6.

) POLITOLOGIE JAKO VĚDA, STÁT

Podotázky:
 historický vývoj, předmět výzkumu
 disciplíny politologie, vztah k ostatním vědám
 vznik a historické typy států
 funkce a znaky státu
 rozdělení států dle forem vlády, typu státního zřízení, územní struktury

 název „politologie“ – z řeckého polis (městský stát) + logos (věda)

 v některých jazycích označována jako „politická věda“ (např. angličtina, němčina)
 popisuje a hodnotí politické jevy jako moc, fungování státu, politické teorie, politické strany, politické chování lidí, politické ideologie a mezinárodní vztahy
 jako samostatná vědní disciplína se vydělila roku 1949
 úzce spolupracuje zejm. s historií, psychologií, sociologií, statistikou, právem
 definice politiky:
1) činnost zaměřená převážně na řízení státu a formování zákonů (Aristoteles, John Locke, Charles Montesquieu, Tomáš Garrigue Masaryk, Georg
Hegel)
2) činnost zaměřená převážně na uplatňování moci mezi lidmi a manipulaci občanů (Niccolò Machiavelli („účel světí prostředky“), Thomas Hobbes
(„člověk člověku vlkem“), V. I. Lenin, Adolf Hitler)
3) činnost organizační a řídící, která spočívá především ve vytváření podmínek pro rozvoj podnikavosti a tvůrčích schopností člověka (T. G. Masaryk,
Erich Fromm, Václav Havel)

Vývoj politického myšlení v antice, středověku a renesanci

 Tháles z Milétu (7. – 6. stol. př. n. l.)
o 28. května 585 př. n. l. – předpověděl zatmění Slunce, což využil k ukončení války mezi městy Lydy a Médy (prohlašoval totiž, že zatmění je hněv
bohů, který potrvá, dokud válka neskončí)
o sofisté = první placení filosofové (5. stol. př. n. l.)
 Protagoras, Gorgias
o díky cestování poznali, že existuje více druhů norem => relativismus – věci jsou relativní, lidské názory se liší, nemůžeme posoudit, kdo má pravdu
 Sokrates (5. stol. př. n. l)
o byl proti relativismu
o „Vím, že nic nevím“
o dobro je jediné, poznám-li ho, budu ho chtít i konat
o vnitřní hlas – svědomí
 Platón (5.–4. stol. př. n. l)
o jméno Platón je pseudonym („platón“ = široký), vlastním jménem Aristokles
o Sokratův žák
o spisy Ústava, Zákony
 představy dokonalého státu
 demokracii označoval za „vládu tupého davu“
 za ideální považoval sofokracii, tj. vládu vzdělaných
 uspořádání společnosti: do 20 let se všichni (zdraví) vzdělávají v gymnastice, matematice, hudbě, dialektice (tj. vývoji světa); ti, kteří chtějí,
studují ještě do 30 let, v 30–35 letech se učí filosofii, potom 15 let sbírají zkušenosti => v 50 letech se člověk může stát „královským filosofem
nebo filosofem králů“
 společné ženy a děti vládnoucí skupiny, žádný majetek
 dvakrát se pokusil svou utopii zrealizovat na Sicílii
 rozdělení společnosti: 1) vládci; 2) strážci; 3) řemeslníci a obchodníci
 z neutopických systémů upřednostňoval monarchii

 Aristoteles (4. stol. př. n. l.)

vládne zdravá forma nezdravá forma
o studoval 158 ústav různých městských států
jeden monarchie tyranie
o rozdělil formy vlády na „zdravé“ a „nezdravé“
několik aristokracie oligarchie
o v demokracii je lid sám sobě tyranem, stanovil si zákony, které jej omezují a
všichni politeia demokracie
jsou pro něj nevhodné
o politeia – vládne střední vrstva, bere se ohled na soukromé vlastnictví a rodinu
 Aurelius Augustinus (4. – 5. stol.)
o též sv. Augustin
o spis Vyznání
o spis O obci boží
 obec boží – ideál, jemuž se blíží církev
 obec ďáblova – státní instituce (myšleno římské)
 dějiny – boj mezi obcí boží a obcí ďáblovou; mír nastane, až si lidé uvědomí, že je třeba nadřadit zájmy celku nad vlastní
 Jan Hus (1369–1415) – rovnost lidí před Bohem => základy pro spravedlivý stát
 Petr Chelčický (1390–1460) – proti trestu smrti, náboženským válkám, prosazoval rovnost stavů

 Niccolò Machiavelli (15.–16. stol.)

o italský politik, filozof, diplomat
o spis Vladař
o „účel světí prostředky“
 omlouvá např. podplácení, lhaní
 morálka a politika spolu vůbec nesouvisejí
o domníval se, že v jeho době je nejlepším státním zřízením republika
o tvrdí, že panovník musí vždy myslet na horší časy a nespoléhat na pomoc jiných
 „Člověk nikdy nemá padat na zem, jen proto, že věří, že ho někdo zvedne. To se buď nestane, a i když se to stane, nejsi v bezpečí, protože
taková opora je ponižující a nezávisí na tvé vůli.“
o všechno lze ovlivnit vlastními schopnostmi
 Jean Bodin (16. stol.)
o francouzský právník, filosof, politik
 o spis Šest knih o státu
o vytvořil teorii suverenity – suverénní moc = neomezená nedělitelná trvalá moc

Vývoj politického myšlení v novověku

 nástup novověku – řeší se tzv. přirozená práva, tj. práva, která náležejí každému člověku
o právo na život apod.
o opak – pozitivní právo – vynuceno zákonem, společenskou smlouvou apod.
 Thomas Hobbes (16. – 17. stol.)
o zastánce absolutismu
o spis Leviathan
 jméno podle biblické příšery
 v přirozeném stavu vládne válka všech proti všem; východiskem je stát, ten má nad občany absolutní moc
 „homo homini lupus“ („člověk člověku vlkem“)
 John Locke (17. – 18. stol.)
o „otec liberalismu“
o panovníka lze sesadit
o rozdělil státní moc na 2+1 složky – vladařskou (výkonnou) a parlamentní (zákonodárnou) + soudní
 Charles Montesquieu (17. – 18. stol.)
o spis Duch zákonů
 rozdělil státní moc na tři rovnocenné složky – výkonnou, zákonodárnou a soudní
 fungování zákonů je určováno geografickou polohou státu, kulturními tradicemi
 Jean Jacques Rousseau (18. století)
o 1762 – dílo Společenská smlouva
 lidé by se měli podílet na výkonné moci – přímá demokracie
 v přirozeném stavu je člověk dobrý, ničí ho až kultura a civilizace
o propagoval návrat k přírodě
o důraz na city (romantismus)
 Immanuel Kant (18. – 19. stol.)
o usiloval o celosvětový mír, chtěl vytvořit mezinárodní organizaci, která by tomu napomáhala
o spis K věčnému míru
o autor tzv. kategorického imperativu
 zjednodušeně – jednej tak, jak chceš, aby ostatní jednali s tebou
 Georg Wilhelm Fridrich Hegel (18. – 19. stol.)
o organicismus – stát přirovnává k živému organismu, ten má vyšší hodnotu než jednotlivec
o vývoj společnosti – spirála
 jednota a boj protikladů
 společnost se pohybuje mezi extrémy, každé po sobě jdoucí stadium je na vyšší úrovni než předchozí
 Karl Marx (19. století)
o kritizuje kapitalismus
o dělníci si jednoho dne uvědomí, že jsou zneužívání, dojde k proletářské revoluci, vznikne beztřídní společnost
o spolupracoval s Fridrichem Engelsem

STÁT

 státy neexistovaly od počátku dějin, vytvářely se postupně na základě přirozeného vývoje dávnověkých společností
 nejprve existovaly společnosti, které byly tvořeny rodinnými příslušníky (rody, kmeny) a vedeny jedním vůdcem (stařešina, náčelník), který měl hlavní slovo
 poté, co lidé získali poznatky o přírodě a nashromáždili více praktických zkušeností, se model začal měnit
 zemědělství a pastevectví začalo být častější než kočovný způsob života – lidé, kteří se usadili, si vytvořili lepší šanci na přežití
 pospolitosti se začaly rozrůstat, rozvolňovaly se příbuzenské vztahy
 rostoucí míra společenské dělby práce si vyžádala existenci jasných a všeobecně závazných pravidel = autorita rodových vůdců začala být nahrazována
novým typem autority – poslušností vůči zákonům
 noví vládcové museli udržet společnost jednotnou, museli se tedy obklopit „specialisty“, kteří jim byli nápomocni udržet chodu všechny složky státu – např.
výběrčí daní, účetní, písaři, generálové…
 tento proces trval několik tisíc let
 vývoj: tlupa -> rod (přirozená dělba práce – muži/ženy a děti, společné vlastnictví) -> kmen (spojují se spřízněné rody, získávají větší území; vyvíjí se
soukromé vlastnictví; snaha o ovládnutí území kvůli ploše pro zemědělství) -> kmenové svazy -> stát
 vznik prvních států se datuje do 4. až 3. tisíciletí před našim letopočtem – Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie…
 stát = forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele daného územního celku v právní celek
 státní moc je nezávislá, neodvozená od nějaké jiné
 stát je tedy suverénní – vnitřní i vnější záležitosti si spravuje každý stát sám
 Chod moderního státu zajišťuje státní aparát (byrokracie)
 Počátky moderního státu začaly s centralizací 15. a 16. století
 Svrchovanost státu vznikla během míru ve Vestfálsku

Znaky státu
 území vytyčené hranicemi (i vzdušný prostor, prostor pod povrchem)
 obyvatelstvo
 právní normy a byrokratický aparát
 mezinárodní uznání
 suverenita = své vnější a vnitřní záležitosti si spravuje sám, žádný jiný stát se nesmí vměšovat do jeho záležitostí
 státní instituce jsou veřejné, na rozdíl od soukromých institucí občanské společnosti – školní či zdravotní systém slouží všem, ale soukromý podnik existuje,
aby uspokojil potřeby jednotlivce
 stát se těší legitimitě; rozhodnutí státu jsou obvykle přijímána jako závazná pro všechny členy společnosti
 stát jako nástroj ovládání – autorita státu je podporována donucováním, stát musí být schopen zajistit vynucení svých zákonů a trestání těch, kteří jednají v
rozporu s nimi. Max Weber to definoval jako monopol legitimního donucování
Teorie vzniku státu
1) Náboženská
o stát má božský původ
o poddruh – teokratická teorie – vládce povolán od Boha a je nedotknutelný (Japonsko do r. 1946)
2) Organická (patriarchální)
o stát vzniká postupným rozšiřováním rodu (rodiny); skládá se z jednotlivých částí, které tvoří celek (1 část přestane fungovat – anarchie)
3) Smluvní
o stát vzniká na základě smlouvy mezi lidmi; každý člověk je suverénní, ale vždy se musí zříct části svých pravomocí ve prospěch celku
o představitelé: THOMAS HOBBES – 16.–17.století, anglický filozof; lidé na základě společenské smlouvy zrušili přirozený stav (= stav před vznikem
státu), zorganizovali se a založili stát, předají svá práva panovníkovi, kterého nic neomezuje
o JOHN LOCKE – 17.,18.století, anglický filozof; stejně jako u Hobbese, ale panovník je omezován parlamentem zvoleným lidmi; přirozený zákon =
moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka; autor přirozenoprávní teorie (lidé jsou si od přírody rovni, jsou svobodní a mohou se
sebou i svým majetkem nakládat podle svého v mezích přirozeného zákona)
4) Marxistická
o stát je nástrojem vykořisťovatelů k ovládání vykořisťovaných (vláda silnějších nad slabšími)
5) Psychologická
o již od dětství jsou lidé náchylní k vládnutí nebo ovládání, stát = psychologický nátlak na člověka
6) Teorie násilí
o jedinec/skupina uplatňuje svou moc, manipuluje s lidmi

Historické typy států

1) Otrokářský
 Orientální despocie
o Faraon – může vše – řídí ekonomiku, je velitelem armády atd.
o Poddaní nemohou skoro nic
o Otroci nemají žádná práva
 Antické polis
o Demokratické hlasování a shromažďování, ale jen občané – ti, co se tam narodili, ženy, cizinci a otroci neměli žádná práva
o Otroci byli zdrojem ekonomické a pracovní síly, neměli však žádná práva

2) Feudální
 Hlavní moc je soustředěna v panovníkovi, který vládne skrze své feudály, kterým za zásluhy rozdá území, jež je jimi následně spravováno, klíčovou
roli měla půda
 Absolutistická monarchie – Francie za Ludvíka XIV.
 Stavovská monarchie – existovala v Polsku, panovník musel všechna důležitá rozhodnutí konzultovat se tzv. stavy (šlechta, duchovenstvo)
3) Totalitní vláda
 Moc má v rukou jeden člověk a strana
 Neexistuje dělba moci
 Vládnoucí strana kontroluje všechny aspekty života a pro svou životaschopnost využívá masivní propagandy
 Nacistické Německo, SSSR, Čína

Funkce státu
1) vnitřní
a) Bezpečnostní
o Bezpečnost (Policie ČR)
o Integrovaný záchranný systém (záchranná služba, hasiči)
o Armáda
b) Sociální
o Vyplácení podpory v nezaměstnanosti, starobních důchodů, zajištění vzdělání a zdravotní péče – obecně řečeno přerozdělování bohatství
o princip přerozdělování
c) Hospodářská funkce
o Stát se snaží vytvořit prostředí, kde se bude rozvíjet podnikání a hospodářská činnost
o vytváří státní rozpočet
o Hospodářskou situaci ovlivňuje několika způsoby: daně, cla, privatizace či změna kurzu měny
d) Právní
o Ústava a zákony, stát se snaží vymáhat dodržování zákonů a vytvářet zákonné prostředí, které bude kvalitní a spravedlivé
o vše v souladu s mezinárodními smlouvami
e) Kulturní
o Stará se o památky, vědu, výzkum a kulturu
2) vnější
a) Diplomatická
o Navazování pozitivních vztahů s ostatními státy
o Spolupráce v rámci nadnárodních organizací – EU, NATO, WTO
b) Ekonomická funkce
o Nastavení obchodních podmínek tak, aby bylo docíleno ekonomické stability a prosperity země pomocí dohod
o volný pohyb zboží, kapitálu a osob v rámci EU
o MMF, Světová banka
c) Bezpečnostní
o v ČR profesionální armáda – Armáda České republiky
o všeobecná branná povinnost od 18 do 60 let
o od roku 1999 jsme členy NATO

Úloha státu – různí filosofové, myslitelé a politici přikládají státu různou úlohu
1) Minimální stát
o S tímto návrhem přišli liberálové
o Stát má jen chránit základní lidská práva (svoboda, majetek atd.) a jinak nemá do života jednotlivců nijak zasahovat
o Stát se zde chápe jen jako arbitr, který kontroluje a nastavuje pravidla hry pomocí zákonů
 o Stát má na starosti pouze bezpečnost, ochranu hranic atd.
o Souvisí s ekonomickým liberalismem
2) Stát jako nástroj rozvoje
o Hlavně v době rané industrializace
o Stát může svou aktivní politikou chránit rozvíjející se průmyslová odvětví a pomocí cel ho chránit před konkurencí
o Tuto praktiku provozovalo Německo, Británie či USA
3) Sociálně demokratický stát
o Připouští vyšší zapojení státu do ekonomiky, vyšší daně či vlastnictví klíčového průmyslu státem
o Používá keynesiánství a pomocí vysokých daní financuje veřejné služby a systém sociálního zabezpečení
o Podporuje soukromé podnikání, ale reguluje ho
o Dnes hlavně ve Švédsku či Francii
4) Zkolektivizovaný stát
o Stalinské Rusko
o Nepřipouští žádné soukromé vlastnictví, kolektivizace
5) Totalitní stát
o Stát má kontrolu nad všemi aspekty života občanů
o Nacistické Německo, SSSR, Čína

Rozdělení typů států

1) podle formy vlády
a) Demokracie
 Vláda lidu
 Na řízení státu se mohou podílet všichni občané státu
 Přímá demokracie – přímé hlasování o různých záležitostech
 Nepřímá (zastupitelská) demokracie – lidé si volí své zastupitele
 Základní znaky demokracie: svobodné volby založené na konkurenci, právní stát, nezávislá média, svoboda jednotlivce, lidská práva, názorová
pluralita, ohledy na národnostní menšiny
 Dělba moci
b) Diktatura, totalita (Sev. Korea, Čína, Bělorusko, Kuba, Vietnam, Laos)
 jeden diktátor nebo skupina, strana
 Znaky: cenzura, manipulace voleb, nesvoboda projevu, zákaz stávek
2) podle typu státního zřízení
a) Monarchie (Španělsko, Dánsko, Belgie, Švédsko)
o Monos – jeden
o Zaručuje dědičnou doživotní vládu jednoho panovníka
o Rozdělení
o Absolutní monarchie
o Monarcha á v sobě veškerou státní moc
o Může schvalovat zákony, vládne, je velitelem armády
o Například Omán, Brunej, Saudská Arábie
o Parlamentní monarchie
o Panovník je omezený ústavou (konstitucí) nebo voleným parlamentem
o Panovník je oficiálním reprezentantem státu
o Vláda je odpovídá parlamentu, ne panovníkovi
o Například Velká Británie, ale ta není konstituční, protože nemá psanou ústavu, jen 5 dokumentů, které ji nahrazují
b) Republika
o Res publica – věc veřejná
o V čele je volený představitel
o Všechny republiky kromě Izraele mají psanou ústavu
1) Parlamentní
 V čele je předseda vlády
 Vláda je odpovědná parlamentu
 Parlament je hlavní vedoucí orgán
2) Prezidentská (Brazílie, JAR, USA)
 Prezident je volen přímo občany a je zároveň předsedou vlády
 Vláda je odpovědná prezidentovi (vybírá si vládu, na něm záleží)
 Parlament jen schvaluje zákony, nevyslovuje důvěru vládě
3) Kancléřská (Německo)
 Kancléř je předseda vlády, má výrazné pravomoci, větší než v parlamentní republice
3) podle územněsprávního členění
a) Unitární (ČR, SK, PL)
o Jednotný – s jednou vládou, jedinými zákony, jediným občanstvím
b) Federace (USA, Německo, Švýcarsko)
o Spolkový stát – složen z více zemí, které se vzdaly suverenity ve prospěch celku
o Jednotlivé části mohou mít vlastní zákony
c) Konfederace
o Svaz samostatných států
o Mohou volně spolupracovat v některých oblastech; mohou tvořit orgány pro společné zajištění obrany, zahraniční politiky, ekonomiky…
4) podle národnostního složení
a) národní stát (ČR, Dánsko, Portugalsko)
o tvořen převážně jedním národem
o příslušníci jiných národů nevznášejí žádné zvláštní požadavky
b) stát s významnými národnostními menšinami (SK – maďarská menšina)
o převládá jeden národ, ale příslušníci jiného národa tvoří významnou odlišnou menšinu, která se podílí na tvorbě charakteristických rysů života ve
státě
c) stát dvou a více národů (Belgie, Švýcarsko)
o příslušníci žádného národa nemají výraznou převahu ani zájem získat nějaké výhody
o tyto státy nemají jediný hlavní a v úředním styku používaný jazyk
d) občanský stát (USA)
o jsou národnostně velmi smíšené
o založeny na zásadách občanské společnosti
o původní národnost ustupuje do pozadí