Co je to demokracie a právní stát?

= forma vlády, vláda lidu

-uznává rovnost a svobodu občanů, podřízení menšiny

Co je to přímá demokracie?

= zastupitelé volí lidé

Co je to nepřímá demokracie?

= volí parlament (prezidenta neboli zastupitele které jsme si zvolili volí za nás)

Co je to právní stát?

= je to stát, založen na existenci práva neboli na založen existenci a dodržování právních norem – tyto
právní normy musí být v souladu s mezinárodními normami

= je to instituce, ve které je jedinec a skupina chráněna před násilím jiné skupiny či samotného státu

Jaká je charakteristika právního státu?

1. Stát je zákonodárcem
2. Stát je realizátorem práva
3. Stát je tvůrcem státních norem
4. Stát nám zajišťuje svobodu a soukromí
5. (Právo nebude omezováno politikou)

Co je to zákonnost?

= (je to základní znak právního státu)

= je to respektování zákonů, postup dle daných zákonů, existencí institucí (které kontrolují toto
dodržování zákonů)

Jaké jsou instituty a nezávislé instituce, které nám kontrolují dodržování zákonů?

1. Deklarace základních lidských práv a svobod (v Ústavě)

2. Soudní kontrola prováděná nezávislými soudy
3. Petiční právo – právo občanů si stěžovat
4. Existence donucovacích prostředků – sankce

1
Společenské normy:

Z čeho se skládají?

1. Právní
2. Mravní
3. Kulturní
4. Náboženské
5. Obyčejové

Čeho jsou součástí?

-jsou součástí celkového systému práva, kultury, spravedlnosti či mravů konkrétního státu

Co vytvářejí?

– vytvářejí řád společnosti

Př. stolování

- v některých asijských zemích říhnutí po jídle znamená projev vděku za jídlo a že jim to
chutnalo
- zatímco v ČR říhnutí po jídle znamená projev neslušnosti

smuteční barvy

- v Japonsku je tradiční smuteční barvou bílá

- u nás je to však černá

Základní znaky právní normy:

- právní norma je závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státem

Jaké máme základní znaky právních norem?

1. Právně závazná
2. Stanovuje co má být
3. Obecná – norma neřeší jednotlivý případ, ale upravuje chování určitých skupin
4. Vynutitelná státní moc – zabezpečena státní mocí, orgány
5. Má určenou podobu – předepsaná forma

Co je to právní předpis?

= je to souhrn právních norem

-je to soubor právních norem

-je to tvorba právních předpisů – legislativní proces

Co je to právní norma?

= je to všeobecně závazné pravidlo chování

-toto chování je vynutitelné státní mocí

2
Z čeho se skládá právní řád?

1. Ústava
2. Ústavní zákony
3. Zákony
4. Vládní řízení
5. Vyhlášky ministerstva
6. Vyhlášky nižších správních celků

-právní normy jsou uspořádány hierarchicky podle právní síly

-předpis nižší právní síly musí být v souladu s předpisem vyšší právní síly

-zákon musí být v souladu s ústavou

Jak dělíme právní normy?

1. Kogentní právní normy (donucující)

- jsou závazné
- musí být aplikovány vždy
- př. ,,Co není povoleno, je zakázáno.“ neboli to co nemáme povolené je pro nás zakázané
- uplatňuje se v právu: Veřejném, (dále má velký význam v právu ústavním, trestném,
správním nebo procesním)

2. Dispozitivní norma (podpurné)

- smluvní volnost (lze se odchýlit dohodou účastníků stran)
- př. ,,Co není zakázáno, je povoleno.“ neboli to co nemáme zakázané máme povolené
- uplatňuje se v právu: občanském, obchodním, pracovním

Jak dělíme právní normy podle funkce?

1. Právní norma přikazující

2. Právní norma zakazující
3. Právní norma opravňující

Z čeho se skládá právní norma?

1. platnost = předpis je platný ode dne vydání ve Sbírce zákonů a datum musí bát v záhlaví

2. Účinnost = datum od kterého je norma účinná (od kdy platí)

3. Působnost = komu je předpis určen – koho se týká, platí 1 rok

4. Zánik = uplynutím doby, zrušením

3
Co je to neprávní normativní systém?

= je to normativní systém společnosti, který je tvořen vedle právních norem i neprávním normativním
systémem

Čím je neprávní normativní systém tvořen?

-morálkou

-náboženskými normami

-politickými normami

-pravidly slušného chování

-sportovními pravidly

Právo a morálka:

-mezi právními a morálními normami jsou některé rozdíly:

- Právní normy jsou zpracovány písemnou formou a výchovou

- Morálka v sobě zahrnuje více lidské vztahy než právo

Co je to veřejné právo?

- Prospěch státu
- Upravuje vztahy, v nichž stát a jeho orgány vystupují jako nositelé státní moci

Jaké jsou typy norem veřejného práva?

- Normy práva trestního, finančního, daňového a právního

Co je to soukromé právo?

- Jeho normy upravují společenské vztahy na základě rovného postavení účastníků

- Patří sem: právo občanské, rodinné a obchodní

Co je to objektivní právo?

- Souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování

- Stanovuje nám pravidla chovávání, tyto pravidla udává stát
- Př. Právní norma stanoví, že alkohol může pít jen osoba starší 18let

Co je to subjektivní právo?

- Právo a možnost nějak se chovat tzv. mám právo něco dělat, nebo právo na něco
- Dělí se: ABSOLUTNÍ PRÁVO – působí ve všem, př. Vlastní právo
RELATVNÍ PRÁVO – KONKRÉTNÍ POVINNOST JEDNOTLIVCE VŮČI JINÉMU

4
Co je to systém práva?

= je to uspořádání právních předpisů podle obsahu

-př. V ČR: OBCHODNÍ – podnikatelské majetkové vztahy

RODINNÉ – vztahy v manželství a při výchově dětí, náhradní výchova dětí

PRACOVNÍ – vztahy pracovní s výkonem práce

Co to jsou právní vztahy?

-musíme mít alespoň 2 subjekty

-je zde právní norma, ze které můžeme čerpat

-př. U svatby využijeme právo – rodinné

= je to právní skutečnost – svatba, půjčka, pronájem, rozvod, kupní smlouva

-subjekty jsou = fyzické osoby a právnické osoby

Co je to 1. způsobilost?

= právní osobnost

-máme ji všichni

-jsme to všichni občané od narození až do smrti

-nikdo nás nemůže omezit, vzít nám právo

Co je to 2. způsobilost?

= je to svéprávnost

-je mi 18 let a veškerá zodpovědnost padá na mě

-nejsem nikým zastupován

Vše je na mně

Co je to emancipace?

= jsou to subjekty právního vztahu

-účastníky právního vztahu nazýváme subjekty, tj. lidé (fyzické osoby), organizace a orgány (právnické
osoby)

-získávám svéprávnost, než nám je 18 let

-minimální věk získání dříve je 16 let

-právo přiznává těmto lidem tzv. dvojí svéprávnost!!

5
Co je to právní subjektivita?

= je to způsobilost k právům a povinnostem

-člověk vzniká narozením a zaniká smrtí

-způsobilost k právním úkonům vzniká naší zletilostí – dosáhneme 18 let

Co je to právní událost?

-jev, který nám nastane nezávisle na projevu svobodné vůle

-př. Narození, úmrtí člověka, přírodní katastrofa

Co je to právní skutečnost?

-je to životní situace, s níž spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu

-př. Uzavření manželství, rozvod, kupní smlouva, darovací smlouva

-právní skutečnost je ovlivnitelná vůlí

Co je to právní úkon?

= je to úkon, který má právní důsledky, tzn. vznik, změna nebo zrušení právního vztahu

-aby šlo o právní úkon musí jít o chování vědomé a volné

Co je to projev vůle?

-svoji vůli musí subjekt projevit navenek

A to třemi způsoby:

1. Výslovně – ústně či písemně – dopis, listina musí obsahovat podpis jednající osoby
2. Konkludentně – projev vůle učiněný jinak než výslovně - př. škrtnutím podpisu na listině,
roztrhání listiny
3. Nekonáním – nedostavíme se

Co je to právní jednání?

= je to chování člověka

-může být v souladu s právem nebo protiprávní

-chováme se tedy tak v souladu s právem či v nesouladu s právem

-projevuje se:

 AKTIVNÍ JEDNÁNÍ (konání)

 NEČINOSTÍ (nekonání)
 OPOMENUTÍM (povinnost něco podepsat)

-podmínky stejné jako u právního úkonu

6
Jaké jsou druhy právního jednání?

-rozlišujeme právní úkony:

1. a) Jednostranné (jeden subjekt – sepsání závěti —>vydědění)

b) Dvoustranné (minimálně 2 subjekty – smlouvy —>kupní smlouva, darovací smlouva)

2. Úplatné, neúplatné a smíšené – symbolická cena (za peníze)

3. a) Pojmenované (nominální) – jednání pojmenované, př. obchodní smlouva, kupní smlouva,

smlouva o dílo
b) Nepojmenované (inominátní) – jsou atypické smlouvy – mohu si pojmenovat podle sebe,
nejsou obvyklé
-jsou v rámci smluvní volnosti,
kterou naše právo připouští, můžeme si vymyslet svůj vlastní název – podmínkou je, že
neodporuje obsahu nebo účelu občanského zákoníku

Co je to forma právních úkonů?

-některé právní úkony musí být písemné

-zákon totiž udává, že úkon musí být písemný, jinak by neplatil

-př. vše co se týká nemovitostí, závěť, vydědění či svatba, rozvodový list, žaloba

-dále ale právní úkony mohou být jen ústně či konkludentně

Co je to právní vůle?

= je to vyjádření k právnímu úkonu

-zda chci/nechci

Jaké jsou náležitosti projevu vůle neboli co musí a nesmí obsahovat?

 Svobodný projev vůle – výhružka, fyzický nátlak

 Srozumitelný projev vůle – zcela zmateně napsaná závěť
 Vážný projev vůle – neučinění v žertu, ve hře, předstíraný
 Nebo v omylu – omyl vyvolán lstí

7
Co je to lichva?

= je to uzavření lichevní smlouvy —>smlouva při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti,
rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany
-zneužívání nezkušenosti, věku
-není tu rovné postavení
-jde o objektivní stav vyvolaný obavami o sebe, o osobu blízkou
-tato smlouva byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, kdy majetková hodnota plnění je
k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru
-př. prodej domu v tísnivé situaci za třetinu skutečné ceny

Co to jsou dobré mravy?

-nejsou v rozporu v právní normě, ale ocitají se v rozporu s tím, co je obecně ve společnosti uznáváno
jako správně či spravedlivé
-občanský zákoník
-vše co činíme je dobré, spravedlivé, v souladu se zákonem
-při jeho napadení je toto chování protiprávní
-př. používám něco, co si myslím, že je moje, ale nevím o tom, že to mé není

Jaké jsou druhy listin?

a) veřejné
-vydána orgánem státní moci/musí být razítko

b) soukromá
-ten kdo ji předkládá musí prokázat její pravost (až na faktury, účtenky)
-patří sem př. závěť, dopis

Právní jednaní +
-může být:
1. Nemožné – věc se nevyrábí nebo nedováží (když se již v době podpisu daná věc nevyrábí
nebo nedováží)
2. Neplatné – v rozporu se zákonem a dobrými mravy, dá se splnit (zbraně, drogy)

Následky vadných právních jednání +:

1. Relativní neplatnost – někdo ho musí napadnout/nutit —>nucení ke sňatku (pokud byl tento
sňatek nucen tak vzniká tato relativní neplatnost, která říká, že již provedený sňatek je
neplatný)
2. Absolutní neplatnost – neplatný úkon už od začátku —>někdo je ženatý neboli žije ve sňatku
i když mu není 18 let

8
Co je to promlčení?
= je to oslabení subjektivního práva něco vykonat (před soudem)
-je to lhůta, po kterou je možno vymáhat své právo soudně
-je to nějaká lhůta (doba), po kterou lze vymáhat své právo u soudu
-chrání věřitele a dlužníka
-podmínky:
1. podmínka: proběhla stanovená lhůta – už proběhla ta stanovená zákonem daná doba
2. podmínka: podat podmínku promlčení žalovaným – dlužník musí podat námitku promlčení u
soudu

-důsledkem promlčení: je vyloučení možnosti nárok vynutit, nikoliv však vyloučení možnosti jej
nesplnit
-dlužník může např. ze soukromých či morálních důvodů, plnit dobrovolně i po promlčení
-promlčení přispívá k posílení smluvní disciplíny
-k dosažení a zajištění smluvní jistoty
-ke stabilitě smluvních vztahů

-od kdy začíná promlčení:

1. prvním dnem splatnosti – ve smlouvě
2. v den, kdy byla uplatněna vada – reklamace
3. kdy se poškozeny o škodě dozvěděl
-u půjčky začíná běžet lhůta prvním dnem se splatností – nesplní-li dlužník tento dluh, může věřitel
následující den uplatnit své právo žalobou u soudu
-u některých práv je počátek promlčení lhůty stanoven přesněji (u reklamace – v den kdy byla
uplatněna vada)

Jaká jsou vyloučená práva z promlčení?

-osobnostní práva (zdraví, důstojnost, osobní čest, právo na zdraví, jméno)

-osobní práva (obrazové a zvukové záznamy)

-autorská práva (písemné záznamy)

-rodičovská práva (výživné)

-majetkové právo (nepromlčuje se právo vlastnické)

Promlčení doba (délka)?

-začíná běžet dnem, kdy věřitel může svou pohledávku poprvé vykonat – tedy ode dne, kdy nárok
mohl být poprvé uplatněn žalobou u soudu

-subjektivní promlčení = 3 roky

-objektivní promlčení = 10 let, např. majetková práva, pokud je úmyslná může až 15 let

(účastníci si mohou sjednat dobu kratší či delší 1–15 let)

-uznání dluhu – uznal dlužník písemně svůj dluh, promlčuje se pohledávka na 10 let od tohoto
písemného uznání

9
Uzpůsobené škody (3 roky)

-uzná-li dlužník svůj dluh – prodlužuje se doba o 10 let

Kdy se může přerušit lhůta promlčení?

-promlčení běží souvisle od začátku až do konce, nenastane-li překážka (právně skutečně stanovená
zákonem, př. věřitel v promlčecí lhůtě uplatnil právo u soudu)

1. Soudní proces
2. Neschopnost vykonávat – nemoc
3. Ztráta zákonného zástupce
(mezi manželi neexistuje promlčecí lhůta)

Co je to prekluze?

= je institut soukromého práva podobný promlčení

-zánik práva po uplynutí určité lhůty, která byla stanovena státem

-ke vzniku prekluze je třeba naplnění z právních skutečností:

a) uplynutí zákonem stanovené doby (prekluzivní lhůta)

b) neuplatnění práva v této lhůtě

-bezdůvodné obohacení —> zastavení prekluze

-na rozdíl od promlčení není prekluze obecná

-subjektivní lhůta = začíná běžet v okamžiku kdy jsme se o tom dozvěděli

-objektivní lhůta = začíná běžet nezávisle na naši vůli

-uplatňujeme prekluzi:

 Reklamace – po uplynutí reklamační lhůty zaniká prekluzní lhůta

 Zásilky
 Služby – kadeřnice, kosmetička
 Odložené věci – v restauraci si odložím věci a dojde ke škodě

10
Ochrana subjektivních práv osobnosti

-soukromé právo

-ústava, listina, občanský zákoník

-ochrana (je možná):

 Prevence – např. (kvalitní právní smluvní vztah) sepsat, zabránit

 Soudní ochrana – proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany –
pravomoce soudu
 Správní ochrana – za určitých okolností může občanům poskytnout ochranu i správní orgán,
např. obecní úřad
 Každý si může pomoci ke svému právu pomoci sám, ale přiměřeným způsobem – tzv
svépomoc (soused hází na náš pozemek odpadky, budeme je házet zpět, musíme čekat na
rozhodnutí soudu)

Ochrana subjektivního práv osobnosti:

-každý člověk má právo na ochranu své osobnosti

-zejména: život, důstojnost, zdraví, žít v příznivých podmínkách/prostředí, vážnost, čest, soukromí a
jeho projevy osobní povahy

-zásah pouze se svolením dotčeného člověka

-po smrti člověka se této ochrany může nadále domáhat jeho blízká osoba (rodina)

-právo na ochranu života a zdraví, např. nezasahovat do našeho těla – podrobit se odběru krve,
lékařský zákrok

Co je to postmortální ochrana?

= nikdo nemůže pošpiňovat cizí jméno i když ten dotyčný je již po smrti

11
12