Příklady na seminář č. 1 – úvod do smluvních závazků, darování.

Otázky:
1. Vyjmenujte zákonem upravené závazky z jednostranného právního jed-
nání. Proč jsou konstruovány jako jednostranná právní jednání, a nikoli sm-
luvní?

Celkově existují tyto závazky (členění dle vzniku): smluvní závazky, závazky z jednostran-
ného PJ, závazky ze zákona a závazky z rozhodnutí orgánu veřejné moci.

Závazky, které vznikají z jednostranného PJ - Platí zde nummerus clausus - uzavřený výčet
(neznáme inominátní). Máme zde veřejný příslib a slib odškodnění.
Jsou konstruovány jako jednostranná PJ, protože vznikají projevem vůle jedné strany, která
směřuje ke vzniku právních následků. Není zde třeba konsensu jako u smluvních závazků >
kupní smlouva, darování atd.

(Jsou závazky ze zákona (protiprávního jednání) a z rozhodnutí orgánu veřejné moci

dvoustranné či jednostranné?)

Závazky z jiných právních skutečností -> rozhodnutí orgánu veřejné moci a zákon?

Závazky ze zákona jsou -> náhrada škody, deliktní náhrada škody, bezdůvodné obohacení,
nepřikázané jednatelství -> to jsou v podstatě závazky z protiprávního jednání, jak up-
ravuje zákon v 1723

Ještě se mezi závazky z jednostranného PJ řadí finanční záruka a vystavení směnky

2. Může závazek vzniknout ze zákonem neupravených právních jednání (in-

ominátní jednostranná právní jednání)?

Smluvní závazky - jako dvoustranná PJ mohou vzniknout i ze zákona neupravených PJ - in-

ominátní smlouvy; ale pouze jako dvoustranné PJ, Platí zde princip otevřeného výčtu.
1746(2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako smluvní typ up-
ravena.

Ale inominátní jednostranné neexistují, je zde uzavřený výčet nummerus clausus. Nemůžu si
jednostranně vymyslet PJ, ale smlouvu, která není upravena zákonem si mohu vymyslet

3. Uveďte příklad vícestranné smlouvy.

Vícestranná smlouva je společenská smlouva, pomocí níž se zakládá obchodní korporace.

Je třeba 3 a více zakladatelů.
Dále je vícestranná smlouva smlouva, kterou se zakládá splolečnost.

4. Jaký má praktický význam rozlišení závazků ze smlouvy a z jiných

právních skutečností?

Závazky smluvní se řídí otevřeným výčtem. Můžeme si sjednat i inominátní zákonem ne-
upravený druh smlouvy. Dopadají na ně primárně pravidla stanovená ve smlouvě. Je zde
zásada autonomie vůle stran a v rámci dispozitivity je možné si mnohá ustanovení vyloučit.
Závazky z jiných právních skutečností, tedy ze zákona či rozhodnutí orgánu veřejné moci
není možnost až takové autonomie vůle. Soudní rozhodnutí či zákon něco stanoví a je třeba se
tím řídit. U závazků ze zákona navíc platí numerus clausus.

5. Proč je nadpis nad § 2430 „Příkaz“, a nikoli „Příkazní smlouva“ jako

tomu bylo nad § 724 OZ 1964?

Nejspíše kvůli tomu, že příkaz dle § 2430 může vzniknout nejen ze smlouvy, ale také ze
zákona či rozhodnutí orgánu veřejné moci, proto jen příkaz. Rozlišujeme mezi obsahem zá-
vazku a důvodem vzniku závazku.

Máme příkaz ve smyslu příkazní smlouvy 2430 - Auftrag a darování s příkazem - Auflage,
což je jiný institut.

Příklady:
1. Pavel se najedl v restauraci, kde byl velmi spokojen. Číšníkovi tak nechal
spropitné ve výši 30 Kč.
a. Posuďte právní povahu spropitného.
Jde o společenskou úsluhu. Máme subjektivní pojetí (absentuje vůle se právně zavázat) a
objektivní pojetí (chce se právně zavázat?) společenské úsluhy. Zde je ospravedlnitelné po-
mocí objektivního pojetí, protože Pavel jistě chce, aby na číšníka přešlo vlastnické právo k
penězům. neřadíme to však mezi právní jednání ale společenskou úsluhu.

b. Změnila by se situace, kdyby zanechal vyšší částku?

Situace by se nezměnila, ledaže by z vůle stran byla zjevné činit určité PJ - např.
darování…

2. Posuďte a zhodnoťte, zda se jedná o darování:

Definice darování -> bezplatný převod vlastnického práva (resp. majetkové hodnoty) +
obdarovaný přijímá nabídku

a. A bezúplatně postoupí na B svou pohledávku, kterou má vůči C.

Postoupení pohledávky se dá považovat za převod vlastnického práva (chápeme široce
vlastnické právo) -> když C přijme je to darování.

b. A se jako věřitel dohodne s dlužníkem B, že B-ův dluh bez dalšího

zaniká.
Není darování -> jde o samostatně upravený institut prominutí dluhu 1995. Nejde o převod
věci, ale jedná se o zánik právního vztahu.

c. A po zkoušce ponechá učebnici ve škole vedle odpadkového koše

s tím, že ji už nikdy nebude potřebovat. B kolem učebnice několik dní
prochází. Když vidí, že tam pořád leží a nikomu nechybí, vezme si ji.
Osoba A nemá v úmyslu převést vlastnické právo na osobu B. Její ponechání u odpad-
kového koše není projevem bezplatného převodu vlastnického práva. Osoba B nemůže
tedy přijmout nabídku, která jí není směřována.

d. A podstoupila transplantaci ledviny, kterou jí bezplatně poskytla B.

 Nejde o darování ve smyslu OZ, nýbrž o samostatný institut darování orgánů, dle 31 trans-
plantačního zákona.
§ 31 Pokud se v tomto zákoně používá pojem "dárce" nebo "darování", nepoužijí se obecné
právní předpisy upravující darování a náležitosti s tím související.

(Lidské tělo ani jeho části dle 493 nejsou věc. Není možný tedy převod vlastnického práva
k věci...)

3. Adam se s Jitkou dohodne, že jí dá svůj komentář k občanskému

zákoníku. K předání mělo dojít za týden, až Adam složí zkoušku z občanského
práva. Po složení zkoušky Adam zjistil, že nalezl zalíbení spíše v občanském
právu než v Jitce, a proto jí nechce komentář vydat.
a. Je Adam povinen vydat komentář?

Adam není povinen vydat komentář, nicméně ten kdo slib obdržel má právo, aby mu slibující
nahradil účelně vynaložené náklady v očekávání daru.- 2056
Dle 2057 (2) by měla být smlouva (jde o konsezuální kontrakt) písmená -> Písemnou formu
vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a
přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.

b. Jak by se změnila situace, kdyby si vše Adam rozmyslel až poté, co

komentář Jitce předal?

Situace by se změnila, šlo by o odvolání daru. To není jen tak možné. Upravuje nám zákon
dva případy odvolání a to odvolání daru pro nouzi a nevděk. Ani jedno zde není možné. 2068
an.

4. Monika si zakládá akvárium. Silvie jí věnuje rybičku, která je nakažená

přenosnou chorobou. V důsledku toho jí zhynou všechny rybičky v akváriu.
a. Může Monika uplatit vůči Silvii nějaká práva? Případně jaká?

Dle ustanovení 2065 se mluví o náhradě škody, jen když o ní dárce věděl a obdarovaného ne-
upozornil. Když by Silvie o nemoci nevěděla, tak nemá právo Monika na NŠ. U darování se
zde totiž vylučuje obecná úprava 1914 (odpovědnost za vady).

b. Změnila by se nějak situace, kdyby Silvie věděla, že je rybička

takto nemocná?
Mohla by tedy dar vrátit a odstoupit od smlouvy. Může též požadovat NŠ. Neplatí zde úprava
1914.
5. Luboš je bezdětný intelektuál. Oblíbil si syna sousedky Patrika, který
studuje PrF. Luboš v něm vidí potenciál a chce mu ve studiu pomoci tak, že
mu bude měsíčně přispívat částkou 5 000 Kč.
a. Co mezi sebou Luboš a Patrik uzavřeli?

Uzavřeli darovací smlouvu, konkrétně darování podpory. 2062 -> Zaváže-li se dárce ob-
darovaného pravidelně podporovat. Pravidelné plnění dárce.

b. Součástí smlouvy bylo ujednání, podle kterého částka 5 000 Kč

musí být vždy využita za účelem nákupu odborné literatury. Jakou
povahu má uvedené ujednání?
Jedná se o darování s příkazem -> nejedná se o mandantum z římského práva. (to je upraveno
2430 -> příkaz ve smyslu příkazní smlouvy). Toto je modus -> darování s příkazem. 2064
Bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil.
Takže pokud mu dá Luboš 5000 Kč na učebnice může požadovat následné splnění.

6. Karel napsal své přítelkyni Olze dopis: „Milá Olgo přeji si, abys po mé
smrti dostala mé nástěnné hodiny. „Ať ti slouží stejně dobře jako mně.
Karel“ Na to odpověděla Olga: „Děkuji Karle za tvou štědrost, ráda si tvé
hodiny vezmu. Olga“. Po nějaké době si Karel vše rozmyslel. Olga však
trvá na dohodě – právem?

Jde zde o otázku zda se jedná o darování pro případ smrti dle 2063 či o odkaz. Darování pro
případ smrti (DPS) závisí na těchto podmínkách -> obdarovaný dárce přežije a přijme ho. Ne-
jdůležitější podmínka - výslovně se dárce vzdá dar odvolat a vydá o tom listinu. To se dnes
nestalo, proto posuzujeme tento případ i dle pravidla, že se chtěl zavázat méně než více a
použijí se na tuto situaci pravidla o odkazu. Odkaz je velmi podobný DPS, zásadní rozdíl je
však v tom, že odkaz jde odvolat.

Je možné odkza jednostranně odvolat, takže Karel jednal v právu. Kdyby sepsal listinu, kde se
zříká dar odvolat, šlo by ho odvolat jen v případě nouze či nevděku za zákonem stanovených
podmínek

7. Strýc Sylvestr daroval svému synovci Petrovi 1 mil. Kč. a dům s tím, že si
zde on se svou ženou zachovají právo doživotního bydlení. Poté však zemřela
jeho žena, došlo k výraznému navýšení životních nákladů a on již nemá
prostředky, aby si zachoval rozumný životní standard, na který byl za života
své ženy zvyklý. Petr na Sylvestrovu prosbu o pomoc uvádí, že sám žádné
prostředky nemá, protože daný milion již utratil.
a. Může se domáhat Sylvestr po Petrovi nějakého plnění?

Mohlo by se jednat O odvolání daru pro nouzi. Dárce však musí mít takovou nouzi, že
nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, jejíž výživy je povinen dle
zákona. Zároveň obdarovaný nesmí být sám v obdobné nouzi. Pokud by životní standard
Sylvestra upadl do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu, může požadovat od Petra aby
mu dar vydal zpět či zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se
dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Petr se může této povinnosti zprostit poskyt-
nutím toho, co je k této výživě potřeba – pravidelný příspěvek na stravu měsíčně. viz 2068

b. Změnila by se situace, pokud by při vzájemných hádkách Petr

Sylvestra několikrát fyzicky napadl?

Ano výrazně by se změnila situace, mohl by odvolat dar pro nevděk. Zásadní je porušení do-
brých mravů a úmyslné ublížení dárci či osobě dárci blízké. Zde má Sylvestr právo na vydání
celého daru, nejen části, jak u předchozího případu. Petr by se stal nepoctivým držitelem. Běží
zde však subjektivní lhůta jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil. Následkem
odvolání je odstoupení od smlouvy s účinky ex tunc narozdíl u odvolání daru pro nouzi (ex
nunc). viz 2072 an.
 8. Josef, otec Petra, se rozhodl, že Petrovi vypomůže na startu jeho samostat-
ného života a že mu dá svůj byt, který má v centru Brna. Byt mu realitní
kancelář ocenila na 5 mil. Kč. Na druhou stranu chtěl, aby se o byt Petr též
alespoň trochu zasloužil, a tak Petrovi řekl, že věcí, které jsou zadarmo, si
člověk neváží, a proto mu byt prodá za 1 mil. Kč. Petr nadšeně souhlasil.
Poté, co bylo na Petra převedeno vlastnické právo, zjistil, že na bytě je skrytá
vada, na jejíž odstranění je třeba vynaložit 500 tis. Kč. Tato okolnost nebyla
zohledněna v ocenění bytu. Petr se ptá, zda má právo na slevu z kupní ceny a
v jaké výši.

Jedná se o smíšené darování. Smíšené darování je proto inominátní smlouvou (též smlouvou
sui generis). V případě darování dárce škodu nahradí obdarovanému jen v případě, jestliže
dárce uvádí věděl a obdarovaného na ni neupozornil. V těchto případech může obdarovaný
také od smlouvy odstoupit a dar vrátit. 2065

Zde jde však o smíšené darování není to darování klasické. Obecná úprava práv z vad dle §
1914 an. OZ stojí na myšlence, že povinnosti z vad, tj. povinnosti založené nikoliv řádným
plněním, mohou stíhat jen toho, kdo plnil za úplatu. Naproti tomu ustanovení § 2065 OZ
představuje výraz principu utility. Tato zásada staví na myšlence, že ten, kdo plní bezúplatně,
nemá odpovídat za škodu ve stejně přísném režimu jako ten, kdo plní za úplatu (tj. dle § 2913
OZ).

Aby mohlo u smíšeného darování vzniknout právo s vadného plnění, vyžaduje se narušení
subjektivní ekvivalence. Ekvivalence přitom narušena tehdy, kdy na předmětu plnění lpí vada,
v důsledku které má předmět plnění nižší hodnotu než za kterou bylo nabyvatelem poskytnuto
protiplnění. chápu tedy, že kdyby skrytá vada na předmětů měla takový zásadní význam, že
by cena bytu byla menší než 1 000 000, měl by práva s vadného plnění. Jinak by měl práva s
vadného plnění jen když o tom otec věděl a schválně ho na to neupozornil. - blíže viz Kol-
mačka, V. Práva z vad při smíšeném darování. ČPVP, č. 3/2021, s. 447 – 482.
Petr nemá právu na slevu z kupní ceny, leda že by vada byla tak velká, že by věc neměla hod-
notu 1 000 000 Kč?.