch zkon vstc. Uznvalo takzvan suverenitn bemena, napklad zvazkovou srku ve vi 50 milin K v ppad vymen dvky z majetku a obdobn i v ppad ddickch dvek.350 Do konce roku 1938 bylo z lichtentejnskho pozemkovho majetku pevzato piblin 91 500 ha, a to zejmna formou vyvlastnn SP (zhruba 65 500 ha), sten tak prodejem dvor ve zkrcenm pdlovm zen, prodejem v akcch R a S zkrcenm pdlem a prodejem dlouhodobm pachtm (zhruba 26 000 ha). V ppad prodej dvor zkrcenm pdlem (z takzvan voln ruky)
346

Srov. KUBAK, A. Provdn pozemkov reformy, s. 42 a 44, a NA, fond SP-VS, kart. 330 a kart. 331, . 42. 347 MZA, fond F 28, kart. 261. Sloha roku 1930. Pehled vech pevzatch panstv. 348 Zatm nevyplacen nhrada neboli nhradov pohledvka bvalho vlastnka se roila ron 3 %. Stejn se roila tak nhradov pohledvka, kter nebyla po soudnm rozvrhu vyplacena v hotovosti, ale byla povinn uloena u Nhradov banky SP zzen pi Potovn spoiteln (dve zvan Potovn ekov ad). Srov. PAVEL, A. eskoslovensk pozemkov reforma, s. 36. 349 MZA, fond F 28, kart. 261. Sloha r. 1932. Vytovn od SP . j. 125.556/32 II ze dne 18. srpna 1932. 350 NA, fond SP-VS, G IV, kart. 331, i. . 42.

142

byly uzavrny tisce kupnch smluv. Celkov ve prodejn ceny nen ovem z archivnch materil zjistiteln. Nhrady byly zvisl na mstnch podmnkch, bvaly vak vy ne v ppad pevzet SP. Podle autorova odhadu lo piblin o 100 milin K. Celkov nhrada za pozemky pevzat SP351 byla Lichtentejnm piznna ve vi zhruba 122,5 milin K, vedle toho navc roky ve vi 27,05 milin K, celkem tedy piblin 150 milin K. Trn hodnota pevzatch pozemk vak byla Lichtentejny odhadovna a na 656 milin K.352 Z celkov piznan nhrady vetn rok bylo do konce roku 1938 vytovno zhruba 111,5 milin K, z toho 85,5 milin K bylo vyplaceno v hotovosti, k placen dan (z majetku a ddick) odeteno 23 milin K a na zlohy na jin vdaje 3 miliny K. Dalch zhruba 38 milin K ml SP (respektive Nhradov banka) doplatit.353 Z lichtentejnskch majetk na zem okletnho eskoslovenska se jednalo o zbytek nevyplacen nhrady SP za pevzatou pdu velkostatk Kostelec nad ernmi lesy a Uhnves (+kvorec) ve vi 8,5 milin, vedle toho deponovala Nhradov banka nhradov pohledvky za velkostatky Beclav, Valtice-Lednice, Pozoice-Adamov, Radim a ternberk v celkov vi 7,1 mil K. Z majetk na zem Sudet pak SP dluil za lesn pdu velkostatku Lankroun (vetn rok od roku 1925) stku 13,4 milin K a prostednictvm Nhradov banky za pdu velkostatk Ruda-Hanuovice-Koltejn, Krnov, Lankroun (zemdlsk pda), Rumburk a Moravsk Tebov stku 9 milin K.354 Nen bez zajmavosti, e se finann zleitosti spojen s pozemkovm vlastnictvm v eskoslovensku, konkrtn placen ddick dan, promtaly tak do otzky nslednictv. U v roce 1919 navrhl princ Eduard z Lichtentejna, v t dob knec vyslanec ve Vdni, pln, podle kterho se mli svho nslednictv vzdt hned ti korunn ekatel, a to princ Frantiek de Paula (1853-1938) bez legitimnch ddic, svobodn princ Frantiek mlad (1868-1929), a konen i jeho bratr Alois (1869-1955), otec osmi dt, jen zddil svenectv Velk Losiny. Panujcm
351

Jednalo se piblin o 65 530 ha pdy, z toho 20 340 ha zemdlsk a 45 190 ha lesn pdy. Srov. DALLABONA, L. Die Bodenreform, s. 58. daje o rozloze z: HAL Wien, S 1, kart. 28. Kurze Geschichte, s. 6. 352 Srov. DALLABONA, L. Die Bodenreform, s. 59n. Vychz z: HAL Wien, S 4, kart. 317. Denkschrift I zur Regelung der schwebenden Bodenreformfrage. 353 Tamt, Denkschrift, s. 4. K tomu srov. GEIGER, P. Krisenzeit, s. 246-247. 354 Tamt, Denkschrift, s. 5.

143

knetem by se toti v tomto ppad stal nejstar syn posledn jmenovanho, Frantiek Josef, m by byli Lichtentejnov po dobu dvou generac ueteni placen vysok ddick dan. V roce 1923 se princov Frantiek ml. a Alois vzdali svch nstupnickch prv, princ Frantiek de Paula vak na svm nstupnictv i pes pokroil vk trval. V roce 1929 se po smrti svho bratra Jana II. stal na necelch deset let panujcm knetem.355 *** Mezivlenou pozemkovou reformu je pnosn piblit tak perspektivou jednotlivch obc a jejich oban, kte se parcelace astnili, tedy pohledem regionlnch djin. Sledovat podrobn jej prbh na jednotlivch lichtentejnskch velkostatcch by vak lo nad rmec pedkldan disertace.356 Takov mikrohistorick sondy pleitostn vznikaj.357 Teprve detailn studium ivota vesnice po vzniku samostatnho sttu me odhalit skuten dosah a vznam reformy. Pi jejm provdn toti nelo jen, a to si musme zejmna uvdomit, o pdly zemdlsk pdy bezzemkm a drobnm zemdlcm, ale tak o podporu stavebn innosti soukromnk, a zvlt pak o vt a nronj projekty v jednotlivch obcch jako budovn tlocvien, hi, koupali apod. Parcelace pdy velkostatk a s tm spojen majetkov pesuny tak bezesporu pisply k rozen soukromho podnikn a bytovch monost a k rozvoji spolkov innosti. Pozemkov reforma se vztahovala tak na prmyslov zvody spojen se zabranou pdou. Na lichtentejnskch majetcch (vetn velkostatku Velk Losiny) lo o mlny (Beclav, Chrst, Josefov, Kolodje, Lantorf, Nejdek, Nov Mlny a Tuchoraz), pivovary (Beclav, Kostelec nad ernmi Lesy, Lankroun, Rataje n. S., Rumburk a Velk Losiny), cukrovar ve dnicch, cihelny (Kostelec nad ernmi Lesy., Lankroun, Moravsk Tebov, Plumlov, Potorn, Pozoice, Uhersk Ostroh a Velk Losiny), vpenku ve dnicch, pily (Beclav, Dtichov, Jevany, Olomouc, Plumlov, Velk Losiny) a elektrrnu v Plumlov. Vtina z ve uvedench objekt byla proputna vlastnkovi zpt,358 jin zvody byly odprodny
355 356

Srov. GEIGER, P. Krisenzeit, s. 118-119 a 510. Pehled archivnch materil uloench v MZA v Brn k jednotlivm velkostatkm: VOLDN, V. a kol. Prvodce po archivnch fondech, s. 83-104. 357 HORK, O. Prvn pozemkov reforma a parcelace statku v Pozoicch (v letech 1919-1923). Katedra djin sttu a prva PF MU. Brno 2002. 59 s. Novji T. Mezivlen pozemkov reforma a lichtentejnsk dvr v Pozoicch. Jin Morava, 2005, ro. 41, s. 327-333. 358 Kurzvou uveden objekty zstvaly k roku 1929 v zboru, ostatn byly proputny ze zboru, pedevm podle 3a) zborovho zkona. daje erpny z prce: VOENLEK, J. Pedbn

144

soukromnkm (mln v Kvtnici, pivovar se sladovnou v Uherskm Ostrohu, cihelna v Kounicch a lihovar v Boovicch) nebo zesttnny (mln v Podlesku, pila v Adamov a pily v Hanuovicch a Karlov). Na bvalch lichtentejnskch majetcch byly rovn uskutenny nkter zajmav projekty, kter bychom mohli nazvat veejn-prospnmi. V Pedbnch vsledcch jsou oznaovny jako vznamn projekty a jsou vdy uvdny v poznmkch za tabulkou s daji o jednotlivch velkostatcch.359 Pro ely Sttnho zdravotnickho stavu, pro zzen serologick stanice, byl zesttnn zbytkov statek Bohumil z velkostatku Kostelec nad ernmi Lesy, pro ely Vysok koly zemdlsk v Praze zbytkov statky Uhnves, Netluky a dvr Podlesk Mln z velkostatku Uhnves, pro ely lesnickho odboru Vysok koly zemdlsk v Brn byla zesttnna lesn pda z velkostatku Ktiny-PozoiceAdamov. Msto Prostjov koupilo od velkostatku Plumlov 56 ha pro zzen vojenskho letit. Nkter tradin vazby se naopak naruily. Pro kulturn a sociln ivot vesnice nebyly bez vznamu patrontn vztahy velkostatk k crkevnm objektm. V souvislosti s probhajc pozemkovou reformou dochzelo k vkupu patrontnch povinnost velkostatki neboli nkdej lechtou a u Lichtentejn se krom bnch een objevila opt zajmav specifika. Napklad obce Medlov (velkostatek Nov Zmky) a Kelov (velkostatek ternberk) jako jedin na Morav po vkupu patrontnch povinnost Lichtentejny podaly panujcho knete o pokraovn jeho patrontu, a to bez dalch zvazk tedy o jaksi estn patront.360
5.5 Lichtentejnsk epilog v eskoslovensku

V roce 1938 se stal novm panujcm knetem Frantiek Josef II. z Lichtentejna. Byl prasynovcem knete Frantika I. panujcho v letech 1929 a 1938 a dky sv matce arcivvodkyni Elisabet Amalii Habsbursk byl zce spznn tak s Habsburky (byl synovcem csae Frantika Josefa I. a bratrancem

vsledky (1930). 359 Na lichtentejnskch velkostatcch srov. VOENLEK, J. Pedbn vsledky, s. 670, 826 a 949. 360 Srov. SPISAR, Josef. Pozemkov reforma a patrontn prvo. Vkup patrontnch povinnost. Perov : Jednota duchovenstva arcidiecze olomouck, 1935. (O Lichtentejnech nap. s. 66 a 7172.) K lichtentejnskm patrontnm povinnostem: MZA, fond F 28, kart. 263. Vkup naturlnch dvek fary.

145

Otty Habsburskho).361 Doba jeho panovn zahrnovala Mnichov, obdob druh republiky a protektort a konen i povlen obdob, kdy byl veker lichtentejnsk majetek zkonfiskovn. Zmny, je probhly v roce 1938 v eskoslovensku, pinesly Lichtentejnm komplikace zejmna v oblasti sprvy jejich velkostatk. Ty se toti v dsledku Mnichova nachzely jak v odtrenm pohrani, tak v okletnm eskoslovensku. Na potku roku 1939 talo lichtentejnsk pozemkov vlastnictv na zem pedmnichovskho eskoslovenska jedenct velkostatk o celkov rozloze 68 585 ha. Pouze ti z nich (Pozoice-Adamov, Buovice-dnice a Uhersk Ostroh) o celkov rozloze 24 565 ha zstaly na zem eskoslovenska, ostatnch osm (Krnov, Karlovec, ternberk, sov-Nov Zmky, Moravsk Tebov, Zbeh, Beclav a Valtice-Lednice) o celkov rozloze 44 020 ha se nachzelo na odstoupenm zem. Jednalo se tedy zhruba o dv tetiny lichtentejnskch majetk, z hlediska jejich hodnoty velmi cennch, nebo se na tchto velkostatcch s vjimkou jednoho (Buovice) nachzelo deset zmk, parky, stje, knec honitby a vechny prmyslov zvody, zvlt devask podnik v Beclavi.362 Od bezna 1939 se pak veker lichtentejnsk majetek, odhldneme-li od nkterch mench drav ve vlastnm knectv, stal soust velkonmeck e. Lichtentejnsko zstalo neutrln, od nastalch zmn si vak Lichtentejnov slibovali monost revize pozemkov reformy na svch majetcch a inili v tomto smru podstatn kroky.363 Pedstavy o nprav eskoslovensk pozemkov reformy na lichtentejnskch majetcch jsou obsaeny v dopise prince Karla Alfrda z prosince 1938 adresovanm Karlu Hermannu Frankovi, v t dob zastupujcmu upnmu pednostovi v odtrench Sudetech, pozdji nechvaln proslulmu sttnmu ministru v protektortu.364 Podle navrhovanho kompromisnho een mly bt nkter majetky kneti vrceny. Konkrtn lo o velkostatek Lankroun, kter byl pevzat SP, ale zatm nebyl zaplacen; dle velkostatky Rumburk a RudaHanuovice, za n kne dostal jen st nhrady a formou vrcen tto nhrady by je koupil zpt; a konen by lo o vykoupen nkolika poles, kter musel kne
361 362

Ble: GEIGER, P. Krisenzeit, s. 509n. Srov. ploha . 9, a GEIGER, P. Krisenzeit, s. 244. 363 Tamt, s. 242n. 364 lo o dopis z 6. prosince 1938. Tamt, s. 247-248, a DALLABONA, L. Die Bodenreform, 6162.

146

v dsledku pozemkov reformy odprodat obcm a jednotlivcm. Rozloha poadovanch statk inila vce ne 20 000 ha. Kne argumentoval tradin sociln a charitativn innost Lichtentejn a dle byl pipraven poskytnout zemdlskou pdu pti dvor (celkem 650 ha) k osdlovacm elm jako kompenzaci. Rozsah probhl revize nen jasn. Z archivnch materil v Domcm archivu, ze kterch vychzela Lucia Dallabona, se zd, e tento knec kompromisn nvrh pijat nebyl. K majetkovm zmnm vak dochzelo i po roce 1939.365 Nedlouho po ukonen druh svtov vlky byl na zklad dekretu prezidenta republiky z 19. kvtna 1945 . 5 Sb., o neplatnosti nkterch majetkovprvnch jednn z doby nesvobody a o nrodn sprv majetkovch hodnot Nmc, Maar, zrdc a kolaborant a nkterch organisac a stav, dn majetek sttn nespolehlivch osob, za kter se povaovaly tak Lichtentejnov, pod nrodn sprvu. Podle 4 psm. a) dekretu se za sttn nespolehliv osoby povaovaly osoby nmeck nebo maarsk nrodnosti, tedy podle 6 osoby, kter se k tmto nrodnostem pihlsily pi ktermkoliv stn lidu od roku 1929 nebo byly leny nrodnostn skupiny i politick strany. Lichtentejnov byli povaovni za Nmce na zklad vsledk stn lidu z roku 1930, kdy se lenov rodu pihlsili k nmeck nrodnosti. Nrodn sprva proto byla zavedena na majetky knete Frantika Josefa II. a princ Aloise, Emanuela a Jana vmry Zemskho nrodnho vboru v Brn, ppadn ministerstva zemdlstv.366 Vmrem ministerstva zemdlstv . j. 2037/V-1/1945 ze dne 26. ervna 1945 byla zavedena nrodn sprva do vech podnik i majetkovch podstat knete Frantika Josefa II. z Lichtentejn na zem eskoslovensk republiky. Nrodnm sprvcem knecho majetku byl jmenovn Ing. Gustav Artner, profesor Vysok koly zemdlsk

365

Srov. DALLABONA, L. Die Bodenreform, s. 52. Vychz z: HAL Wien, S 1, kart. 28. Bodenreform Tschechoslowakei. Rckgabe von Gtern an S. D. Frsten von Liechtenstein. Dallabona petiskuje seln pehled vvoje lichtentejnsk pozemkov drby v letech 1937 a 1944. K rokm 1937 a 1938 uvd celkovou vmru 78 000 ha (z toho 8 000 ha zemdlsk pdy), k roku 1939 vmru 97 000 ha (z toho 10 000 zemdlsk pdy), k roku 1940 vmru 95 000 ha (z toho 9 000 ha zemdlsk pdy) a k roku 1941 vmru 93 000 ha (z toho 8 000 zemdlsk pdy). K tomu srov. GEIGER, P. Krisenzeit, s. 248 a 512. Zd se, e nejde o pehled pozemkovho vlastnictv pouze v SR, ale o veker pozemkov vlastnictv Lichtentejn, kterm dle v Rakousku patilo vce ne 20 000 ha pdy a ke dni 1. ledna 1939 ho koupmi rozili na 30 463 ha pdy. Srov. VOLDN, V. a kol. Prvodce po archivnch fondech, s. 62. 366 Srov. MRZEK, J. Obraz Velk vpenka, s. VII a XII.

147

v Brn, kter znal lichtentejnsk hospodstv i v souvislosti s aktivitami kolnho lesnho statku Masarykv les (dnes koln lesn podnik Masarykv les Ktiny).367 Veker lichtentejnsk majetek byl konfiskovn o msc mladm dekretem . 12 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda. Pozdj dekret . 108 Sb., o konfiskaci neptelskho majetku a o Fondech nrodn obnovy, kterm se konfiskoval ostatn neptelsk majetek, se v ppad Lichtentejn ji neuplatnil. Podle 1 odst. 1 psm. a) ve smyslu 2 dekretu . 12/1945 Sb. byl kne Frantiek Josef II. oznaen vyhlkou Okresnho nrodnho vboru v Olomouci ze dne 31. ervence 1945 za osobu nmeck nrodnosti.368 Ve vyhlce se pe, e citovanmu byl vyhlenm cit. dekretu podle 1, odst. 1, zkonfiskovn pro ely pozemkov reformy a to bez nhrady zemdlsk majetek dle 4 cit. dekretu, kter leel v politickch okresech Moravsk Beroun, Boskovice, Brno-venkov, Uhersk Brod, Bruntl, Hlun, Hodonn, Uhersk Hradit, Hustopee, Krnov, Kyjov, Litovel, Mikulov, Olomouc-venkov, Opava, Prostjov, Rmaov, ternberk, umperk, Moravsk Tebov, Vykov a Zbeh [seazeno abecedn]. Oznaen tedy provedl Okresn nrodn vbor pslun podle msta stedn sprvy majetku. Konkrtn obce, kde se doten zemdlsk majetek nachzel, pak mly bt uvedeny vdy ve vyhlkch vyvench u ve zmnnch 22 okresnch nrodnch vbor. Ve vyhlce byla tak uvedena monost uplatnn vjimky z konfiskace podle 1 odst. 2 dekretu, pokud se Frantiek Josef II. aktivn zastnil boje za zachovn celistvosti a osvobozen eskoslovensk republiky, a to u Okresnho nrodnho vboru v Olomouci do 15 dn ode dne vyven vyhlky, tedy ode dne 2. srpna 1945. lenov lichtentejnskho rodu, zastoupen generlnm zmocnncem Karlem Alfrdem, princem z Lichtentejna, se snaili prvn cestou zvrtit zaveden

367

Srov. AMU, fond B 63, kart. 5, . 123 a 124 (opis). Prvn posudek o ednch zkrocch proti Liechtensteinskmu majetku ze dne 20. srpna 1945, s. 1-2. K prof. Ing. Gustavu Artnerovi srov. NOVOTN, G. Profesor ing. Gustav Artner. Djiny vd a techniky, 1999, ro. 32, . 4, s. 215-237; T. Dubansk rodk prof. ing. Gustav Artner (1890-1967) lesnk praktik a pedagog. In Jin Morava 2001. Vlastivdn sbornk 37. Sv. 40. Brno; Mikulov : Muzejn a vlastivdn spolenost; Sttn okresn archiv, 2001, s. 169-186, a T, ARTNER, Gustav. In VOAHLKOV, Pavla a kol. Biografick slovnk eskch zem A. Praha : Historick stav; Libri, 2004, s. 127-128. 368 MZA, fond Krajsk nrodn vbor v Brn - B 124, kart. 718. Vyhlka ONV v Olomouci . j. 470/pres ze dne 31. ervence 1945.

148

nrodn sprvy, zejmna pak zabrnit nsledn konfiskaci jejich majetk.369 Jejich prvnm zstupcem byl prask advokt JUDr. Emil Sobika a zejm z jeho iniciativy370 se podailo zskat pro spoluprci tak profesora JUDr. Frantika Weyra, kter vypracoval celkem tyi strojopisn prvn posudky: dva v roce 1945 a dva v roce 1947.371 Jako podklady pro Weyrovy shrnujc posudky slouily dva posudky z oblasti mezinrodnho prva profesora JUDr. Bohumila Kuery a jeden prvnhistorick zejm od profesora JUDr. Frantika dy.372 Jako zkladn argumenty Lichtentejnov uvdli373: 1. majetek panujcho knete je majetkem cizho sttu uznanho v eskoslovensku recipovanm zkonem . 15/1893 . z.; 2. lenov lichtentejnskho rodu se nikdy nepihlsili k nmeck nrodnosti, uvaj sice nmeckho jazyka, ale jsou obany Lichtentejnska; 3. Lichtentejnsko bylo ve vlce neutrln, jeho oban se proto nemohli aktivn zastnit boje za zachovn celistvosti a osvobozen eskoslovensk republiky; 4. konfiskace odporuje mezinrodnmu prvu. V ppad majetku Aloise, prince z Lichtentejna (velkostatek Velk Losiny), byla podna stnost (odvoln) na rozhodnut ministerstva zemdlstv ze dne 7. bezna 1946 o zaveden nrodn sprvy, kterm zamtlo stnost na vmr Zemskho nrodnho vboru v Brn ze dne 19. z 1945 o zaveden nrodn sprvy
369

Srov. AMU, fond Frantiek Weyr - B 63, kart. 5, . 123-142. Posudky a korespondence v zleitosti Lichtentejn 1945-1947. Karton obsahuje nejen strojopisy posudk Frantika Weyra a jeho podklady, ale i posudky dalch prvnk (Frantika Svobody, Bohumila Kuery a zejm Frantika dy) a korespondenci. Umouje sledovat iroce zaloenou lichtentejnskou aktivitu v dan vci. 370 Emil Sobika byl Weyrovm nevlastnm synovcem. 371 AMU, fond B 63, kart. 5, . 123 a 124 (opis). Prvn posudek o ednch zkrocch proti Liechtensteinskmu majetku, 20. srpna 1945, 32 s., a zvlt dodatek k tomuto posudku: tamt, . 125 a 126 (opis). Kritick rozbor judikatury Nejvyho soudu (judikt . 7751 a 8982 Sb. Vnho) o otzce recepce starorakouskho zkona ze dne 12. ledna 1893 . 15 . z. o schvlen knec Lichtensteinsk rodinn smlouvy ze dne 1. srpna 1842 do eskoslovenskho prvnho du, 25. srpna 1945, 12 s. Tamt, . 128, Gutachten bezglich der von der SR gegen Liechtenstein eingeleiteten Konfiskationspraxis, 13. jna 1947, 46 s., a . 127, Nachtragsgutachten zu dem Gutachten vom 13. Oktober 1947, 21. listopadu 1947, 27 s. 372 Tamt, . 138, Posudek o nkterch otzkch mezinrodnch v souvislosti s konfiskac Liechtensteinskch statk v SR, 20. z 1947, 15 s., a . 139, Dodatek k posudku o nkterch otzkch mezinrodnch v souvislosti s konfiskac Liechtensteinskch statk v SR, 16. listopadu 1947, 15 s. Oba posudky nebyly podepsny, jako jejich autor je uveden prof. Kuera. Dle tamt, . 141, Historicko-prvn posudek o majetku Liechtensteinskm, jak o t. zv. statcch korunnch, bez autora a data, 10 s. S ohledem na autory ostatnch posudk a vlastn obsah posudku je pravdpodobn, e jeho autorem byl prof. da. 373 Srov. MRZEK, J. Obraz Velk vpenka, s. VII.

149

na velkostatku Velk Losiny. Stnost byla nlezem Sprvnho soudu ze dne 10. prosince 1948, . 220/46-4 s konenou platnost zamtnuta (Boh. adm. 2024).374 Sprvn soud se vyslovil, e podle 6 dekr. . 5/1945 Sb. jest povaovati za nespolehliv osoby Nmce a Maary, u nich jsou dny znaky tam uveden, a to bez vjimky, tud i pslunky cizho sttu neutrlnho.375 Tento nlez do znan mry pedjmal i rozhodnut tkajc se hlavn sti lichtentejnskho majetku, a to majetku panujcho knete Frantika Josefa II. Konen verdikt o tom vak padl a po nkolika stnostech (odvolnch) nlezem Sprvnho soudu na konci roku 1951. V ppad majetku Frantika Josefa II. byla podna stnost na rozhodnut Zemskho nrodnho vboru v Brn ze dne 16. ledna 1946, . 86/VIII/26-1946, o konfiskaci zemdlskho majetku, kterm zamtl stnost na vyhlku Okresnho nrodnho vboru v Olomouci. Stnost byla nlezem Sprvnho soudu ze dne 21. listopadu 1951, . 138/46-5, s konenou platnost zamtnuta. Sprvn soud rozhodoval v kolegiu pti soudc po veejnm len konanm dne 6. prosince 1948 a v neveejnm zasedn na podklad vydanch sprvnch a odvodnch spis podanch alovanm adem. V odvodnn se soud zevrubn vyjdil k nkterm nmitkm stovatel, napklad k otzce pslunosti Okresnho nrodnho vboru v Olomouci k vydn konfiskan vyhlky. Ty zsadn vak eil znan svrzn. lo zejmna o problematiku charakteru vlastnictv lichtentejnskho majetku a nrodnosti knete Frantika Josefa II. V ppad problematiky vlastnictv Lichtentejn se jednalo o staronov posouzen recepce zkona . 15/1893 . z. publikujcho rodinnou smlouvu z roku 1842 a z toho plynoucch dsledk. V tto otzce Sprvn soud nevychzel ze star judikatury Nejvyho soudu (Vn civ. 7751 a 8982) zastvajc stanovisko, e recipovny nebyly a e v eskoslovensku neplat, a respektoval naopak lichtentejnsk stanovisko, zastvan tak profesorem Sedlkem v jeho prvnm posudku, e k jejich recepci dolo. V dsledku recepce skho zkona mlo nleet vrchn vlastnictv (k podstat) lichtentejnskmu rodu jako korporaci a panujc kne byl pouze povacm (uitkovm) vlastnkem. Na rozdl od stanoviska stovatele vak Sprvn soud povaoval s odvolnm na judikaturu
374

Bohuslavova sbrka nlez sprvnho soudu ve vcech administrativnch. Ro. 29. Nlezy z roku 1948 (1805-2033). Praha 1949, s. 562-566. 375 Tamt, s. 562. Obdobn k tomu dolo i u Emanuela a Jana, princ z Lichtentejna, nlezem z 21. listopadu 1951 . 203/46.

150

Sprvnho soudu (Boh. adm. 2030/48) za rozhodujc pro uren vlastnictv kne.

(v

ppad 1 odst. 1 dekretu . 12/1945 Sb.) knihovn zpis, kde byl uveden panujc V zleitosti nrodnosti knete Frantika Josefa II. Sprvn soud v odvodnn uvdl: Ve vci sam dospl alovan ad k zvru, e stovatel je osobou nmeck nrodnosti ve smyslu ustanoven 1 odst. 1 psm. a) dekretu . 12/1925 Sb., na zklad zjitn, e u ns bylo a jest veobecn znmo, e je nmeck nrodnosti. Podle 48 ost. 1 vld. na. . 8/28 Sb. (sprvn d) nepotebuj vci veobecn znm dkazu vbec, tedy ani dkazu ve sprvnch spisech njak doloenho, jest vak proti zjitn adu o veobecn znmosti urit vci ppustn protidkaz.376 Sprvn soud vyslal jasn signl: pro Lichtentejny nebylo v povlenm eskoslovensku msto. Je nepochybn, e se lenov rodu pihlsili pi stn lidu v roce 1930 k nmeck nrodnosti.377 Pokud by tak neuinili, pesto by je ady mohly povaovat za Nmce to z povlen judikatury vyplv jasn. Jejich majetek by pochopiteln podlhal konfiskacm, i kdyby lenov rodu trpli pod nacistickm nebo faistickm terorem - to stanovil ji samotn dekretu . 12/1945. A i kdyby se Lichtentejnov aktivn astnili boje za zachovn celistvosti a osvobozen eskoslovensk republiky, pesto by to jejich majetek zachrnilo jen doasn. Bezpochyby by byl pijat speciln lichtentejnsk zkon obdoba takzvanho lex Schwarzenberg.378 Historie Lichtentejn v eskoslovensku se mla uzavt. Komunistick reim jim neumonil ani nvtvy Vranova, kde je pochovna vtina len rodiny. Vzhledem k nevyjasnnm majetkovm otzkm esk republika dodnes s Lichtentejnskem diplomatick styky nenavzala.

376

MZA, fond B 124, kart. 718. Nlez Sprvnho soudu ze dne 21. listopadu 1951, . 138/46-5, s.

3.
377

Nen pravdou, e by tato skutenost byla zjitna a v souvislosti se soudnmi spory Lichtentejn proti esk republice vedenmi v devadestch letech minulho stolet ped nmeckmi soudy. Srov. MRZEK, J. Obraz Velk vpenka, s. VII, VIII a XII. Tento fakt byl znm adm a soudm u po roce 1945 (srov. Boh. adm. 2024/48, op. cit. v pozn. 374). 378 Ppadn vydn takovho zkona bylo tak pedmtem posudk prof. Weyra z jna a listopadu 1947. Srov. op. cit. v pozn. 371.

151

6 Zvr
Pokud m bt vlastnictv povaovno za nedotknuteln i dokonce posvtn prvo, jak teme v Deklaraci prv lovka a obana z roku 1789 a obdobn i v pozdjch evropskch stavch, tak politick djiny zeteln ukazuj, e jde o prvo znan relativn a podmnn. Hlavn podmnkou jeho nedotknutelnosti je toti jeho garant, kter obecnou a v danch souvislostech i konkrtn chpanou ochranu vlastnictv deklaroval. Kad vraznj zmna politickho reimu, kad diskontinuita ve vvoji spolenosti se odrazila ve vlastnickch vztazch. m pronikavj zmny probhaly, tm vraznj pesuny v majetkov drb nsledovaly. Problematika zsah do vlastnictv je znan obshl a zav v posledn dob oprvnn nrst badatelskho zjmu. Pedkldan disertan prce se zamila na prbh dvou stejnch zsah do vlastnickch vztah v naich novjch djinch: na mezivlenou pozemkovou reformu a konfiskace po druh svtov vlce. Oba povlen procesy jsou zasazeny do vvoje chpn institut konfiskace a vyvlastnn a ochrany vlastnictv a pedstaveny konkrtn roce 1918 a 1945. Nejvraznj zsahy do koncepce vlastnictv jako neomezenho prvnho panstv vlastnka nad vc, kter byla obsaena ve Veobecnm obanskm zkonku z roku 1811 (srov. 353, 354, 365) a v nkterch rakouskch stavch z let 1848 a 1867 (zvlt v l. 5 sttnho zkladnho zkona . 142/1867 . z.), pedstavovaly v obdob mezivlenho a povlenho eskoslovenska konfiskace, vyvlastnn a opaten v rmci pozemkov reformy (zejmna zbor a nsledn pevzet zabranho majetku). Zatmco konfiskace a vyvlastnn je mon vnmat nejen jako prvn instituty uplatovan v uritm obdob, ale tak jako obecn zpsoby zsah do vlastnickho prva, u mezivlen pozemkov reformy jde o konkrtn prvnhistorickou udlost spojenou s obdobm prvn republiky. V jejm rmci bylo uvno jak postup konfiskanch (vyvlastnn bez nhrady pslunk Habsbursko-Lotrinsk dynastie), tak vyvlastovacch (v ostatnch ppadech, i kdy nhrada nebyla poskytovna v pln vi). Tento konfiskan rozmr pedznamenal i een po druh svtov vlce a pravu v dekretech prezidenta republiky. z perspektivy povlench zsah do lichtentejnskho majetku v eskoslovensku po

152

V souladu se souasnou prvn kulturou by se mohlo zdt, e u vyvlastnn jde o tradin a legitimn nstroj sttu a jeho prvnho du, zatmco u konfiskac o poruen zkladnch prvnch princip a pravidel. Z historick perspektivy tomu bylo prv naopak. Konfiskace pedstavovaly jeden z tradinch trest a byly chpny jako zcela pirozen soust prvnch d. Obecn institut vyvlastnn pinesla a ra francouzsk revoluce a velkch kodifikac z potku 19. stolet. V otzce nhrady u vyvlastnn byla dokonce nkter ustanoven ABGB natolik liberln, e si za prvn republiky vynutila stavn korekce. Dvacetilet mezivlen etapa je ponkud paradoxn v naich prvnch djinch prvnm obdobm, kdy se v prvnm du setkvme se vemi ve zmiovanmi zsahy do vlastnickho prva. Trestn prvo platn v eskch zemch v 19. stolet neznalo, na rozdl od dob dvjch i pozdjch (vetn souasnosti), trest propadnut (konfiskace) majetku. Staronov byl tento trest zakotven a v dob prvn svtov vlky csaskm nazenm . 156/1915 . z., o ruen za nhrady kody pi zrdnch inech spchanch za vlench dob, a dle pak v eskoslovenskm prvnm adu. Trest konfiskace se vak v prvn republice nestal soust recipovanho trestnho zkona, ale byl upraven nkterch specilnch zkonech. Vzhledem k rozen lichevnch v praktik

souvisejcch s vlenm a povlenm strdnm se tento trest objevil v protilichevnch zkonech ( 18 zk. . 568/1919 Sb. z. a n., o trestn vlen lichvy). Rovn 29 zk. . 50/1923 Sb. z. a n., na ochranu republiky, a 184 zk. . 131/1936 Sb. z. a n., o obran sttu, znaly monost zabaven sti jmn, spe vak jako vjimku. Z hlediska zkladnch prvnch princip reprezentoval ABGB a jeho ustanoven o vyvlastnn na dlouhou dobu nai posledn modern pravu, kter odpovdala koncepci zkladnch prv a ke kter jsme se po roce 1989 vrtili. Po vzniku samostatnho eskoslovenska v roce 1918 byla naopak ochrana vlastnictv vzhledem k rozshl pozemkov reform relativizovna. Z dvodu provdn reformy byla v stavn listin z roku 1920 zakotvena monost vyvlastnn bez nhrady ( 109). Z pvodn iroce uzkonnho zmocnn v rmcovm zborovm zkon ( 9 zk. s. 215/1919 Sb. z. a n.) bylo nakonec provedeno pevzet bez nhrady pouze v ppad majetku len HabsburskoLotrinsk dynastie a lechtickch nadac. Prvn republika tak jet dokzala nepekroit hranice slunosti a rozumnosti, jak si pl zvlt historik Josef Peka.

153

Mezivlen pozemkov reforma pedstavovala jednu z nejdleitjch zleitost, ke kterm krtce po vzniku novho sttu politick reprezentace pistoupila. Vedle pevratu byla hodnocena jako nejvt in mlad republiky, jako jeho dovren a vlastn uskutenn (T. G. Masaryk). Jej vsledky vak zjemce o pdu zcela neuspokojily, navc byla provedena jen sten. Tm vichni autoi, kte hodnotili prbh a vsledky reformy, se vak shoduj v tom, e vraznm zpsobem rozila soukrom vlastnictv a poslila prvorepublikovou sttotvornou vtinu. Souasn je vak nepochybn, e byl naruen tradin princip ochrany vlastnictv a pipraven prostor i zkonn nstroje pro zsahy do soukromho zejmna pozemkovho vlastnictv v dobch po roce 1939, 1945 a 1948. Prvorepublikov prvn a zvlt stavn prava tak mohla bt a byla zneuita za protektortu a vyuita tak po vlce v podob konfiskac, znrodnn, nov pozemkov reformy nebo takzvanho Lex Schwarzenberg. Formou vzjemn komparace jsem se podrobnji zabval mezivlenou pozemkovou reformou a konfiskacemi podle takzvanch Beneovch dekret. V obou ppadech lo o zsadn zsahy do soukromho vlastnictv, oba byly dsledkem vlench udlost a u obou hrla krom een socilnch a hospodskch problm primrn roli zmna mocensko-politickho vlivu. Z asovho hlediska se vak liily. Zatmco mezivlenou pozemkovou reformu charakterizovaly dlouhodobost a evolunost doprovzen velkm mnostvm prvnch pedpis, povlen konfiskace byly otzkou malho mnostv pedpis a hlavn rychlosti a radikality. V politick rovin pedvdaly zsahy do pozemkovho majetku takzvan Washingtonsk deklarace ze dne 18. jna 1918, na druh stran Koick vldn program ze dne 5. dubna 1945. Z prvnho hlediska bylo uplatovno obdobn schma a legislativn-technick nstroje. Pomysln prolog stednch zkon obou povlench zsah pedstavovaly pedpisy znemoujc nakldn s dotenm majetkem. Byly jimi zkon . 32/1918 Sb., o obstaven velkostatk a dekret presidenta republiky . 5/1945 Sb., o neplatnosti nkterch majetkov-prvnch jednn z doby nesvobody a o nrodn sprv majetkovch hodnot Nmc, Maar, zrdc a kolaborant a nkterch organisac a stav. Hlavn pedpisy povlench zsah do pozemkovho vlastnictv byly pijaty pomrn zhy: pro mezivlenou pozemkovou reformu v prvnch dvou letech po vzniku eskoslovenska a pro povlen konfiskace v roce 1945. Jednalo se zejmna o takzvan zborov zkon (. 215/1919 Sb., o zabrn velkho majetku 154

pozemkovho), v ppad zemdlskho majetku o dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda. Oba pedpisy dobe dokldaj zjitenou atmosfru doby i snahy o zsadn promnu a zsah do pozemkovho vlastnictv. Zborov zkon vak ml charakter pouze zkona rmcovho, praktick realizace mohla bt uskutenna a po pijet nvaznch norem, kter pvodn radikalitu zvlt s ohledem na mezinrodn souvislosti a zvazky mrnily. V ppad konfiskanch dekret naopak dochzelo ke zmn vlastnickch vztah s okamitou platnost (ex lege a ipso iure). Krom prvnho rozmru v sob povlen zsahy zahrnovaly tak podstatn rozmr mezinrodn, sociln a nrodnostn. stedn tez komparativnho oddlu pedkldan prce, je umouje lpe pochopit pbuznost i rozdlnost povlench pstup k zsahm do vlastnictv a k omezen vlastnickho prva, je upozornn na ideovou spznnost situace po roce 1918 a po roce 1945. Fakt, e po vzniku eskoslovensk republiky radikln nzor na proveden pozemkov reformy nepevil, byl patrn zsluhou nkolika jednotlivc politik, historik a prvnk. Rozhodujc faktor pro odlin een citlivch otzek ve zlomovch letech vak spoval nkde jinde - v situaci na mezinrodn scn, kter prola mezi vlkami podstatnm vvojem a v souvislosti s porkou nacismu ovlivnila osudy Evropy a zvlt jej vchodn sti na dalch vce ne tyicet let. Zvren a souasn stejn st prce se zamila na prvn postaven Lichtentejn a na vvoj jejich vlastnictv v eskch zemch s drazem kladenm na obdob po vzniku samostatnho eskoslovenskho sttu. Jako strunou rekapitulaci lichtentejnskho pbhu, kter reprezentativn odr zlomy naich djin, meme zopakovat charakteristiku mezi konfiskac a vyvlastnnm. Lichtentejnov pili na Moravu v polovin 13. stolet a postupn se etablovali jako pedn domc pansk rod. Vrazn poslen jejich postaven vak pinesla a poblohorsk aktivita bratr Karla, Maxmilina a Gundakara. Literatura uvd, e z celkov rozlohy lichtentejnskch statk z konce 19. stolet bylo vce ne tyicet procent zskno mezi lety 1620 a 1650. Od t doby se lichtentejnsk pozemkov vlastnictv rozrstalo a vzestup rodu byl korunovn v roce 1719, respektive v roce 1723 ziskem hodnosti skho stavu.

155

Vznik samostatnho eskoslovenska a mezivlen pozemkov reforma pinesly vrazn zmny do jejich prvnho postaven a rozsahu pozemkovho vlastnictv. Vzhledem k neblaze proslul angaovanosti Karla z Lichtentejna v poblohorskch pomrech se uvaovalo o konfiskaci jejich majetku, co bylo v obecn podob zakotveno v 9 takzvanho zborovho zkona z roku 1919. Nvaznmi pedpisy vak tato eventualita provedena nebyla a lichtentejnsk pozemkov majetky byly pebrny (vyvlastovny) v rmci dnch akc pozemkov reformy. Jej provdn na majetku cizch sttnch pslunk s sebou pinelo adu specifik a problematika Lichtentejn patila k nejkomplikovanjm. Stejn jako dal vlastnci velkho pozemkovho majetku se nehodlali smit se zborem a s pevzetm pdy. Aktivn vystupovali proti provdn pozemkov reformy pi vech pleitostech v eskoslovensku i na mezinrodn scn: z jejich popudu bylo u eskoslovenskch soud zahjeno nkolik soudnch spor a ciz diplomacie v jejich zjmech opakovan intervenovaly u eskoslovensk vldy. I z tchto dvod probhala pozemkov reforma na majetcch cizch sttnch pslunk pomalu a nerovnomrn a v konenm dsledku zdaleka nepostihla veker zabran majetek. Podle stavu k potku roku 1939 zstvalo Lichtentejnm v eskoslovensku v rznch formch drby 68 585 ha. Jejich pozemkov vlastnictv se zmenilo piblin o 91 500 ha, a to zejmna formou vyvlastnn Sttnm pozemkovm adem (zhruba 65 500 ha), sten tak prodejem dvor ve zkrcenm pdlovm zen, prodejem v akcch R a S zkrcenm pdlem a prodejem dlouhodobm pachtm (zhruba 26 000 ha). Nhrada za pozemky pevzat Sttnm pozemkovm adem (tedy zmiovanch 65 500 ha) byla Lichtentejnm piznna vetn rok zhruba ve vi 150 mil. K. Trn hodnota tchto pozemk vak byla odhadovna a na 656 mil. K. Nelze nezmnit, e majetek, kter Lichtentejnov zachrnili pi provdn mezivlen pozemkov reformy a za kter by jim jinak byla v ppad pevzet vyplacena nhrada, stt po vlce zkonfiskoval - jak z podstaty konfiskace plyne, bez nhrady. Obdobn vvoj se v prvn polovin 20. stolet nevyhnul ani pozemkovm majetkm dalch cizch sttnch pslunk nmeck a maarsk nrodnosti. V ppad Lichtentejn vak vstoupilo do hry nkolik vjimench moment. Prvnm postavenm Lichtentejn se opakovan zabvaly nejvy soudy - v roce 1927 a 1928 Nejvy soud, po roce 1945 Sprvn soud - a v rmci 156

svch posudk rovn vznamn autority - profesoi JUDr. Jaromr Sedlek

roce 1928, po druh svtov vlce JUDr. Frantiek Weyr a JUDr. Bohumil Kuera. Tito odbornci se vyjadovali zejmna k otzce posouzen recepce podle zkona . 11/1918 Sb. z. a n., k problematice suverenity Lichtentejnska a s tm souvisejcho uznn knectv eskoslovenskem, po druh svtov vlce zase k uplatovn takzvanch Beneovch dekret na Lichtentejny. Vklad reprezentovan prvn vdou musel nakonec ustoupit prvn-politickmu een sttnch ad a soud. To byl trend nastaven u po roce 1918, konfiskace v roce 1945 znamenaly jen jeho pirozen vystn. Vzhledem k mezivlen pozemkov reform a povlenm konfiskacm tak nebyly trvale navzny diplomatick styky mezi eskoslovenskem a Lichtentejnskem. Tento stav petrvv dodnes.

Pouit zkratky
ABGB Allgemeines brgerliches Gesetzbuch, Veobecn obansk zkonk, vyhlen v roce 1811, ve znn novel platn v SR a do roku 1950 157

AUB Acta Universitatis Brunensis Aufl. Auflage (vydn) BGB Brgerliches Gesetzbuch, nmeck obansk zkonk z roku 1896 inv. . inventrn slo fol. foliant HAL Wien Hausarchiv der Regierenden Frsten von Liechtenstein, Wien kart. karton MZA Moravsk zemsk archiv nkl. vl. vlastnm nkladem NA Nrodn archiv ONV Okresn nrodn vbor OZ Obansk zkonk (. 40/1964 Sb.) o. z. o. Obecn (Veobecn) zkonk obansk (ABGB) PZ pestupkov zkon (. 200/1990 Sb.) . z. sk zkonk (t Z. .) Sb. z. a n. Sbrka zkon a nazen (v prci citovna jen jako Sb.) Sb. z. pol. Sbrka zkon politickch Sb. z. s. Sbrka zkon soudnch SNR Slovensk nrodn rada SP Sttn pozemkov ad SA Sttn stedn archiv (nov Nrodn archiv) TZ trestn zkon (. 140/1961 Sb.) z. z. zemsk zkonk zk. . zkon slo zk. l. zkonn lnok ZGB Zivilgesetzbuch, vcarsk obansk zkonk z let 1907 a 1911 (zkon o obligacch, povaovan za V. st obanskho zkonku)

Seznam pramen a literatury

Archivy
Archiv Masarykovy univerzity (AMU). Fond Frantiek Weyr (B 63).

158

Fond Jaromr Sedlek (B 76) nezpracovan fond. Hausarchiv der Regierenden Frsten von Liechtenstein, Wien (HAL Wien). Moravsk zemsk archiv (MZA) v Brn. Fond Obvodov adovna Sttnho pozemkovho adu v Brn (B 36). Fond Krajsk nrodn vbor v Brn (B 124). Fond Lichtentejnsk stedn editelstv v Olomouci (F 28). Fond stedn editelstv statk v SR v Kolodjch (F 29). Sttn okresn archiv Brno-venkov. Archiv msteka Pozoice. Nrodn archiv (NA) v Praze, dve Sttn stedn archiv (SA) v Praze. Fond Ministerstvo zemdlstv (MZ). Fond Sttn pozemkov ad 1919-1935 (SP).

Publikovan prameny a sbrky dokument

BENE, Edvard. Pamti. Od Mnichova k nov vlce a k novmu vtzstv. 4. vyd. Praha : Orbis, 1948. T. Svtov vlka a nae revoluce. Vzpomnky a vahy z boj za svobodu nroda. Dl III. Dokumenty. 6. nezm. vyd. Praha : Orbis; in 1935. T. est let exilu a druh svtov vlky. ei, projevy a dokumenty z r. 1939-45. Praha : Orbis; Drustevn prce, 1946. CESAR, Jaroslav, OTHAL, Milan (edd.). Hnut venkovskho lidu v eskch zemch v letech 1918-1922. Praha : SAV, 1959 [na tit. list chybn 1958]. ERN, Jan Matou (ed.). Boj za prvo. Sbornk akt politickch u vcech sttu a nroda eskho od roku 1848. S vklady historickmi. st I-II. Praha : Bursk & Kohout, 1893. GRONSK, Jn (ed.). Komentovan dokumenty k stavnm djinm eskoslovenska. Dl I. 1914-1945. Praha : Karolinum, 2005. JECH, Karel (ed.). Nmci a Maai v dekretech prezidenta republiky. Studie a dokumenty 1940-1945. Praha; Brno : stav pro soudob djiny AV R; Doplnk, 2003. JECH, Karel, KAPLAN, Karel (edd.). Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Dokumenty. 2. oprav. a dopl. vyd. Brno : Doplnk, 2002. KLIMEK, Antonn, NOVKOV, Helena, POLIENSK, Milada, TOVK, Ivan (edd.). Vznik eskoslovenska 1918. Praha : stav mezinrodnch vztah, 1994.

159

Kniha prw nad peinnjmi hrdelnjmi a nad tkmi du Mstskho (toti Policye) pestupky. Dl I-II. We Wjdni : Trattner, 1804. Koick vldn program. Program nov eskoslovensk vldy Nrodn fronty ech a Slovk. Praha : Svoboda, 1974. KUBE, Vladimr. a chtl bych to vechno znovu. [Pamti.] Brno : Masarykova univerzita, 1994. LESJUK, Petr, MAL Irena, IVOTA, Ji. Z innosti dlnickch rad v obdob boj o charakter republiky. Vbr dokument z let 1919-1920. Sbornk archivnch prac, 1960, ro. 10, . 1, s. 3-110 (vybran dokumenty, s. 12n.). MASARYK, Tom Garrigue. Svtov revoluce. Za vlky a ve vlce 1914-1918. 20. (3. oprav.) vyd. Praha : in; Orbis, 1936. ONDRU, Radek (ed.). Vybran rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ve vcech administrativnch (1918-1948) a jejich vyuit v souasn aplikan praxi. Praha : Linde, 2001. PEEK, Ji a kol. (edd.). Nmeck meniny v prvnch normch 1938-1948. eskoslovensko ve srovnn s vybranmi evropskmi zemmi. Brno; [Praha] : Doplnk; stav pro soudob djiny AV R, 2006. Ppravn osnovy trestnho zkona o zloinech a peinech a zkona pestupkovho. I. Osnovy. II. Odvodnn osnov. Vydala Komise pro reformu eskoslovenskho trestnho zkona. Praha : Ministerstvo spravedlnosti, 1926. RAN, Ladislav (ed.). Pamti Dra Aloise Rana. Praha : nkl. vl., 1929. Sbornk dokument k prosincov stvce 1920. Praha : SNPL, 1954. SEDLEK, Jaromr. Prvn posice rodu knat z Liechtensteinu a na Liechtenstein podle prva eskoslovenskho. Sv. II. Dokumenty k posudku. Olomouc : nkl. vl., 1928. SCHELLE, Karel, SCHELLEOV, Ilona (edd.). Civiln kodexy. 1811-1950-1964. Brno : Doplnk, 1993. TOBOLKA, Zdenk (ed.). Proces Dra Krame a jeho ptel. Sv. 5. Rozsudek prvn stolice. st 1. Praha : nkl. vl., 1920. VANEK, Vclav, MAL, Karel a kol. (edd.). Prameny k djinm sttu a prva v eskoslovensku. Praha : SPN, 1967. VESEL, Zdenk (ed.). Djiny esk politiky v dokumentech. Praha : Professional Publishing, 2005. T. Djiny eskho sttu v dokumentech. Praha : Epocha, 2003. 160

VOENLEK, Jan (ed.). Pedbn vsledky eskoslovensk pozemkov reformy. Zem esk a Moravsko-slezsk. Praha : nkl. vl., 1930. WEYR, Frantiek. Pamti 3. Za okupace a po n (1939-1951). Brno : Atlantis, 2004.

Periodika (noviny, vstnky, sbornky)

asopis pro prvn a sttn vdu. Brno, 1918-43, 1946-48, ro. 1-29. Nae revoluce. tvrtletn historick sbornk. Praha, 1923-1938, ro. 1-14. Prvo lidu. stedn orgn eskoslovensk sociln demokratick strany dlnick. Praha, vyd. od r. 1892. Pozemkov reforma. edn vstnk Sttnho pozemkovho adu. Praha, 19201938, ro. 1-19. Prvnk. Praha, vyd. od r. 1861. Sbornk vd prvnch a sttnch. Praha, 1901-1948, ro. 1-48. Venkov. Orgn esk strany agrrn. Praha, vyd. od r. 1906. Vdeck roenka prvnick fakulty Masarykovy university v Brn. 1922-1936/37 (ro. 1-14), 1947 (ro. 15).

Sbrky zkon a judikt

Sbrka skch a zemskch zkon od r. 1849. Sbrka zkon a nazen sttu eskoslovenskho od r. 1918. BOHUSLAV, Josef Vclav (ed). Sbrka nlez nejvyho sprvnho soudu ve vcech administrativnch od r. 1918. T. Sbrka nlez nejvyho sprvnho soudu ve vcech finannch od r. 1919. BOLOMSK, Jan (ed.). Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech trestnch. I-II; Generln rejstky k ro. I-X (1919-1928), Praha 1929; ro. XI-XV (1929-1933) a plenrn usnesen z let 1919-1933, Praha : Prvnick vydavatelstv JUDr. V. Tomsa,1934. DVOK, Ladislav (ed.). Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech obanskch. I-III; Generln rejstky k ro. I-X (1919-1928), Praha 1930; ro. XI-XV (1929-1933) a plenrn usnesen z let 1919-1933, Praha 1934; ro. XVI-XX (1934-1938), Praha : Prvnick vydavatelstv JUDr. V. Tomsa, 1940. VN, Frantiek (ed). Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech obanskch od r. 1919.

161

T. Rozhodnut nejvyho soudu eskoslovensk republiky ve vcech trestnch od r. 1919. VONDRUKA, Edvard (edd.). Sbrka zkon a nazen o pozemkov reform. st I-V. Praha : Sttn pozemkov ad, 1920, 1921, 1923, 1926 a 1932.

Komente
KALLAB, Jaroslav, HERRNRITT, Vilm (edd). Trestn zkony eskoslovensk platn v echch a v zemi moravskoslezsk. 3. peprac. a rozmn. vyd. Praha : eskoslovensk Kompas, 1933. KREJ, Dobroslav (ed.). Zkony o pozemkov reform s pslunmi nazenmi. Dl I. Zbor pozemkovho majetku. Brno : Barvi & Novotn, 1921. KRM, Jan (ed.). Zkon o zabrn velkho majetku pozemkovho ze dne 16. dubna 1919 . 215 Sb. z. a n. Zkon rmcov. Praha : Bursk & Kohout, 1919. Nov zkony a nazen eskoslovensk republiky. Praha : V. Linhart, 1945 a 1946, ro. 7 a 8. MILOTA, Albert, NOIKA, Josef (edd.). Trestn zkony zeme Slovenskej a Podkarpatoruskej. Krom : J. Gusek, 1931. PALEKOV, D[ana]. Konfiskace neptelskho majetku podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. jna 1945 s. 108 Sb. Pruky pro nrodn vbory, sv. 6. Praha : Ministerstvo vnitra, 1946. PEKA, Zdenk (ed.). eskoslovensk stava a zkony s n souvisl. Dl I-II. Praha : eskoslovensk Kompas, 1935. ROUEK, Frantiek, SEDLEK, Jaromr (edd). Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a Codex Bohemia, 1998.) SEDLEK, Jaromr (ed.). Vlastnick prvo. Koment k 353-446 veob. ob. zk. se zetelem ku prvu na Slovensku a Podkarpatsk Rusi platnmu. Praha : V. Linhart, 1935. EBESTK, Josef, LUKE, Zdenk. Pehled pedpis o Nmcch a osobch povaovanch za Nmce. Pruky pro nrodn vbory, sv. 9. Praha : Ministerstvo vnitra, 1946. WEYR, Frantiek, NEUBAUER, Zdenk (edd.). stavn listina eskoslovensk republiky. Jej znn s poznmkami. Praha; Brno : Orbis, 1931. v Podkarpatsk Rusi. Dl I-VI. Praha : V. Linhart, 1935-1937. (Reprint Praha :

162

ZEILLER, Franz Edler von. Commentar ber das allgemeine brgerliche Gesetzbuch fr die gesamten Deutschen Erblnder der sterreichischen Monarchie. I-IV. Wien : Geistinger, 1811-1813.

Literatura k obecn sti (vlastnictv, konfiskace, vyvlastnn)

ADAMOV, Karolina. Djiny soukromho prva ve stedn Evrop. Strun nstin. Praha : C. H. Beck, 2001. T. K otzce zesttnn a socializace uhelnch dol v prvn eskoslovensk republice. In HARNA, Josef a kol. (edd.). eskoslovensko 1918-1938. Osudy demokracie ve stedn Evrop. Dl II. Sbornk mezinrodn vdeck konference v Praze 5.-8. 10. 1998. Praha : CeFReS; Historick stav AV R, 1999, s. 410414. BALCAR, Jaromr. Pozemkov reforma v obdob prvn eskoslovensk republiky. Djiny a souasnost, 2000, ro. 22, . 6, s. 27-31. BARTOEK, Milan. Encyklopedie mskho prva. 2. peprac. vyd. Praha : Academia 1994. BAXA, Bohumil. Parlament a parlamentarism. Dl I. Parlament; jeho vvoj, sloen a funkce. Praha : J. Koatka, 1924. T. stavn listina eskoslovensk republiky a vliv cizch stav. Sbornk vd prvnch a sttnch, 1921, ro. 21, s. 1-40. BAANTOV, Ilona (ed.). Alois Ran esk politik, prvnk a nrodohospod. Sbornk text . 24/2003. Vatky z dla Aloise Rana. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2003. BAANTOV, Ilona, LOUEK, Marek (edd.). Beneovy dekrety. Sbornk text . 18/2002. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. BLAHO, Peter. Niektor terie o drbe a ich kritika. Prvny obzor, 1972, . 8, s. 759-773. BLAIVE, Muriel, MINK, Georges (edd.). Beneovy dekrety. Budoucnost Evropy a vyrovnn se s minulost. Praha : CeFReS; Dokon, 2003. BL, Ji. Moc a prvo v evropsk politick tradici. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. BL, Ji L. Prvn djiny na zem esk republiky. Vysokokolsk uebnice. Praha : Linde, 2003.

163

T. Chvlyhodn krde svatho Vclava. Pspvek k prvnm vztahm k pd v ran patrimonln monarchii. In AUPO-Iuridica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Iuridica, 2001, ro. 3, s. 31-39. BRANDL, Vincenc. Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes. Brnn : C. Winiker, 1876. BRUNNER, Otto, CONZE, Werner, KOSELLECK, Reinhart (edd.). Geschichtliche Grundbegriffe. Historiches Lexikon zur politisch-sozialen Sprache in Deutschland. I-VIII. Stuttgart : Klett; Cotta, 1972-1997. (I. A-D. 1972; II. E-G. 1975; III. H-Me. 1982; IV. Mi-Pre. 1978; V. Pro-Soz. 1984; VI. St-Vert. 1990; VII. Verw-Z. 1978; VIII/1, 2. 1997.) CESAR, Jaroslav. Revolun hnut na venkov v eskch zemch v letech 19181922. Praha : stav sl. a svtovch djin SAV, 1971. ERVINKA, Egon. Jak byla provedena pozemkov reforma na velkostatcch msko-katolick crkve. Praha : Voln mylenka, 1933. eskoslovensk vlastivda. Pod protektortem Masarykovy akademie prce. Dl V. Stt. Praha : Sfinx, 1931. DALLMEIER, Martin. Die Agrarreform und Enteignung des Grossgrundbesitzes in der Tschechoslowakischen Republik aus der Sicht des Frstenhauses Thurn und Taxis. In KAISEROV, Kristina (red.). Setkn na hranici. 2. esko-hornofalck archivn symposium 1994. st nad Labem : Albis International, 1997, s. 147154. DEJMEK, Jindich, KUKLK, Jan, NMEEK, Jan. Historick, prvn a mezinrodn souvislosti dekret prezidenta republiky. Praha : Medea Kultur, 2003. Deset let eskoslovensk republiky. Vydno k 10. vro obnoven samostatnosti eskoslovenskho sttu z usnesen vldy eskoslovensk republiky. Dl I-IV. Praha : Vlda SR, 1928. Die Habsburgermonarchie 1848-1918. I-VIII. Wien : Verlag der sterreichischen Akademie der Wissenschaft, 1973-2006. (II. Verwaltung und Rechtswesen. 1975; VII/1,2. Verfassung und Parlamentarismus. 2000.) DOKOUPIL, Lumr (red.). Biografick slovnk Slezska a Severn Moravy. Nov ada. Seit 4. (16.) Ostrava : Ostravsk univerzita v Ostrav; Filozofick fakulta a stav pro regionln studia, 2003.

164

DOLEAL, Miloslav. K unifikanm snahm v oblasti obanskho prva v obdob 1918-1938. Prvnk, 1988, ro. 127, s. 877-883. T. Zajmav kapitola z djin novodobho prvnho a politickho mylen. Prvnk, 1989, ro. 128, s. 743-751. Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. K dvactmu vro eskoslovensk republiky. Praha : Ministerstvo zemdlstv, 1938. ELI, Karel. Jet jednou k nkterm otzkm konfiskace podle dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb. a . 108/1945 Sb. Prvnk, 1994, . 11, s. 971-980. T. Vlastnick prvo. Paradigmata eskho pojet pod zkuebnm kamenem kontinentln prvn kultury. Prvn rozhledy, 2005, ro. 13, . 22, s. 807-812. ELI, Karel, ZUKLNOV, Michaela. Principy a vchodiska novho kodexu soukromho prva. Praha : Linde, 2001. ENGLI, Karel aj. (edd.). Sbornk prac k poct edestch narozenin Frantika Weyra. 25. 4. 1939. Praha : Orbis, 1939. ERLER, Adalbert, KAUFMANN, Ekkehard (edd.). Handwrterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. HRG. I-V. Berlin : E. Schmidt, 1971-1998. (I. Aachen Haussuchung. 1971; II. Haustr - Lippe. 1978; III. List - Protonotar. 1984; Protonotarius Apostolicus - Strafprozeordnung. 1990; V. Straftheorie - Zycha, Register. 1998.) FBRY, Valr, DROBNK, Jaroslav. Vlastnictv a uvn pdy a pozemkov sprva. Praha : Academia, 1983. FIALA, Josef. Strun nstin historickho vvoje sluebnost a relnch bemen do roku 1811. In AUB-Iuridica 53. Sbornk prac uitel prvnick fakulty v Brn, 1984, ro. 13, s. 27-33. FIALA, Josef a kol. Obansk prvo hmotn. 3. oprav. a dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. FIALA, Josef a kol. Obansk prvo. Praha : ASPI, 2006. FLOMANN, Ursula. sterreichische Privatrechtsgeschichte. 5. aktualisierte Aufl. Wien; New York : Springer, 2005. FROLEC, Ivo (ed.). esk a slovensk zemdlstv v obdob mezi svtovmi vlkami. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1992.

165

T (ed.). eskoslovensk pozemkov reforma 1919-1935 a jej mezinrodn souvislosti. Sbornk z pspvk z mezinrodn vdeck konference konan ve dnech 21. a 22. dubna 1994. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1994. GALANDAUER, Jan. Vznik eskoslovensk republiky 1918. Programy, projekty, perspektivy. Praha : Svoboda, 1988. GEBHART, Jan, KUKLK, Jan. Velk djiny zem Koruny esk. Sv. XV.a. 19381945. Praha; Litomyl : Paseka, 2006. T. Velk djiny zem Koruny esk. Sv. XV.b. 1938-1945. Praha; Litomyl : Paseka, 2007. GERLOCH, Ale, MARLEK, Pavel (edd.). Zkon v kontinentlnm prvu. Sbornk pspvk z mezinrodn vdeck konference Msto a loha zkona v kontinentlnm typu prvn kultury: tradice, souasnost a vvojov tendence (Praha 27.-28. kvtna). Praha : Eurolex Bohemia, 2005. LE GOFF, Jacques, SCHMITT, Jean-Claude a kol. Encyklopedie stedovku. Praha : Vyehrad, 2002. GUREVI, Aron J. Kategorie stedovk kultury. Praha : Mlad fronta, 1978. GUTMANN, Wilhelm. Pozemkov reforma, jak se provdti nem. Praha : F. ivn, 1922. HCHA, Emil, HOETZEL, Ji, LATOVKA, Karel, WEYR, Frantiek (edd.). Slovnk veejnho prva eskoslovenskho. Sv. I-V. Brno : Polygraphia; R. M. Rohrer, 1929-1948. (Sv. I. A-J. 1929. SV. II. I-O. 1932 Sv. III. P-. 1934. Sv. IV. S-T. 1978. Sv. V. U-. HOETZEL, J., WEYR, F. (edd.). Brno : Rovnost, 1948. Reprint Praha : Eurolex Bohemia, 2000.) HALADA, Jan. Lexikon esk lechty. Erby, fakta, osobnosti, sdla a zajmavosti. Praha : Akropolis, 1999. HARNA, Josef (ed.). Reflexe djin prvn eskoslovensk republiky v esk a slovensk historiografii. Praha : Historick stav AV R, 1998. HARNA, Josef a kol. (edd.). eskoslovensko 1918-1938. Osudy demokracie ve stedn Evrop. Dl I-II. Sbornk mezinrodn vdeck konference v Praze 5.-8. 10. 1998. Praha : CeFReS; Historick stav AV R, 1999. HARNA, Josef, MARES, Antoine (edd.). Co nevme o prvn eskoslovensk republice. Zznam z diskuse podan 25. bezna 1999 v CeFReS v Praze. Praha : CeFReS; Historick stav, 2000.

166

HARRAS-HARRASOWSKY, Philipp von. Geschichte der Codification des sterreichischen Civilrechtes. Wien : Manz, 1868. (Reprint Frankfurt/Main : Sauer & Auvermann, 1968.) HARTMANN, Antonn. Pedpisy jazykovho prva. Praha : sl. Kompas, 1925. HATTENHAUER, Hans. Evropsk djiny prva. Praha : C. H. Beck, 1998. HENDRYCH, Duan a kol. Prvnick slovnk. 2. roz. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003. HERBEN, Jan. Nov uen o esk lecht. Praha : nkl. vl., 1924. HEYROVSK, Leopold. Djiny a systm soukromho prva mskho. 4. oprav. vyd. Praha : J. Otto, 1910. HLEDKOV, Zdeka, JANK, Jan. Djiny sprvy v eskch zemch do roku 1945. Praha : SPN, 1989. HOETZEL, Ji. eskoslovensk sprvn prvo. 2. peprac. vyd. Praha : Melantrich, 1937. HOREK, Cyril. Pozemkov reforma. Brno : Barvi & Novotn, 1922. HORK, Ondej. Konfiskace a vyvlastnn. Nkolik poznmek k dob prvorepublikov a k pozemkov reform. asopis pro prvn vdu a praxi, 2004, ro. 12, . 4, s. 342-346. T. Konfiskace a vyvlastnn od vlek napoleonskch do vlek svtovch. (K vlastnictv a zsahm do vlastnickho prva v eskch zemch.) In KOTULN, Jaroslav, UHL, Duan (edd.). Evropa 1805. Sbornk prac V. mezinrodnho napoleonskho kongresu. Brno 26.-28. z 2005. Brno : eskoslovensk napoleonsk spolenost se sdlem v Brn, 2006, s. 561-576. T. Mezi svobodou a rovnost. K paradigmatu vlastnickho prva z historick perspektivy. asopis pro prvn vdu a praxi, 2006, . 1, s. 48-52. T. Promny koncepce vlastnictv v obdob rakousk stavnosti. In Stt a prvo v letech 1848 1918 ve stedoevropskm kontextu. Bratislava : BVP, 2007, s. 95-102. T. Prvn eskoslovensk republika a ochrana vlastnictv. Prvnk, 2007, ro. 146, . 2, s. 1-14. T. Problematika recepce a obansk zkonky. In SCHELLE, Karel (ed.). Vvoj prvnch kodifikac. Sbornk z mezinrodn vdeck konference. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s. 150-164.

167

T. Vznik eskoslovenska a recepce prva. Prvnhistorick studie, 2007, ro. 38 (v tisku). HOLLNDER, Pavel. stavnprvn argumentace. Ohldnut po deseti letech stavnho soudu. Praha : Linde, 2003. CHALUPN, Vclav. sl. jazykov prvo se zetelem k judikatue Nejvyho sprvnho soudu. Veejn sprva, 1932, ro. 2, . 8, s. 305-314. CHUDOBA, Bohdan. Jindy a nyn. Djiny eskho nroda. Praha : Vyehrad, 1946. JANI, Dalibor, MAL, Karel, PNEK, Jaroslav (edd.). Vladislavsk zzen zemsk a potky stavnho zzen v eskch zemch (1500-1619). Sbornk pspvk z mezinrodn konference konan ve dnech 7.-8. prosince 2000 v Praze. Praha : Historick stav AV R; stav prvnch djin PF UK, 2001. JELLINEK, Ji. Veobecn sttovda. Pel. B. Fouska. Praha : J. Laichter, 1906. JUDr. Jan Krm. Soubor lnk o jeho osobnosti a dle, vydan u pleitosti 60. narozenin. Praha : V. Linhart, 1937. KADLECOV, Marta, SCHELLE, Karel, VLEK, Eduard. Nkolik kapitol z prvnch djin. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. KALLAB, Jaroslav. Poznmky o zkladech novodobch teori pirozenoprvnch. Sbornk vd prvnch a sttnch, 1913-1914, ro. 14, s. 35-68. T. Trestn prvo hmotn platn v zemi esk a moravskoslezsk. st obecn i zvltn. Praha : Melantrich, 1935. KANTRKOV, Eva (red.). Pekaovsk studie. Praha : Academia, 1995. KRNK, Zdenk. esk zem v e Prvn republiky (1918-1938). Dl I. Vznik, budovn a zlat lta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000. KINDL, Milan, KNAPP, Viktor. K nkterm otzkm konfiskace podle dekret prezidenta republiky . 12 a . 108/1945 Sb. Prvnk, 1994, . 7, s. 620-628. KLEINHEYER, Gerd, SCHRDER, Jan (edd.). Deutsche und Europische Juristen aus neun Jahrhunderten. Eine biographische Einfhrung in die Geschichte der Rechtswissenschaft. 4. neu bearb. u. erw. Aufl. Heidelberg : C. F. Mller, 1996. KLIMEK, Antonn. jen 1918. Vznik eskoslovenska. Praha; Litomyl : Paseka, 1998. T. Velk djiny zem Koruny esk. Sv. XIII. 1918-1929. Praha; Litomyl : Paseka, 2000. 168

T. Velk djiny zem Koruny esk. Sv. XIV. 1929-1938. Praha; Litomyl : Paseka, 2002. KNAPP, Viktor. Antonn Randa. In Zdeku Nejedlmu eskoslovensk akademie vd. Sbornk prac k sedmdestm ptm narozeninm. Praha : SAV, 1953, s. 590-609. T. Dv cesty eskoslovenskho prva: kontinuita a diskontinuita (1918, 1945). Prvnk, 1979, ro. 118, s. 270-283. T. Promny asu. Vzpomnky nestora esk prvn vdy. Praha : Prospektrum, 1998. T. Teorie prva. Praha : C. H. Beck, 1995. T. Velk prvn systmy. vod do srovnvac prvn vdy. Praha : C. H. Beck, 1996. T. Vdeck propedeutika pro prvnky. Praha : Eurolex Bohemia, 2003. T. Vlastnictv v lidov demokracii. Prvn prava vlastnictv v eskoslovensk republice. Praha : Orbis, 1952. T. Vlastnictv ve spolenosti na pechodu k socialismu. Disertan prce. Praha 1949. KNAPPOV, Marta, VESTKA, Ji, DVOK, Jan a kol. Obansk prvo hmotn. Sv. 1. 4. aktual. a dopl. vyd. Praha : ASPI, 2005. KNOZ, Tom. Finann aspekty poblohorskch konfiskac. esk asopis historick, 2002, ro. 100, . 4, s. 774-814. T. Poblohorsk konfiskace. Moravsk prbh, stedoevropsk souvislosti, obecn aspekty. Brno : Matice moravsk; Masarykova univerzita, 2006. T. Poblohorsk konfiskace na Morav. In T (ed.). Morava v dob renesance a reformace. Brno : Moravsk zemsk muzeum, 2001, 81-95. T. Poblohorsk konfiskace na Morav jako komunikace na ose csa-zemsk guberntor. asopis Matice moravsk, 1994, ro. 113, . 1, s. 101-114. Kol. aut. Kodifikace meznky prvnch djin. Praha : Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, 1994. KOTKO, Ji. Pozemkov reforma v eskoslovensku. Praha : Ministerstvo informac a osvty, 1949. T. Vsledky nov pozemkov reformy. Praha : Ministerstvo informac, 1946. KRM, Jan. Prvo obansk. Dl I. Vklady vodn a st veobecn. 4. dopl. vyd. Praha : Knihovna Sbornku vd prvnch a sttnch, 1946. 169

T. Prvo obansk. Dl II. Prva vcn. 3. dopl. vyd. Praha : Knihovna Sbornku vd prvnch a sttnch, 1946. T (ed.). Randv jubilejn pamtnk. K stmu vro narozen Antonna Randy vydala Prvnick fakulta Univerzity Karlovy. Praha : PF UK, 1934. KREJ, Dobroslav. Nkter pochybn ustanoven zkona zborovho. asopis pro prvn a sttn vdu, 1921, ro. 4, s. 1-16. T. Povlen reforma pozemkov v Nmecku a u ns. In Vdeck roenka prvnick fakulty Masarykovy university v Brn, 1924, ro. 3, s. 58-83. (T samostatn; Brno : Barvi & Novotn, 1924.) T. Provdn na povlen reformy pozemkov v praksi. Jej kritika. In Vdeck roenka prvnick fakulty Masarykovy university v Brn, 1927, ro. 6, s. 94-106. KREJ, Jaroslav. Prvn jevy v ase. Prvn-teoretick studie. Praha : Modern stt, 1937. KUBAK, Antonn. Provdn pozemkov reformy na majetku cizch sttnch pslunk v obdob prvn republiky. Vdeck prce Nrodnho zemdlskho muzea, 1991-1992, ro. 29, s. 33-72. KUERA, Jaroslav. ralok nebude nikdy tak siln. eskoslovensk politika vi Nmecku (1945-1948). Praha : Argo, 2005. KUERA, Martin. Peka proti Masarykovi. Historik a politika. Praha : stav T. G. Masaryka, 1995. KUDL, Antonn K. K. Pbh(y) Voln mylenky. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2005. KUKLK, Jan. Mty a realita tzv. Beneovch dekret. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha : Linde, 2002. T. Prvnick povoln v obdob prvn eskoslovensk republiky. In Djiny prvnickho stavu a prvnickch profes. 2. roz. vyd. Praha : PF UK; Vodn, 1999, s. 124-134. KURAL, Vclav. Konflikt msto spoleenstv? ei a Nmci v eskoslovenskm stt (1918-1938). Praha : stav mezinrodnch vztah, 1993. LACINA, Vlastislav. Boj o uzkonn pozemkov reformy v letech 1918 a 1919. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet, 1978, ro. 5, s. 123-144. T. Pedstavy o een agrrn otzky v eskoslovensku v letech 1918-1919. eskoslovensk asopis historick, 1977, ro. 25, . 5, s. 661-681. 170

LUBY, tefan. Dejiny skromnho prva na Slovensku. 1. vyd. 1946, 2. vyd. Bratislava : Iura Edition 2002. MAL, Karel. Trestn prvo v echch v 15.-16. stolet. Praha : Univerzita Karlova, 1979. T. Zloin urky panovnka v eskm prvu doby pedhusitsk. Prvnhistorick studie, 1971, ro. 15, s. 141-166. MAL, Karel a kol. Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945. 3. peprac. vyd. Praha : Linde, 2003. MAL, Karel, SOUKUP, Ladislav (edd.). Vvoj prva v eskoslovensku v letech 1945-1989. Praha : Karolinum, 2004. MAYERHOFER, Ernst. Handbuch fr den politischen Verwaltungsdienst in den im Reichsrathe vertretenen Knigreichen und Lndern mit besonderer Bercksichtigung der diesen Lndern gemeinsamen Gesetze und Verordnungen. 2. Theil. 3. Aufl. Wien 1876. MADAR, Zdenk a kol. Slovnk eskho prva. Dl I-II. 3. roz. vyd. Praha : Linde, 2002. MANDLER, Emanuel. Beneovy dekrety. Pro vznikaly a co jsou. Praha : Libri, 2002. MASLOV, Sergej S. Princip soukromho vlastnictv v pozemkovch reformch povlen Evropy. Praha : [Sttn pozemkov ad], 1927. MENCLOV, Jarmila, STOES, Ferdinand. Land Reforms in Czechoslowakia. 2. vyd. Praha : SZN, 1966. MICHL, Jaroslav. Nacistick zsahy do esk pozemkov drby za okupace. Normativn obraz. Prvnhistorick studie, 1967, ro. 13, s. 229-258. T. Revolun ovzdu zrodu prvn eskoslovensk pozemkov reformy a jeho odraz u eskch politickch stran. (Dokumentan studie k djinm budovn socialismu na vesnici.) Historie a musejnictv, 1956, ro. 1 (29), . 1-3, s. 61-70, 101-116 a 205-220. MODREK, Frantiek. Drustevn statek a pozemkov reforma. Praha : asopis 28. jen, 1921. T. Zabrn velkostatk a jejich osdlen. Praha : Socialistick listy, 1919. MOTYKA, Jaroslav. Crkevn velkostatky v na republice. Praha : nkl. vl., 1926.

171

Nrodn

shromdn

eskoslovensk

v prvnm

roce

republiky.

Praha

Pedsednictvo Nrodnho shromdn, 1919. Nrodn shromdn republiky eskoslovensk v prvm destilet. Praha : Pedsednictvo Poslaneck snmovny a Pedsednictvo Sentu, 1928. Nrodn shromdn republiky eskoslovensk v druhm destilet (1928-1938). Praha : Pedsednictvo Poslaneck snmovny a Pedsednictvo Sentu, 1938. Nae prvo a stt. Sbornk k edestmu vro zaloen spolku eskoslovenskch prvnk Vehrd. Praha : Spolek sl. prvnk Vehrd, 1928. NAVRTIL, Michal (ed.). Almanach eskoslovenskch prvnk. ivotopisn slovnk s. prvnk, kte psobili v umn, vd, krsnm psemnictv a politice od Karla IV. ponaje a na nae doby. Praha : nkl. vl., 1930. NEUBAUER, Zdenk. Sttovda a theorie politiky. 2. vyd. Praha : J. Laichter, 1948. OGRIS, Werner. Elemente europischer Rechtskultur. Rechtshistorische Aufstze aus den Jahren 1961-2003. Hg. von Thomas Olechowski. Wien; Kln; Weimar : Bhlau Verlag, 2003. OLIVOV, Vra. Djiny prvn republiky. Praha : Univerzita Karlova; Nakladatelstv Karolinum, 2000. OTHAL, Milan. Zpas o pozemkovou reformu v SR. Praha : eskoslovensk akademie vd, 1963. (V. kapitolu napsal Vlastislav Lacina.) OTTO, Jan (ed.). Ottv slovnk naun. Ilustrovan encyklopedie obecnch vdomost. Sv. I-XXVIII. Praha : J. Otto, 1888-1909. (Reprint Praha : Paseka; Argo, 1996-2003.) PAVEL, Antonn. eskoslovensk pozemkov reforma. Pozemkov reforma, 1938, ro. 19, . 3, s. 33-39. PEKREK, Milan, PRCHOV, Ivana. Pozemkov prvo. Brno : Masarykova univerzita, 1996. PEKA, Josef. Omyly a nebezpe pozemkov reformy. Praha : Vesmr, 1923. PEROUTKA, Ferdinand. Budovn sttu. Dl I-IV. 3. vyd. Praha : Lidov noviny, 1991. T. Jac jsme. 2. vyd. Praha : F. Borov, 1934. PETRV (NOVKOV), Helena. Prvn postaven id v Protektortu echy a Morava (1939-1941). Praha : Sefer, 2000.

172

Pocta svobod. Sbornk z pracovnho setkn historik a odboj k 50. vro osvobozen. Brno : Masarykova univerzita, 1995. POSTL, Michael. Eigentum und Enteignung. Aspekte der jngeren europischen und sterreichischen Judikatur. Wien : WUV-Universittsverlag, 1996. PRAK, Ji. Das Recht der Enteignung in sterreich unter Bercksichtigung der auswrtigen Gesetzgebungen und der einheimischen Praxis. Prag 1877. T. Rakousk prvo stavn. st III. stava sk. 2. dopl. vyd. Praha : nkladem Jednoty prvnick, 1902. PROVAZNK, Vtzslav, EBEK, Oldich. Vvoj vlastnickch pomr k pd. st 1. Starovk a feudalismus. Praha : Orbis, 1955. PRCHOV, Ivana, CHYBA, Jaroslav. Omezen vlastnickho prva k pozemku z dvodu obecnho zjmu. Brno : Masarykova univerzita, 1998. PRUK, Josef. Rakousk prvo trestn. Dl veobecn. Praha : Spolek sl. prvnk Vehrd, 1912. PENIKOV, Jana. Zbytkov statky v echch. 1919-1948. Praha : Sttn stedn archiv, 1998. T. Afry agrrn strany souvisejc s provdnm pozemkov reformy. Paginae historiae. Sbornk Sttnho stednho archivu v Praze, 2000, ro. 8, s. 101-122. RDL, Emanuel. Vlka ech s Nmci. Praha : Melantrich, 1993. RANDA, Antonn. Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 5. oprav. vyd. Praha : F. ivn, 1900. RAN, Ladislav. Vznik a uznn eskoslovenskho sttu. Praha : nkl. vl., 1926. RATICOV, Blanka (ed.). esk a slovensk zemdlstv v letech 2. svtov vlky. Sbornk pspvk z mezinrodn konference konan ve dnech 17. a 18. 4. 1996. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1996. T (ed.). Zemdlstv na rozcest 1945-1948. Sbornk pspvk z mezinrodn konference konan ve dnech 22. a 23. 9. 1998. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1998. ROUKA, 1975. RYCHLK, Jan. Pozemkov reforma v eskoslovensku v letech 1919-1938. Vdeck prce Zemdlskho muzea, 1987-1988, ro. 27, s. 127-148. Bohuslav, RIKA, Vladimr. Pracovn hesl eskho prvnhistorickho terminologickho slovnku. Praha : stav sttu a prva SAV,

173

T. Pozemkov reforma v eskch zemch v letech 1945-1948. In Zemdlstv na rozcest 1945-1948. Uhersk Hradit : Slovck muzeum, 1998, s. 7-22. SACHSLEHNER, Johanes. Der Infarkt. sterreich-Ungarn am 28. Oktober 1918. Wien : Pichler, 2005. Sbornk pspvk o vzniku eskoslovenska. Ke kritice buroazn republiky. Brno : Univerzita J. E. Purkyn, 1983. SATURNK, Theodor. Pehled djin soukromho prva ve stedn Evrop. Nstin pednek. Praha : nkl. vl., 1945. SEDLEK, Jaromr. Obansk prvo eskoslovensk. Veobecn nauky. Brno : eskoslovensk akademick spolek Prvnk, 1931. T. Pozemkov reforma. Pt civilistickch vah o zboru velkho majetku pozemkovho a o tom, co se zborem souvis. Brno : Barvi & Novotn, 1922. T. Prvn posice rodu knat z Liechtensteinu a na Liechtenstein podle prva eskoslovenskho. Sv. I. Titn posudek. Olomouc : nkl. vl., 1928. T. Vlastnictv a vlastnick prvo. Brno : Barvi & Novotn, 1919. SEIBT, Ferdinand. Nmecko a ei. Djiny jednoho sousedstv uprosted Evropy. Praha : Academia, 1996. SCHELLE, Karel. Organizace veejn sprvy v letech 1848-1948. Brno : Masarykova univerzita, 1993. T (ed.). Vvoj prvnch kodifikac. Sbornk z mezinrodn vdeck konference. Brno : Masarykova univerzita, 2004. T. Vznik eskoslovensk republiky a sttn sprva. Prvnhistorick studie, 1990, ro. 31, s. 5-42. SCHLOSSER, Hans. Grundzge der Neueren Privatrechtsgeschichte. Rechtsentwicklungen im europischen Kontext. 9. vllig neu bearb. u. erw. Aufl. Heidelberg : C. F. Mller, 2001. SIVK, Florin a kol. Slovensk a esk dejiny ttu a prva v rokoch 1918-1945. 2. vyd. Bratislava : Univerzita Komenskho, 1998. SKEJPKOV, Petra, SOUKUP, Ladislav a kol. (edd.). Antologie esk prvn vdy. (2. polovina 19. stolet a 30. lta stolet 20.). Praha : Univerzita Karlova; Karolinum, 1993. SLEZK, Lubomr. Sudett Nmci a hospodstv prvn republiky. Modern djiny. Sbornk k djinm 19. a 20. stolet. eskoslovensko: Nahodilost nebo logika djin?, 1994, ro. 2, s. 123-141. 174

T. Tvrci, kritikov a odprci pozemkov reformy. Modern djiny. Sbornk djinm 19. a 20. stolet, 1993, ro. 1, s. 197-217.

SOUKUP, Ladislav (ed.). Pocta prof. JUDr. Karlu Malmu, DrSc. k 65. narozeninm. Praha : Univerzita Karlova; Karolinum, 1995. T. Zruen lechtictv v SR. Prvnhistorick studie, 1973, ro. 17, s. 101-112. SOLNA, Vladimr. Trestn prvo hmotn. st obecn. Praha : Knihovna Sbornku vd prvnch a sttnch, 1947. SOUKUP, Frantiek. 28. jen 1918. Pedpoklady a vvoj naeho odboje domcho v eskoslovensk revoluci za sttn samostatnost nroda. Dl I-II. Praha : Orbis, 1928. SPIL, Ji. Problmy vlastnick jistoty v esk republice. Prvn rozhledy, 2005, ro. 13, . 1, s. 8-12. SPISAR, Josef. Pozemkov reforma a patrontn prvo. Vkup patrontnch povinnost. Perov : Jednota duchovenstva arcidiecze olomouck, 1935. STIEBER, Miloslav. Djiny soukromho prva v stedn Evrop. Nstin. 1. vyd. 1923, 2. vyd. Praha : nkl. vl., 1930. T. Pozemkov reforma. Prvnk, 1919, ro. 58, s. 177-183, 215-221 a 277-290. SWOBODA, Ernst. Das allgemeine brgerliche Gesetzbuch im Lichte der Lehren Kants. Graz : Moser, 1926. EBESTK, Josef, LUKE, Zdenk. Pehled pedpis o Nmcch a osobch povaovanch za Nmce. Pruky pro nrodn vbory, sv. 9. Praha : Ministerstvo vnitra, 1946. ETILOV, Jana. Alois Ran. Dramatick ivot eskho politika. Praha : Argo, 1997. INDLER, Petr. Konfiskace pechod vlastnickho prva na stt. Prvn rdce, 2004, . 3, s. 13-14. VAMBERKOV, Petra. Konfiskace a vyvlastnn v esk prvn tradici. Disertan prce. Praha 2001. THIERS, Adolphe. Vlastnictv. Praha : L. Fot, 1925. TILSCH, Emanuel. Obansk prvo. st veobecn. 3. vyd. Praha : Spolek sl. prvnk Vehrd, 1925 TETK, Duan. ei. Jejich nrod, stt, djiny a pravdy v transformaci. Texty z let 1991-1998. Brno : Doplnk, 1999.

175

T. Kosmova kronika. Studie k potkm eskho djepisectv a politickho mylen. Praha : Academia, 1968. T. Mysliti djiny. Praha; Litomyl : Paseka, 1999. UHL, Josef. Vyvlastnn podle prva eskoslovenskho. Veejn sprva, 1931, ro. 1, s. 150n., 212n., 237n. a 285n. URBAN, Otto. Frantiek Josef I. Praha : Mlad fronta, 1991. URFUS, Valentin. Historick zklady novodobho prva soukromho. mskoprvn ddictv a soukrom prvo kontinentln Evropy. 2. dopl. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. T. Regly a iura regalia. Nstin vvoje jednoho pojmu. In AUB-Iuridica 52. Sbornk prac uitel prvnick fakulty v Brn, 1984, ro. 12, s. 23-33. T. Stedovk pedstavy o dlenm vlastnictv a jejich oiven na konci feudalismu. In AUB-Iuridica 20. Sbornk prac uitel prvnick fakulty v Brn, 1976, ro. 6, s. 183-201. VENDIKTOV, Anatolij V. Sttn socialistick vlastnictv. Dl 1. Praha : Orbis, 1950. VLEK, Eduard. Djiny trestnho prva v eskch zemch a v eskoslovensku. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. VOENLEK, Jan. O na pozemkov reform. Praha : esk nrodohospodsk spolenost, 1931. T. O rozdlen velkostatk k elu vnitn kolonisace. Praha : esk agrrn spolenost, 1919. T. Pozemkov reforma v eskoslovensk republice. 2. vyd. Praha : nkl. vl., 1924. VYKOUPIL, Libor. Ji Stbrn. Portrt politika. Brno : Masarykova univerzita; Matice moravsk, 2003. T. Slovnk eskch djin. Brno : J. Zirkus, 2000. WEINBERGER, Ota. Norma a instituce. vod do teorie prva. Brno : Masarykova univerzita, 1995. WEYR, Frantiek. eskoslovensk prvo stavn. Praha : Melantrich, 1937. T. Soustava eskoslovenskho prva sttnho. 2. vyd. Praha : F. Borov, 1924. T. Sukcesorstv eskoslovenskho sttu a recepn zkon . 11 z r. 1918. asopis pro prvn a sttn vdu, 1938, ro. 21, s. 1-7. T. Teorie prva. Praha; Brno : Orbis, 1936. 176

T. Vzpomnky na stavn vbor revolunho Nrodnho shromdn. asopis pro prvn a sttn vdu, 1921, ro. 4, s. 50-53, 196-204. T. Zklady filosofie prvn. Nauka o poznvn prvnickm. Brno : Pa, 1920. WIEACKER, Franz. Privatrechtsgeschichte der Neuzeit unter besonderer Bercksichtigung der deutschen Entwicklung. 2. neu bearb. Aufl. Gttingen : Vandenhoeck und Ruprecht, 1967. ZIMEK, Josef. stavnost a esk stavn vvoj. 2. dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. ZIMMERMANN, Michail A. Maarsko a rumunsk pozemkov reforma. Bratislava : Obchodn a priemyseln komora, 1928.

Literatura ke zvltn sti (Lichtentejnov)

BEATTIE, David. Liechtenstein. A modern history. London; New York : I. B. Tauris, 2004. BISTICK, Jan, SPURN, Frantiek, VCLAVEK, Ludvk, ZEMEK, Metodj (edd.). Moravsk a slezsk listiny liechtentejnskho archvu ve Vaduzu. 11731380. Dl I. Mikulov : Okresn archiv Beclav, 1991. BRUNHART, Arthur (ed.). Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte. I-III. Zrich : Chronos Verlag, 1999. (I. Vaduz und Schellenberg im Mittelalter; II. Neuzeit: Land und Leute; III. 19. Jahrhundert: Modellfall Liechtenstein.) T (ed.). Historiographie im Frstentum Liechtenstein. Grundlagen und Stand der Forschung im berblick. Referate, gehalten an der Liechtensteinischen Historischen Tagung vom 18. Februar 1995 in Triesen (FL), veranstaltet vom Historischen Lexikon fr das Frstentum Liechtenstein (HLFL). Zrich : Chronos Verlag, 1996. BUBEN, Milan M. Liechtensteinov. st I-II. Stedn Evropa. Revue pro stedoevropskou kulturu a politiku 11, 1995, . 49; 50, s. 108-120; 99-111. DALLABONA, Lucia. Die Bodenreform in der Tschechoslowakei nach dem 1. Weltkrieg unter besonderer Bercksichtigung des frstlich-liechtensteinischen Besitzes. Diplomarbeit. Wien 1978. FALKE, Jacob von. Geschichte des frstlichen Hauses von Liechtenstein. I-III. Wien : W. Braumller, 1868, 1877, 1882. (Reprint Vaduz : Topos, 1984.)

177

FUKALA, Radek. Liechtenstein. In LUMR, Dokoupil (red). Biografick slovnk Slezska a severn Moravy. Seit 10. Ostrava : Ostravsk univerzita v Ostrav, 1998, s. 90-108. GEIGER, Peter. Krisenzeit. Liechtenstein in den Dreissigerjahren 1928-1939. I-II. Vaduz; Zrich : Historischer Verein fr das Frstentum Liechtenstein; Chronos Verlag, 1997. HOFMANN, Ladislav K. (Hfn). z Liechtensteina. In Ottv slovnk naun. Dl XV. Praha : J. Otto, 1900, s. 1055-1058 (Reprint Praha : Paseka, 1999). HORK, Ondej. Mezivlen pozemkov reforma a lichtentejnsk dvr v Pozoicch. Jin Morava, 2005, ro. 41, s. 327-333. HRUBANT, Jaroslav. Liechtensteinov. K djinm pt kolony u ns. Praha : nkl. vl., 1945. KRAETZL, Franz. Das Frstentum Liechtenstein und der gesamte Frst Johann von und zu Liechtenstein'sche Gterbesitz. Statistisch-geschichtlich dargestellt. 7. Aufl. Brnn : Selbstverl., 1903. (8. Aufl. 1914.) KUBE, Alois (ed.). Prvodce knecmi Liechtensteinskmi Adamovskmi lesy. Brno : nkl. vl., 1922. OBERHAMMER, Evelin. Viel ansehnliche Stuck und Geter. Die Entwicklung des frstlichen Herrschaftsbesitzes. In OBERHAMMER, E. (ed.). Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Frstenhaus Liechtenstein in der frhen Neuzeit. Wien; Mnchen : Verl. f. Geschichte u. Politik; Oldenbourg, 1990, s. 33-45. OBERHAMMER, Evelin (ed.). Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Frstenhaus Liechtenstein in der frhen Neuzeit. Wien; Mnchen : Verl. f. Geschichte u. Politik; Oldenbourg, 1990. RATON, Pierre. Liechtenstein. Staat und Geschichte. Vaduz : LiechtensteinVerlag, 1969. SEDLEK, Jaromr. Prvn posice rodu knat z Liechtensteinu a na Liechtenstein podle prva eskoslovenskho. Sv. I. Titn posudek. Olomouc : nkl. vl., 1928. SCHPFER, Gerald. Klar und Fest. Geschichte des Hauses Liechtenstein; Riegersburg, 1996. Graz : Arbeitsgemeinschaft f. Wirtschaftsu. Sozialgeschichte, 1996. SKUTIL, Jan. Liechtensteini a Vranov. Rod Liechtenstein. In Poutn msto Vranov. Sbornk. Brno : Farn ad Vranov u Brna, 1996, 43-49. 178

VOLDN, Vladimr a kol. Sttn archiv v Brn. Prvodce po archivnch fondech. Sv. 2. Praha : Archivn sprva Ministerstva vnitra, 1964. WANGER, Harald. Die Regierenden Frsten von Liechtenstein. Triesen : van Eck, 1995. WINKELBAUER, Thomas. Frst und Frstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein sterreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters. Wien; Mnchen : Oldenburg, 1999. T. Lichtentejnov jako lechta neznajc hranice. Nrt majetkovho vvoje pn a knat lichtentejnskch v Dolnch Rakousch a na Morav v rmci politickch djin. In KOMLOSY, Andrea, BEK, Vclav, SVTEK, Frantiek. (edd.). Kultury na hranici. Jin echy Jin Morava Waldviertel Weinviertel. Mezioborov rakousko-esk vzkumn projekt a vstava. Wien : Promedia, 1995, s. 215-222. ZEMEK, Metodj a kol. Valtice. Brno : Musejn spolek, 1970.

Jin zdroje informac

ASPI. Automatizovan systm prvnch informac. Bibliografick databze Historickho stavu AV R. http://biblio.hiu.cas.cz/ Spolen esko-slovensk digitln parlamentn knihovna. www.psp.cz/eknih/ Wikipedie. Oteven internetov encyklopedie. www.wikipedie.cz

Seznam ploh 1 Vybran ustanoven mrovch smluv versailleskho systmu 2 Zkon . 215/1919 Sb. z. a n., o zabrn velkho majetku pozemkovho

179

3 Dekret . 12 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku

Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda

4 Rozsah pdy spadajc podle zkona pod pozemkovou reformu ve sttech stedn a vchodn Evropy 5 Vsledky pozemkov reformy do konce roku 1937 6 Skupinov rozvrstven pdy zskan v pozemkov reform a jej nabyvatel do konce roku 1937 7 Mapa lichtentejnskch panstv v rakousk monarchii 8 Pehled pozemkovch akvizic Lichtentejn 9 Lichtentejnsk pozemkov drba v mezivlenm eskoslovensku 10 K hodnocen pozemkov reformy ukzka z obecn kroniky (Den 28. z 1923 ve dvoe v Pozoicch)

1 Vybran ustanoven mrovch smluv versailleskho systmu a) Mrov smlouva mezi mocnostmi spojenmi i sdruenmi a Nmeckem a Protokol, podepsan ve Versailles dne 28. ervna 1919, publikovan pod . 217/1921 Sb. z. a n.
180

st III. Politick klausule evropsk. [l. 31-117.] Oddl VII. Stt eskoslovensk. [l. 81-86.] l. 81. Nmecko uznv, jak to ji byly uinily mocnosti spojen a sdruen, plnou nezvislost sttu eskoslovenskho, zahrnujcho i autonomn zem Rusn na jih od Karpat. Prohlauje, e uznv hranice tohoto sttu tak, jak budou ureny elnmi mocnostmi spojenmi a sdruenmi a ostatnmi zastnnmi stty. [] l. 86. Stt eskoslovensk tm, e svoluje k jejich zaazen do smlouvy s elnmi mocnostmi spojenmi a sdruenmi, pijm ustanoven, kter tyto mocnosti budou pokldati za nutn k ochran zjm tch obyvatel v eskoslovensku, kte se od vtiny obyvatelstva li rasou, jazykem neb nboenstvm. Stt eskoslovensk rovn schvaluje, aby byla pojata ve smlouvu s elnmi mocnostmi spojenmi a sdruenmi ustanoven, kter tyto mocnosti uznaj za nutn, aby byly obchodu ostatnch stt zabezpeeny svoboda prvozu a zpsob obchodovn vyhovujc zsadm slunosti. Podl a povaha finannch bemen Nmecka a Pruska, je bude eskoslovenskmu sttu pevzti za zem slezsk postaven pod jeho svrchovanost, budou ureny podle lnku 254 sti IX (Klausule finann) tto smlouvy. Pozdj mluvy uprav veker otzky, kter by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterm by mohlo dti podnt postoupen eenho zem. st X. Klausule hospodsk. [l. 264-312.] Oddl IV. Majetek, prva a zjmov astenstv. [l. 297-298.] l. 297. Otzka soukromho majetku, soukromch prv a zjmovch astenstv v zemch neptelskch bude rozeena podle zsad vyslovench v tomto Oddle a podle ustanoven pipojen plohy. a) Mimodn opaten vlen, jako i opaten disposin, tak jak jsou vymezena v ploze v odstavci 3, kter Nmecko uinilo o majetku, prvech a zjmovch astenstvch pslunk mocnost spojench nebo sdruench, potaje v to spolenosti a drustva, v nich tito pslunci byli zastnni, budou, nebude-li likvidace ji ukonena, neprodlen zruena aneb zastavena, a budou majetek, prva a zjmov astenstv, o n jde, vrcena oprvnnm, kte k nim budou mti pln prva za podmnek stanovench v lnku 298. b) S vhradou opanch ustanoven, kter by snad vyplvala z tto smlouvy, vyhrazuj si mocnosti spojen neb sdruen prvo zadreti a likvidovati veker majetek, prva a zjmov astenstv, je v dob, kdy tato smlouva nabude psobnosti, nleej nmeckm pslunkm nebo spolenostem jimi kontrolovanm a jsou na jejich zem,

181

v jejich osadch, dravch a protektortech, potajc v to i zem, kter jim byla postoupena podle tto smlouvy. Likvidace bude provedena podle zkon zastnnho sttu spojenho anebo sdruenho, a nebude nmeck vlastnk smti nakldati s tmto majetkem, prvy a zjmovmi astenstvmi, ani jest mu dovoleno uvaliti na n jakkoli bemeno bez svolen tohoto sttu. Za nmeck pslunky ve smyslu tohoto odstavce nebudou pokldni ti nmet pslunci, kte po rozumu tto smlouvy nabvaj ipso facto sttn pslunosti nkter z mocnost spojench anebo sdruench. [] h) [] Jestlie byly provedeny likvidace v novch sttech, kter podpisuj tuto smlouvu jako mocnosti spojen a sdruen, nebo ve sttech, kter nejsou astny nhrad, je m platiti Nmecko, mus bti vtek likvidac provedench v tchto sttech vyplacen pmo vlastnkm, pi em arci prva dan komisi reparan touto smlouvou, a zejmna lnky 235 a 260, zstvaj vyhrazena. Doke-li vlastnk ped smenm rozhodm soudem, kter se zavd Oddlem VI tto sti, anebo ped rozhodm, kterho pojmenuje tento soud, e podmnky prodejov nebo opaten uinn sttem, o kter jde, nesrovnvajc se s jeho obecnm zkonodrstvm, byly nespravedlivm zpsobem na jmu cen, soud nebo rozhod budou moci piznati oprvnnmu slunou nhradu, kterou zaplat onen stt. i) Nmecko se zavazuje odkodniti sv pslunky za likvidaci anebo zadren jejich majetku, prv anebo zjmovch astenstv v zemch spojench nebo sdruench. [] (In Sbrka zkon a nazen, ro. 1921, . 53, s. 489n. innost od 10. 1. 1920. Pevzato z ASPI.)

b) Mrov smlouva mezi mocnostmi spojenmi i sdruenmi a Rakouskem, podepsan v Saint-Germain-en-Laye dne 10. z 1919, publikovna pod . 507/1921 Sb. z. a n.
st III. Politick klausule evropsk. [l. 36-94.] Oddl III. Stt eskoslovensk. [l. 53-58.] l. 53. Rakousko uznv, jak to ji uinily mocnosti spojen a sdruen, plnou nezvislost sttu eskoslovenskho, zahrnujcho i autonomn zem Rusn na jih od Karpat. l. 54. Rakousko se vzdv, pokud se jeho te, ve prospch sttu eskoslovenskho vech prv a prvnch titul na zem bvalho mocnstv rakousko-uherskho, kter

182

le za hranicemi Rakouska, tak jak jsou popsny v lnku 27 sti II (Hranice Rakouska), a kter jsou uznna podle tto smlouvy za sti eskoslovenskho sttu. st IX. Klausule finann. [l. 197-216.] l. 203. 2. [] Vlda rakousk bude samojedin odpovdna za vecky zvazky sjednan ped 28. ervencem 1914 bvalou vldou rakouskou, mimo zvazky z papr rentovch, bon, obligac, hodnot a bankovek, o kterch se tato smlouva zmiuje vslovn. [] l. 208. Stty, kterm pipadlo zem bvalho mocnstv rakousko-uherskho nebo kter vznikly rozkouskovnm tohoto mocnstv, zskaj vechny statky a majetek vldy rakousk, bval i nynj, pokud le na jejich vlastnm zem. Podle tohoto lnku budou se statky a majetkem vldy rakousk, bval i nynj, rozumti statky, kter nleely bvalmu csastv rakouskmu, a zjmy tohoto csastv na statcch, kter bvaly spolenm majetkem mocnstv rakousko-uherskho, dle vechen majetek koruny a soukrom statky bval panovnick rodiny rakousko-uhersk. Stty ty nebudou moci poadovati nic ze statk a jmn vldy rakousk, bval i nynj, lec mimo jejich vlastn zem. Cena statk a majetku zskanch jednotlivmi stty, vyjmajc Rakousko, bude stanovena komis reparan, aby byla pipsna na vrub sttu nabvajcho a ku prospchu Rakouska na et stek dlunch z dvodu povinnosti k nhrad kod. Komise reparan jest povinna odesti zrove z hodnoty veejnho jmn takto zskanho sumu mrnou podlu, kterm v hotovch penzch, v pozemcch nebo materilu pisply, pokud se tk tohoto jmn, zem, obce a jinak mstn zzen samosprvn. Nabude-li nkter stt neho podle tohoto lnku, bude mu, bez jmy ustanoven lnku 203 o zajitnm dluhu, od sumy pipsan na jeho vrub a ku prospchu Rakouska podle pedelho odstavce odetena takov st nezajitnho dluhu bval vldy rakousk, pevzatho jmenovanm sttem nabvajcm podle eenho lnku 203, jak odpovd podle mnn komise reparan nkladm uinnm na statky a majetek sttem tm zskan. Sumu, jakou slu odesti, ur komise reparan podle zsad, jak uzn za slun. [] (In Sbrka zkon a nazen, ro. 1921, . 133, s. 1853n. innost od 16. 7. 1920. Pevzato z ASPI.)

c) Mrov smlouva mezi mocnostmi spojenmi i sdruenmi a Nmeckem, Protokol a Deklarace, podepsan v Trianonu dne 4. ervna 1920, publikovan pod . 102/1922 Sb. z. a n. (vtah)
st III. Politick klausule evropsk. [l. 36-78.] Oddl III. Stt eskoslovensk. [l. 48-52.]

183

l. 48. Maarsko uznv, jak to ji byly uinily mocnosti spojen a sdruen, plnou nezvislost sttu eskoslovenskho, zahrnujcho i autonomn zem Rusn na jih od Karpat. l. 49. Maarsko se vzdv, pokud se jeho te, ve prospch sttu eskoslovenskho vech prv a prvnch titul na zem bvalho mocnstv rakousko-uherskho, kter le za hranicemi Maarska, tak jak jsou stanoveny v lnku 27 sti II (Hranice Maarska), a kter jsou uznna za st sttu eskoslovenskho touto smlouvou nebo jinmi smlouvami uzavenmi pro uspodn vc doby ptomn. [] l. 52. Podl a povaha finannch bemen Maarska, kter bude sttu eskoslovenskmu pevzti za zem postaven pod jeho svrchovanost, budou ureny podle lnku 186 sti IX (Klausule finann) tto smlouvy. Pozdj mluvy uprav veker otzky, kter by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterm by mohlo dti podnt postoupen eenho zem. st X. Klausule hospodsk. [l. 200-259.] Oddl VI. Smen rozhod soud. [l. 239.] [] l. 250. Majetek, prva a zjmov astenstv maarskch pslunk nebo spolenost podzench jejich dozoru, lec na zem bvalho mocnstv rakousko-uherskho, nebudou pes ustanoven lnku 232 a plohy k Oddlu IV podrobeny zboru ani likvidaci podle tchto ustanoven. Tento majetek, prva a zjmov astenstv budou vrceny oprvnnm, jsouce zprotny vech opaten toho druhu nebo jakhokoli jinho opaten, uinnho o nakldn, vnucen sprv nebo sekvestraci od 3. listopadu 1918 a do t doby, kdy tato smlouva nabude platnosti. Budou vrceny ve stavu, v jakm byly, kdy se stala opaten, o kter jde. Reklamace, kter by snad byly uinny pslunky maarskmi podle tohoto lnku, budou pedloeny smenmu rozhodmu soudu, jej m na zeteli lnek 239. Mezi statky, prva a zjmov astenstv zde vzpomenut nenle majetek, o kterm jedn lnek 191 sti IX (Klausule finann). [] (In Sbrka zkon a nazen, ro. 1922, . 29, s. 311n., zvl. s. 341-342, 471. innost od 26. 7. 1921.)

2 Zkon . 215/1919 Sb. z. a n., o zabrn velkho majetku pozemkovho

Na zklad usnesen Nrodnho shromdn naizuje se: 1. Aby byla provedena prava pozemkovho vlastnictv, zabr se sttem velk majetek pozemkov ( 2), lec v zem eskoslovensk republiky, v to tajc velk majetek vzan, a zizuje se ad pozemkov.

184

 2. Velkm majetkem pozemkovm jest rozumti soubory nemovitost s prvy, kter jsou spojena s jejich drenm, jestlie vmra nleejc v zem eskoslovensk republiky vlastnicky jedin osob nebo tm spoluvlastnkm je vt ne 150 ha pdy zemdlsk (rol, luk, zahrad, vinic, chmelnic), nebo 250 ha pdy vbec. Manel nerozveden povauj se za osobu jedinou. 3. Ze zboru jsou vyloueny: a) objekty prvn i hospodsky samostatn, je neslou hospodaen na zabranch nemovitostech; b) majetek zemsk, okresn a obecn (jmn i statek), s vhradou zvltnch zkonnch ustanoven o jejich prav. O majetku urbarilnch obc a kurilnch komposesortech bude rozhodnuto zvltnm zkonem. 4. Jestlie se po vyhlen tohoto zkona sousted (ve vlastnictv jedin osoby, tch spoluvlastnk, nerozvedench manel neb rodi a dt prvho stupn) ze svobodnho majetku pozemkovho soubor nemovitost, kter je podle 2 a 3 pedmtem zboru a pesahuje vmru uvedenou v 2, stv se tento soubor majetkem zabranm. 5. Zborem uvedenm v 1 nabv eskoslovensk republika prva, zabran majetek pejmati a pidlovati ( 10 a 11). 6. Osoby, kter podle prva obanskho jsou oprvnny hospodaiti na zabranm majetku, pokud nebude sttem pevzat, jsou napt povinny na nm hospodaiti dn. O nsledcch poruen tto povinnosti jako i o povinnostech a ochran osob na zabranm majetku zamstnanch budou dna zvltn ustanoven. 7. Zcizen, pronjem zabranho majetku, jeho zavazen a dlen vyaduje ednho souhlasu ( 15) a nem bez nho proti sttu prvnch nsledk. (1) Zcizen, dlen, zavazen, pacht a njem zabranho majetku vyaduje svolen pozemkovho adu a jest bez nho neplatn. (2) Pozemkov ad udluje svolen, me uloiti podmnky a uiniti vhrady. 8. Na zabran majetek lze vsti exekuci jedin vnucenou sprvou. 9. O nhrad za pevzat majetek bude rozhodnuto zvltnm zkonem. Zvltnm zkonem provede se zsada, e bez nhrady bude pevzat majetek pslunk neptelskch stt, pslunk bval panovnick rodiny Habsbursko-Lotrinsk, majetek nadac spovajcch na prvech ze lechtictv zruenho zkonem ze dne 10. prosince 1918, s. 61 Sb. z. a n.; majetek, jeho uvn zakld se na vkonu funkc, ad a dstojenstv cizozemskch, nebo kter s takovou funkc, adem nebo dstojenstvm jest spojen; majetek bezprvn nabyt; majetek osob, kter se hrub provinily proti eskoslovenskmu nrodu ve svtov vlce; konen majetek, kter podle ustanoven zkon finannch pipadne sttu jako spltka na dvku z majetku.

185

Pi pevzet zabranho majetku jest postupovati tak, aby osoby, pro kter na zabranm majetku vznou prva, jako i osoby, kter maj proti dosavadnmu vlastnku prvo z pomru sluebnho, zaopatovacho a pachtovnho, nebyly zkrceny. 10. Pokud stt pevzatho majetku nepodr pro ely veobecn prospn, pidl jej ad pozemkov postupn do urit ve do vlastnictv nebo pachtu malm zemdlcm, domkm, drobnm ivnostnkm, bezzemkm, a to zvlt pslunkm ozbrojen moci eskoslovensk a vlenm invalidm, kte by na pd chtli a mohli hospodaiti, pak drustvm sloenm z uvedench osob, drustvm bytovm, spotebnm a zemdlskm, obcm a jinm veejnm svazkm k elm veobecn prospnm, vdeckm a humanitnm stavm. Pdy me bti uito tak k jinm elm veobecn prospnm. O osobch a korporacch, kterm lze pdu pidliti, o vme pdlu a prvech k nmu a o omezench prva vlastnickho k pidlen pd budou dna podrobnj ustanoven zvltnm zkonem. 11. Osoby, jejich majetek tmto zkonem se zabr, po ppad jejich ddicov, maj prvo, aby jim byla z majetku jim zabranho pidlena majetnost nepesahujc vmry uveden v 2, pokud mono dle jich volby. Osobm tmto lze propustiti ze zboru i vt vmru, hledc k tomu, jak jest poteba pdy na jednotlivch mstech, hledc k jej jakosti a k tomu, eho d eln hospodaen, zetel na zemdlsk prmysl, zsobovn mst i jinak zetele veobecnho blaha. Ze zboru nesm bti proputno vce ne 500 ha pdy ( 2). 12. Pi pevzet zabranho majetku sttem jsou vlastnci ivho a mrtvho zazen, je a dotud slouilo hospodaen na pevzatm majetku, povinni prodati za plnou cenu pomrnou st tohoto zazen sttu. 13. Ped skutenm pevzetm mus bti dna vpov osobm, kter hospoda t doby na pd, o jej pevzet jde. Podrobnj ustanoven budou vydna zvltnm zkonem. 14. Je-li mstn poteba pdy nalhav, a nesta-li pozemky zabran, anebo d-li toho obecn blaho, me pozemkov ad vyvlastniti pdu i pod meze stanoven 2. 15. kony tmto zkonem sttu sven obstar ad pozemkov. ad je podzen ministersk rad, jeho pedsedu jmenuje president republiky, sprvn vbor bude volen Nrodnm shromdnm. Dal ustanoven o tomto ad a jeho psobnosti budou dna zvltnm zkonem. Finann operace plynouc z provdn tohoto zkona bute sveny veejnoprvnm stavm vrnm. Pokud vyhlkou ve Sbrce zkon a nazen nebude oznmeno, e pozemkov ad zzen podle 15 vstoupil v innost, vykonv koly pozemkovho adu v nalhavch ppadech ministerstvo zemdlstv.

186

 16. Zabran majetek jest vyetiti a uvsti v patrnost knihovn poznmkou, e majetek jest zabrn. I pokud tato poznmka nen v knihch, neme se nikdo dovolvati, e beze sv viny nevdl o zboru pozemkovho majetku vyslovenm 1. Aby majetek zabran byl dn vyeten, mohou bti nazenm uinna potebn opaten a pi tom zejmna me t majitelm pozemk, nebo jejich zstupcm, bt uloena povinnost ohlaovac. 17. Pokud tento zkon jinak neustanovuje, trvaj posavadn prva a zvazky ohledn zabranho majetku beze zmny. 18. Smlouvy o zcizen, pronjem a zavazen zabranho majetku uzaven po 28. jnu 1918 jsou proti sttu bezinny, nebude-li prokzno, e lo o jednn, kterho si vydalo dn hospodaen. Prvn jednn schvlen ministerstvem zemdlstv ve smyslu zkona z 9. listopadu 1918, . 32 Sb. z. a n. , o obstaven velkostatk, neb ady, pslunmi podle 4 zkona z 10. prosince 1918, . 64 Sb. z. a n. , o mimodnch pechodnch ustanovench na Slovensku, jsou tak naproti sttu inna i bez tohoto prkazu. Ale schvlen vyloudn nepravdivmi daji nen naproti sttu inno, uplatn-li pozemkov ad do roka tuto okolnost. Stalo-li se schvlen podle odst. 2. s vhradou pt zkonn pravy prvnch pomr k pd velkostatk, vyaduje se schvlen nov podle 7 tohoto zkona. 18a. (1) Kdo smlouvu o zcizen nebo dlen zabranho majetku pln nebo plnn pijme dve, ne pozemkov ad k tomu svol ( 7), dopout se pestupku a bude potrestn vzenm od jednoho msce do esti msc. S trestem tm me bti spojen trest na penzch od jednoho tisce do padesti tisc K. (2) Kdo rozprodv (parceluje), do rozprodeje d nebo do rozprodeje pijme zabran majetek zcela nebo z sti dve, ne pozemkov ad k tomu svol, dopout se peinu a bude potrestn tuhm vzenm od esti msc do jednoho roku. S trestem tm me bti spojen trest na penzch od deseti tisc do jednoho milionu K. (3) Kdo pi jednn uvedenm v odstavci prvm a druhm spolupsob z dvod zitnch nebo vdlench ( 5 , 9 a 239 trestnho zkona ze 27. kvtna 1852, . 117 . z., a hlava V. zk. l. V. z roku 1878), dopout se trestnch in tam uvedench a bude potrestn tresty tam stanovenmi. (4) Pokus je i v oblasti trestnho prva uherskho trestn. (5) Nhradn trest za nedobytn trest penit budi vymen stejnm druhem trestu jako trest hlavn; hrn tchto trest nesm pekroiti nejvy hranici sazby. 18b. (1) Dopust-li se nkdo trestnch in, uvedench v 18 a), provozuje svou ivnost, me bti v rozsudku vyknuta tak ztrta ivnostenskho oprvnn. (2) Na ztrtu ivnostenskho oprvnn podniku me uznati soud tak tehdy, byl-li odsouzen zzenec, zmocnnec, zstupce nebo jin orgn tohoto podniku.

187

(3) Jde-li o obvinn zzence, zmocnnce, zstupce nebo jinho orgnu podniku, bu uito obdobn ustanoven 16 zkona o soudech lichevnch ze dne 17. jna 1919, . 567 Sb. z. a n. 18c. Jin pestupky tohoto zkona i zkonv a nazen provdjcch trestaj se politickm adem (administrativn vrchnost policejn) pokutou do padesti tisc K nebo vzenm do jednoho msce. 18d. Tresty penit a pokuty, uloen podle tohoto zkona nebo podle zkonv a nazen provdjcch, plynou do fondu zzenho u pozemkovho adu podle 18 zkona z 11. bezna 1920, . 166 Sb. z. a n. (zkona vrovho). 19. Zkon tento psob ode dne vyhlen. 20. Proveden zkona ukld se vekermu ministerstvu. Pestupky tohoto zkona i zkonv a nazen, kter budou vydny u provdn jeho, trestaj se pokutou do K 50.000,-, nebo vzenm do jednoho msce. Tresty tyto ukldaj politick ady. (In Sbrka zkon a nazen, ro. 1919, . 43, s. 289n. innost od 24. 4. 1919. Pevzato z ASPI.)

3 Dekret presidenta republiky . 12 Sb., o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda
Vychzeje vstc voln eskch a slovenskch rolnk a bezzemk po dslednm uskutenn nov pozemkov reformy a veden snahou pedevm jednou pro vdy vzti eskou a slovenskou pdu z rukou cizckch nmeckch a maarskch statk, jako i

188

z rukou zrdc republiky a dti ji do rukou eskho a slovenskho rolnictva a bezzemk, k nvrhu vldy ustanovuji: 1. (1) S okamitou platnost a bez nhrady se konfiskuje pro ely pozemkov reformy zemdlsk majetek, jen je ve vlastnictv: a) vech osob nmeck a maarsk nrodnosti bez ohledu na sttn pslunost, b) zrdc a neptel republiky jakkoliv nrodnosti a sttn pslunosti, projevivch toto neptelstv zejmna za krize a vlky v letech 1938 a 1945, c) akciovch a jinch spolenost a korporac, jejich sprva mysln a zmrn slouila nmeckmu veden vlky nebo faistickm a nacistickm elm. (2) Osobm nmeck a maarsk nrodnosti, kter se aktivn zastnily boje za zachovn celistvosti a osvobozen eskoslovensk republiky, se zemdlsk majetek podle odstavce 1 nekonfiskuje. (3) O tom, lze-li pipustiti vjimku podle odstavce 2,rozhodne na nvrh pslun rolnick komise pslun okresn nrodn vbor. Pochybn ppady pedlo okresn nrodn vbor zemskmu nrodnmu vboru, kter je se svm dobrozdnm postoup ke konenmu rozhodnut ministerstvu zemdlstv, kter rozhodne v dohod s ministrem vnitra. 2. (1) Za osoby nrodnosti nmeck nebo maarsk jest povaovati osoby, kter pi ktermkoliv stn lidu od roku 1929 se pihlsily k nmeck nebo maarsk nrodnosti nebo se staly leny nrodnch skupin nebo tvar nebo politickch stran, sdruujcch osoby nmeck nebo maarsk nrodnosti. (2) Vjimky z ustanoven odstavce 1 budou ureny zvltnm dekretem. 3. (1) Za zrdce a neptele eskoslovensk republiky jest povaovati: a) osoby, kter kolektivn nebo individuln vyvjely innost smujc proti sttn svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republiknsk sttn form, bezpenosti a obran eskoslovensk republiky, kter k takov innosti podncovaly nebo jin osoby svsti hledly a zmrn a aktivn podporovaly jakkoliv zpsobem nmeck a maarsk okupanty, b) z prvnickch osob ty, jejich sprva zmrn a aktivn slouila nmeckmu nebo maarskmu veden vlky nebo faistickm a nacistickm elm. (2) O tom, zdali fysick nebo prvnick osoba spad pod ustanoven odstavce 1, psm. a), b), rozhoduje zemsk nrodn vbor, v jeho obvod doten nemovitost le, podle nvrhu pslunho okresnho nrodnho vboru. Pochybn ppady pedlo zemsk nrodn vbor ke konenmu rozhodnut ministerstvu zemdlstv, kter rozhodne v dohod s ministerstvem vnitra. 4. Zemdlskm majetkem ( 1, odst. 1) jest rozumti zemdlskou a lesn pdu, k n patc budovy a zazen, zvody zemdlskho prmyslu, slouc vlastnmu

189

zemdlskmu a lesnmu hospodstv, jako i movit psluenstv (iv a mrtv invent) a vechna prva, kter jsou spojena s drbou zkonfiskovanho majetku anebo jeho sti. 5. (1) Je-li zemdlsk majetek, konfiskovan podle 1, v njmu (pachtu) zruuj se vechny njemn (pachtovn) smlouvy. Je-li vak njemcem (pachtem) osoba, majc nrok na pdl pdy ( 7, odst. 1), me j bti ponechno dosavadn uvn do konce hospodskho roku. Nebude-li pronajat (pachtovan) zemdlsk majetek z jakchkoliv dvod pidlen, zaplat njemce (pacht) njemn (pachtovn) Nrodnmu pozemkovmu fondu ( 6, odst. 1). Pokud konfiskac jsou doteny fysick nebo prvnick osoby, je nespadaj pod 3, poskytne jim Nrodn pozemkov fond nhradu na nvrh mstnho nrodnho vboru za bn nklady a investice. (2) Patrontn prva a povinnosti, vznouc na zemdlskch majetcch, konfiskovanch podle 1, zanikaj dnem konfiskace. V ppadech zvltnho zetele hodnch poskytne Nrodn pozemkov fond nhradu. (3) Otzka dluh a nrok, vznoucch na konfiskovanch majetcch ( 1), vye se vldnm nazenm. Platy, penze, dan a jin bn vydn hrad prozatm nrodn sprvce. 6. (1) Zemdlsk majetek, konfiskovan podle 1, spravuje a do odevzdn pdlcm Nrodn pozemkov fond pi ministerstvu zemdlstv, kter se tmto zizuje. Vlda se povuje vydati statut tohoto fondu. (2) Souvisl lesn plochy ve vme nad 50 ha, konfiskovan podle 1, pevezme stt. Pokud konfiskovan lesn plochy nen mono spojiti v souvisl celek se sttn lesn pdou a pokud nepesahuj 100 ha, odevzd je Nrodn pozemkov fond pslunmu nrodnmu vboru. 7. (1) Ze zemdlskho majetku, spravovanho Nrodnm pozemkovm fondem, bude se pidlovati pda do vlastnictv osob slovansk nrodnosti: a) deputtnkovi a zemdlskmu dlnkovi ve vme a do 8 ha orn anebo a do 12 ha zemdlsk pdy vzhledem na jej bonitu, b) malozemdlci ve vme doplujc jm dosud vlastnn pozemkov majetek nejve do 8 ha orn anebo a do 12 ha zemdlsk pdy vzhledem na jej bonitu, c) mnoholenn zemdlsk rodin ve vme doplujc j dosud vlastnn pozemkov majetek nejve do 10 ha orn anebo a do 13 ha zemdlsk pdy vzhledem na jej bonitu, d) obcm a okresm k veejnm elm, e) stavebnm, zemdlskm a jinm drustvm, sloenm z oprvnnch uchaze podle psm. a), b), c), a f),

190

f) dlnkm, veejnm a soukromm zamstnancm a maloivnostnkm pro stavbu vlastnho domu anebo na zazen zahrady ve vme nejve do 0,5 ha. (2) V okresch s pevnou vtinou obyvatelstva nmeck nrodnosti, nen-li uchaze esk nebo jin slovansk nrodnosti, kvalifikovanch podle odstavce 1, psm. a) a f), zstv pda ve sprv Nrodnho pozemkovho fondu pro poteby vnitnho osdlen. (3) Lesn pda do 50 ha, resp. do 100 ha ( 6, odst. 2) se me pidliti obcm a lesnm drustvm. Tato pda podlh sttnmu dozoru. (4) Konfiskovan budovy, zazen, slouc vlastnmu zemdlskmu nebo lesnmu hospodstv, zvody zemdlskho prmyslu, sady, pamtnosti, archivy a pod., jako i vechny konfiskovan nemovitosti, pokud nebudou pidleny veejnoprvnm subjektm, mohou se pidliti do vlastnictv: a) drustev, utvoench z oprvnnch uchaze za elem spolenho uvn, b) vjimen jednotlivcm (pdlcm), uvedenm v odstavci 1 psm. a) a c). (5) O tom, zda konfiskovan majetek se pidl drustvm nebo jednotlivcm se rozhodne obdobn podle 9. (6) Pednostn prvo na pdl maj osoby, kter se vyznamenaly a zaslouily v nrodnosvobozovacm boji, zejmna vojci a partyzni, bval politit vzov a deportovan a jejich rodinn pslunci i zkonn ddicov, jako i rolnci pokozen vlkou. Pednostn prvo jest nleit prokzati. 8. Zciziti, pronajmouti nebo zatiti majetek, pidlen podle 7, lze jen s pedchzejcm schvlenm Nrodnho pozemkovho fondu. 9. (1) Pi mstnm nrodnm vboru, v jeho obvodu se nachz konfiskovan majetek, zvol si uchazei, pslun podle 7, odst. 1, psm. a), b), c), d) a f), mstn rolnickou komisi, skldajc se nejvce z 10 len. (2) Zstupci mstnch rolnickch komis zvol na schzi okresn rolnickou komisi pi okresnm nrodnm vboru, kter me mti nejve 10 len. (3) Mstn rolnick komise vypracuje pdlov pln s nvrhem na hradu ( 10) za pidlen majetek a pedlo jej ke schvlen okresn rolnick komisi. (4) Okresn rolnick komise prozkoum pedloen pdlov plny a nvrhy na hradu a na jejich zklad vypracuje pdlov pln a rozvrh hrad pro cel okres. Nen-li rozporu mezi pdlovmi plny a nvrhy na hradu, pedloenmi jednotlivmi mstnmi rolnickmi komisemi, anebo dojde-li mezi nimi k dohod, jest okresn pdlov pln a rozvrh hrad po schvlen podle odstavce 5 prvoplatn. (5) Pdlov pln okresn rolnick komise s rozvrhem hrad pedlo se ihned zemskmu nrodnmu vboru, kter jej se svm dobrozdnm postoup ministerstvu zemdlstv, kter me pdlov pln s rozvrhem hrad zmniti, kdyby byly ohroeny dleit veejn nebo nrodn zjmy, anebo nebylo-li dbno ustanoven 7, odst. 1, psm.

191

a) a f). Pokud jde o zvody zemdlskho prmyslu ( 7, odst. 4), uin ministerstvo zemdlstv, pokud by lo o pdl podle 7, odst. 4, psm. b), pslun rozhodnut v dohod s ministerstvem vivy. (6) Neme-li okresn rolnick komise pekonati rozpory mezi pdlovmi plny a nvrhy na hradu mstnch rolnickch komis a nedojde-li k dohod, anebo vznikne-li rozpor mezi okresnmi rolnickmi komisemi sousednch okres, pedlo okresn rolnick komise vc zemskmu nrodnmu vboru, kter ji se svm dobrozdnm postoup ke konenmu rozhodnut ministerstvu zemdlstv. (7) Ministerstvo zemdlstv a zemsk nrodn vbor vyslaj k okresn rolnick komisi pomocn orgny, kter pomhaj pi technickch pdlovch pracech. 10. (1) Nvrh na hradu se m uriti podle vnosnosti, polohy, vzdlenosti a stavu obdln pdy (hnojen, setba a sadba) a podle majetkovch a rodinnch pomr pdlce, a to: a) nejmn ve vi hodnoty jedn prmrn ron rody na navrhovan vme pdy, b) nejve ve vi dvou prmrnch ronch rod na navrhovan vme pdy, c) hrada za pidlen budovy m se uriti ve vi 1 a 3 ronho njemnho pidlovan budovy. Njemn me bti v kadm ppad vyjdeno v naturlich. (2) hrada za pidlen iv a mrtv invent a jin zazen bude urena podle smrnic, kter vypracuj zemsk nrodn vbory a schvl ministerstvo zemdlstv. 11. (1) Uren hrada se splc: 1. jednorzov, nejpozdji do 12 msc od pevzet drby pdlu, v penzch nebo v naturlich, nebo 2. ve spltkch v penzch nebo v naturlich, a to: a) 10 % hrady za pdu a psluenstv jest zaplatiti pi pevzet pidlen pdy. Na nvrh mstn rolnick komise, kter jest podati ji v pdlovm plnu ( 9), me Nrodn pozemkov fond povoliti odklad prvn spltky nejve na ti roky; b) V ppadech zvltnho zetele hodnch a sociln odvodnnch me Nrodn pozemkov fond na nvrh rolnickch komis prominouti pdlci hradu a pslun zemdlsk majetek pidliti bezplatn pedevm osobm, majcm pednostn prvo na pdl ( 7, odst. 6). (2) V ppadech zvltnho zetele hodnch a sociln odvodnnch me Nrodn pozemkov fond na nvrh rolnickch komis prominouti pdlci hradu a pslun zemdlsk majetek pidliti bezplatn pedevm osobm, majcm pednostn prvo na pdl ( 7, odst. 6). 12. hradu splcej pdlci Nrodnmu pozemkovmu fondu podle plnu jm vydanho. Tto bude pouito k hrazen dluh a zvazk, vznoucch na konfiskovanch majetcch, pokud tyto dluhy a zvazky budou uznny a pevzaty, dle k hrazen

192

vlench kod a kod, zpsobench na majetku osob perzekvovanch po as okupace z dvod nrodnch, politickch a rasovch, ke zveleben zemdlsk produkce a pro vnitn osdlen. Ppadn pebytky Nrodnho pozemkovho fondu pipadaj sttn pokladn. 13. (1) V hrad, uren podle 10, zahrnuty jsou vechny vdaje a poplatky, spojen s konfiskac ( 1), pidlenm ( 7) a knihovnm pevedenm zkonfiskovanho majetku. (2) Zpis pdlu do pozemkovch knih obstar Nrodn pozemkov fond na vlastn traty. (3) Pevody majetku podle tohoto dekretu jsou osvobozeny od poplatk a dvek. 14. Tento dekret nabv innosti v zemch esk a Moravskoslezsk dnem vyhlen; provedou jej ministi zemdlstv, financ, spravedlnosti, vnitra a vivy. (In Sbrka zkon a nazen, ro. 1945, . 7, s. 17n. innost od 23. 6. 1945. Pevzato z ASPI.)

4 Rozsah pdy spadajc podle zkona pod pozemkovou reformu ve sttech stedn a vchodn Evropy

193

(Srov. OTHAL, M. Zpas o pozemkovou reformu v SR. Praha : eskoslovensk akademie vd, 1963, s. 7-8. Odkazuje na sbornk Die agrarischen Umwlzungen im ausserrussischen Osteuropa. Berlin-Leipzig 1930, s. 28.)

194

5 Vsledky pozemkov reformy do konce roku 1937

(Pevzato z: Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. Praha : Ministerstvo zemdlstv, 1938, s. 36.)

195

6 Skupinov rozvrstven pdy zskan v pozemkov reform a jej nabyvatel do konce roku 1937

1) V tom je zahrnuta i pda zesttnn. 2) Drobnm pdlem se rozum vmra jednotlivho pdlu 0.1 ha a 30 ha veker pdy.

(Pevzato z: Dvacet let eskoslovenskho zemdlstv 1918-1938. Praha : Ministerstvo zemdlstv, 1938, s. 28-29.)

196

7 Mapa lichtentejnskch panstv v rakousk monarchii

197

8 Pehled pozemkovch akvizic Lichtentejn

198

9 Lichtentejnsk pozemkov drba v mezivlenm eskoslovensku

199

10 K hodnocen pozemkov reformy ukzka z obecn kroniky Den 28. z 1923 ve dvoe v Pozoicch
Historickho vznamu pro Pozoice je den 28. z 1923, bylo to v ptek, kdy ukonily se vechny prce ve dvoe v Pozoicch. V den tento - den sv. Vclava - kdy jindy za dob roboty o tomto dni spchali poddan na dchodensk vrchnostensk ad, aby odvedli vrchnosti povinn rok - je poslednm dnem runho jindy ivota ve dvoe po staletch tu trvajcho. V djinch Pozoic den tento je velikm meznkem, jen upomn na velik vznam toho, co pro Pozoice m ohromn hospodsk vznam, pro djiny msteka Pozoic je dnem nezapomenutelnm, jen i potomkm bude hlsati rozparcelovn dvoru v Pozoicch s nepopratelnm prospchem hospodskm pro obanstvo, jen snad v pozdjch dobch bude patin docenn, ne snad oceuje se dnes. Po 28. z 1923 nastalo npadn ticho ve stjch, na dvorech, na mlatech a jinch mstech pozorskho dvoru, ve je obesteno npadnm tichem, kde jindy od asnho rna do pozdnho veera zaznvala e, hluk, kik dlnho lidu pes pl tiscilet, neslyte a nevidte upracovanch jindy dlnk, msta tato jakoby sama se ulekla tohoto npadnho ticha, se samocht tou, co se stalo, co je pinou, e po stalet tu trvajc run ivot tak rzem umlkl. A kdy z okna domu s. 1. jsem pozoroval ten historick meznk, co bylo dve a co je nyn, pomyslil jsem si, kdyby tato msta nm mohla povdt mnoh, co pro historii tchto mst a msteka Pozoic mlo vznan vznam.

(Citovno z: Sttn okresn archiv Brno-venkov. Archiv msteka Pozoice, sign. C - 100, inv. . 12a. Pamtn kniha msteka Pozoice. Sv. I. Sepsal J. ikl, s. 103-104.)

200

Resum
Die Problematik der Eigentumsingerenz und der Eigentums- und Besitzbeziehungen in allgemeinem Wort des Sinnes ist sehr breit und man kann heutzutage beobachten, dass Forscherinteresse fr dieses Thema immer grsser wird. Die vorgelegte Dissertationsarbeit orientiert sich auf der Durchlauf zweier wichtigen Eigentumsingerenzen in unserer neueren Geschichte und zwar auf die Bodenreform in der Zeit zwischen den Weltkriegen und auf die Konfiskationen nach dem zweiten Weltkrieg. Die beiden Nachkriegsprozessen werden in der Entwicklung der Nachdenken des Konfiskations- und Enteignungsinstitutes und Eigentumsschutzes angebracht und durch die Perspektive der Nachkriegsingerenz ins Liechtensteiner Bodenvermgen nach den Jahren 1918 a 1945 vorgestellt. In der ersten Kapitel widme ich mich den verschiedenen Fragen, die mit dem Eigentum und mit seiner eventuellen Beschrnkung verbunden sind, und zwar in dem breiterem Zeithorizont. Ich beschreibe nher die Unterscheidung des Eigentums und des Eigentumsrechts, weiter die Beschrnkung des Eigentumsrechts und zum nchstenmal die Anschauung und die Einstellung der Gesellschaft zum Eigentum in der Zeit der Ersten Republik. In der zweiten Kapitel konzentriere ich mich auf die Verfassungsanlagen des Eigentumschutzes in der Ersten Republik und dabei beschftige ich mich mit dem Empfangschefstandard, der provisorischen Verfassung und der Verfassungsliste aus dem Jahre 1920. In diesem Zusammenhang greife ich die Problematik des Empfangsrechts nach dem Gestz 11/1918 Sb. z. a n., an, die eine grundstzliche und unvergssliche Bedeutung hat. In der dritten Kapitel widme ich mich ausfhrlich der Problamatik der Konfiskationsenteignung und der Enteignung: In der Kapitel findet man eine elementare Charakteristik, einen historischen Exkurs, die Erstenrepubliksansichten zur Konfiskation und Enteignung und endlich einen eigenen Aufsatz ber Konfiskation und Enteignung in der Zeit der Ersten Republik. Diese Begrenzung ist nicht mglich, strikt zu verstehen und besonders mit der Bercksichtigung zur Rezeption der sterreichischen und ungarischen Normen. Mit meiner Absicht fhre ich hier eine ganze Reihe anderen Ideen an (die Konfiskation in dem Weltkrieg, Enteignungsgesetzgebung in dem 19. Jahrhundert), die eine Gesamtheit dieser Problematik bilden und ermglichen damit Nachkriegseingriffe ins Eigentum nach den Jahren 1918 a 1945 besser und ganz zu verstehen. In der vierten Kapitel

201

behandle ich ber die Bodenreform, die in der Tschechoslowakei in den Jahren 1919-1935, bzw. 1938 durchlief, und ber Konfiskationen nach dem Jahre 1945. Dieses Teil der Arbeit, das nach allgemeinen Kapiteln nachfolgt, ist durch komparative Metode bahandelt. Das ermglicht die Nachkriegsingerenz in der Kontinuitt des Denkens der Ersten Republik zu erfassen. Im Rahmen dieser umfassendsten Kapitel sind grndlich die Nachkriegsingerenzen dargestellt, und zwar mit dem Hinsicht auf die internationale Dimension der Bodenreformen. Weiter widme ich mich der gesetzlichen Begrenzung der Erstenrepubliksbodenreform und den Nachkriegskonfiskationen und ihren Realittswirkungen und dazu noch der Bewertung der verlaufenen Eingriffen. Die fnfte Kapitel beschreibt die Rechtsposition der Liechtensteiner in der Tschechoslowakei und die Entwicklung des Liechtensteiner Bodenbesitzes im Zusammenhang mit den obenerwhnten Staatsingerenzen ins Eigentum. Das Kern dieses Teiles bildet vor allem Archivsstudium in dem Nationalarchiv, in dem Mhrischen Landesarchiv und in dem Archiv der Masaryksuniversitt ergnzt nicht nur die Reflexion Fremdsprachliteratur, die sich speziell mit Liechtensteiner befasst, sondern auch die zeitgemige Publizistik, besonders sozialdemokratisches Tagblatt Prvo lidu. Zum Abschlu kann man noch wiederholen, dass die Konfiskationen, Enteignungen und Manahmen im Rahmen der Bodenreform (ausserdem ist das die Annexion und folgende Annahme des annektierten Besitzes) ausgeprgte Eingriffe in der Eigentumskonzeption, die im ABGB aus dem Jahre 1811 (verg. 353, 354, 365) und dann in den sterreichischen Verfassungen aus den Jahren 1848 bis 1867 enthalten wurde, darstellen. Aus der Sicht heutiger Rechtskultur kommt vor, dass die Enteignung ein traditionelles und legitimes Instrument des Staates und seiner Rechtsordnung ist und die Konfiskation im Gegenteil einen Bruch der grndlichen Rechtsprinzipien und Regeln darstellt. Aus der historischen Perspektive ist das gerade im Gegenteil. Derweil die Konfiskationen eine traditionelle Strafe darstellten und als ganz gewnlicher Bestandteil der Rechtsordnungen (und im Institut der Beschlagnahme des Vermgens ist das eigentlich bis heute) begriffen wurden, war ein algemeines Institut der Enteignung Frucht der franzsischen Revolution und der ra der grossen Kodifikationen im 19. Jahrhundert. 202

Derweil man die Konfiskationen und Enteignungen nicht nur als ein in bestimter Zeit durchgesetztes Rechtsinstitut, sondern auch als ein algemeines Modus der Eingriffe im Eigentumsrecht verstehen kann, bei der Bodenreform in der Zeit zwischen den Weltkriegen geht es um ein konkretes rechtshistorisches Ereigniss der ersten Tschechoslowakischen Republik. In ihrem Rahmen wurde Konfiskations- (Enteignug ohne Entschdigung der Angehrigen der HabsburgLotringen Dynastie) und Enteignungsfolgen (in anderen Fallen) gentzt. Ein Paradox ist, dass die Zeit der ersten Republik in unserer Rechtsgeschichte erste war, in der man sich mit allen obengenannten Eingriffen ins Eigentumsrecht trifft. Erste Jahre der jungen Tschechoslowakischen Republik stellen in unserer modernen Geschichte die Bruchzeit dar, es ist die Zeit der Kontinuitt und Diskontinuitt und die Zeit, die uns nach dem Jahre 1989 mehr interressiert. Es ist auch die Zeit der Mythen, die unser Erkenntnis und unsere Verstndigung schwieriger machen. Das in den tschechischen Lndern im 19. Jahrhundert gltige Recht kannte, im Unterschied zur Zeit vor und nach dieser Periode (einschlielich Gegenwart), keine Strafe der Einsenkung (Konfiskation) des Vermgens. Altneu wurde diese Strafe erst whrend des ersten Weltkriegs (Kaiserliche Anordnung Nr. 156/1915 R.G.Bl., ber Haftung fr den Schadenersatz bei den Verrterstaten whrend der Kriegszeiten) und dann weiter auch in der tschechoslowakischen Rechtsordnung verankert. Diese Strafe wurde nicht ein Teil rezipierten Strafgesetzes, sondern sie wurde neu in einigen speziellen Gesetzen geregelt. Im Hinblick auf die Ausbreitung der Wucherpraktik im Zusamenhang mit Kriegs- und Nachkriegsentbehrung ist diese Strafe in den Gegenwuchergesetzen erschienen ( 18 G. Nr. 568/1919 Sb. z. a n., ber die Bestrafung der Kriegswucher). Im 29 G. Nr. 50/1923 Sb. z. a n., fr Schutz der Republik wurde weiter noch eine Mglichkeit der Einsenkung des Vermgensteiles (eher als Ausnahme) geregelt. berraschend ist es auch, dass die Regelung der Enteignung im ABGB (aus der Sicht der Grundprinzipien) fr lange Zeit unsere letzte moderne Regelung war, die der Konzeption den Grundrechten entspricht und zu der wir nach dem Jahre 1989 der zurckgekehrt Eigentumschuzt sind. im Nach dem Entstand der Aus selbststndigen der Grund der Tschechoslowakei im Jahre 1918 wurde wegen der weitreichenden Bodenreform Gegenstand relativisiert. durchgefhrenen Bodenreform wurde in der Verfassung altneu eine Mglichkeit 203

der Enteignug ohne Entschdigung geregelt ( 109). Aus der ursprnglich breit geregelten Berechtigung im Beschlagnahmungsgesetzt ( 9 G. Nr. 215/1919 Sb. z. a n.), das aber nur ein Rahmengesetz war, wurde zum Schlu nur die bernahme ohne Entschdigung nur bei den Angehrigen der Habsburg-Lotringen Dynastie durchgefhrt. Die Erste Republik konnte noch ein gesundes Ma behalten, wie dazu vornehmlich prof. Peka aufforderte. Die Bodenreform gehrt zu den bedeutesten Ereignissen der ersten Republik und ist im Global als ein positiver Schritt bewertet. Neben dem Putsch war sie als die grsste Tat der neuen Republik wahrgenommen, als die Vollendung und eigene Verwirklichung der Republik (Masaryk). Zugleich sind sich die Historiker der Fehler und der Mngel bewusst, es kam nmlich zur allmhlichen Verzgerung und viele Ansprche der Menschen sind auch unbefriedigt geblieben. Trotzdem hat sich in Folge der Bodenreform die Lebenssituation auf dem Lande verbessert und es wurde ein freier Raum zur Existenz und zur bildenden Bemhungen der Menschen gegeben. Der grte Eingriff im Privatbesitzt whrend der ersten Republik und die grundstzliche Vernderung der Besitztstruktur des Bodens ist geschehen. Zur Kulmination kommt ein langzeitiger Trend, der schon auf dem Bruch des 18. und 19. Jahrhunderts und dann weiter im Jahre 1848 gestartet wurde. Fast alle Forscher, die die Durfhrung und die Ergebnisse der Bodenreform bewertet haben, sind einverstanden, dass sie in der damaligen Gesellschaft das Privateigentum ausbreitet hat, dass sie die staatsbildende Mehrheit stark gemacht hat und dass sie die politische Spannung auf dem Lande ermssigt hat. Die Bodenreform war schon durch die Zeitgenossen (Peroutka) - neben dem Umsturz und Annahme der Verfassung als wichtiges Teil der Revolutionrnderungen der neuen Republik bewertet. Zugleich ist zweifellos, dass ein traditionelles Schutzprinzip des Eigentums gestrt wurde und dass der Raum und die Instrumente fr folgende totalitre Eingriffe in den Bodenbesitz (nach dem Jahre 1939, 1945 und 1948) vorbereitet wurden. Die rechtliche und vor allem verfassungsmige Regelung der ersten Republik konnte daher whrend des zweiten Weltkriegs mibraucht werden und folgend nach dem Krieg auch ausnutzt werden (Konfiskationnen, Nationalisierungen, eine neue Bodenreform oder sgn. Lex Schwarzenberg). Schlusshauptteil der Arbeit konzentriert sich auf die Rechtsposition der Liechtensteiner und auf ihren Besitz in den tschechischen Lndern mit der 204

Betonung auf die Zeit nach der Entstehung des selbstndigen tschechoslowakischen Staates. Fr die kurzgefate Rekapitulation der Liechtensteiner Geschichte, die die Brche unserer Geschichte widerspiegelt, kann man die Charakteristik zwischen der Konfiskation und der Enteignung wiederholen. Die Liechtensteiner kamen nach Mhren in der Hlfte des 13. Jahrhunderts und almhlich wurden sie das fhrende Adlergeschlecht Noch bessere Position der Liechtesteiner brachte die Schacht auf dem Weien Berg. Damals beeiferten sich sehr aktiv Brder- Karl, Maxmilian und Gundakar. Die Literatur fhrt an, dass sie in dieser Zeit mehr als 40 % der allgemeinen Ausdehnung profitiert haben. Seitdem ist der Besitz der Liechtesteiner gewachsen, der Aufstieg des Geschlechts wurde im Jahre 1719, bzw. 1723- mit der Erhbung der Liechtensteiner in den Reichsrang gekrnnt Die Entstehung des selbstndigen tschechoslowakischen Staates und die Bodenreform zwischen den Weltkriegen brachten ausgeprgte nderungen in der Rechtsstelung und in der Ausdehnung des Bodenbesitzes. Auf dem Grunde des Annexionsgesetzes 9 aus dem Jahre 1919 hat man ber die Konfiskation nachgedacht- damals hat sich Karl sehr engagiert. Zum Schlu wurde die Konfiskation nicht durchgefhrt, der Liechtensteiner Bodenbesitz wurde im Rahmen der Bodenreform enteignet. Sie war nicht leicht, im Gegenteil gehrte die Bodenreform des Liechtensteinerbesitzes zu der kompliziersten von allen. Dadurch begannen ein paar Gerichtprozee und die fremde Diplomatie hat bei der tschechoslowakischen Regierung interveniert. Das war auch der Grund, warum diese Bodenreform so langsam und ungleichmig durchgefhrt wurde. Man kann sagen, dass sie in dem endlichen Wort des Sinnes nicht den ganzen Liechtensteinerbesitz betroffen hat. In dem Jahre 1939 hatten die Liechtensteiner immer noch 68 585 ha des Besitzes. Das heit, ihr Besitz war um 91 500 ha kleiner und zwar hauptschlich dank des Staatsbodenamtes. 656 Millionen Kronen. Man muss aber zugeben, dass das Eigentum, das die Liechtensteiner vor der Bodenreform gerettet haben, nach dem Weltkrieg ohne Entschdigung beschlaggenahmt wurde. Die gleiche Situation hat auch andere fremdsprachige Nationalitten (deutsche und ungarische) getroffen. Bei den Liechtensteiner spielten aber auch einige Sondermomente eine wichtige Rolle. Mit der Rechtsstellung der Liechtensteiner haben sich nicht nur der 205 Dafr haben die Liechtensteiner etwa 150 Millionen Kronen bekommen. Der Marktpreis war aber

Hchste Gericht und Verwaltungsgericht beschftigt, sondern auch solche Persnlichkeiten wie Professor JUDr. Jaromr Sedlek, JUDr. Frantiek Weyr und JUDr. Bohumil Kuera. Diese Spezialisten haben sich zu der Begutachtung der Rezeption nach dem Gesetz N. 11/1918 Sb. z. a n. und auch zu der Problematik der Suverenitt von Liechtenstein ausgedrckt. Damit hngte auch die Anerkennung des Frstentums von der Tschechoslowakei mit und nach dem Zweiten Weltkrieg wurden die sogenannte Bene Dekrete besprochen. Hier hat die Rechtspolitische Lsung vor der Interpretierung der Rechtskunde gewonnen. Das war der gestartete Trend seit dem Jahre 1918. Bis heute wurden keine diplomatischen Beziehungen zwischen Liechtenstein und Tschechien gegen der Bodenreform und der Konfiskation angeknpft.

vodem........................................................................................................................3 1 Vlastnictv a jeho omezen ......................................................................................7 1.1 Mezi svobodou a rovnost: k paradigmatu vlastnickho prva z historick perspektivy .............................................................................................................7 1.2 Vlastnictv a vlastnick prvo: pojmy a vznamy ......................................10 1.3 Historick exkurz............................................................................................14 1.4 Omezen vlastnickho prva ..........................................................................19 206

1.5 Prvn republika o vlastnictv............................................................................23 2 stavn zklady ochrany vlastnictv ......................................................................35 2.1 Vznik eskoslovenska a recepce prva..........................................................35 2.2 Recepn norma a prozatmn stava..............................................................37 2.3 stavn listina eskoslovensk republiky z roku 1920..................................43 3 Konfiskace a vyvlastnn........................................................................................47 3.1 Zkladn charakteristika..................................................................................48 3.2 Konfiskace ......................................................................................................48 3.3 Vyvlastnn......................................................................................................57 3.4 Shrnut..............................................................................................................62 4 Mezivlen pozemkov reforma a povlen konfiskace....................................63 4.1 Uveden a zkladn srovnn...........................................................................63 4.2 Zkladn charakteristika a mezinrodn rozmr ............................................65 A Mezivlen pozemkov reforma ....................................................................65 B Povlen konfiskace.........................................................................................69 4.3 Prvn rozmr povlench opaten ..............................................................74 A Mezivlen pozemkov reforma ....................................................................74 B Povlen konfiskace.........................................................................................85 4.4 Vznam a hodnocen povlench opaten ..............................................95 4.4.1 Novj prce o pozemkov reform a povlench konfiskacch.............95 4.4.2 Cle a vsledky pozemkov reformy a povlench konfiskac.................99 5 Mezi konfiskac a vyvlastnnm: Lichtentejnov...............................................110 5.1 Lichtentejnov v literatue ..........................................................................110 5.2 Lichtentejnov v eskch zemch: poznmky k rodov historii ................114 5.3 Lichtentejnov a mezivlen eskoslovensko ........................................121 5.4 Vvoj pozemkov reformy na lichtentejnskch velkostatcch...................130 5.5 Lichtentejnsk epilog v eskoslovensku ................................................145 6 Zvr ....................................................................................................................152 Pouit zkratky.........................................................................................................157 Seznam ploh..........................................................................................................179 Resum.....................................................................................................................201

207