ÚP1Z 30.10.

2020
P: Vostrá

Parlamentarismus, bikameralismus v ČR
Česká republika
- parlamentní forma vlády = Parlament je nejvýznamnější orgán ve státě
- Parlament:
• → orgán moci zákonodárné
• → složen ze dvou komor: PS, S (horní komora)

bikameralismus
- bi = dvojí
= dvoukomorovost
- ČR- zavedla se vznikem nové Ústavy (1.1.1993)
- není v Ústavě vysvětlena
- Senát nebyl realizován hned, volby do Senátu byly později, ale dvoukomorovost zavedena v Ústavě hned při vydání
- je bez zjevného záměru uvedena v Ústavě (pokud by byla zjevná – př.federace, komory se liší..)
- proč máme dvě komory? - kontrola a co nejrozsáhlejší dělba moci
• Senát – vyvážení ve struktuře ZM, garance stability
• PS
- diskuze, zda je potřeba Senátu
- odpůrce Senátu je ten, kterému Senát nevyhovuje
- otázka, zda je přímá volba prezidenta správná

rozdíly PS a S

Poslanecká sněmovna
- 200
- volební systém: poměrné zastoupení
- věk: 21 + (alespoň v druhý den voleb)
- člen: právo volit
- mandát: 4 roky

Senát
- 81
- 81 volebních obvodů
=,,komora moudrých“
- většinový volební systém
- volby – volí se výrazné osobnosti; jsou více personalizovány, lidé se dostanou sami za sebe více než za pol.strany
- věk: 40+
- komora stálá, nerozpustitelná
• protože
◦ nevolí se vždy celý (obměňuje se 1/3 každé dva roky = kontinentuální proměna)
◦ není ho možné rozpustit = pojistka demokracie
◦ řeší normotvorbu, pokud je rozpuštěná
- mandát: 6 let
- člen:

mandát Parlamentu
– vzniká zvolením, je to pověření voliče vůči kandidátům, aby je zastupovali ve správě věcí veřejných
- míso, křeslo parlamentu
- na základě toho jak jednají, nemohou ztratit mandát
- volný
- slib na základě vědomí a svědomí
- pokud ale hlasuje proti své pol.straně musí počítat s tím, že v pol.straně už do budoucna nebude (vyloučení z klubu)
- do konce mandátu se ho pol.strana nemůže ,,zbavit“

-,,přeběhlík“ – z 1 pol.strany do jiné

- stranický systém
historicky
- pol.hnutí ANO a u věcí veřejných – počítali s pokutami a smlouvami s budoucími poslanci = protiústavní
imunita poslanců a senátorů
imunita (čl27Ú)
(= prebenda (výsada) zástupců/členů Parlamentů – tak to chápeme my lidé)
= objektivní právo, které se pojí se suverenitou lidu a s potřebou chodu Parlamentu
= souhrn právních pravidel, která určitou osobu nebo skupinu osob vyjímají ze všeobecně platných právních
předpisů
→ exempce = vynětí (musí být zdůvodněno, obejktivním zájmem, aby Parlament fungoval)
→ pokud někoho vyjmeme, pak porušujeme princip rovnosti
=vynětí z pravidel právního řádu
- vznikla v Anglii – po dlouhá staletí určití členové v opozici králi – jezdili z různých částí – imunita sloužila jako
ochrana při cestě na hlasování v rámci Parlamentu
- nemá platit jako prebenda, ale občané mají zájem na tom, aby byl Parlament funkční, aby jednal v plném obsazení
- nelze zadržet někoho, kdo rozhoduje o státě (o věcech veřejných)
→ vše má rámec
• imunita není doživotní

- 2 typy:
a) hmotně-právní – poslance/senátora nelze trestně stíhat za projevy na půdě Parlamentu
- lze za vulgární gesto ale!
- půda = řečnění za řečnickým pultem + spekulace o dalších místech (kancelář, kolár, v rámci volební kampaně,
restaurace ….?)
= indemnita
b) procesní
- komora musí dát souhlas, aby mohl být poslanec/senátor byl trestně stíhán
→ pokud komora zamítne, je stíhání vyloučeno po činnost v mandátu, aby byla udržena PS/S
- imunity se nemůže vzdát
- trestní odpovědnost

- po r. 1993 do r.2013 – trvalo, než si byli schopni senátoři a poslanci schopni zúžit imunitu (,,aby nesahala až do
hrobu“)
- v r.2013 – zúžena imunita

- parlamentní imunita
• aby byl funkční
• aby nebyl ohrožován výkonem jiné moci

- ústavní úprava
čl.27.

Orgány a funkcionáři komor Parlamentu

- kde najdu více info: Jednací řád PS a S a Ústava ČR
- v jednotlivých komorách
• předseda komory
◦ zastupuje ji navenek a řídí ji dovnitř
• místopředseda
◦ podle dohody v daném vol.období
◦ PS – vícestranický přísup
• kluby
◦ hlasuje jednotně
◦ základní pořádek uvnitř
◦ členové – flexibilní obsazení v rámci klubů
◦ mohou se slučovat
◦ minimálně kolem 3-5 členů
◦ sdružení poslanců a senátorů jednotlivých stran
• výbory
◦ některé vždy, některé pro potřebu funkčního období
◦ př.mandátový a imunitní výbor, organizační
◦ různý počet povinných výborů
• komise
◦ pouze PS – vyšetřovací komise
• podvýbory
- kanceláře komor, funkcionáři komor
pravomoce jednotlivých orgánů a komor
PS
- silnější komora (nevyvážený bikameralismus)
- silnější zákonodárné pravomoce
- ústavodárná pravomoc (celkově Parlament)
- kreativní pravomoc = ustavovací pravomoc (volba)
(1.10.2012 – přímá volba prezidenta)
- kontrolní pravomoc (vláda odpovědná PS) – vláda žádá PS o vyslovení důvěry (může/musí) → může a nemusí
vyslovit důvěru; může vyjádřit nedůvěru směrem k vládě nebo nevyjádří nedůvěru
→ jiná kvóta pro důvěru a nedůvěru
- možnost interpelovat vládu

S
- zákonodárná iniciativa
- navázán na prezidenta a ústavní soud
- souhlas se jmenováním ústavních soudců
- se souhlasem PS – návrh na podání žaloby na prezidenta republiky, za velezradu, porušení ústavy či jiné
→ rozhoduje dále ústavní soud – ústavní delikt prezidenta republiky

- jednání komor jsou oddělená

- společně jednali při volbě prezidenta

- problematika stykového zákona

= zákon o zásadách jednání a styku PS a S mezi sebou a navenek
→ čl.40Ú (do r.2017 chyběl v právním řádu)
→ z.300/2017 Sb.

PROSTUDOVAT!
- typy usnesení

- případy legislativní činnosti

př. jaké kvórum pro přijetí zákona, přijetí smluv, orientace v odchylkách legislativního procesu, odchylky v případě
vyhlášení války, pobyt jinývh válečných vojsk, ústavní zákon, přijímání Mzsmluv, rozpuštění PS, přijímání volebních
zákonů, stykový zákon, státní rozpočet, zákonné opatření Senátu

- čl.39 ústavy! - Legislativní proces = proces přijímání zákona

činnost PS a S
- stav legislativní nouze
• nález pléna Ústavního soudu 55/10
◦ úloha Parlamentu při správě věcích veřejných
- zásada suverenity lidu, zásada enumerace veřejnoprávních pretencí
- nelze legální licence

- hlasování Parlamentu – princip pluralismu

- parlamentní opozice– má být zodpovědná

- legitimita – narušena při nedodržení jednacích řádů a Ústavy
- ústavní pořádek, parlamentní právo
- duch Zákonů, duch Ústavy

-poslanci a senátoři mají sloužit Ústavě a mají sloužit občanům

SVR 30.10.2020
P: Vostrá

Formy vlády

- státověda – nemá jednotnou terminologii

- rozlišení
➢ forma vládnutí
➢ forma vlády
➢ režim
➢ zřízení

forma vlády
- vychází z koncepčního řešení vztahů mezi nejvyššími orgány, které jsou založeny Ústavou
- jde o modelové pojetí vztahu a návazností mezi nejvyššími st.orgány
- členění na základě státního zřízení – v Evropě v posledních letech ustoupilo
• republika
• monarchie
- je jí možné vnímat
a) zeširoka
-soustava nejvyšších st.orgánů a vztahy mezi nimi,především vztahy mezi Parlamentem, vládou a hlavou státu
b)užší pojetí
-vztahy uvnitř moci výkonné
c) nejužší pojetí
-podle postavení hlavy státu

- pojetí moci výkonné

a) monistické
= výkonná moc zastoupena pouze jedním činitelem/jednotkou
b) dualistické
- dva hlavní činitelé (hlava státu a vláda)

- pojetí samosprávy
- přímá demokracie ve státě

současné formy vlády:

a) prezidentská
- nejvíce ve světě
b) parlamentní
- nejčastěji v Evropě

další formy vlády

a) prezidentská
- nejvíce ve světě
b) parlamentní
- nejčastěji v Evropě
c) poloprezidentská = neoprezidentská =(smíšená)
d) direktoriální – př.Švýcarsko

- rozlišovací kriterium
1. konstrukce vztahů ZM a VM

PREZIDENTSKÁ

- v ní se nejzřetelněji projevuje dělba moci (ZM,VM,SM)

-exekutiva (SM) konstruována nezávisle na Parlamentu
- systém: brzd a vyvážení
- druhy:
• a) severoamerická
◦ až přílišná koncentrace moci prezidenta (až autoritářské), prezident je autoritou a je vázán pravidly
◦ systém brzd a vyvážení (checks and balances) – vyvažování mocí mezi sebou
◦ exekutiva (VM) x Parlament
▪ konkurence – jedna složka nezasahuje do pravomocí druhé moci
 ▪ prezident – představitel VM jako jediný
• ministři podřízeni prezidentovi, jsou v jeho moci
• není zde kolektivní orgán
• jediné slovo má prezident, ministři mají poradní charakter
• nemůže rozpustit kongres
◦ exekutiva nepotřebuje souhlas Parlamentu
◦ USA
▪ Ústava USA
• b) jihoamerická
- monistické pojetí VM
- založena na konkurenci

ÚSTAVNOST:
1) USA
2)Britská
3)Francouzská

PARLAMENTNÍ

- dualistické pojetí VM
- nejstarší model evropského konstitucionalismu = nejstarší ústavní model
- vývoj: Anglie
→ válka mezi panovníkem a Parlamentem (panovník chce absolutismus)
→ konec 17.stol – vítězství Parlamentu
→ suverenita Parlamentu
- původně vláda – výbor/kabinet Parlamentu
→ parlamentní formy vlády – spolupráce mocí (jmenovací a odpovědnostní vztahy mezi parlamentem a vládou)
- parlament – nejvyšší ústavní orgán
→ na základě voleb do Parlamentu schází moc výkonná
→ nepřímá volba prezidenta
- dualistické pojetí VM: vláda (jmenovaná hlavou státu) a hlava státu
→ vláda musí mít důvěru Parlamentu
- hlava státu - – hlavně reprezentuje stát navenek
- prezident
• stabilizující
• stmelující prvek
• nemusí být příliš politickým prvkem – nemá stranit pol,straně
• neodpovědný jinému úst.orgánu
• může rozpustit parlament
- kancléřská – Spolková republika Německo, první ministr – VB
- Spolková republika Německo – zde prezident málo pravomocí, část pravomocí nepoužívá

POLOPREZIDENTSKÁ

=neoprezidentská
- republikánská monarchie = jedná se o republiku, ale prezident má výrazné postavení
- nejnovější
- smíšená – spojuje obě předchozí
- př. Francie (zde vybudována) (Charles de Gaulle) – konec 50.let
- postavení prezidenta – předřazen ostatním ústavním orgánům
- prezident
• bdít nad Ústavou
• ručitel národní nezávislosti
• garance národní bezpečnosti
• drží prst na spoušti atomových zbraní
• přímo volen občany
• mimořádné pravomoce (hlavně v nouzovém stavu)
- konkurující dualismus prezidenta a vlády – v určitých pol.otázkách prezident vládě předsedá
- dvě formace vlády
- vláda má svého předsedu, je součástí moci výkonné, odpovědná parlamentu, pravomoce vlády lehce potlačují
pravomoce parlamentu, pravomoce parlamentu taxativně vymezeny (=oslabení parlamentu)
- př. Francie, Finsko
 DIREKTORIÁLNÍ

-př. Švýcarská konfederace (kantony, vícenárodnostní stát)

- nejzvláštnější forma vlády
- úspěšná forma vlády = ideální model
- monistické pojetí VM
- vychází z parlamentní formy vlády
- jediný model, kde dochází k vyvážení demokracie přímé a zastupitelské
- přímá demokracie koriguje demokracii zastupitelskou (ZM)
-přímá demokracie využívána na různých úrovních
- brzdy a vyvážení
- Parlament = federální shromáždění
- vrcholný orgán exekutivy = švýcarská vláda = direktorium = federální rada
→ voleno – zastupitelským sborem (federálním shromážděním)
→ obsazení – ústavní principy a zvyklosti – jak má být složeno
→ velmi stabilní
→ kolektivní hlava státu
- prezident – volen na krátké volební období – vnímán mezi rovnými – reprezentativní a řídící funkce pro direktorium
- předseda direktoria zároveň prezidentem – fiktivní odpovědnost vůči parlamentu = direktorium nemůže být
parlamentem odvoláno nemůže být vyjádřena nedůvěra