OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ

STÁTNICE PF UK 2020
A.H.

1
Občanské právo hmotné SZZK
I. Občanské právo hmotné: sada A

01) Postavení občanského práva v systému soukromého práva (občanské právo jako obecné právo soukromé, zvláštní soukromá práva)
02) Zásady občanského práva
03) Občanskoprávní normy kogentní a dispozitivní
04) Občanskoprávní skutečnosti (pojem, druhy)
05) Právní jednání (pojem, druhy, náležitosti, výklad). Protiprávní jednání
06) Neplatnost právního jednání (včetně konvalidace a konverze)
07) Relativní neúčinnost právního jednání (odporovatelnost)
08) Osoby fyzické (právní osobnost, nezvěstnost, důkaz smrti, domněnka smrti; svéprávnost, přiznání svéprávnosti, omezení svéprávnosti).
09) Ochrana osobnosti fyzické osoby
10) Právnické osoby (pojem, druhy, znaky, vznik, orgány, jednání)
11) Zastoupení (pojem, druhy; smluvní zastoupení a plná moc; prokura; zákonné zastoupení a opatrovnictví, opatrovnictví člověka a
opatrovnictví právnické osoby)
12) Občanské právo v subjektivním smyslu (pojem, druhy, výkon, ochrana); občanskoprávní povinnost
13) Věci a jejich třídění (součást, příslušenství). Superficiální zásada.
14) Cenný papír (pojem, druhy)
15) Promlčení a prekluze (pojem, počátek běhu, přerušení, stavení)
16) Věcná práva (pojem a druhy)
17) Držba
18) Vlastnické právo (pojem, obsah, ochrana a omezení)
19) Nabývání vlastnického práva
20) Spoluvlastnictví
21) Věcná práva k věci cizí (právo stavby, věcná břemena)
22) Zástavní právo
23) Správa cizího majetku (včetně svěřenského fondu)
24) Dědické tituly (obecně)
25) Předpoklady dědění
26) Závěť (pojem, formy, kodicil, nepominutelný dědic a jeho ochrana)
27) Dědická smlouva
28) Odkaz (pojem, druhy)
29) Zákonná posloupnost. Povinný díl.
30) Přechod pozůstalosti na dědice

II. Občanské právo hmotné: sada B

01) Rodinné právo (pojem, funkce a postavení v systému soukromého práva)

02) Manželství (pojem, vznik, zánik, vady, neplatnost, neexistence)
03) Manželské majetkové právo
04) Určování rodičovství
05) Rodičovská odpovědnost
06) Vyživovací povinnost (pojem a druhy)
07) Osvojení
08) Náhradní péče o dítě (poručnictví, opatrovnictví, pěstounství, svěření dítěte do péče jiné osoby, ústavní výchova)
09) Pojem, funkce a systém závazkového práva
10) Závazek – závazkový právní vztah (pojem, druhy a vznik)
11) Smluvní a deliktní závazkové právo
12) Smlouva (pojem, druhy, vznik)
13) Společné pohledávky a dluhy
14) Změny závazků (v osobě dlužníka, v osobě věřitele; v obsahu)
15) Zajištění a utvrzení závazků
16) Zánik závazků
17) Darovací smlouva (pojmové náležitosti – jejich rozbor)
18) Koupě a směna (pojmové znaky a jejich rozbor včetně prodeje zboží v obchodě a koupě závodu. Práva z vadného plnění
19) Nájemní a pachtovní smlouva (pojmové náležitosti – jejich rozbor)
20) Smlouva o dílo (pojmové náležitosti – jejich rozbor; práva z vadného plnění)
21) Smlouva o zápůjčce, o úvěru, o výpůjčce, o výprose (pojmové náležitosti – jejich rozbor)
22) Smlouvy příkazní, zprostředkovatelské, komisní a o obchodním zastoupení (pojmové náležitosti – jejich rozbor)
23) Spotřebitelské smlouvy
24) Prevence škod, okolnosti vylučující protiprávnost (nutná obrana, krajní nouze)
25) Povinnost nahradit škodu (předpoklady, smluvní a mimosmluvní odpovědnost)
26) Zvláštní případy povinnosti k náhradě škody (základní rozbor jednotlivých skutkových podstat)
27) Způsob a rozsah náhrady škody, moderace, odbytné
28) Nemajetková újma (pojem, druhy a odčinění)
29) Újma na zdraví a na životě (pojem a náhrada)
30) Bezdůvodné obohacení

2
 A.1) Postavení OP v systému soukromého práva, občanské právo jako obecné právo soukromé,
zvláštní soukromá práva

Právo v objektivním smyslu

- Souhrn právních norem; právní řád; právo platné
- Právo pozitivní
o X právo přirozené => objektivně existující, nezadatelné
- Upravuje dovolené chování lidí (vč. povinností), a to prostřednictvím příkazů a zákazů
- Má podobu státem uznaných formálních pramenů (zejména zákonů)
- Třídění objektivního práva
o Hmotné (materiální) è upravuje dovolené chování nebo zakazuje nedovolené chování; stanoví povinnosti subjektů
v jejich vzájemných společenských vztazích (osobních, majetkových, rodinných)
o Procesní (formální) è upravuje postup při realizaci či ochraně hmotného práva prostřednictvím ochrany
subjektivních práv, zároveň upravuje i procesní práva a povinnosti; vždy zde figuruje autoritativní orgán (soud, SÚ),
který má pravomoc autoritativně rozhodnout o p&p
o Národní x Mezinárodní x EU
o Veřejné x Soukromé

Právo v subjektivním smyslu = oprávnění

- Míra a způsob možného chování subjektu v mezích práva v objektivním smyslu
- Tato možnost je objektivním právem zaručení a chráněná
- Historicky vznikly jako základní LP a S => následně konkretizováno právem podústavním zákonodárstvím
o Veřejnoprávním => veřejná subjektivní práva
o soukromoprávním => soukromá subjektivní práva (X nárok – odliš!)
- základní zásada: legální licence

Právo veřejné x soukromé

- Jde o třídění objektivního práva
- Význam je v tom, že toto dělení tvoří základ pro určení pravomoci orgánu veř. moci
- Základní teorie
o A) zájmová
o B) mocenská (subordinační)
o C) organická (Subjektstheorie)
SOUKROMÉ VEŘEJNÉ
Žádná z osob SP nevystupuje jako subjekt svrchované Jeden subjekt je nositelem svrchované veřejné moci
veřejné moci (má nadřazené pr. postavení), autoritativnost
Zásada LL – mohou vůči sobě v soukromopr. styku Zásada EVP
činit vše, co není zakázáno
Klíčové zásady: autonomie vůle a rovnost stran Subjekty se jako autonomní a právně rovné nechovají
Uplatňuje se jen nepřímý účinek ZPaS – „prozařování“ Subjekty jsou bezprostředně chráněny před
Pravidla SP je třeba vždy vykládat tak, aby byla nedovolenými zásahy státu
v souladu se ZPaS
Jde o právní sféru svobody – nutno zdržet se všech
zásahů ze strany veřejné moci do autonomie jedince

Systém soukromého práva

- Obecné soukromé právo = občanské právo
o Jádro soukromého práva
o Základní pramen = OZ 2012
§ Obecný soukromoprávní předpis (kodex) - souhrn základních soukromopr. pravidel
§ Lze ho uplatnit na všechny osoby soukromého práva a pro všechny soukromoprávní záležitosti
§ Podpůrný (subsidiární) předpis i pro všechny zvláštní (speciální) soukromoprávní zákony
o Předmět občanského práva
§ Osobní, rodinná a majetková p&p subjektivní povahy, které se vztahují na všechny osoby občanského práva a
všechny občanskopr. záležitosti
- Zvláštní (speciální) soukromá práva
o Předmět stejný jako u A), ale p&p se vždy vztahují jen na určité skupiny osob soukromého práva (např.
zaměstnanci), resp. jen na určité soukromopr. záležitosti
o Úprava ve speciálních zákonech + vždy vazba na OZ
o Jde o oblasti, které jsou něčím specifické
§ Právo obchodních korporací (ZOK)
§ Pracovní právo (ZP)

3
 § Právo duševního vlastnictví
• Právo autorské (autorský zákon)
• Právo průmyslového vlastnictví (zákon o vynálezech a zlepš. návrzích)
§ Mezinárodní právo soukromé (ZMPS)
- Co bylo před rekodifikací zvlášť? => nyní v OZ (ptal se Šustek)
o Obchodní zákoník
o Zákon o rodině
o Pojistné právo
o Právo bytového spoluvlastnictví
o Nájem nebyt. prostor

OPH jako obecné soukromé právo

- Kodifikované v OZ
- Předmět:
o Osobní, rodinná, majetková p&p subjektivní povahy
o Vztahující se na všechny soukromopr. osoby + na všechny občanskopr. záležitosti
- Občanská práva subjektivní povahy
o 1) Osobní práva
§ 1.1) Statusová (postavení PO + FO)
§ 1.2) Osobnostní (jako takové přísluší každé FO)
o 2) Rodinná práva (osobní i majetková)
o 3) Majetková práva
§ 3.1) Iura in re aliena
§ 3.2) Dědické právo
§ 3.3) Závazkové právo (smluvní, deliktní)
- Základní východisko: svobodný člověk s jeho přirozenými právy a zajištěnou možností žít soukromý život podle svého
(a to samé respektovat i u druhých)
Systém občanského práva
- Dělí se na věcné oblasti
- Institucionální (3) x pandektní systém (5 částí)
- OBECNÁ ČÁST
o Zde i úprava os. stavu, všeobecná osobnostní práva
o Zásady, instituty a ustanovení společná pro všechny zvláštní částí OZ, ale i pro všechny zvláštní části soukromého
práva
o Některé ustanovení jsou společná dokonce pro právní řád jako celek! Např. postavení osob, právní jednání,
promlčení, prekluze…)
- ZVLÁŠTNÍ ČÁST
o Rodinné právo
o Absolutní majetková práva (vč. dědice)
o Relativní majetková práva
o Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Prameny občanského práva
- 1) MS – čl. 10 Ú – aplikační přednost
o Zejm. MS o LP, oblast rodinného práva, duševního vlastnictví
o Konkrétní př.
§ Úmluva o právech dítěte
§ EÚLP
§ Mezinárodní pakt o OPP
§ Úmluva o LP a biomedicíně
§ Bernská úmluva (autor)
§ Úmluva o zřízení světové organizace duševního vl.
- 2) Právo EU - hlavně sekundární – směrnice (spotřebitel, duševní vlastnictví)
- 3) Ústavní zákony
o Ústava – význam zejm. v tom, že stanoví pravidla pro aplikaci MS, úst. zákonů a zákonů soudy
§ dále je v ní zásada legální licence
o Listina – obsahuje některá subjektivní občanská práva (podrobněji rozvedena a konkretizována OZ) – např.:
§ Právní osobnost
§ Osobnostní práva (život, zdraví, důstojnost…)
§ Vlastnické právo
§ Právo dědit
§ Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti
- 4) Zákony
o OZ 89/2012

4
 o Řada materie upravená OZ je ve svých zvláštnostech upravena dalšími zákony:
§ Tiskový zákon
§ Zákon o ochraně osobních údajů
§ Zákon o zdravotnických službách
§ Transplantační zákon…
o Pozor!!! Nepatří sem prameny zvláštních soukromých práv!!! (ZP, ZOK…)
- 5) Podzákonné předpisy

A.2) Zásady občanského práva

- Základní pravidla, která ovládají soukromé právo jako celek a prostupují celou úpravu osobních, rodinných a
majetkových p&p (a to bez ohledu na to, zda jde o obecné SP nebo zvláštní SP)
- Vedle toho však existují i zásady, které se uplatňují jen
o u některých zvláštních SP (a tím i v odpovídajících zvláštních zákonech)
o v některých zvláštních částech občanského práva (tedy jen v některých částech OZ)
§ př. zásada nemo plus iuris ad alium transfere potest, quam ipse habet (nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám
má) => uplatní se v oblasti věcných subjektivních občanských práv
- Význam zásad
o při tvorbě práva – zákonodárce musí respektovat při tvorbě nových pravidel
o při aplikaci práva – zásady pomáhají interpretovat (zejm. u systematického výkladu)
o při běžném jednání – př. povinnost jednat poctivě
- Ústavní pořádek – jsou v něm zakotveny základní hodnoty demokratického právního státu chránícího základní LP
o Listina: čl. 1 (svoboda a rovnost v důstojnosti a v právech); čl. 6 (ochrana života); čl. 10 (ochrana lidské důstojnosti,
osobní cti, dobré pověsti a jména); čl. 11 (vlastnické právo a právo dědit) …
o Význam pro občanské právo = povinnost ústavně konformního výkladu – normy obč. práva nutno vykládat
v souladu s ústavními normami
- Občanský zákoník – návaznost na Listinu - demonstrativní výčet zásad (§ 3):

§ 3 OZ
(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny
nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
(= vyjádření přirozenoprávní zásady)
(2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že
a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,
b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také
nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,
d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a
f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
(= vyjádření hodnotové stupnice OZ (seřazeno dle důležitosti))
(3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

Jednotlivé zásady konkrétně

o Důležité jsou zejména tyto zásady (vyvozujeme z čl. 1 Listiny a § 3 OZ)
Autonomie vůle osob SP
Rovné (hmotněprávní) postavení
osob SP
Závaznost slibu a uzavřené
smlouvy
(pacta sunt servanda)
Ochrana slabší strany
Zákaz: nikomu neškodit Zásada prevence
(neminem leadere)
Kdo vykonává své soukromé subj. Zásada poctivosti a dobré víry
právo, ten nikomu neškodí (bona fides)
(neminem laedit, qui iure suo
utitur);
Včetně zákazu zjevného zneužití
práva
(abasus iuris)
Zákaz: nikdo nesmí pro nedostatek Soukromá práva patří bdělým
věku, rozumu nebo závislost svého (vigilantibus iura)
postavení utrpět nedůvodnou
újmu;
Zároveň nesmí nikdo těžit z vlastní
neschopnosti k újmě a tíži druhých
Ochrana soukromých subj. práv Přípustnost analogie legis a
nabytých v minulosti analogie iuris

5
 (iura quaesita)

ZÁSADA AUTONOMIE VŮLE

- = je na osobách soukromého práva, jak si svá osobní, rodinná a majetková práva a povinnosti soukromoprávní povahy
uspořádají
- Je odrazem lidské a občanské svobody v soukromoprávních vztazích
- Projevem zásady je to, že většina SP norem je dispozitivní (§1 odst.2) - to otevírá osobám prostor, ve kterém si samy
mohou podle své vůle uspořádat svá p&p
- 3 typické projevy v soukromém právu
o Smluvní volnost - zda smlouvu uzavřu nebo ne (x smluvní přímus – opak – situace, kdy je povinnost smlouvu
uzavřít); tzn. zásada autonomie vůle se se smluvní svobodou nekryje
o Testovací volnost – zda (ne)sepíšu závěť
o Svoboda vlastnická – svobodně disponovat věcí
- Není ale neomezená - omezení tam, kde dochází ke konfrontaci s jiným právem nebo svobodou téže úrovně.
- Limity autonomie vůle – tzv. korektivy (§ 1(2) + 580 + § 588)
o 1) Zákon (+ smluvní omezení, soudní rozhodnutí)
o 2) Dobré mravy (vymezil judikát NS)
§ Souhrn společenských, mravních, kulturních norem (pravidel chování; jde zejména o slušnost, čestnost,
poctivost, vzájemnou úctu a důvěru), které jsou sdíleny rozhodující částí společnosti
§ Jde o určitý korektiv, který má přispět v konkrétních případech k odstranění tvrdostí, k nimž by mohlo dojít
při strohé aplikaci zákona – aby bylo dosaženo spravedlnosti
o 3) Veřejný pořádek
§ Míří do veřejnoprávní sféry
§ Jde o základní pravidla, které je potřeba je podle všeobecného přesvědčení dodržovat a bezvýhradně na nich
trvat, protože jen tak bude stát a společnost celkově stabilní
§ Př. skupina turistů si objedná autobus, přijede polorozpadlá rachotina – nebezpečné; od provozovatele
dopravy je to nemravné vůči turistům (za jejich peníze jim poskytl nízkou kvalitu služby, dokonce něco, co je
ohrožuje X vůči společnosti jako celku je to v rozporu s veř. pořádkem – na silnici má jezdit jen to, co technicky
vyhovuje
o 4) Úprava postavení osob - včetně práva na ochranu osobnosti
ZÁSADA ROVNÉHO (HMOTNĚPRÁVNÍHO) POSTAVENÍ OSOB SP
- = hmotné právo platí pro všechny osoby stejně (FO, PO i stát, pokud vystupuje v soukromoprávním styku)
- Jde tu o rovnost právní, zákonodárce si je vědom toho, že je tu vedle možná faktická nerovnost (slabší strana – děti,
nezletilí, duševní porucha, spotřebitel, nájemce v případě nájmu bytu)
- Není v OZ výslovně zmíněna
- Žádná z osob1 nemůže druhé straně autoritativně vnutit svou vůli (ani povinnost, ani právo) a určovat její právní
postavení (proto je základem s.pr. styku smlouva jako konsensuální dvoustranné, resp. vícestranné PJ)
- Žádný ze subjektů nevystupuje vůči druhému jako subjekt svrchované veřejné moci – pokud již existuje dohoda, nemůže
žádný z nich sám vynutit plnění druhého subjektu (ale musejí se obrátit na soud, před ním mají rovné postavení)
ZÁSADA OCHRANY SLABŠÍ STRANY
- Vyjádřeno v § 3/2/c) + toto ust. provádí § 1796 (lichva) - zejména se jedná o kogentní (jednostranně kogentní)
ustanovení
O Nikdo nesmí utrpět nedůvodnou újmu pro věk/rozum/závislost; nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní
neschopnosti k tíži druhých
- Jedná se o ochranu osoby slabší fakticky (ne procesně = zásada procesní rovnosti) – ekonomicky, intelektuálně, lidskou
zkušeností, věkem, nedostatkem právních znalostí
- Např. spotřebitel (informační povinnosti, možnost odstoupit od smlouvy), nájemce (nemusí být vždy), zaměstnanec (také
nemusí platit zcela vždy), nezletilý, manžel, osoba závislá, atd.
PACTA SUNT SERVANDA
- Jednou daný slib nebo uzavřená smlouva mají být dodrženy, nestane-li se tak, pak ten, kdo porušil, musí nést
odpovědnost (nepříznivý následek)
- Vyjádřena v
o § 3/2/d (v zákoně smlouvy mají být splněny x smlouvy se mají dodržovat)
o § 1759 (Smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných
důvodů. (…))
- Ale řada výjimek, které zásadu zmírňují / prolomují
o § 2001 an.: odstoupení od smlouvy – ujednají-li to strany nebo stanoví-li zákon
o § 1793: neúměrné zkrácení (laesio enormis) – plnění jedné strany je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá
strana
§ Lze požadovat: 1/ zrušení smlouvy a 2/ navrácení do původního stavu

1
nepoužívat pojem strany – strany jsou jen tam, kde je smlouva resp. závazek

6
 § Ledaže druhá strana doplní, oč byla zkrácena (se zřetelem k ceně obvyklé)
§ Nutno uplatnit u soudu – prekluzivní lhůta 1 rok; rozhodnutí soudu je konstitutivní
§ Neplatí pro podnikatele (§ 1797)
o § 1765: podstatná změna okolností (clausula rebus sic stantibus) => změna smlouvy je možná, pokud došlo ke
změně okolností tak podstatné, že změna založí v p&p stran zvlášť hrubý nepoměr (nutno dosáhnout určité
intenzity); bylo by nespravedlivé trvat na smlouvě a je nutné obnovit rovnováhu p&p
§ Dotčená strana smí
• Vyvolat obnovení jednání o smlouvě
• Žádat soud o zrušení smlouvy (soud není vázán návrhem) = sice zásah do právní jistoty, ale v zájmu
obnovení rovnováhy p&p (např. v případě přírodní katastrofy)
§ Jde o výjimečný institut, protože lze dosáhnout zrušení závazku na základě zákona
§ Podmínky aplikovatelnosti:
• Existence změny okolností
• Nepředvídatelnost + neovlivnitelnost změny
• Smluvní strana nepřevzala riziko změny na sebe
• Zvlášť hrubý nepoměr (= něco excesivního)
§ § 1788/2 – smlouva o smlouvě budoucí – speciální úprava změny okolností
DOBRÁ VÍRA A POCTIVOST
- § 7 OZ – platí princip presumpce dobré víry a poctivosti - vyvratitelná právní domněnka – má se za to, že ten, kdo
jednal v soukromoprávním styku, činil tak poctivě a v dobré víře (tzn. toto platí, dokud se neprokáže opak)
- Osoba jednající poctivě a v DV musí být chráněna navzdory tomu, že by mohla zasáhnout (či již zasáhla) do majetkové
nebo nemajetkové sféry jiné osoby SP
- Dobrá víra = subjektivní stav mysli konkrétního subjektu; jednající neví o konkrétních okolnostech, které souvisí
s právním jednáním
o Přesvědčení osoby, že jí právo patří, že neruší právo jiného (např. v souvislosti s nabytím VP od neoprávněného)
o Př. kupuji kradené auto v autobazaru – nemám možnost zjistit, že je auto kradené X koupím auto v temném
podjezdu bez papírů, je to jednoznačně podezřelé – půjde o zlou víru
- Poctivost = objektivní standard chování (čestnost, ohled na zájmy 2. strany…)
o Jde o to, že nejen osoba je přesvědčena, že jí právo patří a že neruší právo nikoho jiného, ale taky všichni ostatní
jsou přesvědčeni, že osoba jedná po právu, že jí právo patří (zejména u držby a vydržení)
o Dále je také nepoctivé (a tedy zakázané) zahájit jednání s úmyslem nedovést ho do konce (což je ale běžná praxe)
= culpa in contrahendo (§ 1728 + § 1729)
o Matoucí - na západ od nás poctivost označují good faith/trau Glauben - Pozor – zejm. v ust. o spotřebiteli se
překládá ze směrnic – občas se tam pojem dobrá víra objeví ve smyslu objektivního standardu chování (poctivost)
- Zlá víra (mala fides) – tam, kde jsme zjevně věděli / vědět mohli; nepožívá žádné ochrany (§ 6/2)
NEMINEM LAEDERE
- Každý se může ve společnosti chovat, jak uzná za vhodné, avšak musí zůstat v mezích zákona – nesmí jiného
poškozovat na jeho právech (ať už osobních či majetkových)
KDO VYKONÁVÁ SVÉ SOUKROMÉ SUBJEKTIVNÍ PRÁVO, TEN NIKOMU NEŠKODÍ
+ ZÁKAZ ZJEVNÉHO ZNEUŽITÍ PRÁVA (tzn. je tu vyžadována určitá intenzita)
- Pokud někdo vykonává svoje právo a zůstává při tom v mezích zákona, musí být při takovém výkonu práva účinně
chráněn donucovací mocí státu
- Vykročení z mezí práva (exces) – jestliže osoba při výkonu svého práva vykročí z mezí zákona, poruší zákon, ale zjevné
zneužití práva je něco jiného (§ 8) - jde o situaci, kdy použiju právo s primárním cílem poškodit někoho jiného, nikoli pro
svůj vlastní užitek
O tzv. šikanózní výkon - např. postavím zeď jen proto, aby sousedovi zastínila terasu
O prosté zneužití práva je v rozporu se zákonem x zjevné je sankcionováno
O „zjevný“ = tak podstatný až očividný
- S tím souvisí zásada, že nikdo se nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti (nemo turpitudinem suam alegare potest)
o Znamená to, že nikdo nemůže mít užitek ze zjevného zneužití práva, resp. z protiprávního činu, popř. z toho, že
nejednal v DV
VIGILANTIBUS IURA
- Právo pomáhá (jen) těm, kdo jsou bdělí, kdo o své soukromoprávní záležitosti pečuje
- Projevuje se zejm. v institutech promlčení a vydržení
- Spjato s dalšími 2 zásadami:
o neznalost práva neomlouvá (ignorantia lexis non excusat)
o prior tempore, potior iure – přednost má ten, kdo vykonal své subjektivní soukr. právo dříve
§ např. oblast věcných práv - pořadí zápisů do KN se u převáděných nemovitostí řídí dobou, kdy došel KÚ návrh
na vklad
ZÁSADA PREVENCE
- Vychází z myšlenky, že je lepší újmě předejít než ji pak složitě nahrazovat

7
- § 2900 stanoví, že vyžadují-li to okolnosti případu či zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém
konání vždy tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví či vlastnictví jiného (a stane-li se tak, obč.
právo zajišťuje poškozenému plnou náhradu maj. újmy / odčinění nemaj. újmy)
OCHRANA SOUKROMÝCH SUBJEKTIVNÍCH PRÁV NABYTÝCH V MINULOSTI
- Pokud bylo v minulosti osobou SP nabyto řádným způsobem právo subjektivní povahy (jakékoliv, ale typicky
vlastnické), musí být s ohledem na právní jistotu (zaručenou úst. pořádkem) respektováno i novější právní úpravou
- Souvisí to se zásadou retroaktivity – zákon nemá působit nazpět (lex retro non agit - § 3028)
ZÁSADA PŘÍPUSTNOSTI ANALOGIE (IURIS I LEGIS)
- Soud nemůže odmítnout rozhodovat daný případ jen proto, že pro něj neexistuje výslovné ust. zákona (= mezery
v zákoně)
- § 10 – posoudit dle ust., která se týkají případu co do obsahu a účelu nejbližšího
o Není-li takové => posoudit dle hlediska spravedlnosti a zásad občanského zákoníku
§ Cílem rozhodnutí je dospět k dobrému uspořádání soukromých p&p
§ K čemu soud při rozhodování přihlíží? -> 1/ zvyklosti soukr. života, 2/ stav právní doktríny a 3/ ustálená
rozhodovací praxe (stare decisis)

A.3) Občanskoprávní normy kogentní a dispozitivní

Právní norma
• Definice: obecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné a má formu pramene práva (státem vytvoření či
uznané, je závazné a státem vynutitelné)
• pojmové znaky normy
o obecnost
o preskriptivnost = stanoví, co má být (příkaz, zákaz, dovolení) – plyne z ní závaznost
o vynutitelnost
o podoba pramene práva

Druhy právních norem

- podle struktury
o a) kondicionální (klasická) struktura (většina)
§ složeny z hypotézy, dispozice a sankce
• hypotéza: podmínka realizace normy; podmínka, za níž nastane dispozice nebo sankce
• dispozice: vlastní pravidlo chování, např. zákaz, příkaz, dovolení
o b) zvláštní struktura
§ blanketní – odkazuje na jiný právní předpis (př. § 1970 OZ)
§ kompetenční – odkazuje na orgán, který normy dotvoří (př. § 1960 OZ)
§ kolizní – stanoví, podle kterého právního řádu se bude konkrétní právní poměr s cizím prvkem řídit
§ teologické – stanoví jen cíl, kterého má být dosaženo (§ 3/1)
- dělení na dispozitivní a kogentní normy
o jak kogentní, tak dispozitivní normy lze řadit mezi normy s kondicionální strukturou => lze u nich najít hypotézu,
dispozici, eventuálně i sankci

Dispozitivní a kogentní právní normy

DISPOZITIVNÍ NORMY (iura dispositiva) KOGENTNÍ NORMY (iura cogentia)

Umožňují smluvním stranám odchýlit se od právní úpravy X neumožňují se odchýlit
stanovené touto normou – lze si autonomně smluvit p&p
V případě dispozitivních PN dává stát přednost vůli Kogentní PN působí bezpodmínečně (imperativně) = strany
smluvních stran, tj. prioritu má tzv. lex contractus si nesmí ujednat nic, co by kogentní PN odporovalo.
(tím se liší od norem kogentních, kde se strany odchýlit nesmějí, a
pokud by se tak stalo, jednalo by se o ujednání neplatné) Přispívají tak k zabezpečení ochrany slabších subjektů,
korigují nerovnosti.
Působí tedy podmínečně (subsidiárně, podpůrně) = teprve
tehdy, pokud si osoby neujednaly něco jiného

Odlišení kogentních a dispozitivních norem

- Dispozitivní normy mají 2 části
o 1. část - dovolení, zmocnění smluvních stran, aby si autonomně smluvily vlastní právní úpravu
o 2. část – představuje samotné pravidlo chování -> uplatní se, pokud smluvní strany nevyužijí dovolení
- Zavazují tedy podmíněně (hypoteticky)
- Dispozitivnost PN může plynout jedině z její hypotézy => za dispozitivní PN tak lze považovat pouze takovou PN, která
obsahuje zmocnění k vyloučení normy chování ve své hypotéze

8
 o př.: § 1958/2 OZ: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník
je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“
§ předpoklad pro realizaci dispozice (tedy povinnosti dlužníka splnit bez zbytečného odkladu poté, co
byl věřitelem požádán), je podmínka, že si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh => tato
negativní podmínka představuje z hlediska struktury PN její hypotézu
o dispozitivnost tedy nikdy nemůže záviset na dispozici (vlastní normě chování) – tzn. není vůbec rozhodující,
jestli dispozice obsahuje slova „musí”, „nemůže“, „nelze”
o Pokud je v hypotéze dovolení explicitně vyjádřeno, není o dispozitivnosti pochyb
- Problém však ale často spočívá v tom, že hypotéza PN není vyjádřena
o možnost autonomní úpravy totiž může být dána nejen výslovně, ale i nevyjádřenou implicitní hypotézou se
stejným obsahem -> pak je třeba vycházet ze systematického výkladu občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 OZ)
- § 1/2 OZ - zásadní význam: Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od
zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně
práva na ochranu osobnosti
o Tzn. nejdřív zkoumám, zda norma odchýlení nezakazuje výslovně, pokud ne -> zkoumám, zda bych odchýlením
neporušila DM, VP nebo p. týkající se postavení osob, pokud ne -> dispozitivita
o Zákon na některých místech obsahuje výslovný zákaz autonomní úpravy
§ v případě právních poměrů, kde na jedné straně stojí spotřebitel (+ ta ustanovení, která by
způsobovala nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele - § 1813 OZ)
§ obdobně ochrana nájemce bytu nebo domu (§ 2235/1 OZ: “Nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím
nájemcova práva”)
§ obchodní zastoupení - § 2519 OZ výslovně vypočítává ustanovení, od kterých je odchýlení zakázáno
§ část třetí OZ (absolutní majetková práva) - § 978 OZ: „od ust. této části se lze odchýlit ujednáním s
účinky vůči 3. stranám, jen připouští-li to zákon” -> platí opačné pravidlo - dispozitivní úprava je
přípustná pouze v případě výslovného dovolení (explicitní hypotézy), která ji umožňuje
- Závěr o dispozitivnosti/kogentnosti PN bude záležet na tom, k čemu dospěje při individuálním řešení případu soud ->
povahu PN bude tedy prakticky možno usuzovat zpětně dle výsledku, k jakému soud dospěl
o slabina - jedno ust. může být vykládáno jedním soudem jako kogentní X druhým jako dispozitivní

Jak dispozitivitu / kogentnost naopak nepoznáme?

- 1) podle příslušnosti normy k veřejnému právu – norma veřejného práva není automaticky kogentní
o př. institut prorogace v OSŘ - § 89a
- 2) podle jazykového výkladu termínu kogentní a dispozitivní -> ius cogens jako právo donucující by mohlo naznačovat,
že dispozitivní normy jako protiklad norem kogentních vynutitelné nejsou
o Není tomu ale tak - kogentní i dispozitivní normy se vynucují stejně - rozdíl spočívá v tom, že kogentní norma
donucuje kategoricky a apriorně X dispozitivní norma donucuje hypoteticky (podmíněně) a posteriorně
o dispozitivní norma v sobě obsahuje kogentní prvek => pokud si strany ujednají jinak (lex contractus), pak se
musí chovat podle tohoto ujednaného (tzn. lex contractus pak působí jako pr. norma) X pokud si neujednají
jinak, musí se chovat podle pr. normy (která se nevykonanou volbou jiného pravidla stává normou kogentní)

Dovolující normy kogentní

- dispozitivní právní normy je nutno odlišit od dovolující normy kogentní
- příklad - § 1901 OZ: „Stranám je na vůli sjednat si změnu svých práv a povinností“ – zde je jen pravidlo chování, které
dovoluje, aby strany v budoucnu změnily p&p vzájemnou dohodou
o X pokud by se mělo jednat o dispozitivní PN, bylo by nutno předřadit jí hypotézu: „Nesjednají-li si strany jinak,
je jim na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností“
Příklady
- § 560 – „Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i
právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.“ → kogentní norma
- § 559 – „Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo
zákonem.“ → dovolující norma kogentní (učebnice str. 136) - pokud je v dispozici normy obsaženo dovolení, nejedná se
o normy dispozitivní, ale o dovolující formy kogentní
- § 1901: „Stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.“ – v tomto případě se jedná o dovolující norma
kogentní, protože strany se nemohou domluvit, že si nemohou vzájemnou domluvou změnit obsah práv a povinností;
- § 2204 – „Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.“ -
dispozitivní norma (výslovná)

Shrnutí
- Případy, kdy bude právní norma dispozitivní:
o 1) explicitně to plyne z hypotézy PN (slovy “nesjednají-li si strany jinak”…)
o 2) neplyne to sice explicitně z hypotézy PN, ale zároveň to není zákonem výslovně zakázáno
+ autonomním ujednáním nedojde k porušení
§ dobrých mravů

9
 § veřejného pořádku
§ práva týkajícího se postavení osob, vč. práva na ochranu osobnosti

A.4) Občanskoprávní skutečnosti (pojem, druhy, náležitosti, výklad)

- Právní skutečnost – objektivní skutečnost, kterou objektivní právo bere na zřetel a spojuje s ní právní následky
- Občanskoprávní skutečnost – objektivní skutečnost, kterou bere na zřetel občanské právo a spojuje s ní
občanskoprávní následky (vznik/změnu/zánik subjektivních p&p)
- Jinými slovy: součást objektivní reality, která právo reflektuje jako právní jevy s právními následky
o OZ pojem „právní skutečnost“ i „právní následek“ užívá, ale nedefinuje
O (i) právní skutečnost patří spolu se (ii) zákonem (resp. právními normami, např. předkupní právo pro určité
osoby) mezi právní tituly (důvody)
O Právní důvod (titul) = důvod, který podle platného práva způsobuje právní následky (příčina pr. následku)
O X kauza – hospodářský důvod
Třídění občanskoprávních skutečností

1) Závislé na lidské vůli (volní)

- Právní jednání (vč. opomenutí) – nejčastější, viz ot. č. 5

- Konstitutivní rozhodnutí státních orgánů působící (v oblasti SP zejm. soudů)
O pravomocná konstitutivní rozhodnutí mají právní následky – vznik/zánik/změna p&p – a to od okamžiku právní
moci (= má pr. účinky ex nunc)
O např. rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
O odlišuj – procesní následky mají všechna rozhodnutí X hmotněprávní následky mají právě jen konstitutivní
rozhodnutí
O odlišuj – konstitutivní X deklaratorní rozhodnutí - to jen autoritativně potvrzuje vznik/změnu/zánik p&p; má pr.
účinky ex tunc, tedy od chvíle, kdy nastala povinnost plnit z původní, zakládající právní skutečnosti (např.
povinnost vrátit půjčené peníze ze smlouvy o výpůjčce)

2) Nezávislé na lidské vůli

- Právní události (právně relevantní) = pr. skutečnost, kde není přítomna vůle
O Součást objektivní reality, jde o skutečnost, která je v určité podobě a za určitých okolností právně významná;
objektivní právo ji bere na zřetel a spojuje s ní právní následky
O S právní událostí může také počítat PJ stran (smlouva), ale i jednostranné PJ (závěť)
O Dělení
§ dle toho, jaké právní následky vyvolá (nelze je kategorizovat jako „protiprávní“ či „po právu“)
• pozitivní pr. následky –> jde u události (víceméně) předvídané, přičemž právní následky
nemají odpovědnostní (sankční) povahu, protože nedochází k žádné újmě
O narození člověka, uplynutí lhůty, dosažení 18 let
• negativní pr. následky (protiprávní stav) -> takovou událost z právního hlediska
neočekáváme (i když třeba meteorolog upozorní na nebezpečí bouřky)
O př. povodeň, úder blesku, krupobití, zemětřesení
§ Předvídatelné (smrt v urč. situaci) X nepředvídatelné (smrt v jiné situaci - dopravní nehoda)
§ Odvratitelné x neodvratitelné (vis maior)
• Vis maior (vyšší moc) – událost je nepředvídatelná a nelze se jí ubránit, i když vynaložím
veškerou možnou péči (úsilí, snahu); je neodvratitelná
• X náhoda – něco se stane nepředvídaně, ale při vyšší opatrnosti jí mohu zabránit (př.
zkušený jezdec spadne z koně, osobě v kabrioletu odfoukne vítr listiny do řeky)
O Čas jako právní událost – čas hraje v právu významnou roli; vždy jde buď o (i) nebo o (ii)
§ (i) běh času, s jehož koncem právo spojuje právní následky
• Dovršení určitého času – právo počítá s tím, že čas plyne a k určitému okamžiku se dovrší,
čímž nastanou právní následky (nabytí svéprávnosti; splatnost pohledávky)
• Plynutí času – nutno rozlišovat lhůty a doby
O Lhůtu i dobu lze definovat jako běh času určený začátkem a koncem
O Doba – časový úsek, který omezuje existenci p&p (§ 603); př. doba nájmu
O Lhůta – časový úsek stanovený ke splnění pov. nebo k uplatnění práva u jiného
pr. subjektu / orgánu st. moci; uplynutím nastávají právní následky (pozitivní
nebo negativní); př. promlčení lhůta

10
 O lhůty a doby smluvní x zákonné
§ smluvní - mohou být stanoveny buď určením posledního dne, anebo
časovým obdobím
§ zákonné – jen časovým obdobím
O lhůty a doby hmotněprávní x procesní – liší se místem, kde je v poslední den
lhůty třeba právo uplatnit nebo vykonat, aby byla lhůta zachována
§ hmotněprávní – nutno ve lhůtě uplatnit právo u příslušného subjektu
– PJ musí dojít adresátovi (soudu, druhé smluv. strany…)
§ procesní – postačí, je-li PJ v pís. formě ve lhůtě předáno přepravci
(poště) s úkolem doručit adresátovi
§ nejsou-li dodrženy hmotněprávní lhůty, může to mít zásadní procesní
význam (a pak opět hmotněprávní => nevyužijeme-li hmotněpr. lhůtu,
bude naše procesní postavení nejisté, oslabené – následně se může
stát, že rozhodnutím soudu o své hmotné právo přijdeme – žaloba
bude zamítnuta
§ (ii) časový okamžik, se kterým právo spojuje určitý právní následek
• Konkrétní den, hodina, konec dne, odpoledne… -> např. den, kdy se někdo narodí; den,
kdy je uzavřeno smlouva; den, kdy dojde k zániku PO
§ Počítání času
• lhůta nebo doba může být určena podle dnů nebo jiných (delších i kratšícg) časových úseků
– podle toho se počítání liší
• je-li lhůta/doba určená podle dnů, počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné
pro jejích počátek
• je-li lhůta/doba určená podle týdnů, měsíců nebo let, připadá její konec na den, který se
pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta
nebo doba počítá (není-li takový den v posledním měsíci, připadne na poslední den měsíce)
• připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, skončí v první nejblíže následující
pracovní den
• polovina měsíce = 15 dní; střed měsíce = 15. den
• lhůta/doba kratší než den se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí
• nabývá-li se právo/vzniká-li povinnost určitým dnem – nabude se počátkem dne (00.00
hod.) a zaniká koncem dne ((24.00 hod.)
• vykonat právo nebo splnit povinnost se musí v obvyklou denní dobu (otevírací doba, příp.
do 22.00 hod. u FO doma) x zavedená praxe stran

3) Vytvoření věci – volní i nevolní bez rozdílu

- Volní - v případě, že je spojeno s projevem vůle věc vytvořit (např. umělcem), důsledkem je nabytí vlastnického práva,
případně vznik autorskoprávní ochrany
- nevolní - osobou bez vůle, tj. když osoba stižená dušení poruchou něco uplácá v chráněné dílně, velmi malé dítě atd.

4) Složené (komplexní) právní skutečnosti

- Ke způsobení právního následku musí nastoupit více právních skutečností (nebo zákon jako právní důvod spolu s pr.
skutečností)
- Př. Způsobilost nezletilého k provozování obchodního závodu = souhlas zákonného zástupce + přivolení soudu; kupní
smlouva + nabytí VP na jejím základě; nabytí VP na základě vydržení; nabytí vlastnictví děděním

Právní stavy
- Př. manželství, otcovství, nezvěstnost (pokud osoba za nezv. prohlášena, jinak jen stav faktický)
- jsou následkem právních skutečností, (konkrétně PJ nebo konstitutivních rozhodnutí st. orgánů, vytvoření věci, právních
událostí); pozor - nejsou právní skutečností, protože nevyvolávají právní následky!
o př. právním důvodem vzniku p&p je uzavření manželství (pr. skutečnost - PJ) x manželství samotné je právní stav

Protiprávní stavy
- může být vyvolán:
o právní událostí
o právním (resp. protiprávním) jednáním – př. jestliže se někdo jako řidič chová v rozporu se zákonem –
protiprávně – a způsobí dopravní nehodu, při níž vznikne škoda na cizí věci, vzniká protiprávní stav, za který
řidič odpovídá
- učebnice OPH od Dvořáka: existuje právní stanovisko, dle kterého jsou protiprávní stavy právní skutečností, tedy tím,
co vyvolává právní následky
o př. nepříznivý právní (ale převedším faktický) stav způsobený vichřicí – zborcení střechy, která dál

11
 ohrožuje nebo dokonce poškodí střechu souseda
o takovým protiprávním stavem má být zejm. škoda způsobená zvlášť nebezpečným provozem, kdy
odpovědnost vyžaduje zavinění
- Jsou tedy 2 teorie:
o následky právních skutečností – spíše tato
o Jsou právními skutečnosti – menšinový názor

Právní domněnky a fikce

- jsou právními skutečnostmi, ale nejde o zvláštní druh pr. skutečností… jejich charakteristika spočívá v tom, že s nimi
právo nakládá pro potřeby posouzení a dokazování (což je jen věcí soudu), a že je dokonce schopno právní skutečnost
„stvořit“ pro svůj specifický účel
- zavazují soud, aby uvažoval určitým způsobem, který je stanoven zákonem
- Účel = ohýbání reality ku prospěchu efektivnosti, praktičnost
- Právní domněnky – rozlišujeme vyvratitelné a nevyvratitelné: dle toho, zda má soud předpokládat existenci něčeho, o
čem není jisté, že to je bezpodmínečně NEBO podmíněně
O Vyvratitelné („má se za to, že“) – soud podmíněně (tak dlouho, dokud se neprokáže opak) předpokládá existenci
něčeho, o čem není jisté, že je. Je to sice pravděpodobné, ale míra pravděpodobnosti je nižší než u
nevyvratitelných – proto možnost vyvrácení důkazem opaku.
§ Př.: domněnky otcovství, presumpce poctivosti a DV, zavinění při způsobení škody
O Nevyvratitelné („platí“; není připuštěn důkaz opaku) – soud bezpodmínečně předpokládá existenci něčeho, o čem
není jisté, že je (ale bývá tomu tak obvykle; je to pravděpodobné).
§ Používá se jen výjimečně
§ Př. § 124 NOZ – Neuvede-li se na jak dlouho je zřízena PO, platí, že na neurčito.
- Právní fikce („považuje se; hledí se na“) – nejde o otázku pravděpodobnosti, ale o to, že někdy (za urč. podmínek), se
dovozuje nějaká skutečnost - jsou v rozporu s faktickým stavem, ale zároveň výhodné pro praktické účely
O jinými slovy: z praktických důvodů se finguje určitá vymyšlená a neexistující skutečnost
O př. na vlasy se hledí jako na nemovitou věc

A.5) Právní jednání (pojem, druhy, náležitosti, výklad). Protiprávní jednání

Právní jednání obecně

- OZ tento pojem používá, ale nedefinuje

- Jedná se o takové chování osoby, které je (podle ustanovení objektivního práva) schopno vyvolat právní následky
(tedy vznik/změnu/zánik práv a povinností)
- Nebo: Projev vůle, který působí právní následky
- Každý projev vůle ale není právní jednání - společenské úsluhy (nabídnutí sklenice limonády, darování cigarety na
ulici) – subjekty nemají vůli se vázat, nezamýšlejí způsobit pr. následky
- PJ je jen takový projev vůle, který směřuje k cíli, se kterým právní řád spojuje následky
- Jinými slovy je to:
§ Vůle
§ Projevená navenek
• Konáním
¨ facere – činnost
¨ dare - dát
• Opomenutím
¨ non facere – nekonání (ve vztahu k nějaké povinnosti)
¨ omittere - zdržení se (tj. má nějaké právo, ale nevyužije ho – např. slíbíme sousedovi, že nebudeme
vysazovat stromy hned za plotem, abychom mu nestínili – nebudeme v celém svém rozsahu využívat
své vlastnické právo)
¨ pati – strpění, např. aby obyvatelé části obce chodili k nám pro vodu do studny)
• Výslovně (jednající se vyjadřuje slovy) nebo
• Konkludentně; tacitně (osoba se chová, aniž používá slova, tak, že je 3. osobě zřejmé, jakou vůli chce
projevit - způsobem nevzbuzujícím pochybnosti; např. roztrhá návrh smlouvy)
¨ pozor – mlčení není konkludentní jednání; mlčící nekoná; může být projevem vůle jen tehdy, lze-li
z něj vyvodit, že se skutečně jedná o projev vůle (platí zásada kdo mlčí, o tom nelze mít za to, že
souhlasí)
§ Vyvolávající právní následky (§ 545), které
• Jsou v něm vyjádřeny
• Plynou ze zákona – např. právo na výživné
• Plynou z dobrých mravů jako pravidel chování

12
 • Plynou ze zvyklostí (= obecné, dlouhodobě zachovávané přesvědčení)
• Plynou ze zavedené praxe stran (= konkrétní poměr konkrétních stran, „150kg žlutých“)

Druhy právních jednání

- 1) Podle subjektů
O PJ jedné strany nebo jedné osoby (př. návrh na uzavření smlouvy, závěť) – PJ vzniká jeho učiněním, pokud
není třeba, aby došlo jiné osobě (druhé straně)
O X PJ dvou či více stran (smlouva) – PJ vzniká v okamžiku, kdy své PJ učinila poslední strana
- 2) Podle kauzy – PJ kauzální x PJ abstraktní
O Kauzální PJ – kauza = hospodářský důvod; u kauzálního je kauza patrná; je jich drtivá většina
O Abstraktní PJ – kauza není výslovně vyjádřena → typicky tzv. skripturní závazky (z CP - např. ze směnek; zánikem
skripturního prohlášení zanikne i oprávnění)
O Důsledek – ve sporu musí/nemusí být kauza dokázána
O Rozlišení se zkoumá ve třech aspektech:
§ 1. Zkoumáme hledisko existence kauzy – nemá-li kauzu, zřejmě taky nemá dostatek vážnosti à jde
o jednání simulované
§ 2. Zkoumá vyjádření kauzy – pravidlem je, že není vyjádřena
§ 3. Dokazování kauzy – věřitel musí v případě sporu důvod závazku prokázat (x závazek z CP – zde se
kauza neprokazuje)
- 3) Adresovaná PJ - určená určité osobě; k perfekci je nutné dojití do dispoziční sféry adresáta (= dojití, doručení), stačí
ta možnost se s PJ seznámit, př. návrh na uzavření smlouvy
O X neadresovaná PJ – adresáta nemají; jsou hotová (perfektní) již svým učiněním, ne/připojení podpisu je pouze
otázkou platnosti, nikoliv existence PJ!; př. veřejný příslib
O PJ vůči nepřítomné osobě - perfektní (působící) od okamžiku dojití adresátovi
§ Vyvratitelná domněnka doby dojití u poštovních služeb – 3D/15D do ciziny
- 4) Dále rozlišujeme PJ dle toho, zda je jednáno mezi živými (inter vivos), popř. vůči živému X jednající pořizuje pro případ
své smrti (mortis causa)
- 5) Synallagmatická PJ(vzájemná) X asynallagmatická PJ
O PJ (spíš však p&p jimi založená) se rozlišují i podle toho, zda povinnost plnit mají obě smluvní strany, zda tyto
povinnosti jsou vzájemné, popř. zda tyto povinnosti plnit jsou vzájemně podmíněné
O Synallagmata – PJ zakládající vzájemnou povinnost stran plnit, a to podmíněně, typicky kupní smlouva
uzavřená v obchodě s potravinami
- 6) Úplatná PJ – jednající si dá slíbit vzájemné plnění - protihodnota, nejen peníze
O X bezplatná - typicky darování, zápůjčka
O X smíšená - pokud druhá strana vzájemné plnění poskytne, nikoli však rovnocenné (negotium mixtum cum
donatione)
§ 2 instituty, které limitují nerovné smlouvy: (i) neúměrné zkrácení, (ii) lichva
- 7) Formální PJ (zákon či ujednání stanoví formu) X neformální PJ
- 8) Pojmenovaná PJ (nominátní; typizovaná) X nepojmenovaná PJ (innominátní; atypická)
O jde o to, zda ne/má PJ (zde jde především o smlouvy) v zákoně nějaké pojmenování, název
O pozor, OZ jednotlivé pododdíly označuje podle závazku, jehož je smlouva základem (přesněji: právním
důvodem)
- 9) Po právu (aprobované) X protiprávní (reprobované) – obojí může spočívat v konání nebo nekonání

Náležitosti právních jednání

o Splnění je podmínkou existence a platnosti právního jednání – důležité odlišit od případů, kdy o jednání vůbec nejde
(hlavně zdánlivých jednání)
O 4 skupiny náležitosti:
§ Náležitosti subjektu
§ Náležitosti vůle
§ Náležitosti projev vůle
§ Náležitosti předmětu
§ (vzájemný poměr vůle a jejího projevu)
O (i) SUBJEKT – právní jednání musí učinit ten, kdo je k němu způsobilý, tedy subjekt, který má právní osobnost a
svéprávnost
§ Nezpůsobilost je dána těmito okolnostmi: nezletilost kontrahenta či nepřiměřenost jednání rozumové a volní
vyspělosti odpovídající jeho věku, kontrahent byl zbaven svéprávnosti, nepříčetnost kontrahenta
O (ii) VŮLE – psychický vztah jednajícího k zamýšlenému následku; vůle je chtění, zájem na nějaké výsledku
§ 1) Svobodná – svoboda vzniku, svoboda projevu vůle;
• Vis absoluta (fyzické násilí, fyzické donucení) – zdánlivé jednání (zdroj?)

13
 • Vis compulsiva (bezprávná výhružka, psychické donucení – protiprávní + vzbuzuje důvodnou bázeň +
adresovaná + příčinná souvislost) – relativní neplatnost (zdroj?)
¨ X podám proti tobě žalobu, protože jsi mi nevrátil půjčené peníze → není výhrůžka
§ 2) Vážná – nesmí zde být simulace (tu rozlišujeme dvojí)
• 1) simulace - jednající simuluje PJ, aniž má v úmyslu jednat právně (= předstírání; simulovaná vůle) – „jen
jako“ - hra, smlouva učiněná žertem, v nadsázce, při výuce
• 2) disimulace - jednající určitým způsobem – jakoby – právně jedná, projevuje určitou vůli, ale má přitom
jinou vůli, která je skutečnou podstatou jiného PJ (disimulovaného)
¨ zastírající X zastřené jednání => právně relevantní je jednání zastřené (§ 555/2), které však často trpí
nějakou vadou (např. je zákonem zakázáno) nebo má třeba pro jednajícího nevýhodné pr. účinky
(např. daňové), a proto mělo zůstat skryto
¨ př. uzavřu kupní smlouvu, ale ve skutečnosti jde o darování (úplata nebude) – platí darování
§ 3) Prosta omylu
• podstatný omyl (= o důležité okolnosti – tj. v předmětu, v jakosti, v osobě, v jiných okolnostech) – takový,
že kdyby jednající znal skutečnost, nebylo by PJ uskutečněno; jen tento omyl je právně relevantní
• X nepodstatný omyl - týkající se vedlejší okolnosti
• Úmyslně vyvolaný omyl (lest) – pak není důležité, které okolnosti se týká
• x prostý omyl
• Aby měl omyl negativní následky pro PJ, musí buď jít o podstatný omyl, anebo o omyl vyvolaný úmyslně
(a to i tehdy, když se týkal vedlejší okolnosti) + spolukontrahent musel o omylu vědět (nebo ho sám
způsobil)
§ 4) Neovlivněna stavem tísně - objektivní stav, který omezuje svobodu rozhodování (buď tíseň sama o sobě,
popř. ve spojení se zvlášť nevýhodnými zejm. smluvními podmínkami)
O (iii) PROJEV VŮLE – vnější manifestace
§ 1) Určitý
• Jednoznačnost PJ (x neurčité-jen takové, jehož obsah nelze zjistit ani výkladem)
§ 2) Srozumitelnost
• Absolutní (pro každého nesrozumitelná) – tato je právně relevantní
• Relativní (pro někoho)
• Nedostatečná určitost i srozumitelnost může být dodatečně vyjasněna = závada v projevu se zhojí § 553
odst. 2 NOZ
§ 3) V náležité formě
• Zásada bezformálnosti PJ, každý si smí zvolit libovolnou formu – může být omezen jen zákonem nebo
dohodou s druhou smluvní stranou (§ 559)
• Rozlišuje se proto forma stanovená zákonem (vždy kogentní) a forma určená dohodou (ujednaná
stranami)
• PJ může mít formu ústní, písemnou nebo tzn. přísnou písemnou (veřejná listina)
¨ vyžaduje-li zákon pro PJ určitou formu, lze obsah PJ změnit PJ nejméně stejnou nebo přísnější formou
¨ vyžaduje-li určitou formu jen ujednání stran, lze obsah PJ změnit i v jiné formě (ledaže strany
ujednaly jinak)
¨ nedostatek formy lze odstranit i dodatečně (§ 582)
• Ústní forma – zákon ji stanoví pro určitá PJ rodinného práva
¨ Prohlášení o uzavření manželství; prohlášení o otcovství
• Písemná forma – PJ je vyjádřeno v jakékoli psané nebo zrakem vnímatelné podobě, na jakémkoliv
materiálu
¨ K bezvadnosti PJ se vyžaduje podpis jednajícího (možnost nahradit elektronickým podpisem)
¨ Zákon ji vyžaduje (jako obecné pravidlo) pro PJ, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo
k nemovitosti a PJ, kterým se toto mění nebo ruší
¨ Osoby, které nemohou číst a psát (§ 536)
Ø Je-li schopna seznámit se s obsahem PJ – podepíše se; není-li s to se podepsat, učiní vlastní
znamení (2 svědci)
Ø Nelze-li – je třeba forma veřejné listiny
• Veřejná listina – listina vydaná OVM v mezích jeho pravomoci (např. rozsudek soudu) nebo listina, kterou
za veřejnou prohlásí zákon (§ 567)
¨ presumuje se pravost a správnost
¨ rozdíl od soukromé listiny je v důkazní síle (VL jako plný důkaz)
¨ Pro OPH je významný notářský zápis – sepisují notáři dle NŘ (např. pořízení závěti osobou ve věku
15-18, modifikace SJM)
• Soukromá listina - každá, která není veřejnou listinou, např. závěť nebo smlouva
¨ pokud se dovolávám skutečností obsažených s ní, musím dokázat pravost listiny (nezfalšovaná) a
správnost (nevypovídá o skutečnosti lživě)
¨ chybí-li podpis – leží důkaz o pravosti listiny na jejím původci

14
 O (iv) PŘEDMĚT PJ = čeho se právní jednání týká
§ 1) Možný – to, čeho se PJ týká, musí být objektivně možné, reálně uskutečnitelné („modré z nebe“)
• právně relevantní je přitom jen to, co je možné dnes (ne v budoucnu)
• počáteční nemožnost – absolutní neplatnost
• x následná nemožnost plnění – může vést k zániku závazku
§ 2) Dovolený – nedovolenost = plnění není možné z právního (nikoliv faktického) důvodu - vylučuje zákon, např.
lidské tělo nesmí být předmětem majetkového PJ
• Odlišuj od nedovolenosti PJ samotného!
Obsah právního jednání

- Není totéž co náležitosti!

- Obsah každého právního jednání tvoří jeho složky, které se dělí na:
O 1) Podstatné: essentialia negotii
§ nutné k perfekci – bez nich by právní jednání vůbec neexistovalo (=zdánlivé PJ)
§ př. kupní smlouva – předmět (věc) a kupní cena
§ u typových obligací najdeme podstatné složky vždy v prvním ust. toho kterého závazku
§ u netypových – nutno dovodit z obsahu jednání nebo vůle stran jsou i u jednostranných PJ – např. nabídka na
uzavření smlouvy – podstatné složky se shodují s nezbytnými složkami smlouvy
O 2) Pravidelné: naturalia negotii
§ zpravidla se objevují, ale na platnost smlouvy nemají žádný vliv
§ typicky čas a místo plnění
O 3) Nahodilé: accidentalia negotii
§ Tzv. vedlejší ujednání – obsaženy jen občas – nahodile
• a) podmínky – takové ust., které se pr. následky PJ (účinnost, účinky) činí závislými na skutečnosti, o které
v době PJ není známo, zda, příp. kdy nastane (př. není známo, zda příští měsíc bude sněžit – tzn. nemusí
jít o právní skutečnosti, ale o jakoukoliv součást objektivní reality)
¨ suspenzivní (odkládací) – nastoupení pr. následků PJ závisí na jejím splnění
Ø předám ti dílo, až vystuduješ VŠ
¨ rezolutivní (rozvazovací) – s jejím splněním je spojen zánik pr. následků
Ø dílo můžeš mít vypůjčené, dokud budeš student VŠ
• b) doložení času (dies) – vedlejší ust., kterým se stanoví doba, po jejímž uplynutí mají pr. následky PJ
nastat / skončit; jde o určení konkrétní doby (x nejistá podmínka)
¨ čas, od kterého účinky počínají
¨ čas, od kterého účinky končí
• c) příkaz (modus) – vedlejší ust. v bezplatných PJ (zejm. závěť, darování), kde osoba disponující majetkem
vůči jiné osobě dává příkaz: ukládá jí, aby něco vykonala
¨ do jisté míry jde o nahrazení adekvátního vzájemného plnění
Výklad právních jednání (§ 555 an.)

- kogentní pravidla
- 1) Výklad dle obsahu:
o § 555 odst. 1 „Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. “
o § 555 odst. 2 „Má-li být určitým PJ zastřeno jiné PJ, posoudí se podle jeho pravé povahy.“
- 2) Výklad dle úmyslu jednajícího X pokud druhé straně nebyl znám – podle pravidelného významu
o § 556 odst. 1 „Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně
znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu
zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.
- 3) Důraz na praxi, předcházející a následné chování – tam, kde jsou strany v dlouhodobějším či opakovaném kontaktu
o § 556 odst. 2 „Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v pr. styku, k tomu, co PJ
předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam PJ přikládají.“
- 4) Výklad contra proferentem (§ 557) – připouští-li výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo je použil
jako první
- + Zvláštní úprava při styku s podnikatelem
o § 558 odst. 1 „V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v
takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že
druhé straně musel být takový význam znám.“
O § 558 odst. 2 „V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v
daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má
přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat,
prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.“
Protiprávní jednání

15
- Je to jednání právem reprobované, čili v rozporu s právem
- Označuje se jako protiprávní jednání, popř. protiprávní čin
- Jednání může být v rozporu s:
O objektivním právem = porušení mimosmluvní povinnosti
O tím, co si strany ujednaly ve smlouvě2 = porušení smluvní povinnosti
- Nezáleží tu na vůli – pokud někdo jedná protiprávně, vyvolá negativní právní následky, ať chce nebo nechce
- Dle nauky není zvláštním typem právní skutečnosti, ale poddruhem PJ
- Důsledkem je vznik právní odpovědnosti (za zavinění = subjektivní / za riziko = objektivní)
- Deliktní způsobilosti se nabývá jako svéprávnost
O u nesvéprávných se zkoumá schopnost rozpoznávací a ovládací
- typicky – způsobení škody; nevčasné nebo neřádné splnění povinnosti ze závazku
- právní následky vyvolané protiprávním jednáním = nepříznivé (negativní) právní následky

A.6) Neplatnost právního jednání (včetně konvalidace a konverze)

- Obecné náležitosti PJ (§ 6 – 8): poctivost; pokud někdo jednal nepoctivě nebo protiprávně, nesmí z toho mít prospěch;
presumpce dobré víry; zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany
- Právní jednání trpí vadou, jestliže není splněna některá z náležitostí právního jednání požadovaná zákonem

Zdánlivost PJ

- Perfekce = hotovost PJ; není-li PJ hotové (např. nebylo doručeno), z právního hlediska nebylo dovršeno, proto není –
neexistuje, jde o PJ zdánlivé (non negotium, ne-jednání)
- Zdánlivost = následek vady PJ; PJ je zdánlivé, pokud nejsou splněny zvláštní náležitosti projevu vůle (§ 547), tzn. tento
projev vůle je stižen vadou uvedenou v § 551 – 553 (taxativní výčet)
- Nepřihlíží se k němu, stojí mimo právo, nemá právní relevanci – bylo-li plněno, uplatní se ustanovení o bezdůvodném
obohacení
- Důvody zdánlivosti
§ § 551 – 553: 3 skupiny vad projevu vůle:
• Chybí vůle jednající osoby
¨ Teorie rozlišuje vis absoluta (fyzická síla) a vis compulsiva (hrozba násilí)
¨ Při fyzickém ovládnutí (způsobeném fyzickou silou, drogou, vězněním…) jedná ve skutečnosti osoba,
která svou silou na jednajícího působila, podala drogu, omezila ho v pohybu => zákon stanoví, že o
PJ jednající osoby nejde; jde o zdánlivé PJ (§ 551)
¨ X jednající osoba byla k PJ přinucena hrozbou tělesného nebo duševního násilí (musí mít ale důvodné
obavy), nejde o zdánlivost – po právu tedy existuje, ale trpí vadou, a proto je sankcionováno relativní
neplatností; římská zásada „i když donucen, přece jen to chtěl“
• Jednající zjevně neměl vážnou vůli
¨ např. divadlo
• Obsah PJ nelze zjistit pro neurčitost nebo nesrozumitelnost, a to ani výkladem
¨ X pokud byl projev dostatečně vyjasněn, nepřihlíží se k vadě (= fikce existence PJ s účinky ex tunc);
jde o zvláštní případ konvalidace (zde lze zhojit něco, co neexistuje)
§ § 554: pokud to je výslovně uvedeno v zákoně – tam, kde OZ používá výrazu „nepřihlíží se k“
• Nejde o vadu v projevu vůle, ale o závadu v povaze, účelu, cíli PJ – nemělo být dle zákonodárcovy vůle
vůbec učiněno, proto to bezvýjimečně zakazuje
• Vždy kogentní
o Pozor – nepamatuje na ochranu třetích osob !!!

Neplatnost (nulita) právních jednání v NOZ:

- Přednost platného PJ: zásada, že na PJ je třeba hledět spíše jako na platné

- Neplatnost = jeden z následků vady právního jednání (vedle zdánlivosti)
§ je výjimečná negativní vlastnost PJ v důsledku vady (nedostatku náležitostí) / v důsledku jiných okolností
§ učiněno bylo, ale finguje se, že nebylo X zdánlivé PJ – učiněno vůbec nebylo, nevzniklo
O Dovolání se neplatnosti
§ Soud zjišťuje neplatnost ex offo pouze v případech v § 588 ; ve všech (!) ostatních případech se musí neplatnosti
dovolat ten, v jehož zájmu je pravidlo dáno
§ Dovolat se nemůže ten, kdo neplatnost způsobil (nikdo nemůže mít prospěch z vlastního nepoctivého jednání)
- Chyby v psaní nebo počtech nejsou na újmu, je-li význam nepochybný

2
I to, co si strany ujednaly, je právním pravidlem, přestože jen v užším slova smyslu: má účinky jen inter partes

16
- Neplatné PJ nemá žádné právní následky (hledí se na něj, jako by nebylo učiněno)
§ pokud došlo k souvislé řadě PJ týkajících se toho samého předmětu (opětovný prodej téže věci) a je neplatné
první PJ, budou neplatná i všechna další PJ
§ (Hendrychová říká, že ačkoliv jsou ustanovení § 586 an. nazvaná „následky neplatnosti“, v žádném z nich žádné
následky napsané nejsou, proto jednoduše nemá právní následky)
- Částečná neplatnost
§ § 576 – pokud lze neplatnou část od PJ oddělit, je neplatná pouze tato oddělitelná část, lze-li předpokládat, že
by k PJ došlo i bez neplatné části
§ Např. kupuji od jednoho prodejce auto, rakev, letní a zimní pneumatiky a návěsný vozík a zjistím, že zimní
pneumatiky jsou zteřelé a nebezpečné k provozu
- Rozlišení:
§ Absolutní neplatnost (chrání obecný zájem, podnět k jejímu zjištění může dát kdokoliv)
• Nastává bez dalšího; Stanovena na ochranu společnosti, zájmu všech, zájmu státu, v zájmu zachování
společenského zřízení (zásadního způsobu uspořádání společenských poměrů)
• Rozhodnutí soudu je deklaratorní – soud jen zjistí neplatnost, i tedy, že PJ bylo, ale finguje se, že nebylo
• § 588 – „soud přihlédne i bez návrhu“
• 3 důvody (taxativní výčet):
¨ PJ se zjevně příčí dobrým mravům
¨ PJ odporuje zákonu a (tj. přičemž, čímž) zjevně narušuje veřejný pořádek
¨ PJ zavazuje k plnění od počátku nemožnému
• Pokud bylo plněno následkem je bezdůvodné obohacení podle § 2991 (plnění bez právního důvodu) a §
2993 (následek neplatného závazku)
• Např. převody nemovitostí eviduje KN, nedodržení písemné formy – veřejný zájem -> absolutní neplatnost
§ Relativní neplatnost (většina případů neplatnosti; chrání zájem určité osoby, následkem RN je možnost
namítnout neplatnost)
• § 586/1 – „je-li neplatnost PJ stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti
jen tato osoba“
• pokud oprávněná osoba
¨ nenamítne neplatnost => považuje se PJ za platné
¨ namítne a soud uzná => je PJ neplatné „ab initio“ – od počátku (dovolání se neplatnosti má účinky
ex tunc)
• PJ sice vyvolává právní následky, ale dovoláním se neplatnosti zaniknou, „ztratí se“; finguje se, že
nenastaly
• § 580 – 587 – demonstrativní výčet důvodů neplatnosti PJ:
¨ 1) PJ se příčí dobrým mravům
¨ 2) PJ odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (-> tzn. pokud smysl a účel zákona
nevyžaduje, aby PJ bylo neplatné, bude PJ platné, i když odporuje zákonu)
¨ 3) PJ, dle něhož má být plněno něco nemožného
¨ 4) PJ učiněné osobou ne plně svéprávnou, ke kterému není způsobilá
Ø X Ale pozor, jednal-li sám nezletilý, za nějž měl jednat zákonný zástupce, půjde o absolutní
neplatnost, protože jde o zřejmý rozpor se smyslem a účelem ust. zákona (§ 580), které je dáno
na ochranu nezletilých v zájmu zachování veřejného pořádku (§ 588). Výjimečně by mohlo být i
relativně neplatné, pokud by zájem nezletilce v daném případě nebyl zásadní.
Ø X Závada v jednání opatrovance zakládá relativní neplatnost. Dovolat neplatnosti se navíc lze
jen tehdy, působí-li opatrovanci následky jeho vlastního jednání újmu (jinak je jednání platné).
Navíc je tu možnost dodatečného schválení opatrovníkem (§ 65).
¨ 5) Nedostatek ve formě ujednané stranami / stanovené zákonem (ledaže konvalidace)
Ø X Ale pozor, stanoví-li zákon, s ohledem na veřejný pořádek, povinnost zachovat urč. formu PJ,
bude mít nezachování formy za následek absolutní neplatnost.
Ø X Avšak je-li forma stanovena zákonem bez ohledu na veřejný pořádek, ale obsah a účel
ustanovení neplatnost jednání vyžaduje, půjde o relativní neplatnost. Pokud by obsah a účel
tohoto ust. neplatnost nevyžadoval, bylo by jednání platné (ač jím byl porušen zákon).
¨ 6) Omyl v rozhodujících okolnostech či omyl vyvolaný lstí (i když se týká jen vedlejší okolnosti)
¨ 7) Donucení vyvolávající důvodnou obavu (vis compulsiva)
• Např. § 714/2 – manžel se může dovolávat neplatnosti při jednání jednoho v rámci nakládání se společným
majetkem

Konvalidace, ratihabice, konverze = důvody zániku relativní neplatnosti

- Konvalidace (§ 582)
o Zhojení, uzdravení; jde o dodatečné odstranění vady PJ (nejde o nápravu neplatnosti!)
o U absolutní neplatnosti nelze; u relativní neplatnosti v zásadě lze, ale nemá právní význam (protože tam jde jen o
to, zda se osoba dovolá nebo ne)

17
 o konvalidace schválením
§ Dodatečné zhojení formy (strany dodají tu formu, kterou zákon stanovil/kterou dříve ujednaly)
§ případy, kdy jednala osoba, jejíž svéprávnost byla omezena (což u částečně nesvéprávného nezletilého
nepřichází vůbec v úvahu); rozpor v § 65:
• § 65/1: PJ samotného opatrovance lze prohlásit za neplatné, pokud opatrovanci působí újmu (= je zásadně
platné, přesto, že je vadné)
• §65/2 naproti tomu říká, že opatrovancovo samostatné PJ se bude považovat za platné, pokud je schválí
opatrovník
o konvalidace rozhodnutím soudu (§ 557) – zvláštní případ konvalidace
§ neplatnost v určení množstevním, časovém, územním či jiném
§ soud změní ke spravedlivému uspořádání p&p, není vázán návrhy stran
o je možná nejen konvalidace závady v PJ, ale i třeba konvalidace závady právního stavu – př. manželství – v případě
bigamie je druhé v pořadí vadné (lze kdykoliv prohlásit za neplatné) – lze zhojení zánikem prvního manželství nebo
prohlášením prvního manželství za neplatné
- Ratihabice = dodatečné schválení
O případy, kdy jednala osoba, kt. měla mít k tomu souhlas jiné osoby, ale jednala bez něj -> vadnost PJ lze napravit
tím, že ona jiná osoba PJ dodatečně schválí
O Pravidelně má ten, kdo je dotčen, právo dovolat se neplatnosti takového jednání
O např. § 440 (1) dodání potřebného souhlasu jiné osoby v situaci, kdy jednající osoba překročí zástupčí oprávnění; §
65 (2) dodatečné schválení PJ opatrovance opatrovníkem
- Konverze = posouzení jako jiného PJ (§ 575)
o neplatné PJ splňuje náležitosti jiného, platného PJ – posoudíme jako toto jiné, pokud je z okolností zřejmé, že
vyjadřuje vůli jednající osoby
o např. dědická smlouva musí být sepsána jako veřejná listina, není-li, lze ji považovat za závěť

A.7) Relativní neúčinnost právního jednání (odporovatelnost)

Účinnost PJ
- Účinnost PJ je vlastností PJ, ale svou povahou zcela odlišnou od platnosti. Zatímco platnost souvisí zejména
s ne/splněním náležitostí PJ, u účinnosti jde o to, zda je PJ ne/schopno vyvolat právní následky (účinky), tj. vznik, změnu
nebo zánik p&p.
§ Jednostranné PJ – nabývá úč. dle zákona (ale může si určit jinak). Je nutno rozlišovat PJ adresované (úč. spolu
s perfekcí, tj. dojitím adresátovi) X PJ neadresované (úč. spolu s perfekcí, tj. vznikem, učiněním)
§ Dvoustranné PJ – nabývá úč. dle zákona / ujednání stran. Jsou-li obě strany přítomny, pak smlouva vzniká
vyslovením souhlasu druhé strany s nabídkou; v tomto okamžiku nabývá i účinnosti. V případě PJ vůči
nepřítomné osobě vznikne smlouva až dojitím souhlasného projevu vůle navrhovateli; v tomto okamžiku
nabývá i účinnost.
§ Účinnost jednostr. PJ i smlouvy lze odložit.
o Je-li předmětem PJ nemovitá věc, musíme rozlišit, zda jde o věc ne/zapisovanou do veřejného seznamu. U věci
nezapisované právo k ní vzniká, převádí se či zaniká účinností smlouvy, kt. je právním důvodem takového následku.
U věci zapisované do VS platí zvláštní režim: vlastnické, popř. jiné věcné právo se nabývá/pozbývá zápisem
(vkladem) do takového seznamu.
o Je-li předmětem PJ movitá věc, mohou si strany ujednat úč. smlouvy libovolně.

Relativní neúčinnost PJ (§ 589 - § 599)

- Absolutní neúčinnost = PJ nemá právní účinky vůči nikomu x relativní neúčinnost – nemá jen vůči určité osobě
- Relativní neúčinnost je právní institut vytvořený na ochranu věřitele, proto je jeho funkce velmi specifická
- OZ 1964: „odporovatelnost“
- s “účinností” jej pojí to, že pomocí toto institutu se věřitel může úspěšně vyhnout negativním právním následkům
(účinkům) PJ dlužníka učiněných ve prospěch 3. osob a zároveň v neprospěch věřitele
- zakládá právo věřitele domáhat se, aby soud určil, že PJ dlužníka vůči němu (věřiteli) nemá pr. účinky; toto právo vzniká
věřiteli, jestliže dlužník právně jednal tak, že svým jednáním zkrátil možnost věřitele uspokojit z dlužníkova majetku svou
vykonatelnou pohledávku
§ znamená, že i když PJ dlužníka obecně účinné bude (bude mít obecně pr. následky), nebude je ale mít vůči
věřiteli, pokud se svých práv úspěšně dovolá vznesením odporu (odpůrčí žaloba); neúčinnost nastává dnem
PM rozhodnutí soudu o žalobě
§ není přitom rozhodné, zda 3. osoba opravdu prospěch od dlužníka ve finále získala, či zda jí jen svědčí
vykonatelné právo, takže prospěch může vydobýt (§ 589 druhá věta)
o odpůrčí žalobu může věřitel podat jen proti jednáním taxativně stanoveným v §590 až § 592
§ a) bez ohledu na to, o jaké PJ šlo, nicméně vždy šlo o PJ v úmyslu zkrátit věřitele, pak má věřitel právo odporovat
PJ (dovolat se neúčinnosti PJ):

18
 • aa) které dlužník učinil v posledních 5 letech s úmyslem zkrátit své věřitele, pokud takový úmysl byl druhé
straně PJ znám
• ab) kterým dlužník v posledních 2 letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův
úmysl věřitele zkrátit
• ac) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou
(nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby)
¨ ledaže druhé straně v době, kdy se PJ stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám
být nemusel
¨ v praxi bylo časté darování mezi příbuznými
§ b) PJ dlužníka, které lze nazvat “mrhání majetkem”
• věřitel může odporovat kupní nebo směnné smlouvě, kterou dlužník uzavřel v posledním roce, musela-li
2. strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je věřitel zkracován
§ c) jakékoliv jednání dlužníka, jímž dlužník v posledních 2 letech bezúplatně poskytoval majetek 3. osobám
• vyjmout lze jen: plnění povinnosti uložené zákonem, obvyklé příležitostné dary, věnování na prospěšný
účel (v rozumné výši) …
§ d) věřitel může odporovat opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě způsobil
vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy vůči sobě samému
• platí to i tehdy, jestliže dlužník odmítl dědictví, ledaže bylo předluženo (§ 592)
o věřitel si může právo na podání odpůrčí žaloby vyhradit předem (výhradu nutno oznámit tomu, vůči komu se bude
potenciálně dovolávat neúč., a to prostřednictvím soudu/notáře) – ale dříve, než se pohledávka stane vykonatelnou
-> neběží mu pak lhůta pro podání odpůrčí žaloby, dokud se pohledávka nestane vykonatelnou
o odpůrčí žalobu podává věřitel nikoliv proti dlužníkovi, ale proti druhé straně dlužníkova jednání, jehož účinky vůči
sobě samému chce věřitel eliminovat
§ tedy ten, kdo měl z dlužníkova jednání majetkový prospěch, např. dědic takové osoby, nebo právní nástupce
PO po přeměně; možno ale žalovat i jiného pr. nástupce (zákon výslovně uvádí v § 594)

Účinky rozhodnutí o odpůrčí žalobě (nabytím PM)

- napadené PJ nemá vůči věřiteli žádná právní následky
- dosáhne-li věřitel kladného rozhodnutí, získá tím právní titul k tomu, aby se mohl domáhat proti žalované osobě
uspokojení té pohledávky, kterou má věřitel vůči dlužníkovi
§ žalovaný má věřitele uspokojit právě z toho, co neúčinným dlužníkovým jednáním ušlo z dlužníkova majetku;
není-li to možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada
- osoba, jíž vznikl z odporovatelného jednání dlužníka prospěch, se považuje za nepoctivého držitele (až v důsledku
kladného rozhodnutí o odpůrčí žalobě)
§ jeho dědic nebo jiný pr. nástupce bude za nepoctivého držitele považován jen tehdy, jestliže mu musely být
známy okolnosti, které podle zákona zakládají věřitelovo právo odporovat PJ dlužníka
o pokud 3. osoba, která by jinak mohla být odpůrčí žalobou napadena, nabyla k věci, z níž by se jinak věřitel mohl
uspokojit, takové právo, že se věřitel nemůže neúčinnosti PJ domáhat, je tato osoba povinna věřiteli nahradit škodu
§ této povinnosti se může 3. osoba zprostit tak, že uspokojí pohledávku vůči dlužníkovi (§597)
o zvl. pravidla platí pro případ, že se jedná o věc zapisovanou do VS (např. zapsání poznámky na listu vlastnictví KÚ)
§ věřitel, který se dovolá neúčinnosti PJ týkajícího se věci ve VS, může požádat orgán pověřený vedením
takového seznamu, aby v něm poznamenal, že se věřitel dovolal neúčinnosti PJ
• jestliže soud pak odpůrčí žalobě vyhoví, má rozsudek účinky i proti osobám, které po provedení poznámky
nabyly zapsanou věc nebo právo k ní (zákonodárce tím posílil zásadu publicity a ochrany dobré víry třetích
osob (§ 599)

A.8) Osoby fyzické (právní osobnost, nezvěstnost, důkaz smrti, domněnka smrti, svéprávnost,
přiznání svéprávnosti, omezení svéprávnosti)
- Subjekty můžeme dělit na
§ Právotvorné (stát)
§ Ty, kterým je právo určeno (adresáti)
O Osoby = ti, kteří jsou povinni se právem řídit při svém chování; nositelé p&p (FO a PO)
O Osoba fyzická = lidská bytost, resp. člověk
§ § 18 a 19: „Osoba je fyzická, nebo právnická.“; „Každý člověk má vrozená, již samotným citem a rozumem
poznatelná přirozená práva, a proto se považuje za osobu.“
O Právní způsobilost – 2 klíčové vlastnosti
§ A) způsobilost k p&p (být subjektem p&p) – právní osobnost
§ B) způsobilost k právně relevantnímu jednání – dělíme na:
• BA) způsobilost nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem = svéprávnost
• BB) způsobilost založit svou odpovědnost (nést neg. právní následky protiprávního jednání) = deliktní
způsobilost

19
Právní osobnost = způsobilost mít v mezích právního řádu p&p (§ 15/1)
- Jde o způsobilost být subjektem; mít a vykonávat práva může jen osoba
- Právní osobnost má každý člověk od narození do smrti
§ Některá práva ale trvají i po smrti (např. ochrana osobnosti)
o Změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka, ani na jeho osobní a majetková p&p
§ x zaniká však manželství nebo registrované partnerství
o Každý člověk má přirozená práva → považuje se za osobu
§ § 19/1: Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se
považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přiroz. práv člověka a způsob jejich ochrany.
o § 16 OZ – právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze se vzdát ani omezit => zdánlivé PJ („nepřihlíží se“)
- Vznik narozením = dítě je vypuzeno z těla, dýchá a projevuje známky života (bez ohledu na to, zda byl pupečník
přerušen); vedle toho ještě nenarozené dítě = nasciturus, platí o něm následující:
o Na počaté dítě se hledí jako na už narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům (dědictví)
§ fikce (stav, který není pravdivý, ale z určitých praktických důvodů se to finguje)
§ Má dítě právo na život, když se na něj hledí jako na narozené? => eticko-filosofická otázka
o Nenarodí-li se dítě živé, má se za to, že nikdy nebylo
§ vyvr. domněnka - je to zpravidla pravda (ve většině případů se dítě narodí živé), ale je připuštěn důkaz opaku
- Zánik smrtí
o Definice smrti v transplantačním zákoně: nevratná ztráta funkce celého mozku (vč. mozkového kmene) nebo
nevratná zástava krevního oběhu
o Důkaz smrti (smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou):
§ 1) smrt je jistá -> lékař provede prohlédnutí těla – na základě jeho protokolu pak vystaví matrika úmrtní list
(ne zdravotnické zařízení!)
• Jde o prokazování smrti úmrtním listem
§ 2) smrt se jeví jako jistá -> případ, kdy nelze prohlédnout tělo, neboť fyzicky není k dispozici, ale člověk byl
účasten události, při které se smrt jeví jako jistá; § 26/1
• Prohlášení za mrtvého soudem i bez návrhu; na základě toho vydá matrika úmrtní list = důkaz smrti
• Pokud se důkaz ukáže mylným – nepřihlíží se, ale manželství se neobnovuje
• Př. letecké neštěstí
o Domněnka smrti – je zde určitá míra pravděpodobnosti smrti; role SOUDU
§ 3) lze mít důvodně za to, že člověk zemřel - smrt je vysoce pravděpodobná; § 71
• na návrh osoby s právním zájmem
• soud OBLIGATORNĚ prohlásí člověka za mrtvého
• Př. Horolezecká výprava – jeden člen opustí kolegy a jde napřed – ostatní pokračují v jeho stopách (jiné
vidět nejsou, tzn. musí být jeho) – stopy končí nad propastí; je tudíž nepochybné, kde skončil, nemohl
přežít. Pátrání je nejen nemožné, ale i zbytečné. Ačkoli přímý důkaz smrti chybí (smrt nelze dokázat), plyne
z okolností, že s vysokou pravděpodobností nežije.
§ 4) jsou zde vážné pochybnosti, zda je ještě živ, ale smrt není nepochybná (neví se); § 72
• na návrh osoby s pr. zájmem + člověk je nezvěstný + uplynutí lhůty
• soud FAKULTATIVNĚ prohlásí člověka za mrtvého
• nutno vztáhnout jak na nezvěstnost prohlášenou soudem, tak na nezvěstnost faktickou (rozdvojuje se to
-> § 73 vs § 74)
• nutné uplynutí určité lhůty
¨ § 73: lhůta 5 let od konce roku, kdy prohlášen za nezvěstného
¨ § 74: lhůta 7 let od konce roku, kdy se objevila zpráva, z níž šlo usuzovat, že je naživu
¨ Kdo se stal nezvěstným před 18. rokem věku – lze prohlásit za mrtvého až uplynutím 25
¨ § 75: lhůta 3 roky od konce roku, v němž došlo k ohrožující události
• Př. Někdo odjede na etnografický průzkum do tzv. necivilizované oblasti, a dávno uběhla doba, kdy slíbil,
že se vrátí. Pátrání po něm je bezvýsledné.
o § 27 => Případy, které nastanou, když několik osob zemře současně (autohavárie)
§ Nepodaří-li se zjistit pořadí, ve kterém zemřeli, platí vyvr. domněnka, že zemřeli současně a tím pádem po sobě
nedědí

Nezvěstnost

- ochrana nepřítomné osoby, ale i ostatních osob, které potřebují její součinnost (institut umožňuje právní život i za
nepřítomnosti určité osoby)
- jde o určitý mezistupeň mezi životem a smrtí
- 2 způsoby, jak se stát nezvěstným:
o 1) Prohlášení za nezvěstného = rozhodnutím soudu
§ Předpoklady:
§ (i) návrh osoby s právním zájmem (zejm. blízká osoba, spoluvlastník, zaměstnavatel)

20
 • (ii) musí být svéprávný
• (iii) opustil bydliště + nepodal o sobě zprávu
• (iv) není známo, kde se zdržuje
§ soudní rozhodnutí má specifické účinky:
• u PJ, kde je potřeba udělení souhlasu, přivolení nezvěstného, se k tomu nepřihlíží
¨ Výjimka – věci osobního stavu
¨ Po návratu nezvěstný nemůže z toho důvodu namítat neplatnost
¨ Kdo jedná v záležitosti nezvěstného, má povinnost dbát jeho zájmů
§ Navrátí-li se člověk prohlášený za nezv. nebo jmenuje-li správce svého jmění, pozbývá prohlášení účinků
o 2) Faktická nezvěstnost = pokud nastanou určité okolnosti
§ 2 situace:
§ A) opustí bydliště a nepodá o sobě zprávy; není známo, kde je (§ 74)
§ B) účastník události, kde byl v ohrožením života větší počet osob (§ 75)
§ nemá stejné právní následky jako prohlášená nezvěstnost (jediný následek: běh lhůty pro prohlášení za
mrtvého – 7 let)
- Procesní pravidla v ZŘS
o soud vyhláškou či jiným vhodným způsobem vyzve pohřešovaného, aby se do 3 měsíců přihlásil
o upravuje i řízení o určení data smrti (případy, kdy se např. najdou lidské ostatky)
- v ČR cca 4.500 nezvěstných osob za rok

Svéprávnost

- § 15/2: způsobilost fyzické osoby nabývat pro sebe vlastním PJ práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)
- Každé osobě bez dalšího nenáleží - postupný vznik dle psychické vyspělosti (rozumová a volní vyspělost),
- Plná svéprávnost – 3 způsoby nabytí:
o Zletilostí (dovršením 18. roku věku);
o Uzavřením manželství
§ V případě, že je osobám min. 16 let a jsou zde závažné důvody (zejm. těhotenství)
§ Neztrácí se ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné
• X u zdánlivého manželství k nabytí svépr. nedojde
§ Do doby, než tato osoba dovrší 18. rok a stane se zletilou, půjde o plně svéprávného nezletilého
o Rozhodnutím soudu o přiznání svéprávnosti (plně svéprávný nezletilý)
§ § 37 - přiznání svéprávnosti (emancipace):
• Podmínky: návrh nezletilého nebo jeho zákonného zástupce + dosáhl 16 let + osvědčeny schopnosti: (i)
sám se živit a (ii) obstarat si sám své záležitosti + souhlas zákonného zástupce
• Bez splnění podmínek soud přizná jedině z vážných důvodů v zájmu nezletilého, např. souhlas
zákonného zástupce nelze opatřit
§ Pozn. u Hendrychové neříkat emancipace, ale přiznání svéprávnosti rozh. soudu
- Plnou svéprávnost nemají
o Zletilé FO, jejichž svéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu (§ 55 an.)
o Nezletilé FO - přímo ze zákona (jen částečná svéprávnosti podle rozumové a volní vyspělosti); § 31
§ Pokud ovšem nenabyli plnou svéprávnost rozhodnutím soudu
§ Vyvr. domněnka: má se za to, že každý nezletilý je způsobilý k PJ co do jejich povahy přiměřeným rozumové a
volní vyspělosti nezletilých jeho věku
§ Nezletilý není nikdy způsobilý jednat samostatně v těch záležitostech, k nimž by i jeho ZZ potřeboval přivolení
soudu (toto platí bezvýjimečně)
§ ZZ může nezletilci udělit souhlas k určitému PJ (ale nesmí to být jednání nezletilcům výslovně zákonem
zakázáno – např. koupě alkoholu); souhlas lze vzít zpět (s účinky ex nunc). Postačí souhlas jednoho ZZ, pokud
druhý projeví vůli odporující, nepřihlédne se k projevu žádného z nich. Nutno odlišit od situace, kdy rodiče
rozhodují o záležitostech dítěte – tam jednají ve vzájemné shodě.
§ ZZ může udělit souhlas k provozování obch. závodu / obdobné výdělečné činnosti; nutno přivolení soudu
§ Pracovněprávní subjektivita - závislá práce osob mladších 15 let je nepřípustná; po dovršení 15 let ano
- Svéprávnost dle hmotného práva je určující pro občanskou procesní způsobilost (způsobilosti právně jednat v řízení) –
každý smí před soudem jako účastník jednat v řízení v rozsahu svéprávnosti
- § 3033 - přechodné ust: osoby zbavené způsobilosti/omezené ve způsobilosti před 1. 1. 2014 => nejdéle 5 let od nabytí
účinnosti OZ 2012 nabudou svéprávnosti, ledaže soud rozhodne jinak – soud tedy musí do 5 let ověřit všechna zbavení
způsobilosti, co se nestihlo - automaticky plná svéprávnost k 1. 1. 2019

Omezení svéprávnosti (§ 55 an.)

- rozhodují pouze soudy - až ta nejzazší možnost, kterou OZ stanoví = ultima ratio, je možno omezit až tehdy, když mírnější
opatření nedostačuje (podpůrcovství / zastoupení členem domácnosti)

21
- nelze zbavit svéprávnosti zcela; nelze zbavit člověka samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního
života
- Lze přistoupit jen:
O 1) v zájmu člověka, jehož se to týká
O 2) po jeho zhlédnutí
O 3) s plným uznání jeho práv a osobní jedinečnosti; je třeba brát v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka
postarat se o vlastní záležitosti
§ 4) hrozí závažná újma
§ 5) nepostačí mírnější opatření → omezení svéprávnosti (nikdy ne zbavení; nelze omezit způsobilost ke právně
jednat v záležitostech každodenního života),
- Rozsah omezení: soud může omezit svéprávnost v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu (která není jen
přechodná) schopen právně jednat
O Vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil (obtíže s dorozumíváním nejsou
důvodem k omezení)
o Jak? Pozitivní výčet (co může) nebo negativní výčet (co nemůže) – tak, aby ho to chránilo; např. nesmí nakládat
s peněžními prostředky převyšující 500 Kč/den
o Duševní porucha - judikatura (2012) – zřetelná odchylka od stavu duš. zdraví a rovnováhy, nelze ztotožňovat
s duševní nemocí, krátkodobá x dlouhodobá x trvalá
- Omezení je vždy dočasné - max. 3 roky, je-li zjevné, že se stav nezlepší, tak až 5 let
O lze řízení o prodloužení, které je ale nutno zahájit před uplynutím doby omezení; během tohoto řízení pak nadále
trvají účinky omezení - ale max. 1 rok (řízení lze provést i opakovaně)
O Uplynutím doby, na kterou byla svéprávnost omezena, právní účinky omezení zanikají
- Clasula rebus sic stantibus – jakmile se změní okolnosti (nutný rozsah omezení či délka), soud své rozhodnutí
bezodkladně změní nebo zruší, a to i bez návrhu
- Soud jmenuje opatrovníka (přihlédne k přání opatrovance, jeho potřebě i podnětům od jeho blízkých)
O Požadavky na opatrovníka dle § 63:
§ a) je způsobilý právně jednat
§ b) jeho zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance
§ c) není provozovatelem zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby
§ d) není osobou, který je na zařízení dle sub c) závislá, např. zaměstnanec ústavu
- Jednání osoby omezené na svéprávnosti
O pokud jedná opatrovanec sám (ačkoliv dle rozsudku nemohl), lze takové jednání prohlásit za neplatné, jen působí-
li mu újmu
O § 65 – chyba zákonodárce: opatrovancovo jednání se považuje za platné, pokud je opatrovník dodatečně schválí X
opatrovancovo jednání je ale stiženo relativní neplatností – je tedy samo o sobě bez dalšího platné
o neplatné je i PJ osoby, jejíž svéprávnost ještě nebyla omezena, a která jedná v duševní poruše, která ji činí
neschopnou PJ (např. schizofrenik, jehož svépr. není omezená, sepíše závěť)

Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat

- mírnější opatření než omezení svéprávnosti; při duševní poruše

- Předběžné prohlášení § 38 NOZ
o Preventivní charakter – očekávání nezpůsobilosti právně jednat
O projeví vůli, jakým způsobem a kdo má spravovat jeho záležitosti a kdo se má stát opatrovníkem, když již nebude
vzhledem k rozvinutosti duševní poruchy schopen sám jednat
O Při podstatné změně okolností – soud rozhodnutí změní nebo zruší
O Forma veřejné nebo soukromé listiny (pak 2 svědci)
O Lze také odvolat. Výslovné odvolání musí mít stejnou formu jako samotné předběžné prohlášení.
O Pokud neplatné, soud i tak může k tomu přihlédnout, pokud je jisté, kdo to jednání učinil
- Nápomoc při rozhodování § 45 NOZ
o člověk si může sjednat poskytování podpory s podpůrcem, i když není omezen na svéprávnosti, ale duševní porucha
mu působí obtíže při rozhodování
o smlouvou o nápomoci se podpůrce zavazuje podporovanému, že bude s jeho souhlasem přítomen při jeho PJ a že
mu bude nápomocen radami X opatrovník jedná za opatrovance
§ smlouva nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud
§ není-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje se, aby strany projevily vůli uzavřít smlouvu před soudem
§ soud smlouvu neschválí, odporují-li zájmy podpůrce zájmům podporovaného
o podpůrce má i právo namítat neplatnost PJ podporovaného
o na návrh podporovaného nebo podpůrce soud podpůrce odvolá
§ i bez návrhu: v případě, že podpůrce závažně poruší své povinnosti
- Zastoupení členem rodiny § 49 NOZ

22
 O Duševní porucha, která brání zletilému, který nemá jiného zástupce samostatnému jednání – může ho zastupovat
potomek, předek, sourozenec, manžel, partner, společná domácnost 3 roky → dá zastoupenému na vědomí a
vysvětlí → schválení soudem → zastupování v obvyklých záležitostech
O Zánik: zástupce se jej vzdá; zastoupený odmítne, aby ho zástupce dále zastupoval; soud jmenuje zastoupenému
opatrovníka; je-li uzavřena smlouva o nápomoci v rozsahu, v jakém je zastoupený způsobilý právně jednat

Další pojmy

- Osoba blízká (§ 22)

o Obecný institut – používá se v různých právních odvětvích
o Příbuzní v řadě přímé, sourozenec, reg. partner
o Jiné osoby pouze za splnění podmínek:
§ v poměru rodinném (vzdálenější příbuzní - strýc, bratranec) nebo obdobném (osoby žijící ve společné
domácnosti, druh, dítě v preadoptivní péči, opatrovanec)
§ jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako vlastní újmu – rozhoduje o tom
soud v konkrétních případech
O četné zvláštní podmínky a omezení v majetkových věcech za účelem ochrany třetích osob na různých místech OZ
§ platí i pro obdobná jednání mezi PO a členem jejího SO nebo tím, kdo PO podstatně ovlivňuje (ale PO není
osobou blízkou, jen se obdobně užijí ty samé podmínky a omezení)
- Příbuzenství
O Vztah osob založený na pokrevním poutu nebo vzniklý osvojením
- Jméno
O osobní jméno, příjmení, další jména, rodné příjmení
- Změna pohlaví - zákon o specifických zdravotních službách
§ Nastává provedením změny pohlaví chirurg. zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce
§ Podmínkou je trvalý nesoulad mezi psychickým a anatomickým pohlavím
§ ZSZS: změnu nelze podstoupit během manželství X OZ: změnou zaniká manželství / reg. partnerství (např.
v případě, kdy ke změně došlo v cizině)

A.9) Ochrana osobnosti fyzické osoby

OSOBA A OSOBNOST ČLOVĚKA
- osobou je ten, kdo může být nositelem práv a povinností čili subjektem práv a povinností
§ § 19 odst. 1 NOZ: Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž
se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany.
o výraz osobnost je zpravidla využíván v psychologickém smyslu X v právu se pojem „osobnost“ užívá ve dvou
podobách:
§ a) právní osobnost = má ji ten, kdo je osobou v právním smyslu (zpravidla koresponduje s pojmem osoba)
§ b) osobnost v právním smyslu -> osobnost člověka = jedinečné spojení nerozlučných a charakteristických
biologických, psychologických a společenských aspektů, resp. hodnot lidské bytosti
o všeobecné osobnostní právo = právo vlastní pouze lidské bytosti, které poskytuje ucelenou ochranu této osobnosti
jako celku i jejím jednotlivým složkám (hodnotám) => tím, že s nimi spojuje subjektivní osobnostní práva, příp. k nim
váže osobnostní právní povinnosti
§ zajišťuje uznání osobnosti jako člověka a přiznává mu práva na další rozvoj a uplatnění sebe sama
§ tvoří celek, jednotu dílčích osobnostních práv; dílčí osobnostní práva se vážou k jednotlivým hodnotám lidské
osobnosti a zajišťují ochranu jednotlivých hodnot lidské osobnosti (celistvé osobnosti pak odpovídá celistvé
všeobecné osobnostní právo)
§ soukromá subjektivní práva osob se dělí na:
• soukromá práva osobní (statusová práva, práva osobnostní) – neoddělitelně spojena s osobností člověka
• soukromá práva majetková
§ všeobecné i jednotlivá dílčí osobnostní práva mají vždy absolutní povahu (třetí osoby nesmějí neoprávněně
zasahovat; povinnost nerušit nositele práv v jejich výkonu)
• týká se to i státu, když vystupuje jako soukromá osoba (x stát jako nositel veř. moci má povinnost
všeobecné osobnostní právo každého člověka chránit)
• teprve neoprávněným zásahem do všeobecného osobnostního práva člověka vzniknou p&p mezi osobou,
do jejíhož práva bylo neoprávněně zasaženo + osobou, která do něj zasáhla
• povinnosti osoby, která neoprávněně způsobila újmu chráněnému právu, mají sankční charakter

PRÁVNÍ ZÁKLAD OCHRANY OSOBNOSTI ČLOVĚKA

- Ústava - čl. 1: ČR je svrchovaný, jednotný a dem. pr. stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
- Listina - ústavní základ ochrany osobnosti člověka, konkrétně:
§ čl. 6: právo na život

23
 § čl. 7: nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, zákaz mučení nebo podrobení krutému / ponižujícímu /
nelidskému zacházení nebo trestu
§ čl. 10: právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti; právo na ochranu jména; právo na
ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života; právo na ochranu před
neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním a jiným zneužíváním údajů o své osobě
- mezinárodní úmluvy o lidských právech
§ Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
§ Úmluva o biomedicíně
§ Úmluva o právech dítěte
o některé právní předpisy:
§ autorský zákon; zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích; zákon o ochraně
průmyslových vzorů (ochrana výsledků tvůrčí duševní činnosti; nenáleží každé FO, ale jen tvůrcům)
§ tiskový zákon a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání (speciální prostředky ochrany osobnosti; právo na
odpověď a právo na uveřejnění dodatečného sdělení)
§ zákon o ochraně osobních údajů (úprava práva na odstranění závadného stavu, na omluvu či jiného
zadostiučinění, na zaplacení peněžité náhrady)
§ zákoník práce (chrání osobnost člověka v souvislosti s výkonem závislé práce – rovné zacházení, ochrana
osobních údajů, zákaz ponižování lidské důstojnosti)
§ antidiskriminační zákon (řeší rovné zacházení ve věcech: práva na zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání,
pracovní činnosti vč. odměňování, členství v odborech a komorách, sociálního zabezpečení, zdravotní péče,
přístupu ke zboží a službám vč. bydlení, přístupu ke vzdělání)
§ zákon o zdravotních službách a zákon o specifických zdravotních službách (ochrana života, zdraví a těla; jde o
zvláštní úpravu p. na tělesnou integritu a její nedotknutelnost, která není v § 91 an. OZ; základní pravidlo
ochrany = svobodný a informovaný souhlas pacienta; dále úprava podmínek provádění některých zákroků,
které výrazně zasahují do integrity – asistovaná reprodukce, sterilizace, změna pohlaví…)
§ správněprávní a trestněprávní ochrana (Hlava II. zvláštní části TZ chrání svobodu, osobnost, soukromí atd.)
Ochrana v OZ (§ 81 an.: ochrana osobnosti“)
o hlavním cílem občanskoprávní ochrany osobnosti člověka je všestranný rozvoj a uplatnění jeho osobnosti
- § 81/1: generální klauzule ochrany osobnosti člověka a jeho přirozených práv
§ Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí
člověka žít podle svého.
o § 81/2: ochrana zvláštních (dílčích) osobnostních práv – výčet je demonstrativní
§ Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho
vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
JEDNOTLIVÉ CHRÁNĚNÉ HODNOTY OSOBNOSTI ČLOVĚKA
Duševní a tělesná integrita člověka = nedotknutelnost člověka
o § 91: Člověk je nedotknutelný.
§ ustanovení chrání duševní i fyzickou osobnost člověka, včetně duševního zdraví -> nedotknutelností člověka
rozumíme zachování duševního a fyzického zdraví člověka
§ jde o ochranu života, zdraví a lidského těla
o př. zásah do integrity ve zdravotnickém zařízení při poskytování zdravotních služeb (profesionální péče), laické
zásahy – tetování, piercing, léčitel
o zdraví ve funkčním smyslu dle OZ = neexistence tělesných či duševních poruch zdraví
o zvláštní povaha absolutně právní ochrany zdraví člověka je v OZ zohledněna především v tom smyslu, že
§ zásadně nelze zasáhnout do integrity jiného bez jeho informovaného souhlasu (§ 93 an.)
§ lidské tělo ani jeho části nesmí být jako takové zdrojem majetkového prospěchu (§ 111 an.)
§ i po smrti člověka je jeho tělo pod právní ochranou (§ 92 a 113 an.)
o ochrana života před narozením
§ čl. 6/1 Listiny: Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
§ přirozené právo na duševní a tělesnou nedotknutelnost má i počaté, dosud nenarozené dítě -> osobnostní
ochrany se prostřednictvím zákonných zástupců může domáhat i počaté dítě, narodí-li se živé (nasciturus)
o tělesná integrita a její ochrana (§ 91 an.):
§ do tělesné integrity člověka lze zasáhnout jen s jeho souhlasem, případně bez něj jen v zákonem stanovených
případech (př. povinné léčení infekčních onemocnění)
§ souhlas musí být
• svobodný = bez jakéhokoli fyzického či psychického nátlaku) a
• informovaný = musí být o zásahu náležitě informován – tak, aby byl schopný posoudit povahu a následky
zásahu)
§ udělení souhlasu při nedostatku vůle
• nezletilý, který není plně svéprávný – smí udělit souhlas sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti
nezletilých jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky

24
 • osoba neschopná projevit vůli -> zákonný zástupce (musí být rovněž informován), příp. přítomný manžel,
rodič nebo jiná osoba blízká (nejsou-li, pak jiná přítomná osoba, osvědčí-li mimořádný zájem)
§ speciálním případem jsou práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu; jen
z důvodů stanovených zákonem
• čl. 8 Listiny: takové opatření musí být do 24 hod. oznámeno soudu, který do 7 dnů rozhodne, zda je převzetí
přípustné (= detenční řízení - § 191a an. OSŘ)
§ lidské tělo nesmí být zdrojem finančního nebo jiného majetkového prospěchu
• lidské tělo ani jeho části nejsou věcmi v právním slova smyslu ani tehdy, jsou-li od těla odděleny (z
etických důvodů se jedná o res extra commercium)
• X vlasy a jiné bezbolestně oddělitelné a obnovitelné části těla jsou považovány za věc movitou, s níž je
možno obchodovat
§ ochrana lidského těla po smrti = člověk má právo rozhodnout, jak bude po smrti s jeho tělem naloženo; právo
rozhodnout, jaký bude mít pohřeb
• provést pitvu nebo použít tělo k vědeckým či výukovým účelům lze bez souhlasu zemřelého jen stanoví-li
tak jiný zákon (ZZS, TransZ)
¨ jiný zákon souhlas s pitvou a odběrem tkání či orgánů se předpokládá (tzn. nelze, pokud člověk za
života prokazatelně nesouhlasil)
Důstojnost, čest, vážnost
• důstojnost = hodnota, která se odvíjí od základního statusu člověka jako svobodné a rovnoprávné lidské bytosti
• v důstojnosti jsou si všichni lidé rovni -> rozdílnosti dané vzděláním, rasou, pohlavím atd. jsou
nevýznamné. Proto není také rozhodné, kdy, kde a za jakých podmínek byla důstojnost člověka
dotčena.
• čest = hodnota, kterou člověk pro své postoje i chování postupně ve společnosti získává (osobní, profesní čest)
• na rozdíl od důstojnosti je zpravidla spojována s postavením člověka ve společnosti
• zásah do cti = diskreditace, difamace, dehonestace
• vážnost – též spojována s postavením člověka ve společnosti, obvykle souvisí se společenskými zásluhami,
často ve spojení s vyšším věkem
Podoba a soukromí
• podoba člověka = souhrn jeho charakteristických rysů, které znázorňují jeho individualizovaný tělesný vzhled
(zejm. tvář, případně celou postavu)
• podobizna = hmotné zobrazení člověka živého i zemřelého (obrazem, fotografií, karikaturou atd.),
pokud je zobrazená osoba identifikovatelná
• zachycení podoby člověka jakýmkoli identifikovatelným způsobem a rozšiřování takového zobrazení
je možné jen s jeho souhlasem (§ 84)
• soukromí = vše, co je člověku nejbližší: souhrn či okruh všeho, tj. lidí, hodnot, prostor (nejen obydlí, ale i okolí,
kde se často zdržuje, včetně jeho pracoviště), nemusí se vázat vyloženě k jeho vlastnímu životu, ale i k členům
rodiny, nejbližších lidí a věcí
• stejné ochrany požívají i projevy osobní povahy, písemnosti osobní povahy (deník, dopis), podobizny,
zvukový či obrazový záznam týkající se člověka a jeho projevů osobní povahy (§ 86)
• zasahovat do soukromí člověka a do jeho projevů osobní povahy je vyloučeno bez zákonného
důvodu, tedy bez souhlasu dotyčného člověka; ledaže jde o výslovnou zákonnou výjimku -> zákonem
jsou povoleny některé přiměřené zásahy do soukromé sféry člověka = „zákonné licence“:
o úřední licence – užití podobizny nebo osobní písemnosti k úředním účelům (př. policie);
pokrývá i veřejná vystoupení v záležitosti veřejného zájmu (vystoupení politika na
předvolebním shromáždění) x ne u soukromého zájmu
o zpravodajská (reportážní) licence - podobiznu či zvuk./obraz. záznam lze pořídit nebo
použít pro účely zpravodajství, např. sportovní utkání
o vědecká, resp. umělecká licence – podobizna či zvuk./obraz. záznam
o zájmová licence – podobiznu či zvuk./obraz. záznam lze pořídit nebo použít k výkonu nebo
ochraně jiných práv či právem chráněných zájmů jiných osob, ale takové právo/zájem musí
mít vyšší mravní hodnotu než dotčené právo
Jméno člověka, pseudonym
• § 77/1: Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která
mu podle zákona náležejí. Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na
ochranu svého jména a na úctu k němu.
• stejné ochrany požívá i krycí jméno = pseudonym, vejde-li ve známost (§ 79)
• může pod ním právně jednat jako pod osobním jménem, pokud není možné, aby došlo k záměně
Příznivé životní prostředí
• absolutní osobnostní právo v sobě pojmově zahrnuje i ochranu přirozeného práva na život ve zdravotně
příznivém životním prostředí (§ 81/2), kam je nutno zařazovat i prostředí pracovní

25
 • je povinností každého zdržet se zasahování do životního prostředí jiného člověka tak, aby nedocházelo k
poškozování jeho zdraví v důsledku zhoršené kvality životního prostředí

PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI

- neoprávněným zásahem do všeobecného osobnostního práva nebo jeho některé složky vzniká dotčené osobě
nemajetková újma (může spočívat v porušení i v pouhém ohrožení)
- práva na ochranu osobnosti je oprávněn se domáhat v první řadě ten, jehož osobnost byla neoprávněným zásahem
jiné osoby dotčena
§ po smrti člověka se může této ochrany domáhat kterákoli osoba jemu blízká - tzv. postmortální ochrana
§ se souhlasem dotčeného se může jeho jménem domáhat ochrany i právnická osoba, pokud neoprávněný zásah
souvisí s činností dotčeného v této právnické osobě
o při zásahu bez potřebného souhlasu mohou vzniknout zvláštní nároky z ochrany osobnosti (§ 82), příp. odpovědnost
za újmu na přirozených právech člověka (§ 2956) nebo za majetkovou škodu tím způsobenou (§ 2910) -> člověk,
jehož osobnost byla dotčena, se může domáhat, aby:
§ a) bylo od neoprávněného zásahu upuštěno – zdržovací žaloba
• podmínkou je, že neoprávněný zásah trvá, nebo hrozí jeho reálné nebezpečí
§ b) byl odstraněn následek neoprávněného zásahu (§ 82/1) – odstraňovací (restituční) žaloba
• cílem je obnovit přechozí stav -> podmínkou je trvající negativní následek zásahu a možnost jej
přiměřeným, procesně vykonatelným způsobem odstranit
§ c) bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění, a to za určitých okolností i v penězích = satisfakční žaloba
• satisfakcí je zpravidla omluva, resp. jakákoli nemajetková náhrada (morální satisfakce)
• lze vyrovnat i majetkovou hodnotou (penězi), pokud je nemajetkové zadostiučinění nedostačující
k účinnému odčinění způsobené újmy (materiální satisfakce)
¨ v některých případech je materiální satisfakce obligatorní -> náhrada škody způsobená ublížením na
zdraví a usmrcením
¨ materiální satisfakce má nejen satisfakční, ale i trestní funkci
• způsob a výši přiměřeného zadostiučinění určuje soud -> má být zásadně odčiněno vše = újma v plném
rozsahu při zohlednění okolností hodných zvláštního zřetele – př. úmysl způsobit újmu, použití lsti,
zneužití závislosti, diskriminace (§ 2957)
¨ forma a míra zavinění škůdce není relevantní pro vznik odpovědnosti, ale může být kritériem pro
určení výše náhrady nemajetkové újmy v penězích
- svépomoc (§ 14) - ochranu osobnostních práv si může člověk zjednat rovněž přiměřeným způsobem sám vlastními silami,
je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě
o osobnostní práva se na rozdíl od majetkových nepromlčují (§ 611 a contrario)
§ X právo na odčinění majetkové, ale také nemajetkové újmy v penězích způsobené na životě, důstojnosti,
jménu, zdraví, vážnosti, cti, soukromí nebo na obdobném osobnostním právu se pro svoji převážně majetkovou
povahu promlčuje (3 roky subjektivní, 10 let objektivní lhůta)

A.10) Právnické osoby (pojem, druhy, znaky, vznik, orgány, jednání)

Pojem

- pojmy osoba x právní osobnost

§ osoba (FO, PO) – prioritní pojem; týká se určité entity (existence)
§ pr. osobnost – označuje znak či vlastnost osoby
O definice PO
§ Negativní – osoba odlišná od FO (člověka)
§ Pozitivní – „PO je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní
osobnost zákon uzná. PO může bez zřetele na předmět své činnosti mít p&p, které se slučují s její právní
povahou.“ (§19)
- má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118)
- PO lze ustavit ve veřejném či soukromém zájmu – tato její povaha se posuzuje podle její hlavní činnosti (§144)
- = společenský útvar vytvořený právem, který je majetkově samostatný a za nějž jednají orgány
- Rozlišujeme
§ Teorii fikce – Carl von Savigny, tímto se řídí i OZ
• Vychází z toho, že jedině člověk může být přirozenou osobou
• PO sice nepovažuje za smyšlenku, ale k tomu, aby mohly fungovat, je třeba právních konstrukcí, které je
personifikují – jednají za ni zástupci
§ Teorie reality – Otto von Gierke
• Vychází z toho, že určité útvary (svazy, sdružení) vznikají samostatně a reálně existují. Role práva spočívá
v tom, že je uzná PO, aniž by zasahovalo do jejich struktury

26
 • Nespojují právní subjektivitu pouze s člověkem, ale uznávají, že je právo samo může reálně vytvořit tím,
že právní osobnost přizná i subjektům od člověka odlišným, tj. např. sdružení osob či určitým částem
majetku
§ Kompromisní teorie - např. teorie přenesené reality - PO vznikají dle práva, ale pak reálně existují, SOZ

Pojmové znaky (vlastnosti)

- PO můžou být útvary různého druhu – např. společenství osob nebo účelově vytvořený majetek
- Základ může být v normách soukromoprávních i veřejnoprávních
- 1) Právní osobnost (= způsobilost mít v mezích právního řádu p&p)
§ generální subjektivita = má p&p, které se slučují s její povahou (bez zřetele na předmět jejich činnosti)
• to ale neznamená, že obsahově je stejná jako u člověka - PO nemůže uzavřít manželství, sepsat závěť
§ trvá od vzniku do zániku (§118)
- 2) Jednání PO
o Teorie fikce – PO nemá vůli; je třeba ji nahradit – OZ tomu říká zastoupení
o Člen statutárního orgánu zastupuje PO v zásadě ve všech záležitostech
o Odlišujme situaci, kdy statutární orgán zastupuje PO od situace, kdy se PO nechá zastoupit na základě
smlouvy (běžné zastoupení)
- 3) Majetková autonomie – vlastní samostatný majetek – tzn. oddělený od členů / zakladatelů
o Tato oddělenost též znamená, že společníci zásadně neručí za jednání PO (není-li stanoveno jinak – osobní
obchodní spol.)
o Důsledkem je samostatnost PO v rozhodování
o Povinnost vést o maj. poměrech spolehlivé záznamy
- 4) Organizační útvar (tj. existence jisté struktury)
o význam pro vnitřní fungování (rozhodování, řízení…) i pro vnější právní vztahy (samostatnost ve styku)
o orgány PO – jejich uspořádání umožňuje řízení PO; jejich prostřednictvím PO realizuje vnější vztahy – právně
jedná
- 5) Účel PO – do značné míry určující pro předmět činnosti i pro postavení v právních poměrech
o PO ustavené ve veřejném zájmu (př. ochrana spotřebitelů) X soukromém zájmu (př. spolek)
o PO ziskové X neziskové (zda je zisk hl. cílem činnosti či není)
o Z hlediska účelu stanoví OZ určitá omezení:
§ Zakazuje se založit PO, jejímž účelem je porušení práva / dosažení nějakého cíle nezákonným
způsobem, zejména je-li jejím účelem
• popření / omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost,
pohlaví, rasu, původ, politické smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení,
• rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti,
• podpora násilí nebo
• řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění.
§ Zakazuje se založit PO ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami (ledaže: se jedná o PO zřízenou
zákonem, které je to výslovně dovoleno; PO, která nakládá se zbraněmi v souvislosti se svým
podnikáním; PO, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní účely / myslivost
o Od 1. 1. 2018 zrušen status veřejné prospěšnosti PO
§ § 146 ponechán, další zrušeny – tzn. PO může být veřejně prospěšná, ale k ničemu jí to není,
nemůže si tento status nechat nikam zapsat (původně se myslelo, že se to někam zapíše a budou
daňové výhody)
§ Nutno odlišit § 144 – řeší v jakém zájmu je PO založena (ve věřejném – ochrana spotřebitelů X
v soukromém – spolek)
- Jak je to se svéprávností? -> existují různé názory, ale zřejmě NENÍ svéprávná
o Argumenty pro nesvéprávnost:
§ Teorie fikce – jednají za ni zástupci
§ Ustanovení o svéprávnosti najdeme v UZ v Hlavě II, dílu „Fyzické osoby“
o Svéprávnost je výrazem rozumových a volních schopností FO, je to pojem přičítaný typicky pouze FO. U PO
tedy nemůžeme hovořit o svéprávnosti, jelikož ta sama o sobě právně nejedná, chybí jí volní a rozumová
stránka a jedná vždy v zastoupení. Jednoduše řečeno, jedná za ni vždy konkrétní člověk.
o Učebnice OPH však říká, že PO je způsobilá k PJ (kapitola od prof. Zoulíka)
o => takže nejlepší je asi říct, že vzhledem ke své povaze samy jednat nemohou a musí být zastoupeny, a
svéprávnost pokud možno nezmiňovat

Klasifikace PO

- PO tvoří velmi různorodou skupinu, ale přesto řada z nich vykazuje společné rysy – především účel existence
O Taková množina = určitý typ PO; např. obchodní společnost, obec
O Některé PO stojí mimo jakýkoliv typ – s ohledem na jedinečnost či výjimečnost (ČNB, České dráhy)

27
- Kromě toho lze PO členit dle určitých kritérií = druhy PO
O 1) Podle povahy úpravy – PO veřejného X soukromého práva
§ Základní rozdíl = zda vznik na základě soukromopr. / veřejnopr. norem
§ odlišný způsob vzniku – u PO veř. práva postačí, aby zákon uznal jejich subjektivitu (podléhají zákonům, podle
kterých byly zřízeny, ustanovení OZ se použijí pouze, pokud se to slučuje s povahou těchto PO)
§ další rozdíly: předmět činnosti, účel existence a organizační struktura
§ i PO veřejného práva mohou být soukromoprávním subjektem, vč. státu
O 2) Podle povahy útvaru – korporace x fundace X smíšené útvary (zejm. ústav)
§ Jde o to, zda je PO spíš organizovaný útvar osob (FO i PO) NEBO věcí NEBO kombinace
O 3) Podle toho, zda je zisk primárním účelem - ziskové (primární je zisk – pro členy či pro sebe) X neziskové (zisk není
primární, jeho použití je veřejně prospěšné, např. spolek, SVJ)

KORPORACE

- PO tvořená organizovaným společenstvím osob (PO i FO); tvořeny osobní složkou

O Osoby, kt. ji tvoří = členové, společníci
O Musí mít vždy určitý počet členů (př. min. 2 u v.o.s.; min. 3 u spolku); jednočlenná, pokud to zákon připouští
(kapitálové)
- Demokratické rozhodování (většina)
- 1) Soukromoprávní korporace (společenská smlouva – nezakládá se jí PO, ale vznikají pouze smluvní (obligační) vztahy
mezi společníky
O 1.1) Obchodní korporace (= ziskové soukromoprávní korporace)
§ Družstva = společnost neuzavřeného okruhu osob se vzájemnou podporou členů
§ Obchodní společnosti: osobní (ručení společníků) x kapitálové (bez ručení)
• 4 základní formy obch. společností: VOS, KS, SRO, AS
• forma = klasifikační kritérium pro PO stejného typu, které se ale odlišují organizačním uspořádáním,
orgány…
O 1.2) Neziskové soukromoprávní korporace
§ Společenství vlastníků jednotek
• nemá majetek; spravuje dům s jednotkami
§ Spolek = dobrovolný svazek členů založený k naplňování jejich společného zájmu
• min. 3 členy, kteří se shodnou na obsahu stanov
• Dobrovolný charakter – nikdo nemůže být nucen vstoupit a nikomu nelze bránit vystoupit
• členové spolku neručí za jeho dluhy
• hlavní činnosti spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů k jejichž naplňování je spolek
založen x podnikaní možné v rámci vedlejší činnosti (ale musí být k podpoře té hlavní činnosti)
• zisk z činnosti lze využít pouze pro spolkovou činnost
• svaz = více spolčených spolků se může spolčit do nového spolku
¨ z názvu musí vyplývat svazová povaha
• pobočný spolek = organizační jednotka spolku, i on má pr. osobnost! Je samostatnou PO (avšak
odvozenou od pr. osobnosti hlavního spolu)
¨ to znamená, že může mít p&p a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hl. spolku a zapsaném ve
veřejném rejstříku (§ 228)
• spolkový rejstřík
- 2) Veřejnoprávní korporace
O 2.1) Stát – v soukromoprávních vztazích však vystupuje jako soukromoprávní subjekt
§ Specifické rysy – odlišují ho od všech ostatních – i veřejnoprávních - PO
O 2.2) Útvary územní samosprávy – obce a kraje
§ tvořeny společenstvím občanů
O 2.3) Útvary stavovské samosprávy - např. ČAK, Lékařská komora
§ povinné nebo dobrovolné společenství osob vykonávajících určité povolání

FUNDACE

- U fundací se osobní složka prakticky neuplatňuje – podstatou je věcná složka

- jde o účelově vyčleněný majetek s právní osobností (tj. oddělený od jakéhokoliv jiného majetku a určený k určitému
účelu) X v nějakých případech k vyčlenění nedochází (např. vezmu všechno, co mám a založím nadaci), důležité je, že je
majetek určen určitému účelu
- vnitřní poměry upravuje statut
- v OZ upravena nadace a nadační fond
- 1) Nadace = PO založená k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu
O Soukromoprávní povaha bez ohledu na to, za jakým účelem byla založena
§ veřejná prospěšnost – podpora obecného blaha – neomezený okruh

28
 § dobročinný účel – podpora určitého okruhu osob – omezený okruh
O Slouží potřebným osobám – destinatářům
O Možnost nadace podnikat je omezena obdobně jako u spolku – tj. pouze vedlejší činnost nadace a výtěžky slouží
k podpoře nadačnímu účelu
§ Zakladatel ale může v nadační listině podnikání zcela vyloučit (zakázat)
O Majetková podstata nadace tvořena
§ Nadační jistinou (min. 500.000,- Kč) = soubor předmětů vkladů do nadace, příp. i nadačních darů
• Peněžní vyjádření nadační jistiny = nadační kapitál
• Nakládání s ní omezeno - § 339 an. (kvůli trvalosti nadace)
§ Ostatním majetkem (zajištění vl. činnosti a správy)
O Založena zakládací listinou (=nadační listina) nebo pořízením pro případ smrti
§ V zakladatelským PJ ale musí být vymezeny kusy majetku, které se do nadace vkládají a její účel
O Správní rada a dozorčí rada; nadační rejstřík
O V OZ upravena také tzv. nesamostatná nadace (přidružený fond) – majetek, který je způsobilý výt vkladem do
nadace, ale není do ní vložen, ale je svěřen do její správy na základě smlouvy
§ Smlouvou je nadace pověřena svěřený majetek použít k ujednanému účelu
§ Majetek evidován odděleně od majetku nadace
§ Není PO, jde pouze o majetek ve správě nadace
- 2) Nadační fond = PO založená k službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu
O ale nemusí to být trvalá služba!
O vklady a dary nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu
O nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál
O veškerý majetek může být zcizen, je-li to s souladu s účelem

ÚSTAV

- rysy osobní i věcné složky

- PO ustavená za účelem provozování činnosti (služby) užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a
majetkové složky
- Provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek
- jde ale o to, že zakladatel či zakladatelé vezmou určitý majetkový soubor, určí ho k určitému účelu (užitečnému… -> vymezí
předmět činnosti ústavu, popř. i předmět jeho podnikání) + zároveň ustanoví řídící orgán (nejčastěji ředitele = SO ústavu)
– toto dvojí určení odlišuje ústav od fundace
O např. UK za Karla IV. – dal majetek a ustanovil kancléře (arcibiskupa pražského), chudobince
- Kombinace korporace a fundace – používá jak osobní (lidé) tak věcnou složku (majetek)
O Osobní složka (představována zaměstnanci - nemá členy X v čele je monokratický orgán),
O Věcná složka (představuje ji vklad - používá k provozování činnosti)
- Orgány
O Ředitel (statutární orgán)
O Správní rada (volí/odvolává ředitele, účetnictví) a
O Dozorčí rada
- Např. nemocnice, muzea a galerie, vědecké instituce, kulturní zařízení

Ustavení a vznik PO

- rozdíl PO veřejného práva x soukromého práva

- vznik je dvoufázový:
O I) Ustavení3 - 4 způsoby:
§ Zakladatelským PJ (= založení) – u PO soukromého práva
• Obvykle dvou či vícestranné PJ (společenská smlouva, přijetí stanov) X ve stanovených případech lze i
jednostranným PJ (zakladatelská listina, u nadace závěť)
• Písemná forma (někdy vyžadována přísnější – notářský zápis)
• Obsahové náležitosti – minimální požadavky: název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán a jak se
vytváří, nestanoví-li to zákon přímo, první členové statut. orgánu)
§ Zákonem
§ Rozhodnutím OVM
§ Jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis
o II) Vznik = počátek pr. osobnosti PO (konstitutivní účinky zápisu)
§ registrační zásada => zápisem do příslušného rejstříku
• X neuplatňuje se pro PO založených zákonem – vznik ex lege dnem účinnosti zákona

3
Ustavení je nejobecnější pojem – lze vztáhnout i na PO veřejného práva
Pozor na terminologii – opatrovník nebo poručník je jmenován, nikoliv ustaven

29
 • X v některých případech je k vzniku potřeba rozhodnutá OVM (finanční instituce – banky, pojišťovny,
obchodníci s CP)
¨ X od takového rozhodnutí nutno odlišit rozhodnutí, která nejsou třeba ke vzniku PO, ale k k tomu,
aby mohla vykonávat urč. předmět své činnosti (př. živnostenské oprávnění)
• X odbory – evidenční princip (vznik dnem následujícím po doručení informace o založení rejstříkovému
soudu)
§ OZ nestanoví lhůtu, v níž by měla druhá fáze následovat po první, ale v zájmu právní jistoty by měla
následovat v době co nejkratší
o Období mezi 2 fázemi (§ 127) - jednání před vznikem PO možné je - zavazuje jen osobu, která jednala
§ PO však může do 3 měsíců od svého vzniku převzít s účinkem ex tunc
Zánik PO
- Opět 2 fáze:
o I) Zrušení – PO ještě existuje – typicky se provádí likvidace
§ Dobrovolně (zejm. přeměna)
§ Jiným způsobem
• Uplynutí doby, na niž byla zřízena
• Dosažení účelu, pro nějž byla založena
• Rozhodnutím OVM
¨ Soud může PO zrušit
Ø pro stanovené pochybení (§ 172) nebo
Ø osvědčením úpadku
¨ Správní orgán může PO zrušit správním aktem (sankční / jiné povahy)
§ PO se zrušuje s likvidací nebo bez likvidace
• Likvidace = vypořádání majetku PO, vyrovnání jejích dluhů a dispozice majetkovým zůstatkem
¨ Provádí ji likvidátor určený soudem, popř. statutárem; do 30 dnů od skončení musí podat návrh na
výmaz
• Zrušení bez likvidace – tehdy, když celé jmění PO přechází na pr. nástupce
¨ Zejm. při přeměně; v důsledku konkurzu (ledaže by měla ještě majetek)
o II) Zánik = ukončení subjektivity - výmaz z veřejného rejstříku (opět registrační zásada)
§ obnovení při objevení dodatečného majetku
§ PO, které nepodléhají registraci, zanikají skončením likvidace
- Od zrušení a zániku je třeba odlišovat prohlášení PO za neplatnou (§ 129) – rozhodnutím soudu ze zákonného důvodu
o Absence některého jednání potřebného k založení PO nebo kvalifikovaný důvod neplatnosti takového jednání
o Účinky rozhodnutí o neplatnosti ex nunc – PO jím vstupuje do likvidace

Orgány PO
- Orgán PO = její složka (vnitřní útvar), která má vyhrazené postavení v organizační struktuře PO
O Je oprávněn vykonávat řídící nebo kontrolní činnost a zastupovat PO (právně za ni jednat ve vnějších právních
poměrech)
O Zakladatelské PJ určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu za ni členové orgány rozhodují a nahrazují její vůli
O Dobrá víra členů orgánů se přičítá PO
o Liší se v závislosti na diferenciaci samotných PO (typy, druhy, formy); v OZ je obecná úprava týkající se všech
orgánů PO s tím, že zákon stanoví nebo zakladatelské PJ určí jejich podrobnější režim
- Založené na teorii fikce – právnická osoba nemá vůli => členové orgánu za ni rozhodují a nahrazují její vůli
- Jednotlivé orgány
O Orgán nejvyšší – zpravidla tvořící koncepční vůli PO, která je realizována zejm. SO
§ U PO s osobním základem jím bývá shromáždění všech společníků – VH; členská schůze
O Statutární orgán – působí navenek za PO ve všech záležitostech (př.: představenstvo a.s. / jednatelé s.r.o.)
§ kolektivní (představenstvo) / individuální (ředitel; jediný jednatel)
O Dozorčí rada / kontrolní komise – kontrolní činnost
O Vedle nich ale mohou existovat i další orgány PO (rozhodčí komise)

Jednání PO
- PO nemůže jednat samostatně (samy svými vlastními činy => musí za ně jednat k tomu oprávněné FO (toto jednání =
zastoupení)
- PO musí zastupovat:
O Statutární orgán nebo jeho člen (generální zástupčí oprávnění)
O Zaměstnanci (v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení či funkci, vnitřní omezení má vliv pouze pokud je třetí
straně známo)
O Zástupce na základě smlouvy o zastoupení (= nejčastěji příkazní smlouva), přičemž rozsah zástupčího oprávnění
musí být uveden ve smlouvě i v plné moci
O Prokurista – oprávněn ke všem jednáním, k nimž dochází při provozu obchodního závodu

30
- Z jednání zástupce musí být zřejmé oprávnění - požadavek podpisu při písemném jednání za PO (§ 161)
- Pokud zastupuje PO člen jejího orgánu způsobem zapsaným ve veřejném rejstříku, nelze namítat, že PO nepřijala
potřebné usnesení, že mělo usnesení vadu a že ho člen porušil.
- SO má veškerou působnost, kterou zakladatelské PJ nesvěřilo jinému orgánu - §163 (tzv. vnitřní působnost)
- Před vznikem PO lze jednat podle § 127 (kdo takto jedná je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám – právnická osoba
může pro sebe účinky těchto jednání do 3 měsíců od svého vzniku převzít – v takovém případě platí, že je z těchto jednání
oprávnění a zavázána od počátku)
- PO zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen SO, zaměstnanec nebo jiný zástupce proti 3.
osobě (§ 167)
O X ALE překročení zástupčího oprávnění ex lege je upraveno v § 440
- Pozn. doc. Frinta a učebnice – Jedná-li SO za PO, mluví se sice obvykle o „zastoupení ze zákona“ nebo dokonce o
„zákonném zastoupení“, ale to je značně nepřesné -> lze říct, že pr. důvodem zástupčího oprávnění SO je kromě obecného
ustanovení zákona především zakladatelské PJ a zápis do VŘ

A.11) Zastoupení (pojem, druhy, smluvní zastoupení a plná moc, prokura, zákonné zastoupení a
opatrovnictví, opatrovnictví člověka a opatrovnictví PO)
Zastoupení = oprávnění právně jednat jménem druhého, právní úprava § 436 an. (ne prokura)
Obecné podmínky zastoupení

- Účel zastoupení = usnadňovat právní styk, usnadňovat jednání osob

- § 436: „Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají p&p přímo
zastoupenému.“
- Zástupcem je ten, kdo právně jedná za jinou osobu (§ 436) – zástupce vždy:
o Jedná za jinou osobu (zastoupeného)
o Jejím jménem
o Na její účet
o Vždy ale při tom projevuje svou vlastní vůli
- Pokud při PJ není zřejmé, že jedná jako zástupce, platí, že jedná sám za sebe (nevyvr. domněnka)
- Zástupcem nemůže být:
o Osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupené osoby
§ Pokud rozpor existuje a zástupce jedná se 3. osobou
• pokud 3. os. věděla, že jedná v rozporu, může se zastoupený dovolat; např. tvrdit, že 3. osoba nenabyla
VP k zástupcem prodané věci
• Pokud 3. os. o rozporu nevěděla/vědět nemohla, je nabytí VP k věci nezpochybnitelné
o Osoba, která má nedostatečnou svéprávnost – buď nezletilec nebo osoba ve svéprávnosti omezená, a to právě v té
oblasti, ve které zastupovat
§ Tzn. zástupce nemusí být vždy plně svéprávný, ale musí být svépr. zrovna v té určité oblasti
§ Pokud by ale přesto jednala osoba nedostatečně svéprávná a druhá strana by to nevěděla – nelze se toho
nedostatku dovolat
- Zástupce je povinen jednat osobně
o Substituce – zástupce se může dohodnout s jinou osobou, že ho zastoupí (substitut) - tuto možnost stanoví buď
zákon (př. zákon o advokacii) nebo si to může sjednat se zastoupeným
o výjimečně (pokud je to nutně zapotřebí) může sjednat substituci i bez zákonného/smluvního základu (ale pak má
odpovědnost za výběr osoby = culpa in eligendo)
- Lze mít i víc než jednoho zástupce – vyvr. domněnka, že každý z nich může jednat samostatně
- Překročení zástupčího oprávnění (exces) – obecné ustanovení (§ 440)
o Pokud zástupce překročí, zavazuje PJ zastoupeného pouze za podmínky, že BZO takové PJ schválí
o Stejné platí i v případě, že jedná někdo, kdo žádné oprávnění jednat jako zástupce nemá
o Pokud zastoupený exces BZO neschválí, je zástupce zavázán sám
o Pokud 3. osoba, se kterou zástupce jednal, byla v DV, pokud jde o oprávnění zástupce jednat, může po jednajícím
žádat, aby splatil sám to, co si ujednali NEBO aby nahradil škodu (3. os. má právo volby)
- § 431: speciální úprava zastoupení podnikatele, který pověří někoho urč. činností při provozu obchodního závodu
o Speciální úprava excesu (§ 431): jednání vždy zavazuje
§ to neplatí, pokud 3.osoba věděla o překročení nebo o tom musela vědět
- Posel = pokud osoba nechá vyřídit svou záležitost bez dohody o zastoupení
o Poslem může být kdokoliv; není za své faktické konání odpovědný

DĚLENÍ

- A) SMLUVNÍ ZASTOUPENÍ (= zmocenění)

o zastoupení, o kterém se dohodne s jinou osobou, že ji bude zastupovat; jde o:

31
 § osobu, která sama jednat nemůže (z důvodu jiného než nedostatek svéprávnosti, např. vysoká odbornost,
pobývá na jiném místě)
§ nebo osobu, která sama jednat mohla, ale nechce (př. je citově zainteresovaná),
o pr. důvod zastoupení = smlouva o zastoupení nebo PJ o udělení prokury
o zastoupený se nazývá zmocněnec / prokurista (X zmocnitel)
o rozlišuje se smluvní zastoupení:
§ přímé – zástupce jedná jménem zastoupeného, z jednání zmocněnce vznikají p&p přímo zmocniteli
• upraveno v první části OZ
§ nepřímé – zástupce (tzv. náhradník) svým jménem a jemu také vznikají p&p a podle smlouvy o tomto
zastoupení4je povinen takto nabytá p&p odpovídajícím způsobem5 převést na zastoupeného
• upraveno ve čtvrté části OZ (relativní maj. práva)
o smlouva – strany si v ní ujednají rozsah zástupčího oprávnění (okruh záležitostí, ve kterých je zástupce oprávněn
jednat)
§ lze zmocnit na jednu záležitost, všechny záležitosti určitého druhu, všechny majetkové záležitosti (ale nemůže
sepsat závěť)
o zároveň se smlouvou vystaví zmocněnec zmocniteli plnou moc = osvědčení o zástupčím oprávnění a jeho rozsahu
§ plnou mocí (nikoliv smlouvou o zastoupení) zmocněnec prokazuje 3. osobám své zástupčí oprávnění
§ obsahuje: identifikaci zmocněnce a zmocnitele; rozsah zástupčího oprávnění; datum; podpis zmocnitele
(pokud podepsán i zmocněnec, lze říct, že jde zároveň i o písemné stvrzení smlouvy o zastoupení)
§ speciální (jediné PJ) X generální (pro všechna PJ - zákonné limity, musí být v písemné formě)
o zásadně se nevyžaduje písemná forma (ani pro smlouvu, ani pro PM) – ledaže zákon stanoví jinak
§ zákon stanoví pís. formu pro případy, kdy jde o více než jedno PJ -> pokud toto PJ vyžaduje určitou formu, udělí
se plná moc v téže formě
o překročení zástupčího oprávnění (exces) § 446 => lex specialis vůči § 440
§ „mlčení znamená souhlas“ => zmocnitel PJ vázán, ledaže BZO potom, co se o excesu dozví, oznámí 3. osobě
(se kterou zmocněnec jednal), že s tímto jeho jednáním nesouhlasí
§ pokud zmocnitel 3. osobě neoznámil, stejně nebude vázán za podmínky, že 3. osoba měla a mohla z okolností
poznat, že zmocněnec překračuje oprávnění
o zánik zmocnění:
§ vykonáním PJ, k němuž bylo dáno
§ uplyne doba, na kterou bylo dáno
§ zmocnitel odvolá (má na to právo VŽDY, ale zmocnitel se o tom musí dozvědět, jinak pořád oprávněn
zastupovat)
§ zmocnitel vypoví
§ zmocnitel /zmocněnec zemře / zanikne
o neodkladná PJ po zániku zmocnění – zmocněnec povinen učinit všechno, co nesnese odklad, aby zmocnitel neutrpěl
újmu
o Speciálním typem je prokura – plná moc udělená podnikatelem zapsaným v OR fyzické os.
§ Všechna jednání, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu/pobočky (prostá prokura)
§ Popřípadě včetně zcizení a zatížení nemovitosti (rozšířená prokura)
- B) ZÁKONNÉ ZASTOUPENÍ
o Případy zastoupení, kdy sám zákon stanoví, že jedna osoba jedná za druhou (přirozené důvody u nezletilých X právní
důvody u PO X praktické důvody u společenství osob)
§ Důvodem je, že tato osoba není dostatečně svéprávná => potřebuje pro účast v právním styku, aby za ni právně
jednal někdo jiný – její právní zástupce
o ZZ zpravidla jedná jen v majetkových věcech (ale i zde výjimky – hlavně v oblasti dědického p. – nemůže pořídit pro
případ smrti); co se týče osobních záležitostí, nemůže skoro nic (prakticky jen oblast ochrany osobnostních práv)
o Střet zájmů (u nezletilců stačí i pouhá hrozba)
§ ustanovený zástupce nemůže jednat -> soud jmenuje kolizního opatrovníka (§ 460)
o Správa jmění zastoupeného = obvyklá povinnost zástupce, ale pouze běžná správa
§ X ve všech ostatních záležitostech nutnost přivolujícího rozhodnutí soudu
o Odměna za zastupování – nenáleží (výjimka – pokud spravuje jmění, pak ano, ale je to na úvahu soudu)
o Kategorie
§ Nezletilci
• jeho zástupci jsou rodiče, popř. poručník (X pozor, opatrovník a pěstoun sice za dítě jednají, ale nejsou to
jeho zákonní zástupci)
§ Právnická osoba
• teorie fikce – není schopná sama právně jednat => jednají za ni právní zástupci, a to jak na základě zákona,
tak na základě soudního rozhodnutí nebo soukromoprávního jednání, kt. byla PO založena, anebo jiného
PJ (př. smlouvy o zastoupení)

4
některá ze smluv příkazního typu, zejm. zprostředkovatelská nebo komisionářská
5
zaplacení peněž. částky, postoupení pohledávky atd.

32
 • statutární orgán, zaměstnanci, členové, členové orgánů nezapsaných do VŘ
§ Společenství osob – např. manželé, spoluvlastníci, společníci); je výhodné, aby jedna z nich mohla jednat s 3.
osobami jako zástupce všech členů společenství; pr. důvodem takového zastoupení je zákon
O Pozn. Výraz „zákonné zastoupení“ není zcela přesný termín; vhodnější by bylo „zastoupení založené zákonem“
(protože „zákonný zástupce“ se tradičně používá jako označení pro zástupce, kteří zastupují čistě z přirozených
důvodů – zástupci u nezletilců - neříkat např. u PO zákonný zástupce)
- C) OPATROVNICTVÍ = takové zastoupení, které v případech předvídaných zákonem zakládá rozhodnutí soudu
o Opatrovníka jmenuje soud; v rozhodnutí určí rozsah p&p opatrovníka
o Soud jmenuje vždy jednoho opatrovníka jednomu opatrovanci
§ kromě situací, kdy je třeba, aby byl jmenován opatrovník pro správu jmění
• do 2 měsíců od svého jmenování vyhotoví soupis jmění a doručí soudu, opatrovanci a opatrovnické radě;
dále provádí vyúčtování správy
• u soudu ale zastupuje vždy „obecný“ opatrovník – vč. případů správy jmění
o Zánik opatrovnictví (soud vždy zároveň jmenuje nového)
§ Soud zprostí opatrovníka pověření, pokud o to požádá
§ Soud odvolá opatrovníka, pokud neplní řádně své povinnosti
o a) opatrovnictví člověka (§ 465 an.) - vyžaduje-li to jeho zájem nebo veřejný zájem
§ Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu:
• koho ve svéprávnosti omezil
• tomu, o kom není známo, kde pobývá
• neznámému člověku zúčastněnému při určitém PJ nebo
• tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv
§ Je nutné, aby soud člověka zhlédl a vyslechl jeho stanovisko
§ Opatrovnictví trvá, dokud to opatrovanec potřebuje
• pokud opatrovník zemře - dokud není jmenován nový, je zatímně zastoupen veřejným opatrovníkem
podle zákona o obcích – obec, kde má bydliště
§ Soud jmenuje opatrovníkem:
• (i) osobu, kterou navrhl opatrovanec; není-li, pak
• (ii) blízká osoba; není-li, pak soud hledá mezi
• (iii) dalšími FO; pokud ani to ne, poslední možnost je
• (iv) veřejný opatrovník – obec
§ Povinnosti opatrovníka - vhodným způsobem a v potřebném rozsahu:
• (i) udržovat pravidelné spojení
• (ii) projevovat o opatrovance skutečný zájem
• (iii) dbát o jeho zdrav. stav
• (iv) starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy
• (v) dbát opatrovancových názorů, přihlížet k nim a pokud možno též jednat v souladu s nimi (pokud nelze,
pak udělat to, co je v opatrovancově zájmu)
§ Opatrovnická rada
• Ustavena na žádost opatrovance/osoby blízké; min. 3 členové (na dobu neurčitou)
• Opatrovník/soud svolá schůzi přátel a blízkých, na které se zvolí členové
• Opatrovnická rada sice vznikne volbou jejích členů na schůzi zmíněných osob, tj. bez ingerence soudu, ale
po celou dobu své existence je pod zvláštním dohledem soudu + jsou dána práva, jak může zasahovat
• Přezkoumává roční zprávu opatrovníka, soupis jmění opatrovance
• Souhlas rady – nutný u tax. stanov. otázek (změny bydliště, umístění do ústavu, zásah do integrity,
dispozice majetkem)
• Souhlas soudu – u významných záležitostí (změna osobního stavu, plnění vůči osobě z opatr. rady, zcizit /
zatížit / koupit nemov. věc, odmítnutí dědictví atd.)
• Pokud není rada, je jmenována aspoň jedna z osoba, která měla zájem být součástí opatrovnické rady,
jinak má pravomoci soud
o b) opatrovnictví právnické osoby - vyžaduje-li to správa záležitostí PO nebo ochrana jejích práv
§ Může to být jen osoba způsobilá být členem SO, řídí se analogicky ustanoveními o SO
§ Pokud má být dle zakladatelského PJ jmenována opatrovníkem určitá osoba, soud ji jmenuje pokud je k tomu
způsobilá a se jmenováním souhlasí
- Další druhy zastoupení, které nelze zařadit:
o Zastoupení členem domácnosti (souhlas soudu)
o Společný zástupce pro doručování u solidárních závazků (na pomezí mezi smluv. zast. a opatrovnictvím – pokud
neurčí na žádost druhé smluvní strany, určí soud)

A.12) Občanské právo v subjektivním smyslu (pojem, druhy, výkon, ochrana), občanskoprávní
povinnost

33
- Objektivní (občanské) právo = právní řád (ve výseku občanského práva) X subjektivní (občanské) právo = oprávnění
- Objektivní obč. právo se realizuje subjektivními p&p – ta vznikají v důsledku určité právní skutečnosti

OBČANSKÉ PRÁVO V SUBJEKTIVNÍM SMYSLU = OPRÁVNĚNÍ

- = míra a způsob možného chování osob občanského práva (FO i PO) v mezích objektivního občanského práva, které je
zároveň tímto objektivním o. p. zaručeno a chráněno – zpravidla poskytnutím státního donucení k jeho prosazení
- Občanské subjektivní práva (dále „o. s. právo“) má 3 složky:
o Možnost chovat se určitým způsobem (např. nakládat se svou pohledávkou)
o Možnost požadovat určité chování od jiného (např. možnost věřitele požadovat, aby mu dlužník řádně a včas splnil
dluh)
o Možnost požadovat poskytnutí právní ochrany od státu
- Občanskoprávní nárok – v případě, kdy není povinnosti odpovídající určitému o. s. právu plněna dobrovolně, vznikne
nárok = oprávněná osoba může tuto povinnost vymáhat (vynucovat), a to i proti vůli povinné osoby (tj. autoritativně) –
zpravidla prostřednictvím státního donucení
o jde o vlastnost o. s. práva (vymahatelnost)
o vzájemný vztah: občanskoprávní nárok nemůže sám o sobě bez spojení s o. s. právem existovat ani vzniknout
(existence nároku je závislá na existenci o. s. práva) X naopak ano
o většina o. s. práv je spojena s nárokem, ale ne všechna => naturální práva - taková, která nejsou spojená s nárokem
– jsou nevymahatelná
§ někdy nárok neexistuje už od počátku vzniku o. s. práva (např. právo na výhru ze sázky)
§ X někdy nárok zanikne až v průběhu trvání o. s. práva (např. v důsledku uplatnění námitky promlčení – tj. právo
dále trvá, jen není úspěšně vymahatelné)
- Hmotněprávní námitka – v důsledku jejího uplatnění dojde k oslabení o. s. práva (právo ztratí nárok)
o Povinná osoba se brání proti o. s. právu, které bylo vůči ní uplatněno povinnou osobou

Druhy občanských subjektivních práv

- I. DĚLENÍ (absolutní X relativní); tomu odpovídá systematika OZ – 3. a 4. část
O Absolutní o. s. práva
§ právu určité osoby (oprávněné osoby) odpovídá právní povinnost neomezeného počtu všech ostatních
(povinných) osob zdržet se všeho, co by rušilo sub. právo oprávněné osoby
§ jejich znakem je, že se uplatňují vůči všem (erga omnes) a existují i mimo právní vztah (např. právo osobní
povahy, vlastnické právo i ostatní věcná práva)
O Relativní o. s. práva
§ Ve vztahu ke konkrétním subjektům – právu určitého individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost
rovněž určitého, individuálně určeného subjektu
• Př. právo na plnění, pohledávka, kterou má věřitel vůči dlužníkovi => relativnímu právu odpovídá relativní
povinnost dlužníka splnit věřiteli dluh
• Povinnost se neomezuje na zdržení se (jako u absolutních), ale může spočívat i v konání, činění nebo
nekonání
§ Tyto osoby mají p&p mezi sebou navzájem (inter partes)
§ Vznik
• Ujednáním (smlouva)
• Porušením o. s. práva absolutní povahy
- II. DĚLENÍ (osobní X rodinná X majetková)
O Osobní práva (absolutní charakter)
§ statusová práva
§ osobnostní práva
O Rodinná – osobní i majetkový charakter; převážně absolutní charakter (příklad relativního: právo na výživu
nezletilého dítěte vůči jeho rodiči)
O Majetková – 3 poddruhy
§ Věcná (absolutní)
§ Dědická (absolutní)
§ Závazková/obligační (relativní)
O Důležitá kategorie – základní lidská práva a svobody - práva vyhlášená a garantovaná Listinou ZPaS
§ 4xN: nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezměnitelná
§ Př. všeobecné osobnostní právo, vlastnické právo
- III. DĚLENÍ: hmotná X procesní
- IV. DĚLENÍ: dle pozn. doc Hendrychové: Práva lze rozlišit i podle povahy, zda totiž jsou chráněny sankcí v podobě státního
donucení, nebo ne. Jinak řečeno: práva žalovatelná X nežalovatelná, nevynutitelná. Jejich ochrana končí u jejich
existence. Také se někdy označují jako proklamativní. Např. práva osobní mezi manžely (žít spolu, být si věrni), rodičů a
dětí (sdělit dítěti, že je osvojené X pomáhat v domácnosti), a zajisté také naturální práva.

34
Výkon občanských subjektivních práv

- Jde o realizaci objektivního práva samotnými osobami občanského práva; uvádění práva v život
O X aplikace práva - realizace práva orgány veř. moci
- Výkon práva slouží osobám občanského práva k uspokojování jejich soukromých zájmů a potřeb, může spočívat v
právním jednáním, ale i v jakémkoli faktickém chování (např. jízda v autě)
- Výkon práva lze realizovat
O Aktivní činností (dát - dare / něco vykonat - facere)
O Nečinností subjektů – pasivní výkon (zdržet se – omittere / nekonat povinnost - non facere / strpět – pati)
- Výkon práva je rovněž jeho uplatnění u soudu
- Chráněný a dovolený výkon: takový, který je vykonáván v souladu se zákonem; platí to, i když se osoba domáhá svého
práva a přitom zasahuje do osobní, rodinné či majetkové sféry jiné osoby (např. osoba se domáhá svého práva z věcného
břemene exekučně)
- Předpoklady, aby šlo o dovolený (a tedy i chráněný) výkon práva:
O Občanské subjektivní právo existuje – soud nemůže neexistující právo založit
O Osoba právo vykonává v mezích zákona = není protiprávní
O Výkon práva není v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem
O Není vykonáváno jeho zjevným zneužitím (problém – zneužití, které není zjevné, je právem chráněno!)
- Šikana – zvláštní případ zneužití práva, kdy primárním cílem výkonu práva je způsobit jinému újmu na jeho právech
O Takové jednání právo nechrání; př. § 1012 – zákaz šikanózního výkonu VP

Ochrana občanských subjektivních práv

- Ochranu práv obecně zabezpečuje svým subjektům celý právní řád jako celek a různá právní odvětví v mezích své
působnosti (kromě občanského práva činí i právo trestní a právo správní)
- Z Listiny (hlava pátá) a z čl. 36 odst. 1, podle něhož se každý může domáhat svého práva u nezávislého soudu a ve
stanovených případech u jiného orgánu, vyplývá, že prioritní postavení má soudní ochrana práv občanů
- 3 oblasti ochrany – ochrana o. s. práv založena zásadně na aktivitě oprávněného a uskutečňuje se:
O vVsoudním sporném řízení
O Svépomocí
O Ochranou držby (zvláštní případ svépomoci)
- Ochrana prevenční (odvrácení ohrožení práva) a satisfakční (následná ochrana při porušení práva)
- S právní ochranou úzce souvisí právní pomoc – zejména advokátský stav
- SOUDNÍ OCHRANA – EÚLP; čl. 36 LZPS; OZ
O Právo na soudní ochranu = právo domáhat se stanoveným způsobem svého subj. práva u nestranného a
nezávislého soudu, příp. u jiného orgánu (př. rozhodce)
O jestliže se subjekt obrátí na soud a splní přitom všechny zákonem stanovené podmínky, soud jej nesmí odmítnout
a musí jeho věc rozhodnout, proto základními formami poskytnutí ochrany subjektivního práva jsou rozhodnutí
soudu
O p. na soudní ochranu vyjádřeno i v § 12 OZ – Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany
u OVM. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto OVM soud.
O Dále jsou v OZ doplněna i dílčí pravidla týkající se předvídatelnosti:
O § 13 – Každý, kdo se domáhá pr. ochrany, může důvodně očekávat, že jeho případ bude rozhodnut obdobně jako
jiný případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho případem shoduje v podstatných znacích; pokud byl rozhodnut
jinak -> právo na přesvědčivé vysvětlení této odchylky
O Významné je rozhodnutí soudu, ale každý se může domáhat ochrany i u jiného orgánu
O Na ochraně o. s. práv se podílejí i další instituce – advokacie, notářství, soudní exekutoři, st. zastupitelství, Ústavní
soud, SDEU a ESLP
- SVÉPOMOC - § 14 OZ
O Odstavec první
O Každý si může přiměřeným úsilím pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah
veřejné moci přišel pozdě.
§ Hrozí-li neoprávněný zásah do mého práva bezprostředně, mohu jej odvrátit vlastním úsilím a vlastními
prostředky, které se jeví jako přiměřené situaci, a to v mezích zákona a bez pomoci třetích osob, zejména OVM
O Výjimka z pravidla, nesmím způsobit újmu nepřiměřenou té, která mi hrozí
O Odstavec druhý - 2 zvláštní případy svépomoci
O Věta první: Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, vlastním úsilím
odvrátit, pokud přitom použije prostředky, které by se každému v jeho postavení vzhledem k okolnostem konkr.
případu, intenzitě a způsobu zásahu, jevily jako přiměřené.
§ Účelem je zachovat stávající stav, který se navenek jeví jako pokojný / tento stav obnovit
§ Pokud by se svépomocně jednající osoba dopustila excesu (to bude posuzovat soud) – lze postihnout
povinností k NŠ (§ 2910)
§ Zásah musí být neoprávněný (protiprávní)

35
 O Věta druhá: Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní
přikročil, obrátit BZO na příslušný orgán veřejné moci.
§ Účelem je pouze zajistit právo, které by jinak bylo zmařeno (např. zadržení zloděje). Ten, kdo k jednání
přikročil, je povinen se obrátit BZO na příslušný orgán veřejné moci (např. Policii).
O Svépomoc také můžeme rozlišit na
§ Obrannou (defenzivní) – cílem je odvrátit bezprostřední ohrožení (zachovat pokojný stav)
§ Útočnou (ofenzivní) – cílem je pokojný stav změnit – není právem dovolena
O X svémoc – nedovolené (právem reprobované) jednání
- OCHRANA DRŽBY (POSESORNÍ OCHRANA)
O Poskytována soudy (x OZ 1964 veř. správou)
O Ochrana faktického stavu, faktického panství nad věcí – chrání se kvalifikovaná držba
O Kdy? při porušení pokojné držby svémocným jednáním rušitele (rušení držby / vypuzení z držby)
§ § 1003: Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat dalšího zdržení se
tohoto jednání a uvedení v předešlý stav.
§ § 1006: Držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit,
nepřekročí-li přitom meze nutné obrany.
O => 2 druhy žalob
§ a) žaloba proti rušení držby – v případě rušení se držitel může domáhat na rušiteli:
• zdržení se dalšího jednání (= žaloba zdržovací, negatorní)
• uvedení v předešlý stav (= žaloba odstraňovací, restituční)
§ b) žaloba na uchování držby – v případě vypuzení se držitel může domáhat na vypuditeli:
• zdržení se vypuzení
• uvedení v předešlý stav
O Nutno odlišovat od petitorní ochrany – tj. ochrana vlastnického p. (tedy samotného o. s. práva)
§ X posesorní ochrana – ochrana předběžná; účelem není chránit samotné o. s. práva, ale chránit poslední
pokojný stav existující držby
§ Tzn. soud neřeší, kdo má lepší právo, ale jen to, zda tu ne/byl pokojný stav a zda ne/byl porušen
O Prekluzivní lhůty
§ Subjektivní lhůta 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo
ruší
§ Objektivní lhůta 1 rok ode dne, kdy mohl žalobce své právo uplatnit poprvé

OBČANSKOPRÁVNÍ POVINNOST

- Protipól občanského subjektivního práva

- = právem uložená míra nutnosti jednání osoby občanského práva + pokud není plněno dobrovolně, je vynutitelné za
pomoci státního donucení
- Může spočívat v dare, facere, omittere, pati
- Realizace občanskoprávní povinnosti = splnění (X realizace práva = jeho výkon)
- Směřuje
O (i) proti určité osobě = relativní působení občanské povinnosti; př. povinnost převzatá smlouvou
O (ii) proti všem osobám = absolutní působení občanské povinnosti; př. povinnost zdržet se neoprávněných zásahů
do vlastnické sféry jiné osoby, povinnost nepůsobit protiprávním činem škodu jinému
- Vznikají teprve tehdy, nastane-li občanskoprávní skutečnost, ne samy o sobě
- Druhy občanskopr. povinností – rozlišujeme je podle důvodu vzniku
o 1) z právního jednání
§ ze smluv – př. povinnosti stran z kupní smlouvy
§ z jednostranného PJ – př. návrh na uzavření smlouvy; numerus clausus
o 2) z protiprávního jednání – právem reprobovány a proto spojeny s negativními pr. následky (př. porušení
povinnosti ze smlouvy)
o 3) z právních událostí – př. výbuch továrny, uplynutí času mající za následek promlčení)
o 4) z protiprávních stavů – význam zejm. v oblasti odpovědnosti za majetkové újmy (př. škoda způsobená
provozem továrny – činnosti nejsou samy o sobě protiprávní, jsou společensky prospěšné, ale riziko)
o 5) ze zákona – výjimečně; př. povinnost zákonného zástupce, z práva stavby, ze služebnosti
o 6) z jiných právních skutečností
§ vytvoření věci – př. povinnost plynoucí z vlastnického práva
§ konstitutivní akt aplikace práva – např. vypořádání podílového spoluvlastnictví, vznik služebnosti
Občanskoprávní odpovědnost
- 2 pojetí:
o 1. pojetí - toto přejímá i OZ 2012 – občanskopr. odpovědnost vzniká již spolu se vznikem původní (primární)
občanskoprávní povinnosti, kterou latentně provází až do jejího porušení, které je spojené
s majetkovou/nemajetkovou újmou – v té chvíli se „zaktivuje“ a vyvolá právní následky

36
 § jde tedy o odpovědnost za splnění původní povinnosti – to je důvod, proč v OZ není odpovědnost za škodu,
ale povinnost nahradit škodu / Ne odpovědnost za vady, ale právo z vadného plnění / Ne odpovědnost za
prodlení dlužníka či věřitele, ale právo z prodlení dlužníka či věřitele
§ splynutí občanskopr. odpovědnosti s původní povinností
o 2. občanskoprávní odpovědnost je negativním následkem za újmu způsobenou porušením původní (primární)
povinnosti (smluvní či zákonné); tento nepříznivý následek spočívá ve vzniku nové (sekundární) povinnosti
(která je předvídaná sankční složkou příslušné pr. normy)
§ Platí pro jiná právní odvětví (trestní, správní, pracovní)
- Předpoklady vzniku
o Protiprávní jednání; protiprávní stav
o Újma - majetková/nemajetková
o Kauzální nexus mezi protiprávním jednáním a způsobenou újmou
o Zavinění ve formě úmyslu/nedbalosti (možnost vyvinění = exkulpace) - u subjektivní odp.
§ X u objektivní odpovědnosti není vyžadováno zavinění; někdy možnost liberace
- Funkce občanskoprávní odpovědnosti
o 1) Reparační (a v jejím rámci buď uvedením v předešlý stav nebo peněžitou náhradou )
§ spravedlivá + rychlá obnova narušené majetkové rovnováhy (ekvivalence)
§ Nahrazuje se (rozsah NŠ):
• skutečná škoda (damnum emergens) – o co se majetek zmenšil
• ušlý zisk (lucrum cessans) – o co se majetek nezvětšil
§ Způsob NŠ: škoda se nahrazuje primárně uvedením do předešlého stavu (naturální restituce) – pokud to není
možné nebo o to požádá poškozený, nahradí se škoda v penězích (peněžitá kompenzace)
o 2) Satisfakční
§ Přichází v úvahu jen pokud to stanoví zvlášť zákon (popř. kde to bylo ujednáno) s cílem zmírnit, odčinit i
nemajetkovou újmu
§ K nemajetkové újmě může dojít na chráněném osobním (§ 2956) nebo majetkovém statku (§ 2969/2)
§ Nelze ji objektivně přesně vyčíslit v penězích – lze je ale určitým způsobem (morálně či v penězích) odčinit a
tím ji aspoň zmírnit
• diskrece (uvážení) soudu – stanoví rozsah odčinění na základě zásad slušnosti
§ způsoby přiměřeného zadostiučinění (= satisfakce)
• a) morální satisfakce (omluva, uveřejnění rozhodnutí soudu…) - primárně, pokud sama o sobě není
dostatečně účinná, pak b)
• b) materiální (peněžitá) satisfakce
• c) výjimečně i poskytnutí ceny zvláštní obliby (pretium affectionis) - § 2969/2
o 3) Prevenční
§ Motivace sob, aby svým jednáním neporušovaly zákonnou/smluvní povinnost, tj. aby si počínaly natolik
rozumně, aby nebyla způsobena nedůvodná újma ve sféře 3. osob
§ Individuální (vůči samotným rušitelům) X generální prevence (vůči všem)
o 4) Represivní
§ Diskuze o tom, zda má v občanském právu vůbec místo – nemá trestat ani odstrašovat
§ OZ - v určitých případech odpovědnost plní i funkci represivní
§ např. § 2969/2 – cena zvláštní obliby - uhradit navíc, pokud poškodil cizí věc ze svévole nebo škodolibosti
§ např.§ 2971 – reflexní újma (při porušení povinnosti z hrubé nedbalosti či dokonce v úmyslu, nahradí navíc i
nemaj. újmu každému, kdo újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí)
- Druhy občanskoprávní odpovědnosti
o Odpovědnost za škodu x za vady x za prodlení dlužníka nebo věřitele
§ Mohou být i kumulovány – např. vadným plněním mohla být zároveň způsobena v dalším příčinném spojení i
škoda
o Odpovědnost za majetkovou x nemajetkovou újmu
§ Majetková je přesně vyčíslitelná v penězích a může mít podobu škody či vady anebo újmy z prodlení; rušitel
vždy povinen k její náhradě
§ Nemajetková – rušitel povinen odčinit ji jen tehdy, stanoví-li to zákon (ledaže strany ujednají jinak), např.
usmrcení, ublížení na zdraví
o Odpovědnost subjektivní = za zavinění x objektivní = bez zavinění
§ Způsobilost k zavinění (deliktní způsobilost) - rušitel musí mít dostatečnou rozumovou a ovládací schopnost –
posuzováno objektivně (tzn. co by dělala „průměrná osoba obč. práva“ za stejných okolností)
§ Objektivní odp. se zakládá jen v případech stanovených zákonem (§ 2895)
o Odpovědnost smluvní (ex contractu) x deliktní; mimosmluvní (ex delicto)
§ Smluvní – vznik porušením povinnosti ze smlouvy (konáním, opomenutím); jde o objektivní odpovědnost
§ Deliktní – vznik porušením povinnosti ze zákona – tj. zaviněným protiprávním činem, kdy se zavinění
presumuje (možnost vyvinění)

37
 A.13) Věci a jejich třídění (součást, příslušenství). Superficiální zásada.
- Předmět občanského práva = chování subjektů (osob soukromého práva)
- předmět občanskoprávních p&p je cokoli, jakákoli součást objektivní reality, které se p&p mohou týkat, k níž se p&p
mohou vztahovat a jež není z okruhu občanskoprávních předmětů vyloučena
o OZ rozumí předmětem občanskoprávních p&p zejména věci v právním smyslu
- OZ užívá tzv. široké pojetí věci
o § 489: Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
- OZ vymezuje věc v právním smyslu pozitivně a negativně
POZITIVNÍ pojetí pojmu věci v právním smyslu
o vystavěno na 3 základních znacích (kum.):
§ a) rozdílnost (odlišnost) od osoby = všechno, co není osobou (fyzickou i právnickou), resp. subjektem práv dle
§ 17 a 18, je věcí v právním smyslu
§ b) schopnost sloužit potřebě osob, užitečnost = objektivní způsobilost přinášet subjektům práva především
hospodářský užitek
• potřebami lidí se rozumí lidské potřeby v nejširším slova smyslu (hospodářské, estetické, technické,
potřeby poznání, odpočinku atd.)
• s ohledem na moderní technologie recyklace lze z tohoto hlediska považovat za věci v právním smyslu i
odpady, výkaly apod. X např. 3 zrnka písku užitečná nejsou
§ c) ovladatelnost (= objektivní schopnost věci být podrobena vůli osoby ji ovládat) a objektivní způsobilost
k užívání – souvisí s kritériem užitečnosti -> věcí v právním smyslu nemůže být předmět, který objektivně nelze
ovládat
• § 497: Na ovladatelné přírodní síly, se kterými se obchoduje, se použijí přiměřeně ust. o věcech hmotných
=> tzn. tyto přírodní síly (energie) věcí v pr. slova smyslu jsou, ale musí být ovladatelné (uspořádány tak,
aby se chovaly jako hmotné věci – elektřina ve vedení; dešťová voda v sudu)
NEGATIVNÍ vymezení pojmu věci v právním smyslu
o = věcí v právním smyslu nejsou:
§ a) lidské tělo, jeho části a to, co tělo produkuje
• v případě oddělitelných částí lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se
přirozenou cestou obnovují (např. vlasy, sperma, sliny, nehty), zakotvuje OZ fikci věcí v právním smyslu
pro účely úplatného přenechání těchto věcí jinému
§ b) živá zvířata (a contrario mrtvé zvíře)
• § 494: Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí
a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.
• X mohou mít pána (lze k nim nabýt VP přivlastněním, nálezem nebo jiným způsobem - smlouvou,
vydržením)
• X nejsou subjektem práv => jde o samostatný předmět soukromých majetkových práv
§ c) věci neovladatelné = vítr, padající sníh, déšť, slunce, pozemky na jiných planetách atd.
• tato neovladatelná jsoucna se však v určitém okamžiku mohou stát ovladatelnými (př. odčerpání vody,
elektrická energie v distribuční soustavě) -> pak se stanou věcí v právním smyslu (§ 497)

Třídění věcí
- věci hmotné X nehmotné
o hmotná věc = ovladatelné části vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu; př. kniha, voda v nádobě
o nehmotná věc = práva, jejichž povaha to připouští, a jiné předměty bez hmotné povahy; př. pohledávka, oprávnění
odpovídající služebnosti, sama služebnost, obchodní tajemství, ochranná známka, právo stavby
- věci nemovité X movité
o nemovité věci - § 498
§ a) pozemky (část zemského povrchu oddělená hranicí)
§ b) podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. vinný sklípek, podzemní garáž)
§ c) věcná práva k a) + b) (jde o nehmotné nemovité věci)
§ d) práva prohlášená za nemovité věci zákonem (aneb práva, která jsou nemovitou věcí ex lege – právo stavby)
zjem.
§ e) věc, která podle ust. jiného zákona není součástí pozemku a nelze ji přenést z místa na místo bez porušení
její podstaty (veřejnoprávní předpisy, např. vodní zákon – tyto věci se zapisují do speciální evidence, nikoliv do
KN)
§ f) jiná (zvláštní) součásti objektivní reality, kterou za nemovitou věc označil zákon (jak OZ, tak jiný zákon – zejm.
jednotka dle § 1159 jako soubor majetkových práv)
o movité věci = zbytková kategorie, ať už jsou hmotné či nehmotné
o stavba spojená se zemí, která není dle SOZ součástí pozemku, na němž je zřízena + je ke dni 1. 1. 2014 (nabytí úč.
OZ) ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se v tento den nestává součástí pozemku a je nemovitou
věcí
§ X pozemek a stavba ve vlastnictví téže osoby – stavba by se stala součástí pozemku

38
- věci druhově (genericky) určené X jednotlivě (individuálně) určené
o toto dělení lze jen u věcích movitých
o druhově určené = určené druhovými znaky - počtem, mírou, váhou (písek, peníze)
o jednotlivě určené = ostatní věci než druhové (ale ne nutně – výjimečně strany uzavřou smlouvu o věci, která by jinak
byla druhově určená, ale teď s ní budou nakládat jako s jednotlivě určenou – např. balíček rozinek korintek
zakoupený v Korintu); př. nemovitosti, obrazy, starožitnosti
- věci zastupitelné X nezastupitelné
o zastupitelné = movité věci, jež může být nahrazena věcí stejného druhu; nezáleží na jejich konkrétní identitě – př.
peníze, potraviny, stroje, suroviny, oděvní součástky
o nezastupitelné = nelze je nahradit jinými stejnými věcmi – př. originál obrazu, nemovitost,
o v případě pochybností se rozhodne dle zvyklostí (§ 499)
o toto dělení se prakticky překrývá s dělením na věci určené druhově x jednotlivě
- věci zuživatelné X nezuživatelné
o zuživatelné = movitá věc, která se běžným použitím se spotřebují / zpracují; př. potraviny, topivo, suroviny, věci
náležející ke skladu nebo k jinému souboru věcí, peníze
o nezuživatelné = všechny ostatní; nespotřebují se, i když se postupně opotřebují
o význam rozlišení – když chceme určit, zda jde o reálné nebo ideální spoluvlastnictví; prakticky se využívá při
vypořádání podíl. Spoluvlastnictví

Příslušenství věci
- = vedlejší věc vlastníka věci hlavní, je-li jejím účelem, aby se jí trvale užívalo společně s věcí hlavní v rámci jejího
hospodářského určení (např. klíč od trezoru)
- Příslušenství (= věc vedlejší)
o musí patřit vlastníkovi věci hlavní (př. příslušenstvím domu je klíč od domu náležející vlastníkovi, ne nájemci)
o samostatný a samostatně obchodovatelný objekt práv (X součást), ale přesto následuje osud věci hlavní – vyvr.
domněnka, že PJ + p&p týkající se hlavní věci, se týkají i jeho příslušenství
o účelová podřízenost věci vedlejší – účelem existence věci hlavní je trvale užití spolu s věcí hlavní (čímž je zlepšena
hospodářské funkce věci hlavní)
o může být od věci hlavní dočasně odloučeno (fyzicky spojena nemusí být nikdy), ale tím nepřestává být jejím
příslušenstvím
- příslušenství pozemku – speciální úprava (kog.) = věci vlastníka, jejichž účelem je, aby se jich trvale užívalo s pozemkem
v rámci jeho hospodářského účelu; př. kůlna, oplocení, studna
- příslušenství pohledávky = úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 513)

Součást věci
- = vše, co k ní podle její povahy náleží + co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí
- Věc + její součást tvoří jedinou věc v právním smyslu (součást sama o sobě věcí není, nemůže být sama o sobě
předmětem PJ, ani práva, ani povinnosti)
- V běžném životě však k oddělení součásti z věci samé (vyndám motor z auta) – auto je pak nepoužitelné; motor však je
věcí a může být předmětem smlouvy (např. o opravě věci)
- Znehodnocení nerovná se jen její zničení, ale i funkční znehodnocení
o ZÁSADA SUPERFICIES SOLO CEDIT („povrch ustupuje půdě“)
- To, co je na povrchu nemá z hlediska práva ve srovnání s pozemkem žádný právní význam; co je do pozemku vloženo
(vystavěno), stává se jeho součástí, stejné platí o tom, co pozemek „zplodí“
- § 506/1 OZ: platí, že součástí pozemku je:
o A) prostor nad i pod jeho povrchem (limitem je ovladatelnost a užitečnost obou prostorů a dále i některé
veřejnoprávní předpisy, např. z. o civilním letectví, horní z., vodní z.)
o B) stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (s výjimkou dočasných staveb)
§ stavba – vše, co vzniklo na pozemku stavební činností, s pozemkem pevně souvisí a je trvalého charakteru;
podzemní stavba je součástí pozemku pouze pokud nemá samostatné účelové určení
§ součástí pozemku se nestávají stavby s pozemkem pevně nespojené (srub na dřevěných pilotech zaražených
do země) a dočasné stavby
§ „jiná zařízení“ – např. rozličné stavebně technické zásahy do pozemku
o C) to, co je zapouštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech stavby (např. rostlinstvo)
- Smysl úpravy = sjednocení právního režimu pozemku a stavby (přechodná ust. § 3054 – 3061)
o Pokud vlastník stavby a pozemku totožný -> 1. 1. 2014 se stavba stala součástí pozemku
o Pokud vlastníci rozdílní -> 1. 1. 2014 i nadále stavba samostatnou nemovitostí
§ K dosažení sjednocení OZ zakotvuje vzájemné překupní právo vlastníka stavby a vlastníka pozemku (kogentně)
§ Ke sjednocení může dojít též splynutím VP v jedné osobě
- Výjimky ze zásady
o Stroje spojené s nemovitou věcí – nejsou součástí pozemku, pokud v KN zapsána výhrada vlastnictví (př. vlastník
mlýna koupí na úvěr strojní zařízení, výhrada VP vlastníka stroje zapsána do KN – vlastníkem i nadále)
o Inženýrské sítě (vodovody, kanalizace, energetické vedení)

39
Speciální kategorie věcí
- veřejný statek = věc určená k obecnému užívání (§ 490) – rozhodující je účel (služba veřejnosti), nikoliv vůle jejího
vlastníka (př. veřejná cesta - zvl. druh služebnosti, vznik nepřetržitým vykonáváním možnosti po ní chodit neomezeným
okruhem osob, pozor - nejde o vydržení!)
- věc hromadná (§ 501) = soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaných za jeden předmět (celek),
nesoucí společné označení (př. sbírka známek, obchodní závod); jde o jednotliviny, které spolu nějak souvisí, a to
nejrůznějším způsobem (spojuje je účel, historické období vzniku, materiál, osoba vlastníka…)
o př. knihovna, jídelní servis, sbírka obrazů, sebrané spisy, pánský oblek, šachy, obchodní závod
- věc budoucí – věc, která má vzniknout teprve v budoucnu, přičemž je jisté, že opravdu vznikne
o odlišuj: koupě naděje – zde není jisté, zda věc vznikne, nese příp. ztrátu -> rozlišuje se:
§ koupi budoucích užitků úhrnkem („jak budou stát a ležet“)
§ koupi naděje na nejisté budoucí užitky
- majetek a jmění – majetek = co osobě patří; aktiva X jmění = souhrn majetku a dluhů; aktiva + pasiva
- res extra commercium (věci vyloučené z obchodování na základě zákonného ustanovení – jiného než OZ)
o a) věci vyňaté z obchodování (př. drogy, lidské orgány)
o b) věci s omezenou dispozicí (př. střelné zbraně)
o c) věci s dispozicí omezenou pro určité subjekty (př. alkohol a tabákové výrobky)

Plody a užitky věci

- význam: držba, nález věci, služebnosti, zástavní právo) – VĚCÍ ODDĚLENÍM
- Plod = co věc poskytuje ze své přirozené a právní povahy
o Přirozené plody (fructus naturales) – výtvory věci, které se z ní získávají ať už s přičiněním člověka nebo bez (ovoce
stromu, vajíčka slepic, mláďata); plod je výsledkem existence nebo užívání věci, nikoliv výsledkem porušování její
podstaty
§ Oddělené = samostatná věc v právním slova smyslu (ne příslušenství)
§ Neoddělené = součást plodonosné věci
o Právní plody = užitky (fructus civiles) – mohou být ekvivalentem za:
§ (i) požívání věci = přenechání práva brát si přirozené plody (např. pachtovné)
§ (ii) užívání věci (např. nájemné, úroky)
§ Také se dělí na oddělitelné a neoddělitelné

Hodnota a cena věci (§ 492)

- majetková hodnota věci vyjádřená v penězích = cena
- cena věci se určí jako
o a) cena obvyklá (ledaže si strany ujednají / zákon určí něco jiného) = stanovená dle objektivního měřítka – např.
místo a čas
o b) cena mimořádná = stanovená s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo oblibě vzhledem k nahodilým
vlastnostem věci (zvláštní cena – určena s ohledem např. na původ věci, místo bydliště… X cena zvláštní obliby –
s ohledem na osobní a emocionální zájmy vlastníka; satisfakční funkce)
- není-li možné vyjádřit majetkový ekvivalent věci, jedná se o věc neocenitelnou

A.14) Cenné papíry (pojem, druhy)

- pr. úprava v obecné části OZ - § 514-544
Pojem
- § 514 OZ: CP je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání CP nelze bez této listiny uplatnit
ani převést (důraz na spojení práva s listinou)
o Subjektivní právo, jehož inkorporování do CP způsobuje jeho cennost
o Právu obvykle odpovídá povinnost peněžitého plnění, ale i jiná (právo na hlasování na VH)
o Některá subj. práva mohou být z CP oddělena = samostatně převoditelná práva (př. akcie - právo na výplatu
dividendy)
- Inkorporace práva do CP – to je odlišuje od jiných listin (jako třeba kvitance, prohlášení o uznání dluhu, lístek z šatny
apod. -> v nich není právo vtěleno, mají jen důkazní význam, ztráta či zničení způsobí pouze oslabení jejich důkazní
schopnosti, nikoliv ztrátu možnosti právo uplatnit (x CP)
- Věci v právním slova smyslu; podle pojetí OZ je CP vždy listinou – terminologicky rozlišuje jen CP jako základní pojem a
zaknihovaný CP jako jeho náhražku

Formy cenných papírů (§ 518 OZ, závisí na emitentovi nebo na zákoně)

- na jméno: obsahují jméno osoby k němu oprávněné, nejsou převoditelné rubopisem
o změna k nim oprávněné osoby je uskutečnitelná výhradně občanskoprávním způsobem
o převod: smlouva (k okamžiku účinnosti)

40
- na doručitele: neobsahuje jméno oprávněné osoby
o platí nevyvratitelná domněnka: neobsahuje-li CP jméno oprávněné osoby ► CP na doručitele
o oprávněnou osobou je držitel CP; výkon práva z CP je spojen s jeho předložením zavázané osobě
o převod: smlouva + předání CP; nelze omezit převoditelnost
- na řad: osahuje-li CP jméno osoby, má se za to (vyvr. domněnka), že se jedná o CP na řad; uplatní se ale jen pokud
z okolností (např. z emisních podmínek) nevyplývá, že takový CP je na jméno nebo na doručitele
o označení oprávněného buď přímo v textu listiny / vyplývá z nepřetržité řady rubopisů
o převod: smlouva + předání CP + rubopis; převoditelnost nelze vyloučit, ale lze ji omezit, pokud to připouští zvl.
zákon (např. převoditelnost akcií na jméno může být podmíněna souhlasem orgánu a.s.)
o rubopis = písemné prohlášení oprávněného z CP vyjádřené na rubu CP obsahující projev vůle k převodu práv
spojených s CP
- ZOK: forma zaknihovaných akcií – akcie i zaknihované akcie mohou mít formu:
o CP na řad (= akcie na jméno) nebo
o CP na doručitele (= akcie na majitele)
Vydání a emise cenných papírů
- Datum emise CP: datum, kdy může dojít k vydání CP prvnímu nabyvateli, datum určí emitent (nestanoví-li zákon
jinak); emitent je osoba vydávající CP
o Emisní kurz = peněžní částka, na kterou emitent vydává cenný papír
o Emisní podmínky – vymezují p&p emitenta a vlastníků CP, podrobnější údaje o emisi
§ Povinnost je vydat pouze stanoví-li zákon (emise dluhopisů, emise nepojmenovaných CP)
- Vydání CP: dnem, kdy CP splňuje zákonné náležitosti a kdy se stane majetkem prvního nabyvatele
- (teorie domnělého práva)
o pokud je nabyvatel v dobé víře tak je CP vydán i přesto, že nebyl dodržet postup při vydání CP nebo se první
nabyvatel nestal vlastníkem CP stanoveným způsobem (ochrana právní jistoty)
o pokud CP vydán ve více stejnopisech, musí být číslovány, přičemž plněním na jeden zanikají práva ze všech
ostatních stejnopisů (pokud by stejnopisy nebyly číslované, považoval by se každý za samostatný CP)
- EMISE = formální datum X VYDÁNÍ = faktický úkon s právními důsledky

Třídění CP
- A) podle zastupitelnosti:
o zastupitelné (pokud stejný druh, stejný emitent, stejná forma a ze kterých vznikají stejná práva)
§ př. akcie, zatímní list, podílový list, dluhopis
§ lze je nahradit hromadnou listinou (§ 524), tu lze vyměnit za jednotlivé CP
o nezastupitelné – pokud nesplňují kritéria pro zastupitelný CP (př. směnka)
- B) podle druhu práva, se kterým jsou spojena:
o věcněprávní (zemědělský skladištní list)
o dlužnické (směnka)
o účastnické (účast na společnosti)
- C) podle toho, zda je do nich vtělen právní důvod:
o kauzální (uvádějí kauzu, kvůli níž vznikají – akcie)
o abstraktní (směnka)
Druhy CP:
- OZ upravuje definici CP, avšak výčet – ani demonstrativní - nemá (roztříštěná úprava – OZ, ZOK…)
- akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupony, kupony, opční listy, směnky, šeky,
náložné listy, skladištní listy, zemědělské skladištní listy
- + ZOK upravuje: kmenové listy a kusové akcie
- Pokud je vydáván nepojmenovaný CP (= zákon nestanoví jeho náležitosti), musí listina (CP) alespoň odkazem na emisní
podmínky určit právo, které je s CP spojeno + údaj o emitentovi
- S CP může být spojeno právo na výnos (př. dluhopis); k uplatnění práva na výnos lze vydat kupon jako CP na doručitele
o Kupony se vydávají v kuponovém archu; součástí archu může být talon (ten není CP; vyplývá z něj právo na vydání
nového kuponového archu)
Zaknihované CP („ZCP“)
- Dle Černé jsou to spíš cenná práva (protože to není listina)
- Zaknihovaný CP („ZCP“) – pokud je CP nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou
tohoto zápisu; VP se k nim nabývá zápisem ZCP na účet vlastníka / zákazníka
o CP je podle definice spojen s listinou – proto ZCP není CP, ale jeho náhražkou
o Ust. o CP se použijí i na ZCP, ledaže to vylučuje jejich povaha
o OZ u nich nerozlišuje formu a upravuje zvláštní způsob jejich převodu, zastavení apod.
o Evidence ZCP – vede se na majetkových účtech (které jsou vedeny centrálním depozitářem a dalšími osobami
oprávněnými k vedení samostatné evidence)
§ Účet vlastníka – zde evidovány ZCP toho, pro něhož byl účet zřízen (má se za to, že vlastníkem ZCP je osoba,
na jejímž účtu vlastníka je tento evidován)

41
 § Účet zákazníka – zde evidovány ZCP osob, které ZCP svěřily tomu, pro něhož byl účet zřízen (ten, pro koho byl
účet zákazníka zřízen, není vlastníkem ZCP evidovaných na tomto účtu, může jít např. o účet obchodníka s CP)
- Přeměna CP è ZCP: přeměna objektu vlastnictví z listiny na evidenční záznam; o přeměně rozhoduje emitent CP –
rozhodnutí zveřejní BZO v Obchodním věstníku
o Rozhodnutí obsahuje lhůtu, ve které je vlastník CP povinen odevzdat CP emitentovi – min. 2 měsíce/max. 6 měsíců;
emitent je povinen oznámit to všem vlastníkům
o Vlastník povinen odevzdat CP a současně sdělit emitentovi číslo účtu v příslušné evidenci ZCP, na který má být
zaevidován
o Pokud neodevzdá CP (ani po určení dodatečné lhůty emitentem), emitent prohlásí CP za neplatný
§ Pro neodevzdané CP vede centrální depozitář zvláštní účet (jehož majitelem je emitent) – sem se zaevidují a
jsou tím přeměněny na ZCP; emitent prodá ZCP, který nahrazuje ten neodevzdaný CP a následně vyplatí
výtěžek vlastníkovi, jehož CP byl prohlášen za neplatný
- Přeměna ZCP è CP: přeměna objektu vlastnictví z evidenčního záznamu na listinu; o přeměně rozhoduje emitent CP –
rozhodnutí zveřejní BZO v Obchodním věstníku + oznámení zašle centrálnímu depozitáři (CD)
o CD předá emitentovi výpis z evidence obsahující údaje o emisi ZCP a o vlastnících
o Emitent určí datum, ke kterému CD zruší evidenci ZCP
o Dnem zrušení evidence ZCP vzniká vlastníkovi právo na odevzdání CP emitentem – emitent BZO zveřejní výzvu
vlastníkům CP z této emise k jejich převzetí; v oznámení určí lhůtu k převzetí (2-6 měsíců)
o CP, které vlastník nepřevezme, je emitent oprávněn prodat – výtěžek z prodeje vyplatí vlastníkovi
Imobilizované CP (§ 2413 – mezi závazky ze schovacích smluv)
- Alternativa k zaknihování
- Uschová-li cenné papíry do hromadné úschovy jejich emitent, je cenný papír vydán dnem, kdy emitent předá listinu
schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele
o Slouží k zachování transparentnosti - tomu, aby CP, ze kterých nelze zjistit majitel, nebyly na trhu
Funkce CP:
- Převodní (usnadnění převodu)
- Garanční (garance existence práva)
- Legitimační (oprávněný se legitimuje předložením)

A.15) Promlčení a prekluze

- právní úprava § 609 až 653 + prekluze upravena ust. § 654
- proč tyto instituty existují?
o k posílení právní jistoty (vigilantibus iura)
o po uplynutí určitého času jsou práva obtížně dokazatelná
o vyrovnání zájmů jednotlivých subjektů majetkových práv v čase
- tyto instituty jsou časté, protože práva a povinnosti zpravidla v čase trvají (po určitý čas existují)
o osobní (osobnostní, statusová) a rodinná práva -> neomezené trvání, neměnnost
o majetková práva (závazková, dědická, věcná) -> omezené trvání, trvají jen tak dlouho, jak dlouho jejich
nositel o ně pečuje (vigilantibus iura), což je také doba, po kterou stát poskytuje plnou ochranu
§ některá z nich se v průběhu času mění, oslabují (a s nimi i ochrana státu) – někdy až do té
míry, že právo ztratí ochranu zcela (avšak jako právo trvá dál)
§ na druhé straně se posiluje právní pozice někoho jiného (kdo měl původně nějakou povinnost)
- rozdíl mezi instituty je zejm. v následku uplynutí lhůty – u promlčení se právo jen oslabí X u prekluze zanikne
- oba instituty jsou právní skutečnosti složené z: (i) běhu času v podobě lhůty + (ii) z nekonání toho, kdo měl právo
konat (zdržel se konání)
Promlčení
- = následek marného uplynutí lhůty dané k uplatnění práva
- stanovena lhůta pro vykonání práva (nejčastěji uplatnění práva u soudu); není-li v této lhůtě vykonáno, právo se oslabí,
ale ve své oslabené změněné podobě trvá dál
- právo je chráněno státem v podobě soudní moci – ochrana je však časově omezená jen po určitý čas – lhůtu (časový
úsek daný k vykonání práva)
- pokud oprávněný subjekt své právo neuplatní včas (tj. v promlčecí lhůtě), jeho právo se promlčí; zároveň povinnému
subjektu (dlužníkovi, žalovanému):
o zanikne povinnost splnit dluh
o vznikne právo vznést námitku promlčení (u soudu) - vznesením námitky promlčení zaniká nárok
§ pokud povinný námitku neuplatní, soud žalobě vyhoví a oprávněnému právo přizná
§ soud ex offo nepřihlíží, o námitce nepoučuje (jde o právo hmotné)
§ práva na uplatnění námitky promlčení se nelze předem vzdát (§ 610/1)
§ namítat promlčení lze jedině po zahájení řízení, vůči soudu (nestačí jen vůči věřiteli !!!)
• vykonání práva u jiného subjektu občanského práva – nejde o ochranu státní mocí, jde jen o to, že
pokud nositel subjektivního práva nevznese námitku vůči jinému (např. prodávající nevyužije svého
práva odmítnout zákazníka, který reklamuje zboží po uplynutí reklamační lhůty – je to čistě na ochotě

42
 prodávajícího)
- aby se naplnil smysl (účel) promlčení, je tedy kumulativně třeba:
o marné uplynutí promlčecí lhůty (běh času + nekonání)
o vznesení námitky promlčení
- promlčené právo trvá (i když oslabené) dál jako naturální právo6 (= postrádá soudní ochranu); tomuto právu odpovídá
naturální povinnost (dlužník nemusí plnit, ale může) – nejde o BO
- promlčují se (tedy oslabená trvají – neprekludují ani nezanikají uplynutím doby):
o všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem (vlastnické, práva na jednotlivá plnění
výživného, zřízení nezbytné cesty…)
o jiná práva, než majetková se promlčují, pokud tak stanoví zákon (zatím zřejmě nejsou)
- nepromlčují se (viz § 612 – 618):
o osobnostní práva (X promlčují se však práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech)
o právo na výživné (X promlčují se však práva na jednotlivá plnění)
o vlastnické právo
o právo domáhat se rozdělení společné věci, na zřízení nezbytné cesty, na vykoupení reálného břemene
- DÉLKA promlčecí lhůty: subjektivní a objektivní lhůta
o Obecná subjektivní lhůta trvá 3 roky
§ tříletá lhůta platí vždy, nestanoví-li zákon / neujednají-li strany délku odchylně
§ ust. o délce subjektivní promlčecí lhůty mají dispozitivní povahu, ale omezení – ujednaná PL (pod sankcí
zdánlivosti)
• nesmí být kratší než 1 rok a delší než 15 let
• nesmí znamenat neprospěch slabší strany
• nesmí být kratší než ty 3 roky, jde-li o právo na plnění z újmy na svobodě, životě, zdraví nebo právo
z úmyslného porušení povinnosti
o Obecná objektivní lhůta 10 let pro majetková práva; jiná práva než majetková nemají objektivní PL !!!
o Pokud běží obě PK => právo se promlčí v den, kdy skončí první z obou lhůt X pokud běží jen jedna PL – právo se
promlčí v den, kdy skončí
o Zvláštní úprava délky PL
§ práva, která se zapisují do veř. seznamů – věcná práva k nemov. věcem – SL 10 let
§ právo žádat doplnění obsahu budoucí smlouvy – 1 rok
§ právo na pojistné z životního pojištění – 10 let
§ právo na NŠ způsobené vadným výrobkem – 10 let od uvedení výrobku na trh
§ právo uznané dlužníkem / přiznané rozhodnutím OVM – 10 let
§ právo na NŠ nebo jiné újmy, právo na vydání BO – zde (rozdílně od ostatních práv) modifikace objektivní
lhůty => zakotveny dvě:
• 10 let / u úmyslu 15 let
• pokud došlo k újmě na životě, zdraví nebo svobodě, není objektivní lhůta vůbec a běží jen subjektivní
lhůta 3 roky
- POČÁTEK promlčecí lhůty:
o Subjektivní PL: počíná od okamžiku, kdy se osoba oprávněná (tj. oprávněná z nějakého práva, komu právo svědčí)
dozví o okolnostech rozhodných pro počátek běhu PL / kdy se o nich nedozví, ale dozvědět se měla a mohla =
vědomost o škodě a osobě
§ první den, kdy může oprávněná osoba uplatnit své právo u soudu tak, aby žaloba mohla být úspěšná
(předčasně podaná by byla zamítnuta) = den tzv. dospělosti práva = actio nata
o Objektivní PL: počítá se od objektivně zjistitelného dne bez dalšího = den, kdy měl být splněn dluh, splatnost,
dospělost
§ NŠ a vydání BO – ode dne, kdy škoda / jiná újma vznikla, resp. kdy došlo k BO
§ Újma na zdraví nezletilého – PL vůbec neběží; počíná běžet až dnem, kdy se stane plně svéprávným
- BĚH promlčecí lhůty – běží od svého počátku až do konce – někdy se ale běhu postaví překážka
o Překážkou není nikdy změna v subjektu práva nebo povinnosti
o Stavení lhůty = promlčecí lhůta pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, rozlišujeme:
§ Pravé stavení: lhůta začne běžet, nějaký čas trvá, potom se objeví překážka a lhůta neběží po dobu existence
této překážky (po odstranění překážky běží dál, neskončí dříve jak za 6 měs.) – př. manželství – A půjčí peníze
B – vezmou se (mezi manžely lhůty neběží) – doběhne poté, co manželství skončí např. rozvodem
§ Nepravé stavení: PL pro překážku nemůže začít běžet nebo již započatá PL běží déle, než by měla, protože
nemůže skončit, dokud překážka není odstraněna (př. PL u nesvéprávného nezletilce začne běžet až tehdy,
kdy se stane plně svéprávným, dále např. § 647)
o Přerušení (přetržení) lhůty = nejedná se o jednu, ale o dvě lhůty
§ lhůta se přetrhne v důsledku nějaké skutečnosti a pak začne běžet nová promlčecí lhůta (subjektivní
tentokrát desetiletá – viz výše, jde o zvláštní úpravu), k předchozí PL se nepřihlíží

6
Pozor na terminologii – NEŘÍKAT naturální obligace! Obligací se rozumí pouze relativní obligační poměr

43
 § případy
• 1) uznání dluhu (zde je PL lhůta, v níž lze p. uplatnit u soudu)
• 2) rozhodnutí OVM, kterým se přiznává právo (zde je PL lhůta, ve které se lze dovolat nuceného výkonu
dotyčného rozhodnutí)
Prekluze (§ 654)
- Stanovena lhůta pro vykonání práva => pokud oprávněný subjekt právo ve lhůtě nevykoná, právo zanikne (nezbývá ani
naturální právo; případné plnění = BO)
- nastává pouze v případech stanovených zákonem (lhůta pro uplatnění žaloby na ochranu držby)
- soud k prekluzi přihlíží ex offo
- odlišovat od situací, kdy je právo omezeno na určitou dobu
o př. nájem na 2 roky, kdy uplynutím nájem bez dalšího zaniká -> nejde o prekluzi, nebyla dána lhůta pro výkon práva,
ale byla dána doba, po kterou bylo možné právo využívat

A.16) Věcná práva (pojem a druhy)

Pojem věcných práv (iura in rem)

- věcná práva mají zásadní společenský a právní význam – poskytují odpověď na otázky: komu určitá věc patří, kdo ji užívá,
kdo z ní bere užitky a zejména kdo a jak s ní nakládá
- pr. úprava v OZ => část třetí: absolutní majetková práva
o vedle dědického a závazkového práva jsou řazena mezi majetková práva
o věcné právo = majetkové právo, jehož předmětem je věc
- podstata: oprávněná osoba má jejich prostřednictvím sama možnost v mezích zákona vykonávat přímé panství nad
individuálně určenou věcí (tzn. ne zprostředkovaně jinou osobou)
- obsah tohoto právního panství je určen:
o a) všeobecně = vlastnické právo (iura in re sua) - vlastník smí s věcí nakládat v mezích zákona libovolně
o b) zvláštně = věcná práva k věci cizí (iura in re alinea) – osoba je oprávněna jen k urč. vymezenému nakládání s věcí
(např. pouze přechod přes cizí pozemek)
Charakteristické rysy věcných práv
- Věcná práva jsou tvořena konglomerátem práv, které ale mají určité společné rysy
o 1) Absolutní majetková práva
§ Oprávněná osoba vykonává v mezích zákona přímé panství nad věcí, přičemž všechny 3. osoby mají povinnost
tento stav respektovat = působí erga omnes
§ Všechny 3. osoby jsou vůči osobě oprávněné z věcného práva povinny nekonat (non facere)
• Tj. zdržet se vlastního aktivního chování k věci / strpět chování osoby oprávněné z věcného práva
o 2) Jejich předmětem je věc v právním smyslu
§ OZ zastává široké pojetí věci - vedle věcí hmotných (mov. i nemov.) i věci nehmotné (pohledávka, patent,
ochranná známka etc.)
§ Věc dle OZ = vše, co je odlišné od osoby + slouží lidským potřebám
§ § 979 OZ – aby bylo právo předmětem věcných práv:
• musí to připouštět jeho povaha => tzn. jde o:
¨ majetková (převoditelná) práva, která
¨ připouští trvalý nebo opakující se výkon
• zároveň to nesmí vylučovat zákonná ustanovení
o 3) „Lpí“ na věci = jsou s ní neoddělitelně spjata
§ Spolu s věcí přecházejí na nabyvatele věci (př. prodej věci zatížené zástavním právem)
- další vlastnosti věcných práva:
o mohou být založena jen zákonem – v OZ výčet:
§ taxativní
§ uzavřený (numerus clausus) – osoby nemohou PJ rozšířit počet typů věcných práv nad rámec zákona
o kogentní úprava (§ 978) – od ust. části 3. OZ se lze odchýlit s účinky vůči 3. osobám, jen pokud tak stanoví zákon
§ tzn. pokud se odchýlí, budou takovým ujednáním vázány jen strany (účinky jen inter partes)
- odlišení od jiných občanských majetkových práv
Věcná práva (iura in re aliena) Závazková (obligační) práva (iura in re personam)
Část III. OZ – absolutní majetková práva Část IV. OZ – relativní majetková práva
Typy stanoveny taxativním výčtem Smluvní strany si mohou sjednat jakýkoliv typ závazku
(omezení autonomie vůle) (§ 1746/2)
Realizace: přímým panstvím nad věcí (bez Realizace: jen ve vzájemné součinnosti (kooperaci) s jinými
součinnosti 3. osoby) – erga omnes osobami = práva vznikající jen mezi stranami – inter partes
- čeho lze dosáhnout prostředky věcného práva, lze docílit i prostředky závazkového práva
o př. právo čerpat vodu ze studny na pozemku souseda – osoby B => lze sjednat:
§ a) jako závazek – pokud dojde ke změně vlastníka pozemku (ať už vlastníka pozemku se studnou nebo toho sousedního), převodem
závazkový právní poměr zaniká

44
 § b) jako věcné právo (evidované v KN) – každý nový vlastník pozemku se studnou má povinnost trpět, aby vlastník sousedního
pozemku čerpal vodu / každý nový vlastník sousedního pozemku má právo čerpat vodu => věcné právo lpí na věci

Věcná práva a veřejné seznamy

- kvůli velkému významu věc. práv je při jejich úpravě a ochraně kladen zvláštní důraz na právní jistotu
- pokud se věcné právo týká nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí => teprve zápisem do KN (= intabulace)
se nabývá k nemovitosti věcné právo (vlastnické, právo stavby, právo odpovídající věcnému břemenu…)
- existují i seznamy některých movitých věcí
o např. letecký rejstřík letadel, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů
- ZÁSADY:
o Je-li věc. p. zapsáno, nikoho neomlouvá neznalost zapsaného údaje
o Je-li věc. p. zapsáno, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem
§ Naopak bylo-li vymazáno, má se za to, že neexistuje
o Pokud stav zapsaný není v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch té osoby, která nabyla věc. p. za úplatu
v dobré víře od osoby k tomu dle zapsaného stavu oprávněné (zásada materiální publicity)
o Je-li některé věc. p. zapsáno a některé ne, má prioritu to zapsané
o Pro pořadí věc. p. k věci cizí rozhoduje doba podání návrhu na zápis práva (téže doba = stejné pořadí)
o Kdo tvrdí, že je na svém právu dotčen zápisem ve VS bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu + žádat, aby byla
spornost ve VS poznamenána

Druhy věcných práv

- věcná právo k věci vlastní (iura in re sua - propria)
o 1) vlastnické právo jako základní (mateřské) věcné právo, vč. spoluvlastnictví
- věcná práva k věci cizí (iura in re aliena) – poskytují oprávněné osobě – nevlastníkovi – možnost v mezích zákona
vykonávat přímé právní panství nad ind. určenou věcí (jen částečné nakládání)
o 1) právo stavby
o 2) věcná břemena
§ 2.1) služebnosti
§ 2.2) reálná břemena
o 3) zástavní + podzástavní právo
o 4) zadržovací (retenční) právo
o 5) předkupní právo
§ 5.1) zákonné (§ 1124 + 1125)
§ 5.2) smluvní zřízené jako věcné (§ 2144)
- držba (possesio) - držba nevlastnická; faktický stav chráněný právem z hospodářských důvodů

A.17) Držba

Pojem
- Rozlišujeme držbu ve 2 významech
o Držba vlastnická = dílčí oprávnění vlastníka (není předmětem této otázky)
o Držba nevlastnická = někoho jiného než vlastníka – drží, ale není vlastníkem, nemá všechna oprávnění jako vlastník
- Držba = faktický stav, který je upravován a chráněn právem
- Držitel = ten, kdo pro sebe (ve svůj prospěch) vykonává právo, které držet lze
o Může jich být i více – spoludržitelé (§ 1010)
- Předmět držby = majetkové právo (držet lze jen právo, nikoliv věc)
o Navíc musí mít 2 vlastnosti (kum.):
§ Převoditelnost
§ Připouštět dlouhodobý / trvalý / opakovaný výkon
o Tyto předpoklady splňují jen některá věcná práva (vlastnické, stavby, právo odpovídající věc. břemenu)
- Složky držby - aby šlo o držbu, musí být kumulativně splněny:
o a) Corpus possessionis (objektivní složka)
§ Osoba skutečně, fakticky právo vykonává (zejm. věc ovládá)
o b) Animus possidendi (subjektivní složka)
§ Osoba má vůli vykonávat pro sebe právo jako vlastní
- Je možná i držba solo animo (držba chtěním – přítomen jen animus) - např. věc ztratím, ale stále ji chci najít a užívat
o X držba solo corpore není možná – jde o detenci (přítomen jen corpus)
- Účel (smysl) institutu držby
o Ochrana držitele (posesorní ochrana)
o Předpoklad nabytí práva vydržením (sjednotit faktický a právní stav)
- Může být nabyta / vykonávána v dobré i ve zlé víře (poctivě či nepoctivě)
o Př. poctivým držitelem např. ten, kdo koupil věc od vlastníka, ale kupní smlouva neměla všechny náležitosti, aby VP
přešlo na kupujícího / sám prodávající byl pouhým držitelem

45
 o X nepoctivým držitelem např. zloděj – vykonává právo pro sebe, ale nemůže si myslet, že mu patří
Kvalifikovaná držba
- Taková držba, která splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem k tomu, aby byla chráněna právě jako držba (tj.
taková, po uplynutí vydržecí lhůty povede ke vzniku některého věcného práva)
- Domněnka kvalifikované držby (vyvratitelná -> lze popřít důkazem opaku)
o Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá; povede k vydržení
- a) Řádná držba = zda byla řádně nabyta
o = na základně platného právního důvodu (takový, který je uznán jako důvod nabytí práva zákonem) – pouze
taxativně stanovené důvody v § 991
§ (1) osoba se ujme držby bezprostředně, přímo
• osoba se ujme držby tak, že věc opanuje, ovládne (př. vezme k sobě věc ničí nebo věc opuštěnou) / začne vykonávat právo (př.
začne stavět na cizím pozemku, začne chodit přes cizí pozemek)
¨ zároveň nebyly splněny podmínky pro vznik vlastnického práva
¨ při tomto ujmutí nesmí osoba rušit držbu jiného – držba dříve nabytá vylučuje každou později nabytou držbu
§ (2) osoba se ujme držby odvozeně, zprostředkovaně:
• z vůle předchozího držitele
¨ od osoby, která ji dosud vykonávala (vlastník nebo předchozí držitel = auctor) - stane se jejím (jakoby) právním nástupcem
(sukcesorem) – nevědí, že jde o převod pouhé držby (mají za to, že jde o vlastnictví)
¨ př. garáž nezapsaná do KN převede dosavadní vlastník nabyvateli ústní smlouvou, načež mu předá klíče od garáže oproti
předání peněz
¨ Převod držby (smlouvou) X přechod držby (děděním)
• na základě výroku OVM
¨ rozhodnutí mělo vadu / předmětem rozhodnutí bylo něco, co bylo v pouhé držbě, ale OVM měl za to, že rozhoduje o
právu
¨ př. nepravý dědic, jemuž nabytí dědictví potvrdil soud
o Vesměs takové důvody, na jejichž základě by – kdyby tomu něco nebránilo, vzniklo vlastnické právo
- b) Poctivá držba = zda je / není v dobré víře
o jde o to, jak bylo právo nabyto a jak je vykonáváno
o při poctivé držbě má držitel z přesvědčivého důvodu za to, že mu právo náleží => rozhodující je vnitřní stav, tj. držitel
je v dobré víře, má za to, že je vlastník, že vykonává skutečné právo
§ vnitřní stav je sice subjektivní, ale hodnotí se objektivně – tedy podle toho, jestli se chová jako vlastník
o X u nepoctivé držby (ve zlé víře) držitel ví, že se držbou práva negativně dotýká práva osoby, které právo skutečně
náleží / komu musí být zjevné, že vykonává právo, které mu nepatří
o Pozn. držbu lze nabýt i prostřednictvím zástupce - pro zástupce tato pravidla platí pouze pokud zastoupený NAŘÍDIL, aby se držby ujal
- c) Pravá držba = zda byla nabyta „férově“ (jde o kvalitu nabytí držby z hlediska jednání držitele)
o pokud není praví, nemůže být ani řádná
o má se za to (vyvr. domněnka), že držba je pravá –> opak se proto musí dokázat:
§ že se osoba do držby vetřela svémocně (např. krádeží)
§ že se osoba do držby vloudila potajmu / s použitím lsti (podvod, úmyslné uvedení v omyl)
§ že osoba získala právo jen výprosou, ale usiluje proměnit ho v trvalé právo
o => pokud se to neprokáže, držba je pravá
Vypořádání držitele a vlastníka při držbě vlastnického práva
- Pravidla majetkového vypořádání mezi držitelem a vlastníkem
o Držitel je povinen vlastníkovi věc vydat
o P&p poctivého držitele
§ podobná práva jako vlastník – může věc poškodit, zničit, zcizit – a vlastníkovi nemusí nic nahrazovat (vlastník
zanedbal péči o věc, nepečoval jako řádný hospodář)
§ náleží mu plody a užitky, které věc přinesla
§ právo na oddělení / odstranění všeho, co k věci připojil – pokud tím nezhorší podstatu věci
§ právo na náhradu
• nutných nákladů = které bylo nutně třeba vynaložit, aby byla zachována podstata věci
• účelných nákladů
• nákladů, které zvyšují hodnotu / užitečnost věci (vč. nákladů vynaložených ze záliby / pro okrasu)
§ X nemá právo na náhradu
• běžných nákladů = obvyklé udržovací, např. servisní prohlídka auta, malování (byl přesvědčen, že se stará o svou
věc, náklady vynakládal ve vlastním zájmu – vlastník tedy nebyl obohacen)
o P&p nepoctivého držitele
§ pokud věc poškodil, zničil, zcizil => povinnost nahradit + nahradí další případnou škodu způsobenou držbou
§ povinnost vydat plody a užitky, které spotřeboval
§ právo na oddělení / odstranění všeho, co k věci připojil – pokud tím nezhorší podstatu věci
§ právo na náhradu:
• nutných nákladů

46
 • běžných nákladů (vlastník obohacen – musí vydat BO)
§ X jiné náklady se posoudí dle ust. o nepřikázaném jednateli -> rozhodné bude, zda náklady ne/přinesly
vlastníkovi prospěch
Detence
- Přítomen corpus possessionis – faktické ovládání věci (popř. možnost ovládaní věci) X detentor se k věci, kterou má u
sebe, chová jako k cizí (chybí animus) – vykonává cizí právo
o Pokud by se k ní začal chovat jako k vlastní, jednalo by se o krádež
- Může být nabyta / vykonávána v dobré i ve zlé víře (poctivě či nepoctivě)
- Např. poctivý detentor je nájemce – ví, že předmět nájmu patří pronajímateli, užívá věc po právu X nepoctivý detentor
– pokud nájemce po uplynutí doby nájmu předmět nevrátí
- Právní ochrana (§ 1044) – detentor (nevlastník, který má věc oprávněně – na základě obligačního titulu - u sebe) může
uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem
o Jak zápůrčí žalobu, tak žalobu na vydání věci
Ochrana držby = posesorní ochrana
- účelem ochrany je poskytnout ochranu pokojnému stavu (tj. stavu, který existoval předtím, než někdo zasáhl do držby)
o X soud neřeší existenci práva; neřeší, komu právo patří
- důvodem zákonné ochrany je to, že se jeví, jako by držiteli právo skutečně patřilo (jeví se jako vlastník) – teprve když
někdo jiný (zpravidla skutečný vlastník) toto právo uplatní a dokáže, že je jeho, zjistí se, že ten, kdo se chová tak, jako by
mu právo patřilo, je pouhým držitelem
- obecně má držitel 2 možnosti: (1) soudní ochrana; (2) svépomoc
- § 1003: držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit – rušený držitel má právo domáhat se, aby
o 1) odňatou věc rušitel vydal zpět držiteli => vindikační žalobou (actio Pauliana)
§ popř. se držitel může sám vzepřít rušení držby tím, že se odňaté věci znovu zmocní svépomocí (nesmí ale
překročit meze nutné obrany)
o 2) aby rušitel v rušení držby přestal (zdržel se rušení) => negatorní (zdržovací) žalobou
o 3) a vše uvedl do stavu, který tu byl před tím, než do držby zasáhl => restituční žalobou
- Prekluzivní lhůty è subjektivní 6 týdnů, objektivní 1 rok
- Zvláštní ochrana držiteli nemovité věci, který je rušen prováděním / odstraňováním stavby (§ 1004 + 1005)
o Podmíněna tím, že držitel nejdřív uplatní své právo ve správním řízení
Zánik držby (§ 1009)
- K zániku dochází
o 1) Konáním (vědomé jednání) nebo
o 2) Objektivním znemožněním držby
- Konkrétní důvody zániku
o 1) Držitel se jí vzdá
o 2) Držitel je z držby vypuzen a neuchová si ji (svépomocí nebo žalobou)
o 3) Držitel trvale ztratí možnost vykonávat právo, které dosud vykonával (např. věc se ztratila, zanikla)
o 4) Vydržením – nadále vykonává jedno z oprávnění vlastníka - pouze u kvalifikované držby
§ Pokud nepravá -> nedostatek nelze napravit
§ Pokud nepoctivá -> nelze napravit
• X pokud má nepoctivý držitel poctivého nástupce, začne vydržecí doba běžet zároveň s nabytím držby
nástupcem
§ Pokud neřádná -> lze napravit tím, že držba přejde na jinou osobu (nikoliv bude převedena) / pokud místo
běžné vydržecí doby uplyne dvojnásobně dlouhá
Vydržení
- viz otázka A.19)

A.18) Vlastnické právo (pojem, obsah, ochrana a omezení)

- Jedno ze základních přirozených práv, chráněno ústavním pořádkem (čl. 11 Listiny) – právo vlastnit a nabývat majetek
- Základní (mateřské) a nejčastěji se vyskytující věcné právo
- Předmět VP (= co lze vlastnit):
o Hmotné věci
o Nehmotné věci, jejichž povaha to připouští + zákon to nevylučuje
§ Z majetkových práv jen ta, která jejichž předmětem je věc + jsou převoditelná + připouštějí opakovaný / trvalý
výkon (např. pohledávka, předměty duševního vlastnictví)
o Též předměty práv a povinností, které nejsou věcmi v právním slova smyslu, ale jako věci se chovají a jako s věcmi
se nimi nakládá (zvíře, obchodní závod, obchodní podíl)
Pojem

47
- Dvojí pojetí vlastnictví – liší se dle toho, zda se vlastnictví chápe jako jeden celek nebo jako souhrn jednotlivých oprávnění
vlastníka
- Syntetická definice (OZ 2O12) = teorie právního panství
o => právo s vlastnictvím libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit
o vlastnictví jako všeobecné, přímé a výlučné právní panství (moc) nad věcí
§ všeobecné = VP překračuje součet jednotlivých práv; jde o nejúplnější možné právo
§ přímé (bezprostřední) = jde o nikým nezprostředkovanou moc
§ výlučné = vlastnictví vyhrazeno pouze vlastníkovi
o ale výkon VP není neomezený – vlastnictví zavazuje (Listina) + četná zákonná omezení
- Analytická definice (OZ 1964) = dílčí vlastnická oprávnění – v souhrnu tvoří obsah VP (platí i dnes)
o právo vlastníka věc držet, užívat, požívat, zničit (ius possidendi, ius utendi et fruendi et ius abutendi
o definice byla problematická – žádný výslovný výčet nemůže být dostačující (OZ 1964 pod „oprávnění nakládat“
zahrnovala široké spektrum oprávnění – poškodit, spotřebovat, opustit, zastavit, …)
- Vlastnické právo v OZ
o § 1011: Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.
o § 1012: Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho
vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat
takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (= šikana).
o OZ rozlišuje vlastnictví a vlastnické právo, ale rozlišovat mezi těmito pojmy nemá smysl
§ Vlastnické právo jako subjektivní majetkové právo X vlastnictví jako předmět vlastnického práva
• ALE nelogické! – „vlastnictví“ ve smyslu § 1011 (viz výše) koinciduje s „majetkem“, popř. „jměním“ v § 495 (majetek jako souhrn
všeho, co člověku patří; jmění jako souhrn majetku a dluhů)
• předmětem VP je vždy toliko individuálně určená věc, protože jako každé věcné právo lpí na věci
- Charakteristické vlastnosti VP
o 1) Jde o právní panství nad věcí =>
§ Jde o co nejobsáhlejší věcné právo
§ Spočívá v právu libovolně s věcí nakládat
§ Je omezitelné jedině zákonem / dohodou s jinou osobou
• Listina: vlastnictví zavazuje (korektiv vlastnické svobody) – vlastník je zavázán především k tomu, aby se
o to, co mu patří, staral
§ Je přímé a nezávislé na právu jiného
§ Vlastník má výlučnou možnost bránit se každému neoprávněnému zásahu
o 2) Trvalost (persistence) VP = „schopnost přežití“
§ Souvisí s tím, že vlastnictví je co nejobsáhlejší právo –> pozbude-li některé z dílčích oprávnění, přesto je stále
vlastníkem
§ Dokonce může – dočasně – pozbýt i všechna vlastnická oprávnění -> alespoň podle jména (nominálně) je
stále vlastníkem (§ 1051) => nuda proprietas (holé vlastnictví), vlastník se nazývá nominální vlastník
• Př. vlastníkovi věc upadla z mostu do řeky - drží pouhým úmyslem (solo animo)
• pravý dědic, kterému nedopatřením nebylo rozhodnutím potvrzeno nabytí dědictví (stal se vlastníkem smrtí zůstavitele)
o 3) Elasticita (pružnost) – schopnost smršťovat se a roztahovat se
§ Při omezení VP (př. nájem) – věc nemůžu užívat – ale elasticita = při skončení omezení (doby nájmu) se VP
roztáhne zpět do své původní podoby
§ Samo od sebe, není třeba jednání vlastníka
Obsah vlastnického práva
- vlastník má právem poskytnutou a chráněnou, nezávislou moc ovládat určitou věc, jejímž obsahem jsou jednotlivá
oprávnění vlastníka – všechna myslitelná dílčí oprávnění vlastníka:
o věc držet (ius possidendi) - základní atribut vlastnického práva; předpoklad ke všem dalším oprávněním
§ nejde o faktické držení, ale toliko o pouhou možnost věc ovládat (např. má klíč od branky od zahrady)
§ odlišuj od držby (to je jen ochrana faktického stavu) X právo věc držet je právo se vším všudy
o užívat (ius utendi): právo užívat věc ve svůj prospěch / 3. osob
o požívat (ius fruendi): brát z ní plody a užitky (jen u věcí plodonosných)
o nakládat (ius disponendi) - právo s věcí v mezích pr. řádu libovolně nakládat a jiné vyloučit
§ zcizit (ius alienandi) a převést
§ opustit (ius dereliquendi)
§ zničit (ius abutendi)
o právo na ochranu vlastnictví (vzepřít se nezákonnému zásahu) - prostřednictvím soudní moci / svépomocí
Zneužití vlastnického práva
- § 8 OZ – zjevné zneužití práva – obecná úprava: jednání, které mělo být výkonem práva, ve skutečnosti výkonem práva
není (jde o protiprávní čin) -> nepožívá právní ochrany
- Čl. 11/3 Listiny – zákaz zneužití vlastnického práva: nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem
chráněnými obecnými zájmy
- Pokud je zneužití VP vedeno úmyslem poškodit jiného (hospodářsky, právně, psychicky, fyzicky…) = šikana (zvláštní
případ zneužití práva) – zákaz (§ 1012)

48
Omezení vlastnického práva obecně
- Vlastnické právo není neomezené – plyne to už z ústavního pořádku
- Rozlišujeme omezení vlastnického práva:
Zákonná Smluvní Z úředního rozhodnutí
- Veřejnoprávní (správní právo, právo - Věcněprávní (právo stavby, Např. nezbytná cesta; zrušení
ŽP) služebnost) spoluvlastnictví rozdělením společné
- Soukromoprávní (podle OZ - - Závazkověprávní (nájemní smlouva) věci
kazuistické)

- Listina čl. 11
o Vlastnictví zavazuje = korektiv vlastnické svobody
o Nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon (=
realizace jednotlivých vlastnických oprávnění) nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a živ. prostředí nad míru
stanovenou zákonem.
- Omezení v OZ (co vlastník nesmí)
o § 1012 – meze výkonu vlastnického práva: vlastník nesmí nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva
jiných; nesmí vykonávat činy, jejichž hlavním účelem je osoby obtěžovat nebo poškodit
§ Takové jednání by totiž nebylo výkonem VP, ale jeho zneužitím (protiprávním činem)
o § 1013 – 1023 pak stanoví konkrétní vlastnická omezení (zákaz imisí, chov zvířat a pěstování rostlin, úpravy
pozemku, stavební práce na sousedním pozemku, užívání cizího prostoru)
- Další omezení i v jiných zákonech

Omezení vlastnického práva v OZ

- Tzv. sousedská práva = legální omezení (ex lege) v soukromém zájmu (legální břemena)
o Jde o práva k věcem nacházejícím se na pozemku jiného vlastníka (např. soused povinen umožnit vstup, vyzvednutí)
- Imise
o Imise jsou jakékoliv fyzikální účinky lidské činnosti pronikající z jednoho pozemku na druhý (kouř, odpad, voda,
světlo, stín, hluk, otřesy, prach, pach, vnikání zvířat…)
o Dělení imisí
§ Přímé – vlastník pozemku záměrně přivádí na pozemek jiného vlastníka (př. svádění vody na jiný pozemek)
• Zakázány bez dalšího
§ Nepřímé – pronikání na cizí pozemek není vlastníkovým účelem, ale jen vedlejším následkem (spad popílku)
• Zakázány pouze tehdy, pokud vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda):
¨ Nad míru přiměřenou místním poměrům a
¨ Které zároveň podstatně (zásadně) omezují obvyklé užívání pozemku
- Věc a zvíře na cizím pozemku
o Movitá věc na cizím pozemku – vlastník pozemku povinen ji vydat / umožnit vlastníkovi věci vstup
§ Jinak by šlo o neoprávněné zadržování cizí věci (vlastník věci se může bránit reivindikační žalobou)
o Plod spadlý na sousední pozemek ze stromu nebo keře – speciální úprava - vlastník pozemku se ex lege stává
vlastníkem spadlého plodu (leží na jeho pozemku) X neplatí, pokud je pozemek veřejným statkem
o Chované zvíře (tj. zajaté nebo zkrocené) / roj včel vnikne na cizí pozemek – vlastník má právo vstoupit na pozemek
a odnést
§ X roj včel vlétne do cizího obsazeného úlu a smísí se s rojem včel jiného vlastníka – vlastník úlu nabývá VP
o Pokud cizí movitá věc / zvíře / imise způsobí na cizím pozemku škodu – právo na NŠ
o Pokud byla škoda způsobena věcí, má vlastník pozemku zadržovací právo (dokud nedostane NŠ) x nemá právo
zadržovat vniklé chované zvíře
- Pěstování rostlin
o Právo vlastníka bránit se sázení stromů v těsné blízkosti hraniční čáry sousedních pozemků (stromy vyšší než 3m -
> 3m/ stromy nižší než 3m -> 1,5m)
o pokud již zasazeny byly v takové blízkosti byly – právo požadovat odstranění – musí ale mít rozumný důvod (např.
odčerpávají vláhu, stíní, kořeny poškozují sousedovu stavbu etc.)
o převisy a podrosty = větve a kořeny přesahující na sousední pozemek – pokud působí sousedovi škodu či jiné obtíže,
je oprávněn vlastníka stromu vyzvat, aby je odstranil; neučiní-li -> smí zasáhnout sám (šetrným způsobem)
- Pozemkové úpravy
o vlastník nesmí svůj pozemek upravit (např. provést výkopové práce) tak, aby sousední pozemek (vč. staveb na něm)
ztratil náležitou oporu – pokud to už udělal, povinen provést opatření, která zajistí stabilitu sousedního pozemku
- Stavební práce na sousedním pozemku
o právo požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků – musí ale mít
k tomu rozumný důvod (př. hrozba zastínění, hrozba vnikání zvířat)
§ X toto právo nemá, pokud soused ke zřízení stavby získal veřejnopr. titul (stavební povolení)

49
 o Soused má právo se bránit před stékáním vody, padáním sněhu či ledu ze sousední stavby na vlastní pozemek –
požadovat, aby vlastník sousední stavby provedl takové stavební úpravy, které tomu zabrání
- Vstup na sousední pozemek
O Vlastník pozemku je oprávněn požádat svého souseda o vstup na jeho pozemek v případě, že to nezbytně potřebuje
k údržbě svého pozemku nebo k hospodaření na něm => soused povinen vyhovět
§ X nemusí to umožnit, jde-li účelu dosáhnout jinak
O Způsobí-li svým vstupem vlastník sousedovi škodu, musí ji nahradit
- Užívání sousedního pozemku při stavbě
O Vlastník má právo požadovat po sousedovi užívání pozemku v souvislosti se stavěním, bouráním, opravou nebo
obnovou stavby, nelze-li toho dosáhnout jinak
O Žádosti nemusí vyhovět, pokud jeho zájem na nerušeném užívání pozemku převyšuje zájem na provedení prací
O Umožní-li soused vstup, je oprávněn žádat za to přiměřenou náhradu
- Užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem
O Vlastník pozemku nesmí užívání prostoru bránit, pokud je k tomu důležitý důvod (např. přelet letadla) a děje se
takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit (letadlo respektuje předpisy – letovou
hladinu, výši hluku apod.)
- Rozhrady
O = cokoliv, co vytyčuje hranice mezi pozemky; může být
§ přirozená (např. strouha, stromořadí, mez)
§ umělá (např. plot, zeď)
O může patřit buď výlučně jednomu z vlastníků nebo může být společná => pokud není jasné, kterému z vlastníků
sousedících pozemků patří, stanoví zákon vyvratitelnou domněnku, že je společná (použije se ust. o spoluvlastnictví)
O společná zeď – každý smí užívat na své straně do poloviny tloušťky (např. udělat výklenek)
O dvojitá rozhrada / rozhrada, kde je vlastnictví rozděleno => každý udržuje svým nákladem, co je jeho
O oplocení - vlastník pozemku není ze zákona povinen jej oplotit
§ X tuto povinnost může soud na návrh souseda uložit, pokud (kum.):
• Je to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva (př. k zamezení vbíhání zvířat) +
• To nebrání účelnému užívání pozemku
O Neznatelné / sporné hranice mezi pozemky – každý soused právo domáhat se, aby hranice určil soud (soud tak učiní
podle poslední pokojné držby)
- Nezbytná cesta
O právní úprava stojí mezi zákonným omezením sousedních vlastníků a zásahy do VP, k nimž dochází ve veřejném
zájmu
O jde o omezení v soukromém zájmu jiného vlastníka na základě rozhodnutí soudu
O Řešení střetu vlastnických práv, kdy jeden vlastník postrádá možnost přístupu na svůj pozemek z veřejné cesty X
další disponuje pozemkem, přes který vede nezbytná cesta
o Žádá (žaluje) jen vlastník nemovitosti, na níž nelze řádně hospodařit / jinak ji řádně užívat, protože:
§ nemá dostatečné spojení s veřejnou cestou (dostane se tam jen přes cizí pozemek)
§ nejsou tu skutečnosti, které povolení NC vylučují
o Vzhledem k současným společenským poměrům lze za NC považovat takovou, která vlastníkovi nemovitosti
umožní, aby se k ní dostal motorovým vozidlem
O Podmínky:
§ Na pozemku nelze hospodařit / nelze jinak řádně užívat
§ Vždy za úplatu (+ případně odčinění újmy, která není kryta úplatou – př. snížení hodnoty pozemku)
§ Proporcionalita -> povolení NC pouze v nezbytném rozsahu = naplnění nutné potřeby užívat cizí pozemek,
zároveň zatížit pozemek co nejméně (např. jako služebnost)
§ S co nejmenšími náklady
§ Tak, aby byl povinný co nejméně obtěžován
O Soud nepovolí nezbytnou cestu, pokud (tax.):
§ škoda na nemovité věci souseda zřejmě převýší výhodu nezbytné cesty
§ si ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně
§ žádá jen za účelem pohodlnějšího spojení
O Zánik
§ Povoluje se bez časového omezení
§ Zrušena vždy, pokud pominou příčiny pro její povolení; úplata se nevrací
- Vyvlastnění o omezení vlastnického práva (1037 an.)
O Obecně
§ Jsou to zcela výjimečné zásahy do ústavně garantovaného práva
§ Podmínky (čl. 11/4 Listiny)
• veřejném zájmu
• na základě zákona
• za náhradu
§ OZ upravuje 2 případy zásahů do VP

50
 • 1) nezbytné použití cizí věci jako zásah toliko dočasný (§ 1037)
• 2) vyvlastnění / omezení VP jako zásah trvalý (§ 1038)
O 1) Použití cizí věci
§ Věc jiného vlastníka bez jeho souhlasu lze použít ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu, pokud
sledovaného cíle nelze dosáhnout jinak než právě tímhle použitím věci
§ Stav nouze není definován, nelze však ztotožňovat s nouzovým stavem podle krizového zákona, budou to
především stavy ohrožení zdraví nebo života osob (např. v důsledku živelní pohromy)
§ Zákon limituje - je možné věc použít pouze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře
§ Náhrada – vyplývá z Listiny (ne přímo z OZ)
O 2) Vyvlastnění a omezení VP
§ § 1038: jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, pokud tento veřejný zájem nelze uspokojit jinak
(subsidiarita)
§ Vyvlastnění (expropriace) = nucený přechod VP z vyvlastňovaného na vyvlastnitele, a to na základě rozhodnutí
OVM
§ Nucené omezení VP = zúžení obsahu VP na základě rozhodnutí OVM (zejm. zřízení věcného břemene)
§ Zákon o vyvlastnění (184/2006) – přípustné jen za těchto podmínek:
• jen pro konkrétní účel stanovený zvláštním zákonem = expropriační titul (např. ve stavebním, vodním zákoně)
• veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného
§ nelze, pokud je možné právo k pozemku nebo stavbě získat dohodou
§ vyvlastňovací řízení – příslušný vyvlastňovací úřad (obecní úřad obce s rozšířenou půs.)
§ vlastníkovi náleží plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek dotčen

Ochrana vlastnického práva (petitorní ochrana)

- ústavní základ
o čl. 11 Listiny: vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu
§ ochrana je konkretizována napříč celým právním řádem, a to právem veřejným (trestněprávní, správní) i
soukromým
o čl. 36 Listiny: každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, se může domáhat ochrany u orgánu veřejné moci (soudu)
- 2 způsoby ochrany
o Soudní ochrana (§ 12 + 13) - užívají se specifické žaloby, které náleží vlastníku věci => „vlastnické žaloby“
o Svépomoc (§ 14) – výjimečný prostředek (pouze, je-li zřejmé, že by zásah veř. moci přišel pozdě)
Vlastnické žaloby
- ŽALOBY Z PROKÁZANÉHO VLASTNICKÉHO PRÁVA
o Společné znaky:
§ Jde o žaloby na plnění
§ Směřují proti tomu, kdo neoprávněně zasahuje do vlastnického práva
§ Nelze uplatnit námitku promlčení (VP se nepromlčuje - § 611 + 614) Lze uplatnit i obě žaloby souběžně v rámci
jednoho návrhu na zahájení řízení (př. žádá vyklizení pozemku + zdržení se neoprávněných vstupů na tento
pozemek)
§ Aktivně legitimován vlastník – pokud spoluvlastníci – může i kterýkoliv sám
§ K úspěchu je nutné prokázat vlastnické právo
§ Věc musí být vždy individualizována (např. k.ú. a parcelní č. u nemovitosti, id. č. vozidla…) X výjimky (např.
peníze)
o Žaloba na vydání věci (actio rei vindicatio) - k ochraně před každým, kdo neoprávněně zadržuje jeho věc a odmítá
ji vydat
§ Pro případ, že žalovaný už věc nemá, je v praxi často k petitu na vydání věci přidán petit eventuální (pro případ,
že již věc vydat nelze) znějící na zaplacení ceny věci (podle judikatury má povahu žaloby na náhradu škody)
§ Lze žalovat i osobu, která věc nabyla od nevlastníka
o Zápůrčí (negatorní) žaloba (actio negatoria in rem) – k ochraně před každým, kdo vlastnické právo neoprávněně
ruší jinak než odnětím věci (př. užívání cesty přes pozemek, čerpání vody ze studny, imise)
§ Petit zní na zdržení se neoprávněného zásahu (uložení pasivní povinnosti), příp. odstranění následků zásahu (uložení
aktivní povinnosti)
§ může požadovat, aby přestal zasahovat nebo rušit a následky odstranil
§ kromě VP musí prokázat i neoprávněný trvající zásah (př. opakované vnikání zvířat na pozemek, opakované čerpání vody
ze studny)
• X pokud již rušení pominulo, žaloba nebude úspěšná (lze se domáhat pouze určení, že takový zásah nebyl žalovaný
oprávněn provést)
§ Rozdíl od obrany podle § 2903/2 – tam nejde o trvající zásah, ale o preventivní opatření, navíc nejen ohledně vlastnického práva (př.
ohrožení zdraví)
- ŽALOBY NA OCHRANU DOMNĚLÉHO VLASTNICKÉHO PRÁVA
o Společné znaky:

51
 § Základem je právní fikce („hledí se“), podle které se za splnění urč. podmínek hledí na osobu jako na vlastníka
– podmínky:
• 1) Jde o kvalifikovanou držbu
• 2) Jiná osoba věc zadržuje či žalobce jinak ruší, a to:
¨ 2.1) Bez právního důvodu, nebo
¨ 2.2) Právní důvod sice má, ale slabší než žalobce (= zejm. nekvalifikovaná držba)
Ø a contrario fingování VP na základě kvalifikované držby nepůsobí vůči osobám, které mají pro své jednání právní
důvod silnější nebo stejně silný => jiný kvalifikovaný držitel / vlastník
Ø § 1043/2 = výkladové pravidlo pro ulehčení rozhodování o tom, kdo má právní důvod slabší / silnější => bezúplatné
nabytí držby se považuje za slabší důvod
§ => tzn. žalobce neprokazuje VP, ale kvalifikovanou držbu (a přesto je mu poskytnuta stejná ochrana jako
vlastníkovi)
§ Význam
• Posílení ochrany držby nad rámec § 1003 (kvalifikovanému držiteli tedy poskytuje nejen posesorní
ochrana, ale i petitorní)
¨ X pokud držba není kvalifikovaná, náleží jen posesorní ochrana
• Dochází k ulehčení vlastníkova důkazního břemene (někdy je pro vlastníka obtížné – možná nemožné –
prokázat VP, pak může užít těchto žalob místo žalob z prokázaného VP)
§ Lze shrnout: žaloba bude úspěšná, pokud osoba (žalovaný) zadržuje věc bez právního důvodu nebo k tomu má
právní důvod slabší než žalobce (viz výše)
o Žaloba z domnělého VP na vydání věci = publiciánská (actio Publiciana) – směřuje k vydání věci osobou, která věc
zadržuje
o Žaloba z domnělého VP zápůrčí = publiciánská negatorní (actio Publiciana negatoria) – směřuje k zamezení rušení,
které nespočívá v neoprávněném zadržování věci
- Další žaloby, které vlastník volí ke své ochraně podle konkrétních okolností
o Žaloba určovací (žaloba na určení vlastnického práva)
§ Pokud vznikne spor, kdy VP určitého vlastníka jiná osoba popírá
§ Podle OSŘ lze podat určovací žalobu pouze tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem
§ Určení sporné hranice mezi nemovitostmi, kdy hranice je objektivně zjistitelná, třebaže se vlastníkům pozemků
jeví jako sporná – lze zjistit dokazováním (soud vydá deklaratorní rozhodnutí)
o Žaloba na úpravu hranic (actio finium regundorum) - § 1028
§ Určení sporné hranice mezi nemovitostmi, kdy hranice je neznatelná, tj. objektivně není zřejmé, kudy prochází
-> nejde o spor o průběh hranice, neboť žádný z vlastníků neví (ani nemůže vědět), kde hranice leží
§ Kritériem je poslední pokojná držba – pokud podle toho určit nelze, soud určí hranici podle slušného uvážení
= iudicium duplex (soud není vázán návrhy stran; může přisoudit něco jiného / víc, protože jde o případ, kdy
způsob vypořádání vyplývá přímo ze zákona – soud)
§ Soud vydá konstitutivní rozhodnutí
o Žaloba o vydání pozůstalosti (hereditas petitio) – pravý dědic žaluje nepravého
§ K dědici, který neuplatnil své dědické právo před soudem ve stanovené lhůtě se sice nepřihlíží, ale jeho dědické
právo nezaniká
§ PM rozhodnutí o pozůstalosti nebrání tomu, aby se svého dědického práva domáhala žalobou i osoba, která
nebyla účastníkem dědického řízení jako dědic

A.19) Nabývání vlastnického práva

Pojem
- Způsoby nabývání subjektivního VP k určité jednotlivé věci (řadě jednotlivě určených věcí)
- Nabytí VP lze rozlišovat
O 1) Podle právního důvodu nabytí:
§ Zákon – výjimečně
§ Právní skutečnost závislá na lidské vůli
• Právní jednání (nejčastěji smlouva)
• Konstitutivní rozhodnutí soudu / jiného orgánu (§ 1114)
• Vytvoření vlastní věci
§ Právní událost
• Vlétnutí roje včel do cizího úlu, naplavení zeminy vodním tokem
O 2) Podle toho, zda již existovalo VP k nabývané věci:
§ Absolutní
• Věc neexistovala jako samostatný předmět VP (plod se oddělí od stromu a spadne na cizí pozemek,
vytvoření věci)
• Věc v právním smyslu existovala, ale nikomu nepatřila – věc ničí – res nullius (např. okupace věci, zvíře
bez pána)
§ Relativní

52
 • Nabývání od jiného vlastníka (koupě, dar)
• Dosavadní vlastník (auctor) jím přestává být a novým vlastníkem se stává nabyvatel (sukcesor)
O 3) Na originární a derivativní (zda je to z vůle vlastníka nebo ne)
§ Originární (původní)
• Absolutní nabytí VP (viz výše)
• Taková relativní nabytí VP, kdy vlastnictví přechází (zpracování a smísení cizí věci, stavba, vydržení, nález
ztracené věci a zvířete, nabytí od neoprávněného, nabytí rozhodnutím OVM, nabytí v dražbě)
§ Derivativní (odvozené)
• Nabytí z vůle předchozí vlastníka, odvození od předchůdce, tj. někdo vlastnictví převádí
• Auktor převádí na sukcesora, vyžaduje se PJ obou (dar, koupě)
O 4) Inter vivos X mortis causa (totiž dědění a darování pro případ smrti)

Originární způsoby nabytí vlastnického práva:

PŘIVLASTNĚNÍ (OKUPACE)
- Jde o absolutní nabytí VP
- Jen u věcí, které nikomu nepatří = věc ničí (res nullius) – nejčastěji v souvislosti s opuštěním věci / zvířete
O Movitá věc – opuštěním se stává věcí ničí -> každý si ji může přivlastnit
§ Jak se pozná, že je věc opuštěná? Z okolností případu (např. židle na skládce)
§ Není ale vždy jednoznačné, že vlastník chtěl věc opustit – proto OZ stanoví domněnku opuštění: pokud vlastník
nevykonává VP 3 roky, má se za to, že ji opustil
• X u věci zřejmě jen nepatrné hodnoty – fikce opuštění: pokud zanechána na místě přístupném veřejnosti,
považuje se za opuštěnou bez dalšího
O Nemovitá věc – opuštěná nemovitá věc se nestává věcí ničí, ale připadne státu
§ Domněnka opuštění: pokud vlastník nevykonává VP 10 let, má se za to, že věc opustil
- Přivlastnění zvířat – zvláštní úprava – okupovat lze zvíře bez pána:
O divoké zvíře – bez pána, pokud žije na svobodě (i divoce žijící domácí zvířata – kočky, psi)
O pokud je zřejmý úmysl vlastníka zbavit se domácího zvířete / zvířete v zájmovém chovu, považuje se za opuštěné
(fikce - § 1048)
O zajaté divoké zvíře (fyzická překážka jim brání v útěku – orel ve voliéře) – zvířetem bez pána, pokud ho při útěku vlastník bez
prodlení a soustavně nestíhá ve snaze ho znovu zajmout
O zkrocené zvíře (nebrání se jim ve volném pohybu, ale jsou zvyklá držet se blízko lidí – orel vycvičený k lovu) – zvířetem bez pána,
pokud ho vlastník nestíhá / nevrátí se samo do 6 týdnů, přičemž mu v návratu nikdo nebrání
O výše uvedené neplatí, pokud je zvíře označené tak, že lze zjistit jejich vlastníka (zásada, že každý si chce podržet své
vlastnictví)
O na veřejném statku si je může přisvojit kdokoliv X na soukromém pozemku jen vlastník pozemku
NÁLEZ
- A) Nález věci ztracené
O má se za to, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná
§ ztráta je na rozdíl od opuštění nezávislá na lidské vůli -> nechtěl se zbavit VP – zůstává tedy vlastníkem
O Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji (přivlastnit si může, pouze pokud je věc zjevně
opuštěná / měla pro vlastníka jen zřejmě nepatrnou hodnotu + byla ponechána na veřejně přístupném místě)
§ 1) Povinnost nálezce věc odevzdat tomu, kdo ji ztratil nebo vlastníkovi proti zaplacení nálezného (10 % ceny
nálezu) a nutných nákladů (spojených s opatrováním a odevzdáním věci)
§ 2) Pokud nálezce neví, komu věc vrátit, oznámí to BZO obci, na jejíž území byla věc nalezena
§ X kdo nález nevrátí / neohlásí a věc si nechá, je nepoctivým detentorem (povinnost k NŠ)
O Obec nález vyhlásí (obvyklým způsobem) a nalezenou věc uschová (příp. se dohodne s nálezcem nebo 3. osobou,
že uschová on)
§ Pokud se nikdo nepřihlásí do 1 roku od vyhlášení nálezu, může obec / nálezce / jiná osoba s věcí nakládat jako
poctivý držitel (VP vlastníka ale trvá)
§ Uplynou-li 3 roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, VP k věci
• pozor – nejedná se o vydržení!
O Nálezce / schovatel může prohlásit, že nabytou věc nechce -> nabývá obec
- B) Nález ztraceného zvířete (má vlastníka)
O nelze-li vlastníka poznat, oznámí nálezce nález BZO obci
O zvláštní pravidlo pro zvíře určené k zájmovému chovu - pokud se k němu nikdo nepřihlásí o do 2 měsíců od
vyhlášení, nabude k němu VP nálezce (pokud ho nálezce nechce, svěří obec zvíře osobě provozující útulek)
- C) Nález věci skryté
O Nalezena věc, kterou její vlastník v minulosti z nějakého důvodu ukryl (např. zakopal, zazdil), přičemž o ní sám
vlastník této věci neví
O Povinnost vrátit tomu, komu patří – právo na nálezné (ale jen tehdy, pokud vlastník o věci skutečně nevěděl)
O Pokud neví, komu patří – oznamovací povinnost (vlastníkovi pozemku, kde věc našel + obci, na jejímž území se
pozemek nachází)

53
 O Vlastník pozemku a nálezce se můžou dohodnout, kdo si věc ponechá
§ Pokud se nedohodnou, připadne nalezená věc vlastníkovi pozemku a ten zaplatí nálezci polovinu její ceny
O Archeologické nálezy – speciální úprava (zákon o státní památkové péči)
PŘÍRŮSTEK
- 1) Přirozený = přírůstek, který věc přináší sama od sebe bez přičinění vlastníka
O Přirozený přírůstek movité věci
§ plody zvířete (mláďata, vejce)
O Přirozený přírůstek nemovité věci
§ Plody, keře, stromy
• ohledně stromů a keřů platí superficiální zásada
• vlastník plodonosné věci nabývá VP k plodům jejich oddělením (separace)
• uživatel / poživatel nabývají VP k plodům až tím, že je vezmou v držbu (percepce)
• X pachtýř nabývá VP k plodům derivativně, neboť s tím vlastník již předem projevil souhlas – pachtýř má držbu VP
k plodům (traditione brevi manu)
§ Naplavenina
• = to, co bylo pozvolna (postupně) naplaveno nebo přineseno vodou / větrem / jinou přírodní silou na břeh
pozemku vlastníka (postupný přírůstek)
§ Strž
• = vodním proudem utržená rozeznatelná část cizího pozemku připlavená k pozemku jiného vlastníka
• na rozdíl od naplaveniny lze v tomto případě zjistit, kdo je vlastníkem připlaveného pozemku
• součástí pobřežního pozemku se stane jen tehdy, pokud vlastník stržené části své VP neuplatní do 1 roku
u soudu – vigilantibus iura
- 2) Umělý = přírůstek věci (zvýšení její hodnoty), který vychází z přičinění člověka
O Zpracování (movitých věcí)
§ spojení věcí různých vlastníků / zpracování věci jiného vlastníka (pevné skupenství – dřevo, kámen, látka)
§ musí vzniknout nová věc v právním smyslu, a to věc kvalitativně na vyšší úrovni, než věc zpracovaná
(zpracované věci nelze uvést do předešlého stavu, anebo se značnou ztrátou)
• př. opracování kamene v sochu (x nikoliv rozbití židle na palivové dřevo)
§ zpracování v dobré víře
• náleží nová věc tomu, kdo k jejímu vzniku nejvíc přispěl (materiálem / prací) - ale je povinen k náhradě
materiálu i práce
• pokud nelze takto určit vlastníka, bude nová věc ve spoluvlastnictví
§ zpracování ve zlé víře (věděl, že mu věc či materiál nepatří)
• vlastník zpracované věci má právo volby (do 1 měsíce od zpracování)
¨ ponechá si novou věc s tím, že nahradí druhému, co pozbyl
¨ žádá o náhradu (a novou věc nechá zpracovateli)
§ pokud nelze určit vlastníka, náleží do spoluvlastnictví
O Smísení (movitých věcí několika vlastníků)
§ smísení věci různých vlastníků vzniká nová věc – smíšenina (kapaliny – slití, sypké materiály – písek, vápno)
§ na rozdíl od zpracování zde nedochází k žádnému pracovnímu výkonu hodnému odměny
§ důležité je, zda věci byly různého nebo stejného druhu
• a) věci různého druhu (např. slitina) – vznikne směska, kdy oddělení původních věcí je nemožné, ale celek
lze bez porušení podstaty rozdělit na díly => každý z vlastníků právo volby, zda si oddělí poměrnou část
směsky / bude žádat náhradu toho, co pozbyl
¨ X pokud ten, kdo smísil, byl ve zlé víře – má vlastník právo přenechat mu svůj podíl za plnou náhradu
• b) věci stejného druhu – každý z vlastníků má právo vzít si svůj podíl směsky (smísením totiž vzniklo
spoluvlastnictví)
O Stavba - superficies solo cedit (stavba přestává existovat jako věc v právním smyslu, je pouze součástí pozemku)
§ 1) na svém pozemku staví vlastník pozemku z cizího materiálu
• vlastník pozemku zhodnotil svou věc (pozemek) na úkor vlastníka materiálu
• cizí materiál přestane jako věc existovat (stane se pouhou součástí pozemku) – přivodí zánik VP vlastníka
materiálu (zánik věci –> zánik VP)
• pokud byl stavebník
¨ v dobré víře -> povinen zaplatit náhradu
¨ ve zlé víře -> povinen zaplatit náhradu + ušlý zisk
§ 2) vlastník materiálu staví neoprávněně na pozemku (není vlastníkem / nemá právo stavby)
• VP k materiálu zaniká jeho spojením s pozemkem (obohacení vlastníka pozemku a ochuzení vlastníka
materiálu)
• Pokud byl stavebník
¨ v dobré víře + došlo ke zhodnocení pozemku => vlastník pozemku je povinen zaplatit náhradu za
materiál

54
 ¨ ve zlé víře => má stejná práva jako nepřikázaný jednatel, tj. nejenže nedostane náhradu, ale nahradí
vlastníkovi pozemku škodu
• Soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu neoprávněně, musí vlastním
nákladem odstranit stavbu a pozemek uvést do původního stavu
• OZ ale zároveň stanoví, že pokud vlastník pozemku o stavbě vědět a BZO ji nezakázal, může se stavebník
domáhat, aby mu vlastník pozemku pozemek převedl (za obvyklou cenu)
• Stejně tak vlastník pozemku může po stavebníkovi požadovat, aby pozemek koupil (za obvyklou cenu)
O Přestavek
§ Zřízením trvalé stavby přesahující malou částí na malou část sousedního pozemku přiroste takto zastavěná
část sousedova pozemku tomu, na jehož pozemku stojí převážná část stavby
§ Podmínky:
• Jde o stavbu trvalou
• Přestavek musí přesahovat na zemi (ne ve výšce – to by šlo o přímou imisi)
• Dobrá víra stavebníka, že staví na svém pozemku
• Přesahuje jen malá část stavby (max. 10%)
• Náhrada – stavebník nahradí obvyklou cenu nabytého pozemku
- 3) Smíšený
O Osetí pozemku cizím semenem či osázení rostlinami cizího vlastníka
O VP nabývá vlastník pozemku, jakmile rostliny zapustí kořeny (ale je povinen k náhradě – stejně jako u stavby)

VYDRŽENÍ
- Jeden z originárních způsobů nabytí VP, kdy dochází ke sjednocení faktického a právního stavu
- Podstatou je marné uplynutí lhůty k výkonu práva a výkon práva někým jiným po zákonem určenou dobu (zánik VP
jednoho subjektu a eo ipso vznik VP jiného subjektu)
- Tzn. vydržením lze nabýt jen to, co může být předmětem držby:
O vlastnické právo
O právo stavby
O vydržení služebnosti se odvozuje od vydržení VP ke služebné věci
- Podmínky
O Řádné vydržení
§ 1) Kvalifikovaná držba
§ 2) Která trvá nepřetržitě určitý čas = vlastník po určitou dobu nesmí chtít držbu navrátit (např. řekne držiteli,
že je vlastníkem; podá posesorní nebo petitorní žalobu)
• 3 roky movitá / 10 let nemovitá věc
• Započte se i doba řádné a poctivé držby předchůdce (§ 1092)
O Mimořádné vydržení – význam tehdy, když držitel není schopen prokázat právní důvod (titul) držby
§ 1) Poctivá + pravá držba
§ 2) Která trvá nepřetržitě určitý čas
• 6 let movitá / 20 let nemovitá věc
• Započte se i vydržecí doba jeho poctivého předchůdce (§ 1096/2)
o Není-li férová (pravá) držba = absolutní překážka
o Nedostatek DV = vydržecí doba začne až po převodu na dalšího
- zákaz vydržení - vydržet VP nemůže zákonný zástupce vůči zastoupenému a naopak
o obdobně platí i pro poručníka x poručence; opatrovníka x opatrovance
- stavení vydržecí doby – mezi manžely -> vydržecí doba ani nezapočne, ani neběží, dokud manželství trvá
O obdobně: osoby žijící ve společné domácnosti; ZZ x zastoupený; opatrovník x opatrovanec; poručník x poručenec
NABYTÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO
- případy, kdy auctor není oprávněn k převodu VP
- nabytí originární (ex lege) -> nabyvatel nenabývá VP z vůle vlastníka
- Prolomení zásady, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má
- Určitý kompromis mezi ochranou původního vlastníka a nabyvatele jednajícího v DV
- Od neoprávněného lze nabýt jen v zákonem stanovených případech – ex lege splněním zákonem daných podmínek (X
vydržení také splněním podmínek, ale až uplynutím vydržecí doby)
- § 1109 - aby došlo k nabytí VP, je nutné kumulativně splnit následující podmínky:
o 1) jde o věc, která není zapsána ve veř. seznamu
o 2) dobrá víra v oprávnění druhé strany převést VP na základě řádného titulu
o 3) taxativní výčet situací, kdy k nabytí dojde:
§ Ve veřejné dražbě
§ Od podnikatele při jeho podnikatelské činnost v rámci běžného obchodního styku
§ Za úplatu od někoho, komu vlastník věc jenom svěřil (detentor – př. nájemce, schovatel)
§ Od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno
§ Při obchodu s investičním nástrojem, CP nebo listinou vystavenou na doručitele

55
 § Při obchodu na komoditní burze
- Výjimky z výše uvedených pravidel
o § 1110: Případ, kdy někdo v dobré víře získá použitou movitou věc za úplatu od podnikatele s použitými věcmi
(bazar, starožitnictví)
§ => povinen vydat věc vlastníkovi, pokud ten prokáže ztrátu nebo svémocné odnětí věci + že od ztráty / odnětí
uplynuly max. 3 roky
O § 1111: Případ, kdy někdo získá movitou věc za jiných okolností než dle § 1109 / § 1110 -> stane se vlastníkem,
pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést VP k věci
§ X to neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc ztratil / pozbyl činem povahy úmyslného TČ
- § 1112: VP ani dobré víry svého předchůdce se nemůže k svému prospěchu dovolat ten, kdo získal movitou věc
v vědomím, že VP bylo nabyto od neoprávněného (nikdo se nemůže dovolávat vlastní nepoctiovsti)
- Ust. § 1110 – 1112 oslabují právní jistotu nabyvatele – proto OZ stanoví, kdy se tato ust. nepoužijí (př. investiční nástroj,
CP na doručitele, věci nabyté ve veřejné dražbě, věci nabyté při obchodu na komoditní burze)

NABYTÍ ROZHODNUTÍM OVM

- Dnem určeným v rozhodnutí / není-li stanoven, pak PM
- Lze pouze tehdy, stanoví-li to zvláštní veřejnoprávní předpis (př. zákon o vyvlastnění)
- Př. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

DALŠÍ:
- nabytí VP k roji včel (§ 1014)
- nabytí VP k plodům spadlým ze stromu (§ 1016)

Derivativní způsoby nabytí vlastnického práva:

- nabyvatel (sukcesor) odvozuje své VP od zcizitele (auctora), a to na základě vzájemného právního jednání
NABYTÍ NA ZÁKLADĚ SMLOUVY (PŘEVOD)
- může jít o jakoukoliv smlouvu, na jejímž základě má dojít k převodu VP (kupní, darovací, směnná, zápůjčka genericky
určených věcí, prodej zboží v obchodě, koupě obchodního závodu, další nepojmenované smlouvy)
- principy ovládající smluvní nabývání VP
O Tradiční princip
§ převod vlastnického práva tradicí je dvoufázový – spočívá v nauce o titulu a modu
• titul (právní důvod) = platná a účinná smlouva, na jejímž základě má dojít k převodu VP
¨ má jen obligační účinky (zavazuje strany k povinnosti ze smlouvy, tedy k převedení VP)
• modus = vlastní způsob získání právního panství nad věcí (převod držby VP) –> u movitých věcí tradice, u
nemovitých věcí intabulace do KN
¨ má věcněprávní účinky (vůči všem)
§ tzn. teprve až tradicí či vkladem nastávají titulem zamýšlené právní následky (převod VP)
O Konsensuální princip
§ vlastnictví k věci přechází již smlouvou samou (účinností) = smlouva má translační, převodní účinky
• bez ohledu na to, kdo má věc u sebe či jestli byla zaplacena kupní cena
§ smlouva má obligační i věcněprávní účinky (v tomto případě se nerozlišují)
- Převod VP podle OZ
O § 1099 (obecné pravidlo): VP k jednotlivě určené věci se převádí smlouvou, a to k okamžiku její účinnosti
§ X toto pravidlo se neuplatní, pokud (1) smlouva nebo (2) zákon stanoví jinak
• Ad (1) - Odchylné smluvní ujednání -> smluvně lze ujednat:
Ø odklad účinnosti smlouvy
Ø výhradu vlastnictví (na nabyvatele přejde VP k věci až zaplacením kupní ceny)
Ø uplatnění tradičního principu (nabytí VP až s nabytím držby)
• Ad (2) – Odchylka stanovená zákonem (výjimky z konsenzuálního principu)
¨ V OZ především u:
Ø Nemovitých a movitých věcí evidovaných ve veřejných seznamech
Ø Věcí genericky určených
Ø Některých druhů CP
Ø Samoobslužný prodej (až zaplacením kupní ceny)
- Převod movitých věcí
O Movité věci neevidované ve veř. seznamu určené jednotlivě - obecné pravidlo – VP převedeno účinností smlouvy
§ Např. televize
O Movité věci evidované ve veř. seznamu – VP se nabývá ž zápisem do tohoto seznamu (zápis je modem)
§ Plavidla, letadla, ochranné známky, průmyslové vzory
O Cenné papíry, jejichž způsob převodu se dále liší podle druhu CP
§ CP na jméno – smlouvou (její účinností)
§ CP na doručitele – smlouvou k okamžiku jeho předání

56
 § CP na řad – smlouvou k okamžiku jeho předání + rubopisem
§ Zaknihovaný CP – zápisem CP na účet zákazníka
O Movité věci určené druhově – VP se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od
ostatních věcí téhož druhu
§ Př. mouka, peníze, benzín
O Prodej zboží v obchodě – kupující nabývá VP převzetím
§ X při samoobslužném prodeji až zaplacením kupní ceny
- Převod nemovitých věcí
O Nutno rozlišit, zda se jedná o věci evidované v KN či nikoliv
§ neevidované v KN – VP se nabývá účinností smlouvy (klasický konsenzuální princip)
§ evidované v KN – VP se nabývá až zápisem do KN
• Zápis ve formě vkladu (= intabulace) má věcněprávní účinky
• Jde o dvoufázový převod: smlouva + vklad
• Účinky vkladu – ode dne podání návrhu na vklad
• VP bude zapsáno tomu, jehož návrh byl doručen jako první (zásada priority)
- Přechod práv a povinností spojených s převáděnou věcí (§ 1107)
O Nabyvatel přejímá závady:
§ zjistitelné z veřejného seznamu
§ jiné za podmínky, že je měl a mohl zjistit / stanoví tak zákon nebo smlouva
O závady, které nepřejdou, zanikají

A.20) Spoluvlastnictví

Pojem spoluvlastnictví
- případy, kdy je subjektem VP k jedné věci nebo k majetkovému souboru věcí několik osob společně (zároveň)
- druhy spoluvlastnictví se rozlišují podle (ne)existence spoluvlastnictvích podílů
o a) podílnictví (podílové spoluvlastnictví) – lze rozlišit podíly; spoluvlastníci = podílníci
§ podílejí se na výkonu p&p ze spoluvlastnictví, a to podle velikosti svých podílů;
§ podíl – vyjadřuje rozsah (kvantitu a kvalitu) účasti na celku (na p&p)
§ druhy (dle toho jakou povahu mají podíly):
• aa) reálné spoluvlastnictví
ð věc je rozdělena na reálné (zjevně patrné) podíly
ð OZ výslovně neupravuje (upravuje jen bytové spoluvlastnictví, které s ním má
některé rysy společné)
ð Např. pozemek rozdělený zídkami na několik částí, které ale nejsou
samostatnými věcmi v právním slova smyslu
• ab) ideální podílové spoluvlastnictví
ð podíly ve věci jsou jen ideální, myšlené
o b) společenství (společné vlastnictví; „nedíl“)
§ žádné podíly (po dobu trvání spoluvlastnictví) rozlišit nelze, neexistují
• existence podílů je ale potenciální, latentní – vystoupí navenek až v okamžiku, kdy má být
společenství rozděleno
§ spoluvlastníky ve společenství označujeme jako společníky
§ společníkům patří majetková p&p společně + společníci je také společně vykonávají (na rozdíl od
podílníků) – dikce OZ: „(…) platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci“
• „všechno je všech“, „jeden za všechny, všichni za jednoho“
• K výkonu společných majetkových p&p je nutné jednomyslné rozhodnutí všech
§ př. SJM manželů, spoludědicové

Ideální podílové spoluvlastnictví

- spoluvlastnictví vzniká ze všech pr. důvodů jako vlastnictví
- práva a povinnosti plynoucí z ideálního podílového spoluvlastnictví
o práva ke společné věci jako celku (= společenská práva)
o právo společnou věc spravovat (= právo o věci rozhodovat)
o práva ke spoluvlastnickému podílu (= individuální práva)
- spoluvlastnický podíl
o každý spoluvlastník je zároveň úplným vlastníkem svého podílu
§ tzn. smí vykonávat všechna oprávnění vlastníka, ale nikdy na újmu ostatních spoluvlastníků
o zákonné předkupní právo k podílu (= omezení úplného VP k podílu) – pokud chce podíl převést, ostatní
oprávněni žádat, aby podíl převedl jim – kdy? § 1124
§ pokud se převádí spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže
jde o převod osobě blízké (podle dohody; nedohodnou-li se, pak poměrně podle velikosti podílů)

57
 § předkupního práva se lze vzdát s účinky pro pr. nástupce (u nemovitosti se to zapíše do KN)
- správa společné věci (výkon p&p z vlastnictví)
o k účasti na správě je jaždý spoluvlastník povinen (sankce)
o při rozhodování o společné věci se hlasy počítají podle velikosti jejich podílů
o z každého PJ, kt. se týká společné věci, jsou zásadně všichni spoluvlastníci zavázáni společně a nerozdílně
o základní pravidlo pro rozhodování = majorita
§ a) běžná správa (zejm. oprava a běžná údržba věci, ale záleží na druhu věci) => prostá většina hlasů
• rozhodnutí má pr. účinky vůči všem spoluvlastníkům, pokud byli všichni vyrozuměni o
potřebě rozhodnout
• X výjimka u neodkladné záležitosti – opomenutý spoluvlastník má právo navrhnout soudu,
že toto rozhodnutí vůči němu nemá pr. účinky
ð Soud má uspořádat poměry spoluvlastníků tak, jak to odpovídá slušnému
uvážení (spravedlivě + tak, aby bylo umožněna další existence spoluvlastnictví)
§ b) významné záležitosti (podstatná změna věci – faktická i právní; změna účelu) => 2/3 hlasů
• pokud se takové většiny nedosáhne, má každý spoluvlastník právo, aby rozhodl soud
§ c) v taxativně stanovených věcech je nutný souhlas všech spoluvlastníků => jednomyslnost
• jde o věci omezení VP: zatížení věcným právem, zrušení takového zatížení a jiné omezení
na dobu delší než 10 let
o spoluvlastník, který nesouhlasil s rozhodnutím + byl přehlasován + je rozhodnutím podstatně dotčen +
provedení rozhodnutí mu může způsobit těžkou újmu, má též právo obrátit se na soud
§ X těmto případům lze a priori předcházet tak, že uzavřou dohodu, kterou se spoluvlastníci hlasující
pro rozhodnutí zavážou, že od něj nebudou nic požadovat / že mu nahradí újmu
o správce – ustanoven spoluvlastníky; má postavení příkazníka
§ bývá obvykle u spoluvlastnictví věcí nemovitých a u spoluvlastnictví většího počtu osob
§ spoluvlastníci mu platí odměnu
§ povinnosti správce:
• spravovat věc
• předložit vyúčtování správy
• předem informovat o zamýšleném PJ
§ pokud spoluvlastníci nemovité věci změní svým ujednáním zákonná pravidla o správci, musí dohodu
ve formě veř. listiny uložit do Sb. listin KN (jinak dohoda nemá pr. účinky vůči 3. osobám)
- přeměna a zrušení spoluvlastnictví
o platí zásada, že nikdo nesmí být nucen setrvat ve společenství
o každý spoluvlastník může žádat, aby bylo jeho podílení se skončilo / aby skončilo spoluvlastnictví vůbec => ale
to je omezené:
§ nesmí v nevhodnou dobu
§ nesmí s cílem způsobit újmu jinému spoluvlastníkovi (= zvl. případ zneužití práva)
§ změna nesmí způsobit újmu té osobě, které svědčí věcné právo k dotyčné věci (zástavní dlužník,
oprávněný z věcného břemena)
o ukončení účasti
§ 1) oddělení ze spoluvlastnictví – předpokladem je reálná rozdělitelnost věci
• nedochází k vypořádání p&p
• oddělující se spoluvlastník si oddělí svou část
• ostatní nadále setrvávají ve spoluvlastnictví – zvětší se jejich poměrný podíl na zbytku věci
§ 2) zrušení spoluvlastnictví = úplný zánik spoluvlastnictví, buď dohodou nebo rozhodnutím soudu
• Je třeba ho vypořádat (rozdělit dosud společnou věc mezi všechny, a to podle míry jejich
podílení se na spoluvlastnictví)
• Způsob vypořádání
ð Dohoda – můžou libovolně
ð Soud – musí zvolit jeden ze způsobů vypořádání stanovených zákonem
§ 1. reálné rozdělení věci (lze zřídkakdy – např. věci movité, které se váží / měří)
§ 2. převedení VP + vyplacení ostatních (případy, kdy si chce někdo věc
ponechat a je schopen zaplatit ostatním náhradu za podíl na věci)
3. prodej věci ve veřejné dražbě7 a rozdělení výtěžku v poměru podle
§
podílů (případy, kdy věc nikdo nechce)
o Odklad zrušení / oddělení ze spoluvlastnictví
§ Odklad spočívá v negativní povinnosti (zákazu) žádat zrušení po určitou dobu
§ Vznik (3):
• dohodou (lze i opakovaně, vždy ale na dobu max. 10 let)
• rozhodnutím soudu (na návrh v případě ohrožení zájmu/hrozby maj. ztráty, max. na 2 roky)
• pořízením pro případ smrti

7 Soud musí prodávat ve veřejné dražbě X pokud se na prodeji dohodnou spoluvlastníci, mohou prodat libovolně, např. i z volné ruky

58
 § Forma veřejné listiny (+ u nemovitosti vklad do KN)
§ Vlastníci si mohou dohodnout i změnu nebo zrušení odkladu
§ Odklad je ex lege podmíněný klauzulí rebus sic stantibus
• zrušení nebo oddělení ze spoluvlastnictví je možné navzdory existenci dohody / rozhodnutí
soudu o odkladu, pokud se změní poměry, za kterých byl odklad dohodnut / za kterých
bylo o něm rozhodnuto
Bytové spoluvlastnictví
- § 1158 OZ: Spoluvlastnictví nemovitosti založené vlastnictvím jednotek (dělená nemovitost)
- kombinuje v sobě vlastnictví a různé druhy spoluvlastnictví
o výlučné vlastnictví bytu jakožto výlučné části dělené nemovitosti
o podílové spoluvlastnictví jiných vymezených částí téže dělené nemovitosti, které jsou ve spoluvlastnictví
vlastníků jednotek v téže dělené nemovitosti
§ reálné spoluvlastnictví (každý spoluvlastník je vlastníkem přesně určené reálné výlučné části dělené
nemovitosti)
§ ideální podílové spoluvlastnictví (každý spoluvlastník id. podílovým spoluvlastníkem společných částí
dělené nemovitosti)
- Bytová jednotka = nemovitá věc (výjimka ze superficiální zásady)
o každá jednotka je tvořena min. 2 součástmi -> zahrnuje (tyto 2 entity jsou neoddělitelně spjaté):
§ 1) byt jako prostorově oddělenou část domu
§ 2) podíl na společných částech nemovitosti vzájemně spojené a neoddělitelné
• Společné části jsou ty části nemovitosti, které mají dle své povahy sloužit všem vlastníkům
společně (pozemek, na němž byl dům zřízen, konstrukce domu, střecha, balkóny, výtah)
• Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech je primárně dána poměrem
podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek (ale lze i jinak -
vzhledem k povaze bytů, stejná)
ð vliv na: (i) hlasování a na (ii) příspěvky na správu dělené nemovitosti
§ může být i předmětem spoluvlastnictví (podílového / bezpodílového – SJM)
- Vznik bytového spoluvlastnictví
O lze pouze v dělené nemovitosti, kterou je:
§ => pozemek, jehož součástí je dům
§ => dům, který není součástí pozemku a je samostatnou nemovitostí
§ => právo stavby
§ => podzemní dům (stavba) se samostatným účelovým určením
§ přičemž ve všech případech musí v domě být min. 2 byty / 2 nebytové prostory / 1 byt a 1 nebytový prostor
O vznik
§ a) prohlášením vlastníka a zápisem do KN (pokud nemovitost již existuje)
§ b) na základě smlouvy o výstavbě (ještě neexistuje)
§ c) rozhodnutím soudu (při zrušení podílového spoluvlastnictví)
- Práva vlastníků jednotek
O výlučné užívání a správa svého bytu (Vč. stavebních úprav)
O společné užívání společných částí
O právo na informace o hospodaření a správě správcem (vč. práva nahlížet do účetnictví)
- Povinnosti vlastníků jednotek
O respektovat pravidla pro správu + povinnost zajistit jejich dodržování osobami, které pustí do domu
O oznamovat počty bydlících osob
O udržovat byt
O hradit příspěvky na správu + zálohy na služby (zajišťované správcem)
O povinnost zdržet se všeho, co by bránilo údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně nemovitosti
O zákonné ručení za dluhy SVJ
O výjimečně může být nařízen soudní prodej – pokud nerespektuje vyk. soudní rozhodnutí a tím podstatně
omezuje nebo znemožňuje práva ostatních spoluvlastníků
- Správa dělené nemovitosti - společenství vlastníků jednotek (SVJ)
O Soukromoprávní korporace sui generis
O Má právní osobnost toliko speciální – oprávněno pouze k p&p v mezích předmětu činnosti
§ omezená způsobilost – všechna jednání nesouvisející se správou nemovitosti jsou zdánlivá
§ nesmí podnikat, nesmí zajistit dluh (zdánlivost)
O Neoddělitelně spjato s vlastnictvím jednotky (pokud vlastním jednotku, jsem automaticky i členem SVJ)
O Obligatorně - pokud je v dělené nemovitosti min. 5 jednotek s min. 3 vlastníky
O Dvoufázovost vzniku ->
§ Založeno schválením stanov (= zakladatelské PJ)
§ Vznik zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek
O Vnitřní právní poměry se řídí stanovami; zřizuje tyto orgány:
§ nejvyšší orgán: shromáždění všech členů SVJ

59
 § statutární orgán: kolektivní (výbor) / monokratický (předseda)
§ další nepovinné – např. kontrolní komise
O Trvá, dokud trvá bytové spoluvlastnictví – s jeho zánikem se SVJ zrušuje samo
O Zaniká výmazem z rejstříku SVJ (likvidace se nikdy neprovádí)
- Zánik bytového spoluvlastnictví
O rozhodnutí jediného vlastníka všech jednotek
O dohodou všech vlastníků jednotek o jeho přeměně na (spolu)vlastnictví
O fyzickým zánikem domu, v němž byly jednotky vymezeny

Přídatné (akcesorické) spoluvlastnictví

- V minulosti nikdy nebylo výslovně zakotveno

- Kombinace spoluvlastnictví:
O ideálního = spoluvlastnické podíly na samostatné společné věci / společných částech společné věci
O reálného = vlastnictví samostatné individuální věci / výluční části společné věci
O => vzájemně spojené a neoddělitelné
- Charakteristika:
O společná věc (ve spoluvlastnictví několika osob) sloužící společnému účelu tak, že bez ní není užívání
jednotlivých výlučných věcí dost dobře možné
O každá z těchto osob je zároveň výlučným vlastníkem jiné věci
O všechny výlučné věci + společná věc vytvářejí místně a účelově vymezený celek
- např. cesta k zahrádkářské kolonii, ke které se nedá dostat jinak
- přídatné spoluvlastnictví věci nemovité se zapisuje do KN (vklad s konstitutivními účinky)
- Spoluvlastnické podíly na společné věci dány
o PJ: dohodou, pořízením pro případ smrti
o Poměrem výměry jejich výlučných pozemků
- Užívání společné věci - tak, aby nebránil ostatním spoluvlastníkům
- Nakládání se společnou věcí (jakákoliv dispozice – převod, zastavení…)
o Při dispozici výlučnou věcí ex lege platí, že se týká i spoluvlastnického podílu na společné věci
o X spoluvlastnickým podílem na společné věci samostatně disponovat nelze! (v tom spočívá podstata a smysl
obecného akcesorického spoluvlastnictví)
§ PJ v rozporu s tímto pravidlem bude absolutně neplatné pro počáteční nemožnost plnění (k tomu
soud přihlédne i bet návrhu)
- Správa společné věci
o Povinnost zvolit správce ze spoluvlastníků (pokud nezvolí do 3 měsíců, na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka
ho jmenuje soud)
o Lze ale sjednat něco jiného (např. že budou spravovat všichni nebo že správce nebude vůbec určen)
o Náklady správy hrazeny poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů
- Zánik jako u spoluvlastnictví
o Pokud výlučná věc, k jejímuž využití společná věc až dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že
společná věc už není potřebná,
§ může se vlastník této výlučné věci oddělit z akcesorického spoluvlastnictví
§ může kterýkoliv spoluvlastník podat návrh k soudu, aby účast výlučného vlastníka (té věci, co zanikla
/ změnila účel) zrušil a přikázal jeho spoluvlastnický podíl na společné věci za náhradu zbývajícím
spoluvlastníkům
o Účelové vymezení - dokud trvá účel, pro který obecné akcesorické spoluvlastnictví vzniklo, nelze ho zrušit
o Pokud však společná věc pozbude svůj účel -> zánik akcesorického spoluvlastnictví + vypořádání spoluvlastníků
dle obecných ust. o zrušení spoluvlastnictví

A.21) Věcná práva k věci cizí (právo stavby, věcná břemena)

Právo stavby
- Druh věcného práva k věci cizí, které poskytuje oprávněné osobě možnost zřídit si na cizím pozemku trvalou stavbu, aniž
by se stala součástí pozemku => stává se součástí práva stavby (právo stavby je věc, stavba je součásti této věci)
o Musí být vždy zřízeno jako dočasné
§ Doba trvání omezena na 99 let; lze ujednat kratší
o Po zániku práva stavby se stavba stane součástí pozemku = připadá za náhradu (je-li smluvena) vlastníkovi
pozemku
- věc nemovitá
- vlastník pozemku je tak omezen na svém VP tím, že je povinen strpět ve prospěch jiné osoby
- prolomení superficiální zásady
- lze zřídit k pozemku nezastavěnému i již zastavěnému (ale nelze zřídit jen k části stavby)

60
- lze sjednat odměnu vlastníkovi = stavební plat (činže):
o v opakujících se dávkách - zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno
o jednorázově
- výhody
o vlastník pozemku může mít zájem na zhodnocení pozemku jeho zastavěním
o stavebník zase může stavět, aniž musí kupovat pozemek
- převoditelnost práva stavby - lze převést; zatížit; přechází na dědice
o zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník pozemku převést právo stavby na sebe / jinou osobu (ale
jen na tu původně zbývající dobu z max. 99 let trvání)
- v praxi např. výstavba sociálních bytů
Právo stavby jako věcné právo k věci cizí
- zapisuje se do KN
- nelze zřídit na pozemku, jestliže na něm vázne právo příčící se účelu práva stavby (je neslučitelné s právem stavby)
o např. služebnost, právo cesty – zřízením stavby by bylo znemožněno
- stavba vyhovující právu stavby – taková, která byla vystavěna v souladu s právem stavby
o pokud stavba nebude vyhovovat právu stavby, neuplatní se režim § 1250 a stavba se stane součástí pozemku!
- Stavebník má ke stavbě stejná práva jako vlastník
o X k pozemku má stejná práva jako poživatel
- Při výkonu rozhodnutí se právo stavby postihuje stejně jako v případě prodeje nemovitých věcí
- Stavebník + vlastník pozemku mají vzájemné předkupní právo (zákonné – nezapisuje se do KN)
o Strany ho však mohou svým ujednáním vyloučit (toto ujednání už se do KN zapisuje)
Zřízení a vznik
- Vznik – z různých právních skutečností:
o Vydržení (max. na dobu 40 let)
o Úřední rozhodnutí - jen v zákonem stanovených případech
§ v OZ jen 1 => zrušení (resp. vypořádání) spoluvlastnictví rozdělením společné věci (§ 1145)
§ Vznik PM rozhodnutí (zápis do KN už jen deklaratorní)
o Smlouva o zřízení práva stavby
§ Písemná (jde o nemovitost); právo stavby vzniká až zápisem do KN (konstitutivní charakter zápisu)
§ Pojmové znaky
• Obligatorní
ð Oprávnění stavebníka mít na pozemku stavbu (již zřízenou / nezřízenou)
ð Dočasnost
ð Vyloučení rozvazovací podmínky (kvůli právní jistotě
• Fakultativně pak může stanovit úplatnost, stanovit dobu, dokdy je stavebník povinen
stavbu realizovat, udržovat stavbu v dobrém stavu, výhrada souhlasu vlastníka pozemku
k některým PJ stavebníka (např. k zatížení práva stavby, pronájmu…), poskytnutí náhrady
stavebníkovi po uplynutí doby, na kterou bylo p. s. zřízeno etc.
Zánik práva stavby a jeho vypořádání
- Uplynutím sjednané doby
o Stavba přirůstá vlastníkovi pozemku
o Stavebník má právo na náhradu ve výši ½ hodnoty stavby (v době zániku práva stavby)
§ Ale strany mohou ujednat jinou výši / jiný způsob vypořádání
o Zanikají zástavní a jiná práva (např. práva z věcných břemen)
§ zástavní věřitelé a jiní oprávnění se uspokojí z náhrady vyplacené stavebníkovi vlastníkem pozemku
(pokud je ujednáno, že náhrada vyplacena není, zanikají zástavní a jiná práva bez náhrady)
- Před uplynutím sjednané doby -> výmazem z KN
o Pokud je právo stavby zatíženo věcným právem (zapsaným do KN), nastanou právní následky výmazu až
zánikem tohoto věcného práva (= ochrana třetích osob)

Věcná břemena
- Jde o druh věcných práv k věci cizí (iura in re aliena)
- dělíme je na (i) služebnosti a (ii) reálná břemena

Služebnosti (servitutes)
- Věcná práva k věci cizí, spočívající v nekonání (pasivitě) povinné osoby, a to ve formě:
o něčeho se zdržet (př. zákaz stavby nad určitou výšku)
o něco trpět (př. přecházení přes její pozemek)
- Jde o omezení vlastníka služebné věci + zároveň oprávnění osoby ze služebnosti oprávněné
- Povinná osoba je vždy určena vlastnictvím služebné věci (a oprávněná osoba ne někdy určena vlastnictvím panující věci)
- Služebnost změnou vlastníka věci nezaniká (věcné právo lpí na věci)
- Účel = zlepšení hospodářského postavení či situace určité osoby
- Předmět služebnosti = jakákoliv věc, ale musí to být vždy věc cizí

61
 o Výjimka = tzv. vlastníkova služebnost – vznik spojením vlastnictví panující a služebné věci v 1 osobě
§ Tady ale může být věcí jedině pozemek
§ Význam zejména při prodeji zatíženého pozemku (služebnost mu zůstane – jinak by mohlo jít o
přímou imisi)
- Obsah a rozsah služebnosti
o Bývá určen smlouvou či úředním rozhodnutím / pokud není, posoudí se dle místních zvyklostí
o Subsidiárně platí domněnka, že se má za to, že obsah a rozsah je spíš menší (co nejméně zatěžovat)
o Obsahem není jen služebná věc, ale i náklady na její údržbu
o Rozsah je intenzita využívání služebnosti (např. maximální denní odběr vody)
- Nabytí
o A) smlouvou
§ Určí: osobu oprávněnou a povinnou, služebnou věc, rozsah a obsah služebnosti
§ Úplatně / bezúplatně
§ Může být zřízena jako vykupitelná (zaplacením urč. částky zanikne)
§ Pokud jde o věc, která je zapisovaná VS, má smlouva jen obligační účinky X modem je až zápis do VS
(nejčastěji do KN – vyznačí se jako závada u zatížené nemovitosti)
• X u nezapisovaných věcí vzniká služebnost účinností smlouvy
o B) pořízení pro případ smrti
o C) vydržením
§ Je nutná kvalifikovaná držba služebnosti po stejnou dobu, jaká je potřebná k tomu, abychom vydrželi
VP ke služebné věci (3/10 let; lze řádné i mimořádné)
o D) ze zákona
o E) z úředního rozhodnutí v případech stanovených zákonem
§ v OZ např. zřízení služebnosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem; zřízení
nezbytné cesty jako služebnosti
§ veřejnoprávní předpisy obsahují spíše zmocnění ke zřízení služebnosti
- práva a povinnosti ze služebnosti
o náklady na zachování a opravy služebné věci nese oprávněná osoba (př. čištění studny, údržba cesty)
o pokud věc užívá i povinná osoba, je povinna na náklad poměrně přispívat
o pokud rozsah služebnosti není smluvně určen, rozhoduje potřeba panujícího pozemku
o služebnost má povinnou osobu zatěžovat co nejméně
o zákaz rozšiřování služebnosti
§ pozemkovou nelze spojit s jiným panujícím pozemkem
§ osobní nelze převést na jinou osobu (x myslitelné je ale postoupení jejího výkonu; časovým limitem
je však trvání služebnosti)
o k 1 věci lze zřídit i více služebností (pokud pozdější není na újmu starší)
o zásada priority
§ u věcí evidovaných ve VS rozhoduje okamžik zápisu
§ u neevidovaných věcí rozhoduje okamžik účinnosti smlouvy
- ochrana služebnosti
o svépomoc
o posesorní ochrana
o petitorní ochrana
- dělení služebností
o rozdíl spočívá ve způsobu určení oprávněné osoby, v předmětu, v intenzitě zatížení služebné věci a v délce
jejich trvání
o A) pozemkové služebnosti (ad rem)
§ Podmínkou je existence 2 pozemků
• Panující - oprávnění ze služebnosti má každý vlastník panujícího pozemku
• Služebný - povinným ze služebnosti je každý vlastník služebného pozemku
§ Vlastník služebné věci je zpravidla méně zatížen než povinný z osobní služebnosti, ale zase většinou
trvají déle
§ Účel – hospodářský; umožňují účelnější využití pozemku
§ Nelze ji spojit s jiným panujícím pozemkem (např. je zřízeno právo na vodu ve prospěch pozemku A, oprávněný
- vlastník pozemku A - nemůže napájet pozemek B jakožto jiný panující pozemek
• Lze ji převést jedině s převodem panujícího pozemku (protože jeho vlastník je oprávněný)
§ Pozemková služebnost může být zřízena pouze ve prospěch určité osoby (ad personam)
§ OZ obsahuje demonstrativní výčet (10)
• 1) Služebnost inženýrské sítě (právo zřídit vodovodní, kanalizační či jiné vedení)
• 2) Opora cizí stavby (povinnost podepřít cizí stavbu)
• 3) Služebnost okapu (opravňuje ke svedení vody ze střechy oprávněného na cizí nemovitost)
• 4) Právo na svod dešťové vody

62
 • 5) Právo na vodu (zahrnuje v sobě 2 opačná oprávnění: (i) odběr vody ze studny vč. přístupu k ní; (ii) právo
svádět vodu ze svého pozemku na cizí / z cizího pozemku na vlastní)
• 6) Služebnost rozlivu
• 7) Služebnost stezky (právo dopravovat se přes služebný pozemek po vymezené trase vlastní silou)
• 8) Služebnost cesty (právo jízdy po zatíženém pozemku motorovými vozidly)
• 9) Služebnost průhonu (právo hnát zvířata přes služebný pozemek; nelze k lesnímu pozemku)
• 10) Právo pastvy (zákon stanoví, které pozemky lze takto zatížit + jaký počet a druh zvířat lze pást)
o B) osobní služebnosti (ad personam)
§ Slouží vždy určité osobě – přinášejí jí ekonomickou výhodu
§ Nelze převést na jinou osobu (rozšířit)
§ OZ upravuje tři (ale opět jen demonstrativně)
§ 1) Užívací právo
• Právo užívat cizí věc pro vlastní potřebu oprávněného + jeho domácnosti
• Služebnou věcí bude typicky nemovitost, ale lze i k movitosti (auto)
• Nesmí služebnost rozšířit – např. přestavět dům, vystavět na zahradě studnu, kácet stromy
ani vsazovat nové (a to ani pokud vyvstane potřeba takové úpravy po vzniku služebnosti)
• Užitky – vlastníku služebné věci náleží ty, které přesáhnou právo uživatele
ð Např. uživatel si může ze zahrady brát plody pro potřebu svoji a své domácnosti, ale nesmí je
třeba dál prodávat, protože vše přesahující jeho potřebu patří vlastníkovi
• Vlastník nese všechny závady služebné věci + musí věc udržovat v dobrém stavu
§ 2) Požívací právo
• Poživatel je detentorem služebné věci
ð Práva
§ věc užívat + brát z ní plody a užitky (např. pravidelné výnosy,
pachtovné, úroky z jistiny)
§ na mimořádný výnos – např. prodá dřevo z polomů
§ věc pronajmout / propachtovat
§ požívací právo lze dát do zástavy
ð Povinnosti:
§ nese náklady nutné pro vznik plodů a užitků (osivo, hnojivo, energie)
§ nesmí věc zcizit ani zatížit
§ přejímá všechny závady, kt. na věci vázly (ZP, služebnosti)
§ udržovat věc ve stavu, ve kt. ji převzal
§ hradit udržovací náklady (údržba, opravy, daně)
§ hradit náklady na obnovu věci (oprava stroje, výsadba stromů)
§ hradit povinné pojištění proti škodám
ð není odpovědný za zmenšení hodnoty věci, ke kterému došlo řádným užíváním
bez jeho viny
• Vlastník vyloučen z užívání; nemá právo ani na plody a užitky
ð oprávněn provést nutné a užitečné stavební práce za podmínek stanovených
zákonem
ð povinnost uhradit poživateli náklady na zlepšení věci jako nezmocněnému
jednateli, pokud poživatel věc zlepšil
ð při zániku služebnosti má právo na plody, které ještě nebyly odděleny (musí ale
nahradit poživateli, co na ně vynaložil)
§ 3) Služebnost bytu
• Zajištění realizace bytové potřeby oprávněného
• Má se za to, že byla zřízena jako právo užívání
• Ale lze i jako požívání (pak mlže byt pronajmout a brát užitky (nájemné)
• Úplatná / bezúplatná
- Zánik služebností
o Konec omezení VP vlastníka služebné věci – VP se vrací zpět do původní podoby (projev elasticity VP)
o Změna vlastníka služebné věci nemá na existenci služebnosti vliv
o Platí obecná pravidla pro zánik závazků
o Ale speciality
§ Spojením vlastnictví panující a služebné věci v 1 osobě pozemková služebnost nezaniká
§ Služebnosti mohou zaniknout těmito způsoby
• a) Trvalá změna, pro kterou již služebná věc nemůže sloužit
• b) Trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou
panujícího pozemku / oprávněné osoby (zaniká až rozhodnutím soudu / výmazem z VS)
• c) Uplynutím času (u služebností zřízených na omezenou dobu)
• d) Smrtí nebo zánikem PO u osobních služebností
• e) Vykoupením služebnosti – je-li sjednána jako vykupitelná

63
 • f) Dohodou – u nemovitostí obligatorně písemná
• g) Promlčením – dle obecné části OZ je promlčené právo pouze oslabené, existuje dál jako naturální
obligace, takže by zřejmě nic nebránilo oprávněnému ze služebnosti vykonávat služebnost dál (pokud by
tomu povinný nebránil) - řešení obsahuje § 618 OZ – promlčí-li se právo zapsané ve VS, vymaže ho ten, kdo
VS vede (na návrh osoby s právním zájmem)
• h) Rozhodnutím OVM – soud, pozemkový úřadu, stavební úřad, vyvlastňovací úřad

Reálná břemena
- věcná práva k věci cizí
- jedná se o hospodářskou výhodu oprávněné osoby vůči (dočasnému) vlastníku cizí věci
o dočasným vlastníkem se rozumí aktuální vlastník
- povinnost plynoucí z reálného břemene je vždy konání => dare nebo facere
- vlastník zatížené věci je zavázán jako dlužník vůči oprávněné osobě:
o něco jí dávat (dare) – např. povinnost vlastníka zatížené věci poskytovat oprávněnému naturálie, peníze
o něco konat (facere) – např. udržovat zahradu nebo studnu oprávněného
- oprávněná osoba – může být FO/PO, mlže být i určena vlastnictvím věci (reálné břemeno in rem)
- předmět RB – pouze věc zapsaná do VS (nejčastěji nemovitosti evidované v KN, ale lze o patenty, ochranné známky…)
- => charakteristické znaky RB
o zavazuje vlastníka zatížené věci ke konání
o sjednává oprávněnému možnost majetkově se uspokojit na věci zatížené RB
o dočasnost
o vykupitelnost
o lze jím zatížit pouze věc evidovanou ve VS
- funkce zajišťovací, popř. též realizační
o pokud povinná osoba neplní – oprávněný má právo požadovat plnění
o pokud přesto neplní – RB se transformuje v substituční oprávnění na peněžitou náhradu, pro kterou lze vést
exekuci na věc zatíženou reálným břemenem
- zřízení RB
o způsoby
§ právním jednáním – obligatorně písemná forma; vznik až zápisem do VS (vkladem do KN)
§ rozhodnutím soudu (§ 1145)
o nelze vydržet
o RB lze zřídit jako
§ časově neomezené – pak musí být zřízeno jako vykupitelné
§ časově omezené
- poměry z RB
o osoba povinná z RB je učená vlastnictvím zatížené věci; povinnost z RB se však může ve výsledku dotknout též
osoby, který už vlastníkem není
o plnění z RB může být:
§ jednorázové
§ opakující se – pak ho lze požadovat od:
• (i) osoby, za jejíhož vlastnictví dávka dospěla – povinnost jako dlužník, i když už není
vlastníkem zatížené věci
ð Oprávněný po něm může žádat dávku nebo její náhradu, ale nemůže postihnout
věc zatíženou RB
ð Ale zároveň tato osoba je dlužníkem osobním, znamená to, že oprávněný z RB může vymáhat
svoji pohledávku a v krajním případě se uspokojil z jiných jeho věcí
• (ii) vlastníka současného (aktuálního) – možnost požadovat zadrženou dávku nebo její
náhradu
ð Oprávněný se může uspokojit jen ze zatížené věci; může na ni vést exekuci
o Vlastník věci má povinnost chovat se tak, aby se zatížená věc nezhoršila k újmě osoby oprávněné z RB
§ Př. vlastník polí je zatíží povinností poskytovat určité množství obilí oprávněné osobě – ale nehospodaří řádně a
nedosáhne proto potřebného výnosu (lze řešit tak, že mu poskytne jistotu)
- zánik RB – platí obdobně ust. o zániku služebnosti
- povahu RB má např. stavební plat nebo výměnek zřízený jako RB (§ 2708)

A.22) Zástavní právo

Pojem, charakteristika, právní úprava

- ZP patří mezi zajišťovací prostředky; spolu se zadržovacím právem patří mezi zajišťovací instituty s věcněprávní povahou
o => působení erga omnes, numerus clausus, zásadní kogentnost vůči 3. osobám
- Podstata: od okamžiku svého vzniku nutí dlužníka, aby splnil svůj dluh (uspokojil pohledávku věřitele), a v případě
nesplnění dluhu poskytuje prostor pro uspokojení věřitelovy pohledávky přímo ze zástavy, resp. jejím prostřednictvím

64
- § 1309: při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit
se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s přísl. ke zdi zpeněžení
zástavy
- Charakteristika:
o Akcesorita – ZP je existenčně spjato s hlavním závazkovým právním poměrem; sleduje jeho osud (vznik, zánik)
o Subsidiarita – zástavní věřitel přistupuje k realizaci ZP až poté, co dluh nebyl řádně a včas splněn
o Předmět ZP – zástava náležející osobě odlišné od zástavního věřitele
o Individualizace zástavy – ZP může vzniknout jen k individualizovaným předmětům právního poměru
o Nedělitelnost ZP – celou zástavou se zajišťuje celá pohledávka (popř. její část)
- Věcné právo k věci cizí – absolutní majetková práva - mají jednak povahu věcněprávní a jednak obligační
O Věcněprávní – jde o práva věcná, jsou spojena s věcí, že ten, komu svědčí zástavní nebo zadržovací právo, má
moc nad věcí, ovládá ji, že zástavní právo i retenční právo LPÍ na věci, přechází spolu s věcí na jejího nabyvatele
O Obligační – souvisí s nějakým závazkem, a to tak, že ho zajišťují -> zajišťují, že pohledávka věřitele bude
uspokojena, bez ohledu na to, zda dlužník svůj dluh splní
- Pr. úprava
O § 1309 an. OZ část třetí (absolutní majetková práva) -> věcná práva -> věcná práva k cizím věcem -> ZP
§ Tato úprava je obecná, v mnoha dalších zákonech je speciální (z. o obcích, daňový řád, o.s.ř.,…)
O § 2010 an. OZ - zajištění a utvrzení dluhů
- 2 funkce - zajišťovací a realizační - nejlepší zajišťovací prostředek (X zadržovací právo se týká jen věcí movitých)

Subjekty zástavněprávního poměru

- Vymezení subjektů odráží akcesorickou povahu
- Nutno odlišovat závazkověprávní poměr (obsahem je zajišťovaná pohledávka) X zástavněprávní poměr
- 1) Obligační věřitel = zástavní věřitel
- 2) Obligační (osobní) dlužník – dlužník, který je stranou závazkověprávního poměru
- 3) Zástavní dlužník – vlastník zástavy – subjekt zástavněprávního poměru, nositel povinností vůči zástavnímu věřiteli
- 4) Zástavce – „první“ zástavní dlužník; osoba, která ZP zřídila (výjimečně nemusí být prvním zástavním dlužníkem, a to v situaci, kdy
zřídil – zákonným způsobem - ZP k cizí věci)
- Obligační dlužník a zástavní dlužník mohou být stejnými subjekty (zejm. pokud obligační dlužník zřídil ZP k věci ve svém
vlastnictví)
o pokud nejsou stejnými subjekty, je zajišťovací funkce ZP oslabená vůči obligačnímu dlužníkovi, protože to nemá
ten psychologický efekt – nehrozí mu bezprostřední majetkové postižení (věřitel se uspokojí ze zástavy
v majetku zástavního dlužníka – ten má teprve potom regres vůči obligačnímu)
Předmět zástavního práva
- = čím se zajišťuje = zástava
- všechny obchodovatelné věci – např. podíl v OK, CP, účet vlastníka CP, ochranná známka, průmyslový vzor, ideální
spoluvl. podíl, věc hromadná vč. závodu, práva (zejm. pohledávka)
- NE: označení původu, právo odpovídající věcnému břemeni, nárok na důchod
- Rozdíl v povaze předmětu se projevuje při vzniku ZP a při způsobu jeho realizace
Předmět zajištění
- 1) Pohledávky
o Podle OZ je „zástavním právem zajištěn dluh“ – nesprávná konstrukce, protože nerespektuje povahu ZP – jeho
smyslem je posílení postavení věřitele, tzn. zajišťuje uspokojení pohledávky (splnění dluhu)
o Lze zajistit peněžitou i nepeněžitou pohledávku (např. pohledávku vypůjčitele na vrácení věci – pak věřiteli
náleží plnění do výše obvyklé ceny pohledávky)
- 2) Podmíněné a budoucí pohledávky
O podmíněné – jejich vznik je závislý na splnění odkládací podmínky
O budoucí – vznikne teprve v budoucna (př. pohledávka vzniklá při odstoupení od smlouvy, podle které vznikla původní zajištění
pohledávka, protože smlouva se odstoupením ruší -> zajištění pohledávky z bezdůvodného obohacení, které vzniklo odpadnutím
právního důvodu, tj. práva věřitele na vrácení toho, co podle původní smlouvy poskytl dlužníkovi)
O přechodné ustanovení x § 2005/2
- 3) Druhové pohledávky + pohledávky z téhož právního důvodu
O Výhodné v pr. poměrech mezi věřitelem a dlužníkem, v nichž opakovaně vznikají určité pohledávky
O např. pohledávky na stavební plat, pohledávky z kontokorentního účtu
- Zástavním právem není možné zajistit pohledávku z pracovního poměru
- Vespolné ZP (§ 1345) – pro týž dluh lze zastavit „vespolek“ i několik věcí
O zástavní věřitel se může uspokojit z kterékoliv / ze všech
- Uvolněné zástavní právo (pohledávky lze zajistit i využitím tohoto institutu)
O jestliže došlo k zániku ZP a zápis o něm není ve VS dosud vymazán, považuje se takové ZP za uvolněné (právní
fikce) – na žádost vlastníka se do VS, že je ZP uvolněné
O možnost vlastníka věci, k níž je ve veřejném seznamu zapsáno uvolněné ZP, „spojit“ toto ZP s jinou
pohledávkou svého věřitele (stejného / jiného), která nepřevyšuje původní (již uspokojenou) pohledávku – tj.
zajistit tuto pohledávku uvolněným ZP
O vlastník ale musí zajistit uvolněným ZP jiný dluh do 10 – jinak jeho právo tak učinit zaniká

65
 O pr. následek = zajištění nové pohledávky s původním pořadím
O předpokladem je, že je ve VS stále zápis o existenci ZP, ačkoliv materiálně již zaniklo
- Konverze ZP zapsaného ve veřejném seznamu (záměna zajištěné pohledávky - § 1385 an.)
O Pouze u věcí zapisovaných do VS
O Možnost vlastníka zástavy žádat, aby v pořadí ZP váznoucího na věci + k zajištění dluhu, který nepřevyšuje
původní dluh, bylo zapsáno ZP => pod podmínkou, že do roka po zápisu toho nového ZP bude staré ZP
vymazáno
O Tzn. zástava zajišťuje zároveň 2 pohledávky – ale do 1 roku od zápisu nového ZP musí podat návrh na výmaz
toho starého ZP, jinak nové ZP zanikne
O Př. zástavní dlužník získá nový úvěr, prostředky použije k uspokojení pohledávky zajištěné starým ZP + zároveň pohledávku
korespondující novému úvěru zajistil dosud existujícím ZP při zachování pořadí

Vznik zástavního práva

- právní důvody vzniku ZP
O 1) Zástavní smlouva (= dobrovolný vznik)
§ podstatné náležitosti: označení zástavy a identifikace dluhu (správně „pohledávky“)
§ není stanovena obligatorní písemná forma
§ obvykle má smlouva jen obligační účinky (titulus) X způsob vzniku ZP (modus) - různý
§ ZP vzniká různě v závislosti na tom, o jakou věc jde

FORMA ZÁSTAVNÍ SMLOUVY VZNIK ZP

Movitá věc (3 možnosti):

1) Odevzdaná zástavnímu 1) neformálně (stačí 1) odevzdáním zástavnímu

věřiteli (ruční zástava = ústně) věřiteli
pignus) 2) písemná 2) označením
2) Ponechaná u zástavního 3) notářský zápis 3) zápisem do rejstříku zástav
dlužníka (musí být označená) (vedeným Notářskou komorou)
3) Pokud se tak strany dohodnou (notář zapíše BZO po uzavření
smlouvy)

Nemovité věci neevidované v KN notářský zápis zápisem do rejstříku zástav (vedeným

(např. drobné stavby, podzemní garáž) Notářskou komorou)
Hromadné movité věci (vč. závodu) (notář zapíše BZO po uzavření smlouvy)
Věci evidované ve VS písemná zápisem do VS
- nemovité (nejčastěji vklad do KN; ale lze i zápis
- movité do leteckého rejstříku, do ochranných
známek a průmyslových vzorů…)
(zápis má konstitutivní účinky)

O 2) Ze zákona (ex lege)

§ není potřeba další právní skutečnosti, neboť zástavní právo vzniká přímo ze zákona
§ příklady zákonného ZP v OZ – ZP zajišťující pohledávky zasílatele vůči příkazci (§ 2481); zajištující
pohledávky pachtýře vůči propachtovateli (§ 2344); zajišťující pohledávky dopravce a pořadí
zástavních práv (§ 2571)
§ také na základě jiných právních předpisů – tzv. námořní zástavní právo (provozovatel lodě má
k zajištění nároků ze společné havárie zástavní právo k nákladu, který je lodí přepravován)
O 3) Na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci (soudu, SÚ)
§ zástavní právo vzniká vykonatelností rozhodnutí, pokud v něm není stanovena pozdější doba vzniku
§ např. soudcovské zástavní právo, exekutorské zástavní právo a daňové zástavní právo
§ je-li jinak potřeba ke vzniku ZP potřeba jeho zápis do VS / rejstříku zástav, pak se tam zapíše, ale zápis
je jen deklaratorní
- zakázaná ujednání = zákonná omezení smluvní volnosti
o následkem porušení => neplatnost
o § 1315 – ujednání:
§ Dle kterých dlužník / zástavce nesmí zástavu vyplatit
§ Že se zástavní věřitel nebude domáhat uspokojení ze zástavy
§ Že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem / si ji ponechat (za libovolnou či předem
určenou cenu)
§ Že věřitel může brát ze zástavy plody / užitky
- budoucí zástavní právo
o ZP lze sjednat k takové věci, kterou zástavní dlužník teprve v budoucnu získá do svého vlastnictví
o Takové ZP vznikne okamžikem nabytí vlastnického práva (pokud VP nenabyde, ZP nevznikne)
o Zapisuje se do VS (do KN nebo rejstříku zástav)

66
 o Předmět může být kterákoliv věc
o Význam zejména při výkonu ZP – konkrétně při posouzení pořadí (rozhodná je doba uzavření smlouvy)
O odlišuj: k věci, která teprve vznikne v budoucnu, k věci budoucí, není možné zástavní právo sjednat
- zákaz zastavení
o Často se ujednává – zejm. v zástavních smlouvách (zákaz zřídit další ZP), ve smlouvách o převodu VP
o Takové ujednání má ale jen účinky inter partes, ledaže je zákaz zapsán v příslušném VS (pak účinky erga
omnes)
o Od ujednání zákazu nutno odlišovat zákonný zákaz (např. zákaz zastavení nadační jistiny)
- individualizace zástavy
o Nezbytná pro určení rozsahu zajištění
o § 1346 – ZP se vztahuje na zástavu, její přírůstek i příslušenství (zástavní smlouva však může určit jinak)

Obsah zástavněprávního poměru

- Obsah je tvořen právy a povinnostmi - 2 fáze

- 1. fáze, kdy ZP plní zajišťovací funkci (v OZ jako „práva a povinnosti ze ZP“ - § 1353 - 1358)
o Dlužník je povinen zdržet se zhoršování zástavy na úkor zástavního věřitele, případně povinnost doplnit jistotu
o Movitou zástavu má zásadně u sebe (v detenci) zástavní věřitel – povinen péčí řádného hospodáře
§ Užívat zástavu může jen se souhlasem dlužníka
§ X pokud si (označenou) zástavu nechá u sebe zástavní dlužník, může ji dát k užívání 3. osobě jen se
souhlasem zástavního věřitele
- 2. fáze, kdy ZP plní uhrazovací funkci (v OZ jako „výkon ZP“ - § 1359 - 1370)
o Nastupuje splatností zajištěné pohledávky a umožňuje zástavnímu věřiteli dosáhnout náhradního uspokojení
o Nevylučuje právo zást. věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z obligačněprávního poměru -> může
žalovat obligačního dlužníka a vést proti němu exekuci (jinými slovy - má na výběr, zda se uspokojí ze zástavy
nebo se bude domáhat plnění po obligačním dlužníkovi)
O Nutným předpokladem zahájení procesu zpeněžení zástavy je písemné oznámení zást. věřitele zást. dlužníkovi
§ Zástavní věřitel je povinen prokázat splnění oznamovací povinnosti zájemci o zástavu / dražebníkovi
/ případným dalším zástavním věřitelům s lepším pořadím + je povinen zajistit zápis započetí výkonu
do VS
§ Jeho doručením začne běžet 30 denní ochranná lhůta ve prospěch zástavního dlužníka
• Během ní nelze zpeněžit zástavu
• Každý zástavní věřitel s přednostním právem může oznámit zást. věřiteli, který započal
s výkonem, že sám započíná výkon ZP
o Způsoby výkonu ZP
§ 1) libovolně dle dohody se zástavním dlužníkem (v přípustných mezích)
• Např. prodej z volné ruky – dohoda půvobí ex lege i na případné pr. nástupce zást. dlužníka
• Zást. věřitel povinen vyvinout takovou odbornou péči, aby byla zástava prodána za obvyklou cenu
• Zást. věřitel ji může změnit na 2) nebo 3) – povinen písemně oznámit zást. dlužníkovi
§ 2) z výtěžku zpeněžení ve veř. dražbě
§ 3) z výtěžku z prodeje zástavy nařízeného soudem
o Rozdělení výtěžku
§ Zást. věřitel, který má peněžitou pohledávku, má právo na úhradu:
• Jistiny pohledávky
• Příslušenství pohledávky (úroky, úroky z prodlení, náklady spojené s jejím uplatněním)
• Nutných nákladů vynaložených při výkonu ZP
§ Zást. věřitel, který má nepeněžitou pohledávku, má právo na takovou část z výtěžku, která odpovídá
hodnotě nepeněžité pohledávky (v době vzniku ZP)
O pokud zpeněžením nedojde k úhradě celé pohledávky, zaniká pouze částečně a ve zbytku trvá dál (nezajištěná)
O povinnost zást. věřitele vydat případný přebytek (hyperochu) z výtěžku zást. dlužníkovi
O Regres zást. dlužníka vůči obligačnímu dlužníkovi (pokud nebyli tatáž osoba)
§ Zástavnímu dlužníkovi vzniká stejné právo, jako kdyby dluh splnil sám -> vstupuje do práv obligačního
věřitele
- pluralita zástavních práv (na zástavě vázne víc zástavních práv)
O relevantní je pořadí zástavních práv
§ dle doby vzniku ZP (resp. dle doby podání návrhu na zápis do VS)
§ u movitých věcí záleží i na způsobu vzniku - přednost má ZP zapsaná v rejstříku zástav nebo VS, pak
ZP vzniklá odevzdáním zást. věřiteli a až nakonec ZP vzniklá označením zástavy
O každý přednostní zástavní věřitel - právo oznámit během 30 denní ochranné lhůty zást. věřiteli, který započal
s výkonem, že sám započíná výkon ZP
O A) pokud vykoná ZP přednostní věřitel, získá nabyvatel zástavu nezatíženou dalšími zástavními právy
(zaniknou)
§ uspokojení dalších zást. věřitelů závisí na výši dosaženého výtěžku

67
 O B) pokud vykonává ZP nepřednostní věřitel – nabyvatel získá zástavu obtíženou přednostními zástavními právy
§ zástavním věřitel, který vykonal ZP spolu s nabyvatelem zajistí zápis změny v osobě zást. dlužníka
(kterým je nově nabyvatel) do VS / rejstříku zástav
§ na věřitele, kteří mají pořadí až po zást. věřiteli, který vykonal ZP, se uplatní pravidla jako v A)

Zánik zástavního práva

- Způsoby zániku lze rozdělit do 2 skupin:
• Zánik zajištěné pohledávky (akcesorita; nepostačí ovšem promlčení)
• Samostatný zánik zástavního práva (bez ohledu na další trvání tajištěné pohledávky)
• zástava zanikla
• vrácení zástavy zástavnímu dlužníkovi
• složení ceny zástavy
• vzdání se ZP zástavním věřitelem
• nabytí VP k zástavě třetí osobou, která je v dobré víře o neexistenci ZP
• uplynutí doby omezující trvání ZP
• dohoda zást. věřitele + zást. dlužníka
• splynutí p&p ze závazkověprávního poměru v 1 osobě (konfuse)
• uplynutím 1 roku od jeho zápisu do VS, pokud mělo dojít ke konverzi, ale nebylo požádáno o výmaz
starého ZP
- Někdy má konstitutivní účinky až výmaz z VS / rejstříku zástav (př. dohoda)
• X někdy „jen“ evidenční účinky (zánik pohledávky)
- Pokud po zániku ZP není vymazáno z evidenčních systémů, jde o právní vadu zástavy („závada“ - § 1378); lze požádat
o zápis uvolněného ZP
- Promlčení ZP – obecná pravidla, ale nepromlčí se dříve než zajištěná pohledávka
• Tzn. pokud pohledávka promlčená, ale ZP ještě ne, lze se uspokojit ze zástavy

Podzástavní právo
- zástavce zastavuje pohledávku zajištěnou zástavním právem (garance splnění dluhu poskytované hodnotou věci či
pohledávky)
- také akcesorická povaha (závislost na hlavní závazkověpr. poměru, jehož obsahem je zajišťovaná pohledávka)

ALFA s.r.o.
obligační věřitel
zástavní věřitel
podzástavce
á

B)
ěn

po
jišt

hle A
ZP a za

dá )
vk

vka
dá
hle

zaj
po

iště
A)

ná

JAN NOVÁK
obligační dlužník
BANKA
zástavní dlužník
podzástavní věřitel
podzástavní dlužník

- Subjekty:
• podzástavní věřitel (oprávněný; nositel podzástavního práva) – současně též zástavním věřitelem
• musí být též obligačním věřitelem – subjektem zajištěné pohledávky, která je tzv. podzástavní pohledávkou
• podzástavce – osoba, která zastavuje pohledávku zajištěnou ZP („podzastavuje“)
• může to být pouze taková osoba, která je subjektem takto zajištěné pohledávky – je tedy zástavním věřitelem v jiném
zástavněprávním poměru
• může, ale nemusí být obligačním dlužníkem – povaha podzástavního práva zůstává stejná, i když je podzástavcem obligační
dlužník podzástavního věřitele nebo osoba třetí
¨ tati třetí osoba (která je v jiném pr. poměru zástavním věřitelem) může zastavením zajištěné pohledávky zřídit
podzástavní právo i bez souhlasu svého obligačního dlužníka a zástavního dlužníka
• podzástavní dlužník (stává se jím eo ipso původní zástavní dlužník – bez ohledu na to, zda byl zástavcem nebo ne)
- přiměřená aplikace ust. o zástavním právu

Zadržovací (retenční) právo

- Další věcné právo k věci cizí
- Právo věřitele zadržet u sebe (movitou) věc, kterou by jinak byl povinen dlužníkovi vydat, za účelem zajištění své peněžité
pohledávky za dlužníkem, a to do doby, dokud dlužník svůj dluh nesplní nebo nezajistí jinak (= majetková jistota, kterou
má věřitel k uspokojení pohledávky)

68
- Odlišnost od zástavního práva
O Vznik na základě jednostranného PJ – zadržení
§ Povinnost vyrozumět o tom dlužníka
§ Povinnost pečovat o věc jako řádný hospodář; není oprávněn věc užívat bez souhlasu dlužníka
O Předmětem může být jedině věc movitá (jde o uplatnění faktické moci nad věcí)
§ NE věc, kterou má u sebe věřitel neprávem (zmocnil se jí násilně / lstí)
O Slouží jen k zajištění splatné peněžité pohledávky
§ Ale výjimky, kdy lze i pro dluh nesplatný
• Dlužník měl (dle smlouvy / zákona) zajistit dluh jinak a neučinil to
• Dlužník prohlásí, že dluh nesplní
• Stane se jinak zřejmým, že nebude plnit (pod vlivem okolnosti, která věřiteli nebyla známa
při vzniku dluhu)
- Funkce zajišťovací a uhrazovací
- Realizace (věřitel je oprávněn určit, zda bude postupovat cestou vykonávacího řízení nebo cestou realizace zadržovacího
práva)
O Způsob dle dohody (v pís. formě)
O prodej věci ve veř. dražbě
- věřiteli, který má pohledávku zajištěnou zadržovací a zástavním právem, náleží z výtěžku zpeněžení přednostní
uspokojení před jiným věřitelem (i před zástavním!)
- zánik
O zánikem dluhu (akcesorita)
O samostatný zánik zadržovacího práva, pokud:
§ zanikne zadržená věc
§ věřitel se vzdá zadržovacího práva
§ věc se trvale dostane z moci věřitele
§ dá dlužník věřiteli dostatečnou jistotu

A.23) Správa cizího majetku (včetně svěřenského fondu)

- OZ řadí do části třetí o věcných právech, ale podle učebnice má převážně obligační povahu (mělo by být upraveno spíš
v části čtvrté OZ)
Správa cizího majetku obecně
- soubor PN regulujících situace, kdy osoba spravuje majetek, který ji nepatří, ve prospěch někoho jiného
- § 1400 an. představuje obecnou úpravu, která je subsidiárně použitelná na všechny případy, kdy někdo obstarává cizí
majetek pro někoho jiného
o Vyloučení (resp. omezení) použití obecné úpravy tam, kde zákon nebo smlouva stanoví pro správu majetku
zvláštní režim
§ např. správa jmění zastoupeného zákonným zástupcem / opatrovníkem, správce pozůstalosti, správa společné věci,
správce vkladů dle ZOK, správa majetku úpadce dle InsZ…
§ ze zákona jim náleží běžná správa majetku, k ostatnímu nutné schválení soudu
Pojmové znaky
- 1) Svěření správy majetku - na základě:
o a) smlouvy o výkonu správy majetku
§ obsah smlouvy má přednost před dispozitivními ust. zákona
§ porušení správcových povinností se posoudí jako porušení smluvních povinností -> objektivní
odpovědnost
o b) zákona (př. správa jistoty věřitelem, při zajišťovacím převodu práva, pověření osoby správou při zřízení society)
§ v případě pochybení správce bude třeba hovořit o porušení zákonné povinnosti -> subjektivní
odpovědnost (za zavinění)
o c) rozhodnutí soudu (př. jmenování opatrovníka pro správu jmění)
o + není vyloučeno, že se někdo ujme správy, aniž by proto existoval jakýkoliv důvod (kupř. svévole, svémoc)
- 2) Majetková oddělenost správce
o Oddělení majetku a majetkových zájmů beneficienta a správce
- 3) Správa ve prospěch jiného
o musí být vykonávána pro někoho jiného než správce ⟶ má se za to, že správce jedná jako zástupce vlastníka
Strany právního poměru
- správce cizího majetku = každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch jiného
o FO / PO
o správce plní své povinnosti osobně - jde o osobní funkci, kterou nelze bez dalšího převést na jiného (je
zastoupením svého druhu)
§ X pro jednotlivé PJ si může obstarat zástupce (odpovědnost za pečlivý výběr osoby – culpa in eligendo
• Případná sankce = solidární odpovědnost správce s touto osobou
o činnost správce je úplatná – přísluší mu obvyklá odměna (ledaže smlouva stanoví jinak)

69
 o je i možné, že správce bude jedním z beneficientů (např. v rámci society je jeden společník pověřen správou vkladů)
- beneficient = ten, jehož majetek je správcem spravován (nemusí jít nutně o vlastníka, může být i nájemce)
- pluralita subjektů – na obou stranách pr. poměru může být i více subjektů
o více správců = společná správa – každý má 1 hlas a rozhodují prostou většinou (ledaže zákon/smlouva stanoví
jinak)
§ ze správy jsou správci zavázáni společně a nerozdílně
o více beneficientů = správce se musí chovat vůči všem nestranně a respektovat společný zájem
§ zisk i náklady ze správy se mezi ně dělí dle smlouvy (není-li ujednáno, pak platí, že jsou podíly stejné)
Druhy správy cizího majetku
- Prostá správa: smyslem je zachování účelu a podstaty spravovaného majetku (nevede k rozmnožení)
o Správce činí pouze to, co je nutné k zachování majetku; má různá omezení a další povinnosti
o V zákonem stanovených případech (např. změna účelu spravovaného majetku, zcizení, zastavení) je pro PJ správce
nutný souhlas beneficienta
§ Souhlas lze nahradit rozhodnutím soudu, pokud beneficient není k zastižení / odmítá souhlas bez
spravedlivého důvodu udělit
- Plná správa: účelem je zhodnocení (rozmnožení) majetku => charakteristické pro SF
o Správce má širší oprávnění - činí vše, co je užitečné, pokud jde o zhodnocení spravovaného majetku
Obsah správy = p&p správce a beneficienta
- Povinnosti správce vůči beneficientovi
o povinnost vykonávat správu s péčí řádného hospodáře (čestně, věrně, loajálně, prozíravě a pečlivě, obezřetně investuje)
o jednat nestranně vůči všem beneficientům, je-li jich víc
o má povinnost sestavit inventář (=seznam spravovaného jmění + významných dokladů), pokud tak určí smlouva,
stanovy, soud nebo zákon
o v případě střetu zájmů má oznamovací povinnost vůči beneficientovi
o povinnost k náhradě škody (pokud ji způsobil porušením svých povinností – smluvních / mimosmluvních)
o povinnost předložit 1x za rok vyúčtování správy
- povinnosti správce + beneficienta vůči třetím osobám:
o Správce jedná jménem beneficienta, proto není PJ vázán sám (přímé zastoupení -> p&p vznikají rovnou
beneficientovi)
o Pokud by jednal na účet beneficienta svým jménem => vázán solidárně s beneficientem
o Exces správce (překročí-li svou působnost) - vznikne mu osobní povinnost
Zánik správy
- A) důvody spočívající v osobě správce -> správa zaniká spolu se zánikem funkce správce
o odstoupením správce (nesmí v nevhodnou dobu nebo odstoupení porušit řádnou správu)
o písemným odvoláním správce
o omezením svéprávnosti správce
o smrtí / zánikem správce
o osvědčením úpadku správce
- B) důvody (objektivní) nezávislé na osobě správce
o uplynutím doby, na kterou byla správa sjednána
o dosažením účelu správy, k němuž správa směřovala
o zánik práva beneficienta ke spravovanému majetku
- při zániku musí správce vždy předložit vyúčtování a všechen spravovaný majetek (vč. veškerého prospěchu, užitků a
plodů)
- v případě, že má správce pohledávku za beneficientem, může ke dni zániku správy provést započtení, pokud předmětem
správy byly peníze / jinak mu vzniká zadržovací právo k majetku
Svěřenský fond (§ 1448 an.)
- inspirace z Quebecu – fiducie => trust adaptovaný na podmínky kontinentální právní kultury
- zvláštní případ správy cizího majetku – obecná ust. o správě cizího majetku se použijí jen subsidiárně
- Definice
o účelově určený majetkový soubor, který podléhá správě (nemá právní osobnost)
o určitá struktura majetku a práv, resp. entita bez právní subjektivity, kterou charakterizují následující znaky:
§ vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele fondu
§ k určitého účelu
§ svěření správci výlučně na základě 2 právních důvodů
• smlouva
• pořízení pro případ smrti
§ povinnost správce vyčleněný majetek držet a spravovat
- Podstata: oddělené a nezávislé vlastnictví, které je právně vymezeno svým účelem a které nepodléhá žádnému ze
zúčastněných subjektů => koncept autonomního vlastnictví bez vlastníka (vlastnická práva k vyčleněnému majetku
svěřenský správce pouze vykonává, a to vlastním jménem na účet fondu)
- Rozdíl od nadace: SF nemá právní osobnost, může mít šířeji určený účel (jediným účelem SF může být i podnikání), jednodušší
správa majetku, nevytváří se zvláštní orgány

70
- Účel: vždy lze jen jeden (nelze kombinovat)
o soukromý (naplňování soukromého účelu - ku prospěchu osoby nebo na památku zesnulé osoby)
§ doba trvání je omezena uplynutím 100 let, popř. dobou života obmyšleného
o veřejně prospěšný (kultura, vzdělání, věda, náboženství, dobročinné účely) – hl. účelem nesmí být zisk
- Typologie svěřenských fondů (fiducií):
o obchodní SF – generuje zisk
o rodinný SF – jako prostředek pro správu rozsáhlého rodinného majetku
o testamentární SF – možnost zůstavitele (zemře-li jako první) vyčlenit určitý majetek ve prospěch přeživšího
manžela tak, aby tento byl až do své smrti zajištěn, přičemž současně určí, že po smrti tohoto manžela bude
majetek dál spravován ve prospěch osob, které předtím sám určil (toho lze též dosáhnout svěřenským
nástupnictvím)
- Vznik:
o SF se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele - svěří správci majetek k určitému účelu (a to buď
smlouvou nebo pořízením pro případ smrti) a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat
o Zřízení SF => okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření ke správě
o Vznik SF (§ 1451)
§ A) SF inter vivos => dnem zápisu do evidence svěřenských fondů
§ B) SF mortis causa => okamžikem smrti zůstavitele (do evidence se zapíše po svém vzniku)
o => podmínky vzniku
§ vyčlenění majetku + stanovení účelu + převzetí závazku ke správě správcem (+ zápis do evidence)
- Subjekty svěřenství
o Zpravidla (ne nutně) je přítomen trojstranný právní poměr
o Zakladatel = FO či PO, která vyčleňuje majetek nebo část majetku do fondu
§ Jmenuje a odvolává svěřenského správce (neurčí-li ve statutu jiný způsob ustavení / odvolání SS)
§ Vydává základní vnitřní předpis fondu = statut
§ Zakladatel může být současně správcem (za podmínky, že SF má dalšího správce) nebo obmyšleným
• Není ani vyloučeno, aby (za předpokladu spolusprávy) zastával všechny 3 pozice
o Svěřenecký správce (fiduciář) - každá svéprávná FO / PO jen stanoví-li tak zákon8
§ Může jím být i zakladatel nebo obmyšlený
§ Jmenován zakladatelem
• ledaže statut určí jiný způsob (např. že jmenuje 3. osoba); v krajním případě jmenuje soud
§ Vlastnická práva k majetku vykonává vlastním jménem, ale na účet fondu (při PJ vystupuje jako
vlastník)
§ Přísluší mu plná správa majetku (tj. může měnit jeho podstatu, rozmnožovat ji a investovat, jak to
odpovídá hospodářskému určení), může i zcizovat
§ dle OSŘ je aktivně i pasivně legitimován k soudnímu uplatnění a ochraně práv plynoucích ze
svěřenství
§ Dohled nad činností správce
• zakladatel, obmyšlený, další osoby dle statutu
• soudní ingerence (preventivní i následná kontrola) –> soud může správci uložit nebo
zakázat určité PJ, odvolat správce nebo určit jiného – (na návrh zakladatele / obmyšleného
/ osoby s právním zájmem)
o Obmyšlený (beneficient) = ten, komu má být ze svěřenského fondu plněno, PO / FO
§ jmenuje jej zakladatel – může tak učinit jakýmkoliv projevem vůle (i neformálně) anebo určí ve
statutu přímo obmyšleného či jen způsob, jak ho určit
• pokud neurčí beneficienta zakladatel, jmenuje jej svěřenský správce, a to v souladu se
statutem
§ rozsah obmyšlení (= to, co se má ze SF poskytnout obmyšlenému)
• zákon uvádí demonstrativní výčet
...a) právo na plody a užitky z fondu / podíl na nich (např. výnosy z CP)
§ pokud nemá právo na (podíl) plody a užitky, přirůstají k majetkové
podstatě SF
...b) může mu být přiznáno i právo na majetek ze SF / podíl na něm (tj. právo zasahující
do podstaty SF konzumující kmenový majetek fondu)
§vydání celého majetku přivodí zánik fondu (pojmově bez majetku
nemůže existovat)
...c) zřízení užívacího / požívacího práva (k pozemkům a budovám), služebnosti,
reálného břemene, práva důchodu, příp. jiné formy zaopatření
§ kdy vzniká právo na plnění? -> určeno ve statutu (je v něm např. stanovena doba, kdy vznikne /
podmínka etc.)
• musí ale vzniknout nejpozději 100 let od vzniku SF

8 Zákon o investičních společnostech a investičních fondech

71
 ...a) výjimka – SF založený za soukromým účelem může existovat nejpozději do okamžiku, kdy zemře
poslední v řadě obmyšlených, který byl zakladatelovým současníkem / dítětem zakladatele nebo
jeho současníka (§ 1460)
§ práva na plnění ze SF se může obmyšlený vzdát ve formě veřejné listiny
- Statut SF = základní vnitřní dokument; forma veřejné listiny
o jednostranné PJ zakladatele, jímž je vytyčován základní regulační rámec správy majetku ve SF
§ pozor - neplést se zakladatelským PJ (smlouva, PPPS) – to zpravidla předchází vydání statutu
o ačkoliv zákon stanoví, že každý SF musí mít statut, jeho nevydání není překážkou vzniku SF
o náležitosti: označení SF, označení majetku, účel, podmínky plnění z SF, trvání, určení obmyšleného
- Změny SF
o Navýšením majetku ve fondu nějakou další osobou (stejně jako zakladatel – smlouvou nebo PPPS)
§ Přispěvatel se ale nestává zakladatelem a nepožívá ani jeho práv
o Mohou nastat okolnosti, které ztíží / znemožní naplnění účelu fondu
§ Pak je třeba, aby zakladatel změnil statutu
§ Pokud zakladatel již nežije / byl zrušen, může intervenovat soud (zruší SF / změní účel SF / změní
statut)
- Zánik
o Musíme rozlišovat mezi zánikem správy fondu X vlastním zánikem fondu
o Etapy
§ 1) zánik správy
• uplynutím doby, na kterou byl SF zřízen
• dosažením účelu, pro který byl SF zřízen
• rozhodnutím soudu (viz výše)
• vzdáním se práva na plnění obmyšleným (jen u SF zřízeného za soukromým účelem)
§ 2) vypořádání majetku
• správce povinen vydat majetek oprávněným subjektům (podle statutu, ale nejčastěji
obmyšlenému)
§ 3) zánik fondu
• ve chvíli, kdy je veškerý majetek fondu vypořádán
• do 30 dnů ode dne zániku SF musí správce podat návrh na výmaz SF z evidence svěřenských
fondů

A.24) Dědické tituly (obecně)

- Dědické právo v objektivním smyslu = soubor PN upravující přechod p&p člověka, které jeho smrtí nezanikly
(pozůstalost), na jeho právního nástupce
o Jde o obecné právní nástupnictví (sukcese, posloupnost) – přechod maj. p&p dle ust. dědického práva
o X zvláštní právní nástupnictví – případy, kdy na právního nástupce zemřelého člověka přechází majetková p&p
podle jiných ust. než těch, která tvoří dědické právo (př. p. na peněžité nároky z nemocenského pojištění nebo
ze sociálního zabezpečení)
- Dědické právo v subjektivním smyslu = právo na pozůstalost nebo poměrnou část z ní; jde o právo na dědictví (být
dědicem)
- Dědický nápad = dědici napadají p&p, dědické právo vzniká smrtí zůstavitele
- Dědění = univerzální sukcese do p&p toho, kdo zemřel
- Dědic = ten, komu náleží dědické právo
- Pozůstalost = jmění zůstavitele kromě osobně vázaných práv, která může přiznat OVM
Dědický titul
- právní důvod dědění (= přechodu subjektivních majetkových p&p v důsledku smrti FO); takový právní důvod, který je
potřeba k tomu, aby osobě vzniklo subjektivní dědické právo
- dědickým titulem může být jen takový pr. důvod, který za něj zákon označí – numerus clausus:
o 1) dědická smlouva è smluvní nástupnictví
o 2) závěť è testamentární nástupnictví
o 3) zákon è intestátní (zákonné) nástupnictví
- X nejsou tituly: dovětek (nepovolává se jím dědic) a odkaz (odkazovník není dědic)
- X pořízení pro případ smrti: dědická smlouva, závěť a dovětek
- Podmíněný / nepodmíněný přechod p&p:
o podmíněný - na základě PJ zůstavitele a případně dědice (dědická smlouva, závěť)
o nepodmíněný - na základě zákona
- Vztah jednotlivých titulů – souběh je možný
o Nejlepší právo má ten, komu svědčí dědická smlouva
o Následuje ten, komu svědčí závěť
o Takže: dědická smlouva > závěť > zákon

72
Dědická smlouva
- dvoustranné PJ, kterým zůstavitel povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice a druhá strana to přijímá
- nutno pořídit ve formě veřejné listiny, nejsilnější dědický titul,
- nemůže být jednostranně změněna nebo zrušena
- zůstavitel musí být zletilý a plně svéprávný, pokud omezen ve svéprávnosti, musí mít souhlas opatrovníka
- dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti.
o 1/4 pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle = falcidiánská
kvarta
o Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto 1/4, může tak učinit závětí
- DS zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti – pokud však závěť nebo darovací
smlouva v rozporu, lze se dovolat neúčinnosti
o Není-li ujednáno něco jiného, nemůže strana povolaná za dědice převést své právo na jinou osobu
o lze i mezi manželi, rozvodem se ale neruší práva a povinnosti, ledaže DS určí něco jiného
Závěť
- odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na
pozůstalosti, případně odkaz
- právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele
o zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou
o zůstavitel musí svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn
- formy závěti
o závěť pořízená soukromou listinou (napsaná X nenapsaná vlastní rukou zůstavitele)
o závěť pořízená veřejnou listinou
o závěť s úlevami (privilegovaná)
Zákon
- dědění na základě zákonné posloupnosti
- nejslabší dědický titul
- dochází v případě, kdy nedojde k dědění dle jiných dědických titulů

A.25) Předpoklady dědění

Úvod
- čl. 11 /1 Listiny: Každá má právo vlastnit majetek; VP všech vlastníků má stejný obsah a ochrnu; dědění se zaručuje
o vyjadřuje sepjetí práva vlastnického a dědického; každý mocenský zásah do VP se nutně projeví i v DP
o ESLP: dědické právo je přirozeným důsledkem vlastnické svobody
- Zvláštní povaha dědického p. – propojení práva vlastnického s právem rodinným i právem smluvním
- Platné dědické p. realizuje princip autonomie vůle (testamentární svoboda)
Předpoklady dědění
- Aby mohlo dojít k přechodu majetku ze zůstavitele na dědice, musí být splněny následující předpoklady:
o smrt zůstavitele
o existence dědictví
o způsobilý dědic
o dědický titul – viz otázka A.24
o (+Neodmítnutí)
Smrt zůstavitele
- smrtí zůstavitele vzniká dědické právo v subjektivním smyslu (= právo dědictví); dědické právo dospěje
- smrtí zůstavitele nabývá pravý dědic dědictví (nabývá vlastnické p. k dědictví)
o pravý dědic = takový dědic, kterému soud potvrdí, že dědictví nabyl
- dědic vstupuje do p&p, jejichž nositelem byl předtím zůstavitel
- dědické právo je absolutní a působí erga omnes
- smrt se prokazuje úmrtním listem nebo prohlášení za mrtvého rozhodnutím soudu
- Není-li jisto, kdo z více zemřelých přežil druhou osobu, má se zato, že osoby zemřely současně – nejsou po sobě povoláni
za dědice
- okamžik, kdy dědické právo dospěje, může záležet na dalších skutečnostech
o např. závislost na splnění podmínky, doložením času nebo na povolání svěřenského nástupce
Existence dědictví
- pozůstalost (pozůstalostní jmění) = soubor majetkových p&p zůstavitele k okamžiku jeho smrti, kromě těch, o nichž
platí něco jiného (aktiva i pasiva); jde o to, co zůstavitel po své smrti (objektivně) zůstavil (zanechal)
o nejde ale o souhrn všech majetkových p&p zůstavitele; pozůstalost relevantní pro dědické právo je užší soubor
§ některé p&p na dědice nepřecházejí vůbec (resp. jen za splnění urč. podmínek)
o Některá majetková p&p smrtí zanikají – taková, která jsou ze své podstaty spojena s konkrétním člověkem,
jsou nepřevoditelná
§ právo na výživné; pov. poskytovat výživné; smluvní zástupce; zhotovení díla odborníkem; pojištění
osoby; právo na výměnek, oprávněný z osobní služebnosti etc.

73
 o Právo na ochranu osobnosti také zaniká
§ X osobám blízkým vzniká vlastní právo na ochranu osobnosti zemřelého člověka
o POZOR - p&p, která sice jsou vázaná výlučně na zůstavitele, budou součástí pozůstalosti, pokud:
§ Povinnost byla ještě za života zůstavitele uznána jako dluh (ať už uznal dlužník nebo zůstavitel – ve
druhém případě je součástí pozůstalosti dluh)
§ Zůstavitel právo uplatnil u OVM – jde zejm. o práva spojená s osobností člověka
- dědictví = pozůstalost ve vztahu ke konkrétnímu dědici

Způsobilý dědic
- dědicem může být ten, kdo je v době zůstavitelovy smrti naživu
- FO (i nasciturus – fikce jeho narození spojena s rozhodnutím o tom, zda přijetí dědictví vyhovuje jeho zájmům)
- PO (i dosud neexistující – ale podmínka vzniku do 1 roku); stát je dědicem výhradně na základě pořízení pro případ smrti
(ale mnohem častěji případy odúmrti – zde se uplatňuje fikce dědice, totiž stát pouze vystupuje, jako by dědicem byl)
- Dědická způsobilost (u FO dědická způsobilost vzniká narozením, zaniká smrtí)
o Absolutní nezpůsobilost – uplatnění objektivních aspektů
§ v době smrti zůstavitele je živý - nezemřel před zůstavitelem
o Relativní nezpůsobilost - uplatnění subjektivních aspektů; uvažuje se vztah zůstavitele a dědice
§ incapacitas (dědická nehodnost), člověk se může stát dědicky nezpůsobilým, tj. hledí se na něj, jako
by se nedožil smrti zůstavitele (stanoveny zákonné důvody)
§ je to následek závažného poklesu dané osoby (smysl – vyloučit z dědění osobu, kt. se dopustila
jednání, které je neslučitelné s morálkou / dobrými mravy / zásadou spravedlnosti
§ uplatnění - každý, kdo má zájem na vyloučení nezpůsobilého dědice z dědění
§ ale je možné prominutí zůstavitele
§ důvody dědické nezpůsobilosti:
• 1) čin povahy úmyslného TČ proti zůstaviteli / jeho předku / potomku / manželu
• tzn. nemusí jít nutně o TČ, ale i protiprávní jednání vykazující jeho znaky (např.
nepříčetnost, promlčení, nízký věk)
• 2) zavrženíhodný činu proti zůstavitelově poslední vůli => lze prominout (nutno výslovně)
• Demonstrativní výčet takových činů – např. lstivé svedení zůstavitele, zfalšování
/ úmyslné zničení / poslední vůle, donucení k projevu poslední vůle…
• Pojem „poslední vůle“ – nutno vykládat extenzivně (nejen závěť, DS a dovětek,
ale jakékoliv PJ, které je projevem vůle zůstavitele týkající se toho, jak bude po
jeho smrti naloženo s jeho majetkem; př. manželská smlouva (§ 718/2),
prohlášení o vydědění, povolání správce pozůstalosti, smlouva o zřeknutí se d.p)
• 3) ke dni smrti probíhá řízení o rozvodu z důvodu domácího násilí proti zůstaviteli
• U dědění ze zákona (X může dědit ze závěti) (§ 1482/1)
• Vyloučení i pro potomky manžela
• 4) zbavení rodičovské odpovědnosti vůči dítěti jakožto zůstaviteli
• Zbavení r. odpovědnosti pro její zneužívání nebo zanedbávání; opět se týká
pouze zákonné posloupnosti (§ 1482/2)
• Potomek nezpůsobilého dědice (rodiče) nastupuje na jeho místo, a to i když
vyloučený přežije zůstavitele
o ROZDÍL oproti vydědění – u vydědění je nutný projev vůle zůstavitele X (ne)způsobilost se zjišťuje ex offo;
vydědit lze jen nepominutelného dědice

Zřeknutí se dědického práva

- Subjektivního dědického práva se lze ještě před jeho vznikem zříci
- Jde o dvoustranné PJ => smlouva o zřeknutí se dědického práva (forma veřejné listiny)
o Potenciální dědic + zůstavitel uzavřou za zůstavitelova života
o Lze se zříci celého budoucího dědického práva / jeho části
o Úplatná (tzv. vybytí) / bezúplatná
o Jde o smlouvu inter vivos – podléhá obecnému režimu smluv
o Nebrání, aby zůstavitel (po jejím uzavření) povolal za dědice opět tohoto dědice, který se zřekl
- Účel: uspořádání majetkových poměrů zůstavitele již za života, prevence případných sporů mezi dědici
- Význam i pro případnou kolaci (aby se v budoucnu nemuselo započítávat na povinný díl)
- Má logicky smysl jen u dědiců ze zákonné posloupnosti
- Následky pro toho, kdo se zřekl dědického práva:
o nemá status dědice
o není povinen hradit dluhy zůstavitele
o není účastníkem řízení o pozůstalosti
o nemá právo na povinný díl (X naopak to neplatí – zřekne-li se pouze práva na povinný díl, nezříká se tím
subjektivního dědického práva)
- i když nemá právo na povinný díl, při výpočtu povinných dílů ostatních dědiců se k němu přihlíží (§ 1645)

74
- nedědí ani jeho potomci (ledaže to sjednali ve smlouvě jinak)
o neboť se tradičně mlčky předpokládá, že kdo se zřekl, dostane od zůstavitele jiné plnění (tzv. vybytí), z něhož
mají prospěch i jeho potomci
- d. p. se lze zříci i ve prospěch jiné osoby -> právní následky pouze, pokud se tato osoba stane dědicem
- tradičně se mlčky předpokládá, že kdo se zřekl, dostane od zůstavitele jiné plnění (tzv. vybytí) , z něhož mají prospěch i
jeho potomci

Odmítnutí dědictví
- jednostranné PJ – výslovné prohlášení o odmítnutí dědictví předpokládaného dědice vůči soudu
o lhůta do 1 měsíce (žijící v zahraničí 3 měsíce) od vyrozumění soudu o právu odmítnout
o způsoby: ústně do protokolu před soudem / písemným prohlášením
o nepominutelný dědic může zvolit, zda odmítne:
§ a) dědictví jako celek
§ b) dědictví s výhradou povinného dílu (pak mu zůstane právo na jeho povinný díl)
• výhradu musí učinit výslovně (jinak se odmítnutí vztahuje i na povinný díl)
- je neodvolatelné a univerzální (vztahuje se na dědění jako takové – bez ohledu na dědický titul)
- důvodem je nejčastěji předlužená pozůstalost (částečné řešení – výhrada soupisu, ale dědictví také může být zatíženo
příkazy, odkazy atd., k jejichž splnění je dědic povinen)
- právní následky
o hledí se na něj, jako by dědictví nikdy nenabyl – fikce (i když vzniklo smrtí zůstavitele)
o jakékoliv omezení či nařízení, která zůstavitel dědicovi uložil, přecházejí spolu s pozůstalostí na osoby, které
dědí místo něj (X nařídí-li zůstavitel něco konkrétní osobě a ta odmítne – zůstane nesplněno)
- odmítnutí zástupcem – někdy lze
o zákonný zástupce a opatrovník - se souhlasem soudu; střet zájmů – jmenován kolizní opatrovník
o zmocněnec – pouze pokud je výslovně oprávněn v plné moci
- přechod práva odmítnout dědictví – situace, kdy předpokládaný dědic zemře před uplynutím lhůty pro odmítnutí - právo
odmítnout dědictví přejde na jeho dědice (tomu pak běží 2 lhůty pro 2 odmítnutí, přičemž ta první neskončí dříve než ta
pro odmítnutí dědictví po druhém zůstaviteli)
- případy, kdy dědictví nelze odmítnout:
o stát, pokud nabyde dědictví jako odúmrť
o dědic je omezen v právu disponovat svým majetkem (př. zajištění majetku z TŘ)
o odmítnutí bylo učiněno v úmyslu zmařit uspokojení pohledávky zůstavitelova věřitele (ten může podat odpůrčí žalobu)
o na majetek dědice byl prohlášen konkurz / schváleno oddlužení
- procesní otázky řeší ZŘS
o vyrozumění dědice o dědickém právu s poučením, že může odmítnout (§ 164 – 167 ZŘS)
o pak je odpovědností samotného dědice, aby si udělal představu o pozůstalosti a zvážil, zda ne/odmítnout
(neodvolatelnost a univerzalita odmítnutí – pokud se např. objeví po odmítnutí nový dědický titul, který mu
svědčí, má smůlu)
o lhůta 1 měsíc – nelze prominout, výjimečně lze prodloužit na zákl. žádosti došlé soudu před marným uplynutím

Vzdání se dědictví
- Dědic, který neodmítl, se může vzdát dědictví ve prospěch druhého dědice/ů (obmyšlený dědic), a to prohlášením před
soudem v řízení o dědictví (ale není třeba souhlasu soudu ani ostatních dědiců)
- Jednostranné PJ - prohlášení, jímž se dědic odříká svého podílu na pozůstalosti (resp. ho pozbývá) a druhý dědic tento
podíl přijímá (souhlasem druhého dědice PJ nabývá účinnosti)
o Pokud obmyšlený dědic nesouhlasí, ke vzdání se nepřihlíží (zdánlivost)
o Vzdát se může dědic smluvní, závěťní i zákonný
- Kdy? Mezi marným uplynutím lhůty pro odmítnutí dědictví a PM rozhodnutí v řízení o pozůstalosti (nebo uzavřením
dohody dědiců)
- Nepominutelný dědic – pokud se vzdává dědictví, vzdává se také práva na povinný díl s účinky i pro své potomky
o Nelze se vzdát pouze d. p. jako celku nebo pouze p. na povinný díl jako u odmítnutí
- Není univerzální – lze se vzdát jen podílu na pozůstalosti; dědic se vzdává jen podílu z určitého titulu, nikoliv dědického
práva! Proto kdyby se např. následně objevil další (silnější) dědický titul, mohl by své právo využít
- Odpovědnost za dluhy zůstavitele – dědic, který se vzdal + obmyšlený dědic è zavázáni plnit dluhy zůstavitele solidárně
(X výhrada soupisu)

A.26) Závěť (pojem, formy, kodicil, nepominutelný dědic a jeho ochrana)

Obecně o pořízení pro případ smrti
- Pokud člověk chce využít testovací svobody, musí pro případ své smrti (mortis causa) právně jednat, a to zákonem
stanoveným způsobem; pořízení pro případ smrti = PJ, kterým člověk pořizuje pro případ své smrti:
- Pořízení pro případ smrti v užším smyslu:
o závěť

75
 o dědická smlouva
o dovětek (kodicil)
- X pořízení pro případ smrti v širším smyslu: + darování pro případ smrti (donatio mortis causa)
- Společné: jde o osobní PJ = nelze činit zastoupení !!!
- Žádným pořízením nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice (X vydědění, zřeknutí se)
o Pokud pořízení nepo. dědice opomíjí, náleží mu jen povinný díl (pořízení tedy není neplatné, jediným
následkem je, že nepo. dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, ale pouze právo na peněžitou částku
odpovídající jeho povinnému dílu; pozor: v tomto případě nemá postavení dědice a neodpovídá za dluhy, které
jsou součástí pozůstalosti)
Závěť
- Jednostranný, osobní, neadresovaný a kdykoliv změnitelný i odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své
smrti osobně zanechává (zůstavuje) jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti (případně i odkaz)
- Vrcholný projev zásady autonomie vůle (testovací svoboda) - omezena právem nepominutelných dědiců na povinný díl
- Neadresované PJ – perfektní již vyhotovením se všemi náležitostmi
- Zůstavitel může podíl určit zlomkem, procentem nebo přidělením jednotlivých věcí konkrétním osobám
- Tzv. negativní závěť – určitou osobu z dědické posloupnosti vylučuje (může jít jak o dědice nepominutelného – toho
vylučuje z p. na povinný díl v případě vydědění, tak o „obyčejného“ dědice – toho vylučuje z intestátní posloupnosti)
- Za dědice lze povolat: FO (vč. nascitura), PO (i ještě neexistující; některé PO lze závětí zřídit – nadace, nadační fond,
ústav), skupinu osob bez bližšího určení
- Pořizovací způsobilost = schopnost pořídit závěť
o Vázána na svéprávnost (jinak absolutní neplatnost)
o Výjimky:
§ ne plně svéprávná osoba, které je mu 15+ let, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce
formou VL
§ osoba s omezenou svéprávností může v záležitostech, na které se omezení vztahuje, pořizovat
formou VL
§ osoba s omezenou svéprávností, která se ale uzdravila do té míry, že je schopna projevit svou vůli,
smí pořídit v jakékoliv formě
§ osoba s omezenou svéprávností pro chorobnou závislost (gambler, drogy), která je závažnou duševní
poruchou - smí pořizovat v jakékoliv formě, ale max. o ½ pozůstalosti
• X výjimka - pokud by dědil stát, tak smí pořídit o celé pozůstalosti
- Formy závěti
o kromě privilegovaných je vždy písemná
o 1) závěť pořízená soukromou listinou
§ holografní – vlastní rukou psaná a vlastní rukou podepsaná, výslovné označení „závěť“, bez svědků
§ alografní – sepsal zůstavitel, ale jinak než vlastnoručně (př. na počítači nebo někým jiným)
• prostá – podepsaná vlastní rukou + před 2 svědky prohlásit, že jde o jeho poslední vůli
(svědci podepíšou a přiloží svědeckou doložku = údaje, dle nichž je lze zjistit)
• speciální - smyslově postižený zůstavitel + před 3 svědky (event. i dalšími osobami –
tlumočníky, pisatel, předčítač – ti mohou být svědci i třetí osoby, taky podepisují)
• nevidomí: 3 svědci, jeden z nich, který závěť nepsal, ji přečte nahlas a zůstavitel
potvrdí
• smyslové postižení, nemůže-li číst nebo psát (kromě nevidomých, např.
senzomotorické poruchy po mrtvici): 3 svědci, zvláštní způsob tlumočení, který
zůstavitel zvolí, a to svědkem, který závěť nepsal
• zůstavitel musí podepsat (nemůže-li psát –> učiní na listině vlastní znamení, ke
kterému svědek připíše zůstavitelovo jméno, není-li schopen učinit znamení –
nutná forma VL)
o 2) závěť pořízená veřejnou listinou = notářský zápis
§ osoby negramotné (zdravé, ale neumí číst a psát)
§ nesvéprávný, který dovršil 15 let
§ omezený na svéprávnosti v záležitosti, na kterou se omezení vztahuje
§ zůstavitel pořizuje ve prospěch zaměstnance zdravotnického / soc. zařízení, v jehož péči se nachází
§ závětí se zakládá nadace / ústav / svěřenský fond
o 3) závěť s úlevami (privilegovaná) – za mimořádných okolností se zůstaviteli dává možnost platně pořídit, a to
za benevolentnějších podmínek; nevyžaduje písemnou formu, časově omezená
§ Znaky:
• Platnost není neomezená (a netrvá stejně dlouho) – doba omezující platnost ale začne
běžet až v moment, kdy má zůst. možnost pořídit ve formě VL
• Nižší požadavky na svědky (i nesvéprávní nad 15 a osoby omezené na sv.)
• BZO předány notáři
• b), c), d) se považují za VL, pokud (i) osoba, která záznam pořídila, jej před 2 svědky
podepsala + zůstaviteli přečetla, (ii) zůstavitel potvrdil, že jde o jeho poslední vůli

76
 § Případy taxativně stanovené zákonem:
§ a) Ústní forma před 3 současně přítomnými svědky
• zůstavitel v bezprostředním ohrožení života / účasten mimořádné události, kdy je
ochromen společenský styk (př. onemocnění, úraz, havárie, povodeň)
• úleva: ústní pořízení; 2 týdny platnost
§ b) Záznam závěti starostou obce za přítomnosti 2 svědků
• důvodná obava, že zůstavitel zemře dříve, než stihne pořídit veř. listinou (může jít o stejné
situace jako a) – povodeň, požár, infarkt) – starosta přečte, zůstavitel potvrdí
• pozbývá platnosti uplynutím 3 měsíců
§ c) Závěť na palubě lodi nebo letadla
• vážný důvod na straně zůstavitele
• kapitán lodi plující pod vlajkou ČR / kapitán letadla zapsaného v leteckém rejstříku ČR závěť
zaznamená v přítomnosti 2 svědků; platnost 3 měsíce
§ d) Vojenská závěť
• při účasti v ozbrojeném konfliktu a při vojenských operacích – poslední vůli vojáka může
zaznamenat vojenský velitel / jiný voják v hodnosti důstojníka a vyšší -> předá MO ČR
• 2 svědci, platnost 3 měsíce
- Náležitosti závěti
o Obsahu:
§ Obligatorní: povolání dědice a popř. určení jeho podílu na pozůstalosti
§ Fakultativní: např. zřízení odkazu, náhradník, podmínka, negativní závěť, prohlášení o vydědění,
založit PO…
o Vůle: platí obecná úprava PJ (svobodná, vážná, prosta omylu, určitá a srozumitelná)
- Výklad (§ 1494) - speciální pravidla (nelze vykládat dle toho, jak se jeví dědicům – jde o neadresované PJ)
o Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle
jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy jiný vlastní smysl
o Zůstavitel může za účelem výkladu či objasnění závěti odkázat na obsah jiné listiny – pokud tato má náležitosti
závěti, má stejné účinky jako závěť (tzv. mystický testament) / pokud nemá – jen vysvětlení
- Rozdělení pozůstalosti v závěti
o Zůstavitel může pořídit o celé pozůstalosti (ale omezení – zejm. nepominutelní dědicové)
o Nevyčerpá-li celou pozůstalost -> zbylá část dle intestátu
§ X pokud sice nevyčerpá celou pozůstalost, ale jen zřejmě na něco zapomněl, něco přehlédl (na
několik ks majetku) – intestát se neuplatní
o Povolání dědiců –> určením podílů X bez; lze i kombinovat (někteří mají podíly a někteří ne – těm bez podílu
připadne zbylá část rovným dílem)
o Vyčerpá-li celou pozůstalost určenými podíly, ale ve prospěch dědice povolaného bez podílu nic nezbyde –
srazí se to pro něj poměrně z podílů ostatních
- Uvolněný podíl, přirůstání podílu (akrescence)
o Situace, kdy některý ze závětních dědiců podíl nenabyl = je uvolněný; přiroste jinému závětnímu dědici (ale jen
jsou-li povolání rovným dílem nebo bez určení podílu); teprve pokud takový není -> intestát
o Jde o projev přednosti dědění ze závěti před děděním na základě zákona
- Náhradnictví a svěřenské nástupnictví – pro případ, že dědic nechce / nemůže dědit
o Obecné náhradnictví – povolání náhradního dědice (substitut) pro případ, že povolaný dědic (institut)
z jakéhokoliv důvodu dědictví nenabude (zemře, odmítne, nezpůsobilý)
o Svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce) = zůstavitelem nařízené nástupnictví – zavazuje dědice,
který dědictví přijal (přední dědic – institut), aby přenechal to, co nabyl, jiné osobě (svěřenský nástupce; zadní
dědic - substitut) jako dalšímu dědici poté, co nastane událost určená v PPPS
§ Např. zůstavitel povolá (předního) dědice s tím, že po smrti tohoto dědice / po uplynutí urč. času /
po splnění jiné podmínky – přejde to, co mu bylo (dočasně) přenecháno, na zadního dědice
§ Co když přední dědic nedědí (třeba zemře)? -> zadní dědic nastoupí jako náhradník a stane se
dědicem bez omezení zatěžujících předního dědice
§ Zaniká nejpozději uplynutím 100 let od smrti zůstavitele
- Vedlejší doložky v závěti = podmínka, doložka času, příkaz
o V širším smyslu navíc povolání vykonavatele nebo správce pozůstalosti
o Sankce zdánlivosti, pokud: zřejmě směřuje jen k obtěžování dědice; zjevně odporuje veř. pořádku, je
nesrozumitelná, ukládá, aby dědic uzavřel manželství nebo se rozvedl
o Podmínka - nabytí dědictví / trvaní dědického práva je podmíněno splněním určité skutečnosti (právní nebo
faktická událost, právní nebo faktické jednání) – vždy prvek nejistoty
§ Odkládací (suspenzivní) – nabyde pozůst. až po splnění podm. -> fikcí se zakládá ex lege svěřenské
nástupnictví (dědí přední dědic; dědic povolaný s podmínkou je svěř. nástupcem)
§ Rozvazovací (rezolutivní) – dědické právo zanikne splněním podm. (zde je naopak dědic povolaný s podm.
předním dědicem)
o Doložka času – zůstavitel určí, že dědic má nabýt děd. právo jen na urč. dobu, popř. je má nabýt později

77
 § není zde prvek nejistoty, vždy spojeno s událostí, kt. v budoucnu musí nastat (X podmínka)
o Příkaz (modus) – nařízení dědici, aby se zanechaným majetkem urč. způsobem nakládal / aby něco vykonal /
aby něco opominul (X pokud nařídí, aby něco vydal, jde o odkaz)
§ Posuzuje se jako rozvazovací podmínka (pokud nesplní, ztrácí právo na dědictví)
- Vykonavatel závěti (lze ho povolat závětí) – FO / PO; může jít o rodinného příslušníka, advokáta, notář…
o Je účastníkem řízení o pozůstalosti – dbá s péčí řádného hospodáře o splnění zůstavitelovy poslední vůle
o Legitimován k podání žalob, kterými plní zůstavitelem mu dané úkoly
o Hájí před soudem platnost závěti, namítá nezpůsobilost dědice, vydává prohlášení o splnění odkazu
o Vykonává správu dědictví, pokud není povolán správce pozůstalosti
o Funkci nemusí přijmout a může kdykoliv odstoupit
- Správce pozůstalosti (lze ho povolat závětí / dodatkem - formou veř. listiny), jsou-li pro to vážné důvody, může ho
jmenovat soud; mohou jím být stejné osoby jako u vykonavatele
o Řídí se pokyny vykonavatele (pokud byl povolán) – jejich vztah dle ust. o příkazu
o Činnost: směřuje k zachování pozůstalosti, popř. k uhrazení dluhů
o Prostá správa majetku (přesah jen se souhlasem dědiců)
o Může kdykoliv odstoupit
- Zrušení závěti
o Právo kdykoliv zrušit – celou nebo jen část
o Způsoby:
§ Odvolání
• Výslovné
• Mlčky – zničením listiny (roztržení, přeškrtnutí podpisu) x NE, pokud zničí neúmyslně / zničí
někdo jiný
• Vydáním závěti pořízené ve formě notářského zápisu zůstaviteli (na žádost)
§ Pořízením pozdější závěti – dřívější se ručí v rozsahu, ve kterém odporuje pozdější
• Může jakoukoliv formou (bez ohledu na to, v jaké formě byla ta předchozí)
• závěť zrušena i pozdější dědickou smlouvou (opět jen pokud vedle sebe nemohou obstát)
• „obživnutí“ starší závěti, pokud pozdější zruší – vyvr. domněnka její platnosti a fikci její
existence
- Neplatnost závěti
o Celková: není zřejmé datum pořízení a je více závětí, které si odporují nebo závisí pr. účinky na datu
o Částečná: Omyl zůstavitele. Podstatný omyl zůstavitele způsobuje neplatnost ustanovení závěti
§ Podstatný: v osobě, které se něco zůstavuje / podílu či věci, které se zůstavují /podstatných
vlastnostech , je-li zřejmé, že by tak zůstavitel neučinil

Dovětek (kodicil)
- PJ jednostranné, odvolatelné a neadresované; není dědickým titulem (neboť nepovolává dědice)
- zůstavitel jím může zřídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, doložit čas či uložit příkaz, popř. povolat
správce pozůstalosti
- Oproti závěti nesmí povolávat dědice (=> to by šlo o závěť, nikoliv o dodatek)
- Pokud není jednoznačné, zda jde o závěť nebo dovětek (zejm. jsou-li tam majetkové kusy vyjmenovány jednotlivě) –
rozhodující bude zůstavitelova vůle
- Dělení
o Dovětek testamentární – pojí se k určité závěti (ať už součástí nebo vedle ní)
o Dovětek intestátní – pořízen samostatně, aniž je pořízena závěť
- Ve všech případech, kdy OZ zmiňuje možnost zřízení / změny nějakého práva PPPS, lze tak učinit i dovětkem
- Pro pořízení platí stejná pravidla jako pro závěť (forma, pořizovací způsobilost, výkladová pravidla)

Nepominutelný dědic a jeho ochrana

- Viz otázka A.29)

A.27) Dědická smlouva

Dědická smlouva
- = dvoustranné právní jednání, kterým zůstavitel povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu (která není stranou
smlouvy9) za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá (vyslovuje s tím souhlas)
- Zahrnuje prvek testamentární (povolání dědice) + prvek smluvní (kontraktuální) => nemůže být jednostranně změněna
nebo zrušena
- nejsilnější dědický titul, nutno pořídit ve formě veřejné listiny
o strany mohou v DS vyloučit právo dědice odmítnout dědictví

9 Např. sourozenci uzavřou DS – povolají se za dědice navzájem s tím, že po smrti přeživšího sourozence připadne dědictví jejich bratranci

78
 o v případě sporu mezi dědicem povolaným DS (nepopřenou co do pravosti) X dědicem ze závěti nebo ze zákona => žalobu
proti smluvnímu dědici musí podat vždy dědic se slabším titulem, než je DS
Strany DS
- zůstavitel
o musí být zletilý a plně svéprávný, pokud omezen ve svéprávnosti, musí mít souhlas opatrovníka
- smluvní dědic / smluvní odkazovník
- změna a zrušení lze jen osobním jednáním, nelze na základě zastoupení => vylučuje to PO !!! (nesmí uzavírat)
Práva a povinnosti stran
- Zůstavitel povolává dědice k pozůstalosti (nikoliv k majetku, který má ke dni uzavření smlouvy)
- DS zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti
o smluvnímu dědici má připadnout to, co po zůstavitelově smrti z majetku zbyde – pokud však je tu však závěť nebo
darovací smlouva, která je v rozporu s DS, lze se dovolat neúčinnosti (§ 1588/2)
- Smluvní dědic nemůže převést své právo na jinou osobu (ledaže je ujednáno, že může)
- Smluvní dědic může dědictví odmítnout (ledaže to DS vylučuje); může se ho však vždy vzdát
- Majetek zůstavitele lze převést na smluvního dědice již za života zůstavitele, pokud se na tom strany dohodnou
o Převodní smlouva musí mít formu veřejné listiny (většinou obsahuje soupis převáděného majetku)
o Nepřevede-li zůstavitel všechen svůj majetek / získá-li po převodu další majetek, vztahuje se DS jen na majetek
takto sepsaný (ledaže bylo ujednáno něco jiného)
o Uskutečnilo-li se odevzdání ještě za života, přecházejí p&p z DS na dědice smluvního dědice (ledaže bylo ujednáno
něco jiného) (§ 1589)
Omezení dispoziční volnosti zůstavitele (rozsah DS)
- dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti – max. o ¾ její hodnoty
o ¼ pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit zvlášť (ale může i ve prospěch smluvního dědice)
= falcidiánská kvarta
o Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí
Dědická smlouva mezi manželi (zvláštní ustanovení)
- buď jedna strana povolává druhou, nebo se povolávají navzájem
- mohou pro případ vzniku manželství uzavřít i snoubenci, ale smlouva se stane účinnou až vznikem manželství
- platí obdobně i pro registrované partnery (§ 3020)
- i smlouva, kterou manželé uspořádávají své majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí, se považuje (fikce)
za DS, pokud má její náležitosti
- rozvodem se ale neruší práva a povinnosti (ledaže DS určí něco jiného)
- po rozvodu se lze domáhat, aby dědickou smlouvu zrušil soud
o soud návrhu nevyhoví, směřuje-li proti tomu, kdo nezapříčinil rozvrat manželství a s rozvodem nesouhlasil
Neplatnost DS a její konverze
- DS neplatná z důvodů vypočtených v § 1591
o nedostatek formy
o nedostatek způsobilosti zůstavitele
o bylo pořízeno o celé pozůstalosti
o nevyhovuje ust. o smlouvách dle části IV. OZ
- Neplatná DS však může obstát jako platná závěť, má-li všechny náležitosti závěti
Zrušení dědické smlouvy
- Dohodou (forma veřejné listiny)
- Pořízením závěti (k účinnosti zrušení se vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veřejné listiny)
- DS mezi manžely
o Prohlášením manželství za neplatné
o Rozvod manželství – pouze bylo-li ujednáno (příp. může zrušit soud – viz výše)

A.28) Odkaz (pojem, druhy)

Pojem
- Odkaz (legatum) = PJ zůstavitele, jímž nařizuje svému dědici či odkazníkovi, aby vydal určitou věc odkazníkovi nebo aby
v jeho prospěch zřídil určité právo
o právo na odkaz – zřizuje se PPPS X nabývá se smrtí
- Def. OZ: pohledávka odkazovníka na vydání určité věci / zřízení určitého práva
- Předmět odkazu = majetková hodnota, kterou má odkazovník dostat; primárním předmětem je vždy konání (dare,
facere), nebo nekonání (omittere, pati) dědice či odkazovníka
o Může jím být vše, co je obchodovatelné (ale vždy možné + dovolené)
§ hmotná věc – např. čajový servis, obnos peněz, obraz
§ právo – např. užívací právo, služebnost, reálné břemeno
§ jiná majetková hodnota – např. prominutí dluhu, stipendium, výpomoc, prodloužení lhůty ke splnění
urč. pov.

79
- Rozdíly oproti dědickému právu => odkaz není dědickým titulem (pr. důvodem vzniku děd. práva); nezakládá univerzální
sukcesi, nedochází k povolání k celé pozůstalosti, popř. podílu na ní
o odkazovník tedy
§ není dědicem, nevstupuje do p&p zůstavitele (nenese tedy ani odp. za dluhy)
§ je toliko v pozici věřitele vůči dědici
§ uplatňuje svou pohledávku přímo u dědice – bez soudní ingerence, není účastníkem děd. řízení
o výjimka – jediná situace, kdy bude odkazovník dědicem => pokud zůstavitel nezanechá PPPS a není ani žádný
zákonný dědic – pak se stane dědicem odkazovník (je-li)
- Předpoklady platnosti odkazu
o pořizovací způsobilost zůstavitele => jako u závěti (X odkaz malé hodnoty – každý)
o existence způsobilého odkazovníka
o existence způsobilého předmětu odkazu
- Náhradnictví při odkazech = náhradnictví či svěřenské nástupnictví, podobně jako u dědictví
Subjekty odkazu
- Odkazovník (legatář; oprávněný z odkazu)
o jen osoba způsobilá dědit (x incapacitas)
o může jím být i některý ze spoludědiců (tzv. přednostní odkaz, praelegat)
o může to být ale i skupina blíže neurčených osob
§ které tvoří skupinu se společným znakem (zaměstnanci, spolužáci, společníci v OK)
§ které nelze identifikovat (sirotci, bezdomovci) => obec, kde měl zůst. poslední bydliště
- Dědic, popř. jiný odkazovník (oneratus; osoba obtížená odkazem)
o vždy jen ten, kdo obdrží z pozůstalosti majetkový prospěch
o Odkazy připadají k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů, a to i pokud byla odkázána věc náležející
jednomu ze spoludědiců (X zůstavitel ale může zvlášť přikázat splnění odkazu jednotlivému spoludědici /
odkazovníku)
o Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň ¼ odkazy nezatížená (falcidiánská kvarta)
§ Tzn. dědic má právo, aby mu po odečtení hodnoty odkazů, kt. je povinen splnit, zbyla z jeho děd.
podílu čistá ¼ z celkové ceny jím nabytého dědictví – POZOR – toto právo má ale jen v případě, že
uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti !!!
• Pokud neuplatnil, bude za splnění odkazů odpovídat neomezeně
§ Zatíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu tak, aby mu zůstala ¼ (§
1598)
Nabytí odkazu a splatnost odkazu
- Právo na odkaz se zřizuje pořízením pro případ smrti; před smrtí zůst. je nepřevoditelné (po smrti v zásadě možné)
- Nabytí odkazu => odkazovník nabývá právo na odkaz pro sebe a pro své nástupce smrtí zůstavitele
o Lze i jindy, pokud stanovena podmínka nebo doložka času; odkaz lze odmítnout
- X od vzniku práva na odkaz nutno odlišovat dospělost tohoto práva = právo domáhat se vydání předmětu odkazu
o Den, který určí zůstavitel – neurčí-li, uplatní se úprava OZ
o Okamžitá splatnost (ihned po smrti zůstavitele) – odkazy jednotlivých věcí; odkazy menších odměn pro
zaměstnance; veřejně prospěšné a dobročinné odkazy
o Splatnost jeden rok po smrti zůst. - všechny ostatní odkazy mají
- Odkazovník má právo odkaz odmítnout – způsobem, kt. je třeba k odmítnutí dědictví, tj. výslovným prohlášením vůči
soudu
o Pokud odmítne + nenabude ho náhradník + nedojde k akrescenci (přirůstání) ostatním spoluodkazovníkům =>
vzniká uvolněný odkaz
§ Právo na odkaz a povinnost jej splnit zanikne; na odkazovníka se hledí, jako by právo na odkaz nikdy
nenabyl; předmět odkazu připadne do aktiv pozůstalosti
- Odlišuj osobu obtíženou odkazem X osobu, která je povinna vydat konkrétní předmět odkazu = ten, kdo spravuje
pozůstalost (správce nebo vykonavatel pozůstalosti)
- Právo na zajištění – v zákonem stanov. případech má odkazovník právo na poskytnutí dostatečné jistoty od dědice
- Soud potvrdí dědicům nabytí pozůstalosti až poté, co mu bude prokázáno, že byly všem odkazovníkům podány zprávy o
odkazech / splněny odkazy splatné ihned
Zřízení, změna a odvolání odkazu
- Zřízení
o může zřídit osoba způsobilá pořizovat závěť
o lze zásadně zřídit jen pořízením pro případ smrti
§ je nutné dobře rozlišit, komu v PPPS zůstavuji X komu odkazuji – problematické – laická veřejnost
zaměňuje (v případě nejasností bude rozhodná vůle zlstavitele)
o zvláštním případem odkazu je darování pro případ smrti (tj. závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije)
v případě, že se dárce současně nevzdal práva dar odvolat (donatio mortis causa)
§ tento druh darování se považuje za odkaz (= fikce)
o negativní určení = situace, kdy zůstavitel povolá dědice s tím, že ten nemá dědit konkrétní věc => jedná se o
odkaz zřízený zákonným dědicům (§ 1594/1)

80
- Změna - stejným způsobem jako zůst. odkaz nařídil, ho může také změnit, resp. odvolat (revokovat)
- Odvolání – odvolat odkaz může ale i jinými způsoby, aniž by nutně musela být revokována závěť
o => má se za to (vyvr. domněnka), že odkaz byl odvolán, jestliže zůstavitel
§ odkázanou věc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude (rozbil sošku, prodal motocykl),
§ odkázanou věc změní takovým způsobem, že to je již věc jiná (z látky ušil šaty), nebo
§ odkázanou pohledávku vymůže a vybere
o jako odvolání odkazu nutno posoudit i situaci, kdy zůst. ještě za života bezúplatně převede (daruje) předmět
odkazu odkazovníkovi (§ 1609)
Pododkaz (sublegát)
- odkazovníkovi zůstavitel nařídí, aby splnil další odkaz (ten náleží pododkazníkovi), tzn. obtíženým je odkazovník
- odkazovník má povinnost splnit další odkaz, i kdyby hodnota dalšího odkazu přesahovala hodnotu odkazu, této
povinnosti se odkazovník může zbavit pouze odmítnutím odkazu
- nenabude-li odkazovník odkaz (např. zemře dřív než zůstavitel) -> splní pododkaz ten, komu odkaz skutečně připadne
(této povinnosti se zprostí, přenechá-li odkaz, který mu připadl, osobě, které byl zřízen pododkaz – pododkazníkovi)
Přetížení pozůstalosti odkazy
- pokud pozůstalost
o nestačí na zaplacení všech dluhů + jiných pov. výdajů => pak dojde k poměrnému snížení odkazů
o stačí na úhradu pasiv, ale nestačí k vyřízení všech odkazů => zde zákon preferuje určité odkazy: přednostně
odkaz zaopatření, výchovy a výživy odkazovníka (+ ty ostatní se poměrně sníží)
Druhy odkazů
- 1) Odkaz určité věci (př. obraz, starožitný prsten, domácí mazlíček, pozemek, právo stavby)
o Pokud se v PPPS odkaz zopakuje víckrát, má odkazovník právo na vydání předmětu jen jednou
o Odkaz cizí věci – zdánlivost
o Nařídil-li zůstavitel, že cizí věc má být koupena a poskytnuta odkazovníku, avšak její vlastník ji nechce prodat
za obvyklou cenu, vyplatí se odkazovníku tato cena
o Pokud věc zastavena / jinak zatížena, přechází na odkazovníka i s těmito závadami
- 2) Odkaz věcí druhově určené - zastupitelné (př. peníze)
o Pokud se v PPPS odkaz zopakuje víckrát, má odkazovník právo na vydání předmětu tolikrát, kolikrát zmíněno
o Je-li takových věcí v pozůstalosti více, rozhodne osoba obtížená odkazem, která věc bude odkazovníkovi
vydána (musí však zvolit takovou věc, kterou odkazovník bude moci užívat)
o Pokud v pozůstalosti není, musí ji odkazovník pořídit
o Pokud v pozůstalosti sice je, ale v množství menším, než určuje odkaz, musí se odkazovník spokojit s tím, co
v pozůstalosti je
§ X odkaz peněz – musí se vyplatit vždy, ať už je v pozůstalosti hotovost k vyplacení, či nikoliv
- 3) Odkaz pohledávky = osoba obtížená ji postoupí na odkazovníka i s příslušenstvím a případným zajištěním
o Speciální případ – zůstavitel odkáže odkazovníkovi pohledávku, kterou má za ním – dědic ho splní tak,
odkazovníkovi (tedy dlužníkovi) vydá kvitanci
o Lze odkázat i soubor pohledávek (ty, co trvají ke dni smrti) – některé jsou ale ex lege vyňaty
- 4) Odkaz dluhu
o Případy, kdy je zůstavitel dlužníkem odkazovníka => zůstavitel odkáže dluh, tím pádem bude mít dědic
povinnost vůči odkazovníkovi dluh uznat a uhradit ho
o Zůstavitel může odkazem nařídit též prominutí dluhu (nebo prominutí zajištění dluhu, popř. prodloužení lhůty
k plnění) -> zároveň určí, jaký dluh se má odkazovníkovi prominout
Jiné možné dělení
Dle účelu odkazu – dobročinný, veřejně prospěšný…

A.29) Zákonná posloupnost. Povinný díl.

Zákonná posloupnost k pozůstalosti (nebo její části)
- Úprava – třetí část; díl 4 OZ (§ 1633 an.) – základem úprava dědických tříd + zvlášť upraveno d. právo státu
- Zákon je nejslabší dědický titul
- konstruována tak, aby co nejvíc odpovídala přirozeným rodinným a příbuzenským vztahům; cílem je hlavně zachování
majetku v rodině (zásada familiarizace) – protože se dá předpokládat, že se zaslouží o udržení a případně i rozmnožení
majetku
- individualistický + demokratický princip povolání dědiců = nezáleží na pohlaví ani pořadí narození (X aristokratický
princip)
- Uplatní se v případě, kdy nedojde k dědění dle (i) dědické smlouvy nebo (ii) podle závěti (subsidiární charakter)
- není-li zákonný dědic nebo nenabude-li dědictví
o 1. stanou se dědici odkazovníci (pokud jsou)
o 2. odúmrť – pokud žádný dědic; dědictví připadá státu – hledí se na něj, jako by byl zákonný dědic a nemá právo
dědictví odmítnout, má stejné postavení jako dědic, kterému ex lege svědčí výhrada soupisu (po jejím uplatnění je
odp. za dluhy omezena do výše ceny nabytého dědictví)
- Zákonný dědic může být jen FO (u státu zákon finguje jeho postavení)

81
- Dědické třídy (6)
o odpovídá systému parentel (tvořena osobami pocházejícími od společného předka, např. děti, vnuci a pravnuci
zůstavitele)
o doplněn systémem reprezentace (na místo toho, kdo nedědí, nastupují jeho děti)
o prvky systému graduace – dědí starší člen generace a vylučuje mladší (descendenty)
- 1. dědická třída
o Dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel (popř. reg. partner) => každý z nich stejným dílem; manžel v této třídě ale
nikdy nedědí sám (tzn. může v této třídě zdědit max. ½)
o Namísto dítěte, které z nějakého důvodu nedědilo (zemřelo, odmítlo) => nastupují právem reprezentace do
uvolněného podílu stejným dílem jeho děti, tj. vnuci zůstavitele (pokud ti nejsou, tak i vzdálenější potomci, tj. pravnuci
atd.; bližší potomci vylučují vždy vzdálenější – okruh descendentů není nijak omezen X omezená reprezentace ve 3. třídě)
o Osvojení zletilého – dědí po osvojiteli v 1. třídě, ale po nikom jiném z rodiny!
- 2. dědická třída – dědici této třídy povoláni, pokud nedědí žádné dítě zůstavitele
o Dědí manžel (popř. reg. partner), zůstavitelovi rodiče a osoby, kteří se zůstavitelem žily ve společné domácnosti
min. po dobu 1 roku před jeho smrtí a z toho důvodu pečovali o společnou domácnost / byli na zůstavitele odkázáni
svou výživou
§ Spolužijící osoba – předpoklady pro dědění jsou předmětem dokazování; nejde jen o druha / družku, může
jí být i např. sourozenec, který o zůst. pečoval
o Stejným dílem, ale manžel (popř. RP) zvýhodněn – musí dostat min. ½; ostatní rovnými díly
o Spolužijící osoba však nikdy nemůže v této třídě dědit sama
- 3. dědická třída
o Zůstavitelovi sourozenci (plnorodí i neplnorodí) a spolužijící osoby => stejným dílem
o Pokud nedědí sourozenec (zemřel, odmítl…) nastupují na jeho místo právem reprezentace jeho děti, tj. synovci a
neteře zůstavitele – jimi je nástupnictví ve 3. třídě ukončeno
o V této třídě může i všechno připadnout spolužijící osobě
- 4. dědická třída
o Stejným dílem prarodiče zůstavitele (projev zásady graduace)
o Tzn. max. 4 osoby a každá stejným dílem (př. má 3 zbývající prarodiče – každý 1/3)
- 5. dědická třída
o Prarodiče rodičů zůstavitele – prababičky a pradědové – nanejvýš 8 osob; 4 dvojice (2 z každé strany)
o Praprarodiče na každí straně se dělí rovným dílem o ½ dědictví
o Pokud nedědí jeden ze členů dvojice, připadne uvolněná 1/8 druhému členu dvojice Pokud nedědí dvojice na jedné
straně, připadnou její 2/8 druhé dvojici téže strany
o Pokud nedědí ani jedna dvojice téže strany, připadne dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém
se dělí o polovinu dědictví, které jim připadá přímo
- 6. dědická třída
o děti dětí sourozenců zůstavitele (praneteře, prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (strýcové, tety), každý stejným
dílem
o Nedědí-li teta nebo strýc -> nastupují právem reprezentace jejich děti (sestřenice, bratranec), čímž se zákonná
posloupnost vyčerpává
- několikeré příbuzenství: je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více než z jedné strany (př. sňatek bratrance + sestřenice),
má z každé strany dědické právo, které by mu náleželo jako příbuznému z této strany

Nepominutelný dědic a povinný díl

- = dědic, kterému z pozůstalosti náleží povinný díl, který nelze pořízením zkrátit, pokud se jej neopominutelný dědic
nezřekl nebo nebyl vyděděn - povinný díl musí zůstat nezatížen
- zvláštní ochrana dědici, který byl nejbližším příbuzným zůst. = DĚTI ZŮSTAVITELE, a pokud ti nedědí, pak jejich POTOMCI
- pokud zůstavitel takovou osobu opomene v PPPS a nepřizná jí alespoň určitý (zákonem stanovený) podíl na dědictví,
musí tento podíl dostat v (náhradní) podobě peněžitého plnění od těch, kteří dědictví nabyli
o Opomenutím vznikne právo na peněžitou náhradu jeho zákonného podílu (tzn. povinný díl je určitá majetková
hodnota; není rozhodné, zda ji dostane jako dědic / odkazovník / jako peněžitou náhradu za pov. díl)
- Povinný díl
o Potomci zůstavitele jsou dědici 1. dědické třídy – připadá na ně zákonný podíl
o Povinný díl nezletilého nepo. dědice = ¾ jeho zákonného podílu / zletilého = ¼ jeho zákonného podílu
o právo na povinný díl nemá:
§ kdo se zřekl dědictví
§ kdo je dědicky nezpůsobilý
§ kdo byl vyděděn, ale při výpočtu povinných dílů se hledí, jako by mu náležel
- Ochrana nepominutelného dědice
o Pokud zůstavitel v PPPS nepo. dědice pomine buď zcela nebo zčásti – má právo na peněžitou náhradu povinného
dílu, popř. doplnění pov. dílu v penězích
o Pokud zůstavitel nepo. dědice sice pomine v PPPS, ale pomýšlí na něj dědictvím / odkazem, nesmí to, co tomuto
dědici zachovává, zatížit (např. dluhy, služebností, příkazem, zástavním právem…)

82
- Možnost dohody o odbytném – někdy nepo. dědic uzavře s (ostatními) dědici, aby se vyhnuli dlouhému a nákladnému
procesu výpočtu povinného dílu
- Zápočet na povinný díl (kolace) – sleduje spravedlivé rozdělení pozůstalosti mezi nepo. dědice
o Obligatorní – soud provede ex offo
o Do hodnoty povinného dílu se započítává hodnota některých majetkových kusů, které dědic získal od zůstavitele
ještě za jeho života – počítá se hodnota všeho, co dle zákona započtení podléhá
o Nezakládá to ale povinnost dědice majetkový kus vydat
o Půjde jen o případy, kdy je třeba určit velikost povinného dílu (tj. opominutí v PPPS, aniž měl důvod vydědit)
o na povinný díl se započtou následující plnění:
§ A) vše, co z pozůstalosti skutečně nabyl jinak než děděním, tj. odkazem či jiným zůstavitelovým opatřením
§ B) bezplatná plnění, která obdržel od zůstavitele v posledních 3 letech před smrtí (lze prodloužit
zůstavitelem) - ne obvyklá darování
§ C) prostředky, které získal od zůstavitele jako příspěvek:
• na založení samostatné domácnosti, manželského soužití
• na nástup do povolání / započetí podnikání
• to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka
o pokud se započítává dědici, který je v druhém či vyšším stupni přímé příbuzenské linie (vnuk), započte se mu také to,
co od zůstavitele dostal jeho předek (rodič dědice = zůstavitelovo dítě)
- Vydědění (exhereditace) § 1646 an.
o Výslovný projev vůle (prohlášení) zůstavitele, kterým zbavuje nepo. dědice práva na povinný díl (ale může právo na
povinný díl i jen zkrátit = určit, že dostane méně)
§ Stejná forma jako závěť (stejně tak i zrušení, změna)
§ Případy, kdy zůstavitel potomka v závěti opomine, aniž prohlásí vydědění – nutno rozlišovat
• A) opominutí bylo vedeno jistým úmyslem => na opominutí se hledí jako na vydědění učiněné
mlčky a po právu
• B) opominutí došlo jen omylem (zapomněl) => má i tak právo na povinný díl
o Lze ale jen ze zákonem stanovených důvodů (taxativní výčet v § 1646/1), ledaže to zákon pro určitou skutečnost
dovoluje (§ (§ 1646/2, § 1647)
§ pokud by zůst. chtěl jiný důvod – nepřihlíží se (zdánlivost)
o Důvody vydědění:
§ Zákonné důvody (§ 1646/1):
• 1) potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi
o Nouze = stav odkázanosti, potřebnost
o Pomoc mu nemůže poskytnout nikdo jiný
o Ale zohledňuje se i situace potomka (zda objektivně pomoci mohl)
• 2) potomek o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl
• 3) potom byl odsouzen pro TČ spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
• 4) potomek vede trvale nezřízený život (např. zneužívání omamných látek, hazard)
§ Další dovolené (nikoliv zákonné) důvody (§ 1646/2, § 1647):
• 1) dědic je nezpůsobilý dědit (vyloučen z dědického práva)
• 2) dědic je tak zadlužen / počíná si tak marnotratně, že je zde obava, že se pro jeho potomky
nezachová povinný díl
o Lze jen potomka (dítě), a to tak, že povinný díl zůstaví dětem potomka (vnukům)
o Pokud je důvodem zákonný důvod (§ 1646/1), zůstavitel důvod nemusí uvádět – pak ale bude nepo. dědic vyděděn
pouze pokud se jiný dědic vydědění dovolá (tj. prokáže existenci zákonného důvodu vydědění)
o Pokud vyděděný potomek zůstavitele přežije, jeho potomci na jeho místě nedědí (ledaže zůstavitel stanoví jinak)
§ X pokud zůstavitele nepřežije, jeho potomci dědit budou (ledaže je zůstavitel výslovně vyloučil)
o Neplatnost vydědění
§ Zůstavitel vydědil (byť opominutím) svého potomka, kt. vydědit neměl (nebyl zák. důvod)
§ nepominutelný dědic pak má právo na pov. díl – uplatní vůči dědicům či odkazovníkům – to jsou povinni
přispět na úhradu povinného dílu (a to v poměru daném velikostí toho, co z pozůstalosti nabyli)
o odlišuj – negativní závěť – případy, kdy si zůstavitel nepřeje, aby dědila osoba v zákonné posloupnosti; podstatou
je prohlášení, že určitá osoba dědit nemá

A.30) Přechod pozůstalosti na dědice

- Dědický nápad vs. nabytí dědictví (právní úprava přechodu dědictví = § 1670 an.)
o Dědický nápad - dědické právo vzniká smrtí zůstavitele (princip delace)
o Nabytí dědictví potvrzuje soud, a to osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno

Nabytí dědictví
- Řízení o pozůstalosti

83
 o Právní úprava: potvrzení nabytí dědictví se odehrává postupem dle § 1670 – 1713 OZ (v obecných principech)
+ podrobněji podle ZŘS (§ 99 – 288 ZŘS = řízení o pozůstalosti; soudní řízení nesporné)
o Dědické právo hmotné a procesní spolu úzce souvisejí – mnohé zásady procesního jsou upraveny v OZ (ty je
ale vždy nutno vykládat v souladu s ust. ZŘS)
o Platí vždy právo platné v den smrti zůstavitele
o V důsledku smrti člověka dochází k transformaci jmění zůstavitele na pozůstalost
o Nositeli pozůstalosti se sice v okamžik smrti zůstavitele stávají dědicové, na něž pozůstalost přešla, ale k určení,
kolik z pozůstalosti náleží jednotlivým dědicům, je třeba rozhodnutí soudu o dědictví
o Nabyti dědictví soud potvrzuje zpětně ke dni smrti – soud potvrdí osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno
o Prokázání děd. práva dědice řeší soud ve 2 fázích
§ 1. první fáze = předběžné šetření – soud zkoumá, zda dědici svědčí dědický titul (PPPS/zákon)
• Pokud se zjistí, že nezanechal žádný majetek / jen nepatrné hodnoty (vydá se tomu, kdo
zařídil pohřeb) => řízení zastaví
§ 2. fáze = projednání dědictví – posuzuje se (ne)způsobilost, zda se nezřekl, vyrozumí o právu
odmítnout dědictví a následcích
• Okruh účastníků – ti, o kterých lze mít důvodně za to, že jsou dědici
• Nepominutelný dědic – není dědicem, má pouze právo na peněžní částku vůči dědicům; je
účastníkem jen v určité části řízení
• Odkazovník není vůbec dědicem ani účastníkem řízení
o Neznámý dědic / dědic neznámého pobytu – vyrozuměn vyhláškou soudu a nedá o sobě vědět ve stanovené
lhůtě – soud k němu při projednání dědictví nepřihlíží (§ 1671); jeho děd. právo ale nezaniklo, může ho uplatnit
žalobou (§ 189 an. ZŘS)
o Spor o dědické právo
§ Případ, kdy dědické právo uplatňuje více osob a jejich potenciální děd. práva vedle sebe nemohou
obstát
§ Když existují sporné skutečnosti, už věc dál meritorně neprojednává => rozhodne jen o tom, že toho
účastníka, jehož dědické právo se jeví jako nejslabší, vyzve, aby své právo uplatnil žalobou v o.s.ř. +
stanoví k tomu lhůtu min. 2 měsíce (dědická smlouva > závěť > zákon)
• Pro další postup je třeba vyčkávat na rozhodnutí soudu; řízení o pozůstalosti se přeruší
• Neuplatnil-li dědic dědické právo před soudem ve lhůtě, kterou soud stanoví, nezaniká
dědici dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží
- Výhrada soupisu
o Procesní námitka dědice, jíž oznamuje soudu, že nehodlá hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu, ale jen do
výše ceny nabytého dědictví
o Jde o nezadatelné právo dědice; nemůže se ho vzdát
o Musí uplatnit včas - do 1 měsíce ode dne, kdy soud vyrozuměl dědice o tomto právu (soud má povinnost
poučit každého dědice, že má toto právu, jak ho uplatnit a jaké bude mít následky, kdy neuplatní)
o Uplatňuje se prohlášením ústně / písemně vůči soudu
o Rozdílná úprava pro blízké příbuzné (manžel, potomek a předek) X ostatní
§ Blízcí příbuzní – větší procedurální ochrana – marným uplynutím lhůty soud předvolá, znovu poučí a
požádá o výslovné vyjádření, zda (ne)uplatňují
§ Ostatní - marným uplynutím lhůty se má za to, že neuplatňují
o Další následek uplatnění = samo provedení soupisu v řízení o pozůstalosti
o Pokud neuplatní – nemůže již nikdy výhradu požadovat X pokud uplatňuje, může ji změnit / odvolat
o Pokud výhrada není uplatněna / nejsou vědomě uvedeny některé předměty z pozůstalosti + věřiteli se podaří
prokázat jejich existenci, pak dědic odpovídá věřitelům zůstavitele celým svým majetkem
Správa pozůstalosti a její soupis
Aktiva pozůstalosti Pasiva pozůstalosti
Majetek, který vlastnil v den smrti Dluhy, které měl v den smrti
Pohledávky + majetková práva, kt. vznikla po smrti, ale jejich pr. Dluhy, jejichž pr. důvod nastal za života a zůstavitel z nich měl
důvod nastal již za života – př. přeplatky plnit (ale zemřel) – např. nedoplatky
Majetková práva vyplývající se SJM, kt. bylo zrušeno / zaniklo / Náklady pohřbu, náklady na zaopatření některých osob, další –
zúženo ještě za života + dosud nevypořádáno např. náklady na pořízení soupisu, na splnění odkazů apod.

- Správa pozůstalosti
o V období mezi smrtí zůstavitele a skončením řízení o pozůstalosti není jisté, kdo z potenciálních dědiců je pravý
dědic – nutno, aby pozůstalost někdo spravoval
o K výkonu správy je oprávněn:
§ Správce pozůstalosti povolaný zůstavitelem
§ Vykonavatel pozůstalosti povolaný zůstavitelem, nebyl-li povolán správce pozůstalosti
§ Správce pozůstalosti jmenovaný soudem (i bez návrhu)

84
 § Všichni dědicové společně (ledaže ujednají jinak; nesmí ale určit jako správce 3.osobu) – ode dne
smrti jsou vlastníky celé pozůstalosti; tvoří společenství dědiců (každý má právo k celé pozůstalosti);
nedohodnou-li se, nebo pokud je dědicem osoba pod zvláštní ochranou, vyžaduje se souhlas soudu
o Povinnosti osoby vykonávající správu:
§ Prostá správa (PJ přesahující prostou správu vyžadují souhlas dědiců)
§ Péče řádného hospodáře
§ Pokud je zde zájem na zachování hodnoty majetku, může správce i něco zcizit / použít jako jistotu
§ Poskytovat zaopatření osobám, které na něj mají právo
§ Doručovat zprávu o odkazu odkazovníku + vyrovnat dospělé odkazy
o Dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s
určitými pozůstalostními předměty volně nakládal (pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno
nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci)
- Závěra pozůstalosti
o Opatření soudu v řízení o pozůstalosti – účelem je zajištění pozůstalosti (proti ztrátě nebo poškození) ve
prospěch zákonem stanovených osob (§ 1682)
§ ne plně svéprávný dědic
§ dědic neznámý / neznámého pobytu
§ nepominutelný dědic
§ věřitel zůstavitele
o nařízena i v případě obavy, že je pozůstalost předlužena
o může se týkat celé / části pozůstalosti
o typické způsoby provedení závěry
§ zajištění pozůst. majetku uložením do úschovy (u soudu / soudního komisaře)
§ zapečetění zůstavitelova bytu
§ pokud předmětem auto – uložením dokladů a klíčků do úschovy
- Soupis pozůstalosti
o Mimořádné opatření – soud k němu přistupuje jen, jsou-li k tomu zákonné předpoklady (§ 1685)
o Účel soupisu pozůstalosti = ochrana dědiců a především věřitelů zůstavitele; zajišťuje pozůstalost, zejm. rozsah
její hodnoty
o Soud sepisuje zůstavitelovy hmotné movité věci přímo na místě, kde se tyto věci nacházejí; pro ocenění je
rozhodný stav v době smrti (X aktiva či pasiva vzniklá až po smrti – dle doby jejich vzniku)
§ Soud vyrozumí 15 dní předem všechny, kdo mají právo být přítomni = vykonavatel; správce;
potenciální dědici; věřitel, kt. požádal o odloučení pozůstalosti; další, u kterých dal souhlas soud
o Důvody, pro kt. je soud povinen nařídit soupis (taxativní)
§ a) dědic uplatnil výhradu soupisu
§ b) nepominutelný dědic uplatnil právo na povinný díl a je třeba ho vypočítat
§ c) dědicem je osoba pod zvláštní ochranou (ne plně svéprávný, neznámý, nepřítomný, PO veřejně
prospěšná)
§ d) je zde nejistota o tom, kdo je dědice / zda je někdo dědicem nebo není
§ e) žádost věřitele, pokud osvědčil obavu z předlužení dědice + navrhl, aby pozůstalost zůstala
odloučena od jmění dědice a spravována jako oddělené jmění
§ f) věřitel prokáže, že je zde jiný vážný důvod
o Jde o úkon časově a organizačně složitý, finančně nákladný; pokud soupis není účelný, lze nahradit:
§ 1. seznamem pozůstalostního majetku – zejm. pokud nejsou spory; nekonfliktnost
• vyhotovuje správce pozůstalosti + potvrzují všichni dědici
• stejné účinky jako soupis pozůstalosti
§ 2. společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku - jen v jednoduchých případech (menší
rozsah majetku a souhlas mezi dědici)
§ Pokud neodpovídají skutečnosti v rozsahu nikoliv nepodstatném, nastupuje sankce = ruší se tím
účinky výhrady soupisu vůči dědicům, kteří uplatnili výhradu soupisu
• Sankce se projeví až v případném sporu s věřitelem zůstavitele
o Soupis pozůstalosti však nelze zaměňovat za seznam aktiv a pasiv pozůstalosti (ten se pořizuje v každém
meritorním projednání dědictví)

Potvrzení nabytí dědictví

- Potvrzení nabytí dědictví konkrétnímu dědici/dědicům je vždy obsaženo v rozhodnutí o dědictví – jde o poslední
rozhodnutí v řízení o pozůstalosti
o vydává ho notář jako soudní komisař
o je účelem celého řízení o pozůstalosti
- rozdílný postup u jediného dědice X pokud je více dědiců -> viz dále (rozdělení pozůstalosti / dědické podíly)
- Kdy se nepotvrzuje nabytí dědictví (nevydává se rozhodnutí o dědictví)?
o Pozůstalost je předlužena -> nařízení likvidace pozůstalosti; nedědí žádný dědic

85
 o Zůstavitel nezanechal žádný majetek / zanechal majetek bez hodnoty či nepatrné hodnoty
- Předpoklady potvrzení dědictví
o 1. Smrt zůstavitele
o 2. Dědický titul
o 3. Existence majetku zůstavitele
o 4. Dědic není dědicky nezpůsobilý
o 5. Nezřekl se / neodmítl /nevzdal se dědictví; nezcizil ho
o 6. Dědic má nejlepší dědické právo
o 7. Bylo zjištěno pozůstalostní jmění
o 8. Je zabezpečeno náležité splnění zůstavitelovy vůle – prokazuje vykonavatel závěti, příp. dědiců
§ podmínky, příkazy, doložení času
§ podmínky v DS
§ nařízení týkající se odkazů (resp. zda byla odkazovníkovi doručena zpráva o odkazu + ve vztahu k některým10
odkazovníkům i to, zda byly splněny již splatné odkazy)
• X nemusí sledovat splnění ostatních odkazů (tzn. již splatných u ostatních odkazovníků a všech
nesplatných) -> pokud dědic dobrovolně nesplní, musí odkazovník své právo uplatnit žalobou v o.s.ř.
o 9. Nedošlo k nařízení likvidace pozůstalosti
o 10. Byly splněny nařízené odkazy
- Dědicové mohou uzavřít dohodu o výši svých dědických podílů (§ 1693) – ta se týká jen početního určení výše podílů
(zlomkem nebo procentem); podléhá schválení soudu (schvaluje jen jako předběžnou otázku)
- U zákonné posloupnosti možnost vypořádání – případ, kdy se některý z dědiců staral o zůstavitele víc / přispěl
k rozmnožení zůst. majetku svou prací nebo peněžitou podporou / plnil vůči zůst. vyživovací povinnost (neplatí pro manžela)
+ požaduje na ostatních dědicích vypořádání; podíl žádajícího dědice se zvětší a podíly ostatních se poměrně sníží
- Odbytné u nepominutelného dědice - vypořádání jeho povinného dílu, pokud se tak nepo. dědic dohodne s ostatními
dědici (místo peněžního plnění pov. dílu)

Rozdělení pozůstalosti
- Jediný dědic -> jednoduché – soud v rozhodnutí o dědictví potvrdí nabytí dědictví
o Náležitosti: kdo je dědicem, po kom nabývá pozůstalost a zda uplatnil výhradu soupisu
- Více dědiců -> záleží pak na tom, zda (ne)dochází k rozdělení pozůstalosti; přednost má jakákoliv varianta rozdělení před
potvrzením nabytí dle dědických podílů; 4 základní způsoby rozdělení pozůstalosti:
o 1. soudem dle nařízení zůstavitele (předpokladem je existence PPPS)
§ Preferovaný způsob rozdělení
§ Vyžaduje aktivitu zůstavitele – v PPPS musí být rozdělení výslovně přikázáno
§ Pokud sice dědicům přidělil jednotlivé věci, ale výslovně nepřikázal, že pozůstalost musí být
rozdělena dle jeho příkazu, finguje se, že šlo jen o právně nezávazné přání
o 2. soudem dle určení 3. osoby pověřené zůstavitelem
§ Jen osoba, která sama nedědí
§ Soud jí k tomu určí přiměř. lhůtu (min. 2 měsíce)
§ Soud nepřihlédne k tomu, jak 3. osoba určila rozdělení (ani kdyby to bylo zjevně nespravedlivé)
o 3. dohodou dědiců o rozdělení pozůstalosti (jednotlivé ks jednotlivým dědicům)
§ Nejběžnější způsob – lze, pokud nenastoupily varianty 1. nebo 2.
§ Uzavírají všichni dědicové, jimž svědčí nejlepší dědické právo
§ Musí se týkat veškerého známého majetku zůstavitele tak, jak byl v řízení zjištěn
§ Soud sepíše o dohodě protokol, který podepíší všichni dědicové (jinak zdánlivost)
§ V průběhu řízení ji lze měnit / odvolat / nahradit novou (i v odvolacím ř.)
§ Soud dohodu neschválí, pokud by odporovala (i) zákonu – zejm. určitost + srozumitelnost, (ii) vůli
zůstavitele, (iii) zájmům osob pod zvláštní ochranou
§ Pokud soud dohodu
• Schválí => v tom stejném výroku dědicům potvrdí nabytí dědictví
• Neschválí => vydá samostatné usnesení o neschválení dohody a po PM pokračuje
v řízení; v konečném rozhodnutí o dědictví potvrdí nabytí dědictví podle výše jejich
dědických podílů (§ 1696/1)
§ X nutno odlišovat od dohody o výši podílů (§ 1693) - viz výše
o 4. rozhodnutím soudu na základě žádosti všech dědiců
§ V pořadí poslední způsob rozdělení, nastupuje v případě, že dědicové neuzavřeli dohodu + všichni
dědicové požádali soud, aby pozůstalost rozdělil sám
§ Lze pouze tehdy, když mezi dědici není sporné, co do pozůstalosti náleží
§ Soud vychází z výkazu, který si pro tento účel sestavil (liší se od metod zjištění aktiv a pasiv – soud
zde přihlédne i k případným dispozicím dědiců provedeným po právu v průběhu řízení)
§ Současně může soud modifikovat výši dědických podílů (započtením na dědický podíl, započtením
tzv. přednostních odkazů, zohledněním požadovaného vypořádání mezi dědici)

10
Jen: ne plně svéprávní, PO zřízené ve veř. zájmu, veř. prospěšné PO, odkazy nařízené za dobročinným/veř. prospěšným účelem

86
 § Poté, co soud vyjádří výši každého podílu v penězích, přidělí na takto určený podíl jednotlivé
předměty podle ceny uvedené ve výkazu
- Pokud nedošlo k žádnému ze 4 případů rozdělení, soud pozůstalost nerozdělí a jen potvrdí dědicům nabytí dědictví dle
dědických podílů (u každého z dědiců vyjádří poměr jeho podílu k celé pozůstalosti)
o I zde ale může soud modifikovat výši podílů tak, že využije možnosti započtení na děd. podíl nebo započtení
případných odkazů

Dluhy postihující dědice

- Smrtí zůstavitele jeho dluhy nezanikají – přechází na dědice, navíc musí uhradit i náklady pohřbu
- při nařízení likvidace pozůstalosti zanikají dědická práva dědiců – dluhy zůstavitele mohou být uspokojeny jen v rámci
likvidace
- práva věřitelů před potvrzením dědictví - v mezidobí od smrti do PM skončení řízení mohou věřitelé vymáhat pohledávky
jen vůči osobě, která spravuje pozůstalost (ještě není jasné, kdo je pravý dědic)
- výhrada soupisu - neuplatnil-li dědic, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu (s výhradou jen do výše ceny nabytého
dědictví)
- dědicové jsou povinni hradit dluhy solidárně (př. jeden dědic uplatní výhradu soupisu, druhý neuplatní -> první bude pov. hradit dluhy
solidárně s druhým, avšak jen do výše ceny nabytého dědictví X druhý hradí solidárně s prvním, a to neomezeně)
- odloučení pozůstalosti (separatio bonorum) = institut sloužící k ochraně věřitelů v případě, že dědic sám je předlužen
o Věřitel, který osvědčí obavu z předlužení dědice, může předtím, než soud potvrdil nabytí dědictví, navrhnout,
aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována jako oddělené jmění => uspokojit se
může jen z odloučené pozůstalosti (nikoli celého jmění dědice, který neuplatnil výhradu soupisu)
- konvokace věřitelů = vyhledání věřitelů zůstavitele; institut sloužící k ochraně dědice (aby se dozvěděl o všech
zůstavitelových dluzích)
o Výzva soudu (veř. vyhláška) adresovaná věřitelům, aby se ve lhůtě ohlásili + doložili své pohledávky
§ Pokud se věřitel ve lhůtě nepřihlásí, zanikne jeho právo na úhradu pohledávky (ale jen v případě, že
je pozůstalost již vyčerpaná)
o Právo navrhnout má: dědic, který uplatnil výhradu soupisu / osoba spravující pozůstalost
o Pokud stanoveno předlužení majetku, soud nařídí likvidaci pozůstalosti – dnem PM tohoto rozhodnutí zanikají
dědická práva dědiců (předlužená pozůstalost se prodá a výtěžek se rozdělí mezi věřitele)
o Pokud konvokace nařízena nebyla
Navíc - zcizení dědictví

- Prolínání práva dědického a závazkového

- V mezidobí od smrti zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti je dědic oprávněn převést své dědické právo na jinou
osobu
- Nabyvatelem ale nemůže být další dědic zůstavitele

B.1) Rodinné právo (pojem, funkce a postavení v systému soukromého práva)

Pojem
- Rodina není definována (ale mluví o ní Listina i OZ)
- Rodinné právo = soubor PN, které upravují zejména:
o právní stav příbuzných osob, jakož i manželů a osob sešvagřených,
o p&p uvedených osob navzájem a
o vzájemná p&p osob, které nahrazují péči rodičů (především poručníků a pěstounů) a dětí svěřených do jejich péče
o do rodinného práva lze zahrnout také PN upravující právní stav registrovaných partnerů a jejich vzájemné p&p
- je jedním ze zvláštních soukromých práv, neboť má zvláštní povahu:
o upravuje rozmanité otázky zásadně rozdílné problematiky (různé společenské vztahy a stavy), takže normy
rodinného práva patří k různým druhům soukromých práv, ale některé normy patří také do veřejného práva
o zčásti je právem statusovým (upravuje určování rodičovství, vznik a zánik manželství, osvojení), dále upravuje
osobní p&p těchto osob (= nemajetkové p&p), ale upravuje i majetkové p&p manželů a dětí
o zvláštní též proto, že jeho normy jsou zásadně kogentního charakteru (X dispozitivní jsou jen ty, u kterých to zákon
výslovně připouští - např. majetkové věci manželů)
§ důvod kogentní úpravy => na statusových věcech a na věcech dítěte je vždy veřejný zájem
- zvláštní povaha RP dána i tím, že kromě části soukromoprávní má rodinné právo i část veřejnoprávní – např. zákon o
matrikách, zákon o sociálněprávní ochraně dětí, normy (soudního) práva procesního
- z důvodu této povahy se RP odlišuje od ostatních právních norem zahrnutých do soukromého práva, ale i do OZ, proto
se RP pokládá za jedno z tzv. zvláštních soukromých práv
Systematika
- Členění RP
o Právo manželské
§ manželské právo osobní
§ manželské právo majetkové

87
 o Právo rodičů a dětí
o Právo upravující vztahy obdobné rodinným vztahům
- Systematika v OZ – část druhá – rozdělená na 3 hlavy:
o Manželství
o Příbuzenství a švagrovství
o Poručenství a jiné formy péče o dítě
- Někdy je jako zvláštní právo pojímáno právo dětí – souhrn norem soukromo i veřejnoprávních, které se týkají dítěte
jakožto zvlášť chráněného člena lidské společnosti
Funkce
- Reprodukční, generativní
- Socializační (výchova, styk s okolím, příprava dětí na život)
Historie
- Pojem rodinné právo poprvé v pozitivním právu v BGB (1900), předtím jen v teorii
- Po roce 1948 se RP po sovětském vzoru jako právní odvětví osamostatnilo
o Vedle OZ (1950) přijat samostatný zákon o právu rodinném (1949)
§ Neobsahuje žádná ustanovení, která by jej propojovala s OZ (nezávislý na OZ), obsahoval i manželské
majetkové právo
- 1963: zákon o rodině
o manželské majetkové právo vyňato z rodinného práva a začleněno do OZ
o OZ - upravuje majetkové vztahy
o ZOR - upravuje jiné vztahy uvnitř socialistické rodiny
o občanské právo subsidiárně použitelné pro rodinné právo
- OZ 2012 – upravuje RP jako svou integrální součást (obdobně jako před rokem 1950)
Prameny RP
- Ústavní pořádek
o Listina
o Mezinárodněprávní dokumenty
§ Úmluva o právech dítěte (1989)
§ EÚLP (1950)
§ Úmluva o souhlasu k manželství a nejnižším věku pro uzavírání manželství (1962)
§ Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (1993)
§ Úmluva o osvojení dětí (1967)
- Zákony
o OZ
§ část druhá: rodinné právo (§ 655 – 975)
§ další ust. napříč OZ (př. změna pohlaví, zletilost, svéprávnost nezletilých, zásahy do integrity, dědická smlouva
mezi manžely, nepominutelný dědic, neplatnost PJ, běh promlčecí lhůty, § 1 – 14…)
o ZŘS (řízení ve věcech rodinněprávních); OSŘ (pro sporné věci majetkové)
o Zákon o matrikách, jménu a příjmení – spojen se statusovými pravidly rodinněprávních norem
o Zákon o sociálně právní ochraně dětí – veřejnoprávní
o Předpisy sociálního zabezpečení (úprava výkonu ústavní péče a oblasti sociální péče)
o Zákon o MPS – úprava rodinněprávní problematiky s mezinárodním prvkem

B.2) Manželství (pojem, vznik, zánik, vady, neplatnost, neexistence)

MANŽELSKÉ PRÁVO OSOBNÍ

Pojem manželství
v Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví OZ
v Právní stav vzniklý na základě sňatku (sňatečného prohlášení); jde o statusový vztah (právní postavení)
v Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc
Vznik manželství
v Manželství vzniká uzavřením manželství (sňatkem; sňatek je právní důvod manželství)
v Podstatou sňatku je sňatečné prohlášení (= právní jednání, které je projevem sňatečné vůle)
v Projev sňatečné vůle -> svobodný a úplný souhlasný projev vůle muže a ženy (snoubenců), že spolu vstupují do
manželství
Ø Projevy sň. vůle činí snoubenci před oddávajícím v přítomnosti 2 svědků
Ø Vznik zpravidla ve chvíli, kdy oddávající sň. prohlášení druhého snoubence oddávající přijme (vyslechne)
v sňatečný obřad = proces, ve kterém manželství vzniká
Ø musí být veřejný a slavnostní
v 2 formy uzavření manželství – občanský x církevní
v Předpoklady a náležitosti manželství:

88
 Ø A) Osobní předpoklady = předpoklady osob, které chtějí uzavřít manželství
§ jde o způsobilost k manželství, tj. že ani u jednoho ze snoubenců není zákonná překážky manželství – tzv.
impedimenta matrimonii
§ 1) nedostatečná svéprávnost
• Osoba omezená na svéprávnosti, jestliže se omezení vztahuje na statusová PJ
• Nezletilý
¨ Výjimky, kdy může:
Ø Nezletilý starší 16 let, kterému dal soud souhlas k uzavření manželství
§ Pokud uzavře bez souhlasu – manželství vznikne, ale má vadu
• X pokud uzavře mladší 16 let – pokus o uzavření manželství = putativní manželství
(nevzniklo)
Ø Plně svéprávný nezletilý – 2 případy:
§ Dříve uzavřel manželství, které již zaniklo (uzavřením manželství nabyl plnou svéprávnost,
kterou nepozbývá ani zánikem manželství, tzn. překážka se jej netýká)
• Pozor – nezletilý nenabývá plné svéprávnosti souhlasem soudu k uzavření manželství,
ale až samotným uzavřením manželství
§ Byla mu přiznána plná svéprávnost
§ 2) stávající vázanost v jiném statusovém vztahu (manželství / reg. partnerství) = zásada monogamie
§ 3) blízké příbuzenství (trvalá překážka -> nelze odstranit, jde o linii přímou a sourozence + osvojení)
§ 4) stávající vztah náhradního rodičovství (závislý vztah)
• manželství nesmí být uzavřeno mezi poručníkem + poručencem, pěstounem + dítětem svěřeným do jeho
péče, ani u jiné osoby, které bylo dítě svěřeno + tímto dítětem
• X manželství může být uzavřeno po zrušení závislého vztahu
Ø B) Náležitosti sňatečného prohlášení = předpoklady projevu vůle o vstupu do manželství
§ 1) dostatečná svéprávnost snoubenců
§ 2) osobní prohlášení snoubenců
• X v zastoupení jen ze závažných důvodů, znalost zdravotního stavu a zvážení majetkových poměrů,
prohlášení o příjmení
§ 3) svobodná a úplná sňatečná pohlášení
• „svobodné a úplné“ = řádné - vůle skutečně existuje, je opravdová, vážná a prosta omylu, projevená svobodně
§ 4) shoda prohlášení obou snoubenců (zjevně patrná / lze dovodit)
§ 5) určitý a srozumitelný projev sňatečné vůle (jednoznačně zjistitelný)
§ sňatečné prohlášení je neoddělitelně spojeno s prohlášením o příjmení po uzavření manželství
• shodná příjmení
• jiná – (i) každý svoje; (ii) jeden z nich přijme příjmení druhého s tím, že za něj bude klást své dosavadní
¨ nutně se musí dohodnout i na příjmení budoucích dětí
Ø C) Procedurální (formální) náležitosti = předpoklady sňatečného obřadu
§ sňatku předchází tzv. předoddavkové řízení (nutné k tomu, aby manželství nebylo vadné)
• účelem je zjistit totožnost snoubenců, jejich způsobilost k uzavření manželství
• v případě občanského sňatku končí určením dne a místa konání sň. obřadu
• v případě církevního sňatku je nutné, aby matriční úřad vydal snoubencům osvědčení o sňatečné
způsobilosti (tj. osvědčení o tom, že splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření m.)
¨ toto osvědčení ne starší než 6 měsíců snoubenci předkládají oddávajícímu
¨ do 3 dnů se doručí matričnímu úřadu protokol o uzavření manželství
§ Občanský (civilní) sňatek
• osobní projev vůle snoubenců před orgánem veřejné moci (= matriční úřad) v přítomnosti matrikáře, na
místě určeném orgánem veřejné moci (přihlíží se k vůli snoubenců)
• oddávajícím (matrikář) je ten, kdo má jedná za orgán veř. moci
§ Církevní sňatek
• osobní projev vůle snoubenců před orgánem církve nebo náboženské společnosti
• podmínka - snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení o sň. způsobilosti (jinak zdánlivé manželství)
• lze uzavřít i po civilním sňatku (naopak ne; tento církevní sňatek už nebude mít právní následky,
manželství už vzniklo)
v Zvláštní způsoby uzavření manželství:
Ø Uzavření manželství zmocněncem (pouze na žádost z důležitých důvodů, povoluje KÚ)
Ø V ohrožení života snoubence – obřad smí provést každý matriční úřad a každý orgán oprávněné církve, není třeba
předkládat doklady (ohrožení života mimo ČR lze velitelem plavidla, letadla)
Ø V zahraničí: dle OZ před diplomatickou misí / konzulárním úřadem ČR; jinak podle tamního pr. řádu
Právní následky sňatku
v statusové následky (muž je ženatý, žena vdaná)
v užívání příjmení
v osoba mezi 16 a 18 lety nabývá svéprávnost

89
v vzniká SJM a vyživovací povinnost
v domněnky otcovství
Právní následky vad sňatku a manželství
v všechny vady nemají stejný následek -> sankciované neexistencí /neplatností / nesankciované
v Zdánlivost manželství (putativní, non matrimonium)
Ø Následek pochybení zcela zásadní povahy – při porušení požadavků, na jejichž naplnění je třeba bezvýhradně trvat
Ø Manželství nevzniklo -> jde o pokus uzavřít manželství, žádné právní následky
Ø Soud jen deklaruje, že manželství není, ex offo
Ø Pokud bude určeno, že manželství není, je nutné určit otcovství ke společnému dítěti o rozhodnout o p&p rodičů
k němu + rozhodnutí o majetkových p&p muže a ženy
Ø Právní předpisy neupravují případy neexistence ® definuje teorie a praxe
§ závada v osobě snoubence (např. dvě osoby stejného pohlaví, snoubenec mladší 16 let)
§ závada v osobě oddávajícího (např. před neoprávněnou církví / před nekompetentním orgánem veřejné moci
– např. by oddával prezident)
§ závada sňatečného prohlášení (vůbec k němu nedošlo – např. uzavření „na oko“, nevážně)
§ závada v proceduře (při církevním sňatku matrika nevydala osvědčení o sňatečné způsobilosti)
v Neplatnost manželství
Ø Vady sice podstatné, ale ne nejzávažnější, zakládají neplatnost
Ø Manželství bylo uzavřeno (existuje), přestože tomu bránila zákonná překážka
Ø Fikce
§ Dokud není prohlášeno za neplatné, považuje se za platné, ale má vadu
§ Jestliže bylo manželství prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené (ex tunc)
Ø Přichází v úvahu u nedostatků v osobách snoubenců nebo u vad sňatečného prohlášení:
§ a) nikoliv plně svéprávný nezletilý starší 16 let, který nemá souhlas soudu
• návrh na prohlášení m. za neplatné může podat kdokoliv, kdo na tom má právní zájem
§ b) osoba omezená na svéprávnosti, pokud má osoba omezena PJ statusová
• soud prohlásí za neplatné i bez návrhu
§ X a) + b) však soud neprohlásí na neplatné, pokud bylo již počato dítě, které se narodí živé
§ c) vázán jiným existujícím statusovým svazkem
§ d) mezi příbuznými (potomky a předky, sourozenci) – jakási absolutní neplatnost manželství
• nenapravitelná překážka -> soud prohlásí za neplatné vždy (i když už zaniklo, i bez návrhu)
• ani osvojení pokrevní pouto neruší
§ e) mezi závislými osobami
§ f) sňatečné prohlášení učiněno pod nátlakem, fyzickým nebo psychickým násilím nebo v případě omylu
v osobnosti snoubence nebo povaze sňatečného prohlášení (v tom, jaké má právní následky)
• dotčený manžel má lhůtu 1 rok (subjektivní) na podání návrhu na neplatnost soudu
Ø konvalidace – někdy možná náprava vady, která manželství stihla (a nelze ho tedy již prohlásit za neplatné)
§ zánik závislého vztahu mezi závislými osobami
§ bigamie - pokud dřívější manželství zanikne
Ø soud prohlásí i bez návrhu: dřívější svazek, příbuzenství (sourozenci, předci, osvojení)
Práva a povinnosti manželů
v rovné povinnosti a rovná práva
v 1) osobní
Ø povinnost vzájemné úcty, respektování důstojnosti, vzájemné podpory, udržování rodinného společenství, právo
na informace o příjmech a o pracovních či jiných činnostech, povinnost brát při volbě pracovních (a jiných) činností
ohled na zájem svého manžela a nezletilého dítěte
Ø nejsou vynutitelné
v 2) majetkové
Ø povinnost přispívat na potřeby rodiny dle schopností a majetkových poměrů
§ opustí-li jeden z manželů rodinnou domácnost bez důvodu zvláštního zřetele hodného, pak za předpokladu, že v domácnosti žije
společné dítě, je povinen přispívat na náklady
Ø obstarávání záležitostí rodiny, které jsou jiné než hospodaření s tím, co patří so SJM -> zvláštní pravidla
§ dle dohody – společně / jeden z nich
§ Běžná záležitost - PJ jednoho zavazuje oba manžele (solidárně)
• X pokud manžel nesouhlasí, sdělí tomu, s kým chce jednat druhý manžel, že s tím nesouhlasí – pak bude zavázaný jen ten
jednající (případně se může i obrátit na soud s žádostí o vyloučení následků PJ manžela)
§ Jiná než běžná záležitost (mimořádná) – nutný souhlas druhého (jinak možnost dovolat se neplatnosti)
Ø právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech
Ø vzájemná vyživovací povinnost (aby byla dosažena v zásadě stejná živ. úroveň)
Ø obvyklé vybavení rodinné domácnosti = majetkový soubor mov. věcí, jehož účelem je zajistit dobré fungování rodinné domácnosti
§ Je nerozhodné, kterému z manželů co patří (jednomu / druhému / součástí SJM)
§ Zvláštní režim nakládání s věcmi, které ho tvoří
• K nakládání potřebuje manžel vždy souhlas druhého (jinak možnost dovolat se neplatnosti PJ)
§ Pokud manžel opustí trvale rod. domácnost s úmyslem se už nevrátit – právo žádat to, co patří výhradně jemu + jeho podíl z toho,
co jim náleží společně

90
 • X neplatí, pokud manžel, kterému zůstalo v péči potřebné dítě, potřebuje něco z toho pro zajištění potřeb dítěte
Zánik manželství
v manželství je trvalý svazek => zánik jen z důvodů stanovených zákonem
v ne prohlášením manželství za neplatné!! Tam se finguje neuzavření
v 1) Smrt
Ø Okamžikem smrti
Ø V případě prohlášení za mrtvého pak dnem, který se považuje za den jeho smrti
§ Pokud se později zjistí, že žije, manželství se neobnovuje
v 2) Rozvod = rozhodnutí o zrušení manželství
Ø Jediný důvod: kvalifikovaný rozvrat manželství = stav, kdy je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně
rozvráceno a kdy obnovení manželského soužití již nelze očekávat
§ objektivní důvod rozvodu (= má být objektivně zjistitelný)
Ø Mají-li manželé nezletilé dítě, je pro kladné rozhodnutí soudu třeba předchozího rozhodnutí soudu o poměrech
dítěte v době po rozvodu (příp. dohodu rodičů o poměrech dítěte po rozvodu schválenou soudem)
Ø Proti-tvrdostní klauzule – ve prospěch nezletilého dítěte / manžela
§ Je tu některá ze zákonných zábran rozvodu -> i když soud zjistí rozvrat, nemůže manželství rozvést, protože
rozvod by byl v rozporu:
• se zájmy nezletilého dítěte manželů, přičemž tento zájem je dán zvláštními důvody
¨ např. závažné zdravotní postižení – v rámci rozhodování o poměrech dítěte v době po rozvodu je najisto postaveno, že
nelze uspořádat poměry dítěte jinak, než jak je tomu dosud
• se zájmy manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel (neporušoval manželské povinnosti), a
kterému by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma + jsou tu mimořádné okolnosti, které svědčí
ve prospěch zachování manželství (ledaže už spolu nežijí déle než 3 roky)
¨ rozhodná je míra zásluhy toho kterého manžela na rozvratu (nejde o „vinu“)
¨ zvlášť závažná újma – např. špatný zdrav. stav, nedobrý sociální stav (nemá příjem a vypořádáním by přišel o vše)
¨ mimořádné okolnosti – např. věk manžela, doba trvání manželství, zdravotní stav…
Ø (Ne)zjišťování příčin rozvratu
§ Soud musí zjistit existenci rozvodového důvodu (existenci rozvratu manželství), jinak nerozvede
§ 1) rozvod se zjišťováním příčin rozvratu
§ 2) rozvod bez zjišťování příčin rozvratu – za splnění podmínek viz níže (kumulativně) – soud vyhoví poté, co
manžele vyslechne a dospěje k závěru, že jejich shodná tvrzení jsou pravdivá (X pokud má pochybnosti, musí
začít zjišťovat příčiny rozvratu)
• oba souhlasí – tedy jeden navrhuje rozvod a druhý se připojí
• déle než 6 měsíců spolu nežijí
• manželství delší než 1 rok
• pokud mají nezletilé dítě – dohodli se na úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu a soud ji schválil
• dohodli se o úpravě:
¨ bydlení po rozvodu
¨ majetkových poměrů
¨ popř. o poskytování výživného a jeho výši
v 3) Změna pohlaví
Následky zániku: statusová změna, možnost zpět své příjmení (6měs) a majetková PaP při zániku (dohoda/vypořádání)

B.3) Manželské majetkové právo

Pojem
- Soubor PN, které upravují p&p manželů týkající se většiny toho, co má majetkovou povahu a přitom je manželům
společné (X a contrario osobní manželské právo)
- Dle OZ pro úpravu majetkových poměrů manželů existují 3 různé režimy správy
o dispozitivní charakter – je stanoven zákonný režim, ale je možná také smluvní úprava
Společné jmění manželů
- Soubor všeho, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů
- SJM v zákonném režimu vzniká uzavřením manželství
- Co není v SJM, je výhradním majetkem jednoho z manželů
- Každý z manželů má všechny společná p&p a při jejich vykonávání je omezen právě tím, že i druhý manžel má také
všechna společná p&p
- Manželé navenek vystupují jako 1 osoba (při nakládání s majetkem) a mají také jako jedna osoba rozhodovat
- SJM podléhá: zákonnému / smluvenému režimu / režimu založenému rozhodnutím soudu
Zákonný režim
- součástí je vše, co nabyl jeden z manželů nebo společně za trvání manželství
o Dále je součástí:
§ Zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (§ 709/2)

91
 • Př. pokud jen jednomu manželu patří obchodní závod, pak do SJM připadne (jen) rozdíl mezi příjmy a vklady, pokud vůbec
nějaký kladný rozdíl je X ztráty nese jen ten manžel, který závod vlastní
§ Podíl manžela v obchodní korporaci získaný v době trvání manželství
• X pokud se manžel stal společníkem před uzavřením manželství, bude podíl výlučně jeho
• součástí SJM je majetková hodnota podílu X ne společnostní práva - druhý manžel se nestává společníkem (kromě bytového
družstva)
§ Pasiva -> dluhy převzaté za trvání manželství (tzn. součástí SJM nejsou dluhy vzniklé ex lege)
• ale nikoli bezvýjimečně – v OZ dvě výjimky:
¨ ne dluhy, které se týkají majetku, který je náleží výhradně jednomu, a to v tom rozsahu, který
přesahuje zisk
¨ ne dluhy, které převzal jen jeden z manželů a druhý k tomu nedal souhlas, aniž se přitom jednalo o
obstarávání běžných / každodenních potřeb rodiny
- Výjimky = co NENÍ součástí SJM (§ 709 an.):
§ Co slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
§ Co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů (ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v
pořízení pro případ smrti projevil úmysl, že to má být společné)
§ Co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
§ Co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
§ Co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku
- Správa v zákonném režimu:
o Běžné záležitosti: spravují dle dohody – oba společně / jeden sám (např. výměna okenní tabulky)
§ presumuje se souhlas druhého manžela a není možné se dovolávat neplatnosti
§ p&p spojená se SJM náleží oběma manželům společně a nerozdílně
o Nad rámec běžné: jednají oba společně / jeden sám se souhlasem druhého (např. výměna střechy domu)
§ I zde se souhlas předpokládá – jednání jen jednoho manžela zavazuje opět oba solidárně
§ Pokud manžel právně jedná bez souhlasu druhého manžela, může se druhý dovolat neplatnosti PJ, s nímž
nesouhlasil
§ Souhlas lze nahradit rozhodnutím soudu - pokud jeden manžel nesouhlasí, i když to jde proti zájmu manželů či
rodiny -> tzn. nejedná jako řádný hospodář
o Použití části SJM k podnikání jednoho manžela:
§ Souhlas druhého manžela je nutný
• pokud část SJM, která přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, chce jeden manžel
použít na své podnikání / k nabytí podílu v obchodní korporaci
• pokud bude manžel v důsledku nabytí podílu v OK ručit za dluhy OK v rozsahu přesahujícím míru
přiměřenou majetkovým poměrům manželů
§ pokud podnikající manžel opomene požádat druhého manžela o souhlas, může se druhý manžel dovolat
neplatnosti takového jednání
Smluvený režim
- Lze ujednat před i během manželství (ale nemůže mít zpětný účinek):
- snoubenci / manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišně od zákonného (manželé upravují již existující
X nelze zpětný účinek – „nepřihlíží se k tomu“)
- smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny
- zapisuje se do veřejného seznamu (seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený Notářskou komorou ČR)
- 3 formy:
o režim oddělených jmění
o režim vyhrazující vznik SJ ke dni zániku manželství
o režim rozšíření nebo zúžení SJM v zákonném režimu
- obsah smlouvy: jakékoli ujednání (ledaže zakázáno), lze i pro případ zániku SJM
o stejně jako lze smlouvou změnit zákonný režim, lze smlouvou manželů změnit i smluvený režim
o ale omezení - smlouva nesmí svými důsledky:
§ 1) vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu
§ 2) nesmí se týkat obvyklého vybavení domácnosti
§ 3) svým obsahem nebo účelem dotknout práv 3. osob (ledaže s ní souhlasila)
- Správa ve smluveném režimu:
o Manželé se mohou smluvně odchýlit od zákonného režimu i co se týče správy SJM
o „smlouva o správě “ – forma notářského zápisu
§ obsahem je určení, který manžel bude spravovat to či ono (z toho, co zbývá v SJM)
o Pokud manželé smluvně stanoví, že je ve všech záležitostech oprávněn jednat jeden manžel samostatně, potřebuje
přesto souhlas druhého manžela ve 3 případech:
§ 1) při nakládání se SJ jako celkem
§ 2) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů
§ 3) hodlá-li manžel ujednat trvalé zatížení nemovité věci

92
Režim založený rozhodnutím soudu
- Zákonný i smluvený režim může být změněn také rozhodnutím soudu, a naopak - režim založený rozhodnutím soudu
může být změněn smlouvou nebo jiným rozhodnutím soudu
- je-li závažný důvod, soud na návrh manžela SJM zruší / zúží
- podmínky:
o 1) návrh druhého manžela
o 2) existence závažného důvodu
§ manžel jedná při správě SJM způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela /rodiny /
rodinné domácnosti
§ § 724: manžel je marnotratný, soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika, začal podnikat nebo
se stal neomezeně ručícím společníkem OK, věřitel požaduje zajištění v rozsahu přesahujícím hodnotu
výlučného majetku manžela-dlužníka
- Soud může následně své rozhodnutí změnit (např. obnovit zrušené SJM)
o Soud může obnovit i SJM, které zaniklo na základě zákona (InsZ: prohlášení konkurzu; TZ: uložení trestu propadnutí majetku)
- Soud je limitován stejně jako manželé při uzavírání modifikační smlouvy (viz výše)
- Správa v režimu založeném rozhodnutím:
o Pokud manžel jedná při správě SJM způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela nebo
rodiny a manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí SJM, může soud na návrh druhého manžela
rozhodnout, jak bude SJM spravováno
o Režim oddělených jmění -> manžel nakládá se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela
Ochrana třetích osob
- Střet zájmu na ochraně (aktiv) SJM jako toho, co zajišťuje živobytí rodiny X zájmy 3. osob (zejm. věřitelů)
- dluh vzniklý za trvání SJM ► lze při výkonu rozhodnutí uspokojit ze SJM (§ 731)
- dluh vzniklý proti vůli druhého, který BZO oznámil svůj nesouhlas věřiteli ► lze SJM postihnout je do té výše, jakou by
představoval podíl manžela-dlužníka, kdyby bylo SJM zrušeno a vypořádáno
- smluvní modifikace sice chrání druhého manžela, ale současně nutně oslabuje věřitele – proto je stanoveno šestiměsíční
období – účinky modifikační smlouvy se vůči věřiteli posunou o 6 měsíců dopředu (tzn. v 6 následujících měsících se může
uspokojovat z takového rozsahu SJM, jaký existoval před změnou)

Vypořádání SJM
- Pokud je SJM (i) zrušeno, (ii) zaniklo, (iii) byl zúžen stávající rozsah SJM => provede se likvidace dosud společných
povinností a práv jejich vypořádáním
o likvidace všeho, co dvěma osobám společně náleželo
- vypořádání aktiv má účinky jak mezi manželi, tak vůči třetím osobám
o X vypořádání pasiv je účinné jen mezi manžely, navenek jsou nadále zavázáni solidárně
§ nesmí se negativně dotknout práva 3. osoby, v první řadě věřitele
§ pokud se tak stalo (přesto, že to zákon zakazuje), má právo domáhat se určení, že vůči němu nemá vypořádání
SJM právní účinky
- pokud k vypořádání došlo za trvání manželství, je nutná písemná forma
- Postup vypořádání
o 1) lze uzavřít dohodu o vypořádání, jinak
o 2) vypořádá soud na návrh - použijí se tato zákonná pravidla:
§ podíly manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné
§ každý nahradí to, co bylo ze SJM vynaloženo na jeho výhradní majetek
§ každý z manželů má právo požadovat, aby mu bylo ze SJM nahrazeno, co ze svého výhradního majetku
vynaložil na společný majetek
§ přihlíží se k:
• potřebám nezaopatřených dětí
• péči manželů o rodinu
• jak se každý z manželů zasloužil o nabytí majetkových hodnot
o 3) pokud se manželé do 3 let od zániku, zrušení nebo zúžení SJM nedohodnou / nepodají návrh k soudu, uplatní se
nevyvratitelné zákonné domněnky – platí, že se vypořádali tak, že:
§ hmotné movité věci - vlastníkem ten, který je má u sebe / užívá je pro sebe a rodinu jako vlastník
§ jiné hmotné movité věci + nemovité věci – jsou v podílovém spoluvlastníci (podíly stejné)
§ ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy – náleží společně oběma (podíly stejné)
Bydlení manželů
- Bydlení se realizuje v obydlí – obydlí mají manželé tam, kde je rodinná domácnost (byt, dům)
- Manželé se mají dohodnout na tom, zda budou bydlet společně nebo výjimečně odděleně + kde budou bydlet
- Změna obydlí – manžel má vyhovět, pokud o to druhý žádá z vážných důvodů
o X vyhovět nemusí, pokud důvody pro setrvání v dosavadním obydlí jsou pro rodinu významnější
- Oddělení života manželů = separace; dohoda, že budou napříště bydlet odděleně
o Stejné účinky jako trvalé opuštění rodinné domácnosti

93
- Pokud právo k obydlí svědčí jen jednomu manželu před vznikem manželství:
o Vlastnické právo -> vznikem manželství vzniká druhému manželu právo bydlení
§ X pokud nabyde během manželství výlučné VP k obydlí -> opět druhému vznikne jen právo k bydlení
o Nájemní právo -> vznikem manželství jim vznikne společné nájemní právo
§ X uzavřením nájemní smlouvy jedním během manželství -> opět společné nájemní právo
- Nakládání s obydlím – manžel, kterému svědčí toto právo, se musí zdržet všeho, co by mohlo bydlení znemožnit nebo
ohrozit + bez ohledu na to, zda mají právo nakládat s obydlím oba nebo jeden, nesmí jen jeden takto s obydlím nakládat
bez souhlasu druhého (zcizit, ukončit nájem) => jinak se lze dovolat neplatnosti PJ
o Výjimka – může, pokud zajistí nové bydlení, které bude po všech stránkách obdobné
- Rozvod - pokud svědčí oběma stejné právo – dohoda, že jeden zůstane + druhému nahradí ztrátu práva k bytu
§ nedohodnou-li se, určí soud

B.4) Určování rodičovství

Rodičovství
- vztah mezi rodiči a dětmi
- osobní stav (status) = osobní postavení této osoby vůči jiným
- 3 odlišné významy
o Přirozené (biologické) rodičovství = určeno přirozenými zákonitostmi reprodukce (žena, která porodila + muž,
který s ní dítě počal)
o Sociální rodičovství = osoby, které dítě vychovávají, jako by byly jejich vlastní, třebaže tomu tak není
o Právní rodičovství = které osoby označují za matku / otce právní normy – mezi nimi a dítětem pak vzniká
příbuzenský právní vztah, jehož obsahem jsou vzájemné p&p, které jsou ex lege spojeny s existencí tohoto
právního mateřského / otcovského příbuzenského směru => jen tito mají právní postavení rodiče
Určování mateřství
- Mateřství je právní vztah mezi dítětem a matkou = základní statusový poměr (zprostředkuje i vztah k otci)
- Matkou dítěte je žena, které je porodila (mater semper certa est – matka je vždy jistá)
- Totéž platí i u asistované reprodukce – porod, nikoliv ovum, zakládá mateřství
- V praxi ale může nastat situace, kdy mateřství bude sporné
o maternitní spor
§ pozitivní (tvrdí, že je matka, i když v matrice není)
§ negativní (tvrdí, že není matka, i když je zapsaná v matrice)
o popření mateřství v OZ není upraveno; lze postupovat dle § 80 OSŘ – žaloba na určení, zda to právní poměr je či
není
- Náhradní (surrogátní) mateřství – jiná žena nosí a porodí dítě s tím, že po porodu bude mít dítě jako vlastní někdo jiný
o V ČR nelze - s ohledem na kogentnost pravidla, že matkou je žena, která porodila – tzn. pokud by existovala
smlouva, na základě níž by mělo dojít ke změně mateřství (statusového poměru), nebude právně závazná ani
vynutitelná
o Jediný způsob, jak realizovat, je skrze osvojení
o Zmíněno výslovně i v rámci úpravy osvojení - pokud jde o náhradní mateřství, je přípustné osvojení mezi osobami
spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci
- Utajený porod (zákon o péči o zdraví lidu)
o Neprovdaná žena (tzn. není zde muž, kterému by svědčila 1. domněnka) má právo na utajení své osoby v souvislosti
s porodem – údaje o něm vedeny v odděleně od zdravotnické dokumentace
o Z právní stránky je žena matkou dítěte, ale fakticky o něj (zřejmě) nehodlá pečovat – soud jmenuje opatrovníka
- Anonymní porod – o matce nejsou žádné informace (nebo jen takové, podle kterých ji nelze identifikovat)
o Např. odložení u nemocnice, v baby-boxu…)
o Pokud je takové dítě bez totožnosti nalezeno, PČR provádí šetření:
§ pokud se podaří zjistit jeho totožnost, OSPOD bude kontaktovat rodiče za účelem nabídky spolupráce
§ pokud se nepodaří zjistit = dítě nezjištěné totožnosti

Určování otcovství
- Otcovství = statusový vztah mezi dítětem a otcem (zprostředkováno matkou – určení otcovství je možné teprve tehdy,
je-li určeno mateřství)
- Pater semper incertus est (otec je vždy nejistý) – pouhá pravděpodobnost (proto též upraveno popírání)
- Z důvodu potřeby rychlé a účinné stabilizace vztahu mezi (právním) otcem + dítětem se v právu pro určení otcovství
začalo užívat systému (postupně uplatnitelných) vyvratitelných právních domněnek otcovství
o vybudován tak, aby právní otcovství dopadlo vždy pokud možno na toho muže, který je zároveň biologickým
otcem dítěte
- cílem je sladění faktického a právního stavu
- 1. domněnka = má se za to, že otcem je manžel matky
o Platí od vzniku po celou dobu trvání manželství

94
 o Platí i po zániku manželství / prohlášení manželství za neplatné, a to po ochrannou dobu 300 dní
o Pokud se dítě narodí ženě znovu prodané, má se za to, že otcem je pozdější manžel (i když se narodí během
těch 300 dní)
§ Pokud pozdější manžel následně úspěšně popře – uplatní se ex lege domněnka svědčící prvnímu
manželovi
o Pokud se dítě narodí v době mezi zahájením řízení o rozvod manželství a 300. dnem po jeho zániku, lze
usuzovat, že se snížila pravděpodobnost otcovství manžela matky – proto je tu zjednodušený postup, kdy uno
actu dojde k popření otcovství manžela a zároveň k určení otcovství jiného muže
§ Lhůta 1 rok od narození dítěte
§ Lze jedině v řízení před soudem - matka, manžel a otec jdou k soudu – ten sepíše protokol
• Otec prohlásí, že dítě je jeho, manžel prohlásí, že dítě není jeho + matka se připojuje
• Pak se má za to, že otcem je tento jiný muž
§ Protokol se zašle na matriku – vymaže manžela a zapíše otce
§ K určení otcovství tímto způsobem nemůže dojít před PM rozsudku o rozvodu
o Pokud neprovdaná žena podstupuje umělé oplodnění - má se za to, že otcem dítěte je ten, kdo dal souhlas
k umělému oplodnění
§ X provdaná žena – klasicky dle 1. domněnky (otec = manžel)
- pokud otcem není manžel, nedošlo k umělému oplodnění a nedošlo k určení otcovství prohlášením manžela, matky a
jiného muže, uplatní se 2. domněnka
- 2. domněnka = má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením
o Nejpravděpodobnějším otcem je ten, kdo se k dítěti hlásí
o Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému (je-li již počato)
o Žádná lhůta
o Souhlasné prohlášení činí matka + otec osobě před soudem / matričním úřadem
§ Nikdo nezjišťuje, zda je to opravdu biologický otec – matrika to není ani oprávněna zkoumat (ani
etnikum)
§ Výjimka, kdy jedině před soudem (ne na matrice):
• Nezletilý (i bez ZZ)
• Matka / otec omezení na svéprávnosti (v jiné oblasti než PJ ve věcech statusových práv)
o Nelze
§ Matka je stižena duševní poruchou (tak, že nechápe význam prohlášení) či je na její straně těžko
překonatelná překážka (např. matka není známa)
§ è pak je nutné otcovství určit pomocí 3. domněnky
o Dovolat se neplatnosti lze prohlášení se lze ve lhůtě pro popření otcovství
- Nedošlo-li k určení otcovství dle jednoho ze způsobů viz výše, uplatní se 3. domněnka
- 3. domněnka = má se za to, že otcem je muž, který souložil s matkou v období mezi 300. a 160. dnem před narozením
dítěte (= určení otcovství soudem)
o Návrh smí podat matka, dítě nebo muž, který tvrdí, že je otcem
o Žádná lhůta, i třeba až po smrti otce (pak se návrh podává proti jeho opatrovníku, kterého k tomu jmenuje
soud)
o Nutno prokázat, že došlo k souloži mezi matkou a mužem, jehož otcovství má být určeno
o Vyvratitelná domněnka – lze uvádět okolnosti, které otcovství vylučují -> dochází k současnému určování i
popírání otcovství
o Pokud soud otcovství určí (nebudou prokázány okolnosti vylučující otcovství), nepůjde domněnku již dále
vyvracet; nepůjde ani popírat otcovství! (res iudicata)
o Pokud se otcovství neprokáže, nemělo by být určeno, ale v praxi překonáno
§ Soud vázán zásadou vyšetřovací – provede i jiné důkazy ke zjištění skutkového stavu, než byly
navrženy účastníky – provede znalecké posudku = téměř 100% jistota
o Pokud žena souložila v rozhodné době s více muži – může podat návrh třeba i proti 10 mužům současně – uvidí
se, na koho ukáže znalecký posudek

Popření otcovství
- Zánik statusového vztahu mezi dítětem a mužem, jehož otcovství bylo popřeno
- Popřít lze jedině v soudním řízení
- Střet 2 hodnot: zájem na stabilitě statusových vztahů X zájem na souladu mezi biologickým a právním (matrikovým)
otcovstvím
- Právo určuje, kdo se může domáhat:
o Matka
o Matrikový otec (ne biologický otec!)
- Krátké lhůty
- 1) Popření otcovství manžela matky
o Matka – 6 měsíců od porodu může popřít, že otcem je její manžel
§ Předpokládá se, že matka ví, s kým má dítě

95
 o Manžel matky
§ Subjektivní lhůta 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících jeho důvodnou
pochybnost, že je otcem
§ Objektivní lhůta 6 let od narození dítěte
• Vychází to ze sociologického zkoumání – po 6 letech již silné vazby
o K popření pak může dojít za 3 situací (3 skutkové podstaty):
§ 1) pokud se dítě narodí v období mezi 160. dnem od vzniku manželství a 300. dnem po jeho zániku,
lze popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že je otcem (např. je neplodný)
§ 2) pokud se dítě narodí před 160. dnem od uzavření manželství – k vyvrácení domněnky otcovství
stačí pouhé popření manžela (nemusí být podán důkaz o vyloučení otcovství)
• Je na matce a dítěti, aby podaly důkaz, že manžel v době rozhodné s matkou souloži /
v době uzavření manželství věděl, že je těhotná
• Pokud se jim to podaří, bude na manželu, aby podal důkaz vylučující jeho otcovství – stejně,
jako by musel učinit dle 1)
§ 3) popření otcovství k dítěti z umělého oplodnění
- 2) Popření otcovství muže, který souhlasně prohlásil
o Lhůta 6 měsíců od souhlasného prohlášení
o Souhlasným prohlášením lze založit otcovství jednak v případě neprovdané matky, jednak matky sice
provdané, ale v době od zahájení řízení o rozvodu a 300. dnem po rozvodu
o V obou případech lze popírat jen tehdy, je-li vyloučeno, že je muž otcem
o Jedině, pokud je vyloučené, že by mohl být otcem - znaleckým dokazováním musí dokázat, že dítě nezplodil
- 3) Popření otcovství k dítěti narozenému z umělého oplodnění
o Otcovství je zde založeno nikoliv na biologickém poutu, ale na souhlasu manžela nebo partnera matky (je jisté,
že biologickým otcem není, což by testy DNA pouze potvrdily -> nutno zohlednit v pr. úpravě)
o Dítě narozené mezi 160. a 300. dnem od umělého oplodnění (provedeného s jeho souhlasem) není možné
o Výjimka, kdy lze – matka otěhotní nikoliv z umělého oplodnění, ale přirozenou cestou s jiným mužem
- Role soudu
o Po uplynutí těchto lhůt už to nelze zvrátit (otcovství nelze popřít)
o Ale 2 výjimky
§ A) žádost o prominutí popěrné lhůty
• Soud výjimečně povolí, pokud to vyžaduje
...a) zájem dítěte a
...b) veřejný pořádek (tam, kde by stávající statusové poměry dítěte měly mít pro právní základy
trvání zdejší společnosti negativní důsledky)
§ B) rozhodnutí soudu o popření otcovství i bez návrhu
• Lze u otcovství určeného souhlasným prohlášením, kde takto určený otec jím být nemůže
• Podmínky: vyžaduje to zřejmý zájem dítěte + mají tak být naplněna základní LP
• Kdy?
...a) Případy obcházení mezinárodního osvojení (např. pokud se matka-Češka předem
dohodne s párem z Německa, že jim dítě dá – souhlasně prohlásí s tím Němcem, pak soudně
docílí toho, že on bude o dítě pečovat, odveze ho a manželka v Německu jednoduše osvojí)
...b) Cílem je získání trvalého pobytu (TČ -> § 341 TZ)
...c) Cílem je vyblokování skutečného otce
• Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti

Důsledky určení rodičovství

- Vůči dítěti
o 1) osobní práva dítěte
o 2) rodičovská odpovědnost
o 3) vyživovací povinnost
- Dále důsledky v oblasti
o Sociálního zabezpečení
o Dědického práva
o Státního občanství

B.5) Rodičovská odpovědnost

Vzájemné p&p rodičů a dětí obecně

- Právní rodičovství je základ mnoha vzájemných p&p v oblasti práva (rodičovská odpovědnost, dědické právo, vztah osoby
blízké, rodinný závod…)
- Rodič má vůči dítěti povinnosti a práva (jejich účelem je zajistit dítěti morální + hmotný prospěch); obdobné platí i o
povinnostech a právech dítěte k rodiči („vzájemné p&p“)

96
 o Rodič má vždy především plnit své povinnosti vůči dítěti, zatímco dítě má především právo, aby rodič vůči němu své
povinnosti plnil
o Práva rodičů je třeba vždy posoudit s ohledem na nejlepší zájem dítěte
- Nelze se jich vzdát ani je převést

Dělení p&p rodičů vůči dítěti

- 1) Práva statusová (týkají se právního postavení osoby) => od narození do dosažení plné svéprávnosti
o určit dítěti osobní jméno (dohodou, jinak určí soud)
o dát souhlas s osvojením
o prohlásit otcovství k dítěti
- 2) Práva spojená s osobností dítěte => od narození do dosažení plné svéprávnosti
o Přirozená práva chránící lidskou bytost – zdraví, život, důstojnost, podobna osoby dítěte
- 3) Práva osobní povahy => od narození do dosažení plné svéprávnosti
o Nejsou vynutitelná; např. právo usměrňovat dítě výchovnými opatřeními, vzájemná povinnost pomoci, podpory a
ohledu na jejich důstojnost
- 4) Povinnosti a práva, jejichž souhrn tvoří rodičovskou odpovědnost => od narození do dosažení plné svéprávnosti
o Trvání a rozsah může změnit jen soud
o Soubor všelikých práv
§ Statusová – př. povinnost a právo dítě zastupovat
§ Osobnostní – ochrana osoby, resp. osobnosti dítěte, př. právo žádat předání dítěte, pokud ho někdo zadržuje
neoprávněně
§ Osobní – př. povinnost jít dítěti příkladem
§ Osobně-majetková – př. povinnost a právo pečovat o jmění dítěte
- 5) Vyživovací povinnost rodičů => od narození a trvá tak dlouho, dokud se dítě nebude schopné samo živit
o Není součástí rodičovské odpovědnosti
o Nabytí zletilosti zde není relevantní

Rodičovská odpovědnost
- souhrn povinností a práv rodičů ve vztahu k dítěti, jejichž účelem je prospěch dítěte, povinnosti rodiče odpovídá právo
dítěte (právní úprava § 858 a 865 an. OZ)
- Rodičovské povinnosti plynou přímo ze zákona (kogentní, nelze uplatnit autonomii vůle)
- Zákon nepřipouští vzdání se rodičovských práv (soud ale může RO pozastavit, omezit či jí rodiče zbavit)
- Náleží oběma rodičům
- Je nutné rozlišovat pojmy „mít, nést RO“ x „vykonávat RO“
- Pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti ex lege
o a) nezletilý rodič, který nenabyl plné svéprávnosti
§ výkon RO je až do doby, kdy nabude plnou svéprávnost, ex lege pozastaven
§ tzn. je nositelem RO, ale nemůže ji vykonávat
§ zůstává mu ale právo osobně o dítě pečovat
o b) rodič, jehož svéprávnost byla omezena v oblasti rodičovských práv
§ rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti rodiče, rozhodne zároveň o jeho RO
§ výkon RO je po dobu omezení jeho svéprávnosti rovněž ex lege pozastaven
§ soud zde naopak může (s ohledem na kvalitu osoby rodiče) rozhodnout, že se rodiči zachovává právo péče o
dítě a osobního styku s dítětem

Zásahy soudu do rodičovské odpovědnosti

- pokud soud rozhoduje o dotčení RO, jsou tu sice zákonná pravidla, ale určující jsou zájmy dítěte (§ 866)
- účelem je poskytnout dítěti právní ochranu v případech, kdy se mu jí od rodičů nedostává
- Zásah do RO rodiče nemá vliv na plnění vyživovací povinnosti k dítěti !!!
- Vždy se týká vztahu rodiče k jednomu určitému dítěti, nikoli ke všem dětem dotyčného rodiče, má-li jich více
- Zásah do RO může negativně ovlivnit i povinnost a právo rodiče osobně se stýkat s dítětem – zásadní roli musí vždy hrát
zájem dítěte
- 1) Pozastavení výkonu RO
o Pokud rodiči brání ve výkonu RO závažná okolnost + se lze domnívat, že je toho v souladu se zájmy dítěte třeba,
může soud rozhodnout, že se výkon RO rodiče pozastavuje a ustanoví dítěti poručníka
o např. delší pobyt v nemocnici
o Pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti není sankcí (na rozdíl od omezení a zbavení), ale spíš institutem
pomoci
- 2) Omezení RO nebo jejího výkonu
o Pokud rodič nevykonává řádně svoji RO + to vyžaduje zájem dítěte, soud
§ omezí RO (tzn. omezí rozsah RO), nebo
§ omezí výkon RO

97
 o => a zároveň vždy stanoví rozsah tohoto omezení
o Zároveň pro tu oblast, v níž rodič své povinnosti a práva / možnost je vykonávat, jmenuje soud dítěti opatrovníka
- 3) Zbavení RO
o Pokud rodič zneužívá svoji RO či její výkon a/nebo závažným způsobem zanedbává RO či její výkon, soud rodiče
zbaví RO a jmenuje dítěti poručníka
o Dále soud může zbavit rodiče RO v souvislosti s trestnou činností => soud zvlášť posoudí, zda nezbavit RO
§ rodič spáchal proti svému dítěti úmyslný TČ
§ rodič použil své dítě, které není trestně odpovědné, ke spáchání TČ, nebo
§ rodič spáchal TČ jako spolupachatel, návodce, pomocník či organizátor TČ spáchaného jeho dítětem,
o zbavení rodiče RO umožňuje soudu zasáhnout rovněž do p&p rodiče, který mají osobní, osobnostní a zejm. statusovou povahu - především
by bylo namístě zvážit, zda rodič nemá být zbaven práva dát souhlas k osvojení dotyčného dítěte
Jednotlivé p&p tvořídí rodičovskou odpovědnost
- = obsah rodičovské odpovědnosti
- Zahrnuje zejm. tyto p&p rodičů:
o 1) Povinnost a právo pečovat o dítě
§ Péče o osobu dítěte, vč. péče o jeho zdraví a zdravý vývoj (fyzický i psychický)
• Konkrétní podoba péče je závislá na věku a potřebách konkrétního dítěte
§ Výchova po všech stránkách (rodič nemusí vykonávat osobně, ale má právo určit jak, kde a kým bude
vychováváno); rodiče však musí mít rozhodující úlohu ve výchově – povinnost jít dítěti příkladem
§ Právo usměrňovat chování dítěte a využít výchovné prostředky (v podobě a míře přiměřené okolnostem,
neohrožující zdraví, rozvoj, důstojnost)
§ Na druhé straně stojí povinnosti dítěte v rodině:
• dbát svých rodičů
• podílet se na péči o chod rodinné domácnosti vlastní prací / peněžitými příspěvky, má-li příjem
• podřídit se výchovným opatřením
o 2) Povinnost a právo ochrany dítěte
§ Rodič jakožto zákonný zástupce – povinnost uplatnit všechny prostředky ochrany, které jsou zapotřebí, pokud
jsou zájmy dítěte ohroženy nebo porušeny
§ Zahrnuje i zvláštní oprávnění mít dítě u sebe + negativní následky pro každého, kdo u sebe dítě neoprávněně
zadržuje (a to i kdyby šlo o druhého rodiče)
o 3) Povinnost a právo na osobní styk s dítětem
§ Unikátní – pokud rodiči nemá jinak vůbec žádná práva k dítěti, je mu toto zásadně vždy zachováno
• X ledaže zájem dítěte bude v zásadním rozporu s tímto právem rodiče (§ 872)
§ Je to jedno z práv rodičů, které rodič nemůže svěřit jinému (z povahy věci se nelze nechat zastoupit)
§ Je vždy nutno zohlednit případný odpor dítěte k rodiči, právo na odmítání styku s ním – je třeba zjistit, jaké
jsou důvody tohoto odmítavého postoje a popř. je i řešit
§ Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče (§ 888 – 891)
• Dítě má právo stýkat se i s druhým (v rozsahu, který je v zájmu dítěte), stejně tak druhý rodič má právo
na styk s dítětem
• Styk se upraví dohodou rodičů / nedohodnou-li se, upraví soud
• Podmínky tohoto styku může určit soud (např. místo styku, kdo další se ne/může účastnit)
• Pečující rodič má povinnost tento styk umožnit a dítě na styk připravit, spolupracovat
¨ Pokud pečující rodič brání ve styku, je to důvod pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má
mít dítě ve své péči
• Rodič, který dítě v péči nemá, se s dítětem nesmí stýkat jinak než dle rozhodnutí (ledaže se dohodnou)
• Pokud se z vlastního rozhodnutí bude s dítětem stýkat méně nebo vůbec, může soud jeho právo styku
omezit na nezbytné minimum
• Pokud to je nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, případně styk i
zakáže
§ Právo stýkat se s dítětem mají i osoby s dítětem příbuzné a osoby dítěti společensky blízké (za předpokladu, že
k nim má dítě blízký citový vztah + nedostatek styku by dítěti způsobil újmu)
• Také dítě samo se může hlásit o realizaci styku s těmito osobami
o 4) Povinnost a právo zajišťovat jeho výchovu a vzdělání
§ Asi se částečně kryje s péčí o dítě
§ Rodiče mají při rozhodování o podobě vzdělání dítěte a jeho pracovním uplatnění ex lege povinnost vzít
v úvahu jeho schopnosti a nadání (+ přihlédnout k přání dítěte)
o 5) Povinnost a právo určit místo jeho bydliště
§ Určí rodiče v dohodě / jinak rozhodne soud
§ Zpravidla místo, kde má trvalý pobyt
o 6) Povinnost a právo zastupovat dítě
§ Rodiče dítě jakožto zákonní zástupci zastupují při těch PJ, ke kterým není právně způsobilé
§ Společné zástupčí oprávnění, ale při PJ může zastupovat každý z nich sám (presumuje se souhlas druhého)

98
 §Nebezpečí střetu zájmů mezi rodičem a dítětem – zástupčí oprávnění rodiče je ex lege vyloučeno; soud jmenuje
dítěti opatrovníka
§ Smlouva o zastoupení dítěte s odborně způsobilou osobou (př. advokát, daňový poradce) – lze sjednat pro
vyřízení záležitosti dítěte (kromě záležitostí osobního stavu)
• Pokud se zákonný a smluvní zástupce nedohodnou, rozhodne soud (v souladu se zájmem dítěte)
• Může ji sjednat i samo dítě
o 7) Povinnost a právo pečovat o jmění dítěte
§ Základní povinnost = spravovat jmění dítěte jako řádný hospodář (pokud poruší, má vůči dítěti povinnost k NŠ)
§ Rodiče nemají požívací právo – co bude získáno hospodařením s majetkem, přibude k majetku dítěte
§ Jde-li o běžnou záležitost (nebo záležitost mimořádnou, ale zároveň jde o zanedbatelnou majetkovou hodnotu), jedná rodič
zásadně sám X v ostatních případech nutný souhlas soudu (jinak zdánlivost)
• Souhlasu soudu je zejména potřeba
¨ Nabývání nemovitosti / nakládá s nemovitou věcí
¨ Zatěžuje majetek jako celek
¨ Odmítá dědictví
¨ Nabývá dar nikoliv zanedbatelné hodnoty …
§ Majetková podstata jmění dítěte může být zasažena jenom za kum. splnění následujících podmínek:
• Za účelem výživy rodičů a sourozenců dítěte +
• Pokud bez zavinění rodičů (= osob s vyživovací povinností) vznikl výrazný nepoměr mezi poměry dítěte a
rodičů +
• Přivolení soudu
§ Naproti tomu zisk z majetku dítěte je možné použít nejprve k výživě dotyčného dítěte, a pokud něco zbývá a
je-li zapotřebí, i výživu rodičů a nezletilého sourozence
§ Opatrovník pro správu jmění – je nutné ho jmenovat ve 2 situacích =>
• kolize majetkových zájmů rodičů a dítěte
• rodiče nemohou spravovat pro rozsah jmění a náročnost správy
§ Zánik
• 1) nabytím plné svéprávnosti dítěte
¨ Rodiče jsou povinni odevzdat dítěti majetek + dluhy a jiné povinnosti; podají vyúčtování správy
¨ Rodiče mají právo na přiměřenou odměnu, pokud byla správa obtížná - ale pouze z výnosu majetku!
• 2) prohlášením úpadku na majetek rodiče
¨ může žádat o navrácení práva péče po uplynutí 3 let od zrušení konkursu
Výkon rodičovské odpovědnosti
- rodiče musí při výkonu RO dodržovat určitá pravidla – stanovena jednak obecně (pro všechny rodiče), jednak pro případ
rozvodu a konečně pro případ, že spolu rodiče nežijí (bez ohledu na to, zda ne/jsou manžely)
- pro všechny případy, kdy spolu rodiče nežijí, a proto nemohou o dítě pečovat společně, jsou stanovena zvl. pravidla pro
styk dítěte s rodičem, který je nemá v péči
- A) obecná pravidla pro výkon RO
o rodiče musí setrvale dbát na zájem dítěte („blaho dítěte“)
o mají povinnost informovat o všem, co se ho týká (přiměřeně jeho rozumové a volní vyspělosti) -> tak, aby mohlo
sdělit svůj názor
o rodiče mají RO vykonávat podle dohody X neshodnou-li se ve významné záležitosti (např. léčebné zákroky, určení místa
bydliště, vzdělání dítěte), má každý z nich právo obrátit se na soud, aby rozhodl
o v řízení před soudem, kdy je třeba zjišťovat názor dítěte – soud má vyslechnout samo dítě
§ u dítěte staršího 12 let se předpokládá schopnost komunikovat běžným způsobem
§ pokud dítě není schopno vytvořit si názor a vyjádřit ho (ať už je mladší nebo starší než 12), je nutné vyslechnout
toho, kdo jeho zájmy ochrání stejně, jako by to jinak mohlo udělat samo dítě
§ soud je povinen vzít v úvahu názor dítěte (a pokud rozhodne v rozporu s jeho přáním, musí to náležitě
odůvodnit)
- B) výkon RO po rozvodu
o Rozvodu manželství musí předcházet dohoda rodičů o příštích poměrech dítěte11
§ Mají-li rodiče víc dětí, je třeba rozhodnout o každém zvlášť
o Dohoda rodičů schválená soudem => nutná pro zahájení ř. o rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu
§ Dohoda se předpokládá u rozvodu se zjišťováním příčin – teprve, když se nejsou schopni dohodnout / dohoda
je v rozporu se zájmy dítěte -> rozhodne sám soud
o Soud se při rozhodování řídí zájmem dítěte
§ Přihlédne např. ke vztahu ke každému z rodičů, k sourozencům, k prarodičům, k právu dítěte na péči obou
rodičů, ke schopnosti rodičů dohodnout se…
o Formy péče o dítě
§ 1) Společná péče – tvoří rodinu, i když nepostavenou na trvajícím manželství

11 V ní upraven jednak výkon RO, jednak vyživovací povinnost

99
 § 2) Střídavé péče – dítě je po nějakou dobu v péči jednoho, pak druhého rodiče
§ 3) Péče jednoho – nejčastější v praxi – druhý rodič je povinen poskytovat dítěti výživné
• Styk s druhým rodičem – platí zvláštní pravidla (§ 888 – 891) – viz výše (dohoda/soud)
• Oba rodiče se musí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k druhému rodiči
• Rodiče mají vzájemnou informační povinnost, pokud jde o dítě, jeho vývoj, zájmy…
- C) výkon RO, pokud spolu rodiče nežijí (ať už jsou či nejsou manžely)
o Předpokládá se, že se dohodnou, jinak rozhodne soud (NA NÁVRH)
o O rozhodování soudu platí stejná pravidla jako pro úpravu poměrů po rozvodu

Změna rozhodných skutečností (zvláštní ustanovení § 909)

- Rozhodnutí soudu o poměrech nezletilého dítěte a jeho rodičů jsou podmíněna stálostí poměrů
- Uplatnění klauzule rebus sic stantibus – rozhodnutí je třeba změnit, pokud dojde ke změně rozhodných skutečností
v takové míře, že za nového skutkového stavu původní rozhodnutí nemůže obstát (není odůvodněno současnými
skutečnostmi)
- To ale platí pouze, pokud stále trvá statusový stav
o Smrtí / osvojením / nabytím plné svéprávnosti dítětem => dotyčná rozhodnutí ex lege ztrácejí své účinky

B.6) Vyživovací povinnost (pojem a druhy)

Obecně
- Jde o majetková práva, která mají osobní souvislost (existují jen mezi určitými osobami) => osobě-majetková p&p
- Není součástí rodičovské odpovědnosti – dvě nezávislé a navzájem nepodmíněné povinnosti
- Oprávněný má právo na výživné X povinný má vyživovací povinnost
- Výživné = plnění, které poskytuje povinný oprávněnému
o Soubor všech majetkových hodnot, které jsou poskytovány za účelem vyživování (tj. uspokojování životních
potřeb; zaopatřování)
- Vznik ex lege za podmínky, že jsou nastane nějaká právní skutečnost (např. narození, uzavření manželství)
o Základní podmínka vzniku = stav odkázanosti potřebné osoby (oprávněný není schopen se sám živit)
- Osobní základ – nelze se jich vzdát ani jimi disponovat (ani mezi živými, ani pro případ smrti)
o ale smrt osoby, která měla vyž. povinnost má zákonné důsledky pro dědice – ochrana poskytnuta
§ tomu, kdo by byl nepominutelným dědicem, ale nemá právo na povinný díl (na nutnou výživu)
§ pozůstalému manželovi (na slušnou výživu a na zaopatření)
- Právo na výživné se nepromlčuje
o X promlčení podléhají práva na jednotlivá opětující se plnění
- Není možné započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný
- Předpokládá se, že povinné osoby budou tuto povinnost plnit dobrovolně (v souladu se zásadou slušnosti a dobrými
mravy) => pro případ neplnění jsou stanovena zákonná pravidla pro jeho vynucení
o Uplatnění práva v civilním řízení
o Pozastavení řidičského oprávnění – jeden ze způsobů výkonu exekuce (§ 71a EŘ)
o TČ zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ)
- Odkdy lze výživné přiznat?
o Nejdříve ode dne, kdy bylo právo na výživné uplatněno (kdy bylo zahájeno řízení o výživné)
o X výjimky, kdy může být výživné přiznáno i zpětně (nejdéle 3 roky nazpět)
§ jde o výživné pro nezletilé dítě (lze zahájit řízení i bez návrhu)
§ právo uplatňuje samo dítě - i zletilé
- Klauzule rebus sic stantibus
o V případě změny rozhodných skutečností je třeba změnit dohodu / rozhodnutí soudu o výživném

Rozsah vyživovací povinnosti - obecně

- Plní se tak, jak je třeba v dané situaci X pokud je ale stanoveno rozhodnutím soudu, je na jisto postavená výše výživného
i další podmínky jeho plnění
- Obecně nelze říct, jaký je rozsah, ale je nutné zohlednit pravidla:
o Obecná pravidla (§ 913) – jde o základní ustanovení, ale je jen výchozím bodem pro určení konečné částky
o Zvláštní pravidla daná pro každý typ vyživovací povinnosti
- Obecné pravidlo § 913 – nutno zohlednit:
o U oprávněného
§ Odůvodněné potřeby
§ Majetkové poměry
o U povinného
§ Schopnosti (kolik vydělává, jestli a jak investuje, zda jeho majetek generuje zisk…)
§ Možnosti (kolik by si mohl vydělat, získat – vzhledem ke kvalitě své osoby)
§ Majetkové poměry (zjišťuje se, jak skutečně žije)

100
 § => kromě toho je třeba zkoumat též to, zda se bezdůvodně nevzdal výhodnějšího zaměstnání nebo
majetkového prospěchu, zda nepodstupuje nepřiměřená rizika
§ => plus nutno přihlédnout k tomu, zda povinný o oprávněného osobně pečuje + k míře, v jaké tak
činí, dále i k případné péči o rodinnou domácnost
o Pro zjištění všeho viz výše je rozhodná doba vynesení rozsudku
§ ledaže je na místě přihlédnout i k budoucím potřebám (např. studium povinného na VŠ), popř.
k budoucím majetkovým poměrům (např. brzký odchod do důchodu)
§ X pokud jde o výživné za dobu minulou, je zapotřebí zjistit také dřívější skutkový stav

Vzájemná vyživovací povinnost mezi předky a potomky (§ 910 an.)

- Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost -> ale jen příbuzní v přímé linii
o Pokud má nezletilé ne plně svéprávné dítě vlastní majetek, jenž nese zisk, lze takový zisk použít nejen k výživě
tohoto dítěte, ale také na výživu rodičů a potřebných sourozenců
- Základní pravidla
o Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti
o Přednostně plní ti nejbližší – vzdálenější příbuzní, jen nemohou-li ji plnit bližší
o Pokud se nejedná o poměr rodiče a dítěte, plní nejdřív potomci a teprve potom předci (§ 910/4)
- Pro určení rozsahu - zvláštní pravidla (§ 915)
o Životní úroveň rodičů a dětí má být zásadně shodná
§ přednost před hlediskem odůvodněných potřeb oprávněného podle § 913
§ princip shody životní úrovně se však uplatní jen v případě, že jde o výživné rodiče vůči dítěti!! A ne
naopak! (dítě je svým rodičům povinno zařídit pouze slušnou výživu)
o Výživné rodiče pro dítě (ať už plně svéprávné či ne) / výživné jiného předka pro nesvéprávné dítě
§ 1) každý povinný musí soudu řádně prokázat své příjmy (případná sankce za nesplnění – při stanovení
výživného se vychází z fingovaní příjmu – 25 násobku živ. minima)
§ 1) stanovení výše výživného tak, aby dítěti zajistila i tvorbu úspor (pokud to dovolují majetkové
poměry povinného)

Výživné + úhrada některých nákladů neprovdané matky (§ 920)

- Situace, kdy matka dítěte není provdaná za otce dítěte
- Neprovdaná matka má právo na:
o Výživné pro sebe po dobu 2 let od narození dítěte
o Příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (v přiměřeném rozsahu)
- Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, poskytl předem:
o to samé co výše
o + částku na výživu dítěte po dobu, po kterou by jí náležela jako zaměstnankyni mateřská dovolená

Vzájemná vyživovací povinnost manželů (§ 697)

- vzájemná vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň
- mají-li dítě, má i toto vůči rodičům vyživovací povinnost, ale ta je toliko podpůrná – především manžel se má starat o to,
aby zajistil potřebnou výživu pro svého manžela
o teprve nestačí-li to, je možné žádat výživné od dítěte
Vzájemná vyživovací povinnost rozvedených manželů (§ 760 an.)
- zanikne-li manželství rozvodem, vzniká rozvedenému manželovi právo na výživné
- předpoklad = neschopnost manžela sám se živit, která má původ v manželství nebo v souvislosti s ním
- řídí se dohodou / nedojde-li k dohodě, na návrh potřebného manžela rozhodne soud
- soud při určení výživného a jeho výše přihlédne zejména k:
o délce manželství, době uplynulé po rozvodu, možnosti manžela najít přiměřené zaměstnání, neschopnosti se
uživit se z důvodu špatného hospodaření s vlastním majetkem, podílení se na péči o domácnost za trvání
manželství, zda se nedopustil činu povahy TČ, …
- vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu, lze-li to spravedlivě požadovat (s ohledem k věku a zdravotnímu stavu
povinného)
- rozvedení manželé si také mohou ujednat odbytné – jednorázově – jeho poskytnutím právo na výživné zaniká
- právo na výživné zanikne také uzavřením jiného manželství
- sankční výživné: pokud se rozvedení manželé nedohodnou + potřebný manžel rozvrat manželství převážně nezapříčinil
/ s rozvodem nesouhlasil, a kromě toho mu byla rozvodem způsobena závažná újma
o => může žádat výživné v takové výši, v jaké by měl právo na výživné během manželství (tak, aby měli zásadně
stejnou hmotnou a kulturní úroveň)
o Po dobu přiměřenou okolnostem, ale max. 3 roky od rozvodu
Výživné registrovaného partnera
- Upravuje ho zákon o registrovaném partnerství

101
 B.7) Osvojení

Pojem
- Osvojení = přijetí cizí osoby za vlastní
- Napodobuje biologické rodičovství (ale i příbuzenství vůbec) – rozhodnutím soudu se osvojenec stává potomkem v 1.
stupni; jde o druh příbuzenského vztahu založeného na právním poutu
- Jde o statusový institut - rozhodnutí o osvojení (= právní důvod vzniku vztahu mezi rodičem a dítětem) mění právní
status:
o osvojence
o biologických rodičů a
o budoucího osvojitele / osvojitelů
- Napodobuje biologické rodičovství - rozhodnutím soudu se osvojenec stává potomkem v 1. stupni matky a otce (právní
fikce) nahrazuje příbuzenství
- Z hlediska podoby právních následků rozlišujeme osvojení:
o Úplné (dítě přechází „se vším všudy“ do rodiny osvojitele – nabývá příjmení, osvojitel zase všechna p&p rodiče;
všechny vazby dítěte k biologické rodině zanikají)
o Neúplné (zůstávají zachována některá práva vůči biologickým rodičům – např. právo na výživné)
- Předpokladem osvojení je očekávané blaho dítěte – prvním a zásadním zřetelem musí být nepochybné zjištění, že
osvojení bude v souladu s nejlepším zájmem dítěte – reflektovat názor dítěte
- Koncepce osvojení vychází z myšlenky, že osvojení má místo jen tam, kde dítě od svých rodičů nemůže očekávat nic
dobrého, trvale a dlouhodobě bez reálné naděje na zlepšení
- Osvojení z nebo do ciziny = mezinárodní osvojení – je potřeba rozhodnutí OVM o souhlasu s osvojením (úřad pro
mezinárodněprávní ochranu dětí)
- z činností souvisejících s osvojením nikdo nesmí získat nepatřičný zisk (§ 798) – např. se podílet na zprostředkování
osvojení, aniž je k tomu oprávněn
Osvojení nezletilého
- Osvojení nezletilého dítěte, které ještě nenabylo plné svéprávnosti
- Osvojitel = podmínky:
o osoba zletilá a svéprávná
o musí zaručovat svými osobními vlastnostmi a způsobem života, že bude dobrý rodičem
o zdravotní stav alespoň tak dobrý, aby mohl dostatečně pečovat o dítě
o osvojiteli mohou být :
§ manželé (nikoliv dlouhodobí heterosexuální partneři ani registrovaní partneři), nebo
§ jeden z manželů (zkoumá se proč druhý ne), výjimečně i
§ jiná osoba (tzv. osamělá osoba = nežije v žádném statusovém svazku) – výjimečně
o má-li již osvojitel děti, je nutné zjistit, zda nedojde k rozporu mezi zájmy dětí osvojitele a osvojence
o věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem – min. 16 let
- Osvojení je vyloučeno mezi příbuznými osobami v přímé linii nebo sourozenci (X výjimka: náhradní mateřství)
- „nepravé osvojení“ – pokud osvojuje manžel rodiče dítěte
o Cca ½ adopcí v ČR, ale právní úprava toto ale nereflektuje x § 833/2
- Souhlas s osvojením
o O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát
souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele
o 1) Souhlas dítěte
§ dítě nad 12 let – vždy je třeba osobního souhlasu dítěte
• výjimky – bylo by to v zásadním rozporu s jeho nejlepším zájmem; dítě není schopné
následky souhlasu řádně posoudit (duševní nedostatečnost); duševní slabost
§ dítě pod 12 let – předpokládá se u něj duševní nedostatečnost
• proto jeho jménem dává souhlas opatrovník, zpravidla orgán OSPOD (ale soud přihlédne
k vyjádření dítěte)
§ soud vždy zkoumá, zda je osvojení v zájmu dítěte (vyšetřovací zásada, i pokud dítě nesouhlasí)
§ odvolání souhlasu - dítě může až do chvíle, kdy soud o osvojení rozhodne
o 2) Souhlas rodiče (jde o zvláštní osobní právo rodiče – nutný souhlas obou, jsou-li známi)
§ Dává se formou osobního (tj. nelze zastoupení) prohlášení vůči soudu – soud nejdříve poučí o
důsledcích, poté prohlášení zapíše do protokolu
§ Druhy:
• blanketní souhlas (= bez vědomí, kdo bude osvojitelem dítěte)
• souhlas s určitou osobou
§ Možno udělit:
• matka – smí nejdříve 6 týdnů po porodu (jinak zdánlivost)
• otec – může hned po porodu

102
 •
rodič nezletilý, který ještě nenabyl plné svéprávnosti – právo dát souhlas má, ale nelze ho
vykonat – nutno čekat, až dosáhne alespoň věku 16 let (ale i zde soud posuzuje, zda je
rodič pod 18 způsobilý souhlas dát)
§ Odvolání souhlasu: po dobu 3 měsíců ode dne, kdy byl dán
• X i po uplynutí 3 měsíců, pokud:
ð Dítě nebylo dítě předáno do péče před osvojením
ð Dítě má být na základě rozh. soudu vydáno rodičům, protože to je v jeho zájmu
§ Souhlas pozbývá ex lege účinnosti, pokud uplyne 6 let od jeho poskytnutí, aniž bylo dítě osvojeno
§ Souhlas není třeba (to ale musí vždy v konkrétním případě projednat a rozhodnout soud):
• 1) rodič, jehož svéprávnost byla omezena v oblasti práva dát souhlas k osvojení
• 2) rodič, který byl zbaven RO a současně práva dát souhlas k osvojení
• 3) není schopen projevit vůli anebo rozpoznat následky svého chování
• 4) zdržuje se na neznámém místě a místo, kde pobývá se nedaří zjistit
• 5) zjevný nezájem rodiče – pokud soustavně neprojevuje opravdový zájem o dítě, trvale
porušuje své povinnosti rodiče12, a to zaviněně
ð zjevnost nezájmu je postavena na vyvr. domněnce - má se za to, že nezájem je
zjevný, pokud trvá alespoň 3 měsíce od posledního projeveného zájmu
ð pokud taková situace nastane, záleží další řešení na tom, zda chování rodiče je
možné hodnotit jako hrubé porušování rodičovských povinností
§ pokud ano – soud rozhodne, že není třeba souhlasu
§ pokud ne – OSPOD rodiče poučí o tom, jak by se měl napříště chovat a
o důsledcích, které bude mít jeho další zjevný nezájem
• toto poučení je jednorázové – od něj plynou další 3 měsíce
k tomu, aby změnil své chování k dítěti (dal najevo
opravdový zájem)
• pokud tyto 3 měsíce uplynou marně – soud rozhodne, že
není třeba souhlasu
§ zvláštní okolnosti nastanou, pokud (i) se objeví někdo z příbuzných dítěte nebo pokud (ii) muž, který
o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, podá návrh na určení otcovství
• je nutno se nejprve zabývat novou situací – přeruší se řízení o osvojení
• je nutno dbát principu ochrany biologické (i širší) rodiny
o 3) Souhlas osvojitele = implicitně obsažen v jeho procesním chování – je navrhovatel
- Osobní péče budoucího osvojitele, která není „péčí před osvojením“
o Nejde o preadopční péči ve vlastním slova smyslu, ale jen o osobní péči o dítě (smyslem je vyhnout se ústavní
péči)
o Za podmínky, že si to (budoucí) osvojitel přeje a rodič/e souhlasí, lze předat dítě v okamžiku, jakmile to
zdravotní stav dítěte dovolí
o Lze i před tím, než je rodič oprávněn dát souhlas k osvojení – týká se matky dítěte, která hodlá dát souhlas
k osvojení hned poté, co k tomu bude oprávněna (tj. po uplynutí 6 týdnů od porodu)
- Péče před osvojením (tzv. preadopční péče)
o Pozastavení výkonu RO a předání dítěte do péče před osvojením
§ Ex lege uplynutím 3 měsíců od udělení souhlasu rodičů
§ soud dítěti jmenuje poručníka (OSPOD)
§ současně může soud na návrh osvojitele rozhodnout, že má být dítě předáno do péče před osvojením
(X pokud dítě už bylo v osobní péči, není třeba rozhodnutí soudu)
o musí trvat alespoň tak dlouho, aby bylo možné dojít k přesvědčivému závěru, že mezi osvojitelem a
osvojencem vznikl takový poměr, jaký lze pro osvojení oprávněně očekávat (tj. takový, který je cílem osvojení),
nejkratší doba je 6 měsíců
o budoucí osvojitel pečuje o dítě výhradně na své náklady (proto je pozastavena vyživovací povinnost rodičů)
o osvojitel má povinnosti a práva osoby, do jejíž péče je dítě svěřeno, resp. p&p pěstouna (§ 829/1)
o pozn. Hendrychová – rozdíl mezi svěřením dítěte do péče (krátkodobý pěstoun – např. matka v nemocnici, o
dítě dočasně pečuje babička) vs. předání dítěte do péče – nemá žádná pěstounská práva – má jen pečovat o
osobu dítěte na své náklady
- Rozhodnutí o osvojení a jeho následky
o Pokud jsou splněny všechny podmínky a předpoklady pro osvojení, soud o osvojení rozhodne
o Rozhodne o příjmení dítěte (tradičně nabývá příjmení osvojitele, ale pokud vážné důvody, může soud
rozhodnout, že si ponechá dosavadní a příjmení osvojitele bude připojovat)
o Osvojitelé mají všechny práva a povinnosti rodičů
o Zaniká původní příbuzenský poměr osvojence a jeho původní rodiny
§ Výjimka u nepravého osvojení (§ 833) - tam nezaniká
o Nevzniká příbuzenský poměr k rodině osvojitele -> příbuzenský vztah jen vůči osvojiteli (!!!)

12 Všechny, nejen povinnosti tvořící rodičovskou odpovědnost… i třeba vyživovací povinnost etc.

103
 o Dítě má právo na informaci o svém původu - rodiče mají povinnost dítě informovat o jeho původu ve chvíli,
kdy se to bude jevit vhodným (nejpozději při zahájení školní docházky)
- Utajení osvojení = soud na návrh osvojitele / osvojence rozhodne o utajení před rodinou původu dítěte
- Zrušení osvojení = u nás je osvojení tradičně zrušitelné (ledaže by následně soud rozhodl o nezrušitelnosti)
o Zásadně platí, že osvojení je trvalé (navždy)
o Kdy lze zrušit? Pokud pro to existují důležité důvody (bez ohledu na to, o jaké důvody se konkrétně jedná)
o Zrušením zaniká vztah osvojení – dítě se zase stává dítětem svého biologického rodiče (obnovuje se původní
příbuzenský vztah)
o Nezrušitelné osvojení
§ nelze zrušit po 3 letech od osvojení (ex lege se stává nezrušitelným)
§ soud může ihned poté, co bylo rozhodnuto o (zrušitelném) osvojení, rozhodnout na návrh osvojitele
o nezrušitelnosti osvojení – podmínkou je, že je to v souladu se zájmem osvojence
o Opětovné osvojení (readopce) možné pouze:
§ Osvojení bylo zrušeno
§ Osvojitel/é zemřel/i
§ Pozdější manžel osvojitele, pokud z původních 2 osvojitelů jeden zemřel
Osvojení zletilého (osoby plně svéprávné)
- Základní pravidlo: zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (např. zastření uzavření manželství, kterému
by bránily zákonné zákazy)
- osvojitel a osvojenec podávají společný návrh na soud
- Trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela
- Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky
osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
- jako obdoba osvojení nezletilého - zletilého lze osvojit, jestliže (taxativně):
o přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
o v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
o osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo
o osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
o => Nelze, pokud by bylo v rozporu se zájmem přirozených rodičů (např. zdravotní stav)
o => použijí se obdobně ust. o osvojení nezletilého
- které není obdobou osvojení nezletilého – všechna ostatní, která nelze podřadit pod skutkové podstaty viz výše
o podmínky:
§ Není to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele či osvojovaného
§ existence důvodů hodných zvláštního zřetele (např. potřeba předat své dílo – vědecké, řemeslnické
- vhodnému pokračovateli při nedostatku vlastních potomků)
§ musí být přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň
pro jednoho z nich
o => použijí se přiměřeně ust. o osvojení nezletilého
- Porovnání s osvojením zletilého
o Osvojení zletilého nelze v mnoha ohledech vůbec osvojení nezletilého připodobnit
o Právní následky osvojení zletilého se týkají jen osvojitele + osvojence (popř. osvojencových potomků, pokud
se narodili až po osvojení)
o Rozhodnutí o osvojení zletilého zakládá pouze neúplné osvojení
§ osvojenec nenabývá majetková práva vůči členům rodiny osvojitele, a naopak si zachovává (on i jeho
potomci) majetková práva k původní rodině (pro vyživovací a dědická práva platí zvláštní pravidla)
§ ani osvojitel nenabývá žádná majetková práva vůči osvojenci a jeho potomkům
o Nemá vliv na příjmení (pokud si to ale přejí, může osvojenec připojovat příjmení osvojitele) X kdyby chtěl
používat jen příjmení osvojitelem, musel by postupovat dle obecných předpisů o změně příjmení
o Vyživovací povinnost osvojence k jeho předkům a potomkům trvá i nadále jen tehdy, není-li tu někdo jiný, kdo
má vyživovací povinnost, popř. pokud taková osoba není s to své vyž. povinnosti dostát
o Osvojenec dědí po osvojiteli v 1. zákonné třídě; pokud ale osvojiteli subjektivní dědické právo někoho jiného,
osvojenec do tohoto práva vstoupit nemůže

B.8) Náhradní péče o dítě (poručenství, opatrovnictví, pěstounství, svěření dítěte do péče jiné
osoby, ústavní výchova)
Náhradní péče o dítě
- Situace, kdy nezletilé dítě nemá ani jednoho rodiče, nebo ani jeden z rodičů nemůže plně vykonávat svou rodičovskou
odpovědnost => o dítě pečuje osoba odlišná od rodiče
- O náhradní péči mluvíme v případě, kdy dítě bylo svěřeno do péče odlišné osoby od rodiče rozhodnutím soudu
- Všude tam, kde se dítěti nedostává dostatečné péče ze strany rodičů nebo pokud jde o některou stránku péče o dítě
o Jednou ze složek P&P rodičů je rodičovská odpovědnost a jednou z jejich složek je péče o dítě

104
- Dělení náhradní péče o dítě

Faktická Rodinná
- Pěstounství - Dítě je svěřeno do péče jedné či více FO
- Svěření dítěte do péče jiné osoby Ústavní
Právní - Dítě je svěřeno do péče PO, a to PO soukromé nebo
- Poručenství veřejné – např. ústav
- Opatrovnictví

PORUČENSTVÍ (tutela) - § 928 an. OZ

Příklad: Manželé Jabůrkovi měli v pěstounské péči Filípka, který se narodil s diagnózou FAS (fetální alkoholový syndrom).
Maminka alkoholička sice o své dítě projevovala zájem, prodělala protialkoholní léčení, ale pocity odpovědnosti za Filípkovo
postižení ji znovu vehnaly do náruče démona alkoholu. Pod jeho vlivem byla přejeta tramvají. Přestože se Filípek stal právně
volným, s ohledem na náročnost péče o něj manželé Jabůrkovi nežádají o jeho osvojení. Soud je ale jmenuje poručníky, takže
mají vůči Filípkovi všechna práva a povinnosti rodičů a současně od státu budou nadále pobírat dávky pěstounské péče.

- Statusový institut náhradní právní ochrany nezletilého dítěte, které není plně svéprávné a jeho právní ochrana není
zajištěna rodiči => účelem je péče o právní záležitosti dítěte
- KDY? Soud jmenuje dítěti poručníka, pokud žádný z rodičů nevykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu
o Př. rodiče nežijí, oba byli zbaveni RO, výkon RO byl oběma rodičům pozastaven, rodiče mají omezenou
svéprávnost (nebo kombinace těchto)
- Poručník je zákonným zástupcem dítěte (= nejdůležitější rozdíl a výhoda oproti pěstounské péči)
- Poručník nemá RO (jejím nositelem může být pouze rodič), ale vykonává p&p náležející do RO (= není nositelem
rodičovské odpovědnosti), poručník zejména:
o o dítě pečuje, zajišťuje jeho ochranu, výchovu, vzdělání, určuje jeho bydliště, zastupuje ho
§ soud ale může vymezit úžeji vzhledem k sobě poručníka, poměry dítěte a důvod, pro který nemají
rodiče RO
o spravuje jmění dítěte – řídí se pravidly rozhodnými pro opatrovníka pro správu jmění dítěte (= řádný hospodář),
má právo na náhradu nákladů + příp. na přiměřenou odměnu z výnosu jmění (X toto právo nemá OSPOD)
§ x na místo poručníka může spravovat jmění dítěte opatrovník pro správu jmění dítěte
- Poručník naopak nemá:
o nemá vyživovací povinnost
o nemá povinnost pečovat o dítě osobně, není povinen ho mít ve své domácnosti (dítě může být např.
v pěstounské péči)
§ x ale je-li poručníkem člověk, který o dítě osobně pečuje tak, jako by mu bylo dítě svěřeno trvale do
péče, náleží mu hmotné zabezpečení jakou pěstounovi (§ 939 OZ)
- Osoba poručníka:
o OSPOD (veřejný poručník): vykonává funkci, než soud jmenuje poručníka a ten se ujme funkce / než se ujme
funkce nový poručník / jmenován poručníkem, pokud se soudu nepodaří najít vhodného člověka
o Plně svéprávná fyzická osoba: logicky, protože omezená svéprávnost rodičů je jedním z důvodů pro jmenování
poručníka
§ Bývají jimi zejména příbuzní či osoba blízká, i 2 osoby (zpravidla manželé)
§ Soud jmenuje přednostně osobu, kterou doporučí rodiče, ale jejich přáním není vázán (v případě
rozporu se zájmy dítěte jmenuje jiného)
§ Předpoklady na osobu poručníka
• 1) Plná svéprávnost
• 2) Musí způsobem svého života zaručovat, že je schopen funkci poručníka řádně vykonávat
• 3) Jmenování do funkce nesmí být v rozporu se zájmy dítěte
o Poručník podléhá dozoru soudu:
§ Má povinnost pravidelně (alespoň 1x za rok) předkládat zprávy o dítěti => informuje soud o tom, jak
dítě prospívá a vyvíjí se, předkládá účty ze správy jeho jmění
§ K rozhodování v nikoli běžných záležitostech nutno schválení soudu
• Není zde vůbec relevantní souhlas rodičů (X pěstounství)
o Zánik funkce poručníka:
§ 1) rozhodnutím soudu
• o zproštění funkce (na vlastní žádost, ztráta předpokladů)
• o odvolání (porušuje své poručnické povinnosti, na rozdíl od zproštění má sankční povahu)
§ 2) smrt poručníka
o Zánik poručenství: nastanou objektivní skutečnosti, které mají za následek, že potřeba poručenství k dítěti
nadále netrvá => např. dosažení plné svéprávnosti, osvojení, smrt dítěte, nabytí RO alespoň jedním z rodičů
OPATROVNICTVÍ DÍTĚTE (cura) – § 943 an. OZ

105
Příklad: Matouškovi založili svému synovi Markovi stavební spoření a od malička na něj ukládají našetřené peníze. Při
rekonstrukci domu zjistí, že související náklady jsou nad jejich finanční možnosti a že si budou potřebovat vzít úvěr z Markova
stavebního spoření. Zájmy syna a jeho rodičů mohou vzájemně kolidovat (při nesplacení úvěru by Marek v osmnácti letech
vstoupil do života jako dlužník). Soud proto spolu s udělením souhlasu s úvěrem chlapci jmenuje opatrovníka, který má hájit
jeho zájmy při použití prostředků z úvěru. Pan Matoušek v mezidobí získá dědictví po strýci a úvěr z Markova spoření není už
potřeba. Soud opatrovníka může zprostit funkce.

- Institut náhradní péče právní ochrany osoby, která si některé své právní záležitosti nemůže obstarat sama vůbec nebo
nedostatečným způsobem
- Je třeba odlišit opatrovnictví člověka obecně a opatrovnictví nikoliv plně svéprávného dítěte (lex specialis)
- Účel: právní ochrana zájmů a práv dítěte v konkrétním případě (x na rozdíl od poručníka), neboť dítě jinak má náležitou
právní ochranu
- Není zákonným zástupcem dítěte, nejde o statusový institut
- Konkrétní p&p opatrovníka vymezuje soud v rozhodnutí, kterým ho jmenuje
- Opatrovník má právo podat návrh na zahájení řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci kdykoliv, když je
z hlediska zájmů dítěte zapotřebí, aby bylo v záležitosti dítěte vydáno rozhodnutí (nejprve by ale měl zjistit, jaký mají na
věc pohled rodiče, případně poručník)
- Důvody jmenování, jmenuje soud:
o 1) hrozí-li střet zájmů dítěte a jiné osoby: (i) rodiče nebo (ii) osoby, kterou zastupuje totožný zástupce
§ = kolizní opatrovník
o 2) nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte
§ např. rodič neví, jak vyřizovat záležitosti spojené se soc. dávkami, na něž má dítě nárok / dítě je
umístěno v ústavu a rodič, který je zatím nositelem RO, nejeví zájem
o 3) je-li to v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu
§ na úvaze soudu – např. situace, kdy jediný rodič z důvodu dočasného zdravotního omezení není
schopen vyřídit určitou záležitost dítěte, ale není tak intenzivní, aby bylo nutno pozastavit výkon RO
o 4) stanoví-li tak zákon
§ např. omezení RO obou rodičů, v řízení o osvojení – za splnění určitých podmínek jmenován za
účelem poskytnutí souhlasu s osvojením za rodiče)
- Zproštění funkce opatrovníka: funkce zprostí soud, pokud již netrvá potřeba, která vedla k jeho jmenování
- Zánik opatrovnictví: viz poručenství
- Osoba opatrovníka: plně svéprávný; musí zaručovat, že je schopen funkci řádně vykonávat; nesmí být v rozporu se zájmy
dítěte
- Opatrovník pro správu jmění dítěte – zvláštní druh opatrovníka
o Soud musí především vymezit, jaký konkrétní majetek má spravovat
o Povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře
o Podléhá stálému dozoru soudu (povinnost předkládat pravidelně zprávy a účty ze správy jmění)
o Opatrovník má právo refundovat si potřebné náklady související s výkonem jeho činnosti z výnosu jmění, dále
má také právo a na odměnu (neplatí pro OSPOD)
o Může být jmenován
§ namísto rodiče (pokud rodiči byla omezena RO v této věci, prohlášení úpadku na majetek rodiče)
§ vedle rodiče (ohroženy majetkové zájmy dítěte, aniž by došlo k omezení RO)
SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY - § 953 an. OZ

Příklad: Petrovi rodiče jsou vazebně stíhaní pro účast na organizované trestné činnosti. Někteří další příbuzní jsou také ve
vazbě, ve výkonu trestu nebo nezvěstní. Po zadržení rodičů se hocha ujal jejich dobrý rodinný přítel Jindřich. Ten je častým
hostem nočních podniků a má k podsvětí rovněž velmi blízko. Soud proto vyhodnotí situaci tak, že i když se Jindřich ujal osobní
péče o Petra, bude lépe svěřit Petra do péče někoho jiného.

- KDY? Pokud o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného
člověka, tzv. pečující osoby
- Zásadně přednost před umístěním dítěte do ústavu
- Nenahrazuje pěstounskou péči, není financováno dávkami
- Podmínky:
o 1) O dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník
o 2) Rozhodnutí o svěřenectví musí být v souladu se zájmy dítěte
o 3) Musí zde existovat osoba, které je možno uložit vyživovací povinnost k dítěti
§ Vyživovací povinnost zůstává zachována rodičům, popř. prarodičům
§ Rozsah výživného stanoví soud s ohledem na jejich majetkové poměry, možnosti a schopnosti
§ Výživné se platí k rukám pečující osoby, ta s penězi hospodaří (pokud neplatí, má pečující osoba
právo vymáhat ho)
- Pečující osoba – musí splnit tyto předpoklady:
o má bydliště v ČR
o souhlasí se svěřením dítěte

106
 o poskytuje záruky řádné péče
- Soud dá zpravidla přednost příbuznému nebo jiné blízké osobě, která se ujala osobní péče o dítě
- Pečující osoba má vůči dítěti obdobná p&p jako pěstoun – jejich konkrétní rozsah stanoví soud společně s rozhodnutím
o svěření
- Rodiče zůstávají zákonnými zástupci, mají právo styku, právo požadovat dítě zpět do osobní péče

PĚSTOUNSTVÍ - § 958 an. OZ

Příklad: Otec tří dětí je recidivista, odpykává si trest za ublížení na zdraví. Matka dětí si našla nového partnera a o děti ztratila
zájem, děti proto byly umístěny do dětského centra. Po propuštění otec dětí navštíví své děti v dětském centru, vůči personálu
se chová nepřátelsky, vyhrožuje. Dříve, než je schopen obstarat si stabilní bydlení, je souzen na osm měsíců pro další trestnou
činnost. Děti nejsou právně volné, jejich osvojení není možné. Pěstounská péče však také není na místě s ohledem na
problematický vztah s rodiči a důvody, pro něž o děti nemohou pečovat.

- Forma náhradní osobní péče, dočasná náhradní rodinná péče => o svěření dítěte do péče rozhoduje soud
- KDY? Pokud žádný rodič ani poručník nemůže o dítě osobně pečovat
- Svěření do pěstounské péče musí být vždy v souladu se zájmy dítěte
- 2 základní formy pěstounské péče:
o 1) „klasická“ – pěstouni se o dítě starají dlouhodobě, typicky až do jeho zletilosti
o 2) na přechodnou dobu (tzv. „profesionální pěstounství“) – časově omezené, zpravidla na dobu, kdy pro
nějakou závažnou překážku o dítě nemohou pečovat rodiče, alternativa k ústavní péči – má před ní vždy
přednost, max. 1 rok
- Dále je pěstounskou péči možné dělit na:
o 1) individuální – samostatný výkon péče pěstounem - starají se o dítě jako rodiče
§ Příbuzenská / nepříbuzenská
§ Jedné osoby / společná pěstounská péče manželů
o 2) kolektivní – výkon péče v zázemí poskytovaném zvláštními zařízeními provozovanými pověřenou osobou
(tzv. SOS dětské vesničky)
- Biologičtí rodiče
o Zůstávají zachovány všechny vztahy k původní rodině, zůstává jim plný rozsah p&p (kromě těch, které zákon
stanoví pěstounovi – tedy zejm. povinnost osobní péče o dítě)
o Počítá se s možností kontaktu s původní rodinou, s pravidelnými návštěvami biologických rodičů
o Mají vyživovací povinnost
o Právo požadovat dítě zpět do své osobní péče (soud vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte), právo na
styk s dítětem, dostávat o něm informace
o Pokud dojde k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatné záležitosti,
může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu p&p, zrušení pěstounské péče nebo jiné rozhodnutí
- Pěstoun – musí splnit tyto předpoklady:
o má bydliště v ČR
o souhlasí se svěřením dítěte
o poskytuje záruky řádné péče (např. bezúhonnost, stabilní zázemí)
- Pokud se osobní péče o dítě ujala osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou
- Společná pěstounská péče – soud může dítě svěřit společným pěstounům, pokud jsou manželé
o pokud se nestávají pěstouny oba, pak je třeba souhlas druhého manžela (i ten se pak musí podílet na péči o
dítě, i když sám nebude pěstounem)
o rozvod - před rozvodem si musí upravit p&p pěstounů po dobu po rozvodu; rozvodem společná péče zaniká
- Práva a povinnosti pěstouna
o Přiměřeně vykonává p&p rodičů, tzn. rodičům zůstává RO, ale její výkon je omezen do té míry, do jaké je
k výkonu p&p povolán pěstoun:
§ povinnost a zároveň právo o dítě osobně pečovat
§ právo rozhodovat a zastupovat dítě (jen) v běžných záležitostech
§ povinnost informovat rodiče o podstatných záležitostech dítěte
§ povinnost umožnit styk s rodiči
§ právo na hmotné zabezpečení (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při
převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motor. vozidla, příspěvek při ukončení pěst. péče)
o Pokud je to třeba, stanoví soud další p&p
- Předpěstounská péče: soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče
o Soud vykonává dohled a stanoví délku se zřetelem k okolnostem případu
- Zánik:
o smrtí pěstouna nebo dítěte
o rozhodnutím soudu o zrušení pěst. Péče (pěstounskou péči může soud zrušit, neplní-li svůj účel nebo došlo
k podstatné změně poměrů)
o nabytím plné svéprávnosti (nenabude-li ji z důvodu duš. poruchy, pak zletilostí)

107
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA - § 971 an. OZ
- vedle výše zmíněných jednotlivých forem náhradní rodinné péče existuje ústavní výchova jako forma náhradní péče o
dítě v podobě kolektivní péče; nezbytné opatření v případě ohrožení dítěte
- KDY? Soud ústavní výchovu může nařídit (vždy FAKULTATIVNĚ) jako nezbytné opatření, pokud:
o 1) výchova dítěte, jeho tělesný, rozumový nebo duševní stav nebo jeho řádný vývoj jsou vážně ohroženy nebo
narušeny
o 2) jsou zde vážné důvody, pro které rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit
- Soud tak učiní zejména tehdy, pokud dříve učiněná opatření nevedla k nápravě
- Soud zároveň vždy zvažuje, jestli není v daném případě možné a vhodné svěřit dítě do náhradní rodinné péče
- Důvodem pro umístění dítěte do ústavní výchovy nemohou být nedostatečné bytové nebo majetkové poměry rodičů
- Nemá vliv na vyživovací povinnost rodičů, ta dále trvá
- Max. na dobu tří let - lze prodloužit, i opakovaně
o Soud je povinen nejméně 1x za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody nebo zda není možné zajistit dítěti
náhradní rodinnou péči
o Pokud pominou důvody nebo je možné zajistit jiný druh péče => soud neprodleně ústavní výchovu zruší
- Pokud jsou důvody, pro které rodiče nemohou zabezpečit výchovu dětí přechodné, svěří soud dítě na dobu max. 6 měsíců
do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (např. tzv. Klokánky)
- Zařízení pro výkon ústavní výchovy – z. o výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízení a o preventivně-
výchovné péči ve školských zařízeních – např. dětské domovy x existence zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
max. 6 měsíců, např. Klokánek
- Zaniká zletilostí (z důležitých důvodů lze prodloužit až o 1 rok po dosažení zletilosti)

B.9) Pojem, funkce a systém závazkového práva

Pojem
- Závazkové právo = část občanského, resp. soukromého práva, soubor právních norem upravujících p&p mezi věřiteli a
dlužníky
- Obecným závazkovým právem je občanské závazkové právo (pr. úprava část 4. OZ = relativní majetková práva)
o ostatní jsou závazková práva zvláštní – mají přednost před obecným (př. obligační právo v zákoníku práce,
autorském zákoně, zákoně o ochraně průmyslových vzorů…); obecné až podpůrně
- Charakteristické rysy závazkového práva
o relativnost = závazek má konkrétní subjekty, mezi nimiž trvají vzájemná p&p (inter partes)
o horizontalita = subjekty stojí vůči sobě v relativně rovném postavení
o odpovědnost
o dispozitivnost = vychází z autonomie vůle subjektů soukromého práva
§ kogentní úpravu používá OZ v případech, kdy se upřednostňuje veřejný zájem
- Základní pojmy
o věřitel (creditor) = osoba oprávněná
§ na jeho straně leží pohledávka = subjektivní věřitelovo právo na plnění (dare, facere, omittere, pati) - s touto
pohledávkou koresponduje dluh (= subjektivní povinnost poskytnout věřiteli určité plnění - opět dare, facere,
omittere, pati)
o dlužník (debitor) = osoba povinná ze závazkového právního poměru
o pohledávka X nárok (nárokem neoznačujeme každé subjektivní právo, ale indikuje to, že pohledávka je splatná
(dospělá) - lze ji vymáhat soudně; pohledávka získává vymahatelnosti)
o dluh (debitum) => plnit debite - plnit dluh X plnit indebite - plnit nedluh
- x pojem závazek používá OZ pouze pro závazkový právní vztah, tj. poměr mezi věřitelem a dlužníkem, kdy:
o věřitel má vůči dlužníku právo na určité plnění (pohledávku) ► oprávněný subjekt
o dlužník má povinnost právo věřitele uspokojit ► povinný subjekt
o dluh – povinnost dlužníka poskytnout věřiteli určité plnění
Funkce závazkového práva
- 1. uspokojování lidských potřeb v určité vzájemné součinnosti (kooperace); uspokojit potřeby, které si osoba nedokáže
sama obstarat jinými způsoby
- 2. směna (potřeba zabezpečit ekonomickou směnu vhodným právním rámcem)
Systematika závazkového práva
- východisko - normy závazkového práva musí být součástí soukromého práva
- A) obecná část závazkového práva => OZ (obecný kodexu soukromého práva)
o část čtvrtá OZ – relativní majetková práva - § 1721 an.
§ Hlava I – obecná část - všeobecná ustanovení o závazcích
• vznik, změna a zánik závazků, jejich obsah
• smlouva, závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem
• zajištění a utvrzení dluhů, společné dluhy a pohledávky

108
 § Hlava II – zvláštní část ex contractu - závazky z právních jednání (ZP smluvní)
• jednotlivé smluvní typy, závazky z právního jednání 1 osoby
§ Hlava III - závazky z deliktů (ZP deliktní)
• náhrada majetkové a nemajetkové újmy
• zneužití a omezení soutěže
§ Hlava IV - závazky z jiných právních důvodů (ZP kvazismluvní a kvazideliktní)
• bezdůvodné obohacení a nepřikázané jednatelství (nepřikázané jednatelství a upotřebení cizí věci
k prospěchu jiného)
- B) zvláštní část závazkového práva - jiné soukromoprávní předpisy
o zákon o obchodních korporacích
o zákoník práce
o zákon o MPS - obsahuje kolizní normy
o autorský zákon
o zákon privatizační a restituční
- z toho vyplývá, že normy závazkového práva jsou hierarchizované –> uplatní se pravidlo lex speciali derogat legi generali
Třídění závazkového práva
- 1) občanské X obchodní X jiných právních odvětví
- 2) obecné X zvláštní
o § 11 - subsidiarita obecného závazkového práva ve vztahu ke vzniku, změně či zániku jiných p&p
- 3) smluvní X mimosmluvní (kontraktuální X deliktní)
o § 1723/2 - zakotvuje analogii smluvního ZP
o př. PJ učiněná zcela mimo smlouvu - i na ně budeme přiměřeně aplikovat ust. o smluvním ZP

B.10) Závazek – závazkový právní vztah (pojem, druhy a vznik)

Pojem a charakteristika
- závazkové právo = část občanského práva, která reguluje dlužnicko-věřitelské vztahy
- OZ používá pojem závazky, nikoliv závazkové právní vztahy
o § 1721: Ze závazků má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto
právo splněním dluhu uspokojit.
- závazek = obligace
o závazkem chápeme závazkově-právní poměr mezi dlužníkem a věřitelem, kde věřitel má pohledávku za
dlužníkem a dlužník má povinnost plnit dluh
o pojem práva majetkového (ale jen na straně věřitele!)
§ má odpovídat zájmu věřitele; zájem nemusí mít výlučně majetkové motivy
§ plnění dlužníkovo musí být rovněž majetkového charakteru
- Dluh = povinnost dlužníka poskytnout věřiteli určité plnění
- Pohledávka = subjektivní právo věřitele požadovat po dlužníku určité plnění
- Závazkový právní poměr = vztah relativní
o obě strany vztahu jsou individuálně určené
o jeho subjekty jsou navzájem vázány právy a povinnostmi
o obvykle je každý ze subjektů v postavení dlužníka i věřitele (korelativnost)
- Prvky závazku (závazkového právního poměru)
Subjekty Věřitel a dlužník
Obsah Souhrn sub. práv (oprávnění) a sub. právních povinností è vzájemné subjektivní p&p
Subjektivní právo (oprávnění) = míra a způsob možného chování subjektu, které objektivní právo dovoluje, zaručuje
a chrání, a to zpravidla poskytnutím státního donucení k jeho prosazení
X nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subjektivního práva uplatněním donucení u státního orgánu
Objekt to, čeho se týkají oprávnění a povinnosti subjektů, o co v něm jde, k čemu se vztahují subjektivní
práva a právní povinnosti, konkrétní chování subjektů
- primární objekt – lidské chování
- sekundární objekt – věc, byt, nebytový prostor, hodnoty lidské osobnosti, práva, chování
Předmět = věc, kdy objektem je lidské chování týkající se předmětu plnění
(dle doc. Hendrychové je rozlišování předmětu a objektu sporné)

- Struktura závazku
o jednoduché X složité (častěji)
o prvky jsou dlužnicko-věřitelské poměry
o jednota je dána hospodářskou kauzou
o př. kupní smlouva - převod VP + zaplacení kupní ceny
§ z hlediska zaplacení kupní ceny je prodávající věřitel, z hlediska převodu vlastnictví je prodávající
dlužník, celé je to sjednoceno kauzou směnit věc za peníze

109
 o synallagmatické závazky (vzájemně podmíněná plnění) X asynallagmatické
o u složitých platí, že splnění může požadovat vždy jen ta strana, která už dluh splnila nebo je alespoň
schopna/ochotna dluh splnit se stranou druhou
§ u synallagmatických závazků - námitka nesplněné smlouvy
- Rozdíl mezi závazkověprávními X věcněprávními poměry
o subjekty u ZP - zásadně určovány individuálně
§ X subjekty povinností z věcných práv předem neurčeny
o účinky relativní = mezi stranami (inter partes)
§ X absolutní účinek u věcných práv (erga omnes)
o funkce - ZP vyjadřuje dynamiku občanskoprávního života
§ X věcná práva reflektují statiku občanskoprávních poměrů - neminem leadere
- Závazky X tzv. liberality
o U závazku je nutný úmysl založit pr. poměr - § 1724/1: „strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek“
§ = animus contrahendi - posuzován objektivně
o liberality = společenské úsluhy; sousedská či přátelská výpomoc - není úmysl založit právní poměr (závazek)
§ př. daruji cigaretu na ulici, svezu stopaře, podržím kamarádce místo ve frontě
Druhy závazků
- třídění závazků je do určité míry obdobné jako třídění právních jednání
- lze je klasifikovat dle různých kritérií
- závazky podle právního důvodu vzniku:
o A) smluvní závazky
§ ze smlouvy (ex contractu)
• kauzální / abstraktní
• formální / neformální
• konsenzuální / reálné
• synallagmatické / asynallagmatické
• úplatné / bezúplatné / smíšené
§ z kvazikontraktu (např. nepřikázané jednatelství)
o B) mimosmluvní závazky
§ z deliktu (ex delicto)
• porušení smluvní / zákonné povinnosti
• porušení dobrých mravů (např. nekalá soutěž)
§ z kvazideliktu – např. bezdůvodné obohacení
§ z jiné právní skutečnosti
• úřední nebo soudní rozhodnutí
• ze zákona (ex lege)
- závazky určené podle způsobu plnění:
o s jednorázovým / opakovaným / nepřetržitým plněním
o s peněžitým / věcným / činnosti
o s plněním určeným individuálně / genericky / alternativně
o s předmětem plnění dare / facere / omittere / pati
- závazky hlavní a vedlejší
o vedlejší (akcesorické) – přistupuje k hlavnímu závazku a sleduje jeho osud (př. ručení), zaniká se zánikem hlavního
(kromě zástavního práva); stává se splatným až nejdřív splatností hlavního
- závazky určené podle počtu subjektů
o jednoduché / složité (dílčí, nedílné, solidární)
- závazky určené podle míry typizace
o nominátní (pojmenované) / inominátní (výslovně neupravené; nepojmenované)
- závazky určené podle míry preference zájmu určitého subjektu
o běžné závazky / závazky se spotřebitelem (= mezi podnikatelem a spotřebitelem, jehož obsahem je kauza související
s podnikatelskou činností jedné strany-podnikatele a zároveň nesouvisející s případnou podnikatelskou činností druhé strany-spotřebitele)

Některé podrobněji
- Smluvní X mimosmluvní závazky
o základní a nejčastější dělení – viz následující otázka
- Kauzální X abstraktní závazky
o Kauza = hospodářský důvod vzniku závazku
o Kauzální závazek obsahuje výslovně vyjádřenou kauzu nebo (případně kauzu sice neobsahuje, ale věřitel je
povinen ji in eventum prokázat - př. uznání dluhu co do důvodu a výše)
§ Např. právním důvodem koupě kupní smlouva X kauzou tohoto závazku je směna zboží, převod VP za peníze
o Abstraktní závazky neobsahují vyjádření důvodu; abstraktní jsou závazky z cenných papírů

110
 § Žádná, nespravedlivá nebo neexistující kauza – požívá pr. ochrany jen v zákonem stanovených
případech
- Závazky synallagmatické a asynallagmatické
o Synallagmatické – závazky s navzájem podmíněným plněním; 2 typy:
§ 1. genetické synallagma - strany si dojednají podmíněnost plnění (př. u kupní smlouvy si strany sjednají, že
nejdříve bude zaplacena kupní cena a následně předán předmět smlouvy)
§ 2. funkcionální synallagmata - podmíněnost plnění je dána zákonem (př. u smlouvy o dílo se nejdříve musí
dodat materiál a teprve pak je z tohoto materiálu zhotoven objednaný předmět)
o Asynallagmatické – závazek sjednaný bez vzájemnosti plnění
- Závazky úplatné a bezúplatné
o Úplatné – strany si sjednají úplatu; většina typizovaných závazků úplatnost vyžaduje
§ § 1792 - pokud není výše ve smlouvě ujednána, pak platí, že byla sjednána ve výši obvyklé době a
místu uzavření smlouvy -> pokud se nepodaří výši stanovit ani tak, určí ji soud na základě obsahu
smlouvy, povahy plnění a zvyklostí
o Bezúplatné – strany si nesjednají úplatu (př. darovací smlouva)
- Závazky konsenzuální a reálné
o V širším slova smyslu jsou konsenzuální jsou všechny smlouvy, protože jejich základem je konsenzus
o Dělící kritérium = nutnost odpovědět na otázku, zda je předmětem smlouvy něco, co lze předat + na co zní
hlavní povinnost ze smlouvy
§ Hl. povinnost zní na dát -> konsenzuální smlouva (realizuje se kauza smlouvy, tj. její zamýšlený účel
nastává již uzavřením smlouvy)
• Smlouva o dílo, příkazní smlouva, smlouva o úvěru
§ Hl. povinnost zní něco poskytnutého vydat, vrátit -> reálná smlouva (i zde je třeba smluvního
konsenzu, ten však sám o sobě ještě vznik pr. následků z reálných smluv nepůsobí, k jejich vzniku je
třeba, aby nastala ještě další pr. skutečnost (poskytnutí)
• Vznik zástavního práva k movité věci vznikne jejím předáním zástavnímu věřiteli, smlouva
o výpůjčce, zápůjčce, výprose
- Závazky určené podle způsobu plnění
o Závazek s jednorázovým plněním – plnění se neopakuje (př. jednorázově uzavřená kupní smlouva – kupující
zaplatí kupní cenu, prodávající dodá předmět koupě a závazek zaniká)
o Závazek s opakovaným plněním – plnění se pravidelně opakuje (př. nájemní smlouva – nájemník platí
opakovaně každý měsíc určitou sumu)
o Závazek s nepřetržitým (trvajícím) plněním – plnění započte v urč. chvíli a trvá do ukončení závazku (př.
smlouva o skladování – skladovatel opatruje věc od jejího uložení do vyzvednutí – nepřetržitě)
o Závazek s peněžitým plněním – většina synallagmatických závazků obsahuje jako jednu z povinností povinnost
poskytnout určité peněžní plnění (cena = ekvivalent věcného plnění / odměna = ekvivalent plnění ve službách
/ úplata)
o Závazek s předmětem plnění určeným individuálně - předmětem závazku je jednotlivě určená věc (př. po
skončení nájmu musí vrátit původní byt a ne jiný)
o Závazek s předmětem plnění určeným genericky – předmětem závazku je druhově určená věc (př. zápůjčka)
o Závazek s předmětem plnění určeným alternativně – dlužník si může vybrat způsob, jakým závazek splní
§ Alternativní závazek – právním jednáním / zákonem jsou určeny 2+ předměty závazku, strana si může
zvolit, který bude plnit (který probíhá jednostranným PJ adresovaným druhé straně)
• Předměty závazku jsou 2 (a více) X předmět plnění je 1
§ Alternativa facultas – dlužník je oprávněn se podle smlouvy / zákona za určitých okolností zprostit
závazku plněním jiného předmětu, než k jehož plnění byl původně zavázán; ke konečnému určení
předmětu dochází objektivně (x u alternativního závazku volbou)
• Předmět závazku je 1 X předměty plnění jsou 2 (a více)
- Závazky určené podle počtu subjektů
o Určeny dle plurality subjektů
o Jednoduchý závazek = na straně povinné i oprávněné stojí pouze 1 subjekt
o Složitý závazek = na straně povinné a/nebo oprávněné stojí 2 a více osob
§ Dílčí závazek (§ 1871: dělitelné plnění) – oprávněný žádá splnění povinnosti po kouscích po každém
z povinných (př. předmětem závazku je peněžité plnění – každý ze spoludlužníků je dlužen pouze svůj
díl a pouze tento díl může oprávněný požadovat); v podstatě agregace jednotlivých dílčích závazků
§ Nedílný závazek (§ 1869 an.: nedělitelné plnění) – věřitel může splnění celého závazku požadovat po
kterémkoliv z několika dlužníků / dlužník musí plnit jedinému z několika věřitelů jen tehdy, pokud se
na tom oni dohodnou nebo mu dotyčný věřitel dá přiměřenou jistotu
§ Solidární závazek – aktivní x pasivní solidarita
Vznik závazku
- § 1723: závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního
řádu způsobilá, příp. konstitutivní rozhodnutí OVM
- 1) z právních jednání

111
 o 1.1) ze smlouvy (ex contractu) -> ZPP smluvní
o 1.2) z PJ jedné osoby – výjimečně (numerus clausus = lze jen tam, kde to pr. předpis připouští nebo stanoví)
§ oferta - činím nabídku - jednostranný projev vůle, kterým jsem vázána, pokud ji učiním
§ tam, kde subjekt své oprávnění učinit jednostranné PJ odvozuje z nějakého již existujícího pr.
poměru - např. odstoupení od smlouvy
o 1.3) z kvazismlouvy
§ jednatelství bez příkazu, veřejný příslib, veřejná soutěž
§ jednostranná PJ, ze kterých vznikají ZPP, které mají podobné pr. následky jako smlouvy - analogicky
se použije úprava závazků se smluv
- 2) z protiprávních jednání
o 2.1) z deliktů (ex delicto)
§ jsou ZP poměry vzniklé z porušení smluvní či mimosmluvní povinnosti
§ stricto sensu je delikt jen porušení mimosmluvní (zákonné) povinnosti
§ způsobení protiprávního následku = způsobení škody, újmy
§ vznik je třeba vázat k samostatnému zaviněnému protiprávnímu jednání; způsobení jiného protipr.
výsledku bez ohledu na zavinění (prodlení, vada plnění)
o 2.2) z kvazideliktů
§ podobné jako delikty, ale nevyžadují zavinění, případně nevyžadují ani protiprávní jednání
§ př. bezdůvodné obohacení
- 3) z konstitutivního rozhodnutí státního orgánu/soudu
o jen tam, kde zákon přiznává a dává st. orgánu oprávnění založit závazek
o př. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, SJM
o tímto rozhodnutím nutně konstituuje ZP poměr
- 4) z jiných důvodů (k tomu dle pr. řádu způsobilých)
o plynoucích ze zákona (ex lege)
§ událost spojená s protiprávními stavy
§ protiprávní stav
§ jiné důvody
§ => nastupuje zde objektivní odpovědnost za škodu

B.11) Smluvní a deliktní závazkové právo

- Závazkové právo = část občanského, resp. soukromého práva, kterou tvoří soubor právních norem o závazcích (tj.
vztazích mezi věřiteli a dlužníky)
- charakteristické rysy závazkového práva = relativnost, horizontalita a dispozitivnost, majetkový charakter
- Úprava závazků v OZ = § 1723 OZ:
o závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu
způsobilá
- tradiční dělení závazků
o kontraktní, deliktní, kvazikontraktní a kvazideliktní (kvazi = jakoby/zdánlivý)
o u kvazikontraktu chybí konsenzus obou stran / u kvazideliktu chybí zavinění
Závazkové právo smluvní
- Soubor PN, které upravují závazky vzniklé ze smluv
- Důležitost v tom, že má subsidiární povahu = je použitelné přiměřeně pro všechny občanskoprávní závazky
- Smlouva je nejčastějším a typickým důvodem vzniku závazků (dvou, popř. vícestranné PJ, jehož podstatou je konsens, tj.
shodná vůle stran zavázat se určitým způsobem)
o smlouvou zřizují strany závazek a zavazují se řídit jeho obsahem
- Právní následky porušení smlouvy = stanoveny v závislosti na druhu a povaze porušení smluvní povinnosti, mají různou
intenzitu
o úroky z prodlení, odpovědnost za vady, odpovědnost za škodu a BO
o odstoupení od smlouvy, smluvní pokuta
- Zásady smluvního ZP
o a) Zásada rovnosti stran
o b) Zásada smluvní svobody (užší pojem než autonomie vůle)
§ Smluvní svobodou stran se rozumí
• svoboda smlouvu vůbec uzavřít či neuzavřít
• vybrat si smluvní stranu
• smluvní typ
• určit obsah smlouvy
¨ 1. svobodné uzavření obsahu - společným vyjednáváním se stanoví vzájemné p&p subjektům
Ø § 1725 („superfluum“): „Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích pr.
řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

112
 ¨ 2. část obsahu lze určit nepřímo - odkaz na smluvní podmínky jedné strany - souhlas s nimi zpravidla
s podpisem smlouvy, ochrana před tzv. překvapivými ustanoveními
• určit formu smlouvy - vychází se ze zásady neformálnosti (ústně, písemně, konkludentně)
¨ X v určitých případech se však může vyžadovat určitá forma
• smlouvu za dohodnutých podmínek i zrušit
§ Volnost uzavírání smluv se projevuje mj. tím, že je možné uzavřít smlouvy jak pojmenované – typické, tak i
nepojmenované – atypické = není numerus clausus smluv
§ Svoboda ale může být omezena zákonem
• a) smluvní přímus - povinnost smlouvu uzavřít (vyskytuje se tam, kde je kladen důraz na ochranu
veřejného zájmu nebo státem chráněného zájmu jednotlivců – např. možnost stanovit povinnost uzavřít
pojistnou smlouvu – např. advokáti)
• b) výjimečně je povinná volba kontrahenta - př. regulovaný prodej zboží (prodej zbraní, toxických látek…)
• c) omezení kogentními smlouvami (§ 1 odst. 2): „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat
p&p odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veř. pořádek nebo právo týkající
se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“
o C) pacta sunt servanda - „smlouvy mají být plněny“ a daný slib zavazuje – § 3/2/d
§ Znamená i vynutitelnost smluv. závazků st. mocí - až na naturální obligace
§ Jednostranný průlom zásady by měl být výjimkou, jejich počet omezený (např. odstoupení od smlouvy,
výpověď)
§ Změny závazkového poměru pouze se souhlasem obou stran - strany si mohou ujednat změnu p&p dohodou
- § 1901 OZ
§ Změnu může stanovit zákon (např. zákonná cesse u ručení)
o D) zásada poctivosti a dobré víry
§ právní předpoklad (domněnka), že subjekt práva vychází z objektivního osobního přesvědčení, že jedná po
právu / že právo, které vykonává, mu náleží - nepoctivost či mala fidei se proto musí prokazovat
o E) zásada nemo turpitudinem suam allegare potest (§ 6/2)
§ nikdo nemůže mít prospěch z vlastního nepoctivého nebo protiprávního jednání, ani z něj těžit
Závazkové právo deliktní
- soubor PN upravující náhradu nemajetkové a majetkové újmy a otázky nekalosoutěžního jednání
o zejména povinnost nahradit škodu vzniklou porušením zákona, smlouvy a dobrých mravů
- Druhy a vznik závazků z deliktu
o smluvní odpovědnost (kontraktní – ex contractu) = vzniká porušením smluvní povinnosti
o mimosmluvní odpovědnost (deliktní – ex delicto) = jiné protiprávní jednání nebo škodní událost
- pojem „delikt“ = (zaviněné) protiprávní jednání; ať již je porušená povinnost zákonná nebo smluvní / v zásadě se za
součást závazkového práva deliktního považuje i úprava objektivní odpovědnosti
o samotná úprava institutu právní odpovědnosti je v § 2894 an. OZ (hlavy III. části IV. – závazky z deliktů)
o pojem „občanskoprávní odpovědnost“ je v teorii definován mnoha způsoby, zejména
§ odpovědnost je nepříznivý následek nastupující po porušení práva
§ odpovědnost je hrozba sankcí, trvající po celou dobu trvání určité povinnosti
- deliktní odpovědnost = následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vznikl porušením původní právní
povinnosti nebo protiprávním jednáním, a který je předvídán v sankční složce příslušné normy občanského práva →
odpovědnostní právní vztah (druh závazkového právního vztahu),
o zahrnuje povinnost:
§ k náhradě újmy na jmění (vždy)
§ k nemajetkové újmě (pokud je výslovně ujednána / stanoví tak výslovně zákon)
o deliktní odpovědnost nelze předem omezit ani vyloučit
o odpovědnost může spočívat:
§ ve vzniku nové povinnosti, kterou povinný před tím neměl (náhrada škody)
§ v přistoupení další nové povinnosti k té původní (úroky z prodlení)
§ v přeměně původní pr. povinnosti v důsledku jejího porušení na jinou povinnost (dodat bez vad ► opravit)
- odpovědnost a zavinění
o Zavinění = psychický vztah škůdce k protiprávnímu jednání a k újmě jako výsledku jednání
§ Rozlišujeme úmysl (přímý a nepřímý) a nedbalost (vědomou a nevědomou)
- z hlediska vztahu odpovědnosti a zavinění se rozlišuje subjektivní a objektivní odpovědnost:
o odpovědnost subjektivní = občanskoprávní odpovědnost za zavinění
§ vyžaduje se: protiprávní jednání, újma, příčinná souvislost a zavinění
§ subjekt se může odpovědnosti zprostit vyviněním (exkulpací)
§ porušení zákona - uplatňuje se domněnka zavinění z nedbalosti
o odpovědnost objektivní, za riziko = občanskoprávní odpovědnost bez zřetele k zavinění
§ zavinění se ke vzniku odpovědnosti nevyžaduje (škoda způsobená provozem dopravních prostředků)
§ subjekt se může liberovat, prokáže-li existenci liberačních důvodů
§ porušení smlouvy zakládá objektivní odpovědnost

113
 o ostatní druhy odpovědnosti, tj. za vady a za prodlení jsou odpovědností objektivní

B.12) Smlouvy (pojem, druhy, vznik)

Pojem
- Smlouva = nejtypičtější právní jednání (je tedy právní skutečností – má právní následky: vznik/zánik/změnu p&p)
- Konsenzuální projev vůle alespoň 2 stran
- Dvoustranné, resp. vícestranné PJ, k jehož vzniku je třeba konsenzu (čili úplným a bezpodmínečným přijetím návrhu na
uzavření smlouvy)
§ konsenz = společná vůle min. 2 stran směřující k uzavření smlouvy; jde o shodu o obsahu smlouvy
§ důležitějším prvkem je však závaznost smluvních projevů vůle stran a také vnitřní přesvědčení kontrahentů o
vlastní vázanosti smluvním projevem
o V OZ není definována – § 1724/1 uvádí pouze účel smlouvy: smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek
a řídit se obsahem smlouvy
o Nutno rozlišovat pojmy:
§ Smlouva - zakládá p&p, významná ujednání (zrušení a vypořádání SJM)
§ Dohoda – p&p mění nebo ruší (o novaci o odstoupení)
§ Ujednání – je shoda o určité jednotlivosti v rámci smlouvy či dohody (ujednání o době plnění)
o Smlouvy nejsou jen obligační (tj. ty, které jsou právním důvodem vzniku závazku), známe také smlouvy
rodinněprávní, věcněprávní, dědickoprávní (smlouva o SJM, smlouva o založení bytového spoluvlastnictví, zástavní
sm., sm. o zřízení služebnosti, dědická smlouva, ale i dohody dědiců v rámci řízení o dědictví), zakladatelské,
pracovněprávní (vně OZ). V oblasti veřejného práva pak veřejnoprávní smlouvy dle SŘ – subsidiární použití OZ.
o Pozn. doc. Hedrychová: NEPLÉST! Smlouva není závazek, smlouva je právním důvodem vzniku závazku
Zásady smluvního závazkového práva
- 1) pacta sunt servanda (závaznost smlouvy)
§ § 3 „daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“
§ § 1759 „Smlouva strany zavazuje“
§ Ale nejen to, patří sem i závazek státu dohlížet na právní postup a chránit subjekty (až na naturální obligace!)
§ Smlouvu dobrovolně uzavřenou nelze jen tak jednostranně změnit nebo zrušit. To jde jen v případech, kdy
stanoví zákon nebo ujednání stran.
§ Výpověď závazku – většinou u závazků s trvajícím nebo opakujícím se plněním (nájem, příkaz) => lze, pokud
strany ujednají nebo stanoví zákon; znamená zánik závazku (ale na smlouvě samotné se nic nemění; § 2000 =
ochrana před šněrovacími smlouvami); právní následky pro futuro
§ Odstoupení od smlouvy – spíš u závazků s jednorázovým plněním (koupě), kdy je zpravidla sankcí za porušení
smluv. povinnosti; odstoupením se závazek od počátku zrušuje
- 2) princip autonomie vůle (smluvní volnost; smluvní svoboda) – odpovídá zásadě legální licence
§ je možno činit vše, co zákon či smlouva nezakazuje; jen zákon nebo smlouva může uložit povinnost (nelze
nikomu vnutit povinnost bez opory v zákoně nebo bez jeho souhlasu) + stejné platí i o subjektivním právu
§ neexistuje smluvní přímus (kontraktační povinnost) – ale výjimky: oblast pojištění
§ rozumíme jí konkrétně svobodu kontraktační (vůbec smlouvu uzavřít), svobodu vybrat si smluvního partnera,
volba předmětu, místa a času plnění, volba formy…
o 3) zásada poctivosti a dobré víry - domněnka, že subjekt vychází z objektivního osobního přesvědčení, že jedná po
právu, nebo že právo, které vykonává, mu náleží - nepoctivost či mala fides se proto musí prokazovat
o 4) zásada nemo turpitudinem suam allegare potest § 6(2) - nikdo nemůže mít prospěch z vlastního nepoctivého
nebo protiprávního jednání, ani z něj těžit
o 5) konsenzualismus
o 6) zásada bezformálnosti smluv = strany si mohou zvolit libovolnou formu, pokud Z nebo strany nestanoví
o 7) in dubio pro validate (v pochybnostech ve prospěch platnosti smlouvy) = spíše platné než neplatné
Druhy smluv
- A) podle úpravy:
o nominátní = typové, pojmenované
§ Aby se nějaká smlouva dala subsumovat pod zákonný typ, musí obsahovat tzv. podstatné záležitosti takového
typu uvedeného v zákoně
o inominátní = atypické, nepojmenované
§ Závazek tak specifický, že není možné ho podřadit pod žádný v zákoně uvedený typ závazku (např. smlouva o
zřízení služebnosti)
- B) podle formy:
o ústní
o písemné
o + přísné písemné: forma veřejné listiny
- C) podle počtu stran:

114
 o dvoustranné
o vícestranné
- D) podle účinků:
o dělící kritérium – zda je předmětem smlouvy něco, co lze předat + na co zní hlavní povinnost ze smlouvy
o konsenzuální – hlavní povinností je něco dát; realizuje se kauza smlouvy, tj. nastává její zamýšlený účel již uzavřením
smlouvy; př. sml. o dílo - konsenzus
o reálné - u nich je k jejich vzniku zapotřebí:
§ 1. Konsensu, ten však sám o sobě ještě vznik právních následků nezpůsobí
§ 2. K jejich vzniku je třeba, aby nastala ještě další právní skutečnost = poskytnutí něčeho, tj. hlavní povinností
je něco poskytnutého vydat, vrátit (př. výprosa – konsenzus + předání)
- E) podle protiplnění - dle toho, zda je majetkové plnění vzájemné, anebo zda plnění jedné strany má majetkovou hodnotu
o úplatné (lukrativní)
o bezplatné (onerózní)
- F) podle vzájemného plnění:
o synallagmatické = závazky se vzájemným plněním
§ Námitka nesplněné smlouvy – u synallagmatu ji má k dispozici ta strana, která má sice plnit napřed, ale
vzhledem k ohrožení plnění druhé strany smí plnění odepřít.
o asynallagmatické = závazky bez vzájemného plnění
- G) podle časového určení plnění:
o jednorázové (koupě)
o opakující se (plnění vyživovací povinnosti)
o trvající (nájem, úschova, pracovní smlouva)
- H) smlouva
o hlavní (př. kupní)
o vedlejší = akcesorická (př. zástavní, předkupní smlouva ke smlouvě kupní)
Zvláštní druhy smluv:
- spotřebitelské – ochrana slabší strany
- adhezní – § 1798 an.
o jen jedna strana určí obsah smlouvy (smluv.podmínky) – druhá nemá šanci je ovlivnit (take it or leave it)
o v obchodním styku – např. smluvní formulář, smlouva o dodávce elektřiny, vody, smlouva s pojišťovací spol., většina
smluv s dopravci, mnohé nákupy v obchodě
o zvl. ustanovení ohledně doložek, které odkazují na smluv. podmínky, které se (i) nacházejí jinde než přímo ve
smlouvě / (ii) jsou nečitelné, nesrozumitelné, zvlášť nevýhodné => platné jen za urč. podmínek
- smlouva na plnění 3. osoby
o nezakládá povinnost 3. osobě
o pokud se někdo zaváže pro druhou stranu, aby ji třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u 3. osoby přimluví, aby
ujednané plnění poskytla
o zaváže-li se, že 3. osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpí, pokud ke splnění nedojde
- smlouva o smlouvě budoucí = pactum de contrahendo, předběžná či přípravná smlouva (§ 1785 an.)
o nemusí být písemná
o alespoň jedna strana se zavazuje uzavřít po vyzvání učiněném druhou stranou v ujednané lhůtě (jinak do 1 roku)
budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem -> alespoň v základních obrysech jasné, o jaký
smluvní typ se bude jednat a k jakým následkům směřuje
§ prekluzivní lhůta (po prekluzi povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká)
o nesplní-li závazná strana včas povinnost uzavřít smlouvu -> oprávněná strana má právo požadovat, aby obsahu
smlouvy určil soud
§ lhůta 1 rok (od uplynutí posledního dne lhůty pro uzavření smlouvy) -> promlčí se
§ jak určí soud obsah? -> především podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy sledovat; přihlédne k
návrhům stran + k okolnostem v době uzavření SoSB
§ rozsudek nahrazuje vůli zavázané strany a dnem nabytí PM je smlouva uzavřena
o účel: zajištění budoucích vztahů osob – v případech, kdy není prozatím možné z nejrůznějšího důvodu uzavřít
smlouvu, která má být jejím předmětem (např. bude se jednat o KS a má dojít ke koupi věci, která bude vyrobena
až v budoucnu), tzn. uzavíraná s výhradou, že věci budou stálé (cum clausula rebis sic stantibus)
§ v případě, že dojde ke změně okolností za nichž byla smlouva uzavřena do té míry, že na závazné straně nelze
rozumně požadovat, aby nyní smlouvu uzavřela -> povinnost uzavřít smlouvu zaniká
§ zavázaná strana však musí oprávněnou stranu o změně okolností BZO vyrozumět (jinak hradí škodu z toho
vzniklou)
- smlouva ve prospěch 3. osoby (§ 1767 an.)
o není samostatným smluvním typem, pouze modifikací existujících – z některých však OZ vytvořil zvláštní smluvní
typ -> poukázka, pojistná smlouva ve prospěch třetího
o 3. osoba nemusí být individuálně určená, postačí pouze objektivní okolnosti, na základě kterých může být
individuálně určena

115
 o 3. osoba musí souhlasit (nikomu nelze vnutit právo)
o Možné jsou 4 situace: (Př. dohodnu se s A, že daruje B iPhone)
§ A) 3. osoba souhlasí
§ B) 3. osoba odmítne plnění -> věřitel může plnění žádat pro sebe (jinak závazek dlužníka zanikne)
§ C) osoba se zaváže, že pro věřitele zajistí, aby mu 3. osoba něco splnila, zavazuje se tím jen k tomu, že se u 3.
osoby přimluví
§ D) osoba se zaváže, že 3. osoba věřiteli plnění skutečně poskytne, pak v případě, že 3. osoba nesplní, bude
dlužník povinen nahradit škodu, kt. tak věřiteli vznikla
o Př. dědická smlouva, smlouva o péči o zdraví
Forma smlouvy
- Ústní / písemná / přísná písemná (úřední zápis)
- Není-li smlouva uzavřena slovy, tj. je uzavřena konkludentně, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její obsah
(tedy aspoň podstatné náležitosti)
- Dohoda stran o určité formě zakládá vyvr. domněnku, že nechtějí výt vázáni, pokud tato forma není dodržena
Právní následky (účinky) smlouvy
- Smlouva strany zavazuje
- Účinky jen inter partes; má-li působit i vůči jiným osobám, musí to v konkr. případě stanovit zákon
- Nedostatek oprávnění nakládat s tím, co má být plněno, není sám o sobě důvod vadnosti (neplatnosti) smlouvy – nejsem-
li vlastníkem věci, kt. prodávám, není KS neplatná
- Někdy vyžadováno rozhodnutí OVM - smlouva je sice hotová (perfektní), ale pr. účinky nastoupí až PM rozhodnutí
- Změna okolností a změna či zrušení smlouvy (§ 1764-66): je nutná určitá intenzita = tak podstatná změna, že založí v p&p
stran zvlášť hrubý nepoměr (malá změna není relevantní) -> právo na obnovení jednání o smlouvě, nedohodnou-li se -
> určí soud
Vznik smlouvy – smluvní proces
- Předsmluvní odpovědnost – culpa in contrahendo (§ 1728 an.) - 4 skutkové podstaty
§ 1) každému dovoleno svobodně vést jednání o uzavření smlouvy, jednající nemá povinnost ji uzavřít – ledaže
jednání zahájí či v něm pokračuje v úmyslu smlouvu neuzavřít
§ 2)informační povinnost – při jednání si strany sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo musí
vědět (aby se každé straně vyjevilo, zda má zájem smlouvu uzavřít)
§ 3) pokud jednající osoby dospějí tak daleko, že se jeví jako vysoce pravděpodobné, že smlouvu uzavřou a
jedna strana bez spravedlivého důvodu negociace ukončí (přes důvodné očekávání druhé strany), jde o
nepoctivé jednání; sankcí je náhrady škody (max. kolik činí škoda obvykle)
§ 4) pokud si strany vzájemně poskytnou údaje a sdělení, má každá strana právo vést o nich záznamy (i když
smlouva nebude uzavřena); pokud strana získá důvěrný údaj, dbá na to, aby nebyl zneužit či prozrazen;
pokud to poruší a obohatí se tím, musí vydat BO
- Smluvní (kontraktační proces)
§ Proces vzniku smlouvy: začíná vznikem návrhu (nabídky) na uzavření smlouvy, pokračuje jeho přijetím a končí
dojitím přijetí tomu, kdo návrh učinil (§ 1731 an.)
§ osoby, které se účastní procesu: navrhovatel (nabízející/oferent) a adresát (oblát); po přijetí příjemce se
stává příjemcem
o 1. NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY (NABÍDKA)
§ právní jednání navrhovatele směřující k uzavření smlouvy
§ náležitosti nabídky:
• musí z ní zřejmě plynout, že oferent má vůli být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata
• je adresována určité osobě (oblátovi) / osobám
• obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a
nepodmíněným přijetím nabídky
§ v souvislosti s podnikatelskou činností je nabídkou i projev vůle podnikatele, který není adresován určité
osobě, ale který oslovuje veřejnost – může jít o reklamu, vydání katalogu, vystavení zboží
• je tomu tak ale vždy jen s výhradou: návrh je účinný jen do vyčerpání zásob / ztráty schopnosti
podnikatele plnit
§ co není nabídkou?
• veřejný příslib - projev vůle navrhovatele obsahuje slib plnění za určitý výkon nebo výsledek
• výzva k podání nabídky
¨ projev vůle navrhovatele neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy, anebo z něj neplyne vůle
navrhovatele být nabídkou vázán
¨ projev vůle vůči veřejnosti nebo projev vůle, který má povahu reklamy, není-li navrhovatel
podnikatelem, je jen

116
 § nabídka = adresované PJ, je perfektní ve chvíli, kdy dojde do dispoziční sféry svého adresáta (tzn. až do
tohoto okamžiku není nabídkou, nemá právní účinky!)
§ vyvr. domněnka doby dojití – pokud poštou – 3. prac. den po odeslání (§ 573)
§ odvolání nabídky
• nabídka je zásadně odvolatelná
• neodvolatelná je pouze ve třech případech:
¨ je to v ní výslovně vyjádřeno
¨ dohodnou se tak strany
¨ plyne to z jednání stran o uzavření smlouvy (z negociací), z jejich předchozího obchodního styku
nebo ze zvyklostí
• ani odvolatelnou nabídku nelze odvolat ve lhůtě určené pro její přijetí (ledaže si to navrhovatel
v nabídce vyhradí
• pokud si tak vyhradí, lze odvolat, jen pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než odeslala přijetí
nabídky
§ zrušení nabídky
• lze zrušit, pokud zrušovací projev dojde druhé straně před doručením nabídky nebo alespoň současně s
ním
• možné i u neodvolatelné nabídky
§ lhůta k přijetí nabídky (akceptační lhůta)
• uvádí navrhovatel v nabídce
• OZ stanovuje podpůrně:
¨ nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně
¨ nabídka učiněná písemně vůči přítomné osobě musí být přijata bezodkladně
¨ nabídka učiněná písemně vůči nepřítomné osobě musí být přijata v době přiměřené povaze
navrhované smlouvy a rychlosti prostředků použitých pro zaslání nabídky
• běží od okamžiku dojití projevu vůle adresátovi
§ zánik nabídky
• marné uplynutí akceptační lhůty
• odmítnutí nabídky
• smrtí některé ze stran jen pokud je to zřejmé z nabídky nebo z povahy a účelu navrhované smlouvy
o 2) PŘIJETÍ NABÍDKY (AKCEPTACE)
§ adresát nabídku přijme včasným projevem souhlasu vůči navrhovateli
• mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou
• nemusí být vždy výslovné => lze konkludentně (chováním podle obsahu nabídky), pokud to odpovídá
obsahu nabídky / praxi stran / je to obvyklé
§ projev vůle obsahující dodatky, odchylky, výhrady nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky – považuje se za
novou nabídku
• ALE pokud tyto podstatně nemění podmínky nabídky, je to přijetím nabídky, pokud navrhovatel takové
přijetí BZO neodmítne (může však předem vyloučit již v nabídce)
§ nabídka určená více osobám
• perfektní v okamžiku, kdy dojde poslednímu z adresátů
• smlouva uzavřena dojitím akceptace posledního akceptanta
§ také přijetí nabídky lze zrušit, dojde-li navrhovateli nejpozději s přijetím akceptace
§ pozdní přijetí nabídky
• účinky včasného přijetí, pokud se navrhovatel začne chovat v souladu s nabídkou NEBO pokud vyrozumí
BZO alespoň ústně tu osobu, že přijetí považuje za včasné
§ souhlasný projev vůle přijímajícího se stává akceptací v okamžiku, kdy dojde do dispoziční sféry navrhovatele
(stává se perfektním dojitím adresátovi-navrhovateli)
• = zároveň okamžikem uzavření (vzniku) smlouvy (§ 1745)
Zvláštní případy uzavírání smluv (§ 1770 an.)
- Případy v OZ výslovně uvedené, speciální úprava (obecná úprava podpůrně)
- Dražba (smlouva je uzavřena příklepem, nabídka se ruší vyšší nabídkou)
- Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku (vyhlášení soutěže je výzvou k podávání nabídek, není tedy ofertou)
- Veřejná nabídka (projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na veřejnost, tedy neurčitý okruh osob, s návrhem na
uzavření smlouvy; zpravidla nemá náležitosti nabídky, je proto jen výzvou k podávání nabídek)

B.13) Společné pohledávky a dluhy

- Pojmový znak - mnohost (pluralita) subjektů na straně dlužníků / věřitelů / na obou stranách

117
- vzájemný vztah spoludlužníků, spoluvěřitelů nebo těchto stran navzájem se liší podle toho, jde-li o dělitelné či
nedělitelné plnění
- aktivní pluralita - vždy věřitelské (spoluvěřitelství) X pasivní pluralita (spoludlužnictví)
- OZ – obecné ustanovení § 1868 = společný dluh / společná pohledávka se posuzují obdobně jako společná věc, která se
nachází ve spoluvlastnictví (společný dluh i společná pohledávka se spravují podle zásad spoluvlastnictví
o každý ze spoludlužníků/spoluvěřitelů je oprávněn k účasti na správě společného dluhu či pohledávky
o o správě rozhodují podle svých podílů většinou hlasů, mohou si zvolit společného správce
o na žádost druhé strany povinni určit si společného zástupce pro doručování (neučiní, určí na návrh soud)

Dílčí závazky
S dělitelným
plněním
Solidární závazky
Společné
pohledávky a
dluhy
Nedílné závazky
S nedělitelným
plněním
Solidární závazky

Dílčí závazky (s dělitelným plněním) § 1871

- dělitelné je plnění, jestliže lze uskutečnit alespoň 2 dílčími plněními, tj. takové plnění, které může být plněno i částečně,
aniž by se změnila podstata či hodnota celkového plnění - souhrn dílčích plnění má celkovou hodnotu stejnou jako
celkového plnění
- celkové plnění = součet dílčích závazků
- dílčí závazek jakoby se skládal z několika závazků - společným prvkem je pak jednotný zavazovací důvod
- pokud by díly nebyly určeny a šlo by o dělitelné plnění - pak díly rovné, stejné
- nejčastěji tyto závazky znějící na peněžité plnění
- každý ze spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl + každý ze spoluvěřitelů dělitelného plnění je věřitelem
jen svého dílu
o X ledaže zákon, smlouva nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak (např. solidaritu)
o Každý ze spoludlužníků / spoluvěřitelů má co do svého podílu stejné právní postavení jako by byl
samostatným dlužníkem / věřitelem
- pokud bylo při pluralitě věřitelů ujednáno, že kterýkoliv z věřitelů může žádat celé plnění - splní dlužník celý dluh tomu,
kdo o splnění požádá první = zásada předstihu
o důsledkem: další spoluvěřitelé už ho nesmí o nic žádat, dlužník je od závazku osvobozen
- X podnikatelé jsou vždy povinni solidárně (vyvr. domněnka)
Nedílné závazky (s nedělitelným plněním) § 1869 - 70
- Pokud plnění není dělitelné
- dělitelnost odvisí od vůle stran - pokud si strany vyměří podíly X z rozhodnutí soudu X ze zákona
- př. předmětem plnění je individuálně určená jednotlivá věc, předmětem závazku je zdržení se urč. činnosti
- Spoludlužnictví: věřitel má právo celé plnění žádat na kterémkoli z těchto solidárně zavázaných dlužníku (nedílně
zavázaní dlužníci)
o Výjimka – pokud z povahy závazku plyne, že dluh může být splněn jen společnou činností dlužníků (nerozlučné
plnění; např. hudební vystoupení – kvartet)
- Spoluvěřitelství: Je-li 1 dlužník zavázán k nedělitelnému plnění více věřitelům - plní se zásadně všem věřitelům, není
povinen plnit jednomu z věřitelů izolovaně
o Výjimka: dlužník může plnit jen jednomu věřiteli, pakliže mu tento věřitel dá přiměřenou jistotu / dohodnou-li
se na tom všichni věřitelé.
o Zda je spoluvěřitel, který dostal celé plnění, vůči ostatním něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli;
jinak se má za to, že není povinen ničím
Solidarita obecně
- jak ji poznáme? – „společně nerozdílně”, „solidárně”, „rukou společnou a nedílnou”
- solidarita závisí na
o A) ujednání stran (ale presumpce solidarity mezi podnikateli) nebo
o B) vyplývá ex lege - několik příkladů:
§ § 127: solidarita pro případ, že více osob jedná za PO před jejím vznikem
§ § 694: PJ jednoho z manželů v běžných záležitostech rodiny je jednáním, které vyvolává solidaritu
druhého z manželů

118
 § § 1127: PJ, které se týká společné věci v případě podílového spoluvlastnictví
§ § 1430: správa cizího majetku - pokud je společná, jsou správci zavázáni společně a nerozdílně
§ § 1704: více dědiců a nikdo z nich neuplatňuje výhradu soupisu; jsou pak všichni dědicové zavázáni
za dluhy
§ § 2915: solidarita několika škůdců - zavázání k náhradě škody
o C) Solidarita podnikatelů (§ 1874) - presumpce solidarity - presumuje se, že jsou solidárně zavázáni - pokud si
to jeden z podnikatelů nepřeje, musí to v určitém ust. vyjádřit
- 2 modality
o pasivní - solidarita dlužnická
o aktivní - solidarita věřitelská
o + to může být na obou stranách

Pasivní solidarita = solidarita dlužníků (zavázání společně a nerozdílně - § 1872 an.)

- více spoludlužníků má dluh vůči jednomu věřiteli - jsou zavázáni splnit celý dluh společně a nerozdílně (= solidárně)
- i zde jsou většinou určeny podíly spoludlužníků, mají však právní význam jen ve vztahu mezi nimi navzájem, tj. nejsou
relevantní ve vztahu k věřiteli
- zásady
o a) jeden za všechny
§ věřitel může požadovat plnění (celé / část) po kterémkoliv/po několika/po všech dlužnících
§ každý ze solidárních dlužníků bude odpovídat za splnění celého dluhu, a to až do úplného uspokojení
pohledávky věřitele (stěžejní výhoda pro věřitele)
§ věřitel v prodlení - vůči jednomu ze spoludlužníků - účinky proti všem ostatním spoludlužníkům
o b) všichni za jednoho
§ může plnit kterýkoliv dlužník
§ splnění dluhu má objektivní účinky -> plněním zánik celého závazku s účinky pro všechny
• X subjektivní účinky - zánik závazku jen mezi věřitelem a jedním (či více, ale ne všemi)
dlužníkem
...a) př. splynutí věřitele a dlužníka v jedné osobě (§ 1994) - dluh zaniká jen do výše
tohoto spoludlužníka
...b) př. prominutí dluhu jednomu ze spoludlužníků - vůči ostatním to má účinky jen
do výše závazku dlužníka, kterému byl dluh prominut
...c) př. promlčení dluhu jednoho spoludlužníka - tzv. redukce dlužníků - závazek
nezaniká
- regres (postih) - účelem je, aby ostatní spoludlužníci plnili dle svých dílů - požaduji na nich jako plnivší dlužník náhradu;
dvojího typu
o a) preventivní regres (předběžný) = právo, ne povinnost
§ dlužník, na kterém je věřitelem žádáno více než by měl plnit dle vnitřního podílu (dohody mezi
dlužníky) - notifikuje ostatní dlužníky o tom, že byl věřitelem vyzván k plnění
§ není povinností ostatních dlužníků ho splnit - neexistuje žádný právní nástroj (popřel by princip
solidarity)
o b) subrogační regres (následný)
§ tím se zhojím, když nastane situace viz výše (splním více než mi uložil vnitřní podíl)
Aktivní solidarita = solidarita věřitelů (oprávnění společně a nerozdílně - § 1877 an.)
- na jedné straně 1 dlužník, na druhé straně několik věřitelů, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně
- objektivní účinek uspokojení věřitele = splněním jednomu z věřitelů (tomu, který požádal první) dluh dlužníka zaniká
celý, tj. vůči všem spoluvěřitelům
- následně se spoluvěřitelé vypořádají mezi sebou podle svých podílů
- každý věřitel má své samostatné právo k uplatnění pohledávky a nezávisle na ostatních může pohledávku uplatnit
žalobou u soudu
- prodlením jednoho ze spoluvěřitelů se ocitají v prodlení také ostatní spoluvěřitelé
- spojí-li se pohledávka a dluh v osobě jednoho z věřitelů, zanikají tím i pohledávky ostatních věřitelů vůči dlužníku

B.14) Změny závazků (v osobě dlužníka, věřitele; v obsahu)

Pojem změny závazků
- k původní pr. skutečnosti, která závazek založila, přistoupí další skutečnost, která jej modifikuje - a to v obsahu nebo
v subjektech
- tato právní skutečnost vychází:
o z PJ
o z rozhodnutí soudu / správního úřadu
o ze zákona

119
- dělení změn
Změna v SUBJEKTECH Změna v OBSAHU
Postoupení pohledávky (cese) + globální cese Prostá změna obsahu závazku
Převzetí dluhu = privativní intercese Novace
Přistoupení k dluhu = kumulativní intercese Narovnání
Převzetí majetku (novinka OZ 2012, dřívější právo neznalo)
Postoupení smlouvy = cese kontraktu (nejen jedné pohledávky)

I) ZMĚNY V SUBJEKTECH
I.1) Postoupení pohledávky (cese)
- pojem - obligační situace, kdy původní věřitel (cedent, postupitel) postupuje (ceduje) smlouvou i bez souhlasu dlužníka
pohledávku / její část věřiteli úplně novému (postupník, cesionář), který se na závazku dosud vůbec neparticipoval
- striktně změna v osobě (věřitele), nikoli obsahu
- postupník nabývá také veškeré příslušenství
o a) příslušenství cedované pohledávky - smluvní úrok, úroky z prodlení (= zákonný úrok), náklady spojené s
uplatněním pohledávky -> přejde bez dalšího
o b) práva s pohledávkou spojená - nejde o příslušenství !!!
§ vč. zajištění - v důsledku akcesority zajišťovacích prostředků přejde i to zajištění
- kauza postoupení (= co strany vede k postoupení)
o úplatná kauza (kupní smlouva s předmětem pohledávky)
o bezúplatně (darovací smlouva s předmětem pohledávky)
o splnění dluhu (= soluce) - dlužím např. 100.000 osobě A - postoupím na ni pohledávku ve výši 100.000 -
povede k zániku mého závazku vůči osobě A
o poskytnutí úvěru/zápůjčky
- postupitel má ediční a informační povinnost
o vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce
o sdělí postupníkovi vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí (např. právní vady…)
- postupitelnost
o obecný předpoklad - postoupit lze pohledávku, která je zcizitelná
o tj. pohledávka existující, promlčená (ale nikdy prekludovaná!!), budoucí (ale musí být dostatečně určitá -
osobou dlužníka, splatností nebo dnem vzniku)
- nepostupitelnost - nezcizitelné pohledávky => vyplývá ze 3 důvodů:
o 1. ze zákona
§ obecně
• pohledávky zanikající smrtí věřitele - např. pohledávky na výživné
• pohledávky, jež by se změnily se změnou věřitele - např. postoupení práva na výkon
činnosti zmocnitele
§ výslovně
• právo na důchod (§ 2704) X práva na jednotlivé dávky z toho důchodu ale postoupit lze,
stejně tak výměnek
• dále např. předkupní právo - zavazuje dědice, lze jej zcizit, ale jedině pokud to je výslovně
ujednáno
o 2. z dohody původního věřitele a dlužníka (smluvní nepostupitelnost)
§ jakákoliv pohledávka - i ty, které by bylo jinak ze zákona možno postoupit
o 3. z povahy závazku - pohledávka je vázána na osobu věřitele
§ osobní práva autorská - nepřevoditelná práva
§ práva na peněžité přiměřené zadostiučinění podle § 2951/2
- vymáhání cedované pohledávky
o typicky - postupník
o není vyloučeno:
§ postupitel vymáhá svým jménem na účet postupníka
• na žádost postupníka
• cese nebyla notifikována dlužníkovi
§ dlužník
• může započíst pohledávku, kterou má vůči původnímu věřiteli
• X nemůže započíst pohledávku, kterou má vůči novému věřiteli
- právní důvod cese
o 1) smlouva (dle obecných ustanovení)
§ mezi původním a novým věřitelem (konsensuální!)
§ bezformálnost (režim § 564 – smlouvu lze změnit projevem vůle v téže / přísnější formě)
§ oznámení dlužníkovi = notifikace
• původním věřitelem (oznamuje), příp. novým věřitelem (prokazuje)

120
 • dokud není oznámeno/prokázáno, je dlužník oprávněn plnit původním věřiteli
o 2. zákon (zákonná cese)
§ subrogace (§ 1937/2) – pokud osoba, která ručí nebo jinak zajišťuje dluh, splní dluh věřiteli,
vstupuje do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila
§ v důsledku dědění
- účinky postoupení na zajištění
o bez účinků vůči osobě, která dluh zajistila (zástavním právem / ručením / jiným způsobem)
o => až ve chvíli, kdy jim to je notifikováno!! - v tom momentě se účinky cese vztahují i na ně
- námitky dlužníka
o zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení
o své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi
- odpovědnost postupitele => při úplatné cesi (u bezúplatných odpovědnost nevznikne!)
o postupitel odpovídá postupníkovi až do výše přijaté úplaty vč. úroku za to, že pohledávka v době postoupení:
§ trvala = odpovědnost za pravost pohledávky (pravost = trvala, byla existující, nový věřitel se stal
věřitelem pohledávky o dohodnutém obsahu)
§ a ručí za její dobytnost (bonitu) - ručitelství je akcesorický závazek, nastupuje až když se neplní
původní závazek
• X neručí za dobytnost, pokud se stala nedobytnou až po postoupení (buď náhodou anebo
nedopatřením postupníka / pokud odloží-li splatnost pohledávky
o to neplatí - tj. neodpovídá ani neručí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo
nedobytná
§ práva z vadného plnění
...a) jinak přiměřené ust. § 1914 - 25
- globální cese = postoupení souboru pohledávek (§ 1887)
o tento institut umožňuje postoupit pohledávky nejen stávající, ale i budoucí – př. je hromadné postoupení
pohledávek vznikajících z provozu určitého obchodního závodu
§ v případě postoupení budoucích souborů pohledávek, budou pohledávky postoupeny okamžikem
jejich vzniku a nebude je proto třeba postupovat zvlášť
o bude se jednat zejména o pohledávky:
§ určitého druhu, které vznikají věřiteli v určité době nebo
§ o různé pohledávky vzniklé ze stejného právního důvodu
o dispozitivní úprava
- X vícečetná cese = postupitel tutéž pohledávku postoupí několika osobám - nastupuje zásada priority - vůči dlužníkovi se
stane účinnou ta cese, o které se dozví jako první; spojeno s podvody
I.2) Převzetí dluhu (privativní intercese)
- změna v osobě dlužníka – přejímatel přejímá dluh místo původního dlužníka
- podstata - § 1888/1: nový dlužník vstupuje do závazkověprávního poměru na místo původního dlužníka (ten ze závazku
vypadne)
o věřitel k tomu musí dát souhlas! (pokud nedá, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel
dluhu však má vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit
o obsah závazku se nemění!
- lze: dluhy peněžité X z nepeněžitých jen ty dluhy, kde je zastupitelné plnění
- právní důvod
o smlouva (konsensuální) mezi novým a původním dlužníkem – bezformálnost + nutný souhlas věřitele
o zákon - př. při vypořádání dědictví
o soudní rozhodnutí – př. vypořádání podílového spoluvlastnictví
- pravidla
o 1) dluh přejímám ve stavu, ve kterém se nachází
o 2) zcela/zčásti - s/bez příslušenství
o 3) obsah závazku se nemění!
§ => zachovány námitky původního dlužníka
§ => převzetí nemá vliv na vedlejší práva spojená s pohledávkou (zajišťovací prostředky, které poskytla
třetí osoba - dohody o srážkách ze mzdy, zástavní právo, ručitelství apod.), ALE pouze pokud s tím
zajišťující osoba souhlasí (jinak zajištění zaniká)

I.3) Přistoupení k dluhu (kumulativní intercese)

- Pr. důvod = smlouva mezi věřitelem a třetí osobou (novým dlužníkem), na základě kterého se třetí osoba stává dlužníkem
vedle dlužníka původního, s původním dlužníkem je zavázána společně a nerozdílně (solidarita)
o tzn. nový dlužník nenahrazuje na místo původního dlužníka, ale přistupuje do ZPP vedle původního dlužníka
o souhlas původního dlužníka není nutný
- případná zajišťující osoba zajišťuje pouze plnění původního dlužníka (pokud zajistila dluh původního dlužníka třetí osoba,
nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, ledaže k tomu dala souhlas)
- právní důvod = smlouva mezi novým dlužníkem a věřitelem

121
 o bezformálnost
o není nutný souhlas původního dlužníka
I.4) Převzetí majetku
- Strany smlouvy o převzetí majetku (převod celého / části majetku zcizitele):
o auktor (zcizitel)
o sukcesor (nabyvatel)
- => nabyvatel se stává společně a nerozdílně se zcizitelem i dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, nebo
pokud o nich věděl / musel vědět
o Solidarita – ale limit = není povinen plnit víc, než kolik převzal
o X osoba blízká - solidarita bez omezeni! - odpovědnost celým svým majetkem (ledaže prokáže, že o daném
dluhu nevěděla / vědět nemusela)
- smysl - k ochraně zájmu zcizitelových věřitelů - k jejich ohrožení může dojít i mimoděk, tj. bez přímého či nepřímého
úmyslu převodce
- právní důvod - smlouva (úplatná, bezúplatná) / rozhodnutí soudu
- výluky -> úprava se nepoužije v případech zvlášť upravených – např.
o zvláštní ust. o přeměnách PO
o ust. o koupi obchodního závodu/pobočky – prodávající se stává ručitelem
- kogentnost úpravy - opačné ujednání by bylo vůči věřiteli vždy neúčinné - silně chráněn
I.5) Postoupení smlouvy (cese kontraktu)
- zákon s tím výslovně počítá na mnoho místech (např. zájezd, licence)
- strana smlouvy postupuje svá práva a povinnosti 3. osobě => postoupení celé smlouvy, celé smluvní pozice (v podstatě
jde o postoupení postavení strany
o např. pozici nájemce se všemi p&p s tím spojenými – právo vznést námitku promlčení, vypovědět závazek apod.
- Postoupit smlouvu (tedy převést svá p&p z ní) třetí osobě může kterákoliv strana; předpoklady:
o 1) souhlas druhé (postoupené) strany - postoupení je účinné vůči postoupené straně od jejího souhlasu
o 2) nebylo dosud splněno (smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující - např. smlouva o dílo - lze postoupit jen s účinky vůči tomu,
co ještě splněno nebylo)
o 3) nevylučuje to povaha smlouvy
- Které smlouvy nelze postoupit? => pokud nepostupitelnost plyne:
o z povahy smlouvy
§ tam, kde jde o smlouvy uzavírané s přihlédnutím k osobním aspektům plnící smluvní strany (př. některé
smlouvy týkající se autorských děl)
o ze smlouvy => doložka oznamující vůli stran nepostoupit
o ze zákona => někdy zákon výsl. vylučuje - př. důchod, výměnek, postavení societáře ve společnosti, která není PO
- právní důvod
§ smlouva (konsensuální + souhlas stran)
§ zákon = zákonná cese
- osvobození postupitele od povinností ze smlouvy, a to v rozsahu postoupení (okamžikem účinnosti cese vůči postoupené
straně)
o pokud postupník (nová strana smlouvy) neplní, může postoupená strana osvobození ze závazku zabránit =>
prohlášením, že osvobození postupitele odmítá (§ 1899)
§ důsledek = subsidiární odpovědnost ze závazku (postoupená strana může po postupiteli požadovat, aby plnil,
neplní-li postupník převzaté povinnosti)
§ časový limit - do 15 dní ode dne, kdy zjistil, že neplnil
- zachování vedlejších práv - postoupením se nezkrátí práva založená vedlejšími smluvními doložkami (ani při částečném
postoupení / při postoupení několika postupníkům) - zejm. ujednání o podmínce/záloze/závdavku…

II) ZMĚNY V OBSAHU ZÁVAZKU § 1901 an.

- stranám je na vůli ujednat si změnu svých p&p
- změna p&p, případně změna v předmětu závazku, právním důvodem je dohoda (výjimečně i zákon)
- v OZ výslovně upraveno jen narovnání a novace
o dohoda o novaci nebo o narovnání musí být písemná, pokud byl i původní závazek zřízen v písemné formě /
pokud se činí o právu již promlčeném
II.1) Novace (dohoda o změně obsahu závazku)
- podstata - možnost stran ujednat si změnu obsahu původního závazku
- 2 způsoby
o a) privativní novace
§ dosavadní závazek se ruší je nahrazen novým
§ pokud ale nový závazek může obstát vedle dosavadního, má se za to, že dosavadní nebyl zrušen
o b) kumulativní novace = dodatek
§ obsah smlouvy pouze mění nebo doplňuje, aniž by byl zrušen v celém rozsahu
původní závazek v nedotčené části trvá a k němu se dodává nová část obsahu

122
- v pochybnostech, o jakou novaci se jedná - domněnka kumulativní novace - je presumována
II.2) Narovnání (dohoda o narovnání)
- novace ve specifické situaci
- účel => odstranit skutkovou / právní spornost (pochybnost) a předejít tak soudnímu sporu
- dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, kdy si mezi sebou nově upraví dosud sporná nebo pochybná13 p&p
- může se týkat jen některých p&p / veškerých p&p mezi stranami (= generální narovnání; § 1905)
- narovnání může vést k i ke změně (nikoliv nutně k zániku!) obligace
- může jím vzniknout i nepoměr mezi vzájemným plněním stran
- ochrana dobré víry – narovnání dohodnuté v DV nepozbývá platnosti ani pokud se dodatečně zjistí, že jedna ze stran
pohledávku neměla
- platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné / pochybné (ledaže lest)
II.3) Změna okolností (§ 1765)
- změna okolností tak podstatná, že založí v p&p stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné strany:
o neúměrným zvýšením nákladů plnění
o neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění
- => dotčená strana má právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě
- => pokud se strany nedohodnou v přiměřené lhůtě, může rozhodnout soud na návrh jedné ze stran
o rozhodne o změně závazku / o jeho zrušení
- Předpoklady:
o změnu okolností nešlo rozumně předpokládat ani ovlivnit
o změna nastala po uzavření smlouvy (dozvěděla se po uzavření)
o existence změny okolností
o smluvní strana nepřevzala riziko změny na sebe
o zvlášť hrubý nepoměr (= něco excesivního)
II.4) Prodlení dlužníka (mora debitoris)
- dlužník je v prodlení, jestliže neplní řádně a včas => změna p&p
- věřiteli vznikají další práva (nad rámec původních):
- vymáhat splnění dluhu žalobou
- právo odstoupit od smlouvy
§ podstatné porušení – oznámením BZO poté, co se o prodlení dozvěděl
§ nepodstatné porušení – marným uplynutím dodatečné lhůty
- právo požadovat úroky ve výši ujednané / stanovené nařízením vlády
- právo na náhradu škody převyšující úroky z prodlení
- dlužník: přechází na něj nebezpečí škody
poskytne lhůtu a je-li zřejmé,
že již dále neprodlouží - nevyvr.
domněnka, že uplynutím lhůty
odstoupil (není nutné ještě
odstupovat)
Dodatečná přiměřená lhůta

právo odstoupit od smlouvy

nepodstatné porušení

účinky odstoupení nastanou

Prodlení dlužníka (porušení Krátká nebo žádná lhůta teprve uplynutím přiměřené
smluví povinnosti) lhůty

právo odstoupit od smlouvy

podstatné porušení
(pokud oznámí BZO)

II.5) Prodlení věřitele (mora creditoris)

- věřitel je v prodlení, jestliže
- nabídnuté plnění nepřijme
- neposkytne součinnost
- nevydá kvitanci
- změna práv a povinností
- dlužníkovi vznikají další práva (nad rámec původních)
§ právo odstoupit od smlouvy
§ podstatné porušení – oznámením BZO poté, co se o prodlení dozvěděl
§ nepodstatné – marným uplynutím dodatečné lhůty
• právo plnit formou náhradního plnění, tj. do úschovy

13 pozn. doc. Hendrychová – neříkat nejasná

123
 - věřitel: přechází na něj nebezpečí škody a musí nahradit náklady vzniklé v důsledku prodlení
- je-li v prodlení věřitel, nemůže se do prodlení dostat dlužník.
II.6) Fixní závazek
- ve smlouvě je ujednána přesná doba plnění (den, týden, hodina, minuta)
- ze smlouvy / z povahy závazku vyplývá, že na opožděném plnění věřitel nemůže mít zájem (stavební kytice, dort,
pohřební věnec)
- zvláštnost je v tom, že takový závazek zaniká již počátkem prodlení dlužníka (věřitel nemusí výslovně odstupovat, ani
dávat další lhůtu k plnění)

B.15) Zajištění a utvrzení závazku14

- = zajištění náhradního plnění, pokud dluh nebude splněn
- Zajištění dluhu: možnost věřitele uspokojit svou pohledávku jiným způsobem, neplní-li dlužník
o majetek, z něhož se popř. uspokojí věřitel, se nazývá úkojná masa
o akcesorický závazek, subsidiarita
o zajištění poskytuje
§ A) třetí osoba
• celým svým majetkem (ručení) nebo
• jeho částí (finanční záruka, zástavní právo) nebo
§ B) sám dlužník (zástavní právo, zajišťovací převod práva)
o Rozlišuje se funkce
§ zajišťovací (do splatnosti dluhu) a
§ uhrazovací (poté, co nastala splatnost dluhu, a dlužník nesplnil řádně a včas)
o Právním důvodem zajištění může být
§ dohoda (ručení, smluvní zástavní právo)
§ zákon (zákonné zástavní právo)
- Utvrzení závazku: další prostředek, kt. posiluje právní postavení věřitele
o preventivní prostředek / prostředek k ulehčení procesní pozice (zlepšuje postavení věřitele)
o Nezajišťuje závazek!

Právní úprava v OZ (§ 2010 an.)

- Obecná ustanovení:
- Jistota (není zvláštním institutem zajištění či utvrzení, užití ve výrazu „dát jistotu“)
- Zajištění:
o Ručení
o Finanční záruka
o Zajišťovací převod práva
o Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
o Dále zástavní právo a zadržovací právo (to jsou ale věcná práva k věci cizí)
- Utvrzení dluhu:
o Smluvní pokuta (zlepšuje ekonomické postavení)
o Uznání dluhu (právní postavení)
Jistota (§ 2012 an.)
- není samostatný způsob zajištění závazků!
- Poskytnutí jistoty může být sjednáno ve smlouvě, v některých případech je i stanoveno zákonem (např. zadržovací právo
zaniká, pokud je věřiteli poskytnuta dostatečná jistota)
- OZ obsahuje obecná ust. o jistotě – použijí se i na všechny zajišťovací instituty
- Jako dostačující jistota může být zřízeno (1) zástavní právo, pokud to ale není možné, může jako jistota posloužit i (2)
způsobilý ručitel
- Jako zástavu lze v zásadě použít věc pouze do určité hodnoty zastavené věci
- OZ stanovuje pravidla (limity) ohledně výše jistoty v § 2013: nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší,
než kolik činí 2/3 její obvyklé ceny
- U některých věcí platí vyvratitelná domněnka, pokud jde o velikost úkojné masy:
o stavební pozemek je dostatečnou jistotou do ½ obvyklé ceny
o právo stavby – do ½ obvyklé ceny
o CP zajišťující dostatečný výnos – do ¾ obvyklé ceny
- Jistota zajišťuje jistinu + příslušenství (úroky pouze do výše zákonné úrokové sazby)
- Konkurence zajišťovacích práv = situace, kdy tatáž věc slouží jako jistota k zajištění více práv různých věřitelů (např. vázne
na ní zákonné zástavní právo, smluvní zástavní právo, je k ní zřízen zajišťovací převod práva a další) =>

- 14 dle Hendrychové spíše zajištění dluhů, protože uznání dluhu ani smluvní pokuta nezajišťují pohledávku – jde o utvrzení dluhu

124
 o 1) přednostně se uspokojí věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veř. seznamu / v rejstříku zástav
o 2) poté věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným
o 3) nakonec věřitelé zajištění pouhým závazkovým právem (např. ručením)
Ručení (§ 2018 an.)
- = právo požadovat splnění na ručiteli, pokud nesplnil dlužník v dodatečné přiměřené lhůtě dluh, ačkoli byl k tomu
písemně vyzván (plnění z ručitelského závazku = subsidiární – nejprve povinen plnit dlužník)
- ručitel ručí celým svým majetkem (= jediný institut zajištění, kde se ručí vším)
- Vznik:
o ručitelské prohlášení (nutné přijetí věřitelem a písemná forma) nebo
o ze zákona (společníci dle ZOK)
- akcesorita ručení = vázáno na existenci dluhu (zaniká nejpozději zánikem dluhu)
- marně uplynula lhůta k plnění, věřitel dlužníka plnění vyzval a dal mu přiměřenou lhůtu, a i tato lhůta uplynula marně,
takže se věřitel obrátil na ručitele s písemnou žádostí (výzvou) o plnění!
o X žádosti není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit / je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní
- pokud ručitel zcela splní dluh dlužníka, přechází ex lege pohledávka vůči dlužníkovi na ručitele
- ručitel může plnění odmítnout, jestliže věřitel způsobil, že dlužník nemůže splnit
- zajišťovaný dluh může být i budoucí i podmíněný
- ručení zaniká nejpozději zánikem dluhu, který zajišťuje (může zaniknout dříve – dohodou, splynutím…)
o výjimka => pokud dluh zanikl pro nemožnost plnění, ale ručitel dluh splnit může / pro zánik práv osoby => ručení
nezaniká – ručitel je povinen plnit
Finanční záruka
- může poskytnout kdokoliv!
- Vznik: jednostranným prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, pokud
nesplní dlužník věřiteli určitý dluh / pokud se splní jiné podmínky určené v záruční listině
- Záruční listina je obligatorně písemná
- V případě, že dlužník nesplní svůj dluh (popř. nastanou jiné podmínky určené v zár. listině), vyzve věřitel písemně
výstavce, aby splnil povinnost z finanční záruky (zákon nevyžaduje předchozí výzvu dlužníkovi, aby splnil dluh)
- Záruční listinu může potvrdit i další výstavce, čímž věřiteli vzniká právo požadovat plnění ze záruky vůči kterémukoliv
výstavci
- Jestliže výstavce plnil za dlužníka, je mu dlužník, popř. třetí osoba, s níž smlouvu o finanční záruce uzavřel, povinen
poskytnuté plnění nahradit (tzn. nepřechází na něj pohledávka původního věřitele => pohledávka zanikne splněním;
výstavce má pouze právo na náhradu = aby osoba, která ho o vystavení záruky požádala, plnila to, co výstavce zaplatil
oprávněnému ze záruky
Zajišťovací převod práva (§ 2040 an.)
- Smlouvou o ZPP převádí dlužník nebo třetí osoba (za dlužníka) právo věřiteli na zajištění dluhu, a to DOČASNĚ
o Tzn. posiluje postavení věřitele
- Převod s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn, tj. po splnění dluhu je právo převedeno zpět
o jedná se ale o dispozitivní právní úpravu –> je možné, aby si strany ujednaly ZPP jako fiduciární převod, kdy splněním
dluhu nedochází k obnovení původního pr. stavu, ale je třeba, aby ho věřitel novým PJ převedl na jeho původního
vlastníka
- Není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému
výkonu převedeného práva (= dočasnost končí)
- Smlouva nevyžaduje zvláštní formu
o pokud se ale převádí právo, kde písemnou formu vyžaduje zákon (např. převod VP k nemovité věci)
o pokud se převádí věc zapsaná ve veř. seznamu, vzniká zajištění až zápisem (do VS musí být zapsána dočasná povaha)
- Pokud převyšuje obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku
odpovídající rozdílu (započte náklady, které účelně vynaložil)
Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů
- Dluh lze zajistit i dohodou věřitele o srážkách ze mzdy / platu / náhrady mzdy dlužníka
- rozsah – výše nesmí přesahovat ½ příjmů
- je třeba souhlasu zaměstnavatele
Zástavní právo
- druh věcného práva k věci cizí (právní úprava § 1309 an.)
Zadržovací právo (retenční)
- kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby,
jíž by měl věc vydat – věc se nesmí nacházet u věřitele neprávem
o zajistit lze i nesplatný dluh, pokud dlužník nezajistí dluh, ačkoli měl / prohlásí či je zřejmé že nesplní
- uplatnění: odmítnutím věc vydat s vyrozuměním dlužníka o zadržení a důvodu
- péče řádného hospodáře / věc se nesmí užívat
Smluvní pokuta

125
- Právní důvod: smlouva mezi věřitelem a dlužníkem, která opravňuje věřitele, aby v případě porušení smluvené
povinnosti (tj. dlužník nesplní řádně a včas) požadoval smluvní pokutu v určité výši bez ohledu na to, zda mu porušením
povinnosti vznikla škoda
- Účelem je tedy motivovat dlužníka, aby řádně plnil
- Nemusí být písemně
- Namísto určité výše pokuty může být ujednán jen způsob, jakým bude pokuta určena
- Pokuta může být sjednána v penězích / v nepeněžitém plnění
- Dlužník je povinen pokutu zaplatit, i když porušení povinnosti nezavinil (strany si ale mohou ujednat, že zavinění je nutné)
- Obvykle se smluvní pokuta označuje za paušalizovanou náhradu škody (výhoda je v tom, že se nemusí prokazovat a
dokazovat jako při uplatnění práva na NŠ). => je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel již nemá právo na NŠ (mohou si
ujednat jinak)
- Zaplacení pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti plnit dluh (mohou se dohodnout jinak).
- Moderace – nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit
o Soud přihlédne k hodnotě a významu zajištěné povinnosti
o Snížena smluv. pokuta ale musí vždy dosahovat aspoň výše škody, která porušením povinnosti (až do doby
rozhodnutí soudu) vznikla
- Ust. o smluv. pokutě se použijí i na penále – pokuta stanov. za porušení pov. plynoucí z pr. předpisů (např. daňových)

Uznání dluhu
- prohlášení dlužníka, že uznává svůj dluh co do důvodu a výše (pak platí zákonná domněnka, že dluh v době uznání trval)
o důvod = právní důvod existence dluhu, např. smlouva o zápůjčce, nájemní smlouva
o prohlášení má obligatorně písemnou formu
- usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě, že se domáhá zaplacení dluhu soudně (peněžitého / nepeněžitého)
- konkludentní uznání dluhu (neplatí, pokud je pohledávka promlčená) => obdobné účinky jaké výslovné uznání dluhu mají
i některé úkony dlužníka:
o úroky – pokud je dlužník platí, má se za to, že v dluh uznává co do částky, z níž tyto úroky platí
o částečné plnění – považuje se to za uznání i zbytku dluhu, pokud to lze z okolností usoudit
- pokud je ale pohledávka promlčena, úkony dlužníka účinky uznání dluhu nemají
- důsledky
o a) procesní význam - má se za to, že dluh v rozsahu uznání ke dni uznání trvá => není třeba dokazovat existenci
dluhu
o b) hmotněprávní význam – ode dne uznání běží nová promlčecí lhůta 10 let (§ 639)
- Jestliže dlužník uznal právo již promlčené, má uznání stejné následky (§ 653/1 NOZ)
Závdavek
- Dlužník odevzdá věc před uzavřením smlouvy (důkazní, zajišťovací, sankční funkce)
- Možná funkce odstupného, charakter kauce (propadá)

B.16) Zánik závazků

- § 1908 OZ an.
- Zánik závazku: nastává, přistoupí-li k původní právní skutečnosti, která závazek založila, skutečnost nová, která jej zcela
nebo zčásti zbavuje právních účinků
- dělení:
o zánik s uspokojením věřitele (splnění, započtení) a bez uspokojení věřitele (výpověď, odstoupení od smlouvy,
následná nemožnost plnění)
o zánik na základě právních jednání:
§ jednostranného (výpověď, jednostranné započtení) či
§ dvoustranného (např. dohoda, započtení dohodou)
o zánik na základě události: smrt, nemožnost plnění, uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, splynutí
o zaniká i na základě prekluze (uplynutí doby + neuplatnění práva)
o fixní závazek zaniká, pokud nebyl splněn včas
Splnění (solutio)
- Splněním dluhu závazek zaniká
- Obvykle se vykládá jako jednostranné PJ
o Ale někdy jako dvoustranné PJ – smlouva (tzv. soluční smlouva), protože věřitel plnění přijímá
- Splnění ale zpravidla spočívá ve faktickém jednání (chování), které má právní účinky – zánik závazku
- závazek musí být splněn řádně a včas, na vlastní náklady a vlastní nebezpečí
- Kdo plní?
o Dlužník
o Dlužníkův smluvní nebo zákonný zástupce, popř. opatrovník, ručitel, plátce mzdy (věřitel to od nich musí přijmout)
- Komu?
o Věřiteli
o Věřitelově smluvnímu nebo zákonnému zástupci

126
 o Tomu, kdo předloží věřitelovo potvrzení (§ 1951)
- Co plní? plnění = předmět závazku
o X splnění = způsob zániku závazku!!!
- nikdo nemůže být nucen plnit / být nucen přijmout jiné plnění, než ke kterému se zavázal
o totéž platí i o místu, čase či způsobu plnění
- Vzájemnost plnění (synallagmatičnost)
o mají-li si strany plnit zároveň, splnění může požadovat jen ta strana, která sama dluh splnila / je ochotna a
schopna dluh splnit zároveň s druhou stranou
o kdo má plnit napřed, může své plnění odepřít až do doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto / zajištěno
- Řádné plnění
o kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit:
§ 1) bez vad
§ 2) s vlastnostmi vymíněnými / obvyklými
§ 3) tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, popř. účelu smlouvy (byl-li protistraně
znám)
o dlužník je povinen plnit ve střední jakosti (ledaže ujednáno jinak)
o je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění
- Vady (= nemá vlastnosti udané dle smlouvy)
o druhy vad (rozdělení podle teorie):
§ faktické
§ právní = právo k předmětu plnění uplatňuje 3. osoba
o Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění
o vada jde k tíži nabyvatele pokud:
§ vada byla nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy / vada byla zjistitelná z veřejného seznamu
• ledaže zcizitel vadu lstivě zastřel / výslovně nabyvatele ujistil, že vadu nemá
§ byla věc převedena tzv. úhrnkem („jak stojí a leží“)
• ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má / kterou si nabyvatel vymínil
- Práva z vadného plnění:
o nabyvatel se může svého práva z vadného plnění předem vzdát (písemná forma)
o nabyvatel je povinen vady zciziteli vytknout BZO poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit
(reklamace), nejpozději však do 6 měsíců od převzetí předmětu plnění
§ Pokud vadu takto vytkl, a zcizitel neučinil nápravu, může nabyvatel práva z vadného plnění uplatnit
u soudu
o Rozlišení dle povahy vady (§ 1923):
§ 1) vada odstranitelná:
• právo na opravu
• právo na doplnění toho, co chybí
• právo na přiměřenou slevu
§ 2) vada neodstranitelná (bránící řádnému užívání):
• právo na odstoupení od smlouvy
• právo na přiměřenou slevu
o Je-li vada krytá zárukou, musí nabyvatel vadu také vytknout, ale nejpozději do uplynutí reklamační lhůty určené
záruční dobou (reklamační lhůta x záruční doba)
o Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody
§ X ALE: čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, nelze se domáhat z jiného právního
důvodu
o náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění práva z vad
§ lhůta 1 měsíc od uplynutí lhůty pro vytknutí vad
- Záruka za jakost (§ 1919)
o převzetí záruky za jakost znamená, že se zcizitel zaručuje, že předmět plnění:
§ a) bude po určitou dobu způsobilý k ujednanému účelu a
§ b) podrží si ujednané vlastnosti
o může vzniknout:
§ ze zákona
§ ze smlouvy, na jejímž základě plní (zejm. kupní smlouva)
§ z prohlášení zcizitele v záruční listině
§ z doby použitelnosti nebo trvanlivost uvedené na obalu
- Způsob plnění
o Plnění může být určeno
§ jednoznačně nebo
§ alternativně - pak má se za to, že má volbu dlužník
• má-li ale podle ujednání právo volby věřitel, musí volit v ujednané době nebo bezodkladně
tak, aby dlužník mohl splnit řádně a včas

127
 o Stane-li se jedno z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající
§ Jestliže ale nemožnost způsobil ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit
§ X kdo měl právo volby, může od smlouvy odstoupit, pokud byla zmařena vyšší mocí nebo druhou
stranou
o Věřitel je však povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to povaze závazku
o Případy, kdy plní 3. osoba
§ Splněním dluhu vstupuje 3. osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něj plnila
§ Pokud dlužník plní pomocí 3. osoby, pak odpovídá, jako by plnil sám
§ Věřitel musí přijmout plnění, které mu nabízí 3. osoba a ke kterému dal dlužník souhlas
• X nemusí, pokud je plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka
• X souhlasu dlužníka není třeba, pokud 3. osoba ručí / jinak zajišťuje
§ Kdo plní dluh jiné osoby, aniž ručí (a ani jinak nezajistil), může na věřiteli požadovat před jeho
splněním nebo při něm, aby na něj postoupil svou pohledávku
o zesplatnění dluhu:
§ Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na
vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly
§ Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky
o náhradní splnění: do soudní úschovy, důvody:
§ věřitel je neznámý / nepřítomný / odmítl plnění bezdůvodně přijmout

- Poukázka:
o Poukazatel (např. slevový portál) vystaví poukázku, kterou
§ opravňuje poukazníka (zákazník), aby u poukázaného vybral plnění, a
§ přikazuje poukázanému (kadeřnictví), aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele
o přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, když poukázaný poukázku přijme
o dluh poukázaného zanikne tím, že poukazníkovi splní
o je možná
§ poukázka na řad (převádí se rubopisem)
§ poukázka na doručitele (poukázaný zaplatí dluh každému, kdo ji předloží)
- Kvitance = potvrzení o splnění dluhu
o vydá ho věřitel dlužníkovi na jeho žádost
o dlužník může plnění odepřít, pokud mu věřitel zároveň odmítne vydat kvitanci
o pokud dlužníkovi někdo předloží věřitelovo potvrzení, že je oprávněn plnění přijmout / kvitanci, kterou věřitel
vystavil => dlužník mu splní
o dlužní úpis: věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu (nebo jiný dlužní úpis), ho musí při splnění
dluhu vrátit nebo vyznačit, že bylo splněno částečně (pokud to nelze -> dlužník právo na potvrzení, že úpis pozbyl platnosti)
§ ust. o kvitanci tím nejsou dotčena – pokud dlužník obdrží dlužní úpis bez kvitance, má se za to, že
dluh byl splněn
- Místo plnění
o 1) v místě stanoveném ve smlouvě
o 2) nelze-li zjistit ze smlouvy, pak dle povahy závazku (nájem bytu) / účelu plnění (kytice do krematoria)
o 3) nelze-li ani to -> místo stanovené zákonem:
§ Nepeněžitý dluh – dlužník plní v místě svého bydliště / sídla (tzv. donosný dluh)
§ Peněžitý dluh – dlužník plní v místě bydliště nebo sídla věřitele (tzv. odnosný dluh)
• pokud plní prostřednictví poskytovatele platebních služeb -> připsáním na účet
§ závazek vzniklý při provozu závodu – v místě závodu
- Čas plnění
o čas je jen pravidelnou složkou smlouvy - bývá ujednáván (není podstatnou složkou!)
o Čas plnění
§ 1) Pokud je přesně ujednán, popř. stanoven soudním rozh. -> dlužník je povinen plnit i bez vyzvání
(pokud bylo ujednáno, že čas plnění určí dlužník, a ten ho v přiměřené lhůtě neurčí, navrhne věřitel, aby ho určil soud)
§ 2) Pokud není ujednán, plní dlužník na vyzvání věřitele, ale věřitel může plnění požadovat ihned po
uzavření smlouvy, načež dlužník je povinen plnit bezodkladně
o Výraz: „čas je určen ve prospěch“ se týká předčasného plnění nebo předčasné žádosti o plnění
§ Pokud není nic ujednáno, je čas plnění určen ve prospěch obou stran, takže žádná nemůže žádat o
plnění předčasně X ujednání:
• Ve prospěch dlužníka: dlužník může předčasně plnit X věřitel nemůže předčasně požadovat
• Ve prospěch věřitele: věřitel může požadovat předčasně X dlužník nesmí předčasně plnit
o Vzájemný závazek podnikatelů na dodání zboží nebo služby za úplatu (§ 1963)
§ cena je splatná, aniž je zapotřebí výzvy (podle toho, zda nastalo dřív a) nebo b):
• a) do 30 dnů od zaslání faktury / podobného dokumentu, nebo
• b) do 30 dnů od obdržení služby / zboží

128
 § dobu splatnosti delší než 60 dnů si strany mohou domluvit pouze tehdy, není-li to pro věřitele hrubě
nespravedlivé
o Prodlení:
§ pokud je prodlení:
• A) podstatným porušením smlouvy -> druhá strana má právo na odstoupení od smlouvy
(pokud to prodlévající straně BZO oznámí poté, co se o prodlení dozvěděla)
• B) nepodstatným porušením smlouvy -> druhá strana musí poskytnout dodatečnou
přiměřenou lhůtu ke splnění -> pokud ani tehdy nesplní -> právo na odstoupení od smlouvy
§ § 1980 - fixní závazek – pokud byla sjednána přesná doba plnění a z povahy závazku vyplývá, že věřitel
nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka
§ Dlužníka – pokud řádně a včas neplní, dostává se do prodlení
• nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci
• Věřitel může
...a) Vymáhat na dlužníkovi plnění, nebo
...b) Odstoupit od smlouvy
• Věřitel má dále právo:
...a) požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši:
§ Sjednaná
§ Není-li sjednaná, pak dle nařízení vlády
...b) na náhrady škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky
z prodlení
§ Věřitele – pokud nepřijal řádně nabídnuté plnění / neposkytl dlužníkovi potřebnou součinnost
• Nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci

JINÉ ZPŮSOBY ZÁNIKU ZÁVAZKU (§ 1981 an.)

Dohoda (§ 1981)
- Stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový (privativní novace)

Započtení = kompenzace (§ 1982 an.)

- Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu (tzn. každá je současně dlužníkem i věřitelem), může každá z nich
prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany
o Každá strana má tedy právo požadovat uspokojení vlastní (splatné) pohledávky a zároveň povinnost plnit svůj
vlastní (splatný) dluh
o den, kdy se pohledávky setkaly => lze přistoupit k započtení
o započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí
- lze jednostranně nebo dohodou
- je zakázáno jednostranné započtení:
o proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví (ledaže obě pohledávky jsou stejného druhu)
o proti pohledávce mzdy, platu
- vždy je zakázáno (jednostranně i dohodou) započtení:
o proti pohledávce výživného pro nezletilé dítě, která není plně svéprávné
o ⟶ zdánlivost
- Způsobilost pohledávek k započtení (kumulativně):
o vymahatelnost u soudu (žalovatelnost)
o jistota existence
o určitost (ne nejisté a neurčité)

Odstupné (§ 1992)
- Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného
obdobně jako při odstoupení od smlouvy
- Navzdory takovému ujednání nemůže závazek zaplacením odstupného zrušit strana, která již sama plnila, byť zčásti,
nebo plnění druhé strany přijala (druhá strana to udělat může)

Splynutí (§ 1993 an.)

- splynutí věřitele a dlužníka v jedné osobě (postoupení pohledávky, splynutí práva a povinnosti)
o X hlavní dluh nezaniká, pokud splyne právo věřitele s povinností toho, kdo závazek zajišťuje (např. ručitele) -
tj. stane-li se věřitel také ručitelem, je tu stále ještě dlužník, jehož dluh trvá
- solidarita dlužnická: splynutím práva věřitele s povinností jednoho ze solidárně zavázaných dlužníků, zanikne dluh do
výše podílu dotyčného dlužníka
- solidarita věřitelská: splynutím povinnost dlužníka a práva jednoho ze solidárně oprávněných věřitelů, zanikne
pohledávka (jen do výše) odpovídající podílu tohoto spoluvěřitele

Prominutí dluhu (§ 1995 an.)

129
- Promine-li věřitel dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí
o ledaže projevil BZO nesouhlas výslovně / navzdory prominutí plnil
- Prominutí věřitele může být
o Výslovné
o Konkludentní (aniž byl dluh splněn, věřitel vydá kvitanci nebo vrátí dlužníkovi dlužní úpis)
- prominutí povinností tomu, kdo druh zajišťuje, dluhu tím nezaniká
- solidarita
o dlužníků: prominutí vůči 1 dlužníku má vůči ostatním účinky jen co do podílu toho propuštěného spoludlužníka
o věřitelů: pokud promine 1 z věřitelů jejich dlužníkovi, zbavuje to dlužníka dluhu jen v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele
Výpověď (§ 1998 an.)
- závazek lze vypovědět, stanoví-li tak smlouva nebo zákon (zpravidla u trvajících závazků)
- jednostranné PJ
- Výpověď
o s výpovědní dobou – pak závazek zaniká uplynutím doby
o bez výpovědní doby – pak zaniká účinností výpovědi (zpravidla doručením druhé straně)
- Je-li závazek ujednán na dobu neurčitou a aspoň jedna strana je povinna plnit nepřetržitě nebo opakovaně, lze závazek
zrušit ke konci kal. čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem
- Odlišení od odstoupení od smlouvy:
o Výpověď má účinky ex nunc
o nejde zde o narušení pr. jistoty, vyskytuje se typicky u smluv uzavřených na dobu neurčitou (smlouva může být
jen řádně průběžně plněna, ale nikdy definitivně splněna…) - výpověď je legitimní způsob, jak ukončit
dlouhodobý právní vztah poté, co se poměry některé ze stran změnily. Na ochranu druhé smluvní strany
existuje poměrně dlouhá výpovědní lhůta, tj. doba, po kterou se na zánik smlouvy mohou obě strany připravit,
a smlouva zaniká teprve jejím uplynutím

Odstoupení od smlouvy (§ 2001 an.)

- od smlouvy lze odstoupit, stanoví-li tak smlouva nebo zákon
- jednostranné PJ, které je účinné doručením druhé straně
- odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku
- je to sankční opatření za nesplnění povinností – prodlení, vadné plnění
o je na místě při narušení právní jistoty – hledím na smlouvu, jako by nikdy neexistovala (účinky ex tunc)
o lze to jen tehdy, pokud to předvídá OZ nebo pokud to strany ujednaly; smlouva zaniká doručením druhé straně;
pokud předtím něco plnily, jsou povinny si to vrátit
- Strana může od smlouvy odstoupit BZO (§ 2002):
o 1) pokud strana poruší smlouvu podstatným způsobem
§ Podstatné porušení povinnosti = takové, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření věděla /
musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala
§ V ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není
o 2) pokud z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem a nedá-li na
výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu
- Kromě obecné úpravy v § 2002 ještě OZ upravuje (roztříštěně) jiné situace, kdy lze odstoupit:
o prodlení dlužníka, které je podstatným porušením smlouvy
o pokud smlouva uzavřena v tísni / za nápadně nevýhodných podmínek
- strany si navzájem vrátí to, co již bylo splněno (ledaže zákon stanoví jinak)
- plnil-li dlužník zčásti, může věřitel odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění
o pokud však částečné plnění samo o sobě nemá pro věřitele význam, může odstoupit ohledně celého plnění
- smlouva k nepřetržité nebo opakované činnosti – odstoupit lze jen s účinky do budoucna
- pokud bylo plněno jednorázově (věc předána) a věřitel (kupující) od smlouvy odstoupí, smlouva se ruší, a tudíž plnění,
které přijal, je BO, protože odpadl právní důvod
- právní následky odstoupení od smlouvy:
o zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran
o nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře
o odstoupení se netýká:
§ práva na smluvní pokutu
§ práva na úrok z prodlení, pokud už dospěl
§ případného zajištění

Následná nemožnost plnění (§ 2006 an.)

- Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění
o X kdyby bylo nemožné před nebo při uzavření smlouvy, šlo by o absolutní neplatnost
- Prokazuje dlužník (plnění není nemožné, lze-li splnit za ztížených podmínek, náklady aj.)
- Nastává pro objektivní faktickou nemožnost plnění (např. zánikem věci)

130
 o X nenastává pro pouhou faktickou nemožnost plnění (např. pokud si podnik objednal nové stroje a kvůli nepříznivým
ekonomickým vlivům nemá na jejich zaplacení)
Smrt dlužníka či věřitele (§ 2009)
- povinnost dlužníka nezanikne – ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem
- právo věřitele nezanikne - ledaže plnění bylo omezeno jen na jeho osobu

B.17) Darovací smlouva (pojmové náležitosti – jejich rozbor)

Reálné darování
Konsenzuální darování
Dárce Obdarovaný
Bezplatně převádí vlastnické právo k věci Dar přijímá
- nepostačuje pouhý konsensus - je potřeba odevzdání a převzetí
věci (tradice)
- bezformální (spadá-li obligační a soluční jednání v jedno, netřeba
obtěžovat strany formalitami)
Se zavazuje věc bezúplatně převést do vlastnictví Nabídku přijímá
obdarovaného
- nedochází současně k odevzdání předmětu daru, smlouva vzniká
pouhým konsensem stran
- vyžaduje se písemná forma

- zachováno pojetí darovací smlouvy jako dvoustranného PJ; je potřeba projevu vůle druhé strany (pozor – výraz protistrana
je procesní, tady je druhá strana, vzájemné plnění – ne protiplnění atd.)
- darovací smlouva = právní titul X darování = závazek
- musí být kumulativně přítomno:
o a) úmysl dárce darovat (animus donandi)
o b) hospodářský účel (causa donandi), který splývá s a)
- od darování se odlišuje
o slib daru – kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat (daný slib zde nezavazuje); je ale povinen nahradit
vynaložené náklady v očekávání daru
o tzn. rozlišuj „zavázat se darovat“ = je zavázán, můžu se domáhat splnění X „slíbit dar“ = není zavázán
- za darování se nepovažuje společenská úsluha (liberalita) = dobrovolná úsluha druhému, za niž se nepožaduje protiplnění
– obě strany jsou v takových případech zavázány společensky, nikoli právně (pozvání na večeři, dýško, peníze žebrákovi)
- Forma: DS je bezformální
o X písemná forma vyžadována, pokud:
§ je darovaná věc zapsaná do veř. seznamu
§ nedojde k odevzdání věci současně s projevem vůle (konsensuální darování)

Pojmové (podstatné) náležitosti

- 1) předmět daru
o věc (vše, co je odlišné od osoby a slouží potřebám lidí) – např. zvíře (musí náležet dárci)
o předmětem nemůže být: vyživovací povinnost, vydání užitků, plnění na promlčenou pohledávku, zvýhodnění
nepředstavující majetkový prospěch, prosté zřízení zástavy / ručitelského závazku
o rozsah DS: může být i veškerý majetek dárce
§ Jde-li o budoucí majetek, pak smlouva platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu současného majetku
§ Darování věci, kterou dárce nemá -> platné, jestliže se zaváže ve smlouvě věc nabýt (jinak neplatné, možná
nicotné) – př. zaplacený byt, který teprve developer staví
§ ochrana věřitelů – nutno žalovat, aby byla pohledávka vykonatelná (přechází pouze aktiva)
§ vědomé darování cizí věci – § 2065
• dárce - pokud vědomě a zatají obdarovanému –> platnost jednání (ochrana dobré víry třetích osob), ale
dárci vznikne povinnost k náhradě škody
• obdarovaný - má právo od darovací smlouvy odstoupit (zákonný důvod k odstoupení – dar má vady, nebo
šlo o cizí věc, kterou mi vědomě dárce daroval a zatajil to) = vrácení daru
- 2) bezúplatnost
o Nesmí být protiplnění majetkové povahy
o X obdarovaný může plnit např. příkaz, urč. povinnost (např. vystudovat VŠ, navštěvovat dárce), ale nesmí se jednat
o majetkovou hodnotu
o smíšená darovací smlouva – negotium mixtum cum donatione
§ zčásti za úplatu, zčásti bezúplatně
§ např. převod rekultivovaného pozemku pouze za cenu nákladů vynaložených na rekultivaci (pozemek jako
takový je dar, ale rekultivaci si nechám zaplatit)
§ nutno posoudit jako dar pouze to, v čem dar převyšuje úplatu (možnost revokace pouze do výše úplaty)
- 3) dobrovolnost

131
 o Darováním není plnění právní povinnosti (např. zaplacení nálezného, plnění výživného u nezletilého dítěte + plnění
nad rámec povinnosti také není dar – př. místo 5000 platím 10000; plnění na promlčenou pohledávku)
o Plnění společenské/mravní povinnosti není na újmu dobrovolnosti darování
- 4) převod vlastnictví (translace) = translační kontrakt
o úmysl
o odstoupení před odevzdáním daru (ještě nebylo plněno) –> při podstatné změně okolností (clausula rebus sic
stantibus) => je možné v případě:
§ vážného ohrožení výživy dárce
§ plnění vyživovací povinnosti

Ochrana slabší strany (zvláštní ust. o platnosti darování)

- a) osoba omezená ve svéprávnosti (§ 2066) - je způsobilá darovat/přijmout pouze dar malé hodnoty/dar obvyklý
- b) darování osobě provozující/spravující/zaměstnané v zařízení poskytujícím zdrav. / soc. služby (§ 2067) – darování je
neplatné, pokud je dárce v péči tohoto zařízení (nepoužije se, pokud je obdarovaný zároveň osobou blízkou)
o špatná úprava – znemožňuje nemocnicím přijímat jakékoliv dary
o účel – zabránit „kupování si“ lepší péče, i soukromoprávní aspekt (neuvážlivé darování)
Odvolání daru = revokace
- princip: dar je zásadně neodvolatelný – tuto zásadu OZ výslovně neuvádí, neboť plyne z obecnější zásady závaznosti
smluv, připouští však 2 výjimky – (1) odstoupení od smlouvy (podmínka, že ještě nebylo plněno); (2) revokace
- Je možné darování revokovat i z jiných důvodů než těch, které zákon stanoví? ANO – z předem ujednaných smluvních
důvodů (= smluvní revokační důvody – ale musí být jasně vtěleny v darovací smlouvě)
- Pokud se dárce při darování mezi živými vzdá předem práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu (X
vzdá-li se při darování mortis causa, je to relevantní
- rozsah restituční povinnosti
o celý dar (resp. jeho plnou hodnotu)
o když není dar ani plná hodnota – vydá aspoň to, co mu ještě zbývá (neplatí pro nevděk)
o pokud nezbývá už nic, není právo vymáhat
- lhůty pro revokaci – subjektivní i objektivní lhůta 1 rok (ode dne, co obdarovaný dárci ublížil / dozví-li se později, tak ode
dne, kdy se o tom dověděl); dědic má objektivní lhůtu 1 rok od smrti dárce
- účinky revokace daru
o revokací se ruší účinky darování (zrušuje se dar. smlouva = odpadá právní důvod, pro který bylo plněno)
o důsledek – povinnost vrácení; zánik vlastnického práva obdarovaného ex lege
- odpovědnost stran
o dárce – nemá odpovědnost za vady, pouze povinnost upozornit na vady, o kterých ví (pokud mu to nesdělí a
obdarovanému vznikne škoda = odpovědnost za škodu)
o obdarovaný – nemá nárok na odpovědnost za vady
§ X má právo odstoupit od smlouvy a věc vrátit = odmítnutí daru - § 2065 in fine

- Odvolání pro nouzi

o nouze = dárce nemá na nutnou výživu vlastní / osoby, ke které je povinen podle zákona
§ výživa v OZ – nutná / slušná / přiměřená => odlišuje intenzitu výživy (nutná – nemá na chleba s máslem)
o X to však neplatí (dar odvolat nelze), pokud:
§ je obdarovaný v obdobné nouzi
§ si dárce stav nouze přivodil úmyslně / z hrubé nedbalosti (např. propil majetek, marnotratník)
• X může ale požadovat vydání daru, nebo zaplacení adekvátní ceny
o Dárce má právo
§ a) pokud dar ještě NEBYL předán => právo odstoupit od darovací smlouvy (pouhé odstoupení od závazku)
§ b) pokud dar již BYL odevzdán => právo na vydání celého daru / není-li to možné, tak zaplacení obvyklé ceny
(nejvýš v rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k výživě)
o když si dar nechá a bude přispívat dárci na výživu, jedná se o redukci daru, ne o revokaci daru
o obdarování více osob – dřívější obdarovaný vydá, jen pokud nestačí vydání daru pozdějšího obdarovaného
o právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědice (pokud dárce zemře, zemře i jeho nouze)

- Odvolání pro nevděk

o Předpoklady:
§ 1) obdarovaný ublížil dárci úmyslně / z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy
• = na první pohled zřejmé, není třeba dalšího důkazu; kvalifikované ublížení dárci – taková amoralita, která
„rozloží“ mezilidské vztahy
• fikce nevděku – za nevděk se považuje též zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké
• posouzení nevděku
¨ doktrína - nerozhodují jen subjektivní pocity, ale především objektivní hledisko; subjektivně
pociťovaná nevděčnost sama o sobě nezakládá důvod odvolat dar; právní případ musí být posouzen
nestranně, ovšem nikoliv neosobně (vztaženo k osobnosti dárce)

132
 ¨ judikatura – zásadní důvody (hrubé urážky, nactiutrhání, tělesná napadení, neposkytnutí potřebné
pomoci)
Ø X nevděk NENÍ: manželská nevěra, neposkytnutí pomoci dárci, jenž je dostatečně zabezpečený
jinak, přerušení styku s dárcem, jenž je jinak soběstačný, prodej darované věci obdarovaným
§ 2) dárce mu to neprominul
o právo dárce
§ a) pokud dar ještě NEBYL předán => právo odstoupit od darovací smlouvy (pouhé odstoupení od závazku)
§ b) pokud dar již BYL odevzdán => právo na vydání celého daru (není-li to možné, tak zaplacení obvyklé ceny)
o nevděk = obdarovaný je nepoctivým držitelem (§ 2073)
o právo na odvolání daru přechází na dědice (pokud obdarovaný / vyšší moc zabránila v odvolání)

Speciální případy darování (modality darování)

- darování pro případ smrti (donatio mortis causa)
o přechod vlastnictví vždy vázán na smrt dárce - 3 modality:
§ 1) pravé donatio mortis causa – „až zemřu, dostaneš … darem“
§ 2) darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije
§ 3) dárce převede vlastnictví k věci na obdarovaného v očekávání své smrti + pro případ, že smrti unikne,
vymínění rezolutivní podmínky pro zpětný převod daru
o Kolize s dědickým právem (odkaz) -> rozdíl je v tom, že odkaz je odvolatelný, zatímco dar odvolat nelze!
o OZ preferuje odkaz – darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz
=> aby byl posouzen jako darování, nutno splnit 3 kumulativní podmínky:
§ 1) obdarovaný dar přijme
§ 2) dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat (když se nevzdá = odkaz)
§ 3) dárce o tom vydá listinu
- vzájemné (obapolné) darování = poskytnutí daru oběma stranami – liší se od směny – u darování daruji proto, že chci
rozšířit majetkovou sféru obdarovaného, nedaruji proto, aby mi bylo darováno
o jde o darování jen v rozsahu, ve kt. hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé – virtuální zápočet,
někdo daruje věc za 50.000,- Kč a proti tomu dárce daruje věc v hodnotě 100.000,- Kč, darem je tedy rozdíl
- darování z uznání (renumeratorní) – je to darování, jen pokud na to obdarovaný neměl právo již dříve
o nemají povahu úplaty za výkon, pouze charakter čestné odměny, př. za záchranu života, za zásluhy / uznání
- darování podpory (§ 2062) – dárce se zaváže obdarovaného pravidelně podporovat (nemusí být pouze finanční)
- darování s účelovým určením = dar. smlouva + vedlejší ujednání, že obdarovaný použije část daru / celý dar k urč. účelu
o účel je třeba posoudit jako důvod (kauzu) darování –> pokud obdarovaný nedodrží účel, je možné žalovat na
neplatnost smlouvy (např. při vylákání daru – obdržení daru pro „zneužití“ pro jiný účel)
- darování s příkazem (§ 2064) = příkaz, aby obdarovaný něco vykonal - majetkovou povinnost
o právo dárce domáhat se splnění příkazu jen pokud již plnil (prvek synallagmatu)
o př. „dostaneš peníze, ale pravidelně budeš posílat určitou částku na dobročinné účely“
o nesplnění příkazu – neruší se závazek z DS (ledaže ujednáno) + zároveň nezaniká povinnost obdarovaného příkaz
splnit, tato povinnost dále trvá a je možné se domáhat splnění
o lze i příkaz
§ ve veřejném zájmu – po dárcově smrti může splnění příkazu požadovat orgán veřejné moci / PO oprávněná
hájit zájem (např. PO zastupující postižené, děti, …)
§ k obdarování třetí osoby -> obdarovaný z daru nebo ze svého dá osobě třetí (př. „daruji ti dům s pozemkem, ale zřídíš
věcné břemeno pro babičku“)
o odlišnost od účelového určení - při účelovém darování stále režim dárce a obdarovaný X u příkazu není účelové
určení, ale příkaz, aby se nějak zachoval + širší možnost domáhání se splnění příkazu
- darování pod podmínkou (§ 548/2) - váže poskytnutí daru na splnění suspenzivní / rezolutivní podmínky – nejsou-li
podmínky splněny, právní následky nenastanou / pominou
o suspenzivní - „dám ti byt, až dostuduješ vysokou školu“
o rezolutivní – „daruju ti 100.000,-, ale v případě odsouzení je budeš muset vrátit“ – darování se realizuje hned, ale
nastane-li podmínka, pomíjí účinky darování
- darování cizí věci – vědomě – dárce nahradí škodu, která z toho vznikne X nevědomě – podle ustanovení o omylu/obecné
úpravy náhrady škody

B.18) Kupní smlouva, směnná, o prodeji zboží v obchodě a o koupi závodu (pojmové náležitosti –
jejich rozbor; práva z vadného plnění)
KUPNÍ SMLOUVA
- Koupě = synallagmatický závazek (§ 2079/2) – prodávající a kupující jsou povinni plnit současně (když jeden nebude plnit,
druhý může odepřít plnění)
- X kupní smlouva = právní titul vedoucí ke vzniku závazku
- Systematika právní úpravy v OZ
§ obecná ustanovení

133
 § koupě movité věci (mobiliární koupě)
§ koupě nemovité věci (pouze „výřez“, takže dopadají i ust. o movitých věcech)
§ vedlejší ujednání při KS
§ zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě (spotřebitelská kupní smlouva – dopadá pouze na poměry
spotřebitele a podnikatele)
§ zvláštní ustanovení o koupi závodu
- Kupní smlouvou (§ 2079/1 OZ)
- se prodávající zavazuje
§ že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě
§ a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní
- a kupující se zavazuje
§ že věc převezme
§ a zaplatí prodávajícímu kupní cenu
- Podstatné náležitosti
§ 1) předmět koupě
• věc
§ určená individuálně / genericky / hromadně - stádo dobytka, knihovna, závod, sbírka známek /
úhrnkem
§ v OZ široké vymezení věci - hmotné / nehmotné (práva a jiné majetkové hodnoty)
• vyloučeny – extra commercium (např. tkáně, orgány, zbraně, střelivo)
§ 2) úplata (ne kupní cena!)
• nemusí být sjednána konkrétní kupní cena – je sjednána dostatečně určitě, poku je sjednán alespoň
způsob jejího určení (§ 2080 OZ)
• modality
§ a) konkrétní peněžní částka
§ b) cena obvyklá = cena, za kterou se v místě a čase obvykle prodává tentýž nebo srovnatelný předmět
koupě
§ c) způsob, jak se částka určí => odkaz na:
§ finanční arbitráž - znalecký posudek třetí osoby (u komodit s obtížně zjistitelnou cenou + obě
strany mají o ceně odlišnou představu)
§ cenovou mapu - vede KN
§ regulovanou cenu (§ 1792/2 OZ) - cenové právní předpisy + cenové vyhlášky
§ Pokud je vůle uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny
§ d) soudem určená (§ 1792/1) OZ in fine
§ 3) převod vlastnického práva (translace - darovací smlouva, kupní smlouva, směnná smlouva, zápůjčka)
• § 1099 – dispozitivní - „VP k věci určené jednotlivě se převádí již samotnou smlouvou k okamžiku její
účinnosti“
§ výjimka - samoobslužný prodej -> VP přechází až zaplacením kupní ceny
• zvláštní zákonné úpravy pro určité případy
§ dvoufázovost převodu VP zachováno - vyžaduje se zápis VP s konstitutivním věcněprávním účinkem
(např. letadla, motorové čluny)
- Obsah KS = práva a povinnosti stran
- A) prodávající
§ odevzdání věci a souvisejících dokladů do držby kupujícího
• v místě stanoveném ve smlouvě
§ převod VP k věci
- B) kupující
§ převzetí věci - resp. vyvíjet součinnost věřiteli
§ zaplatit kupní cenu (realizace = platební podmínky)
• modality
§ zaplacení v době odevzdání věci
§ úvěr
§ prenumerační koupě - zaplacení ještě než se nám věc dostane do ruky (př. e-shopy, předplatné
časopisu)
§ zaplacení vcelku X ve splátkách (splátkový kalendář)
• prodlení kupujícího – prodávající věc uchová pro kupujícího (§ 2120)
- Koupě nemovité věci - specifika (§ 2128 an.)
- písemná forma (kupní smlouva podle § 560)
- smluvní ujednání (o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě
předkupního práva / lepšího kupce, o koupi na zkoušku)
§ 2 podoby
• obligační charakter (účinky inter partes, ochrana dobré víry třetích osob)
• věcněprávní charakter (erga omnes)

134
 - právo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2129/1) – pokud pozemek nemá výměru určenou ve smlouvě
- skrytá vada stavby (§ 2129/2) – kupující musí oznámit do 5 let od nabytí, jinak mu soud nepřizná právo z vadného
plnění
- Nebezpečí škody na věci (periculum rei)
- obecný režim (§ 2082/1) - periculum rei váže na nabytí vlastnického práva k věci
- u koupě movité věci (§ 2121) - převzetím věci

Vedlejší ustanovení kupní smlouvy

- výhrada vlastnického práva: kupující se stává vlastníkem až úplným zaplacením kupní ceny
- účinky proti třetím osobám – bylo-li ujednáno ve formě veřejné listiny nebo s ověřenými podpisy (jinak jen účinky
inter partes)
- výhrada zpětné koupě: povinnost kupujícího převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět
- realizace - není-li ujednáno jinak, uplatní se zákonná lhůta - 3 roky na movité a 10 let na nemovité věci
- nejčastěji užívají chovatelé zvířat – leží jim na srdci blaho věci (zvířete)
- lze sjednat i jako právo věcné, ale jen u věcí zapsaných do veřejných seznamů
- výhrada zpětného prodeje: kupující si vyhrazuje pro sebe právo zpětného prodeje
- předkupní právo: je-li sjednáno, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl
prodat třetí osobě (koupěchtivému)
- § 2144 -> lze sjednat jako právo a) závazkové – působí inter partes; b) věcné – účinky vůči třetím osobám
- porušení – v případě, že věc je zcizena jinému
§ závazkové – zůstává platné a vůči 3. osobám je dále platné a účinné, právo na NŠ vůči tomu, kdo porušil
smlouvu
§ věcné – předkupník se může domáhat, aby mu věc za tutéž úplatu a za stejných podmínek byla převedena do
vlastnictví – nárok bude směřován vůči koupěchtivému (pokud koupěchtivý nebude chtít splnit – žaloba)
- realizace = učinění nabídky předkupníkovi – nutno mu ukázat smlouvu s koupěchtivým nebo mu dát jiným
způsobem najevo, co je jejím obsahem
- předkupník pak má právo nabídku (ne)přijmout
§ povinnost zaplatit v ujednané, příp. zákonné lhůtě
§ nepřijetí nabídky nebo nezaplacení = prekluze předkupního práva
- koupě na zkoušku: podmínka, že kupovanou věc ve zkušební lhůtě schválí
- zkušební lhůta ujednaná, případně zákonná (u mov. věcí 3 dny a u nem. 1 rok od uzavření smlouvy)
- výhrada lepšího kupce: prodávající má právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě (opět primárně
sjednaná, jinak zákonná - 3 dny věci movité / 1 rok nemovitosti)
- bonita kupce – nemusí hrát roli cena, o bonitě kupce si rozhoduje prodávající sám
- cenová doložka: dodatečné upravení kupní ceny - nástroj v situaci, kdy není možno přesně stanovit kupní cenu proto, že
komodita vyžaduje určité vstupy - cena závislá na výrobních nákladech, které se promítají do výsledné kupní ceny
Práva z vadného plnění

1)Obecná úprava práv z vadného plnění (§ 1914 an. OZ)

- Upraveno mezi všeobecnými ust. o závazcích, v dílu 7 „zánik závazků“, oddíl 1 „splnění“
- Obecná povinnost plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými / obvyklými
- Je-li splněno vadně, náleží příjemci práva z vadného plnění
- Nabyvatel se může předem vzdát svých práv z vadného plnění, ale jedině písemnou formou
- Vytknutí vady (reklamace) - § 1921
- PJ, jímž nabyvatel oznamuje zciziteli vadu tím, že ji označuje nebo oznamuje, jak se projevuje
- Nabyvatel musí vadu vytknout zciziteli ve lhůtě pro vytknutí vad:
§ subjektivní reklamační lhůta – začne běžet, jakmile měl nabyvatel možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to
bez zbytečného odkladu (BZO)
§ objektivní reklamační lhůtu - do 6 měsíců od převzetí předmětu plnění – zákonná odpovědnost za vady
- Soud nabyvateli nepřizná právo, pokud zciziteli nevytkl vadu včas + pouze k námitce zcizitele
- Konkrétní práva nabyvatele - 1923
- A) vada odstranitelná
§ Oprava
§ Doplnění toho, co chybí
§ Přiměřená sleva z ceny
- B) vada neodstranitelná (taková, že předmět nelze řádně užívat)
§ Odstoupení od smlouvy
§ Přiměřená sleva z ceny
- Záruka za jakost - § 1919 OZ
- Pokud zcizitel převezme záruku za jakost, zaručuje se, že předmět plnění bude po určitou dobu po splnění způsobilý
pro použití k ujednanému účelu a že si podrží ujednané (není-li nic ujednáno, tak obvyklé) vlastnosti
- Ujednána může být

135
 § Ve smlouvě
§ Jednostranným prohlášením zcizitele v záručním listě
§ Vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti / trvanlivosti na obalu
- Vytknutí vady kryté zárukou – BZO, nejpozději do konce záruční doby (zpravidla 2 roky)

!!! Odlišuj:

Reklamační lhůta = 6 měsíců od převzetí předmětu plnění (zákonná odpovědnost za vady)

Záruční doba = doba, pro kterou prodávající zaručuje, že se vady nevyskytnou, že si věc podrží ujednané vlastnosti, není
stanovena v zákoně, zpravidla 2 roky (odpovědnost ze záruky)

2) Úprava práv z vadného plnění z kupní smlouvy (§ 2099 an. OZ)

- upraveno v pododdílu „koupě movité věci“

- úprava zesiluje právní postavení kupujícího; rozhodující je hledisko intenzity, jakou vadnost plnění porušuje smlouvu
- Vada
- je třeba definovat co nejabstraktněji:
§ 1) absence vlastností, které stanoví OZ v § 2095 – 96 => jde o vady v
• a) ujednaném množství
§ množstevní vady - množství je určeno jen přibližěně; strany měly vůli - pak určuje přesné množství
prodávající - s tím, že odchylka (v obou směrech) nesmí přesáhnout 5% - vyvratitelná domněnka
• b) ujednané jakosti
• c) ujednaném provedení
§ 2) plnění něčeho jiného, než bylo sjednáno (plnění aliud - lat. „něco jiného”)
§ 3) vada v dokladech nutných k použití věci
- Práva kupujícího zakládá vada, která
§ 1) je přítomná při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později
§ 2) sice vznikla až později, ale způsobil ji prodávající porušením své povinnosti
§ => srov. projeví (= byla zde již při převzetí) X vznikne (= až po převzetí)!
- Kdy naopak kupující práva z vadného plnění nemá?
§ pokud vadu musel poznat již při uzavření smlouvy (s vynaložením obvyklé pozornosti)
• X to neplatí, pokud ho prodávající výslovně ujistil, že výslovně, že věc vadu nemá / zastřel-li vadu lstivě
- Vytknutí vady (reklamace)
- Neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy
- Kupující musí vadu oznámit BZO poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, jinak mu soud
nepřizná právo z vadného plnění (ale jedině k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena)
- Skrytá vada - platí totéž – pokud vada nebyla oznámena BZO poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit,
nejpozději však do 2 let po odevzdání věci
- Konkrétní práva kupujícího - § 2106 an. OZ
- 1) vadné plnění je podstatným porušením kupní smlouvy
§ pak má kupující právo na:
• a) odstranění vady
§ dodáním nové věci
§ dodáním chybějící věci
§ opravou věci
• b) přiměřenou slevu z kupní ceny
• e) odstoupení od smlouvy
§ volba práva čistě na kupujícím!!! => sdělí prodávajícímu, co si zvolil, při oznámení vady, nebo BZO po oznámení
vady; pokud neoznámí včas, přesun do režimu 2)
- 2) vadné plnění je nepodstatným porušením kupní smlouvy
§ pak má kupující právo na:
• a) odstranění vady
• b) přiměřenou slevu z kupní ceny
§ dokud kupující neuplatní právo na slevu nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající odstranit vady
§ pokud prodávající vadu neodstraní včas nebo pokud ji odmítne odstranit vadu, může kupující požadovat slevu
nebo odstoupit od smlouvy
- Záruka za jakost – 2113 an.
- Vedle práv z vadného plnění (ta jsou zákonná) existuje paralelně smluvní režim záruky - nad rámec toho, co stanoví
zákon stanovuje vyšší míru ochrany kupujícího
- Zárukou za jakost nelze vyloučit zákonnou úpravu práv z vadného plnění

136
 - Podstata: zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo
že si zachová obvyklé vlastnosti
§ Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě
- Záruku lze poskytnout i na jednotlivou součást věci
- Záruční doba (ne lhůta!)
§ Délka => ujednaná X určená
• Pokud smlouva a prohlášení o záruce určují různé záruční doby, platí ta z nich nejdelší
§ Výjimka: pokud si strany ujednají záruční dobu jinou, než jaká je na vyznačena na obalu jako doba
použitelnosti, má přednost ta ujednaná
§ Běh (§ 2115 OZ)
• od odevzdání věci kupujícímu
• od dojití věci do místa určení
• ode dne uvedení věci do provozu (např. zapojení pračky, instalace plynového kotle)

3)Prodej zboží v obchodě - zvláštní úprava práv z vadného plnění - § 2158 an. OZ

- viz dále

Prodej zboží v obchodě (§ 2158 an.)

- Zvláštní ustanovení pro prodej při podnikatelské činnosti - pokud je prodávajícím podnikate (a kupujícím
nepodnikatelem/podnikatelem, který nejedná v rámci podnikatelské činnosti)
- Nabytí vlastnického práva - okamžikem převzetí koupené věci
- X samoobslužný prodej – zaplacením kupní ceny
Práva z vadného plnění - § 2165 an. OZ – zvláštní úprava

- jakost při převzetí - § 2161 an.

- prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady, tj.
§ má vlastnosti sjednané / popsané / očekávané
§ hodí se k uvedenému / obvyklému účelu
§ odpovídá jakostí / provedením, předloze / vzorku, množstvím, mírou, hmotností…
- pokud se vada projeví do 6 měsíců od převzetí, platí právní vyvr. pr. domněnka, že věc byla vadná již při převzetí
- práva z vadného plnění
- kupující se oprávněn uplatnit je u vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době do 24 měsíců od převzetí
(„vyskytne“ - tzn. nemusela tam být už při převzetí)
- pokud je na věci / obalu / v návodu / v reklamě uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ust. o záruce za
jakost
- kdy kupující právo nemá? (§ 2167)
§ u věci prodávané za nižší cenu právě kvůli té vadě
§ opotřebuje-li věc obvyklým užíváním
§ vyplývá-li to z povahy věci
- ujednají-li si strany zkrácení reklamační lhůty – nepřihlíží se k tomu
§ výjimka u použitého spotřebního zboží – tam lze zkrátit na ½ zákonné doby
- konkrétní nároky - § 2169 OZ
- má-li věc při převzetí vadu, má kupující právo na:
§ 1) dodání nové věci / součásti => nelze-li => 2)
§ 2) odstoupení od smlouvy15
- pokud se vada i po opravě vyskytne opakovaně / vyskytne se více vad, pak má kupující navíc i právo na odstoupení
od smlouvy
- pokud neuplatní žádné z práv viz výše, může požadovat přiměřenou slevu

Prodej závodu (§ 2175 an. OZ)

- kupující nabývá vše, co k závodu jako celku náleží
- o koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu
- koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující
přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat
- ochrana 3. osob (věřitelů)
- ručení prodávajícího, jestliže věřitel nedal souhlas s převzetím dluhu
- pokud se zhoršila dobytnost pohledávek, může se věřitel dovolat neúčinnosti
- cena dle účetních záznamů

15Pokud je to neúměrné vzhledem k povaze vady, pak má právo na bezplatné odstranění vady (př. utažení šroubku na brýlích místo
výměny obrouček)

137
- kupující ve VR – vlastnické právo přechází k okamžiku, kdy zveřejnil údaj, že uložil doklad o koupi do Sb. listin
SMĚNNÁ SMLOUVA (§ 2184 an.)
- jedna strana převádí VP k věci výměnou za převod VP druhé strany k jiné věci
- každá strana se považuje
- ohledně věci, kterou převádí, za prodávajícího a
- ohledně věci, kterou nabývá, za kupujícího
- strany si odevzdají věci v tom stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy
- podstatné náležitosti
- 1) označení věcí
§ movité i nemovité věci, jednotlivé i hromadné
§ stejně tak lze směnit movitou za nemovitou a vice versa
§ možno i peníze, pokud nejsou užívány jako platidlo (sběratelské mince); směnná smlouva i ve směnárně při
výměně korun za EURO
§ objekty bez hmotné podstaty, jejichž povaha to připouští (např. směna pohledávek, směna pozemku a
pohledávky, směna pohledávky a obchodního podílu v s.r.o.)
- 2) převody vlastnického práva (pokud ne – výpůjčka, výprosa)
- hodnotový nepoměr plnění a protiplnění – není vyloučeno, aby strana, která dává méně, učinila doplatek v penězích
- pokud by doplatek znamenal podstatnou část, jednalo by se o smíšenou smlouvu
- nahodilá zkáza a zhoršení věci
- nahodilá zkáza věci před přechodem nebezpečí škody na věci => hledí se na smlouvu, jako by nebyla uzavřena
- nahodilé zhoršení před odevzdáním (pod ½ hodnoty) => právo odstoupit
- jiné nahodilé zhoršení / postižení břemeny => k tíži zcizitele
- plody a užitky ze směněné věci patří
§ zciziteli – do doby, než je povinen věc odevzdat
§ poté přejímateli (a to i když mu věc nebyla ještě odevzdána)
- v ostatním – přiměřená aplikace ustanovení o kupní smlouvě (např. vedlejší ujednání, práva z vadného plnění,
odpovědnost za vady, …); podle Elischera jde o speciální typ kupní smlouvy

B.19) Nájemní a pachtovní smlouva (pojmové náležitosti – jejich rozbor)

Pacht vs nájem
- U obou právo na návrh na zápis do VS (u věcí, které jsou zapisovány), u obou je předmětem věc individuálně určená
- Nájem – dočasné užívání věci nájemcem X pacht – dočasné užívání a požívání věci nájemcem
NÁJEM
Nájemní smlouva – obecně
- Nájemní smlouvou se
• Pronajímatel zavazuje nájemci přenechat věc k dočasnému užívání
• Nájemce zavazuje platit za to pronajímateli úplatu (nájemné)
- Podstatné náležitosti
• A) předmět nájmu – věc individuálně určitá, nemovitá věc nebo nezužitavelná movitá věc (+ nově
ale i věc budoucí - pokud ji lze dostatečně přesně určit, např. ještě nezkolaudovaná budova)
• B) přenechání práva užívání (ius utendi)
i. možnost zápisu nájmu do veřejného seznamu – § 2203, bez konstitutivních účinků; jde o
další ochranu nájemce
1. lze jen u věcí, kt. jsou do VS zapisovány – např. letadla, nebytový prostor, byt…)
2. + se souhlasem vlastníka dané věci
• C) dočasnost - na dobu určitou – lze obnovovat X na dobu neurčitou
i. nájmy ujednané na neúměrně dlouhou dobu – není žádoucí – § 2000
- Forma - obyč nájem lze i ústně X nájem bytu – povinně písemně
- Lze na dobu určitou i neurčitou => pokud není uvedeno, stanoví Z nevyvr. domněnku, že jde o dobu neurčitou
- Lze jako nájem výhradní nebo nevýhradní (zda ne/má vedle nájemce ještě další osoba právo spoluužívat věc –
např. nevýhradní nájem společných prostor v domě, kde si najmu byt)
- Nájemní smlouva by měla obsahovat (dem.):
• Popis předmětu nájmu a jeho stav při převzetí, termín jeho předání
• Účel nájmu a dobu, na kterou se uzavírá
• Výši nájemného
• P&p stran, ujednání o jistotě
• Možnost provedení změn na předmětu nájmu
• Za kým jdou případné opravy a údržba… atd.
Nájemné

138
 - Výše
• (i) ujednaná
• (ii) není-li ujednaná, pak ve výši obvyklé v době uzavření NS
- Termín (splatnost)
• (i) ujednaný - lze sjednat jednorázově (u nájmu na dobu určitou) / měsíčně / kvartálně / ročně...
• (ii) není-li ujednaný, pak se hradí měsíčně pozadu
- V penězích, ale lze sjednat i v jiném plnění – např. pravidelné protislužby nájemce
Indexace
- Pronajímatel často požaduje zvýšení nájemného (odrážející přírůstek inflace)
- Je to na dohodě stran, buď se může měnit každý rok automaticky nebo musí pronajímatel předem nájemce
informovat
Jistota
- Zákon neomezuje výši; není povinná, je to čistě na pronajímateli
- Pronajímatel má ze zákona právo zajistit svou pohledávku vůči nájemci zadržovacím právem vůči věcem nájemce
Práva a povinnosti stran
NÁJEMCE PRONAJÍMATEL
Pov. užívat věc jako řádný hospodář Pov. odevzdat věc v ujednané době
Pov. platit nájemné Pov. udržovat věc k užívání tak, aby šla používat
k obvyklému účelu
Právo provádět změny na věci jen s předchozím Pov. zajistit nerušené užívání věci (během nájmu P nemá
souhlasem pronajímatele16 (jinak pov. uvést do pův. stavu právo věc měnit, ledaže zvl. potřeba)
na požádání, neučilí-li, pak výpověď bez VD)
- Změna věci na nájemcův náklad - X pokud věc tím zhodnocena, pronajímatel
- (ale pokud provedl bez souhlasu P, pak musí po povinen po skončení nájmu vyrovnat zhodnocení
skončení nájmu vrátit věc v pův. stavu) věci
Běžná údržba věci (nesjednají-li strany jinak) X ostatní údržba17
Pov. umožnit pronajímateli prohlídku / přístup + strpět X pov. oznámit tento záměr předem v přiměřené době
nezbytnou opravu věci

-Vada věci – nájemce musí vždy pronajímateli BZO oznámit vadu, kt. má pronajímatel odstranit (jinak nemá práva
viz níže)… + pokud pronajímatel oznámení ignoruje a vadu neodstraní =>
• Vada taková, že lze věc užívat jen s obtížemi – právo na 1/ přiměřenou slevu z nájemného nebo 2/
opravit sám a požadovat náhradu nákladů
• Vada taková, že věc nelze užívat – právo na 1/ prominutí nájemného nebo 2/ odstoupení od
smlouvy bez VD
• Lhůta 6 m.
- Nezbytná (neodkladná) potřeba opravy věci – nájemce musí strpět (př. oprava střechy)
• Trvá-li to nepřiměřeně dlouho – právo na slevu z nájemného
• Nemůže-li věc vůbec užívat – právo, aby P poskytl jinou věc / na výpověď bez VD
Podnájem
- Nájemce smí zřídit 3. osobě užívací právo k pronajaté věci – pokud k tomu dal pronajímatel souhlas
- Nájemce pak odpovídá za jednání 3. osoby stejně, jako by užíval sám
- Max. na dobu nájmu věci (pokud delší, nepřihlíží se)
- Zřídí-li bez souhlasu pronajímatele => hrubé porušení nájemcových povinností
Změna vlastnictví k předmětu nájmu
- P&p pronajímatele přecházejí na nového vlastníka věci
- Není ale vázán povinnostmi z NS, které jsou odchylné od zákona + o nich nevěděl
• Důvod: posílení ochrany DV nového vlastníka (nositele AMP) na úkor ochrany nájemce (nositele
RMP)
- Ani jedna strana nemá právo vypovědět smlouvu z důvodu změny vlastníka, ledaže ujednáno
• X nájem bytu, ve kterém nájemce bydlí – tam nelze sjednat možnost výpovědi pronajímatelem
z tohoto důvodu nikdy (ochrana nájemce)
- Pokud měl nový vlastník za to, že kupuje věc, kt. není pronajata – p. dát výpověď do 3 m. od toho, co se dozvěděl
(že je věc pronajata + kdo je nájemce)
• Nájemce má i nadále práva vůči původnímu vlastníkovi (NŠ)
Skončení nájmu
- Nájemce povinen vrátit věc v místě, kde ji převzal + ve stavu, v jakém ji převzal (nemovitost – vyklizená)
- Příklady

16 Pokud byla smlouva písemná, pak i tento souhlas musí být písemný
17 těžko říct, kde je hranice, je vhodné ujednat, co je běžná údržba a co už ne

139
 • v klubovně se souhlasem pronajímatele přestavím kuchyňský kout – nejsem povinna ho odstranit,
navíc mám právo na náhradu toho, o co se ke skončení nájmu prostor zhodnotil
• do pronajatého auta bez souhlasu pronajímatele namontuji mlhová světla – mám pov. je ke dni
skončení nájmu odstranit
- 1) zánik pronajaté věci
• požár, zemětřesení
• pokud zanikne jen zčásti => p. na slevu z nájemného / výpověď bez VD
• věc nepoužitelná ke sjednanému / obvyklému účelu, aniž by to zapříčinil nájemce – výpověď bez VD
(př. dům zatopený povodní, auto nabourané na parkovišti 3. osobou)
- 2) dohoda stran
- 3) zánik strany bez pr. nástupce
• Speciální úprava u nájmu bytu – i bez dohody stran přechází nájem na osoby žijící v domácnosti
s nájemcem či dědice
- 4) uplynutí doby určité (nedojde-li k automatickému prodloužení doby nájmu)
- 5) jednostranné ukončení NS – výpověď
• s VD / bez VD
• VD: věc movitá 1 m. / nemovitá 3 m. (ale lze sjednat jinak)

Výpověď: Důvod: Pozn.

-nájmu na dobu neurčitou
-nájmu na dobu určitou
-nájmu bez VD
Jakýkoliv
Lze vypovědět pouze, pokud byly v NS
ujednány důvody + VD (kum.)
(pokud jen jedno – jde o neurčité PJ dle §
553)
1) případy předvídané OZ
2) porušení povinností z NS závažným
způsobem + způsobí tím značnou
újmu druhé straně:
- nájemce nezaplatí nájemné do
splatnosti příštího nájemného
- nájemce opotřebovává věc nad
přiměřenou míru
- hrozí zničení věci
Nemusí být odvodněna.
Pokud sjednán na > 50 let – má se za to,
že jde o nájem na dobu neurčitou (ale
v prvních 50 letech lze vypo. jen z důvodů
a ve VD sjednané v NS).
Pokud NS uzavřena na > 10 let bez
vážného důvodu18, smí se po uplynutí 10
let každá strana domáhat zrušení soudem.
To samé platí, když se FO zaváže na celý
život.
Musí být odůvodněna.
Pronajímatel musí nejdřív doručit výzvu –
když nájemce nezjedná nápravu, teprve
pak samotná výpověď bez VD

Prodloužení nájmu (relocatio tacita; prolongace)

- pokud nájemce používá věc i po uplynutí nájemní doby + pronajímatel nevyzve do 1 m. k odevzdání věci, dojde
k automatickému prodloužení NS za stejných podmínek, jako byly v NS ujednány
- pokud původně nájem sjednán na dobu:
• kratší než 1 rok, prodlužuje se na tuto kratší dobu
• delší než 1 rok, prodlužuje se o 1 rok

Zvláštní úprava nájmu v OZ

Nájem domu a bytu
• Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce, příp. členů jeho
domácnosti (tj. ne např. k rekreaci nebo jinému krátkodobému účelu) byt/dům, který je předmětem nájmu
o Pojem „bytová potřeba“ – vyjadřuje to účel NS (bydlení) + zároveň to, že byt musí být k bydlení vhodný a
zdravotně způsobilý
o Kritériem je tedy uspokojování bytové potřeby - když se bude pronajímat byt, který není určen k bytové
potřebě, pronajme se dle obecných ust. o nájmu
o Byt (§ 2236/1) – místnost(i), které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny k užívání za účelem
bydlení
§ Lze ujednat i jiný než obytný prostor - skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení,
nemůže být na újmu nájemci

18 vážný důvod např. nájem přilehlé zahrady nájemci, kt. má právo stavby k sousednímu pozemku

140
 • Nájemcem dle těchto speciálních ust. OZ jedině FO (PO nemá přímou potřebu bydlení - není chráněna jako FO –
aplikace obecných ustanovení o nájmu)
- Nájemní smlouva – vyžaduje písemnou formu. Nedostatek formy => relativní neplatnost je dána jen ve prospěch
nájemce (jen on se smí dovolat).
o Fikce uzavření smlouvy, pokud nájemce byt užívá 3 roky (v dobré víře)
o Na dobu určitou nebo neurčitou
o Zakázána ujednání => kogentní; neplatná (nepřihlíží se k nim)… jde o ujednání, která:
§ by zkracovala práva nájemce
§ by ukládala nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu nebo povinnost, která je
vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená (pro případ, že nájemce porušuje svoji povinnost, stanovuje
zákon vlastní sankční nástroje – náhrada škody, úroky z prodlení, …)
- Odevzdání bytu
o zpřístupnění bytu – § 2242 – 1/ sjednaná doba, 2/ není-li sjednaná, pak 1. dne měsíce následujícího po dni, kdy
smlouva nabyla účinnosti; byt je zpřístupněn, obdržel-li nájemce klíče a nebrání-li mu nic v přístupu do bytu
o byt způsobilý k nastěhování a obývání
§ 1. odpovídá-li ujednáním ve smlouvě
§ 2. jinak pokud je čistý a ve stavu, který se „obvykle považuje za dobrý“
o nezpůsobilý byt k obývání
§ A) byt není v ujednanou dobu způsobilý k nastěhování a obývání nebo
§ B) byt je ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele
§ nájemce má právo odmítnout nastěhovat se (a nemusí platit nájemné); nastěhuje-li se, má právo
požadovat po pronajímateli splnění smlouvy (BZO, jinak toto právo zaniká)

- Nájemné a jiné platby

o Platí se měsíc předem!
o Nájemné - ujednáváno pevnou částkou, sjednává se za 1 měsíc (vyvratitelná domněnka)
§ výše
• dohodnutá
• výše v místě obvyklá (pro obdobný byt za obdobných smluv. podmínek v den uzavření
smlouvy)
§ možnost zvýšení nájemného
• dohodou stran
• návrhem pronajímatele (kog. úprava) – vyhláška ministerstva pro místní rozvoj
(předpoklad – nebude vyšší než 20 %)
• nájemce – 2 situace
...a) souhlasí s návrhem na zvýšení nájemného
...b) nesouhlasí / nesdělí v písemné formě pronajímateli do 2 m. od doruč. souhlas
§ pronajímatel se musí obrátit na soud, nelze jednostranně určit výši
nájemného (lhůta 3 m.) – soud rozhodne o nájemném do výše, která
je v místě a čase obvyklá
§ možnost snížení nájemného – analogicky
o Jiné platby (plnění spojená s užíváním bytu)
§ ujednání stran, která plnění nebo související služby zajistí pronajímatel
§ tzv. nezbytné služby (§ 2247 odst. 2) – to, co je pronajímatel povinen ze zákona zajišťovat (voda,
teplo, odpady, provoz a čištění komínů, provoz výtahu, …)
- Jistota (kauce)
o peněžitá - zajišťuje, že nájemce zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti plynoucí z nájmu (eventuální náhrada
škody v bytě pronajímatele, kterou odmítá nájemce zaplatit)
o výše – ne vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného (kogentně)
o povaha kauce
§ vratná při skončení nájmu – ať už skončí jakýmkoliv způsobem
§ lze na ni jednostranné započíst dlužné nájemné, ale i další dluhy z nájmu (dlužná úhrada za nájemné,
služby, pohledávky z náhrady škody)
§ právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby (8 % ročně)
- Práva a povinnosti stran
o nájemce
§ užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou
§ může v bytě i pracovat / podnikat – ale nesmí významně zatěžovat chod domu, narušoval život
dalších nájemníků
§ dodržuje pravidla obvyklá pro chování v domě
§ provádí a hradí pouze běžnou údržbu (= drobné opravy spojené s užíváním bytu)
§ má právo chovat v bytě zvíře
• zvíře v singuláru – první otázka – zda je možno chovat více zvířat

141
 • může využívat v rozsahu, ve kterém nezpůsobuje škody v domě (znečištění, obtěžování
dalších nájemců)
§ přijímat kohokoli, přijmout osoby blízké za členy domácnosti (nahlásit do 2 m.)
§ přenechat byt / část bytu do užívání jinému (podnájem) – bez souhlasu pronajímatele, pokud v bytě
nájemce trvale bydlí, jinak s
o pronajímatel
§ udržuje po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů
§ udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání
- Úpravy a jiné změny bytu nebo domu
o úpravy ze strany pronajímatele
§ obecná zásada – jen se souhlasem nájemce
§ X výjimka - nájemce je povinen strpět (netřeba jeho souhlas) za předpokladů, že úprava
• nesníží hodnotu bydlení a nezpůsobí velké nepohodlí nájemci (tzn. nepříliš invazivní
úpravy) nebo
• přímo hrozí zvlášť závažná újma
§ informační povinnost pronajímatele – min. 3 měsíce před zahájením prací (sdělí povahu prací, jak
moc budou obtěžovat, den zahájení, zda a na jak dlouho je třeba vyklidit)
§ + kde není třeba souhlas nájemce – navíc se musí se vůči nájemci zavázat, že mu nahradí přiměřené
účelné náklady, které nájemci vzniknou v souv. s vyklizením bytu + záloha na to
§ Pokud nájemce nereaguje ve lhůtě (10 dní) – platí vyvratitelná domněnka odmítnutí vyklizení bytu –
§ Pokud tedy nájemce vyklizení odmítl nebo platí domněnka, může se pronajímatel obrátit na soud,
aby rozhodl o vyklizení bytu
o úpravy ze strany nájemce – jen se souhlasem pronajímatele (když pronajímatel nesouhlasí a šlo by o změnu
nezbytnou vzhledem ke zdravotnímu postižení, může na návrh nesouhlas nahradit soud)
§ při skončení nájmu – odstranění změny nájemcem
- Poškození / vady pronajatého bytu
o 2 druhy vad
§ A) které je třeba bez prodlení odstranit – ihned oznámit pronajímateli, sám může učinit opatření,
aby nevznikla větší škoda
§ B) které brání obvyklému bydlení – oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu
o pronajímatel
§ odstraní poškození / vady v přiměřené době poté, co mu to nájemce oznámil – pokud nic neučiní,
možno vadu odstranit nájemcem, žádat náklady
o nájemce
§ právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, pokud (kumulativně):
• pronajímatel neodstraňuje poškození
• poškození / vada byla způsobena okolnostmi, za které nájemce nemůže
• prodlení pronajímatele představuje hrubé porušení jeho povinností
o ustanovení o poškození / vadě bytu
§ se použijí analogicky
o nepřítomnost v bytě
§ jestliže tam nájemce delší dobu (déle než 2 m.) nebude (ví předem), informovat o tomto
pronajímatele
• označit osobu, která bude mít klíče (např. sestra, sousedka, …) – pokud taková osoba není,
může vstoupit sám pronajímatel
- Společný nájem (§ 2270) - nájemní smlouvu s pronajímatelem uzavírá více osob
o úprava
§ obdobně (analogicky) ust. o nájemci
§ přiměřeně ust. o společnosti (societa) – společnost civilního práva bez právní subjektivity
o společní nájemci mají stejná p&p mezi sebou
§ běžné věci spravuje každý sám, zvláštní záležitosti všichni
§ solidarita
o ingerence soudu – pokud nejsou schopni se dohodnout, může soud zrušit nájem + rozhodnout, kdo bude
výlučným nájemcem
- Členové nájemcovy domácnosti
o smysl úpravy – ochrana soukromého života nájemce a zájmy pronajímatele jako vlastníka
o nájemce
§ právo přijímat ve své domácnosti kohokoliv
§ právo přijmout nového člena své domácnosti, povinnost oznámit zvýšení nebo snížení počtu osob
v bytě BZO (pokud neučiní do 2 měsíců – vyvratitelné závažné porušení povinnosti nájemce)
• při opakovaném porušení může vést k okamžité výpovědi bez VD
o pronajímatel

142
 § právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti (nikoliv za
existence nájemního poměru, ale předem) – výhrada se nedá použít u osoby blízké a dalších
případech zřetele hodných
§ právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen určitý počet osob – podle mínění
pronajímatele přiměřený velikosti bytu
- Podnájem bytu
o pokud nájemce v bytě sám trvale bydlí, může dát do podnájmu i bez souhlasu pronajímatele – dispozitivní
§ musí oznámit zvýšení počtu osob žijících v bytě
o pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, pak pouze se souhlasem pronajímatele – pokud uzavře bez souhlasu,
jedná se o zvlášť závažné porušení povinností nájemce
o forma
§ žádost o udělení souhlasu k podnájmu
§ souhlas s podnájmem – fikce, pokud se pronajímatel nevyjádří do 1 měsíce
§ obě písemná forma (obligatorně)
o akcesorita - existence podmíněna existencí nájemního závazku – tj. končí nejpozději s nájmem
o podnájemce se nestává bez dalšího členem nájemcovy domácnosti, zanikne-li nájem, nepřechází na
podnájemce nájem
- Zákonný přechod nájmu v důsledku smrti nájemce
o singulární sukcese, nikdy nevchází do práva dědického, zákon přímo stanovuje okruh osob, na které nájem
přejde
o předpoklady: 1/ smrt nájemce, 2/ člen nájemcovy domácnosti nemá vlastní byt a ke dni smrti žil v bytě
o ze zákona přechod na člena nájemcovy domácnosti
§ manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk – přechod nájmu ex lege bez dalšího
§ ostatní osoby – jen pokud pronajímatel souhlasil
o nájem bytu po jeho přechodu skončí nejpozději uplynutím 2 let ode dne přechodu
§ výjimky – osoby příliš mladé (<18), nebo příliš staré (>70 let) – nekončí po uplynutí 2 let
o družstevní byt – specifický – univerzální sukcese (členský podíl v družstvu, nájemní právo) – přechod na toho,
kdo zdědil členský podíl v družstvu

- Skončení nájmu bytu

o A) zánik bytu
o B) dohoda stran
o C) smrtí / zánikem pronajímatele bez pr. nástupce
o D) smrtí nájemce – s výjimkami (viz výše)
o E) uplynutím doby určité
§ relocatio tacita – § 2285 – obnovení nájmu mlčky
• pokud nájemce pokračuje v užívání dobu po dobu alespoň 3 měsíce po dni, kdy měl nájem
bytu skončit a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil
• platí, že nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán již dříve
§ max. 2 roky (dispozitivní)
• výzva vyžaduje písemnou formu
o F) jednostranným ukončením NS – výpověď
§ Náležitosti výpovědi
• písemná forma
• musí dojít druhé straně
• Výpověď ze strany pronajímatele – musí zároveň nájemce poučit o možnosti 1/ podat
námitky a 2/ navrhnout přezkoumání výpovědi soudem (lh. 2 m.). Jinak výpověď neplatná!
§ Výpovědní doba: 3 měsíce (VD běží od 1. dne kal. měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé
straně)

Výpověď: Pronajímatel – VŽDY odůvodňuje Nájemce

-nájmu na dobu určitou Zákonné důvody (tax.) Změna okolností (clausula rebus
- Hrubé porušení pov. z nájmu sic stantibus)
nájemcem -tak, že nelze rozumně
- Nájemce odsouzen za ú.TČ proti požadovat, aby pokračoval
pronajímateli/osobě bydlící
v domě
- Jiný závažný důvod (soud) =
zbytková klausule

-nájmu na dobu neurčitou Zákonné důvody (tax.) Jakýkoliv

- To samé jako u doby určité plus 2 -nemusí odůvodnit
důvody navíc:

143
 - 1) Byt má být užíván manželem
pronajímatele (podán návrh na
rozvod)
- 2) Byt je potřeba pro příbuzného
-bez VD (sankční charakter) Porušení povinnosti nájemcem zvlášť
-nutno závažným způsobem – zejména (OZ ?
- a)předem doručit výzvu k nápravě!!! demonstrativně):
- b) odůvodnit - Neplatí nájemné aspoň 3 m. po
sobě jdoucí
(pokud nedoručí výzvu nebo neodůvodní - Poškozuje byt
– k výpovědi se nepřihlíží) - Užívá neoprávněně byt k jinému
účelu
Pronajímatel smí požadovat, aby nájemce - Způsobuje škodu ostatním
byt BZO odevzdal – nejpozději do 1 m. od osobám, kt. v domě bydlí
skončení nájmu

- odevzdání bytu
o nájemce – odevzdá byt pronajímateli 1/ v den, kdy nájem končí + 2/ ve stavu, v jakém jej převzal (dispozitivní)
§ odstraní v bytě změny, které:
• provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že uvede byt do původního
stavu
• provedl bez souhlasu pronajímatele – povinnost odstranit, ledaže by pronajímatel sdělil,
že na odstranění netrvá (N nemá právo na náhradu x P má právo na náhradu ve výši snížení
hodnoty)
§ věci zbylé po nájemci – lze mít za to, že nájemci patřily, nebo patřili členům jeho domácnosti, vyzve
ho, aby si je převzal – pokud BZO nepřeveze => pronajímatel oprávněn věci prodat

- Zvláštní druhy nájmu bytu:

o nájem družstevního bytu – v ZOK
o nájem služebního bytu (PO poskytuje v souvislosti se zaměstnáním/funkcí); úprava v OZ
o nájem bytu zvláštního určení (pro hendikepované, zařízení pro tyto osoby, byty v domě s pečovatelskou
službou – odchylný režim; pronajímatel může smlouvu uzavřít jen na základě pís. doporučení toho, kdo takový byt svým
nákladem zřídil (obec, město, soukromník, …))

Nájem prostoru sloužícího k podnikání (dříve nájem nebytových prostor)

- Nájem za účelem provozování podnikatelské činnosti
- Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z
jiného ujednání stran (účel nájmu vyjádřen ve smlouvě)
o odchýlení se od účelu nájmu – možnost drobných odchylek, ale pokud změna zhoršuje poměry v nemovitosti, nebo
poškozuje pronajímatele – možnost výpovědi
- Lze i ústně
- Převod nájmu prostoru sloužícího k podnikání - nutná písemná forma
o převod v důsledku převodu podnikatelské činnosti (smlouva o prodeji závodu, podniku) – s předchozím souhlasem
pronajímatele možnost převedení nájmu na jiného nájemce
- Štíty a návěstí – se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu, po skončení nájmu odstranění a uvedení do původního stavu (ale
možnost pronajímatele odmítnout – poškození fasády, historická budova, …)

Podnikatelský nájem věci movité – nájem v rámci podnikatelské činnosti

- pronajímatel se zavazuje umožnit na určitou dobu užívání movité věci, nájemce se mu za to zavazuje platit nájemné
(úplatu)
- př. půjčovna lyží, lodiček, kol

Nájem dopravního prostředku - pronajímatel se zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu dopravní prostředek, nájemce
se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné
- Nemusí to být v rámci pronajímatelovy podnikatel. činnosti
- Dopravní prostředek – jakýkoliv, pokud slouží k přepravě osob nebo věcí
- Pronajímatel odevzdá nájemci dopravní prostředek + potřebné doklady v ujednané době, jinak BZO po uzavření smlouvy

Ubytování – smlouva o ubytování (přechodném nájmu)

o ubytovatel se zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu
i. ubytovatel je podnikatel (oprávnění)
b. objednatel se zavazuje ubytovateli zaplatit za ubytování a za služby spojené s ubytováním (úplatnost)
- např. koleje, horské chaty, ubytovny, hotely, kempy (ale ne ty, kam si přivezu vlastní stan – jedná se o nájem místa)
- X nájemní smlouva – užívání věci a ochrana nájemce X u ubytování nejen usus ale ještě ubytovací služby, není ochrana objednatele
- P&p stran – ze smlouvy + ze zákona (do smluvního vztahu vstupuje ubytovací řád – obsah ubytovacího kontraktu se řídí i těmito
podzákonnými normami – povaha nepřímých smluvních ujednání)

144
PACHT
Propachtovatel se zavazuje přenechat pachtýři
- věc (předmětem pouze věc plodivá, plodonosná, přinášející užitek) – hmotná i nehmotná
- k dočasnému užívání a požívání (ususfructus)

Pachtýř se zavazuje
- propachtovateli za to platit pachtovné / poskytnout poměrnou část výnosu z věci
(úplatnost)

- pojmové znaky:
o a) povinnost hradit pachtovné
o b) dočasnost
o c) právo užívat předmět pachtu a požívat plody a užitky (výnosy) = obsah nájmu
§ předmět pachtu = jen věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos, ať již jsou výnosem plody naturální
nebo civilní, věc dále musí být individuálně určená (pokud by věc byla druhově určená, šlo by o
zápůjčku, příp. úvěr)
• př. závod jako věc hromadná; zřejmě i úročená pohledávka (nehmotná věc); restaurace
jako funkční celek i s vybavením – výčep, nábytek, nádobí, kuchyně)
• x poskytnutí holých prostor za úplatu by bylo nájmem
§ předmět tedy musí umožňovat obhospodařování pachtýřem a dosahování výnosů
§ právo požívat plody – plyne z toho, že pacht je určen pro případy hospodářského využití věci – z toho
dále plyne, že lze propachtovat jen takovou věc, která přináší plody
§ požívání = braní plodů
• plod – co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené a právní povahy povahy
...a) přirozený (fructus naturales) – ovoce stromu, vajíčka, mláďata
...b) právní (fructus civiles) = užitky věci; co věc pravidelně poskytuje ze své právní
povahy
- pachtovní smlouvu lze uzavřít i ústně (X povinně písemně, pokud má být pachtovní právo zapsáno do VS)
o smíšený charakter – jednou smlouvou je přenecháno více věcí
o uzavírá se na dobu určitou / neurčitou
- speciální forma nájmu – subsidiární použití ust. o nájmu
- povinnost pachtýře o propachtovanou věc pečovat jako řádný hospodář
- pachtýř nemusí být podnikatelem, ale nutno posoudit, zda je k výkonu určité činnosti (obecně) oprávněn
o např. abych mohla provozovat propachtovaný závod, musím být nutně podnikatelem X mám propachtovaný
ovocný sad pro vlastní potřebu
- zápis pachtovního práva do VS - pouze u propachtovaných věcí, které se zapisují do VS se souhlasem vlastníka věci
- pravidelným (ne nutným) rysem pachtu je pachtýřovo vlastní přičinění – pachtýř vlastní prací nebo jinou činností
obhospodařuje věc tak, aby přinášela plody nebo užitky
- „podpacht“ – Elischerova invence

- užívání věci
o zahrnuje i péči o inventář, jeho údržbu a obnovování, resp. modernizaci
o pachtýř nese veškeré náklady, bez nichž by se plodů a užitku nedosáhlo
o dále je zásadně povinen jen k běžné údržbě a běžným opravám
- pachtovné – nemusí být stanoveno pevnou částkou, lze stanovit pohyblivě, v závislosti na výnosu pachtu. Možno splácet
v penězích nebo naturálně (část výnosu z věci).
- inventář – majetkový soubor věcí, které se propachtovávájí společně s věcí hlavní
o tento majetkový soubor má být zachován – něco se rozbije, zvíře uhyne – nutno nahradit
o pokud to jsou zvířata, obnovuje pachtýř jejich stav s péčí řádného hospodáře
o V případě zničení / opotřebení: propachtovatel obnoví, ledaže se škoda přičítá pachtýři
o Pokud má pachtýř pohledávku za propachtovatelem – je zajištěna; na věcech náležejících do inventáře totiž
vázne zástavní právo
§ dá-li však propachtovatel pachtýři jinou jistotu, zástavní právo se do výše jistoty neuplatní
- skončení pachtu
a) dohodou
b) uplynutím doby (u pachtu na dobu určitou)
c) výpovědí (pacht na dobu neurčitou) – je stanovena 6 měsíční VD tak, aby pacht skončil koncem pachtovního roku
(běžně kalendářní rok, zemědělský pacht: říjen – září
- Po skončení pachtu neoddělené plody náleží propachtovateli; propachtovatel musí nahradit, co na ně pachtýř vynaložil.

- zemědělský pacht – Použijí se zvláštní ust., která odůvodňují specifika podnikání v zemědělství/lesnictví. Použijí se v
případě, že se smlouva vztahuje k zemědělskému nebo lesnímu pozemku.
o zásadní odchylky od pachtu: pachtovní rok trvá od 1. října do 30. září a výpovědní doba činí 12 měsíců

145
- pacht závodu
o Je-li propachtován závod, pachtýř jej užívá i požívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému
provozování závodu. Předmět činnosti provozované v závodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně
ujednáno.
o Propachtováním závodu se pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu
souvisí; z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně
předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu pachtýřem, ručí propachtovatel za jeho splnění.
Nabytí pohledávek pachtýřem se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.
o Dnem zániku pachtu přechází na propachtovatele pohledávky a dluhy, které k závodu náleží; z dluhů však
propachtovatel nabývá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-
li věřitel souhlas k převzetí dluhu propachtovatelem, ručí pachtýř za jeho splnění. Nabytí pohledávek
propachtovatelem se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

B.20) Smlouva o dílo

Př. šití šatů na míru, oprava auta, zpracování projektu, stavba domu na klíč
§ 2585 an. OZ
Pojem
- Konsenzuální, úplatný, synallagmatický závazek
- Smlouva o dílo – strany zhotovitel a objednatel, zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí dílo a
objednatel se zavazuje převzít dílo a zaplatit cenu
- Dílo:
o zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu
o údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem
o dílem se vždy rozumí zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části
- Podstatné náležitosti smlouvy o dílo:
o Specifikace díla
o Závazek k zaplacení ceny díla (úplatnost) – alespoň způsob jejího určení / odhadem
o Označení objednatele a zhotovitele
- Smluvní strany
o Zhotovitel: osoba, která se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo
§ Pokud je provedení díla vázáno na zvláštní osobní schopnosti zhotovitele (např. známý malíř), zaniká
závazek smrtí či ztrátou způsobilosti (pokud nemůže zhotovit právní nástupce)
• Takovýto zhotovitel musí dílo provést osobně - nemůže pověřit provedením díla někoho jiného
(jinak ano – pak odpovídá, jako by dílo prováděl sám)
§ Provede dílo na vlastní nebezpečí a na vlastní náklady ⟶ určeno obecně a objednatel nedává pokyny, ale lze
ujednat odchylně
§ Postupuje samostatně bez příkazů objednatele (ledaže tak bylo ujednáno)
§ Dílo provádí s potřebnou péčí
o Objednatel: osoba, která se zavazuje převzít dílo od zhotovitele a zaplatit zhotoviteli cenu
§ Závazek zaniká smrtí objednatele, jen pokud je nadále splnění závazku zbytečné či nemožné (např. oblek na
míru)
§ Má právo kontrolovat provádění díla, popř. požadovat jeho řádné provádění, pokud se tak v
přiměřené lhůtě nestane, je možná až odstoupení ze smlouvy
- 3 zvláštní úpravy v OZ: určení ceny podle rozpočtu / stavba jako předmět díla / dílo s nehmotným výsledkem
- Forma - není obligatorně písemná. Písemný musí být povinně jen zápis ze zkoušky v § 2607
- Dílo X kupní smlouva
o 2 hlediska
§ Hledisko materiálu – pokud je věc, zhotovena z materiálu, který si převážně přinesl objednatel = smlouva o
dílo (př. zákaznice si přinese látku ke švadleně) X když si chci koupit nějaké zboží, je mi jedno, zda už ho prodávající vyrobil
nebo teprve vyrobí – očekávám, že prodávající zboží vyrobí sám z ze svého materiálu
• Z uvedeného pravidla 2 výjimky - hledisko charakteru plnění
¨ Materiál sice nedodal objednatel, ale při zhotovování věci převažuje práce nad materiálem, pak jde
stejně o smlouvu o dílo (švadlena ušije šaty jen podle obrázku v katalogu, objednatel se o víc nestará)
¨ Dílem se vždy rozumí údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem, přičemž
dílem bude vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby
Cena díla
- Právo na její zaplacení vzniká provedením díla
- Pokud není ve smlouvě sjednána – pak zákon stanoví, že platí za ujednanou cena placená za totéž / srovnatelné dílo
v době uzavření smlouvy a za podobných smluvních podmínek
- Pokud strany chtějí cenu sjednat, může být určena:

146
 o 1) pevnou částkou
§ Objednatel ani zhotovitel nemůžou žádat změnu (výjimka – zcela mimořádné a nepředvídatelné okolnosti,
které dílo podstatně ztěžují – pak může soud rozhodnout o zvýšení ceny / zrušení smlouvy)
o 2) odkazem na rozpočet
§ Rozpočet:
• Zaručený - pevná částka, zhotovitel nesmí jednostranně zvýšit cenu (i kdyby to bylo třeba); měl by
zahrnovat veškerý materiál i náklady
• Nezaručený - zhotovitel může zvýšit cenu o tolik, o kolik vynaložené náklady převýšily náklady v rozpočtu,
ale musí to oznámit zhotoviteli bezodkladně
¨ pokud > 10%, má objednatel právo odstoupit od smlouvy (povinen zhotoviteli zaplatit část ceny díla,
která podle rozpočtu odpovídá rozsahu částečného provedení díla)
o 3) odhadem
§ Pokud zhotovitel po uzavření smlouvy zjistí, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit,
oznámí to objednateli BZO s odůvodněným určením nové ceny (pokud tak neučiní, nemá právo na
zaplacení rozdílu v ceně)
§ objednatel pak může
• od smlouvy odstoupit -> musí zaplatit poměrnou část ceny, má-li z částečného plnění zhotovitele
prospěch
• pokud neodstoupí od smlouvy BZO po doručení oznámení o vyšší ceně, platí, že se zvýšením ceny
souhlasí
Vlastnické právo k předmětu díla
- Rozlišuje se podle toho, zda se jedná o věc:
o určenou jednotlivě – VP nabývá objednatel X to neplatí pokud (-> nabývá zhotovitel):
§ a) zhotovitel zpracoval jinde než na pozemku objednatele, nebo
§ b) je hodnota díla stejná / vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci
o určenou druhově -> VP nabývá zhotovitel X to neplatí, pokud zhotovil u objednatele (-> nabývá objednatel)
- pokud zhotovitel nabyl zpracováním VP a dílo se zmařilo z důvodu, za nějž zhotovitel:
o a) odpovídá – poskytne objednateli peněžitou náhradu za jeho zpracovanou věc
o b) neodpovídá – objednatel nemá právo na náhradu za věc, kterou mu dal ke zpracování
- pokud objednatel nabyl VP k věci a dílo se zmařilo z důvodu, za nějž objednatel:
o a) odpovídá – objednatel může požadovat vydání věci vzniklé zpracováním / věc odmítnou a požadovat náhradu
o b) neodpovídá – objednatel může požadovat jen vydání věci vzniklé zpracováním
Způsob provádění díla
- Zhotovitel provede dílo
o osobně nebo ho nechá provést jiným (X ne pokud vázáno na jeho osobní vlastnost)
o doba provedení – není-li stanovena smlouvou, provede dílo v době přiměřené jeho povaze
o s potřebnou péčí v ujednaném čase; obstará vše, co je potřeba k provedení
o samostatně (příkazy objednatele je vázán jen bylo-li to ujednáno / plyne to ze zvyklostí)
o Pokud má opatřil věc, kterou zpracoval při provádění díla (tak, že se stala součástí díla), má stran této věci
postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.
o Zhotovitel tedy musí už při uzavírání smlouvy adekvátně zhodnotit hodnotu věcí, které budou pro dílo využity a
stanou se jeho součástí
§ např. vyrobení čalouněné židle - zhotovitel nemůže po zhotovení požadovat ještě cenu potahu, nebylo-li
tak ujednáno)
o pokud mu objednatel dodat nevhodnou věc a nelze-li kvůli tomu pokračovat, přeruší až do výměny věci
- Objednatel
o často je třeba jeho součinnost (předat staveniště, přistavit auto k opravě a odevzdat od něj klíče, odebrat míry na oblek…)
§ Pokud součinnost neposkytne v přiměřené lhůtě, má zhotovitel právo
• A) zajistit si náhradní plnění na účet objednatele nebo
• B) odstoupit od smlouvy (pokud na to předem upozornil)
o má právo kontrolovat
o pokud má opatřit věc k provedení díla, dodá ji v dohodnuté době, pokud tak neučiní (ani po výzvě), může
zhotovitel opatřit věc na účet objednatele, který je pak při požádání povinen ji zaplatit
Provedení díla
- Řádně provedené dílo je takové, které je dokončeno a předáno
o Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu
§ Objednatel dokončené dílo převezme
• A) s výhradami
• B) bez výhrad - v takovém případě mu soud nepřizná právo z odpovědnosti za zjevné vady,
jestliže zhotovitel namítne, že právo nebylo uplatněno včas
• C) pro vady nepřevezme

147
 § Pro předvedení způsobilosti díla mohou být provedeny zkoušky díla, která musí být stvrzena
písemným zápisem
• Objednatel musí být přítomný - pokud není, stejně lze zkoušku provést (pokud to nevylučuje
povaha dané věci – oblek na míru)
¨ Za objednatele zápis stvrdí nezávislá a nestranná odborně způsobilá osoba
§ Pokud se dílo provádí postupně, může být předáno i převzato postupně (připouští-li to jeho
povaha) - zhotovitel má právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení
o Převzetím nabývá objednatel VP k věci a přechází na něj nebezpečí škody na věci
§ Je-li předmětem díla věc, řídí se předání obdobně ust. o kupní smlouvě
- Svépomocný prodej – za podmínky, že předmětem díla je věc
o Nepřevezme-li si objednatel dílo po vyrozumění o dokončení, stanoví mu (pokud je to možné) zhotovitel náhradní
lhůtu (min. 1 měsíc)
o Pokud se po 6 měsících (popř. dobu přiměřenou povaze díla) o dílo nehlásí, může zhotovitel věc na účet objednatele
prodat
Vady díla
- „Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě“ (§ 2615)
- Pro práva objednatele z vadného plnění se odkazuje OZ na úpravu u kupní smlouvy (závislost na tom, zda jde o
podstatné či nepodstatné porušení smlouvy)
o X není ale oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestli vzhledem k jeho povaze nejde vrátit / předat zhotoviteli
- Vada díla při předání zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění
- Soud přizná objednateli právo z vadného plnění, pokud vady oznámil zhotoviteli BZO poté, kdy je zjistil - nejpozději
však do 2 let od předání díla (poté může zhotovitel namítnout, že bylo právo uplatněno opožděně)
- Strany mohou sjednat záruku (vztahuje se na vady, které vznikly až po předání)
o X odpovědnost z vadného plnění = za vady, které mělo dílo již v době předání
Stavba jako předmět díla
- Víceméně platí obecná pravidla o smlouvě o dílo, ale existují určitá specifika
- Skryté překážky
o Zjistí-li při provádění na místě zhotovitel překážky znemožňující zhotovení, má právo práce přerušit, oznámí to
objednateli a navrhne změnu díla
o Pokud se nedohodnou, mohou od smlouvy odstoupit a zhotovitel má právo na doposud vynaložené prostředky
- Vady stavby
o Skryté vady stavby je možno namítat do 5 let po převzetí stavby bezprostředně poté, co je lze s dostatečnou
péčí zjistit. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.
o Za vadné plnění jsou zavázáni i subdodavatelé, projektant či stavební dozor, ledaže prokážou, že vada
nebyla způsobena v souvislosti s jejich činností.
- Převzetí stavby
o Nelze odmítnout převzetí stavby pro drobné vady, pokud podstatně neomezují užívání
Dílo s nehmotným výsledkem
- Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci
o jiný výsledek činnosti = např. programování u zhotovení softwaru
- Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané:
o je-li dokončeno a
o zhotovitel umožní objednateli jeho užití (typicky předání přístupových hesel)
- poskytnutí nehmotného díla jiným osobám - pokud smlouva neobsahuje výslovný zákaz, zhotovitel může
poskytnout (pokud to není vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele - ty dovozujeme ze smlouvy,
především ze specifikace díla a jeho účelu využití – viz § 2634)

B.21) Smlouva o zápůjčce, o úvěru, o výpůjčce, o výprose

(pojmové náležitosti – jejich rozbor)

Výprosa (§ 2189 an.) PŮJČITEL x VÝPROSNÍK

- precarium; jde o reálnou smlouvu
- Subjekty – půjčitel, výprosník
o kdy půjčitel přenechá věc výprosníkovi k užívání bezplatně
o Není přitom ujednáno, na jakou dobu a pro jaký účel je věc přenechána k užívání = půjčitel může požadovat věc vrátit
dle libosti
o Výprosník nemůže vrátit věc v době, kdy by tím půjčiteli způsobil obtíže – ledaže půjčitel souhlasí
- Nahrazení škody výprosníkem
o Nahrazuje vždy, ledaže prokáže, že věc užíval způsobem přiměřeným její povaze

148
 o Pokud výprosník dovolí, aby věc užíval někdo jiný bez souhlasu půjčitele, nahradí škodu (ledaže by ke škodě došlo i
jinak)
- Ztráta věci – Výprosník nahradí škodu
o Pokud se věc najde, výprosník si ji nemůže proti vůli půjčitele ponechat, vrátí ji a dostane zpět náhradu, kterou za ni
zaplatil
Výpůjčka (§ 2193 an.) PŮJČITEL x VYPŮJČITEL
- Subjekty – půjčitel, vypůjčitel; jde o reálnou smlouvu
- Rozdíl od výprosy = je ujednána doba, na kterou je věc půjčena (i např. byt)
- pokud je ujednán i účel, musí vypůjčitel věc BZO začít užívat a po splnění účelu ji bez odkladu vrátit
- Bezplatnost
- Předmětem může být jen nezuživatelná věc
- Práva a povinnosti vypůjčitele
o nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, pokud nebyl ujednán, pak způsobem přiměř. povaze věci
o není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez souhlasu půjčitele
o může vrátit věc předčasně (X pokud tím způsobí půjčiteli obtíže, tak pouze s jeho souhlasem)
o nese ze svého náklady spojené s užíváním věci
• X při potřebě mimořádných nákladů však může vypůjčitel věc půjčiteli předat, aby je vynaložil sám
• pokud půjčitel nechce nebo nemůže vynaložit mimořádné náklady, vynaloží je vypůjčitel
¨ náleží mu za to náhrada jako nepřikázanému jednateli
- práva a povinnosti půjčitele
o věc musí být způsobilá k užívání
• pokud způsobí škodu vada věci, kterou půjčitel vypůjčiteli zatajil, musí mu nahradit škodu z toho vzniklou
o poučí vypůjčitele, jak věc užívat, neplyne-li z okolností, že toho není zapotřebí
• pokud tak neučiní, nahradí vypůjčiteli škodu z toho vzniklou
o nemá právo domáhat se předčasného vrácení věci (ledaže vypůjčitel použije věc v rozporu se smlouvou)
o pokud to bylo ujednáno, může se domáhat předčasného vrácení věci, pokud věc potřebuje dříve z důvodu, který
nemohl při uzavření smlouvy předvídat
- práva půjčitele a vypůjčitele musí být uplatněna do 3 měsíců od vrácení věci
o soud je nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění práva
Zápůjčka (§ 2390 an.) ZAPŮJČITEL x VYDLUŽITEL
- mutuum – pokud přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného
druhu, vznikne smlouva o zápůjčce
- reálná smlouva – vzniká předáním zastupitelné věci
o např. peníze, mouka, písek, uhlí aj. a contrario k „výpůjčka“ (nezastupitelná věc)
- účel může být libovolný
- druhy:
o peněžitá (§2391/1)
§ Splácí se v měně místa plnění, pokud se vrací v jiné měně, než jaké byla dána, splatí tak, aby se to rovnalo
tomu, co bylo dáno
§ Dluh donosný (vydlužitel povinen plnit v místě zapůjčitele)
§ Úročená/neúročená -> výslovné sjednání, že je úročený – jinak platí, že není
o nepeněžitá (§ 2391/2)
§ Vrací se věc stejného druhu (je jedno, jestli jeho cena stoupla, či klesla)
§ Dluh odnosný (splatný v místě vydlužitele)
§ Místo úroků možnost sjednání vrácení přiměřeně většího množství nebo věci lepší jakosti
- doba vrácení
o 1) určí smlouva
o 2) neurčí-li smlouva, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy
• vypovězení - není-li ujednáno jinak, je výpovědní doba 6 týdnů
• pokud nejsou ujednány úroky, může vydlužitel splatit zápůjčku i bez výpovědi
- pokud bylo ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s
úroky při prodlení vydlužitele s:
o vrácením více než 2 splátek nebo
o 1 splátky po dobu delší než tři měsíce

Úvěr (§ 2395 an.) ÚVĚRUJÍCÍ x ÚVĚROVANÝ

- konsensuální smlouva – vzniká konsensem (úvěrující se váže poskytnout úvěr)
- Smlouvou o úvěru:
o úvěrující se zavazuje, že poskytne úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité
částky a
o úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
- měna – v jaké mu byly prostředky poskytnuty, platí i pro úroky

149
- doba na uplatnění práva úvěrovaného
o 1) je-li ujednána ve smlouvě, může úvěrovaný uplatnit právo ve lhůtě určené smlouvou
o 2) není-li -> pak může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá
- doba pro poskytnutí (úvěrujícím)
o 1) úvěrující poskytne peněžní prostředky ve lhůtě určené v žádosti úvěrovaného
o 2) pokud úvěrovaný žádnou dobu v žádosti neurčí, pak úvěrující poskytne BZO
- účel úvěru – lze stanovit (např. spotřebitelský, hypotéka atd.)
o pokud účel není dodržen, úvěrující může
§ odstoupit od smlouvy a
§ požadovat, aby úvěrovaný BZO vrátil, co od něho získal, i s úroky.
o To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné
- vrácení peněz
o v dohodnuté době
o jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán
- Vrácení je možné i před smluvenou dobou; úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků
- donosný dluh - peněžité plnění X odnosný dluh - u vydlužitele vrácení

ZÁPŮJČKA ÚVĚR

reálná konsenzuální

jakákoli zastupitelná věc pouze peníze

obecně bezúročná vždy s úrokem

výpověď 6 týdnů výpověď 1 M

B.22) Smlouvy příkazní, zprostředkovatelské, komisní a o obchodním zastoupení

(pojmové náležitosti – jejich rozbor)
- závazky, jejichž předmětem je samostatné nezávislé využití snahy a umu poskytovatele k dosažení určité záležitosti
pro 2. osobu
- Závazky záleží na příkazním poměru ⟶ samostatné nezávislé využití duševní činnosti poskytovatele

Prováděné jménem příkazce Prováděné vlastním jménem

Příkaz Komise
Zprostředkování Zasílatelství
Obchodní zastoupení

Příkazní smlouva (mandatum)

- Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat pro příkazce určitou záležitost
- Nemusí být písemná
- subjekty:
o příkazce = osoba zadávající službu, mandant)
o příkazník = osoba poskytující službu, mandatář –> jedná jménem + na účet příkazce (je-li třeba, aby příkazník
právně jednal za příkazce, je příkazce povinen vystavit mu plnou moc)
- předmět = činnost/dlouhodobá činnost vymezená určitým cílem/účelem spočívající v obstarání nebo obstarávání
záležitostí; OZ to nijak nespecifikuje
- odměna – lze sjednat jako úplatný i bezúplatný – případnou bezúplatnost je ale třeba sjednat výslovně
o úplata je buď sjednaná (pokud není, pak obvyklá, pokud příkazník danou záležitost obstarává jako svoje
podnikání
o náleží i v případě, že výsledek nenastal (aniž příkazník porušil své povinnosti) – ledaže strany ujednaly jinak
- Příkazní smlouva X smluvní zastoupení
o Zastoupení je jedna z činností, které příkazník může poskytovat
o Smluvní zastoupení = oprávnění právně jednat za jiného na základě udělené plné moci
o Plná moc = osvědčení oprávnění zastupovat zastoupeného (příkazce ji vystaví, pokud je potřeba, aby příkazník
za příkazce právně jednal)
o Příkazní smlouva = právní důvod vzniku zástupčího oprávnění
- povinnosti příkazce
o vyplatit sjednanou odměnu
o vystavit plnou moc (pokud má za něj příkazník právně jednat)
o nahradit náklady/případně utrpěnou škodu v souvislosti s plněním
- povinnosti příkazníka:

150
 o provádět příkaz osobně (při svěření jinému odpovídá, jako by prováděl sám)
§ je odpovědný za volbu náhradníka – pokud způsobí náhradník škodu, je k NŠ povinen příkazník
o jednat poctivě a pečlivě dle svých schopností (v souladu s vůlí příkazce)
o držet se příkazcových pokynů (odchýlit se od nich může jen tehdy, pokud je to nezbytné v zájmu příkazce a
pokud nemůže včas obdržet příkazcův souhlas)
§ pokud je příkazcův pokyn zřejmě nesprávný (př. příliš riskantní, nedovolený), musí ho na to
upozornit; pokud na něm však příkazník přesto trvá, musí ho splnit
o na žádost příkazce ho informovat o postupu plnění příkazu
o přenechat příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti (i ten, který překročil rámec původního očekávání)
o po provedení příkazu předložit příkazci vyúčtování
o příkazník podnikatel, který v rámci svého podnikání obstarává určité záležitosti a který byl požádán o obstarání
urč. záležitosti, má pov. dát příkazci BZO výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne
(pokud to neudělá, nahradí škodu tím způsobenou)
§ toto ust. klade vyšší nároky na „profesionální příkazníky“-> bdělost např. poradenských kanceláří
- Ukončení:
o 1) odvolání příkazu ze strany příkazce – kdykoliv, nemusí být uveden důvod
§ musí příkazníkovi nahradit náklady, případnou škodu a odměnu za již vynaložené úsilí
o 2) výpovědí ze strany příkazníka – nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď
doručena. Musí uvést výpovědní důvod jen bylo-li to sjednáno
§ Došlo-li k vypovězení před obstaráním záležitost, musí příkazník nahradit škodu z toho vzešlou
o 3) smrtí příkazce/příkazníka (popř. zánikem PO bez pr. nástupce)
o + příkazník musí ještě vždy zařídit vše, co nesnese odkladu (ledaže příkazce stanoví jinak)
- Rozdíl oproti zprostředkování – zprostředkovatel sjedná jen příležitost k uzavření určité smlouvy, čímž jeho povinnost
končí X u příkazu příkazník zpravidla i samostatně jedná jménem (a na účet) příkazce
o Komise je příkazu bližší, rozdíl spočívá v jednání komisionáře svým jménem
- Jde o univerzální smluvní typ pro všechny případy, kdy má někdo podle smlouvy (nebo jiných ust. zákona – pak se ust. o
příkazu použijí přiměřeně) povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Typicky jde o smlouvy o poskytování poradenství
(daňového, právního etc.).

Zprostředkovatelská smlouva
- = specializovaný případ příkazní smlouvy, označuje se též jako makléřská smlouva
- zprostředkovatel se zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s 3. osobou, a zájemce se zavazuje
zaplatit zprostředkovateli provizi
- nemusí být písemná
- úplatnost je pojmovým znakem
- subjekty:
o zájemce – osoba, kt. zadává zprostředkování uzavření smlouvy (příkazce)
o zprostředkovatel – osoba zavazující se zprostředkovat záležitost (příkazník)
- obsah: obsahem povinnosti zprostředkovatele je činnost, která směřuje k založení urč. poměru mezi zájemcem
(příkazníkem) a 3. osobou
o Zprostředkovatelským úkolem je dosažení určitého stavu, přičemž důležitý je výsledek činnosti (nepostačuje už
pečlivá a poctivá snaha o jeho dosažení jako v případě obstarání). Prostředky, kterými zprostředkovatel dosáhne
cíle, jsou jeho záležitostí. Vyžadována je jen obezřetnost a zkušenost při uzavírání obchodů.
o Pokud by bylo zprostředkování vykonáváno jako soustavná nebo průběžná činnost, měla by smlouva charakter
smlouvy o obchodním zastoupení
- základní náležitosti = určení:
o smluvních stran
o závazku zprostředkovatele
o smlouvy, která má být uzavřena
o výše provize
- způsoby zprostředkování (2 formy závazku zprostředkovatele)
o 1) závazek zprostředkovat uzavření určité smlouvy – provize je splatná dnem uzavření smlouvy (ale může být i
ujednáno, že provize je splatná až po splnění povinnosti ze zprostředkované smlouvy, a to i pokud bylo splnění
takové povinnosti zmařeno)
o 2) závazek obstarat pouhou příležitost k uzavření smlouvy – provize je splatná obstaráním příležitosti
- provize: platí se i tehdy, byla-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze
zprostředkovatelské smlouvy
o v případě, že strany opomenou sjednat provizi, má zprostředkovatel právo na náhradu nákladů spojených se
zprostředkováním
- práva a povinnosti zprostředkovatele
o sdělovat zájemci všechny důležité okolnosti pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy
o uschovat doklady, které získal v souvislosti se zprostředkováním

151
 o nesmí navrhovat uzavření smlouvy s osobou, o které má dův. pochybnost, zda bude povinnosti ze zprostř. smlouvy
řádně plnit (např. byl na ni prohlášen konkurz) – jinak náhrada škody
o neručí za plnění závazků 3. osob ze zprostř. smlouvy (ledaže ujednáno jinak)
- práva a povinnosti zájemce
o zaplatit provizi
o sdělovat zprostředkovateli skutečnosti, kt. jsou rozhodné pro uzavření smlouvy (např. kde chce koupit byt)
- zánik závazku
o 1) jednostranné oznámení o zániku závazku
o 2) pokud nedojde v ujednané době k uzavření zprostř. smlouvy / doba není ujednána + kterákoliv strana oznámí
druhé zrušení závazku
- Př. využití služeb realitní kanceláře k vyhledání vhodného kupujícího / prodávajícího za účelem uzavření smlouvy o
převodu nemovitosti s tímto subjektem

Smlouva o obchodním zastoupení

- vyžaduje písemnou formu
- Smlouva o obchodním zastoupení:
o Obchodní zástupce se jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost
směřující k:
§ uzavření určitého druhu obchodů zastoupeným (nebo) (=> uzavírá zastoupený sám)
§ ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet (=> uzavírá obch. zástupce)
o a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi
- subjekty:
o zastoupený – FO/PO
o obchodní zástupce – pouze podnikatel; obchodním zástupcem PO nemůže být osoba, která může tuto PO nebo
zákazníka zastupovat jako člen jejího SO, ani nucený správce PO nebo ins. správce (pokud např. jednatel vyhledá pro
společnost klienta a uzavře s ním smlouvu o prodeji zboží, činí tak jako SO, ne jako obch. zástupce)
- obsah = snaha jedné strany nezávisle se účastnící obchodu používat své schopnosti a snahu k úsilí uvést na trh produkty
jiné strany -> konkrétně dlouhodobé vyvíjení činnosti k uzavírání obchodů (zastoupeným / zástupcem jménem
zastoupeného a na jeho účet)
o ze samotné úpravy nevyplývá právo obch. zástupce uzavírat jménem a na účet zastoupeného
zprostředkovávané smlouvy – k tomu je třeba udělení plné moci (pokud nemá plnou moc, nesmí jménem
zastoupeného smlouvu podepsat -> musí ale podat zastoupenému zprávu, že pro něj vyhledal potenciálního
zákazníka a zastoupená si smlouvu uzavře sám)
o plná moc může být i součástí smlouvy o obch. zastoupení / zvlášť; může obch. zástupce opravňovat k uzavírání
zprostředkovávaných smluv / jen k individuálně určeným
- předmět = úkony směřující k uzavření obchodů určitého druhu. Předmět musí být ve smlouvě vymezen určitě.
o Ve smlouvě by mělo být určeno i rozhodné území – není-li ujednáno, platí za ujednané území ČR
o Pro zahraniční osobu platí za ujednané území stát, kde má sídlo v době uzavření smlouvy
o Lze sjednat i okruh zákazníků, ve kterém bude činnost vyvíjet
o Lze na dobu určitou / neurčitou (pokud není sjednáno, nevyvr. domněnka, že na dobu neurčitou)
- provize (odměna) – její výše není podstatnou náležitostí, ale je vhodné výši ujednat přímo ve smlouvě, jinak má zástupce
právo na provizi ve výši odpovídající zvyklostem v místě jeho činnosti vzhledem ke druhu služeb, o kt. jde
o Součástí provize bývají i náklady spojené s obch. zastoupením (dispozitivní)
o Zvláštní odměna = odměna, která náleží obch. zástupci v případě ukončení vztahu, pokud získal nové zákazníky
nebo významně rozvinul obchod s těmi dosavadními
- povinnosti zastoupeného:
o zaplatit provizi
o sdělit informace a předat dokumentaci + další významné podklady
o informovat obch. zástupce o tom, zda jím obstaraný obchod přijal či odmítl
- povinnosti obchodního zástupce:
o vyvíjet činnost, která je předmětem závazku s odbornou péčí a v zájmu zastoupeného a postupovat ve shodě
s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného
o informační povinnost vůči zastoupenému
o povinnost loajality – možnost ujednat konkurenční doložku (max. 2 roky –> obch. zástupce nesmí po urč. dobu
po skončení zastoupení vykonávat na urč. území / vůči urč. okruhu osob činnost konkurenční povahy k činnosti
zastoupeného)
o pokud se k tomu výslovně zavázal, ručí za riziko neplnění třetí osoby, s níž navrhl uzavřít smlouvu.
- výhradní vs. nevýhradní obchodní zastoupení
o nevýhradní = v rozhodném území může zastoupený pověřit i jinou osobu a obchodní zástupce může vykonávat
obch. zastoupení i pro jiné osoby
o výhradní (musí být výslovně ujednáno) = v rozhodném území nemůže zastoupený pověřit jinou osobu stejným
obch. zastoupením a obchodní zástupce nemůže vykonávat stejnou činnost i pro jiné osoby
- zánik závazku

152
 o uplynutím doby – pokud je obch. zastoupení sjednáno na dobu určitou
o výpověď - pokud je obch. zastoupení sjednáno na dobu neurčitou
§ výpovědní doba je stanovena v závislosti na délce trvání zastoupení: pro 1. rok trvání obch.
zastoupení → VD 1 měsíc; 2. rok → VD 2 měsíce, 3+ roky → VD 3 měsíce
• lze si sjednat i delší VD (X nelze sjednat kratší)
§ speciální úprava u výhradního obch. zastoupení
• s VD – každá strana má právo vypovědět, pokud objem obchodů nedosáhl v posledních 12
měsících objemu určeného ve smlouvě
• bez VD – pokud zastoupený využívá jiného obch. zástupce / obch. zástupce vykonává
činnosti pro jiného zastoupeného
- Pro podnikatele je obch. zastoupení oblíbený způsob, jak najít nové zákazníky pro své zboží nebo služby. Obchodní
zástupce zajišťuje prodej jejich zboží a služeb jednotlivcům, maloobchodním i velkoobchodním společnostem.

Komisionářská smlouva
- Komisionářskou smlouvou se
o komisionář zavazuje, že obstará pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a
o komitent se zavazuje zaplatit mu za to odměnu
- subjekty:
o komisionář – osoba pověřená nějakým úkolem (příkazník)
o komitent – osoba v postavení podobném příkazci
- obsah = obstarání určité záležitosti; nejčastěji koupě/prodej majetku komitenta – komisionář zařizuje záležitost svým
jménem a všechny p&p vůči 3. osobě vznikají přímo jemu
- základní náležitosti = určení:
o smluvních stran
o konkrétního závazku komisionáře (co má obstarat)
o specifikace zařízení určité záležitosti
o výše odměny
- Má vždy 3 fáze:
o uzavření komisionářské smlouvy = vznik pověření, aby ve 2. fázi vlastním jménem koupil věc od 3. osoby
o komisionář vede PJ (uzavírá smlouvy) vlastním jménem se 3. osobou, ale účinky ze smlouvy vznikají
samotnému komisionáři
o předložení zprávy o plnění komitentovi, vyúčtování + převedení nabytých práv
- nemusí být písemná
- nárok na odměnu – vždy
o (i) sjednaná; (ii) pokud není, tak odměna přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku
§ má se za to, že náhrada nákladů je součástí odměny
o pokud komisionář obstará záležitost za výhodnějších podmínek, než komitent určil, veškerý prospěch náleží
komitentovi + komisionář má nárok na speciální odměnu
o pokud komisionář prodá za cenu nižší, než určil komitent, náleží komitentovi náhrada ve výši rozdílu
§ pozor, neplatí, pokud se prokáže, že za určenou cenu to nešlo prodat / prodejem komisionář odvrátil
komitentovi hrozící škodu
- povinnosti komisionáře:
o dbát pokynů komitenta (odchýlit se může jen pokud to je v zájmu komitenta + nemůže si už vyžádat včasný
souhlas -> nejsou-li splněny tyto podmínky a komisionář se odchýlí, nemusí komitent jeho jednání uznat za své
a může pro sebe odmítnout jeho účinky)
o povinnost vykonávat osobně
o chránit komitentovy zájmy
o informovat ho o plnění příkazu
o provést vyúčtování
o postoupit nabytá práva a vydat vše, co získal
- povinnosti komitenta:
o vyplatit sjednanou odměnu
- zánik závazku – obecné možnosti ukončení závazků
o odvolání ze strany komitenta – možné jen do doby, než vznikne závazek komisionáře vůči 3. osobě
- rozdíl od zprostředkovatelské smlouvy – zde jde o obstarání jakékoliv záležitosti, nejen uzavření smlouvy;
obstaravatelská povaha
Příklady:
- bankovní institut obstarává vlastním jménem pro svého klienta na jeho účet vedený v evidenci investičních nástrojů koupi
nebo prodej CP; obstarání prodeje auta prostřednictvím autobazaru; komisní prodej v second handu

Zasílatelská smlouva (spediční smlouva)

- subtyp smlouvy komisionářské vytvořený v oblasti nákladní přepravy
- zasílatelskou smlouvou se

153
 o zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do místa
jiného, případně obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a
o příkazce se zavazuje mu za to zaplatit odměnu
- spočívá ve vyhledání vhodného přepravce, se kterým uzavře smlouvu o přepravě zásilky, a učiní případně i další úkony,
aby se zásilka řádně a včas dostala na místo určení (např. balení nebo vážení zásilky, proclívání zásilky, inkaso peněž od
příjemce zásilky (dobírka), obstarání povolení pro přepravu nadměrných zásilek apod.)
- zasílatel tedy nebývá tím, kdo provádí přepravu zásilky (ale může ji provést i sám); může dokonce využít služeb
mezizasílatele (využívá se zejm. při různých navazujících druzích dopravy - železniční, letecká / v mezinárodní přepravě)
- úkony s přepravou související = např. zabalení, naložení, uskladnění etc.
- Nemusí být písemná -> ale pokud není, má zasílatel právo požadovat doručení tzv. zasílatelského příkazu (určen předmět
předpravy + odkud kam)
- Subjekty: příkazce = osoba potřebující přepravit zásilku X zasílatel = spediční podnikatel = speditér
- Předmět – zásilka
- Povinnost příkazce:
o poskytnout správné údaje o obsahu zásilky (jinak odpovědnost za škodu)
o zaplacení odměny + náhrada vynaložených nákladů
o dávat zasílateli pokyny
- Povinnost zasílatele
o obstarat přepravu zásilky a určit způsob a trasu přepravy s potřebnou péčí
o vybrat provádějícího podnikatele zabývajícího se přepravou (může využít i služeb mezizasílatele)
o povinnost k náhradě škody vzniklé na převzaté zásilce (možnost liberace)

B.23) Spotřebitelské smlouvy

Spotřebitelská smlouva
- smlouva, kterou uzavírá podnikatel se spotřebitelem (= legislativní zkratka)
- nejde o zvláštní smluvní typ, ale o smlouvu uzavíranou mezi specifickými stranami = jakákoli smlouva, jejíž stranami jsou
podnikatel a spotřebitel
- definičním znakem je nerovné postavení
- Důvodem právní úpravy je snaha o realizaci zásady rovnosti a zásady autonomie vůle subjektů, kdy realizace těchto zásad
je ohrožena faktickou (materiální) nerovností v postavení podnikatelů a spotřebitelů. Podnikatelé jsou totiž reálně
silnější profesionálové. Proto byla přijata opatření, která jednostranně zvýhodňují spotřebitele jako slabší subjekty
závazkových vztahů.

Spotřebitel – § 419 OZ
- každý člověk (pouze FO), který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání
uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná
- průměrný spotřebitel - judikatura SDEU má zásadní vliv na vymezení tohoto pojmu, které inspirovalo evropského
zákonodárce při formování normativního modelu chování evropského spotřebitele – „spotřebitel, který má dostatek
informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociálním kulturní a jazykové faktory“
o x v české právní úpravě se výslovně neobjevuje

Podnikatel - § 420 OZ
- odst. 1: kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se
záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je se zřetelem k této činnosti považován za podnikatele
- odst. 2: pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s
vlastní obchodní, výrobní či obdobnou činností či při samostatném výkonu povolání jedná jménem nebo na účet
podnikatele

Právní úprava
- veřejnoprávní ochrana: zákon o ochraně spotřebitele, zákon o cenách, trestní zákoník (TČ poškozování spotřebitele),…
- soukromoprávní úprava – úprava OZ vychází ze sekundárního práva EU (zejména směrnic)
o směrnice o právech spotřebitelů (tzv. sdružená směrnice) - zavádí princip plné harmonizace – zaručuje
jednotnou úroveň ochrany spotřebitelů, nahrazuje princip minimální harmonizace, který nařizoval pouze
minimální standard a dovoloval členským státům stanovit přísnější standard ochrany, než jaký požaduje EU
o OZ:
§ obecná úprava – společná všem spotřebitelským smlouvám
§ zvláštní úprava – distanční smlouvy, smlouvy uzavírané mimo obvyklé podnikatelské prostory,
dočasné užívání ubytovacího zařízení
§ velká část spotřebitelských smluv má povahu adhezních smluv (ale nelze ztotožňovat!)
• rozlišovacím kritériem u adhezních smluv je způsob sjednávání obsahu X u spotřebitelských
smluv jde o postavení stran

154
Obecná ochrana spotřebitele
- 1) informační povinnost podnikatele (§ 1811)
o veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí učinit:
§ jasně a srozumitelně a
§ v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva
o předsmluvní informační povinnost = před uzavřením smlouvy je povinen poskytnou konkrétní
informace, jako je jeho totožnost + kontakt, označení zboží/služby, popis vlastností, cena, poplatky,
způsob platby a práva z vadného plnění
o nicméně jsou tu výjimky při: vyřizování záležitostí každodenního života, má-li dojít k bezprostřednímu
plnění a u smlouvy o dodání digitálního obsahu na hmotném nosiči
- 2) zvláštní výkladové pravidlo (§ 1812/1)
o pokud je možno obsah smlouvy vyložit různě, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (X obecné
pravidlo § 557: připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první)
- 3) jednostranná kogentnost (§ 1812/2)
o K ujednáním odchylujícím se od ust. zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v
případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
o Neplatnost je to relativní + částečná (odchylka je neexistentní, zbytek smlouvy platí)
- 4) ochrana před nekalými klauzulemi (§ 1813 an.)
o ujednání spotřebitelských smluv, která odporují požadavku přiměřenosti, a zakládají nerovnováhu mezi
právy a povinnostmi zúčastněných stran v neprospěch spotřebitele
o OZ obsahuje demonstrativní výčet: např.
§ Vyloučení / omezení odpovědnosti podnikatele za újmu spotřebitele na zdraví
§ Vyloučení / omezení práva spotřebitele dovolat se nároků z vad plnění
§ Zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu a spotřebiteli ne
§ Dovolují podnikateli, aby jednostranně změnit podmínky smlouvy
§ Zbavují spotřebitele práva podat žalobu
o K ujednání se nepřihlíží, pokud se ho spotřebitel nedovolá („relativní platnost“)
- 5) právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu – pokud má spotřebitel právo odstoupit, nevyžaduje se po něm
uvedení důvodu a odstoupení nesmí být spojeno s žádným postihem
o lhůta pro odstoupení se považuje za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od
smlouvy odstupuje
Zvláštní ochrana spotřebitele
Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory
- distanční smlouvy – vznikají bez současné fyzické přítomnosti stran za použití prostředků, které umožňují komunikaci
na dálku
- smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory – sjednané
o mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání
o v prostoru obvyklém, pokud k uzavření došlo bezprostředně po oslovení spotřebitele mimo tyto prostory
o během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží / služeb
- Jedná se o snahu chránit spotřebitele před agresivními marketingovými praktikami obchodních zástupců, např. při
reklamních zájezdech/přednáškách, využitím momentu překvapení nebo rozpaků či emocí spotřebitele, např. při večeři
v restauraci
- Jedná se o objektivní nevýhodu, která pro spotřebitele vyplývá z nemožnosti porovnat obdobné nabídky vzájemně si
konkurujících dodavatelů
- prostor obvyklý pro podnikání ≠ provozovna – jde o jakékoli místo, kde podnikatel pravidelně vyvíjí svou podnikatelskou
činnost
- ochrana spotřebitelů spočívá v:
o informační povinnosti podnikatele nad rámec obecné
§ např. poučení o daních, poplatcích a dalších nákladech – pokud podnikatel nesdělí, nemusí
spotřebitel tyto daně, poplatky či náklady platit
§ poučení o právu na odstoupení – nedodržení je sankcionováno prodloužením lhůty k odstoupení ze
standardních 14 dní na 1 rok + 14 dní (pokud během této lhůty 1 rok + 14 dní poučí, začne od poučení
běžet jen ta původní 14 denní lhůta)
§ zvýšená informační pov. platí při uzavírání smlouvy elektronickými prostředky (internet, email aj.)
o právu spotřebitele od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od převzetí plnění
o OZ obsahuje taxativní výčet smluv, od kterých nelze odstoupit ( 1837):
§ např. dodávka novin / periodik, zboží upravené na míru, zboží podléhající rychlé zkáze, oprava nebo
údržba provedená v místě určením spotřebitelem, zboží vyňaté z obalu, které z hygienických důvodů
nelze vrátit, ubytování s určeným termínem…
- Neobjednané plnění = tzv. setrvačný prodej
o případy, kdy je dodáváno spotřebitelům zboží nebo služby bez toho, aby si je spotřebitelé předem objednali
o Spotřebitelé nejsou povinni takové plnění dodavatelům vrátit, ani jej nemusí o svém rozhodnutí vyrozumět

155
 o Pokud se spotřebitelé rozhodnou ponechat si nevyžádané plnění, hledí se na ně jako na poctivé držitele (nejde
o BO)
o Podnikatel si to ale může vyzvednout
- § 1840 – taxativní výčet smluv, které jsou vyňaty z režimu distančních smluv
o O poskytování sociálních služeb, sociálního bydlení, zdravotní péče, sázka, hra, los, nájem bytu, finanční služby,
dodávka potravin do spotřebitelovy domácnosti, přeprava osoby, …

Distanční smlouvy o finančních službách

- Finanční služby = bankovní, platební, úvěrové, pojistné služby, penzijní připojištění, investiční služby nebo obchody na
trhu s investičními nástroji
- Je nezbytné zajistit přístup k řadě specifických informací – zpřísnění informační povinnosti poskytovatelů finančních
služeb
- spotřebitel má kdykoli za trvání závazku právo
o dostat smluvní podmínky v tištěné podobě či změnit způsob komunikace
o odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez uvedení důvodů
§ u smlouvy o životním pojištění/o penzijním připojištění – 30 dní
§ pokud je spotřebiteli poskytnut klamavý údaj, má právo odstoupit v subjektivní lhůtě 3 měsíců
§ výjimky, kdy nelze odstoupit =>
• pokud cena finančních služeb závisí na pohybech cen na finančních trzích, které podnikatel
nemůže ovlivnit (např. služby k devizovým hodnotám a investičním nástrojům)
• smlouva o cestovním pojištění / o pojištění zavazadel / o podobném krátkodobém pojištění
s pojistnou dobou kratší než jeden měsíc
§ Podnikatel i spotřebitel mají povinnost vrátit si peněžní prostředky do 30 dnů od odstoupení

Smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních službách (timeshare)

- smlouva o užívání (části) budovy na více než 1 časový úsek -> opravňuje nabyvatele k pravidelnému užívání určité
rekreační nemovitosti po určitou dobu (účastenství na výměnném systému spojené s danými právy)
- Je povinen platit udržovací poplatky (na správu nemovitosti) a složit na počátku kontraktu cenu za timeshare
- Bývá to velmi nákladné, často nevýhodné
- Úprava v OZ je projevem implementace směrnice o timeshare z r. 2009
- Musí být uzavřena písemně
- Neplatnost může namítnout jen spotřebitel
- ve smlouvě musí být obsaženo:
o identifikační / kontaktní údaje stran
o den a místo uzavření smlouvy
o formulář pro odstoupení (příloha)
- právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez uvedení důvodů
o výjimky: nebyl vydán formulář pro odstoupení – do 1 roku a 14 dnů, pokud byl formulář vydán dodatečně, pak
do 14 dnů od vydání
o při absence povinných údajů – do 3 měsíců a 3 dnů
o odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, nemusí podnikateli nic vracet na své náklady; byla-li mu již poskytnuta
služba, není z toho podnikateli ničeho povinen

B.24) Prevence škod v občanském právu; okolnosti vylučující protiprávnost

Pojem
- Úprava: § 2900 an.
- prevence = jednak obecný princip OP (promítá se i do jiných sfér než do deliktní úpravy), jednak zásada v rámci deliktního
práva, kde má zásadní význam
o promítá se i do jiných sfér než do deliktní úpravy
o vychází ze zásady neminem laedere, resp. v deliktní úpravě je zásada prevence škod jejím rozvinutím
o vždy je lepší škodám předcházet, než je následně složitě nahrazovat (nikdy se nepodaří dostat poškozeného
do zcela shodné pozice jako byl před škodnou událostí)
- rozlišujeme prevenci
Generální prevence (§ 2900) Speciální prevence
Každý má povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné Případy, kdy je někdo v určité zákonem kvalifikované pozici
újmě
- vztahuje se na všechny subjekty o.p. (ať už jsou 1. Zakročovací povinnost (§ 2901)
v jakékoliv situaci) - kdo vytvoří nebezpečnou situaci (př. rozdělá oheň)
- předpoklady nebo
o konající + při svém konání - má nad ní kontrolu (provozuje kolotoč)
o vyžadují-li to: nebo

156
 okolnosti případu nebo - odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami (pěstoun)
zvyklosti soukromého života
(= limitace této normy, jde o její zúžení) 2. Notifikační povinnost (§ 2902)
o pouze zákonem chráněné statky (tax.): - škůdce, který způsobil / ví, že způsobí újmu – musí to
život + zdraví potenciálním poškozeným včas oznámit; v míře, ve
svoboda které mohl informovaný poškozený odvrátit škodu, pak
vlastnictví škůdce neodpovídá

3. Soudní prevence (§ 2903/2)

- při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud
uložil vhodné + přiměřené opatření k odvrácení újmy

- Samaritánská klauzule (§ 2901 věta druhá)

o Zakročovací povinnost má i každý (bez ohledu na to, zda situaci vyvolal nebo ne), kdo může podle svých
možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažnost zjevně převyšuje
to, co je třeba k zákroku vynaložit
- Zakročování na újmu svou vlastní (§ 2903/1) = právo, ne povinnost
o Pokud ohrožený nezakročí k odvrácení újmy (způsobem přiměřeným okolnostem), nese ze svého, čemu mohl
zabránit (tzn. za to škůdce nebude odpovídat)
- Zaviněná náhoda (§ 2904)
o Újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět (nějaký podnět je podmínkou! –
pokud není podnět, není pov. k náhradě), zejm. tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé
újmě zabránit
o X náhodná újma – nejde o to, že vylučuje protiprávnost, ale o to, že vzniká, aniž by bylo možné stanovit někomu
pov. k náhradě -> nenahrazuje se; platí zásada, že újmu pociťuje vlastník. Ale výjimky – nahrazuje se, pokud to
zákon dovoluje; jde o případy, kdy OZ ukládá nahradit újmu bez ohledu na zavinění = vis maior; kvalifikovaná
náhoda (př. nehoda v rizikovém provozu, přírodní katastrofa).

Okolnosti vylučující protiprávnost

- OZ zná krajní nouzi a nutnou obranu (+ svépomoc); jde o situace, kdy vznikne újma, ale není vhodné po osobě, která ji
způsobila, požadovat náhradu
- Nutná obrana (§ 2905) – kdo jedná k odvrácení bezprostředně hrozícího / trvajícího protiprávního útoku, jedná v NO -
> není povinen k náhradě újmy, pokud útočníkovi způsobí újmu
o Neplatí, pokud: je zjevné, že napadenému hrozí újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená
- Krajní nouze (§ 2906) – kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí nespočívající v útoku FO, není
povinen náhrady újmy tím způsobené
o Naplatí, pokud: nebezpečí bylo možné odvrátit jinak (požadavek subsidiarity); způsobí následek zjevně stejně
závažný nebo závažnější než újma, která hrozila (požadavek proporcionality)
- Kdo odvracel hrozící újmu (ať už při KN nebo NO), má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu
vlastní újmy19, a to popř. i proti tomu, v jehož zájmu jednal (v přiměřeném rozsahu)
- Další v OZ neuvedené:
o Plnění zákonné povinnosti (vč. použití zbraně)
o Výkon subjektivních práv (pokud se pohybuje v zákonných mezích a sleduje oprávněný cíl)
o Zvláštní soukromoprávní oprávnění (výchovná opatření rodičů, zadržovací právo, použití cizí věci)
o Svolení poškozeného
o Svépomoc (KN a NO jsou vůči svépomoci speciální)
o Dovolené riziko
- Omluvitelné vzrušení mysli
o Subjektivní prvek, ke kterému se přihlíží – osoba jedná často ve stresu
o Jak situaci vnímala osoba odvracející nebezpečí (obtížné objektivní posouzení)

B.25) Povinnost nahradit škodu (předpoklady, smluvní i mimosmluvní odpovědnost)

OZ nezná pojem „odpovědnost za škodu“, protože spočívá na principu odpovědnosti za řádné plnění povinností. Odpovědnost
tedy není pojata jako sekundární (sankční) povinnost (retrospektivně), ale jako primární povinnost (perspektivně)20 - vzniká
již spolu se vznikem původní primární povinnosti, kterou latentně provází až do jejího porušení, které je spojené s maj./nemaj.
újmou – v té chvíli se zaktivuje a vyvolá právní následky (jde tedy o odpovědnost za splnění původní povinnosti; splynutí
odpovědnosti s původní povinností).

19 chyba v OZ -> i náklady jsou majetkovou újmou!

20 výjimka - § 2861 mluví o „pojištění odpovědnosti“

157
To je důvod, proč v OZ není „odpovědnost za škodu“, ale „povinnost nahradit škodu“ / ne „odpovědnost za vady“, ale „právo z vadného plnění“ / ne
„odpovědnost za prodlení dlužníka či věřitele“, ale „právo z prodlení dlužníka či věřitele“

V teoretické rovině rozlišujeme tyto náhradové povinnosti:

- 1) Obecná povinnost k NŠ - obecné skutkové podstaty (porušení zákona, smlouvy, DM)
- 2) Zvláštní povinnost k NŠ – zvláštní skutkové podstaty - samostatná zkušební otázka B.26
- Jejich vztah = specialita (nejprve zvláštní SP, pokud nenajdeme, pak obecná)

Předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu

- Protiprávní jednání (X okolnosti vylučující protiprávnost)

o Porušení zákonné povinnosti => subjektivní odpovědnost
§ Zavinění se presumuje (nedbalost); není požadavek úmyslu
§ Exkulpační systém – možné vyvinění – exkulpace
o Porušení dobrých mravů => subjektivní odpovědnost
§ Ale založena na probačním systému = nutnost prokázat zavinění; zavinění není presumováno
o Porušení smluvní povinnosti => objektivní odpovědnost
§ Není třeba zavinění
§ Objektivní odpovědnost prostá (ne absolutní) = možná liberace – nepředvídatelná a mimořádná
překážka
- Škoda
o Újma je nejobecnější pojem = každá ztráta, kterou osoba ve své sféře (ve sféře své osoby) utrpí. Právně
relevantní je jen újma na právem chráněném statku – majetkovém nebo nemajetkovém
o Škoda = újma v majetkové sféře poškozeného, je vyjádřitelná penězi, a tudíž také penězi nahraditelná (přednost
má ale restitutio in integrum = uvedení do původního stavu)
§ Hradí se skutečná škoda (zmenšení majetku) + ušlý zisk (to, o co se majetek poškozeného nezvětšil v
důsledku škody, i když se to dalo s ohledem na obvyklý běh věcí důvodně očekávat)
§ Pokud je v zákonu „povinnost nahradit újmu“, rozumí se tím vždy náhrada újmy na majetku = škoda
(§ 2894)
o Nemajetková újma (imateriální, morální) = újma v nemajetkové sféře; terminologie – neříkat náhrada, ale
odčinění
§ povinnost odčinit pouze pokud je:
• a) výslovně ujednána nebo
• b) výslovně stanovena zákonem
...a) protiprávní zásah do přirozených práv člověka § 2956
...b) poškození věci ze svévole nebo škodolibosti § 2969 odst. 2
...c) osoby, které újmu pociťují jako osobní neštěstí § 2971
...d) zájezd § 2543
...e) porušení základních členských práv člena spolku závažným způsobem § 261.
§ Odčiňuje se poskytnutím přiměřeného zadostiučinění (= satisfakce) – primárně morální satisfakce
(omluva / uveřejnění rozhodnutí soudu…); pokud sama o sobě není dostatečně účinná, pak
materiální satisfakce (peněžitá)
§ Povinnost odčinit NÚ poskytnutím přiměřeného zadostiučinění se posoudí analogicky podle ust. o
povinnosti nahradit škodu
- Kauzální nexus (příčinná souvislost)
o Škoda musí vzniknout jako přímý následek protiprávního jednání
o Bez takového a takového protiprávního jednání by ta a ta újma nebyla vznikla
o Příčina (protiprávní jednání) musí být právně relevantní (teorie adekvátní příčinné souvislosti)
- + Zavinění – u subjektivní odpovědnosti
o Psychický vztah osoby k jejímu vlastnímu protiprávnímu jednání + k újmě jako následku tohoto jednání
o Škůdce je povinen NŠ jen, pokud ji zavinil (=> subjektivní odp.) X bez ohledu na zavinění je povinen NŠ jen
v případech stanovených zákonem (=> objektivní odp., § 2895)
o Zavinění je založeno na spojení 2 složek: složka vědění (představy) a složka vůle (chtění + srozumění) ->
v závislosti na tom, jak jsou tyto složky zastoupeny, pak rozlišujeme
§ Úmysl přímý – věděl, že může škodu způsobil + způsobil ji chtěl
§ Úmysl nepřímý – věděl, že může škodu způsobil + pro ten případ s tím byl srozuměn
§ Nedbalost vědomá – nechtěl škodu způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že nezpůsobí
§ Nedbalost nevědomá – nevěděl, že škodu způsobit, i když to vědět měl a mohl
§ Hrubá nedbalost – vyšší stupeň intenzity nedbalosti – svědčí o mimořádné lehkomyslnosti / zřejmé
bezohlednosti škůdce

Smluvní odpovědnost = objektivní odpovědnost

- OZ upravuje liberační důvody (okolnosti, které škůdce zprostí povinnosti k NŠ)

158
 o Ve splnění povinnosti zabránila mimořádná nepředvídatelná překážka (vzniklá nezávisle na vůli škůdce)
o NE, pokud překážka vznikla ze škůdcových osobních poměrů, pokud byl škůdce v prodlení nebo pokud byl
škůdce povinen tuto překážku překonat

Mimosmluvní (deliktní) odpovědnost = subjektivní odpovědnost; odpovědnost za zavinění

- Obecné skutkové podstaty:

o Úmyslné porušení dobrých mravů
§ Vyloučeno, pokud škůdce vykonával své právo + nesledoval jako hl. účel poškození jiného
§ OZ – nekalosoutěžní jednání
o Porušení zákona
§ Presumuje se nevědomá nedbalost
• Pokud škůdce nejedná tak, jak se dá očekávat od osoby průměrného rozumu, má se za to,
že jedná nedbale
• Pokud dá škůdce najevo zvláštní dovednost, znalost nebo pečlivost a pak tyto zvláštní
kvality neuplatní, má se za to, že jedná nedbale
§ Povinnost k NŠ vzniká:
• Škůdci, který zaviněně poruší zákonnou povinnost a zasáhne tím do
...a) absolutního práva poškozeného (př. věcná p, přirozená p.)
...b) jiného práva poškozeného, pokud šlo o povinnost na ochranu takového práva
(př. norma závazkového práva chrání poškozeného)

Účastní-li se více osob…

- Použití jiné osoby (zmocněnce, zaměstnance, pomocníka) – culpa in eligendo

o Kdo osobu použije, nahradí škodu stejně, jako by ji způsobil sám; odpovídá za vhodný výběr osoby
- Škoda způsobená několika osobami – princip solidarity škůdců (odpovídají společně a nerozdílně)
o Vzájemně se následně vypořádají podle účasti na způsobené škodě
o Výjimka – z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu dle míry své
účasti na škodlivém následku
- Spoluzavinění poškozeného – povinnost škůdce k NŠ se poměrně sníží

B.26) Zvláštní případy povinnosti k NŠ (rozbor jednotlivých SP)

- Případy, jejichž řešení není necháno obecných skutkovým podstatám -> aby došlo ke spravedlivému řešení
- 13 zvláštních SP; nejsou všechny automaticky absolutně objektivní – někdy lze exkulpace
o Lze dělit na 3 skupiny
§ 1) Dosavadní SP – byly i v OZ 1964
§ 2) Nové SP – nově až v OT 2012
§ 3) Integrovaná SP – dříve vyčleněna do samostatného zákona, nyní transpozice směrnice v OZ
- Liberace – liberační důvod = subjekt prokáže, že i kdyby vyvinul veškeré úsilí, které od něj lze vyžadovat, škodlivý následek
by stejně nastal (zejm. vis maior – vyšší moc); u objektivní odpovědnosti
- Exkulpace (vyvinění) = zbavení se odpovědnosti za zavinění

DOSAVADNÍ SP (byly i v OZ 1964)

ŠKODA Z PROVOZNÍ ČINNOSTI
- závod (nebo)
- jiné zařízení sloužící
k výdělečné činnosti (i např.
nemocnice, školy)
Kdo to provozuje, nahradí škodu vzniklou Subjektivní odpovědnost – princip
z provozu, a to ať už byla způsobena: presumovaného zavinění s možností
exkulpace:
- vlastní provozní činností
- věcí při ní použitou - pov. k NŠ se zprostí, pokud prokáže, že
- vlivem činnosti na okolí vynaložil veškerou péči, kt. lze
požadovat, aby ke škodě nedošlo

ŠKODA ZP. PROVOZEM ZVLÁŠŤ
NEBEZPEČNÝM
= nelze předem vyloučit možnost
vzniku závažné škody ani při
vynaložení řádné péče
- Má se za to, že provoz je zvlášť
nebezpečný, pokud se
provozuje továrním zp. /
Kdo takové řízení provozuje, nahradí škodu
způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí.
Je-li zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí
vzniku škody, ačkoliv tu vedle něj byly jiné možné
příčiny, soud rozhodne o NŠ v rozsahu, kt. odpovídá
pravděpodobnosti způsobení škody provozem.
Objektivní odp. s možností liberace
Liberační důvody:
- pov. k NŠ se zprostí, pokud prokáže, že
škodu způsobila:
vnější vyšší moc
vlastní jednání poškozeného
neodvratitelné jednání 3. osoby

159
 používá se při něm výbušná či
podobně nebezpečná látka
- elektrárny, plynárny,
výbušniny, jaderné elektrárny
ŠKODA Z PROVOZU DOPRAVNÍCH
PROSTŘEDKŮ
ŠKODA NA NEMOVITÉ VĚCI
ŠKODA ZP. TÍM, KDO NEMŮŽE
POSOUDIT NÁSLEDKY SVÉHO
JEDNÁNÍ
- Nesvéprávný nezletilý
- Osoba stižená duševní
poruchou
za předpokladu, že byli způsobilí
ovládat své jednání + posoudit jeho
následky
ŠKODA NA PŘEVZATÉ VĚCI
Příklady:
hodinář přijme hodinky do opravny;
advokát převezme od klienta listiny
ŠKODA NA ODLOŽENÉ VĚCI
Příklady:
odložím si kabát v šatně;
Škodu je povinen nahradit: Škoda způsobená okolnostmi, kt. mají původ
v provozu:
- provozovatel dopravy (podnikatel)
- provozovatel vozidla, plavidla, letadla Absolutní objektivní odpovědnost
(ledaže d. p. poháněn lidskou silou)
- provozovatel opravny (považuje se za něj X
osoba, která d. p. přijala k opravě)
- kdo použije d. p. bez vědomí / proti vůli Škoda nebyla způsobená okolnostmi, kt. mají
provozovatele (solidarita při nedbalosti původ v provozu (př. cestujícímu upadne sklenice,
provozovatele – př. svačí na lavičce a nechá klíč druhý na ni šlápne a prořízne si botu):
ležet volně vedle sebe)
Objektivní odp. s možností liberace
Nelze-li provozovatele určit, platí (nevyvr.
domněnka), že je jím vlastník d. p. - pov. k NŠ se zprostí, pokud prokáže, že
škodě nemohl zabránit ani při vynaložení
Nehoda při provozu (př. při vykolejení vlaku někdo veškerého úsilí, kt. lze požadovat
někomu ukradne tašku) – provozovatel pov. k NŠ
jen pokud se poškozený nemohl o své věci
starat (bezvědomí).
Střetnutí provozů (srážka aut) – provozovatelé
se vypořádají podle míry účasti na škodlivém
následku.
Škodu nahradí ten, kdo provádí nebo zajišťuje Komentář: z textu zákona to není jednoznačně, ale
práce, jimiž se jinému: zřejmě jde o
- způsobí škoda na nemov. věci Absolutní objektivní odp.
- znemožní / podstatně ztíží držba nemov.
věci
Právo na NŠ náleží poškozenému i tehdy, Absolutní objektivní odp.
pokud se škůdcům nebránil ze šetrnosti k nim.
Pokud nebyli způsobilí viz výše, NŠ jen pokud
je to spravedlivé vzhledem k majetkovým
poměrům škůdce a poškozeného.
Solidárně se škůdcem povinen k NŠ i ten, kdo
zanedbal dohled nad škůdcem. Pokud škůdce
povinen k NŠ není, nahradí škodu sám ten,
kdo zanedbal dohled.
Kdo se uveden vl. vinou do stavu, že není
schopen ovládat + posoudit - NŠ; solidárně
s ním ti, kdo ho přivedli do takového stavu.
Každý, kdo od jiného převzal věc Objektivní odpovědnost s možností liberace:
(předpokladem je tedy faktické převzetí
věci), která má být předmětem jeho závazku, pov. k NŠ se zprostí, kdo prokáže, že by ke
nahradí její: škodě došlo i jinak.
- Poškození
- Ztrátu
- Zničení
Škodu nahradí provozovatel. Absolutní objektivní odpovědnost
Lhůta: Nutno uplatnit u provozovatele BZO,
max. do 15 dní ode dne, kdy se musel
dozvědět (jinak soud nepřizná). Nejde ale o
prekluzivní lhůtu.
160
 auto v hlídané garáži – tam se ale vztahuje Odkládání věcí je spojeno s provozováním urč.
jen na auto + jeho příslušenství jako radio, činnosti (ordinace lékaře, restaurace)
rezerva X už ne na batoh na zadní sedačce;

úschovna lodí, kol, hlídaný kemp

věci v hromadném dopravním prostředku –
dle ust. o NŠ zp. provozem dop. prostředku
Podmínka: věc byla odložena na k tomu
určeném místě (věšák, šatna), pokud takové
není, pak na místě obvyklém (opěradlo židle).
Není cenový limit.

Jde o speciální úpravu vůči úpravě škody na

převzaté věci.

ŠKODA NA VNESENÉ VĚCI Škodu hradí provozovatel ubytovacích služeb. Objektivní odpovědnost s možností liberace:

Jde o věci vnesené ubytovaným
nebo pro něj vnesené.
Příklad: nechám si hodinky na pokoji hotelu
Nevztahuje se na: vozidla, věci ve vozidle,
živá zvířata (ledaže ubytovatel převzal do
úschovy)
Lhůta: stejné jako u odložené věci (X neplatí, pov. k NŠ se zprostí, kdo prokáže, že:
pokud byla věc ubytovatelem převzala do úschovy).
- by ke škodě došlo i jinak
Limitace náhrady: 100x cena ubytování/den (X - škodu způsobil sám ubytovaný
žádný limit, pokud byla věc ubytovatelem převzata do - škodu způsobila osoba, která doprovází
úschovy)
ubytovaného
Úschova při ubytování – v OZ speciální úprava: pokud
ubytovaný požádá, ubytovatel vyhoví – vztahuje se na
peníze, klenoty (ledaže by byla hodnota věci / rozsah
úschovy pro ubytovatele neúměrně vysoké -> rozdíl
Hilton x chatka v kempu)

INTEGROVANÁ SP – dřívější úprava ji vyčleňovala do samostatného zákona (nyní transpozice směrnice z r. 1985)

ŠKODA ZP. VADOU VÝROBKU Škodu nahradí: Objektivní odpovědnost s možností liberace:

Výrobek = movitá věc určená
k uvedení na trh jako výrobek za
účelem:
- prodeje
- nájmu
- jiného použití
Vadný výrobek = není tak bezpečný,
jak od něj lze rozumně očekávat
(hračka pro dítě obsahující škodlivou látku)
a) výrobce (vyrobil, vytěžil, vypěstoval,…)
b) solidárně s a) ten, kdo označil svým
jménem / ochrannou známkou / jinak
c) solidárně s a) + b) i dovozce (podnikatel)
=> nelze-li tyto určit, pak i dodavatel (pokud
poškozenému do 1 měsíce nesdělí, kdo je výrobcem a
kdo mu výrobek dodal)
Limit náhrady – hradí se jen škoda > 500 eur
X pokud jde o újmu na zdraví, nahrazuje se
každá!
Kog. ust.:
Poškozený se nemůže vzdát práva na NŠ.
X Těmito pravidly není chráněn podnikatel!
(resp. to, co patří podnikateli)
pov. k NŠ se škůdce zprostí, prokáže-li, že:
- škodu zavinil poškozený
- výrobek na trh neuvedl
- výrobek nevyrobil pro prodej, ani nešířil
v rámci svého podnikání
- lze důvodně předpokládat, že vada
neexistovala v době uvedení na trh / že
nastala později
- vada je důsledkem splnění požadavku
závazných pr. předpisů
- stav věd. a tech. znalostí v době uvedení
na trh neumožnil zjistit vadu
Kdo vyrobil součást výrobku, zprostí se pov.
k NŠ, prokáže-li, že:
- vadu způsobila konstrukce výrobku
- vadu způsobil návod k výrobku

NOVÉ SP (dosud nebyly upraveny; nově až OZ 2012)

ŠKODA ZPŮSOBENÁ OSOBOU Kdo se s vědomím její nebezpečnosti ujme Absolutní objektivní odp.
NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ takové osoby / svěří ji urč. činnost
(př.v domácnosti, provozovně) – nahradí
tělesné, duševní, charakterové (př. škodu způsobenou někomu jinému
alkoholik, epileptik, kleptoman) nebezpečnou povahou této osoby – a to
solidárně s ní.

ŠKODA ZP. ZVÍŘETEM Škodu nahradí vlastník, ať již bylo zvíře pod Absolutní objektivní odp.
jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, kt.
X

161
 zvíře svěřil (ta pak bude pov. k NŠ solidárně
s vlastníkem).
X 3. osoba, kt. zvíře svémocně odňala hradí
škodu sama (pokud vlastník prokáže, že odnětí
nemohl zabránit – jinak solidarita). Kdo svémocně
odňal, nikdy se nemůže zprostit.
Objektivní odp. s možností liberace u:
- domácích zvířat (slouží k výkonu
povolání / k obživě)
- zvířat-pomocníků handicapovaných
liberace: pokud prokáže, že při dozoru
nezanedbal potřebnou pečlivost / že by škoda
vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti

ŠKODA ZP. INFORMACÍ NEBO Škodu nahradí, kdo se hlásí k: Absolutní objektivní odp.
RADOU
- příslušníkům urč. stavu (i léčitel)
- neúplná / nesprávná - povolání (daňový poradce)
informace - odbornému výkonu (kadeřnice)
- škodlivá rada
Pokud se k odbornosti nehlásí, nahradí jen
daná za odměnu škodu, kt. způsobil vědomě.

ŠKODA ZP. VĚCÍ Škodu nahradí, kdo: 1) Absolutní objektivní odp.

- 1) věc je vadná
- 2) věc není vadná, ale její
povaha je nějak spojena
v nebezpečím škody (křehká,
těžká, petarda…)
- 3) pád / vyhození věci
z místnosti nebo podobného
místa
- 4) zřícení budovy nebo
odloučení její části (v důsledku
vady budovy nebo nedostatečné
údržby)
1) je povinen někomu něco plnit a použije 2) Objektivní odp. s možností liberace: pov.
vadnou věc (očkování infikovanou jehlou) k NŠ se zprostí, kdo prokáže, že nezanedbal
dohled nad věcí
2) měl mít dohled nad věcí, pokud věc způsobí
škodu sama (nelze-li určit, pak vlastník věci) 3) Absolutní objektivní odp.
3) měl mít dohled nad věcí solidárně 4) Absolutní objektivní odp.
s osobou, která takové místo užívá (a nelze-li
tuto určit, pak s vlastníkem nem. věci)
4) vlastník budovy (solidárně s ním předchozí
vlastník, pokud příčina už za trvání jeho vlastnictví + do
1 roku od zániku jeho VP)

B.27) Způsob a rozsah NŠ, moderace, odbytné

- Jde o konkretizaci povinnosti k NŠ
- Rozsah = kolik a co?
- Způsob = jak?
Rozsah NŠ
- platí princip plné náhrady
o skutečná škoda (damnum emergens) – majetková újma vyjádřitelná v penězích, která odráží skutečné ztráty statku
(o co se majetek zmenšil)
o ušlý zisk (lucrum cessans) = hypotetická újma; to, oč se s ohledem na pravidelný chod věcí majetková sféra
poškozeného nerozšířila, ač by se jinak rozšířila (o co se majetek nezvětšil)
§ pokud takovou hodnotu poškozený mohl očekávat a je schopná ji doložit
o záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl
náhradu
o výjimky – např. § 2903 – nezakročí-li ten, komu hrozí újma, k jejímu odvrácení, nese ze svého, čemu mohl zabránit
(tzn. ne plná náhrada, ale jen částečná)
- zvláštnosti pak zákon uvádí jinde:
o náhrada při poškození VĚCI (§ 2969)
§ vychází se z obvyklé ceny v době poškození (ne doba rozhodování) - zahrnuje náklady poškozeného k obnovení
či nahrazení funkce věci (zákon říká „zohlední se“)
§ ale speciální institut - cena zvláštní obliby (preatium affectionis) – hradí se jen tehdy, byla-li věc poškozena ze
svévole nebo škodolibosti (zavrženíhodná pohnutka, která ospravedlňuje cenu zvl. obliby)
o náhrada při poranění zvířete (§ 2970)
§ škůdce nahradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete
§ náklady nejsou neúčelně, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel
v postavení poškozeného
- zvláštní oprávnění soudu

162
 o A) moderace (§ 2953) = snížení náhrady soudem
§ Soud NŠ přiměřeně sníží z důvodů zvláštního zřetele hodných - zejména:
• To, jak ke škodě došlo
• Osobní a majetkové poměry poškozeného a škůdce
§ Nelze snížit, pokud:
• Byla škoda způsobená úmyslně
• Škodu způsobil ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník urč. stavu / povolání, porušením
odborné péče
§ Strany mohou dohodou omezit výši NŠ (X nelze u újmy na přirozených právech, u úmyslu, újmy slabší strany…)
o B) určení ceny odhadem (§ 2955)
§ Pokud nelze výši NŠ přesně určit podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu
o C) pokud škůdce způsobil škodu úmyslným TČ, z něhož měl majetkový prospěch, soud může (fakultativně) na návrh
poškozeného rozhodnout o uspokojení z věcí, které škůdce z majetkového prospěchu nabyl
§ A to i pokud nepodléhají jinak výkonu rozhodnutí
Způsob NŠ
- 1) Naturální restituce (restitutio in integrum) = uvedení do předešlého stavu
o Primární způsob
- 2) Relutární princip = náhrada v penězích
o Pokud 1) není dobře možná NEBO pokud o to žádá poškozený
Odbytné (§ 2968)
- Případy, kdy by se přiznávala peněžitým důchodem náhrada
- Typické při újmě na zdraví / životě => řada dílčích nároků, které se kompenzují peněžitým důchodem
- Lze, pokud (kumulativně):
o Je pro to důležitý důvod
o Požádá o to poškozený
- Jde o jednorázovou částku = kompenzuje jednou pro vždy
Vzdání se práva na NŠ
- Nárok již existující = prostý závazek, který může zaniknout (např. splněním dluhu, prominutím dluhu)
- Potenciální nárok (před vznikem škody)
o K prohlášení případného škůdce se nepřihlíží
§ Může být posouzeno jako varování před nebezpečím
§ Vliv na posouzení případného spoluzavinění poškozeného
o Vzdání se / omezení nároku na případnou NŠ poškozeným -> nelze, nepřihlíží se k tomu
§ „Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku
na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání,
které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva
na náhradu nelze ani platně vzdát.“

B.28) Nemajetková újma (pojem, druhy, odčinění)

Pojem
- Nemajetková újma chápeme jakékoli dotčení osoby člověka, včetně dotčení jeho osobnosti (lze také říct: újma na
osobních a osobnostních právech člověka).
- Žádná generální klauzule – disperzně rozptýlená v právním řádu
- Nemajetková újma nemusí být nahrazena vždy (na rozdíl od majetkové újmy).
o Aby vznikla povinnost nahradit nemajetkovou újmu, musí být VÝSLOVNĚ ujednána (smluvně), a to mezi
poškozeným a škůdcem (škůdce musí být sám ochoten).
o Není-li ujednána, vzniká povinnost nahradit nemajetkovou újmu jen tehdy, stanoví-li to VÝSLOVNĚ zákon.
Pokud to stanoví zákon, posoudí se povinnost nahradit NÚ poskytnutím zadostiučinění (viz dále) podle
ustanovení o povinnosti nahradit škodu. = § 2894/2
- předpoklady vzniku – stejné jako u majetkové újmy
- §82/1: Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno
nebo aby byl odstraněn jeho následek.

Odčinění nemajetkové újmy

- přiměřeným zadostiučiněním (přiměřené = má být schopné dostatečně účinně odčinit)
- Způsob odčinění
o 1. morální satisfakce (např. omluva)
o 2. peněžitá satisfakce (subsidiární povaha - pokud morální satisfakce nezajistí skutečné a dostatečně účinné
odčinění)
o => v zásadě možné obojí
- V případě újmy na přirozených práv člověka:
o povinnost nahradit způsobenou škodu i nemajetkovou újmu (vč. duševních útrap)

163
 o způsob a výše přiměřeného zadostiučinění směřuje také k odčinění okolností hodných zvláštního zřetele (tj.
více hodnotících kritérií při stanovení způsobu a výše odčinění)
§ úmyslné způsobení újmy
§ způsobení újmy použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného
§ účinky újmy znásobeny uvedením ve veřejnou známost
§ poškozený diskriminován
Druhy nemajetkové újmy
- 1. zásah do přirozených práv člověka podle části první OZ – zasažení jednotlivých osobnostních hodnot chráněných
obecnou částí OZ (§ 81 an.) –> život, zdraví, duševní a tělesná integrita, čest, důstojnost, svoboda, soukromí …
o Újmy: fyzická bolest, ztížení společenského uplatnění, duševní útrapy = narušení duševní pohody, jakýkoliv
negativní projev v duševní sféře etc.
o Újma na zdraví a na životě je zvláštním případem – je upravena speciálně v části IV. OZ
- 2. poškození věci ze svévole nebo škodolibosti – poškozený má právo na cenu zvláštní obliby (lze ocenit i rodinnou
památeční cetku) – praetium affectionis. Škodolibě jedná ten, kdo má ze způsobené újmy radost (kluk povalí kamaráda
do louže, má radost, že doma nebude pochválen, naopak); svévolně jedná ten, kdo jedná z rozmaru, naschvál, zlovolně
(zničí věc, poškodí, např. pošlape sousedovi výstavní záhon tulipánů) (§ 2969)
- 3. reflexní újma (§ 2971) - na náhradu má právo ten, kdo újmu důvodně vnímá jako osobní neštěstí = sekundární oběti
o tzn. možnost domáhat se nemajetkové újmy dána i jiným osobám, než primárním poškozeným - nejsou to
přímí poškození, ani osoby blízké, ale jsou to osoby dotčené tzv. reflexní újmou, tj. dotčeny újmou jiné osoby
o Musí jít ale o případ, kdy vznik povinnosti újmu nahradit odůvodňují zvláštní okolnosti, za nichž škůdce újmu
protiprávním činem způsobil – zejm.:
§ Pokud porušil důležitou povinnost z hrubé nedbalosti, anebo
§ Pokud způsobil újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné, zvlášť zavrženíhodné pohnutky
o Př. jdu po ulici a někdo přede mnou někoho zastřelí - zvlášť zavrženíhodná okolnost - přestože zastřeleného
vůbec neznám, tak to se mnou natolik otřese, že mi vznikne újma - musí být způsobena v kontextu zvlášť
zavrženíhodném; spolujezdkyně vidí umírat manžela při nesprávně poskytnuté první pomoci - následně trpí
posttraumatickou poruchou
- 4. zájezd – ztráta radosti z dovolené pod pojmem „újma za narušení dovolené“
- 5. spolkové právo – porušení členského práva člena spolku (§ 261)
- 6. nekalá soutěž

B.29) Újma na zdraví a životě (pojem a náhrada)

Pojem
- Pr. úprava
o Základem je Listina ZP&S
o Újma na zdraví je upravena v části 4. OZ (v rámci pododdílu „náhrada při újmě na přirozených právech člověka“)
- Svébytná újma kombinující majetkové a nemajetkové aspekty náhrady = definovaný komplex všech odškodnitelných
nároků majetkové a nemajetkové povahy
- Textace zákona: „ublížení na zdraví a usmrcení“
- Jde o zásahy do přirozených práv člověka chráněných obecnou částí OZ => škůdce nahradí (majetkovou) škodu +
nemajetkovou újmu vč. odčinění duševních útrap => přiměřené zadostiučinění vždy v penězích
- K čemu soud přihlíží při určení způsob a výše přiměřeného zadostiučinění?
o 1) K okolnostem zvláštního zřetele hodným
§ = úmyslné způsobení újmy, zejm. způsobení újmy s použitím lsti (úmyslné uvedení v omyl nebo
podvod) / pohrůžky / zneužitím závislosti / násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veř. známost
(šíření pomluvy) / v důsledku diskriminace poškozeného …
o 2) K obavě poškozeného ze ztráty života nebo vážného ohrožení zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná
příčina vyvolala
- zákaz nedobrovolných zásahů do tělesné integrity X každý má právo na ochranu svého života a zdraví (proto je-li člověk v
bezvědomí, lékaři zachraňují i bez jeho souhlasu)
- Zdraví má dvě složky: fyzickou (tělesnou) a duševní => do obojího lze zasáhnout zároveň i samostatně

Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení

- restituční, satisfakční a sankční charakter náhrady újmy
- nevyčíslitelnost lidského života (tělesné integrity)
- § 3080 - zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (důvodem zrušení bylo
nedůstojné přepočítávání dle tabulek + šlo o podzákonný předpis omezující volnou úvahou soudu)
- Nahrazeno volnou úvahou soudu (X požadavek objektivního kritéria v § 13 OZ)
o + metodika Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkové újmy dle § 2958 OZ - dle ÚS není závazná
§ problematické - de facto se tabulka nahradila tabulkou, nemá právní základ
§ X odškodňování pracovních úrazů (dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.) - v ZP zmocnění, aby se vydalo nařízení, kterým
se budou odškodňovat zvlášť = dvoukolejnost

164
- srovnání staré a nové úpravy
o OZ 1964 -> uvedeny konkrétní částky jako jednorázové odškodnění pozůstalým
o OZ 2012 -> škůdce odčiní duševní útrapy „peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení”
- Újma na zdraví se může projevovat v materiální oblasti (léčebné výdaje) X v nemateriální oblasti (bolest, strádání ...)

- § 2958 => ublížení na zdraví (náhrada poškozenému) – škůdce újmu odčiní

o 1) peněžitou náhradou plně vyvažující vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; pokud poškozením zdraví
vznikla překážka lepší budoucnosti, nahradí škůdce i ztížení společenského uplatnění
§ Pokud nelze výši náhrady takto určit => 2)
o 2) náhrada ve výši stanovené dle zásad slušnosti (metodické tabulky vydané NS ČR)
§ spravedlnost, předvídatelnost, rovnost, přiměřenost (§ 13 NOZ)
- § 2959 => usmrcení a zvlášť závažné ublížení na zdraví (náhrada osobám blízkým)
o Škůdce odčiní duševní útrapy manžela, rodiče, dítěte, jiné osoby blízké:
§ 1) peněžitou náhradou plně vyvažující jejich utrpení; nelze-li, pak 2)
§ 2) náhrada ve výši stanovené dle zásad slušnosti
Konkrétní náhrady
- 1) náhrada za vytrpěné bolesti = bolestné
o Náhrada za imateriální újmu spočívající ve vytrpěných bolestech fyzických / psychických, které poškozený zažil
o Bolesti se odčiňují dle uvážení soudu – tak, aby náhrada plně vyvažovala tyto utrpěné bolesti
- 2) náhrada za ztížení společenského uplatnění = vznikla-li překážka lepší budoucnosti poškozeného
- 3) náhrada za další nemajetkové újmy - např. ztráta důstojnosti, zohyzdění, zásah do intimního života…
- 4) náhrada za duševní útrapy
o Při usmrcení se nahradí duševní útrapy – manžela, rodiče, dítěte, popř. jiné osoby blízké
o X právo na bolestné a další nemajetková práva jsou spjatá s osobou poškozeného => smrtí zanikají
§ X pokud bylo ale takové právo již uznáno nebo uplatněno u soudu, je předmětem dědění
- 5) náhrada nákladů spjatých s léčením (léčebné výlohy) – často jsou jednorázové
- 8) náhrada nákladů pohřbu při usmrcení – jednorázová
- 6) náhrada za ztrátu na výdělku - 2 dílčí samostatné nároky
o nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
o nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, při invaliditě (vč. náhrady námahy,
úsilí)
o odpovídá rozdílu toho, co pobírá z titulu nemocenských dávek X tím, co by pobíral, kdyby nebylo újmy
- 7) náhrada za ztrátu na důchodu
o Poškozený nemohl vykonávat kvalifikovanější práci v důsledku újmy – je na tom bit i z hlediska případného
důchodu – nárok na dorovnání – hradí se až do smrti poškozeného
- 9) náhrada nákladů na výživu pozůstalých
o V rozsahu, ve kterém poskytoval poškozený (lze i osobě, které nebyl poškozený výživou povinován, např. živil
neteř, protože mu jí bylo líto)
- 10) náhrada za bezplatně konané práce – náleží 3. osobě, pokud je poškozený před újmou na zdraví pro ni konal

v Odbytné: namísto důchodu je možné přiznat odbytné (jednorázová konečná částka)

Ø na návrh oprávněného + důležitý důvod

B.30) Bezdůvodné obohacení

Pojem BO
- Část čtvrtá OZ: relativní majetková práva, závazky z jiných právních důvodů
- Definice od Elischera: obligační titul spočívající v obohacení jednoho na úkor druhého = protiprávní stav, na který musí
právo příslušným způsobem reagovat -> reaguje na to vznikem právě tohoto svébytného obligačního titulu, který
bychom mohli nazvat spíše kvazideliktem
- Zákonná definice (§ 2991/1): kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se
obohatil (uvedené ustanovení má normativní význam, tj. zakládá p&p, spadají pod něj případy, které nelze podřadit pod
některou ze speciálních SP)
- Povinnost k vydání BO vzniká ze zákona, jakmile někdo získá vyčíslitelný majetkový prospěch, který získat neměl X
náhrada škody – zmenšil se jeho majetek, ač se zmenšit neměl
- Stranami závazku jsou obohacený a ochuzený
Základní předpoklady vzniku BO
- Majetkové obohacení na jedné straně, kterému odpovídá ochuzení na druhé straně (= obohacení na úkor jiného)
- A to právem neuznaným (reprobovaným) způsobem

Skutkové podstaty BO (§ 2991)

165
 Obohacení
Obecná (1) = generální
Na úkor jiného
klauzule
Bez spravedlivého důvodu

Plnění bez právního

důvodu
Skutkové podstaty BO

Plnění z právního důvodu,

který odpadl

Zvláštní (4)

Protiprávní užití cizí

hodnoty

Plnění za jiného

- Generální klauzule – předpoklady nutno splnit kumulativně

o Obecná, subsidiární vůči zvláštním SP – co nelze subsumovat pod zvláštní, napasujeme na obecnou
- Zvláštní skutkové podstaty (v OZ jejich demonstrativní výčet)
o 1) Plnění bez právního důvodu – př. omylem pošlu někomu peníze na účet
o 2) Plnění z odpadnuvšího právního důvodu – př. odstoupení od smlouvy -> strany jsou povinny vrátit si, co si
plnily (důvod, který tam původně byl, odpadl)
o 3) Protiprávní užití cizí věci – př. mám licenci k užití díla, bez autorova souhlasu ho dám užít 3. osobě
o 4) Plnění za jiného (bylo za něj plněno, co měl po právu plnit sám) – př. plnění poskytované domnělým otcem
z titulu výživného (obohacený je zde ten skutečný otec, jehož otcovství bude určeno – ne dítě!)

Obsah, rozsah a způsob vydání BO

- V ustanoveních o BO se chrání poctivost (objektivní DV) a dobrá víra (subjektivní DV)
o Na základě toho se rozlišuje nepoctivý a poctivý příjemce (obohacený ve zlé X v dobré víře)
- Obsah = to, co se vydává; rozsah restituční povinnosti
o 1. vlastní BO (jak poctivý, tak nepoctivý příjemce)
o 2. plody a užitky (jen nepoctivý, protože poctivý je celou dobu užíval a požíval, ale v souladu se svojí držbou –
choval se k věci jako vlastník)
o 3. ušlé zisky (jen nepoctivý)
- Rozsah = kolik se toho vydává
o Vše + k okamžiku uplatnění práva ochuzeným; to, co mi z obohacení zbývá (poctivý příjemce)
o Vše + k okamžiku získání (nepoctivý)
o Specifické situace (zejm. zásah do přirozeného práva a tzv. řetězové situace BO)
§ BO nabyto zásahem do přirozených práv člověka chráněných OZ
• ochuzený může požadovat za neoprávněné nakládání s hodnotami týkajícími se jeho
osobnosti dvojnásobek odměny obvyklé za udělení souhlasu s nakládáním (nebo klasicky
prodejní cenu)
• je-li k tomu spravedlivý důvod, může soud rozsah plnění přiměřeně zvýšit
- Způsob – je dvojí
o 1. Naturální restituce – primární
o 2. Relutární (peněžní ekvivalent) – náhradní, pokud nelze naturální restituce (např. věc již neexistuje, došlo k
její ztrátě, poškození, plnění bylo poskytnuto ve výkonech)

Význam dobré víry

- Poctivý příjemce – vydává jen vlastní BO, a to v rozsahu k okamžiku uplatnění práva ochuzeným
o pokud předmět za úplatu zcizil, může sám zvolit, zdali (i) vydá peněžitou náhradu nebo (ii) to, co zcizením utržil
o pokud předmět převedl bezúplatně/předmět spotřeboval, nemá proti němu ochuzený právo na náhradu
§ může se obrátit na nabyvatele (obdarovaného), ale ten musí zaplatit náhradu pouze, pokud nebyl
v dobré víře – dle Hendrychové nesmysl, příjemce poctivý a obdarovaný ne??
- Nepoctivý příjemce – vydává vlastní BO, plody + užitky a ušlé zisky, a to v rozsahu k okamžiku nabytí

166
 o pokud předmět za úplatu zcizil, může ochuzený požadovat (i) vydání věci, (ii) peněžitou náhradu nebo (iii) to,
co obohacený zcizením utržil
- výjimka z ochrany poctivosti (§ 3001/2): jestliže obohacený byl v DV / získal plnění bez svého svolení (typicky nesjednané
práce, tj. ve smlouvě o dílo, cena určená odhadem, zhotovitel zjistí, že jsou třeba další práce a cena bude podstatně překročena, má žádat souhlas
objednatele - § 2612), a není-li dobře možné předmět obohacení vydat, není povinen zaplatit ani náhradu
o ledaže by tím, že náhradu nezaplatí, vznikl stav, který zjevně odporuje DM - např. soused objedná souseda – zedníka,
aby mu postavil garáž z cihel, které jsou složené hned vedle hranice sousedního pozemku, mezi pozemky není plot. Zedník použije
kromě cihel objednatele omylem také své vlastní cihly, které má složeny právě za hranicí mezi pozemky. Obohacený byl v DM, ale
zjevně by odporovalo DM, kdyby zedník nedostal náhradu za své vlastní cihly.

Liberační důvody – osvobozují obohaceného od povinnosti vydat BO

- § 2992 - 2997 – demonstrativní výčet:
o osoba splnila dluh, i předčasně, i promlčený, plnila dluh ze hry nebo sázky (tzv. morální dluhy),
o smlouva, na jejímž základě bylo plněno, byla neplatná jen pro nedostatek formy (neplatí, pokud ten, kdo plnil,
byl k plnění donucen lstí, hrozbou, zneužitím závislosti, anebo byl nesvéprávný)
o osoba neuplatnila své právo na plnění, i když je uplatnit mohla – tím se povinný obohatil, ale nemusí obohacení
vydat (protože oprávněný měl plnění žádat!)
o osoba něco učinila jen ve svém vlastním zájmu nebo na vlastní nebezpečí, a někdo jiný se tím obohatil: pak
takový obohacený není povinen obohacení vydat (př. v obci koupil pozemek známý zpěvák, lidé ho chtějí vidět a proto se
místním hospodským zvýšila tržba => cena tamních nemovitostí stoupla)
o věnování bez úmyslu právně se vázat (člověk bez práce opraví plot a čeká odměnu; milodary, spropitné,...)
o X pokud si strana byla vědoma, že plní proto, aby druhá strana vykonala něco za účelem zakázaným nebo zcela
nemožným, nemůže od této osoby žádat vydání obohacení (zaplatí, aby druhý vykradl cizí byt); naproti tomu, pokud
někdo někomu zaplatí, aby upustil od uvažovaného vykradení cizího bytu, může žádat vydání toho, co zaplatil,
jestliže ten, kdo plnil, byl k plnění donucen lstí, hrozbou, zneužitím závislosti, anebo byl nesvéprávný, musí
obohacení výjimečně vydat i třetí osoba, pokud se obohatila (jinak třetí osoba obohacení vydat nemusí)
- Zvláštní ustanovení (§ 2994): jestliže někdo (může to být i např. menšinový spoluvlastník, ale také třeba syn vlastníka, zloděj atd.) dal
věc neoprávněně k užívání nebo požívání jiné osobě, a tato osoba nebyla v dobré víře, pokud jde o oprávnění dotyčné
osoby dát věc k užívání nebo požívání, má vlastník i spoluvlastník (výslovně!, protože judikatura dosud opačná) právo na
vydání obohacení od osoby, která užívala nebo požívala (ve výši jejího prospěchu).

167