Závazkové právo – 1.

seminář
Jaroslav Zouhar
Teoretické otázky:

1) V čem se liší subjektivní a objektivní právní skutečnosti?

Subjektivní – jsou výsledkem volního jednání člověka - Právní jednání

Objektivní – nejsou výsledkem volního jednání člověka – Narození, smrt člověka, čas

2) Co jsou to pojmové znaky právního jednání a náležitosti právního jednání? Jaké

důsledky s sebou přináší jejich absence?
Pojmové znaky PJ - Vymezují právní jednání jako takové, kdy vůbec můžeme mluvit o
právním jednání
Projev vůle – vůle + projev – něco chci dát navenek
Zaměřenost projevu vůle na vznik právních následků – je potřeba uvědomnění že uza-
vírám smlouvu – že jde o právní jednání
Aprobace právním řádem

Když chybí pojmový znak, tak nemůžeme mluvit o právním jednání - je tedy zdánlivé?
Když chybí náležitost jde o neplatné - existuje, ale nevyvolává právní následky
553 - O právní jednání nejde, nelze-li pro jeho neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah
ani výkladem - náležitost - neplatné nebo zdánlivé
• Náležitosti PJ - jsou předpoklady a požadavky na něj kladené, abychom mohli hovořit o
bezvadném právním jednáním -> vyvolat následky (druhotné)

Náležitost subjektu - Jednající musí mít právní osobnost a svéprávnost

Náležitost vůle - svobodná a prostá omylu. Bez vlivu 3. osoby. Pokud to bylo proti jeho
vůli, tak je na něm pokud nechá jednání platné nebo se k neplatnosti dovolá. Omyl
může být v právním důvodu, osobě, předmětu.
Náležitost projevu vůle - Určitý a srozumitelný, nejasnost jsou oprávněný strany
napravit – vyjasnění
Náležitost předmět - možnost předmětu a dovolenost.
Možnost: když nastane nemožnost až po uzavření smlouvy, nejedná se o
počáteční nemožnost ale následnou – zánik závazků na neplatnost.
Dovolenost
 Forma – jakákoliv pokud zákon neurčí jinak, u závazkových vztahu je lepší
písemná forma – prostá písemná forma, veřejná listina – notářsky zápis, písemná s
úředně ověřenými podpisy

3) Vysvětlete rozdíl mezi zdánlivostí, absolutní a relativní neplatností a neúčinností

právního jednání.
Zdanlivost – jeví se nám to jako právní jednání ale není – chybí nějaký s pojmový znaků.
Není nebo hledíme jakoby nebylo. Zdanlivost nepůsobí povinnost k náhradě škody.
Platnost - bez vady v náležitostech, které stanoví zákon - výjimečně také strany.
Neplatnost – je absence náležitosti. Neplatné PJ vzniklo a existuje, jen nevyvolává právní
následky kvůli svým vadám.
Absolutní – nikdo se jí nemusí dovolávat, nevyvolává účinky, ex offo
Podmínky –
Zjevně se příčí dobrým mravům
Rozpor se zákonem + rozpor s veřejným pořádkem
Počáteční nemožnost plnění

Relativní – působí ex tunc - od počátku, může se na říkat – právo dovolat se. Promlčuje se.
Podmínky - vada smlouvy porušuje zájmy určité osoby – a neplatnost je stanovena na
ochranu takového zájmu. Případy – omyl, u jednání učiněna v důsledku donucení hrozbou,
provedena jedním manželem bez souhlasu toho druhého, smluvní U jednání vykazující
známky lichvy. Relativně neplatné vyvolává všechny následky, když se člověk nedovolá.

Účinnost / neúčinnost – vypovídá o tom zda právní jednání vyvolává nebo je schopno
vyvolat vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.

4) Jaké druhy právního jednání rozlišujeme a podle jakých kritérií?

• Dle typu -
• Typické - zvláště upravuje zákon a Atypické (pojmenované a nepojmenované, nominátní a
inominátní)
• Počtu stran -
• Jednostranné - není potřeba "druhého" např.: oferta, závěť, splnění(uzavřený počet), dvous-
tranné či vícestranné - i takový typ jaký zákon, jako zvláštní typ neupravuje
• Dvoustranné - vzájemné něco za něco, darovací také, výjimka
• Subjekty a strany - kupní smlouva dvě strany, ale může být více subjektů (účastníků)

• Podle toho jestli vyžaduje dojíti, pro vyvolání účinků -

 • Adresované (do výlučně sféry vlivu adresáta) a
• Neadresované (nevyžaduje se aby opustil sféru - závěť (v šuplíku), vznik okamžikem pro-
jevení),
• Poddruh adresovaného - neurčitému okruhu adresátu - kdo první přijde a uzavře - najděte
mi psa

• Dle nutnosti vyjádření kauzy kauzální a abstraktní

• Kauza je hospodářský důvod existence závazku, kupní smlouva - kauzální (vím proč
zaplatit)
• Směnka - zaplať to a to - abstraktní
• Obligatorně kauzální jednání - uznání dluhu - tzn. musím v PJ vyjádřit kauzu, protože mě
půjčil peníze pan Opršálek
• Obligatorně abstraktní - směnka

• Podle požadavků na formu -

• Formální - zákon stanoví nebo si strany výslovně smluví a neformální
• Dle poměru majetkových plnění
• Uplatné - něco za něco, rovné, synalagma - vzájemná ekvivalence plnění
• Bezúplatné - darovací smlouva

• Dle okamžiku nastoupení právního jednání

• Mezi živými (inter vivos) a pro případ smrti (mortis causa - účinky až smrtí)

5) Jakou roli v právním jednání hraje vůle jednajícího? Jak se liší výklad vůle jed-
najících osob s ohledem na druh jejich právního jednání (tj. jednání jednos-
tranná x vícestranná, adresovaná x neadresovaná apod.)?

Vůle je pojmový znak PJ. Výklad podle obsahu ne podle textu->.

Výklad empirický - to co chtěl jednající X Normativní - objektivní výkladový cíl
Subjektivní metoda - zaměřena na zjišťování úmyslu jednajícího
Pokud nejde úmysl zjistit, použije se objektivní metoda - význam, jaký by projevu vůle přik-
ládala průměrná osoba.

Jednostranná - dle vůle jednajícího - SM

Vícestranná - společný úmysl obou stran - SM - praxe, podnikatelé, co předcházelo
Neadresovaná -> subjektivní metoda- teorie vůle
Adresovaná -> se srozuměním: byl-li úmysl druhé straně znám - SM - teorie vůle
Nebyla-li druhá strana srozuměna -> OM - teorie projevu
Neurčitý okruh adresátů -> typizující výklad -> OM - Normativní výklad
 6) Co je to teorie důvěry a jak ji lze charakterizovat?
• Teorie důvěry - vychází se ze skutečné vůle, rozuměli si hlavně, pouze v situaci, kdyby adresá-
tovi skutečná vůle nebyla zjevná a spoléhal by se na normální význam (objektivní), tak ho
budeme chránit (tedy jeho důvěru)
• Konstrukce institutů PJ - poměřování právnících principů
• U nás platilo a platí to poslední
• Prodám iPhone 7 Plus za 6 000 Kč - v emailu se potom přepíšu a napíšu 600 Kč, platí 6 000 Kč
• Neplatí 100% co je psáno, to je dáno

7) Jakým způsobem lze zhojit neplatná právní jednání? Jakých případů se to tyká?

Zhojení = konvalidace = zhojení vad.

Ratihabice dodatečné schválení PJ
Souhlas manžela/opatrovníka u RN - v případě RN působí automaticky u AN - stanoví zákon
Doplní formu

Konverze - neplatné PJ přeměníme pretvoříme na jiné PJ, které už tyto náležitosti splňuje

8) Vysvětlete rozdíl mezi doručením a dojitím, kde se uplatňují, jak fungují. Co zna-
mená domněnka doby dojití?

Doručení - podle procesního práva, když se prokáže odeslání, tak je fikce doručení - fakticky
nemuselo dojít
Dojítí - do sféry vlivu adresáta
Domněnka doby dojítí - 573 má se za to že zásilka byla doručena 3. pracovní den po odeslání.
V jiném státě 15 dnů
9) Vysvětli rozdíl mezi omittere a pati.
Omittere - zdržet se jednání - nepředpokládá aktivitu 2. strany - nepostavím vyšší zeď jak 2 m
Pati - strpět - předpokládá aktivitu někoho jiného a já to musím strpět - služebnost cesty

10) Co je to pohledávka? Jaký je rozdíl od kreačního oprávnění? Lze vykonané kreační

oprávnění odvolat?
Pohledávka je právo na plnění. Utvářecí - kreační právo – není pohledávka, jiné právo než
právo na plnění. Právo jednostranně založit, změnit či zrušit závazek. Například odstoupení
od smlouvy, právo vypovědět závazek, vytknout vadu – promlčuje se, postupuje se
Lze vykonané kreační oprávnění odvolat?

11) Co je to nárok?
Nárok -
1. subjektivní právo požadovat po jiném určité konání nebo opomenutí
2. vlastnost subjektivního práva spočívající v možnosti domáhat se splnění u orgánu veřejné
moci – vynutitelné u veřejné moci

12) Co je to naturální obligace?

Civilní obligace X naturální obligace - Chybí vymahatelnost, může být splněna dobrovolně –
nejde o bezdůvodné obohacení
příklady naturálních obligací – promlčené druhy – vymahatelnost zanikla zůstalo právo niko-
liv nárok
Pohledávky ze sázek, hry a losu
Příklady:
1) Paní učitelka vysvětluje dětem v 6. třídě základní školy při vyučování princip směny/
koupě. Vytáhne z kapsy mobilní telefon a nabídne jej k prodeji za 2 000 Kč. Přihlásí
se jedenáctiletá Klára a, vzhledem k tomu, že nedávala pozor, nevěděla, že se jedná
pouze o vyučovací metodu, vyjádří zájem o koupi mobilního telefonu. Byla uzavřena
smlouva? Jak byste uvedené jednání kvalifikovali z pohledu jeho bez/vadnosti a plat-
nosti? Jak by se situace změnila, pokud by paní učitelka nabízela předmětný telefon o
přestávce? Je významné, že Klára je nezletilá?

Judikatura: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 346/2008;
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1621/2007
1. Nebyla, protože, paní učitelka neprojevila zjevně vůli prodat telefon
2. 552 zdánlivé PJ
3. O přestávce - bylo by to PJ - Klára není plně svéprávná, protože není zletilá.
31 Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způso-
bilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní
vyspělosti nezletilých jeho věku.

2) Posuďte, zda se v jednotlivých příkladech jedná o právní jednání nebo společenskou

úsluhu. Objasněte proč.
Judikatura: Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS
231/10

a) Jitka již delší dobu nosí obědy svému kamarádovi Adamovi, který je v pracovní
neschopnosti. Jitka má pochopení pro Adamovu situaci, a nepožaduje za obědy
žádnou platbu. Každý den v 11 hod. napíše Jitka Adamovi SMS, že je na cestě, a
Adam jí potvrdí, ať přijde. Jednoho dne Jitka nedorazí. Protože Adam s obědem
počítal, vyzve Jitku k tomu, ať bezodkladně přijde, neboť jde o zavedenou praxi.
 Jak byste kvalifikovali danou situaci? Společenská úsluha. Není zde vůle právně
jednat a působit právní následky.
Jak by se situace změnila, pokud by Adam Jitce slíbil za každou dovážku obědu
50 Kč? - Společenská úsluha s protiplněním. Myslím, že nejde o závazek, pro-
tože situace nesplňuje definici - Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na
určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním
dluhu uspokojit.“ . Nejde o kupní smlouvu. Není zde vůle právně jednat a pů-
sobit právní následky.

b) Poskytnutí spropitného v restauraci. - společenská úsluha - subjektivní - není vůle

jednat s právními následky - toto je však objektivní pojetí, protože chceme, aby
nabyl vl. právo k penězům, byla vůle působit právní následky - PJ.
c) Petr pozve Kamilu na oběd. Na poslední chvíli však musí někam odjet, a proto
oběd zrušil. Kamila se nyní musí naobědvat za své peníze. Může po Petrovi
požadovat náhradu škody, která jí vznikla, protože musela vynaložit své peníze na
pořízení náhradního obědu? Společenská úsluha - není zde vůle právně jednat
a vůle působit právní následky.

3) Josef se domluvil s Radkem, že mu prodá stavební pozemek za částku 500 000 Kč.
Aby se Josef vyhnul dani z příjmu, uzavřeli s Radkem naoko darovací smlouvu, po-
dle níž Josef Radkovi daruje předmětný pozemek. Po zápisu vlastnického práva do
katastru nemovitostí Josef zjistil, že mu Radek neposlal domluvenou částku za prodej.
Radek se odvolává na darovací smlouvu s tím, že Josefovi dle této nic hradit nemusí.
Posuďte danou situaci. Jak by se situace změnila, pokud by strany namísto darovací
smlouvy uzavřely kupní smlouvu znějící na částku 5 000 Kč? (Neposuzujte dle
daňových předpisů).
1. Zastřené právní jednání - Smlouva by byla AN - rozpor se zákonem a s do-
brými mravy - obejití zákona a daně. O darovací smlouvu se nejednalo, pro-
tože strany byli domluveni na předání peněz. Nemůže se na to odvolávat pan
Radek, musel by prokázat úmysl druhé strany, který neprokáže.
2. Záleželo by na tom, co strany ve skutečnosti chtěli, jestli se jedná o pozemek,
tak budeme předpokládat, že se přepsali. Použijeme empirický výklad -
budeme se snažit zjistit, co strany ve skutečnosti chtěli.
Judikatura: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2216/2007;
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2609/2006; usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2621/2006; rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 4. září 2002, sp. zn. 22 Cdo 101/2001; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019

4) Lukáš si chce zajistit možnost průchodu přes pozemek jeho souseda Milana. Jakým
způsobem může toto učinit? Jaké jsou praktické rozdíly v možných řešeních?
 1. Závazek mezi stranami - jako neslužebnost - jen mezi Lukášem a Milanem.
Kdyby Lukáš pozemek prodal, tak nový majitel nebude mít nárok na přechod
přes pozemek, ledaže by si to také vyjednal
2. Služebnost - jako věcné právo, které ulpívá na věci. Nemá význam změna ma-
jitelů, i kdyby se stal majitelem Lukášového pozemku Milan - výjimka ze
zásady nikdo nemůže sloužit vlastní věci.

5) Věra se chtěla zúčastnit cyklistického výletu, ale nevlastnila vlastní kolo a neměla ani
dostatek finančních prostředků na to, aby si jej půjčila v půjčovně. Kolo ji nakonec
půjčila nejlepší kamarádka Jana. Třetí den výletu však Michal Věře kolo ukradl. To,
že kolo ukradl Michal, se Věra dozvěděla následující den, kdy na něm Michala viděla
jezdit. Jaká má Věra práva vůči Michalovi? Změnilo by se něco, pokud by Věra Janě
za poskytnutí kola zaplatila?
Věra má k dispozici publiciánskou žalobu - žaloba z domnělého vl.p. ale lze ji
použít i jako ochranu držby právé, řádné a poctivá. 1043. Kdyby jí zaplatila za
poskytnutí kola jednalo by se stále o držbu ŘPP. Řádná na základě řádného tit-
ulu - proběhla ústní smlouva. Pravá - nebylo svémocně či lstí. Poctivá - má z
přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. - kolo má
půjčené.
6) Prověř přípustnost těchto ujednání:
a) Marcel uzavřel s Filipem kupní smlouvu na jeho vinný sklípek. Ujednali si, že
vlastnické právo nabude Marcel až uplynutím jednoho měsíce po vkladu vlast-
nického práva do katastru nemovitostí. - Vl. Právo nabude Marcel dnem podání
vkladu na zápis do katastru. Výhrada vlastnického práva - nabytí vl. práva je
vázána na zaplacení plné kupní ceny - není tento případ. byli by problémy se
zásadou formální / materiální publicity. Test kogentnosti
b) Marcel si koupil Filipovo značkové tričko s tím, že vlastnické právo má nabýt až
uplynutím dvou týdnů od jeho předání. Toto jednání je přípustné, pokud si to ve
smlouvě ujednali. Ujednáno jinak – individuální domluva upravená v
paragrafu 1099
c) Antonín si koupil od společnosti Rychlostnadevše, s. r. o., která se specializuje na
prodej nejnovější výpočetní techniky, nový stolní počítač. Ve smlouvě si ujednali,
že vlastnické právo nabývá Standa uplynutím jednoho týdne od předání stolního
počítače. Srov. § 2160 odst. 1. Převzetím koupené věci (v obchodě) nabývá
kupující k věci vl.p. Toto je jinačí případ, než když si strany prodávají věc
mimo obchod. V obchodě je třeba větší právní jistoty.
d) Nájemce a pronajímatel si ujednali, že nájemné za nájem garáže musí nájemce
platit vždy k 15. dne měsíce na měsíc nadcházející. Srov. § 2218. Nájemné se
platí měsíčně pozadu. Takže potom ujednání není možné.

e) Spotřebitel může od smlouva uzavřené distančním způsobem odstoupit ve lhůtě 10

dnů. Srov. § 1812 a 1829 odst. 1.
1829 (1) Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů – kupní smlouva,
smlouva o dodání několik druhů zboží.
1812 odst. 2 K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně
spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva
které mu zákon poskytuje.

7) Ve smlouvě o zřízení práva stavby si Karel (vlastník pozemku) a František (stavebník)

ujednali, že stavebník je povinen stavbu provést do dvou let od vzniku práva stavby.
Současně si ve smlouvě o zřízení práva stavby ujednali, že František dovolí Karlovi
stavbu bezúplatně užívat. Následně bylo ve prospěch Františka vloženo právo stavby
do katastru nemovitostí. Poté František převedl právo stavby na Jakuba. Jaké z výše
uvedených povinností zavazují Jakuba?

Jakub bude nový stavebník a stále Karel bude vlastník pozemku. Smlouva může staveb-
níku uložit, aby stavbu provedl do určité doby; § 1251 I, takže to visí jako věcné právo
na stavbě. Právo užívací a požívací může být zapsáno do katastru. Když je zapsáno -
věcně právní účinky, když je jenom ve smlouvě, tak obligační účinky.

§ 980

(1) Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zap-
saného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného
práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo
požívání věci spoluvlastníky.