ZÃ¡Pisky Ãºvod Do Studia PrÃ¡Va - 2020

ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21
1. přednáška 29. 9. 2020

PRÁVO JAKO HODNOTOVÝ SYSTÉM
SYSTÉM PRÁVA, INTERPRETACE PRÁVA, SPRAVEDLNOST A PRÁVNÍ JISTOTA
Systém práva
PRÁVO = systém právních norem, závazných pravidel chování, která stát vytvořil a která vynucuje (vs.
morálka – stát nemůže použít násilí, není vynucovaná), hrozba sankcí
• Hmotné právo = soubor pravidel, jak se můžu chovat (trestní, občanský zákoník, zákoník práce)
• Procesní právo = pravidla pro průběh procesu (trestní řád, občanský soudní řád, správní řád)
1) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který
zákon stanoví.
V případě kolize (rozporu dvou právních norem) se odkazujeme na sílu právních norem.
Ústava + ústavní
zákony + LZPS
mezinárodní smlouvy
zákony a zákonná opatření
vládní nařízení
vyhlášky ministerstev
vyhlášky územních samosprávných celků (kraje, obce)
Analogie v právu znamená aplikaci právní normy, která upravuje určitou situaci na situaci skutkově
podobnou, která však právem upravena není.
Rozlišuje se dvojí typ analogie:
1. Analogia legis (analogie zákona) – na skutkovou podstatu zákonem neřešenou se aplikuje

právní norma, která je obdobná (analogická) a se skutkovou podstatou co nejpodobnější.
2. Analogia juris (analogie práva) – jestliže není možné postupovat podle analogie zákona, lze
výjimečně aplikovat právní zásady příslušného právního odvětví, případně dokonce obecné
právní zásady, které obsahuje celý právní řád.
Právo veřejné: právní vztahy jsou asymetrické a nerovné (vrchnostenské), vztah stát-občan, právní
nadřazenost orgánů veřejné moci, které mohou rozhodovat o subjektivních právech jiných právních
subjektů
• Ústavní
o souhrn právních norem nejvyšší právní síly
o upravuje: uspořádání státu, rozdělení a výkon státní moci, práva a svobody občanů
• Správní
o regulace společenských vztahů, které vznikají při výkonu veřejné správy (správa věcí
veřejných ve veřejném zájmu)
o např.: správní řízení, přestupky, správa daní a poplatků, školství, zdravotnictví…
• Trestní
o určuje, jaká společensky škodlivá jednání jsou trestnými činy, jaké jsou za ně sankce,
a jakým způsobem stát pachatele zjišťuje a trestá
1
• Finanční
o upravuje vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdělování a používání peněžní masy a
jejich částí
Právo soukromé: založené na rovnosti účastníků (obchodní, občanské, rodinné)
• Občanské (civilistika)
o upravuje základní otázky soukromého práva, základním pramenem je občanský
zákoník
• Obchodní (komercialistika)
o upravuje postavení obchodníků a vztahy, do nichž vstupují
• Pracovní (mezi soukromým a veřejným)
o upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
• Rodinné
o upravuje osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny
Interpretace práva
Interpretací práva se rozumí výklad práva s cílem objasnit smysl textu s ohledem na následnou aplikaci
práva či jiné formy realizace práva. Hermeneutická funkce (výkladová) – o tom, jak správně chápat a
vykládat text. Oslabení interpretačního pluralismu a relativismu v zájmu právní jistoty a materiální
spravedlnosti.
jazykový výklad
• hledíme především na gramatiku, skladbu vět a na význam slov
logický výklad
• snažíme se empiricky vnímat právní texty a hledat v nich souvislosti, analogie i kontrasty
o argumentum a contrario (argument opaku)
o argumentum per eliminationem (argument vyloučením)
o argumentum a fortiori (argument síly významu)
o argumentum per analogiam/a simili (argument podobnosti)
systematický výklad (v kontextu dalších ustanovení) – podobné komparativnímu
• formu při výkladu vnímáme v celém kontextu právního řádu a hierarchii právní síly
• speciální ruší obecnou, pozdější zrušuje předchozí, vyšší zrušuje nižší
historický výklad
• zkoumáme dobu vzniku normy, ale i okolnosti za jakých se norma vytvářela a celkově vliv
tehdejší společnosti a jejího uspořádání
• soustředí se výklad hlavně na preambule, úvodní ustanovení a důvodové zprávy
teleologický výklad (účelový)
• snažíme se postihnout smysl a cíl, kterého chtěl zákonodárce dosáhnout + objektivní účel a
smysl, který by viděl adresát
Spravedlnost a právní jistota

• Primární funkce práva
o produkce právní jistoty (jsou uzákoněna pravidla, pravidla jsou vynucovaná státem)
o spravedlnost při interpretaci, účelnost – stejné případy jsou posuzovány stejně
2
• pozitivní právo = není žádné nadřazené právo nad právem, který produkují státní orgány
• přirozené právo = musí být možnost posuzovat, jestli pozitivní právo není v rozporu s nějakými
přirozenoprávními zásadami (převážně morálního charakteru)
• konflikt: Problém odporného udavače
Problém odporného udavače

JUSPOZITIVISMUS X JUSNATURALISMUS
• První náměstek: Purpurové košile u moci, všechno v souladu s tehdejším právem, neuděláme
nic
• Druhý náměstek: neplatila žádná právní pravidla, nemůžeme nikoho trestat za porušení
práva, když žádné nebylo
• Třetí náměstek: právo jako komplexní systém, je flexibilní, přirozenoprávní náhled, tehdejší
právní řád můžeme vykládat dnes, vzniknou nejasnosti
• Čtvrtý náměstek: přijmout právní úpravu, která jednoznačně určí, jak postupovat při trestání
• Pátý náměstek: nechat se samotnou společnost se situací vypořádat „po svém“
3
2. přednáška 6. 10. 2020

PRÁVO JAKO NORMATIVNÍ SYSTÉM
PRÁVNÍ NORMA, PRAMENY PRÁVA, APLIKACE PRÁVA
Právní norma
• objektivní právo– systém pravidel chování, která vymezuje, znává a sankcionuje stát
• subjektivní právo– individuální možnost chování, která je normami objektivního práva
zaručena (nejedná se o povinnost)
PRÁVNÍ NORMA = obecně závazné pravidlo chování, které je státem stanoveno, uznáno a
vynucováno a které nabývá formy pramene práva (právní předpisy, normativní smlouvy, právní
obyčeje, soudní precedenty).
Rysy právní normy

• specifická závaznost – právní norma je závazné pravidlo chování (stanovuje oprávnění a
povinnosti)
• formální určitost – právní norma je taková norma, která je vyjádřena ve formálním (státem
uznaném) pramenu práva
• obecnost – právo platí zásadně pro všechny subjekty na území státu, týkají se druhově
určených subjektů (je specifikován okruh – občané, nemají subjektivní charakter), oprávnění,
povinnosti a sankce jsou stanoveny obecně (ne ad hoc)
o adresáti podle druhu (čl. 62 písm. i) Ústavy – Prezident podepisuje zákony.
• vynutitelnost – pokud norma stanoví povinnost, tak má stanovit i sankci pro její nedodržení
(jinak označovaná za lex imperfecta)
o sekundární povinnost sankční povahy – např. povinnost uhradit dluh (primární) a
povinnost zaplatit úroky z prodlení (sekundární)
Právní předpis (normativní právní akt) je soubor obecně závazných právních norem, které tvoří součást
právního řádu. Jde o formu rozhodnutí státního orgánu, které obsahuje právní normy jako předem
daná pravidla chování (vyhláška, nařízení, zákaz).
Způsoby regulace = mody = modality normativnosti (lze jimi ovlivňovat chování adresátů)
• příkaz (povinnost)
• zákaz
• dovolení (oprávnění)
Zásada legální licence (= zákonného dovolení): Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo
nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. čl. 2 odst. 3 Listiny
Princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (požadavků): Státní moc lze uplatňovat jen
v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. čl. 2 odst. 2 Listiny
Struktura právní normy

• soustava tří navazujících složek: hypotéza, dispozice, sankce
o hypotéza: podmínky, za nichž se uplatní D
o dispozice: vlastní zákaz/příkaz/dovolení
o sankce: postih za porušení
„Jestliže je splněna hypotéza, vzniká tím závazek nebo oprávnění uvedené v dispozici“ a „jestliže je
splněna hypotéza a nebyl splněn závazek v dispozici, pak vzniká sankční oprávnění nebo závazek“.
4
Druhy právních norem

Podle stupně závaznosti rozlišujeme právní normy
• kogentní: nelze se odchýlit (ústavní, správní, trestní, procesní)
• dispozitivní: je možné se odchýlit
Zvláštní normy
• blanketové: bílé, nevyplněné normy – neupravuje chování právních subjektů přímo, ale
odkazuje na budoucí právní normu, eventuálně přímo zmocňuje k vydání závazného pravidla
chování
o Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon. (čl.
20 Listiny).
• kolizní: řeší střet dvou právních řádů, umožňuje určit, kterým právním řádem se konkrétní
právní vztah s mezinárodním prvkem řídí
• kompetenční: vymezují rozsah pravomocí a působnosti orgánů veřejné moci
o Úřad podle tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon. (ČTÚ – faktury za telefon)
• teologické: vytyčují cíle, aniž by normovaly způsob, jak k cíli dospět (směrnice EU)
Působnost právních norem

• osobní: okruh osob, na které se vztahuje
o imunita (relativní) = exempce procesněprávní = poslance a senátory nelze bez souhlasu
příslušné komory trestně stíhat
o indemnita (absolutní) = exempce hmotněprávní = beztrestnost pachatele; trestní
stíhání prezidenta vyloučeno, poslanec a senátor nemůže být pro hlasování/projev
postihnut (pouze disciplinárně svou komorou)
• věcná: záležitosti, kterých se předpis týká
o lex generalis (obecné): norma reguluje relativně obecněji určený okruh vztahů
(občanský zákoník)
o lex specialis (speciální): upravuje určitou specifickou problematiku (zákoník práce)
• časová
o platnost (publikace): norma se stala součástí právního řádu (vyhlášením)
o účinnost (po uplynutí legisvakanční lhůty): vznikají práva a povinosti
o přechodná ustanovení: upravují vztah nové právní úpravy k dřívější
• teritoriální (územní)
o v hranicích státního území uskutečňuje stát svou svrchovanou moc (státní suverenita,
teritoriální princip)
Obecné právní zásady – právní principy

• na rozdíl od právní normy má právní princip vysokou míru obecnosti
• adresátům obvykle z právních principů nevyplývají bezprostřední povinnosti a ani práva
o Hmotněprávní
▪ Pacta sunt servanda. (smlouvy se mají dodržovat)
▪ Ignorantia legis non excusat. (neznalost zákona neomlouvá)
▪ Nullum crimen sine lege, nulla poena sinne lege scripta, stricta, certa et
praevia. (nelze trestat bez psaného zákona, bez určitého zákona, bez
striktního práva a na základě později přijatého zákona)
▪ Neminem laedere. (nikomu neškodit)
o Procesní
▪ Nemo iudex in causa sua. (nikdo není soudcem ve své vlastní věci)
▪ Nemo iudex sine actore. (není soudce bez žalobce)
5
Prameny práva
• Právní předpisy
o hlavní pramen práva v systému evropského kontinentálního práva
o forma rozhodnutí státního orgánu, která obsahuje právní normy
• Normativní smlouvy
o vznikají na základě konsensu
o nejdůležitější pramen práva mezinárodního (Charta OSN)
o v ČR se takto aplikují mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách
• Právní obyčeje
o nejstarším pramenem práva, tvoří se spontánně, právní tradice a zvyk
• Soudní precedenty
o prvotní řešení případů právem dosud neupravených, rozhodnutí jsou závazná pro
obdobné případy v budoucnu (anglosaská právní kultura)
Právní kultura
• kontinentální – evropská kontinentální kultura, oddělení moci zákonodárné a soudní
• angloamerická – soudní precedenty, pragmatismus, rule of law
• islámská – prolínání společenských, náboženských a právních norem, šaría (Korán, Sunna)
6
3. přednáška 13. 10. 2020

ÚSTAVNÍ PRÁVO
Charakteristika ústavního práva

• veřejnoprávní odvětví / základní rámec pro všechna odvětví soukromého i veřejného práva
• souhrn právních norem nejvyšší právní síly, které upravují
o uspořádání státu
o rozdělení a výkon státní moci
o základní práva a svobody občanů
• nejvíc stabilní, rigidní (potřeba kvalifikovaná ústavní většina), obecné, hodnotové
• „Prozařování“ podústavním právem
• 2 části: organické ústavní právo x úprava základních práv
o organické ústavní právo
o úprava základních práv – LZPS
Demokratický právní stát

• liberální demokracie (oficiálně uznává a chrání práva jednotlivců), ústavní demokracie (s
důrazem na to, že moc státu je limitována zákonem)
• čtyři charakteristiky: právní stát, dělba moci, demokratický charakter státu, ochrana ZPS
Právní stát (ve formálním slova smyslu)

• Rule of law x rule of men (Aristoteles: Politika)
• formální smysl (vláda práva): stát, ve kterém se uplatňuje legalita
o právní pravidla jsou obecná a díky tomu se vztahují na každého, včetně těch, které
právo tvoří
• materiální smysl: stát, ve kterém se uplatňuje legalita + demokratický charakter státu
(legitimita)
Požadavky
• Zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí
o Veřejnou moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon.
• Zásada legální licence
o Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co
zákon neukládá.
• Zákaz retroaktivity (pravá x nepravá retroaktivita)
o právo nemůže být zpětně účinné
o pravá: účinnost právního předpisu začne dříve než jeho platnost
o nepravá: nezasahuje do minulosti, ale řeší časový střet dvou právních norem
• Veřejnost práva
o právo musí být zveřejňováno, aby bylo všem dostupné
• Obecnost práva a rovnost před zákonem
• Jasnost a určitost pravidel a princip právní jistoty
Konstitucionalismus neboli ústavnost označuje bezvýjimečnou vládu ústavy, resp. vládu lidu
prostřednictvím demokratické ústavy, která odděluje státní moci a chrání lidská práva.
7
Dělba moci
• Zákonodárná moc (legislativa) x výkonná moc (exekutiva) x soudní moc (justice)
• Oddělenost složek moci: vymezení kompetencí, neslučitelnost funkcí, nezávislost soudnictví,
výhrada zákona
• Systém brzd a protivah
o vláda je odpovědná poslanecké sněmovně (legislativa kontroluje exekutivy)
o soudci jsou jmenováni prezidentem (exekutiva kontroluje justici)
o soud zkoumá ústavnost zákonů (justice kontroluje exekutivu a legislativu)
• Horizontální x vertikální dělba moci
o horizontální – samostatnost a funkční oddělenost jednotlivých složek moci a zároveň
jejich vzájemné kontrolní působení, systém brzd a protiváh, pluralita moci
o vertikální – zajišťuje reálnou decentralizaci moci a uplatnění principu subsidiarity1,
určuje, jakou mírou pravomocí disponují centrální orgány a místní autonomie
Demokratický charakter státu

• „Vláda lidu“
• Přímá (referenda, přímá volba, tvoření zákonů lidem) x nepřímá (zastupitelská)
• Svobodná soutěž politických stran
• Pluralismus – volná soutěž rovnoprávných uchazečů
• Sekularismus (≠ laický stát) – neváže se na ideologii, náboženství
• Militantní demokracie, obranyschopná demokracie, self-defending democracy
o otázka balancování svobody a demokracie
o i demokraticky zvolené vlády jsou schopné demokracii „likvidovat“
o rušení radikálních stran
Základní lidská práva a svobody

• Autonomie jednotlivce, rovnost, lidská důstojnost
• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropský soud pro lidská práva)
• Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966); Mezinárodní pakt o
hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966)
• Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965); Úmluva proti
mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1984);
Úmluva o právním postavení uprchlíků (1951); Mezinárodní, Úmluva o odstranění všech
forem diskriminace žen (1979); Úmluva o právech dítěte (1989) …
Pojem Ústavy
• Konstituce, ustavující dokument státu
• Lex superior derogat inferiori (ústavní právo má nejvyšší právní sílu)
• Ústava Virginie 1776, Ústava USA 1787, Deklarace práv člověka a občana 1789, Ústava
Francie 1791
• Ústavy rigidní x flexibilní; psané x nepsané; monolegální x pololegální
o rigidní (obtížné provádět změny – 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů) x
flexibilní (lze měnit jako zákony běžné)
▪ existuje část Ústavy, kterou změnit nelze
o psané x nepsané (soubor základních pravidel – ústavní zvyklosti, precedenty, VB)
o monolegální (Ústava) x pololegální (z více dokumentů: Ústavní pořádek ČR)
1
rozhodování ve veřejném sektoru má probíhat na nejnižším stupni správy, nejblíže k občanům, jak je to možné
8
Ústavní pořádek ČR
• Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)
• Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.)
• Další součásti
o Zákon o zřízení vyšších územně samosprávných celků
o Ústavní zákon o bezpečnosti ČR
o Ústavní zákony o hranicích ČR
o historické ústavní zákony: novely ústavy, úprava rozpadu ČSFR, referendum o EU atp.
• Mezinárodní lidskoprávní smlouvy
Ústava ČR
• Preambule
• Hlava první: Základní ustanovení
• Hlava druhá: Moc zákonodárná
• Hlava třetí: Moc výkonná
• Hlava čtvrtá: Moc soudní
• Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad
• Hlava šestá: Česká národní banka
• Hlava sedmá: Územní samospráva
• Hlava osmá: Přechodná a závěrečná ustanovení
Preambule Ústavy ČR
My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
v čase obnovy samostatného českého státu,
věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku
v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody
jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,
kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,
jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské
společnosti,
jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu,
prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.
Úvodní ustanovení Ústavy ČR

Článek 1
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a
svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
➢ jsme unitární stát, nejsme federace, jsme stát právní

➢ nositelem a zdrojem veškeré státní moci je lid
➢ svrchovanost = suverenita
9
Zákonodárná moc
• Bikameralismus (dvoukomorovost)
• Imunita x indemnita poslanců a senátorů
• Zákony x zákonná opatření; Výhrada zákona
• Další významné pravomoci vedle legislativní
o Vyslovování důvěry vládě (PS)
o Interpelace vlády (PS)
o Schvalování státního rozpočtu (PS)
o Souhlas s ratifikací mezinárodních smluv
o Vysílání ozbrojených sil
o Jmenovací pravomoci
o Vyjadřování k připravované evropské legislativě
Výkonná moc
• Prezident republiky
o Hlava státu
o Např. jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává
vládu a přijímá její demisi; jmenuje soudce ÚS, předsedu a místopředsedy NS,
prezidenta a viceprezidenta NKÚ, členy bankovní rady ČNB; suspenzivní veto, milost,
amnestie
o Kontrasignované x nekontrasignované pravomoci
▪ kontrasignace = spolupodpis předsedy vlády, odpovědnost má vláda
• Vláda
o Vrcholný orgán výkonné moci
• Ministerstva a jiné správní úřady
• Státní zastupitelství
Soudní moc
• Obecné soudy
o Nezávislost a nestrannost
o Okresní soudy (obvodní soudy v Praze) 10x / Městský soud v Praze
o Krajské soudy (Městský soud v Praze)
o Vrchní soudy (Praha a Olomouc)
o Nejvyšší soud (Brno)
o Nejvyšší správní soud (Brno)
o civilní, trestní a správní (žaloby jednotlivců proti rozhodnutí veřejné moci)
• Ústavní soud
o 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky se souhlasem Senátu
o „strážce ústavnosti“, „negativní zákonodárce“
o Řízení o ústavních stížnostech, o návrzích na zrušení zákonů, o souladu
mezinárodních smluv s ústavním pořádkem
10
Další součásti veřejné moci

• NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
o Kontrola hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu
• ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
o Péče o cenovou stabilitu
• ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
o Kraje (= vyšší územně samosprávné celky) a obce (nižší)
11
4. přednáška 20. 10. 2020

SPRÁVNÍ PRÁVO, ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY
Základní práva a svobody

• Základní práva a svobody náležící každé lidské bytosti, základní prostor pro svobodnou
seberealizaci jedince
• Tradice katalogů: Bill of Rights 1689, Deklarace práv člověka a občana 1789, Úmluva o ochraně
lidských práv a základních svobod 1950, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
1966, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech 1966, Listina
základních práv a svobod – ústavní zákon č. 2/1993 Sb.
• G. Jellinek
o Status negativus = negativní status práv, vyjadřuje svobodu občana ve státě, absolutní
svoboda od státu a jeho případných zásahu
o Status activus = status aktivního občana, participace na správě veřejných záležitostí
(shromažďovací právo, právo založit stranu)
o Status pozitivus = pozitivní status práva, nárok jednotlivce na aktivní jednání ze strany
státu (sociální práva, právo na bezplatnou zdravotní péči)
• Obranná (negativní) x ochranná (pozitivní) – například právo na život (stát nám nemůže vzít
život & musí zajistit ochranu)
• Absolutní (právo na život, právo na lidskou důstojnost) x relativní (omezitelná, např. právo na
svobodu projevu)
Čl. 1 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.
Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“
• svoboda: zásada legální licence2
o pozitivní svoboda: svoboda regulovat sebe sama, být vlastním pánem, jednat
svobodně a racionálně v souladu s vlastními zájmy
o negativní svoboda: svoboda od zasahování, jsme negativně svobodní v té míře, ve
které nám ostatní nebrání v tom, co děláme
• rovnost: před zákonem, zákaz libovůle (svévole) státu, zákaz diskriminace
o diskriminace přímá: zaměstnavatel na pracovní pozici nepřijme ženu, která má
potřebnou kvalifikaci, právě protože je žena
o diskriminace nepřímá: restaurace vyhlásí bezvýjimečný zákaz vstupu psů, čímž zakáže
vstup osobám se zdravotním postižením, které využívají vodicí nebo asistenční psy
• důstojnost: bereme každého člověka jako autonomní, stejně hodnotné individuum
• nezadatelné: nemůžu je předat někomu jinému, vzdát se jich
• nezcizitelné: nemůžou mi být odňaty
• nepromlčitelné: můžu se jich vždy dovolat
• nezrušitelné: stát nám je nemůže zrušit, legitimně odebrat
Generace základních práv

První generace: občanská práva (18. století)
• svoboda vyznání, právo vlastnit majetek, právo na život, svoboda pohybu a pobytu, svoboda
svědomí, právo na soukromí…
2
ústavní princip vyjadřující svobodu jednání člověka v rámci státu, a to praeter legem, tedy v souladu se
zákonem
12
Druhá generace: politická práva (19. století)

• svoboda projevu, petiční právo, svoboda shromažďovací, spolčovací a všeobecné volební
právo přímé, rovné a tajné
• právo na přístup k soudu, na právní pomoc, na zákonného soudce, na projednání věci
nezávislým a nestranným soudem, na projednání věci v přiměřeném čase, na veřejné soudní
řízení. Právo nevypovídat, presumpce neviny, právo na obhajobu, ne bis in idem
Třetí generace: hospodářská, sociální a kulturní práva (20. – 40. léta 20. století)
• právo na práci, stávku, odměnu za práci, přiměřené hmotné zabezpečení v nemoci a ve stáří,
právo na zdravotní péči, právo na vzdělání
Čtvrtá generace (od 70. let 20. století)

• právo na zdravé životní prostředí, právo na přístup k informacím, ochrana osobních údajů
Listina základních práv a svobod

Preambule Listiny
Hlava první: Obecná ustanovení (Lidé jsou svobodní a rovní v…)
Hlava druhá: Lidská práva a základní svobody (svoboda pohybu, pobytu, vyznání, umělecké činnosti,
právo vlastnit majetek, projevu, na informace, svobodně se sdružovat…)
Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin (zaručuje občanům menšin právo na všestranný
rozvoj, rozvíjení vlastní kultury a jazyka, právo na azyl…)
Hlava čtvrtá: Hospodářská, sociální a kulturní práva (právo na soukromé podnikání, získávání
prostředků na životní potřeby, rodičovství, péči o děti…)
Hlava pátá: Právo na soudní a jinou právní ochranu (právo na nestranný soud a nezávislý soud)
Hlava šestá: Ustanovení společná (každý cizinec na území ČR nabývá automaticky práva LZPS)
Působení základních práv

• Přímé x nepřímé působení (možnost dovolat se základních práv x ústavně konformní výklad)
• Vertikální (jednotlivec – stát) x horizontální (subjekty jsou si rovny) působení
• Možnosti omezení základních práv:
o Přímo Listinou
o Zákonem za splnění podmínek listiny
▪ princip proporcionality3 x test racionality4
o konfliktem s jiným základním právem
Ochrana základních práv

• Rozhodování obecných soudů ve věcech trestních a občanskoprávních
• Správní soudnictví
• Ústavní soud
• Veřejný ochránce práv
• ESLP
3
právní princip využívaný při kolizi dvou či více chráněných subjektivních práv (právo na soukromí vs právo na
informace)
4
zkoumá soulad napadené právní úpravy s ustanoveními Ústavy či LZPS, zjišťuje se, zda je právní úprava
rozumná nebo disproporční
13
Správní právo
• upravuje činnost veřejné správy, nespadá do moci zákonodárné a soudní
• správa věcích veřejných ve veřejném zájmu
• je souborem veřejnoprávních norem, stanovuje organizaci, činnost, hierarchii orgánů
• Odlišnosti veřejné správy od soudnictví:
o chybí nezávislost
o vázanost podzákonným předpisy i interními normativními akty
o typické rozhodování ex offo (rozhodují z vlastní iniciativy)
• veřejná správa je rozdělena na státní správu a samosprávu
o státní správa: ministerstva, finanční úřady, katastrální úřady, státní fondy
o samospráva: blíže spravovanému subjektu než vnější a centrální řízení, v některých
záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem
• obecná x zvláštní část správního práva
o obecná část: stanovení zásad, vymezení pojmů, institutů pro celou oblast SP
o zvláštní část: úprava zásahů státní moci (ŽP, stavební právo…)
• Správní právo hmotné x procesní
o hmotné: občanský zákoník (pravidla)
o procesní: správní řád (úprava procesu)
Správní právo procesní: správní řád (subsidiární povaha)

Formy správní činnosti
• Správní akty (stavební povolení)
• Faktické zásahy (zásahy policie)
• Opatření obecné povahy (akty abstraktně konkrétní, dopravní značky/územní
• Veřejnoprávní smlouvy
• Nařízení a vyhlášky
• Vnitřní předpisy
• Další formy (osvědčení, ověření, sdělení, posudky)
Některé obecné zásady

• výkon pravomocí na základě a v mezích zákona (správní uvážení, neurčité právní pojmy)
• zásada rovnosti
• ochrana právní jistoty a oprávněných očekávání
• princip proporcionality (přiměřenosti)
• zásada transparentnosti
Opravné prostředky podle správního řádu (VIZ SCIO)

• Řádné: Odvolání, rozklad, odpor
• Mimořádné: Obnova řízení, přezkumné řízení
Správní právo hmotné: občanský zákoník

• „co je a co není dovoleno, nebo jinak řečeno co platí a co neplatí“
Některé obory
• Stavební právo
• Obecní a krajské zřízení
• Nakládání s odpady, bankovnictví, ochrana osobních údajů, školské právo, pohřebnictví,
ochrana osobních údajů, ochrana hospodářské soutěže, svobodný přístup k informacím,
elektronická komunikace…
14
• Správní trestání (zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; zákon o některých

přestupcích; další zákony z oblasti správního práva)
Související obory veřejného práva

• finanční právo
• právo životního prostředí
• právo sociálního zabezpečení
Správní soudnictví
• žalovaným není subjekt soukromého práva (jako při občanskoprávním řízení), ale orgán
veřejné moci
• žalobu podávají fyzické/právnické osoby, které se domáhají ochrany před nezákonným
rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci
• dva stupně
o krajské soudy – jejich rozhodnutí lze napadnout pouze mimořádným opravným
prostředkem
o Nejvyšší správní soud
• Žaloby:
o proti rozhodnutí správního orgánu
o na nečinnost správního orgánu
o proti nezákonnému zásahu správního orgánu
o zrušení opatření obecné povahy
o ve věcech volebních
Krajské soudy: osm, v Praze Městský soud v Praze

Nejvyšší správní soud: jeden v Brně
15
5. přednáška 27. 10. 2020

OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ I.
Struktura občanského zákoníku 89/2012 Sb.

1. část – Obecná část (§§ 1 až 646)
• Hlava I Předmět úpravy a její základní zásady
• Hlava II Osoby
• Hlava III Zastoupení
• Hlava IV Věci a jejich rozdělení
• Hlava V Právní skutečnosti
2. část – Rodinné právo (§§ 647 až 969)
• Hlava I Manželství
• Hlava II Příbuzenství
• Hlava III Poručenství a jiné formy péče o dítě
• Hlava IV Zapsané partnerství
3. část – Absolutní majetková práva (§§ 970 až 1 710)
• Hlava I Základní ustanovení
• Hlava II Věcná práva
• Hlava III Dědické právo
4. část – Relativní majetková práva (§§ 1 711 až 2 984, zahrnuje závazkové právo)
• Hlava I Obecná ustanovení o závazcích
• Hlava II Závazky z právních jednání
• Hlava III Závazky z deliktů
• Hlava IV Závazky z jiných právních důvodů
5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§§ 2 985 až 3 046)
Občanské právo: Obecná část

• Obecné soukromé právo – subsidiární, tj. univerzální platnost pro obchodní či pracovní
vztahy (po Nálezu Pl. ÚS 83/06), někdy pro celý právní řád (osoby) /§ 9 odst. 2 o.z./
• Dispozitivní metoda regulace (§ 1(2) o.z.)
o Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně
od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo
právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
• Zásady - § 3 o.z.
o pacta sunt servanda = smlouvy se mají dodržovat
o integrita, neminem laedere = nikomu neškodit
o rodina
o ochrana vlastnictví
Právní osobnost
• Právní osobnost (subjektivita) = způsobilost mít práva a povinnosti (má každá osoba)
o X svéprávnost = způsobilost právně jednat a zavazovat se k povinnostem
o X deliktní způsobilost = je dána duševním stavem a věkem člověka, způsobilost nést
následky chování, které je v rozporu s právním řádem
16
• Fyzické osoby § 19 o.z.

o Čl. 5 Listiny: Každý je způsobilý mít práva.
o vzniká narozením § 24 o.z. (nasciturus § 25 o.z.)
o zaniká smrtí (důkaz smrti § 26 o.z. x domněnka § 71 o.z.)
▪ Novinka – nezvěstnost § 66 o.z.
• Právnické osoby § 20 o.z.
o mají právní osobnost od svého vzniku do svého zániku § 118 o.z.
o vznikají zásadně dnem zápisu do veřejného nebo jiného rejstříku
o spolky, obchodní korporace, nadace, fondy, obce, kraje
Svéprávnost
• = způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem
§ 15 (2) o.z. // „způsobilost k právním úkonům“
o Deliktní způsobilost = způsobilost nést následky chování, které je v rozporu s právním
řádem.
• Fyzické osoby
o Plná svéprávnost
▪ dosažením zletilosti, tj. 18 let
▪ uzavřením manželství (starší 16 let s přivolením soudu)
▪ emancipací (je-li schopen sám se živit § 37 o.z.), podmínka 16 let
o U nezletilých dle rozumové a volní vyspělosti přiměřené věku (objektivně!), avšak
vyvratitelná domněnka §31 o.z. (Darování nemovitosti? Předepsání a nákup
antikoncepce?)
o Při narušení schopnosti právně jednat
▪ Předběžné prohlášení (určení opatrovníka) § 38 o.z.
▪ Nápomoc při rozhodování (smlouva schválená soudem) § 45 o.z.
▪ Zastoupení členem domácnosti (schválení soudu) § 49 o.z.
▪ Omezení svéprávnosti § 55 o.z.
• lze jen rozhodnutím soudu, jen při vážné duševní poruše, na 5 let
• Právnické osoby
o Jednají za ně zástupci
o Statutární orgány, zaměstnanec, pověřená osoba, jiná osoba (§ 431!)
o Překročení oprávnění? § 166 (1,2) o.z.
Právní skutečnosti
• okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv a
povinností
17
Právní jednání (projev vůle subjektu v souladu s právními normami)

• Dříve „právní úkon“
• Projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností
• Konáním (výslovně i konkludentně) či opomenutím (např. nevypovězení smlouvy s
následkem jejího prodloužení). § 546
o „…neobdržíme-li od Vás vyjádření ohledně přiloženého návrhu do dvou týdnů,
budeme předpokládat, že s ním souhlasíte.“ Qui tacet non consentire videtur!
• Náležitosti
o Učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně § 551-553 o.z.. – zdánlivé jednání!5
o Soulad s dobrými mravy a zákonem § 580 o.z..
o Způsobilost subjektu (svéprávnost, duševní porucha) § 581 o.z..
o Forma, je-li předepsána či ujednána (pak ale jen, nebylo-li plněno) § 582 o.z.
o Prost omylů ohledně podstatných okolností § 583 o.z..
o Absence lichvy § 1796-1797 o.z.
o Absence úmyslu zkrátit věřitele (jen odporovatelnost) § 589 o.z.
• Následky neplatnosti
o Zásada relativní neplatnosti § 586 odst. 1,2
▪ promlčení práva vznést námitku neplatnosti – podle rozsudku Nejvyššího
soudu sp. zn. 29 Cdo 504/2007, ze dne 25. 2. 2009
▪ neplatnost právního jednání = uskutečnilo se, ale hledí se na ně jako by
nebylo učiněno, a proto nemá žádné právní následky
o Absolutní neplatnost jen dle § 588 o.z.
▪ zjevně se příčí dobrým mravům
▪ proti zákonu a zjevně proti veřejnému pořádku
▪ od počátku nemožné
o Původně v obč. zák 40/1964 SB. zásada absolutní neplatnosti s výj. § 40a.
Protiprávní jednání (projev vůle v rozporu s právními normami)

• Delikt (jednání, které je v rozporu s právem) x trestný čin (trestní právo) x přestupek (správní
právo)
• porušení práva, které způsobuje bez ohledu na vůli delikventa určité sankční důsledky
(náhrada škody, odpovědnost za přestupek)
• Předpoklady vzniku odpovědnosti
o Deliktní způsobilost (zletilostí nebo podle „schopnosti ovládnout své jednání a
posoudit následky“ § 2920 o.z.)
o Porušení dobrých mravů, zákona či smlouvy
o Zavinění: úmysl (přímý, nepřímý), nedbalost (vědomá, nevědomá) – viz TPH
5
zdánlivé právní jednání způsobuje neexistenci právního jednání – chybí vůle jednající osoby (např. někdo vede
ruku zůstavitele při sepisu závěti)
18
6. přednáška 3. 11. 2020

OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ II.
Právní událost
• na lidské vůli nezávislé dění v reálném světě, které zakládá práva a povinnosti (narozením
vzniká právo na ochranu života, zdraví…; smrtí zanikají právní vztahy)
• Plynutí času
o Počítání lhůt - § 605 o.z.: (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který
následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
(2) Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který
se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž
se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec
lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
§ 606 o.z. Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na
den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá
skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci,
připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
§ 607 o.z. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.
• Splnění podmínky (rozvazovací, odkládací)
• Promlčení (609 a násl. o.z.) x prekluze (§ 654 o.z., př:1187 o.z.)
o promlčení: zánik vymahatelnosti práv a povinností, právo sice trvá, ale nelze se jej
dovolat u soudu, tři roky6
o prekluze: úplný zánik práv a povinností7
o Zastavení běhu: uplatnění práva u soudu, písemné uznání dlužníka
Protiprávní stav
• na lidské vůli nezávislá, právu odporující událost, která má přesto určité právní důsledky
(zledovatělý chodník, povodeň, nemoc)
o § 2936 o.z. Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí
škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických,
sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
o § 2937 o.z. (1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl
mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže,
že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.
(2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa,
nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce
1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci.
Vznik oprávněním ex lege (= ze zákona)

• druh právní skutečnosti, nevyžaduje pro vznik, zánik či změnu práv či povinností svobodný
projev lidské vůle
• např.: Sídlo Parlamentu je ve vlastnictví České republiky, restituční zákonodárství, extenze
legislativy do exekutivy
6
počátek promlčecí doby = den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (den splatnosti půjčky)
7
zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr do 12 měsíců od hrubého porušení povinností
zaměstnancem, po uplynutí této doby právo zaměstnavatele zaniká
19
Věcné právo
• Práva absolutní (erga omnes), jejichž předmětem je věc. (Právo lpí na věci a přechází na
dalšího vlastníka jako závada - § 1107 o.z.)
• práva jednoho individuálně určeného subjektu vůči neurčitému počtu neurčitých subjektů
• § 489 o.z.: Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží
potřebě lidí.
o Věci hmotné a nehmotné (= zejména práva a jiné majetkové hodnoty) § 496 o.z.
o Nemovité věci: pozemky a podzemní stavby se samostatným účelem a věcná práva k
nim => Nehmotná věc nemovitá (§ 498)
o Části lidského těla? Zvířata? §§ 493, 494 o.z.
Vlastnické právo
• Soubor dílčích práv k věci
o Držet (ius possidendi)
o Užívat a brát z ní plody (ius utedndi et fruendi)
o Disponovat – zcizit (ius disponendi)
o Zničit – (ius abutendi)
o § 1012 o.z. Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně
nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.
▪ Možnost disponovat i jednotlivými dílčími právy (nuda proprietas)
• Omezení vlastnictví
o Čl. 11 (3) Listiny „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo
v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat
lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“ (dále §§ 1012
a násl. o.z.)
o Sousedská práva a tzv. sousedské imise § 1013 a násl. o.z.
▪ Čí je jablko spadlé přes plot ze sousedního stromu? (§ 1016 o.z.)? moje
▪ Může soused uříznout větev přesahující na jeho pozemek? (§ 1016 odst. 2
o.z.) ano, pokud vlastník jeho žádosti v přiměřené době nevyhoví, musí to ale
provést šetrným způsobem ve vhodné roční době, to, co uřízne mu zůstává
o Úředním rozhodnutím (jen ve veřejném zájmu a za náhradu)
Nabytí vlastnictví
• Originární (původní, není odvozeno od předchozího vlastníka) x derivativní (odvozené,
nabyvatel vlastnického práva odvozuje toto právo od jeho právního předchůdce)
• Okamžik nabytí vlastnictví při zcizení
o Princip tradice – přendáním (římské právo, starý obč. zák.)
o Princip konsenzu – translační účinky smlouvy (Francie – Code civile, o.z. - § 1099 o.z.)
o Princip abstrakce – Verpflichtungs- und Verfügungsgeschäfte (Německo – BGB)
• Zboží v samoobsluze § 2160 (2) o.z. (zaplacením)
• Nemovitosti – princip intabulace § 1105 o.z.
• Nemo plus iuris transfere potest, quam ipse habet. (když někdo vlastníkem není, nemůže věc
převést na někoho jiného)
o Dobrá víra kupujícího nestačí, je třeba věc vydržet (3 roky / 10 let) § 1089 - 1091 o.z..
(pravá držba)
• Ztracené, opuštěné a skryté věci (§1051 a násl.) poklad § 1063-1065 o.z.
20
Podílové spoluvlastnictví
• Ideální (pomyslné) podíly vyjádřené zlomkem
• o podílu na rozhodování o správě rozhoduje velikost podílu, v případě rovnosti nebo důležité
změny rozhodne soud
• Předkupní právo § 140 OZ x výrazné omezení § 1124-1125, 3062 o.z
o předkupní právo: právo oprávněné osoby požadovat, aby při zcizení byla věc nejprve
nabídnuta ke koupi této osobě (osobě blízké)
• Oddělení a zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání - §§ 1140 a násl.
o 1. dohoda
o 2. reálné rozdělení
o 3. přikázání za náhradu
o 4. prodej a rozdělení výtěžku
• Specifika vlastnictví bytů - § 1158 o.z. (dříve 72/1994 Sb.)
21
7. přednáška 10. 11. 2020

TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ – OBECNÁ ČÁST
Trestní právo
• Veřejnoprávní odvětví: řeší právní vztahy mezi státem a pachatelem trestného činu
• Upravuje, jaké jednání je trestné a jakou sankci za něj lze uložit
o Čl. 39 Listiny základních práv a svobod:
„Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy
na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. “
• Účel a funkce trestního práva
o Ochranná funkce: trestní právo jako celek chrání významné hodnoty (život, svoboda,
lidská důstojnost, rodina…)
o Represivní funkce: spojená s uplatněním ochranné funkce, jejím účelem je zabránit
pachatelům v další trestné činnosti
o Preventivní funkce
▪ generální: na společnost jako celek
▪ speciální: působí přímo na pachatele, brání opakování
o Regulativní funkce: vymezuje zákonné podmínky trestní odpovědnosti a beztrestnosti
Základy trestního práva

• Subsidiarita trestní represe (= pomocná role trestní represe)
o § 12 odst. 2 trestního zákoníku: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní
důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých
nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. “8
• Nullum crimen sine lege (= není trestného činu bez zákona) – musí být jednoznačně
stanoveno, co se za trestný čin považuje
• Nulla poena sine lege (= není trestu bez zákona)
• Zásada humanismu
• Zásada individuální odpovědnosti – za protiprávní jednání je trestán pouze pachatel
• Zásada odpovědnosti za zavinění – zavinění spočívá v úmyslu č nedbalosti, uplatňuje se
subjektivní odpovědnost (psychický vztah subjektu k protiprávnímu jednání a k následkům)
• Zákaz retroaktivity, pokud by to bylo v neprospěch obviněného
Prameny trestního práva

• Trestní zákoník (z. č. 40/2009 Sb.)
o obecná část: obsahuje ustanovení, která jsou společná všem či více trestným činům:
trestní odpovědnost, okolnosti vylučující protiprávnost, zánik t. odpovědnosti…
o zvláštní část: obsahuje katalog trestných činů (13 hlav), resp. ty jejich znaky, kterými
se trestné činy od sebe navzájem odlišují (proti životu, zdraví, svobodě…)
• Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže („zákon
o soudnictví ve věcech mládeže“)
• Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
• Další prameny:
8
Trestní právo má působit jako poslední možnost reakce na společensky nepřijatelné chování, jde o uplatnění
principu ultima ratio.
22
o Další trestní zákony (zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o protiprávnosti
komunistického režimu)
o Ústavní pořádek
o Evropské právo
o Zákony, kterých se trestní zákoník přímo i nepřímo dovolává
o Amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky
Působnost trestního zákoníku

• Časová
o § 2 odst. 1 trestního zákoníku: „Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v
době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to
je pro pachatele příznivější.“
• Místní
o princip teritoriality (+ zásada registrace – i ve vzduchu, vodě), podle TZ posuzujeme
jednání, která byla spáchána na území ČR
o Princip personality (mimo ČR) – podle TZ posuzujeme trestnost činu spáchaného
mimo území ČR občanem ČR
o Doplňující: Zásada ochrany, zásada pasivní personality, zásada univerzality,
subsidiární zásada univerzality
• Osobní
• Věcná
o okruh společenských vztahů, na které trestní zákon dopadá
o tj. státní, veřejné i individuální zájmy a hodnoty
Trestný čin
• § 13 odst. 1 trestního zákoníku: „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon
označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“
• Přečiny x zločiny (x zvlášť závažné zločiny)
o přečinem jsou nedbalostní/úmyslné trestné činy, za něž TZ stanoví trest odnětí
svobody s horní hranicí do pěti let
o zločin (to, co není přečin)
▪ zvlášť závažné zločiny – odnětí svobody nejméně deset let
▪ výjimečný trest – odnětí svobody nad dvacet do třiceti/doživotí
• Podmínky trestní odpovědnosti
o Obecné podmínky
▪ Protiprávnost
▪ Věk
▪ Příčetnost
• Znaky skutkové podstaty trestného činu:
o Objekt = právem chráněný zájem (život, svoboda, zdraví…)
o Objektivní stránka = jednání (konání či opominutí)
o Subjekt = stanovení toho, kdo může být pachatelem trestného činu
23
o Subjektivní stránka = zavinění (nutná podmínka trestnosti, dělíme na úmysl a

nedbalost)
Okolnosti vylučující protiprávnost

• Krajní nouze
o Způsob odvrácení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, kdy není
možné toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak.
o např. ukradnu auto, když rodí manželka; kanibalismus trosečníků
• Nutná obrana
o Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem
chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
o Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
o např. nebudu střílet po někom, kdo mě chce okrást
• Svolení poškozeného
o mění zakázaný čin v dobrovolný
o např. svolení osoby ke zbavení osobní svobody na určitou dobu (TV show Big
Brother)
• Přípustné riziko
o pro aktivity společensky užitečné, se kterými jsou spojena rizika
o farmaceutické klinické testy
• Oprávněné použití zbraně
Objekt a objektivní stránka TČ

• Objekt = zájem chráněný trestním zákoníkem
• Objektivní stránka
o Jednání (konání x opomenutí; TČ komisivní x omisivní), následek a příčinná souvislost
▪ komisivní jsou spáchány aktivním konáním (někoho zastřelím)
▪ omisivní jsou spáchány neaktivním konáním/opomenutím (nechám
vyhladovět dítě, neohlásím TČ)
o Pokračování v trestném činu
o Příprava x pokus x dokonaný TČ
▪ příprava – vytváření podmínek ke spáchání trestného činu
▪ trestnost přípravy pouze za dvou podmínek
• jedná se o přípravu k zvlášť závažnému zločinu (objednávka vraždy)
• trestnost přípravy je stanovena v příslušné skutkové podstatě
o pokus – jednání v úmyslu spáchat trestný čin (nezdařilý pokus o znásilnění)
• Př.: § 205 trestního zákoníku:
o Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a (…) b) čin spáchá vloupáním, (…)
o (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (…)
o (6) Příprava je trestná.
Pachatel trestného činu

• Věk (15 / 18 let), popř. rozumová a mravní vyspělost
o Nepřímé pachatelství
• Příčetnost (duševní způsobilost být pachatelem trestního činu)
• Organizátorství, návod a pomoc
o organizátor – ten, co to vymyslí
24
o návod – pohnul pachatele k činu

o pomoc – pomoc pachateli
Subjektivní stránka TČ
• Úmysl přímý = osoba ví, že svým jednáním se může dopustit trestného činu a v podstatě se
trestného činu dopustit chce
• Úmysl nepřímý = osoba ví, že se svým jednáním může dopustit trestného činu a je s tím
srozuměna. Zjednodušeně řečeno, je jí jedno, jestli se svým jednáním dopustí trestného činu
nebo ne. (jdu vykrást byt, znehybním majitele, ten potom umře – nebyl můj cíl zabít majitele,
ale vykrást byt)
• Nedbalost vědomá = osoba ví, že se svým jednáním může dopustit trestného činu a bez
přiměřených důvodů se spoléhá, že se tak nestane. (vysoká rychlost při jízdě v automobilu)
• Nedbalost nevědomá = osoba neví, že se může svým jednáním dopustit trestného činu,
vzhledem k okolnostem to však mohla vědět a vědět to měla.
25
8. přednáška 24. 11. 2020

TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ – ZVLÁŠTNÍ ČÁST
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB, SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ
Systematika zvláštní části trestního zákoníku

1. Trestné činy proti životu a zdraví
2. TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
3. TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
4. TČ proti rodině a dětem
5. TČ proti majetku
6. TČ hospodářské
7. TČ obecně nebezpečné
8. TČ proti životnímu prostředí
9. TČ proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
10. TČ proti pořádku ve věcech veřejných
11. TČ proti branné povinnosti
12. TČ vojenské
13. TČ proti lidskosti, proti míru a válečné TČ
Trestné činy proti životu a zdraví

§ 140 trestního zákoníku – Vražda
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
(2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím
svobody na dvanáct až dvacet let.
(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším patnácti let, d) na úřední osobě
při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s
výkonem jejich povinnosti, f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání
nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji
obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání,
postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, g) na jiném pro jeho skutečnou nebo
domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto,
že je skutečně nebo domněle bez vyznání, h) opětovně, i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
nebo j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo
usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.
(4) Příprava je trestná.
Trestné činy proti životu

• Zabití: „Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného
omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání
poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let. “
• Vražda novorozeného dítěte matkou: „Matka, která v rozrušení způsobeném porodem
úmyslně usmrtí při porodu nebo bezprostředně po něm své novorozené dítě, bude potrestána
odnětím svobody na tři léta až osm let. “
• Usmrcení z nedbalosti: „Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím
svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. “
• Účast na sebevraždě: „Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá,
bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta.“
26
Další trestné činy proti životu a zdraví

• TČ proti zdraví: těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, ublížení na zdraví z omluvitelné
pohnutky, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti
• TČ ohrožující život nebo zdraví:
o Neposkytnutí pomoci: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné
poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač
tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta.“
o Rvačka: „Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“
o Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení; neposkytnutí pomoci řidičem dopravního
prostředku; šíření nakažlivé lidské nemoci; šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti;
ohrožení pohlavní nemocí; ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými
předměty; ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti
• Trestné činy proti těhotenství ženy
• Trestné činy související s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány, lidským
embryem a lidským genomem
TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství

• Např. obchodování s lidmi, zbavení či omezování osobní svobody, zavlečení, braní rukojmí,
vydírání, porušování domovní svobody, porušení tajemství dopravovaných zpráv
• Loupež: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit
se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“
• Pomluva: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho
vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo
způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. “
TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti

• Znásilnění: (1) „Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy
donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude
potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“ (2) Odnětím svobody na dvě léta až
deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) souloží nebo jiným
pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, b) na dítěti, nebo c) se
zbraní.
• sexuální nátlak, pohlavní zneužití, soulož mezi příbuzným, kuplířství, prostituce ohrožující
mravní vývoj dětí, šíření pornografie, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
Trestné činy proti majetku

• Krádež: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu
nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním, c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc
násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí, d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě
nebo při sobě, nebo e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena
evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo
propadnutím věci.“
27
• Zpronevěra9, neoprávněné užívání cizí věci, podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, pojistný
podvod, podílnictví, lichva, porušení povinnosti při správě cizího majetku10, poškození cizí věci
TČ proti rodině a dětem

např. dvojí manželství, zanedbání povinné výživ, týrání svěřené osoby či podání alkoholu dítěti
TČ hospodářské
např. padělání a pozměnění peněz, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, neoprávněné
podnikání, pletichy při veřejné dražbě, poškození finančních zájmů EU, porušení autorského práva,
padělání a napodobení díla výtvarného umění
TČ obecně nebezpečné
např. obecné ohrožení, poškození geodetického bodu, nedovolené ozbrojování, přechovávání
omamné a psychotropní látky a jedu
TČ proti pořádku ve věcech veřejných

např. zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení, pohrdání soudem, vzpoura vězňů,
křivé obvinění, křivá výpověď, křivé tlumočení, padělání a pozměnění veřejné listiny, hanobení národa,
rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, šíření poplašné zprávy, výtržnictví, opilství
Sankciování mladistvých
• Mladistvý: 15–18 let
• Postup podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže a subsidiárně trestního zákoníku a
trestního řádu
Hlavní hmotněprávní odchylky

• Posuzování schopnosti rozpoznat protiprávnost jednání a ovládat jej s ohledem na rozumovou
a mravní vyspělost mladistvého
• Terminologie: trestný čin => provinění; trest => opatření
• Mírnější úprava promlčení, účinné lítosti
• Zvláštní úprava trestání:
o lze snáze upustit od uložení opatření nebo od něj upustit podmíněně
o účel je hlavně ochranný a nápravný!
o Tresty:
▪ výchovná opatření (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné
povinnosti, výchovná omezení, napomenutí s výstrahou.)
▪ ochranná opatření (ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci,
zabrání části majetku, ochranná výchova)
▪ trestní opatření (podobné jako tresty)
Hlavní procesní odchylky („řízení ve věcech mladistvých“)

• Nutná obhajoba
• Role zákonného zástupce a OSPOD v řízení
• Jen zcela výjimečné vzetí do vazby a její kratší trvání
• Neveřejné hlavní líčení
9
Zpronevěry se pachatel (defraudant) dopustí, pokud si přisvojí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na
cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Daná věc byla pachateli majitelem výslovně svěřena, pachatel si ji
úmyslně přivlastnil.
28
Děti do 15 let: nejsou trestně odpovědné, ale mohou se dopustit činu jinak trestného.
• Soud může ve zvláštním řízení uložit po pedagogicko-psychologickém vyšetření opatření: a)

výchovnou povinnost, b) výchovné omezení, c) napomenutí s výstrahou, d) zařazení do
terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku
výchovné péče, e) dohled probačního úředníka, f) ochrannou výchovu, g) ochranné léčení.
• Postup podle předpisů o občanském soudním řízení
Trestní odpovědnost právnických osob

• Postup podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, trestního
zákoníku a trestního řádu
• Hlavní důvody zavedení:
o Závažná protispolečenská jednání se závažnými následky ve sféře PO
o Nemožnost vždy uplatnit individuální trestní odpovědnost fyzických osob
o Mezinárodní závazky
• Trestným činem PO je trestný čin spáchaný v jejím zájmu či v rámci její činnosti
a. jednáním jejích orgánů/ovládající osoby,
b. přičitatelným jednáním jejích zaměstnanců
• PO může spáchat jakýkoliv TČ kromě v zákoně vyjmenovaných (např. dvojí manželství, vražda
novorozeného dítěte matkou, soulož mezi příbuznými…)
• Nezávislost odpovědnosti FO a PO
• Přechod odpovědnosti PO na právní nástupce
Tresty ukládané PO: a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí
věci, e) zákaz činnosti, f) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, g) zákaz
přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku.
Správní trestání
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a Zákon o některých přestupcích
• Př. k subsidiaritě trestní represe: § 8 zákona o některých přestupcích:
§ 8 zákona o některých přestupcích

Přestupky proti majetku
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně
a) způsobí škodu na cizím majetku
1. krádeží,
2. zpronevěrou,
3. podvodem, nebo
4. zničením nebo poškozením věci z takového majetku;
pokus tohoto přestupku je trestný,
b) neoprávněně užívá cizí majetek,
c) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo
d) ukryje, užívá nebo na sebe anebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem
spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
(…)
(3) Přestupku podle odstavce 1 písm. a) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 50000 Kč.
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a Zákon o některých přestupcích
29
• Podobnosti s trestním právem:

o postih společensky nebezpečného jednání
o odpovědnost na základě zákona (nullum crimen, nulla poena sine lege) => zákaz
analogie v neprospěch pachatele, požadavek na jasně určenou skutkovou podstatu
přestupku a výměru trestu, který lze uložit
o některé další zásady: zákaz retroaktivity11, ne bis in idem12, právo na spravedlivý
proces
o některé obdobné instituty: zavinění, nepříčetnost, okolnosti vylučující protiprávnost
(odpovědnost až od 15 let)
• Hlavní odlišnosti od trestního práva:
o Sankce: a) napomenutí, b) pokuty, c) zákazu činnosti, d) propadnutí věci nebo
náhradní hodnoty, e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
o Menší míra společenské nebezpečnosti
o Chybí represivní funkce
o Odpovědnost za nedbalost, popř. objektivní odpovědnost (právnických osob)
o Rozhodování správních orgánů namísto nezávislých soudů
11
retroaktivita = zpětná účinnost zákona nebo jiného právního předpisu, resp. zpětná časová působnost právní
normy; zákaz retroaktivity až na výjimku: když je to ve prospěch subjektu
12
„ne dvakrát o tomtéž“ právní princip, znamenající, že nelze rozhodovat dvakrát o téže věci
30
9. přednáška 1. 12. 2020

OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ III.
Společné jmění manželů

• Nově zařazeno do části rodinného práva (§§ 708 a násl. o.z.)
• Nedělí se na podíly! (oproti spoluvlastnictví), dříve „bezpodílové spoluvlastnictví manželů“
• Součástí je majetek nabytý za trvání manželství s výjimkami:
o věci sloužící k osobní potřebě (oblečení)
o věci, které manžel nabyl darem, děděním nebo odkazem
o hodnoty, které nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých
přirozených právech (finanční kompenzace za újmu na zdraví)
o nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví
(zisk z prodeje automobilu, který získal jeden z manželů darem)
o nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu výhradního
majetku (pojišťovna zaplatí škodu na automobilu, který je výlučném vlastnictví
jednoho z manželů)
• Do SJM spadají i dluhy převzaté za trvání manželství kromě těch,
o které se týkají majetku jednoho v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku,
o které převzal bez souhlasu druhého, aniž se jedná o obstarávání každodenních
potřeb. (§ 710 o.z.)
• Možnost smluvní úpravy – nutná forma veřejné listiny (notářského zápisu) § 716 o.z.
• Správa majetku je společná. Sám může činit úkony jeden z manželů jen v rámci obvyklé
správy. §§ 713, 714, lze smluvit jinak
• Při vypořádání se SJM rozdělí na stejné podíly + nárok na náhrady
• Nedojde-li tři roky po zániku manželství k vypořádání, platí nevyvratitelná právní domněnka
o Hmotné movité věci toho, kdo je drží a užívá.
o Ostatní věci podílové spoluvlastnictví ½ a ½
• předmanželská smlouva = chrání zájem obou manželů, pomáhá při vypořádání po rozvodu,
vyžaduje formu notářského zápisu
• SJM zaniká zánikem manželství
Příklad – pan Semerád

Pan Semerád (60 let) bez zaměstnání a většího majetku, který měl z bývalého manželství syna, si vzal
podnikatelku paní Rosenthalovou (50 let), která po svatbě zdědila starou zanedbanou chalupu.
Z podnikatelských příjmů manželky pak společně chalupu zrekonstruovali a zhodnotili ji o 2 mil. Kč. Pan
Semerád krátce na to zemřel. Jeho syn nárokuje v dědickém řízení
½ mil. Kč po paní Semerádové, která ale veškeré prostředky investovala do chalupy.
Jak to dopadne?
§ 741 o.z.
(1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741,
použijí se pro vypořádání tato pravidla:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku
vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti
a o rodinnou domácnost,
31
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot
náležejících do společného jmění.
(2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako
hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při
vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení
majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té
součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.
- 2 mil. Vynaloženy ze SJM. => zánik SJM => ½ podíl pana Semeráda => pohledávka 1 mil. do
dědického řízení => ½ manželce a ½ synovi => syn má nárok na 500 tis. Kč.
- Korektiv písm. f)
- Původně § 742 (1) OZ Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého
vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo
na jeho ostatní majetek. (…) => řešení pak jen pomoci korektivu dobrých mravů
Věcná práva k cizí věci

• práva subjektu k věci, která není vlastnictvím daného subjektu
• subjekt nedisponuje vlastnickým právem, nýbrž pouze částečným panstvím nad věcí
• tato práva/povinnosti lpí na věci bez ohledu na změnu jejího vlastníka
• působí proti všem = erga omnes (oprávnění poskytující oprávněnému možnost vyloučit
kohokoli z jakéhokoli působení na věc - věcnou žalobu má k dispozici proti všem)
Věcná práva
k cizí věci
Věcná břemena
Zadržovací
Právo stavby (Služebnosti a Zástavní právo
(retenční) právo
reálná břemena)
Držba není věcné právo! – je to pouze vztah faktický, který právo reflektuje
Právo stavby
§ 1240 NZ
(1) Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod
povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou.
(2) Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu
zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání.
§ 1242
Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá
ustanovením o nemovitých věcech.
• institut občanského práva, povrch ustupuje pozemku

• umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku nebo pod povrchem pozemku postavit svou stavbu
• nemovitá, nehmotná věc podléhající zápisu do katastru nemovitostí
• na pozemku zřízená stavba není součástí práva pozemku, ale práva stavby
• dočasné (99 let), pak stavba součástí pozemku
32
Věcná břemena
• Představují omezení vlastníka nemovitosti ve prospěch jiné osoby nebo jiné nemovitosti
o Služebnosti = pasivita vlastníka věci, který je povinen něco ve prospěch oprávněné
osoby trpět (přecházení po pozemku), zdržet se činnosti (navyšování stavby)
o Reálná břemena = něco aktivně konat ve prospěch jiné osoby (výměnek13 – povinná
osoba poskytuje oprávněné osobě bydlení, ale také jí poskytne výživu nebo osobní
péči)
• Nemovitost panující a nemovitost zatížená
• Nemovitost zatížený a oprávněná osoba
Zástavní právo
• slouží k zajištění dluhu v ujednané výši pro případ, že nebude dlužníkem (zástavní dlužník) včas
a řádně splněn, v případě prodlení dlužníka se může věřitel domáhat uspokojení ze zástavy
• když vlastník zástavy bytovou jednotku prodá, třetí osoba se automaticky stává taky dlužníkem
(Erga omne, proto právo věcné, nikoli závazkové)
• zástavní právo k nemovitosti – hypotéka
o pouze na celou nemovitost či celý podíl
• zástavní právo k movité věci – ruční zástava
• zastavení pohledávky
• vznik zástavního práva
o ruční zástava předáním či svěřením schovateli
o zápisem do rejstříku zástav (veden notářem)
o vkladem do KN
• Zánik zástavního práva
o zánikem pohledávky
o realizací
• Realizace – zásadně veřejná dražba
o Možné dohodnou i jiný způsob
▪ Omezení prodeje za libovolnou cenu (hyperocha se musí vrátit)
▪ Další zakázaná ujednání (§ 1315 o.z.)
• Pohledávka = právo, aby mi bylo něco na tu pohledávku plněno (pozitivní)
• Dluh = povinnost něco plnit (negativní)
Zadržovací (retenční) právo

• Jen u věcí movitých (x věcná břemena jen u nemovitostí) § 1395 o.z.
• podstatou je oprávnění zadržet cizí movitou věc, kterou má věřitel oprávněně u sebe, a to k
zajištění své pohledávky vůči osobě, které by jinak byl povinen tuto věc vydat
• Kdo je povinen věc vydat, může ji zadržet až do doby obdržení protiplnění.
o Právo nemá osoba, která drží věc neprávem, zejména zmocnila-li se jí svémocí či lstí.
• Dojde-li k exekuci na majetek, má zadržovatel právo na přednostní uspokojení ze zpeněžení
zadržované věci.
• Zadržovaná věc nesmí být prodána ani užívána
• Základní předpoklad je, aby věřitel měl věc oprávněně předtím u sebe.
13
právo dožití na určitém místě s rentou a službami
33
Dědické právo
• Přechod pozůstalosti po zemřelé osobě (zůstavitele) na její nástupce (dědice).
• Pozůstalost: věci, pohledávky, dluhy, akcionářská práva etc.
• Nabývá se smrtí zůstavitele.
• Zásady rodinného nástupnictví x testovací volnosti
• Dědění z dědické smlouvy, závěti a zákona
o Výjimky: neplatná závěť, neopominutelní dědicové, dědická nezpůsobilost
• Dědická nezpůsobilost (§ 1481 o.z.): Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu
povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo
zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu
poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho
poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin
výslovně prominul.
Dědění z dědické smlouvy, závěti, dovětku, odkaz

• Nepominutelný dědic
o pokud není vyděděn, musí dědit
o jsou to děti zůstavitele (popřípadě jejich děti)
o nezletilý potomek: ¾, zletilý: ¼ zákonného dědického podílu
• Dědická smlouva (donatio mortis causa)
o uzavře zůstavitel se smluvními dědici
o nejsilnější dědický titul
o musí být uzavřena formou veřejné listiny
o nelze jednostranně zrušit a pořídit o celé pozůstalosti
• Závěť (testament)
o jednostranný dokument (soukromá listina / notářský zápis / privilegovaná závěť)
o formy
▪ Holografní – vlastnoruční (datum, podpis)
▪ Alografní – jinak než vlastní rukou (podpis + 2 svědkové)
▪ Notářským zápisem – centrální evidence závětí
• Vydědění
o neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
o neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl
o byl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé
povaze,
o trvale vede nezřízený život.
• Dovětek
o jednostranné právní jednání fyzické osoby
o obdobný závěti, ve kterém budoucí zůstavitel učiní nějaká opatření pro případ své
smrti odlišná od ustanovení dědiců
▪ např.: může nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku,
doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz
• Odkaz
o odkazovník se nestává dědicem (není povinen k úhradě zůstavitelových dluhů), získává
pohledávku, má právo vyžadovat po dědicích odkázanou věc
34
Dědění ze zákona
• Zemřel-li zůstavitel bez závěti, je-li závěť neplatná či nedědí-li testamentární dědic (odmítl),
nastupuje dědění ze zákona. (právní síla: nepominutelný dědici > dědická smlouva > závěť >
zákonná posloupnost)
• 6 tříd dědiců
o 1. manžel (partner) a děti rovným dílem
▪ dědická posloupnost – reprezentační princip
▪ nasciturus
o 2. není-li dětí, dědí manžel (partner), rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně rok
před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o společnou domácnost nebo byli
odkázáni výživou na zůstavitele.
▪ Manžel vždy nejméně ½
o 3. není-li manžela ani rodičů, dědí sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem (viz ad 2)
▪ reprezentační princip u sourozenců zůstavitele
o 4. prarodiče a jejich děti
o 5. prarodiče rodičů polovina ze str. otce, polovina matky
o 6. děti dětí sourozenců a děti prarodičů
• Není-li zákonných dědiců, připadá odúmrť státu (§ 1634 o.z.)
Dědické zřízení
• Provádí soudem pověřený notář jako soudní komisař
• Průběh:
o Předběžné šetření (rozsah majetku, závěti…)
o Zjištění dědiců a umožnění dohody (schvaluje soud)
o Potvrzení dědiců
35
10. přednáška 8. 12. 2020

PROCESNÍ PRÁVO – CIVILNÍ PROCES (OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ)
Soudní ochrana
• Monopol moci státu
• Obecná soudní ochrana soukromých práv, upravuje občanský soudní řád
• § 12 o.z. Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu
vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno
něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.
• Pravomoc soudu § 7 o.s.ř. § 7 odst. 1: V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují
soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle
zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
Hlavní principy civilního řízení

• Zásada dispoziční (x zás. oficiality – procesní aktivita v rukou soudů)
o soud nemůže řízení zahájit z vlastní vůle ani z úřední povinnosti, ale pouze na návrh
procesní strany – žalobce je pánem sporu
• Zásada projednací (x zás. vyšetřovací – soud nese odpovědnost za shromáždění všech
potřebných důkazů)
o soud přihlíží pouze k tomu, co mu sporné procesní strany přednesly a k těm
důkazům, které mu o svých tvrzeních nabídly
• Zásada volného hodnocení důkazů
o soudci není uloženo, jaký stupeň věrohodnosti (důkazní sílu) má přiznat jednotlivým
důkazním prostředkům
• Zásada rovnosti účastníků
• Zásada ústnosti
• Zásada veřejnosti
o přístupnost pro každého, kdo se chce procesu zúčastnit jako divák, rozsudek vyřčen
veřejně
Stručný průběh civilního řízení

• Žaloba – zahájení řízení = okamžik, kdy dojde soudu (vliv na promlčení)
• Zjišťování podmínek řízení
o 5P: pravomoc (zdali má daný orgán/instituce pravomoc rozhodovat), příslušnost,
podmínky ř. (res iudicata, litispendence, proces. subjektivita…), plná moc, poplatek
▪ Soudní soustava
• 4 články – okresní, krajské, vrchní a nejvyšší
• 3 stupně
• V Praze: městský soud (krajský), obvodní soud (okresní); v Brně: městský soud (vrchní)
• Platební rozkaz (při žalobě na peněžité plnění) – formální doručování (do ruky/schránky)
• Výzva k vyjádření (x § 114b o.s.ř.) – možné zanechat fikcí (domovní schránka)
o Uznání DS
• Jednání (přednesy, dokazování, záv. návrhy, rozhodnutí)
o žalobce + žalovaný předloží všechny důkazy
• Opravný prostředek
o řádný opravný prostředek
▪ odvolání: k soudu vyšší instance
▪ odpor: proti platebnímu rozkazu
36
o mimořádný opravný prostředek

▪ žaloba pro zmatečnost
▪ žaloba na obnovu řízení
▪ dovolání: napadá se pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu
1. stupeň 2. stupeň (odvolací soudy)

Okresní soudy Krajské soudy (řeší odvolání proti Nejvyšší soud (řeší dovolání
rozhodnutí okresního soudu) proti rozhodnutí krajského
soudu)
Krajské soudy Vrchní soudy (řeší odvolání proti Nejvyšší soud (řeší dovolání
krajskému soudu) proti vrchnímu soudu)
Okresní soudy = okresní soudy (75x), v Praze Obvodní soud (10x), v Brně Městský soud (1x)
Krajské soudy = krajské soudy (6x), v Praze Městský soud (1x), v Brně Krajský soud(1x)
Vrchní soudy = Praha + Olomouc
Nejvyšší soud = Brno – řeší mimořádné opravné prostředky
Svépomoc je pomoc jednajícího sobě samému k tomu, nač má podle svého přesvědčení právo, a to
vlastními silami a prostředky, tedy pomoc bez cizí účasti, zvláště bez účasti veřejné moci.
• § 14 o.z. Svépomoc: (1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-
li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. (2) Hrozí-li
neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit
úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako
přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí
se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.
Předpoklady svépomoci
• Ohrožení práva + zřejmé, že zásah veř. moc pozdě

• Hrozí bezprostředně neopr. zásah + přiměřené prostředky
o Neoprávněnost zásahu do práva;
o Bezprostřednost takového zásahu spočívající v tom, že zásah buď reálně hrozí jako
bezprostřední, anebo již nastal a trvá jako dosud neukončený;
o Přiměřenými prostředky osobě v jeho postavení (nikoliv. např. samostříl jako obrana
proti krádeži)
Svémoc je svévole, libovůle a zejména nedovolené zmocnění se věci nebo práva, tedy použití vlastní
moci k tomu, aby se jednající domohl něčeho, nač ani podle svého vědomí nemá právo.
• § 1006 o.z. držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním
činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany.
37
11. přednáška 15. 12. 2020

PROCESNÍ PRÁVO – TRESTNÍ A SPRÁVNÍ PROCES
Obecně o správním právu

• Problém vymezení předmětu (na rozdíl od jiných odvětví)
• Právo veřejné
• „Veřejná správa“ = činnost státu a samosprávy, jež není produktem zákonodárné či soudní
moci (zbytková definice)
• „Zbytek“ ale mnohem větší než ostatní dvě moci
• Neexistuje kodex
• (matriky, obč. průkazy, pasy, provoz na poz. kom., policie, školství, soc. péče, kultura, katastr,
stavebnictví, ochr. živ. pr., živnosti, myslivost, zbraně, pohřebnictví…)
• Vztahy subordinační (orgán veř. moci x občan či jiný subjekt)
• Správní právo hmotné x procesní (Správní řád)
o hmotné: co je a co není dovoleno, nebo jinak řečeno co platí a co neplatí (zákon o
matrikách, zákon a ochraně průmyslových vzorů, stavební řád…)
o procesní: reguluje, jak má být právo hmotné aplikováno & procesní postup orgánů
• Úkony realizovány zejména formou správních rozhodnutí = správních aktů
• Realizace st. moci => enumerativnost veř. pretenzí (čl. 2 odst. 3 Ú, čl. 2 odst. 2 L)
o je dovoleno jen to, co je výslovně stanoveno
o je stanovena úplná míra zasahování státu
o x diskreční pravomoc (tzv. správní uvážení) = oprávnění správních orgánů určitou věc
samostatně posoudit a rozhodnout o ní
• Presumpce správnosti
o I např. pro civ. řízení
▪ § 135 o.s.ř.: Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl
spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu;
soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
o Nicotné spr. akty (abs. nedostatek formy, nemožné plnění, nedostatek pravomoci)
Zásady správního řízení

• SŘ – subsidiární právní předpis (např. 51 ZoPř)
• Základní zásady
o šetřit oprávněné zájmy osob a veřejný zájem
o eliminace nedůvodných rozdílů
o zákaz zbytečných průtahů
o podklady jen, nelze-li je získat od jiného orgánu
o pojatost
• Účastníci – žadatel a další osoby, které zákon označí (+ ten, kdo se označí, dokud není
prokázán opak)
o Není-li ve zvl. předpise stanoveno jinak.
1) Zahájení správního řízení

• a) na návrh (žádost) /žádost o stav. povolení/
• b) z moci úřední /o zabezpečení stavby/
• Řízení je neveřejné
• Ústní jednání není podmínkou (x u přestupků ano § 74 ZoPř)
38
2) Předvolání (povinnost se dostavit – poř. pokuta až 50 tis. Kč)

3) Rozhodnutí – je třeba bezodkladně, nejdéle pak do 30 dnů (lze u složitých věcí o 30 prodloužit)
• výrok
• odůvodnění
• poučení o odvolání
4) Opravné řádné prostředky
• Odvolání – napadnutí rozhodnutí správního orgánu
• Rozklad – proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy/ministra/státního tajemníka
/ministerstva/vedoucího jiného ústředního správního úřadu
• Odpor – proti povinnosti uložené formou písemného příkazu
• Není-li stanoveno jinak, tak do 15 dnů od doručení
• Zákaz nových skutečností (koncentrace)
• Účinky
o suspenzivní: včas podaným opravným prostředkem se odkládá právní moc a
vykonatelnost napadeného rozhodnutí (dostanu pokutu, začne běžet lhůta, odvolám se, lhůta neběží /
je ve vzduchu / čeká se na další rozhodnutí)
o devolutivní: o opravném prostředku rozhoduje orgán nadřízený orgánu, který
napadené rozhodnutí vydal
5) Rozhodnutí o odvolání
• Potvrdí
• Zruší a vrátí věc orgánu se svým pr. názorem
• Změní
6) Přezkum (soulad s pr. předpisy) – do 1 roku, přezkum pravomocných rozhodnutí v případech, kdy
je pochybnost o souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy
6) Obnova řízení – objeví se nové skutečnosti
6) Stížnosti – na nevhodné chování a postup, lhůta k vyřízení 60 dnů
Správní trestání
• Porušení správního práva či jiných předpisů zakládá právní odpovědnost.
• Zákon o přestupcích 200/1990 Sb. + celá řada sankcí ve zvl. zákonech
• Od 1.7.2017 zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• Přestupky (FO) x jiné správní delikty (PO a podnikatelé) – nový zákon zavádí přestupky PO
Přestupky
• Zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně
označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
• Nově: Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek
výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
• řízení o přestupcích
o rozhoduje se v něm o vině a správním trestu za přestupek
o projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností (komise pro projednávání
přestupků) / jiné správní úřady (katastrální úřad)
• tresty
o napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci
• Prekluze odpovědnosti § 20 „Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden
rok.“ (nově § 30)
39
• Blokové řízení § 84 ZoPř Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže
je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit.
• nelze se odvolat!
Trestní proces
• zákonem upravený postup příslušných orgánů směřující k tomu, aby spáchané trestné činy
byly objektivně zjištěny a jejich pachatelé spravedlivě potrestáni
• nejvyšší zásah do základních práv a svobod jedince (prostředky ultima ratio/subsidiarita
trestní represe14)
Ústavní základy trestního procesu

Čl.8 Listiny
(1) Osobní svoboda je zaručena.
(2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.
Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
(3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v
zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do
48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin
od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.
(4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí
být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout
a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.
(5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě
rozhodnutí soudu.
(6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické
péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto
umístění rozhodne do 7 dnů.
Základy trestního procesu

• Úprava v z. 141/1961 Sb. tr. řád.
• Promítnutí základních principů
o presumpce neviny
o právo na obhajobu a na právní pomoc pro obhajobě
o zásada stíhání jen ze zákonných důvodů a zákonným způsobem
• Stadia trestního řízení
o přípravné řízení
o řízení před soudem
o řízení vykonávací
• Orgány činné v TŘ: policejní orgány, státní zástupci, soud
• Zásada oficiality (opak zásady dispoziční15)
o postupovat v řízení z úřední povinnosti, a to co nejrychleji a s plným šetřením
zaručených práv a základních svobod
o stíhání všeho, o čem se dozvědí (Výjimka – souhlas pošk. § 163 TŘ)
14
Trestní právo má působit jako poslední možnost reakce na společensky nepřijatelné chování, jde o uplatnění
principu ultima ratio.
15
soud nemůže řízení zahájit z vlastní vůle ani z úřední povinnosti, ale pouze na návrh procesní strany – žalobce
je pánem sporu
40
§ 163 TŘ – Souhlas poškozeného

U trestných činů vyjmenovaných v § 163 trestního řádu a za podmínek tam uvedených lze zahájit trestní stíhání (nebo v již zahájeném
trestním stíhání pokračovat) pouze se souhlasem poškozeného.
Jde obvykle o situace, kdy je pachatel trestného činu blízkým oběti (resp. poškozeného), např. jejím příbuzným, partnerem nebo
druhem. K uvedeným trestným činům patří např. ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci, omezování osobní svobody, vydírání,
porušování domovní svobody, poškození cizích práv, sexuální nátlak, znásilnění, nebezpečné vyhrožování nebo pronásledování,
poškození cizí věci, podvod aj.
Poškozený má dle trestního řádu právo nedat souhlas s trestním stíháním, příp. vzít učiněný souhlas zpět, přičemž výslovně odepřený
souhlas nelze znovu udělit. Souhlas lze vzít zpět výslovným prohlášením kdykoli v průběhu trestního řízení až do doby, než se odvolací
soud odebere k závěrečné poradě
Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 není třeba, pokud
a) byla takovým činem způsobena smrt,
b) poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilosti k právním
úkonům, nebo pro kterou byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
c) poškozeným je osoba mladší 15 let,
d) z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo
podřízeností.
Poškozenému se poskytne lhůta nejvýše však 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty již souhlas s trestním stíháním dát
nelze. O tom je třeba poškozeného písemně poučit.
Průběh trestního řízení

1) přípravné řízení
• zajišťování důkazů, potřebná šetření k prokázání trestného činu
• státní zástupce dává pokyny policii k její práci, dohlíží nad celým přípravným řízením
• představuje již vedení trestního stíhání proti konkrétní osobě (stává se obviněným)
o Práva (Úmluva o ochraně LP a ZS)
▪ být neprodleně seznámen s obviněním v jazyce, kterému rozumí
▪ mít čas na přípravu obhajoby
▪ vybrat si obhájce, dostat obhájce i bezplatně
▪ nechat vyslýchat i svědky ve svůj prospěch
▪ mít bezplatně tlumočníka
o Presumpce neviny => není věcí obviněného prokazovat svou nevinu
▪ nedokázaná vina = dok. nevina
▪ Právo mlčet, lhát (x svědek)
o Právo vyjádřit se ke všem skutečnostem a důkazům
• Vazba
o Rozhoduje vždy soud § 67, 68 TŘ
o Lze vzít jen osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání
o Důvody vazby
▪ a) útěková (obava, že uprchne nebo se bude skrývat)
▪ b) koluzní (obava, že bude působit na svědky či mařit vyšetřování)
▪ c) předstižná (obava, že bude pokračovat v trestné činnosti)
o Do vazby nelze vzít obviněného, kterému hrozí za úmyslný trestný čin max. 2 roky
nebo za nedbalostí 3 roky.
o Trvání vazby jen dokud jsou důvody.
▪ V přípravném řízení je třeba po 3 měsících rozhodnout, zda se obviněný
ponechá ve vazbě. Koluzní zásadně prodloužit nelze.
▪ Celková doba nesmí přesáhnout 1-4 roky podle závažnosti deliktu (z toho 1/3
přípravné ř. a 2/3 před soudem).
41
2) skončení přípravného řízení

• a) Postoupení spisu státnímu zástupci, který podá obžalobu
o z obviněného se stává obžalovaný – po nařízení HL
• b) Zastavení tr. stíhání (nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný)
• c) Postoupení věci jinému orgánu (přestupek)
• d) Podmíněné zastavení tr. stíhání (u TČ se sazbou do 5 let)
o obviněný se doznal, nahradil škodu
o zkušební doba
• e) Narovnání (u méně závažných)
o obviněný se dozná,
o nahradí škodu a
o složí u SZ částku k obecně prospěšným účelům a
o poškozený s tím souhlasí.
3) řízení před soudem
• Hlavní líčení
o strany – obžalovaný x SZ (+ poškozený, zúčastněné osoby – vlastníci zabrané věci)
o provádění důkazů
o závěrečné řeči
o právo posledního slova
• Rozsudek (x lze podat odvolání) = rozhodnutí soudu v hlavním líčení
o odsuzující
o zprošťující
• Usnesení (x lze podat stížnost) = podává soud / státní zástupce, rozhoduje se o celé řadě
otázek trestního řízení, především procesních záležitostech, jednodušší než rozsudek
▪ zastavení stíhání, postoupení věci, vrácení SZ k došetření…
• řádné opravné prostředky
o odvolání – proti rozsudku, do 8 dnů (x 15 v o.s.ř.) od doručení
▪ Odvolací soud buď a) odvolání zamítne b) rozsudek zruší a sám rozhodně c)
zruší a vrátí
o stížnost – proti usnesení
o odpor – proti trestnímu příkazu (vydává samosoudce bez projednání věci v hlavním
líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy)
Zákaz reformationis in peius: zákaz změny rozhodnutí k horšímu, tedy v neprospěch toho, kdo byl
dotčen napadeným rozhodnutím a opravný prostředek sám podal nebo v jehož prospěch byl tento
opravný prostředek učiněn.
Beneficium cohaesionis: vydané rozhodnutí musí být změněno ve prospěch i té osoby, která příslušný
opravný prostředek nepodala, pokud jí prospívá tentýž důvod, pro který bylo totéž rozhodnutí
změněno ve prospěch osoby, která jej podala.
• mimořádné opravné prostředky

o dovolání – náprava právních vad pravomocných rozhodnutí odvolacího soudu
o obnova řízení – proti vadám skutkovým (vyšly najevo důkazy soudu dříve neznámé)
o stížnost pro porušení zákona – proti vadám právním, podává pouze ministr
spravedlnosti (žádá Nejvyšší soud16 o přezkum)
16
Brno
42

ZÃ¡Pisky Ãºvod Do Studia PrÃ¡Va - 2020

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

ZÃ¡Pisky Ãºvod Do Studia PrÃ¡Va - 2020

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ÚVOD DO STUDIA PRÁVA IES FSV UK 2020/21

1. přednáška 29. 9. 2020

zákony a zákonná opatření

vyhlášky územních samosprávných celků (kraje, obce)

Rozlišuje se dvojí typ analogie:

1. Analogia legis (analogie zákona) – na skutkovou podstatu zákonem neřešenou se aplikuje

Právo soukromé: založené na rovnosti účastníků (obchodní, občanské, rodinné)

• hledíme především na gramatiku, skladbu vět a na význam slov

systematický výklad (v kontextu dalších ustanovení) – podobné komparativnímu

teleologický výklad (účelový)

Spravedlnost a právní jistota

Problém odporného udavače

2. přednáška 6. 10. 2020

Rysy právní normy

Struktura právní normy

Druhy právních norem

Působnost právních norem

Obecné právní zásady – právní principy

3. přednáška 13. 10. 2020

Charakteristika ústavního práva

Demokratický právní stát

Právní stát (ve formálním slova smyslu)

Demokratický charakter státu

Základní lidská práva a svobody

Úvodní ustanovení Ústavy ČR

➢ jsme unitární stát, nejsme federace, jsme stát právní

Další součásti veřejné moci

4. přednáška 20. 10. 2020

Základní práva a svobody

Generace základních práv

Druhá generace: politická práva (19. století)

Čtvrtá generace (od 70. let 20. století)

Listina základních práv a svobod

Působení základních práv

Ochrana základních práv

Správní právo procesní: správní řád (subsidiární povaha)

Některé obecné zásady

Opravné prostředky podle správního řádu (VIZ SCIO)

Správní právo hmotné: občanský zákoník

• Správní trestání (zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; zákon o některých

Související obory veřejného práva

Krajské soudy: osm, v Praze Městský soud v Praze

5. přednáška 27. 10. 2020

Struktura občanského zákoníku 89/2012 Sb.

Občanské právo: Obecná část

• Fyzické osoby § 19 o.z.

Právní jednání (projev vůle subjektu v souladu s právními normami)

Protiprávní jednání (projev vůle v rozporu s právními normami)

6. přednáška 3. 11. 2020

Vznik oprávněním ex lege (= ze zákona)

7. přednáška 10. 11. 2020

Základy trestního práva

Prameny trestního práva

Působnost trestního zákoníku

o Subjektivní stránka = zavinění (nutná podmínka trestnosti, dělíme na úmysl a

Okolnosti vylučující protiprávnost

Objekt a objektivní stránka TČ

Pachatel trestného činu

o návod – pohnul pachatele k činu

8. přednáška 24. 11. 2020

Systematika zvláštní části trestního zákoníku

Trestné činy proti životu a zdraví

Trestné činy proti životu

Další trestné činy proti životu a zdraví