6. seminář – vlastnické právo II. (6. 11. – 9.

11.)

Společné informace pro studium předmětu MP311Z:

Téma semináře:

 Nabývání a pozbývání vlastnického práva

 Neoprávněná stavba

Právní úprava:

§ 1045–1114 občanského zákoníku

Studijní materiály:

SPÁČIL, Jiří a kol. Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. 2. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2022, s. 89–114.

Otázky a úkoly na seminář:

1. Jak třídíme způsoby nabytí vlastnického práva?

 Originární x derivativní
 Originární – okupace – věc ničí, nabytí od neoprávněného, vydržení
 Derivativní – převod, přechod
2. Co je to okupace věci a za jakých předpokladů je možná?
 Držba věci nalezené
 Věc musí být ničí a musí být zřejmé, že ji tam někdo zanechal a nechce
ji, nebo nemá žádnou hodnotu, anebo je to nález a já to nahlásím
3. Rozlište zvíře volně žijící, zajaté, zkrocené a domácí.
 Volně žijíí nemá pána
 Zajaté má pána, ale pokud uteče a pán se ho nesnaží dopátrat, pak je
bez pána a může přejít do zajetí jiných – zvířata v ZOO §1049 – tyto
zvířata bez pána nejsou
 Zkrocené – má pána, ale pokud zdrhne a do 6 týdnů se nevrátí a
pán se ho nesnaží vypátrat, pak je to zvíře bez pána, např. šelma
  Domácí – bez pána pouze, pokud jde vidět, že se jej někdo chtěl
záměrně zbavit
4. Lze si přivlastnit nalezenou věc? Jak má nálezce s nálezem naložit?
 Lze jen pokud má nepatrnou hodnotu, anebo pokud je ta věc ničí a
vlastník je jí chtěl zbavit
 Pokud najdu, musím nahlásit obci a ta pak vyhlásí nález – po roce je
řádným držitelem a po 3 vlastníkem
5. Komu náleží vlastnické právo, vznikne-li nová věc zpracováním?
 Vždy tomu, kdo jej objedná, nebo v případě, že není smlouvou
ujednáno, kdo si jej objednal, pak je to reálný akt a vlastníkem té věci
je ten, kdo to vyrobil a kdo si na to použil svůj materiál
6. Komu náleží vlastnické právo, vznikne-li nová věc smísením?
 Oběma, pokud se jedná o věc stejného druhu – popřípadě jednomu a
ten druhý musí dostat finanční kompenzaci za to
 Pokud to jde, lze si věc oddělit zpět, pokud ne, pak platí, co jsem psala
nad
7. Jaké důsledky má zřízení stavby na cizím pozemku?
 Vlastníkem stavby je ten, kdo vlastní pozemek
 Vlastník pozemku se může domáhat odkoupení nebo zbourání stavby,
popřípadě zřizovatel zase může požadovat odkoupení pozemku
8. Co je to přestavek?
 Část nemovitosti, která zasahuje stavbou na cizí pozemek
9. Jaké jsou podmínky vydržení řádného?
 Musí to být kvalifikovaná držba v dobré víře
 Trvalá držba po 3 nebo 10 let
10. Jaké jsou podmínky vydržení mimořádného?
 Trvalá držba po 6 a 20 let
 Nemusí být kvalifikovaná držba – může být nedostatek poctivosti, ale
nikomu to nesmí ublížit
 Pokud je nepoctivý držitel, pak nemůže vydržet
11. K jakému okamžiku se nabývá vlastnické právo převodem k věcem
nezapisovaným do veřejných seznamů?
 Ve chvíli nabytí účinnosti převodní smlouvy – konsenzuální princip
12. K jakému okamžiku se nabývá vlastnické právo převodem k věcem, jež se do
veřejných seznamů zapisují?
 Okamžikem podání návrhu o zápis do veřejného seznamu + musí být
platná smlouva
13. Co je to titulus acquirendi a modus acquirendi?
 Titulus = právní důvod
 Modus = způsob nabytí (právní skutečnosti – zápis do VS, tradice)
14. Má nabytí od neoprávněného originární nebo derivativní charakter? Za jakých
podmínek lze od neoprávněného nabýt nabýt vlastnické právo k věci?
 Originální
 Pokud jsem v dobré víře a on je zapsaný v katastru jako majitel bez
sporné poznámky – princip materiální publicity
15. K jakému okamžiku se nabývá vlastnické právo na základě rozhodnutí orgánu
veřejné moci? Uveďte příklad takového nabytí.
  V tom, co udává rozhodnutí nebo ve chvíli, kdy se rozhodnutí stává
samo pravomocným (účinným)
16. Co je to relativní a absolutní zánik vlastnického práva?
 Relativní zánik práva – pouze vůči konkrétnímu jedinci – převod,
přechod, vydržení, smrt, dědění, derelikce nemovité věci (vlastník je
stát)
 Absolutní – vůči všem – zánik, derelikce movité věci

Zadání příkladů:

1. Albert zřídí v souvislosti se stavbou svého domu garáž. Během stavebních prací
si stěžoval jeho soused Karel, že malá část garáže – asi 0,02 m2 přesahuje na
jeho pozemek. Protože Albert tuto maličkost nebral vážně, pokračoval ve
stavebních pracích a přes protesty souseda Karla garáž dostavěl. Právně
posuďte uvedený skutkový stav.
 Jedná se o přestavek, Albert nebyl v dobré víře, protože o tom věděl 
neoprávněná stavba (možné to zbourat)
2. Alois půjčí svému příteli Bernardovi své zlaté hodinky. Jeho přítel Bernard mu
však nehodlá hodinky vrátit zpět. Naopak se rozhodne, že využije dobrotivosti
svého kamaráda Aloise a hodnotné hodinky prodá nic netušícímu Kryštofovi.
Může Kryštof nabýt vlastnické právo k hodinkám?
 Ano, může, protože byl v dobré víře – nabývá ale originárně a Alois se může
domáhát finanční náhrady po Bernardovi
3. Na prodejní vernisáži obrazů prodal autor panu Mannovi obraz. Jako
prodávající ihned inkasoval částku 25.000 Kč v hotovosti, ale podmínkou
prodeje bylo, že obraz si kupující odveze až po skončení vernisáže, tedy za 3 dny
večer. Mezitím prodal autor obraz podruhé, neboť další zájemce nabídl zaplatit
částku 30.000 Kč. Bylo to poslední den výstavy, takže si obraz kupující rovnou
odvezl. Když si pan Mann přijel posléze pro svůj obraz, vysvětlil mu prodávající
celou situaci a vrátil mu 25.000 Kč. Pan Mann však nechce peníze, ale obraz.
Proveďte právní rozbor a posuďte, kdo je vlastníkem.
 Není jisté, jestli už nastaly účinky té smlouvy, pokud ano, je už Mann
vlastníkem – §1101
 Pan Mann má smůlu stejně tak
 Vlastníkem se stává ten, kdo tu věc dostane a jediné, co může on požadovat
zpět jako nevlastník, jsou peníze, které mu dal, ale ty dostal – takže má smůlu
 Jedná se o vícečetný převod vlastnického práva na základě smluvním
4. Společnost A na základě kupní smlouvy převedla vlastnické právo k pozemku
parc. č. 485 v katastrálním území Černice na společnost B (vlastnické právo
nabyvatele B bylo vloženo do katastru nemovitostí dne 22. 3. 2022 s účinky ke
dni 28. 2. 2022). Společnost B následně vlastnické právo k pozemku převedla na
společnost C (ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo 25. 5.
2022 s účinky ke dni 28. 4. 2022). Dne 30. 5. 2022 původní prodávající, společnost
A, od kupní smlouvy se společností B odstoupila, neboť jí kupující, společnost B,
 nikdy nezaplatila celou kupní cenu. Určete, kdo je vlastníkem pozemku parc. č.
485.
 Vlastníkem je společnost C, protože byla v dobré víře, a tak jí to zůstává –
společnost A může chtít náhradu újmy po společnosti B, protože nejednala
poctivě
5. Obec Blatnice zajistila pro své občany velkoobjemové kontejnery určené pro
železný šrot a ostatní odpad, který nepatří do tuhého komunálního odpadu
určeného do popelnic. Kontejnery byly umístěny na určených místech po dobu
14 dnů a občané do nich odložili řadu nepotřebných věcí. Na konci této doby si
občan Jan Balák odvezl z kontejneru elektrický sporák, který tam odložila
Tereza Studená. Tereza Studená se následně dostavila k Janu Balákovi a
požadovala od něj 1.500 Kč. Ten jí však odmítl zaplatit. Zabývejte se celou
problematickou situací a posuďte úspěšnost případné reivindikační žaloby paní
Studené.
 Zákon o odpadech – kontejnery patří obci
 Ta věc patří teď obci, proto má obec právo na reivindikaci, takže si to nemá co
brát, ale stejně tak má ta paní smůlu, peníze nedostane, už to není její
6. Pan König si koupil velice malý, levný pozemek, na kterém si otevřel nelegální
skládku odpadu. Poté, co byl na pozemek navozen všechen nasmlouvaný
odpad, a poté, co pan König za jeho uskladnění inkasoval částku několikrát
převyšující původní cenu pozemku (neboť se jednalo o odpad představující
značnou ekologickou zátěž), opustil pozemek a podal návrh na výmaz svého
vlastnického práva z katastru nemovitostí. Proveďte právní rozbor a zabývejte
se otázkou, kdo je vlastníkem.
 Absolutní neplatnost jeho právního jednání - derelikce
 Nikdo nikomu nebude vymazávat vlastnictví, zaplatí si pokutu a pěkně si tu
skládku odstraní – protože vlastnictví zavazuje
7. Paní Milada uzavřela kupní smlouvu o koupi pozemku, jenž má podle smlouvy a
katastru nemovitostí výměru 1.200 metrů čtverečních. Počala jej užívat v
hranicích oplocení, které však zasahuje na sousední pozemek pana Stanislava v
rozsahu plochy o výměře 12 metrů čtverečních. Po 15 letech tohoto užívání pan
Stanislav podal proti paní Miladě žalobu na vyklizení příslušné části pozemku.
Paní Milada se brání tím, že dotčený díl sousedního pozemku vydržela. Posuďte,
zda tato obrana může být úspěšná.
 Paní byla sice v dobré víře, ale nejedná se zde o kvalifikovanou držbu, protože
sice je to poctivá, pravá držba, ale ne řádná (není právní důvod platný, protože
jí to prostě nepatří) – takže by zde musela mimořádně vydržet, tj. 20 let
8. Pan Pulkrábek v roce 2021 postavil na vlastním pozemku rodinný dům (stavbu
zahájil 5. 3. 2021 a poslední práce provedl 16. 11. 2022). Na stavbě se finančně
podíleli kromě pana Pulkrábka také jeho rodiče a jeho družka; největší část
financí pak byla poskytnuta hypoteční bankou na základě smlouvy o úvěru,
kterou s ní pan Pulkrábek uzavřel. Stavební práce prováděla stavební
společnost Repostav, s. r. o. Kdo je vlastníkem stavby rodinného domu?
 Pan Pulkrábek
 Pokud nebude platit bance, tak ta přistoupí k realizaci zástavního práva –
nebere, jen realizuje – navrhne prodej zástavy a uspokojí sebe a zbytek mi dá
---------------------------------
ZÁPISKY:
 - Nabytí věcných práv k nemovitým věcem je přísnější než k movitým, např. požadavek
písemnosti, delší vydržecí doby a u věcech nemovitých zapisovaných do veřejných seznamů je
navíc třeba konstitutivní zápis do tohoto seznamu

ZPŮSOBY NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA

- Vlastník = ten, kdo věc nabyl za podmínek zákonem určených způsobů nabytí
- ROZIŠUJEME:
ORIGINÁLNÍ nabytí
DERIVATIVNÍ nabytí

Originální nabytí - PŮVODNÍ

- Nabyvatel neodvozuje vlastnické právo od předchůdce

- Vlastnické právo vznikne nabyvateli nově, původně
- Např. když věc nikomu nepatřila nebo patřila a nabyvatel ji vydržel, nalezl nebo nabyl od
neoprávněného + dražba

Derivativní nabytí – ODVOZENÉ

- Např. dědění, nabytí na základě smlouvy

- Nabýt lze jen od osoby která má právem vlastnické právo nebo byla oprávněna k převodu
vlastnictví
- Pokud ale nabydu vlastnictví od neoprávněného, stává se to originálním nabytím vlastnického
práva – ale nabyvatel musí být v dobré víře, že ten, kdo převádí má to oprávnění vlastnické
- PŘECHOD X PŘEVOD vlastnického práva
- Převod vlastnického práva = z vůle původního vlastníka (smlouvou)
- Přechod = bez vůle původního vlastníka (dědictví, rozhodnutí orgánu)
- U převodu nemovitosti je třeba nejen smlouva, ale i intabulace (zápis do katastru) nebo někdy
i předání věci (tradice) – pozůstatek nauky o titulu a modu acquirendi
- Otázka při nabytí vlastnického práva – jaký osud mají závady váznoucí na věci = věcná prva
(zástavní právo, služebnost apod.)
- Pokud jsou tyto závady na nemovitosti zapsány v seznamu, převádí se na nabyvatele, jiné
nezapsané se nepřevádí (platí u derivativního i originárního nabytí)
- Příklad z učebnice: Josef koupil na základě absolutně neplatné smlouvy pozemek se
služebností – po 20 letech mimořádně vydrží a služebnost nezaniká

PŘIVLASTNĚNÍ

- = okupace
- Nabytí práva uchopením držby movité věci, která nikomu nepatří – musí být ale úmysl k té
věci nabýt vlastnické právo
- Vě, která nikomu nepatří = věc ničí – věc, která nemá vlastníka podle zákona, nebo která je
opuštěná a vlastník ji nadále nechce
- Movitá věc se považuje za opuštěnou, nevykonává-li vlastník vlastnické právo po dobu tří
let
- Pokud má věc nepatrnou hodnotu, pak se ihned považují za opuštěné (láhev, kapesník, hovno
apod.)
- Pokud vlastník nemovité věci nevykonává vlastnické právo po dobu 10 let, považuje se
rovněž za opuštěnou – není ji ale možné volně okupovat, připadá do vlastnictví státu
- U zvířat je to obdobně §494 + lze si přivlastnit zvíře bez pána (rozlišuje se zvíře divoké,
zkrocené nebo zajaté)
- Pokud je zvíře divoké, nemá automaticky pána
- Pokud je zvíře zkrocené, má pána, ale pokud uteče a nevrátí se do 6 týdnů a pán to ani
nestíhá, považuje se za zvíře bez pána, např. pštros ochočený, který utekl ze zahrady
- Zajatá zvířata mají pána, který je drží v zajetí, pokud ale utečou a pán je prodleně nestíhá a
nedělá pro to vše, stávají se opět zvířaty bez pána
- Domácí zvíře, pokud zde je úmysl vlastníka se ho zbavit nebo ho vyhnat, považuje se za
opuštěné – stává se zvířetem bez pána a zmocnit se jí může kdokoliv
- Divoká, zajatá, opuštěná zvířata si může přisvojit kdokoliv, pokud jsou bez pána, zkrocené
zvíře na svobodě bez pána si může přivlastnit někdo pouze na soukromém pozemku, ne na
veřejném pozemku – výjimka: pro zvířata chovaná v ZOO nebo ryby v rybníku (taková zvířata
nejsou bez pána)

NÁLEZ

- Nelze ji považovat za opuštěnou

- Kdo ji nalezne, nemá povinnost se o ni starat
- Pokud si ji ponechám, vztahují se na mě pravidla nálezce a osoba, která věc ztratila, se o ni
může přihlásit do určité doby
- Osoba, která věc ztratila, nemusí být nutně vlastník, např. nájemce věci
- Ten, kdo nález zatají a nechá si jej pro sebe, ten je neřádným a nepoctivým držitelem –
nenáleží mu tedy úhrada nákladů a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo k němu nabývat
vlastnické právo (náleží mu pouze možnost žádat o NUTNÉ NÁKLADY)
- Pokud je řádným a poctivým, pak je detentorem věci
- Pokud jsem poctivý a řádný náezce a nález ohlásim, práva a podrobnosti jsou následující:
 Jsem povinna vrátit věc tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi
 Jsem povinna nález ohlásit obci, na jejímž území jsem to našla a obci to předat
 Pokud se věc nalezne ve veřejné budově nebo dopravním prostředku, předá se
provozovateli
 Nálezce má v obou případech právo na nálezné, které činí desetinu ceny dané věci +
má právo na náhradu nutných nákladů
 Pokud obec zjistí vlastníka, předá mu to, pokud ne, vyhlásí nález, aby vešel v širší
známost  potom rozhodne o její úschově a o tom, jak s ní bude naloženo
 Pokud se vlastník věci nepřihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce
nebo obec s tím nakládat jako poctiví držitelé – pokud to jsou peníze, jsou oprávněni
je užít
 Pokud se vlastník věci nepřihlásí do 3 let od vyhlášení nálezu, nabývá nálezce nebo
obec vlastnické právo
 Pokud naleznu zvíře určené k zájmovému chovu (pes, kočka apod.) – a pokud se nikdo
do 2 měsíců o to nepřihlásí, stala bych se vlastníkem psa – pokud ale o psa nikdo mít
zájem nebude, dá to obec útulku a ten s ním může následně 4 měsíce disponovat a
předat jej případnému zájemci

NÁLEZ SKRYTÉ VĚCI

- = např. věc zakopaná v zemi apod.
- Nálezci NENÁLEŽÍ nálezné, pokud vlastník o krytu věděl (poklad např.)
- Oznamovací povinnost se vztahuje k obci, ale i k vlastníku pozemku, na které byla věc
nalezena
- Nález nabývá buď nálezce nebo vlastník pozemku na základě vzájemné dohody o tom, kdo si
věc ponechá a druhého vyplatí  vlastník pozemku a nálezce se dělí o věc půl na půl (takže
nálezce nebo vlastník pozemku pak druhému musí vyplatit polovinu hodnoty věci

PŘÍRŮSTEK

- Je to to, co k věci přiroste, stane se její součástí a není samostatným předmětem vlastnického
práva – tím se stane až tehdy, je-li od věci oddělen (mláďata zvířat, plody stromů apod.)
- Některé přírůstky takto odňat nelze – nemovité stavby na pozemku apod.
- Dělíme na:
PŘÍRŮSTKY PŘIROZENÉ (působením přírody)
UMĚLÉ (způsobené člověkem)
SMÍŠENÉ (kombinace)
- Přirozený přírůstek = plod věci – např. jablka – u plodonosné věci – stávají se samostatnou
věcí až tím, že odpadnou od stromu
- Přirozený přírůstek nemovité věci = naplavenina a strž
- Umělé přírůstky – zpracováním, smísením, přestavkem, stavbou – zpracováním movité věci
- Přírůstek smíšený = osetí pozemku cizím semenem či osázení cizími rostlinami vlastníku
pozemku náleží, co takto přibude – vlastnické právo vlastníka pozemku k rostlinám se stává ve
chvíli, kdy rostlina zapustí kořeny

NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA K PLOŮM A UŽITKŮM VĚCI

- Plod = věc to poskytuje ze své přirozené povahy

- Tradiční dělba: plody přirozené x právní (výnos věci, úroky z vkladů apod.)
- Právní plody = užitek věci – tedy to, co věc poskytuje z právní povahy
- Dokud kráva neporodí, je tele součást věci, tedy krávy a po porodu se stává samotným
plodem
- Vlastnictví odděleného plodu nabývá vlastník originálně a její poctivý držitel taky
- Poctivý držitel nabývá vlastnické právo k plodům držené věci a není povinen je vydávat
- Osoby obligačně a věcně oprávněné (např. poživatel, pachtýř) – nabytí věci percepcí (sklizní,
uchopením plodu apod. – nabývají tedy derivativně
- Např. braní plodů může být obsahem služebnosti požívacího práva – vlastníkem plodů se
nestává vlastník věci, nýbrž oprávněný ze služebnosti

NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA V DŮSLEDKU ZPRACOVÁNÍ VĚCI

- Zpracováním je vytvoření nové věci

- Je to tzv. reálný akt, nikoli právní jednání
- Zpracování je např. zhotovení skříně ze dřeva a kovových součástí – není právní jednání
- Pravidla o zpracování se nepoužijí, pokud existuje dohoda zúčastněných osob o tom, komu
bude nově vytvořená věc patřit – např. na základě zaměstnanecké smlouvy zaměstnanec
vytvoří věc ze surovin, které získal od zaměstnavatele, nebo pokud švadlena vytvoří oblek na
základě smlouvy o dílo z dodané látky  pokud tedy někdo za mě např. udělá novou garáž, ta
garáž není jeho, ale patří to objednateli
- Pokud se spojí víc věcí, které patří více vlastníkům, zaniká vlastnictví jednotlivých věcí a vzniká
vlastnické právo k nově vytvořené – to, kdo se stane vlastníkem věci, vypovídá hledisko
hodnoty výsledku
- Vlastníkem nové věci je ten, kdo nejvíce přispěl hodnotě dané věci, a to tak že nahradí
hodnotu zpracované věci a odměnu za práci tomu, kdo se vlastníkem nestal
- Pokud nelze určit vlastníka nové věci, náleží do spoluvlastnictví všech na věci podílených –
podíly se stanov podle hodnot příspěvků, co to té věci dali – pouze ale pro případ, že byl
zpracovatel v dobré víře (nevěděl a ani emohl vědět, že zpracovává cizí věc)
- Pokud zpracovatel nebyl v dobré víře, vlastník věci si věc může přisvojit nebo chtít náhradu
- Právo volby vlastníka si věc přisvojit nebo požádat o její náhradu, zaniká měsíc po tom, co se o
téhle situaci dozvěděl

- I v případě jen opravy je to stejné, vlastník nabývá vlastnické právo k věcem, které v rámci
opravy přibyly z cizích zdrojů – opravovaná věc se nestává novou – pouze, pokud má
opravovaná věc nebo ta nově zpracovaná značně menší hodnotu, než samotná věc
- Vlastník opravené věci je povinen nahradit hodnotu zapracované věci jejímu vlastníkovi

- Pokud je možné navrácení věci do původního stavu, může vlastník součástky žádat o její
navrácení

NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA V DŮSLEDKU SMÍSENÍ – STR. 98 (69)

- Nahromadění a prolnutí věcí různých vlastníků, které od sebe nelze nadále odlišit
- Není-li možné obnovit původní stav věci, má každý z vlastníků právo volby oddělit si
poměrnou část toho, co vzniklo smísením (tzv. vindikace kvality) nebo požadovat náhradu
- Pokud té možnost jeden z vlastníků do jednoho měsíce nevyužije, zaniká mu právo na to od
toho momentu, co se o tom dozvěděl
- Pokud se smísí 2 stejné věci a nejde rozeznat co je koho, pak jsou vlastníci spoluvlastníky a
každý má poměrnou čáast té nové věci, podle toho, kolik se smísilo v poměru s druhým
vlastníkem
- Např. Ela a Marie smísily do jednoho sudu každá 50 litrů vína, proto každé patří polovina sudu
- Pokud nebyl ten, kdo smísil, v dobré víře – jeho rozhodování a pozice v určování je méně
výhodná
- Pokud bude třetí osoba s podílet na smísení a nebude v dobré víře, nahradí škody zbylým 2
vlastníkům a případně jejich ušlý zisk

NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA KE STAVBÁM A PENĚŽITÉ VYPOŘÁDÁNÍ

- Ať už zřídí někdo cizí nebo majitel nějakou budovu na pozemku, je budova součástí pozemku
– at už materiál stavební patřil nebo ne vlastníku pozemku a zřizovatel stavby jednal nebo
nejednal v dobré víře

- Zřizovatel stavby má právo:

1. na peněžitou náhradu za stavbu nebo se můžou
2. domluvit na odstranění stavby na náklady jejího zřizovatele
3. Zřizovatel si taky může povinně koupit zastavený pozemek za obvyklou cenu
4. Vlastník zastaveného pozemku jej povinně prodá zřizovateli stavby za obvyklou cenu
-----------------
1. pokud byla osoba stavitel v dobré víře, pak vlastník pozemku dá náhradu za vynaložené
náklady – pokud není v dobré víře, pak mu náeží náhrada jen, pokud vlastníku slouží stavba
k prospěchu
2. soud může rozhodnout o odstranění stavby na náklady stavitele nemovitosti – zohlednění
soudu, zda zde stavil v dobré víře nebo ne
3. nucený převod zastaveného pozemku za obvyklou cenu – soud může přikázat staviteli
pozemek za náhradu ve výši obvyklé ceny
4. nucený prodej pozemku za obvyklou cenu – pokud zřizovatel stavby zřizoval stavbu
v dobré víře a vlastník pozemku o tom věděl a nezakročil – může donutit vlastníka pozemku
skrz soud, aby mu ten pozemek prodal

- Pokud byla stavba zřízena na základě smlouvy mezi vlastníkem a zřizovatelem, neplatí výše
daná 4 pravidla

PŘESTAVEK

- Výjimka z věcněprávního pravidla – stavba zřízená n cizím pozemku připadá vlastníku

pozemku
- = malá část stavby, která spočívá na určitém pozemku a přesahuje na malou část cizího
sousedského pozemku
- Pokud je přestavek zřízen v dobré víře, přirůstá přestavená část k pozemku, na kterém je ta
stavba, která je přestavkem
- Vlastníku pozemku, kterému je část odebrána, náleží peněžitá náhrada

ZABUDOVÁNÍ CIZÍ VĚCI DO STAVBY

- Věc zabudovaná do stavby se stává součástí pozemku

- Pokud není stavba součást pozemku, stává se cizí věc součástí stavby
- Vlastník pozemku nebo stavby nahradí za obvyklou cenu hodnotu věci, kterou do stavby dal
ten, komu to patřilo
- Pokud ji vlastník pozemku nebo stavby zabudoval ve zlé víře, nahradí vlastníku cizí věci jjí
hodnotu a taky ještě škodu tím způsobenou

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA V DŮSLEDKU OSETÍ POZEMKU

- Osetí je druh smíseného přírůstku

- Umělé zasázené rostliny, respektive osetí, za přičinění člověka
- Vlastníku pozemku náleží tyto rostliny nebo osetí, které vzrostly ze semene nebo byly osázen
bez ohledu na to, kdo to osázel nebo komu to patří
- Vlastník pozemku je povinen poskytnout náhradu za osivo a rostliny podle pravidel viz
předchozí (dobré a nedobrá víra + náhrada ušlého zisku apod.)

VYDRŽENÍ

- Originární způsob nabytí vlastnického práva dlouhodobou kvalifikovanou držbou

- Nabyvatel to nabývá ze zákona uplynutím posledního dne vydržecí doby
- Nabývám vlastnické právo a předchozí vlastník nemá právo na náhradu za pozbytí svého práva
- Tzv. normativní síla času – dlouhodobý faktický stav je třeba uvést do souladu se stavem
právním
- Rozlišujeme:
ŘÁDNÉ
MIMOŘÁDNÉ VYDRŽENÍ
________________

2. Řádné – u kvalifikované držby

 Předpoklad: právo způsobilé k vydržení a jeho držba
 Právo musí být předmětem držby, s výjimkou obligačních práv
 Vlastnické právo, břemena věcná, právo stavby – práva vztahující se k hmotným
věcem
 Ten, kdo ani není držitelem práva, nemůže právo vydržením nabýt – nájemce
pozemku není držitelem vlastnického práva protože pozemek nemá v úmyslu mít pro
sebe jak vlastní – je pouze detentorem věci, takže to nemůže vydržet
 Kvalifikace držby – právní titul (většinou smlouva), poctivost, řádnost, pravost
 Vydržecí doba u movitých věcí jsou 3 roky, u nemovitých 10 let

3. Mimořádné
 Předpoklad: právo způsobilé k vydržení a jeho držba
 Absence nepoctivého úmslu držitele
 Mimořádné vydržení nepředpokládá řádnou držbu – podmínkou není držba poctivá a
pravá – nepoctivý úmysl držitele brání vydržení
 Aby to šlo vydržet, může být i nedostatek poctivosti, tedy přesvědčení, že tou držbou
nepůsobím žádnou újmu
 Např. zloděj /držitel s nepoctivým úmslem) nemůže kradenou věc vydržet ani cestou
mimořádného vydržení
 Vydržecí doba u movitých věcí je 6 let a u nemovitých 20 let

VYDRŽECÍ DOBA
- Je třeba u obou druhů vydržení nepřetržitá vydržecí doba
- Běh vydržecí doby se přeruší, pokud není držba vykonávaná déle než jeden rok
- Do vydržecí doby se započte i doby vydržecí jeho předchůdce
- Nepoctivost předchůdce nebrání nástupci, aby počal držbu dnem nabytí držby
- Vydržecí doba nezačne běžet např. u manželů nebo u osob žijících ve společné domácnosti,
poručníka a poručence, zástupce a zastoupeného, opatrovníka a opatrovance
PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA

- Je to derivativní, na základě smlouvy – převodní smlouva  právní titul nabytí (může jím být
taky darovací, kupní, směnná, nepojmenovaná smlouva)
- Buď vzniká vlastnické právo už jen na vzniku smlouvy (smlouva věcná – translační účinky
smlouvy) nebo až po zápisu do veřejného rejstříku (obligační smlouva – obligační účinky
smlouvy)
- V obou případech ale musí být smlouva platná a účinná

PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA K VĚCEM NEZAPISOVANÝM DO VEŘEJNÝCH SEZNAMŮ

- Mohou být věci movité i nemovité (liniová stavba – vodovod nebo kanalizace)
- Pro převod platí konsenzuální princip – převádí se již účinností převodní smlouvy
- Translační účinky má tedy již samostatná smlouva
- Pokud se převádí movití věc, můž být převodní smlouva uzavřena v jakékoliv formě
- V případě převodu nemovitosti musí být smlouva písemná
- Účastníci smlouvy si mohou ujednat i jiný okamžik převodu vlastnického práva než okamžik
účinnosti smlouvy
- V případě vícečetného převodu vlastnického práva nabývá vlastnické právo ten, komu je
věc předaná – nemusí být v dobré víře

PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA K VĚCEM ZAPISOVANÝM DO VEŘEJNÝCH SEZNAMŮ

- Movité (ochranná známka, plavidlo) i nemovité věci (pozemek, právo stavby)

- Intabulační princip – vlastnické právo se nabývá zápisem do seznamu – na základě taky platné
smlouvy – pokud bude neplatná, nedojde k převodu
- Pokud budou třetí osoby v dobré víře na základě tzv. materiální publicity, mohou nabýt
vlastnické právo od neoprávněného (knihovně zapsaného), pokud nebude v seznamu
poznámka spornosti
- Zápis do katastru je účinný ke dni podání návrhu na zápis příslušnému katastrálnímu úřadu
- V případě movitých věcí a jejich zápisu do seznamu může být převodní smlouva uzavřena
v jiné formě než písemné
- Pokud se stane, že převodce převede vlastnické právo více osobám, platí, že ten, koho
převede prvního, ten nabývá vlastnické právo – tj. ten kdo podal dříve návrh na vklad

PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA KE GENERICKY URČENÝ VĚCEM

- Např. automobil určitého typu, zrní, písek apod.

- K převodu těchto věcí nemůže dojít dříve, než budou odlišeny od zbytku stejně druhových
věcí (např. dokud je nedám do pytle)  stanou se individuálně určenou věcí
- Zde pak platí konsenzuální princip – vlastnické právo se nabývá již smlouvou a její účinností

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PŘEVODU VLASTNICKÉHO PRÁVA

- Při nesamoobslužném prodeji zboží v obchodě se vlastnické právo převádí předáním věci
- Při samoobsluze se právo převádí zaplacením kupní ceny

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA OD NEOPRÁVNĚNÉHO

- Derivativní nabytí vyloučeno ze strany neoprávněného

- Je to způsob originárního nabytí
- Dojde k zániku vlastnického práva vlastníka a vzniku vlastnického práva nového nabyvatele
v dobré víře, ale nejde o převod práva (protože k tomu nemá neoprávnění možnost)
- Původní vlastník se může domáhat vůči neoprávněnému náhrady škody
- K nabytí vlastnického práva dochází okamžitě
- Předpoklady nabytí od neoprávněného: platný právní titul nabytí a dobrá víra nabyvatele –
smlouva tedy musí být platná, ale člověk může být neoprávněný
- U dobré víry nabyvatele je třeba přihlížet k míře obvyklé opatrnosti – tato opatrnost musí
odpovídat průměrné smýšlející osobě

Nabytí vlastnického práva od neoprávněného k věcem movitým, nezapisovaným do veřejných

seznamů

- Vychází se z obecného pravidla – lze nabýt, pokud platný právní titul a dobrá víra nabyvatele
- Důkazní břemeno ohledně dobré víry nese nabyvatel

- Existují tzv.
privilegované skutkové podstaty nabytí od
neoprávněného – existence dobré víry neleží na nabyvateli, nýbrž důkazní břemeno o
její neexistenci tíží původního vlastníka + je možno nabýt věci vlastníkovi ukradených nebo
zcizených
- Privilegované způsoby nabytí:
Nabytí ve veřejné dražbě
Nabytí od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku
Nabytí za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil
Nabytí od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno
Nabytí při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na
doručitele
Nabytí při obchodu na komoditní burze
- Další zvláštní skutkovou podstatou je dobrověrné úplatné nabytí movitých použitých věcí od
neoprávněného – vyloučeno nabytí vlastnictví, pokud věc byla odebrána svémocně (krádež)
nebo ztracených
- Vyloučeno je nabytí osobou, která věděla o tom, že její právní předchůdce nabyl vl. Právo od
neoprávněného
NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA OD NEOPRÁVNĚNÉHO K VĚCEM ZAPISOVANÝM DO VEŘJNÉHO
SEZNAMU – str. 112 (76)

- Neoprávněná osoba je knihovní vlastník, je tam zapsaná v katastru, ale opravdovým

vlastníkem není
- Zase je třeba dobrá víra a platný právní titul + podmínky tzv. materiální publicity – faktický
stav má odpovídat katastru, pokud ne, je to problém toho, kdo tam není a má být zapsaný
- Skutečný vlastník musí podat poznámku spornosti

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA ROZHODNUTÍM ORGÁNU VŘEJNÉ MOCI

- Na základě pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci

- Vl. Právo se nabývá dnem, který je v rozhodnutí určený – pokud není, pak dnem jeho právní
moci
- Soud rozhoduje např. o nabytí vlastnictví při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebo při
vypořádání právních poměrů ze stavby na cizím pozemku
- Kromě soudu o těchto věcech může rozhodovat i správní orgán nebo vyvlastňovací úřady

ZÁNIK VLASTNICKÉHO PRÁVA

- Rozlišujeme:
RELATIVNÍ ZÁNIK – vlastnické právo zaniká pouze konkrétnímu vlastníkovi proto, že jej nabude
jiný
ABSOLUTNÍ ZÁNIK – zaniká ve vztahu ke všem, že jej nikdo jiný nenabude
-------------
1. relativní
 Zanikne původnímu majiteli a vznikne právo novmu – při převodu práva např.,
vydržení, nabytí od neoprávněného, vyvlastnění, smrti a dědění apod.
 Derelikce nemovitých věcí – pozbude původní majitel a stane se novým stát
2. Absolutní
 Zánik věci
 Derelikce = opuštění – pouze u věcích movitých
- Rozlišujeme:
ZÁNIK PRÁVA VLASTNICKÉHO Z VŮLE PŮVODNÍHO VLASTNÍKA – Převod vlastnického práva
(smluvní nabytí), zničení věci, derelikce
BEZ VŮLE PŮVODNÍHO VLASTNÍKA – vydržením, na základě rozhodnutí orgánu nebo na
základě pravidel nabytí od neoprávněného

JEDNOTLIVÉ PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI ZPŮSOBUJÍCÍ ZÁNIK VLASTNICKÉHO PRÁVA

- PRÁVNÍ JEDNÁNÍ – převod nebo derelikce

- ZÁNIK VĚCI
- SMRT VLASTNÍKA – zánik práva zůstavitele a vznik u dědiců
- ZTRÁTA VĚCI – pokud se vlastník o věc nepřihlásí po vyhlášení nálezu (3 roky)
- UPLYNUTÍ ČASU – vydržení
- ROZHODNUTÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU – vyvlastnění, uložením trestu propadnutí majetku,
prodejem movitých a nemovitých věcí jako způsobem výkonu rozhodnutí, rozhodnutí soudu o
přikázání pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby, rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání
podílového spoluvlastnictví přikázáním věci
ZE SEMINÁŘE:

- Dražba je originární nabytí

- Nikdo na nikoho nemůže převést více práva, než on sám má
- Derivativní dělíme na převod a přechod
- Převody jsou smluvní
- Přechod – dědění, rozhodnutí orgánu (někdy jde i o originální nabytí)
- Dědická smlouva a závěť je taky přechod – smrt je nezávislá na vůli, objektivní
- Jedna z dalších důkazů opuštění nemovitosti je i to, že neplatí i daně za ten pozemek
- Možnosti vyhlášení nálezu obcí – rozhlas, úřední deska
- Pokud stihnu si vyzvednout nález do roku, mám právo na vydání plodů a užitku, i na vydání
věci, ale musí zaplatit nálezné 10%
- Pokud se nestihnu přihlásit do 1 roku, ale dřív než 3 roky, pak nemám nárok na užitky a plody,
protože obec je poctivý držitel

- Dlouhodobý pronájem – mohu sázet stromy, vybagruju ořešák a pod tím bude skříňka
 Čí bude ta věc najitá? – napůl moje a napůl majitele pozemku, pokud se jinak
nedomluvíme (obligačně)
 Pokud jsem si pozvala společnost na bagrování a ta to omylem vykopala? – napůl
firma a napůl majitel/ nebo napůl nájemník a majitel – není jasné
 Jsem vlastník a povídá se o tom, že se to tam někde nechalo, a tak pozval jsem si na
to vykopání firmu – nálezcem nebude ta firma, jen jí náleží odměna za najití, pokud
tak bude ujednáno - §1065 – pokud bych byla nájemce, pak jdu půl na půl
s vlastníkem a firmě vyplatím odměnu za nález
- Pozor – poklad z doby Marie Terezie by byl národní poklad – pak to připadne do vlastnictví
státu

- Přirozený přírůstek – movité nebo nemovité věci dělení

- Pokud je strom společný, tam se neřeší, jak velká část je na mém pozemku a jak velká na
sousedově
- Naplavenina je pozvolna a strž je hrk, rychle najednou
- Pokud mi najednou odplave kousek mé hroudy z pozemku k sousedovi a tam se přidělí
k pozemku, je to souseda, smůla
- Pokud je ale průtrž mračeň a část pozemku se mi odplavila k sousedovi, mám rok na to, si ji
odbagrovat a přidělat zpět
- Vlastník vodního koryta je správce toho povodí
- Zpracování skříň, smísení bábovka
- Při smísení i zpracování nejde o dobrou víru, ale o tom, kdo do toho dá nejvíce, ta přijde na
řadu až po určení vlastnictví
- Od doby, kdy se dozvím o zlém úmyslu při zpracování, mám potom 1 měsíc na to to
napadnout
- Pokud nejde věc rozdělit, pak je opční právo toho, kdo je majitel a v dobré víře oproti
druhému, kdo nění v dobré víře (může si vybrat, zda si ponechá a dá druhému peníze, co on
do toho vrazil, nebo zda si to on odkoupí za celou cenu)
- Pokud si půjčím od někoho peníze na barák, nebo cihly, pak je tak jako tak ten dům můj -
§1083
- U přestavku je dobrá víra nutná – bez toho nejde dosáhnout přestavku
- Usucapio – vydržení
- Nelze vydržet u manželství, u zákonného zástupce vůči zastoupenému
- Mimořádnému chybí nejčastěji titul – řádnost
- Pokud mi někdo nabídne flašku a já řeknu ano, tak tím konsenzem bude „ano“ – vlastnictví
přejde – tedy ne předáním
- Pokud 1.10. uzavřu smlouvu, 2.10. původní majitel zemřel, přejde moje smlouva do dědictví a
dědic jakoby převezme tu nemovitost, ale i s tím, že bude vázán na již probíhající obchod 
nejprve tedy proběhne řízení o dědictví, kde se vypořádá s domem a ten se pak prodá tomu
kupujícímu ze smlouvy a peníze se rozdělí tak, jak by byl rozdělen podíl domu v dědictví
Zdroj: https://ilonacernochova.cz/jak-se-zamichaji-karty-kdyz-jedna-ze-stran-zemre-v-
prubehu-prodeje-ci-koupe-nemovitosti/
- V den, kdy uzavřu smlouvu o převodu nemovitosti, neplatit peníze, dát je do úschovny!! Po
změně v katastru až přejde z úschovny