08 Základy teorie práva státu

(stát a národ, typy a formy státu, právní stát, historie české státnosti, státní symboly,
demokracie a totalita)

stát= forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní
celek
- státní moc je závislá, neodvozená od žádné jiné- je tedy suverénní
- vnitřní i vnější záležitosti si tvoří každý stát sám
. - je to organizovaná společnost (= hlava státu, dělba moci ätd)
status= ústava, řád
suverenita= nezávislost na jiném státě
právní subjektivita= vrchovanost, stát je samostatně vystupujícím právním subjektem mezinárodního
práva (je uznáván ostatními státy)
- nejsme plně svrchovaný stát, tedy jsme součástí různých organizaci (EU)
občan= člověk žijící na určitém území, platí daně, dodržuje zákony, má zde státní občanství

PRÁVNÍ STÁT
= takový stát, v němž je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva
- právní řád stanovuje i pravidla ostatních orgánů, aby nemohla být jejich moc použita proti
občanům. a pravidla chování občanů ve státě
- v právním státu je prosazována vláda práva
- vznik práva je spojen s nepsanými pravidly- tzv. zvykové právo
- moderní demokratický stát je podmíněn existencí právního řádu- hlavní zásady našeho právního
státu jsou obsaženy v Ústavě České republiky

práva státu: kontrola občanů, změna zákonů, trest za nedodržení zákonů

povinnosti státu: ochrana občanů, starat se o veřejnou správu
práva občanů: volit, profitovat z povinností státu, vyjadřovat názory
povinnosti občanů: dodržovat zákony, platit daně, starat se o okolí

FUNKCE STÁTU
vnitřní
- bezpečnostní= zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku, vnitřní zabezpečení fungování státu,
jeho orgánů a institucí na státní úrovni
- právní= zajištění práv a svobod občanů, respektování právního řádu
- ekonomická- chod státu, daně
- sociální- péče o občany, hlavně v nemoci a ve stáří
- kulturní- vytváření a předávání kulturního dědictví
vnější
- bezpečnostní/obranná- zajištění území před napadením atd.
- diplomatická/politická- mezinárodní vztahy, zajištění podmínek pro mírové bytí, udržování vztahů
- ekonomická- mezinárodní obchod
ZNAKY STÁTU
- území a obyvatelstvo- území na němž se realizuje státní moc a na kterém se vyskytuje obyvatelstvo
- organizace státu- soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem
- právo- stanovení obecně závazných politických, hospodářských a kulturních úkolů dané společnosti
a stanovení pravidel mezi chování lidí
- státní suverenita- státní moc je neomezená a nezávislá na jiné moci

globalizace = proces, který narušuje zavedený model moderní politiky, úzce se propojují kontakty
- Stát + globalizace – běžné fungování je omezeno hranicemi
globalismus = způsob myšlení sociálně jednajících a rozhodujících skupin, organizací či institucí.
Snaha reflektovat vlastní možnosti, prostředky a cíle – jako rostoucí měrou ovlivněné globalizační
vzájemnou závislostí.

TEORIE VZNIKU STÁTU

Náboženská – vychází z božského původu, panovník na zemi je zástupcem Boha, stát vychází z boží
vůle
Teokratická- božský původ není přisuzován jen státu, ale i panovníkovi
Patriarchální – vznik státu po vzoru rodiny- rpzšiřování rodiny, rodina je základ -> přirozený vznik (otec
je hlavou rodiny, rozrůstání rodiny)
Mocenská – silnější vládnou nad slabšími
Smluvní – na základě uzavřením smluv mezi lidmi (konsenzus)
Násilí- vznik státu je produkt uplatnění síly

dělení státu podle toho, kdo stojí v čele

- neboli jestli je úřad dědičný nebo volený
MONARCHIE
- dědičný úřad panovnických rodů- doživotní titul
pravidla: primogenitura- prvorozenost
- seniorát- trůn dědí nejstarší
a) absolutistická monarchie (Saudská arabie)
- absolutní moc panovníka
- panovník představuje výkonnou, zákonodárnou i soudní moc
b) konstituční monarchie
- moc panovníka je omezena ústavou (konstituce= ústava)
- moc mají i jiné instituce- parlament od panovníka přebírá zákonodárnou moc
c) parlamentní monarchie (VB,Norsko)
- panovník je nominativní hlava státu- nemá žádnou moc
REPUBLIKA
- res publica = věc veřejná
- spqr=z římského senát a lid římský
- volitelná hlava státu i představitelé politických orgánů- hlava státu není dědičná - hlava státu je
prezident
- hlava státu může být volena jak přímo tak nepřimo
- moc má formálně v rukou lid
základní složky státní moci:
- zákonodárná (legislativa) - parlament
- výkonná (exekutiva) – vláda a prezident
- soudní (justice) soudy odděleny
dělení republik podle vztahu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí:
a) parlamentní republika
- formálně má převahu parlament, ale může ji mít i vláda
- systém je postaven na dělbě moci mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní
- výkonná moc- vláda v čele s premiérem (jmenován hlavou státu) a hlava státu (v některýc
systémech může být odvolán)
dualistická exekutiva=dvousložková výkonná moc
- vláda vychází z parlamentu - vláda se mu i zodpovídá (může vyslovit nedůvěru - skládá se nová
vláda) - formálně je parlament nadřazen
- jednokomorový (monokameralismus) x dvoukomorový (bikameralismus- asymetrický x symetrický )
dolní (posl. sněmovna) a horní komora (senát)
+ typy parl. systémů (podle toho kdo má faktickou převahu) - premiérský (vláda má faktickou převahu
nad parlamentem), vláda zákonodárného sboru (převahu má parlament), stranický (koaliční vláda
nemá tak silné postavení vůči parlamentu
- ČR, Rakousko, Itálie
b) prezidentský systém
- prezident je hlava státu a zároveň premiér (jednosložková výkonná moc /monistická exekutiva)
- určuje složení vlády a vybírá ministry
- přísné oddělení zákonodárné a výkonné moci
- prezident je volen na přesně dané období, nesmí být odvolán a není nikomu odpovědný, je
velitelem ozbrojených sil
- principem je systém brzd a protivah (Americký systém Check and Balances)- vyvažují se složky
moci- zabraňuje autoritářským tendencím
- USA,Švýcarsko
c) poloprezidentský systém
- dualistická exekutiva
- vláda vychází z parlamentu
- kopíruje parlamentní systém- rozdíl je v postavení prezidenta-. má větší moc
-přímá volba hlavy státu a pevně stanovené funkční období
- prezident rozhoduje o vnitřní i vnější politice, formálně jmenuje ministry a premiéra
- prezident není odpovědný parlamentu
- prezident může být odlišného politického tábora než většina parlamentu - kohabitace (př.
Polsko,Srbsko, Francie)

Oligarchie – vláda privilegovaných, nejbohatších

Sofokracie – vláda filosofa
Aristokracie – vláda urozených, šlechty
Timokracie – vláda nejsilnějších
+ Teokracie- vláda boha, vláda z boží vůle (Starověký Egypt)

dělení státu podle územního členění

UNITÁRNÍ STÁT
= jednotný stát (jedna ústava, vláda, občanství, parlament)
- není dělen na menší celky, má jedno řídící centrum
- ČR, Skotsko, Itálie
- může být členěn na územně samosprávní celky, ale ty nemají právní postavení státu
FEDERACE
= stát, která se skládá z dalších států
-. jednotlivé státy mají větší míru samosprávy
- existují dva typy ústavy, parlamentu, vlády- federální úroveň (pro celou federaci) a státní úroveň
(pro jednotlivé státy
- Usa, Rusko, Rakousko
KONFEDERACE
- volné sdružení států, jednotlivé členské státy mají vlastní suverenitu, mohou z konfederace volně
odejít
-státy mají společné orgány, která spravují společné záležitosti- zahraniční a obranná politika,
diplomacie
- Benelux
+ UNIE- - absolutní samostatnost, svazek samostatných států, spojený osobou
jednoho panovníka, pouze společný cíl. EU

+ dělení podle rozdělení státní moci:

Centralizované – z jednoho celku je stát řízen (ČR)
Decentralizované – z více „nezávislých“ celků (Švýcarsko, USA)

dělení státu podle formy vlády

DIKTATURA
- nepřítomnost demokracie, lidé nemohou zasahovat do politiky
- vládne mocenské centrum
a) totalitní režim
- má absolutní moc nad celou společností, cílem je ovládat veškerý život společnost- všechny její
oblasti
- neexistuje rozdíl mezi soukromou a veřejnou sférou
- vše je ovládáno režimem
- stojí na ideologii (komunismus, nacismus)- ta musí být přijímána všemi členy společnosti
- jedna masová politická strana- vládne nejvyšší vedení strany- vůdce strany (př. tajemník)
- absolutní monopol má kontrolu nad ozbrojenými prostředky i prostředky masové komunikace
- systém fyzické i psych. kontroly společnosti )policie, teroristické postpy
- kontrola ekonomiky a centrální řízení
- vyžaduje aktivní souhlas
b) autoritářský režim
- mocenské centrum vláda společnosti, občané nemají podíl na pol. moci
- ALE nekontroluje společnost do všech detailů
- cílem je ovládání politiky- vytvořit monopol
- soukromí není zrušeno- zachovaná určitá oblast svobody
- chce po lidech aby se nestavěli proti režimu, nevyžaduje aktivní souhlas

DEMOKRACIE
- demos - lid, krátos- vláda = vláda lidu
- všichni občané se mohou podílet na správě státu
- prosazuje vůli většiny, menšina se musí podřídit
- přímá (lid rozhoduje o konkrétních otázkách- nástroj je referendum) x nepřímá (lid si volí zástupce,
kteří rozhudijí o konkrétních otázkách —přímá demokracie nemůže fungovat, všechny jsou nepřímé s
prvky přímé
dělení demokracie podle soutěživosti elit a různorodosti kultury
a) Většinová (majoritní/wesminsterská) USA,FR,VB
- jednobarevná vláda- vláda tvořena jednou stranou
- převaha vlády nad parlamentem
- nevyvážený bikameralismus (jedna komora má větší moc než druhá), může být i
monokameralismus
- bipartismus- u moci se střídají dvě strany
- většinový volební systém
- unitární centralizovaný stát- minimální regionální samospráva
- nepsaná ústava- vychází ze zvyků a tradic,neomezená suverenita parlamentu
- zastupitelská demokracie
- pluralismus
- závislost centrální banky na výkonne mocí
b) Konsociační demokracie (konsensuální) - Švédsko, Belgie, Švýcarsko
- koaliční vlády
- rozdělení moci mezi vládu a parlament
- vyvážený bikameralismus
- na moci se podílí více stran (multipartismus)
- vícerozměrný stranický systém
- poměrný volební systém
- federalismus a decentralizace ) snaha o to aby centrum mělo co nejméně moci
- psaná ústava- v takové formě aby bránila menšiny
- menšinové veto
- korporativismus - systém založen na shodě společenských organizací
-snaha o shodu v politice
- nezávislost národní banky

dělení státu podle národnostního složení

Národní státy – minimální množství národních menšin (Dánsko)
Státy s národnostními menšinami – Většinově se jedná o národ, ovšem se v něm žijí národnostní
menšiny (ČR)
Státy dvou a více národů (Belgie) – 1 oficiální jazyk, zpravidla federativní, 2 či více rovnocenných
národů
Občanské (USA) – ne menšiny -> mnohonárodnostní

národ= skupina lidí se společným původem, hlásící se ke stejným historickým tradicím a kultuře
- národy mají společný původ, jazyk, umění, ale pak i subjektivní rysy- vědomí příslušnosti a
loajalitu k vlastnímu národu
Kritéria národa:
- Kulturní – spisovný jazyk či společné náboženství nebo společná dějinná zkušenost.
- Psychologická – sdílení společného vědomí o své příslušnosti k danému národu.
- Politická – existence vlastního státu nebo autonomní postavení v rámci
mnohonárodnostního či federativního státu.
Nacionalismus = politika zdůrazňující význam národa, soubor symbolů a přesvědčení, jež vyvolávají
pocit příslušnosti k danému politickému společenství.

HISTORIE ČR
- 9.- 10. století – prvním státním útvarem na našem území byla Velkomoravská říše
- 10. století – Velkomoravská říše zaniká = vzniká nový útvar Český přemyslovský stát
- 14. století – tzv. Země Koruny české: České země se dostávají pod vládu dynastie Lucemburků za
vlády Karla IV. České země prosperují a vzniká pojmenování pro nový státní útvar
- 15. století – Nástup rodu Jagellonců 🡪 přesun královského centra z Prahy do Budapeště
- 1526- nástup habsburků
- 28. října 1918 – vznik samostatného Československa (České země, Slovensko a Podkarpatská Rus)
- Období tzv. první republiky (28. října 1918–29. září 1938 – podepsána Mnichovská dohoda)
- Konec tzv. první republiky a počátek tzv. druhé republiky (29. září 1938-16. března 1939)
- Protektorát Čechy a Morava mezi 16. březnem 1939 a 8. květnem 1945
- Období tzv. třetí republiky (8. května 1945-25. února 1948)
- 25. únor 1948 – komunistický převrat v ČSR (=vítězný únor) 🡪 nastolení nedemokratického režimu,
který byl orientován a řízen SSSR.
- 1960 – přijata ústava Československé socialistické republiky 🡪 změna názvu na ČSSR
- 1968 – období tzv. pražského jara (politické uvolnění v ČSSR) ukončené vpádem vojsk Varšavské
smlouvy a započetím období normalizace (obnova cenzury, rušení organizací a mnoho dalšího) →
zákon o federaci
- Listopad 1989 – pád komunistického režimu a návrat k demokracii
- 1993 – vznik samostatné České republiky
- 2004- vztup do EU

STÁTNÍ SYMBOLY ČR
- Velký státní znak - 4 pole (1. a 4. dvouocasý lev, 2. moravská orlice, 3. černá orlice)
- Malý státní znak - bílý český lev na červeném podkladu
- Státní vlajka - 3 barvy (červená, bílá, modrá)
- pokud visí (modrá nahoře, bílá vlevo, červená vpravo)
- Trikolora
- Prezidentská standarta - uprostřed velký státní znak, pod ním „Pravda vítězí“ kolem jsou ratolesti
- lemováno barvami české republiky (trikolora)
- Pečeť ČR - uprostřed velký státní znak, okolo ratolesti, celá pečeť je v nápisu „Česká republika“
- Hymna – ,,Kde domov můj“
- slova: Josef Kajetán Tyl - ze hry Fidlovačka, hudba: František Škroup, od r.1990 (1992)