Maturitní otázky PRÁVO

ÚSTAVA ČR 1/1993 sb.

-Je zákon, který potvrzuje vznik a trvání státu.

-Má preambuli – deklarace, prohlášení a 113 článků rozdělených do 8 hlav

Hlava 1. Základní ustanovení

Hlava 2. Moc zákonodárná

Hlava 3. Moc výkonná

Hlava 4. Moc soudní

Hlava 5. Nejvyšší kontrolní úřad

Hlava 6. Česká národní banka

Hlava 7. Územní samospráva

Hlava 8. Přechodná a závěrečná ustanovení

Hlava 1. Základní ustanovení

ČR je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založená na úctě k právům a svobodám

člověka a občana.

Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.

Státními symboly ČR: jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, prezidenta republiky,
státní pečeť a státní hymna.

Hlava 2. Moc zákonodárná

V ČR náleží PARLAMENTU.

PARLAMENT je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou/dolní komora/ a

Senátem/horní komora/.

Poslanecká sněmovna – 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.

Senát – 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šest let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.

Právo volit má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let.

Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.

Do Senátu může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

Nikdo nemůže být členem obou komor Parlamentu.

1
Poslanci a Senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázání
žádnými příkazy.

Poslance ani Senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory.

Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň 1/3 svých členů.

K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů

K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci (souhlas) mezinárodní smlouvy je třeba souhlasu
třípětinové 3/5 většiny všech poslanců a třípětinové 3/5 přítomných senátorů.

PARLAMENT rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li ČR napadena.

Hlava 3. Moc výkonná

Prezident republiky je hlavou státu.

Prezident republiky je volen v přímých volbách.

Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu.

Volební období prezidenta republiky trvá 5 let a začíná dnem složení slibu.

Prezident republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů
oprávněných voličů. Není-li takový kandidát, koná se za 14 dnů po začátku prvního kola volby druhé
kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.

Prezident republiky složí slib do rukou PŘEDSEDY SENÁTU na společné schůzi obou komor.

Navrhovat kandidáta/musí mít 40let/ je oprávněn každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-
li jeho návrh patice podepsána nejméně 50 000 občany ČR oprávněnými volit prezidenta republiky.
Navrhovatel kandidáta je oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů

Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.

Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Prezident republiky (mimo jiné)

a) Jmenuje soudce Ústavního soudu

b) Má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon

2
c) Podepisuje zákony
d) Zastupuje stát navenek
e) Je vrchním velitelem ozbrojených sil
f) Jmenuje a povyšuje generály
g) Jmenuje soudce
h) Má právo udělovat amnestii

Vláda

Je vrcholným orgánem výkonné moci.

Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů, vlády z ministrů.

Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně.

K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejich členů.

Hlava 4. Moc soudní

Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávisle soudy

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

ÚSTAVNÍ SOUD

Skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenování na dobu 10 let.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.

Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu.

SOUDY

Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.

Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Vrchní, Krajský a Okresní soudy.

Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá
složením slíbu.

Hlava 5. Nejvyšší kontrolní úřad

Je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Prezidenta a více prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh
poslanecké sněmovny.

3
 Hlava 6. Česká národní banka

Je ústřední bankou státu.

Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu, do její činnosti lze zasahovat pouze na základě
zákona.

Hlava 7. Územní samospráva

ČR se člení na obce, které jsou základními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními
samosprávnými celky.

,pravni uprava,

Správní řád 500/2004

Správní řízení je právem upravený postup správních orgánů, jehož výsledkem jsou tzv. akty aplikace
práva. Akty aplikace práva představují použití obecných pravidel chování obsažených v právních
normách na konkrétní případy.

Subjekty správního řízení

SPRÁVNÍ ORGÁNY
Jim přísluší rozhodovat. Je vždy třeba řešit
otázku, který SO je příslušný rozhodovat a kdo
je mimo navrhovatelů účastníkem správního
řízení.
Příslušnost může být:
VĚCNÁ (určení zákonem, který orgán rozhoduje)
FUNKČNÍ (určení, který z útvarů věcně
příslušného orgánu provádí správní řízení)
MÍSTNÍ (dle trvalého pobytu, sídla, místa
nemovitosti apod.)
ÚČASTNÍCI SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
Účastníky správního řízení jsou ti, jichž se mají
týkat účinky správního rozhodnutí.
Účastníkem je:
o Ten, o jehož právech, právem chráněných
zájmech nebo povinnostech má být v řízení
jednáno
o Ten, jehož právem chráněné zájmy nebo
povinnosti mohou být rozhodnutí dotčeny
o Ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve
svých právech nebo povinnostech dotčen až
do doby než se prokáže opak
o Ten, komu postavení účastníka přiznává
právní předpis

SO mohou vést jenom taková správní řízení, k nimž jsou věcně a místně příslušné. Proto musí právní
úprava pamatovat na situace, kdy žádost jiné podání dojdou SO, který není věcně nebo místně
příslušný. Bude, zastupováno dle institutu postoupení pro nepříslušnost, jehož smyslu platí, že pokud
bylo ve správním řízení učiněno podání u orgánu, který v dané věci není místně příslušný, tento SO
musí dané podání usnesením (poznamenání do spisu) postoupit orgánu místně příslušném a
současně o tom vyrozumět podatele.

Správní řadu pamatuje i na případy, že ani SO, jemuž bylo podání postoupeno, se nebude považovat
za věcně nebo místně příslušný. Rovněž tento SO může podání dále postoupit, příp. vrátit původnímu
orgánu, avšak řady tak může učinit jen se souhlasem svého nadřízeného orgánu.

4
 Náležitosti rozhodnutí

Rozhodnutí obsahuje:

- Výrokovou část
- Odůvodnění
- Poučení účastníků

Ve výrokové části se uvede:

- Označení účastníků
- Lhůta ke splnění ukládání povinnosti
- Řešení otázky, která je předmětem řízení
- Právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno
- Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání

V odůvodnění se uvede:

- Důvody výroku
- Podklady pro jeho vydání
- Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení
- Informace o tom, jak se SO vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k
podkladem rozhodnutí

Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže SO prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu
vyhoví.

V poučení se uvede:

- Zda je možno podat proti rozhodnutí odvolání

- V jaké lhůtě je tak možno učinit
- Od kterého dne se tato lhůta počítá
- A u kterého SO odvolání podává

Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení uvedena

V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede:

- Označení ´´rozhodnutí´´ nebo jiné označení stanovené zákonem

- Označení SO, který rozhodnutí vydal
- Číslo jednací a datum vyhotovení
- Otisk úředního razítka
- Jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby
- Jména a příjmení všech účastníků řízení