Co je to ústavní právo?

= je to soubor právních norem, které upravují nejdůležitější právní vztahy ve státě

-př. základní práva a svobody občanů

-př. uspořádání státu a rozdělení státní moci a její výkon

Co je to ústavní pořádek?

= jsou to prameny ústavního pravá

-př. ústava ČR

-př. listina základních práv a svobod

Co zahrnuje ústavní právo?

-zahrnuje právní předpisy nejvyšší právní síly (tvoří vrchol právního řádu)

-hlasuje se o nich v parlamentu —> nutná kvalifikovaná většina – rigidní ústava (flexibilní – stačí
prostá většina)

Co obsahuje ústava?

1. Upravuje formu státu

2. Orgány státní moci a správy (řídí, kontroluje)
3. Rozdělení státní moci zpravidla na tři složky – (zákonodárná, výkonná a soudní moc)
4. Základní práva a svobody

-pokud nesoulad ústavy a ostatních právních předpisů řeší ústavní soud ČR

Co je to ústavnost?

= je to vláda lidu prostřednictvím demokratické vlády

Stručná charakteristika jednotlivých ústav:

1. Ústava – 1920
-během této ústavy byla ČR demokratickou, parlamentní republikou, jednotlivým státem a
v čele prezident
-zákonodárná moc (parlament, senát)
-výkonná moc (vláda, prezident, ministerstva)
-za války se tato ústava nedodržuje – po válce je obměněna a pozměněny ústavní dekrety
přes Beneše (ústava přestává platit 9. 5. 1948 poté nahrazenou novou ústavou)
 2. Ústava – 1948 (květnová)
-zaváděla lidovou demokracii
-charakteristika-
-částečně oddělovala st. Moci, vymezila základní práva a povinnosti občanů, garantovala
nezávislé soudnictví
-zrušila ústavní soud

-ústava byla formální záležitostí (realita se od ní velice vzdalovala)

-cíl = přechod od lidové demokracie k SOCIALISMU —> komunistická strana

3. Ústava – 1960
-SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA (v čele soc. strana)
-základem ekonomiky byla soci. Hospodářská soustava (plánovité řízení)
—> soc. vlastnictví … 2 formy:
-národní (státní)
-družstevní (lidová družstva)

-významnou změnou byl zákon o československé federaci (vznik r. 1968)

-vzniká federální stát složený ze dvou rovnoprávných republik (česká a slovenská) se
společným Federálním shromážděním (dvoukomorovým)

4. Ústava České republiky – 1993

—> ústavní zákon č. 1 (inspirace)
-definuje ČR jako svrchovaný, jednotný, demokratický právní stát založený na úctě k právům
a svobodám člověka a občanům

-ústava se skládá z PREAMBULE (prohlášení) a dělí se do jednotlivých článků (113 článků, 8

hlav)

 Hlava 1 – zákl. ustanovení

 Hlava 2 – moc zákonodárná
 Hlava 3 – moc výkonná
 Hlava 4 – moc soudní
 Hlava 5 – nejvyšší kontrolní úřad
 Hlava 6 – Česká národní banka
 Hlava 7 – Územní samospráva
 Hlava 8 – Přechodná a závěrečná ustanovení

Ústavní zákon č. 1:

-patří sem:

 Základní ustanovení Ústavy – zaručuje nedotknutelnost lidské důstojnosti a svobody všech

občanů v právním státě, lid je zdrojem veškeré státní moci zákonodárné, výkonné a soudní
(tyto moci jsou na sobě nezávislé), ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc
přímo
 -pro státní moc platí zásada:
-státní moc slouží všem občanům a lze ji vyplatňovat v případech, mezích a způsoby,
které stanoví zákon (nic více)

-pro občany platí zásada:

-každý občan může činit co není zákonem zakázáno a nesmí být nucen činit co zákon
neukládá, státní moc i občan = rovnost, nikdo nás nemůže zbavit občanství, hl. město je
Praha, státní symboly:
Velký a malý znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta
republiky, státní pečeť a státní hymna

Ústava ČR:

 Státní moc v ČR: jednotlivé moci jsou na sobě nezávislé, jsou od sebe důsledně odděleny
(fungují jako tzv. systém brzd a vah mezi ostatními orgány)

Princip délky moci v ústavě:

Zákonodárná – parlament
—> sněmovna a senát
Moc ústavodárná
Soudní – soudy, a ústavní soud
Výkonná – prezident, vláda, státní
zastupitelství

Územní samosprávná moc (obce, kraje)

Ústava ČR:

-funkce senátu a Ústavního soudu (kontrolují zákonnost a ústavnost)

- Veto prezidenta = právo prezidenta vrátit zákon, ke kterému má nějaké výhrady, vrací zpět
parlamentu a ten jeho veto může ovšem přehlašovat

-moc zákonodárná:

VOLBY = jsou demokratickým způsobem vytváření státních orgánů, kdy lid jimi
přenáší svou svrchovanost na zastupitelské sbory – tyto volby jsou: parlamentní, prezidentské,
krajské a komunální

VOLEBNÍ PRÁVO = jedno z nejdůležitějších práv občana

AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO = právo volit – má každý občan od 18 let v ČR

PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO = občan má právo být volen/být zvolen, do Sněmovny od

21 let a do Senátu od 40 let

POLITICKÝ SYTÉM = je založen na dobrovolném vzniku a volné soutěži politických

stran – je zde vyjádřen tzv. politický pluralismus (pluralitní demokracie)

Principy volebního práva:

1. Všeobecnost = právo volit má každý občan ČR, kterému je nad 18 let

2. Rovnost = každý volič má 1 hlas a ten má stejnou váhu (jako každý jiný)

3. Přímost = občan nevolí ani volitele ani delegáty, kteří by teprve zvolili poslance či senátory,
ale volí bezprostředně a osobně (zastoupení u voleb není přípustné)

4. Tajnost hlasování = prostory za plentou pro úpravu lístků

Ústava ČR – parlament

 moc zákonodárná je představována výlučně jen voleným Parlamentem

 parlament je tvořen dvěma komorami:

1. Poslaneckou sněmovnou (dolní komora)

2. Senátem (horní komora)

 vztah obou komor není rovnocenný

—> sněmovna – kontroluje parlament, je tedy nad parlamentem

 legislativní proces = tvorba právních norem

1. Poslanecká sněmovna

-poslanec se volí 4 roky, celkem jich je 200

-poměrné zastoupení – nevolíme poslance, ale politickou stranu

-podle úspěšnější strany má strana poslanců ve sněmovně (větší vliv, když jich je tam více z té dané
strany) ↑

-čím úspěšnější strana u voleb byla, tím má více míst ve sněmovně ↑

-poslancem = každý občan ČR, nad 21 let

-poslanecký mandát = zmocnění – oprávnění, které poslanci svěřili voliči —> je SVOBODNÝ =
poslanec vykonává svůj mandát osobně a není přitom vázán žádnými příkazy

Senát:

-jsou (senátoři) voleni na 6 let —> každé dva roky se obnovují 2 senátoři

-senát má 81 senátorů

-jsou voleni většinovým systémem

-senátorem může být zvolen každý občan ČR nad 40 let

-senát neprojednává zákon o státním rozpočtu

-poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident či 120 % hlasů poslanců (větší o polovinu nejméně
– přehlasování musí být větší nejméně o polovinu)

Práva a povinnosti členů Parlamentu:

-povinnost se účastnit jednání Sněmovny

-právo na informace (zejména od vlády)

-za přestupky nejsou potrestáni

-INTERPELACE = základní nástroj kontroly vlády (ze strany Parlamentu)

-absolutní imunita platí pro hlasování a za projevy v Parlamentu

-přestupky ne (imunita), příslušné komory, pokud souhlasí ve vyšetřování případu

Legislativní proces:

= proces schvalování zákonů

-obě komory —> rozdílné postavení v zákonodárném procesu

-návrh zákona může podat: vláda, skupina poslanců, poslanec, senát, zastupitelstvo kraje

-pokud přijde návrh od vlády —> jde do poslanecké sněmovny

-pokud přijde návrh od ostatních —> vláda má právo se k tomu vyjádřit a to takto:

a) ANO – řeknou

b) 30 dnů se nevyjádřili vůbec – takže to znamená ANO

c) NE – řeknou a jde to do poslanecké sněmovny s odůvodněním proč řekli ne

-hlasovat: v PS 1/3 poslanců musí být (zúčastnit se hlasování) —> PS řekne ANO – jde to do senátu,
kde platí většinový systém a nebo řeknou NE (když ne, tak to hned skončí)

—> senát může říci ANO a nebo vrátit to

s připomínkami, či to zamítnout - pokud se hlasuje o návrhu s připomínkami stačí většinový systém, a
pokud to chce PS prosadit ten návrh bez těch připomínek – musí tam být absolutní většina

Moc výkonná – exekutiva:

-prezident

-vláda

-ministerstvo

-správní úřady

-státní zastupitelství

Prezident:

=hlava státu

-zastupuje stát navenek, reprezentuje stát

-jedná se o většinový volební systém

-pasivní volební právo na úřad občany je 40 let

-má absolutní imunitu

Absolutní imunita = za přestupky není stíhán

-pouze za vlastizradu může být stíhán

-i kdyby udělal něco nezákonného nemůže být stíhán pouze po ukončení jeho služby

Pravomoci prezidenta?

-rozdělení pravomocí mezi prezidenta a premiéra stanoví ústava

-prezident jmenuje vládu a přijímá její demisi, za určitých podmínek může i rozpouštět poslaneckou
sněmovnu

-má právo vracet PS zákony k novému projednání = suspenzivní veto

-jmenuje soudce ústavního soudu

-je vrchním velitelem ozbrojených sil (jmenuje a povyšuje generály)

Vláda:

=je vrcholným kolektivním orgánem moci výkonné, řídí a kontroluje administrativní aparát

-skládá se z předsedy, místopředsedů, ministrů

-za své činnosti je odpovědná PS

-předsedu vlády i ministry jmenuje a odvolává prezident¨

-vláda může vydávat nařízení

-vláda rozhoduje jako kolektivní orgán

-členové vlády: ministři – řídí jednotlivá odvětví národního hospodářství a státní správy (resorty) a
stojí v čele ministerstev

Předseda vlády = premiér

-podepisuje právní předpisy – ústavní zákony, zákony, nařízení vlády

-vyhlašuje nouzové stavy při nebezpečí

-je zastupitelný pouze místopředsedou

-jmenuje ministry

-spolupodepisuje rozhodnutí prezidenta republiky

-podává demisi

Demise = odstoupení z funkce, ze služby

Státní zastupitelství:

= je to soustava státních úřadů

-ochrana veřejného zájmu v rámci své působnosti

-je významným činitelem výkonu spravedlnosti

-realizuje právo státu a stíhání osob, které se dopustili trestných činů – podává veřejnou žalobu

Státní zástupce – povinnosti

-ochrana základních práv a svobod, do nichž je zasahováno v trestním řízení, a to nejen obviněného

- kontroluje činnost policie

-má oprávnění pozastavit trestní stíhání (pochybení, málo podložený případ, neboli málo důkazů)

-má pravomoc kontrolovat výkon trestu (ve věznicích, výchovných ústavech atd.)

-má oprávnění prodloužit vazbu (podat návrh na prodloužení vazby)

-soustava státního zastupitelství: okresní, krajské, vrchní a nejvyšší zastupitelstvo

-nejvyššího státního zástupce navrhuje ministr spravedlnosti a je jmenován vládou

Kolektivní právo musí být zveřejněno ve sbírce zákonů!

Soudní moc

-soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy

-soudy jsou určeny především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu
právům

-poskytuje ochranu práv občanů

Úkoly soudnictví:

-ochrana práv a svobod občanů

-rozhodovat o občanských a trestních věcech

-zajišťovat ochranu základních práv a svobod

-zajišťovat kontrolu ústavnosti stáních aktů

-zajišťovat kontrolu zákonnosti aktů státní správy —> (státní soudnictví)

Výkon soudnictví

=organizační způsob rozhodování

-rozhoduje se:

1. SAMOSOUDCE =soudce z povolání

2. SENÁT = soudci, soudce + přísedící

3. POROTA = laici rozhodující ANO/NE v USA (Americe) – soudci posuzují právní otázky

Moc soudní

=funkcí státu

-státní orgán, zastupuje je stát

-rozhodnutí soudců jsou závazná a jsou vynutitelná státní mocí

Druhy soudů

-u nás existují 2 typy soudů:

1. První stupeň = okresní a krajské soudy

-více se využívají okresní soudy

2. Druhý stupeň = vrchní, nejvyšší, krajské soudy – jsou zde odvolávací soudy (řeší odvolání)
MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY = NEJVYŠŠÍ SOUD A NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD

Nejvyšší správní soud

-žádné odvolávání

-podávají se mimořádné opravné prostředky

Soudce

-nad 30 let

-ukončení VŠ vzdělání

-do funkce je jmenován prezidentem

-pokud rozhoduje sám —> samosoudce

-jeho činnost je taxativně vymezená Ústavou – rozhoduje o zrušení zákonů

-jmenován na dobu neurčitou

-konec funkce v 70 letech

Ústavní soudce

-na 10 let ve funkci

-skládá se z 15 soudců

-musí mít 10 let praxe

Nejvyšší kontrolní úřad

-vykonává kontrolu, jak ČR hospodaří, a kontroluje státní rozpočet

-v čele je prezident a viceprezident

Česká národní banka (ČNB)

-péče o cenovou stabilitu

-ČNB je řízená bankovní radou v čele s guvernérem

-do pozice je jmenuje prezident ČR

-oprávnění tisknout peníze – emisní banka

-dohled nad ostatními bankami

Listina základních práv a svobod

=je součástí Ústavy ČR

-najdeme ji v listině

-nezrušitelná, nezničitelná

-tato práva jsou zaručena všem bez rozdílu rasy, barvy pleti, víry, původu

-má 6 hlav:

1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ = všichni jsou svobodni a rovni

2. ZÁKLADNÍ LISTINA PRÁVA A POLITICKÉHO PRÁVA

3. PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN

4. PRÁVO HOSPODÁŘ., KULTUR. A SOCIÁLNÍ

5. PRÁVO NA SOUDNÍ OCHRANU

6. SPOLEČNÁ USTANNOVENÍ
Správní právo

-princip nadřazenosti a podřazenosti

-upravuje výkonnou správní moc, veřejnou správní moc (fin. úřady), územní samosprávy

-oblasti působení: obec, inspekce, školství, zdravotnictví, kultura, policie = veřejný pořádek,
samospráva

SPRÁVA = výkon oprávnění, obstarávání a kontrolování určitých záležitostí

Druhy:

1. veřejná správa – vykonává ve veřejném zájmu a správa veřejných záležitostí —> používá se princip
legality = vše vychází ze zákona, veřejné záležitosti, ve veřejném zájmu

2. soukromá správa – týká se to občana, správa soukromých věcí v soukromém zájmu soukromými
občany, správa vlastních záležitostí, týká se občanů (potvrzení o studiu, pas, občanka, řidičák)

1. uplatňuje se princip legality – veř. správa uplatňuje

2. mohu činit vše, co mi zákon nezakazuje

Správní právo dělení:

1. Část obecná

2. Část zvláštní

1. Část obecná = společná pro celou oblast správního práva, platí pro celou veřejnou správu,
obsahuje úpravy, zásady, pojmy, instituty, platí pro celou veřejnou správu

2. Část zvláštní = souhrn předpisů na jednotlivých úsecích veřejné správy, obsahuje hmotně právní
úpravu jednotlivých, předpisy, které se zaměřují na určité úseky veřejné správy (stavební právo,
vodní právo, živnostenské právo)
Jiné dělení:

1. Právo hmotné = práva a povinnosti (vymezuje a upravuje)

2. Právo procesní = týká se to procesů (soudní procesy, přestupkové řízení) – jak máme postupovat
v daném procesu (jak je třeba právo uplatnit a jak postupovat)

Prameny správního práva

-v tomto právním odvětví existuje celá řada pramenů práva (předpisů), které se vyznačují

-celá řada pramenů práva

-vyznačují se: různou právní sílou (podle významu), dochází k častým změnám

Prameny druhy: Ústava, mezinárodní ratifikované smlouvy, zákony, nařízení, vyhlášky

Správní akty

-výsledek činnosti správních úřadů – orgánů státní správy = správní akty

-př. nařízení vlády, vyhlášky obcí, krajů, ministerstev,

-dělíme je na: normativní a individuální

1. normativní:

-jsou výrazem právní formy realizace veřejné správy

-obsahují pravidla chování

-nerespektování či neplnění těchto pravidel může být právem sankciováno – SANKCE

-jsou v souladu se zákonem a Ústavou (tzv. jsou pod zákonem)

2. individuální:

-jednostranný právní úkon (projev vůle)

-př. rozhodnutí o přijetí J. Nováka ke studiu na vysokou školu, vydání stavebního povolení paní A.
Malé

-je to jmenovitě určené

-rozhodnutí o přijetí vs vyloučení

Subjekty správního práva:

=vykonávají veřejnou správu, jako např.:

-orgány veřejné správy (obec, kraje – úřady)

-veřejnosprávní korporace (kraje, obce)

-zájmové korporace (komory – např. podnikatelů, lékařů)

Rysy správních aktů:

--omezenost:

-soulad se zákonem

-zásah do práv adresátů jen v nezbytné míře

-bezprostřední právní závaznost

--konkrétnost:

-jak v souladu, ve způsobu vyjádření věci, ve které je rozhodováno

-tak i ve způsobu určení adresátů

--cíl konkrétnosti:

-vyjádření obsahově, ve způsobu

Přestupkové právo:

-součástí správního práva

-zákon o přestupcích

Přestupek=protispolečenské chování, méně závažný čin

-od 15 let jsem plně trestně odpovědna za trestní čin

-odpověď za přestupky: prezidenti, senátoři

-rok na projednání spáchaného přestupku

-pak už nebudu odpovědna za přestupek (když to do té doby nestihnou projednat)

-druhy napomenutí: pokuta, napomenutí, zákaz činnosti, propadnutí věci

-zvláštní skupinová opatření (ochranná opatření) – (vandalismus) – zákaz vstupu

-pokuty: 1. bloková – výše do 1 000 Kč (hned na místě)

2. příkazné řízení – až 4 000 Kč

-do 10 000 Kč je to přestupek (něco ukradneme)

-u mladistvých pouze maximální pokuta 5 000 Kč

-od 16 let (podnikáme) můžeme dostat 50 000 Kč pokuty

-splatnost pokuty: 1. obecná – 30 dnů

2. exekuce – nezaplacení do 30 dnů, zabavení majetku

Účastníci přestupkového řízení – dotčení

=je osoba obviněná

-navrhovatel (zabývající se)

-poškozený

-vlastník věci

-odvolání do 15 dnů (odvolat se)

-odpor (podat odpor ve stejné lhůtě)

Správní řízení:

-správní řád (je pramen)

=přezkoumává již pravomocné rozhodnutí veřejné správy

-zjišťuje, zdali někdo byl v právu či nebyl v právu

-přezkoumává, jestli byl někdo krácen na svých práv či byl v právech či nebyl

-přezkoumává se zákonnost a věcná správnost (ten obsah)

Stádia správního řízení:

-zahájení správního řízení

-správní rozhodnutí

-dokazování (skutkový stav se zjišťuje – pomocí důkazů)

-opravné prostředky

-exekuce