1.

Ú vod do práva
1. právo a právní stát, vztah práva a morálky
2. právní řád, hierarchie právních předpisů
3. charakteristika právních kultur
4. právní odvětví
5. právní ochrana (právnické profese)
6. vymezení právních vztahů (právnická a fyzická osoba)

1. Právo a právní stát

- lidé žijí ve společnosti a vstupují mezi sebou do vzájemných vztahů → aby tyto vztahy
fungovaly, je nezbytné podřídit je určitým pravidlům
 právo = soubor norem vydaných a uznaných státem, které jsou pro společnost
závazné a jejichž zachování (dodržování) je vynucované autoritou (státem).
 právní stát = je to stát, ve kterém funguje princip, že každý občan může činit vše, co
mu není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen konat to, co mu zákon neukládá,
státní moc je podřízená právní
- právo tvoří normy regulující chování společnosti, pokud se někdo od právně žádoucího
chování odchýlí, je mu orgánem státní moc uložena sankce
- právo reguluje chování společnosti, ale zároveň garantuje určitou možnost svobodného
jednání → platí zde zásada, že každý může dělat to, co není zákonem zakázáno
právo je provázené s institucí státu, neboť stát je instituce disponující mocí vládnout a
vytvářet zákony →tvorba práva je tedy závislá na státu
 soudní
 zákonodárná –parlament-vydává zákony (sněmovna vytváří)=legislativa
 výkonná moc- vláda, prezident, státní zastupitelství

Vztah práva a morálky

- nejen právo, ale i morálka by měly vést ke spravedlivé společnosti → morálka je souhrn
pravidel, kterými by se měl člověk řídit, od práva se liší tím, že její porušení nemusí být
trestné x porušení práva je vždy sankciováno → sankce je právní následek určitého
přestupku, který pro pachatele znamená určitou újmu (např. majetkovou, morální) →
účel sankce je náprava a prevence
- právo je minimum morálky - co je nemorální, nemusí být nezákonné, často se ale právo i
morálka prolínají *právo řeší spoustu věcí, které s morálkou nesouvisí (jezdí se vpravo nebo
vlevo)
- to zda-li se občané chovají podle práva, ovlivňuje tzv. právní vědomí, které má dvě strany:
- 1. znalost práva
- 2. názory na spravedlnost – jaké hodnoty by mělo právo chránit → spravedlnost patří mezi
základní pojmy morálky, jedná se o takový stav věcí, který je žádoucí a odpovídá právům
člověka ve společnosti
- při stanovení odpovědnosti za porušení práv platí zásada, že neznalost práva neomlouvá

2. Právní řád
- právní řád ČR patří ke kontinentálnímu typu právní kultury a lze jej charakterizovat jako
souhrn pramenů práva platných v daném státě
 právní řád= soubor všech platných, právních norem ve státě, uspořádaných dle
právní síly
 Hierarchie právních předpisů
- právní řád je tvořen všemi právními normami ve státě a je uspořádán stupňovitě dle právní
síly, která se odvíjí od státního orgánu, které je vydal a od jejich názvu
- hierarchie právních předpisů dle právní síly:
Zákonné právní normy
(vydává a schvaluje
parlament) Ve sbírce zákonů
Dočasný právní předpis, v
Podzákonné
případě rozpuštění poslanecké
právní normy
sněmovny, do té doby než
(druhotné
bude zvolena nová posl.sněm.
prameny, vydává
ministerstvo,obec
,vláda
TYTO PRÁVNÍ NORMY NESMÍ BÝT NIKDY V ROZPORU (o soulda pečuje nejvyšší
ústavní soud)
rozdíl mezi právní normou a předpisem
- právní norma = všeobecné a závazné pravidlo chování, jehož dodržování je vynutitelné
mocí státu
- právní předpis = soubor, nositel právních norem – např. zákon, vyhláška
právní předpis obsahuje právní normy (předpis: trestní zákon, norma: kdo jinému vezme život
bude potrestán)

Ústava
- základní zákon ČR s nejvyšší právní silou, jsou v ní zakotveny zásady organizace státu,
systém dělby moci, Listina základních práv a svobod
- souhrn všech ústavních předpisů se nazývá ústavní pořádek (Ústava, Listina základních
práv a svobod, ústavní zákony)
- Ústava ČR byla přijata na základě Ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

Ústava se skládá z osmi hlav a preambule:

 Preambule – vyjadřuje hodnoty a tradice, ke kterým se stát hlásí
 Hlava I. Základní ustanovení
Zásady demokratického státu a politického systému.
 Hlava II. Moc zákonodárná
V ČR náleží Parlamentu, který má dvě komory (Poslanecká sněmovna ČR – 200
poslanců, jsou voleni na 4 roky; Senát – 81 senátorů, jsou voleni na 6 let a každé 2 roky
se 1/3 mění.)
 Hlava III. Moc výkonná
Moc výkonná je tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím.
 Hlava IV. Moc soudní
Je tvořena Ústavním soudem a soustavou soudů.
 Hlava V. Nejvyšší kontrolní úřad
NKÚ vykonává kontrolu státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem.
 Hlava VI. Česká národní banka
 ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled
nad finančním trhem.
 Hlava VII. Územní samospráva
Vymezuje územní samosprávu a členění státu.(rozdělní na obce a kraje)
 Hlava VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení
Uvádí přechodná ustanovení v souvislosti s očekávaným zahájením činnosti Senátu a
rozdělením Československa

3. Typy právních kultur

-Každá kultura se vyvinula jinak

a) Kontinentální evropský typ = ČR,Německo,Francie

-vychází z římského práva,
-základním pramenem práva je zákon,
- o vině a nevině rozhoduje soudce podle zákona,

b) Anglo-saský(anglo-americký) typ = USA, Nový Zéland, Austrálie

- vyvinula se z kontinentálního práva, ale postupem
času se rozšířila do všech Brit. kolonií ,
-o vině a nevině rozhoduje porota, vedle psaného práva
soudí i na základě precedentů(ve výjimečných případech)
 precedent= (common lavo= zvykové právo) = druh soudního rozhodnutí, kterým se
řídí případy dosud právně neupravené, složí jako vzor pro rozhodování v budoucnosti
pro další podobné případy.

c) Islámský typ = je spojen s islámem a je postaven na božím právu Šaría, hlavní pramenem
je Korán a Suna, pojednává o tradicích a skutkách spojených s prorokem Muhammadem,
kterému bůh předal to, jak se má správně soudit.

4. Důležitá právní odvětví a jejich pramen

- právo zahrnuje široký okruh společenských oblastí a vztahů, proto se Právní řád ČR
systematicky člení do různých kategorií
 ústavní – základním pramenem je Ústava – určuje základní úpravu i pro další odvětví,
všechno mu podléhá
 občanské – upravuje společenské vztahy, hlavně majetkového charakteru a ochrany
osobnosti, hlavní pramen je občanský zákoník
 trestní – jejím předmětem je ochrana zájmů a hodnot jednotlivce i společnosti proti
trestným činům, základní pramen je trestní zákon
 volební – dle něj se utváří orgány zastupitelské demokracie, vymezuje aktivní volební
právo a pasivní volební právo, základním pramenem je volební zákon
 pracovní – systém právních norem upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,
základním pramenem je zákoník práce
 rodinné – souhrn právních norem upravující manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi,
náhradní rodinnou péči, pramen je občanský zákoník!!! ZMĚNA od roku 2014
 správní – normy upravující veřejnou správu a administrativní aparát
 obchodní – normy upravující postavený obchodníků a vztahy, do kterých vstupují
při uplatnění práva platí, že mezinárodní právo je nadřazeno právu vnitrostátnímu
!!!Vždy platí, že mezinárodní právo je nadřazené právu vnitrostátnímu!!!
5. Právní ochrana

- spolu s uplatňováním práva dochází logicky i k jeho porušování, proto má stát systém,
který v případě porušení zákona usiluje o znovuobnovení právního stavu
- soudnictví lze definovat jako systém, který v demokratických zemích chrání dodržování
práva → soudy jsou zřízeny státem jako nestranné a nezávislé instituce, které se při svém
rozhodování řídí pouze platným zákonem (odvoláme se na něj, když je porušeno naše
právo)
- posláním soudu není tvorba práva, ale aplikace již existujících právních norem
- soudnictví členíme:>dle konkrétních procesů
a) civilní - spor a rozhodování v něm (mezi rovnocennými osobami) (rozvod, soused píchl
gumu sousedovi)
b) trestní – rozhodování o vině a trestu (vražda)
c) správní – přezkoumání správního rozhodnutí (pokuta v metru)
d) ústavní – rozhodování o protiústavnosti právních předpisů (sídlí v Brně)
- soudce – na soudce jsou kladeny velké nároky, musí to být bezúhonný občan se
způsobilostí k právním úkonům, absolvent VŠ (právnické fakulty), úspěšné složení
justičních zkoušek, 30 let, jmenován prezidentem ČR
- jmenuje ho prezident
- od 30 let a ústavní soudce od 40
- funkce je do důchodu
- odvolat ho může právní soud ve výjimečných případech (někoho by zabil)

organizace soudnictví
- soustavou soudů rozumíme organizační uspořádání soudnictví, jeho strukturu a vztahy
mezi jednotlivými články
- soustavu obecných soudů v ČR tvoří tyto čtyři organizační články, které jsou
hierarchicky uspořádané
a) Okresní soudy – nejnižší článek, vykonává soudnictví v 1. stupni ve věcech civilních
(majetkový spor) či trestních (do 5 let sazby, nelze se k němu odvolat, v Praze -obvodní
b) Krajské soudy – rozhodují o věcech civilních, trestních, správních → vystupují jako
soudu 1. instance (stání) (v obtížných kauzách – např. hrozí trest odnětí svobody více než
5 let), ale i 2. instance (odvolání proti rozhodnutí okresního soudu) v Praze-městský
c) Vrchní soud – jedná se o soud, který rozhoduje pouze v rámci 2. Instance → řeší
odvolání proti rozhodnutí krajského soudu, tyto soudy jsou dva – v Praze, v Olomouci
d) Nejvyšší správní soud – sídlí v Brně, jedná se o vrcholný orgán ve věcech, které spadají
do pravomoci soudů ve správním soudnictví → dbá o zákonnost a jednotu rozhodování
krajských soudů a správních orgánů (např. rozpuštění Komunistické strany mládeže),
kasační stížnost (stížnost proti rozhodnutí ve správním řízení) – odvolání státního
zástupce, má na starosti kárná řízení se soudci (soudce někoho zabije o jeho trestu
rozhoduje právě nejvyšší správní soud) řeší stížnosti proti regulérnosti voleb, řeší
rozhodnutí správních orgánů a dohlíží na to aby soudy pracovaly v harmonii, má dohled
nad soudy
Nejvyšší soud – sídlí v Brně, jedná se o vrcholný orgán ve věcech občanského a trestního
řízení → základem činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných
prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů, uznání rozhodnutí zahraničních
soudů, vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí ostatních soudů v občanském soudním
řízení i v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů
zaujímá sjednocující stanoviska
 !!!!! Mimo soustavu soudů stojí Ústavní soud!!!!

Ústavní soud
- není součástí soustavy obecných soudů → jeho kompetence(co můžu a nemůžu) jsou
zakotveny v Ústavě ČR, sídlem je Brno
- soud je tvořen 15 soudci, kteří jsou jmenováni prezidentem ČR na dobu 10 let
- úkoly Ústavního soudu:
- chránit Ústavu, ústavní zákony a Základní listinu lidských práv a svobod
- zrušení zákonů, pokud jsou v rozporu s Ústavou
- ústavní stížnost územních samosprávy proti nezákonnému zásahu státu(konfiskace za
komunistů)
- kontrola toho, zda-li je rozpuštění politické strany ve shodě s ústavními zákony
- oprávněna k podání ústavní stížností je fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že
zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, dále má
oprávnění k podání ústavní stížnosti zastupitelstvo obce nebo vyššího územního
samosprávného celku, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené
právo územního samosprávného celku na samosprávu
- rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná, nelze se proti nim odvolat!
- k Mezinárodnímu soudu ve Štrasburku se nelze proti rozhodnutí Ústavního soudu odvolat,
lze pouze podat stížnost na postup justice daného státu

Právní profese (další orgány právní ochrany)

- se soudnictvím a právní ochranou jsou spojeni:

 Notář
- instituce zřizovaná státem, která má pravomoc vykonávat veřejnou činnost, počet
notářských úřadů je omezený
- notáři jsou sdruženi v Notářské komoře ČR
- činnost: potvrzuje, osvědčuje různé druhy písemnictví, provádí notářské úschovny,
sepisuje závěť, je soudním komisařem v řízení o dědictví
- splnění požadavků pro možnost stát se notářem:
 občan ČR
 způsobilost k právním úkonům
 úplné vysokoškolské vzdělání právnického směru
 bezúhonnost
 pětiletá notářská praxe (koncipient)
 složení notářské zkoušky
 vítězství konkurzu ke konkrétnímu notářskému úřadu
- notáři jsou sdruženi v Notářské komoře ČR
 Advokát
- nezávislé svobodné povolání, které spočívá v poskytování rad a ponaučení, obhajobě osob
před soudem i mimo něj
- splnění požadavků pro možnost stát se advokátem:
 absolventem VŠ (právnická fakulta)
 bezúhonnost
 způsobilost k právním úkonům
 právní praxe 3 roky (koncipient)
 složení advokátních zkoušek
 zápis do seznamu advokátů, který je veden Českou advokátní komorou (stejně jako notáři a
advokáti musí mít závěrečnou zkoušku z oboru, absolventi VŠ právnického směru)

 Státní zástupce
- jedná se o představitele veřejného zájmu státu, vyková působnost v oblasti trestního a
civilního soudnictví, nejvyšší státní zástupce je JUDr. Pavel Zeman, vrchními státními
zástupci jsou JUDr. Lenka Bradáčová a JUDr. Ivo Ištván
- stejně jako notáři a advokáti musí mít závěrečnou zkoušku z oboru, absolventi VŠ
právnického směru)
- zastupuje stát
- vypracovává žalobu a při vyšetřování trestného činu dohlíží na vyšetřování
- je narhován..
- schvalován je ministerstvem spravedlnosti
 Státní zastupitelství
- je orgánem zastupující stát a veřejným zájem před nezávislými soudy
- velkou roli má hlavně v trestním řízení, kdy působí jako orgán veřejné žaloby
- (stejně jako notáři a advokáti musí mít závěrečnou zkoušku z oboru, absolventi VŠ
právnického směru)
 Exekutor
- zajišťují nucený výkon soudního rozhodnutí, může se provádět například: srážkami ze
mzdy, prodejem majetku, vyklízením a odebráním věcí a podobně
- má přístup do všech databází a rejstříků

6. Právní vztahy
- jedná se o vztahy, které jsou upravené právní normou, v životě se účastníme celé řady
právní vztahů- např. v rodinných, pracovních, majetkových záležitostech.
- Právní vztah má tři prvky
 účastníci – fyzické, právnické osoby, které mají právní subjektivitu
 obsah právního vztahu
 objekt právního vztahu(cíl)
- např. kupní smlouva: účastníci= prodávající, kupující; obsah = domluvit smlouvu, zaplatit,
převzít věc, předat ji kupujícímu a uspokojit reklamační nárok, objekt=kupovaná věc,
prodat majetek
 FO= lidé, kteří mají:
a) právní subjektivitu (ta umožňuje člověku být účastníkem právního vztahu)
- vzniká narozením, zaniká smrtí (jinak než smrtí nemůže člověk o právní subjektivitu přijít,
má ji i nenarozené dítě – může dědit, mít majetek)
b) způsobilost k právním úkonům = vlastním jednáním lidé zakládají, mění a ruší své právní
vztahy
- vzniká plnoletostí (v případě manželství může soud udělit výjimku a do svazku může
vstoupit osoba stará 16 let) o výjimce rozhodne soud
- od 15 let=osobní zodpovědnost(zkrácení trestu)
- soud může např. duševně nemocnému člověku způsobilost k právním úkonům odebrat,
omezit, za nesvéprávné či nezletilé osoby jednají jejich zákonní zástupci

 PO= právnické osoby, uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích jednají jako
lidé
- př: společnost, spolek, nadace, sdružení, stát, obec, firma
- vznikají na základě písemných smluv nebo zakládajících listin zápisem do obchodního
rejstříku, zanikají výmazem z obchodního rejstříku
- právnická osoba má právní subjektivitu, stejně jako způsobilost k právním úkonům, už od
okamžiku svého vzniku, a to v plném rozsahu, ledaže je omezena zákonem.
- za právnickou osobu ovšem jejím jménem jednají osoby fyzické, tzv. statutární
orgány nebo pověření zaměstnanci
- fyzická osoba zastupuje právnickou
+Publikace a forma právních předpisů

- ústavní zákony, Ústava, zákonná opatření, vládní nařízení a důležité vyhlášky se uveřejňují
ve Sbírce zákonů ČR. Ostatní podzákonné předpisy vychází ve formě tzv. věštníků
- kromě čísla, názvu a data vydání je vždy uvedeno, který orgán předpis vydává – např.
Vyhláška Ministerstva financí o hracích přístrojích č. 223/1993 Sb. Obsah právních
předpisů je členěn do odstavců, které jsou označeny paragrafy
- v závěru každého předpisu je umístěna tzv. derogační klauzule – uvádí, které normy jsou
novým předpisem zrušeny, doplněny (takové změny nazýváme novelizace)
- poslední věta právního předpisu obsahuje ustavení o platnosti a účinnosti právního
předpisu
Sbírka zákonů ČR obsahuje(ústava, ústavní zákony, zákonná opatření)

Platnost, účinnost a působnost PP

 Platnost= právní předpis byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným orgánem (prošel
legislativním procesem) a stal se součástí Právního řádu ČR. Předpis je platný ode dne
vydání.(když ho podepíše prezident)
 Účinnost= datum, od kterého máme povinnost se předpisem řídit a dodržovat jej. Někdy
PP nabývá účinnost dnem vyhlášení Prodleva mezi platností a účinností používáme termín
vacatio legis.
Většinou zákon nabývá účinnosti v den platnost