Ústava

 Stato = něco statického, co zůstává, když se ostatní věci mění

 Základní zákon státu a NEJVYŠŠÍ právní norma právního řádu
 Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou předpisu nižší
právní síly
o Ústavní zákon má přednost před zákonem
o Zákon nesmí být v rozporu s ústavním zákonem (vyšší normou)

Ústavní právo
 Upravuje nejdůležitější otázky v rámci fungování státu, je součástí práva veřejného:
o základní hodnoty a principy
o rozdělení a výkon státní moci (postavení Parlamentu ČR, vlády a prezidenta, soudů),
právo na samosprávu
 Základní lidská práva a svobody
 Prameny ústavního práva:
o Ústava ČR
o Listina základních práv a svobod
o další ústavní zákony (= ústavní pořádek ČR)
Historie
 1. významnější ústava:
o USA, 18. století (1787)
o Dělba moci
Dělba moci
 Eliminace soustředění moci v rukou 1 subjektu (např. ve středověku v rukou panovníka)
 Stanovení mantinelů (pravidel) pro uplatnění státní moci
 Moc zákonodárná (legislativa)
 Moc výkonná (exekutiva)
 Moc soudní (judikativa)
John Locke
 Anglický filozof
 navrhl jako jeden z prvních dělbu moci ve státě
 Jeho návrh nezahrnoval soudní moc
Charles Montesquieu
 Třípilířová dělba moci
 Zajištění nezávislosti soudů a omezení moci výkonné
o Nemůže pro sebe sama vytvářet pravidla, nýbrž se řídí zákony, které vytváří moc
zákonodárná
Princip oddělení jednotlivých mocí
 státní moc je rozdělena do tří složek, aby nebyla koncentrována. Žádná ze složek státní moci
nemá získat výsadní postavení.
Princip brzd a protivah
 jednotlivé složky státní moci se ve svých činnostech vzájemně ovlivňují (doplňují a kontrolují).
Moc výkonná
 Je vykonávána vládou a prezidentem
 Vláda:
o tvořena ministry s předsedou vlády (premiérem) v čele
o Sestavuje se po volbách, kdy prezident pověří jejím sestavením zpravidla předsedu
vítězné strany
o vzniká na základě jednání stran, které se ve volbách dostaly do Poslanecké sněmovny
(vládní koalice)
o následně předstupuje před PS k vyjádření důvěry
 Prezident :
o volen v přímých volbách občany na dobu 5 let
o zvolen může být občan ČR volitelný do Senátu ČR
o Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou
o Proces volby prezidenta:
 1 kolo:
 Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční
většinu platných hlasů oprávněných voličů
 Není-li takový kandidát, koná se za 14 dnů po začátku prvního kola
volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější
kandidáti z prvního kola volby.
 2 kolo
 Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém
kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů
 o Pravomoci prezidenta:
 Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi,
odvolává vládu a přijímá její demisi
 Rozpouští Poslaneckou sněmovnu
 Jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
 Odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem
 Má právo Parlamentu vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního
 Má právo udělovat amnestii
 Ministerstva :
o 1. Ministerstvo financí
o 2. Ministerstvo zahraničních věcí
o 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
o 4. Ministerstvo kultury
o 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí
o 6. Ministerstvo zdravotnictví
o 7. Ministerstvo spravedlnosti
o 8. Ministerstvo vnitra
o 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu
o 10. Ministerstvo pro místní rozvoj
o 11. Ministerstvo zemědělství
o 12. Ministerstvo obrany
o 13. Ministerstvo dopravy
o 14. Ministerstvo životního prostředí
Moc soudní
 Je vykonávána čtyřstupňovou soustavou obecných soudů:
o Okresní soudy
o Krajské soudy
o Vrchní soudy (2 – Vrchní soud v Praze, Vrchní soud v Olomouci)
o Nejvyšší soudy (2 – Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně)
 Mimo tuto soustavu stojí: Ústavní soud se sídlem v Brně
 Obecné soudy soudce :
o Soudce jmenován prezidentem bez časového omezení
o Musí být :
 Státní občan ČR
 Svéprávný
 Bezúhonný
 Vysokoškolské právnické vzdělání
 Dosáhl věku nejméně 30 let
o Není slučitelná s funkcí: prezidenta, člena Parlamentu, funkcí ve veřejné správě
 Ústavní soud:
o 15 soudců jmenovaných na 10 let
o Jmenuje prezident se souhlasem Senátu
o Může být jmenován:
 Svéprávný
 Bezúhonný
 Volitelný do Senátu (40 let)
 Vysokoškolské právnické vzdělání
 Nejméně 10 let činný v právnickém povolání
 Platí neslučitelnost funkcí
o Nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu (dočasná imunita)
o Rozhoduje např. o :
  Zrušení zákonů, jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním
pořádkem
 Zrušení jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
nebo zákonem
 Ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky
 Ústava
o Platnost dne 28.12.1992 – vyhlášením ve Sbírce zákonů se stala součástí českého
právního řádu
o Účinnost – 1.1.1993 – stala se závazným právním předpisem

o Druhy dle formy:

 Psaná
 Tvořena jedním zákonem (monolegální) nebo více zákony
(pololegální)
 Nepsaná
 Tvořena psanými dokumenty a jinými formami práva (historické
dokumenty, ústavní zvyklosti, precedenty)
 Např. Velká Británie, Nový Zéland
o Druhy dle změny:
 Flexibilní (pružná)
 Ke změně ústavního zákona je třeba tolik hlasů jako ke změně
běžného zákona
 Stačí souhlas prosté většiny = nadpoloviční
 Rigidní (pevná)
 Ke změně ústavního zákona je potřeba více hlasů než ke změně
běžného zákona
 Je třeba souhlasu tzv. kvalifikované většiny
o Druhy dle dodržování:
 Reálná - ústava je dodržována, je základním znakem právního státu
 Fiktivní - ústava formálně existuje, ale není dodržována
o Druhy dle způsobu přijetí:
 Dohodnutá
 Ústava je výsledkem společné dohody vládnoucích sil
 Např. ústava přijatá Parlamentem
 Oktrojovaná
 Ústava je vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu
zastupitelského orgánu
 o Ústava ČR
 Psaná pololegální, rigidní (pevná), reálná, dohodnutá
o Obsah moderních ústav:
 Forma vlády / státu (čl. 1)
 Dělba a výkon státní moci (čl. 2)
 Státní občanství (čl. 12)
 Státní území (čl. 11)
 Státní symboly (čl. 14)
 Hlavní město (čl. 13)
 Lidská práva a svobody (čl. 1, 3, 4, 9 a další)
 Ústavní pořádek ČR
o Rigidní (pevná) ústava – ke změně ústavního zákona je třeba souhlasu kvalifikované
většiny (3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů)
o Psaná pololegální ústava – tvořena více zákony → ústavním pořádkem
o Reálná, dohodnutá ústava
 Ústavní pořádek
o Souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva
o Např. mezinárodní smlouvy o ochraně lidských práv a svobod
o Tvoří jej:
 ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
 usnesení PČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod
 další ústavní zákony (např.: o bezpečnosti ČR, ústavní zákony upravující státní
hranice aj.)
Ústava ČR
 Platnost dne 28.12.1992 – vyhlášením ve Sbírce zákonů se stala součástí českého právního
řádu
 Účinnost – 1.1.1993 – stala se závazným právním předpisem
Struktura právního předpisu:

Struktura Ústavy ČR:

 Preambule (úvodní část)
 slavnostní prohlášení, které vyjadřuje hodnoty a zásady, ke kterým se stát hlásí
 Hlava první
 Základní ustanovení – principy demokratického právního státu (suverenita lidu,
princip právní jistoty, úcta k právům a svobodám člověka, jež jsou pod ochranou
nezávislé soudní moci aj.), státní zřízení, státní občanství
 Hlava druhá:
  Moc zákonodárná
 Hlava třetí:
 Moc výkonná
 Hlava čtvrtá:
 Moc soudní
 Hlava pátá:
 Nejvyšší kontrolní úřad – nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se
státním majetkem a plnění státního rozpočtu
 Hlava šestá:
 Česká národní banka – ústřední banka státu
 Hlava sedmá:
 Územní samospráva – územní členění státu na obce a kraje, právo na samosprávu
 Hlava osmá:
 Přechodná a závěrečná ustanovení
Listina základních práv a svobod:
Obsah:
 Preambule
 Hlava I. – Obecná ustanovení
 Hlava II. – Lidská práva a základní svobody
 Oddíl první: základní lidská práva a svobody – každý má právo na život, vlastnit
majetek, svobodně se pohybovat
 Trest smrti se nepřipouští
 Oddíl druhý: politická práva – svoboda projevu, právo na informace, petiční právo,
právo shromažďování či sdružování
 Hlava III. – Práva národnostních a etnických menšin
 Právo na vzdělání v jejich jazyce, právo užívat jazyk v úředním styku, právo s jinými
příslušníky rozvíjet vlastní kulturu
 Hlava IV. – Hospodářská, sociální a kulturní práva
 Právo na vzdělání, právo na ochranu zdraví, právo na odměnu, právo na činnost
v odborech
 Hlava V. – Právo na soudní a jinou právní ochranu
 Právo na presumpce neviny, právo odepřít výpověď, právo na obhajobu
 Právo na veřejný proces průtahů
 Hlava VI. – Ustanovení společná

 Listina základních práv a svobod ČR:

 Přijata v roce 1992, stala se součástí ústavního pořádku
 Nabyla účinnosti 1. 1. 1993
 Složena z preambule a 6 hlav

LEGISLATIVNÍ PROCES
=Zákonodárný proces v Česku je proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování zákonů.
Upraven je zejména v Ústavě ČR, určité podrobnosti projednávání stanoví jednací řády obou
komor parlamentu, způsob vyhlašování reguluje zákon.
1. Návrh zákona
 zákonodárnou iniciativou (tedy právem podat návrh zákona) v ČR disponuje: vláda,
poslanec, skupina poslanců, senát, krajská zastupitelstva
 nejčastěji návrh zákona podává vláda
 některé návrhy zákonů může podávat pouze vláda (např. zákon o státním rozpočtu)
 ke každému návrhu zákona se může vyjádřit vláda
2. Projednávání a schvalování zákona
P o s l a n e c k á s n ě m o v n a (PS)
  probíhá ve 3čteních, výjimky mohou nastat jen při vyhlášení tzv. legislativní nouze či za stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu
 PS má povinnost se k návrhu zákona vyjádřit do 30 dnů
 PS hlasuje o návrhu zákona nadpoloviční většinou přítomných poslanců a následně zákon
postupuje (kam) senátu
S e n á t (S)
- má lhůtu k projednání a usnesení 30 dní a má několik možností:
a. návrh zákona schválí počtem: nadpoloviční většiny přǐtomných senátorů a postoupí návrh
(komu) prezidentovi
b. návrh zákona zamítnut- návrh zákona se tedy vrací do PS- zde musí
c. být nesouhlas S přehlasován nadpoloviční většinou všechposlanců. Pokud se takto stane,
putuje zákon k prezidentovi.
d. vrátí zákon zpět PS s pozměnovacími návrhy a PS tedy hlasuje o návrhu zákona
s pozměňovacími návrhy nadpoloviční většinou všech poslanců. Jestliže PS nevysloví souhlas
se zněním zákona, který S schválil, hlasuje o něm PS znovu, a to v jeho původním znění.
Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
e. S vyjádří vůli se návrhem zákona nezabývat– návrh zákona je tímto usnesením přijat
Prezident
a. buď zákon podepíše a dojde k jeho vyhlášení
b. nebo jej nepodepíše - pokud je zákon vetován, putuje zpět do PS, která má možnost jej
přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců
Pozn. - prezident nesmí vetovat ústavní zákon
- o vráceném zákonu hlasuje už pouze jen PS
- na vrácení zákona má prezident lhůtu 15 dnů
3. Vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů
- zákon musí být podepsán prezidentem, premiérem, předsedou PS
Vyhlášením zákona se rozumí jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů.Dnem vyhlášení nabývá zákon
platnostia po 15.dni po vyhlášení nabývá zákon účinnosti.
Poznámky:
 pro ústavní zákony a mezinárodní smlouvy musí hlasovat __ hlasů všech poslanců a 3/5
hlasů _ senátorů
 aby byla komora usnášeníschopná musí být přítomna min. _ členů komory
 jsou-li ohrožena lidská práva a svobody, bezpečnost státu, nebo pokud hrozí velké
hospodářské škody, následuje také zkrácené schvalování = stav legislativní nouze (možnost
vypuštění prvního čtení, začíná se čtením druhým a třetím)
 v případě ohrožení státu - schvalovací proces zkrácen na čtyři dny a prezident nemá možnost
zákon vetovat
Pokud je sněmovna rozpuštěna:
 zastupuje její legislativní funkci
 ten nevydává zákony, ale vydává tzv. zákonná opatření
 ta nesmí se týkat:
 ústavy
 volebního zákona
 mezinárodních smluv
 státního rozpočtu