Zdroje kapitalismu ve stedovku

Zdenk Uhl

1. Protestantsk etika a duch kapitalismu: tyranie konstruktu

Tezi o souvislosti protestantsk etiky a duchu kapitalismu vyslovil pvodn Max Weber ped prvn
svtovou vlkou1 v kontextu teoretick a metodologick pedstavy idelnho typu jako prostedku
poznn ve spoleenskch vdch. Formuloval ji tedy v rmci ir polemiky rakousk koly s nmeckou
historickou kolou,2 na pozad tzv. jihonmeck koly a jako soust boj o historismus v nmeckm
mylen. Soustavn se vznamu Maxe Webera pro teorii a metodologii spoleenskch vd a zejmna
dleitosti jeho konceptu idelnho typu vnoval Ludwig von Mises, kter vyslovil a doloil tezi, e
ideln typ nen a neme bt analytickm konceptem zpsobilm pro exaktn formln zpracovn, a
e tud neme bt soust teorie spoleenskch vd (a u v t souvislosti hovoil o praxeologii a
thymologii, nebo sociologii a ekonomii), ale e je nstrojem historickho vkladu, tj. soust
historiografie (djepisectv) jakoto kolbit pro souten a stetn idej, nikoli metodickch (a tm
mn technickm) prostedkem historick vdy jakoto disciplny spe konstruujc ne zjiujc
historick fakty na zklad fenomn (a j bych dodal u vbec ne historick infrastruktury jakoto za
prv bze pro petven pozstatk minulosti v prameny djin a za druh prostoru pro metodick,
technick a dnes i technologick procesy dovolujc kombinace, jich pak vyuv historick vda pro
konstruovn fakt a historiografie pro konkrtn ztvrovn idej).
e protestantsk etika je duchem kapitalismu neme tud bt tvrzenm historick vdy, je zejm
prosto proto, e to nen historick fakt. Nejde vbec o to, e to nen historick fakt v tom smyslu, e byl
falzifikovn, vyvrcen, jak uki, ale e tento vztah je soust nikoli definice, nbr interpretace
kapitalismu jakoto idelnho zpsobu spoleenskho jednn, nikoli jako socilnho systmu,
spoleensko-ekonomick formace apod. Systm obecn toti mus vykazovat strukturu, tj. zmny
v reimu dlouhho trvn, a funkci, tj. zmny v reimu krtkho trvn.3 Nic takovho v ppad
kapitalismu nenachzme a nenachzme to ani v ppad feudalismu i socialismu. Spoleent vdci
rznch obor tak uvaj tchto termn naprosto nepimen a vytvej vlastn jen imaginrn
skutenost. V ppad feudalismu to u bylo rozpoznno ped zhruba tyiceti lety,4 v ppad a
socialismu a kapitalismu se k tomu dostvme teprve v posledn dob a spe jen v nznacch.5 Ale
vzhledem k tomu, e ani historici natst nezahlej, lze se u proti tto tyranii termn smle
postavit.
Pesto vak se o souvislosti, resp. o vychzen ducha kapitalismu z protestantsk etiky stle hovo jako
o jednoduch samozejmosti.6 Mnohem zvanj vak je, e se to stalo soust abych tak ekl

Viz WEBER, Max: Protestantsk etika a duch kapitalismus. In: Havelka, Milo (Ed.): Metodologie, sociologie a
politika. Praha: OIKOYMENH, 1998, s. 145-185.
2
Viz LOUEK, Martin: Protestantsk etika a duch kapitalismu. In: Politick ekonomie, , 2010, s. 689-704.
3
Viz BERTALANFFY, Ludwig von: General Systems Theory: Foundations, Development, Applications. New York: G.
Braziller, 1969.
4
Viz BROWN, Elizabeth A. R.: The Tyranny of a Construct: Feudalism and Historians of Medieval Europe. In: The
American Historical Review, 79/4, 1974, s. 1063-1088.
5
Viz HUERTA de SOTO, Jess: Socializmus, ekonomick kalkulcia a podnikanie, Bratislava: Konzervatvny intitt
M. R. tefnika, 2012.
6
Srv. nap. PUTNOV, Anna: Etika podnikn v prmyslov oblasti v esk republice v transformanm obdob.
Brno: nkladem vlastnm, 2001.

esk transforman propagandy.7 Kdyby to nebylo soust masivn propagace trnho hospodstv
v eskoslovensku a v esk republice v prvn polovin devadestch let, nemuseli bychom se tm
pravdpodobn zvlt zabvat, protoe omyly se ve vd dj a jsou odstraovny, v tom
pinejmenm m spovat vda, kdy u se proti tomu mnohdy proheuje. Jestlie vak se to stane
soust propagace a propagandy, je to mnohem zvanj, protoe v tu chvli pravdivost pestv bt
pouhou shodou mylenky i tvrzen se skutenost, ale stv se hodnotou, a to jednou z pednch
(dobro pravda krsa). V tto souvislosti pak toti zpochybnn pravdivosti psob jako zpochybnn
pravdy sam. A to je vn vc. Meme nyn jen nadhodit mylenku pro dal zkoumn a dal vahy,
e toti nepravdivost teze o protestantsk etice a duchu kapitalismu zpochybnila samu pravdu
kapitalismu, take se po jist krtk pervce znovu prosadil socialismus, tentokrt
v socilndemokratick verzi, ovem se silnmi komunizujcmi rysy. Nechat se tyranizovat konstrukty,
resp. termny prost nen dobrou vc.8

2. Historismus
Tyranie konstruktu protestantsk etiky a ducha kapitalismu se tud zakld na pojmn kapitalismu (a
prv tak socialismu i feudalismu) jako systmu. A kapitalismus chpan jako systm vychz
z pedstavy historismu; u n je tedy teba zat. Historismus je pedstavou scientistickou, kter na
humanitn vdy (arts and humanities) klade teoretick a metodologick poadavky, kter byly pvodn
formulovny v oblasti prodnch vd (sciences). Je vlastn jak pozitivismu,9 tak marxismu.10 Pedstavu
historismu sice vyvrtil Karl Raimund Popper11 poukazem na zsadn roli falzifikace proti verifikaci pi
vdeckm vzkumu ale v dsledku toho Charles Percy Snow piel s ideou tzv. dvou kultur,12 kter je
druhm extrmem jakhosi scientismu naruby, protoe pedpokld natolik velkou, ba zsadn
odlinost humanitnch vd na jedn a prodnch vd na druh stran, e mezi nimi nen mono nalzt
dnou spojnici. eeno jinak, kdy neuspla snaha nkolika generac poddit humanitn vdy
prodnm, teoretici rezignovali na pochopen toho co skuten je vda a vydali se cestou pitakn
redukcionismu zaloenmu na arbitrrn selekci fenomn i fakt pro podroben logickm operacm.
Nsledkem toho jsou dnen polemiky a skandly v oblasti klimatologie (oteplovn zpsoben tzv.
Lidskm faktorem)13 a ekologie (krovcov kalamita na umav jako dajn podnt pro obnoven

Srv. nap. DITZ, Gerhard W.: Protestantsk etika a trn hospodstv. In: Jeek, Tom (Ed.): Liberln ekonomie:
Koen euroamerick civilizace. Praha: Prostor, 1993, s. 9-49.
8
Meme se samozejm prt, pro se tedy nevzbou i socialist tyranizovan zase svmi konstrukty, resp.
termny., ale vysvtlen bude jednoduch: socialistit intelektulov maj interiorizovno tvrzen o tzv. vdeck
ideologii a vem socialistm je vlastn polylogismus, jak zjistil Ludwig von Mises: chybn mylenky jim nevad,
jestlie jim prospvaj, protoe v jejich pojet el svt prostedky. e to dlouhodob nevychz, je jim jedno,
protoe v dlouhodob perspektivn jsme pece stejn vichni mrtv, jak nikoli s humorem pravil Lord Keynes.
9
Srv. COMTE, Auguste: Cours de philosophie positive. I-VI. Paris: J. B. Baillire et fils, 1830-1842.
10
Viz MARX, Karl: Ekonomicko-filosoffick rukopisy z roku 1844. Praha: SNPL, 1961; MARX, Karl: Kapitl: Kritika
politick ekonomie. I-III. Praha: SNPL, 1954-1956; MARX, Karl: Ke kritice politick ekonomie. Praha: SNPL, 1953.
Srv. HARSTICK, Hans-Peter: Karl Marx ber Formen vorkapitalistischer Produktion: Vergleichende Studien zur
Geschichte des Grundeigentums 1879-80. Frankfurt a. M.: Campus, 1977
11
Viz POPPER, Karl Raimund: Bda historicismu. Praha: ISE, 1990. Srv. tak POPPER, Karl Raimund: Logika
vdeckho bdn. Praha: OIKOYMENH, 1997.
12
Viz SNOW, Charles Percy: The Two Cultures and the Scientific Revolution. London: Cambridge UP, 1961; SNOW,
Charles Percy: The Two Cultures and a Second Look. Cambridge: Cambridge UP, 1964.
13
Srv. LOMBORG, Bjrn: Skeptick ekolog: Jak je skuten stav svta? Praha: Liberln institut, 2006; LOMBORG,
Bjrn: Zchlate hlavy!: Skeptick ekolog o globlnm oteplovn. Praha: Dokon, 2008; KLAUS, Vclav: Modr,

prodnho stavu bez lidskho zsahu). V irok diskusi tkajc se tmatu metavdy, jako teorie a
metodologie vdy vak z rznch hl pohledu Ludwig von Mises,14 Friedrich August von Hayek15 a
Thomas Samuel Kuhn16 postupn znovu vyvrtili pedstavu nejenom historismu, ale i scientismu vbec,
jako i pedstavu tzv. dvou kultur a doloili jednotu lidskho rozumu a lidskho poznn, a to spe na
zklad realismu ne monismu.
Je teba podotknout, e nktermi proudy liberlnho a libertarinskho mylen dnes tolik
zdrazovan metodologick individualismus a objektivismus nehrl v tchto polemikch valnou roli
a nebude ji hrt ani dnes, protoe pojem zmny, kter je tak dleit pro historick mylen a historick
bdn, chpe vhradn v objektivnm, tj. fyzikalistickm, a nikoli t v subjektivnm, tj. mentlnm a
idelnm vznamu. Podstatn je, e tud nejde a neme jt pouze o individualismus, ale o
subjektivismus, kter z homo oeconomicus, tj. podnikatele v nazrn klasick ekonomie, in homo
agens marginalistick ekonomie rakousk koly.17 A tu u lze nalzt spojen s tm proudem
historiografie, kter teba u Lorda Actona18 klade draz na lidskou innost vbec a neomezuje se prost
na jej uskutenn vsledky a nap. u Johana Huizingy v jeho pedstav homo ludens19 vid i jej hrav
a nikoli vn dsledky, co v kulturnhistorickm smyslu rozvinul Michai Michailovi Bachtin.20 A tak
lze ci, e djiny (res gestae) jsou reln a e historie, tj. djepisectv (historia rerum gestarum) je
objektivn nikoli v tom smyslu, e je pravdiv, ale v tom, e se zabv dnm, je je nsledkem
subjektivnch innost individulnch lid, a tud e je sfrou nikoli obecnho (univerzlnho), nbr
zvltnho (specifickho), tebae komplexnho.21 A tak sice z hlediska scientistickho historismu lze
takovto chpn a pojet djin nazvat posthistori,22 nicmn nen to ne jen osvobozen lovka z pout
tzv. poznan nutnosti.
Historismus v esku po tchto peripetich a mylenkovch bojch (k emu je sice nutno pro plnost
pidat jet omezenost a uzavenost eskho prosted v dobch komunistick vldy, ale po dalm
tvrtstolet to u nelze omluvit nato omlouvat) rezignoval na jakkoli vztah k innmu vytven idej
a konvertoval v historickou vdu, je e problmy tm, e na empirickm materilu ovuje teorie 23
nikoli zelen planeta: Co je ohroeno klima, nebo svoboda? Praha: Dokon, 2007; KUTLEK, Miroslav:
Racionln o globlnm oteplovn. Praha: Dokon, 2008.
14
Viz MISES, Ludwig von: Theory and History: An Interpretation of Social and Economic Evolution. Auburn: Ludwig
von Mises Institute, 2007 (elektronick vydn).
15
Viz HAYEK, Friedrich August von: Kontrarevoluce vdy: Studie o zneuvn rozumu. Praha: Liberln institut,
1995.
16
Viz KUHN, Thomas Samuel: Struktura vdeckch revoluc. Praha: OIKOYMENH, 1997.
17
Srv. MISES, Ludwig von: Human Action: A Treatise on Economics. New York: The Fooumdation for Economic
Education, 1963 (4. vyd.).
18
Viz ACTON, John Emerich Edward Dalberg-Acton Lord: Historical Essays and Studies. Indianapolis, In: Liberty
Fund, 2010 (elektronick vydn), zejmna je ho polemickou recenzi na djiny anglick civilizace Henryho
Thomase Bucklea, s. 305-323 (kapitola Mr. Buckles Thesis and Method) a s. 324-343 (kapitola Mr. Buckles
Philosophy of History), resp. s. 344-392 (kapitola Germn Schools of History). V eskm prosted prola diskuse o
Buckleovi bez valnho zjmu, srv. MASARYK, Tom Garrigue: Theorie djin dle zsad T. H. Bucklea. Praha: J. Otto,
1884.
19
Viz HUIZINGA, Johan: Homo ludens: O pvodu kultury ve he. Praha: Mlad fronta, 1971.
20
Viz BACHTIN, Michail Michailovi: Franois Rabelais a lidov kultura stedovku a renesance. Praha: Odeon,
1975.
21
Viz VEYNE, Paul: Jak se pou djiny. erven Kostlec: Pavel Mervart, 2010.
22
Viz UHL, Zdenk: Komunikologie a posthistorie. Ikaros [online]. 2003, ro. 7, . 1 [cit. 15.03.2014]. Dostupn
na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1277>. urn:nbn:cz:ik001277. ISSN 1212-5075.
23
Srv. HORSK, Jan: Teorie jako konstitutivn rys vdeckosti a jejich msto v eskm djepisectv. In: Djiny teorie

kritika,
2011,
.
2,
dostupn
z
URL:
http://www.dejinyteoriekritika.cz/DesktopDefault.aspx?TabIndex=1&TabId=2&Jid=12&Aid=161&Mid=12 [cit.
2014-03-15].

zcela podle vzoru prodnch vd (sciences). S ohromnou mnohomluvnost tak prost jen jinmi slovy
vyjdil diferenci, kterou u gollovt historikov vyjadovali jako rozdl mezi djepisem a djezpytem.
Voln po teorii, resp. teorich je spojeno s dsem ped jakmkoli nznakem normativnosti,24 jin pojet
komparativn metody ne srovnvn vsledk innost je nepochopiteln, take pouen z historie je
nulov prv tak, jako je nulov pouen z djin, tebae situace, do kterch se esk spolenost spolu
se svtem dostv, se sob podezele podobaj s tmi minulmi.25 Historick vda se tak tmto
pstupem k vdeckosti dostv do tragickho omylu: na rozdl od prodnch vd, kde falzifikace teorie
m vskutku fundamentln vznam, protoe jej srovnn s empirickou skutenost m pragmatick
vznam a praktick dsledky, v djinch, historick vd a djepisectv nic takovho nen mon,
protoe se tu nachzme ve sfe neopakovatelnho. Vsledky nazran jakoto produkty opakovateln
sice jsou, ale lidsk djiny ani lidsk innosti v nich nespovaj. Historick vda tedy dochz k takovm
vsledkm, kter nemaj dnou pragmatickou vyuitelnost, a to ani nemluvm o vyuitelnosti
praktick. Termny, kter maj vyjadovat pojmy, z nich jsou teorie historick vdy konstruovny,
nejsou v dsledku toho nic jinho ne slova zastrajc skutenost (mentln operace zastrajc
substantivn reality),26 flatus vocis. Historick vda tak sice trv na vytven teorii a falzifikujc, resp.
verifikujc empirick komparaci, zrove vak srovnn pedem omezuje pedstavou periodizace, co
ve skutenosti znamen nesrovnatelnost a na konci je pln agnosticismus, na kter je jedin lk, toti
pijet obecnho skupinovho mnn, mainstream, konformismus, korporativismus, politick
podbzivost financujcm vrchnostem.27

3. Kapitalismus jako systm

Historick vda zakldajc se, by jen nepmo, na historismu a vychzejc z pedstavy, e mrou jej
vdeckosti je empirick ovovn teori, doke pojem kapitalismu vidt jen jako systm, a tud
termn kapitalismus pro ni oznauje jen pechodnou historickou formu, kter m pouze zvltn
(specifick), nikoli obecn (univerzln) vznam. A k tomu navc pistupuje nov tvrzen, e nic jako
pirozenost ve spolenosti neexistuje, e vechno je pouze konstruktem, a u socilnm, nebo jenom
intelektulnm.28 Ale jeliko koncept pirozenosti m za nsledek, e lidsk pedstavy nejsou pouh
arbitrrn konstrukty, nbr e se vztahuj k vnj skutenosti, kter je na lovku nezvisl, znamen
to tak, e pro vytven pedstav nesta pouh verifikace (jak historick vda implicite, by nikoli
explicite pedpokld pi empirickm ovovn teori, je poaduje), nbr e mus nastoupit skuten
metodologick falzifikace (co v bdn provozovanm historickou vdou z povahy vci nen mon,
protoe opakovatelnost jak lidskch aktivit, tak historickho dn je z dvodu nezvratnosti asu
nemysliteln). Protoe tedy pojem kapitalismu, jak s nm pracuje historick vda, je tak jen pouhm
konstruktem, kter nelze odvodit z nieho, co by se dalo nazvat pirozenost (ponvad nic takovho

24

Srv. TUCKER, Aviezer: Normativn filozofie djin. In: Filozofick asopis, 41, 1993, s. 608-624.
Viz
ZUBOV,
Andrej
Borisovi:
Eto
ue
bylo.
Dostupn
z
URL:
http://www.vedomosti.ru/opinion/news/23467291/andrej-zubov-eto-uzhe-bylo?full#cut [cit. 2014-03-07].
25

26

Viz MAINE, Henry Sumner: Dissertations on Early Law and Custom. Indianapolis, IN: Liberty Fund, 2010
(elektronick vydn).
27
Srv. HAYEK, Friedrich August von: Capitalism and the historians. Chicago: University of Chicago Press, 1954.
28
Srv. WATRIN, Christian: Konstruktivismus, dostupn z URL: http://www.kas.de/wf/de/71.10213/ [cit. 2014-0317]; HAYEK, Friedrich August von: Die Irrtmer des Konstruktivismus und die Grundlagen legitimer Kritik
gesellschaftlicher Gebilde. Mnchen Salzburg: Fink, 1970; HAYEK, Friedrich August von: Die Verfassung der
Freiheit. Tbingen: Mohr - Siebeck, 2005; YERGIN, Daniel STANISLAW, Joseph: Staat oder Markt. Die
Schlsselfrage unseres Jahrhunderts. Frankfurt a. M. New York: Campus-Verlag, 1999.

v pohledu historick vdy neexistuje), je (a u vdomm, nebo nevdomm) ideologmatem,

konceptem politick, ekonomick, sociln i kulturn ideologie. Historick vda tedy ve skutenosti nen
vdou (science), ale nepat ani mezi jin obdobn ponn (arts and humanities), nbr je spe jen
expertn byrokraci zajiujc provoz postmodernch reim.
Kapitalismus jako systm je pak definovn nkolika podstatnmi rysy, mezi n pat nadhodnota,
rozen akumulace, voln trh a tdn tlak, kdy vlastnci vrobnch prostedk (bohat, buroazie,
imperialist, plutokrat, korporace ad libitum) vyuvaj politick moci k uchovn i utvrzen sv
nadvldy. Akoli teorie nadhodnoty, kterou od Davida Ricarda pevzal Karl Marx a po nm mnoz dal
byla ji dvno vyvrcena,29 stle znovu se objevuje, jako by mla bt nm zcela samozejmm. Prv
tak rozdl mezi prostou a rozenou akumulac je pouh subjektivn rozdl mezi asovmi preferencemi
rznch osob a nic, co by bylo mono nazvat systmovm.30 Prv tak trh v praktick skutenosti nen
jen jeden jedin, nbr trhy se vyskytuj vhradn plurln.31 Rovn tak sama existence td
vychzejcch z ekonomickch vztah je vrcholn problematick, protoe se jedn spe o fenomn
vztah politickch.32 Nadto Marx, kdy pevzal od Franoise Guizota pedstavu tdy,33 zmrn
ideologicky deformovat jej obsah. Jasn tud vidme, e pojem kapitalismu jakoto systmu vbec
nen zkonstruovn vrohodn, protoe se zakld na pedpokladech bu zjevn nesprvnch, nebo
ideologicky ovlivnnch i pmo ideologicky zakotvench.
Pojem kapitalismu jakoto systmu je tedy zkonstruovn pro mimovdeck ely politickho a
ideologickho boje jako protiklad utopickho idelu skrvajcho se pod nlepkou socialismus.34 Koeny
takovho idelu se nachzej u v antickch dobch, tebae slovo samo je a novovkho pvodu.35

29

Viz BHM-BAWERK, Eugen von: Capital and Interest: A Critical History of Econoical Theory. London: Macmillan,
1890; BHM-BAWERK, Eugen von: The Positive Theory of Capital. New York: G. E. Stechert, 1930; BHMBAWERK, Eugen von: Karl Marx and the Close of His System. New York: Augustus M. Kelley, 1949.
30
Viz ROTHGARD, Murray Newton: Zsady ekonomie: Od lidskho jednn k harmonii trh. Praha: Liberln
institut, 2005.
31
Viz KIRZNER, Israel Mayer: Jak funguj trhy. Praha: Liberln institut, 1998.
32
Srv. DUNOYER, Charles: LIndustrie et la morale considres dans leurs rapports avec la libert. Paris: A.
Sautelet, 1825; DUNOYER, Charles: Nouveau trait d'conomie sociale, ou Simple exposition des causes sous
l'influence desquelles les hommes parviennent user de leurs forces avec le plus de libert, c'est--dire avec le
plus de facilit et de puissance I-II. Paris: A. Sautelet, 1830; DUNOYER, Charles: uvres de Dunoyer, revues sur les
manuscrits de l'auteur. I-II. Paris: Librairie Guillaumin, 1870; Dunoyer, Charles: De la Libert denseignement.
Paris: Journal des conomistes, 1844; Dunoyer, Charles: De la Libert du travail, ou Simple expos des conditions
dans lesquelles les forces humaines sexercent avec le plus de puissance. Paris: Librairie Guillaumin, 1845;
Dunoyer, Charles: Rapport fait au nom de la section de morale sur le concours concernant les rapports de la
morale et de lconomie politique. Paris: FirminDidot frres, 1860; COMTE, Charles: Trait de lgislation, ou
Exposition des lois gnrales: suivant lesquelles les peuples prosprent, dprissent, ou restent stationnaires.
Paris: Chamerot, 1835; COMTE, Charles: Trait de la proprit. Bruxelles: H. Tarlier, 1835; Blankertz, Stefan: Das
libertre Manifest: ber den Widerspruch zwischen Staat und Wohlstand. Grevenbroich: Eigentmlich frei, 2001.
33
Viz GUIZOT, Franois: Des moyens de gouvernement et dopposition dans ltat actuel de la France. Du
gouvernement de la France et du ministre actuel. Histoire du gouvernement reprsentatif en Europe. I-II. Paris:
Ladvocat, 1821; GUIZOT, Franois: Cours dhistoire moderne: Histoire gnrale de la civilisation en Europe depuis
la chute de lEmpire romain jusqua la rvolution franaise. Paris: Pichon et Didier, 1828; GUIZOT, Franois: Cours
dhistoire moderne: Histoire de la civilisation en France depuis la chute de lEmpire romain jusqua 1789. I-IV.
Paris: Pichon et Didier, 1830.
34
Srv. nap, MSZROS, Istvn: Socialismus nebo barbarstv: Od americkho stolet ke kiovatce djin. Praha:
Svoboda Servis, 2009.
35
Srv. nap. CHAFAREVITCH, Igor: Le phnomne socialiste. Paris: ditions du Seuil, 1977, kde mj. k: Socialisme,
cest la mort s vdomm toho je teba vnmat dal polemickou publikaci na toto tma, viz BRUCKBERGER,
Raymond-Lopold: Le capitalisme: mais cest la vie! Paris: Plon, 1983.

Dnench polemik se sice astn spe sociln-ekologick nov levice,36 nicmn zasahuj do nich i
pedstavitel rakousk ekonomick koly,37 kte v kapitalismu (chpanm ovem nikoli jako systm)
vid spontnn se rozvjejc svobodnou spolenost, zatmco v socialismu spatuj nemravnou snahu
svobodn lidsk aktivity regulovat z dvodu jejich domnl nedostaivosti proti konstruktivnm idejm
lidskho rozumu. Problmem tchto polemik je, e zpravidla nen jasn, zda v nich jde o skuten
spoleenskovdn teoretick, praxeologick, ekonomick i historick bdn, anebo zda se
sousteuj pod roukou vnho zjmu na pouh sofismata politickho boje. Vzhledem k tomu, e se
neda prokzat, e kapitalismus (stejn jako socialismus nebo feudalismus) je systmem ve vdeckm
vznamu toho slova, jsou tak obte s jeho historickou prokazatelnost v rznch obdobch. Ke
kapitalismu je tud nutno pistupovat jinak a teprve pak bude mono se vyjdit k jeho historickmu
pvodu.

4. Rakousk kola
Rakousk kola m svj potek38 v psoben vychovatele nslednka trnu arcivvody Rudolfa a
vdeskho profesora (kter si musel zadat o pedasnou penzi vyerpn astmi nvtvami
kavren a intenzivnmi styky se enami) Carla Mengera.39 Vyprofilovala se ve stetu s nmeckou
historickou kolou.40 V prbhu asu se jej obzor rozprostel pes vechny sociln vdy a do znan
mry tak humanitn disciplny a soustedila se na racionalizovateln lidsk jednn vbec.41 Jejm
idelem je vnovat se komplexn a pokud mono simultnn studiu spoleenskch innost v pohledu

36

Srv. nap. POLANYI, Karl: Velk transformace. Brno: CDK, 2006, resp. JOHANISOV, Naa: Karl Polanyi:
Seberegulujc trh je nebezpen utopie, dostupn z URL: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/karlpolanyi-seberegulujici-trh-je-nebezpecna-utopie [cit. 2014-03-17].
37

Srv. nap. HUERTA de SOTO, Jess: Socializmus, ekonomick kalkulcia a podnikanie, Bratislava: Konzervatvny
intitt M. R. tefnika, 2012.
38
Srv. CAMPAGNOLO, Gilles: Existe-t-il une doctrine Menger? Aux origines de la pense conomique autrichienne.
Aix-en-Provence: Publications de luniversit de Provence, 2011; TAYLOR, Thomas C.: The Fundamentals of
Austrian Economics.[London]: Adam Smith Institute Carl Menger Society, [1981?]; HICKS, John Richard: Carl
Menger and the Austrian School of Economics. Oxford: Clarendon Press, 1973; HUERTA de SOTO, Jess: Rakousk
kola: Trn d a podnikatelsk tvoivost. Praha: Dokon CEVRO Institut, 2012; HOPPE, Hans-Hermann:
Economic Science and the Austrian Method. Auburn, AL: Ludwig von Mises Institute, 1993.
39
Viz MENGER, Carl: Erster Entwurf zu seinem Hauptwerk Grundstze geschrieben als Anmerkungen zu den
Grundstzen der Wolkswirtschaftslehre von Karl Heinrich Rau. Tokio: Bibliothek der Hitotsubashi Universitt,
1963; MENGER, Carl: Grundstze der Wolkswirtschaftslehre. Wien: Braumller, 1871; MENGER, Carl: Kleinere
Schriften zur Methode und Geschichte der Volkswirtschaftslehre. [London]: [s.t.], 1935; MENGER, Carl: Zustze zu
Grundstze der Wolkswirtschaftslehre. Tokio: Bibliothek der Hitotsubashi Universitt, 1961; MENGER, Carl: Zur
Kritik der politischen konomie. Wien: Hlder, 1887; MENGER, Carl: Zur Theorie des Kapitals. Jena: G. Fischer,
[1888]; MENGER, Carl: Die Irrtmer des Historismus in der deutschen Nationalkonomie. Wien: , 1884; MENGER,
Carl: Untersuchungen ber die Methode der Sozialwissenschaften und der politischen konomie insbesondere
(1883). Tbingen: Mohr, 1969; MENGER, Carl: Moral, Wille und Weltanschaung: Grundlegung zur Logik de Sitten,
Wien: Springer, 1934; MENGER, Carl: Lectures to Crown Prince Rudolf of Austria. Aldershot Hnts, England
Bookfield, VT: E. Elgar, 1994.
40
Srv. RITZEL, Gerhard Albert Johannes: Schmoller versus Menger: Eine Analyse des Methodenstreits im Hinblick
auf den Historismus in der Nationaloekonomie. Frankfurt a. M.: Inaugural-Dissertation, 1950; LOUEK, Marek:
Spor o metodu mezi rakouskou kolou a nmeckou historickou kolou: Nejvznamnj metodologick spor
v djinch ekonomie. Praha: Karolinum, 2001.
41
Viz MISES, Ludwig von: Human Action: A Treatise on Economics. New York: The Fooumdation for Economic
Education, 1963 (4. vyd.).

teoretickm, resp. apriornm,42 historickm, resp. aposteriornm, tj. empirickm43 a etickm, resp.
axiologickm.44 Rakousk kola se sousted na lidsk jednn jak v objektivovatelnm praxeologickm
a katalaktickm vznamu, tak v subjektivnm vznamu hodnotovch priorit a asovch preferenc.
Objektivitu tedy v epistemologickm vznamu chpe jako intersubjektivitu45 a v jejm hodnotovm
vznamu s n pracuje jako se symbolickou formou.46 Rakousk kola tud konceptualizuje lidsk
jednn jako individuln aktivitu, je m spoleensk vznam, nikoli jako odosobnn dn ve smyslu
roesseauovsk volont gnrale47 nebo marxisticky interpretovanho Spinozova deterministickho
vroku o svobod jakoto poznan nutnosti.48
Draz kladen na individuln lidskou aktivitu nem za nsledek jen tzv. metodologick
individualismus49 proti kolektivismu i holismu (by s postupem se tento rozdl ji nejev tak pke jako
kontradiktorn protiklad),50 ale ukazuje se jako velmi dleit pro praktick historick bdn, protoe
nejenom dovoluje oslabit obavy praktikujcch historik z teorie, ale doke na jedn stran jasn
koncipovat rozlien mezi tm, co je, a tm, co bt m, a na druh stran mezi tm, co je ve smyslu
objektivace lidsk innosti, a tm, co je ve smyslu ve smyslu lidsk pirozenosti, kter ovem nen tzv.
biologickou podstatou lovka, nbr logickou strukturou lidsk mysli. Rakousk kola tak takka
s klasickou zejmost vyjaduje kontinuitu idej v diskontinuit diskurs,51 co je velmi dleit zejmna
pro studium starch historickch obdob, kdy se snadno podlh jednomu z nejvtch pokuen
historismu, kterm je pokldat star asy za mlo pokroil, tud za mlo pokrokov, a tedy za hodn
pezravho pohledu zakldajcho se na domnle lepm vdn. Minulost majc bt petvoena
v djiny tak me vystoupit prost ve sv jinakosti, kterou lze sledovat bez podceujcch pedsudk, a

42

Viz MISES, Ludwig von: Theory and History: An Interpretation of Social and Economic Evolution. Auburn: Ludwig
von Mises Institute, 2007 (elektronick vydn); MISES, Ludwig von: Epistemological Problems of Economics.
Princeton, NJ: Van Nostrand, 1960.
43
Viz HUERTA de SOTO, Jess: Penze, banky a hospodsk krize. Praha: ASPI Liberln institut, 2009.
44
Viz HUERTA de SOTO, Jess: Socializmus, ekonomick kalkulcia a podnikanie, Bratislava: Konzervatvny intitt
M. R. tefnika, 2012.
45
Viz HOPPE, Hans-Hermann: The Economics and Ethics of Private Property: Studies in Political Economy and
Philosophy. Boston: Kluwer Academic Publishers, 1993.
46
Srv. CASSIRER, Ernst: Philosophie der smbolischen formen. I-III. Berlin: B. Cassirer, 1923-1929.
47
Srv. MAITLAND, Frederic William: A Historical Sketch of Liberty and Equality as Ideals of English Political
Philosophy from the Time of Hobbes to the Time of Coleridge. In: Fisher, H. L. A.: The Collected Papers of Frederic
William Maitland kin Three Volumes. Vol. I. London: Cambridge UP, 1911, s. 1-161 (elektronick vydn).
48
Viz
BROUK,
Bohuslav:
O
marxismu
a
svobod
vle,
dostupn
z
URL:
http://bohuslavbrouk.wordpress.com/2013/10/24/bohuslav-brouk-o-marxismu-a-svobode-vule/ [cit. 2014-0318]. Srv. BROUK, Bohuslav: O alb svobody a filosofie. Praha: Volvox Globator, 2011; BROUK, Bohuslav: Problm
svobody v lidsk kultue. In: Svdectv, 3, 1960/12, s. 300-323, dostupn z URL:
http://www.scriptum.cz/svedectvi/svedectvi_1960_12.pdf [cit. 2014-03-18].
49
DI IORIO, Francesco: Nominalism and Systemism: On the non-Redusctionist Nature of Methodological
Individualism. CHOPE Working Paper No. 2013-07. Center for the History of the Political Economy at Djke
University, June 2013, dostupn z URL: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2289318 [cit. 201403-31].
50
Viz LOUEK, Marek: Metodologick individualismus, nebo holismus v socilnch vdch? In: Filosofick asopis,
554, 2006/5, s. 679-700, dostupn z URL: http://filcasop.flu.cas.cz/index.php?id=casopis&cislo=52006&obsah=218 [cit. 2014-03-18]; VANK, Ji: Pspvek k metodologii vdy od Carla Mengera jako vznamn
podnt pro modern liberalismus, dostupn z URL: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/Vanek1-01.htm [cit.
2014-03-18]; MA, Josef: Rozvjejc se rakousk tradice od metodologickho individualismu k hodnocen
hospodskch politik, dostupn z URL: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1407-rozvijejici-se-rakouskatradice-od-metodologickeho-individualismu-k-hodnoceni-hospodarskych-politik/#header [cit. 2014-03-18].
51
Srv. UHL, Zdenk: Teorie a metodologie elektronicko-digitlnho zpracovn rukopis a hybridn knihovna.
Praha: NK R, 2002.

tak tak vidt jej antropologick aspekt,52 v nm se ukazuje stejn i podobn a nikoli jin a rozdln,
ale pi tom nepodlehnout strukturalistickmu bezas.53 hrnem eeno, tmto zpsobem se dovoluje
nalzt rovnovha mezi asem a trvnm, a tud nazrat promnlivou minulost (res gestae) pi psan
djin (historia rerum gestarum) sub specie aeternitatis. A to ve na zklad pirozenho, nikoli
nadpirozenho rozumu.
Rakousk kola sice pipout dvoj vdeckou metodologii, realisticko-empirickou pro spoleensk a
exaktn pro prodn vdy, pece vak nebo prv proto tm umouje koordinovat a uvst do
rovnovhy objektivn sfru vsledk a subjektivn sfru innost, kter se zakldaj na pouit tho
individulnho rozumu. V tom smyslu snad lze mluvit o zkoumn vznamu vc (objektivn vsledky
prodn vdy) na jedn a vznamu vznamu vc (subjektivn innosti spoleensk vdy) na druh
stran. V na souvislosti vak je dleit pedevm to, e sice lze mon periodizovat historii
ekonomiky, nikoli vak politickou ekonomii a tm mn ekonomii vbec; nen tedy zvltn politick
ekonomie kapitalismu,54 socialismu55 nebo feudalismu.56 A tak snad lze chpat jako systm ekonomii
reflektujc introspekci lidsk mysli s ohledem na praxeologick aktivity veobecn i katalaktick
aktivity zvlt, ale mn u ekonomiku v jej konkrtnosti a vbec ne ekonomiku v jist fzi
historickho rozvoje tm, e se bude chpat jako vydlujc se periodizan celek. Ekonomie je tedy
jenom jedna (jako vdy pravideln bvaj) a konkrtn historickou ekonomiku nelze vydlovat jako
zvltn jev, nbr posuzovat ji s ohledem na ekonomii vbec, tj. zda vce nebo mn vyhovuje
praxeologickm a katalaktickm pravidlm jednn. Postupovat jinak by znamenalo zamovat
ekonomiku politikou. Tebae se nkdy k, e vechno je politika, je to tvrzen levicov ideologie,
kter m prv jen ideologick vznam.57 A toho je teba se ve vd vyvarovat, protoe, tebae se
nkdy tvrd opak, vdeck ideologie nen mon.58

5. Kapitalismus jako ideln typ

Po zjitnch, se ktermi pila rakousk kola, je zcela zejm, e kapitalismus nelze pokldat za
systm, ale e je mono mluvit o nm jenom jako o idelnm typu. A jeliko ideln typ nen pesn
nasouzen pojem vychzejc ze specifickch diferenc a zakldajc se na kontradiktorn logice, nbr
spe na kontrrnch klch, nelze pesn urit, co kapitalismus je a co nen, zato lze ci, kter
ekonomika je vce a kter mn kapitalistick. Z formlnho hlediska to sice psob nekorektn,
nicmn historie nen a neme bt formln disciplnou, take prunost klovho pstupu j vyhovuje
vce: limitnost idelnho typu dovoluje pracovat spe s dynamickm ne se statickm vkladem, co je
z dvodu asovosti podstatnho rysu djin a djinnosti adekvtn historickmu kladen otzek,
protoe to dovoluje zjiovat tendence a urovat trendy prbhu objektivovanch proces dn a
nevyluovat tm subjektivn zklad individulnho jednn. A je to pstup kvalitativn vyhovujc

52

O dramatickm hledn takto pojatho antropologickho pohledu na djiny srv. nap. GUREVI, Aron
Jakovlevi: Historikova historie. Praha: Argo, 2007.
53
Srv. nap. LVI-STRAUSS, Claude: Mylen prodnch nrod. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1971.
54
Viz nap. BREK, Antonn: Politick ekonomie kapitalismu. Praha: SPN, 1980.
55
Viz nap. ARAKELJAN, Artaes Arkajevi: Karel Marx a problmy politick ekonomie socialismu. Praha:
Horizont, 1971.
56
Viz nap. PORNV, Boris Fjodorovi: Nstin politick ekonomie feudalismu. Praha: SNPL, 1959; PORNV, Boris
Fjodorovi: Feodalizm i narodnyje massy. Moskva: , 1964.
57
Srv. ELLUL, Jacques: Propaganda: The Formation of Mens Attitudes. New York: Vintage Books, 1973; ELLUL,
Jacques: Money and Power. Downers Grove, IL: Intter-Varsity Press, 1984.
58
Srv. MANNHEIM, Karl: Ideologie a utopie. Bratislava: Archa, 1991.

realisticko-empirick metodologii spoleenskch vd; e jej nelze kvantifikovat a exaktn interpretovat

tud vbec nevad. Historie se zakld na porozumn, kter nevyaduje pesnost, zato se neobejde
bez asov a hodnotov orientovanosti.
Ideln typ kapitalismu ve smyslu rakousk koly nen tedy ani konceptualizac dokonal spolenosti,
ani empirickm zobecnnm reln i fakticky existujc spolenosti, nbr reflex logick struktury
lidsk mysli s ohledem na spoleensk jednn. Struktura jednn koincidujc s logickou strukturou
lidsk mysli se tak pokld za pirozenou. Z toho nikterak nevyplv determinismus ve vztahu ke
konkrtnm skutkm lidskho jednn a jejich objektivovanm vsledkm, dlm a udlostem; dla a
udlosti jsou mon (nebo naopak nemon, tj. nemysliteln vbec nebo za danch podmnek a
okolnost), nikoli vak nutn. O buducnosti ta zajist lze mt nejrznj pedstavy, lze se pokouet ji
pedjmat, lze o jednotlivch dlech a udlostech spekulovat, vdy vak je ve sv konkrtnosti nejist,
pokud jde o jej epistemologickou povahu, a nahodil, pokud jde o jej povahu ontologickou. Vdy tedy
plat contingentia futurorum evenientium a neme to bt jinak. Jednn koprujc logickou strukturu
lidsk mysli je vak nejenom jednn pirozen, ale tak mravn, protoe uchovv lidskou svobodu
sledovat sv zjmy a schopnosti podle sv odvahy a svch sil. Mravn jednn, kter je v tomto pohledu
zrove jednnm kapitalistickm, tud nen ani dnm produktem konstruktivistickho rozumu, ani
jednnm vychzejcm z volont gnral, ale naopak je jednnm, kter nen autoritativn
regulovno,59 nbr urovno svm zkladem v individuln lidsk mysli. Lidsk jednn jakoto jednn
kapitalistick je jednn pirozen a svobodn. Kapitalismus tud nen systm omezujc se na jedinou
pechodnou historickou etapu, ale zpsob, ke ktermu smuje (nikoli m smovat!) lidsk jednn
vbec; je to bnk lidskho jednn, antropologick konstanta.
To je tvrzen, resp. zjitn nepochybn velmi dleit. V poslednch nkolika generacch se toti
protikladem kapitalismu toti stal socialismus. A tak pipustme-li, e socialismus je prv tak idelnm
typem jako kapitalismus a nikoli systmem, znamen to pak, e socialismus je takovm zpsobem
lidskho jednn, kter nen pirozen a svobodn, nbr je regulovan; je produktem
konstruktivistickho rozumu, vychz z volont gnral. Socialismus je utopick idel,60 kter nem co
dlat s relnou lidskou spolenost, kter chce relnou lidskou spolenost nahradit nm jinm, chce
uskutenit na zemi jakoby krlovstv bo,61 jeho je zesvttnm. Jako utopick idel je socialismus
negac skuten existujcch spoleenskch vztah a v politickm ohledu je popenm civilizace.62
Socialismus tud nen jen negac v epistemologickm smyslu, ale tak ve smyslu etickm; socialismus
je principiln nemravn.63 A k tomu se v jistch ppadech pipojuje protiprvnost, tj. zloinnost
nkterch na socialistick ideji, resp. ideologii zaloench reim.64 Akoli samozejm prvo a morlka
nejsou tot, trv i zde tradin souvislost mezi nimi, kdy sice hch nen pedmtem prva, nbr toliko
morlky, zato vak zjevn hch se jako zloin pedmtem prva stv. Tm se souvislost teorie, historie
a etiky v pojet rakousk koly stv prakticky zejmou.

59

O problematice nahrazovn mravnosti a morlky regulacemi srv. u WOLLSTONECRAFT, Mary: An Historical

and Moral View of the French Revolution. London: J. Johnson, 1795 (elektronick vydn).
60
Srv. IMEKA, Milan: Socilne utpie a utopisti. Bratislava: Osveta, 1963; IMEKA, Milan: Krza utopizmu: O
kontinuite a vysten utopickch nzorov. Bratislava: Obzor, 1967; IMEKA, Milan: Obnoven podku: Pspvek
k typologii relnho socialismu. Kln: Index, 1979.
61
Viz KUEHNELT-LEDDIHN, Erik von: Levicov smlen: Od de Sada a Marxe k Hitlerovi a Pol Potovi, Praha, 2010.
62
Viz HLSMANN, Jrg Guido: Mises: The Last Knight of Liberalism. Auburn, AL: Ludwig von Mises Institute, 2007
(elektronick vydn).
63
Viz HUERTA de SOTO, Jess: Socializmus, ekonomick kalkulcia a podnikanie, Bratislava: Konzervatvny intitt
M. R. tefnika, 2012.
64
Viz Zkon . 198/1993 Sb. Ze dne 9. ervence 1993 o protiprvnosti komunistickho reimu a odporu proti
nmu, dostupn z URL: http://www.kpv.kozakov.cz/normy/zakon.htm [cit. 2014-03-20].

6. Kesansk antropologie
Vedle historistickho pojet, kter kapitalismus vid jako systm, a pojet rakousk koly, kter jej vid
jako ideln typ, se v posledn dob objevilo jet pojet dal, je vychz z kesansk antropologie a
udruje kontinuitu idej v diskontinuit diskurs, protoe se zakld na hlubinn kesansk tradici
thnouc se vky a od samch jeho potk. Bn mnn je, e apotolsk (ba mon cel
pedkonstantinsk crkev) byla nco jako konfederace anarchokomunistickck skupin, kter mly
veker majetek spolen. V takovm pohledu je Jid v pohrdn ne tolik z toho dvodu, e zradil
Jee, ale e chtl bt sprvcem spolench penz, protoe tm projevoval lakotu. Kesanstv se tak
bere jako jaksi historick pedobraz socialismu a komunismu.65 Ale ukazuje se, e to je dezinterpretace
prizmatem modern sociln-politick ideologie.66 A tak v sociln-teologickm smyslu bylo prosted
apotolsk a pedkonstantinsk crkve mnohem rozmanitj, ne se bn pedpokld.67 To plat i
pro strnku organizan.68 Nov se dokonce prosazuje neteologick ekonomick interpretace Jeova
psoben, zaloen na novozkonnch parabolch, kter prv tak popr pohled na ran kesanstv
jako na socialistickou i anarchokomunistickou spolenost.69 Kesanstv se zajist stavlo proti pozdn
msk spolenosti a proti jejmu pohanstv, nikoli vak proti otroctv ani proti domnlmu tdnmu
tlaku. Zcela naopak, stavlo se proti mskmu csastv jako socilnmu sttu navazujcmu na
tribunsk reim padkov msk republiky.70 Kesanstv tedy v dnm ppad nen primrn ani
antikapitalistick ani prosocialistick (a ovem ani naopak explicitn antisocialistick a
prokapitalistick), protoe smuje k transcendentnm teologickm skutenostem. Nicmn je na
druhou stranu zcela zejm, e podobn jako rakousk ekonomick kola sice nevytv dn zklad
pro pojmn kapitalismu jako systmu, zato vak pin podmnky pro chpn kapitalismu jako
svobodn lidsk innosti vzan na soukrom vlastnictv. Dokonce se d ci, e v tom je charakteristika
kesanstv nazranho jako civilizace.71
Zvlt tomistick antropologie ukazuje, e spolenost volnho trhu, tedy spolenost kapitalistick je
sluiteln s kesanskm teologickm pojetm lovka.72 To plat od samch prvopotk klasick
scholastiky tzv. velkch summ, mezi kter pat zejmna dla Tome Akvinskho Summa teologie73
zamen na oblast nadpirozenho rozumu, tj. teologickou a Summa proti pohanm74 zamen na
oblast pirozenho rozumu, tj. filozofickou, resp. metafyzickou. Podstatn jsou zejmna oblasti tkajc
65

Viz nap. KAUTSKY, Karl: Pvod kesanstv. Praha: SNPL, 1961; KMPE, Paul: Kristus a sociln demokracie.
Praha: Z, 1907. V zastenj podob RYKOV, Mireia: Doba Jee Nazaretskho: Historicko-teologick vod
do Novho Zkona. Praha: Karolinum, 2008.
66
Viz GRAY, Alexander: The Socialist Tradition: Moses to Lenin. London: Longmans, Green & Co., 1946
(elektronick vydn).
67
Viz DOSKOIL, Ondej: Kesanstv v tze: Lactantius a potky latinsk teologie. esk Budjovice: Jihoesk
univerzita, 2012.
68
Viz ERVENKOV, Denisa: Jak se kesanstv stalo nboenstvm: Recepce pojmu religion v Tertulinov
Apologetiku. Praha: Karolinum, 2012.
69
Viz GAVE, Charles: Un libral nomm Jsus: Parabole conomique. Paris: Bourin, 2005; GRZINGER, Robert:
Jesus, der Kapitalis: Das christliche Herz der Marktwirtschaft. Mnchen:FinanzBuch-Verlag, 2012.
70
Viz HASKELL, H. J.: The New Deal in Old Rome: How the Government in the Ancient World Tried to Deal with
Modern Problems. New York: Alfred A. Knopf, 1947.
71
Viz WOODS, Thomas E. Jr.: Jak katolick crkev budovala zpadn civilizaci. Praha: Res Claritatis, 2008.
72
Viz ZANOTTI, Gabriel J.: Antropologa filosfica cristiana y economa de mercado: Sobre la base de Santo Toms
de Aquino y la Escuela Austriaca de Economa. Madrid: Unin Editorial, 2011.
73
Viz
Sancti
Thomae
de
Aquino
Summa
theologiae,
dostupn
z
URL:
http://www.corpusthomisticum.org/sth0000.html [cit. 2014-03-25].
74
Viz
Sancti
Thomae
de
Aquino
Summa
contra
Gentiles,
dostupn
z
URL:
http://www.corpusthomisticum.org/scg1001.html [cit. 2014-03-25].

se principium individuationis, lidsk osoby, lidsk aktivity a soukromho vlastnictv. Za prv, pokud jde
o principium individuationis,75 zjednoduen lze ci, e diskuse ve 13. stolet se tkala otzky, zda
zkladem, od kterho se odvj individuace mezi jsoucny, je jednotlivina, nebo naopak tda jednotlivin,
jedinec, nebo druh, lidsk osoba, nebo lidsk podstata. lo tedy o to, zda zkladnm pohledem m bt
individualismus, nebo kolektivismus. Ve 13. stolet velmi mdn averroistick proud76 ve scholastickm
mylen zdrazoval kolektivismus, jako dominantn mnn se vak prosadil individualismus zastvan
mj. Tomem Akvinskm.77 Za druh, u ve vrcholnm stedovku nalzme zklady pro kesansk
personalismus, v nm se lidsk osoba78 stv prsekem vztahu k bohu, vztahu k jinm lidem a vztahu
sam k sob. Na potku 14. stolet dominiknsk lektor Kolda z Koldic ve svch spisech vnovanm
svatojisk abatyi Kunhut nastnil tuto otzku ne sice ist racionln, ale pece jen symbolicky a
metaforicky.79 Za tet, scholastick ocenn lidsk aktivity je nsledkem spojen aristotelsk etiky80 a
kesansk morln teologie, na jeho zklad lze jasn rozliit mezi subjektivn a objektivn strnkou
skutku, mezi myslem a nehodou, mezi hchem a zloinem, mezi absolutnm dobrem a situanm
dobrem, jako i lze na tomto zklad vidt oemetnost snahy nahrazovat dobr lepm, resp. existujc
idelnm. Konen za tvrt, scholastika od 14. a mon u od 13. stolet vykazuje ve vztahu
k kpspodskm, resp. ekonnonmickm otzkm vrazn liberlnho ducha, co je znmo
pinejmenm od 50. let 20. stolet,81 piem Nkte autoi 14. a 15. stolet (vetn eskch) jsou
takka pedobrazem modernho ekonomickho subjektivismu.82
Prv tak to plat i o socilnm uen katolick crkve rozvjenm od konce 19. stolet podnes, kter se
na tomismu (by spe v jeho neotomistick verzi) zakld,83 tebae v podn eskch autor to
zpravidla tak nevypad,84 protoe znan st z nich psob, jako by si opravdu zaslouili oznaen

75

Viz GRACIA, Jorge J. E. (Ed.): Individuation in Scholasticism: The Later Middle Ages and the CounterReformation, 1150-1650. Albany, NY: State University of New York, 1994.
76
Srv. nap. VAN DEN BERGH, Simon: Die Epitome der Metaphysik des Averroes. Leiden: Brill, 1970; Di GIOVANNI,
Matteo:
I
ndividuation
by
Matter
in
Averroes
Metaphysics,
dostupn
z
URL:
https://www.academia.edu/5469662/Individuation_by_Matter_in_Averroes_Metaphysics [cit. 2014-03-25].
77
Srv. nap. TORRELL, Jean-Pierre: La somme de theologie de saint Thomas dAqjuin. Paris: ditions du Cerf,
1998; TORRELL, Jean-Pierre: Initiation saint Thomas dAquin: sa personne et son eouvre. Paris: ditions du Cerf
Fribourg: ditions universitaires, 1993.
78
Viz nap. MATOCHA, Josef Karel: Osoba v djinnm vvoji a vznamu. Olomouc: vlastn nklad, 1929.
79
Viz MARTNKOV, Dana SPUNAR, Pavel (Eds.): Frater Colda: Tractatus mystici. Praha: OIKOYMENH, 1997.
80
Viz nap. SYNEK, Ladislav: Lidsk pirozenost jako kol lovka: Filosofick interpretace Etiky Nikomachovy.
Praha: Togga, 2011.
81
Viz nap. Viz CHAFUEN, Alejandro A.: Vra a svoboda: Ekonomick mylen pozdnch scholastik. Praha: Wolters
Kluwer esk republika Liberln institut, 2011.
82
Viz UHL, Zdenk: Traktt Jana z Pbrami De usura. In: HLAVEK, Petr et al.: O felix Bohemia! Studie k djinm
esk reformace. Praha: Filosofia, 2013, s. 105-118.
83
Viz ZANOTTI, Gabriel J.: Doctrna social de la Iglesa y liberalismo: Antagonismo o malentendido? La Paz:
Instituto de Investigaciones Socio-Econmicas, 2008. Srv. ZANOTTI, Gabriel J.: Economa de mercado y doctrna
social de Iglesa. Buenos Aires: Editoria de Belgrano, 1985.
84
Viz MLOCH, Lubomr: Pozvn na cestu: Pspvek k diskusi o lovku, spolenosti a smyslu ivota podle
socilnho uen katolick crkve. Praha: Centrum pro sociln otzky pi BK, 2007; MLOCH, Lubomr: Ekonomie
dvry a spolenho dobra esk republika v Evropsk unii: Pokus o nstin perspektivy. Praha: Karolinum, 2006;
MLOCH, Lubomr: Ekonomie rodiny v promnch asu, instituc a hodnot. Praha: Nrodohospodsk stav
Josefa Hlvky, 2013; RYCHETNK, Ludk: Svobodn d: vod do umn si vldnout. Praha: Vyehrad, 2012. Ani
evangelick prosted se pli neodliuje, srv. TROJAN, Jakub S.: Etick vztahy v ekonomice. Praha: OIKOYMENH,
2012. Viz tak RICH, Arthur FLOSS, Karel TROJAN, Jakub S. et al.: Etika hospodstv: Theologick perspektiva.
Praha: ISE, 1994. Zvltn je, e autoi tohoto ekonomickho proudu mylen jsou zaazovn mezi tzv.
ekonomick disidenty, m se dostvaj do kontextu radikln, a extrmn levicov ideologie, srv. nap.
JOHANISOV, Naa: Kde jsou penze sluebnkem, nikoliv pnem: Vpravy za ekonomikou ptelskou prod a

socialist, kte chod do kostela,85 nicmn takov postoj nen jedin.86 Spolu se socilnm uenm
katolick crkve, kter, tebae to podle pouit terminologie nevypad, do znan mry souhlas
s katolickmi liberly 19. stolet, jako byli Claude Frdric Bastiat, Alexis de Tocqueville, Antonio
Rosmini-Serbati i John Emerich Edward Dalberg-Acton Lord Acton a v jistm smyslu tak Johann
joseph Ignaz von Dllinger, se rozcjel i kesansk personalismus, spjat s osobami Jacques Maritain,
Romano Guardini, tienne Gilson, Romano Guardini, Henri de Lubac, Karl Rahner, Bernhard Hring i
u ns Silvestr Maria Braito, Dominik Pecka, Oto Mdr. A na tomto zklad dochz ke splvn
katolickho personalistickho socilnho a ekonomickho mylen s teoretickou a metodologickou
koncepc rakousk koly. Akoli z pohledu katolickho crkevnictv i akademickho ekonomickho
mainstreamovho establishmentu to psob marginln, a proto tak nepijateln, vytv se tu
konsensus vyho du, ve kterm se spojuje duchov, tj. teologick a svtsk, tj. metafyzick a
vdeck mylen a kter je nadkonfesionln. A tk se to osob vykazujcch vliv jak katolickho, tak
evangelickho prosted a mylen. Kapitalismus se v tomto irokm proudu pak spojuje s civilizac,
zatmco ne-kapitalismus nese znaky ne-civilizace: a to je dleit, protoe v takovm pohledu se
ukazuje soulad s nzory jak agnostika Ludwiga von Mises, tak vslovnho ateisty Murraye Newtona

lovku. Volary: Stehlk, 2008; JOHANISOV, Naa: Ekonomit disidenti: Kapitoly z historie alternativnho
ekonomickho mylen. Volary: Stehlk, 2014.
85
Viz FENDRYCH, Martin: Kosteln socialist, Tden.cz ze dne 30.04.2008, dostupn z URL:
http://www.tyden.cz/nazory/martin-fendrych-kostelni-socialiste_56397.html#.UzJ4ToUqRSE [cit. 2014-03-26].
86
Viz nap. katolk AMBROS, Pavel v rozhovoru o apotolsk exhortaci Evangelii gaudium (dostupn ve
panlskm
originlu
z
URL:
http://www.vatican.va/holy_father/francesco/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazioneap_20131124_evangelii-gaudium_sp.html [cit. 2014-03-30]) pro Katolick tdenk 2014, . 12 (18.-24. bezna
2014), ploha Perspektivy, . 6, s. IV: Pape nen chorobn zvisl na ideji sociln pomoci. Chce najt cestu
k ivotu, najt formu pro podstatn vci. Akoli pape Frantiek ve sv exhortaci vbec neuv slova kapitalismus
(nebo socialismus), pro esk prosted zcela typicky dezinterpretuje jej obsah evangelk HOEK, Pavel
v rozhovoru pro Katolick tdenk 2014, . 12 (18.-24. bezna 2014), ploha Perspektivy, . 6, s. IV: Zpsob, jakm
Frantiek pojmenovv hchy bezohlednho kapitalismu, zpsob, jakm vol crkev ke skromnosti a pokoe,
jakm zve ke tvoivmu a pracovitmu byt pro druh, k vychzen z hradeb crkevn subkultury, zpsob, jakm
tm dvrn a srden hovo k bratm a sestrm, jim exhortaci adresuje, psob pekvapiv bezprostednm
a pesvdivm dojmem.

Rothbarda. Lze uvst jmna Jess Huerta de Soto,87 Michael Novak,88 Thomas E. Woods Jr.,89 Rodney
Stark,90 Gabriel j. Zanotti,91 Mario ilar,92 Gary North93 a mnoh jin.

7. Kapitalismus jako svobodn spolenost

Kesansk mylen, jak jsme mohli vidt, tedy v dnm ppad nem ani primrn, ani principiln
negativn pomr ke kapitalismu, a to ani v minulosti, ani dnes. Dleit je zdraznit, e se to tk i
87

Viz nap. HUERTA de SOTO, Jess: Penze, banky a hospodsk krize. Praha: ASPI Liberln institut, 2009;
HUERTA de SOTO, Jess: Rakousk kola: Trn d a podnikatelsk tvoivost. Praha: Dokon CEVRO Institut,
2012; HUERTA de SOTO, Jess: Socializmus, ekonomick kalkulcia a podnikanie. Bratislava: Konzervatvny
intitt M. R. tefnika, 2012.
88
Viz nap. NOVAK, Michael: Duch demokratickho kapitalismu. Praha: Obansk institut, 1992; NOVAK, Michael:
Capitalism and socialism: A Theological Inquiry. Washington, DC: American Enterprise Institute, 1979; NOVAK,
Michael: The Catholic Ethic and the Spirit of Capitalism. New York: The Free Press & Maxwell Macmillan
International Toronto: Maxwell Macmillan Canada, 1993; NOVAK, Michael: Business as a Calling: Work and the
Examined Life. New York: The Free Press, 1996; NOVAK, Michael: Freedom with Justice: Catholic Social Thought
and Liberal Institutions. San Francisco, CA: Harper & Row, 1984; NOVAK, Michael: Filosofie svobody. Praha:
Vyehrad, 1998; NOVAK, Michael: Vyznn katolka. Brno: CDK, 1995; NOVAK, Michael: Sociln spravedlnost.
Praha: Obansk institut, 1993; NOVAK, Michael: The Universal Hunger for Liberty: Why the Clash of Civilizations
is not Inevitable. New York: Basic Books, 2004 atd. atd. Srv. tak SCHWARZ, Ji: Kesansk filosof a ekonom
Michael Novak. Praha: Liberln institut, 2002.
89
Viz nap. WOODS, Thomas E. Jr.: How the Catholic Church bulit the Western Civilization. Washington, DC:
Regnery Publishers Lanham, MD: National Book Network, 2005; WOODS, Thomas E. Jr.: The Church confronts
Modernity: Catholic Intellectuals and the Progressive Era. New York: Columbia UP, 2004; WOODS, Thomas E. Jr.:
The Church and the Market: A Catholic Defense of the Free Economy. Lanham, MD: Lexington Books, 2005;
WOODS, Thomas E. Jr.: Beyond Distributism. Grand Rapids, MI: Acton Institute, 2008 atd.
90
Viz nap. STARK, Rodney: The Rise of Christianity: A Sociologist reconsiders History. Princeton, NJ: Princeton
UP, 1996; STARK, Rodney: The Victory of Reason: How Christianity led to Freedom, Capitalism, and Western
Success. New York: Random House, 2005; STARK, Rodney: Acts of Faith: Explaining the Human Side of Religion.
Berkeley, CA: University of California Press, 2000; STARK, Rodney: For the Glory of God: How Monotheism led to
Reformations, Science, Witch-Hunts, and the End of Slavery. Princeton, NJ: Princeton UP, 2003; STARK, Rodney:
Gods Batalions: The Case for the Crusades. New York: HarperOne, 2009; STARK, Rodney: The Triumph of
Christianity: How the Jesus Movement became the Worlds Largest Religion. New York: HarperOne, 2011; STARK,
Rodney: One True God: Historical Consequences of Monotheism. Princeton, NJ: Princeton UP, 2001; STARK,
Rodney: Cities of God: The Real Story of How Christianity became an Urban Movement and conquered Rome. San
Francisco, CA: Harper San Francisco, 2006 atd.
91
Viz nap. ZANOTTI, Gabriel J.: Persona humana y libertad. Santiago de Chile: Centro de Estudios Pblicos, 1985;
ZANOTTI, Gabriel J.: Fundamentos filosficos y epistemolgicos de la praxeologa. San Miguel de Tucumn:
Editorial UNSTA, 2004 atd.
92
Viz nap. ILAR, Mario: The Practical Value of Natural Law Theory in the Work of St. Thomas Aquinas. In:
Torralbe, Jos Mara ilar, Mario Garca Martnez, Alejandro Nstor: Natural Law: Historical, Systematic and
Juridical Approaches. Newcastle upon Tyne, UK: Cambridge Scholars Publications, 2008, s. 301-327; ILAR, Mario:
Racionalidad prctica: intencionalidad, normatividad y reflexividad. Pamplona: Servicio de Publicaciones de la
Universidad de Navarra, 2009 atd.
93
Viz NORTH, Gary: Tools of Dominion: The Case Laws of Exodus. Tyler, TX: Institute for Christian Economics,
1990; NORTH, Gary: Leviticus: An Economic Commentary. Tyler, TX: Institute for Christian Economics, 1994;
NORTH, Gary: Political Polytheism: The Myth of Pluralism. Tyler, TX: Institute for Christian Economics, 1989;
NORTH, Gary: Victims Rights: The Biblical View of Civil Justice. Tyler, TX: Institute for Christian Economics, 1990;
NORTH, Gary: The Dominion Covenant: Genesis. Tyler, TX: Institute for Christian Economics, 1982; NORTH, Gary:
Puritan Economic Experiments. Tyler, TX: Institute for Christian Economics Fort Worth, TX: Dominion Press,
1988; NORTH, Gary: Honest Money: The Biblical Blueprint for Money and Banking. Fort Worth, TX: Dominion
Press Nashville, TN: Thomas Nelson, 1986; NORTH, Gary: Moses and Pharaoh: Dominion Religion versus Power
Religion. Tyler, TX: Institute for Christian Economics, 1985 atd. atd.

mylen katolickho, nikoli jen evangelickho i protestantskho, jak by se mohlo soudit z konstruktu
protestantsk etika a duch kapitalismu. Je vak zcela zejm, e kesansk mylen se zabv
pedevm a prvotn bohem a vztahem lovka k bohu a teprve druhotn a zprostedkovan vztahem
lovka k lovku, resp. vztahy mezi lidmi, tj. zleitostmi socilnmi, ekonomickmi a kulturnmi.
Kesanstv je nejprve vrou jakoto aktem (fides qua creditur Augustina Hipponskho, fides implicita
Tome Akvinskho) a teprve pak vrou jakoto pedmtem (fides quae creditur Augustina
Hipponskho, fides explicita Tome Akvinskho). Sociln a politicko-ekonomick forma je tud pro
kesanstv irelevantn potud, pokud jednomu kadmu lovku dovoluje svobodn hledn boha a
svobodn utven vztahu k ostatnm lidem. Svobodnm hlednm a svobodnm vztahem se rozum
aktivita nep se vlastnmu svdom, kterou lze v tom smyslu povaovat za snahu konat dobro, protoe
sice ospravedluje vra,94 avak zrove vra bez skutk je mrtv.95 Jde tedy o svobodu lidskho srdce,
svobodu ei i svobodu jednn podzenou svdom; spoleensk vztahy, tj. politick, ekonomick,
sociln a kulturn formy se pak posuzuj podle toho, zda svoboda podzen svdom je v jejich rmci
uplatniteln, tj. zda nen zmrn i mimovoln, pmo nebo nepmo potlaovna, a to jak jednotlivci,
tak zejmna celou spolenost, resp. veejnou moc jakoto jej jak skuten, tak domnl
reprezentace.96
Kesanstv tak prosazuje lidskou svobodu, tj. svobodnou osobu ve svobodn spolenosti. A to nen jen
projev aggiornamenta po Druhm vatiknskm koncilu, nbr je to zkladn vlastnost kesanstv od
dob patristickch, ba apotolskch.97 Hovoit tedy o tom, e kesansk svoboda je nco jinho ne
lidsk svoboda ve spolenosti, je hrubm neporozumnm vci,98 nebudeme-li ovem lidsk ivot ve
spolenosti chpat pietisticky a kvietisticky, jak to nkter vznamn kesansk osobnosti in.99 Lidsk
svoboda ve spolenosti je zaloena na svobodnm jednn, kter nen libovl, ale ohledem na druh
v dsledku interakce s nimi. Svobodn spoleensk jednn je tud katalaktick, tj. zaloen na smn
hodnot, a recipron, tj. zaloen na oboustrann pijatelnm a pijatm smnnm pomru, kter je
vyjden cenou, je je zrove spravedlivou cenou. Pitom je nutno zdraznit, e pedmtem smny
jsou hodnoty jak materiln, tak ideln, pedmty, sluby a dokonce intelektuln a mravn entity.
Voln trh tud nen prostorem pouhch vulgrnch majetkovch transakc, jak by nkdo mohl ci, ale
pedevm prostorem smny idej. V kesanskm mylen, i pinejmenm v tomto proudu
kesanskho mylen se voln trh stv kolbitm idej, kter smuj k bohu, nebo se odpoutvaj od
boha, prv proto, e lovk m svobodnou vli volit mezi dobrem a zlem. Voln trh tak pedstavuje
lidsk ivot na tomto svt a v tomto svt, ivot hic et nunc, jeho nsledkem je pak takov i onak
ivot vn, protoe ekonomika nen pouh materiln hospodaen zajiujc subsistenci ve smyslu
pedstavy, e nejen pouhm chlebem iv jest lovk,100 ale svobodn jednn spovajc nejenom
94

Srv. Rm 1,17; Rm 3,26; Rm 5,1; Rm 9,30; Gal 2,16; Gal 5,5; Phil 3,9; Hbr 10,38.
Srv. Iac 2,20; Iac 2,26.
96
Viz nap. HRING, Bernhard: Lska je vc ne pikzn. Praha: Vyehrad, 1996; HRING, Bernhard: V bezpe a
svoboden. Brno: Spolenost pro odbornou literaturu Barrister & Principal, 2009; HRING, Bernhard: Das Gesetz
Christi: Moraltheologie, dargestellt fr Priester und Laien. Freiburg i. B.: E. Wewel, 1954; HRING, Bernhard
SALVOLDI, Valentino: Tolerance: Towards an Ethic of Solidarity and Peace. New York: Alba House, 1995; HRING,
Bernhard: Frei in Christus: Moraltheologie fr die Praxkis des christlichen Lebens. Freiburg i. B.: Herder, 1989;
HRING, Bernhard: Morality is for persons. New York: Farrar, Straus and Giroux, 1971; HRING, Bernhard: The
Liberty of the Children of God. Staten Island, NY: Alba House, 1966.
97
Srv. nap. SIEDENTOP, Larry: Inventing the Individual: The Origins of western Liberalism. London: Penguin
Books, 2014.
98
Viz nap. ROKYTA, Jan: Doba a dlo Petra Chelickho. Blansko: Milo Palatka ALMI, 2013.
99
Viz nap. BERGER, Arnold E. (Ed.): Luthers Werke: Kritisch durchgesehene und erluterte Ausgabe. 1. Leizig
Wien: Bibliographisches Institut, 1917, s. 35-140 (Von den guten Werken) a 237-278 (Ein Sendbrief an den Papst
Leo X. Von der Freiheit eines Christusmenschen).
100
Viz Dt 8,3; Mt 4,4; Lc 4,4.
95

ve vbru, co si podit, ale tak v rozhodovn, co nsledovat. Svobodn spolenost je spolenost

volnho trhu a to je ovem kapitalismus. Kapitalismus je tedy pinejmenm pln sluiteln
s kesanstvm.
Z kesanskho pojet vyplv, e kapitalismus je pojmov toton se svobodnou spolenost a e
kesansk pojet kapitalismus je zcela soubn s pojetm rakousk koly kapitalismu jakoto idelnho
typu a naopak zcela nesouladn s historistickm, pozitivistickm i marxistickm pojetm kapitalismu
jakoto systmu, resp. periodizan jasn vymezen jednotky v djinch lidstva. Avak problm je
jednak v tom, e kesansk mylen v rmci ideovch boj kolem moderny a aggiornamenta podlh
svtskm modernm a postmodernm formm vrazu, mezi n pat historismus a sekundrn potom
kritika kapitalismu jakoto zstupnho slova pro aktuln existujc realitu a pijmn socialismu
jakoto zstupnho slova pro ideln stav, pro zesvttl krlovstv bo. Zd se, e kesan, kte si
uvdomuj nutnost promnit sv vyjadovn v nvaznosti na dobov zmny, by mli bt uvlivj
v tom, co pijmaj. A problm je jednak tak v tom, e dnes zhusta nebv jasn vymezen svobody,
zda se toti tk spontnnho vyuvn pirozenho du, anebo zda se vztahuje k vytven mimopirozenho, ne-pirozenho du, tzn. je to problm spontnn d versus konstruktivistick d.101
Jestlie kesansk antropologie vid svt jako pirozen d a nikoli jako d konstruktivistick, potom
tak vid pirozenost nikoli pouze jako logickou strukturu lidsk mysli, ale tak jako podstatn
dvojpohlavn charakter lidskch bytost, chpe tedy pohlav zsadn jako fyzick pohlav sex (sexus) a
nikoli jako pohlav sociln vykonstruovan i dokonce individuln zvolen, gender (genus).102 Tot
plat pro dal sociln konstrukty, jako nap. marxistick dichotomick pojem spoleensk tdy (tda
o sob tda pro sebe). Pece vak pro takovho sociln agregty, do nich se lovk tzv. rod, vyvinula
katolick teologie pojem sociln spravedlnosti (podstatn odlin od sociln spravedlnosti, jak je
chpna dnes103), a to jak ve verzi konzervativn (Luigi Taparelli dAzeglio,104 kter sociln spravedlnost
spatoval v ochran spoleenstv, tzv. malch spolenost proti tzv. velk spolenosti105), tak ve verzi
liberln (Antonio Rosmini Serbati,106 kter sociln spravedlnost vidl v prvu nrod na sebeuren).
Pro kesansk, resp. katolick pitakn kapitalismu jakoto svobodn spolenosti (i svobodn
spolenosti jakoto kapitalismu) je tud enormn dleit spojen svobody jakoto daru boho, lidsk
pirozenosti jakoto jak logick struktury lidsk mysli, tak pohlavnosti mimo sociln konstruktivismus
a konen sociln spravedlnosti jakoto rovnovhy mezi spolenost a spoleenstvm, tj. mezi velkou
spolenost a malmi spolenostmi. Bez kesansk antropologie by byla historick realizace
kapitalismu dlouhodob nemon.
101

Viz KLOS, Jan: Spontaneous Order versus Organized Order. In: Journal of Markets and Morality, 6, 2003, . 1,
s. 161-176, dostupn z URL http://www.marketsandmorality.com/index.php/mandm/article/view/494 [cit.
2014-03-31].
102
Viz PHODA, Petr: Homosexualita jako dl i jako politikum. In: Katolick tdenk 2014, . 12 (18.-24. bezna
2014), ploha Perspektivy, . 6, s. I.
103
Viz BURKE, Thomas Patrick: The Concept of Justice: Is Social Justice Just? London: Bloomsbury, 2012.
104
Viz TAPARELLI dAZEGLIO, Luigi: Della nazionalit. Firenze: P. Ducci, 1849; TAPARELLI dAZEGLIO, Luigi: Saggio
teoretico di diritto naturale appoggiato sul fatto. Napoli: AllUffizio della Civilt Cattolica, 1850; TAPARELLI
dAZEGLIO, Luigi: Corso elementare di diritto naturale. Modena: C. Vincenzi, 1851; TAPARELLI dAZEGLIO, Luigi:
Esamen critico degli ordini rappresentativi nella societ moderna. Roma: Civilt Cattolica, 1854.
105
Viz TNNIES, Ferdinand: Gemeinschaft und Gesellschaft: Abhandlung des Communismus und des Socialismus
als empirischer Culturformen. Leipzig: Fues, 1887. Srv. YONAI, Derek K.: Coffee, symbolism and the free market:
A divine plan for communication and a good brew, dostupn z URL: http://www.catholicismusa.com/coffeesymbolism-and-the-free-market/ [cit. 2014-03-31], kter pe o a large impersonal society.
106
Viz ROSMINI SERBATI, Antonio: Della sommaria cagione per la quale stanno o rovinano le umane societ: La
societ ed il suo fine. Milano: Pogliani, 1837; ROSMINI SERBATI, Antonio: Antropologia in servigio della scienza
morale. Milano: Pogliani, 1838; ROSMINI SERBATI, Antonio: Il communismo ed il socialismo. Firenze: Societ
tipografica, 1849.

8. Historick koeny kapitalismu

V pedchozm textu jsem se snail nastnit konceptuln problmy souvisejc s charakteristikou
kapitalismu a kapitalistick spolenosti, jako i nastnit jejich een. Vzhledem k tomu, e tyto otzky
zahrnuj cel multidisciplinrn komplex, nem smysl je eit detailnji ne jen na tto nejni mon
rovni spolenho jmenovatele. Podstatn je, e ze strunho rozboru problematiky kapitalismu a
kapitalistick spolenosti vyla poteba zsadn odmtnout historistick stanovisko, z nho vychz jak
pozitivistick, tak marxistick koncepce, tak s drazem na formulaci problm a jejich induktivn
empirickou falzifikaci tak koncepce tzv. historick vdy, a naopak poteba pijmout stanovisko, ze
kterho vychz rakousk kola se svou teori apriorn spoleensk vdy, jako i tzv. antropologick
historie107 a kter je blzk i cel dlouh kesansk tradici. Nyn se tedy mohu obrtit k historickm
koenm kapitalismu a kapitalistick spolenosti a nastnit rozmanit mylenkov zklady, jejich
srstn psobilo na praktick aktivity lid, take cel spolenost zaala nabrat trend vraznho
kvantitativnho nrstu kapitalistick ch rys, take o n s vt i men licenc lze hovoit jako o
spolenosti kapitalistick.

a. Patristika
Jakkoli nepochybn potky individulnho svobodnho jednn a kapitalistickho volnotrnho
pstupu k innostem a transakcm lze hledat ji v nkterch pasch Starho zkona, jin aspekty
starozkonnho mylen jsou vce mn kolektivistick a blzk anarchokomunistickmu altruismu.
Toto napt se jet v souasnosti vrazn projevuje v instituci izraelskho kibucu.108 Ponkud jinak je
tomu v ppad Novho zkona. Akoli Nov zkon je vrazn spiritulnj ne Star zkon a tebae
je dslednji zamen na transcendentn svt krlovstv boho, v dnm ppad nepomj materiln
lidsk jednn, kter chpe tak, e skrze vztahy k lidem se lovk prv tak vztahuje k bohu, jako kdy
se k nmu obrac pmo. Materiln zleitosti se sice nazvaj malmi vcmi,109 jako i v materilnch
zleitostech inn lid se nazvaj malmi lidmi,110 nicmn mal vci v kontextu evangelia vedou
k velkm udlostem spsy, kter mn mal lidi ve velk.111 Jestlie vak lovk nevnuje pi tmto
malm vcem, bude mu odato i to mlo, co m, a on sm se stane jet menm. Vyhbat se
praktickmu ivotu se tedy podle evangelia nevyplc, etika a ekonomika nejsou v rozporu.112 A jeliko
ekonomikou v tomto smyslu se rozum ekonomika volnotrn, tj. kapitalistick, je zejm, e vztah ke

107

O tkm procesu vznikn a rstu tzv. antropologick historie viz nap. GUREVI, Aron Jakovlevi: Historikova
historie. Praha: Argo, 2007.
108
Viz SIMONS, Tal INGRAM, Paul: The Kibbutz for Organizational Behavior. In: Research in Organizational
Behavior,
22,
2000,
s.
283-343,
dostupn
z
URL:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S019130850022008X# [cit. 2014-04-03]. Srv. KERSHNER,
Isabel: The Kibbutz Sheds Socialism and Gains Popularity. In: New York Times, 28. srpna 2007, dostupn z URL:
http://www.nytimes.com/2007/08/27/world/middleeast/27kibbutz.html?pagewanted=2&_r=2 [cit. 2014-0403]; McCarthy, Rory: Israels oldest kibbutz votes for privatisation. In: Guardian, 20. nora 2007, dostupn z URL:
http://www.nytimes.com/2007/08/27/world/middleeast/27kibbutz.html?pagewanted=2&_r=2 [cit. 2014-0403].
109
Srv. Mt 25,21; Mt 25,23.
110
Srv. Mt 5,19; Mt 10,42; Mt 25,40.
111
Srv. Lc 16,10; Lc 19,17.
112
O protikladnosti ekonomiky vi etice srv. naopak MAL, Radomr: Jsou kapitalismus a socialismus sluiteln
s
katolickou
sociln
naukou?,
dostupn
z
URL:
http://www.stjoseph.cz/clanky/kapitalismus_socialismus_vira_radomir_maly.htm [cit. 2014-04-03].

kapitalismu u v evangelich je relativn vstcn, tebae nelze ci, e by byl jednoznan pitakvajc,
protoe evangelium je dobr zprva o spse lovka, nikoli pozitivn informace o jeho svtskm tst.
Tato vstcnost je vak pro budouc vvoj kesanstv zcela podstatn.
Pelomovho vznamu je doba od vldy csae Dioklecina (284-305) do vldy csae Konstantina (306337). Nejde tu ani tak o tolerann Milnsk edikt (313), jako o psoben Lucia Caecilia Firmiana
Lactantia (cca 260-317). Z dnenho pohledu se d ci, e Lactantius kesanstv globalizoval113 a
stoicizoval,114 resp. romanizoval.115 Zrove je adaptoval obvyklmu antickmu pohledu na
nboenstv jako sociln fenomn.116 S tm souvis Lactantiova adaptace Ciceronovy praktick filozofie
a zejmna draz na propojen obansk spravedlnosti (iustitia civilis) se spravedlnost pirozenou
(iustitia naturalis).117 Lactantiova antropologie se tak dostv do vztahu napt mezi kesanskm a
antickm pojetm lovka.118 Spojen Jeruzalma a Athn, tj. antick akulturace kesanstv vak
rozhodn nebyla lehkm procesem a psobila mnohm problmy svdom, kter museli eit, pokud
se nechtli zcela zbavit civilizace.119 V evangelick tradici je doba, v n Lactantius il, oste kritizovna
jako doba zesvttn kesanstv, protoe se do n hlsila tzv. Konstantinova donace; jakkoli se ukzala
bt podvrhem, kritika zstala. Vidme vak, e Doba Konstantina I. Velikho vak prost znamenala
prosazen kesanstv jako typickho nboenstv mst msk e, a tm tak definitivn piblila
(kesanskou, resp. katolickou) teologii (mskmu) prvu, a tedy tak spolenosti, v n vce mn
dominovaly katalaktick, trn, zbon-penn vztahy. Nznak, kter vytvoil Quintus Septimius
Florens Tertullianus (cca 160-cca 220), tak doznal svho dovren a kesanstv se pestalo vzprat svtu,
jak to v prvnch tech stoletch sv existence as od asu invalo.
Zhruba o sto let pozdji se Augustinus Aurelius (354-430) zabval podstatnou asovost lovka, kter
je dna nejenom jeho mstem v plynut vnjho asu, ale tak a to zejmna! jeho vnitnm asovm
provnm. Zkladem lidskho postaven ve svt tedy nen jedna jedin djinnost v obvyklm smyslu,
ale dichotomie tzv. velkch a tzv. malch djin.120 Lidsk pobyt ve svt, ptomnost, minulost,
budoucnost, tedy djiny, se tak vzjemn vrstv na sebe, jako i paraleln probhaj vedle sebe, piem
to, co tyto vrstvy a proudy spojuje, jsou subjektivn innosti individulnch lidskch bytost, piem
113

Viz DOSKOIL, Ondej: Kesanstv v tze: Lactantius a potky latinsk teologie. esk Budjovice: Jihoesk
univerzita, 2012.
114
Viz COLISH, Marcia L.: Stoic Tradition from Antiquity to the Early Middle Ages. II. Stoicism in the Christian Latin
Thought through the Sixth Century. Leiden: Brill, 1990; ANDR, Jean Marie: Lactance et lide stocienne de
justice. In: SOETARD, Michel (Ed.): Valeurs dans le stocisme: Du Portique nos jours. Lille: Presses universitaires,
1993, s. 131-148.
115
Viz DIGESER, Elizabeth DePalma: The Making of a Christian Emppire: Lactantius and Rome. Ithaca, NY
London, England: Cornell UP, 2000.
116
Viz BUCHHEIT, Vinzenz: Die Definition der Gerechtigkeit bei Laktanz und seinen Vorgngern. In: Vigiliae
christianae, 33, 1979, s. 356-374; LOI, Vincenzo: La funzione sociale della iustitia nella polemica anti-pagana di
Lattanzio. In: Letterature comparate: Problemi e metodo. Bologna: Ptron, 1981, s. 843-852; LOI, Vincenzo: La
giustizia sociale nelletica Lattanziana. In: Augustinianum, 17, 1977, s. 153-160.
117
Viz HECK, Eberhard: Iustitia civilis iustitia naturalis: propos du jugement de Lactance concernant les
discours sur la justice dans le De re publica de Cicron. In: FONTAINE, Jacques PERRIN, Michel (Eds.): Lactance
et son temps: Recherches actuelles. Paris: Beauchesne, 1978, s. 171-184; EGGER, Carl: De Caecilio Firmiano
Lactantio Cicerone christiano. In: Latinitas, 1, 1953, s. 38-53; WOJTCZAK, Jerzy Andrzej: De Lactantio Ciceronis
aemulo et sectatore. Warszawa: PAN, 1969.
118
Viz PERRIN, Michel: Lhomme antique et chrtien: Lanthropologie de Lactance. Paris: Beauchesne, 1981.
119
Viz RICHARD, Gaston: Les obstacles la libert de conscience au IVe sicle de lre chrtienne. In: Revue des
tudes anciennes, 42, 1940, s. 498-507.
120
Nemm zde vak na mysli napt mezi djinami univerzlnmi a globlnmi, resp. nrodnmi na jedn a
regionlnmi nebo loklnmi na druh stran, viz KALINOV, Lenka: Mal a velk djiny. In: Listy, 2003, . 6,
dostupn z URL: http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=036&clanek=060339 [cit. 2014.04-04], nbr dn, tj.
udlosti a dal vsledky lidskch innost na jedn a lidsk innosti samotn na druh stran.

jakoukoli innost je vidt v troj souvislosti mylen (sfra subjektivn), sdlovn (sfra intersubjektivn)
a konn (sfra objektivn). Z takto pojatho komplexu mylen, sdlovn a konn plyne rovnost a
reciprocita aktr a v dsledku toho i jejich zodpovdnost, co znamen souvislost mezi rozhodnutm
a vsledkem, resp. nkladem a vnosem. Vdy tud mus bt nco za nco, nikdy nesm bt nco za
nic. V tom je smna, ale je teba vidt, e pedmt (ve formlnm, nikoli materilnm vznamu) smny
a jeho hodnota, resp. pedmty smny a jejich hodnoty se u vech aktr li, nadto nemus bt pouze
materiln i ideln ve vznamu intelektuln a jejich hodnota nemus bt vyjdena cenou. Augustinus
Aurelius tak na jedn stran ve spisu De civitate dei121 e rozporupln sept djin spsy a djin svta
a na druh stran se v autobiografickm spisu Confessiones122 vnuje hchu ovlivujcmu lidsk ctn
a mylen a nsledn i lidskou innost, protoe z dvodu prvotnho hchu m lidsk pobyt ve svt
podstatnou charakteristiku non posse non peccare.123 Akoli tu vid pedevm souvislost mezi hchem,
svobodou a milost, nelze tomu rozumt jen ve striktnm teologickm vznamu, ale naopak ve vznamu
vekerho praktickho jednn. Augustinova antropologie je antropologi bytostn aktivity lovka.
Koncem 5. stolet jet Gelasius I. (papeem 492-496) v prbhu akaciovskho schismatu souvisejcho
s monofyzitismem sepsal dlo De duabus in Christo naturis124 a vchodomskmu csai Anastasiovi
poslal list zvan Duo sunt,125 v nich rozliuje rzn moci, tj. svtskou duchovn, podle jejich rznch
profilujcch innost,126 m vytvoil ideov prostor pro uplatnn svobodn lidsk aktivity ve volnm
prostoru, kter vytvoily konkurujc si moc svtsk a duchovn.127 Tak vzniklo zatm jenom potenciln
msto pro voln trh, svobodnou spolenost, kapitalismus. Jestlie vak vedeme v patrnosti, e
kapitalismus nen systm, nbr prost svobodn spolenost vyznaujc se jistou formou aktivit, kter
nen vhradn hospodsk, nbr je prost smnn, katalaktick a kter se vyznauje drazem na
asovou a hodnotovou preferenci jednotlivch aktr, je zejm, e je bez takovhoto mylenkovho
zkladu v zsad nemon, tebae on sm je pouhou conditio sine qua non a voln trh, svobodn

121

Viz AUGUSTINUS, Aurelius: De civitate Dei. Paderborn: Schningh, 1967.

Viz AUGUSTINUS, Aurelius: Confessiones. Mnster: Aschendorff, 1987.
123
Viz nap. ARMSTRONG, Chris: A little guide to Augustines thought on sin, freedom, and grace, dostupn z URL:
http://gratefultothedead.wordpress.com/2011/11/01/a-little-guide-to-augustines-thought-on-sin-freedomand-grace/ [cit. 2014-04-04].
124
Viz THIEL, Andreas: Epistolae Romanorum pontificum genuinae et quae ad eos scriptae sunt. 1. A S. Hilaro
usque ad Pelagium II. Brunsberg: E. Peter, 1868, s. 544-557.
125
Viz SCHWARTZ, Eduard: Publizistische Sammlungen zum acacianischen Schisma. Mnchen: C. H. Beck, 1934.
Srv.
PL,187,458D-459D,
dostupn
z
URL:
http://www.documentacatholicaomnia.eu/01p/04920496,_SS_Gelasius_I,_Epistolae_Et_Decreta,_MLT.pdf [cit. 2014-04-04].
126
Srv. KNABE, Lotte: Die Gelasianische Zweigewaltentheorie bis zum Ende des Investiturstreits. Vaduz: Kraus
Reprint, 1965; GMELIN, Ulrich: Auctoritas: Rmischer Princeps und ppstlicher Primat: Geistige Grundlagen
rmischer Kirchenpolitik. Stuttgart: Kohlhammer, 1937; CHARANIS, Peter: Church and State in the Late Roman
Empire: The Religious Policy f Anastasius the First, 491-518. Madison, WI: University of Wisconsin Press, 1939;
ZIEGLER, Aloysius K.: Pope Gelasius I and His Teaching on the Relation of Church and State. In: Catholic Historical
Review, 27, 1942, s. 412-437; DVORNIK, Francis: Pope Gelasius and Emperor Anastasius I. Mnchen: C. H. Beck,
1951; ULLMANN, Walter: Gelasius I. (492-496): Das Papsttum an de Wende der Sptantike zum Mittelalter.
Stuttgart: A. Hiersemann, 1981; COTTRELL, Alan: Auctoritas and Potestas: A Reevaluation of the Correspondence
of Gelasius I on Papal-Imperial Relations. In: Mediaeval Studies, 55, 1993, s. 95-109, dostupn z URL:
https://brepols.metapress.com/content/921r153156j87851/resource-secured/?target=fulltext.pdf [cit. 201404-04]; ANASTOS, Milton V.: Constantinople and Rome. In: ANASTOS, Milton V.: Aspects of the Mind of
Byzantium: Political Theory, Theology, and Ecclesiastical Relations with the See of Rome. Aldershot, Hampshire,
Great
Britain
Burlington,
VT:
Ashgate/Variorum,
2001,
dostupn
z
URL:
http://www.myriobiblos.gr/texts/english/milton1_7.html [cit. 2014-04-04].
127
Srv. ACTON, John Emerich Edward Dalberg-Acton, First Baron: Essays on Freedom and Power. Boston, MA:
Beacon Press, 1949 (elektronick vydn).
122

spolenost, kapitalismus z nj nutn nevyplv; od spirituln, by prakticky zamen, patristiky je

k nmu jet dlouh cesta.

b. Kesansk humanismus
Po rozpadu antick civilizace v dsledku pli tdrho socilnho sttu128 a po tzv. sthovn nrod129
se situace v Evrop postupn opt stabilizovala. Ale civilizan padek byl nezpochybniteln, protoe
sociln nklady a z nich plynouc rozmailost zcela spotebovaly prci, kter byla do t doby dlouhou
adou generac antickch nrod kapitalizovna a akumulovna. Obdivuhodnm vkonem tud bylo
jen to, e se mnichm vbec podailo uchovat povdom o dvj kultue a civilizaci a zachrnit
zkladn fond jejch intelektulnch poin a vdobytk. Mnisk kultura130 vak nejenom penesla
zbytky star kultury a civilizace do novho, ale dokzala k tomu vytvoit pidanou hodnotu. ehole
benediktinskho du131 toti jasnou formulaci hospodaen s asem v kolektivn lidsk innosti a
vyuvn asu pro diferencovan lidsk zjmy. Vzhledem k tomu, e pevratn doby hroucen civilizace
a pohybu obrovskch mas lid132 pinela ustavin nebezpe, v lidsk mysli se uhnzdila pedstava
neptel nejenom viditelnch, ale i neviditelnch. A tak bylo prvnm kolem mnich jakoto
profesionl nboenskho ivota zajistit ustavin trvajc modlitby, kter mly zaruit bo ochranu
a pomoc; den byl rozdlen do tzv. hodinek, kdy modlitby probhaly. Kad spoleenstv mnich se vak
tak zcela samozejm muselo postarat o sv ivobyt, o sovu subsistenci, take sti dne byly
pravideln vnovny spolen, by nikoli nutn kolektivn, fyzick a organizan prci. A konen
protoe kad lovk je samostatnou bytost vyznaujc se individulnm vztahem k bohu byla st
kadho dne vnovna individulnm specilnm innostem podle zjm a schopnost kadho mnicha
zjem kadho mnicha na innosti sam byl recipron vyvaovn zjmem ostatnch mnich na jejch
vsledcch, ale platilo to tak v ir mtku vztahu kltera k jeho okol. Opat ml sice prvo i povinnost
urovat a rozdlovat tak tyto individuln innosti, nicmn nesml to init libovoln a svvoln, nbr
s moudrou rozvahou a s ohledem na jednotliv osoby (a za nedodrovn tto zsady byl podle prva
odvolateln). Je tud zejm, e mnisk kultura prostednictvm svch komunit vykazovala
nepochybn rysy svobody a tebae to nebyla svoboda nrokovn, jak nkte svobodu chpou dnes,
byla to svoboda volby mezi innostmi, kter brala v potaz i takov minucizn vci, jako e vechno

128

Viz HASKELL, Henry Joseph: The New Deal in Old Rome: How Government in the Ancient World Tried to Deal
with Modern Problems. New York: Alfred A. Knopf, 1947.
129
Srv. nap. SVOBODA, Bedich: echy v dob sthovn nrod. Praha: Academia, 1965; SCHLETTE, Friedrich:
Germni mezi Thorsbergem a Ravennou: Kulturn djiny Germn do konce doby sthovn nrod. Praha: Orbis,
1977; ZBAR, Radoslav: Obdob sthovn nrod: Od r. 192 do r. 731. Praha: Jan Vaut, 1998; BEDNAKOV,
Jarmila: Sthovn nrod. Praha: Vyehrad, 2003; DROBERJAR, Eduard: Vk barbar: esk zem a sthovn
nrod z pohledu archeologie. Praha: Paseka, 2005; BEDNAKOV, Jarmila HOOLA, Ale MNSK, Zdenk:
Sthovn nrod a vchod Evropy: Byzanc, Slovan, Arabov. Praha: Vyehrad, 2006; PLEINEROV, Ivana
PLEINER, Radomr TEMPR, Zdenk: Bezno und germanische Siedlungen der jngeren Vlkerwanderungszeit in
Bhmen. Praha: A AV R, 2007; TEJRAL, Jaroslav: Barbare nim Wandel: Beitrge zur Kultur- und
Identittsumbildung in der Vlkerwanderungszeit. Brno: Archologisches Institut, 2007; SALA, Vladimr
DROBERJAR, Eduard et al.: Doba msk a sthovn nrod. Praha: A AV R, 2008; TEJRAL, Jaroslav:
Einheimische und Fremde: Das norddanubische Gebiet zur Zeit der Vlkerwanderung. Brno: Archologisches
Institut, 2011.
130
Viz LECLERCQ, Jean: Lamour des lettres et le dsir de Dieu: initiation aux auteurs monastiques du Moyen ge.
Paris: ditions du Cerf, 1957.
131
Viz Regula Benedicti ehole Benediktova. Praha: Benediktinsk arciopatstv sv. Vojtch a sv. Markty, 1998.
132
S tm souvisela i naprost promna dosavadnch mocenskch pomr a z n vyplvajc antropologick
dsledky, srv. CANETTI, Elias: Masa a moc. Praha: Arcadia, 1994.

chtn nemus bt nutn dobrovoln (rozdl voluntary euvoluntary) a e i donucen me bt

dobrovoln (voluntary coercion).133 Tato relativnost svobody byla jejm dleitm rysem tehdy a je jm
i dnes.134 Zd se, e s touto svobodou se Evropa zrodila135 a e s jejm opomjenm se vystavuje
nebezpe sv smrti.
Od 12. stolet se postupn zaala kulturn prosazovat i laick spolenost.136 Pes asto zdrazovan
rozvoj laickho politickho mylen, kter ve sv publicistice oponovalo crkevn politick teologii, kter
vak bylo vrazn royalisticky, tedy eknme vrchnostensky zaloeno, se ukazuje jako pinejmenm
stejn dleit, ne-li dleitj, mylen rozvjejc kesansk humanismus, tj. proud zamen na
soukrom ctnosti, na zleitosti etick emancipace a ekonomickho rozvoje. Dleit je zejmna, e
etika a ekonomika jdou u od tchto nejranjch dob obanskho humanismu (umanesimo civile)
pospolu a e nedochz k jednostrannmu nadazovn etiky nad ekonomikou.137 Zakldajc postavou
tu byl soudce psobc v prvn polovin 13. stolet Albertano da Brescia (Albertanus Brixiensis).138 Jeho
dlo je pomrn etn139 a jeho peklady a adaptace se rozily po cel Evrop.140 Albertanus nikdy
133

Viz MUNGER, Michael: What is Voluntary? What is Coercive?, dostupn z URL:

http://bleedingheartlibertarians.com/2013/11/what-is-voluntary-what-is-coercive/ [cit. 2014-04-05].
134
Pojednv o tom tak NOV, Rostislav: Pemyslovsk stt 11. a 12. stolet. Praha: Univerzita Karlova, 1972.
135
Viz DAWSON, Christopher: Zrozen Evropy: vod do djin evropsk jednoty. Praha: Vyehrad, 1994. Srv.
PIRENNE, Henri: Mahomet et Charlemagne. Paris: F. Alcan Bruxelles: Nouvelle socit dditions, 1937. Jin
pohled zastvaj LE GOFF, Jacques: Kultura stedovk Evropy. Praha: Vyehrad, 2005; DUROSELLE, Jean-Baptiste
ERDMANN, Karl Dietrich LE GOFF, Jacques et al.: Evropa a Evropan. Praha: Fortuna Print, 2002; DUROSELLE,
Jean-Baptiste ERDMANN, Karl Dietrich LE GOFF, Jacques et al.: Djiny Evropy. Praha: Fortuna Print, 2005.
136
Viz nap. LAGARDE, Georges de: La naissance de lesprit laque au dclin du Moyen ge. 1-5. Saint-Paul-TroisChteajux [Drme]: ditions Batricce Paris: E. Droz, 1934-1946.
137
V irm pohledu srv. OSSOWSKA, Maria: Mansk morlka. Praha: Academia, 2012.
138
Viz CHECCHINI, Aldo: Un giudice del secolo decimoterzo: Albertano da Brescia. Venezia: C. Ferrari, 1912;
BIANCHI, Francesco: Albertano da Brescia. Fribourg: [s.n.], 1975; GRAHAM, Angus A.: Albertano da Brescia: a list
of sources for his works. Menstrie: A. Graham, 1988; POWELL, James M.: Albertanus of Brescia: the pursuit of
happiness in the early thirteenth century. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1992; SPINELLI, Franco
et al.: Albertano da Brescia: alle origini ddl razionalismo economico dellUmanesimo civile della grande Europa.
Brescia: Grafo, 1996; NUCCIO, Oscar: Albertano da Brescia: razionalismo economico ed epistemologia dellazione
umana nell 200 italiano. Roma: Universit degli studi La Sapienza, 1997; NUCCIO, Oscar: Adio alletica
protestante: umanesimo civile ed individualismo economico nella letteratura italiana da Albertano ad Alberti.
Roma: Universit degli studi La Sapienza, 2003; NUCCIO, Oscar: Epistemologia della azione umana e
razionalismo economico nel Duecento italiano: il caso Albertano da Brescia. Cantalupa: Effat, 2005.
139
Srv. CIAMPI, Sebastiano (Ed.): Volgarizzamento dei Trattati morali di Albertano, giudice di Brescia, da Soffredi
del Grazia, notario pistojese fatto innanzi al 1278. Firenze: Allegrini Mazzoni, 1832; SELMI, Francesco (Ed.): Dei
trattati morali di Albertano da Brescia: volgarizzamento inedito fatto nel 1268 da Andrea de Grasseto. Bologna:
G. Romani, 1873; F DOSTIANI, Luigi Francesco (Ed.): [Albertano da Brescia:] Sermone inedito. Brescia, 1874;
SANTAGATA, Domenico: Il fiore degli ammaestramenti di Albertano da Brescia scritti da lui in latino negle anni
1238-1246. Bologna: Tipografia delle Scienze, 1875; ROLIN, Gustav: Soffredis del Grathias bersetzung der
philosophischen Traktate Albertanos von Brescia. Leipzig: O. R. Reisland, 1898; FERRARI, Marta (Ed.): Sermones
quattuor da Albertanus Brixiensis: Edizione curata sui codici bresciani. Lonato: Fondazione Ugo da Como, 1955;
SELMI, Francesco ALINEI, Mario (Eds.): Andrea da Grosseto: volgarizzamento dei Albertano da Brescia. Bologna:
Il Mulino, 1972; JOHNSON, William Raymond (Ed.): The De arte loquendi et tacendi of Albertanus of Brescia: an
edition and translation. Notre Dame, IN: University of Notre Dame Press, 1974; NUCCIO, Oscar F DOSTIANI,
Luigi Francesco (Eds.): Sermo Januensis. Brescia: Industrie grafiche Bresciane, 1994; NAVONE, Paola (Ed.):
Albertano da Brescia: Liber de doctrina dicendi et tacendi: la parola del cittadino nellItalia del Duecento. Firenze:
SISMEL, 1998; LARSON, Pr FROSINI, Giovanna (Eds.): Il trattato della dilezione dAlbertano da Brescia nel codice
II IV 111 della Biblioteca nazionale centrale di Firenze. Firenze: Accademia della Crusca, 2012 (CD).
140
Srv. nap. SUNDBY, Thor: Brunetto Latinos levnet og skrifter, Philippi Gualteri Moralium dogma, Albertani
Brixiensis Ars loquendi et tacendi, Versio islandica c. XXVI Moralium dogmatis. Kjbenhavn: J. Lund, 1869;
SUNDBY, Thor (Ed.): Albertani Brixiensis Liber consolationis et consilii, ex quo hausta est fabula de Melibeo et
Prudentia, quam anglice redditam et The Tale of Melibe inscriptam Galfridus Chaucer inter Canterbury Tales

nebyl autorem neznmm, ale po cel generace se o nj zajmali takka vhradn jen filologov, take
velk intertextuln vznam jeho dla byl zhy rozpoznn, avak jak dalekoshl dopad m obsah jeho
spis pro svt mimo texty, zstvalo a do posledn doby zcela utajeno; teprve od konce 20. stolet to
odhalili historikov ekonomickho mylen, mezi nimi zejmna Oscar Nuccio,141 kter Albertana vid
jako potek celho mohutnho proudu stedovkho ekonomickho mylen anticipujcho
teoretickou spoleenskou vdu o lidskm jednn.142 Zcela samozejmm zkladem lidskho jednn
pro Albertana je svoboda, kter ovem v dnm ppad nen libovl a tm mn je svvol, ale je to
svobodn vle jednat relativn a situan sprvn, tj. s ohledem na absolutn hodnoty dobe,
s dlouhodobou perspektivou, tj. nzkou asovou preferenc, a s ohledem na vnost, tj. se zamenm
k bohu, kter stvoil lovka a vdechl mu intenci konat skutky pinejc co nejlep vsledky, je jsou
zrove prospn. Zde jsou dleit pojmy res publica a bonum commune, kter sice nemaj ve v
uritosti definovan vznam, nicmn maj smantick tit prvn v pedstav spoleenstv nebo
spolenosti (v ranch dobch soustavnho mylen o spolenosti se jet mezi tmito pojmy
nerozliovalo), nikoli v pedstav sttu nebo dokonce sttu jakoto organizovan spolenosti, jak to
prezentizuj nkte, a druh v pedstav nejniho, tj. spolenho jmenovatele souhrnu jednotlivch
soukromch i osobnch dober vech len spoleenstv nebo spolenosti, rozhodn nikoli veejnho
i spoleenskho dobra zaloenho na ideji volont gnral, jak to nkte ideologizuj. Takovto

recepit. London: N. Trbner, 1873; SUNDBY, Thor: Della vita e delle opere di Brunetto Latini. Firenze: Successori
Le Mounnier, 1884; ZINGARELLI, Nicola (Ed.): I trattati di Albertano da Brescia in dialetto veneziano. Napoli: F.
Gianini, 1901; HOHENSTEIN, Leo (Ed.): Melibeus et Prudentia: der Liber consolationis et consilii des Albertano von
Brescia in zwei deutschen Bearbeitungen des 15. Jahrhunderts. Breslau: Fleischmann, 1903; HOTSON, Leslie: The
Tale of Melibeus and John of Gaunt. Chapel Hill, NC: University of North Carolina Press, 1921; BOSTOCK, John
Knight: Albertanus Brixiensis in Germany: Being an accoount of the Middle High German translation from hic
didactic treatises. London: Oxford UP, 1924; Peter Idleys Instructions to his son. Boston: Health & Co. London:
Oxford UP, 1935; Le mnagier de Paris: trait de morale et dconomie domestique compos vers 1393 par un
bourgeois parisien. Genve Paris: Slatkine Reprints, 1982; GRAHAM, Angus A.: The German Melibeus and other
vernacular versions of the works of Albertano da Brescia. Stirling: University of Stirling, 1985; REVERTERA, Loyse:
Le livre de Mellibe et de Prudence: Manuscrit L 161 de la Bibliothque cantonale et universitaire de Fribourg
(Suisse). Fribourg: [s.n.], 1994; GENOUD, Franois: Le livre de Mellibe et de Prudence: tude de manuscrit fr 578
de la Bibliothque nationale de Paris. Fribourg: [s.n.], 1995 ; SCHIMMER, Christina: Wie Christine de Pizan die
Werke ihrer Kollegen der schreibenden Zunft, allen voran Albertano noc Brescias Melibeus, rezipierte. Marburg:
Tectum-Verlag, 2000 (CD); BAUER, Erika (Ed.): Albertanus von Brescia: De amore dei et proximi in der
bersetzung Heinrich Hallers. Salzburg: Institut fr Anglistik und Amerikanistik der Universitt Salzburg, 2001;
CIGNI, Fabrizio: Sulla pi natica traduzione francese dei tre trattati morali di Albertano da Brescia. Verona: Fiorini,
2007.
141
Viz NUCCIO, Oscar: Il pensiero economico italiano. 1. Le fonti (1050-1450): letica laica e la formazione dello
spirito economico. 1-3. sassari: Gallizzi, 1985-1987; NUCCIO, Oscar: Diritto naturale e razionalit economica: studi
sulle origini medievali dello spirito capitalistico. Roma: Edizione dellAteneo, 1989; NUCCIO, Oscar: La civilt
italiana nelle formazione della scienza economica. Milano: ETAS libri, 1995; NUCCIO, Oscar: Albertano da Brescia:
razionalismo economico ed epistemologia dellazione umana nell 200 italiano. Roma: Universit degli studi La
Sapienza, 1997; NUCCIO, Oscar: Falsi e luoghi communi della storia: lequazione etica protestante spirito del
capitallismo. Arezzo: Alberti, 2000; NUCCIO, Oscar: Adio allEtica protestante: Umanesimo civile ed
individuallismo economico nella letteratura italiana da Albertana ad Alberti. Roma: Universit degli Studi La
Sapienza, 2003; NUCCIO, Oscar: Epistemologia della azione umana e razionalismo economico nel Duecento
italiano: il caso Albertano da Brescia. Cantalupa: Effat, 2005; NUCCIO, Oscar: La storia del pensiero economico
italiano: come storia della genesi dello spirito capitalistico. Roma: Luiss UP, 2008.
142
Viz NUCCIO, Oscar: Lhomo oeconomicus di Poggio Bracciolini: Nel 6 centenario della nascit. [s.l.]: [s.n.], 1980;
NUCCIO, Oscar: Giovanni Gioviano Pontano: le morali virt umanistice del bene vivere. Sassari: Gallizzi, 1991;
NUCCIO, Oscar: Diomede Carafa: i problmi economici del nascente stato moderno. . Sassari: Gallizzi, 1991;
NUCCIO, Oscar: Francesco Guicciardini: finanza pubblica ed ordine sociale. Sassari: Gallizzi, 1992; NUCCIO, Oscar:
Niccol Macchiavelli: legoismo disciplinato. Sassari: Gallizzi, 1992; NUCCIO, Oscar: Fisiocrati i canonisti medievali
o difensori del ruolo dellagricultura nel sistema feudo-fondiario? [s.l.]: [s.n.], 2000.

svoboda je zaloena na reciprocit a zodpovdnosti, na komutativn spravedlnosti. Jednn zaloen

na tto svobod je autoregulativn, nepotebuje tedy vnj vrchnostenskou regulaci; je svou
podstatou morln, take nepotebuje vnj regulaci jako nhradu morlky, jak tomu tenduj modern
spolenosti vzel ze socilnch revoluc.143
Jistou podobou kesanskho humanismu je i frantiknsk, resp. minoritsk vtev na zatku 13.
stolet nov vznikajcch ebravch mniskch d. ebrav mnii byli fenomnem jednoznan
mstskm, piem dominikni byli proudem spe intelektulskm nebo intelektualistickm, zatmco
frantikni, resp. minorit proudem lidovm a neintelektualistickm. To se zejm projevilo i na
historick osob jejich zakladatele sv. Frantika z Assisi, jako i na jeho prezentaci jakoto literrn
postavy.144 Dleit je v tomto ohledu zejmna frantiknsk reforma brevie. Nelo pi n jenom (a
pravdpodobn ani pedevm) o sjednocen a zestrunn modliteb a o jejich piblen brevii
mskmu145 (k takov unifikaci dolo spe a ve 14. stolet),146 ale rozhodn tak o zmnu pojet
svatosti a svtectv.147 Zsadnm rysem frantiknsk spirituallity obrejc se ve
frantiknskch breviovch textech o svatch je vrazn individualizace a subjektivizace a personln
aktivizace: svtec pestv bt pouhm exemplem sv tdy, do znan mry typizovanm, a stv se
svbytnm originlem; jeho prvn ivot tud nen dleit jen ve vztahu k jeho ivotu druhmu a
v dsledku toho pedevm k jeho funkci pmluvce a roli patrona, ale stv se pedevm inspirac
v tom, jak jeden kad sm me nsledovat Krista. Modlitba k takovmu svtci je nejenom prosbou,
ale stv se meditac o tom, jak na zklad svtcova pkladu t. Zrove takov svtec dovoluje
pijmout i to, co je ciz a jin.148 Takov individualizovanm, subjektivizovanm, personalizovanm
svtcem inspirovan ivot se pak roziuje do praktick roviny a pekrauje tak jist napt, kter
tradin existovalo mezi vita contemplativa a vita activa.149 A to vedlo k vyuvn techniky a rozvoji
technologie v mstskm ivot. Technika a technologie jsou jednou z podmnek kapitalizace vroby a
slueb a v tom smyslu jsou i podmnkou nutnou, i kdy nepostaujc, rozvoje kapitalismu jakoto
spolenosti zaloen na dobrovolnosti lidskho jednn.150 Frantiknsk mendikantsk spiritualita je
143

V polemice s Edmundem Burkem o revoluci ve Francii Mary Wollstonecraft vyjdila nzor, e revoluce
nedoshla zamlenho cle, protoe chtla morlku nahradit regulacemi, viz WOLLSTONECRAFT, Mary: An
Historical and Moral View of the Origin and Progress of the French Revolution and the Effect It Had Produced in
Europe. London: Printed for J. Johnson in St. Pauls Church-Yard, 1795 (elektronick vydn).
144
Srv. SUMMERS, William Frye: The Ideal of St. Francis and Its Impact on the Thirteenth Century Church.
Richmond, VA: Union Theological Seminary in Virginia, 1945; DENNIS, Marie et al.: St. Franciss and the Foolishness
of God. Maryknoll, NY: Orbis Books, 1993.
145
Viz
POSPIL,
Ctirad
Vclav:
Frantikni
a
msk
brevi,
dostupn
z
URL:
http://www.sfr.cz/clanek.aspx?a=604 [cit. 2014-04-09].
146
Viz MALINA, Bedich: Djiny mskho brevie. Praha: Vyehrad, 1939. Srv. BAJGER, Maty Franciszek: esk
frantiknsk knin kultura: Knihovny minorit, frantikn a kapicn v prbhu stalet. Rigorzn prce,
Ostravsk univerzita, 2008, dostupn z URL: http://bajger.wz.cz/frk/ [cit. 2014-04-09] [cit. 2014-04-09].
147
BENE, Regalt, OFM: Frantiknsk hagiografie. I, dostupn z URL: http://www.frantiskanstvi.cz/Regalathagio/Hagiografie%20I%202011.pdf [cit. 2014-04-09]; BENE, Regalt, OFM: Frantiknsk hagiografie. I,
dostupn z URL: http://www.frantiskanstvi.cz/Regalat-hagio/Hagiografie%20II%202011.pdf [cit. 2014-04-09];
BENE, Regalt, OFM: vod do frantiknsk hagiografie, dostupn z URL: http://www.frantiskanstvi.cz/Regalathagio/Hagiografie%20uvod%202011.pdf [cit. 2014-04-09]; Srv. KIECKHEFER, Richard: Unquie Souls: FourteenthCentury Saints and Their Religious Milieu. Chicago: University of Chicago Press, 1984.
148
Srv. HLAVEK, Petr POSPIL, Ctirad Vclav BENE, Petr Regalt: Frantiknstv v kontaktech s jinm a
cizm. Praha: Filosofia, 2009.
149
V eskm prosted 2. poloviny 14. stolet se pak hovoilo o vita mixta, srv. MAZUR, Bruno SEKO, Wadysaw
TATARZYSKI, Ryszard (Eds.): Henricus de Bitterfeld: Tractatus de vita contemplativa et aktiva. Warszawa:
Institutum Thomisticum PP. Dominicanorum Varsaviensium, 2003.
150
Srv. WHITE, Townsend Jr.: Medieval Technology and Social Change. London New York: Oxford UP, 1964;
WHITE, Townsend Jr.: Machina ex Deo: Essays in the Dynamism of Western Culture. Cambridge, MA: MIT Press,

tedy zcela zejm proudem paralelnm s kesanskm manskm humanismem, jak jej typipcky
reprezentuje Albertano da Brescia.

c. Tomistick scholastika
Obdob od druh tetiny 13. do konce 13., resp. a do potku 14. stolet se tak k obdob velkch
teologickch summ.151 Stedovk spolenost v nich zhodnotila jednak prohlouben styk s orientlnm
prostedm v prbku kovch vprav do Svat zem, jednak nov se prosadiv kulturn, sociln,
ekonomickou a politickou formu mstskho ivota, kter sse v nkterch zemch, jako v Itlii, Okcitnii
i Aragonu, resp. Katalnsku, stala dominantn a ve vtin dalch zpado- a stedovevropskch
zemch pinejmenm typickou.152 Obvykle se traduje bonmot philosophia ancilla theologiae,153 ale
tomu je teba rozumt nikoli ve vznamu, e by se vechno poznn mlo otrocly dit tm, co k
teologie, ale tak, e vechno poznn vrchol v teologii, protoe veker lidsk ivot smuje k bohu a
st v nm. Teologick summa tedy nen jen souhrnem teologie jakoto svbytnho oboru, kter,
tebae je nejobecnj ze vech obor, pece jen je jako takov stle vlastn jen oborem specilnm,
nbr je jak komplexem poznn o bohu a zrove lovku, tak teoretickm vodtkem pro lidsk
jednn, konn a chovn. Teologick summa tohoto obdob je tud v zsad encyklopedi, kter
reflektuje a tematizuje lidsk postaven ve svt i ped bohem jakoto homo agens.154 Tak jako se
lovk skld z due a tla, tak tak jeho ivot probh ne jedn stran ve ve, m je mnn zejmna
akt vry, a na druh stran ve skutcch, m je mnna zejmna produkce artificilnch pedmt, ale
tak poskytovn slueb, a to ve ve vztahu k jinm lidem. Vztah k bohu se tud projevuje skrze vztah
k lidem.

1968; WHITE, Townsend Jr.: Dynamo and Virgin Reconsidered: Essays in the Synamism of Western Culture.
Cambridge, MA: MIT Press, 1971; WHITE, Townsend Jr.: The Expansion of Technology, 500-1500. London:
Fontana Books, 1969; WHITE, Townsend Jr.: Who Accelerated Technological Progresds in the Western Middle
Ages. London: Heinemann, 1961; WHITE, Townsend Jr.: Medieval Religion and Technology. Berkeley, CA:
University of California Press, 1978; WHITE, Townsend Jr.: Medieval Technoly: Transfers and Spinoffs. Raleigh,
NC: North Carolina State University, 1981; WHITE, Townsend Jr.: Technology Assessment from the Stance of a
Medieval Historian. [S.l.] [s.n.], 1974.
151
Viz PIEPER, Josef: Scholastika: Osobnosti a nmty stedovk filosofie. Praha: Vyehrad, 1993; GILSON,
tienne: Byt a nkte filosofov. Praha: OIKOYMENH, 1993; GILSON, tienne: Bh a filosofie. Praha: ISE, 1994;
GILSON, tienne: Jednota filosofick zkuenosti. Praha: Vyehrad, 2011.
152
Viz PIRENNE, Henri: Stedovk msta: Studie z djin hospodskch a socilnch. Praha: Historick klub, 1928;
ENNEN, Edith: Frhgeschichte der europischen Stadt. Bonn: L. Rhrscheid, 1953; ENNEN, Edith: Die europische
Stadt des Mittelalters. Gttingen: Vandenhoeck & Rupprecht, 1972; ENNEN, Edith BESCH, Werner: Die Stadt in
der europischen Geschichte. Bonn: L. Rhrscheid, 1972; MAOWIST, Marian (Ed.): Badania z dziejw rzemiosa
i handlu w epoce feudalizmu. Warszawa: PWN, 1954; MITTERAUER, Michael: Markt und Stadt im Mittelalter:
Beitrge zur historischen Zenralittsforschung. Stuttgart: Hiersemann, 1980; JANEK, Josef: Pehled vvoje
emesln vroby v eskch zemch za feudalismu. Praha: SPN, 1963; HOFFMANN, Frantiek: esk msto ve
stedovku: ivot a ddictv. Praha: Panorama: 1992; KEJ, Ji: Vznik mstskho zzen v eskch zemch. Praha:
Karolinum, 1998.
153
Srv. BAUDOUX, Bernardus: Philosophia Ancilla Theologiae. In: Antonianum, 12, 1937, s. 293-326; SECKLER,
Max: Philosophia ancilla theologiae:ber die Ursprnge und den Soinn einer einstig gewordenen Formel. In:
Theologische Quartalschrift, 171, 1991, s. 161-187.
154
V tom s klasickou scholastikou souhlas jak meansk kesansk humanismus, viz EBBERSMEYER, Sabrina:
Studien zur Genese und Struktur frhhjumanistischer Moralphilosophie. Berlin New Yourk: Walter de Gruyter,
2010, tak modern ekonomick mylen rakousk koly, viz SHERMER, Michael: The Minmd of the Market:
Compassionate Apes, Competitive Humans, and Other Tales from Evolutionary Economies. New York: Times
Books, 2008; srv. GREBEL, Thomas: Entrepreneurship: A New Perspective. London New York: Routledge, 2004.

Tom Akvinsk, tebae chtl svou Teologickou summu split,155 protoe pi konenm prozen
poznal, e vechno je jinak, pece je jednm z nejvznamnjch myslitel vbec.156 V rmci vztah mezi
lidmi, o kterch zevrubn pojednv, se dotk i otzek smny. Vzhledem k tomu, e hlavn hodnotou,
ke kter vechno smuje, je bh, je ve skutenosti jedinm pmm a bezprostednm vztahem lovka
vztah k bohu. Vztah lovka k lovku je vdy jen nepm a je njakm zpsobem zprostedkovn. To,
co se dnes vid jako rozpor mezi malou spolenost (spoleenstv, community, Gemeinschaft) a velkou
spolenost (spolenost, society, Gesellschaft), Tom takka dnm zpsobem neakcentuje.
Ponvad i skrze ostatn lidi se lid nepmo vztahuj k bohu, protoe bh je konenm bnkem
veho, je kad lidsk vztah hodnotov, tedy i vztah smnn. Zdnliv se sice smuj vci, resp.
produkty a sluby, jak bychom to vyjdili dnenmiu slovy, ve skutenosti se vk smuj hodnoty,
kter jsou za nimi. A jeliko lidi smuj pevn, by takka vhradn vci uml a nikoli pirozen a
jeliko i ke smovanm vcem pirozenm je vdy pidna prce, take se alespo sten stvaj
umlmi, jejich hodnota nen, eeno dnenmi slovy, objektivn, nbr jen a jen subjektivn. Zle tud
na smujcch, na jejich konkrtnch potebch, tj. aktulnch prevencch a prioritch, jakou hodnotu,
resp. jak hodnoty smovanm vcem vzjemn piknou; mus se vak na n shodnout, a to
dobrovoln, tj. bez nsil a bez klamu, bez zneuvn nouze druh strany smnnho vztahu. Tak je to
spravedliv, a to jak podle distributivn spravedlnosti, protoe kad smuje jen to, co mu dn
nle, tak podle spravedlnosti komutativn, ponvad strany smuj hodnoty za takovch podmnek,
jak se na nich dobrovoln a rozumn dohodnou. Spravedliv v tomto ppad nen to, co k vrchnost,
nebo co k spolenost, nbr prost to, na em se smnn strany shodnou a co nen zjevnm hchem,
tj. podle prva zloinem. Je dokonce mon shodnout se na tom, co je hchem, nen-li to hchem
zjevnm, zloinem; a i kdy to nen sprvn, nen to ani zakzan. Pak je ovem teba rozliit takov
smnn skutky, kter jsou zloinn a kter spadaj pod svtk soud (forum contentiosum), a takov
smnn skutky, kter jsou pouze hn a kter spadaj pod duchovn soud (forum conscientiae). To je
dsledek ji zmnn teorie dvou me papee Gelasia, kter rozliila svtskou moc (potestas) a moc
duchovn (auctoritas). Vdom fundamentln lidsk hnosti (non posse non peccare) v dsledku
prvotnho hchu vede k rozlien toho, co nelze vbec tolerovat, a toho, co za jistch okolnost
tolerovat lze. V tom spov lidsk svoboda: nikoli jenom v povinnosti konat, ale tak v monosti konat
zlo. A tak lze poslze uznat, e nkter innosti jsou v tomto ohledu indiferentn, nepikzan,
nezakzan, prot povolen. A to vlastn znamen, e se otvr protor jednn v rmci spontnnho
du stvoen a je minimalizovno v konstruktivistickm du. Ale to u je ovem velmi kapitalistick
pedstava.
To, co bylo dosud eeno, plat pro vmnn obchod, barter, kde se pmo smuje vc za vc (a
nepmo hodnota za hodnotu). V mneteologickm smyslu tedy lze mluvit o smovn pmm, kdy
zbom jsou jen samy vci, a nestvaj se jm i jsoucna, kter nemaj rimrn vcnou povahu, jako nap.
prce. Tom Akvinsk vak pipout i vztahy nepm, zbon-pen, ba dokonce ist penn.
V tchto ppadech, v prvnm mn, ve druhm vce, k vcnm preferencm pistupuj priority asov,
protoe pouit penz, trval hodnoty a v obvyklm smyslu nezniiteln komodity, dovoluje mnohem
snze odloit spotebu s clem zskat v budoucnu recipron vt hodnotu, vyjdenou ve vy cen,
anebo s clem investovat nejprve penze do aktivity, kter v budoucnu pinese zisk a u pmo (vroba),
nebo nepmo (finann transakce a operace). A jde-li o ist finann operace, vyvstv okamit
otzka roku (interesse) jakoto stky, kterou jedna strana zsk za to, e m nzkou asovou
preferenci, take se vzd okamitho pouit penz a pj je druh stran, a kterou tato druh strana
155

Viz nap. MAKO, Karel: lohy: Vklad loh z evangeli, 1975, s. 28, dostupn z URL:
http://www.makon.cz/pdf/ULOHY.pdf [cit. 2014_04-09].
156
Srv. KENNY, Anthony: Tom Akvinsk. Praha: Institut pro stedoevropskou kulturu a politiku, 1993; PIEPER,
Josef: Tom Akvinsk: ivot a dlo. Praha: Vyehrad, 1997.

zaplat za to, e m vysokou asovou preferenci, take potebuje penze, kter nem, tud si je pj
od prvn strany. V aristotelsk tradici penze nemohou plodit penze, proto se rok povauje za
nemravn, by zakzan. Avak Tom Akvinsk, jak se zd, nen tak psn, akoli pipout, e lovk
nestvoil as, kter je zkladem roku. Jestlie vak za jistch okolnost Tom rok pipout, tebae
to jasn nevysvtluje, lze se domnvat, e implicite pipout, e lovk sice nestvoil as, ale e jeho a
jen jeho jsou oekvn v ase? Nadto jasn a stritkn rozlien mezi pjkou (mutuum) a depozitem
(depositum regulare, jako i depositum irregulare), kter bylo znmo mskmu prvu, stedovk
kanonick ani mstsk prvo v gtakov jasnosti neznalo, a proto se asto k roku pistupovalo
s rozpaky, tebae se obecn nezakazoval. Kadopdn, e dnes stle jet rozen merkantilistick
pedstava, e lichva (usura) rovn se (nadmrn) rok (interesse) neodpovd pravd; lichva byla tehdy
prost jen nsilm i pmusem, podvodem i zamlovnm informac ve smnnch, zpravidla zbonpennch nebo i ist pennch transakcch. hrnem, Tom Akvinsk pipout svobodn jednn
v rmci spontnnho du nejenom ve vmnnch, barterovch transakcch, alei v transakcch zbonpennch, jako i ist pennch a pi nich trn dohodnut ceny, kter vyjaduj hodnoty podle
vcnch preferenc a asovch priorit stran, povauje v jejich subjektivit za spravedliv. A jeliko
spravedlnost je pro scholastiku nejvy politickou, tj. spoleenskou ctnost, je tu otevena cesta ke
kapitalismu jakoto svobodn spolenosti.

d. Kanonick prvo
Kanonick prvo,157 zd se, je evropskou stedovkou novinkou, kter evropskou, resp. zpadn
civilizaci odliuje od civilizac jinch v ase i v prostoru. Funknost kanonickho, tj. crkevnho prva
vyplvala z rozlien vertikln hierarchick moci na moc fyzickou, potestas, a moc duchovn,
auctoritas.158 Kanonick prvo pak platilo jednak pro pslunky duchovnho stavu vetn tzv. clerici
uxorati, v jejich ppad mlo funkci platnho pozitivnho prva,159 tak pro pslunky ostatnch stav,
v jejich ppad mlo funkci etickch pravidel a morlnch pedpis.160 Vedle toho psobil vliv
mskho prva, kter na jedn stran v italskch mstskch republikch podntilo rozvoj soukromho
prva a mylen o nm,161 zatmco zejmna ve Francii bylo zdrojem royalistick a absolutistick
157

Viz SCHULTE, Johann Friedrich von: Die Geschichte der Quellen und Literatur des canonischen Rechtsvon
Gratian bis auf die Gegenwart. 1. Einleitung Die Geschichte der Quellen und Literatur von Gratian bis auf Papst
Gregor IX. Stuttgart: Enke, 1875; SCHULTE, Johann Friedrich von: Die Geschichte der Quellen und Literatur des
canonischen Rechtsvon Gratian bis auf die Gegenwart. 2. Die Geschichte der Quellen und Literatur von Papst
Gregor IX. Bis zum Concil von Trient. Stuttgart: Enke, 1877.
158
Srv. nap. GMELIN, Ulrich: auctoritas rmischer Princeps und ppstlicher Primat. Stuttgart: Kohlhammer, 1936;
LTCKE, Karl Heinrich: Auctoritas bei Augustin, mit einer Einleitun zur rmischen Vorgeschichte des Begriffs.
Stuttgart: W. Kohlhammer, 1968; RING, Thomas Gerhard: Auctoritas bei Tertullian, Cyprian und Ambrosius.
Wrzburg: Augustinus-Verlag, 1975
159
Viz KEJ, Ji: Djiny prask prvnick univerzity. Praha: Univerzita Karlova, 1995.
160
Viz KEJ, Ji: Summae confessorum a jin dla pro foro interno v rukopisech eskch a moravskch knihoven.
Praha: Archiv AV R Komise pro studium a soupis rukopis, 2003. Srv. BOHEK, Miroslav: Literatura
stedovkch prvnch kol v rukopisech kapituln knihovny olomouck. Praha: Nakladatelstv SAV, 1960; KEJ,
Ji: Stt, crkev a spolenost v disputacch na prask universit v dob Husov a husitsk. Praha: Nakladatelstv
SAV, 1964.
161
Viz KRM, Jan: Zklady Bartolovy a Baldovy teorie mezinrodnho prva soukromho. Praha: Sbornk vd
prvnch a sttnch, 1910; URFUS, Valentin: Historick zklady novodobho prva soukromho: mskoprvn
ddictv a soukrom prvo kontinentln Evropy. Praha: C. H. Beck SEVT, 1994; KADLECOV, Marta: Nkolik
kapitol z eskho stedovkho soukromho prva. Brno: MU, 1994; ADAMOV, Karolina: Djiny soukromho

ideologie, jako i merkantilismu.162 Veobecn platilo zvykov prvo, resp. prvo zemsk provozovan
na zemskch a ppadn i jinch soudech (common law),163 jako tak prvo panovnick (equity)
provozovan na krlovskch resp. dvorskch soudech164 a svou oblast psobnosti mly i rzn varianty
prva mstskho165 a mnoh dal dl nebo pobon prva. Pes tento prvn pluralismus tko
pochpiteln pro dnen etatisty se vbec ned ci, e by ve stedovku panoval chaos. Naopak je
mono jej chpat i jako svobodu, ovem s jejmi vhodami (pro konkrtn jednn a konkrtn ppady
lze najt mnohem vhodnj pravidla) i nevhodami (mloco je samozejm, naopak skoro o vem je
nutno jednak). Kanonick prvo vak mlo velkou pednost v tom, e fungovalo za prv jako platn
pozitivn prvo pro st spolenosti, za druh jako morln pravidla pro celou spolenost a za tet
v nvaznosti na teologii jako prostor pro teoretick mylen o spolenosti a lovku. Proto tak pojet
lidskch aktivit v kanonickm prvu prodlalo od 12. do 14. stolet velik vvoj, kter nabourv zait
pedstavy o evropskm a eskm stedovku.
Jet ve 12. stolet stlo kanonick prvo na tom, e rok (interesse) je jednou z podob lichvy (usura);
je teba zdraznit prv to, e podle tto pedstavy se rok rovnal nikoli lichv, ale e byl jednou z jejch
podob. Lichvou se toti po cel stedovk rozumlo obecn smnn jednn, kter je nsiln a/nebo
klamn. Podle starch pedstav zanajcch nkdy u Aristotela, kter pevzalo kanonick prvo a
pebralo je a do 12. stolet, penze jsou vc, tj. neaktivnm jsoucnem, take se nemohou
rozmnoovat, nemohou plodit dal penze. Z toho plynulo, e rok me pochzet nikoli z penz, nbr
z ntlaku jedn ze stran, take je zsadn nedovolen. Jakmile se zaala it a rozvjet mstsk
spolenost, dospli lid a s nimi i kanonist k poznn, e penze nejsou prostou vc jako jin vci, e
jsou na jedn stran vzcnou veobecn pijmanou, a tedy smnitelnou komoditou a na druh stran
skrze cenu mtkem hodnot jinch vc a teprve v dsledku toho prostedkem tezaurace. eeno jinak,
poznali, e penze samy o sob nejsou bohatstvm, e jsou pouhm znakem bohatstv a e skutenm
bohatstvm jsou uiten vci (a u jsou to spotebn pedmty, nebo kapitlov statky, jak bychom
dodali dnes). e tedy prstek penz ve skutenosti znamen prstek hodnoty vc, a to bu jejich
rozmnoenm (za pouit penz se vyrob vce vc), nebo zptomnnm (za pouit penz se budouc
vc jakoby penese do ptomnosti, protoe na zklad pjky ji lze koupit ji v ptomnosti, zatmco
etit a naetit na ni by znamenalo mt ji a v bodoucnosti). Pjen stka je tedy cena za vc samu,
zatmco rok je cena za penos vci z budoucnosti do ptomnosti. Tento mylenkov model byl do 14.
stolet dotvoen a je jednm ze zklad kapitalistick spolenosti. Byl vak pln chpn a veobecn
pijmn je v souvislosti s vcmi; v souvislosti s nevcnm jednnm si jej vak ne vichni dokzali
pedstavit, tud nebyl pijmn veobecn, nbr jen sten. A tak tedy tak pedstava tzv. vnch
plat vznoucch na pozemcch a budovch, tj. na pd, byla bn pijmna, zatmco pedstava tzv.
vnch plat vznoucch ist na osobch (co si musme my dnes pedstavit nikoli jako feudln
prva ve stedn Evrop: Strun nstin. Praha: C. H. Beck, 2001; KADLECOV, Marta et al.: Vvoj eskho
soukromho prva. Praha: Eurolex Bohemia, 2004; KADLECOV, Marta et al.: Djiny eskho soukromho prva.
Plze: Ale enk, 2007; IDLICK, Michaela: Djiny soukromho prva: msk prvo soukrom a jeho vliv na
vvoj evropskho prvnho mylen. Brno: Sting, 2010; VOJEK, Ladislav SCHELLE, Karel TAUCHEN, Jaromr:
Vvoj soukromho prva na zem eskch zem. Brno: MU, 2012.
162
Viz URFUS, Valentin: mskoprvn vzdlanost a jej vklad do vvoje sttoprvnch pedstav: Od stedovku do
konce feudalismu. Brno: UJEP, 1978.
163
Srv. nap. MORINEAU IDUARTE, Marta: Una introduccin al common law. Mxico: Universidad nacional
autnoma de Mxico, 1998.
164
Srv. nap. KEJ, Ji: Potky dvorskho soudu. Praha: Nakladatelstv SAV, 1956.
165
Srv. nap. MENDL, Bedich: Tak een norimbersk prvo v echch. Praha: AVU, 1938; MARE, Jan:
Magdebursk prvo ve mstech severozpadnch ech v pedhusitsk dob. Disertan prce FFUK Praha, 2008,
dostupn
z
URL:
https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION13E1114001413E1793581367E76ADD1F/zzp/detail/68870/?back_id=5
[cit 2014-02-27].

dvku, kterou platil nevolnick bezzemek, nbr jako platbu, kterou byl povinen podnikatel svm
spolenkm, resp. investorm) byla nktermi pipoutna a nktermi odmtna. Kanonist do 14.
stolet bn dokzali koncipovat cenu za penos budouc vci do ptomnosti, problm vak mli
s penosem neuritch vstup (konkrtn nedefinovanch vrobk i slueb), jak to nutn mus bt,
jsou-li transakce ist pen a nikoli zbon-penn. Pesto vak ani takov transakce nebyly
odmtnyy jednoznan. Podstatou toho bylo, e mli pote definovat nikoli pouze jen kvalitativn
podl v podnikatelskm sdruen (vlastnictv pesn vymazench vc), ale tak kvantitativn podl
(podl ve sdruen vyjden pouze v penzch, ale nikoli v konkrtnch vcech). Tato mlo rozvinut
pedstavivost se zakldala na mlo rozvinutch vztazch ve finannm podnikn, protoe hlavnmi
initeli v nm ve 14. a 15. stolet byli nikoli banki, nbr smnrnci.166
Kanonist vak neeili jen problm zmn hodnot v ase. Zabvali se t zmnami hodnot penz nikoli
v ase, nbr psobenm rznch subjekt. Zatmco zmna hodnot v ase je soust konkrtn
transakce a vyplv z vcnch preferenc a asovch preferenc stran smnn dohody, take je
spravedliv a mon, jestlie se na ni strany dobrovoln dohodnou, v ppad zmny hodnoty penz je
tomu jinak. Zmna hodnota je toti jednostrannm aktem vydavatele pen bez ohledu na souhlas
nebo nesouhlas ostatnch stran, kter dotynch penz vyuvaj. Kardinlnm problmem ve
stedovku toti bylo, zda drobn mince167 maj mt prv ten obsah drahho kovu, k nmu se
nominln (kursovn) hls, anebo zda jej mohou mt ni nebo dokonce dn a zda je tedy mono
kovov mince povaovat pouh znak penz, ne za penze samotn. Za tm se skrv dvoj otzka. Za
prv je to konzistence celho pennho systmu, protoe u minc vych hodnot se povaovalo za
samozejm, e mus obsahovat prv to mnostv drahho kovu, ke ktermu se nominln hls
(tebae v praxi se to mnohdy nedodrovalo), take by tento poadavek neladil s tm, e u drobnch
minc by se na nm netrvalo. S tm by snad bylo mono souhlasit, kdyby tykov drobn mince bylo
mon povaovat za opravdov certifikty a nikoli za pouh substituty.168 Ale to mono nebylo, protoe
prv rozdlu mezi nominln hodnotou mince a skutenm obsahem drahho kovu v minci vyuval
jej vydavatel ke svmu obohacen. Nelo a ani tedy nwemohlo jt o drobnoou minci jako pouh znak
hodnoty, ale o neoprvnnou zmnu hodnoty vydavatelem, tud o zsadn poruen distributivn
spravedlnosti. Kanonist to vyjadovali tak, e hodnotu vc (v objektivnm, tj. v intersubjektivnm
vznamu) me mnit jen bh, nikoli krl. Jestlie to tedy vydavatel drobnch minc inili, kanonist
to povaovali za krde (a mohli bychom dodat za krde s pitujcmi okolnostmi, nebo se dla na
zklad donucen, pmusu, tj. nepmho nsil). Pznan je, e romanist, legist, civilist
pipoutli, e vydavatel mince me mnit, tzn. sniovat obsah drahho kovu v minci oproti jej
nominln hodnot tvrdili toti, e krl me mnt hodnotu vc (a v tom byli pedchdce
merkantilist a dnench socialist).169 Z pohledu kanonist to ovem nutn musela bt uzurpace,
protoe zdrojem distributivn spravedlnosti je bh (krl me bt jen jejm vykonavatelem, tj.
potvrzovatelem a zrukou). Kanonist tud v zsad kritizuj to, co se dnes rozvinulo do bankovnictv
stench rezerv a co je zkladem dnenho socilnho sttu.170 A zd se, e to kritizuj fundamentlnji

166

Viz HEERS, Jacques: La naissance du capitalisme au Moyen ge: Changeurs, usuriers et grand financiers. Paris:
Perrin, 2012.
167
Viz SARGENT, Thomas John VELDE, Franois R.: The Big Problem of Small Change. Chicago: Federal REserve
Bank of Chicago, 1997.
168
Viz MISES, Ludwig von: Theorie des Geldes und der Umlaufsmittel. Mnchen Leipzig: Duncker & Humblot,
1912. Jin pojet srv. FEKETE, Antal E.: Where Mises went wrong, dostupn z URL:
http://www.professorfekete.com/articles/aefwhenmiseswentwrong.pdf [cit. 2014-04-10].
169
Viz WOOD, Diana: Medieval Economic Thought. Cambridge: Cambridge UP, 2002.
170
Viz HUERTA de SOTO, Jess: Penze, banky a hospodsk krize. Praha: ASPI Liberln institut, 2009.

a pesvdivji, ne dnen koncept bezron mny,171 kter nechpe, e rok primrn souvis
s asovou prioritu a nikoli se zmnami hodnoty penz vzanmi na systm bankovnictv stench
rezerv, tebae s principem paraleln existence nkolika systm v jedn ekonomice se to nevyluuje.
Je zejm, e kanonist uinili mezi 12. a 14. stoletm velk krok kupedu jak v chpn lidskho jednn
v rmci asu, tak porozumn subjektivnch hodnotovch soud v rmci lidskho jednn, jako i v trvn
na distributivn spravedlnosti jako pirozenho zkladu lidskho jednn, kter stoj nad arbitrrn
vrchnostenskou manipulac s distribuc hodnot poddanm.

9. Historick vznik kapitalismu

Dosud jsem se vnoval pouze mylenkovm edpokladm kaptalismu a svobodn spolenosti, jak se
vytvoily od konce antiky a v prbhu ranho a vrcholnho stedovku. To je ovem pro doloen
stedovkch zdroj a potk kapitalismu nedostaten, protoe se to do znan mry zakld na
logick struktue lidsk mysli jakoto pirozenosti lovka a na apriornm charakteru vdy o lidskm
chovn, tj. praxeologie, jako i ekonomie, jej jedin a dosud systematicky zpracovan sloky.172 Proto
je nutno postoupit dle a vnovat se empirickmu studiu minulosti, aby bylo mono o historickch
potcch kapitalismu ci nco konkrtnho. Jeliko je to tma nesmrn rozshl, musel jsem je omezit
na u oblast eska, protoe v celoevropskm to zatm provst nen mono pro nedostatek
pedbnho zpracovn. A i pro esk zem lze nyn uinit jen velmi strun nstin, kter bude nutno
prohloubit a rozit, Nicmn se domnvm, e pro potek bude tento nstin stait, aby bylo mono
doloit, e Weberova teze o suvislosti protestantsk etiky a ducha kapitalismu neplat, resp. e je jen
povrchnm dojmem, a e lze faktograficky doloit star potky kapitalismu.

a. Individualizace soukromho vlastnictv

Ve stedoevropskch monarchich 10.-12. stolet, v esku, Polsku a Uhersku, panoval patrimoniln
reim, kter vak spe ne soukromou vldou panovnick, knec i krlovsk, dynastie ve stt byl
oligarchickou vldou knecho rodu, pednch druink a regionlnch ednk. Jako by to byly
despocie, kter se svho asu daly mezi dky pirovnat k tehdy panujcm systmm relnho
socialismu173 a v jejich ppad se dalo spn hovoit o relativnosti svobody.174 Reimy
patrimonilnch monarchi byly povaovny v politicko-organizanm ohledu za velmi primitivn a
zaloen na pmm nsil bez jakkoli nutnosti vnovat pozornost ekonomickcm a socilnm
informacm a a v ohledu hospodskm za zcela autarkn a rozttn a bez monosti jakhokoli
technickho a technologickho rozvoje. Teprve v posledn dob se v historiografii pedstava o
jednoduchosti a nerozvinutosti ran stedovkch stedoevropskch zem zan mnit, a to jak

171

Srv. VOTRUBA, Adam: Paradox rok: Djiny konceptu bezron mny. Praha: Doplnk Nrodn muzeum,
2013.
172
Viz MISES, Ludwig von: Theory and History: An Interpretation of Social and Economic Evolution. Auburn:
Ludwig von Mises Institute, 2007 (elektronick vydn).
173
Viz MODZELEWSKI, Karol: Z bada nad organizacj suebn w Polsce wczesnofeudalnej. In: Kwartalnik Historii
Kultury Materialnej, 9, 1961, s. 703-739; MODZELEWSKI, Karol: Organizacja gospodarcza pastwa piastowskiego,
X-XIII wiek. Wrocaw Warszawa Krakw Gdask: Zakad Narodowy im.Ossoliskich, 1975.
174
Viz NOV, Rostislav: Pemyslovsk stt 11. a 12. stolet. Praha: Univerzita Karlova, 1972.

v pohledu na jejich politickou, ekonomickou a sociln strukturu,175 tak v pohledu na prodn i sociln
prosted.176 Dvj bdn toti vychzelo z ponkud zkratkovitho pedpokladu, e stt rovn se
spolenost, resp. e stt je organizovan spolenost, jako i skryt vychzelo z marxistick i katedrovsocialistick definice sociln tdy, podle kter je tda urena vztahem k vrodbnm prostedkm.
Jestlie vak nebudeme pedpokldat totonost spolenosti a sttu a jestlie tdy budeme
charakterizovat jejich vztahem ke sttu,177 potom hned uvidme jin obraz. Zde jej mohujen velmi
strun nartnout.
Pro politick, ekonomick a sociln systm stedoevropskch ran stedovkch patrimonilnch
monarchi (pemyslovsk, piastovsk a arpdovsk) se pedpokldalo a dosud stle pedpokld, e
ve bylo soukromm vlastnictvm knete, resp. panujc dynastie. V podstat je to marxizovan
pedstava Hegelovy dialektiky pna a raba,178 kter se transformovala v politckou ekonomii
feudalismu.179 Neexistenci soukromho vlastnictv (s vjimkou knecho, resp. krlovsk, tzn. ve
skutenosti sttnho) se nepmo snaily dokzat pomocn vdy historick, zejmna diplomatika,180
akoli prvnhistorick studium v dvjch dobch u tuto pedstavu vyvrtilo.181 Dnes se neexistenci
soukromho vlastnictv v t dob dsledn sna prokzat mainstreamov historick vda jak

175

Viz PETREK, Tom: Nevolnci a svobodn, kne a velkostatek: Fenomn darovanch lid pemyslovskch
zem 11.-12. stolet. Praha: Argo, 2012.
176
Viz KLIMEK, Tom: Krajiny eskho stedovku. Praha: Dokon, 2014.
177
Viz DUNOYER, Charles: Nouveau trait dconomie sociale, ou Simple exposition des causes sous linfluence
desquelles des hommes perviennent user de leurs forces ave cle plus de libert, cest--dire ave cle plus de
facilit et de puissance. I-II. Paris: A. Sautelet, 1830. Srv. tak BLANKERTZ, Stefan: Das libertre Manifest: ber
den Widerspruch zwischen Staat und Wohlstand. 2. vyd. Grevenbroich: Lichtschlag Medien und Werbung, 2002.
178
Srv. KUDRNA, Jaroslav: Studie k Hegelovu pojet historie. Praha: Nakladatelstv SAV, 1964.
179
Srv. PORNV, Boris Fjodorovi: Nstin politick ekonomie feudalismu. Praha: SNPL, 1959; PORNV, Boris
Fjodorovi: Feodalilzm i narodnyje massy. Moskva: Naika, 1964.
180
Srv. nap. FIALA, Zdenk: K potkm listin a panovnick kancele v echch. In: Sbornk historick, 1, 1953,
s. 27-45; FIALA, Zdenk: K otzce funkce naich listin do konce 12. stolet. In: Sbornk prac Filozofick fakulty
brnnsk univerzity, C 7, 1960, s. 5-134; EBNEK, Jindich: Das Verhltinis zur Urkunde als methodischer Faktor
der diplomatischen Arbeit. In: Sbornk prac Filozofick fakulty brnnsk univerzity, C 6, 1959, s. 5.19; EBNEK,
Jindich DUKOV, Sa: esk listina doby pemyslovsk. In: Sbornk archovnch prac, 6, 1956, . 1, s. 136-211
a 6, 1956, . 2, s. 99-160; EBNEK, Jindich DUKOV, Sa: Studie k esk diplomatice doby pemyslovsk.
Praha: Nakladatelstv SAV, 1959; EBNEK, Jindich DUKOV, Sa: esk listina v dob pemyslovsk: Nstin
vvoje. In: : Sbornk prac Filozofick fakulty brnnsk univerzity, C 11, 1964, s. 51-72; EBNEK, Jindich
DUKOV, Sa: Panovnick a biskupsk listina v eskm stt doby Vclava I. Praha: Nakladatelstv SAV, 1961;
NOV, Rostislav: Listiny praskch biskup XI.-XIV. Stolet. Praha: Univerzita Karlova, 1961; NOV, Rostislav:
Diplomatick poznmky k donanm listinm eskch klter a kapitul do konce 12. stolet. In: Studia
mediaevalia Pragensia, 2, 1981, s. 125-146.
181
Srv. nap. VANEK, Vclav: Sedlci ddici: Historicko-prvn studie. Praha: Bursk a Kohout, 1926; VANEK,
Vclav: Studie o imunit ducovnch statk v echch do polovice 14. stolet: Pokus o vcn rozbor imunitnch text.
Praha: Bursk a Kohout, 1928; VANEK, Vuclav: K soudn imunit duchovnch sttk na Morav. Praha: Bursk a
Kohout, 1931; VANEK, Vclav: Zklady prvnho postaven klter a klternho velkostatku ve starm eskm
stt, 12.-15. stolet: Zakladatelsk prva Pozemkov vrchnost Imunita. st prvn: Zakladatelsk prva.
Praha: Bursk a Kohout, 1933; VANEK, Vclav: Zklady prvnho postaven klter a klternho velkostatku ve
starm eskm stt, 12.-15. stolet: Zakladatelsk prva Pozemkov vrchnost Imunita. st druh:
Pozemkov vrchnost Imunita hospodsk. Praha: Bursk a Kohout, 1937; VANEK, Vclav: Zklady prvnho
postaven klter a klternho velkostatku ve starm eskm stt, 12.-15. stolet: Zakladatelsk prva
Pozemkov vrchnost Imunita. st tet: Imunita soudn. Praha: Bursk a Kohout, 1939; VANEK, Vclav: Dv
studie k otzce prvnho postaven klter a klternho velkostatku ve starm eskm stt. Praha: Bursk a
Kohout, 1938; VANEK, Vclav: Glosy k tzv. Statutm Konradovm. Praha: vlastn nklad, 1941; VANEK,
Vclav: Zhada vdn: Historickoprvn analysa a vvojov rekonstrukce. Praha: AVU, 1942.

v jednotlivch dlch studich,182 tak v obecnjm souhrnu.183 Ale znovu jin znovu pesvdiv
prokzali, e velmosk soukrom vlastnictv pdy (a dodejme, e tak lid) nejen existovalo, ale e
rozhodn nebylo marginln vjimkou.184 Jestlie tedy shrnu faktograficky pesvdiv doloen
vsledky recentnho bdn poslednch nkolika let, pak situace v pemyslovskch echch 10.-12.,
resp. a 13. stolet vypad zcela odlin, ne jak si ji pedstavuje mainstreamov bdn (kter je vlastn
jen pohrobkem tyicetiletho komunistickho obdob v esku). Skuten zde existoval pemyslovsk
knec velkostatek, ten vak neexistoval v centralizovanch jednotkch, nbr byl organizan
rozptken a byl administrovn v nvaznosti na hradskou soustavu. Zahrnoval maximln ptinu
(20%), mon vak jen desetinu (10%) obhospodaovan pdy, tj. nikoli cel vmry pemyslovskho
eskho knectv. Ve srovnn s kadm dalm jednotlivm soukromm majetkem byl tdy rozhodn
zdaleka nejvt, avak ve srovnn s agregovanmi soukrommi majetky majetky zcela jist nebyl
ekonomicky dominantn. A nebyl ani politicky dominantn v tom smyslu, e by soukrom majetky
neknecch vlastnk nebyly skutenmi alody, nbr jen rznmi typy feudln drby. Pemyslov
dynastov mon chtli doshnout stavu, aby zstali jedinmi pny, rzhodn se jim to vak nepodailo.
Byli tud pouze primi inter pares. Rozhodn nepovali takov vnitn suverenity jako novovc
absolutn monarchov a vbec an zdaleka nemohly pomyslet na vnitn suverenitu dnench
demokratickch parlamentnch republik. Snad lze s jistou licenc takov reim nazvat aristokraci i

182

Viz EMLIKA, Josef: Kastelni, vilikov a beneficia v netransformovan transformaci. In: esk asopis
historick, 106, 2008, . 1, s. 109-136; EMLIKA, Josef: O svobodn sooukromosti pozemkovho vlastnictv:
Krozsahu a kvalit velmosk drby v pemyslovskch echch. In: esk asopis historick, 107, 2009, . 2, s.
269-308. Ostatn emlikovo vrazivo jednoznan dokazuje, e jeho prce si klade jet jin cle, ne je rozvjen
poznn v oboru historick vdy: jak s kritickou ironi nar na privatizaci a transformaci devadestch let 20.
stolet v eskoslovensku a esku, chce nejenom pouhm vkladem minulosti, ale pmo konstruovnm fakt
skrze ovldnut minulosti ovldnout tak budoucnost a zmnit jej podobu obracenm toku historickho asu
ped kruciln obdob transformace a privatizace. Je tak vidt, e mainstreamov ek historick vde, zejmna
v praskm akademickm proveden, je spe kryptopolitickou ideologickou innost ne vdeckm bdnm. Srv.
tak TETK, Duan: O modelech vvoje pemyslovskho sttu. In: esk asopis historick, 105, 2007, . 1, s.
122-164.
183
Viz SOMMER, Petr TETK, Duan EMLIKA, Josef (Eds.): Pemyslovci: Budovn eskho sttu. Praha:
Nakladatelstv Lidov noviny, 2008.
184
Viz JAN, Libor: Vznik zemskho soudu a sprva stedovk Moravy. Brno: Masarykova univerzita, 2000; JAN,
Libor: Nkolik posteh k vvoji panovnick komory, soud a sprvy. In: CHOCHOL, Bronislav MAL, Ji
(Eds.): Pocta Janu Jankovi. Brno: Matice moravsk, 2002, s. 75-83; JAN, Libor: Krlovsk vilikace za vldy Vclava
II. In: BOROVSK, Tom (Ed.): Ad vitam et honorem Jaroslao Meznk. Brno: Matice moravsk, 2003, s. 247-259;
JAN, Libor: Vclav II. A struktury panovnick moci. Brno: Matice moravsk, 2006; JAN, Libor: Lenn psahy a
psahy vrnosti na dvoe poslednch Pemyslovc. In: Stt, sttnost a rituly pemyslovskho vku: Problmy,
nzory, otzky. Brno: Matice moravsk, 2006, s. 101-112; JAN, Libor: ele svatho Vclava: Co peilo z velkho
ddictv Pemyslovc. In: Djiny a souasnost: Kulturn historick revue, 28, 2006, . 2, s. 30-33; JAN, Libor:
Dominium generale a dominium speciale jeden mtus esk historiografie. In: Inter lauram et olivam. Praha:
Karolinum, 2007, s. 645-652; JAN, Libor: K potkm esk lechty: Druina, beneficium, pozemkov vlastnictv.
In: lechta, moc a reprezentace ve stedovku. Praha: Filosofia, 2007, s. 45-52; JAN, Libor: Deset purkrabch na
dvoe Pemysla Otakara II. In: Dvory a rezidence ve stedovku. 2. Skladby a kultura dvorsk spolenosti. Praha:
H AV R, 2008, s. 81-90; JAN, Libor: Hereditas, vsluha, kastelnie: Nkolik poznmek k terminologii a
metodologii souasn historiografie pemyslovskho obdob. In: asopis Matice moravsk, 128, 2009, s. 461472; JAN, Libor: Soudnictv a prameny zemskho prva: Hereditates a soudy statut Konrda Oty. In: JAN, Libor
JANI, Dalibor et al.: Ad iustitiam et bonum commune: Promny zemskho prva v eskch zemch ve stedovku
a ranm novovku. Brno: Matice moravsk, 2010, s. 10-22. Srv. tak PANK, Rafa Marcin: Dziaalno fundacyjna
monowadztwa czeskiego i jej uwarunkowania spoeczne, XI-XIII wiek. Krakw Warszawa: Towarzystwo
Naukowe Societas Vistulana, 2000; VYKYPL, Bohumil: Studie k lechtickm titulm v germnskch, slovanskch
a baltskch jazycch: Etymologie jako pomocn vda historick. Brno: Masarykova univerzita, 2004;
KOWALEWSKI, Krzysztof: Rycerze, wodycy, panosze: Ludzie systemu lennego w redniowiecznych Czechach.
Warszawa: Neriton Instytut Historii PAN, 2009.

oligarchi, jejm byl kne pedstavitelem jak dovnit, tak navenek. Tuto aristokracii vak jen st lze
nazvat lechtou, protoe jejmi pslunky byli usedl urozen i neurozen (jak lze interpretovat termny
maiores a minores ve Statutech Konrdy Oty) vlastnci hodnotnch vlastnitelnch vc (res mancipi
mskho prva, real property anglosaskho common law, tj. v zsad pozemk, resp. pdy, std
vysokho dobytka a lid), ba dokonce tak neusedl obchodnci, vlastnc vzcnch movitost (jak lze
interpretovat termn mercatores ve Statutech Konrda Oty). U v ran pemyslovsk monarchii
existovalo jak soukrom vlastnictv, tak majetkov diferenciace a akoli zajit byly ze strany knete
rzn snahy regulovat soukrom vlastnictv a soukrom vztahy, nebyly spn, neprosadily se. A tak
tedy, vyskytne-li se termn publicus, nememe jej vykldat jako veejn v dnenm vznamu, tj. sttn,
(knec, krlovsk), resp. jsouc ve vztahu ke sttu, ale jako spolen i obecn, tj. zavazujc vechny
leny spolenosti, resp. znamenajc spolen jmenovatel mezi vemi leny spolenosti. Rozdl mezi
sttem na jedn stran a spolenost na stran druh je tak zcela jasn, take by jej novodob
historikov nemli zastrat pro sv ideov politick cle.
Soukrom vlastnictv je jist nutnou podmnkou kapitalismu. Je vak podmnkou nepostaujc, a to ze
dvou dvod. Za prv, v rmci cel spolenosti me vystupovat nejenom ve form individuln, jak
tomu v prostomysln samozejmosti rozumme dnes, ale tak ve form nedln; tedy jak ve form
osobn, tak ve fom nedln. Zd se, e ob tyto formy vystupuj ve Statutech Konrda Oty a e njakm
zpsobem reprodukuj rozdl mezi res nec mancipi a res mancipi mskho prva, personalty (personal
property) a realty (real property) anglosaskho common law,185 resp. mezi osobnm vlastnictv a
soukromm vlastnictvm ve spoleensk teorii dob relnho socialismu. Nedlnmu vlastnictv nelze
sice upt charakter trval drby, avak nedostvalo se mu dalho podstatnho rysu, nutnho pro
kapitalistick spoleensk vztahy, toti volnou dispozici a monost zcizen (dominium). Dleit je, e
se soukrom vlastnictv nakonec prosadilo jako prvn instituce, kterou byl politick reim
patrimoniln instituce nucem uznat a uznvat. Protoe vak vlastnictv velkoobchodnk v uznan
instituci vlastnictv bylo v samch potcch vzniku eskho, resp. moravskho zemskho prva
postaveno na stejnou rove jako vlastnictv velkostatk, byla v institucionlnm rmci odstanna
jedna z podstatnch pekek vzniku kapitalismu, tj. obte jak s nerovnost mezi rznmi druhy
vlastnictv, tak s jeho konkrtn prokazatelnost. Vznikajc zemsk prvo ve Statutech Konrda Oty186
tedy vytvoilo pedpoklad pro volnou dispozici s majetkem, zatmco knec prvo v Dekretech
Betislavovch187 bylo prvem pkaz a zkaz bez monosti volby, tud dn pedpoklad pro volnou
dispozici s majetkem v nm nebyl. Soukrom vlastnictv jako zklad pro politickou svobodu,188 jako i

185

Srv. MAITLAND, Frederick William: The Law of Real Property. In: MAITLAND, Frederick William: The Collected
Papers. 1. Cambridge: Cambridge UP, 1911, s. 106-129 (elektronick vydn).
186
Srv. RAUSCHER, Rudolf: Nejstar moravsk zkon. In: asopis pro prvn a sttn vdu, 24, 1941, s. 35-53;
VANEK, Vclav: Glosx k t. zv. Statutm Konrdovm. In: Sbornk vd prvnch a sttnch, 41, 1941, s. 105-159;
HORK, Petr: K statutm Konrda Oty. In: Sbornk Matice moravsk, 80, 1961, s. 267-280; BAKALA, Jaroslav:
K vkladu prvnho ustanoven Statut Konrda Oty. In: esk stt na pelomu 12. a 13. stolet. Opava: Slezsk
univerzita, Filozoficko-prodovdeck fakulta, 1993, s. 9-15; ADAMOV, Karolina SOUKUP, Ladislav: Prameny
k djinm prva v eskch zemch. Plze: Ale enk, 2004, s. 27-32; JAN, Libor: Soudnictv a prameny zemskho
prva: Hereditates a soudy statut Konrda Oty. In: JAN, Libor JANI, Dalibor et al.: Ad iustitiam et bonum
commune: Promny zemskho prva v eskch zemch ve stedovku a ranm novovku. Brno: Matice moravsk,
2010, s. 10-22.
187
Srv. VANEK, Vclav: Nov text (varianta) Dekret Betislavovch z r. 1039. In: Slavia Antiqua, 3, 1952-1953,
s. 131-136; Olomouck text Betislavovch Dekret. In: Archivn asopis, 3, 1953, . 1, s. 35-53; SLMA, Ji:
Kosmovy zmrn omyly. In: KLPT, Jan PLEKOV, Eva EMLIKA, Josef (Eds.): Djiny vku nejistot: Sbornk
k pleitosti 70. narozenin Duana Tetka. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2003, s. 261-267.
188
Srv. SHAFFER, Butler: Boundaries of Order: Private Property as a Social System. Auburn, AL: Ludwig von Mises
Institute, 2009 (elektronick vydn).

pro voln vztahy mezi lidmi vetn vztah katalaktickch189 tak bylo zarueno u v samch potcch
eskho sttu, ba zd se, e bylo zarueno mnohem silnji a pevnji ne v dnenm reimu
demokratickho intervencionistickho socilnho sttu. Pinejmenm lze ci, e vysok materiln
rove ivota nen nezbytnou podmnkou pro rozvoj kapitalismu, tebae kapitalismus sm zvenou
materiln rove ivota zcela jist pin.
Na socilnch vztazch v pemyslovsk patrimoniln monarchii si je teba vimnout dvou
pozoruhodnch vc, kterm dosavadn bdn vnovalo jen mlo pozornosti. Je zejm, e zkladn
ekonomickou kategori je nedostatek vc a hodnot, kter se jinak jev jako vzcnost: jenom kvli
pociovanmu nedostatku lid pociuj potebu pracovat a rozmnoovat disponibiln vci a hodnoty,
jen vci a hodnoty, kter jsou vzcn, je teba vlastnit, aby se zajistilo jejich spoleensky optimln
vyuit; nevlastnn (by by se skrvalo za spoleensk vlastnictv, kter je principiln neurt, a tud
nen nim jinm ne neptomnost soukromho vlastnictv, je prostm odmtnutm soukromho
vlastnictv) je mon jen v ppad takovch vc a hodnot, v jejich ppad nen pociovn nedostatek.
Je zhodno si povimnout, e v pemyslovsk patrimoniln monarchii se nejprve jevila poteba vlastnit
lidi, nikoli pdu: to znamen, e zatmco pda nebyla vzcn a bylo mono ji libovoln roziovat,
v ppad lid to neplatilo, lid mnno lid k pracovnmu vyuit pro tvorbu nedostatkovch vc a
hodnot byl nedostatek. Proto se vyskytuj otroci a nevolnci. Nen sice mono pesnji urit jejich
poet, resp. jejich podl na celkovm potu obyvatelstva, nicmn nebyl zanedbateln, snad tvrtina.190
Akoli dnes se vlastnn lid povauje za naprosto nepstojn, ale dve (ne tak dvno, vzpomeme na
americk Jih i Brazlii ostatn pomysleme na Sadskou Arbii nebo Severn Koreu dnes) tomu tak
nebylo. Teprve pozdji, by jet v period patrimoniln monarchie se draz penel z vlastnictv lid
na vlastnictv pdy. To vysvtluje, pro nkte historikov urputn trvaj na neexistenci soukromho
vlastnictv (pdy) v tchto dvnch dobch (kupodivu jim vak nepijde nesouladn, e soukrom
vlastnictv pdy v ppad knec dynasti nejenom pedpokldaj, ale drazn na nm trvaj). Zkrtka,
pda se soukrom obhospodaovala, ale jeliko se nejevila jako vzcn, vlastnictv nebylo nejprve
formln institucionalizovno, tebae zcela reln existovalo, a to jak svobodn (eknme alodiln),
tak omezen (eknme feudln). Rozmanitost forem a vztah tohoto omezenho vlastnictv byla
takov, e dovolovala takov lidsk jednn, kter knec dynastie snac se o patrimonializaci cel
ekonomiky a o totalizaci veker politick moci nejenom nechtla, ale pravdpodobn si vbec
nedokzala ani v nejernjm snu pedstavit. A ani masov vyvraovn celch skupin obyvatelstva
(Slavnkovci, Vrovci) tomuto jednn nezabrnilo, co nakonec vedlo k rozpadu moci pemyslovskch
knat v t podob, v jak ji budovala.
Zkladem eskho obyvatelstva byli tehdy knec sedlci, sedlci-ddici (heredes). Byli osobn
svobodn, platili vak tributum pacis kneti Je otzka, zda tributum pacis mme vidt jako obdobu
dnen dan placen tzv. za ochranu, tj. za zruku veejn bezpenosti a veejnho podku, anebo zda
to byl prost soukrom poplatek i dvka za uvn pdy. Akoli dnen historici si zpravidla pedstavuj
da, je dost dobe mon, e tehdej lid si pedstavovali dvku. Tito sedlci byli povaovni za osobn
svobodn, mohli vak bt tzv. darovni, co neznamenalo, e ztratili svobodu, ale e da, polatek,
dvku (tributum pacis) ji neplatili kneti, ale tomu, komu byli darovni (zpravidla crkevn instituci
nebo knecmu ednku i druinkovi jako vsluha). Nkdy se v takovchto ppadech hovo o
relativnosti svobody191 - a skuten, za co asi takov svoboa stla, kdy se lovk nemohl aspo
rozhodnout, komu bude platit, kdy u mus platit. Ale postaven tchto knecch rolnk bylo jet
189

Viz PIPES, Richard: Vlastnictv a svoboda. Praha: Argo, 2008. K tomu srv. PIPES, Richard: Putin a spol. co
dlat? Praha: Obansk institut, 2009.
190
Srv. PETREK, Tom: Nevolnci a svobodn, kne a velkostatek: Fenomn darovanch lid pemyslovskch
zem 11.-12. stolet. Praha: Argo, 2012.
191
Srv. NOV, Rostislav: Pemyslovsk stt 11. a 12. stolet. Praha: Univerzita Karlova, 1972.

povlivj, protoe zpravidla ili v obinch, kde sice dreli svj podl, avak nevlastnili jej, protoe byl
ve vlastnictv obiny. Mli tud jet mn monost, jak zabrnit tomu, aby byli darovni: jedinou
relnou z nich bylo vystoupit z obiny bez podlu pak ovem vznikala otzka, z eho budou t. Mohli
se stt pobudy a uchytit se na njakm trnm mst, tzn. stt se obchodnky.192 Anebo se mohli stt
hosty (hostis) na voln pd njak crkevn instituce i njakho velmoe a obdlat ji i na ji obdlan,
avak prv neobsazen pd.193 Jakmile se tedy knec rolnci nepoddili dn, otevrala se ped nimi
monost net svobodu jako iluzi, ale skuten svobodu t a t svobodou. Takov pvodn obinn
rolnk ml monost bt, obchodnkem, tj. podnikatelem va vlastn et, ml monost stt se
emeslnkem na trhovm mst a pracovat pro trh, ml i monost pesunouzt se doblzkosti trhovho
msta a stt se zemdlcem, kter nepracuje pro knete i jinho pna, ale pro sv vlastn zkaznky,
ktermi jsou emeslnci a obchodnci v trhovm mst. Stadtluft macht frei, kalo se v takovchto
ppadech byla tedy lep (a vt) formln svoboda obinnho knecho rolnka (kolektivisty), nebo
skuten svoboda pobudy nezapadajcho do systmu (individualisty)? Tento pobuda-individualista byl
toti protokapitalistou. Tehdy sice jet neexistovala dn monost vru, protoe jet neexistoval
voln kapitl, jist vak u existovala akumulace kapitlu pro vlastn investice, a tud tak rozen
reprodukce, vedouc ke kapitalizaci vroby, tj. k vytven dalch produknch stup.
Vedle toho existovala zejmna v rmci knecho velkostatku tzv. sluebn soustava, sestvajc
zpravidla z nevolnickch emeslnk, kte produkovali pro knete, jeho druinu a ednky. S jistou
licenc tak meme ovoit o podnikatelskm sttu, kter vytv trhy,194 nutno ovem podotknout, e
sv vlastn trhy a pro sebe, nikoli pro dal zkaznky. Historikov ranho stedovku a archeologov se
zpravidla domnvaj, e teprve ovldnut eska Pemyslovci vedlo k pokroku, protoe prv jejich
vlivem dochzelo ke vzniku a rozvoji trhovch mst.195 To vak vychz z mimovdeckch pedpoklad,
192

Tak to pedpokld PIRENNE, Henri: Stedovk msta: Studie z djin hospodskch a socilnch. Praha:
Historick klub, 1928
193
Tak to pedpokld PETREK, Tom: Nevolnci a svobodn, kne a velkostatek: Fenomn darovanch lid
pemyslovskch zem 11.-12. stolet. Praha: Argo, 2012.
194
Srv. MAZZUCATO, Mariana: The Entrepreneurial State: Debunking Public vs. Private Sector Myths. London
New York: Anthem Press, 2013.
195
Srv. SLMA, Ji: Pnos archeologie k poznn potk pemyslovskho sttu. In: Sbornk Nrodnho muzea
v Praze: ada A Historie, 37, 1983, . 2-3, s. 159-169; SLMA, Ji: Stedn echy v ranm stedovku. 2. Hradit:
Pspvky k jejich djinm a vznamu. Praha: Univerzita Karlova, 1986; SLMA, Ji: K potkm hradsk
organizace v echch. In: Typologie ran feudlnch slovanskch stt. Praha: SSD SAV, 1987, s. 175-190;
SLMA, Ji: Stedn echy v ranm stedovku. 3. Archeoogie o potcch pemyslovskho sttu. Praha: Univerzita
Karlova, 1988; SLMA, Ji: Pspvek k djinm nejstarch slovanskch hradi na eskm zem. In: Sbornk
Zpadoeskho muzea v Plzni: Historie, 8, 1992, s. 171-177; SLMA, Ji: Archeologie o vnitnch promnch
pemyslovskho sttu za vldy Betislava I. In: Kraje sowiaskie w wieekach rednich: Profanum i sacrum.
Pozna: Wydawnictwo Poznaskiego Towarzystwa Przyjaci Nauk, 1998, s. 92-98; SLMA, Ji: Burgwlle,
Burgen und Burgstdte in Bhmen. In: Europas Mitte um 1000: Beitrge zur Geschichte, Kunst und Archologie.
1. Handbuch zur Ausstellung. Stuttgart: Theiss, 2000, s. 286-288; SLMA, Ji: Na okrajs vsledk archeologickho
vzkumu pemyslovskch hradi. In: Archeologie ve stednch echch, 4, 2000, . 2, s. 387-389; SLMA, Ji:
K problmm historick interpretace archeologickch vzkum staroslovanskch hradi v echch. In:
Archeologie ve stednch echch, 5, 2001, . 2, s. 533-546; SLMA, Ji: Pnos archeologie k poznn
strukturlnch promn v pemyslovskm stt na potku 11. stolet. In: Sbornk Drahomru Kouteckmu. Most:
stav archeologick pamtkov pe severozpadnch ech, 2002, s. 227-233; SLMA, Ji: K problmu historick
intepretace zniku ran stedovkch hradi v Poembe. In: Archeologie ve stednch echch. 8, 2004, . 2, s.
585-589; SLMA, Ji: Potky pemyslovskho sttu. In: esk zem v ranm stedovku. Praha: Nakladatelstv
Lidov noviny, 2006, s. 30-52; SLMA, Ji: Na prahu eskch djin. Praha: Karolinum, 2006; SLMA, Ji:
Hospodstv, obchod a potky mincovnictv. In: SOMMER, Petr TETK, Duan EMLIKA, Josef (Eds.):
Pemyslovci: Budovn eskho sttu. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2009, s. 122-136; SLMA, Ji:
Pemyslovsk domna na potku 10. stolet. In: SOMMER, Petr TETK, Duan EMLIKA, Josef (Eds.):
Pemyslovci: Budovn eskho sttu. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2009, s. 74-76; POLANSK, Lubo

na jejich zklad se intervencionistick etatismus pokld za samozejmost, o kter se nejenom ned

pochybovat, ale ned se na ani na nic jinho pomyslet. Avak intervencionistick etatismus je
egoistickm individulnm zjmem kolektivisticky zamench spe pasivnch lid, nikoli racionlnm
pedpokladem ani vsledkem hypotetickho empirickho spoleenskovdnho bdn. Empirick
zjitn komparativn historie a archeologie toti dochz k tomu, e emeslo a obchod nevychz
z rozvoje zemdlstv, jak se domnval Adam Smith,196 nbr naopak emeslo a obchod vychz
z lovecko-koistnickho hospodstv a vytv pro sebe specializovan zemdlstv.197 Sluebnou
soustavu museli tud Pemyslovci opravdu budovat na zklad zotroen a znevolnn, protoe
v samostatnch osadch mimo trhov msta emeslnci nemohli v dnm ppad oekvat odbr
svch vrobk jinak, ne mimo spontnn lidk zjem a jakoukoli monost ekonomick kalkulace. A je
zcdela zejm, e sluebn soustava nebyla urena pro zvyovn materiln, resp. civilizan rovn
spolenosti, nbr pro dobro knec dynastie, druink a ednk. Z toho vyplv, e ani velmosk
aristokracie i oligarchie nebyla v tomto ppad beneficientem. Vidme tud, e tdy, pokud o nich
vbec meme mluvit, se nezakldaj na vlastnictv vrobnch prostedk, nbr na vztahu ke sttu,
mme-li za nj povaovat patrimoniln monarchii.
Velmi zajmavou, bohuel obvykle opomjenou sociln kategori jsou v pemyslovsk patrimoniln
monarchii nevolnci, protoe ti se dlili na dv podstatn odlin skupiny, z nich jedna se mohla
z nevolnictv vykoupit, zatmco druh nikoli. Ti, co se mohli vykoupit, odevzdvali, resp. platili dvky
urit velikosti i ve a pebytek mli pro svou spotebu, tud se mohli rozhodnout, zda spotebuj
vechno, nebo zda st uet a poslze uspo na sv vykoupen. Nkte nevolnci s monost
vykoupen dokonce dokonce vlastnili vrobn nstroje. Jestlie se tito lid nakonec vykoupili, nezaadili
se do katgorie obinnch konecch rolnk s jejich kolektivnm vlastnictvm, ale se svobodou zskali i
njak individuln soukrom vlastnictv. I oni se pak mohli stt josty na pozemcch njak crkevn
instituce i njakho velmoe, nebo obchodnky i emeslnky v trhovm mst, nebo zemdlci
vzanmi na trn produkci pro trhov msto. I v jejich ppad platilo, e Stadtluft macht frei. Trhov
msto samozejm nebylo instituc v prvnm vznamu, tzn. nebylo organizac, korporac, rozhodn
vak bylo instituc ve vznamu ekonomickm i socilnm. Za reimu patrimoniln monarchie bylo tud
postaven trhovch mst nejist, Pemyslovci se evidentn snaili zskat nadvldu nad nimi. Ale jeliko
tam psobc, resp. usedl lid byli nejenom formln svobodn, ale mli tak individuln vlastnictv,
nebyli leny obiny, astnky kolektivnho systmu vlastnictv. V blzkosti trhovho msta se zpravidla
tak vyskytovala pda vlastnn na ist alodilnm principu. V trhovch mstech a jejich okol se tedy
vyskytovaly rzn druhy vlastnictv a vlastnickch vztah takovm zpsobem, e se zanaly prolnat,
sociln a ekonomicky institucionalizovat na te rovni, tebae v oblasti prva tomu tak nebylo.
Prv toto reln sbliovn bylo dleit a vytvoilo podmnky pro vznik kapitalistickch vztah jet
ped vznikem msta jakoto prvnch instituc. Nelze toti vst dnou hranici mezi prostou a
rozenou reprodukc a nem to ani smysl, protoe nejde o zvtovn potu stle stejnch vc, ale o
zvyovn nabdky rznch hodnot. A k tomu je zapoteb akumulace kapitlu, pro kterou u na
trhovch mstech v epoe patrimoniln monarchie podmnky vytvoeny byly. Rozvoj mst v eskch
zemch a ve stedn Evrop ve 13. stolet sice byl zsadnm civilizanm pelomem, take spolenost 14.
stolet je bli na dnen spolenosti ne spolenosti 12. stolet,198 pece vak nelze nevidt, e ve
spolenosti se mezi 10. a 12. stoletm musely vytvoit podmnky, na jejich zklad by tento pelom byl

SLMA, Ji TETK, Duan (Eds.): Pemyslovsk sttkolem roku 1000: Na pam knete Boleslava II. (+ 7. nora
999). Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2000.
196
Viz SMITH, Adam: Pojednn o podstat a pvodu bohatstv nrod. Praha: Liberln institut, 2001.
197
Srv. Srv. JACOBS, Jane: Msta a bohatstv nrod. Doln Kounice: MOX NOX, 2012; JACOBS, Jane: Ekonomie
mst. Doln Kounice: MOX NOX, 2012.
198
Viz KLPT, Jan: Promna eskch zem ve stedovku. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2005.

vbec mon. Jist to souvis se svobodnm jednnm vychzejcm z logick struktury lidsk mysli
jakoto pirozenosti lovka, kter je antropologickou konstantou.199

b. Zemsk obec
Jestlie ekonomick a sociln instituce nejsou tak prvn institucionalizovny, vznik velk problm
s jejich obecnou pijatelnost a otvr se prostor pro libovli a v dsledku toho pro nejistotu; nkter
jednn se stv obtn proveditelnm a nkter transkace mohou bt neuskuteniteln.200 Je tud
nesmrn dleit, aby v ppad, e existuje politick organizace, za kterou je nutno povaovat
nejenom stt, jak se obvykle uvauje, ale tak samosprvu, byla podpora ekonomickch a socilnch
instituc tak politicky institucionalizovny. To ovem neznamen, e pozitivn prvo je podzeno
politick libovli, nbr e pozitivn prvo mus vychzet z distributivn spravedlnosti, kter stoj mimo
politickou sfru a nad n. Prolnut politickch, ekonomickch a socilnch instituc, aby vyhovovalo
volnosti lidskho jednn, kter vyplv z logick struktury lidsk mysli, je je lidskou pirozenost a
antropologickou konstantou, mus nezbytn bt zaloeno na individuln svobod a ta, aby byla
zaruena, mus vychzet z individulnho, nikoli kolektivnho soukromho vlastnictv. Z toho vychzela
Statuta Konrda Oty,201 zklad eskho stavnho podku,202 je provedla prvn i politickou
institucionalizaci soukromho alodilnho a individulnho vlastnictv vetn zruk proti arbitrrnmu
rozhodovn knecch ednk. Vychzela tak ze zamlenho, ale rozpoznatelnho pedpokladu, e
kne je nadn nezpochybnitelnou iurisdictio, zatmco knec ednk, resp. ednci maj pouze
posuzovateln, tud tak zpochybniteln gubernaculum, kter onu iurisdictio provd a vykonv,
take jejich clem bylo znemonit zneuit ze strany gubernaculum. Statuta Konrda Oty vytvoila
institucionln prvn a politick zklad pro sdruen svobodnch individulnch lechtickch (maiores)
i nelechtickch (minores) vlastnk pdy, jako i vzcnch movitch pedmt (mercatores). Toto
sdruen, z nj se vbrzku vyvinula tzv. zemsk obec, nebylo sdruenm stavovskm, tzn. striktn
formalizovanm, nbr volnm, neformalizovanm. Institucionalizovan neformlnost sbliujc
alodiln a individuln soukrom vlastnictv a dovolujc akumulaci je svobodnm prvkem v tuze
zregulovan spolenosti patrimoniln monarchie. Bez toho by nemohl vzniknout lechta jako vrstva,
resp. tda (nikoli jako stav) a bez lechty by nebylo kapitalismu. Z hlediska kolometskho historismu
to vypad jako paradox, ale historie, kter je obrazem lidskho jednn a nikoli pouze jeho rpodukt,
je pln takovch paradox.
199

Srv. nap. vznik ernho trhu v Severn Koreji, HARDEN, Blaine: tk z tbora 14: Autentick svdectv
z pracovnch tbor v Severn Koreji. Praha: Ikar, 2013.
200
Srv. SOTO, Hernando de: Mystrium kapitlu: Pro kapitalismus triumfuje na Zpad a selhv vude jinde na
svt. Praha: Rybka, 2007; VOIGT, Stefan: Institucionln ekonomie. Praha: Alfa Liberln institut, 2008.
201
Srv. RAUSCHER, Rudolf: Nejstar moravsk zkon. In: asopis pro prvn a sttn vdu, 24, 1941, s. 35-53;
VANEK, Vclav: Glosx k t. zv. Statutm Konrdovm. In: Sbornk vd prvnch a sttnch, 41, 1941, s. 105-159;
HORK, Petr: K statutm Konrda Oty. In: Sbornk Matice moravsk, 80, 1961, s. 267-280; BAKALA, Jaroslav:
K vkladu prvnho ustanoven Statut Konrda Oty. In: esk stt na pelomu 12. a 13. stolet. Opava: Slezsk
univerzita, Filozoficko-prodovdeck fakulta, 1993, s. 9-15; ADAMOV, Karolina SOUKUP, Ladislav: Prameny
k djinm prva v eskch zemch. Plze: Ale enk, 2004, s. 27-32; JAN, Libor: Soudnictv a prameny zemskho
prva: Hereditates a soudy statut Konrda Oty. In: JAN, Libor JANI, Dalibor et al.: Ad iustitiam et bonum
commune: Promny zemskho prva v eskch zemch ve stedovku a ranm novovku. Brno: Matice moravsk,
2010, s. 10-22.
202
Srv. McILWAIN, Charles Howard: Constitutionalism: Ancient and Modern. Indianapolis: Liberty Fund, 2008
(elektronick vydn).

Ve druh polovin 13. stolet vznikla instituce zemskho soudu a zemskch desk, jako i nov zemn
lenn eskch zem, ech i Moravy.203 V tchto institucch byla politickypodpoena nikoli sama forma
tzv. zpupnho, tj. svobodnho vlastnictv, nbr jej titul spovajc ve veejnm a veobecn platnm
zpisu. Skrze instituci zemskch desk bylo vlastnictv lpe chrnno, ale zrove byla tato ochrana
omezena jen na vlastnictv striktn alodiln. ad zemskch desk byl pomocnm adem zemskho
soudu, a tak se zemsk obec, jejmi pslunky byly osoby provdjc pozen ped zemskm soudem
a odvozujc vlastnick tituly od zpis v zemskch deskch, tzv. deskovnch zpis, omezila jen na
lechtick stav, tehdy jet jednotn, nerozdlen na oansk a vladyck stav, tj. na vy a ni lechtu.
Sociln struktura se tedy v prbhu 1. stolet zaala uzavrat: na jedn stran se zaal vytvet
lechtick stav, pro kter bylo podmnkou vlastnictv zpupnho, svobodnho, deskovho statku, akoli
znak stavu, tj. erb, jet nebyl udlovn panovnkem, nbr bylo mon vybrat si jej a urit svvoln.
Verikln mobilita tedy sice jet nebyla vylouena, ale byla omezena. Na prahu 14. stolet se tak esk
a moravsk spolenost stabilizovala, ale nestala se nehybnou, protoe byla formalizovna jen sten
a nepln, nikolido vech monch detail. Zemsk obec, kter se takto zformovala a
institucionalizovala, byla protihrem panovnick moci a s jistou licenc lze ci, e byla stlou opozic
vyjadovanoj krli a jeho arbitrrnm rozhodnutm: omezovala gubernaculum a dohlela, aby se pli
neodchylovalo od iurisdictio. Nkdo by snad v rozdlen mezi zemskm soudem a krlovskm, resp.
dvorskm soudem vidl rozlien na samosprvu a sttn sprvu, j vak myslm, e to je nevhodn
prezentizace i modernizace; jako smysluplnj se mi jev povaovat toto rozdlen (a dal: kanonick
prvo a crkevn soudy, mstsk prvo a mstsk soudy atd.) za prvn polycentrismus,204 kter je
203

Srv. BOUBELA, Josef: Moravsk desky zemsk. In: BL, Frantiek (Ed.): Lidov tanka moravsk. Tel: E. olc,
1907, s. 441-456; REDLICH, Oswald: Die ltesten Nachrichten ber die Prager Stadtbcher und die bhmischen
Landtafel. In: Mitteilungen des Instituts fr sterreichische Geschichtsforschung, 32, 1922, s. 165-171; VESEL,
Ji: Pspvky ke kritice textu prvnch pramen estnctho stolet. 1. Vehr a desky zemsk. Praha: Bursk a
Kohout, 1934; FIALA, Zdenk: Panovnick listiny, kancel a zemsk soud za Pemysla II. (1247-1253-1278). In:
Sbornk archivnch prac, 1, 1951, . 1, s. 165-294; MARKOV, Josef: Kapitoly z djin eskho zemskho soudnho
zen 12.-17. stolet. Praha: Nakladatelstv SAV, 1967; BURDOV, Pavla: Desky zemsk: Ukzky a rozbor vklad
nejstarch desek. Praha: Sttn stedn archiv, 1984; BURDOV, Pavla: ad desk zemslch. In: Sbornk
archivnch prac, 36, 1986, . 2, s. 273-381; JAN, Libor: Vznik moravskch provinci. In: CHOCHOL, Bronislav
(Ed.): Nov Mars Moravicus aneb Sbornk pspvk, je vnovali Josefu Vlkovi jeho ci a ptele
k sedmdestinm. Brno: Matice moravsk, 1999, s. 227-241; JAN, Libor: Institucionalizace zemskho soudu a
formovn lechtick zemsk obce. In: MAL, Ji VLEK, Radomr (Eds.): Morava a esk nrodn vdom od
stedovku po dneek. Brno: Matice moravsk, 2001, s. 33-40; JAN, Libor: Dominium generale a dominium
speciale jeden mtus esk historiografie. In: KAHUDA, Jan OUA, Ji (Eds.): Inter lauram et olivam. Praha:
Karolinum, 2005, s. 645-652; JAN, Libor: Domc lechtick opozice a pemyslovt krlov 13. vku. In: NODL,
Martin WIHODA, Martin (Eds.): Ritul smen: Konflikt a jeho een ve stedovku. Brno: Matice moravsk,
2008, s. 85-100; JANI, Dalibor: vahy nad potky zemsch desk na Morav. In: CHOCHOL, Bronislav (Ed.):
Nov Mars Moravicus aneb Sbornk pspvk, je vnovali Josefu Vlkovi jeho ci a ptele k sedmdestinm.
Brno: Matice moravsk, 1999, s. 243-250.
204
Viz CASEY, Gerald: Reflections on Legal Polycentrism. In: Journal of Libertarian Studies, 22, 2010, s. 22-34,
dostupn z URL: https://mises.org/journals/jls/22_1/22_1_2.pdf [cit. 2014-04-13]; WIEBE, Michael A.: Legal
polycentrism
and
the
circularity
problem,
dostupn
z
URL:
http://anarchyofproduction.files.wordpress.com/2012/09/working-paper-legal-polycentrism-and-thecircularity-problem.pdf [cit. 2014-04-13]; KEREKES, Carrie B. WILLIAMSON, Claudia R.: Discovering Law:
Hayekian Competence in Medieval Iceland, dostupn z URL: http://www.nyudri.org/wpcontent/uploads/2012/03/driwp87.pdf [cit. 2014-04-13]; ZION, James W.: How the Infidels Can Save Civilization:
Traditional
Irish
and
American
Indian
Law,
dostupn
z
URL:
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=34&ved=0CEAQFjADOB4&url=http%3A%2
F%2Fwww.woodlandleague.org%2Finfo%2Finfo%2FBrehon%2520II.doc&ei=i8JKUqYJcPl4gSf04DAAg&usg=AFQjCNE-IQknVzx_iQG4sSaFShvcKcXIxw&sig2=ixsRDEmrmls4LZXp4ERBg&bvm=bv.64542518,d.bGE [cit. 2014-04-13]; BELL, Tom W.: The Jurisprudence of Polycentric Law, dostupn

vrazem jinho pojet sttu, ne je absolutistick i republiknsk pojet zaloen na srstn vnj a
vnitn suverenity. A takov pojet tebae dajn feudln je kapitalismu a svobodn spolenosti
rozhodn bli ne to dnen.
V prvn polovin 14. stolet se zemsk obec znovu zmnila smrem k vt prunosti. Svd o tom
esk, latinsk a nmeck mutace Kroniky t. . Dalimila.205 Dalimilova kronika je prvn jazykov esk
kronikou a je dleitm pramenem pro vznik a stabilizaci jak nroda, tak politick spolenosti, ale tak
pro vznik esk literatury.206 Akoli dve byla Dalimilova kronik chpna jako esk originl a nmeck
peklad, po objevu zlomku stedovkho latinskho prekladu v roce 2006 a po prozkoumn textovch
vztah ve vech jazycch se dochz spe k zvru, e textov tradice m vrazn charakter fluidnho
textu207 a e spe ne o peklady jde v tomto ppad o jazykov mutace. To m velk vznam pro
historickou interpretaci tohoto pramene. Ukazuje se, e postupn utven textu Dalimilovy kroniky je
odrazem dramatickho stetu, kter tehdy probhal v esk spolenosti a kter zabrnil jejmu uzaven
a jejmu plnmu zestavovtn u v tto dob. Akoli prvotn stupe eskho textu kroniky je vrazn
jazykov- etnicky zamen, rozhodn nem charakter ideov reflexe etnografickho nroda208 (gens,
nrodnost v modernm administrativnm pojet, nrodnost v marxistickm, resp. stalinistickm
pojet)209 ani nsledkem toho vytvoen ideje kulturnho nroda (Kulturnation stedoevropskho
novovku),210 nbr se zcela dsledn zamuje na tematizaci ideje politickho nroda (je m odraz
v novodobm konceptu banskho nroda) a zemsk obce jakoto jeho organizan formy. Akoli to
na prvn pohled tak nempsob, novodob ideje nroda a nacionalismu211 jsou Dalimilovi ciz. Latinsk
z URL: http://www.tomwbell.com/writings/JurisPoly.html [cit. 2014-04-13]; BACKER, Larry Cat: Governance
Polycentrism Hierarchy and Order withiut Government in Business and Human Rights Regulation, dostupn
z URL: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2373734 [cit. 2014-04-13].
205

Viz DAHELKA, Ji et. al.: (Eds.): Staroesk kronika tak eenho Dalimila. 1-3. Praha: Academia, 1988-1995;
UHL, Zdenk: Nov objeven zlomek latinskho pekladu Kroniky tak eenho Dalimila. In: Knihovna
knihovnick revue, 16, 2006, . 2, s. 137-164; BROM, Vlastimil: Der deutsche Dalimil: Untersuchungen zur
gereimten deutschen bersezung der alttschechischen Dalimil-Chronik. Brno: Masarykova univerzita, 2006;
BROM, Vlastimil (Ed.): Di tutsch kronik von Bhem lant. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
206
Viz nap. UHL, Zdenk: Pojem zemsk obce v tzv. Kronica Dalimilov jako zkladn prvek jej ideologie, In:
Folia historica Bohemica, 9, 1985, s. 7-32; UHL, Zdenk: Nrodnostn promny 13. stolet a esk nacionalismus.
In: Folia historica Bohemica, 12, 1988, s. 143-170; UHL, Zdenk: Nov objeven zlomek latinskho pekladu
Kroniky tak eenho Dalimila. In: Knihovna knihovnick revue, 16, 2006, . 2, s. 137-164; MEZNK, Jaroslav:
Problmy eskho stedovkho nacionalismu (do hustisk revoluce). In: 7. sjezd eskch historik, Praha 24.26. z 1993. Praha: Historick klub, 1993, s. 123-126; MEZNK, Jaroslav: Nmci a ei v Kronice tak eenho
Dalimila. In: asopis Matice moravsk, 112, 1993, . 1, s. 3-10; MEZNK, Jaroslav: Nrodn vdom na Morav ve
14. a na potku 15. stolet. In: MAL, Ji VLEK, Radovan (Eds.): Morava a esk nrodn vdom od stedovku
po dneek. Brno: Matice moravsk, 2001, s. 41-43; LEHR, Jan: Vznik esk literatury: Pokus o rekapitulaci
problematiky. In: Listy filologick, 116, 1993, . 1, s. 18-39.
207
Viz BRYANT, John: The Fluid Text: A Theory of Revision and Editing for Book and Screen. Ann Arbor, MI:
University of Michigan Press, 2002; UHL, Zdenk: Teorie a metodologie elektronicko-digitlnho zpracovn
rukois a hybridn knihovna. Pfraha: Nrodn knihovna esk republiky, 2002.
208
Viz SLAVK, Jan: Vznik eskho nroda. 1-2. Praha: Pokrok, 1946-1948.
209
Viz HROCH, Miroslav: K problematice formovn buroaznho nroda v Evrop. In: eskoslovensk asopis
historick, 9, 1961, . 3, s. 374-395. Srv. STALIN, Iosif Vissarionovi: Marxismus a nrodnostn otzka. Praha:
Svoboda, 1952.
210
Viz SCHMIDT, Georg: Friedrich Meineckes Kulturnation: Zum historischen Kontext nationaler Ideen in WeimarJena um 1800. In: Historische Zeitschrift, 284, 2007, s. 597-622.
211
Srv. ORAVEC, Martin: Dve koncepcie nroda, dostupn z URL: http://www.cpssu.org/storage/GassetGellner.pdf [cit. 2014.04-14]; RYCHLK, Jan: Individuln a kolektivn prva menin a tzv. prvo nrod na
sebeuren vetn odtren. Praha: stav T. G. Masaryka, 1995; HIRT, Tom. Pehled zkladnch tez
modernistickho pojet nacionalismu, dostupn z URL: http://antropologie.zcu.cz/prehled-zakladnich-tezimodernistickeho-pojet [cit. 2014-04-14]; EZNK, Milo: Formovn modernho nroda (Evropsk dlouh 19.

a nmeck mutace Dalimilova textu vak toto pojet mn v tom smyslu, e draz na etnicitu je siln
potlaen, tebae nen zcela eliminovn. Do organizan forma zemsk obce se ideov sna proniknout
i etnicky nmeck patricit krlovskch mst a nakonec se mu to da i prakticky, a to prv z toho
dvodu, e zemsk obec nebyla striktn uzavena. lechta se tak stala opravdu otevenou spolenost
nejenom kulturn, ale tak etnicky, nrodnostn. Tendence k rozdlen zemsk obce do stav
(duchovn, pansk, vladyck, mstsk) a k jejich uzavrn se objevila a pozdji a pln se prosadila a
po husitstv,212 prv tak tendence k vyluovn etnicky nmeckch, tj. nmecky mluvcch msan
jako cizozemc.213 Pro toto oteven pojet zemsk obce byla kruciln dleit vrstva tzv. starho
patricitu, kter souvisle existovala od 13. do druh poloviny 14. stolet, kdy zanikla vymenm
staropatricijskch rod anebo jejich polechtnm a pesunem na venkov.214 Star patricit pinel do
zemsk obce dvojjazynost, a tedy tak kuturn otevenost, pozitivn vztah k penzm,215 a tud
antimerkantilistick pesvden a nov bychom ekli antietatistick zamen,216 a konen
volnho ducha ponajcho liberlnho smlen. Na rozdl od ady mst zejmna v i a v Rakousku
se Praha, kter byla batou starho patricitu, nesnaila zskat obchodn privilegia a monopoly a
regulan politiku zaala lobbisticky prosazovat a koncem 14. stolet. Budeme-li zbon-penn
transakce a ist finann operace vidt v tto jejich povaze a nikoli prizmatem feudlnch dvek (kde
to nelze racionln ekonomicky zdvodnit), uvidme v Praze i v eskch zemch ve stedovku ji
protokapitalistick vztahy. Ty mohly vzniknout proto, e se politika nesnaila dominovat ekonomice,
nbr e politika a ekonomika byly v rovnovnm postaven a vytvely tak obraz svobody a svobodn
spolenosti.217

c. Ius resistendi
Ius resistendi,218 prvo na odpor proti tyranovi nen v eskm stedovku hloubji prozkoumno. Akoli
osmdest est kapitola Kroniky tak een Dalimila vyprv Ot nsil, jeto krl [tj. Pemysl II. Otakar]
st.). Praha: Triton, 2003; HROCH, Miroslav. Nrody nejsou dlem nhody: piny a pedpoklady utven
modernch evropskch nrod. Praha: Sociologick nakladatelstv (SLON), 2009; GELLNER, Ernest Andr. Nrody
a nacionalismus. Praha: Josef Hbal, 1993.
212
Srv. SEIBT, Ferdinand: Land un Herrschaft in Bhmen. In: Historische Zeitschrift, 200, 1965, s. 284-315; MEZNK,
Jaroslav: Vvoj a systm stavovsk reprezentace v eskch zemch v pozdnm stedovu. In: Sbornk prac
Filozofick fakulty brnnsk univerzity, C 44, 1997, s. 71-81.
213
Srv. ORNEJ, Petr: Ciz, cizozemec a Nmec. In: ORNEJ, Petr: Svtla a stny husitstv: Udlosti osobnosti
texty tradice. Praha, 2011, s. 252-264; KAK, Bohdan: Pspvek k analze pojmvho spojen Mmec
cizozemec z 60. let 15. stolet. In: Olomoouck archovn sbornk, 10, 2012, s. 39-46
214
Srv. USTA, Josef: Dv knihy eskch djin. 1. Posledn Pemyslovci a jejich ddictv. Praha: AVU, 1917; USTA,
Josef: Dv knihy eskch djin. 2. Potky lucembursk: 1308-1320. Praha: AVU, 1919; MEZNK, Jaroslav:
Brnnsk patricit a boje o vldu msta ve 14. a 15. stolet. In: Brno v minulosti a dnes, 4, 1962, s. 249-349;
MEZNK, Jaroslav: Venkovsk statky praskch man v dob pedhusitsk a husitsk. Praha: Nakladatelstv
SAV, 1965; MEZNK, Jaroslav: Karel IV., patricit a echy. In: eskoslovensk asopis historicky, 13, 1965, s. 202217; MEZNK, Jaroslav: Praha ped husitskou revoluc. Praha: Academia, 1990.
215
Srv. SIMMEL, Georg: Filosofie penz. Praha: Academia, 2011.
216
Srv. UHL, Zdenk: Lichva v eskch pedhusitskch a husitskch polemikch. In: Pooh. 4. Penze a ivot (v
tisku).
217
Viz CARABINI, Louis E.: Naklonni svobod: Marn pokus o potlaen lidsk pirozenosti. Praha: Ludwig von
Mises Institut, 2012.
218
Srv. KERN, Fritz: Gottesgnadentum und Widerstandsrecht im frheren Mittelalter: Zum
Entwicklungsgeschichte der Monarchie. Leipzig: K. F. Khler, 1914; SCHLOSSER, Joseph: Die Lehre vom

eskm pnm inil,219 nsiln odpor proti nmu nen doloen, resp. podn o zrad Miloty z Ddic je
nepravdiv.220 Celkov se d jen veobecn mluvit o domc lechtick opozici proti pemyslovskm
krlm, ale nikoli o aktivnjm odporu proti nim.221 Ppad Zvie z Falkentejna je pak spe ppadem
egoistickho avanturisty, kter vyuil pleitosti svho kvaziregentstv k osobnmu a pbuzenskmu
obohacen a dalmu politikaen, take sice zdnliv odporoval krli, ale nikoli tak, e by to bylo mono
povaovat za nleit vyuit ius resistendi, protoe stl proti integranm snahm esk lechty o
poslen zemsk obce a jejho postaven jako protihre krle v rmci politickho systmu.222 Vypad
to tak, e vyuvat ius resistendi v pozdn pemyslovsk monarchii vbec nebyla zapoteb, protoe ji
vznikajc a utvejc se lechtick zemsk obec doshla postaven, ze kterho mohla ovlivovat politiku
a mocensk pomry ve stt, take se kad nsiln een jevilo jako kontraproduktivn a zemskou
obec diskreditujc. Konsensus se zkladnmi hodnotami zemsk obce tak byl spe dobrovolnou
disciplnou ne subalternm konformismem. Ukazovalo se na tom, e lovk v sob spe nese jiskrku
synderesis, e je stvoen k obrazu bomu a nikoli potvrzen sentence homo homini lupus, kter vyplv
z reformanho mylen o zkaen lidsk podstaty (prvotnm, ddinm) hchem a kterou rozpracovv
Thomas Hobbes do podoby absolutistick politick teorie.

d. Mstsk hospodstv
Widerstandsrecht der Untertanen gegen die legitime Frstengewalt bei den Katholiken des 16. Jahrhunderts.
Bonn: Ludwig, 1914; WEISE, Erich: Das Widerstandsrecht im Ordenslande Preuen und das mittelalterliche
Europa. Gttingen: Vandenhoeck & Rupprecht, 1955; SPRL, Johannes: Gedanken um Widerstandsrecht und
Tyrannenmord im Mittelalter. In: Widerstandsrecht und Grenzen der Staatsgewalt. Mnchen: Hochschule fr
politische Wissenschaften Tutzing: Evangellische Akademie, 1956, s. 11-32; KYS, Franz Walter: Die Lehre ber
das Widerstandsrecht in den politischen Werken des Meisters Wilhelm von Ockham. Mnchen: F. W. Kys, 1967;
KERN, Fritz: Kingship and Law in the Middle Ages: Studies. New York: Harper & Row, 1970; BATSCHE, Zwi: Studien
zur politischen Theorie des deutschen Frhliberalismus. Frankfurt a. M.: Suhrkamp, 1981; STREITHOFEN, Heinrich
Basilius: Friede im Lande: Vom Recht auf Widerstand. Bergisch Gladbach: Lbke, 1983; SEIBT, Ferdinand: Frhe
Revolutionen: Widerstandsrecht und Causa Fidei. Mnster: Aschendorff, 1985; BTTCHER, Diethelm:
Ungehorsam oder Widerstand? Zum Fortleben des mittelalterlichen Widerstandsrecht in der Reformationszeit
(1529-1530). Berlin: Duncker & Humblot, 1991; Klautke, Jrgen-Burkhard: Recht auf Widerstand gegen die
Obrigkeit? Eine systematisch-theologische Untersuchung zu den Bestreitungs- und Rechtfertigungsbemhungen
von Gewaltenwendung gegen die weltliche Macht bis zum 18. Jahrhundert. Kampen: Kok, 1994; QUIN, Eckehard:
Personenrechte und Widerstandsrecht in der katholischen Widerstandslehre Frankreichs und Spaniens um 1600.
Berlin: Duncker & Humblot, 1999; BEESTERMLLER, Gerhard JUSTENHOVEN, Heinz-Gerhard: Friedensethik im
Sptmittelalter: Theologie im Ringen um die gottgegebene Ordnung. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1999; LEINER,
Martin et al.: Gott mehr gehorchen als Menschen: Christliche Wurzeln, Zeitgeschichte und Gegenwart des
Widerstands. Gttingen: Vandenhoeck & Rupprecht Unipress, 2005; MARKIEWICZ, Mariusz (Ed.): Krl i prawo
stanw do oporu. Krakw: Zamek Krlewski na Wawelu, 2010.
219
Viz DAHELKA, Ji et. al.: (Eds.): Staroesk kronika tak eenho Dalimila. 2. Textov materil kapitol 53 a
103 a dplk. Praha: Academia, 1988, s. 404-405.
220
Viz JAN, Libor: Pemysl Otakar II. ryt a vlenk. In: JAN, Libor KACETL, Ji et al.: Pocta krli: K 730. vro
smrti eskho krle, rakouskho vvody a moravskho markrabte Pemysla Otakara II. Brno Znojmo: Matice
moravsk, 2010, s. 127-139; JAN, Libor: Milota z Ddic: Zprva o vrn slub a mtu o zrad. In: NOVK,
Frantiek (Ed.): Campana codex civitas: Miroslao Flodr octogenario. Brno: Archov msta Brna, 2009, s. 248-265.
221
Viz JAN, Libor: Domc lechtick opozice a pemyslovt krlov 13. vku. In: NODL, Martin WIHODA, Martin
(Eds.): Ritul smen: Konflikt a jeho een ve stedovku. Brno: Matice moravsk, 2008, s. 85-100.
222
Viz JAN, Libor: Proces se Zviem a promny krlovsk vldy v letech 1289-1290: Pamtce Miloe Vystyda (+
19. jna 1914 na halisk front). In: esk asopis historick, 103, 2005, . 1, s. 1-40. Srv.VANEK, Vratislav:
Zvi z Falkentejna a esk lechta. In: Acta Universitatis Nicolai Copernici Historica, 24, 1990, s. 185-201; JAN,
Libor: In ordine ruciferorum Christo militavit: K osudm Jeka, syna Zvie z Falkentejna a krlovny Kunhuty. In:
esk asopis historick, 98, 2000, . 3, s. 453-475.

Trhov msta vznikala ji od eneolitickch dob, kdy se z koistnickho lovecko-sbraskho zpsobu

hospodstv zaala vydlovat specializovan emesla. Vznikala pi nalezitch surovin (obsidin,
kovov rudy apod.) a pi mstech zpracovn surovin jako msta smny emeslnch produkt a potravin.
Po rozen sortimentu emesln vroby, kdy se pouh vmnn obchod, barter, stal pro smnu vech
disponibilnch hodnot nedosaten, jednak vyvstala nutnost uvn penz jakoto obecnho
prostedku smny, jednak se vytvoilo hospodk zzem trhovch mst, pozdj tzv. contado,
spovajc v rostlinnm zemdlstv a nekoovnm chovu postupn domestikovanch zvat. Historicky
(a ostatn i logicky) se tedy jako prvn z velkoprostorovho (Groraumwirtschaft je termn uvan
nacistickmi ekonomy, v nm mj. lo o zemdlskou kolonizaci jako podporu prmyslu)223
koistnickho hospodstv oddlilo emeslo a s nm spojen obchod a teprve pro poteby emesel a
obchodu vzniklo specializovan zemdlstv. V dob protohistorick a v ran dob historick, tj. v 9. a
10. stolet byla v eskch zemch trhov msta ji pln funkn rozvinuta, a nepotebovala tud bt
organizovan budovna. Pedpoklad, e nejprve byla vybudovna pemyslovsk hradit, aby pod
jejich ochranou mohla vzniknout trhov msta je proto naprosto scestn. Pemyslovsk hradit
naopak byla vybudovna s clem, aby ji existujc trhov msta ovldla a mohla se podlet, resp.
parazitovat na jejich vnosech. V organizanm rmci pemyslovskho knecho velkostatku nebylo
funkce trhovch mst zapoteb, nebo v jejich rigidnm vbrm a pdlovm hospodskm systmu
zaloenm do znan mry na nevolnick a vjimen i otrock prci to byl znepokojiv voln prvek.
Pemyslovskmi knaty, resp. jejich ednky ovldan a vyuvan trhov msta poskytovala sv
vrobky a sluby obyvatelstvu mimo knec veolkostatek a jeho sluebnou soustavu. Zdnliv, protoe
pouze formln svobodn knec rolnci a nevolnci se tedy nachzeli mimo trhov msta, tzn. mimo
dobrodin jednn jako svobodn volby mezi rznmi monostmi a mimo spontnn a neorganizovanou
smnu hodnot. Dve se tomuto postaven v systmu mimo svobodu, volnost a spontaneitu kalo
feudalismus, dnes se mu me kat socialismus, ale povaha je vdy stejn: omezovn svobodnho
jednn a svobodn volby hodnot a jejich smny rznmi regulacemi, jako i organizan
konstruktivismus. Dva svty, kter v eskch zemch v 10.-12. stolet existovaly, musely t v ustavinm
napt a neustle se dostvat do stetu. Nakonec zvtzila trhov msta a knev velkostatek podlehl.
V prbhu 12. stolet zskvalo na dleitosti vlastnictv pdy a dleitost naopak ztrcelo vlastnictv
lid. S technickm a technologickm rozvojem doprovzenm vnitn kolonizac se pomalu, ale jist
zvyoval poet obyvatelstva, take vyvstvala i poteba vzniku a rozvoje dalch trhovch mst v nov
kolonizovanch oblastech, resp. pesunut existujcch trhovch mst v tradinch sdelnch oblastech.
Ale jeliko si vekerou pdu postupn nrokoval njak vlastnk, musela iniciativy nyn u vychzet od
vlastnk pdy, nikoli od spontnnch squater. Bylo tud nutn jaksi formln zaloen, take fakticky
existujc fenomn trhovho msta se prvn institucionalizoval v msto. A tak dochzelo k trvalm
pronjmm pdy jak pro obdlvn, tak pro stavbu budov (locatio) a vznikalo vzan vlastnictv224
223

Viz GRGE, Wilhelm GOTKOPP, Wilhelm (Eds.): Grossraumwirtschaft: Der Weg zur europischen Einheit.
Berlin: S. Hirzel, 1931; BLOW, Friedrich: Grossraumwirtschaft, Weltwirtschaft und Raumordnung. Leipzig: F.
Khler, 1941; Nationale Wirtschftsordnung und Grossraumwirtschaft. Dresden: Meinhold, 1942. Srv. JAMES,
Harold TANNER, Jakob (Eds.): Enterprise in the Period of Fascism. Aldershot: Ashgate, 2002; JESSOP, Bob:
Accumulation strategies, state forms and hegemonic projects. In: Kapitalistate, 10, 1983, s. 89-111, preprint
version dostupn z URL: http://bobjessop.org/2014/04/15/accumulation-strategies-state-forms-andhegemonic-projects/ [cit. 2014-04-17]. Z jinho hlediska srv. MA, Josef: Sjednocovn Evropy: O hledn
evropsk identity a zneuit mylenky Evropy bez hranic. Praha: Liberln institut, 2008.
224
V zsad se jednalo o common fields i lpe open fields znm i odjinud, srv. McCLOSKEY, Deirdre [= Donald
N.]: The Enclosure of Open Fields: Preface to a Study of Its Impact on the Efficiency of English Agriculture in the
Eighteenth Century. In: Joournal of Economic History, 32, 1972, s. 15-35, dostupn z URL:
http://www.deirdremccloskey.com/docs/pdf/Article_34.pdf [cit. 2014-04-21]; McCLOSKEY, Deirdre [= Donald

odlin od zpupnho, svobodnho, alodilnho, kter v dsledku toho nepodlhalo zpisu do zemskch
desk, nbr tituly k nmu vychzely ze zpis v mstskch knihch. Vzanost vlastnictv nalzala odraz
v tom, e se vlastnkovi pdy platil njem, kter ml ekonomicky povahu renty, tedy tzv. vnho platu.
Je nadbyten hovoit o feudln dvce, protoe to byla jen a jen pozemkov renta, kter mohla bt
zcizena, smnna atp. Prvn reim mst rznho zaloen se v prbhu 14. stolet zaal sbliovat, take
formln postaven man se jistm zpsobem unifikovalo, ale materiln se rozhodn
nenivelizovalo: jednak krlovsk msta byla veskrze vt ne poddansk, take jejich man byli tak
zpravidla znan bohat ne man mst poddanskch, jednak krlovsk msta na rozdl od
poddanskch pro sebe nakonec prosadila politick prva, tj. ast na zemskm snmu atd., by ve
srovnn s jinmi stavy omezen. Jejich svoboda volby a svoboda jednn byla tud pes formln
unifikaci vrazn men, ne jak povai man krlovskch mst. Star patricit krlovskch mst
se aktivn prosadil v zemsk obci, zatmco dal man a u krlovskch, nebo poddanskch mst
nikoli. Prv tak ovem plat, e ze lechtic se v zemsk obci uplatovali spe jen, by nikoli vhradn,
pni a nikoli vladykov. Fakticky tedy existovala elita, kter pekraovala jednotliv stavy a prolnala
jimi, co se v pozdj dob projevilo jet na dal vrstv, kterou byli mant erbovnci. Konrtn
historick peripetie byly sloitj, ve 13. stolet byly spe spory mezi lechtou a msty, resp. many,
ve 14. stolet spory vce mn ustaly, v 15. stolet se zase obnovily. Zejmna ve 14. stolet tedy
existovalo to, co se d nazvat otevenou spolenost: svoboda jednn a volnost smny nebyla
zpochybovna, sociln mobilita byla mon a byla relativn vysok, zemsk obec nebyla uzaven,
jej hranice nebyla neprostupn. V kad mstsk farnosti byla kola, ada lechtic a man, ale i
venkovan studovala na univerzit, by vtinou bez dosaen gradu, zaaly se objevovat i soukrom
odborn koly. Lid spn prol kolami nachzeli uplatnn jako ednci nebo ve svobodnch
povolnch (tzv. mal intelektulov), ze svch pjm a z ddictv si zakupovali tzv. vn platy a stvali
se tak rentiry, tj. gentlemany s vlastnm pjmem, stvala se z nich vrstva nikoli nepodobn novovkm
profesionlm a dnenm symbolickm analytikm.225 A vedle toho samozejm existovala velmi rzn
N.]: The Persistencce of English Common Fields. In: JONES, E. L. PARKER, Willian (Eds.): European Peasants and
Their Markets: Essays in Agrarian Economic History. Princeton: Princeton UP, 1975, s. 73-119., dostupn z URL:
http://www.deirdremccloskey.com/docs/graham/common_fields.pdf [cit. 2014-04-21]; McCLOSKEY, Deirdre [=
Donald N.]: The Economics of Enclosure: A Market Analysis. In: JONES, E. L. PARKER, Willian (Eds.): European
Peasants and Their Markets: Essays in Agrarian Economic History. Princeton: Princeton UP, 1975, s. 123-160,
dostupn z URL: http://www.deirdremccloskey.com/docs/pdf/Article_37.pdf [cit. 2014-04-21]; McCLOSKEY,
Deirdre [= Donald N.]: English Open Field as Behavior Towards Risk. In: Research in Economic History, 1, 1976, s.
124-170, dostupn z URL: http://www.deirdremccloskey.com/docs/graham/risk.pdf [cit. 2014-04-21];
McCLOSEY, Deirdre [= Donald N.]: Theses on Enclosure. In: Papers Presented to the Economic History Society
Conference at Canterbury, 1983. Agricultural History Society, s. 56-72, dostupn z URL:
http://www.deirdremccloskey.com/docs/pdf/Article_45.pdf [cit. 2014-04-21]; McCLOSKEY, Deirdre [= Donald
N.] NASH, John: Corn at Interest: The Extent and Cost of Grane Storage in Medieval England. In: American
Economic
Review,
74,
1984,
.
1,
s.
174-187,
dostupn
z
URL:
http://www.deirdremccloskey.com/docs/graham/nash.pdf [cit. 2014-04-21]; McCLOSKEY, Deirdre [= Donald N.]:
The Open Fields of England: Rent, Risk, and the Rate of Interest, 1300-1815. In: GALENSON, David W. (Ed.):
Markets in History: Economic Studies of the Past. Cambridge: Cambridge UP, 1989, s. 5-51, dostupn z URL:
http://www.deirdremccloskey.com/docs/pdf/Article_50.pdf [cit. 2014-04-21]; McCLOSKEY, Deirdre [= Donald
N.]: The Prudent Peasant: New Findings on Open Fields. In: Journal of Economic History, 51, 1991, . 2, s. 343355, dostupn z URL: http://www.deirdremccloskey.com/docs/pdf/Article_51.pdf [cit. 2014-04-21];
McCLOSKEY, Deirdre [= Donald N.]: Allens Enclosure and the Yeoman: The View from Tory Fundamentalism,
dostupn z URL: http://www.deirdremccloskey.com/docs/pdf/Article_52.pdf [cit. 2014-04-21].
225
Takovou osobou vykonvajc povoln symbolickho analytika a ijc z vnch plat, a tud finann
nezvislou na svm zamstnn novomstskho psae, byl Prokop Psa, viz PAVLICOV, Silvia: Prokop, psa
Novho Msta praskho. In: Miscellanea Pragensia, 17, 1998, s. 135-143; UHL, Zdenk: Prokop Psa: ednk,
nebo intelektul? In: Documenta Pragensia, 27, 2008, s. 69-78, 1068-1069; JOV, Kateina: Novomstsk psa
Prokop. Kateina Jov. In: Historia Slavorum Occidentis, 2, 2012, 143-150.

materiln produkce a mnooho rozmanitch slueb. To zajist nebyla materiln nevyvinut, chud a
nuzn, nevzdlan a rigidn spolenost, jak by si ji nkte chtli pedstavovat.
S bohatou dlbou prce souvis tak relativn vysok kapitalizovanost vroby, obcodu a slueb, tzn.
v ekonomice se zvtoval poet stup vedoucch ke spoteb, piem spotebou mnm nejenom
zajiovn prost subsistence a pot komfortu a luxusu v materiln sfe, ale konzumaci i recepci
jakchkoli hodnot, materilnch i idelnch, je vznikly jak z innosti extraverzivnch, tj. komern
kalkulovatelnch, tak introverzivnch, tj. komern nekalkulovatelnch. Ji stedovc scholastici toti
rozpoznali rozdl mezi tmito innostmi, kdy rozliovali mezi innostmi zamenmi na zisk a innostmi
vychzejcmi z kesansk lsky, nestavli je vak proti sob, nbr vedle sebe. Na rozdl od vtiny
dnench filozof a socilnch vdc tak nevidli redukcionisticky antagonismus mezi altruismem a
egoismem, nbr chpali, e to jsou dv strnky, rub a lc jedinho lidskho jednn. Prv tak
nerozliovali mezu vulgrnm majetkem a vzneenmi hodnotami, nbr to chlali jen jako dva aspekty
jednoho lidskho svta. A tak tak nerozliovali mezi politikou a ekonomikou jako opozity, nbr vydli
trojici etiky (osobn jednn), ekonomiky (soukrom jednn) a politiky (veejn jednn), piem
termn veejn pro n neznamenal sttn nebo souvisejc se sttem i zleitost, kdy jednou ze
stran je stt, nbr prost jako zavazujc vechny leny spolenosti (zatmco termn soukrom
znamenal zavazujc pouze strany dohody a termn osobn zavazujc lidsk individuum). Vyeenm
napt mezi vita contemplativa a vita activa vytvoenm nov pedstavy vita mixta spojujc oddlen
sakrln a profnn226 (tak jako u evangelista Luk ekl dvojznan, e krlovstv bo je ve vs i
mezi vmi)227 se teprve opravdu do hloubky prosadil kesansk pohled na svt i v praktickm ohledu.
A tento pohled je kapitalistick v tom smyslu, e znv svobodu lidskho jednn v ideln i materiln
sfe, protoe lovk je sloen jak z due, tak z tla, e uznv subjektivitu hodnot v rmci jednn,
protoe lidsk poteby jsou individuln konkrtn, a e pi jednn je rozhodujc vztah k bohu v kadou
chvli znovu, pro toe fides qua creditur je personln (tebae fides quae creditur se jev bt objektivn,
protoe je interpersonln).
I esk, netoliko italsk spolenost 14. stolet byla protokapitalistick tak ekonomicky,228 nejenom
kulturn a sociln. Tzv. vn platy byly rentou z pdy (nikoli feudlnmi dvkami!). Proto je
prosazovatel ponajcho levicovho mylen, jako byl nap. Jakoubek ze Stbra,229 striktn odmtali:
jasn chpali, e obma stranm dvaj svobodu jednat podle zvolenho zpsobu ivota, protoe to
neznamenalo, e jednaj sprvn nebo dokonce dobe. Znan st vnch plat pravdpodobn
vznikla z nesplcench hypotk, kdy tedy nemovitost padla na vitele a ten ji svil dlunkovi do
trvalho njmu. Proto se potom tak daly zcizovat pouze vn platy vznouc na nemovitosti a nikoli
nemovitost sama. Ponajc levicov mylen dokzalo chpat as pouze v jeho objektivnm vznamu,
tj. fyzikalisticky, tzn. predestinaci rozumlo tak, e je temporln, tj. bh se jednou uradil a prv to
nastane a nic jinho, a nedovedlo si naopak pedstavit, e predestinace se vztahuje k takov vnosti,
kter nen nekonenm sledem aasovch okamik, ale asovou simultaneitou, kdy nekonen
mnostv asovch okamik se kontrahuje v jeden jedin, a e tedy dleit je konkrtn asov
preference urit osoby, aby vbec nco v danm okamiku nastalo, a nakonec tedy, e to, co bylo
pejmno a pvodn chtno, se me zmnit. Levicov mylen m zkrtka od svho potku pote
226

Srv. MAZUR, Bruno SEKO, Wadysaw TATARZYSKI, Ryszard (Eds.): Henricus de Bitterfeld: Tractatus de
vita contemplativa et aktiva. Warszawa: Institutum Thomisticum PP. Dominicanorum Varsaviensium, 2003.
227
Srv. KRATOCHVL, Zdenk: Prolnn svt: Stedoplatnsk filosofie v nboenskch prudech pozdn antiky.
Praha: Herrmann a synov, 1991.
228
O finannch transakcch srv. UHL, Zdenk: Lichva v eskch pedhusitskch a husitskch polemikch. In:
Pooh. 4. Penze a ivot (v tisku).
229
Viz KUEHNELT-LEDDIHN, Erich: Levicov smlen: Od de Sada a Marxe k Hitlerovi a Pol Potovi. Praha: Wolters
Kluwer esk republika CEVRO Institut, 2010.

pijmout zmnu, kter je spontnn, neplnovan. Vn platy vak jsou projevem prv tchto
spontnnch zmn, a proto je lid s antikapitalistickou mentalitou odmtali tehdy a odmtaj je i dnes.
Konstruktivistick plnovac mylen na rozdl od kritickho spontnnho mylen m zasadn pot
pijmout jednn, kter vychz z momentlnho situanhi hodnocen, a jeho vsledky, kter jsou
nejenom neplnovan, ale tak nezamlen a dokonce aktuln nepedstaviteln. Rozdln pojet
vnosti, asovch preferenc a vcnch priorit je tedy v zkladu rozdlnho pojet vnch plat jako
jednoho z profilujcch prvk protokapitalistick ekonomiky v eskch ve 14. a na potku 15. stolet.
Kapitalistick a naproti n antikapitalistick mentalita je tak u vlastn vrcholnmu a pozdnmu
stedovku, nikoli a protestantsk reformaci. Nebereme-li v potaz pouhou vnj jevovou strnku
organizanch a technickch forem kulturnho, socilnho a ekonomickho ivota, zjiujeme, e
tendence ke kapitalismu je vlastn u stedovku proto, e je antropologickou konstantou vychzejc
z logick struktury lidsk mysli jakoto pirozenosti lovka.
Tzv. vn platy mohly bt vzny nejenom na nemovitosti, ale tak na osoby. V tomto ppad i nkte
z tch, kte pipoutli vn platy vznouc na nemovitostech, vn platy odmtali, protoe
nedokzali koncipovat jejich skutench pedmt; pipomnaly jim nsiln vymhan tzv. feudln
dvky placen nevolnky. Takov dvky vak u byly ve 14. stolet povaovny za neppustn, protoe
pedpokldaly vlastnictv lovka lovkem, a to podle tehdejch pedstav bylo pinejmenm
nemravn, ne-li pmo zloinn. Pesto ovem nkte vn platy vznouc na lidech pipoutli,
protoe vychzeli z jinho pedpokladu, tebae jej nedokzali jasn racionalizovat a formulovat. Lze
si pedstavit dva vztahy, kde takov vn plat byl ppustn. Prvn ppad se tk vyplcen spolenka,
kter nevstupuje do spolenho podnikn dnm konkrtn uritelnm pedmtem, nbr pouhou
abstraktn penn stkou, za kterou se njak v dob poskytnut stky jet neurit pedmt
teprve pod. Mohli bychom si to pedstavit jako dnen vztah akcione nebo investora k podnikateli,
kter je zrove editelem podniku. Pslun stka nen pjkou, nbr vkladem do podniku, tud se
nevrac s rokem, nbr konvertuje v perpetualitu, vn plat. Pltce vnho platu tud nen pijavic
vysvanm chudkem, ale spnm podnikatelem vyplcejcm svho akcione i investora.
Vzhledem k tomu, e i nkte pitakvai protokapitalistickm vztahm takov vn plat odmtali,
musme si uvdomit, e se jednalo o fenomn nov, dve neznm a s pijetm novinek je vdy pot,
ne zevedn a lid si na n zvyknou. Druh ppad se tk zamstnance, kter nen lenem domcnosti,
familia, podnikatele (emeslnka, obchodnka, symbolickho analytika). Mohli bychom si to pedstavit
jako dnen vztah zamstnance na dobu neuritou k zamstnavateli: zamstnanec se zavazuje nco
vce mn uritho, tzn. vce mn neuritho vykonat a zamstnavatel se zavazuje mu za to
pravideln platit uritou stku. I zde je to abstraktn vztah kvantity a nikoli konkrtn vztah kvality.
Rozvolnn osobnho vztahu a jeho transformace na pouhou abstraktn roli nebo dokonce jen funkci
bylo ve 14. stolet pravdpodobn jet obtn pedstaviteln, a tud bylo nktermi odmtno. Ale
musme si bt vdomi, e i marxist vid takov vztah jako odcizen od lidsk podstaty a jako ne-lidsk,
ba pmo nelidsk zvcnn. Ale i z tohoto vztahu vyzauje kapitalistick duch. A podobn vyzauje
kapitalistick duch z pjovn vci za platu, a pece se to zaalo v prbhu 14. stolet v 4eskch
zemch bn pipoutt. Protokapiatlistick komern vztahy byly od druh poloviny 14. stolet b i
v psaskch a ilumintorskch dlnch nebo teba pi zamstnvn socha a kamenk ve stavebnch
hutch. O stedovkch zdrojch a koenech kapitalismu tedy neme bt pochyb.

10. Zvr: pohled revizionistickho djepisectv

Djepisectv, kter nen historistick a kter se vymyk z politicko korektnch a konformnch

mainstreamovch model, meme nazvat djepisectvm revizionistickm. V djepisectv mus bt
ustavin provdna revize dosavadnch koncepc, pedtav a poznatk, prv tak jako ecclesia est
semper reformanda.230 Pi nyn proveden se revizi se ukazuje, e ztotoovn protestatnsk etiky a
ducha kapitalismu neobstlo, protoe stoj zejmna ve sv epigonsk podob na konfzi historismu
s idelnm typem, co neme obstt ani teoreticky, ale ani empiricky. Nezle na tom, e za jistch
okolnost lze ztotonn ducha kapitalismu s protestantskou etikou verifikovat, protoe v uzavenm
schmatu historismu lze nakonec verifikovat, kdy ne cokoli, tak leccos. Dleit vak je, e se
ztotonn ducha kapitalismu s protestantskou etikou podailo falzifikovat, a to hned nkolikerm
zpsobem. S tyrani tohoto konstruktu se snad koen rozloume. Nakonec mohu vyslovit nkoik
obecnjch hypotz i tez, kter jsou soust revizionistickho historiografickho programu a jejich
ovovn se me vnovat dal bdn.

a. Kapitalismus vs. socialismus

Dnes se mluv o protikladu kapitalismu jakoto svobodn, indivuln svobodu v lidskm jednn a
svobodn soukrom vlastnictv pipoutjc spolenosti na jedn a socialismu jakoto nesvobodn
spolenosti omezujc indiviukn svobodu v lidskm jednn i svobodn soukrom vlastnictv na druh
stran.231 V zsad tedy jde o protiklad svobody a nesvobody,232 resp. rozpor mezi svobodou v jednn
a jistotou ve vsledku jednn.233 Pesn t protiklad a t rozpor vidlo anglick djepisectv 19. stolet
v antagonismu komern a feudln spolenosti. Jestllie se dnes znovu muv o pozitivnm vznamu
komenho ducha, potom meme alespo pedbn uzavt, a jako jsou v takovm abstraktnm
pohledu na jedn stran zamniteln kapitalismus a komern spolenost, prv tak jsou v tomto
pohledu zamniteln socialismus a feudalismus. Neznamen to sice, e by byly vcn identick, shodn
a toton, nicmn jsou strukturln analogick a komplementrn Jsou tu tedy dv analogick i
230

Viz NICKLESS, R. Walter: The Church is Always in Need of Renewal - Ecclesia Semper Reformanda,
dostupn z URL: https://www.catholicculture.org/culture/library/view.cfm?recnum=9162 [cit. 201404-17]; CONLEY, James D.: Ecclesia Semper Reformanda Est, dostupn z URL:
http://www.catholicpulse.com/en/columnists/conley/022813.html [cit. 2014-04-17]. Srv. LINDBERG,
Carter: The Third Reformation: Charismatic Movements and the Lutheran Tradition. Macpn, GA:
Mercer UP, 1983; MAL, Radomr: Satansk neomodernismus a liberalismus pronikl do samho stedu Crkve,
zniit
ji
ale
nedoke.
Studie
o
II.
vatiknskm
koncilu,
dostupn
z
URL:
http://euportal.parlamentnilisty.cz/PrintArticle/10540-satansky-neomodernismus-a-liberalismus-pronikl-dosameho-stredu-cirkve-znicit-ji-ale-nedokaze-studie-o-ii-vatikanskem-koncilu.aspx [cit. 2014-04-17].
231

Viz nap. WILLIAMS, Walter E.: Liberty versus the Tyranny of Socialism. Controversial Essays. Stanford, CA:
Hoover Institution Press, 2008.
232
V ostr a naprosto zejm podob viz SCHOENFELD, Gabriel: Dvacet tyi li o studen vlce, dostupn z URL:
http://www.obcinst.cz/dvacet-ctyri-lzi-o-studene-valce/comment-page-1/ [cit. 2014-04-17].
233
Srv. SANDEL, Michael J.: Markets and Morals in e Global Age. Chautanqua, NY Prince Frederick, MD:
Recorded Books, 2000; SANDEL, Michael J.: What Money Cant Buy: Tho Moral Limits of Markets. New York:
Farrar, Straus and Girooux, 2012; COWEN, Tyler: Average is Over: Powering America beyond rrhe Age of Great
Stagnation. New York: Dutton, 2013. K tomu viz HUDK, Marek: ek ns svt free-stylovch achist? In: Terra
libera, 15, 2013, . 2, s. 2-3, dostupn z URL: http://www.mises.cz/terralibera/2014_03_vol_15_no_2.pdf [cit.
2014-04-17]; HOUDEK, Petr: ra vzestupu trh: Triumf i pedzvst pdu? In: Terra libera, 15, 2013, . 2, s. 1 a 45, dostupn z URL: http://www.mises.cz/terralibera/2014_03_vol_15_no_2.pdf [cit. 2014-04-17].

komplementrn dvojice opozit. Z toho ovem vyplv, e dneek a doby dvno minul jsou vzjemn
srovnateln a posuditeln. Historie je tedy nejenom vda o zmn a zmnch, ale t vda o monosti
a monostech, a to nikoli ve smyslu dnes oblben alternativn historie (leckdy spojen se science
fiction)234 co by bylo, kdyby, ale ve smyslu co se stalo, kdy ne - a v dsledku toho tak co se stane,
kdy ne

b. Dynaminost vs. statinost

Nejenom vcn priority, ale tak asov preference souvis s vnost a uruj lidsk jednn. Draz na
nzkou asovou preferenci, tj. ohled na vzdlenou budoucnost a dlouh asov perspektiva vede
k dynamickmu pstupu k jednn, tebae budoucnost je v tomto pohledu vdy nejist a panuje v n
contingentia rerum evenientium.235 Naopak draz na vysokou asovou preferenci, tj. ohled pedevm
na ptomnost a nejbli budoucnost a mnn, e v dlouh asov perspektiv jsme vichni mrtv,236
vede ke statickmu pstupu k jednn prv proto, e budoucnost je v tomto pohledu vdy nejist a
panuje v n contingentia rerum evenientium. Pstup k jednn a pstup k djinm se tak od sebe vbec
neli: proti sob stoj nikoli djepisci a faktopisci,237 ale lid zabvajc se lidskm jednnm jakoto
trhem hodnot a kolbitm idej na jedn stran a lid zabvajc se vsledky lidskho jednn jako
pouhmi zkamenlinami na stran druh.238 Rozpor tu nen jem mezi res gestae a historia rerum
gestarum, ale mezi pouenm z toho, co je douc opakovat, a pouenm z toho, co je douc
neopakovat. Jde tud o vklad toho, co znamen, kdy se ekne historia magistra vitae.239

234

Srv. VEC, tefan: Postmodern mdia pro dti jako zdroj alternativn historie, dostupn z URL:
http://stefansvec.cz/post/20793475405/postmoderni-media-pro-deti-jako-zdroj-alternativni [cit. 2014-04-17].
235
K stedovkm diskusm na toto tma srv. UHL, Zdenk: Misti a studenti Karlovy univerzity ve stedovku a
jejich dlo v dobovm kontextu. Praha: Nrodn knihovna esk republiky, 1998.
236

Srv. MA, Josef: Fiskln disciplna jako douc reakce veejnch rozpot na nepzniv
hospodsk vvoj, dostupn z URL: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1137-fiskalnidisciplina-jako-zadouci-reakce-verejnych-rozpoctu-na-nepriznivy-hospodarsky-vyvoj/ [cit. 2014-0417]. Viz KEYNES, John Maynard: A Tract on Monetary Reform. London Macmillan, 1923: But this long run
is a misleading guide to current affairs. In the long run we are all dead. Economists set themselves too easy, too
useless a task if in tempestuous seasons they can only tell us that when the storm is long past the ocean is flat
again. Srv. WOLFSON, Mueeay BURANELLI, Vincent: In the Long Run We Are All Dead: A Macroeconomics
Murder Mystery. New York: St. Martins Press, 1984.
237

Viz TETK, Duan: Faktopisci a djepisci, dostupn z URL: http://www.pf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PFkatedry/teorie-prava/Trestik.pdf [cit. 2014-04-17].
238
Viz ACTON, John Emerich Edward Dalberg-Acton Lord: Historical Essays and Studies. Indianapolis, In: Liberty
Fund, 2010 (elektronick vydn), zejmna je ho polemickou recenzi na djiny anglick civilizace Henryho
Thomase Bucklea, s. 305-323 (kapitola Mr. Buckles Thesis and Method) a s. 324-343 (kapitola Mr. Buckles
Philosophy of History), resp. s. 344-392 (kapitola Germn Schools of History).
239
Viz PIDERIT, Karl Wilhelm (Ed.): Cicero: De oratore. 2. vyd. Leipzig: Teubner, 1862, s. 110: Historia vero testis
temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis, qua voce alia nisi oratoris immortalitati
commendatur? Srv. LANDFESTER, Rdiger: Historia magistra vitae: Untersuchungen zur humanistischen
Geschichtstheorie des 14. bis 16. Jahrhunderts. Genve: Droz, 1972; NOORDA, Sijbolt Jan: Historia vitae magistra:
Een beoordeling van de gechiedenis van de uitleg van Lucas 4, 16-30 als bijdrage aan de hermeneutische discussie.
Amsterdam: VU Uitgeverij, 1989; TEICH, Mikul: Historia magistra vitae? Innsbruck: Studien-Verlag, 2005;
SIMONITI, Iztok: Historia magistra mortis: Eseji. Ljubljana: Slovenska matica, 2010; KESSLER, Mario: Historia
magistra vitae? ber Geschichtswissenschaft und politische Bildung. Berlin: Trafo, 2010; FONTANA, Pietro: Vitae

c. Otevenost vs. uzavenost

K zsadnm rozpoznnm v lidskm ivot pat, e zcela radikln jinakost je druh pohlav a e
mnohem men odlinost je jin msto v ase nebo prostoru.240 Pokouet se tud tvrdit, e gender je
socilnm konstruktem241 a e odstannm tohoto neblahho konstruktu sexus nebude hrt roli,
znamen tak pokouet se tvrdit, e otevenost jinakosti je ve skutenosti nejenom nadbyten, ale
pmo neblah a nedouc, tebae dikurs jinakosti se zd kvst jako nikdy dve. Ale tak jako to dnes
budou LeserInnen, kdo budou snad st tento pspvek, tak v onch protokapitalistickch dobch
personae, qui sive quae obtinuissent eum et legissent: u v 15. stolet toti dochzelo k takovmto
bizarnostem. A tak jinakost je teba brt opravdu vn a ne o n jen politicky korektn, tzn. pokrytecky
mluvit. Jinakost ovem pedpokld stejnost, bez n je nepochopiteln a naopak. Toto je jen extrmn
pklad, jak klamn konceptualizace uzavr lidskou mysl a brn j otevt se rznm podntm. Veker
snaha regulovat lidsk jednn vede tmto smrem k uzavenosti. Proto je douc otevt mysl tak
podntm z jinch dob a mst bez konstruktivistickch pedsudk, aby se i minulost stala
pochopitelnj a nebyla jen pedmtem odmtavho podivu.

d. Individualismus vs. kolektivismus

Kapitalistick draz na svobodu lidskho jednn souvis s metodologickm individualismem, zatmco
socialistick draz na volont gnral, jemu se m lidsk jednn poddit, vede ke kolektivismu, kter
lovka pibliuje tzv. lidsk podstat tm, e v n lidskho jednotlivce nech rozplynout, aby j nebyl
odcizen. To je napt, kter se eilo u dve ve 13. stolet jakoto soust otzky tykajc se principium
individuationis,242 zda je to ltka, nebo forma: odpov, e to je ltka, vedla ke kolektivismu, zatmco
odpov, e to je forma, vedla naopak k individualismu. Vzhledem k tom, e dnes u je pro ns odpov
magistra historia. Cagliari: La riflessione, 2010; GRAEVE, Hans: Deutsche Geschichte und Ethik Historia sola
magistra. Leipzig: Engelsdorfer, 2011.
240
Srv. nap. LVINAS, Emmanuel: Etika a nekoneno. Praha: ISE, 1994; LVINAS, Emmanuel: Totalita a
nekoneno: Esej o exteriorit. Praha: OIKOYMENH, 1997; LVINAS, Emmanuel: as a jin. Praha Libere, Dauphin,
1997.
241
Srv. nap. TENNENHAUS, Riane: e a me, agrese a lska, aneb ena a mu v prbhu stalet. Praha:
Nakladatelstv Lidov novuny, 1995; BOURDIEU, Pierre: Nadvlda mu. Praha: Karolinum, 2000; CURRAN, Daniel
J. RENGELLI, Claire M.: eny, mui a spolenost. Praha: Karolinum, 2003; VODRKA, Mirek: Filosofie tlesnosti
djin. Praha: Hermann a synov, 2013.
242
V obecnj rovin srv. nap. KHLER, Hans: Das Principium individuationis, zugleich als Versuch einer
Ausrichtung der Probleme der Betriebswirtschaftslehre im Absoluten. Hamburg: C. Holler, 1949; ECKERT, Willehad
Paul: Thomas von Aquino Interpretation und Rezeption: Studien und Texte. Mainz: Matthias-Grnewald-Verlag,
1974; MARCIN, Raymond B.: In search of Schopenhauers quantum-mystical theory of justice. Washington, DC:
Catholic University of America Press, 2006; FORSTROM, Joanna K.: John Locke and personal identity: immortality
and bodily resurrection in 17th-century philosophy. London New York: Continuum, 2010; LUMMERT, Horst:
Principium individuationis. Norderstedt: Books On Demand, 2011.

v intencch hylemorfismu zcela neuspokojiv nebo pmo nesrozumiteln, mus se odpov hledat
znovu a pravdpodobn tomu tak bude i v budoucnosti. Kdo zvol kolektivismus, podd se a douf, e
se mu poda uniknout zodpovdnosti za sv jednn. Kdo naopak zvol individualismus, douf, e bude
moci svm jednnm alespo do neho drobnho zashnout i za cenu toho, e se vystavuje
odpovdnosti. Svoboda a jistota, odpovdnost a nezodpovdnost svoboda, nebo strach,243 to je to
cel.

243

Viz AMALK, Frantiek: stava seven v protikladech restaurace. Praha: Masarykova dlnick akademie
Brno: Doplnk, 2008. Srv DELUMEAU, Jean: Hch a strach: Podit viny na evropskm Zpad ve 13. a 18. stolet.
Praha: Volvox Globator, 1998; DELUMEAU, Jean: Strach na Zpad ve 14.-18. stlet: Obleen obec. 1.-2. Praha:
Argo, 1997-1999. Srv. tak HIGGS, Robert: Politick ekonomice strachu. Praha: Alfa Publishing Liberln institut,
2006.