CHARAKTERISTIKA

 Soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě: základní práva a svobody občanů,
uspořádání státu, rozdělení státní moci a jejího výkonu.

DĚLENÍ ÚSTAV
PODLE ZPŮSOBU ZMĚNY
 Rigidní
 Pro přijmutí stanoven zvláštní postup => je potřeba kvalifikované většiny.
 Je neohebná (dá se měnit těžko).
 Flexibilní
 Nevyžaduje se zvláštní postup.
 Přijímá se stejně jako běžné zákony.
 Rozlišuje se tím, že se výslovně nazývá ústavní.
PODLE FORMY
 Psaná
 Schválena k určitému datu určitým orgánem, který je speciálně navržen pro její přijetí a uzákonění.
 Může být rigidní, flexibilní nebo oboje.
 Tato ústava je považována za nejvyšší.
 Nepsaná
 Vyvíjí se postupně a stejně tak je s postupem času aktualizována.
 Je flexibilní.
 Parlament je považován za nejvyšší.

PRAMENY
ÚSTAVA ČR
Charakteristika:
 Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky.
 Může být upravována a doplňována pouze ústavními zákony (nelze však měnit náležitosti demokratického
právního řádu).
 Právní norma nejvyšší třídy v právním řádu.
 Nabyla platnosti 28. 12. 1992.
 Nabyla účinnosti 1. 1. 1993.
Dělení:
Preambule:
 Pouze úvod do Ústavy.
 Prohlášení o věrnosti Česka, Slezska a Moravy, že budeme chránit, budovat a rozvíjet Českou republiku a chrá -
nit kulturní a přírodní bohatství.
 Odkaz na tradice země koruny české.
8 hlav:
Hlava I. Základní ustanovení
 Jsou zde obecné informace o České republice (dělení státu jako kraje a obce),
 Státní symboly uzákoněny Ústavou ČR: státní barvy, státní pečeť…;
Hlava II. Moc zákonodárná
 Parlament ČR => dvoukomorový: Poslanecká sněmovna, Senát
Hlava III. Moc výkonná
 neboli exekutiva,
 orgány => Vláda, prezident, Státní zastupitelství
Hlava IV. Moc soudní
 neboli justice,
 kontrolní složka,
 uplatňuje se při poskytování ochrany právům občanů a dalším subjektům v občanskoprávním řízení,
 nezávislá na žádné jiné moci - proto soudci nemohou zároveň být poslancem či senátorem,
 vykonávají ji nezávislé soudy prostřednictvím nezávislých a nestranných soudců
 ústavou zaručená nezávislost výkonu soudcovské funkce = nestrannost soudců nesmí nikdo ohrožovat a zasa -
hovat do jejich činnosti => proto nesmí být také soudce součástí jiné moci či zastávat jinou funkci ve veřejné
správě (!může ale například vydávat knihy apod.)
 Opravné prostředky
- Řádné:
Odvolání
‒ odvoláváte proti rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci (jak rozsudek, tak usnesení).
‒ odkládá právní moc napadeného rozhodnutí, a to do doby, dokud o odvolání nerozhodne odvolací
soud.
‒ Odvolací soud však není uplatněným odvolacím důvodem vázán.
‒ lhůta pro podání odvolání činí 15 dní od doručení rozhodnutí.
‒ Rovněž platí, že musíte být soudem řádně poučen o možnosti podat odvolání.
‒ Odvolacími důvody dle OSŘ jsou např. nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval nepříslušný soud 1.
stupně.
- Mimořádné:
Žaloba na obnovu řízení
‒ Slouží ke zhojení nedostatků skutkových zjištění.
‒ lhůta pro podání jsou 3 měsíce
‒ důvody k podání žaloby:
vyskytnou-li se skutečnosti nebo důkazy, které jste bez své viny nemohl užít v 1. stupni nebo
v odvolacím stupni (takzvané novoty) a pokud pro Vás mohou přivodit příznivější rozhodnutí. Tyto
skutečnosti či důkazy musí existovat už v době řízení v 1. stupni nebo v odvolacím stupni;
vyskytnou-li se důkazy, které nemohly být provedeny v 1. stupni nebo v odvolacím stupni,
i když již byly známy (např. se nevědělo, kdo má u sebe listinu) a pokud mohou přivodit příznivější
rozhodnutí. I tyto důkazy musí existovat už v době řízení v 1. stupni nebo v odvolacím stupni.
Žaloba pro zmatečnost
‒ prostředek sloužící k odstranění rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení, které trpí vadami
‒ lhůta pro podání jsou 3 měsíce od doručení napadeného rozhodnutí
‒ můžete napadnout pravomocné rozhodnutí soudu 1. stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo
řízení skončeno:
bylo-li rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, nemohl být účastníkem řízení,
účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně
zastoupen,
Dovolání
‒ napadá pravomocné rozhodnutí v případech stanovených zákonem
‒ lhůta pro podání dovolání jsou 2 měsíce od doručení rozhodnutí odvolacímu soudu u soudu, který
rozhodoval v 1. st.
‒ v řízení musíme být zastoupeni advokátem či notářem
 tvoří ji =>
- Soustava soudů:
soudci
‒ bez funkčního období;
‒ může se jím stát:
–> bezúhonný občan,
–> věk min. 30 let,
–> ukončené vysokoškolské právnické vzdělání,
–> Vykonaná 3 letá praxe justičního čekatele,
–> složená odborná justiční zkouška,
‒ navrhován předsedou soudu;
‒ jmenován prezidentem rep.;
‒ neodvolatelní;
‒ ujímá se funkce složením slibu do rukou prezidenta rep.;
‒ pouze soudci májí pravomoc rozhodovat o vinně či ukládání trestů v trestním řízení;
‒ při rozhodování je vázán zákonem;
‒ neslučitelnost - s funkcí prez., člena PČR či s funkcí ve VS a s jakoukoliv jinou placenou funkcí nebo
výdělečnou činností
‒ nezávislost - není odpovědný žádné moci
 ‒ nestrannost - žádná zaujatost vůči stranám = min. lidský faktor
‒ Jestliže soudce rozhoduje sám nazývá se samosoudcem.
‒ V zákonem stanovených případech rozhoduje soud v soudním senátě (tvořen soudci z povolání)
‒ Zákon však připouští v některých řízeních i účast laiků tzv. přísedící (jejich hlas má stejnou váhu jako
hlas předsedy
- Ústavní soud:
‒ Nezávislý orgán ochrany ústavnosti.
‒ Sídlo: Brno
‒ 15 soudců jmenovaných a navržených prezidentem se souhlasem Senátu Parlamentu Čr
‒ ujímají se své funkce složením slibu do rukou prezidenta ČR
‒ Rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu (tj. v plném složení)
‒ Plénum Ústavního soudu je usnášeníschopné, je-li přítomno alespoň deset soudců. Rozhoduje většinou
hlasů, ke zrušení zákona a v některých jiných případech je však třeba k přijetí rozhodnutí dosažení
kvalifikované většiny alespoň devíti hlasů.
‒ Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná a nelze se proti nim odvolat.
‒ Funkční období je 10 let
‒ Soudci se může stát:
–> bezúhonný občan Čr,
–> věk min. 40 let,
–> vysokoškolské právnické vzdělání,
–> 10 letá praxe v právnickém oboru.
‒ Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.
‒ Soudce je při rozhodování vázán pouze zákonem.
‒ Soudci Ústavního soudu jsou k zajištění své nezávislosti na moci výkonné vybaveni imunitou
‒ soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu a zadržet jej lze jen v případě, že byl
dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté.
‒ Neslučitelnost funkci
‒ Odvolání soudce:
–> Soudce Ústavního soudu nemůže nikdo odvolat z jeho funkce.
–> pouze v případě závažného kárného provinění
–> v situaci, kdy soudce vykonává funkci nebo činnost, která není slučitelná s funkcí soudce
–> když poruší zákaz členství v politické straně nebo hnutí
–> po dobu delší než jeden rok se neúčastní jednání Ústavního soudu,
‒ o zániku jeho funkce rozhoduje ve zvláštním kárném řízení plénum Úst. soudu, a to kvalifikovanou
většinou hlasů.
‒ Zánik funkce soudce:
–> zaniká automaticky v případě, že byl pravomocně odsouzen za úmyslně spáchaný trestný čin.
–> může své funkce sám vzdát, a to prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta
republiky, případně ve formě notářského zápisu jemu adresovaného.
‒ Funkce =>
1. posuzuje, zda je dodržována ústavnost,
2. nejsou porušována lidská práva,
3. zda přijatý zákon není v rozporu s ústavou, právním řádem či mezinárodní smlouvou
(pravomoc takový zákon zrušit)
4. chrání ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv
a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky
5. garantovat ústavní charakter výkonu státní moci.
6. vydává závazné stanovisko pro ratifikaci mezinárodní smlouvy tj. zda-li je mz. sml. v souladu
s ústavním pořádkem ČR
‒ Předseda:
Funkce =>
1. zastupuje Ústavní soud navenek,
2. vykonává správu Ústavního soudu,
3. svolává zasedání pléna Ústavního soudu, určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,
4. jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu.
 -> soudní řízení =>
Hlava V. Nejvyšší kontrolní úřad
 nezávislý orgán,
 jeho činnost je kontrolována PS Parlamentu ČR,
 funkce =>
kontrola státního hospodaření
 v čele =>
prezident NKÚ
Hlava VI. Česká národní banka
 centrální banka ČR
 právnická osoba
 funkce =>
–> péče o měnovou stabilitu
–> dohled nad finančním trhem
–> přísluší jí řešení krize na finančním trhu
 v čele guvernér ČNB
 nejvyšší řídící orgán => bankovní rada
Hlava VII. Územní samospráva
 funkce =>
–> upravuje územní samosprávu ČR
oprávnění vymezené územní jednotky obstarávat určitý okruh svých záležitostí, samostatně a nezá-
visle na státu
Hlava VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení
 funkce =>
–> rozdělení ČSFR
–> činnost Senátu PČR
113 článků

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Charakteristika:
 Dokument se silou ústavního zákona.
 Zaručuje lidská práva a základní svobody, hospodářská, sociální a kulturní práva a práva národnostních a etni-
ckých menšin.
 Součástí ústavního pořádku České republiky.
 Vyhlášená formou zvláštního usnesení Předsednictva České Národní Rady pod č. 2/1993 Sbírky zákonů.
 V platnost přišla -> 28. 12. 1992.
 V účinnost přišla -> 1. 1. 1993.
Dělení:
Preambule:
 odhodlání povýšit ochranu lidských a občanských práv v České republice na evropskou a světovou úroveň
s vědomím toho, že v důsledku vlivu období temna a totality bylo mnoho v tomto směru zameškáno.
6 hlav:
Hlava I. Obecná ustanovení
 zakotvuje zásady, na nichž jsou práva a svobody založeny => rovnost, nezadatelnost, nezcizitelnost,
nepromlčitelnost, nezrušitelnost a to pro všechny bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a nábo-
ženství, politického či jiného smýšlení, majetku
 každá fyzická osoba smí činit to, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
Hlava II. Lidská práva a základní svobody
 Oddíl 1.:
 zakotvuje základní lidská práva a svobody, tedy způsobilost mít práva pro každého;
 např.:
 právo na život,
 trest smrti se nepřipouští,
 nedotknutelnost osoby a jejího soukromí,
 Nedotknutelnost obydlí
=> bez souhlasu vlastníka do něj není dovoleno vstoupit,
 => výjimky jsou jestliže nastane situace kdy je ohroženo zdraví či život druhých a při domovní
prohlídce s příkazem soudce;
 ochranu lidské důstojnosti, jména,
 právo vlastnit majetek a dědit jej,
 svoboda pohybu a pobytu => právo svobodně opustit Čr a svobodný vstup na její území
a nemohou být nuceni jí opustit;
 svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání.
 Oddíl 2.:
 zabývá se politickými právy;
 např.:
 svoboda projevu,
 právo na informace => právo svobodně se vyjadřovat slovem, tiskem a písmem, vztahuje se
například na moderátory a novináře;
 petiční právo => právo obracet se na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi,
návrhy a stížnostmi (nesmí zasahovat do nezávislosti soudu)(např. návrh kandidátu
na prezidenta formou petice);
 právo pokojně se shromažďovat;
 právo svobodně se sdružovat ve spolcích či politických stranách,
 volební právo => všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním.
Hlava III. Práva národnostních a etnických menšin
 upravuje práva národnostních a etnických menšin,
 definuje, že příslušnost k menšině nesmí být nikomu na újmu a že občanům tvořící menšiny se zaručuje jejich
všestranný rozvoj
 např.:
 právo na vzdělání v jejich jazyku,
 právo používání jejich jazyka v úředních záležitostech,
 právo účasti na řešení věcí, které se týkají národnostních a etnických menšin.
Hlava IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
 upravuje práva fyzické osoby a občana v oblasti ekonomické, ve společných vztazích a v oblasti vzdělávací
 např.:
 právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu,
 právo na stávku,
 právo na spravedlivou odměnu za práci,
 právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky žen, mladistvých a osob
zdravotně postižených,
 právo na přiměřené hmotné zajištění ve stáří (stát zaručuje pomoc v takto vzniklé hmotné nouzi v roz -
sahu, aby byly zajištěny základní životní podmínky),
 právo na vzdělání,
 právo na příznivé životní prostředí,
 právo na ochranu zdraví => bezplatná zdravotní péče, státem zorganizovaným systémem veřejného
pojištění.
Hlava V. Právo na soudní a jinou právní ochranu
 každý se může domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného
orgán
 zakotvuje některé procesní zásady činnosti soudů (jako: pouze soud rozhoduje o vině a trestu)
 např.:
 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či
orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem
 právo na rovnost účastníků v řízení, bez ohledu zda jsou osoby právnické, či fyzické,
 právo odepřít výpověď, pokud se to týká osoby blízké, které by se tím mohla způsobit škoda,
 právo na tlumočníka (i nevidomý),
 právo na zákonného zástupce,
 právo obviněného hájit se sám, či prostřednictvím obhájce a to v určitých případech bezplatně.
Hlava VI. Ustanovení společná
 obsahuje některé výkladové a procesní přístupy k ustanovením listiny základních práv a svobod a právo azylu
pro pronásledované cizince
 presumpce neviny = každý jde do toho řízení jako nevinný
  možnost poskytnout azyl
=> cizincům, bezdomovcům, kteří jsou pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod,
=> může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními právy a svobodami.
44 článků

A DALŠÍ ÚSTAVNÍ ZÁKONY

 Rušení ústavních zákonů ???
 Ústavní soud rozhoduje o tom, zda je ústavní zákon v rozporu s ústavou.
 Pokud se někdo domnívá, že zákon je v rozporu s ústavou, může podat ústavní stížnost.
 Ústavní soud pak posoudí, zda je zákon v souladu s ústavou, a rozhodne o jeho zrušení, pokud je
v rozporu s ústavním pořádkem