-T
NÁsTI N cEsTY č EsKosI -ovENsXÉ KortUNlsTI cKÉ zEMĚDĚrsxÉ PoLl'fI KY
14. NÁsrI N cEsTY č Esrosr'ovnxsrÉ
KoMUNI s Tr c rÉ zpiraĚoĚr,sr< É
PoLrrrKY v 50. n 60. rErEcH
20. srolBrÍ s oŮnLzEvr Nn uÁsrluÝ
CHARAKTER KOLEKTI I / TZACE
ANxe MecounxovÁ _ Unnlll
JtŘí
Zemědělství se v roce 1945 potýkalo s rozsáhlými problé my a bě-
hem první ch pováleč ných měsí ců dosahovala zemědělská l"riroba nej
niž š í hobodu 30 % předváleč né ýroby (Lacina 1998: 45_48).' S kon_
č í cídruhou světovou válkou a s Postupuií cí sovětskou armádou byl
č eskoslovenskou vládou' vracejí cí se z Moskly do Prahy, l'yhláš en
v Koš icí ch dne 5. dubna 1945 Koš ický vládní program. V něm obsa-
ž ený zákaz některých tradič ní ch politických stran sice korespondoval
s vš eobecným pováleč ným posunem doleva, zemědělské veřejnosti se
dotkl dosti ner'ybí ravě. Zejmé na Republikánská strana zeměděI ské -
ho a malorolnické ho lidu a Hlinkova slovenská l'udová strana, jejichž
obnova byla zakázána, zaujimaly na č eskoslovenské m předváleč né m
venkově dominantní postavení . Zákaz těchto politicloich subjektů byl
lyhláš en pouze ve vládní m prohláš ení a nikdy nebyl právně legalizo-
ván (Pleskotová 200I : I 21), jejichýznamný volič ský potenciál před'
stavoval pro politické strany Národní froný ,,lákavé dědictví " (Rokos-
ký 2008 92_93). Ye vládě tak chyběli představitelé velkých sociální ch
skupin, jako byli zemědělci, ž ivnostní ci a obchodní ci' Skupiny ob1va-
tel, které ze své přirozené povahy byly a jsou nekomunistické , neby-
ly připuš těny k samostatné mu politické mu Životu (Suchý 2001: 95).
Stejně jako dalš í klí č ovéposty obsadili zemědělský resort komunisté ,
konkré tně 1ú lius Ďuriš ( 1904_ 1986). V jeho osobě zí skala Komunistic-
ká strana Č eskoslovenska (dále KSČ ) ýraznou pomoc při prosazování
' Srov Slezák 1996.
243
své zemědělské politiky. | ako ,,masová organizace" rolní ků vznlkl již
28. loětna 1945 pod komunistickou taktovkou | ednotný svaz č eských
zemědělců .
Provádění reforem, které měI y stabilizovat č eskoslovenské země-
dělství , se tak ocitlo v rukách komunistů . Zásahy do vlastniclq'ch vzta-
hů na venkově byly rozsáhlé . Už Koš ický vládní program obsahoval
pož adavek konÍ iskace pů dy a zemědělsh.Í ch závodů Němců ' Madhrů ,
zrádců a kolaborantů . Tzv. prYní etapa pováI eč né pozemkové reformy
tedy souvisela s osobou vlastní ka, nikoli s v'ýměrou pů dy. Probí hala
od května 1945 do jara 1946 v č eských zemí ch, na Slovensku trvala
do roku 1948. Zkonfiskovaná pů da byla přidělována do ýš e 10 ha
orné nebo 13 hazemědělské pů dy, na Slovensku bylo umoŽněno naý-
š ení až do 20 ha. Celkem změnilo vlastní ka 2 946 395 ha pů dy (z toho
byl,o 1 295 3 79 ha pů dy lesní ) ; 1 22O 7 43 ha obdrž e\ o 303 3 80 pří dělců
(č eš tía slovenš tí bezzemcí , deputátní ci, malí rolní ci) a 1725 652 ha
(z toho 1 246146 ha pů dy lesní ) si ponechal stát. V č eských zemí ch se
tato etapa pozemkové reformy dotkla 28 % zemědělské pů dy, Zatí mco
na Slovensku jen 8,8 7o (Kaplan l99I l.23).
Rok 1947 byl silně poznamenán suchem a neú rodou v celé střecl
ní Evropě. Na jeho zač átku se KSČ rozhodla zahájit ,,boj za zí skání
uětš í nynárot\ a'a jeho těž iš tě přenesla na venkov Zemědělské oby-
vatelstvo mělo mimořádnou ú lohu pro svou poč etnost a pro své po-
stavení ve společ nosti, zároveň tvořilo základnu, která dávala voleb'
ní ú spěchy nekomunistickým stranám. Dne 4. dubna 1947 prezento-
val ministr Ďuriš na sjezdu rolnických komisí v Hradci Králové svou
koncepci zemědělské politiky' která nadále veš la ve známost jako tzv
Hradecký program. Vystoupil s pož adavkem vš eobecné pozemkové
reformy, t'. parcelace veš keré pů dy nad 50 ha' předestřel řeš ení otá-
zek scelování pů dy, zemědělské daně, zemědělské ho ú věru, honit\
a sociální ho zabezpeč eni rolní ků .Hradecký program měl poslouž it
k politické mu ovlivnění zemědělské veřejnosti, předevš í m měl zí skat
podporu malých a střední ch rolní ků .od Ďuriš ova kráI ové hradecké -
ho r,ystoupení se o zemědělských pož adavcí ch zač alo mnohem ví ce
psát v novinách i mluvit ve vládě a ve sněmovně, zemědělská politi
ka na sebe strhla hlavrrí pozornost politické ho dění . K tomu poslé ze
 TŘI rí oDBo]
přispěla i tzv. Nechanická afera' jeŽ se odehrála uprostřed r.1prahlé ho
lé ta 1947 ' Během ní si komunisté ryzkouš eli, kam až je moŽné pro-
ti nejednotné demokratické opoz\ ci zajit. Zákaz a rozehnání závod'ť l
Selských jí zd'?v Nechanicí ch totiž od poč átku provázelo své volné jed-
nání a ignorování právní ch předpisů ze strany bezpeč nostní chslož ek,
ovládaných Noskoým ministerstvem vnitra. V tomto ohledu nelze
neŽ souhlasit s názorem Zdeňka ] iráska, Že nechanické události byly
vlastně předehrou komunistické ho ú nora 1948 (Jirásek 1992). Komu-
nistická historiografie interpretovala zásah v Nechanicí ch jako dů kaz
,'bdělosti" Sboru národní bezpeč nosti (dáI e SNB)' jinými slory jako
dů kaz dostateč né ho podří zení ozbrojených sloŽek státu jediné straně
(Botza 1984;21).
V č ervenci 1947 by| pří jat zákon č . 14211947 Sb., o revizi první
pozemkové reformy, na jehož základě doš lo k nrulastnění zb1tkoých
statků . Nekomunisticloi'm stranáÍ n se podařilo dosáhnout toho' ž e o re-
vizi nerozhodovalo samotné ministerstvo zemědělství ' ale revizní ko-
mise ze zástupců vš ech parlamentní ch stran. Dokonč ení pozemkové
reformy proběhlo již po ú noroYé m nastolení monopolu komunistické
moci. Dne 21. března 1948 přijalo ú tavodárné národní shromáŽdění
zákon č . 4611948 Sb., o nové pozemkové reformě, který stanovil maxi-
mální ýměru pů dní ho vlastnictví na 50 ha jaké koliv pů dy.3 Celkově
bylo od roku 1945 do roku 1949 Y Č SRlykoupeno č i zabráno (tzn.
změnilo vlastní ka) 4 I 43 148 ha veš keré pidy, z toho 2135 798 ha pů dy
zemědělské (Rokosová 2003: 151)' přič emž drobní pří dělci obdrž eli
60010 rozdělované pů dy' Zb} .tek zů stal v drž ení státu (Bureš ová 1997:
177). Nová Ústava Č SR z 9. kYětna 1948 sice stále zaruč ovala soukromé
vlastnictví pů dy jednotlivce, spoluvlastní ků č i společ ně hospodaří cí
selské jizdy s€ oI ientovaly předevš í m na jezdecký sPolt a problemaiiku chovatelstvi
koní ' PředPok] adem č ] enství bylo vlastnictví koně a opatřit si stejnokřoj' Pevnou zá-
k] adnu měly zv] áš tě v ú rodných zemědělských oblastech' tedy í na Kfálové hradecku
a Novobydž ovsku, kde pů sobil | anáků v Východoč eský sbor selskýchjí zd, který závody
v Nechanicí ch na 5. a 6. č ervence 1947 organizoval.
Vedle zákona o nové pozemkové reformé byly 2l. března t94B Přijaty i dalš í z š estjce
Ďuriš ol"jch zenědělských zákonů : zákon č . 43l1948 sb.' o zemědé lské m ú věřu, zákon
č ' 45/ 1948 Sb', o zamezení drobení pť rdy, zákon č .47l1948 sb', o sceiování pů dy, a zákon
č ' 49l1948, o zemé dělské dani; tí m byla spjněna hlavni č ást tzÝ Hradecké ho programu'
NÁsTrN cEsTY č Es(osLov!NsKÉ KoMUNI s'fI cKÉ zEMÉ DĚLsKÉ PoL1TI (Y 245
rodiny do ýměry 50 ha, nicmé ně tato záruka soukromé drŽby pů dy
brzy zů stala jen na papí ře.
Pod vlivem rezoluce I nformbyra o ] ugoslávii z č ervna 1948a na'
brala č eskoslovenská zeměděI ská politika č itelný kolektivizač ní směr.
Na venkově se zač aly š í řit zvěsti o zřizování kolchozů , které se komu-
nistickým představitelů m dařilo rozptFlovat jen se stří dav'/ mi ú spěchy.
Na podzim 1948 byla r.rypracována koncepce tzv socialistických pře'
měn v zemědělství a linie zemědělské politiky, přijatá na listopadové m
zasedání Ústřední ho ýboru (dále ÚV) KSČ , se stala souč ástí generální
linie ýstavby socialismu, oficiálně lyhláš ené na I X. sjezdu KSČ v květ
nl l949,kde zaznělo rovněž Gottwaldovo proslavené : ,,Nebude u nós
socialismu bez přechodu vesnice k socialismu".
V lednu 1949 bylo q'dáno vládní naří zení o zemědělské ýrobě po-
dle smlou'ry'' brzy následované zákonem č . 69l1949 Sb'' o jednotnych
zemědělských druž stvech (dále JZD), z23. unora I 949. Komunistická
představa o přeměně a zač lenění rolnické maloýroby do struktury
jednotnych zemědělsýh druŽstev (JZD) tak zač ala dostávat reálně.j-
š í obrysy. Cestou dalš í ho ,,rozvoje" zemědělství měl být od nynějš ka
přechod od soukomé maloýroby k socialistické velkorýrobě. Ko-
munistická propaganda rolní ky přitom nadále ujiš ť ovala, ž e kolchoz-
ní a sovchozní systé m dle sovětské ho vzoru v Č eskoslovensku nebude
realizován. Gottwaldova základní myš lenka přitom spoč í valav tom,
Že o kolchozech se nebude mluvit, ale budou se dělat. Na tomto mí stě
je vhodné poznamenat, ž e organizace, které v Č eskoslovensku vzni-
kaly pod názvem JZD' ve své podstatě druŽstry zdaleka nebyly, ne-
boť nesplňovaly nejzákladnějš í principy druž stevnictví a druž stevní
a Ve skLrteč nosti neš lo jen o kť itiku lu8oslávie, aie o nePří mou kritiku Žemé dělské politiky
vš ech zemí sovětské ho bloku' kde se teorie o tom' Že soukromá maloÚroba vŽdy nutně
Plodí kapitalismus a Že nezb} 'tným předpokladem likvidace kapitalismu v zemědělstr ije
hromadná kolektivizace zerné dělswí , dosud neuváděla v ž ivot (Rezoluce I llforn1ač niho
byra o situaci v Komunistické straně Jugoslá'Jie' Rudé práyo,29' 6. 1948). ''ZO jedini
zPů sob tzy' socialistické ho řeš ení agrární otázky rezoluce polaž olala masoyou kolekti'lazaci
soyětské ho t pu," Piš e moravská histoť ič kaJana Bureš ová a poukazuje na skuteč nost, Že
nikdo zvedení KSČ proti rezoluci neÝ] slovil Úhndy, jako to v Polsku rrdělal Gomulka
a v Mad'arsku Nagy' Č eskoslovenš ti komunisté naopak q'dávali sovětskou kolektivuaci
obecnou zákonitost výt,oje socialismu a naví c ješ tě za ýthol ú spěchů y zefiědělstýí "
''za
(Bureš ová 1994: 397-400).
 :-Y
246 TŘrTÍ oDB01
demokracie, jalými jsou dobrovolnost organizace' podí ly č lenů r'yja-
dřují cí jejich dí l odpovědnosti, druž stevní samospráva ad.5 Ústřední
ýbor strany zároveň v dubnu rozhodl' ž e v kaž dé mokrese mají b1t
jako pří kladný a přitaž I iý vzor lybu dována ,yzorn!Í ' | ZD.
Na jaře roku 1949 mí stní národní ýbory uzaví raly poprvé s rolní ky
dvojí smlouly naýrobu ýkup zemědělských r.yrobků . Zároveň
a na
odstartovala kampaň za zakládání | ZD. Nikoliv individuální schop
nosti a vlastní iniciativa, nýbrž centrálně administrativní systé m měl
nyní zabezpeč ovat prosperltu a rozvoj zemědělství . Centrum zač alo
urč ovat ýrobní plány, vstupy a ýstupy, ceny prodejů i nákupů ' do-
dávky na trh' dokonce i vnitřní organizaci a rozsah obhospodařované
pů dy. V prvně ustavovanych ] ZD se pů da obdělávala dosti primitivní -
mi, zastaralými metodami' které do JZD přináš eli bezzemci a země-
dělš tí dělní ci, kteří se stávali první mi č leny vznikají cí ch] ZD, citelně
scházely potřebné mechanizač ní prostředl< y. Jádro problé mu pomalé ho
rů stu zemědělské ýroby a potí ž íse zásobování m rozhodují cí komu-
nistič tí funkcionáři zatvrze| e spatřovali v pomalé m tempu kolektiYi-
zace. Za ,,brzdl" zr.7š ování zemědělské ýroby a za viní Lry š patných
ýsledků | ZD byli notoricky označ ováni větš í pozemkoví vlastní ci,
ocejchovaní jako ,,kulaci" č i boháč i".o Právě proti nim byla
'xesnič tí
namí řena opatření , která měla soukromé hospodaření uč init nesnesi-
telným' období let 1951_1953 se r.yznač ovalo nejen rychlejš í m tem-
pem zakládání dalš í chjednotn'ich zemědělských druŽstev a nabí rání m
K tomu podlobněji viz Bureš ová 2002:223 228,s| ezák2002:9- 19 a Feielabend 2007:
66-76.
Pů vodni ruské označ ení pro nejpokrokovějš í zemědělcenebylo v Č eskosloven
',kulak"
sku nahrazeno ž áclrr'f'm jednoslovným Úřazem. Ve větš ině pří padť l, zejmé na v ú ředÍ tí
agendě na olcesní a mí stni ú rovni, se už í valo souběŽně s pojmenování m ,yesnic\ Í bo_
háč ". Ploblematickou otázkou se ukázalo lymezení ' kdo do kategoť ie spadal'
'kulaků "
o tom' zdaje ,'kulakerď terr, kdo neplní dodávky, ten, kdo ,,rTkoří stuje", nebo Žkrátka
ten, kdo vlastÍ i ví ce neŽ 15 č i 20 ha pů dy, se vedly spory dokonce mezi nejryš š í mi
stranickými funkcionáři. Nejasné lJ'mezení ,'kulacké " katego e ponechávalo okresní m
a mí stnim lykonavatelů m noci znač ný prostor pro své volné rozhodováni o osudecl,
soukromých zemědě1ců ' Později byla spodni hranice pozemkové drŽby pro označ ení
za v řepaiských oblastech stanovena na 8 12 ha, v obilnářských oblastech
',kulaka"
lo 14 ha' v bramborářských 12 16 ha a V pí cninářslcý€Il 15 20 ha' vodí tkem k urč ení
ale nebyla jen výměra pů dy, posuŽovalo se také provozování pohostiÍ ství
',kulactvi"
nebo jjne / l\ llo'li' tslí Že viz le.h 2008: 5q ll'
NÁsT] N cEsTY Č rsKos] -ovENs(É KoMUNrsTI cKÉ zEMĚDĚLsKÉ PoLrT] KY 247
noých č lenů ,ale také novými metodami represí , uplatňovaných proti
kulaků m. Prostředků tzv. ,,tří dní ho boje", které komunistický rež im
použ í val proti samostatně hospodďí cí m zemědělců m v prů běhu ná
silně prosazované kolektivizace zemědělswí , byla celá š káI a. Jednalo se
předevš í m o následují cí :
. detailní plánovrí ní zemědělské r.yroby a přesně stanovené povin-
né dodávky rostlinných i Živoč iš nych ýrobků ;
. ,,tří dně" odstupňované ýrobní a dodávkové ú koly a trestní po-
stihy za je,ich neplnění ;
nucený ,ýkup', lé pe řeč eno násilné odní mání hospodářslých
strojů ;
zákaz najimání a zaměstnávání námezdní ch pracovní ch sil;
omezení zcizování pů dy tak, aby nedocházelo k ú niků m z ,,ku-
lacké " kategorie;
instrumenty finanč ní politiky (zq'š ená sazba zemědělské daně,
ýouč ení z daňových ú I ev z poskytování novornanŽelských
pů ič ekč i sociální ch pří spěvků ' uplatňování zásady zýš en,í ch
cen za s1už by státní ch strojní ch stanic, za pří dělové nákupy osiv
sadby, umělych hnojiv i pohonných hmot);
zásobovací opatření (dle ryhláš ek a vynosů ministerstva vnitřní -
ho obchodu nebyly posk1továny š atenky, lí stky na cukr a na mý-
dlo);
uvalení národní sprár'y nebo nucené ho pachtu ve prospěch
mí stní ho národní ho ýboru, ] ZD nebo státní ho statku;
zr,7š ování larót povinných dodávek o I 0 o/ o a \ wracováváni tzy.
kulac\ ,ch seznamů ;
zlyš ování daňové povinnosti až o 30 % ;
vytlač ování nepohodln/ ch hospodářů na okraj katastru obce
v ráÍ ncí tzý. hospodářsko-technické ú praly pů dy (dále HTÚP)
a přikazování pů dy horš í bonitní tří dy;
ýuč ování ,,kulacky" ocejchovanfch hospodářů z národní ch
ýborů ' zájmor'7ch organí zací i zJZD;
\ '} 'luč ování dětí odsouzených ,,vesnickych boháč ů " ze zeměděI
sLrych š kol a její ch pracovní zařazení na manuální práce;
 TŘETí oDBoI
. Vedlejš í trest propadnutí jmění a zákazu pobpu v dosavadní m
bydliš ti, jenž se v rozsudcí ch nad ,'kulaclcými" hospodáři zač í nal
poč í naje lé tem 1951 stále č astěji uplatňovat;
. centrálně ří zené přesidlování prováděné podle směrnice minis-
tra národní bezpeč nosti, vnitra a spravedlnosti ,,o uspořádání
některých poměrů rodinných pří sluš ní kůodsouzených uesní ckých
boháč ů " z 22. Ť ijna l95l, jež se stala základem pro celostátní
,,Akci K".
Při ukládání odstupňovaných, záměrně nadsazenych ýrobní ch
a dodávkoých norem se přihlí ž elo v prvé řadě k ,,tří dní mu profilu"
zemědělců , nikoli k přiměřenosti a objektivní m mož nostem hospoda-
ření . Tvrdost ýkupu přitom kaŽdým rokem rostla. Charakteristickou
se v procesu kolektivizace stala snaha povyš oYat i sebemenš í hospodář-
ská provinění na ú roveň ú myslných trestnych č inů .Bezpeč nost a poli'
tické orgány tak podle své potřeby mohlyté měř jakýkoliv hospodářsý
neú spěch přeměnitv ú myslnou sabotáž . ostatně ministr vnitra Václay
Nosek tlumoč il v květnu I 95I na celostátní poradě I I I . (bezpeč nost-
ní ch) referátů národní ch ýborů , ž e ,,u vesniých boháč ů je vž tlycky
dáno podezření , ž e nejde o pouhou nedodávku, ale o zálaž ný trestný
č ln".7 Atmosfé ra strachu slouž ila představitelů m moci jako l".í znamný
stabilizač ní faktor rež imu.
Nástroje násilné ho prosazování kolektivizace se přitom formálně
opí raly o již existuií cí nebo ú č elověpřijí mané zákonné normy. Ne-
dobrovolný ,ýkuf' zemědělské mechanizace byl uskuteč ňován podle
zákona č .55l1947 Sb., o pomoci rolní ků m při uskuteč ňování zeměděl-
ské ho výrobní ho plánu. Jednalo se o jeden z š esti Ďuriš oých zákonů
prezentovaných ve zmiňované m Hradecké m programu. opatření , po-
dle které ho byli boháč i" vytlač ováni na pů du v okrají ch obec-
',vesnič tí
ní ch katastrů , bylo prováděno prostřednictví m zákona č . 47 lI 948 sb'
o technicko-hospod፠slých ú pravách pů dy, neboli scelovací ho zákona.
Tento zákon, Podle ta'iné zprálT ministerstva zeměděI swí omezo-
''o
vání a zatlač oyání vesnicých boháč ů ", z 27. ledna I 95I byl
'jední m
1 Nórodní archiv (dáI e NÁ), fond (dáie r.) Ministerstvo vnitra I I - tajná spisovna' ka.ton
(dále k') 16, signatula (dále sign') 45l - Kulaci, Dopis náměstka ministra spravedlnosti
Karla Klose z 4. 3. 1952.
NÁsT1N cEsTY č !sKoslovENsKÉ KoMliNrsTI cKÉ z!MiDĚrsKÉ PoLI TI KY
z nejdů lež í tějš í chnástrojů při izolotlání vesnicých boháč ri " (Pš enič kova
1999: 29) ' V č ervenci 1950 byly i'ydány nové trestní zákony, soudní
i správní , které umož ňovaly trestní postih za postoje a č iny proti ofi
ciální politické linii r.ystav\ socialismu, jednou zjejí chž hlavní ch sou-
č ástí bylo prosazení kolektivizace zemědělství . oddily' zabezpeč ljici
ochranu jednotné ho hospodářské ho plánu, se staly ú č inným nástro-
jem trestní ho pronásledování rolní ků .Zr.7š ování daňové povinnosti
,,vesnickým boháč ů mf' z iniciatiry okesní ho nrí rodní ho ýboru (dále
oNV) č i na návrh mí stní ho národní ho ýboru (dáI e MNV) umož nil
zákon č .77l1952 Sb., o zemědělské dani, Z I 1. prosince 1952. ] í m také
vláda okresní m národní m výborů m uloŽila' aby z podkladů rad MNV
pořizovaly seznamy ,,vesnických boháč ů " a kaž doroč ně je před r.ymě-
řování m povinných dodávek předkládaly okresní m plnomocní ků m
ministerstva výkupu.
Polqn k \ Tluč ování dětí odsouzených ,'vesniclých boháč tt" ze ze-
mědělsých š kol dávaly směrnice ministerstya národní bezpeč nosti
z 24' března 1952. V č ervnu té hoŽ roku politický sekretariát ÚV KSČ
schválil zásady k provedení oč isý střední ch zemědělských š kol od dětí
s ,,kulachým' cejchem. Provedení ,,oč isý" spadalo do resortu minis-
terstva vnitra a zemědělství .s Podk] adem pro ýouč ení ze š koly byly
speciální dotazní ky zasí lané š kolám a následně MNV. Mí stní sloŽky _
národní ýbory, stranické organizace i organizace Č eskoslovenské ho
svazu mládeŽe hrály v posudcí ch na jednotlivé ž áky rozhodují cí roli.
Celkem bylo do 20. ledna 1953 prověřeno 8 938 studentů , z toho 6 466
v č eských zemí ch a 2 472 na Slovensku' Z dalš í ho studia bylo lylouč eno
5o5 ž áků ,z toho 426 v č esých zemí ch a 79 na Slovensku. Z lyl'otč e-
ných ž áků bylo 350 mladš í chosmnácti let. Z rysokých š kol země-
dělských a veterinární ch oborů bylo lylouč eno celkem 133 studentů .9
V náwzí ch zásad na ,,oč istď' zemědělské ho š kolství od dětí ,,vesnických
NÁ, f. o2l5 ' Politický sekretariát ÚV KsČ ' svazek (dále sv.) 29' alchivní jednotka (dále
a' j') I 01, Návrh zásad k provedení oč isty zemědělských š kol od dětí vesnických boháč ů
v době přázdnin ze dne ll' 6' 1952'
NA,f.O2l3 oll^ Í ,jzač níseketa át ÚvKsČ 1947 1954'sý'32,a.j'2o1' zpláva o do
konč ení oč isty zemé dělslcých š kol od dětí kulaků k20.lednu 1953' kterou olganizač ní mu
seketariátu Úv KsČ piedloŽili Jindřich Uheř alosefNepomucký sroÝ 2008: 143.
Dí lč íú daje ke dni 24. ll'
1952 uvádí Rokosová 2003' 'ech
 TŘETí oDBo]
boháč ů "bylo stánoveno, ž e nrlouč ení stldenli ,,nebudou zařazováni
do odpovědných odborných funkcí , nýbrž zásadně na manuální práci
v rostlinné výrobě".lo V plánu celé represivní akce byla rovněž ,,přeý-
chovď' mládeŽe na státní ch statcí ch v zapomenutých konč inách Č es-
koslovenska, které trpěly naprosým nedostatkem pracovní ch sil' Vy-
brány byly státní statky Albrechtice (hospodářství Studnice a Slezské
Pavlovice) na Osoblaž sku, Javorní k (hospodářství vlč ice) na Trutnov
sku a Želiezovce (hospodářswí Lontov) v Nitranské m kaji. K 20. I ed-
nu 1953 nastoupilo na státní statkT Z povolanych 381 ž áků v č esých
zemí ch 1O8 a na Slovensku 10 ž áků 'l1
Zce| abezprecedentní bylo centrálně ří zené lyhánění sedláků a je-
jich rodin z domovslofch usedlostí v rámci celostátní ,,Akce K". Postup
upravovaly směrnice tří ministrů ,,o uspořádání některých poměrů ro-
dinných přkluš ní ků odsouzených vesní cých bohóč ů " z 22. řijna 195I .
,,Ač koliv o jejich obsahu nebyla informoyána a nejednala vláda ani Nó'
rodní shromáž dění a ní kly nebyl zleřejněn, staly se splatností od 1. I is-
topadu 1951 celostátně závazným předpisem s faktickou autoritou
zákona." (Jech 2004; 26) Akce probí hala ve dvou hlavní ch etapách
s pů I roč nípřestávkou (od května do listopadu 1952) až do konce lé ta
1953, kdy byl její dalš í prů běh zastaven. Karel ] ech ďe zároveň po-
dotýká' ž e zhruba od srpna 1953 ,,přecházel její ú středně organizova-
ný prů běh do evidenč ně nepodchycené fáze na reýonáI ní ú rouni' její ž
ukonč ení během druhé poloviny padesátých let bylo krajově rozdí I né "
(lech 2004: 28). Výrok zákazu pobytu přitom mohl i'yslovit a pří kaz
k vystěhování r.ydat nejen soud, ale ioNV, přič emž se mohl vztahovat
i na rodiny hospodářů odsouzených k propadnutí celé ho .1mění ješ tě
před podpisem těchto směrnic. Tzv rodinné celky byly přidělovány
na práci ke státní m statků m podle dekretu prezidenta republiky o vš e-
obecné pracovní povinnosti z řijna 1945. Rodinní pří sluš ní cia b] í r'cí
odsouzené ho hospodáře, aniŽ by sami byli souzeni, obdrŽeli zpravidla
| o NÁ, í o2l5, sv 29, a. j' 101, Návrh zásad k provedení oč isty zemědělských š kol od rlětí
vesnických boháč ť r v době prázdnin ze dne 11' 6' 1952.
'' NÁ, f. 0il3, sv- 32, a. j' 2ol, Zpráva o dokonč ení oč isty zemědělských š kol od děti kulaků
k 20. lednu 1953, kt;rou organizač ní mu sekretaí iátu Úv KsČ předlož i] i lindřich t] heÍ
a JosefNepomuck] i sŤ ov. Bárta 2008: 196 -208 a Kovář 2004: 65'90.
NÁsTI NcilsTY č EsKosLovrNsKÉ KoMUN1sŤ lcKi zrMĚDiI -sKÉ PoI -I TlKY 251.
jen s tří denní m předstihem pří kaz k \ Tstěhování z obce a urč ení no_
vé ho bydliš tě a pracoviš tě ná státní m statku v jiné m koutu republiky.
Na odstranění z veřejné ho Života a q'těsnění nejen jich
',kulaků "
samotných, ale i jejich rodin na okraj společ nosti se znač nou měrou
podí lela dů myslná stranická propaganda' Na stránkách novin (Ru-
dé ho práva, Zemědělských novin a rů zných mutací vesnických no-
vin) a nepravidelně r.rycházejí cí ch zpravodajů se zejmé na v období
let 1951_1953 lrytvářel obraz pyš né ho, lrych1tralé ho a kruté ho ,yes-
nické ho boháč e", který přechod vesnice k socialismu, roz-
',sabotuje"
vrací JZD a poš kozuje hospodářství .l'z Rozhlasové i tiskové rePortáž e
z babické ho monstlprocesu, ale i z menš í ch regionální ch procesů do
kreslovaly obraz ,,kulakď' jako zloč ince, jehož je třeba vesnici zbavit.
o Zajiš tbvání ideologické propagandy a agitač ní ch kampaní v tisku se
na celostátní ú rovni staral tisko\ ''} ' odbor kulturně propagač ní ho oddě-
lení ÚV KSČ '" Reakce ob1vatelstva na perzekuci ,,kulacky" ocejchova-
nych hospodářů byly usměrňovány nebývale agresivní mi kampaněmi.
V době nejostřejš í ho kolektivizač ní hokurzu v letech 1951 1953 se
š tvavé č lánky proti ,'kulaků m' dostávaly na první strany'la Redaktoři
Zemědělských novin i okresní ch vesnických plátků vývořili během
tohoto období typ ,,kulaka - r,ykořisť ovatele" s následují cí mi atť ibuty,
které se ví ce č i mé ně objevovaly ve vš ech doboých periodikách; i ) Ro-
dina, jež se neú č astnilabojů pr\ 'ní ani druhé světové války. 2) Politická
obraz ,,kr-rlakď'byl v letech 1951 1953 prezentován té měř v kaŽdé m č í slevesnických
novin' \ 'ydávaných zejmé na oNV Jako ukázku š tvavé ré toriky uvedme pasáž z č lánku
Vesnicloich novin Měln icka: ,'klo je kulak? Č lověN který dí k své nu majetku lozhodoyí ] l
ve vsi, na jeho polí ch za bftlnou mzdu nebo č asto jen za potah dře17 celé rodiny, kulak je
ao!ěk, na jehož m[ rjetku, byť i po otci(h zděděné , je poť a kre| chudich lidi' Nepacho
pitelfié je to proto, ž e jst} e je přijí mali leckdes i do JzD! Nóš okres y tomto soucitu ýede.
v 52 ] ZD na naš em okÍ ese máme 25 kulaků ! A ploť o o nich I kaž dé mř} ásledují cí m č í sle
Pohovoří me. v souš aynich č I áncí ch pod nadpkem 'Kulak' budete č í st ýzpomí nky lidí naš í
yesnice' v těch '| zpomí nkách poznáte, jaki ten dnes ,hodný' pantáta opraýdu byl'" státní
okfesní aÍ clliy Mělfií k, Í . Sbí rka regionální ch novin' vesnické noví ny Mě] nicka' č lánek
''Kdo ie lulak'' z l2'kvé tnd lc5] '
NA,f' 19/ 7 Ústředni ku] turně plopagač ní komise a kulturně propagač ní oddělení UV
KsČ , arch' j. 399' viz napi Zajiš tění zpráv o ',I ihlavské m procesu"'
saboté I ď' dostala na první stra_
Popřvé se zpráva o ,,spravedlivé m trestť 'pro
',kulaka
nu Zemědělských novin uŽ v srpnu 1950, o dva roLy později ] ze hovořit o skuteč né m
honu na na předlrí ch strá1kách novin a naopak v době kolektivjzač ní kriŽe let
'kulaky"
195,t 1955 se č lánky o ,,kulací ch' q/ slq''tuji stěž í i uvniti listu.
 TŘETj oDBoI
pří sluš nost k agrární ků m nebo lidovců m. 3) Nemorální chovrí ní č asto
reprezentované ,,kulakem _ záletní keml 4) Krutost a arogance jako
charakteristické rysy chování . 5) Š patné zacházení s č eledí 'která č as-
to hladověla, zatí mco ,,kulak'měl vž dy plný stů 1. 6) Liknauy' postoj
k práci, 'i,ýadřovaný nejč astěji pří měrem,,ruce mu š ly dozadu".7) Sta-
vění křesť anské ví ry do rozporu s nekřesť ans\ rn chování m vů č ič e-
I edi. 8) MoŽné napojení ,,kulakď' na západní imperialisty, po jejichž
boku chce rozpoutat válku, aby mohl znolu 'lykořisť ovat. 9) Zá| 1ba
ve zbraní ch a lovu č asto r.yjadřovaná obratem ,,nebylo ho uidět jinak
než s flintou na ramení ". fi) Č astý poukaz na sympatie s hitlerovským
Německem. Takto poskládaná mozaika obrazu ,,kulakď' coby nepří -
tele vesnice, š ků dcea saboté ra pokroku b;ivala doplněna lysvětlovací
kampaní k aktuální m vládní m opatření m a doprovázena pádnj'rni bu-
dovate1slcými hesly.
Významnějš í č ást zemědělských usedlostí hospodářů s ,,kulaclofď'
cejchem se ve ýí č enychpodmí nkách dostávala do váž né situace, tr-
pěla nedostatkem finanč ní chprostředků , postrádala zemědělské stroje
i pracovní sí ly a dří ve č i později nutně zač í nalapokulhávat v plnění
direktivně stanovených dodávek. To posk1tovalo prostor ke kriminali_
zaci ýledků jejich hospodaření . Problé m zajiš tění dalš í ho chodu těch-
to hospodářswí nebyl č asto vů bec zohledňován' politický ú č inekbyl
i sárni statky přebí raly konfiskovanou pů du,
naprosto prvořad ý.I ZD
zatí ž enou ,,kulackými" ýrobní mi a dodávkoými ú koly, kterou nedo_
káZďy dostateč ně obdělávat. Výnosy z té to pů dy pochopitelně klesaly,
zatí mco lysoké předpisy dodávek zů stávaly. Ve zkolektivizované m so-
cialistické m sektoru se tak hromadila pů da, kterou za stávají cí ch pod-
mí nek nebylo moŽné efektivně obdělat. V dů sledku bezhlavé ho pre-
ferování těž ké hoprů myslu investice do zemědělství klesaly' a to právě
tehdy, když rostl poč et pracují cí chodkázaných na nákup potravin,
souč asně klesal poč et pracovní ch sil v zemědělství ' jehož materiální
a technická základna silně zaostávala' PoŽadavky ministra zemědělství
na zv'.ýš ení zásobování zemědělskymi stroji oproti pů vodní mupěti-
leté mu plánu nebyly ryslyš eny, prioritní bylo dál nyš ovat poč et ry-
produkovan./ ch tun oce] i na hlar''tr kaž dé ho,ve frontách na potraviny
a základní spotřební zbož í stojí cí hoob1watele.
NÁsTI N cnsŤ Y č É sl< osLovrNsKÍ KoMUNlsTlcKÉ zEMĚDĚLsKÉ PoLI Ť I (Y
Zemědělská produkce tedy silně pokulhávala za potřebami spo-
leč nosti a v ú noru 1951 byl znol'u zaveden lí stkoý systé m i na chlé b
a peč ivo, zruš ený na podzim 1949' Krom toho bylo nově zří zeno rni-
nisterstvo státní kontroly, které od 1. ledna 1952 v krají ch cestou zmoc-
něnců a kontrolorů zavádělo vš eobecný dohled nad hospodaření m se
zemědělskými ýrobky, a samostatné ministerstvo ýkupu, v jehož č ele
stanul 28. května 1952 ] oseí Krosnái Když se k I . č ervnu 1953 komu-
nistické vedení odhodlalo prové st měnovou reformu, nejen rolnická
hospodářství se rázem ocitla bez Í inanč ní chprostředků . Lidé se cí tili
podvedeni a ož ebrač eni,politiclq' kredit rež imu znač ně poklesl nejen
mezi venkovsým ob1vatelstvem. Vesměs nedobrovolní č lenové JZD
přestali váhat, když se rozš í řil tzv klí č avský pro'jev Antoní na Zápo-
tocké ho, který pronesl v sobotu 2. srpna 1953 při návš těvě přehra-
dy Klí č avau Zbeč na na Křivoklátsku. Zápotoclý toho dne přiznal, ž e
se při budování nové socialí stické společ nosti obje'r'ují mnohé chyby'
a prohlásil, ž e násilně za| oŽená JZD dávají š patný přiklad socialistic-
ké mu ,,druž stevnictví " a Že KSČ nebudejejich č lenů mbránit, budou-li
chtí t r.ystoupit: ,,Z akladat zemědětská druž stva bez rozmyslu, bez ohledu
na to, jeýI i jsme přesvědč ili ty, které do druž stva zí skóvóme, o nutnosti
té myš lenky, to je veliká otázka," řeld a zdů raznil, ž e ,,zakládání druž -
stey administratiyní a snad násilnou cestou nepomů ž e. (...) Tam lidé
nebudou pořádně pracovat, tam se jiffi pořád nebutle lí bit' a proto nám
nebudou ní c platná. A proto my otázku zemědělských druž stev budeme
muset prozkoumaL budeme je muset upevnit, budeme jim muset pomo-
ci. A
těm, kteří si myslL ž e si pomohou tí m, ž e z druž stev uteč ou, těm
mů ž eme docela otevřeně ří ci: nic si nepomů ž ete. Za několik roků budete
muset druž stya, ze kterých dneska třeba uteč ete, znoyu budovat. M7
vám nebudeme bránit, ale vezměte na vědomí , ž e zemědělskou výrobu
zýýš it musí me. Tak jako vybudujeme rcI iké prů mysloyé stayby, tak také
zvýš í me a vybudujeme moderní zemědělskou výrobu." (Sní til 1969:207 ,
209_2 t0, Pš enič ková2002: l54)
Reakce zemědělců byla pro KSČ překvapivá. Zkolektivizovaní rol-
ní ci vzali prezidenta za slovo a zač alizJZD po celé republice hromad-
ně \ rystupovat. Přestaly fungovat stovky druž stev' podle Vohryzkova
ú daje zaniklo během desetí měsí ců po klí č avské mprojeltr 1 532 pod
 TirrTí oDBoJ
nátlakem založ enychJZD (Yohryzka_Konopa: 31), ] an Kozák udával
pro stejné období rozpad pouhých 7 o/ o JZD I I I . a I V t1pu a ýrazné
oslabení č lenské základny ostatní ch (Kozák 1963: I 02). Karel Kaplan
ve své m rozboru konfliktu Zápotocké ho s Novotným piš e' ž e Zápo
toclqí inkriminovanou pasáž pronesl spatra, mimo psaný text (Kaplan
2005: 110). Pozoruhodná je v té to souvislosti exilová interpretace oty
I J| č e ý padesótých letech si národ š eptal, ž e kolchozy jsou vlastně vý-
teč ný nópad, až na to, ž e nefungují a lid je nechce. ,obtí ž e rů stu'' máchla
strana leyicí . Asi zásluhou rostoucí ch obtí ž írů stu se Antoní n Zópotoc-
ký v projevu na klí č ausképřehradě uřekl, ž e druž stel,nictuí je založ ené
na principu dobrovolnosti, a komu se nelí bí , ať z JZD odejde. Výsledek
byl neč ekaný.' (Ulč 1990: r3)
Kolektivizač ní ú silí tedy od druhé poloviny roku 1953 stagnovalo
a u mnoha rolní ků se probudila naděje v moŽnost náVratu k dří vějš í -
mu samostatné mu hospodaření ' období let 1954_1955 se vyznač ovalo
ú silí mo urč itou konsolidaci těch lZD, která odolala vlně lystupování
a udrž ela se' b1t mnohdy jako menš inová. Politické vedení rozhodlo
materiálně a finanč ně podporovat stávají ci JZD a nová zakládat jen
tam, kde pro to budou vhodné předpoklady. Zároveň byla zesí lena
ýroba mechanizač ní ch prostředků pro zemědělství . Naděje rolní ků
v poklidné samostatné hospodaření vš ak zmařilo lé to 1955, kdy politic'
ké vedení zdů razn 1lo, ž e zvyš ování zeměděI ské produkce je mož né jen
cestou dalš í ho budování socialismu na vesnici, a lyhlásilo záměr pře-
.jí t od kolektivizač ní stagnace k dalš í aktivní kolektivizaci. Na zač átku
druhé poloviny 50. let tedy přiš la nová vlna zakládání | ZD. Č eskoslo-
venské vedení KSČ zamí tlo cesttr dlouhodobějš í koexistence socialis-
tické ho státní ho a ,'druŽstevní hď' sektoru se soukromou ýrobou,.jako
tomu bylo napří klad v sousední m Polsku a Madhrsku,'s a prosadilo
koncepci ú plné kolektivizace zemědělství pod správou státní ch statků '
strojní ch (traktoroých) stanic a státní mu ří zeni podlé hajicich J7'D'
Hlavní zemědělské oblasti _ jihozápadní Slovensko, Haná, již ní Morava
i některé dalš í oblasti v č eských zemí ch byly do zač átku 60. let v pod
statě zkolektivizovány a z oficiální ch mí st bylo oznámeno dokonč ení
| 5 Charakteristiky v.i'voje zmí né ných zemi ve sledované rn období viz Bureš ová 1996:
1).4-126
NÁsTI N cEsTYč !sKosrovENsKÉ xoMUNrsTI oI (i zEMĚDir-sKÉ !orl1'tKY
sociďistické přestavby vesnice. Završ ený proces násilné kolektivizace
zemědělství byl prezentován zhruba v následují cí m sch é matu'. ,,V roce
1949 yytyč il I X. sjezd KSČ generální linii na socialistickou přestavbu
roztří š těné zeměděkké malovýroby. Nyní mů ž eme s hrt] ostí konstatoyat,
ž e tento historický a také nejslož itějš ía nejobtí ž nějš íú kol je v podstatě
splněn. (...) Socialistický sektor zví tězil také v zemědělství . (.'.) velká č ást
(,,kulaků ") byla ekonomicky likví dována bud'zá hem stótní moci, jeli-
kož nepřátelsky vystupovali proti naš emu zří zení , nebo sami y dů sledku
toho, ž e podlé hali opatření m jejich omezování , předali své hospodářstuí
do socialistické ho sektoru' Dnes již kulactvo nepředstaluje tří du, ale jen
velmi slabé zbytlq té to tří dy. (...) To umož nil mimo jiné silný t liv dělní cké
tří dy na vesnici."Dobová statistika udávala, ž e socialistický sektor (tzn.
státní statky, JZD, státní traktorové stanice) v zemědělství obdělával
celkem 85 7o veš keré zemědělské pů dy. Poč átkem roku 1960 existovalo
12 560 I ZD s ýměrou zemědělské pů dy 4 800 000 ha (Kabrhel 1960:
391-393).
Podle ú dajů ýzkumu z 90. let obhospodařoval zestátněný sek-
tor koncem roku 1960 90'9 7o veš keré zemědělské pů dy (z toho JZD
7I ,4 o/ o),1eho podil na hrubé zemědělské produkci č inil69,9 o/ o a na trž -
ní produkci 81,5 7o, zatí mco podí l osobní ch hospodářství _ záhumenků
byl 10,1 % a podí l samostatně hospodaří cí ch zemědělců 8,4 % (Bureš o-
vá 1998: 203). Zatí mco na konci 40. let poč í talokomunistické vedení
s rostoucí produkci zemědělství již v prů běhu kolektivizace, na konci
let 50. muselo pokládat za ú spěch, ž e neklesla. ú ovně hrubé země-
dělské produkce z roku l936 bylo dosaŽeno teprve ve druhé polovině
60. I et, tedy aŽ za dvacet let od konce války (Slezák 2002: 12). Zýí mavé
srovnání přinesla | ana Bureš ová, která uvádí ' ž e v sezoně 1965_66 se
světová zemědělská ýroba oproti předváleč né ú rovni zýš ila ú hrnem
o 32 o/ o, v zemich západní Evropy o 30% , kdeŽto v Č eskoslovensku
pouze o 1 % oproti ú rovni z roku 1936 (Bureš ová 1996: r24).
Po roce 1960 pokač ovali v soukromé m hospodaření polze za-
tvrzelí jednotlivci, kteří ve velmi ztí ž enych a skromných podmí nkách
vzdorovali nepří zniým podmí nkám a s maximrí lní m l1pětí m udrž o-
vali tradici sých rodů . V ó0', 70. a 80. letech n-rirrulé ho století předsta-
vovala soukromá hospodářství jen malé izo] ované ostrů vky r.1těsněné
 I
ThETi oDBol

na samý okraj zkolektivizovan'./ ch katastrů JZD č i státní ch statků (I ech

2004:62'63).Mezití m, co západoevropské stáý formulovaly a vyrvá- CÁsr 3
KOMUNI STI CKY
řely v rámci Evropské ho hospodářské ho společ enswí základy společ né
zemědělské politiky (zavedena v č ervenci 1962),'6 Chruš č ovlykreslo- STAT PROTI
vď své vize v rámci Radyvzájemné hospodářské pomoci (dále RVHP).
Poč átkem 60. let se zemědělská politika dostala do popředí v č innosti oDBOJT
- zástupci tzv lidol"y'ch demokracií
té to organizace. Úč astní ci porad
zkolektivizovaným zemědělství m _ se sice shodovali
s vesměs č erstvě
na ,,významné roli zemědělství v ú silí o zvyš ování ž ivotní ú rovně', n\ c-
mé ně země sovětské ho bloku, které zastupovali, jen těž ce překonáva-
1y ú padek zemědělství , způ sobený kolektivizač ní m ú silí ma prudloy'm
rozvojem prů myslu předeš ýh let. Není tedy divu, ž e Chruš č ov, kromě
pouč ení pěstovat kukliici (.toho, kdo význam kukuřice ješ tě nepocho-
pil, přesvědč ujeme, ba trochu nutí me (...) radí me vóm, abyste š li stejnou
cestou'), doporuč il kryt zýš ené potřeby obilí dovozem z jinych' tedy
kapitalistických zemí a lyslovil prosbu, a\ země sovětské ho bloku ne-
nalé haly na nyš ování sovětských dovozů ' naopak je sniž ovaly, neboť
SSSR nemá rezerry. Chruš č ov uváděl, ž e ,,problematí ka zeměděktví je
dož itá předevš í m proto, ž e zemědělstyí chybí rytmus uýroby prů myslu"'
a ž e 1e třeba .vytvořit v kaž dé zemi podle její ch podmí nek takoyý rytmus
zemědělské výroby, který se bude přibliž ovat prů myslu' (Kap| an 2002:
ó1_66). I takoly byl dů sledek zkolektivizované ho zemědě] ství : země
sovětské ho bloku vč etně Sovětské ho svazu nakupovďy zemědělské
produkty na trzí ch kapitalistické ho světa.

] ó PodI obné viz Neumann 2004.

Vzot citace:
VEBER, Václav; BUR_EŠ , lan et al. Třetí odboj. Kaptoly z dějil protikomufiistické rezis
tence y Č eskoslovensku v paclesátých letech 20. století . Plzeň : Aleš Č eněk, 2010. 335 s.
I SBN 978 80,7380,306-3.

KÁTALoGI ZACE v KNI ZE - NÁRoDNÍ KNI HoVNÁ Č R

Třetí o(lboj : kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Č eskoslovensku v padesáýh

letech 20. století / Václav Vebet Jan Bureš a kolektiv. Plzeň : vydavatelství a nakladatelstvi
Aleš Č eněk j Praha: Ústav pio studium totalitní ch rež imú | Metropolitni univeřzita Pť aha,
2010. 335 s.
I SBN 978 80 7380 306 3 (vydavatelství a nakladatelství Áleš Č eněk I brož .)' I SBN 978
80 872I I 44 l (ú tav Pro studium totalitní ch rež imů : brož .)' I SBN 978 80 8ó855 67 7
(M€ t roPolitni univerzita Praha : brož ')

323.251 .26,329.15
. 323.28.323. (437)
přotikomunistický odboj - Č eskoslovensko 1948 1956
politickáperzekuce Č eskoslovensko 1948_1956 Wnovóno památce dr' Milady Horókové
Č eskoslovensko sPoleč nost a politika 1948 1956 v 50. roce od vykonání justič ní vraž dy
kolektivní monogřafie

323 - vnitroPolitický vývoj' Politiclol' ž ivot [ 15]

Třetí odboj. Kapito\ z dějin protikomunistické rezistence

v Č eskoslovensku v padesátych letech 20. století
@ doc' PhDr Václav Vebeí ' Csc.' 2010
o PhDr Jan Bureš , Ph.D., a kolektiv, 2010

Recenze: doc' PhDr. Tomaš Jiránek. Ph'D.

Mgr. Kateřina Lozoú uková, Ph.D.
@ Vydavatelství a nakladatelsM Aleš Č eněk, s.r.o.' Kardinála Berana | '57l32,3o1 o0
Plzeň' www.alescenelccz, 2010
o Ústav plo studiú m totalitní ch lež imů ,si\ ýiecoya 242812,13o oo Praha 3,
www.ustrcacz, 2010
@ MetřopolitDí univerzita Praha, o. p. s., Dubeč ská 900/ 10' 100 31 Praha l0 straš nice,
wwl4.'mup.cŽ' 2010
Zdroi fotografie na obálc€| ABs, l Vyš etřovací spisy, V 2675 Brnq pří loha ke skupinové mu
\ Tš etřovací mu sPisu,,Miloslav Pospí š il a spol.; Hory Hosýnskď'

Vš echna Práva q'hrazená' Bez Předchoziho Pí semné ho souhlasu nákladatele je zak^ záno ja-
ké koliv daiš í rozmnož ováni' přetiš těni č i da1š í š iření obsahu té to knihy nebo jaké koliv iejí č ásti'
á to vč etně koPí rováni, skenování č i Převádění do elektronické podoby a uchovávání v jaLýchko-
livfiremnich č i soukromých sí tich č i databází ch'

I sBN 978-80-7380-306-3 (vydavatelstvi a nakladatelství Aleš Č eněk)

I sBN 978-80-8727l-44-l (ú tav PI o studium totalitnich rež imů )

I SBN 978-80-86855-67-7 ltrl"t.opotitni univerzita pmha)