Dělba moci v ČR

II - IV hlava Ústavy ČR
Zákonodárná moc - Parlament
Výkonná moc - Prezident, Vláda
Soudní - soustava soudů

Doporučení
V Ústavě ČR přečíst články (v tomto pořadí):
68, 35, 62, 63, 66
 Parlamentní model dělby moci

LEGISLATIVA EXEKUTIVA JURISDIKCE

Senát Prezident Ústavní soud

Parlament
Poslanecká
Vláda Soudy
sněmovna

VOLIČI 
 Prezidentský model dělby moci

LEGISLATIVA EXEKUTIVA JURISDIKCE

Senát Prezident Nejvyšší soud

Kongres
Sněmovna Federální
Vláda
reprezentantů soudy

VOLIČI 
 Modely dělby moci

Parlamentní forma vlády

volí
Prezident
rozpouští Parlament
(monarcha)
jmenuje důvěra

volí Vláda volí

Voliči

(Role stranického systému - premiérský parlamentarismus vs. parlamentarismus s převahou

zákonodárného sboru; vztah mezi premiérem a zbytkem vlády – první nad/mezi ne/rovnými)
 Modely dělby moci

Prezidentská forma vlády

Parlament
Prezident
(kongres)
jmenuje

volí Vláda volí

Voliči

(Role stranického systému - severoamerický a jihoamerický prezidencialismus;

impeachment)
 Modely dělby moci

Poloprezidentská forma vlády

Prezident rozpouští Parlament

jmenuje důvěra

volí Vláda volí

Voliči

(Exekutivní hierarchická dyarchie - role stranického systému - vztah prezidenta s většinou

v parlamentu /kohabitace/; prezidentsko-parlamentní a premiérsko-prezidentský režim)
 Modely dělby moci

Horizontální dělba moci – shrnutí

Parlamentní Prezidentský Poloprezidentský
systém systém systém
Kdo má reálnou
Vláda Prezident Prezident + vláda
výkonnou moc
Jak je volen
Nepřímo (většinou) Přímo Přímo
prezident
Kdo reálně
Parlament Prezident Prezident + parlament
ustavuje vládu
Co rozhoduje Důvěra Vůle Důvěra prezidenta
o trvání vlády parlamentu prezidenta + parlamentu
Politická odpovědnost
Není Není Není
prezidenta
Politická odpovědnost Před Před parlamentem
-
premiéra a vlády parlamentem a prezidentem
Zdroj: Cabada, L.; Kubát, M. Úvod do studia politické vědy, 2007.
 Dělba moci v ČR

Princip brzd a rovnováh

Legislativa Exekutiva Jurisdikce

právo suspenzivního
Legislativa vydává zákony právo zrušit zákon
veta

parlamentní kontrola;
právo zrušit nařízení
Exekutiva právo přehlasovat vykonává zákony
vlády
prezidentovo veto
(apriorní princip:
právo udělení milosti;
Jurisdikce volba členů vykládá zákony
amnestie
orgánů soudní moci)
 před r. 2013

Dělba moci v ČR

volí jmenuje Ústavní soud

Parlament Prezident
(15 soudců)
Nejvyšší

odvolává
jmenuje
soud
Poslanecká
Senát rozpouští Nejvyšší
sněmovna
(81 senátorů) správní soud
(200 poslanců)
Vláda
odpovídá

volí
voliči

(Vnitřní zdvojení složek státní moci – dynamická a strategická /brzdná/ složka)

 Dělba moci v ČR po roce 2013

• prezident již není volen poslanci a senátory na společném zasedání,

ale občany dvoukolovým většinovým systémem
• pravomoci prezidenta se však nezměnily, takže nelze hovořit o
poloprezidentském systému
Parlament
• Volený sbor zástupců lidu, vykonává zákonodárnou moc
• Moderní parlament je prostorem pro soupeření stranických
programů
• Parlament má působnost: ústavodárnou, zákonodárnou, organizační
a kreační (ustavování státních funkcionářů), iniciativně politickou
(vydávání směrnic vládě), kontrolní (kontrola výkonné složky),
soudní (např. impeachment), vnitřní (vnitřní organizace parlamentu)
Základní podoby parlamentu ve světě

• Jednokomorový x dvoukomorový
• dvoukomorovost znamená rozdělení moci v rámci parlamentu a
zajištění kontroly mezi komorami
• druhá komora mnohdy bývá zřizována, aby poskytla zastoupení
územním celkům a také zmírňovala dopad náhlých změn politických
preferencí ve volbách
• ČR má dvoukomorový parlament; tvoří jej
• Poslanecká sněmovna
• Senát
Parlament ČR - Poslanecká sněmovna

• Poslanecká sněmovna (200 poslanců)

• má silnější postavení než Senát
• jsou zde projednávány a přijímány návrhy zákonů
• je volena na dobu čtyř let proporčním systémem
• 14 volebních krajů
• Vázané kandidátní listiny
• Volič má 1 hlas pro politickou stranu a preferenční hlasy
• 5% uzavírací klauzule, u koalic se sčítá
• D´Hondtova volební formule
Organizace Poslanecké sněmovny

• v čele stojí předseda - za určitých okolností navrhuje předsedu vlády,

svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůzi PS - je volen sněmovnou,
může být odvolán (písemný návrh 2/5 poslanců)
• místopředsedové - zastupují předsedu v dohodnutém pořadí, popř.
jej střídají v řízení schůze

• Doporučení:
• Podívat se na www.psp.cz
Další orgány PS
• výbory
• Mandátový a imunitní výbor - ověřuje mandáty poslanců - zkoumá, zda
mandát nezanikl pro ztrátu volitelnosti, neslučitelnosti funkce, vede
disciplinární řízení proti poslancům, podává návrh PS na zbavení imunity
• Petiční výbor, organizační výbor - předsedou je předseda sněmovny -
organizuje práci PS, připravuje schůze PS, navrhuje termín konání a
pořad
• Rozpočtový výbor - projednává návrh státního rozpočtu
• PS dále může zřídit další výbory - např. ústavně právní, pro obranu a
bezpečnost, zemědělský, regionální rozvoj, ...
• Komise (kontrolní funkce)
• Delegace

• Poslanecké kluby - sdružení poslanců podle stranické příslušnosti (potřeba

nejméně 10 poslanců) - jménem poslaneckého klubu jedná předseda
Za jakých okolností může být rozpuštěna PS?
Čl. 35

• 1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž
předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy
Poslanecké sněmovny,
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu
zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je
přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se
usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době
opakovaně svolána ke schůzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu
to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová
většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením
jejího volebního období.
Parlament ČR - Senát
• Senát (81 senátorů)
• funguje jako brzda PS - suspenzívní veto (v některých případech je
závazné - volební zákon, zákon o jednacím řádu Senátu, zákon o
zásadách jednání a styku obou komor parlamentu
• může přijímat zákonná opatření - pozbývají platnosti, pokud je nově
zvolená sněmovna na první schůzi neschválí
• Senát není rozpustitelný - každé dva roky se obměňuje jedna třetina
komory
• Orgány Senátu
• výbory
• komise (nemají kontrolní funkci)
• delegace