1. Jak dělíme osoby v soukromoprávním smyslu?

Právnické a fyzické osoby

2. Co je to aktivní a pasivní status osoby?

Status fyzické osoby je tvořen Pasivním statusem - právním postavením
a aktivním statusem - souborem způsobilostí, na jejichž základě se může
osoba aktivně účastnit občanskoprávních (resp. soukromoprávních) vz -
tahů.

3. Co to je právní osobnost?
Je to způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti

4. Kdy právní osobnost vzniká?

Narozením

5. Kdy právní osobnost zaniká?

Smrtí

6. Rozlište důkaz smrt a domněnku smrti.

Důkaz smrti - prokazuje se úmrtním listem nebo rozhodnutím soudu, když
se jeví smrt jako jistá
Domněnka smrti - je stanovena zákonem, když lze o někom důvodně kon -
statovat, že zemřel,
Za mrtvého muže soud prohlásit - toho kdo byl již před tím prohlášen sou -
dem za nezvěstného, z důvodu, že opustil své bydliště. Nebo ten, který se
stal nezvěstným tím, že opustil své bydliště.

7. Co je to nezvěstnost?
Nezvěstnost je stav člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě žádné zprávy a není o
něm známo, kde se zdržuje, a to po uplynutí zákonných lhůt.

8. Za jakých podmínek a s jakými důsledky připouští české právo

změnu pohlaví?
Osoba starší 18 let, nežijící v manželství, či v registrovaném partnerství.
Nutná jednoznačně stanovená porucha sexuální identifikace.
 9. Co je to svéprávnost?
Člověk je osobou svého práva (sui iuris), může se právně zavazovat a
nabývat pro sebe. Svéprávností je dán základ deliktní způsobilosti
člověka.
Svéprávnost má tři druhy - plná částečná a omezená

10. Jak se svéprávnost nabývá?

Plná svéprávnost se nabývá dovršením 18. roku, manželstvím či
přiznáním svéprávnosti.
Částečná svéprávnost se nabývá postupně ve vazbě na rozumovou a
volní vyspělost. Zákon nestanovuje věkové hranice.

11. Za jakých podmínek mohou právně jednat nezletilí?

Každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právnímu
jednání co do povahy přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých
jeho věku. - Pozitivní pravidlo, obsahuje vyvratitelnou domněnku

12. Jakými prostředky reaguje soukromé právo na narušení schopnosti

člověka právně jednat?
Reaguje prostředkem zastoupení, které je přímé. Oprávněný jedná
jménem a vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

Dělíme na
- Zákonné - rodiče nebo veřejný poručník, v případě, když nemá rodiče.
Zákonným zástupcem zletilé osoby omezené ve své svéprávnosti je
veřejný opatrovník.
- Ustanovené soudem - jmenuje nesvéprávné osobě opatrovníka nebo
nalezenému případně odloženému novorozenci jmenuje poručníka
- Smluvní - na základě smlouvy

13. Za jakých podmínek mohou jednat osoby trpící duševní poruchou?

Pokud je duševní porucha v malém měřítku a v jednání osobě nepřekáží,
může potom právně jednat. Když je duševní porucha těžká, tak soud
stanoví omezení svéprávnosti. Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to
potřeba k ochraně jeho zájmů nebo když to vyžaduje veřejný zájem. Dále
zákon uvádí podpůrná opatření při narušení schopnosti jednat.

Stanovuje tři případy:

a) předběžná prohlášení - člověk projeví vůli, aby jeho záležitosti byly

spravovány určitým způsobem nebo to za něj vykonala určitá osoba.
b) nápomoc při rozhodování - založena smlouvou a schválena soudem
c) Zastoupení členem domácnosti - schváleno soudem

14. Co je to deliktní způsobilost a jak se nabývá?

Vychází z toho, že každý je odpovědný za svoje jednání, je-li s to ho
posoudit a ovládnout. Je stanovena hranice 13 let. Když jde však o dít ě
mladší třinácti let nahradí ji ten kdo nad ním zanedbal dohled. Pokud m ěl
čin povahu úmyslného trestného činu, nahradí škodu nezletilý. V
opačném případě nahradí škodu kdo vykonává jeho rodičovskou odpov ěd -
nost.
Pokud je dítě starší 13 let, tak je nezletilý povinen nahradit zp ůsobenou
škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho
následky.

15. Co je to zastoupení přímé a nepřímé?

V případě zastoupení přímého jedná zástupce pod jménem zastupo -
vaného. V případě nepřímého, jedná zástupce pod svým jménem. Občan-
ský zákoník upravuje zastoupení, které je přímé.