Společné informace pro studium předmětu MP311Z:

Téma semináře:

 Vlastnické právo (charakteristika, obsah, ochrana)

 Sousedské právo

Právní úprava:

§ 1011–1044 občanského zákoníku

Studijní materiály:

SPÁČIL, Jiří a kol. Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. Praha: C. H.
Beck, 2022, s. 54–88 a 115–123.

Otázky a úkoly na seminář:

1. Rozlište pojmy vlastnictví a vlastnické právo.

2. Jaký je obsah vlastnického práva?
3. Jaká rozlišujeme omezení vlastnického práva? – soukromá, veřejná
4. Co je to elasticita vlastnického práva? Co je to holé vlastnické právo?
5. Jaké nároky může vlastník uplatnit na ochranu svého vlastnického práva?
6. Co je to reivindikační žaloba a za jakých podmínek ji lze uplatnit?
7. Co je to negatorní žaloba a za jakých podmínek ji lze uplatnit?
8. Co je to publiciánská žaloba? Může ji vlastník využít?
9. Co jsou to přímé imise? Kdy je musí vlastník snášet?
10. Co jsou to nepřímé imise? Kdy je musí vlastník snášet?
11. Co jsou to imise privilegované?
12. Jakými pravidly sousedské právo předchází vzniku imisí?
13. Co jsou to rozhrady?
14. Jak postupovat v situaci, kdy je hranice dvou pozemků pochybná?
15. K čemu slouží institut nezbytné cesty?
16. Kdo zřizuje nezbytnou cestu a za splnění jakých předpokladů?
17. Náleží za zatížení pozemku nezbytnou cestou náhrada?

Zadání příkladů:
1. Pod okny panelového domu na odlehlém sídlišti v Ostravě
byla ve výměníku otevřena malá diskotéka. Z ní v nočních hodinách vychází
hlasitá hudba, která sice nepřekračuje veřejnoprávní hygienické limity (srov.
nařízení vlády č. 272/2011 Sb.), ale obyvatelé okolních domů nemohou spát.
Paní Koubová, důchodkyně, která má pronajatý byt přímo nad výměníkem, by
se tomuto rušení ráda bránila. Posuďte její právní možnosti.
2. Na neoploceném pozemku pana Nováka si jeho soused udělal skládku dřeva.
Pan Novák ho opakovaně vyzval, aby si naskládané dřevo přeskládal k sobě, ale
bez výsledku. Jak se pan Novák může tomuto počínání bránit?
3. Pan Hanuš je vlastníkem pražírny kávy, jejíž zeď stojí při hranici sousedního
pozemku. Jelikož stavba již stárne a je ve špatném technickém stavu, požádal
vlastníka sousedního pozemku, zda by mu nevadilo, kdyby při rekonstrukci
budovy využil část přilehlého pozemku – jedná se o neoplocenou travnatou
plochu tvořící součást jiného průmyslového areálu (depa internetového
obchodu). Vlastník přilehlého pozemku toto striktně odmítl s argumentem, že
stav budovy ho pramálo zajímá: pokud přístup potřebuje, může si od něho
pozemek v potřebném rozsahu odkoupit za tržní cenu. Pan Hanuš nemá zájem
na odkoupení pozemku, ale dle shodného vyjádření oslovených stavebních
společností (které je pravdivé) nelze rekonstrukci bez zřízení přístupu na
sousední pozemek realizovat. Proveďte právní rozbor a navrhněte panu
Hanušovi řešení.
4. Pan Vávra má značně komplikovaný přístup na svoji oddělenou zahrádku, na
které pěstuje květiny a zeleninu. Ta se sice nachází v bezprostřední blízkosti
jeho rodinného domu, ale v přímém přístupu mu brání oplocený pozemek
souseda. Proto musí pravidelně obcházet celý blok rodinných domů,
aby se ke svému pozemku dostal z druhé strany. Nepohodlí je navíc umocněno
tím, že zahrádka stojí přímo u řeky, tudíž si musí udělat ještě zacházku k mostu
a zpátky – cesta trvá dohromady okolo 15 minut pěšky. Proto se pan Vávra
obrátil na svého souseda, zda by mu neumožnil přístup přes jeho pozemek.
Soused toto odmítl s odůvodněním, že k realizaci by bylo potřeba přesázení tújí,
přestavění oplocení a vybudování umělé cesty, a to ještě navíc v místě, kde má
být postaven zahradní altán. Proveďte právní rozbor a navrhněte panu Vávrovi
řešení.
5. Paní Ilona vlastní dům v Přelouči nacházející se přímo u silnice první třídy I/2 ve
vlastnictví České republiky, jež na daném úseku není opatřena žádnými
protihlukovými bariérami. Hlučnost a prach pocházející z provozu na této
pozemní komunikaci obtěžují paní Ilonu při užívání její nemovitosti. Je možné,
aby se domáhala negatorní žalobou ochrany proti tomuto rušení? Jsou imise z
pozemní komunikace tzv. privilegovanými imisemi? – může se bránit negatorní
žalobou, imise ze silnic nejsou privilegované imise
6. Na pozemku pana Jaroslava v obci Frymburk se nachází zpevněná cesta, která
je již desítky let užívána jako spojnice místní komunikace a chatové oblasti
Lipno-Zálesí. Již v době, kdy pan Jaroslav pozemek nabyl dědictvím od svého
otce, užívali daný pozemek návštěvníci a provozovatelé daného chatového
areálu, k němuž není možný jiný přístup z veřejné cesty. Pan Jaroslav se
rozhodl, že jelikož uživatele ke vjezdu na jeho pozemek neopravňuje žádný
 věcněprávní ani závazkový titul, nebude jim již dále vstup na dotčený pozemek
trpět a cestu přehradil závorou. Posuďte, zda bylo přerušení přístupu do
chatové oblasti postupem v mezích vlastnického práva pana Jaroslava.
7. Pan Antonín a pan Zbyněk vlastní sousedící pozemky v obci Suchý. Pan Antonín
v roce 2014 vysázel a nechal vzrůst u hranice jejich pozemků dvanáct čtyři
metry vysokých tújí a za nimi ještě 5 třímetrových listnatých stromů. Pan
Zbyněk má za to, že tato vegetace jeho pozemek zastiňuje nad míru
přiměřenou místním poměrům, a chce se domáhat soudní ochrany. Jaký přesně
požadavek má uvést do žaloby, kterou se chce obrátit na soud?
8. Pan Jan Šumař je vlastníkem okrasné zahrady. Na sousedním pozemku, který
patří panu Karlu Peterkovi, roste velký ořešák, jehož větve zasahují na
pozemek pana Jana Šumaře. Kromě toho několikrát ročně, poměrně často
v podzimní období, dochází k silnému spadu listí na pozemek pana Šumaře.
Poraďte panu Šumařovi, jak se má bránit.
VÝPISKY:

- Datence – faktické ovládání

- Detence je stav nezávislí na vědomí a vůli
- Detentor může ovládat věci i protiprávně (zloděj)
- Detenci samostatné právo ochranu neposkytuje
- Detentor může uplatnit právo vlastníka na vydání věci vůči neoprávněnému, může být
vlastníkem žalován o vydání věci
- Prostá držba – faktický stav, ne právo – chráněna possesorně, ať je poctivá nebo ne
- Vlastník má vždy právo na to, aby mu kvalifikovaný držitel vydal věc zpět
- Vlastník má „všeobecné právní panství nad věcí“
- Vlastnictví – subjektivní právo
- Lastník může uplatnit vlastnickou žalobou právo na držbu

OBJEKTIVNÍ X SUBJEKTIVNÍ VLASTNICKÉ PRÁVO

- Objektivní = souhrn právních norem upravující postavení vlastníka

- Subjektivní = souhrn práv a povinností, které právní řád přiznává vlastníkovi

OBJEKTIVNÍ VLASTNICKÉ PRÁVO

- Vlastnictví zahrnuje hmotné i nehmotné věci

- Základní postavení vlastníka upravuje LZPS  vlastnictví zavazuje
- Výkon vlastnictví nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí
- Podmínky pro vyvlastnění – ve veřejném zájmu – na základě zákona a za náhradu
- NOZ vymezuje postavemí vlastníka
- Vlastnické právo poskytuje vlastníkovi pojmovou možnost v mezích právního řádu nakládat
s věcí jakýmkoli způsobem – právo věc držet, užívat, požívat a disponovat či ničit ji + ji převést
na někoho jiného, tvořit k tomu obligační závazky, opustit ji apod.
- Vlastnictví = absolutní právo
- Vlastnické právo se nepromlčuje, ani nezaniká
- Znakem je elasticita – jakmile omezení vlastníka odpadnou, jeho oprávnění se rozšíří do
původního stavu
- Vlastnictví není odvozené právo, ale nájemné právo ano – odvozuje se od vlastníka

SUBJEKTY VLASTNICKÉHO PRÁVA

 - Může být každý v právní osobností
- LZPS určuje výčet majetku pro stát (pouze státu) – např. nerostné bohatství, pozemní
komunikace některé, kraje, obce apod.
- VP poskytuje pojmovou právní možnost neomezeného nakládání s vědí
- Tzv. vlastnická triáda = právo věc užívat a požívat, disponovat jí a věc držet
- Co není vlastníkovi právním řádem zakázáno, to je dovoleno – zásada legální licence (vše je
dovoleno, co není zakázáno)

OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA, POVINNOSTI VLASTNÍKA

- Sociální funkce vlastnictví = nesmí poškozovat přírodu, ostatní a živ. Prostředí

- Právo nakládat s vlastnictvím jen v mezích právního řádu
- „pojmová možnost“ – konstrukce práv vlastníka, které ale bývají často omezené, proto jde
spíš o myšlenkovou konstrukci – protože v praxi právo omezené vlastně je
- Tzv. holé vlastnictví – vlastník je oprávněních tvořících obsah vlastnictví zcela zbaven

KLASIFIKACE OMEZENÍ PRÁVA

- 1. Negativní (zákaz nakládat určitě s danou věcí vlastníku, nutnost něco strpět nebo nekonat)
x pozitivní (vlastníkovi se ukládá, aby něco konal)
- Např. negativní – zákaz zřizování stavby nebo rušení sousedů apod.
- 2. Omezení vyplývající přímo ze zákona x stanovená rozhodnutím orgánu VM x omezení
založení právním jednáním vlastníka
- Ze zákona např. Legální služebnosti – ve veřejném zájmu meistens; nebo sousedská práva
- Správní nebo soudní rozhodnutí – možnost určení vlastnického práva (soud může povolit přes
pozemek nezbytnou cestu apod.)
- Na základě právního jednání – zřízení smluvní služebnosti (vznik obligatorně x legální
služebnost – vznik ve veřejném zájmu meistens)
- Zákaz rušit práva jiných osob a zákaz zneužití vlastnického práva (např. tím, že poruším
z důvodu špatných vztahů předkupní právo a prodám pozemek jiným)
- Vyvlastnění – ve veřejném zájmu – jen pokud účelu nejde jinak dosáhnout (např. stavení
dálnic)

PŘEDMĚT VLASTNICKÉHO PRÁVA

- Nový OZ zná nově vlastnictví věcí nejen hmotných, ale i nehmotných, včetně majetkových
práv
- Pojen „věc“ je totožný s pojmem předmět majetkových občanskoprávních vztahů“
- Dvě základní skupiny norem, které upravují vznik, změnu nebo zánik a i ochranu vlastnického
práva (podle toho se štěpí pojem vlastnické právo):
Věci hmotné (upravené v §1013 a dále – vlastnictví podle věcí hmotných) a
Věci nehmotné (práva duševního vlastnictví, práva průmyslová, závazky) – vlastnictví věcí
hmotných i nehmotných
- Většinou práva nehmotná jsou upraveny ve zvláštní úpravě a jsou zvlášť vymezená (např.
ochrana známky v zákoně o ochranných známkách apod.)
- LZPS vymezuje i práva nehmotná, hlavně vlastnická – vyvlastnění, vlastnictví zavazuje, nesmí
se poškozovat zdraví nebo příroda apod…
- Aplikace NOZ o vlastnictví na nehmotné věci – aplikuje se, ale jen v případě, že to dovoluje
jejich povaha a když ze zákona neplyne něco jiného
 - Ustanovení hlavy druhé třetí části NOZ o věcných právech se použijí na věci hmotné, na práva
a jiné věci bez hmotné podstaty však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li něco
jiného ze zákona - §979

SOUSEDSKÉ PRÁVO

- Vymezení a omezení vlastnického práva sousedů

- Sousedé si mohou své poměry poupravit odchylně od zákona dohodou
- §1013 imise – únik něčeho na cizí pozemek
- Imise mohou být materiální (prach), ale i nemateriální (obtěžování pohledem)
- Imise jsou v NOZ vyjmenovány demonstrativně - §1013
- Obrana proti imisím – negatorní žaloba – obtěžovaný se nemůže domáhat totho, aby soused
odstranil zdroj rušení (např. dům), ale může žádat o zdržení se těchlhle věcí
- Imise mohou být přímé (z pozemku vedlejšího jdou přímo) x nepřímé (pocházejí z činnosti na
pozemku vykonávaném a přenášejí se přirozeně (vzduchem nebo větrem)

Přímé imise
- Přímé svádění účinků (vody, kouře, popela apod.) na sousední pozemek – zakázáno, protože
tím vlastně ten soused využívá cizí pozemek jako svůj
- Účinky přírodní povahy pozemků nejsou imisí
- §1019 soused musí upravit stavbu, ze které stéká voda, padá sníh nebo led na sousedský
pozemek
- Soused nesmí zamezit odtoku vody, který by způsoboval záplavy na sousedském pozemku ani
záměrně apod.
- Soused může požádat o odstranění na jeho pozemek dopadajících převisů, větví, podrostů
apod. – majitel těchto stromů to musí odstranit nebo jinak pokud neučiní, tak si to ten soused
může udělat sám šetrně a veškeré plody z toho spadlé na jeho pozemek patří jemu!!

Nepřímé imise
- Imise působící na vlastním pozemku přecházejí přirozeně na pozemek druhý (větrem…)
- Lze se bránit pouze, pokud imise unikají nepřiměřeným způsobem a mírou místním
poměrům a omezují obvyklé užívání vedlejšího pozemku – jinak se jim bránit nelze + závisí na
okolních podmínkách (pokud se nastěhuju do centra města, nemohu si stěžovat na hluk z ulic
- Je třeba zvážit i obecnou prospěšnost činnosti rušení
- Je většinou korigování veřejnoprávními předpisy – stanoví míru přípustnou a jejich ochranu
- Zde se zohledňuje při posuzování imisí opakovatelnost, délka, intenzita apod.
- Obrana negatorní žaloba – nelze se jí ale domáhat proti jen hrozícím imisím
- Pokud imise pocházejí ze závodu nebo jiného zařízení, které bylo úředně povoleno, pak nelze
podat negatorní závod -> PRIVILEGOVANÉ IMISE
- U privilegovaných imisí náleží sousedovy pouze náhrada újmy – upřednostńují průmysl před
ostatními sousedy  test proporcionality při vzniku takovýchto staveb
- Pokud imise utíkají, tak se zkoumá, jak se tomu snaží provozovatel zabránit
- Negatorní nárok je vyloučen i v případě, kdy původ v okolnostech mají, k nimž se při úředním
schvalování nepřihlédlo (u priv. Im) – např. továrna na výrobu kávy bude nejen produkovat
hluk, ale taky zápach (na to se ale nepřihlédlo, ale je to prostě běžné)

PREVEMCE PŘED RUŠENÍM PRÁV VLASTNÍKA SOUSEDNÍ NEOVITOSTI

 - Zásada prevence - §1017 – soused na svém pozemku by neosázel v blízkosti hranice pozemků
stromy – pouze v případě, že je pro to rozumný důvod – pokud soused už učinil, jde požádat o
jejich odstranění
- Pro stromy přesahující 3m – přístupná vzdálenost od společné hranice pozemků alespoň 3m a
pro ostatní stromy 1,5m – platí pouze pro vysázené stromy po 1.1.2014
- Soused taky z rozumného důvodu (ucházející imise např.) může žádat o zdržení se zřizování
stavby na sousedově pozemku v těsné blízkosti společné hranice §1020

PŘEDCHÍZENÍ ŠKODÁM VZNIKLÝCH ČINNOSTÍ NA SOUSEDNÍM POZEMKU

- Vlastník nesmí upravit pozemek tak, že by ztratil svou vlastní oporu, ledaže provede jiné
dostatečné upevnění – preventivní ustanovení bránící škodě (např. zřícení stavby apod.) –
např. vyhloubení jámy pro sklep, prostor pro studnu apod.
- Soused se může zase domáhat zdržení se plánovaných prací na jeho souseda, pokud by to
mělo pro něj znamenat možnost ohrožení stability jeho pozemku tou prací u souseda
- Zákazu provádění stavby lze dosáhnout i cestou posesorní žaloby §1004
- Oplocení pozemku = i části pozemku
- Soud může vlastníku pozemku uložit povinnost, aby si svůj pozemek oplotil na základě
žaloby souseda, který musí prokázat, že je oplocení třeba pro nerušený výkon vlastnického
práva (lze to ale žádat jen v případě, že ruch pochází ze sousedova pozemku)

PRÁVNÍ VZTAHY VLASTNÍKA POZEMKU S VLASTNÍKEM MOVITÉ VĚCI NEBO ZVÍŘETE NACHÁZEJÍCÍHO
SE NA POZEMKU

- Vlastník pozemku je povinen si zajistit, aby jeho movité věci či zvířata nevnikaly na cizí
pozemek – vnik zvířete nebo věci na pozemek = imise
- Vlastník pozemku, na který mu vnikne zvíře nebo věc, je povinnen tu věc vrátit vlastníku nebo
nechat odnést vlastníkem - pokud ne, tak žaloba na vydání věci majitelem věci
- Roj včel – pokud vletí na pozemek souseda – musí soused vydat zpět, nebo umožnit, aby je
soused stíhal nebo si odnesl
- Pokud tím vznikne škoda  vlastník pozemku má nárok na náhradu škody nebo zadržovací
právo věci, co se ocitla na pozemku, dokud nedojde k nahrazení škody

PLODY SPADLÉ NA CIZÍ POZEMEK

- PLODY NA STROMĚ PATŘÍ stromu a ten strom pozemku, kde se nachází – pokud se plody
oddělí, patří tomu, kdo ten pozemek vlastní, na který plody spadly
- Pokud je sousední pozemek veřejný, pak pokud mi spadnou jablka na můj pozemek ze stromu
jejich, nenabývám je

Užívání prostoru nad sousedním pozemkem a pod jeho povrchem

- Tento prostor podléhá vlastníkovi panství – může zakázat zásahy do tohoto prostoru
- Pokud k zásahům opravňuje veřejnoprávní předpis, pak je možné zasáhnout do toho
prostoru – užívání tohoto prostoru např. letadly
- Pokud je zásah odůvodněn dohodou s vlastníkem pozemku, pak lze taky zasáhnout
(služebnost zřízení např.)
- Pokud se staví něco nad nebo pod v prostoru daného vlastníka, a ono to nenaruší danou
stavbu nebo ten prostor vlastníka, kde se pohybuje (např. výstavby tunelu pod zemí), pak je to
možné taky porušit a vejít do prostoru

STAVEBNÍ PRÁCE, ÚDRŽBA A HOSPODAŘENÍ NA POZEMKU PROVÁDĚNÉ ZE SOUSEDNÉHO POZEMKU

 - Vlastník pozemku je povinen sousedovi umožnit vstup na svůj pozeme v době, která je
nezbytná pro údržbu nebo hospodaření na sousedním pozemku – pokud ale jinak toho
dosáhnout nelze – musí ale požádat o souhlas (pokud nebude souhlasit, tak se podá žaloba
k soudu nebo k stavebnímu úřadu)
- Pokud soused na pozemku způsobí nějakou újmu při nezbytném průchodu, je nucen to
nahradit
- Vlastník má právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel vstup na jeho
pozemek za účelem bourání nebo stavění stavby – i oprava nebo obnova – pokud to jinak
nejde
- Vlastník ale na sousedům pozemek vstoupit nemůže, pokud zájem nerušeného užívání
pozemku převyšuje nad provedení práce
- Vlastník musí mít souhlas souseda, nebo poprosit stavební úřad či soud, pokud to nepůjde po
dobrém

OBRANA PROTI ZŘIZOVÁNÍ STAVBY NA CIZÍM POZEMKU

- §1020 – pokud je stavba na sousedním pozemku zřizována v těsné blízkosti obou pozemků,
může vlastník pozemku se bránit proti zřízení této stavby, pokud pro to má rozumný důvod –
může i podat posesorní žalobu před prováděním stavby na pozemku nebo je to možné i ve
stavebním řízení

ROZHRADY A HRANICE MEZI POZEMKY

- Rozhrady = ploty, zdi, meze, strouhy a podobné předměty

- Rozhrady mohou být přirozené i umělé
- Jestliže se zeď nachází pouze na jednom pozemku, nejedná se o rozhradu
- Vyvratitelná domněnka společného vlastnictví rozhrady – uplatní se, pokud se neví, kdo je
vlastníkem rozhrady
- Každý soused může užívat rozhradu na jeho straně po její poloviny
- Náklady na společnou rozhradu nesou oba poměrně
- Dvojité rozhrady – každý má svoji
- Pokud je rozhrada jen jednoho souseda, pokud spadne, nemusí ji znovu postavit, ale její
zboření nesmí ohrozit druhého souseda
- Soused musí opravit svoji rozhradu i v případě, že by hrozilo, že jejím zbořením by nebyla
znatelná hranice pozemků

ŽALOBA NA URČENÍ PRŮBĚHU HRANICE

- Ta, kde je držba, je obvykle i vlastnictví

- Soud rozhoduje o určení - přihlédne na právní stav, rozlohu, polohu pozemků atd.
- Soud určí hranice pozemků podle poslední pokojné držby §1028
- Vlastnická hranice objektivně zjistitelná z katastru nemovitostí
- Objektivně sporné hranice jsou takové, kde není možné je zjistit ani podle znaleckého
posudku, ani podle jiného prostředku
- Pokud je hranice pozemků subjektivně sporná – není nezjistitelná – lze se domáhat určení
vlastnického práva k částu pozemku vyměřené geometrickým plánem – soud rozhodne, kudy
hranice vede (hranici lze prostě zjistit, ale je spor o její průběh  určovací žaloba)

NEZBYTNÁ CESTA
 - Zřízením nezbytné cesty se omezuje vlastnické právo vlastníka pozemku – průchod přes
pozemek na vlastníkův – v zájmu hospodářského využití nepřístupného pozemku
- Vlastník zatěžovaného pozemku má rovněž právo na náhradu za omezení svého práva
- Nezbytnou cestu může soud zřídit jako služebnost – pokud ale jde jen o dočasnou věc,
postačí zřízení nezbytné cesty jak obligace, jinak jako služebnost při dlouhodobém
- Pokud je cesta služebností, řídí se pravidly pro služebnost cesty
- Zřídit cestu a udržovat ji je povinností oprávněného, který tak činí na své náklady
- Nezbytná cesta je možná zřídit jen, pokud to jinak nejde a není žádné připojení veřejné cesty,
nebo to není dostatečné
- Nelze zřídit cestu před budovu, uzavřený dvůr, oplocený prostor, vojenské cvičiště, přírodní
rezervaci apod.
- Pokud si vlastník způsobí sám to, že nebude mít přístup k veřejné cestě, soud mu to nepovolí
(např. nechá odkoupit část pozemku, kde ten přístup je
- Obtěžovaný má být co nejméně zatížen touto cestou a povede to tak, aby to co nejméně
zasáhlo do pozemku (vyhne se to např. sadu apod.

NÁHRADA ZA ZŘÍZENÍ NEZBYTNÉ CESTY

- Zásadně vždy je cesta zřízená za náhradu

- Náhrada musí být zohledněna i v tom, že tím je ten zatížený omezován v právech svých
- Může být jednorázová, tak i opakující
- Pokud bude dotčená třetí osoba, která tam má věcné právo na pozemku, má právo na
náhradu za omezení svého věcného práva (např. louka, kde je věcné právo pastvy)
- Pokud má ale někdo jen k pozemku obligační právo, musí žádat o náhradz vlastníka
zatěžovaného pozemku
- Oprávněný musí zatěžovanému poskytnout jistotu pro případ, že by nastala škoda vznikla
projížděním apod.
- Pokud bylo právo cesty zřízeno a později pomine příčina, pro kterou bylo zřízeno, zruší soud
na návrh vlastníka zatíženého pozemku nezbytnou cestu
- Pokud byla složena jistota, je třeba po zrušení se s ní vypořádat, popřípadě ji vrátit

VLASTNICKÉ ŽALOBY

- LZPS zaručuje každému majetek

- §1040 a další
- Povinnost rušitele zdržet se rušení a odstranit jeho důsledky – nárok vlastníka
- Rozsudek vynesený v řízení o vlastnické žalobě má deklaratorní povahu (účinky jsou od
počátku)

- Žaloba na vydání věci (reivindikace)

- Žaloba na ochranu proti tomu, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je
ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje – žaloba negatorní neboli zápůrčí
- Obě tyto žaloby jsou na plnění – pravé vlastnické žaloby

- Krom toho má vlastník další prostředky – žaloba na určení vlastnického práva (jen procesní
nárok, není to pravá vlastnická žaloba)
- Žádost o odstranění neoprávněné stavby z pozemku
 - Vylučovací žaloba – vynětí věci z majetkové podstaty nebo z výkonu rozhodnutí, případně
exekuce (taky není prává vlastnická žaloba)
- Tzv. konkurence vlastnické žaloby – když vlastník dosáhne stejného nebo podobného
výsledku jako vlastnickou žalobou – např. nárok na náhradu škody, nárok z bezdůvodného
obohacení, vrácení plění z neplatné nebo zrušení smlouvy, ne vrácení věci přenechané
k užívání apod.

ŽALOBA NA VYDÁNÍ VĚCI (REIVINDIKACE)

- Žaloba vlastníka věci, který pozbyl její držbu proti tomu, kdo tu věc neprávem zadržuje
- Žalobce se může domáhat vydání movité věci, nebo vyklizení a předání nemovitosti
- Pokud se jedná o něco, co je druhově určené (např. peníze), musí být prokázán nedostatek
dobré víry druhé strany (např. zloděj)
- Žalobce musí prokázat, že je vlastníkem, protože on říká, že mu svědčí nějaké právo
- Žalovaný může být jak detentor, tak i držitel, a to, i kdy není detentorem (nemá věc u sebe),
ale má možnost tu věc vrátit zpět
- Pokud žalovaný tvrdí, že věc nabyl a pak ji pozbyl, musí to dokázat, a pokud to bude pravda,
pak se může žalobce domáhat náhrady škody
- Pokud byl žalovaný poctivým držitelem, náleží mu všechny plody a dále viz minulý seminář,
pokud ne, pak to musí vše odevzdat (plus otázka nákladů, kdy mu budou proplaceny a kdy ne,
viz minulý seminář)

NEGATORNÍ ŽALOBA

- Domáhání ochranu proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo
je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje
- Žaloby z imisí např.
- Žalobce musí prokázat, že je vlastníkem a že žalovaný ruší jeho právo zásahem
- Výhružka zásahu do práva tuto žalobu nezakládají
- Žalovaný může popírat žalobcovo právo, nebo že jeho právo vyplývá ze soukromoprávního
vztahu (např vcné břemeno nebo obligatorní smlouva)
- Je zde možná případná náhrada škody ze strany žalovaného

ŽALOBNÍ (PETITORNÍ) OCHRANA KVALIFIKOVANÉHO DRŽITELE (PUBLICIÁNSKÁ ŽALOBA)

- KDO JE KVALIFIKOVANÝ DRŽITEL, TOMU PRÁVO POSKYTUJE NEGATORNÍ žalobu a reivindikaci

– poskytnuto vlastníkovi, ale i jenom kvalifikovanému držiteli, ne vlastníkovi
- Platí u ní vše, co u vlastnických žalob, ale účastník zde nemusí dokazovat skutečnosti, na které
právo váže nabytí vlastnictví, stačí, když prokáže, že nabyl kvalifikovanou držbu a že do ní
žalovaný zasáhl (takže nemusí dokazovat např. předchozí vlastnická práva, protože b to bylo
nedohledatelný)
- Pokud někdo nabyl vlastnické právo bezúplatně a někdo úplatně, má přednost úplatné

ŽALOBNÍ (PETITORNÍ) OCHRANA TOHO, KDO MÁ PRÁVO MÍT VĚC U SEBE

- Pokud má někdo u sebe věc a nehledí se na něj jako na vlastníka, může uplatnit právo
náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem
- Žalobce musí být jejím oprávněným detentorem a nškdo mu ji neprávem zadržel (např.
nájemce)
- Ochrana taková, že sám uplatné právo na ochranu příslušející vlastníkovi – nepřímé
zastoupení vlastníka sui generis
- Žaloba ze závazku – pokud se smluvně domluvím, že mi někdo věc předá, ale on mi ji
nepředá, mohu toto použít

ZE SEMINÁŘE:
- Vlastnictví je předmět vlastnického práva
- Subjektivní vlastnické právo = oprávnění
- Vlastnické právo v objektivním náhledu = souhrn norem o vlastnictví
- Vlastnická triáda – právo věc držet, užívat a požívat, nakládat s ní (disponovat)
- Omezení v soukromém zájmu vlastnictví – služebnosti, věcná práva k věci cizí, sousedská
práva, životní prostředí, smlouvou, nezbytná cesta
- Omezení ve veřejném zájmu – přesah veřejného zájmu, jsou dané limity – stavební právo,
daně + finance
- Vše je omezeno obsahem a účelem zákona, dobrým mravem, rovností apod.

Vyvlastnění - §1037

- Lze pouze ve veřejném zájmu a musí být daná subsidiarita, na základě zákona, pokud nelze
účelu dosáhnout jinak, na dobu nezbytnou a nutnou, náhrada
- Ve veřejném zájmu, na nezbytnou dobu a v nezbytné míře lze použít vlastníkovu věc, pokud
účelu nejde dosáhnout jinak
- Pokud nelze veřejný zájem uspokojit jinak, musí být vyvlastněno
- Vlastníkovi náleží náhrada odpovídající míře, jakou byl ten vlastník dotčen
- Náhrada je v penězích, ale lez to ujednáním i jinak
- Náhrada musí odpovídat běžné tržní ceně
- Otázkou dneška – co je dneska veřejný zájem?

Imise

- Přímé nejdou, pokud tam není nějaký právní důvod – např. služebnost
- Nepřímé lze strpět, ale do určité míry, pokud je to přiměřené místním poměrům a nebrání to
základnímu používání mého pozemku

Ochrana

- Svépomoc – subsidiarita a proporcionalita (rozbiju okno, protože za tím je něco mega

drahýho)
- §1040 – reivindikační žaloba
- Negatorní žaloba – zdržení se nějakého konání – sousedce unikají slepice na můj pozemek
- Publiciánská žaloba - §1043 – ochrana kvalifikované držby

Rozhrada

- Cokoliv, co odděluje můj a sousedův pozemek

- Má se za to, že je to společné
 - Pokud jsou 2 ploty, tak to mezi nimi je společné

-------------------

- Pokud mi na pozemek unikne pes, mohu za ním běžet

- Soused mi může psa zadržet, pokud něco vyvede na zahradě do té doby, dokud tu náhradu
škody nezaplatím
- Bezdůvodné obohacení – udělám něco za někoho
- Pokud ořežu stromy, musím tak učinit v době sekání a taky přiměřenou mírou
- 3m od hranice musí být stromy stromy vyšší nad 3 m a 1.5m od hranice stromy menší něž 3m
- §1022 – rekonstrukce – musím nahradit škodu, kterou na jeho pozemku způsobím, ale i újmu,
kdy se mu v rámci rekonstrukce sníží životní úroveň (omezení)

- Jsme povinni si oplotit si pozemky? Udává to zákon? - §1027 - NE

Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit povinnost -
- Uveďte důvody, kdy může vlastník A chtít po sousedovi B, aby si oplotil pozemek a důvody
proč – pokud to má vést k nerušenému výkonu sousedova vlastnictví a nebrání-li to účelnému
užívání dalších pozemků + nebo pokud je hranice neznatelná mezi pozemky + soused se
vykašlal na údržbu pozemku nebo poboural plot apod.

- Pokud prodám pozemek, ke kterému je obligační závazek, tento závazek tím zaniká
- Návrh na stavební úřad na zřízení nezbytné cesty  žaloba na zřízení
- Soud nepovolí, pokud: je jiná možnost a je první pohodlí na místě, sám si ten přístup
znemožnil (prodal tu část pozemku), pokud na vedlejším pozemku vznikne nepřiměřená
škoda (zbourání baráku apod.)