1.

Přednáška

Právo v MO
- Je účelový soubor právních norem upravující právní vztahy vznikající mezi subjekty v rámci MO
Široké pojetí – zajímají nás vztahy mezi státy a mzn. organizacemi a mezi státem a podnikateli
Úzké pojetí – zajímají nás vztahy mezi samotnými podnikateli

Oblasti úpravy (odvětví) práva v MO:

- Mezinárodní právo veřejné – MPV (jako samostatná oblast)
- Mezinárodní právo soukromé (to je jedním z právních odvětví vnitrostátního práva, je to soubor právních
norem, které upravují soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem)
- Evropské právo primární + sekundární
- Vnitrostátní právo: veřejné a soukromé

MPV – upravuje vztahy mezi subjekty mezinárodního práva, především vztahy mezi státy či mezi státy a
mezinárodními organizacemi nebo mezi mezinárodními organizacemi navzájem (v některých případech i stát
vs. jednotlivec (diagonální smlouvy, mezinárodní smlouvy v oblasti dopravy)
Subjekty mezinárodního práva:
- Suverénní nezávislé státy (subjektivita plná + neomezená)
- Mezinárodní organizace (subjektivita: omezená (předmětem činnosti), odvozená (od vůle a pravomocí států
přiznat ji. Není to automatické – př. EU (až Lisabonskou smlouvou se stala mzn. organizací)

Obsah subjektivity:
- Právo uzavírat mzn. smlouvy
- Právo přijímat jednostranná opatření (akty mzn. organizací adresované členům)
- Právo mít a požívat imunity a výsady
- Povinnost nést mezinárodněprávní odpovědnost

Smlouvy doprovázející vznik mzn. organizací:

Smlouvy, které jsou zakládací listinou mezinárodních organizací, obsahují zpravidla statut meziná- rodní organizace,
včetně určení jejího názvu a sídla, její cíle, zásady činnosti, podmínky členství, prá- va a povinnosti členů, strukturu
orgánů a jejich kompetence a způsob financování. Kromě zakládací smlouvy uzavírají členské státy smlouvu se
státem, ve kterém bude mít daná mezinárodní organizace své sídlo (tzv. sídelní smlouva) a smlouvu o výsadách a
imunitách mezinárodní organizace, včetně jejich orgánů a pracovníků, v členských státech (tzv. imunitární smlouva)

Nadstátní mzn. organizace – znaky:

- Orgány, které tyto organizace vytváří, jsou zbaveny povinnosti respektovat pokyny členských států
- Pravidla, která organizace přijímá, jsou pro členy závazná, ikdyž se s nimi nestotožňují  přímá podřízenost
pravidlům organizace
- Způsob rozhodování: většinové, obecná závaznost
- Nezávislost financování
- „kvaziparlamentní“ soudní orgány

Prameny Mezinárodního práva veřejného

2 základní prameny:
1) Mzn. obyčej – dlouhodobě zachovávané pravidlo chování, kterému je přiřazena právní závaznost. Nutné
obecné přijetí – praxí. Ta by měla být: Rozšířená, reprezentativní, opakovaná, stejnorodá (nereagovat pořád
na nové podmínky), nepřetržitá, dlouhodobá (avšak u tohoto je posouzení relativní). Porušení obyčeje musí
vést ke vzniku odpovědnosti.
2) Mzn. smlouvy: ujednání 2 či více subjektů mzn. práva, kterými si vzájemně vymezují svá práva a povinnosti
+ pomocné/doplňující prameny: např. obecné právní zásady, soudní rozhodnutí, jednostranné akty států,
jednostranné akty MO, ekvita, atp.

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY – dělení

1
 I) NORMOTVORNÉ – platné obecně - např. smlouvy o diplomatických stycích
KONTRAKTUÁLNÍ – tj. normy směřující k úpravě konkrétních vztahů a situací
II) Dvoustranné x vícestranné x mnohostranné
III) Regionální x partikulární x univerzální
IV) Krátkodobé (1-5 let) x dlouhodobé x časově neomezené
V) Otevřený (volný přístup – přistupující stát jen vydá prohlášení) x polootevřené (přístup závisí na splnění
některých podmínek – př. EU) x uzavřené (nepřipouští se přístup dalších států z důvodu například
teritoriálního omezení
VI) Prezidentské x vládní x rezortní
VII) Dle obsahu: politické x hospodářské x kulturní
VIII) Klasické x diagonální x soukromoprávní
Klasické  dle toho, kdo je adresátem těch mzn. smluv z hlediska práv a povinností, státy v nich na sebe
berou povinnosti, přijímají práva – např. Smlouva o vymezení státních hranic
Soukromoprávní  obsah těchto smluv se týká vnitrostátních subjektů (PO, FO). Podepsal a uzavřel je
stát, ale práva a povinnosti z toho mají PO, FO – např. Smlouvy o mzn. dopravě
Diagonální  vyjadřují vztah mezi státním orgánem a cizí PO, FO – např. stát x zahraniční investor. Např.
Smlouvy o podpoře a ochraně investic, Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění…

Akty mezinárodních organizací

- Jejich vydání je odvozováno od statutu mzn. organizace
 Akty (rozhodnutí) směřující dovnitř té organizace samé - ZÁVAZNÉ
 Akty směřující k členským státům (př. příspěvky) - ZÁVAZNÉ
 Akty směřující k 3. stranám (státům či mzn. organizacím) – přiznávající práva, nikoliv ukládající povinnosti –
ZÁVAZNÉ JEN POKUD JSOU PŘIZNÁVÁNA NĚJAKÁ PRÁVA
Závaznost aktu je dána jeho statutem.
. smluv ve vnitrostátním právu

Vždy musí dojít k implementačnímu (transformačnímu) aktu – tj. akt státu, kdy závazek z mzn. smlo
Platnost a působnost mzn uvy se stane součástí vnitrostátního práva. Způsob recepce není jednotně stanoven, je
tedy věcí každého státu, jak zajistí dodržování závazků ve své zemi. Způsoby recepce se většinou odlišují jak mezi
jednotlivými státy, tak i ve vztahu k jednotlivým pramenům mezinárodního práva.

Způsoby jak může dojít k tomuto aktu:

INKORPORACE (také jako formální transformace, implementace) – obsahová shoda. Jde o jednoduché přenesení
obsahu mzn. smlouvy do vnitrostátního pramene práva. Příklad – Náš směnečný a šekový zákon je implementací
Ženevské úmluvy.
RECEPCE – jde o odkaz na mzn. smlouvu obsažený ve vnitrostátním prameni práva
PUBLIKACE – mzn. smlouva je publikována ve vnitrostátních sbírkách
OZNÁMENÍ – je jen oznámeno, že byla uzavřena mzn. smlouva, z oznámení vyplývá, co je jejím obsahem, je to
takové méně formální

Mnoho států, především evropských (včetně ČR) řeší základní postavení mzn. smluv nebo i dalších norem mzn. práva
přímo v Ústavě. Ústava ČR – článek 10 – obecná recepční norma  uvádí aplikační přednost mzn. smluv před
vnitrostátní úpravou!

EVROPSKÉ PRÁVO

2
Primární x Sekundární

Primární  je vytvářené čl. státy z jejich vůle (např. Mezinárodní smlouvy o přidružení). Rozhodování konsenzem.
Sekundární  je vytvářené orgány EU v rámci jejich pravomocí a působností

PRINCIPY:
Proporcionality  limituje aktivity EU na cíle EU
Subsidiarity  řešit věci na úrovni, která je tomu nejblíže

Dále rozlišujeme pravomoci svěřené: výslovně x implicitně

Lisabonská smlouva přináší (v Hlavě I Smlouvy o fungování EU) rozdělení kompetencí mezi EU na jedné straně a její
členské státy na straně druhé.

Rozlišují se následující základní kategorie pravomocí:

1. výlučné,

2. sdílené (členské státy je - s výjimkou činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru a společné
politiky v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci - vykonávají v rozsahu, v jakém je nevykonala EU) a

3. podpůrné, koordinační a doplňkové.

3
Prameny sekundárního práva EU:
 Nařízení – přímá závaznosti
 Směrnice – nepřímá závaznost – transformační akt
 Rozhodnutí (zejm. soudního dvora EU)
 Doporučení + stanoviska

1.cvičení

100% váha – ústní zkouška

V 8.týdnu je Průběžný test (, obsahem látka za 7 týdnů výuky, otevřené i uzavřené otázky, nutnost napsat alespoň na
50%, možné jedenkrát opakovat), na posledním cvičení je případová studie (vychází ze cvičení, možné využít
učebnice, výpisky, zákony…..rozebírá se pak u ústní zkoušky, nemá žádnou váhu, přihlédne se k ní u ústní zkoušky)

2.přednáška

Směrnice – mají nepřímou závaznost, závazné jen co se týče obsahu, nikoliv formy. Je stanovena lhůta, v rámci které
by mělo vnitrostátní právo být přizpůsobeno směrnici. Jinak hrozí sankce ze strany EU, zejm. finančního rázu – např.
pozastavení dotací. Formální transformace (Transformační akt) – k tomuto způsobu implementace směrnice do
vnitrostátního práva se přiklání většina států, vč. ČR.

Př. EU reagovala na četné krachy cestovek v zemích EU – ochrana spotřebitele. Bylo třeba lépe upravit vztah mezi
cestovkou a klientem. EU: Zaprvé - povinné pojišťování cestovek proti úpadku. Zadruhé - regulovala cestovní
smlouvu. Do ČR práva: přijetím zákona o podmínkách podnikání v cest. ruchu. Ten zákon má dvě část – I. Pojištění
cestovek (nová zákonná úprava), II: novelizace ustanovení upravujícího cestovní smlouvu. Transformace tedy
přinesla novou úpravu a novelizaci stávajícího.

Koncepce směrnic, systémová pojetí směrnic

4
Směrnice měly původně harmonizovat, sbližovat právní systémy ČZ. Byla dána minim. harmonizace (např. v oblasti
spotřebitelského práva) – tj. minimální standart, který měl platit ve všech státech. Ale situace v ČZ byla různá. Minim.
standarty byly už překročeny v některých státech. Prováděno šetření – co ČZ to jiné spotřebitelské právo – cíl
harmonizace se nenaplnil – státy mohly jít nad ten minim. standart. Přijaty opatření aby byly stanoveny limity, o kolik
státy mohou směrnici překračovat – harmonizování právní úpravy.

Rozhodnutí (zejm. soud. dvora EU) – jsou primárně závazná pro adresáty řízení, účastníky sporu. Rozhodnutí jsou
současně výkladovými pravidly pro evropské právo.
Precedenty (Cassis de Dijon – volný pohyb zboží)

Cassis de Dijon

Případ se týkal dovozu francouzského likéru Cassis de Dijon do Německa a jeho následného prodeje společností Rewe. Jedná se
o likér z černého rybízu, který obsahuje od 15 do 20 % alkoholu. V Německu platil zákon, který zakazoval prodej výrobků
s názvem ovocný likér s obsahem alkoholu nižším než 25 %. Německé spolkové Ministerstvo financí povolilo dovoz tohoto likéru,
nikoli však jeho prodej. Dovozce argumentoval, že se jedná o opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení
zakázané Smlouvou o Evropském hospodářském společenství (EHS). Evropský soudní dvůr dal dovozci za pravdu. Současně
odmítl i tezi, že opatření má za úkol chránit spotřebitele před matoucí reklamou, neboť německý spotřebitel je zvyklý, že ovocný
likér obsahuje minimálně 25 % alkoholu, a to z toho důvodu, že by vhodnějším opatřením bylo dostatečné označení výrobku.
Soud svým rozhodnutím vytvořil také princip vzájemného uznávání, tedy že zboží v souladu s právem vyráběné a obchodované v
jednom členském státě může být dováženo do ostatních členských států.

Dále soud stanovil, že „[p]řekážky pohybu v rámci Společenství, které jsou důsledkem rozdílné národní právní úpravy týkající se
obchodu těchto výrobků, mohou být akceptovány jen potud, pokud taková ustanovení jsou shledána jako nezbytná pro splnění
oprávněných požadavků vyplývajících zejména z nutnosti efektivního fiskálního dohledu, ochrany veřejného zdraví, poctivých
obchodních transakcí a ochrany spotřebitele.“ Tyto čtyři podmínky soud vytvořil jako změkčující opatření nad rámec možností
vymezených v článku 36 SFEU.

Doporučení a stanoviska – nejsou závazné, naznačují směrování orgánů EU a jejich legislativní záměry. Bílá kniha o
evropském smluvním právu – jak by se měla ubírat úprava smluvních vztahů. Knihy různé barvy – barvy dle toho zda
je to jen prvotní nápad, či jasnější konkrétnější nápad

Právo vnitrostátní (tj. právo jednotlivých států)

- Právo veřejné x soukromé
- Veřejné právo upravuje veřejnoprávní vztahy (tj. vztahy vertikální: stát x PO), právo procesní (na pomezí),
trestní, finanční…. Subjekty v nerovném postavení. Převažují kogentní normy (od nich se strany nesmí
odchýlit ani dohodou, odchylky jen v rozsahu v jakém to ta právní úprava umožňuje – podnikatel a finanční
správa – dohoda o odchylce neplatit tento rok daně)
- Soukromé právo upravuje soukromoprávní vztahy (tj. vztahy horizontální – účastníci na stejné úrovni, vztahy
rovnocenných subjektů, ale ani soukromoprávní vztahy nejsou zcela rovnocenné – jiné ekonomické situace,
věk, zkušenosti – Škoda MB x malý dodavatel náhradních dílů, snaha právní úpravy vyrovnat postavení
zvýšením povinností pro slabší/silnější stranu). Dispozitivnost právní úpravy – smluvní volnost. Co není
zakázáno, je dovoleno. Široká smluvní volnost.

Soukromoprávní vztahy z mzn. prvkem – je třeba určit rozhodné právo – Buďto volbou práva (dohodou, není to nijak
omezeno – lze zvolit libovolný právní řád, lze vybrat i právo státu třetího, pokud to strany uznají za vhodné) nebo
pomocí kolizních norem.
V případě veřejnoprávních vztahů je ho třeba určit pomocí kolizních norem - směřují k určení práva toho silnějšího
(právo toho státu, cizí subjekt se musí přizpůsobit).

Volba práva však nemusí být určena písemně, ale zpravidla to ve smlouvě je, v závěrečných ustanoveních. Při volbě
práva je vhodné zvažovat tyto dvě věci:

- Mělo by nám to právo být dostupné (i po jazykové stránce, a taky abych se měla s kým poradit)
5
 - Orgán, který bude ten spor řešit, musí být schopen to dané právo aplikovat (pokud si vyberu finské právo,
určit, aby to řešil soud ve Finsku

Struktura Kolizní normy

- Kolizní norma nám říká, jaké právo bude použito
ROZSAH – jaký okruh vztahů je normě podřízen; např. Smlouvy o dílo
NAVÁZÁNÍ – Hraniční určovatelé (tj. kritéria pro určení rozhodného práva) – Např. Sídlo zhotovitele a tak je dán
právní řád, který bude aplikován.
Nebo např.: Právní vztahy týkající se nemovitostí se řídí právním řádem státu, kde ta nemovitost stojí

V případě soukromoprávních vztahů – vytvořilo se odvětví MZN právo soukromé – to je vnitrostátním odvětvím
práva, je to souhrn právních norem, které upravují vztahy soukromoprávní povahy s mzn. prvkem (vztahy rodinné,
obchodní…). Vyčlenilo se evropské mezinárodní právo soukromé.

Mezinárodní prvek:
- Subjekt je ze zahraničí
- Objekt (Předmět) vztahu je v zahraničí
- Skutečnost, která je rozhodná pro vznik právního vztahu, nastala v zahraničí (smlouva uzavřena v zahraničí,
k pojistné události došlo v zahraničí…)
- Souvislost (podmíněnost jiným právním vztahem s mezinárodním prvkem) – věřitel (D) – dlužník (F), půjčka
se v měně státu A. Věřitel se dohodne s třetí osobou (D), že bude jako ručitel ručit za dluh zahraničního
partnera ručit. Pak vztah mezi Věřitelem a ručitelem je vztahem s mzn. prvkem. Vztah vnitrostátního
subjektu je souvislostí vztahu, kde jeden člen je zahr. Subjekt

Prameny MPS
- Mzn. Smlouvy
- Právní akty EU
- Vnitrostátní právní předpisy
- Pomocné prameny práva (např. vykládací práva, obchodní podmínky)
-
Kolizní normy lze hledat ve 4 pramenech:
- Římská úmluva z roku 1980 (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy)
- Nařízení Řím I. – (Nařízení EP a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). Je to
nařízení, které určuje rozhodné právo pro smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem v rámci většiny
členských států Evropské unie. Obsahově navazuje na Římskou úmluvu z roku 1980.
- Nařízení Řím II. (Nařízení EP a Rady č. 864/2007 o právu rozhodném pro nesmluvní závazkové vztahy)
- Zákon č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém

6
Nařízení Řím I.
Věcná působnost stanovena pozitivně – závazky ze soukromoprávních smluv. Nařízení se použije před soudy
členských států EU na smluvní závazkové vztahy podle občanského, obchodního a pracovního práva, které mají vztah
k více státům bez ohledu na to, jestli je právo určené na jeho základě právem některého z členských států nebo ne.
Použije se na smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009.

Negativně
- Nepatří sem Statusové otázky, závazky z předsmluvních jednání, ani závazky ze směnek a šeků a jiných
převoditelných CP, ani pojistné smlouvy, ani rozhodčí smlouvy a dohody o volbě soudu
Řím I. teda určuje kolizní normy, které by platily, pokud by nedošlo k volbě toho práva. Řím I. Upřednostňuje volbu
práva. Nelze obcházet nutně použitelné normy zahraničních (cizího) práva.
Nelze změnit právo jen proto, že to které bych měl použít, vyžaduje povolení, které mně se nechce shánět.

Kolizní normy používají tři základní hraniční určovatele

- bydliště (místo podnikání; u PO místo ústřední správy)
- Poloha věci
- Místo dražby

Výjimka: Výhrada veřejného pořádku místa soudu –

- jde o právní institut v oblasti MPS
- soud může odmítnout aplikovat cizí právo, pokud by důsledky aplikace byly v rozporu z principy právní
úpravy místa soudu. Pokud by použití cizího práva bylo v rozporu s principy, na nichž stojí domácí právní
úprava.

Př.: Způsobilost uzavřít manželství je určena právem státu, odkud ženich či nevěsta pochází. V ČR je to 18 let,
avšak lze zplnoletit osobu starší 16 let. České právo považuje hranici 16 let za nepodkročitelnou. Pak je tu v ČR
cizinec ze státu, kde je hranice 14 let. Způsobilost se tedy řídí právem, odkud cizinec přísluší, Cizince je 15, tudíž
je to v rozporu s ČR, takže před českými orgány se vzít nemůžou, max. na ambasádě. Účinky aplikace cizího práva
by narážely na principy českého práva.

Působnost rozhodného práva

- Je určena existencí a platnosti smlouvy
- Výklad
- Plnění závazků
- Důsledky porušení závazků vč. Náhrady škody
- Zánik závazků vč. Promlčení
7
 - Důsledky neplatnosti smlouvy

Nařízení Řím II. – věcná působnost

- pozitivní: mimosmluvní závazkové vztahy (z civilních deliktů, závazky z bezdůvodného obohacení, jednatelství bez
příkazu, z předsmluvního jednání

Řím II. dává přednost volbě práva (také), pokud nedohoda – využije se kolizní normy. Zde je 1 hraniční určovatel:
místo vzniku škody, které určí příslušný právní řád.

Aplikační posloupnost (hierarchie) právních norem

Máme 3 oblasti práva: MZN, EVROPSKÉ,VNITROST. právo, každé má své prameny

MZN smlouvy – mají aplikační přednost před vnitrostátní právní úpravou, MZN smlouvy tvořeny dispozitivními i
kogentními normami. V hierarchii nejvýše kogentní normy (to jsou Akty EU – nařízení)

Smluvní ujednání: výslovná a odkazující (vykládací pravidla, obchodní podmínky). Výslovná mají přednost před
odkazujícími. V textu smlouvy vady do 10 dní, v obchodních podmínkách lhůta 15 dnů. Pak bude mít 10denní lhůta
přednost před obchodními podmínkami (15dní)
2.cvičení

Problémy při určování rozhodného práva

 Nejednotnost (rozdílnost) kolizních norem - každý stát si ty kolizní normy vytváří dle svého (s ohledem
např. na ekonomické zájmy, když je stát spíš importér – pak určí, že kupní smlouvy se řídí právem kupujícího
– nahrávám domácím subjektům, exportér - prodávajícím)
Kolizní normy v rámci EU dnes skoro úplně stejné – víceméně odstraněno
 Konflikt kvalifikací (skrytý střet zákonů) – odstranitelný asi nikdy; pojmy, které kolizní norma používá,
nemusí mít v různých právních úpravách stejný obsah (ačkoliv mohou znít stejně). Např. Německo pojmu
nemovitosti podřazuje i lodě, ČR ne.

Podstatné náležitosti smlouvy se řídí právem státu, ve kterém je smlouva uzavřena. Jaký to je stát?
Když se účastníci sejdou a spolu na 1 místě podepíšou – místo podpisu.
Mezi nepřítomnými:

8
Teorie doručení = platí, že smlouva je uzavřena ve chvíli, kdy navrhovatel dostane vědět, tudíž sídlo/ bydliště
navrhovatele
Teorie odeslání = smlouva je uzavřena ve chvíli, kdy je odeslán bezvýhradný akcept smlouvy, tudíž sídlo a bydliště
akceptanta

 Zpětný a další odkaz. Zpětný odkaz: kolizní norma státu A odkazuje na právní řád státu B, kolizní norma
státu B odkazuje na právní řád státu A. Státy to řeší tak, že řeknou, že zpětný a další odkaz nepřijímají –
abstrahují od existence kolizních norem státu B – tudíž potom není nic co by řeklo „my to nechceme, vemte
si to zpátky“. Jak skončí ten ping pong – dali jsme rozhodnout státu B, on mi to vrací, no tak rozhodnu to já.
 Časový nesoulad - Podle čí kolizní normy se určí rozhodné právo? Záleží na soudu. Pokud bude rozhodovat
český soud, bude rozhodovat podle českých kolizních norem. Který soud? Ten, na kterém se dohodli. Pokud
se nedohodnou, rozhoduje soud v zemi žalovaného. Kdy k tomu dojde, že bude určeno toto rozhodné právo
pro posouzení celé záležitosti?  Až já podám žalobu (zahájení sporu), soud bude rozhodovat, podle jakého
práva bude spor posuzovat. Takže u volby práva dohodou to vím dopředu (jaké právo bude použito),
zatímco u kolizních norem musí být nejdřív spor a pak se teprve dovím, podle jakého práva se bude
rozhodovat. Volba práva – předem vím, jaké budu mít možnosti, při nedohodnutí práva to dopředu vědět
nelze.

Úniková doložka
– ustanovení, které říká, že ten soud, co rozhoduje, pokud dospěje k závěru, že ta situace má bližší vztah k právu
jiného státu, než na které odkazují kolizní normy, má rozhodovat dle tohoto jiného práva. Je na úvaze soudu a jeho
zdůvodnění, zda tam takovouto souvislost najde. (Mexičan koupí od Čecha na českém veletrhu věc, než ještě odletí
tak ji prodá dalšímu Čechovi – bude se rozhodovat dle českého práva, není důvod rozhodovat dle mexického –
předmět nepřekročil hranice ČR, váže se to k českým subjektům, stalo se to v Česku….). Př. Francouzské soudy si vždy
najdou důvod, proč by se mělo rozhodovat dle francouzského práva (zboží přeletělo nad Francií )

3.přednáška

Lex mercatoria
- systém nezávislý (není návaznost) na právu států – právo mzn. obchodníků, někdy se staví do protikladu s právem
MO. Prezentuje se jako svébytná oblast právní regulace, samostatná právní úprava. Je to právo, které by mělo
fungovat, aniž by tu bylo státní donucení – hlavně když je velká ekonomická nerovnost subjektů.

9
Prameny práva mzn. obchodníků:
- Mzn. obchodní zvyklosti – tj. praxe, která se v oblasti MO vytvořila a která v daných obchodních vztazích
existuje.
- Obecně uznávané právní principy a zásady (např. princip smluvní volnosti, dobré víry, princip že smlouvy
mají být dodržovány - Pacta sunt servanda). Porušení těchto principů je koneckonců porušením práva a
právních norem.
- Institucionalizované dokumenty – formulářové smlouvy, obchodní podmínky subjektů vstupujících na trh,
závaznost je dána projevem vůle těch stran, tím že se na ty dané podmínky odvolávají
- Formulované soubory zásad smluvního práva – snaha principy formalizovat;
Zásady mzn. obchodních smluv UNIDROIT 2004
Principy Evropského smluvního práva

Kupní smlouva

- Základní smluvní typ, jeden z nejfrekventovanějších

- Kupní smlouva je v rámci tuzemského práva dcl pestrá – existuje mezinárodní kupní smlouva – Úmluva OSN
a mezinárodní koupi zboží (Vídeňská úmluva), dále je úprava koupě v NOZ, je to dále ještě strukturováno:
- Obecná ustanovení, dále zvláštní ustanovení týkající se koupě movité a nemovité věci, pak ještě zvláštní
ustanovení, která upravují prodej zboží v obchodě a koupi závodu + existují vedlejší ujednání při KS
Postup užití zákonné úpravy jde od zvláštního k obecné – např. prodej zboží v obchodu (spotřebitelský vztah – začít
zvláštními ustanoveními, když nenajdu, posunu se ke koupi movité věci, pokud tam zas není vše, pomůžou mi obecná
ustanovení a pokud ani tam nenajdu odpověď, pak postupovat dle analogie podobnosti – dle obecných principů
dané právní úpravy. Potřeba vnímat odchylky a zvláštnosti.

Kupní smlouva – historie

Snaha států sjednotit právní úpravu v této oblasti, snaha o alespoň harmonizovaný právní předpis.
Jedna z prvních aktivit v tomto směru: 50. léta – mzn. smlouva která upravovala dodávky zboží mezi státy RVHP, už
tehdy měla tato smlouva přednost před vnitrostátní právní úpravou. Procházelo řadou změn.
Polovina 60.let – snahy na půdě OSN:
1964 – přijaty dvě úmluvy v Ženevě (také jako ženevské úmluvy o mzn. KS)
1)Úmluva o jednotném zákonu upravujícím MKS - Úmluva řešila otázku práv P, K
2)Úmluva o jednotném zákonu týkajícím se uzavírání MKS - Úmluva řešila otázku vzniku samotné KS

Úmluvy však nezískaly potřebný počet ratifikací, nestalo se pro signatářské státy právně závaznými. Ale byl to určitý
signál pokračovat 
Vznikla Úmluva OSN o mzn. koupi zboží - podepsáno 1980, československá republika signatářem – na těchto
dokumentech se českoslovenští zástupci podíleli, vedlejším produktem Ženevských úmluv byl Zákoník MO (přijato

10
1963), doplňovalo to Hospodářský zákoník a Občanský zákoník. Byly tři zákony, kde každý upravoval svébytnou
oblast ekonomických vztahů.
Ke vstupu Úmluvy v platnost byla nutná ratifikace
11let trvalo, než československá právní úprava začlenila do systému regulace tuto úmluvu.
Úmluva OSN má 4 části:
1. 1. část - vymezuje působnost úmluvy,
2. 2.část – řeší uzavírání úmluvy – návaznost na Ženevu
3. 3.část - koupě zboží – práva P, K
4. 4.část – závěr. ustanovení – směřují k úpravě vztahů samotných signatářských států, řeší podmínky vstupu
platnost, revizí atd.
V prvních třech částech upravuje práva a povinnosti a postavení P a K, PO, FO které samy sjednávají KS. Není to
úprava vztahu států, ale úprava kupní smlouvy jako takové, jen závěrečná část má ryze mezinárodní právní charakter,
poslední část jsou práva a povinnosti států. Má přednost před vnitrostátní právní úpravou signatářských států.
Úmluva má v MZN obchodě opravu významnou roli – signatáři 80 států cca. Zatím nic lepšího než tato úprava není,
ani od EU

Mzn. charakter smlouvy je dán tím, že smlouva se vztahuje na koupi sjednávanou mezi P a K kdy je každý z nich
z jiného státu. Primární účinnost smlouvy je pro případ, kdy jsou P i K signatáři úmluvy. Prodávají ČR, Kupující Belgie,
tak aniž by se strany musely na použití této Vídeňské úmluvy dohodnout, automaticky na ně platí.
Tvůrci měli původně ještě větší ambice – chtěli dosáhnout univerzálnosti úmluvy – že úmluva bude platit i v případě,
kdy budou dva nesignatářské státy úmluvy a kdy rozhodným právem bude právo státu (Německo), který je členem
úmluvy. Chtěli, aby úmluva tak platila i v situaci, kdy KS by uzavírali dva subjekty, ze států (VB, Portug), které nejsou
státem úmluvy. Tato dohoda však znamená, že subjekty, které nechtějí mít s úmluvou nic společného, jsou přesto
vázány úmluvou – to by mohlo být vnímání jakýsi zásah do státní suverenity, nakonec to v závěrečných ustanoveních
bylo řečeno, že státy, které to podepsaly, si mohly určit výhradu toto možnost neaplikovat – to si určilo i
Československo. Takže jedině pokud P a K jsou ze států úmluvy. KS: Československo a Portugalsko – (Portugalsko
není člen úmluvy) – úmluva nelze použít, nutné použít občanský zákoník.

Další podmínka – úmluva se vztahuje jen na zboží (věci movité) + jsou výjimky (takže tam by platilo jen to vnitrostátní
právo). Výjimky:
- Účel koupě: vyňaty jsou KS, jejichž účelem je uspokojení osobních potřeb kupujícího a jeho rodiny – tj.
spotřebitelské smlouvy. Např. jdu na vánoční trhy do Rakouska – úmluvou se to neřídí. Úmluva tedy tak
dopadá hlavně na podnikatelské KS, ale nejen to.
- Druh zboží – vyňaty jsou plavidla, letadla, vznášedla, elektrická energie, peníze…
- Způsob prodeje – nelze využít pro dražby a exekuce.
Úmluvu lze použít i na koupi zboží, které se bude teprve vyrábět.

11
Kde je hranice mezi KS a Smlouvou o dílu?
V rámci vnitrostátní úpravy nejsou rozdíly tak dramatické, v rámci mezn. Obchodu toto rozlišení významné však je.
Žádná mzn. smlouva upravující Smlouvu o dílo neexistuje – bude se tak řídit vnitrostátním právem (zhotovitele,
objednatele – avšak rozdíly právních úpravách států)

Vídeň. Úmluva má dvě hlavní kritéria pro posouzení co je KS a co Smlouva o dílo.

1) Materiálový podíl - Hledí se na to, která strana dodává podstatnou část věcí, nutných k výrobě toho zboží.
Většinu dodává prodávající (zhotovitel) – jedná se o KS. V opačném případě Smlouva o dílo.
2) Doprovodné služby - v řadě případů dodání zboží je doprovázeno plněním nějaké práce (doprovodné služby -
instalace, montáž, seřízení). Pokud podstatnou část plnění představuje materiální část – jedná se o KS, pokud
podstatnou část tvoří ty doprovodné služby – Smlouva o dílo. Poměr je vyjadřován cenou, zda je práce dražší
než výrobek – avšak to je jen pomocné vodítko. Plnění se dá rozdělit – samostatně to zařízení + ta instalace –
tj. smlouva kupní + smlouva o dílo – tím se dohadům, jakou smlouvu jsme sjednali, vyhneme. Ale většinou se
to dělá jako jedna smlouva.
Když dvě aktivity – nevýhoda že se ta dodávka a instalace nemusí sejít v čase a jsou pak problémy, zda na
zařízení platila záruka – když nastane problém pak když se to seřizuje, záruka výrobku je pryč.

Úmluva však neřeší vše – např. otázku samotného P, K – jejich svéprávnosti, schopnosti vstoupit do
smluvního vztahu, neřeší kdo je oprávněn za P, K jednat. Neřeší se nedostatky projevu vůle,…na tyto otázky,
které nejsou úmluvou řešeny, se určí rozhodné právo, a to buď:
- Zvolené
- Určené kolizními normami

Pokud úmluva sama něco neřeší, než použijeme to národní právo tak bychom měli postupovat dle MZN
zvyklostí či dle praxí, která se jich delší dobu mezi stranami provozu. Pak teprve bude nastupovat to rozhodné
právo. MZN zvyklosti jsou tak vsunuty mezi úmluvu a samotné ustanovení rozhodného práva (viz výjimka
z hierarchie).

Ikdyž budou splněny všechny podmínky pro užití Víd.úm, lze její užití dohodou vyloučit. To vyloučení by mělo být
jednoznačné a výslovné, + lze doporučit, aby absenci úmluvy státy nahradily ujednáním, jakým režimem se jejich
vztah bude teda řídit – např. dle vnitrostátního práva toho či onoho státu.

Úmluva má přednost před vnitros.úpr. to platí pokud jsou splněny podm.pro její použití (tj. partneři ze sml.států
a jde o zboží, které není vyloučeno. Jak to bude, když partneři ze států které nejsou úmluvou vázány by se ve
smlouvě dohodly že se úmluvou řídit budou. Tzn. neplatí na ně automaticky, prtž. jejich státy ji neakceptovaly,
ale samy se rozhodly že se jí řídit budou. Jaký to bude mít důsledek. Úmluva bude platit, ale…souvisí to
s hierarchií..mzn. má přednost – je nadřazena kogentní úpravě práva vnitrostátního. Ve chvíli kdy mi se na
použití Vídeň. Úmluvy dohodnem, jsme jí vázáni, ale ona už nemá charakter MZN smlouvy s předností před
vnitrostátním právem (mohli bychom ji přirovnat k obcho. podm. Pokud by ale byl nějaký rozpor mezi úmluvou a
vnitrostátní právní úpravou kogentní, vnitrostátní právní úprava má přednost- úmluva ztratila svou mzn.
nadřazenost. Sama Vídeňská úmluva nepředepisuje pro KS písemnou formu. Pokud by vnitrostátní právní úprava
stanovila, že musí být písemná, tak bezformálnost vyplývající z mzn. úmluvy bude mít přednost (vyplývá
z nadřazenosti mzn.sml) – takže smlouva bude platná ikdyž nebude mít pís. formu. Když bych ale signatář nebyla,
tak smlouva která není písemná platná nebude.

3.cvičení

Před vstupem do tuzem, mzn. právních vztahů ověřit právní subjektivitu protistrany – zda má právo vstupovat do
smluvních vztahů, jednat. Který řád upravuje subjektivitu protistrany? Určení dáno koliz. normami.

U FO dva hraniční určovatelé k určení právní subjektivity:

- Státní příslušnost, rozumová vyspělost. Bipolité – dvojí občanství, priorita občanství nabyté jako druhé v pořadí.
Apolité – žádná státní příslušnost
12
- Domicil
PO – dva zákl. hraniční určovatelé:
- Právo zřízení (právo inkorporace, použije se právo státu, kde PO byla zřízena, do Obchodního rejstříku)
- Sídlo společnosti.
Díky evropským předpisům pojem Obvyklé bydliště – (doplňkové modifikace) hlavní místo podnikání, místo ústřední
správy, místo pobočky zastoupení, provozovny

Dva pojmy naplňující efekt mezinárodní prvku, v mezinárodním právu soukromém

Cizinec – kritérium státní příslušnost
Zahraniční osoba – kritérium bydliště (místo pobytu), u PO – sídlo

Občan ČR, Česká osoba

Občan ČR, Zahraniční osoba
Cizinec, Česká osoba
Cizinec, Zahraniční osoba

Vídeňská úmluva – uzavíráme smlouvu se zahraniční osobou. Mzn. prvek přináší do vztahu ne cizinec, ale zahraniční
osoba. Ind má trvalý pobyt v ČR, ačkoliv má občanství indické, tak když s ním uzavřu kupní smlouvu, bude to česká
smlouva podle českého vnitrostátního práva.

Smluvní zastupování: plná moc, prokura

Prokura x plná moc- rozdíly? Rozsah oprávnění
Prokura – rozsah jednatelských oprávnění pro prokuristu je stanoven zákonem a
nemůže být omezen, rozsah plné moci vymezuje zmocnitel po dohodě se
zmocněncem,
Další rozdíly: prokura se zapisuje do obchodního rejstříku, zápis má jen konstitutivní
účinky. Plnou moc může udělit kdokoliv komukoliv (jakýkoliv mix PO, FO..). Prokuru
může udělit jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku. Prokura musí být
písemnou formu, plná moc nutně být písemná nemusí, pokud to však nevyžaduje
třeba kupní smlouva, kterou zmocněný uzavírá.
Kdo může být prokuristou? Jen FO, plnou moc může udělit kdokoliv komukoliv.

Prokura může být rozšířena..prokurista není oprávněn zcizovat a zastavovat

nemovitý majetek podnikatele, ale podnikatel mu může tato práva při udělení
prokury přiznat („rozšířená prokura“), rozšíření prokury nutné zapsat do OŘ

Filiální prokura – dnes může mít prokuristu i odštěpný závod, prokurista pro celou
společnost

4.přednáška

Vídeňská úmluva – je unifikovaná právní úprava kupní smlouvy, která bude mít přednost před vnitrostátní právní
úpravu, pokud oba P, K jsou ze států smluvních a které není vyňato z působnosti úmluvy. Úmluva se ale nezabývá
všemi otázkami, které se vznikem KS souvisí, ne všechny otázky týkající se práv a povinností P, K. Na to musí dát
odpověď rozhodné právo – to které si strany dohodnou nebo které určí kolizní normy.
13
Co úmluva neřeší – subjektivita, svéprávnost prodávajícího a kupujícího (tj. právní režim FO, PO) a pak neřeší ani
podstatnou část těch dalších záležitostí, která se týkají samotných právních jednání jako např. projev vůle, otázka
svobody, vážnosti, důsledky nenaplnění předpokladů právního jednání…Otázky jakkosti, provedení, doby plnění –
otázky dispozitivní, úmluva je neřeší,…
Úmluva se dotýká formy – mzn. KS lze uzavřít v libovolné formě, nepředepisuje se písemnost smlouvy, ledaže by
státy přijaly tuto úmluvu v tomto bodě s výhradou. Pak už ale úmluva neřeší, co se považuje za písemnou formu –
zda jen papír či to musí být telegram, …to už je zas záležitost národní právní úpravy, co považuje za písemnou formu.
Výhrady k písemnému uzavření smlouvy vyslovily některé státy býv. Sovětského svazu

1. Část – práva a povinnosti P,K

Jaká jsou práva a povinnosti P, K? Znát u státnic….

Povinnosti prodávajícího
Pokud strany užijí dodací paritu a neřeknou jaký rok, platí to poslední vydání, jinak nutno výslovně dohodnout, že
bude platit nějaké starší vydání.

Povinností prodávajícího je dodat zboží, a to:

Místo – pokud není sjednáno, je to sídlo kupujícího

Lhůta – není podstatnou částí smlouvy, ale je běžné ji tam uvádět (pravidelná, nikoliv podstatná část smlouvy).
Pokud není čas ve smlouvě sjednán, uskuteční se dodání v přiměřené lhůtě po uzavření smlouvy – posuzováno
v kontextu dalších povinností, které ten prodávající v souvislosti s dalším plněním má – např. aby balení ze strany
prodávajícího bylo možné realizovat, tj. dát mu na to pár dní, ne dva dny.
14
Fixní smlouvy – smlouvy, které mají stanovenou dobu plnění tak, že je zřejmé že po jejím uplynutí nemá subjekt na
plnění zájem. Specifikem této smlouvy: v okamžiku prodlení ta smlouva zaniká, u ostatních smluv ta povinnost
poskytnout plnění trvá. Fixnost nespočívá jen v plnění daný určitý den, ale musí být zřejmé, že ten poslední den té
lhůty je ten den poslední – např. dodat vstupenky do 1 hodiny před začátkem představení – tím však není dotčena
odpovědnost za nesplnění smlouvy.

Co úmluva dál taky neřeší – smluvní pokuty (při přijímaní víden. Úmluvy nebyl nalezen konsenzus), je možné sjednat
v KS, pak nastoupí režim práva rozhodného (dohodou či kolizními normami).
Smluvní pokuta utvrzuje dluh a posiluje právní pozici věřitele. – má dvě fce: je majetkovou sankcí (Nebylo
vyžadováno zavinění, protože majetkové sankce byly „objektivním důsledkem nesplnění určité povinnosti), plní roli
paušalizované náhrady škody. na zaplacení sml. pokuty je nárok pokud dojde k porušení povinnosti a není nutné, aby
došlo ke vzniku škody. Stanoví se zda sml. pokuta bude pevná částka, či progresivně se zvyšující den ode dne či týden
od týdne, za každý započatý týden prodlení, určité procento…

Moderační právo soudů – právo nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit (na návrh povinného). Otázka ale je, kdy
je to nepřiměřené  Újmu poměřovat se škodou která vznikla neplněním té povinnosti. Takže při paušalizované
náhradě škody, když je sml. pokuta vyšší než ta škoda, je to nepřiměřené. Nebo naopak sml. pokuta 5 % za každý
započatý týden prodlení při škodě 5 mil. Je taky nepřiměřená.
Pokud dojde k záměrnému (úmyslnému, zaviněnému) nedodržení smlouvy (porušení povinnosti), může být nárok na
náhradu i vyšší než je škoda.
Strany se musí dohodnout na druhu a množství zboží, a požadavek daný úmluvou je splněn. Kvalitu úmluva neřeší.
Ale musí to být zboží, které do kvality musí uspokojit kupujícího (musí sloužit účelu obvyklému či sjednanému), bez
zvláštních požadavků (jablka konzumovatelná, ne shnilá, ale zda budou velikosti tenisáku či kopacího míče to už
úmluva neřeší. Hlavně aby se to dalo jíst). Pokud detailnější požadavky, musí se to zanést do smlouvy, aby zboží
odpovídalo požadavkům kupujícího, protože podle země prodávajícího se posuzuje obvyklost účelu.

Předat dokumenty – strany se mohou dohodnout na čem chtějí, co potřebují.

Existují časové rozdíly v plnění této povinnosti. Jsou dokumenty, které jsou nutné k převzetí zboží (ty dodat před
dodávkou zboží)
Dokumenty nutné k nakládání – ty stačí, když je dostane kupující spolu se zbožím
Umožnit kupujícímu, aby se stal vlastníkem toho prodávaného zboží – Umožnit nabytí vlastnictví. Úmluva neřeší
otázku vlastnického práva, tj. okamžik kdy se K stane vlastníkem toho zboží – to je jeden z hlavních argumentů pro
to, aby došlo ke sjednání práva při sjednávání úmluvy. Česká právní úprava – NOZ upravuje nabytí vlastnického
práva. Rozlišují se věci určené jednotlivě x druhově

Předmět koupě – je jasně odlišitelný od jiných předmětů. V KS je jasné co je předmětem koupě, výrobní číslo motoru,
karoserie. Kupující se stává vlastníkem v okamžiku účinnosti smlouvy – tj. v okamžiku uzavření smlouvy. Neřeší se
tedy předání zboží kupujícímu, zda si to vyzvednu dnes, či za týden… Spotřebitelský vztah – v samoobslužném prodeji
se K stává vlastníkem až v okamžiku zaplacení (jezdění s vozíkem v supermarketu, to co mám ve vozíku moje právně
není). Neoprávněný zásah do vlastnického práva když se konzumuje už rovnou v supermarketu – malé děti.

Určení druhově – u věcí zapisovaných do veřejného seznamu – zápisem do tohoto seznamu - např. vlastnictví
nemovitosti souvisí s vkladem do katastru nemovitostí. Nebo také druhově - K se stává vlastníkem v okamžiku
odlišení od jiného zboží (odlišit 250ks oktávek samolepkou, ale já nevím, že už ta auta byla takto odlišena, okamžiky
kdy to bylo odlišeno a kdy já se to dozvím - nemusí být shodné). Tudíž, je vhodné, aby se strany ve smlouvě výslovně
dohodly na tom, kdy se K stane vlastníkem – zda převzetím, zaplacením, či jinak…
Ono zaplacení nikdy nebylo právně okamžikem přechodu vlastnictví. Bylo možné využít Výhradu vlastnického práva –
K se stane vlastníkem až zaplacením kupní ceny (či po splnění jiné podmínky – např. zařízení aspoň 3 dny bez poruch
funguje).
Komisionářské smlouvy - komisionář obstarává prodej věci, nestává se vlastníkem, na kupujícího převádí právo,
které nemá.

Povinnosti kupujícího – převzít a prohlédnout dodané zboží. Nemůže ho bezdůvodně odmítnout. Kupující nemá
povinnost vyhovět dřívějšímu převzetí zboží.
Zaplatit kupní cenu – sjednanou či obvyklou.
15
Obvyklá cena – strany mohou smlouvu uzavřít bez dohody o ceně. Kupující zaplatí cenu za srovnatelné zboží za
srovnatelných podmínek.
Cena by měla být zaplacena včas a stanoveným způsobem. Je zde smluvní volnost – zda splátka předem, dvě
splátky… Splatnost faktur 30 dní, obvykle. V rámci úmluvy není řečeno jakým způsobem se má platba uskutečnit,
v rámci praní špinavých peněz lepší při vyšší částkách platit bezhotovostně. Při bezhotovosti je zaplacením označován
okamžik připsání částky na účet oprávněného. Při platbě peněžními poukázkami je to upraveno jako platba
hotovostní, tj. splnění dluhu je tehdy, kdy je částka předána oprávněnému.

4.cvičení

Hraniční určovatelé
- vážící se k Předmětu – poloha věci, vlajka lodi
-vážící se ke skutečnosti - př. Místo uzavření smlouvy, místo vzniku škody
- kolize – když kolizní normy nabízí rozdílná určení rozhodného práva (příklad dvou zhotovitelů z různých zemí) – hr.
Určovatel nazývaný LEX CAUSAE (právo rozumného uspořádání vztahu)

PROCESNÍ PRÁVO (týká se soudních či rozhodčích řízení PO a FO)

Otázka rozhodného práva, kterým se bude řídit průběh procesu

LEX FORI – právo soudu

-Právo procesu a kolizní normy
- Když český soud bude rozhodovat případ s mzn. prvkem, bude se proces řídit českým občanským správním řádem a
české právo se bude používat i pro určení kolizních norem.

Věcné normy – říkají o právech a povinnostech stran

Věcné normy se dělí:
1) Nepřímé – nepřímost dána tím, že jejich užití je podmíněno určením rozhodného práv. Takže, abych mohla
použít na úpravu vztahu se zahraničním partnerem občanský zákoník ČR, musí být předtím nějak někde
řečeno, že rozhodným právem právo ČR (buďto dohodou či kolizními normami). Musí tomu tedy předcházet
určení rozhodného práva. Jedná se hlavně o vnitrostátní právní normy
Přímé – jsou určeny k úpravě vztahů s mzn. prvkem, tyto normy to určení rozhodného práva nevyžadují. Tyto
normy jsou pro účastníky závazné. Patří sem např. Úmluva OSN o mzn. koupi zboží. Patří sem normy, které
jsou obsaženy v mzn. smlouvách a které upravují ty soukromoprávní vztahy s mzn. prvkem

Náležitosti subjektů
1. zda ta PO, FO je svéprávná (způsobilá), zda do vztahu může nějakým způsobem vstupovat a nést
odpovědnost. Pokud je a.s. akciovkou (právnickou osobou), budeme posuzovat podle práva zřízení – ověřit
obchodním rejstříkem, kdyby nesplnila zákonné podmínky, do rejstříku by nebyla zapsána
2. kdo je oprávněn jednat jménem PO, FO
FO-jedná sama, popř. plná moc. PO – kdo může jménem té společnosti činit úkony. Ověřit zda ten kdo za PO
jedná, je tím oprávněným. Statutární orgán dnes jedná za PO jako její zástupce, není tím jednajícím. Jaká
právní úprava nám řekne kdo je SO společností s ruč. omezeným, komanditních společností? Zákon o
obchodních korporacích. Který? Česká? francouzská? Právo inkorporace (právo zřízení) – tím samým právním
řádem jakým se posuzuje subjektivita PO, tím se posuzuje kdo je v dané PO statutárním orgánem (jejím
zástupcem). Statut. Orgán je dnes zástupce PO – jaké je rozlišení zastoupení
smluvní zastupování (udělení plné moci), zákonné (zastupování PO statutárním orgánem, zákonní zástupci
dítěte) Zmocnění vzniká každému kdo je pověřen plněním úkolů, které obvykle dělá pracovník obchodního
oddělení (ten obvykle uzavírá obchody), druhá strana je v dobře víře že uzavírá obchody.

5.přednáška

Úmluva o promlčení

Lhůty dělíme na:

16
 - lhůty prosté – mají stanovený konec i začátek, prostým plynutím času vymezí existenci/neexistenci právního
poměru; podle důsledků marného uplynutí lhůty existují ještě lhůty:
- lhůty prekluzivní (propadné) – stanoveny právními předpisy, pokud lhůta marně uplyne, právo i nárok zaniká.
Pokud dojde po jejím uplynutí k plnění, došlo k bezdůvodnému obohacení, nutno vrátit. v právní úpravě
nemají společnou právní úpravu, rozptýleny v různých ustanoveních. Její délka se může pro různé případy
lišit
- a lhůty promlčecí – ty už právně upraveny.

Promlčení je upraveno v :
Úmluva o promlčení při mezn. koupi zboží (vyhl.č.123/1988 v platném znění + Občanský zákoník: § 609 –
653 NOZ).
- Předmět úpravy v této úmluvě je vymezen pozitivně (to, na co se úmluva vztahuje, tj. lhůty kdy nemohou být
vykonávána práva P a K).
- Působnost vymezena negativně: uplatňování promlčecích lhůt z práv ze směnek a šeků, z věcně-právních
zajištění závazků
- Marným uplynutí promlčecí lhůty zaniká nárok, ale právo stále existuje. Po 15 letech si vzpomenu, že mi
někdo nevrátil 15 000, nemám šanci na vrácení. Pokud bude plněno po uplynutí lhůty – plnění po právu –
oprávněný si to plnění může nechat, právo na to mu zůstalo zachováno.

Právo x nárok
Právo – oprávnění domáhat se něčeho, nárok je vlastně jinými slovy soudně vymahatelné právo.
Půjčím peníze, daný mi je vrátí do konce listopadu. Dneska mám právo na vrácení, ale nemám nárok na
vrácení. 31.listopadu se právo stane současně nárokem, soudně vymahatelné.

Aplikace úmluvy – platí pro K+P ze smluvních států úmluvy v době uzavření KS. Aplikována bude také pokud
by rozhodným právem bylo určeno právo státu, který je úmluvou vázán.
Úmluva stanovuje určitá omezení – výhrady států, nebo to mohou vyloučit samy strany po vzájemné
dohodě, že se úmluvou řídit nebudou.

Obecná promlčecí lhůta dle úmluvy: 4 roky. Otázka je odkdy to začíná běžet. Obecně platí že počátek lhůty
začíná dnem kdy to právo lze uplatnit u soudu poprvé (Kupní cena měla být zaplacena do 30.11., pak
proml.lhůta začíná 1.12. – protože od 1.prosince se lze obrátit na soud. Pak jsou další zvláštní okamžiky
začátku běhu promlčecí lhůty – např. den předání zboží v případě dodání vadného zboží. Vyřizování
reklamace se odehrává v 4leté promlčecí lhůtě – dát si pozor abychom se příliš dlouho s prodávajícím
nedohadovali, promlčecí lhůta a právo z odpovědnosti za vadu může uplynout.
Pokud je na zboží poskytnuta záruka – doba mezi dodáním a zjištěním vady se napočítá, pro kupujícího se
promlčecí lhůta prodlužuje. Dál např. den odhalení podvodu….

Dva pojmy související s lhůtami

17
Stavení běhu promlčecí lhůty - na základě určité skutečnosti se běh promlčecí lhůty zastaví, lhůta po určitou
dobu neběží. Pak může běh promlčecí lhůty pokračovat. Stavení se tak do celkové délky promlčecí lhůty
nepočítá. Podáním žaloby se běh promlčecí lhůty zastaví - nezáleží zda je to soudní či rozhodčí řízení. I
zahájením mediačního řízení vede ke stavení běhu promlčecí lhůty.

Přetržení – na základě určité skutečnosti stanovené právními normami (uznání dluhu) začíná ode dne uznání
běžet nová promlčecí lhůta. Začne se promlčecí lhůta počítat tedy znova, od začátku. Příklad: Promlčení
povinnosti zaplatit KC – po roce dlužník uzná (UZNÁNÍ DLUHU, a to jak písemné uznání dlužníka, nebo to že
dlužník zaplatí třeba jen část částky či úroky – je z jeho projevu jasné že si je vědom existence dluhu), že dluží
za zboží určitou částku, od tohoto okamžiku začne běžet nová promlčecí lhůta. Žádné omezení uznávání
dluhu stanoveno není, avšak limit je dán tím, že ta promlčecí lhůta nemůže v celkové délce přesáhnout 10
let.

Součet všech lhůt nemůže být delší jak 10 let. Uznání dluhu může tedy dojít k prodloužení promlčecí lhůty,
ale celkem to nesmí překročit 10 let. Dlužník to může vyjádřit i prostým prohlášením, že prodlužuje
promlčecí lhůtu o x let, ...
Ale. Při uznání dluhu existuje právní domněnka, že v době uznání dluh existuje…Dlužník uzná že dluží 50 mil.
A od tohoto okamžiku začne běžet nová proml. lhůta- Při uznání dluhu věřitel nemusí prokazovat existenci
dluhu před datem uznání. Zatímco při prostém prohlášení dlužníka že prodlužuje promlčecí lhůtu –
domněnka že dluh vznikl a že existuje, neexistuje, je třeba si uvědomit, že můžu ztratit důkazy a prokázání
toho co zde před měsíci či lety bylo za dluh (nemám v ruce trumf).

18
 Řízení bez rozhodnutí ve věci samé (rok)
Při řízení bez rozhodnutí nikoliv ve věci samé – např. při zastavení řízení, tzn. Podáním žaloby nedošlo
k zastavení běhu promlčecí lhůty. Když rozhodnutí vydáno až pod uplynutí promlčecí lhůty – vzniká roční
nová promlčecí lhůta, aby měl šanci své nároky uplatnit.

Dle NOZ - obecná promlčecí lhůta je 3 roky, majetková práva 10 let s tím, že se strany mohou dohodnout i
na jejím zkrácení, nebo prodloužení, ale max. 15 let.

Promlčecí lhůta na náhradu škody

Subjektivní lhůta – začíná běžet v okamžiku, kdy se ten daný subjekt o rozhodných skutečnostech dozví. To
dozvědění se pak vztahuje k tomu, kdo nese odpovědnost a v jaké výši škoda vznikla – jakmile se toto
dozvím, tím začíná běžet subjektivní lhůta k uplatnění nároku. Vědomost je tak počátkem běhu subjektivní
lhůty (SL).

Objektivní – od chvíle kdy nastala ta rozhodná skutečnost (kdy došlo ke škodě, je delší než lhůta subjektivní).
Objektivní lhůta je 10 let, pokud to nebylo úmyslná, pokud úmyslná 15 let, subjektivní lhůta je 3 letá.
5.cvičení

Jednání podnikatele
- přímé (přímé jednání podnikatele fyzické osoby jednání svým jménem)
nepřímé – zastupování

Zákonné zastoupení
19
 PO-statutární orgán
PO i FO:
- vedoucí odštěpného závodu
- tzv. zmocněnec při provozu obchodního závodu
- nepověřená osoba v provozovně
Případovka na jednání podnikatele: Smlouva platná je, zavazuje tu společnost, naplňuje to znaky toho zmocněnce, to
jednání je spojeno obvykle s plněním těchto úkolů a druhá strana byla v dobré víře.

Náležitosti subjektů (viz výše)

Náležitosti projevu vůle

Svoboda, vážnost, určitost, srozumitelnost..žádné ze zmíněných úmluv neřeší otázku náležitosti projevu vůle (co je
vážný srozumitelný projev vůle..?) řešit na základě rozhodného práva
Svoboda – projev nesmí být činěn pod nátlakem, ale svobodně
Vážnost – chci vyvolat účinky jednání, které tu činím, nedělám to z legrace. Jednání zastřené (jednání na oko) – bylo
činěno něco jiného než fakticky strany chtěly
Určitost – právní úprava obsahuje výkladová pravidla, a to jak obecná tak zvláštní, která se vztahují k jednání
podnikatelů
Výklad §555-557 NOZ – obecná úprava
§558 – zvláštní úprava pro podnikatele

6.přednáška

Smlouva o dílo
– nejužívanější po kupní smlouvě. Zhotovitel se zavazuje dílo provést na svůj náklad a nebezpečí, objednatel se
zavazuje dílo převzít a zaplatit kupní cenu. V mezinárodní rovině žádná unifikace moc není, důvod je samotný
předmět smlouvy – dílo.
Pojem dílo se v čase měnil až do současné podoby. Dílem je zhotovení movité věci, pokud se nejedná o koupi.

Koupě x dílo
Rozhodujícím kritériem pro odlišení je materiálový podíl jedné či druhé strany na zajištění díla, druhé kritérium je
spojení hmotného plnění s nějakou činností (montáž), pokud bude materiální část představovat větší podíl než
služby, jde o kupní smlouvu.

Dílo je: máme široký okruh předmětů plnění (proto nedošlo k unifikaci, v jednotlivých právních úpravách není dílo
charakterizováno stejným způsobem)
- činnost s jiným výsledkem (avšak výsledek je hmotně, materializovaně zachycen), dnes i jiný výsledek než
hmotný – např. počítačový program
- Údržba, oprava a úprava stavby (či její části)
- Údržba, oprava, úprava movité věci
- Zhotovení stavby
- Zhotovení movité věci (Nejde-li o koupi, viz §2086 NOZ)
Smlouvy týkající se staveb jsou vždycky smlouvy o dílo!

Máme ještě zvláštní (speciální) ustanovení týkající se Smlouvy o stavbě a Smlouvy o díle s nehmotným výsledkem.
Nejdřív se aplikují zvláštní ustanovení, pak teprve obecná právní úprava – nezapomenout!

Smlouva o dodávkách investičních celků, není pro ni žádná unifikovaná úprava, třeba určit rozhodné právo, pokud se
rozhodné právo neurčí, použijí se kolizní normy. Rozhodným právem je právo státu, jehož subjekt poskytuje to
charakteristické plnění, lze použít i únikovou doložku – vztah má blíž k jinému právu než jaké určuje kolizní norma –
pak se nabízí jako alternativa právo státu, kde se celá ta investiční akce realizuje.
Ikdyž neexistuje unifikovaná úprava, ekonomický význam těchto investic je velký a tak pomocnými nástroji regulace,
které upravují vztahy bezi objednateli a zhotoviteli, mohou být obchodní podmínky a vzorové smlouvy.
Lze užít např. Obchodní podmínky mezinárodní federace konzultačních inženýrů (nevládní organizace). Pokud se na
ně strany ve smlouvě odvolají, stávají se tyto podmínky závaznými. Lze užít i při tuzemských vztazích.
20
Tyto podmínky možná jakýsi předobraz unifikované úpravy o dodávkách investičních celků.
Další aktivity dalších organizací, další dokumenty jako pomocné prameny pro zajištění kvalifikovaných ujednán ve
smlouvách o dodávkách investičních celků.

Avšak zatím žádná jednotná právě závazná úmluva typu Vídeňská úmluva zatím není.

Tuzemská právní úprava

Náležitosti smlouvy o dílo
-dílo (předmět); určeno individuálně či co do druhu a množství
-cena (4 varianty jejího stanovení): Sjednaná, sjednán způsob jejího určení (v závislosti na rozsahu prací,
materiálu), cena stanovená odhadem (např. oprava žehličky, aparátu, technik řekne odhadovanou cenu opravy,
či žaluzie  ), (pokud by cena měla rozpočet převýšit o 10 % - zhotovitel musí ihned informovat objednatele a
ten ihned reagovat. Pokud by objednatel s cenou nesouhlasil a zhotovitel na navýšení ceny trvá, tak zhotovitel
vrátí tu věc objednateli a ten si musí sehnat někoho jiného, kdo mu opravu provede. Pokud objednatel cenu
neodmítne, má se za to, že ji odsouhlasil.

Cena stanovená podle rozpočtu :

21
 Cenová doložka – strany si stanové parametry, jejichž změna se promítne do ceny (např. růst ceny energií – pak
tomu bude úměrně navýšena i cena díra. Cenová doložka je pak mechanismus, kterým se automaticky (!) při
splnění těch podmínek zvýší – nejedná se tedy znovu o nové ceně.
Uvážení soudu – pokud by sjednaná pevná cena byla nespravedlivá či neadekvátní, soud může vzít v úvahu
změnu a podmínek a cenu modifikovat, upravit.

Poslední dva rozpočty – předvídají úpravy konečné ceny

Rozdíl mezi 2. rozpočtem mezi 3. rozpočtem - je v tom, o jaké náklady může cena narůst. V případě 2. rozpočtu
navýšení mohou představovat náklady, které nebyly zahrnuty ve smlouvě a jsou to náklady, které byly v době
uzavření smlouvy nepředvídatelné.
V případě 3. rozpočtu – se jedná o náklady, které ve smlouvě zahrnuty nebyly, ikdyž mohly být předvídány (ale
my tak neučinili, např. očekávané spodní vody, nutné vynaložit náklady na odizolování základů). Samozřejmě
jsou to náklady účelně vynaložené. Na jejich úhradu má zhotovitel nárok.

Předvídatelný náklad: malíř přijde vymalovat, pak zjistí že se to začně drolit a olupovat (vznikne náklad to
seškrábat). Při své odbornosti to mohl čekat.
Pokud zhotovitel bude požadovat navýšení rozpočtu o víc než 10%, vzniká objednateli nárok na odstoupení od
smlouvy. Pokud neodstoupí od smlouvy, neznamená to souhlas s navýšenou cenou. O konečné ceně musí
rozhodnout soud. Pokud do 10% (určí soud).
Zhotovitel musí potřebu zvýšit cenu oznámit objednateli bez odkladu ihned po zjištění potřeby. Žádná obecně
stanovená lhůta není.
Pokud by to neoznámil čas, tato lhůta je lhůtou prekluzivní (propadlou), právo na tu úhradu zhotovitel ztrácí –
právo zaniká.

Provádění díla (provádí zhotovitel na své náklady a svou zodpovědnost)

- Obstarání věcí - je věcí zhotovitele (pokud se k tomu nezaváže sám objednatel)
V ujednání mezi dvěma stranami musí být deklarován závazek objednatele, že dodá věci které jsou potřebné
ke zhotovení toho díla a že to bude podstatná část věcí – jinak by to totiž byla kupní smlouva. Pokud:
Objednatel materiál nesežene (nedodá látku na ušití šatů) a tak zhotovitel obstará sám (má lepší kontakty,
látku sežene) a já se na tom tedy nebudu materiálově podílet- smlouva se nezmění na smlouvu kupní,
zůstane smlouvou o dílo, ikdyž podstatnou část věcí dodá zhotovitel. Pokud by objednatel materiál nesehnal,
má zhotovitel právo od smlouvy odstoupit. Cena se navyšuje o ten materiál. Pokud zhotovitel přebírá
materiál objednatele, musí ho zkontrolovat, pokud to má nedostatky, musí na to objednatele upozornit,
pokud by na tom objednatel i tak trval, zbavuje to zhotovitele odpovědnosti za vady, pokud by se to nedalo
realizovat, má právo odstoupit. Nutné včas upozornit na nevhodnost pokynů objednatele.
Kontrola provádění díla – u staveb jsou pravidla daná zákonem (kontrolní dny), stav zaznamenávám ve
stavebním deníku. Kontroly se objednatel nemusí osobně účastnit.
22
Převzetí díla: u KS nesmí být poskytnuto plnění předem bez souhlasu kupujícího, v SoD má zhotovitel právo
provést řádně před smluvenou dobou, s tím spojena povinnost objednatele dílo převzít – jinak v prodlení
z převzetí díla. Je tu tedy možnost předčasného plnění – objednatelé si toho musí být vědomi (hlavně pokud
je převzetí vázáno na zaplacení, musím pak platit např. už měsíc předem. Jinak nutno ve smlouvě explicitně
vyjádřit, že dřív než stanovený termín se přebírat nebude.
Vady díla – obecně za vady nese odpovědnost zhotovitel. Pokud vady způsobeny nevhodným materiálem
objednatele, nenese zhotovitel odpovědnost za vady (pakliže to nemohl odhalit). Vadné plnění není
splněným plněním – já pak nejsem povinen platit.
Speciální případ: dodání stavební práce
Pokud vady a nedodělky jsou rázu, že nebrání řádnému užívání věci, považuje se smlouva za splněnou (i
s vadami a nedodělky). Samozřejmě je nutné nedodělky dodělat v přiměřené lhůtě. Pak z toho vyplývá
povinnost za to provedené dílo zaplatit avšak v přiměřené výši těm nedodělkům – objednatel má právo část
ceny si zadržet, nemusí platit celou cenu, má právo si nechat částku, která by odpovídala slevě na tom díle
přiměřeně těm vadám a nedodělkům.

Případů kdy lze odstoupit od smlouvy je v případě SoD výrazně víc než u KS (tam asi jen porušení povinnosti).

Neposkytnutí součinnosti (nepustím instalatéra do bytu) – zhotovitel má právo odstoupit.

Při zjištění skrytých překážek místa stavby mají obě strany právo odstoupit od smlouvy (např. stavba na
daném pozemku z hlediska přírodních podmínek možná není)
Zjištění vadného provádění díla (spojeno s prováděním kontroly, když objednatel zjistí že zhotovitel provádí
dílo špatně ) x vad díla (situace kdy je dílo dokončeno a předáno a objednatel má právo z titulu odpovědnosti
za vady od smlouvy odstoupit)

Vlastnické právo k dílu

Objednatel se stává vlastníkem věci která je určena jednotlivě pokud ta hodnota díla je vyšší či stejná jako
hodnota zhotovitelovy zpracované věci.

23
Věci určené dle druhu – je určující to, kde je věc realizována – pokud je stavba (dílo) na pozemku, který
opatřil objednatel, tak to co tam je vybudováno patří tomu objednateli. V ostatních případech patří ta věc
zhotoviteli.

6.cvičení

Náležitosti předmětu:
Dovolenost – musí to být v souladu s právem a zároveň realizovatelné (právní možnost)
Možnost vymezena negativně (kdy plnění není nemožné), z definice vyplývá, že téměř vše je možné,
vymezení je dost široké.
Právní úprava odlišuje okamžik kdy lze prohlásit, že plnění je nemožné
-počáteční nemožnost plnění vede již od samého počátku k neplatnosti smlouvy
-dodatečná nemožnost plnění vede k zániku závazku; závazek zaniká v okamžiku, kdy se závazek stává
nemožným (rozbití vázy, ne oznámení)

Náležitosti obsahu
Podstatné – primárně stanoveny zákonem (u KS je to: zboží, jeho určení co do druhu a množství a cena popř.
způsob jejího sjednání), dále za podstatnou může záležitost prohlásit některá ze stran
Pravidelné – platební, dodací podmínky, otázka balení, obvykle zpravidla se u daných smluvních typů objevují
Nahodilé – jsou specifické, běžně se v jednání nepromítají (nějaké označení zboží…)

Závaznost x odvolatelnost nabídky

Návrh na uzavření smlouvy – nabídka (objednávka, návrh)
Co vyjadřuje závaznost (to že to míním vážně): doručení nabídky té druhé straně (když mi nabídka dojde,
stává se závaznou pro nabízejícího i pro mě). Možnost zrušení nabídky – pouze pokud projev vůle, kterým
ruším tu nabídku, dojde dříve než nabídka nebo spolu s tou nabídkou.

Odvolatelnost x neodvolatelnost nabídky

Nabídku můžu odvolat, pokud není výslovně neodvolatelná (je obecně odvolatelná), já nabídku můžu odvolat
do chvíle kdy je odeslán akcept. Kdy je nabídka neodvolatelná – stanovením akceptační lhůty. Pokud
stanovím, že moje nabídka platí do 30. listopadu, je tento můj návrh neodvolatelný.

Pro vznik smlouvy nutné přijetí nabídky (akcept), popř. potvrzení objednávky.
Řádný akcept znamená: musím to akceptovat v plném rozsahu, musí ta odpověď odsouhlasit všechno.
Pokud akcept obsahuje změny, doplňky, výhrady, omezení – je to nový návrh smlouvy (pozice dvou stran se
jakoby obrátí, původní navrhovatel se stává akceptantem, jelikož akceptant to změnil.)

Vídeňská úmluva říká: Když se návrh upraví, aniž by se návrh nějak podstatně změnil, tak pokud akceptant
bude mlčet, má se za to, že souhlasí. To převzal občanský zákoník pro všechny smlouvy. Pokud strana mlčí,
může smlouva vzniknout ve znění změn a doplňků. Úmluva má výčet toho jaké změny jsou podstatnými
změnami – předmět, cena, platební podmínky, Dodací lhůta, odpovědnost, řešení sporů. Pokud by se něco
z toho změnilo, musí dojít k výslovné dohodě o všech náležitostech. Občanský zákoník to převzal, ale už
nemá výčet toho, co je podstatnou změnou. Podstatná změna a mlčení – smlouvu nemám, nepodstatná
změna a mlčení – smlouvu mám.

7.přednáška

Smlouvy příkazního typu

Společný rys: nějakou činnost pro daný subjekt vykonává jiná osoba, zpravidla to využití jiné osoby je proto,
že daná osoba je povolanější, kvalifikovanější, ale ne vždy to je pravidlem.

Příkazní smlouva – v ní se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Je to obecný smluvní typ.

24
Udělení plné moci – není podstatná dobrá víra té třetí osoby.
ikdyby třetí osoba věděla že mezi příkazníkem a příkazcem byla uzavřena příkazní smlouva, tak pokud
nebude mít příkazník plnou moc, jedná sám pro sebe s důsledky pro sebe. Ta dobrá víra že jsem si myslela že
jedná za příkazce nestačí. Právo jednat za příkazníka je vázáno na udělení plné moci, příkazník jednal sám za
sebe a ochrana dobré víry nefunguje.

Samotná příkazní smlouva nevyžaduje písemnou formu.

Podnikatel je povinnen potvrdit že příkaz přijímá, musí příkazci dát zřetelně najevo že tu záležitost bude
vyřizovat. Příkazní smlouva nemá bližší obsah – jen obstarání věcí. Není to smlouva úplatná, tj. není spojena
s poskytnutím úplaty za zařízení záležitosti.

Smlouva mezi podnikateli – příkazník má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů při obstarávání
záležitosti. Pokud sjednána úplata, příkazce nemůže odmítnout platit úplatu prtž výsledek nedopadl jak
představoval. Př. Pro vyřízení reklamace uzavřu příkazní smlouvu, když to skončí jen omluvným dopisem bez
peněz, příkazníkovi nemůžu odepřít sjednanou úplatu jen protože to nedopadlo dle mých představ. Jen
pokud by příkazník nepostupoval řádně, pečlivě a bylo to prokázáno, platit mu nemusím.
Nutno rozlišit zda vykonáváno nepodnikatelem – musí vykonávat pečlivě. Pokud podnikatel by to vykonával
v rámci jeho podnikatelských aktivit, čeká se jeho odbornost a kvalifikovanost.
Pokud zařizuje záležitost podnikatel příkazník, má právo na úplatu – bud sjednanou či obvyklou. Pokud by to
příkazník dělal v rámci své podnikatelské činnosti, má ta smlouva úplatný charakter. Pak náklady na
zařizování záležitosti jsou zahrnuty již v úplatě. Takže pokud by strany chtěly, aby příkazník měl ještě nárok
na náhradu nákladů, musí to tam být výslovně sjednáno. Pokud náleží příkazníkovi úhrada až po zařízení
záležitosti, pokud to je něco velkého, má příkazník právo na úhradu záloh.

Smlouva může být na dobu určitou či neurčitou. Časové omezení obvykle spojeno s vyřízením té záležitosti.
Může být ukončena dohodou stran, projevem vůle.

Závazky ze smluv příkazního typu

- Příkaz §2430-§2444 NOZ

Smlouva o zprostředkování – zprostředkovatel se zavazuje, že pro zájemce obstará za úplatu uzavření určité
smlouvy s 3.osobou.
Tahle smlouva je ze zákona úplatná. Zprostředkovateli přísluší provize za zprostředkovatelskou činnost,
nárok na provizi nemá jen tehdy, pokud by byl činný pro obě strany, že by smlouvu uzavřel pro obě strany,
inkasoval by provizi dvakrát – na to nárok nemá.
Vytváří svým jednáním předpoklady aby došlo k uzavření smlouvy. O nutnosti udělení plné moci zde není řeč.
Zprostředkovatel vyvíjí činnost ve prospěch zájemce, ale nepotřebuje k tomu žádné zmocnění. Ta činnost
zpostředkovatele má vyústit v uzavření smlouvy zájemce s 3.osobou. Zprostř. Pokud k uzavření smlouvy
nedojde, i tak má zprostředkovatel právo na provizi. Právo na provizi vzniká v okamžiku uzavření té smlouvy.
Pokud se strany dohodnou a smlouva bude plněna, může být úplata vázána až na okamžik samotného
splnění (ne podepsání) té smlouvy.

Komise §2455-§2471 NOZ

Komisionář se zavazuje obstarat vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou záležitost a komitent
se zavazuje mu za to zaplatit odměnu. Pro tu 3. stranu je komisionář pro ní tím smluvním partnerem.
3.strana nemusí mít tušení za koho jedná.. Je to smlouva úplatná, ze zákona…úplata sjednaná nebo obvyklá
Př. Dám do komise prodeje obraz, starožitník (komisionář) se mnou uzavírá komisionářskou smlouvu, pokud
to dílo bude nabízet zájemci, ten zájemce nebude zjišťovat kdo byl tím komitentem – Komitent je pro ty třetí
strany skryt, nedozvídají se o něm.
Komisionář musí postupovat s odbornou péčí (avšak ne explicitně vyjádřeno že by komisionář musel být
podnikatelem), na rozdíl od příkazní smlouvy se čeká odbornost komisionáře.

Komisionář prodá dílo za víc než bylo sjednáno, ta částka navíc náleží komitentovi.
Když komisionář prodá za míň než požadovaná cena, má komitent právo to zařízení záležitosti odmítnout,
odmítnout účinky té smlouvy pro sebe. Pokud to ale odsouhlasí, komisionář mu musí ten rozdíl uhradit.
25
 Komisionář se nestává na základě komis. smlouvy vlastníkem té věci. Pokud v rámci své činnosti uzavře
smlouvu s 3. osobou, ta 3. osoba nabývá vlastnické právo od nevlastníka.

Pokud komisionář nakupuje věci pro komitenta, vlastníkem se stává ten komitent, ne komisionář.

Srovnání s příkazní smlouvou:

Příkazní smlouva má charakter osobního závazku, příkaz by měl provádět příkazník…pokud použije
k obstarání té záležitosti 3.osobu, ponese zodpovědnost za jeho jednání jako by to zařizoval on sám..

X Komisonář. Smlouva
Pokud překážky na straně komisionáře, komisionář je povinen tu danou osobu která to bude zařizovat za něj
sehnat..samozřejmě komisionář to musí sdělit bezodkladně.
Pokud má komisonář nějaké věci komitenta, je to jako zástava pro to, kdyby komitent nehradil své
pohledávky.

Zvláštní typ komis.smlouvy

Zasílatelská smlouva
Zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu
zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou
související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.

- smlouva úplatná, zasílatel vystupuje vl. jménem na účet příkazce. Pokud má zasilatel u sebe věci které mu
s tím zbožím umožňují disponovat, má k těmto věcem zástavní právo. K uspokojení svých pohledávek má
zasilatel zástavní právo.

Zástavní x zadržovací právo – Rozdíl:

Zadržovací právo: spočívá v tom, že ten kdo má věc u sebe, není povinen ji vydat do doby, než jsou jeho
pohledávky uspokojeny (ale nemůže ji užívat, jen ji mít u sebe a musí se o ni starat, aby se nepoškodila)
Zástavní právo: má silnější efekt z hlediska zajištění pohledávek (závazku) – pokud nejsou pohledávky
uspokojeny, zástava může být zpeněžena. Pokud není věřitel uspokojen, může se uspokojit z té zástavy – tu
věc prodat a z toho se uspokojit.

Smlouva o obchodním zastoupení

– je smlouva úplatná
- Obchodní zástupce se jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost
směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného
a na jeho účet a to za provizi.
Vlastně je to smlouva, která má dva předměty činnosti
- činnosti směřující k uzavírání určitého druhu obchodů (nějaká zprostředkovatelská činnost)
- K ujednání obchodů (varianta smlouvy příkazní).
Ta samotná smlouva je vlastně smlouvou dvojího typu – buď varianta smlouvy zprostředkovatelské a
smlouvy příkazní. JE to ale samostatný smluvní typ, který má specifika na rozdíl od sml. O zprostř, přík. Sml.
Vliv unifikačních pravidel, Obsah této úpravy je výrazně ovlivněn evropskými normami, zejm. směrnice EHS 86/653 -
promítají se do tuzemských úprav:
- úprava obchodního zastoupení je kogentnější (přísnější než jsou jiné smlouvy)
-omezení smluvní volnosti – řadu otázek si strany libovolně sjednat nemohou…Ochrana obchodního zástupce jako
slabší strany
- Nutná písemná forma smlouvy (i plné moci)

Specifika:
- dlouhodobé zprostředkování obchodů (zvláštní typ zprostředkování)
- dlouhodobé uzavírání obchodů (zvláštní typ příkazu)
přednost zvláštní úpravy před obecnou

26
Smluvní strany:
Omezené na straně obchodního zástupce (vylučuje se, aby došlo ke kumulaci zastupitelských oprávnění). Obchodní
zástupce nemůže zastupovat svojí společnost (měl by dvojí odměnu). Osoby, které ze zákona mají právo zastupovat
nejsou oprávněny být obchodními zástupci.

Předmět činnosti
Zprostředkování x uzavírání obchodů
výhradní (obch. Zástupce je jediný který v dané oblasti danou činnost může vykonávat)x nevýhradní

Územní působnost – záleží na dohodě stran

ČR X cizina
Pokud si strany nezvolí působnost obchodního zástupce, má se na mysli území, kde má obchodní zástupce trvalý
pobyt (Portugalsko)

Trvání
Doba určitá x neurčitá
Smlouva o obch. Zastoupení na 1 rok – naplňuje znak dlouhodobosti?
Dlouhodobost – aspoň 5 let.. (když míň, „Z hlediska doby určitá bych měl obavy o právní charakter smlouvy, avšak
kde není žalobce, není soudce“, ale kdyby byly spory, můžem se dostat do kontroverzí)…Pokud není určeno na jak
dlouho, má se to na dobu neurčitou..
Výhradnost: Pokud není uvedení, je to zastoupení nevýhradní…Výhradní musí být výslovně stanoveno.

Pokud smlouva na dobu neurčitou – může být ukončena výpovědí…v případě obchodního zastoupení se stanoví
výpovědní lhůty…pokud ve výpověď ve druhém roce vztahu – je výpovědí lhůta dvouměsíční, v 1.roce vztahu-
měsíční, 3 roky – 3měsíční…
(Smlouva o zprostředkování - výpovědní lhůta okamžikem doručení výpovědi straně druhé)

Provize – je to smlouva úplatná

Provize může být: sjednaná, dle zvyklostí, rozumná (když nejsou zvyklosti)

Cena x úplata
Pokud se mluví o ceně, cena představuje podstatnou část smlouvy (v návrhu smlouvy by cena měla zaznít, buď
konkrétní výše či nějak stanovená)
Tam, kde zákon mluví o úplatě – výše ceny není podstatnou součástí smlouvy. Pak k naplnění podstatných částí stačí,
aby bylo deklarováno, že dotyčný dostane „něco“ (tj. je vyjádřen závazek zaplacení, konkrétní výše ceny být
stanovena nemusí, ani nemusí být určen způsob jejího určení)

Právo na provizi x splatnost provize

Tyto okamžiky nemusí být totožné…v souvislosti z obchodním zastoupením je zde tomu věnována pozornost…vlivem
evropských norem
Právo – je, když je činnost vykonávána a smlouva uzavřena
Splatnost – provize je splatná nejpozději do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po dni vzniku práva na provizi.
(Zaplacena do konce příštího čtvrtletí, tzn. Nejpozději 31.března 2018, později nikoliv…dnes je 31.10.2017)…
Minimálně 4x do roka musí zástupce dostat provize zaplaceny… je zde obchodní zástupce chráněn před libovůlí
zastoupeného (chrání ty evropské normy).

7.cvičení

Zrušit návrh lze dokud nedojde druhé straně.

Jak dlouhá je akceptační lhůta když není výslovně stanovena:
čím složitější předmět (cena) plnění, tím delší doba na akcept, měla by odpovídat reálnému plnění (plavky – akcept
v přiměřené době – sezóně)
zvyklosti (za měsíc oficiálně), praxe (vzájemně jsme zvyklí obchodovat do 14dnů)

Včasné odeslání x opožděné doručení (je novým návrhem)

27
Pokud je zřejmé, že akcept byl odeslán včas, ale doručeno to bylo pozdě, smlouva se má za uzavřenou pokud není
pozdní akcept navrhovatelem odmítnut (jinak se tedy považuje za včasný a smlouva vznikla)

Včasné odeslání – kdy včas?

Pokud stanovím akceptační lhůtu, můj návrh je neodvolatelný. Lze ale stanovit, že nabídka je platná do 15.12. s
možností odvolání - pak to do té doby než partner zareaguje můžu svou nabídku odvolat

Jednání o smlouvě §1726 NOZ – ustanoveno nově

- Strany považují smlouvu za uzavřenou zejm. dle následného chování, ikdyž neujednaly náležitost, kterou
měly
Odpovědnost za neuzavření smlouvy vzniká:
- chybí-li úmysl ji uzavřít - §1728 NOZ (subjekt nejedná vážně, chce jen zkazit obchod, odlákat)
-při ukončení jednání, přes důvodné očekávání jejího uzavření - §1729 NOZ (viz případovka, pokud vznikla škoda,
možnost žádat náhradu škody, může družstvo požadovat uzavření smlouvy? ne)
(Smlouvy se mají spíš považovat za uzavřené než neuzavřené), určující je vlastní chování stran, pohlížíme na
jednání jako platné
- Odpovědnost za obohacování z informací - § 1730 NOZ
- Samostatné posuzování smluv uzavřených při jednom jednání, nejde-li o smlouvy závislé §1727 NOZ

8. přednáška

Konkurenční doložka u smlouvy o obchod. zastoupení

Závazky ze smluv o přepravě

- patří sem 2 smluvní typy:
Smlouva o přepravě osob a věcí
Smlouva o provozu dopravního prostředku
(dřív sem patřila ještě smlouva zasilatelská a smlouva (dnes u příkazních smluv) o nájmu dopravního prostředku
(dnes u smluv o přenechání věci jinému jako zvláštní úprava nájmu)

Smlouva o nájmu dopravního prostředku

Leasingová smlouva – patří mezi nepojmenované smlouvy

Analogie zákona (bude se aplikovat smlouva, která je nejbližší, nejpodobnější té smlouvě, o kterou tady jde.

Smlouva o provozu dopr. prostředku

Smlouva o přepravě osob a věcí

Mzn. smlouvy v oblasti dopravy

- Pokud jsou transformování do vnitrostátní právní úpravy, mají před nimi přednost

Mzn. smlouvy řešící technické otázky – např. Úmluva o mezinárodním režimu námořních přístavů, Evropská
úmluva o silničních značkách…
- sjednocují právní úpravu aby byla relativně jednotná, podstatná část těchto smluv patří do kategorie
univerzálních (otevřených) – mnoho smluvních států

9.přednáška

Na rozdíl od většiny ostatních vztahů kde je mzn. prvek dán tím že jeden ze subjektů je cizí PO či FO, tak
v případě úpravy přepravy v mzn. smlouvách je kritérium vycházející z toho, že má-li se jednat o mzn. přepravu,
místo odeslání a určení musí být na území dvou států.

Úmluva COTIF – ne každá železniční přeprava na území cizího státu se vztahuje na úmluvu, jen přepravy zapsané
tam
28
 Letecká doprava – i doprava mezi dvěma státy stejného státu pokud dojde k mezipřistání v jiném státu
Montrealská, Varšavská úmluva

Hamburská pravidla – pro jejich užití je rozhodné kde je konosament, nákladní list vystaven.

Obsah úpravy mezinárodních smluv o přepravě – platí pro všechny

- vznik přepravní smlouvy + vymezení přepravních dokumentů (ty jsou důkazem o tom, že byla uzavřena
přepravní smlouva). Přepravní dokumenty lze označit jako dispoziční cenné papíry – je s nimi spojeno právo na
vydání zásilky, resp. disponování se zásilkou během přepravy.
Vznik přepravní smlouvy: smlouva může vzniknout dvojím způsobem:
konsenzuálně – strany se dohodnou, že později dopravce zboží převezme a odněkud někam přepraví, pak
smlouva vzniká dohodou o těch podmínkách, předávní zboží přepravci je doprovázeno náložním listem,
konosamentem…
jako reálný kontrakt – když odesílatel fakticky předává zboží dopravci, on ho přebírá s tím, že ho následně
přepraví.
Rozdíl: Nepředání zboží dopravci v přiměřené lhůtě:
použít rozhodné právo
ČR právo říká: při nepředání zboží do 6 měsíců od uzavření smlouvy  zánik smlouvy
Charakter náložního listu zůstává zachován – pořád jsou s ním spojena práva disponovat, i když smlouva neplatí.
Dokumenty vyplňuje odesílatel, někdy sám dopravce (pak jde o realizaci příkazní smlouvy, dopravce je při
vyplňování dokumentů v roli příkazníka, pak on odpovídá za správnost těch údajů)
Pokud dopravce na náložném listu potvrdí, že převzal 10 beden a přiveze 9, údaje, které jsou v dokumentech
jsou silným důkazním prostředkem.
- Práva a povinnosti odesílatele
Odesílatel má právo (povinnost v konsenzuálním případě) předat zboží dopravci k přepravě, musí ho řádně
označit, informovat o povaze zboží, předat všechny dokumenty související se zbožím nutné k přepravě
(dokumenty pro správní řízení, certifikáty
- Práva a povinnosti dopravce + odpovědnost dopravce
Dopravce povinen zásilku převzít, zkontrolovat (zkontrolovat i dokumenty. Pokud vyplňuje odesílatel –
dopravce neodpovídá za jejich správnost). Pokud má dopravce nějaké výhrady k přepravovanému nákladu (z
hlediska zabezpečení, balení) – musí to uvést v přepravních dokumentech, jinak se bere za to že zboží bylo
v odpovídající podobě, bezpečné…Pro pozdější reklamace by měl smůlu
Dopravu musí provést řádně a včas..je povinnen plnit pokyny odesílatele popř. příjemce pokud má
dokumenty a může se zbožím disponovat.Pokud vzniknou dopravci dodatečné náklady, má právo na jejich
úhradu, odpovědným je příjemce zásilky.
Dopravce je povinen vydat příjemci zásilku po předložení přepravních dokumentů, nebo aspoň upozornit že
zásilka už došla na místo.
Zásilku může přepravce zpeněžit pokud by tím předešel větším škodám
Úprava o inkasu (v občanském zákoníku) – inkasní úkon který dopravce provede…v případě dobírky není
povinen vydat zásilku před tímto úkonem..
- Práva a povinnosti příjemce
Až teprve příjemce získá dokumenty, může do toho mluvit a může mít dispoziční práva, disponovat zásilkou,
přesměrovávat ji atd.
- Práva a povinnosti příjemce
– převzít zboží, zkontrolovat…v případě nedostatků je to příjemce kdo je oprávněn uplatňovat nároky vůči
dopravci. Přepravce má zástavní právo, není povinen zásilku vydat dokud nejsou uhrazeny pohledávky…
kdyžtak může zásilku zpeněžit a svou pohledávku uspokojit
Zástavní právo které má dopravce má přednost před tím zástavním právem které má jiná osoba
Nepřímé určení doby během které by měla být zásilka přepravena
Orientační doba v železniční přepravě: přepravní rychlost Stevensovy parní lokomotivy

Odpovědnost dopravce
- za škody způsobené prodlením
- za škody způsobeném vadným provedením přepravy

29
Obecná úprava odpovědnosti ve smluvních vztazích: odpovědnost toho, kdo porušuje, je odp. objektivní, jen pokud
vyšší moc, lze se odpovědnosti zprostit, hradí se skutečná škoda a ušlý zisk.

Odpovědnost dopravce je omezená – tzn. dopravce nese odpovědnost v menší míře než subjekt, který porušuje
povinnosti, což vede ke škodě

Důvody pro to:

- Širší okruh liberačních důvodů, které mohou dopravce odpovědnosti za škodu zprostit (nejen vyšší moc –
povodeň, ale i např. vadné balení zboží pokud dopravce na to upozornil a zaznamenal to v přepravním
dokumentu, pak je dopravce zproštěn odpovědnosti)..Další liber. Důvod: povaha zboží..pokud jde o zboží
které svou povahou může doznat nějaké vady, tak dopravce je zproštěň odpovědnosti..např. kvůli
povětrnostním vlivům došlo k úbytku hmotnosti zboží…při nakládce 15t, fyzikálně se s ním něco děje, potom
bude něco chybět kvůli vlastnostem toho zboží tak dopravce je odpovědnosti zproštěn..pokud takovéto liber.
Důvody existují, je na dopravci aby tyto liberační důvody prokázal a může se odpovědnosti zprostit.

- Specifický liberační důvod (hl. v námořní, letecké přepravě): důvody spočívající v povaze a charakteru
přepravy…úmluvy stanovují, že pokud škoda mohla vzniknout z těchto důvodů, má se za to, že z těchto
důvodů vznikla a odesílatel nebo příjemce musí dokázat, že to vzniklo z jiného důvodu…Tento liber. Důvod se
tedy předpokládá, poškozený musí prokazovat že škoda vznikla z jiného důvodu než z povahy přepravy dané
věci. Např. zboží poškozené protože během letu se měnily tlakové hladiny, turbulence
Liber.důvody tedy dvoji: ty, které dopravce dokazovat musí + ty, které dopravce dokazovat nemusí….

- Výše náhrady škody

Obecná smluvní úprava: nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk.
Ale zde: Dopravce nikdy neodpovídá za ušlý zisk. Pokud nese odpovědnost za vzniklou škodu, tak vždy jen za
skutečnou škodu.
Jedinou možností zvýšení náhrady poškozeného: Odesílatel může vyjádřit „Zájem na dodání“, je to
kompenzováno tím, že si musí za dopravu připlatit. Zvyšuje se tím rozsah odpovědnosti, kterou vůči odesílateli
dopravce má. Není to rozhodně náhrada ušlého zisku. Připlacení: Náhrada se zvyšuje max. na trojnásobek ceny
přepravy zásilky.

Všechny smlouvy stanovují max. hranici té náhrady – v jednotkách zvláštních práv čerpání v přepočtu na
kilogramové ceny (většinou)

Lhůty: pokud prodlení přesáhne ty lhůty, má se ta zásilka za ztracenou a příjemci přísluší náhrada jako při ztrátě
zásilky (nikoliv trojnásobek dovozného, ale jde o náhradu ceny zásilky)

30
 Vady musím vůči dopravci oznámit (reklamovat) v rámci určité lhůty, většinou charakter prekluzivní lhůty, pokud
reklamace není uplatněna včas, zaniká právo odpovědnosti za vady.
Pro uplatnění nároků u soudu jsou stanoveny samostatně určité promlčecí lhůty

Řešení sporů o nárocích ze smluv o přepravě

Obecně:Spory řešeny buď v soudním či rozhodčím řízení, pokud strany nedomluví, příslušným je soud v zemi
žalovaného..
Ale zde: místní příslušnost soudu je strana žalující, která si může vybrat soud, kde své nároky uplatní (Přislušnost
která má s případem co dočinění: soud v zemi odesilatele, dopravce, příjemce, popř. soud v zemi kde došlo
k rozhodné události) - je to jeho jednostranná volba žalujícího

Pokud si strany zvolí soud před rozhodci, tak v obecné úpravě můžou dát právo rozhodovat rozhodcům dle
principů spravedlnosti, dle ekvity, nehledě na nějaké právo…

Zde v obl. Mzn. přepravy mají smlouvy převážně kogentní charakter, strany se od nich nemohou odchýlit. Proto
pokud si strany zvolí rozhodčí řízení, musí zavázat rozhodce rozhodovat dle nějaké konkrétní právní úpravy (např.
dle úmluvy CMR)..Pokud by to strany neurčily, bylo by to ujednání neplatné, neplatnost celé rozhodčí
smlouvy..Volnost je zde omezena

9.cvičení

Odpovědnost za prodlení je odpovědnost objektivní, majetková, a je to odpovědnost závazková (mezi stranami

musí už předtím existovat nějaký závazek)

Jaké následky a nároky z titulu prodlení vznikají?

Nároky: na odstoupení od smlouvy, nárok na náhradu školy, na smluvní pokutu, na úroky z prodlení…  nároky
oprávněného
Následek prodlení:
 Když si nepřevezmu zboží, nesu riziko, že na zboží vzniknou škody (kdyby se do skladu někdo vloupal) +
musím třeba hradit náklady prodávajícímu že mi to musí chovávat někde ve skladu
 Prodlením obecně smlouva nezaniká – smlouva dál trvá (otázka jak dlouho? Do té doby než se to právo
promlčí, dle Úmluvy o KS – 4roky, dle OZ 3 roky) Pokud neudělám krok ke zrušení smlouvy, smlouva dál trvá
za podmínek které jsme si dohodli..v případě fixních smluv (fixních závazků – catering a chlebíčky) je to však
zánik smlouvy
Prodlení dlužníka+prodlení věřitele+příčinný vztah mezi nimi  vyloučení odpovědnosti dlužníka

Odstoupit od smlouvy se dá když dojde k podstatnému porušení smlouvy. Ale slovo „podstatný“ – nutné vázat
k důsledkům a charakteru porušení povinnosti. Podstatné porušení je takové, které kdyby bylo v době uzavření

31
smlouvy předvídáno, vedlo by k neuzavření smlouvy. Ideálně ve smlouvě vymezit co je podstatné porušení smlouvy…
Porušení smlouvy je považováno za nepodstatné, pokud není uvedeno výslovně.
Odstoupit od smlouvy lze v obou případech (ikdyž podstatné nebo nepodsttané porušení smlouvy) rozdíl: když
podstatné tak od stoupy lze odstoupit ihned, když nepodstatné – až když uplyne dodatečná lhůta k dodělání
povinnosti, až když tato dodatečná lhůta marně uplyne, lze učinit odstoupení od smlouvy
Podstatné porušení při fixních závazcích – hned oznámit odstoupení od smlouvy, kdyby to přišlo později, musím
to převzít a zaplatit..otázka volby vymezení času je potřeba si uvědomit v kontextu toho, co se bude dít, když
nebude včas.

Smluvní pokuta – má dvojí funkci: je to majetková sankce za porušení povinnosti + paušalizovaná náhrada škody
Zákon zde stanoví, že na ni má oprávněný nárok i když škoda nevznikla
Paušalizovaná náhrada škody má jakousi formu odškodnění…pokud byla sjednána smluvní pokuta, není možné
požadovat náhradu škody, která smluvní pokutu převyšuje.

Strany se mohou dohodnout, že povinný bude hradit škodu, která vznikne, i když mají sjednanou smluvní pokutu
– je tím zajišťována úhrada salda mezi smluvní pokutou a vzniklou škodou
Riziko že smluvní pokuta mi škodu nenahradí, na smluvní pokutě se musí obě strany dohodnout.

Moderační právo soudu – právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou pokutu… Schopnost přistoupit na vysokou
smluvní pokutu může být i konkurenční výhodou. Dle jakého kritéria se posuzuje
Výše smluvní pokuty? Posuzuje se dle poměru k vzniklé škodě. Pokud škoda fakt vysoká, i vysoká smluvní pokuta
nemusí být nepřiměřená. Moderační právo soudu = právo snížit, nikoliv prominout…o kolik to sníží je věcí soudu.
Pokud dojde ještě k navýšení škody i později (potom co už jsem dostal po moderaci soudem náhradu 50 tisíc) –
může dostat náhradu škody ve výši, která mu vznikla (navýšení)

Odpovědnost za škodu i prodlení jsou upraveny v obecné části závazkových vztahů, u jednotlivých smluvních
typů mohou být odchylky. Je jedno zda smlouva vznikla ze smlouvy kupní, ze smlouvy o skladování,… Platí
obecná úprava. Odpovědnost za vady tento charakter nemá

10.přednáška

Závazky ze schovacích smluv..tyto smlouvy nemají mzn. úpravu  rozhodným právem je právo strany která
poskytuje charakteristické plnění popř. kde je činnost vykonávána
- Tyto smlouvy slouží ke schování zboží/věcí jinou osobou
- Smlouva o úschově (Schovatel se zavazuje převzít věc od uschovatele a postarat se o ni).
- Není to úplatná smlouva, za úschovu nepřísluší schovateli úplata, leda že by se na tom strany dohodly nebo
pokud by úschova byla předmětem činnosti schovatele. Schovateli přísluší náhrada nákladů účelně vynaložených
při uschování věci
Smlouva nemusí být písemná, ani žádný předepsaný dokument stvrzující převzetí věci
Schovatel se zavazuje o věc pečovat, postarat se dle svého nejlepšího vědomí a schopností…právo ukončit
smlouvu před sjednanou dobou pokud schovatel ztratí možnost se o věc starat tak aby nedošlo k poškození…
nebo pokud by daná věc představovala pro schovatele nebezpečí..
- Může být na dobu určitou i neurčitou. Je to docela neformální vztah. Uschovatel má právo věc si kdykoliv
vyzvednout, uschovatel ji má právo kdykoliv vydat (podmínky ve smlouvě)..nevydá ji jen kdyby to přinášelo
rizika
Smlouva o skladování
Skladovatel se zavazuje převzít věc tak, aby ji uložil a opatroval a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladné.
- Je to smlouva úplatná (ale výše úplaty není podstatnou součástí smlouvy, pokud se strany na výši
nedohodnou, hradí se skladné obvyklé pro danou oblast pro obdobnou věc.), právě v souvislosti s aktivitou
skladovatele což je jeho podnikatelská činnost. Může být doba určitá i neurčitá - časové určení je ze zákona
spojeno se splatností úplaty. Doba určitá – ukladatel má právo požadovat vydání před sjednanou dobou, ale
platí skladné za celou tu sjednanou dobu (pokud se nedohodnou jinak). Když je to na dobu neurčitou – právo
ukladatele vyzvednout si věc kdykoliv proti předložení skladištního listu a platí skladné jen za skutečnou dobu
skladování.
32
 Kompenzace úplatnosti – skladovatel musí opatrování provádět s odbornou péčí (kvalifikovaně, odborně), na
rozdíl od úschovy. Skladovatel by měl ukladateli uskladněnou věc vrátit ve stavu, v jakém ji převzal (kapaliny
doplnit pokud vyschnout….)
Ukladatel musí seznámit skladovatele s povahou věci a případným nebezpečím. Pokud to neoznámí a skladovatel
to zjistí následně, má právo ji bez výpovědní lhůty ukončit a má právo na náhradu škody.
Tato smlouva se v některých bodech blíží smlouvě o přepravě věci. Není předepsána písemná norma. Právo
skladovatele požadovat potvrzení o předání (skladištní list – warrant) – stejně nějako náložný list se stává
cenným papírem, představuje dispoziční právo. Skladovatel je povinen věc vydat proti předložení skladištního
listu.
Skladištní list může být vydán na jméno, na doručitele, na řad…
Odpovědnost skladovatele za skladované věci – podobné odpovědnosti dopravce. Skladovatel odpovídá za škodu
na uskladněné věci od převzetí do vydání. Zprostit se odpovědnosti může tehdy, pokud příčinou škody na věci
jsou vlastnosti zboží samého (váhový úbytek), nese taky odpovědnost za škody způsobené špatným balením
uskladněné věci (jedině že na vadnost balení při převzetí upozornit a vyznačil to ve skladištním listu)
Taky nenese odpovědnost za škody, které si při skladování způsobí sám ukladatel, ten má právo provádět
kontrolu skladované věci a kdyby to během té kontroly poškodil, nese si za to odpovědnost sám.

Zákon zde ale neříká, že náhrada škody je limitována co do výše, je možné nárokovat i ušlý zisk pokud k tomu
poškozením věci došlo (to je rozdíl od přepravní smlouvy).

Smlouva o kontrolní činnosti

Kontrolor se zavazuje nestranně zjistit stav věci či výsledek činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení,
objednatel platí odměnu.
- není třeba písemná forma, ale z hlediska přesnějšího vymezení je to lepší
- úplatná smlouva, výše úplaty ale není podstatnou součástí smlouvy..jinak obvyklá cena..náklady spojené
s výkonem kontroly jsou součástí úplaty (pokud se strany nedohodnou jinak)
- Trvání smlouvy obvykle na dobu určitou, doba dána rozsahem a charakterem té kontroly
- Kontrolní osvědčení předává kontrolor objednateli i jako důkaz o provedení činnosti, určitá podobnost se
smlouvou o dílo. Avšak rozdíl: povinnost provést činnost NESTRANNĚ, u SoD to dílo má být k obrazu mému,
jak já si představuji, zatímco u kontroly výsledek kontroly bude nestranný, nemusí odpovídat tomu co já jsem
s představoval.. Jakákoliv ujednání ve smlouvě o kontrolní činnosti, která by mohla zpochybnit nestrannost
se považují za neúčinná..pokud tato ujednání překročí únosnou mez  neplatnost smlouvy
Objednatel musí poskytnout součinnost k provedení kontroly, důležité také je, že zjištěná fakta nemají přímé
účinky vůči 3.osobám..Samotné kontrolní osvědčení není prostředkem který by do vztahu vtáhl prodávajícího či
zhotovitele díla (pro reklamaci třeba). Také nevznikají žádné přímé důsledky, žádné nároky vůči 3. osobě.
Kdyby vykonavatel kontroly kontrolu nevykonal řádně s odbornou péčí a nestranně, mohl by objednatel uplatnit
nároky, které mu nebyly tím zhotovitelem či prodávajícím (kdo plnil to kontrolované dílo) uhrazeny…To co
nezískal (slevu kvůli špatné udělané věci) může kontrolor objednateli nahradit.

Smlouvy o přenechání věci jinému

- četná skupina smluv

VÝPROSA - §2189-2192 NOZ

VÝPŮJČKA - §2193-2200 NOZ
NÁJEM - §2201-2331 NOZ

Smlouva o výpůjčce – umožňuje přenechat věc nezuživatelnou věc, důležitá je zde bezúplatnost

Nájemní smlouva
- pronajímatel se zavazuje přenechat věc movitou či nemovitou k dočas. Užívání, je to úplatná smlouva, po
skončení nájmu se vrací samotná najatá věc (na rozdíl od zápůjčky)
- Má obecnou úpravu i zvláštní úpravu pro:
X nájem bytů a domů
X prostor sloužících k podnikání

33
 X podnikatelského nájmu věci movitých
X nájmu dopravního prostředku
X a pod úpravu nájmu řazena i Smlouva o ubytování (o přechodném nájmu)
- přednost zvláštní úpravy před obecnou

Smlouva o nájmu nemá předepsanou písemnou formu obecně, může být na dobu určitou i neurčitou, nájemné
obvykle
Povinnosti pronajímatele
- přenechat věc k užívání
- udržovat věc ve stavu způsobilém k užívání
- zajistit nerušené užívání věci

Povinnosti nájemce
-užívat věc
-oznámit vady
-platit nájemné

Změny najaté věci

- se souhlasem pronajímatele (pak nevrací úplně identickou věc, pokud byly změny odsouhlaseny, můžu věc vrátit
změněnou)
- bez souhlasu pronajímatele (pronajímatel má právo požadovat uvedení věci do původního stavu, pokud by to nešlo,
platí škodu).

Náklady provedení změn

- že dá pronajímatel souhlas ke změnám, neznamená, že to bude platit (je to věc ujednání stran)
1. pronajímatel to zaplatí
2. pronajímatel se podělí o náklady s nájemcem
3. pronajímatel to nebude platit, platit bude nájemce – pak může nastat situace kdy nájem končí a došlo tím ke
zhodnocení věci, nájemce má právo požadovat úhradu obohacení, které ty jeho změny přinesly, za to že předmět
nájmu zhodnotil – pak náhrady ne vynaložených nákladů, ale o to oč by byla hodnota vyšší

Podnájem
- bez souhlasu pronajímatele
- se souhlasem pronajímatele

Změnou vlastníka automaticky nájemní vztah nezaniká, ale může vést k návrhu na změnu smlouvy

Skončení nájmu
- uplynutím doby
- pokračováním mlčky (má se za to že byla uzavřená nová smlouva za stejných podmínkek)
- dohoda /možná vždyú/
- zánik věci
- výpověď – nájmu věcí movitých (movitá věc – výpovědní lhůta 1 měsíc, nemovitost 3 měsíce, pokud si strany
nesjednají jinak)

Zápůjčka x Výpůjčka (věc nezužitkovatelná)

Zápůjčka – předmětem je věc zužitkovatelná a zastupitelná, užíváním může být užita a vrací se věc stejného
druhu (nikoliv stejná věc). Předmětem zápůjčky jakékoliv věci vč. peněžních prostředků (půjčení vanilkového
cukru na vánoční cukroví).. zda je to úplatné či neúplatné závisí na dohodě stran.

Smlouva o úvěru
- ze zákona úplatná a to úroky jsou úplatou za užívání peněžních prostředků

Zápůjčka x úvěr: rozdíl: smlouva o zápůjčce je koncipována jako reálný kontrakt, smlouva vzniká přenecháním té
34
věci tomu vydlužiteli tak vzniká smlouva a závazek ty užité věci stejného druhu vrátit. U úvěru jde o konsenzuální
smlouvu – strany se dohodnou, že peněžní prostředky budou poskytnuty, až o ně ten úvěrovaný požádá a
vrácení bude realizováno následně. Povinnost zaplatit úrok je dána zákonem, není povinné jeho výši sjednat,
jinak se platí úrok obvyklý v sídle dlužníka (peněžní ústavy).
Dříve smlouva o úvěru v obchodním zákoníku. Pokud je sjednán účel prostředků a ten úvěrovaný je použije na
něco jiného, má úvěrující nárok na odstoupení od smlouvy.

10.cvičení

Odpovědností závazkové vztahy

Předpoklady:
- subjekt způsobilý k právní odpovědnosti
- protiprávní jednání – protiprávní stav
- negativní důsledek protiprávního jednání – újma
- příčinná souvislost – kauzální nexus – mezi protiprávním jednáním (stavem) a újmou

Zavinění:
úmysl:
přímý – subjekt ví že porušuje povinnost a chce negativní důsledek způsobit (vražda)
nepřímý – osoba ví, že porušuje povinnosti, negativní důsledek nechce způsobit, ale je s ním srozuměna (ublížení
na zdraví s následkem smrti)

Nedbalost
vědomá: subjekt ví že porušuje povinnosti a spoléhá na to, že se nic nestane (střílení na zvíře, je tam člověk)
nevědomá: subjekt by měl vědět co jsou práva a povinnosti, ale neví (člen statut. Orgánu členem dozorčí rady)

Dělení právní odpovědnosti

- podle předpokladů: objektivní, subjektivní (vyžaduje zavinění, které musí být prokázáno nebo že se zavinění
předpokládá a subjekt se musí vyvinit)

- podle porušené povinnosti (závazková, mimozávazková – zákonná)

Zvláštní případ pracovní odpovědnosti – hmotná odpovědnost -když je zjištěno manko, předpokládá se, že to
pokladní zavinila, je na ní aby prokázala, že to nezavinila.

Odpovědnost za škodu

Újma na jmění – škoda - vždy

oprávněným je poškozený, povinným je škůdce

Nemajetková újma (poškození pověsti) – stanoví-li zákon nebo výslovné ujednání

Oprávněným na náhradu škody může být poškozený + ten kdo ji pociťuje jako osobní neštěstí

Předpoklady vzniku odpovědnosti

- porušení dobrých mravů (chápáno jako subjektivní odpovědnost) – zákon vyžaduje úmysl, nedbalost nestačí
Úmysl musí prokázat poškozený
- Porušení zákona – zásah do absolutního práva, zásah do jiného práva
Jde o subjektivní odpovědnost – stačí už jen nedbalost (nemusí to být úmyslné jednání). Nedbalost se
předpokládá automaticky
- Porušení smluvní odpovědnosti – je odpovědností objektivní, zavinění se nevyžaduje, nezkoumá. Jediné
důvody vylučující odpovědnost jsou liberační důvody jako vyšší moc (ty prokazuje povinný)

35
 - újma
- - příčinný vztah
Splnění předpokladů prokazuje oprávněný

Vyloučení a omezení odpovědnosti

- nutná obrana, krajní nouze
- vzdání se práva – lze u práva na náhradu škody na pozemku; nelze u újmy způsobené na přirozených právech; nelze
u újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nikdy nemůže slabší strana
- není účinné jednostranné vyloučení či omezení odpovědnosti. Před vznikem újmy = varování před nebezpečím
-Solidarita + odpovědnost poškozeného
-smluvní pokuta (škoda převyšující smluvní pokutu se nehradí, pokud si to strany nesjednají)

Způsob a rozsah náhrady

- náhrada v penězích (až na druhém místě, nejdříve uvedení do původního stavu)
-uvedení do původního stavu
nemajetková újma – zadostiučinění (omluva), pokud to nestačí tak peněžité plnění nelze-li jinak

Co se hradí: ROZSAH (§2952 NOZ)

Skutečná škoda (oč se majetek zmenšil)
Vznik dluhu – zproštění nebo náhrada

Škoda na věci – dle obvyklé ceny a poškození + náklady na obnovu (+ cena zvláštní obliby – citový vztah (svévole,
škodolibosti) - §2969)..tam kde cenu není možné přesně určit ji stanovuje soud

Snížení náhrady soudem

- s ohledem na okolnosti vzniku škody nebo na osobní a majetkové poměry poškozeného a povinného

Snížení není možné

- u škody způsobené úmyslně
- u osoby hlásící se k odbornému výkonu (ale není to podnikatel)

Vedle obecné úpravy odp. za škodu jsou zvláštní případy odpovědnosti, u toho ještě další zvláštní ustanovení – od
zvláštního k obecnému

Náhrada škody při odstoupení od smlouvy a při nemožnosti plnění

11.přednáška

Podnikání zahraničních osob

Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR, PO se sídlem mimo území ČR
Zásada inkorporace – tam se řeší svéprávnost u jiných než FO, způsobilost jiné než FO se posuzuje dle práva, dle
kterého byl daný subjekt založen
Právní osobnost – způsobilost mít práva a povinnosti, FO nabývá právní osobnosti narozením
Svéprávnost – způsobilost vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti, jednat vlastním jednáním. Svéprávnost
vzniká dosažením 18.let, možné i dřív pokud chce člověk podnikat, vdát

Přímé podnikání – zahraniční osoba umístí na území ČR pobočku

Co je pobočka? §503 NOZ – část závodu (dříve podnik), která vykazuje určitou hospodářskou a funkční samostatnost
O tom že je to pobočka rozhodne podnikatel
Pokud by byla zapsána do OR – je to odštěpný závod. Vedoucí odštěpného závodu – je zástupce, může jednat,
uzavírat smlouvy které se pobočky týkají, nemusí se prokazovat plnou mocí
Pobočky jsou vždy součástí té dané PO (zahraniční osoby). Pobočka nemá nikdy právní subjektivitu, nemá tu

36
svéprávnost, je to jen součást zahraniční PO. Musí být žalována vždy celá ta zahraniční společnost, ne jen pobočka.
Smlouva by také neměla být s tou pobočkou, ale s tou mateřskou společností.

Majetková účast – je upravena v ZOK, zahraniční osoba se může majetkově podílet na činnosti tuzemské PO.
Ochrana majetkových zájmů zahraničních osob - §1037 NOZ
Vyvlastnění majetku – omezení vlastnického práva, musí být ale splněny zákonem stanovené podmínky – ty jsou:
a) veřejný zájem
b) na základě zákona
c) zájem nelze uspokojit jinak
d) musí to být za náhradu – náhrada se poskytuje v penězích, jiným způsobem jen kdyby to bylo sjednáno (např.
výměna pozemků)
zákon stavební – snad jediná možnost vyvlastnění majetku zahraniční osoby

Podnikání bez založení PO

- Vznikne nějaký závazkový vztah, nejčastěji cestou vytvoření společnosti ve smyslu §2716 NOZ, něco jako
sdružení bez právní subjektivity, je to pouhopouhá smlouva, nevzniká právní subjekt. Majetek jde do
spoluvlastnictví či podílového vlastnictví
Sdružení s právní subjektivitou – dle zákona o sdružování FO a PO, např. svaz myslivců

Tiché společenství
- také jen smlouva, Zahraniční osoba se podílí na podnikání českého podnikatele formou uzavřené smlouvy

Zahraniční osoba může přemístit sídlo ze zahraničí do ČR

Podmínky: musí to připouštět právní řád státu, kde má ta zahraniční osoba sídlo, nesmí jít o osobu zakázanou,
zahraniční osoba si musí zvolit formu, kterou zná české právo
Zahraniční osoba musí dát věřitelům dostatečné záruky, zajištění

Zákon o mezinárodní právu soukromém

Cizinec –je FO, která není státní občanem ČR
Pokud jde o svéprávnost, řídíme se právem, kde má osoba pobyt
Úprava jména FO se řídí státní příslušností ale lze se i dovolat práva státu obvyklého pobytu
Zahraniční osoba může založit společnost pouze dle českého práva

Nejčastější podoba podnikání – živnostenské

Podnikání zahr. osob v živnostenském zákoně

Definice zahraniční osoby je stejná jako v OZ, ale definuje ji taky prtž je to veřejnoprávní předpis
= subjekt, který má bydliště mimo ČR, PO která má sídlo mimo ČR
Princip asimilace – zahr. osoby mohou podnikat za stejných podmínek jako české FO a PO, pokud zákon nestanoví
něco jiného
Doklady k udělení živnosti - jeli uchazeč z EU, musí mít překlad dokladů
Liší se zda je osoba z EU či mimo EU.
EU – nevyžaduje se kvalifikovaný překlad (překlad realizuje tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků který vedou
soudy), může si přeložit i sám, ale může být vyzván živnost. Úřadem aby kvalifik. Překlad dodal
Mimo EU – nutný kvalifikovaný překlad, úředně ověřené
V Živnost. Zákoně – bydliště = trvalý pobyt
výpis z TR se dokládá dle posledního bydliště, osoby EU mající poslední bydliště na území čr, nemusí mít výpis z TR,
živnost úřad si ho stáhne sám… mimo EU – doklad z obdobné evidence daného státu

Odpovědný zástupce – upravuje §11 živnost. zákona – Zahraniční osoba (ZO) musí ustanovit tohoto odpovědného
zástupce, musí být ustanovena u PO, u FO pokud daná osoba nemá patřičné způsobilosti
Osoba odpovědného zástupce je osoba odpovědná za dodržování živnostenskoprávních předpisů – pouze FO, musí
být ve smluvním vztahu k podnikateli. Nesmí být pro víc jak 4 podnikatele.
Osoba odpovědná za provozovnu musí být znalá čj, sj..musí být na dveřích té provozovny napsanán..může to být
někdo jiný než odpovědný zástupce
37
Dočasné poskytování služeb – evropská směrnice - §69a
možnost, že pokud je někdo z EU, může na území jiného členského státu (ČR) na základě svého domovského
živnostenského oprávnění poskytovat služby. Nemusí mít české živnostenské oprávnění, stačí živnostenské
oprávnění členského státu EU…avšak musí se tak činit dočasně..ale nikdo neví jak dlouho znamená dočasně..většinou
1 rok

Mezinárodní právo procesní

Upraveno v Zákoně o mezinárodním právu soukromém
MZN právo procesní je soubor právních norem, které upravují postup subjektů před justičními orgány
s mezinárodním prvkem.
MZN prvek: účastníkem řízení je zahraniční osoba, procesní právní úkon má být proveden v zahraničí (např. výslech
svědka), zjišťování obsahu cizího práva, výkon rozhodnutí (rozsudek, platební rozkaz, rozhodčí nález v cizím státě

Bruselská úmluva o soudní příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a obchodních
- Byla přijata 1968 státy v ES
- 1988 přijata Luganská úmluva o soudní příslušnosti o výkonu rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a
obchodních, ta je platná dosud např. ve vztahu ke Švýcarsku,..státům mimo EU

Nyní přijato nařízení Brusel I. o soudní příslušnosti o výkonu rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a obchodních…
byla přijata i změna, nyní Nařízení I. bis- NAŘÍZENÍ umožňuje volný pohyb soudních rozhodnutí..když německý soud
vydá rozsudek, je vykonatelný před českým soudem..je dána zásada vzájemnosti…
Ve vztahu ke 3.státům je možné vykonat i v jiném státě mimo EU ale daný stát musí vykonávat české rozsudky…ty u
soudních rozhodnutí prakticky nikde nejsou…
Proto spory s mzn. prvkem spíš řešeny v rozhodčím řízení, New Yorkská úmluva (dříve, teď když je bis tak ani ne)

Stálý soud při hospodářské a agrární komoře – rozhodci znalí zahraničních práv..
Jak určit rozhodné právo u procesního práva – platí zásada LEX FORI – právo soudu - soud vždy používá své vlastní
procesní předpisy. Když spor bude před českým soudem, český soud bude postupovat dle českého správního řádu…
jistě, to hmotné právo může být dle německého práva, protž ve smlouvě si zvolili německé právo, to ano, ale
rozsudek dle českého práva.

11.cvičení

Vady – právní úprava

V obecné části závazkových vztahů - §1914 a dál
Úprava v rámci KS – §2099 –podnikatelská koupě, §2158 – ustanovení při prodeji v obchodě, hlavně tam je
spotřebitelská koupě
Ustanovení §1914 odst.1 – v NOZ věta, že je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění, splněno je i
vadným plněním, smlouva končí
Závazek – vztah mezi dlužníkem a věřitelem, celý ten vztah, celá ta smlouva..dlužník má dluh, věřitel pohledávku

Jde-li o podnikatelský vztah (podnikatel-podnikatel) ze zákona žádná záruka nevyplývá. Jedině si jí podnikatelé
mohou sjednat ve smlouvě. Záruka za jakkost může být sjednána dle §2113 záruka za jakkost (garance). Sjednají si jí
ve smlouvě, může vyplývat z obalu, ze záručního listu (jednostranné prohlášení), z reklamy může také vyplývat.
V případě sporu délky záruční lhůty KS x záruční list, platí to, co je delší.
V čem spočívá vada – vady faktické (množství, kvalita, provedení) a právní (zatíženo zástavním právem, věcné
břemeno, nebylo sděleno kupujícímu)

Reklamace = oznámení vady

Mezi podnikateli je záruka…vada se oznamuje v průběhu záruční doby

Není záruka (ze zákona žádná nevyplývá a ani si jí nesjednali) – ale stejně je nárok na uplatnění tzv. obyčejné
odpovědnosti za vady - §2112 a další
Kupující musí při převzetí zboží prohlídnout, jeli vadu tak bez odkladu oznamuje prodávajícímu (zjevné vady,
škrábance)
38
Skryté vady co se projeví později – dvouletá lhůta, je to lhůta pro zjištění skryté vady, bez odkladu vždy! Hned jak
zjistím tak oznámit.
Když je záruka, vada může vzniknout kdykoliv té záruční doby. Nemusí se prokazovat že to mělo vadu při převzetí
Obyčejná záruka (odpovědnost za vadné plnění - kupující musí prokázat že zboží bylo vadné už když ho přejímal,
jenomže se mu vada projeví třeba až za rok a půl.. Proto lepší 1 rok záruka než 2 roky odpovědnosti za vadné plnění

Když je vada podstatným porušením smlouvy – jsou jiné nároky, než když je vada nepodstatným porušením smlouvy.
Podstatné porušení smlouvy – kupující má nárok na dodání nové či chybějící věci (nárok na výměnu) §2106, opravu,
slevu nebo odstoupení. Kupující si může vybrat, volbu pak už nesmí měnit, jen se souhlasem prodávajícího.
Jdeli o nepodstatné porušení smlouvy – jsou nároky stejné, ale slevu nebo odstoupení lze uplatnit jen pokud nejde
výměna či oprava
Nelze odstoupit pokud vada není oznámena včas, pokud nelze vrátit zboží v původním stavu….

12.přednáška

Právo duševního vlastnictví

1. autorské právo a práva související

- autorské právo vlastní (copyright) – výsledek tvůrčí činnosti, kontinentální právo - dílo je jedinečné (individual) x
anglosaské právo (original)
2. Práva související s autorským právem (related rights) – práva herců, zpěváků, producenti filmů,
1.3 práva pořizovatele databáze

Mezinárodní ženevská úmluva (1952) – zavedena značka copyrightu (c v kroužku), ten kdo disponuje tím právem
(nemusí být nutně autor, může být i PO), rok uvedení
©Jan Novák 2017
Nás autorský zákon copyrightovou záležitost neupravuje

Dle našeho práva je autorem jen FO, v Americe možné i PO

Nelze rozhodnout jiné právo než jaké vyplývá z principu teritoriality, v Německu platí německé právo..

Práva osobnostní (právo na autorství, je co do trvání neomezené, po smrti autora přebírají další pozůstalí), právo
majetkové (právo na užití, šíření kopií v hmotné podobě – prodávám knížky, citace, je právem výlučným) – je
omezeno po dobu života autora a
70 let po jeho smrti..pak je to díla z hlediska majetkových práv volné

Osobnostní práva jsou nepřevoditelná..lze jen udělit licenci..právo je někoho jiného, někdo jiný může jen užívat –
jako pronájem bytu..majetková práva převést lze

1. šíření rozmnožením
2. v hmotné podobě – rozšiřování, výstava, pronájem, půjčování
3. šíření v nehmotné podobě – divadlo, koncert, provozování ze záznamu (kino, diskotéka), internetem –
communication to public

Práva průmyslového vlastnictví

2.1 – výsledky tvůrčí činnosti:
Vynález – ta myšlenka x Patent – to je to právo které se na to uděluje (něco jako techničák a auto)
Patentové právo trvá 20 let, v různých zemích různé. Patent chrání jen v dané zemi – princip teritoriality. V Německu
je třeba patent přihlásit, nebo v jakékoliv jiné zemi
Užitný vzor – chrání se jen registrací po dobu 4 let, možné dvakrát po dobu 3 let prodloužit. Přihláška opět na
patentovém úřadu
Průmyslový vzor – to je design, tvar nábytku, brýlí. Chráněno na 5 let, možné 4xprodloužit, max. tedy 25 let. Tam
v jaké zemi se přihlásí, tam to platí. Je možné přihlášení na evropský úřad pro duševní vlastnictví IUPO, platí to pak
jednou přihláškou ve všech státech EU
39
2.2 Ochranná označení – po dobu 10 let, 1. možnost platí jen v dané zemi přihlášky – na českém úřadě, 2. možnost
opět možno pro celou EU – úřad v Alicante
3. možnost registrace v Ženevě – mezinárodní úřad duševního vlastnictví – WIPO - třeba uvést v jakých státech to
chci chránit
4. možnost užívání bez registrace – neformální registrace, tzv. všeobecně známá známka – je chráněna i bez
registrace..musí být všeob. známa –cocacola, facebook, u nás Škoda

Označení původu a zeměpisná označení – označení o výrobku, jehož vlastnosti či kvalita jsou dány zemí původu – př.
Žatecký chmel, znojemské okurky, plzeňské pivo,
X druhová označení (vídeňská káva, ruská vejce), ta chráněna nejsou
Obchodní firma – jen název podnikatele, který je zapsán, nepodniká!

Nechráněné nehmotné statky

- know how, goodwill, logo, doménové jméno

Ochrana osobnosti a dobré pověsti

- osobnost FO §81 NOZ

Licenční smlouva – poskytovatel a nabyvatel licence, jne se poskytuje právo na užívání, nedochází (na rozdíl od KS)
k převodu práv.

Licenční sml x SoD

- u licenční smlouvy nehmotný statek již existuje, u SOD (o dílo nehmotné) se nehmotný statek teprve na základě
smlouvy tvoří. SoD o dílo nehmotné má často některé licenční prvky

Nájemné sml.- týká se hmotné věci, licenční sml. Nehmotné věci

Sublicence
Nabyvatel licence zůstává ve vztahu k poskytovateli licence i nadále, k poskytnutí sublicence musí mít svolení
poskytovatele licence

Právní úprava v právu ČR

zvláštní úprava: §2371-2389 NOZ specifika jen pro autorská práva a práva související
obecná oprava: §2358-2370 NOZ (pro průmyslové vlastnictví i autorské právo)

U licencí nutná pís. forma, odměna za licenci být nemusí (může být i zdarma). U licence je roční výpovědní lhůta
(podobné jako u zeměd. Pachtu – dlouhá výpověď. Lhůta)

Typy licencí
- výhradní – může užívat jen nabyvatel, nesmí to dát jinému x nevýhradní
- Sólová – může používat jen nabyvatel a poskytovatel
- Proprietární
- Creative commons – značky
- Sdružená (package licence, když je licencí víc)

40