Tvorba právních norem může být autoritativní, generativní

+ Autoritativní – imperativní – tvorba nějakou autoritou, zákonodárcem, která má oprávnění

právo tvořit

+ Konsenzuální – např. tvorba mezinárodních smluv – na základě konsenzu – státy jsou si

rovny

+ Spontánní – opakování určitých zvyklostí

Právo heteronomní a autonomní

Heteronomní - finální adresáti nemohou bezprostředně ovlivnit obsah právních pravidel, právo udáno
nám z vnějšku

Autonomní – např. uzavřená smlouva mezi jednotlivými subjekty, v mezích práva heteronomního

Legislativní proces
- Legislativní návrh – v obecné rovině jákykoli návrh na vznik právní normy

Fáze legislativního procesu vyplývající z ústavní a zákonné úpravy

1. zákonodárná iniciativa – problematika, kdo může podat návrh zákona a zahájit legislativní proces

2. projednání návrhu zákona – jak se postupuje dále po uplatnění zákonodárné iniciativy

3. hlasování o návrhu zákona – cílem legislativního procesu je přijmout zákon - 2. a 3. fáze společně
prolínají, obvykle se hlasuje více, než jednou

4. promulgace zákona – ověření legislativního procesu - vyhlášení zákona předepsaným způsobem -

případné ověření ústavnosti z hlediska procedurálního a věcného před vstupem do platnosti

Zákonodárná iniciativa

- právo navrhnout zákon není nezadatelným právem, bývá upraveno v ústavách příslušných států -
toto právo je pozitivněprávní - stanoven okruh subjektů, které mohou zahájit zákonodárný proces

- z komparativního hlediska se jedná především o 2 okruhy subjektů, tedy - poslanec/skupina

poslanců (člen/členové zákonodárného sboru; není obvyklé, že i jednotlivec může předkládat návrh
zákona) - vláda (odbor vládní legislativy Úřadu Vlády ČR koordinuje činnosti jednotlivých ministerstev,
návrhy zákonů připravují jednotlivá ministerstva a poté tyto postupuje vláda se zákonodárnou
iniciativou; v čele odboru vládní legislativy stojí člen vlády) - Senát Parlamentu České republiky (jako
celek, jako horní komora parlamentu) - zastupitelstva krajů

- prezident České republiky nemá právo zahájit legislativní proces, nemá zákonodárnou iniciativu;
prezident republiky má zákonodárnou iniciativu v poloprezidentském typu republiky - lidová iniciativa
v některých státech, kdy občan zastupuje skupinu petentů - pro porovnání s Evropskou unií, zde má
právo zákonodárnou iniciativu pouze Evropská komise

- zahájení legislativního procesu je předložením návrhu zákona představiteli parlamentu, v ČR

konkrétně předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen PSP ČR)
- jediná výjimka, návrh Zákona o státním rozpočtu může předložit pouze vláda a tento návrh
projednává poslanecká sněmovna – v České republice má Senát pozici slabší, než PSP ČR

Ústavní soud v rámci svých pravomocí je oprávněn zrušit určitou část předpisu v případě, že by
odporoval vyššímu právnímu předpisu, jsou rušeny nálezem

Je-li návrh zákona přijat, putuje do senátu

Na roveň zákonu je postaven – zákonná opatření senátu

Každý zákon vychází ve sbírce zákonů, platnost nastává uveřejněním do Sbírky zákonů platnost a
účinnost není shodná, pokud tak není upřesněno, pokud není upřesněno nabývá účinnosti po 15
dnech od zveřejnění (legisvakanční lhůta)

Zákon o mezinárodním právu soukromém je vnitrostátní právní předpis.

V mezinárodním právu neexistuje žádná autorita s možností vydávat závazné právní normy, ty jsou
vydávány na základě konsenzu

Nařízení – spojován s nařízením vlády, ta může vydat nařízení k jakémukoli zákonu

Vyhláška – ministerstev a jiné ústřední úřady státní správy

Obecně závazná vyhláška – vydávána zastupitelstvy obcí a krajů, jde o formu samosprávy

Vnitřní předpisy – předpis, kterým právnická osoba, ať už veřejnoprávní nebo soukromoprávní,

upravuje práva a povinnosti svých pracovníků, členů, zaměstnanců či zástupců v rámci své působnosti.