POLITOLOGIE

= věda o autoritě, o vládách, o moci

jak šli vědy postupně? filozofie, ekonomie, sociologie, psychologie, politologie
nejmladší společenská věda
1948 – konference UNESCO – v Paříži
Aristoteles – Antika
T. Akvinský – Středověk
N. Machiavelli – pragmatismus – Vladař
Ch. L. Montesquieu – osvícenství – dělba moci ve státě
1. obecná politologie = historický vývoj, vývoj politologických škol
2. politické teorie = v minulosti a nyní
3. srovnání politologie = fungování státu
4. politické instituce
5. mezinárodní vztahy
Předmět studia
a) politologie je věda o státu
b) politologie je věda o moci
politika = činnost, jejímž cílem je prosadit své názory, zájmy nástrojem k prosazení svých cílů je
politická moc, o jejíž získání usilujeme různými prostředky
• demokratické – pluralita
• násilné
• subjektem politiky je politická strana, občanské hnutí, zájmová skupina, stát nebo organizace,
která usiluje o moc
• objektem politiky jsou sociální skupiny, na které se působí
Panství
= moc je schopnost prosadit svou vůli i proti vůli jiných. Moc založena na pocitu závaznosti či
autoritě je nazvána PANSTVÍ (Max Weber)
Typy panství:
1) tradiční – autorita založena na tradici (britská královna Alžběta)
2) charismatické – autorita založena na osobnosti vůdce (Hitler)
3) legálně racionální – autorita je podložena ústavu (demokraticky řízený stát)
DEMOKRACIE
• svoboda + demokracie = odpovědnost
• ředění národa – Ukrajinci do Česka
,,demokracie je tou nejhorší formou vládnutí, nepočítáme-li všechny ostatní, které se čas od času
zkoušely‘‘ (W. Churchill 1947)
• demokracie je vláda lidu ,,lidovláda‘‘ forma vlády, ve které nejvyšší moc patří lidu a uskutečňuje
se buď přímou účastí nebo prostředím volených zástupců
• princip rovnoprávného oprávnění vůle všech členů nějaké skupiny, můj politický názor a právo
účastnit se politického života, postoj k životu a světu
Podmínky fungování demokracie
1) svobodné a spravedlivé volby
2) právní stát (zákony)
3) fungující společnost
Formy demokracie
1) přímá demokracie – každý rozhoduje
2) nepřímá demokracie – své právo částečně na někoho přenese
Přímá demokracie
• lid si odhlasuje zákony, podle kterých se pak řídí vláda (lid přímo rozhoduje)
• athénská demokracie – plnoprávní občané hlasují na Agoře
• referendum (plebiscit) – místní, celostátní (př.: Švýcarsko)
referendum v ČR – vstup do EU 2003 → 2004 vstup do EU
Nepřímá demokracie
• zastupitelská, reprezentativní
• lid = zdroj veškeré moci
• lid volí své zástupce = přenáší část kompetencí
• reprezentanti (zástupci) jednají autonomně, odpovědnost k voličům
před 10 lety změna Ústavy – volby prezidenta
10
nepřímá volba prezidenta přímá volby prezidenta
volí Poslanecká sněmovna + senát volíme my lidé
=nepřímá demokracie =nepřímá demokracie
Dva základní pilíře demokracie
1) spravedlivé volby
2) rozdělení státní moci
Spravedlivé volby
• komunální – do městského zastupitelstva
• krajské – na čtyři roky
• parlamentní - (senátní po 6 letech, PS po 4 letech, evropský parlament po 5 letech)
• prezidentské - volby jednou za 4 roky
• všeobecné – všichni občané ČR od 18 let mají volební právo
• rovné – každý hlas má stejnou váhu
• tajné – schovat se za plentu
• přímé – já musím jít (svobodně) nikdo za mě nejde
Volební právo
• aktivní – právo volit
• pasivní – právo být volen (někdo mě zvolí)
Omezení volebního práva
• pohlaví, rasa, vzdělání a majetek
Dvě funkce voleb
1. výběr kandidátů
2. výběr programu
Volební systém
• zásady, organizace a řád voleb
• jedná se o způsob přidělování mandátů na základě počtu získaných hlasů ve volbách
1. většinový systém – vítěz bere vše
2. systém poměrného zastoupení – získané hlasy jsou převedeny na mandáty
Průběh voleb
• to, jak budou volby probíhat, řídí se to příslušnými zákony
• volby vyhlašuje prezident republiky, na starosti to má ministerstvo vnitra
Volební lístky
• obsahují seznam kandidátů na danou pozici, spolu dostane i volič i podrobné info
• volební komise – skládá se z daného počtu lidí, jejichž úkolem je evidovat voliče
Volební místnost – dána místem bydliště voliče
Volby do Poslanecké sněmovny
• konají se jednou za 4 roky
• volí se 200 poslanců poměrným zastoupením
• za každý ze 14 volebních krajů se volí poměrný počet poslanců
• politická strana je zvolena do PS, získá-li více než 5% hlasů¨
Parlament
• komory parlamentu: Poslanecká sněmovna a senát
• PS – způsob poměrný, politické strany (4 preferenční lidi)
• 200 lidí na 4 roky, 1 kolo od 21 let
• senát – volíme osobnost
• 81 lidí na 6 let, 2 kola (v 1. musí mít více jak 50% hlasů) od 18 let
Prezidentské volby
• volen na 5 let
• volby do evropského parlamentu – poměrným systémem na 5 let
Krajské volby
• volí občané daného kraje
Komunální volby
• poměrný systém, podobné jako krajské, jen zúžené na obec
• přijde plachta
co se bude dít po komunálních volbách a co je cílem?
IDEOLOGIE
= soubor myšlenek
• soustava idejí, teorií a názorů
• ucelený systém hodnot a postojů, ale vychází z realistických předpokladů a očekávání
• RAHOWA – racist holy war (rasová svatá válka)
161 sociologie > 88 politologie
revoluce
soc. skupina vláda
sekta moc
dav (anonymita) komunismus
subkultury (punk) protest
frustrace národní odpor
názory totalita
rasismus neonacismus
soc. seskupení antifašismus
SOCIALISMUS
• ideál spravedlnosti a bratrství
• kritizuje kapitalismus, kde se nedělí spravedlivě
• odmítá individualitu, ve má být plánováno státem (jeho důležitá role)
• ekonomicky zaměřen (stát = největší vlastník)
• individuality se mají podřídit většině
• odmítá soukromé vlastnictví
• zdůrazňuje spolupráci a solidaritu v kolektivu
• třídy: dělníci, rolníci, pracující inteligence
Karl Marx a Friedrich Engels – společně sepsali komunistický manifest:
• programový pamflet na připravovaného celoevropského povstání
KOMUNISMUS
• utopická ideologie
• vše ve společnosti lze rozdělit a naplánovat
• beztřídní společnost (nikdo nikoho nebude vykořisťovat)
• vize: člověk se rozděluje dle jeho potřeb
• odměnou za práci nejsou peníze, ale potřebná věc
• vývoj společnosti po spirále, zpět k prvopospolné společnosti
• předchůdcem je socialismus
Karl Marx a Friedrich Engels – společně sepsali komunistický manifest:
• základy komunistického hnutí

NACIONALISMUS
• natio = národ
• sleduje a upřednostňuje politické, kulturní a ekonomické zájmy určitého národa
• formuje se od 18. století ve Francii, Německu a Itálii
• dnes tzv. moderní pravice, hlásají zavedení přísnějších opatření vůči přistěhovalectví
JOHANN GOTTFRIED HERDER
,,nejstarší úděl života je něco nebo někoho milovat tak vroucně, aby pro to člověk nenávidět jiné‘‘
šovinismus – extrémní nacionalismus
nacionalismus - Německo postavuje všechny jako podřadné
FAŠISMUS
• fascis = sjednocení
• diktatura, která si klade za cíl obnovit vládu starých pořádků, jednoty národa, autority
tradičních hodnot i za cenu nedemokratických prostředků
• prosazuje nacionalismus, ale ne podle rasistického klíče
BENITO MUSSOLINI
NACISMUS
• národní socialismus
• rasistické teorie o nadřazenosti árijské rasy
• konflikt mezi nižší a vyšší rasou řeší vyhubení nižší rasy
ADOLF HITLER
RASISMUS
• usiluje o legitimaci biologické nerovnosti mezi lidmi
KUK-KLUX-KLAN
ANARCHISMUS
• z Velké francouzské revoluce
• odmítá jakoukoli politickou autoritu, státní moc i právní řád
• hlásá svobodu jednotlivce a dobrovolné rozhodování
FEMINISMUS
• společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění s muži
ENVIROMENTALISMUS
• usiluje o změnu politických, ekonomických a společenských zájmů, které brání snahám o
ochranu životního prostředí
POLITICKÁ STRANA
• skupina osob organizovaných s cílem získat a uplatnit politickou moc
• vznikly ve své moderní podobě v Evropě a v USA
• v 19. st spolu s volebními a politickými systémy
Druhy politických stran
• kádrové – vybírají si členy, nejsou moc početné (TOP 09)
• masové – berou kohokoliv (komunisté)
• kádrové x masové
• ideologicky úzké (SD, staré počátky) x catch all strany (ANO)
• ústavní x revoluční
• levicové x pravicové
druhy: ODS, Piráti, OVPV, ANO, SPD, TOP 09

levice pravice
pokrok tradice (konzervativní)
práva povinnosti
rovnost hierarchie
reforma reakce
Bratrství řád
internacionalismus nacionalismus

priority:
soc politika, soc. jistoty, kolektivismus
svoboda, individualismus, hierarchie
role státu:
sociálně odpovědný silný stát
minimální kompetence
demokracie:
zastupitelská, důraz na demokracii přímou
zastupitelská
společnost:
soc. rovnost, ochrana nižších vrstev
nerovnost jako motivace, oddělení soc. vrstev
stát a ekonomika:
státní zásahy do ekonomiky a hospodářství (zvýšení daní)
ochrana soukromého vlastnictví, svoboda podnikání (bez státu)
Rozdělení politických stran
podle místa v politickém spektru: ultra levice – levice – střed – pravice – ultra pravice
ultra levice = anarchistické, komunistické (KSČM, KSČ)
levice = sociálnědemokratická, socialistické, ekologické (ČSSD, strana LES)
střed = liberální (PIRÁTI)
konzervativní = pravice (KDU, ČSL, ODS, TOP 09)
fašistické, nacionalistické = ultra pravice (SPD, DSSS)
Typologie politických stran
1. strany podle cílů a charakteru vzniku
A. strany patonáže – hlavně uspokojit materiální zájmy členů
B. strany třídní
C. strany světonázorové – orientace na ideologickou či religiózní problematiku
D. strany programové
E. platformní (akční) strany – aktuální témata
tradiční x antisystémové (proti něčemu – ANO, SPD – těžko říci pro co jsou)
Stát
vnitřní – bezpečné zajištění (Policie), právní řád, ekonomie = stát pro občana
funkce
vnější – diplomacie, zahraniční obchod, ochrana území = občan pro stát
znaky státu – vymezení stálého území, stálé obyvatelstvo, státní moc (ústava), ozbrojení státu
Teorie vzniku státu
1. nábožensko-teologická teorie
jedna z nejstarších teorií, dle které stát existuje jako produkt boží vůle
2. mocenská teorie
stát jako přirozená vláda silnějšího nad slabším
3. právní teorie
vidí stát jako právní výtvor
- patriarchální teorie – stát vzniká rozšiřováním a slučováním rodin
- patrimoniální teorie – vládní moc jako moc založená na pozemkovém vlastnictví
- smluvní teorie – dle ní je smlouva mezi určitou skupinou právním důvodem pro vznik státu
4. etická teorie
stát vzniká jako mravní nutnost
Uznání státu
De Facto – dle faktu, kdykoliv odvolatelné
De Jure – dle práva, neodvolatelné
Občan a stát
• vztah je vymezen právem (pro právní stát) a ústavou (ústavním právem)
• občan může činit vše, co mu zákony výslovně nezakazují
• stát může konat jedině to, co zákon výslovně dovoluje

Občanská společnost
podstata: vytvářet nějakou hodnotu, AKTIVNÍ OBČANÉ (zajímají se o věci)
př.: neziskové konference
Občanství
• status právního uznání jedince jako člena suverénního státu
• v moderních dějinách se jako pojem objevuje po VFR (vznik občanské společnosti)
• občan smí využívat výhody, které stát poskytuje, je ale podřízen jeho mocenským orgánům, je
povinen dodržovat zákony = platit daně, vykonávat vojenskou službu
Získání občanství
• narozením – dítě získá občanství dle svých rodičů
• osvojením – adopce a dítě získá občanství ČR
• určením otcovství – po prohlášení
• udělením – cizokrajinec, který již nějakou dobu pobývá na území ČR (znalý čj)
• nalezení - babybox
Ztráta občanství
• prohlášením – právo zříci se vlastního občanství
můžeme mít max. 2 občanství, jsou i lidé bez občanství
• vyhoštění pouze pro cizince! s českým občanem NEHNEME
Dělení států
podle hlavy (prezident, král)
• teokracie – boží vláda (kdo je v čele je zbožštěn „Bůh samotný“ př.: Vatikán, Irán
• monarchie – jediný vládce (doživotně) př.: UK,
a) absolutní – moc panovníka neomezena
b) konstituční – moc panovníka omezena ústavou
c) parlamentní – moc panovníka omezena činností parlamentu
• republika – věc veřejná (v čele volená hlava státu – prezident) př.: ČR, Slovensko
a) prezidentská
b) poloprezidentská
 c) parlamentní

Prezidentský systém
1. přímá volba prezidenta – lid volí
2. pevně stanovené volební období – 2x5 let max.
3. závislost vlády na prezidentovi (jmenuje a vybírá ji)
PREZIDENT PARLAMENT

VLÁDA

VOLIČI
Poloprezidentský systém
PREZIDENT VLÁDA

př.: ve Francii
PARLAMENT

VOLIČI

Parlamentní systém
1. svrchovanost zákonodárné moci
2. princip sdílené moci (vláda jmenována se souhlasem parlamentu, podpora parlamentu)
(právo exekutivy – hlava státu, rozpustit parlament, vypsat nové volby)

VLÁDA

PARLAMENT PREZIDENT
nepodstatný – někde na straně
VOLIČI
Podle rozvržení výkonů státní moci
• centralizované stavy – řízeny z jednoho centra, v němž je soustředěna státní moc a správa
• decentralizované stavy – svěřují větší část státní moci a správy samosprávním územním celkům
Podle struktury rozlišujeme země
• unitární – jeden, na venek vystupuje jako celek (př.: ČSR 1918)
• složené – federace = (př.: ČSFR 1990, EU)
konfederace = (př.: Commonwell)
Podle základních idejí a morálních principů
národní státy státy s výraznými stát dvou či více národů
národnostními menšinami

občanské státy státy založené na