1) Úspěšný a vážený hudební skladatel Leoš Dvořák zemřel

v roce 2008. V roce 2016 učitel hudby Jiří Řepa bez

jakéhokoli předchozího jednání s právními nástupci pana
Dvořáka založil společnost s ručením omezeným nazvaná
Hudební škola Leoše Dvořáka. Manželka a synové pana
Dvořáka s tímto užitím jména jejich předka nesouhlasí. Mohou
se proti tomuto postupu zakladatele hudební školy Dvořákovi
nějak bránit?

Ano mohou a spor vyhrají, páč jméno bylo použito bez svolení -
nezákonné.

§ 133

(1) Název může obsahovat jméno člověka, k němuž má právnická osoba

zvláštní vztah. Je-li člověk živ, lze užít jeho jméno v názvu právnické osoby
jen s jeho souhlasem; zemřel-li, aniž dal souhlas, vyžaduje se souhlas jeho
manžela, a pokud není, souhlas zletilého potomka, a pokud není on, souh-
las předka.

2) Paní Ivaně Jonákové neznámí vandalové opakovaně

poškozují fasádu domu. Pořídila si proto záznamové zařízení,
které snímá prostor před jejím domem a pořizuje obrazový záz-
nam. Kamera však rovněž snímá vchod do sousedního domu
Olgy Petrovové, které s tímto sledováním nesouhlasí. Po-
suďte, zda se proti tomuto počítání paní Jonákové může paní
Petrovová nějak bránit. Co kdyby kamera skutečně zachytila
vandala, ten by však následně v soudním sporu s paní
Jonákovou o náhradu škody namítal, že pořízené záznamy
představovaly nedovolený zásah do jeho osobnostních práv, a
nejsou proto použitelné jako důkazy?

Paní Jonáková by se měla snažit umístit kameru, tak aby

nezachycovala cizí vchod, avšak kdyby tak přesto udělala, tak
se vandal nemůže odvolávat na nezákonnost kamery.
Judikatura povoluje umístění kamery i bez souhlasu druhé os-
oby v případě zvýšeného nebezpečí, což by se vandalismus dal
do tohoto okruhu zařadit. Příslušné paragrafy:

§ 84
Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení
bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

§ 88

(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záz-
nam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem
chráněných zájmů jiných osob.

3) Bruno Berling se rozhodl, že realizuje umělecký projekt,

v rámci kterého bude celý den natáčet náhodně vybranou os-
obu, kterou ráno potká na ulici. Takto si vybral paní Janu
Hrádkovou a pronásleduje ji s kamerou. Na opakované výzvy
k ukončení natáčení a obtěžování reagoval poukazem na tzv.
uměleckou licenci k pořizování obrazového a zvukového záz-
namu. Je v právu pan Berling nebo paní Hrádková?

Paní Hrádková je v právu, též paragraf 84. Umělecká licence

nehraje v tomto případu roli.

4) Gustav Hlavatý dostal od svého zaměstnavatele,

společnosti Agrospol, a. s., výpověď, z pozice účetního zdůvod-
něnou organizačními důvody (celkovým snižováním počtu za-
městnanců s ohledem na nepříznivé hospodářské výsledky).
V řízení o určení neplatnosti výpovědi pan Hlavatý navrhl
k důkazu jím tajně pořízený záznam schůzky, na které mu jeho
nadřízený sdělil, že skutečným důvodem výpovědi je neochota
pana Hlavatého vyjít vedení vstříc při daňové optimalizaci
a neuvádět některé finanční toky v účetnictví. Bude takový
důkaz v soudním řízení použitelný?

Pokud zde o tento případ odkazuji se na paragraf 88. Byl sice

použít záznam bez souhlasu, avšak k ochraně práv a zájmů jed -
nak pana Hlavatého, ale v první řadě také státu.
§ 88

(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam
pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem
chráněných zájmů jiných osob.

5) Jiří Hájek byl těžce zraněn při dopravní nehodě. Zachování

jeho života podle lékařů nezbytně vyžaduje amputaci levé dolní
končetiny. Pan Hájek je ovšem v bezvědomí, takže s tímto
zákrokem nemůže udělit souhlas. Jak mají lékaři postupovat?

Pan Hájek bude bohužel muset amputaci podstoupit i bez

souhlasu.

§ 93

(1) Mimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného
člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho
možných následcích. Souhlasí-li někdo, aby mu byla způsobena závažná újma,
nepřihlíží se k tomu; to neplatí, je-li zásah podle všech okolností nutný v zájmu
života nebo zdraví dotčeného.

6) Zdeňka Čermáková trpí paranoidní schizofrenií. Dne 13. 3.

2021 pod vlivem tohoto onemocnění způsobila požár svého
bytu. Podle názoru ošetřujícího lékaře by bylo vhodné paní Čer-
mákovou umístit do psychiatrické nemocnice alespoň na dobu
dvou měsíců, než dojde ke stabilizaci jejího stavu, neboť je za
současné situace nebezpečná sobě i svému okolí. Paní Čer-
máková však hospitalizaci odmítá. Rozhodněte, zda lze paní
Čermákovou umístit do zdravotnického zařízení proti její vůli a
vysvětlete, jak dále postupovat.

Pokud paní Čermáková svolí k zastoupení členem rodiny, může

po rozumné domluvě k hospitalizaci přistoupit, pokud je její
stav opravdu závažný, bude se muset přistoupit na nějakou
dobu k omezení svéprávnosti.

§ 49

(1) Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně
právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec,
 manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem
zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.

§ 55

(1) K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká,
po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti.
Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka
postarat se o vlastní záležitosti.

(2) Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná
újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující
opatření.

7) Deník Svobodné listy otiskl v září 2021 komentář externího

přispěvatele (který není zaměstnancem vydavatele deníku),
v němž byl zastupitel hlavního města Prahy Josef Světlý oz-
načen za „známého představitele pražské korupční galérky“, o
čemž svědčí jeho obvinění z trestního činu zjednání výhody při
zadání veřejné zakázky v roce 2012 (trestní stíhání pana
Světlého bylo zastaveno ještě v přípravném řízení, tato
informace však nebyla v komentáři zmíněna). Pan Světlý se
vůči tomuto označení chce bránit. Jaké prostředky má k dis-
pozici? Jakou relevanci má, že autor článku není členem
redakce deníku? Změnila by se odpověď, kdyby text nebyl
uveřejněn ve vydání tištěného deníku, ale na stránkách inter-
netového média?

Může žalovat externího zaměstnance, aby byl článek smazán a

o veřejnou omluvu. Kdyby byl zaměstnanec, mohl by žalovat
celou redakci???

§ 81

(2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít
v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy os-
obní povahy.