Hladomory v Sovětském

Rusku a SSSR
1921 - 1922

1932 – 1933

1946 - 1947
Hladomor v Povolží
1921 – 1922
- zemřelo přibližně 5 milionů osob
- Nejhůře postiženými regiony byly oblasti kolem řek Volha a Ural
- výsledkem kombinace ekonomických otřesů, které začaly již v
průběhu první světové války a pokračovaly během nepokojů ruské
revoluce a ruské občanské války
- Katastrofu znásobila sovětská politika válečného komunismu
- prodrazvjorstky
- Kvůli špatným podmínkám bylo málo úrody a zničená půda Bolševici
však přesto zabavovali zbývající zásoby potravin a osiva, čímž sílu
nadcházícího hladomoru v oblasti výrazně zvýšili
- Hlad a šíření infekčních chorob
- Kanibalismus
- „V naší vesnici jí lidské maso každý, jenomže nahlas se to neříká.
Máme tam několik hospod a všechny nabízejí dětské maso.“—
Výslech muže zadrženého kvůli kanibalismu.
- Sovětská vláda z důvodů propagandy odmítala existenci
hladomoru připustit až do léta roku 1921
- Kronštadtské povstání
- humanitární pomoci poskytovala pouze domácí veřejnost a
zahraniční organizace
- Maxim Gorkij
„Do země Tolstého, Dostojevského, Mendělejeva, Pavlova,
Musorgského, Glinky a ostatních mužů, vážených po celém světě,
zavítalo neštěstí. Pokud humanitární myšlenky a pocity - jejichž
vírou ve společenský význam otřásla prokletá válka a nelítostnost
vítězů vůči poraženým - a pokud víra v tvořivou sílu těchto
myšlenek a pocitů musí a může být obnovena, nabízí tu Rusko
skvělou příležitost, jak ukázat, že lidský soucit nezhynul. Žádám
všechny čestné Evropany a Američany o rychlou pomoc ruskému
lidu
Pošlete chléb a léky. Maxim Gorkij.“—Prohlášení Maxima Gorkého v
západním tisku z 13. července 1921
 American Relief
Administration
-
Během léta 1922 poskytovala
ARA v Rusku potravu pro zhruba
10 milionů lidí denně. Vedle toho
navíc do země proudily zásoby
osiva, léků, nástrojů a ošacení.
Náklady na činnost ARA se
vyšplhaly na šest milionů dolarů.
Díky dodanému osivu se
podařilo v Rusku zajistit dobré
úrody v letech 1922 a 1923, což
uspíšilo konec hladomoru
Hladomor na Ukrajině
1932–1933
- na území Ukrajinské SSR
- způsobený industrializací, povinnými odvody a kolektivizací v
zemědělských regionech SSSR
- Sovětské vedení v zájmu rychlé industrializace a kolektivizace
zabavovalo a prodávalo obilí do zahraničí výměnou za průmyslové
technologie a zároveň se snažilo zestátnit zemědělskou produkci;
hladomor byl hlavním negativním dopadem
- Uměle vyvolaný nebo genocida?
- Zemřelo přibližně 5,2 milionu obyvatel
- Většina obětí žila v Ukrajinské SSR, byli to etničtí Ukrajinci, dále
také hlavně Rusové, Židé a Poláci
Před hladomorem populace Ukrajinců v Ukrajinské SSR (roku 1926) tvořila 80 % (23 218 860)
obyvatel, do dalšího sčítání lidu v roce 1939 jejich podíl klesl na 76,5 % celé populace (23 667
509)

- Zákon pěti klásků Zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavilo se

zásobení vesnic potravinami, pronásledovalo se a trestalo pobytem v gulagu, 10 roky vězení
nebo smrtí zastřelením za jakékoliv použití obilí i pro zaplacení práce v oblastech, které
nesplnily plány odvodu obilí.
- rolníkům byly odepřeny jejich přebytky a nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve
prospěch jiných sovětských regionů
- Podle některých historiků byl hladomor na Ukrajině cíleně způsoben politikou sovětského
generálního tajemníka ÚV KSSS Josifa Stalina
- Lze doložit výroky čelních představitelů SSSR, že si byli vědomi, že přijatá opatření způsobí
hladomor
- zlatá blokáda
- Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat
- Evropská unie uznala hladomor na Ukrajině za genocidu 15. 12. 2022
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky prohlašuje před lidem Ukrajiny,
zejména přeživšími hladomoru a rodinami i příbuznými miliónů obětí, že:
a) uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932 - 1933 na Ukrajině za otřesný zločin
genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti;
b) důrazně odsuzuje tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu, masovou represi a
porušování lidských práv a svobod;
c) s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v
letech 1932 - 1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor
ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
d) vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým
milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný
stalinský režim;
e) vyjadřuje v kontextu současné válečné agrese Ruské federace proti Ukrajině svoji
odhodlanost přispět k prosazování mezinárodních principů, včetně odhalování
pachatelů těchto zločinů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná
tragédie kdekoli na světě opakovat.
—PS PČR, Usnesení PS 6.4. 2022
Sovětský hladomor
1946–47
Událost zasáhla většinou oblasti produkující obilí, jako
je Ukrajina, Moldavsko a centrální části Ruska
Situaci způsobilo sucho, jehož účinky byly umocněny celkovou
devastací následkem války
• Sovětská vláda poskytla pomoc venkovským oblastem ze svých
obilných rezerv a požádala o pomoc Organizaci spojených národů.
Pomoc přišla také z řad ukrajinské diaspory v Severní Americe,
která minimalizovala úmrtnost.[2][3]
• Odhady celkového počtu obětí hladomoru se velmi různí a oscilují
mezi 200 tisíci a 1,5 milionem