Procesní právo

Procesní právo (právo civilního procesu)

= souhrn právních norem, které upravují civilní proces, tj. postup soudu a účastníků v řízení před soudem

PRAMENY
• Ústava ČR (hlava IV.)
LZPS (hlava V.)

• civilní právo je u nás kodifikováno

- občanský soudní řád z. č. 99/1963 Sb.
novely: z. č. 519/1991 Sb.
z. č. 30/2000 Sb.
z. č. 7/2009 Sb.
• zákon o soudech a soudcích
• normy určitého druhy řízení: insolvenční zákon, exekuční řád,
LZPS
• právo na spravedlivý proces
• nezávislost a nestrannost soudce
• právo na zákonného soudce
• právo na obhajobu
• právo na přiměřenou dobu řízení
• presumpci neviny
• právo na tlumočníka, právo
vyjadřovat se k důkazům a
navrhovat je,
• právo odepřít výpověď, pokud by
vyvolala nebezpečí trestního
stíhání tomu, kdo vypovídá, nebo
osobě vypovídajícímu blízké
• právo na náhradu škody
způsobené nezákonným
rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem
• ochrana vztahů mezi nejbližšími
příbuznými a toto právo je
výjimkou z obecné povinnosti
svědčit
• právo na právní pomoc
• právo obžalovanému odepřít
výpověď
 Zásady civilního procesu
 nezávislost a nestrannost soudů a soudců – soud má v procesu povahu „nezúčastněného třetího“
subjektu

 princip zákonného soudu a zákonného soudce –

postup podle zákona

 princip rovnosti – účastníci (strany) musí stát před soudem v rovném (rovnoprávném) postavení

 právo na právní pomoc – směřuje k tomu, aby ochrana práv byla efektivní; toto právo přiznáno od
počátku v každém řízení

 princip veřejnosti – soud rozhoduje zásadně po jednání, k němuž má každý přístup, vyloučit veřejnost z
jednání nebo jeho části lze jen při splnění zákonných důvodů

 princip ústnosti a přímosti – podstatné v procesu je to, co bylo ústně sděleno (proto jednání začíná tzv.
přednesy účastníků); tuto zásadu nenarušuje ani to, že účastník má možnost odkázat na písemné podání,
soud je v přímém, osobním styku s účastníky; v současnosti je omezován zastoupením advokátem

 princip hospodárnosti – ochrana práv má být poskytnuta rychle, účinně a bez zbytečných nákladů; na
průtahy si lze stěžovat podáním stížnosti
 Soudní moc v ČR
 nezávislá !

soustava soudů (dynamická složka) strategická složka

Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud Ústavní soud

Vrchní soudy
Krajské soudy
Okresní soudy

pokud věc rozhodne soud 1. instance, odvolání proti tomuto rozhodnutí projednává a rozhoduje soud
2. instance v civilním řízení platí zásada dvouinstančnosti

 věci projednávané před okresním soudem rozhoduje samosoudce nebo senát a dva přísedící (laik)

 před krajským soudem:

jako soud 1. stupně – samosoudce
jako soud 2. stupně (odvolací) – senát ze tří soudců
Účastníci řízení a osoby zúčastněné na řízení
• zúčastněná osoba = každý, kdo se jakkoliv aktivně
účastní na řízení

soudci, zapisovatelka, účastníci, jejich zástupci, svědci,

znalci, notáři (soudní komisaři), státní zástupci
! ne diváci a posluchači !

• účastníci = ten, koho zákon výslovně za účastníka označuje

i ten, o jehož právech a povinnostech se jedná
(např. uplatnění práva prarodičů na stýkání s vnoučaty)
Zástupci účastníků
 procesně nezpůsobilý – je:
- nedostatek věku – zákonný zástupce (rodiče, pěstoun, poručník)
- osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům ( svéprávnosti)– soudem ustanovený
opatrovník

 procesně způsobilý - na základě udělené plné moci

- zvolený zástupce, zmocněnec - FO
(zastoupení člena jeho odborovou organizací, zastoupení před
diskriminací pohlaví, rasy, víry, zdravotního postižení,…)
- advokát
- notář
- patentový zástupce (ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví)
Občanské soudní řízení
• Nesporné – proti sobě nestojí žalobce a žalovaný (soud tu nemá roli pouhého rozhodce
jako v řízení sporném, ale musí být sám aktivní a jednat tak, aby bylo dosaženo účelů
řízení a byl naplněn veřejný zájem
- např. řízení o svěření do péče jednoho z rodičů, prohlášení za mrtvého)

• Sporné – stranami jsou žalobce a žalovaný, soud mezi těmito stranami rozhoduje jako
nestranný rozhodčí (rozvod)
- zahájení na základě žaloby
ŘÍZENÍ V 1. STUPNI - FÁZE
1) PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ
2) ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
3) PRŮBĚH ŘÍZENÍ
4) ROZHODNUTÍ
5) OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
6) VÝKON ROZHODNUTÍ
Řízení v 1. stupni
1) PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ
- prozatímní úprava poměrů účastníků
vydávaná na návrh:
- návrh musí obsahovat: označení účastníků, vylíčení skutečností, zdůvodnění, proč je třeba, návrh, jak by měl soud rozhodnout
- musí být rozhodnuto neodkladně, nejpozději do 7 dnů od podání návrhu
- může trvat jen po určenou dobu
- obsah rozhodnutí: platit výživné, odevzdat dítě do péče druhého rodiče
nebo jiné osoby, aby něco vykonal, něčeho se
zdržel, něco snášel, nenakládal s určitými věcmi či
právy (věc neprodal, nedal do zástavy,…)
institut předběžného opatření bývá zneužit
- zákon pro některé případy stanovuje povinnost složit kauci (jistotu)

- 10 000 Kč (v obchodních věcech 50 000 Kč)

- není-li jistota složena týž den, kdy navrhovatel podal návrh, předseda senátu návrh odmítne

- zákon stanoví, v jakých případech se jistota vrací

vydání předběžného opatření bez návrhu:
ochrana nezletilých dětí
- ocitlo-li se bez péče, ohrožen život či příznivý vývoj
- soud musí rozhodnout do 24 hodin
- platí 3 měsíce

domácí násilí
- dočasně opustit společné bydlení, nevstupovat do
bezprostředního okolí, zdržet se setkání
- platí 1 měsíc
• zajištění důkazů

- je-li obava, že důkaz nebude možné později provést vůbec nebo jen s obtížemi
- provádí se: výslechem svědka, ohledáním věci

• smírčí řízení

- může být podán návrh, aby soud provedl pokus o smír

- pokud by ho účastníci uzavřeli, soud rozhodne o jeho schválení
- má účinky jako rozsudek vydaný soudem
2. ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
• musí být dán podnět

- od soudu samotného - řízení bez návrhu (zahájí řízení svým usnesením)

např. ve věcech péče o nezletilé, podnět od OSPODu

- někdo jiný - zahajuje se návrhem = žalobou (většina případů)

(neplést!!!!! žaloba x obžaloba - podává státní zástupce)

základní náležitosti žaloby
- označení soudu, kterému je určena
- jméno, příjmení, r.č., bydliště žalobce i žalovaného (obchodní firma, sídlo, identifikační číslo podnikatel.
subjektů)
- označení zástupců účastníků
- vylíčení rozhodných skutečností
- označení důkazů, jichž se žalobce dovolává
- čeho se žalobce domáhá
DRUHY ŽALOB
- žaloba statusová
- soud rozhoduje o osobním stavu (rozvod, určení otcovství, o
osvojení, o způsobilosti k právním úkonům,…)
- žaloba na plnění
- žalovanému je uloženo něco konat či strpět (zaplatit peníze,
vydat věc, vyklidit byt, strpět cestu na svém pozemku,…)
- žaloba určovací
- určuje, zda je tu nějaké právo nebo nějaký právní vztah
(neplatná smlouva, vlastnictví nemovitosti,….)
PODMÍNKY ŘÍZENÍ (PROCESNÍ PODMÍNKY)

Soud musí zkoumat, zda žaloba byla podána u příslušného soudu (místně i věcně), zda věc spadá
do jeho pravomoci

1. stejná věc nemůže být projednávána souběžně dvakrát

2. o věci jednou pravomocně rozhodnuté nelze jednat znovu
(skončilo-li řízení rozsudkem, který nabyl právní moci a účastník podá znovu žalobu, musí soud řízení
zastavit)
3. procesní způsobilost (nebo žádné zastoupení)
4. zaplacení soudních poplatků (je-li vyžadováno a není-li zaplaceno, může být soudní řízení ukončeno)
5. příslušnost soudů
3. PRŮBĚH ŘÍZENÍ
• zahájení řízení žalobou
• předseda senátu nařídí jednání, předvolává všechny účastníky (předvolání doručeno alespoň 10 dní předem)

• celé jednání zahajuje, řídí a končí předseda senátu

- ústní
- veřejné (nemusí být vždy, ale rozsudek je vždy vyhlášen veřejně)

• soudce má povinnost
- poučit o právech a povinnostech
- aby byl zajištěn pořádek a důstojnost jednání - napomáhá justiční stráž
(soudce může vykázat z jednací síně nebo uložit pořádkovou pokutu)

• povinnost vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a ty dokázat

zasedací pořádek

- žalobce z pohledu senátu (samosoudce) po jeho pravé ruce

- žalovaný vlevo
DOKAZOVÁNÍ
- soud rozhoduje na základě dokazování

- Žalobce!! má vedle povinnosti tvrzení (skutečností) i povinnost důkazní (nese tzv. důkazní břemeno) = musí navrhnout
důkazy

- pokud se nedokáže, co se tvrdí, soud nerozhodne ve prospěch žalobce

- důkazní prostředky = výslech účastníků a svědků, listiny nebo znalecké posudky, ohledání….

- dokazovat není třeba:

„obecně známé skutečnosti“ (živelná pohroma)
právní předpisy (soud zná právo)

důkaz přímý – přímo vyplývá skutečnost, která se má

prokázat Př/že se nedostaneme autem k domu, když nám soused zatarasil cestu

důkaz nepřímý – pouze jeden z důkazů, který je potřebný k prokázání skutečnosti

(sám o sobě většinou nestačí)
- nelze tam najít kauzální souvislost s věcí ( příčina, následek)

např. v trestním právu - otisky prstů na vražedné zbrani jsou nepřímý důkaz, dokazují jen to, že určitá osoba měla někdy zbraň v ruce, nikoliv
MOŽNOSTI DOKAZOVÁNÍ
1. SVĚDECKÁ VÝPOVĚĎ

– nejčastější důkazní prostředek

– svědek = osoba, která může vypovídat o tom, co viděla nebo slyšela

- není účastníkem řízení, je to zúčastněná osoba

– vypovídat před soudem je povinen každý, kdo je předvolán (pokud se dobrovolně nedostaví na předvolání,
předveden)

- povinen uvést všechny skutečnosti, nesmí nic zamlčovat

- bude-li úmyslně vypovídat nepravdivě, může být trestně stíhán pro trestný čin křivého svědectví

– výpověď lze odepřít v případě, že by znamenala pro svědka nebo osobu jemu blízkou (hlavně rodiče, děti,
vnoučata, prarodiče, sourozence) nebezpečí trestního stíhání (to platí též u trestního řízení)
SVĚDEČNÉ
= odměna státu za to, že svědek přišel k soudu svědčit
- jde o náhradu výdajů a ušlého zisku

ušlá mzda – potřeba potvrzení zaměstnavatele o hodinové mzdě (počítáno i s cestou)

cestovné – vlak/autobus – zpáteční jízdenka
doprava vlastním vozidlem – problémy proplacení, je-li soud dostupný veřejnou dopravou; kopii velkého
technického průkazu (zřejmé, jaká je spotřeba) + počet kilometrů
nocležné, stravné

-proplácí se ihned po skončení výslechu v pokladně soudu

2. VÝSLECH ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ

- žalobce, žalovaný, dítě o kterém se jedná ve věci svěření do péče)

- je také důkazem, ale hodnotí se kriticky

- výpověď je subjektivní ne objektivní
- je zpravidla nejlépe informován o skutečnosti, ovšem není povinen o nich pravdivě vypovídat – nemůže být za to
potrestán

3. ZNALECKÝ POSUDEK

- soud usnesením stanoví znalce a zadá mu úkol provést znalecké šetření

- účastníci a jiné osoby jsou povinni poskytnout znalci součinnost (= dostavit se k němu na vyšetření, předložit listiny nebo
věci k ohledání) – donucovací opatření: předvedení, pokuta

- posudek znalce hodnotí soud jako jakýkoliv jiný důkaz – nemá větší důkazní sílu

- znalec má právo na odměnu – velice slušnou (sazby stanoveny vyhláškou) a náhradu výdajů

- Znalec může být z jakéhokoliv oblasti – lékař, stavitel, přírodovědec, sociální pracovnice, učitel, technik, odborník na
zbraně, ……
4. DŮKAZ LISTINOU

- předseda senátu listinu nebo její část přečte či sdělí obsah

- listiny - 1. veřejné – vydané soudy, jinými státními orgány, usnesení v dědickém řízení….
(popírá-li někdo jejich pravost a správnost, musí to prokázat)

2. soukromé – rodný list, oddací list, předmanželská smlouva, dědická smlouva

5. OHLEDÁNÍ

- předmětem může být jakákoliv věc – movitá, nemovitá, živá, neživá (lidské tělo, pozemek, strom, auto,
byt……)
- soud určí, jak má být ohledání provedeno
- není-li možné věc dopravit k soudu, provádí se věc na místě, kde se nachází
- je-li potřeba, provádí znalec

- sepíše se protokol, fotodokumentace, videozáznam

 navrhování důkazů = povinnost účastníků řízení
- sporné řízení v 1. instanci
- nesporné řízení možné předložit i v 2. instanci

 provádění důkazů = věc soudu

 hodnocení důkazů = věc soudu - zásada volného hodnocení důkazů = dle úvahy

- není-li věc objasněna dostatečně při prvním jednání, může být jednáním odročeno

- odročuje zásadně na určitý den, na neurčito jen tehdy, nelze-li jej dopředu stanovit
(není tedy podmínkou, aby jednání skončilo rozsudkem v ten, co začne. Ve většině případů je to právě naopak)
4. ROZHODNUTÍ

• cíl celého civilního soudního procesu

• vychází z moci státu a je silně autoritativní
• je nejvýznamnější úkon soudu

• za rozhodnutí soudu můžeme považovat:

- USNESENÍ = řada procesních rozhodnutí
- soud vydává v průběhu řízení
- např. odročení jednání, ustanovení znalce, …
- ROZSUDEK – rozhodnutí ve věci samé, řízení jím končí
- PLATEBNÍ ROZKAZ
ROZSUDEK
• rozhodnutí o nároku, který byl předmětem řízení
• např. rozvod, výživné, vypořádání společného jmění, náhrada škody, vydání věci, vyklizení bytu,
neplatnost výpovědi

před vyhlášením rozsudku - porada a hlasování senátu

- přítomen nesmí být nikdo kromě zapisovatelky

- hlasovat jsou povinni všichni členové senátu
- hlasování řídí předseda senátu

- pořadí hlasování: přísedící, mladší soudci, starší soudci, předseda

- při rozhodování jsou si členové rovni
- k rozhodnutí je třeba většiny hlasů
- o hlasování se sepíše protokol
– je tajný
- založen ve spise v zalepené obálce
- mohou do něj nahlížet pouze členové senátu, kteří rozhodují o opravných
prostředcích
ROZSUDEK
obsahuje 4 významné části:
1)úvodní část
2)Výrok
3)Odůvodnění
4) poučení o opravných prostředcích

- rozsudek je po poradě vyhlášen předsedou senátu

- obsahuje po slovech „Jménem republiky“ následující:

- označení soudu – okresní soud Chrudim….
- jména i příjmení soudců
- den i místo vyhlášení rozsudku
- výrok rozsudku a zákonná ustanovení, která byla použita
- odůvodnění a poučení o opravných prostředcích
ROZSUDEK
- je vždy vyhlášen veřejně ihned po skončení jednání, jen pokud by to nebylo
možné, může být pro vyhlášení rozsudku odročeno jednání na nejvýše 3 dny

- soud vyhotoví rozsudek písemně a doručí ho do vlastních rukou účastníkům řízení

(resp. zástupcům) – do 30 dnů od vyhlášení

- od doručení běží lhůta 15 dnů k podání odvolání

- právní moci nabývá když nelze napadnout odvoláním (tady po 15 dnech od

doručení, pokud nebylo podáno odvolání nebo jiný opravný prostředek, nebo
nerozhodl nejvyšší soud)

- poté nemůže být tato věc projednávána znovu

- u soudů 2. stupně (2. instance) Krajské soudy, Vrchní soud) není odvolání přípustné – rozsudek
nabývá právní moci již dnem doručení rozhodnutí
Vykonatelnost rozhodnutí
- povinnost uloženou rozhodnutím lze vynutit i proti vůli účastníka, kterému byla uložena.
- nebylo-li splněno dobrovolně:

- je-li povinností něco plnit – vynuceno soudním rozhodnutím (exekuce = příkaz k plnění)
(zaplatit peníze)

- neukládá-li se žádná povinnost – musí být rozsudek respektován

(rozvod manželství – již například nevyžadovat plnění „manželských povinností“, majetkové
vyrovnání….)

- rozsudek se stává vykonavatelným po uplynutí lhůty k plnění - tzv. pariční lhůta = je lhůta stanovená
soudním rozhodnutím k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Nebude-li během ní taková
povinnost splněna, stane se rozhodnutí vykonatelným a tudíž i proti vůli povinného exekučně
vynutitelným. Standartně 3 dny, soud však může uložit delší.

- není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění stává se rozsudek vykonavatelný současně s nabytím
právní moci
PLATEBNÍ ROZKAZ
= druh rozhodnutí v tzv. zkráceném řízení (řízení bez jednání)

- je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky

- soud ho může vydat i bez žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného

- nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do
ciziny

- soud jím žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci uplatněnou
pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal tzv. odpor

ODPOR - se podává u soudu, který platební rozkaz vydal, tím se platební rozkaz automaticky zruší a soud,
nařídí ve věci jednání
NÁKLADY ŘÍZENÍ A SOUDNÍ POPLATKY
- při soudním řízení vznikají účastníkům i státu náklady
= jízdné, poštovné, ušlý výdělek, odměna za zastupování, svědečné, znalečné, tlumočník, soudní
poplatky…

- náklady mohou být kryté zálohou – soud ji může uložit v průběhu řízení

- v rozhodnutí soud rozhodne o náhradě výše nákladů řízení

- náklady nese ta strana, která ve sporu prohrála (možno i výjimky či poměrné rozdělení)
Soudní poplatky
• Za řízení před soudem či za různé úkony soudu stanovené zákonem se platí soudní poplatek,
který vychází ze Sazebníku soudních poplatků. Částky se buď určují pevnou sazbou nebo
procentem a vybrané poplatky putují do státního rozpočtu.
• Poplatků je několik druhů
• Poplatky provázejí celý soudní proces. Jedná se o poplatky za:
- zahájení řízení
- poplatky za soudní znalce, posudky…
- náklady za právní zastoupení
- další výdaje během procesu

Při skončení sporu je pak (ve většině případů) povinnost náhrady nákladů řízení uložena té
straně, která ve sporu nebyla úspěšná, případně se v některých řízeních náklady řízení neurčují
a každá strana si nese své náklady sama.
Soudní poplatek za zahájení řízení

• Po podání příslušného návrhu Vám soud stanoví lhůtu k úhradě soudního poplatku v délce 15 dnů, a
pokud v dané lhůtě nebude soudní poplatek uhrazen, soud řízení zastaví.
• Danou věc již pak není možné u soudu projednat, a to ani poté, pokud by byl soudní poplatek
následně uhrazen.

Příklady nejčastějších soudní poplatky a jejich výše

• Žaloba o rozvod manželství: 2 000 Kč
• Žaloba, jejímž plněním je nepeněžité plnění týkající se nemovitosti: 5000 Kč za každou nemovitost
• Žaloba na nepeněžité plnění: 2 000 Kč
• Žaloba na peněžité plnění do 20 000 Kč: 1 000 Kč
• Žaloba na peněžité plnění nad 20 000 Kč: 5 % z předmětné částky
• Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na peněžité plnění do 10 000 Kč: 400 Kč
• Návrh na zrušení a vypořádání společného jmění: 2 000 Kč
• Návrh na výkon rozhodnutí vyklízením: 3 000 Kč
• Návrh na nařízení předběžného opatření: 1 000 Kč
• Pokud chcete podat návrh na zahájení řízení, odvolání či žalobu k soudu, je tento krok ve většině
případů zpoplatněn.
• Žaloba na obnovu řízení: 5 000 Kč
• Žaloba o zmatečnost: 5 000 Kč
Osvobození od soudních poplatků

• Zpravidla k těmto výjimkách přistupuje soud v případě tíživé finanční situace a majetkových poměrů – v
takové situaci je nezbytné podat včas žádost o osvobození od soudních poplatků.
• Soud může od poplatků osvobodit jednotlivce, i všechny účastníky řízení (např. pokud probíhá ve
veřejném zájmu – dálnice, ochrana ŽP…)

• Existují i situace, kdy nastává osvobození od soudních poplatků automaticky:

1)Ve věcech péče soudu o nezletilé, v opatrovnických věcech, osvojení
2) Ve věcech týkající se pozůstalosti
3)Při řízení o náhradu škody na zdraví, z nemoci z povolání nebo pracovního úrazu
 ZÁVĚR CIVILNÍHO PROCESU

• 5. OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

• 6. VÝKON ROZHODNUTÍ
Opravný prostředek
• v ČR zásada dvouinstančnosti řízení
(rozhodnutí soudu 1. stupně může být přezkoumáno soudem vyšší instance)

• řízení, v němž se přezkoumává soudní rozhodnutí = opravné řízení (řeší opravný

soud)

podnět, na jehož základě je zahájeno opravné řízení

a)řádný – rozhodnutí, které má být přezkoumáno ještě nenabylo právní moci

b)mimořádný – rozhodnutí již nabylo právní moci
Řádné opravné prostředky
ODVOLÁNÍ
- možnost napadnout rozhodnutí soudu 1. stupně
- přípustné proti všem rozhodnutím
- podání odvolání nejpozději poslední den lhůty (15 dnů od doručení rozsudku)
(v podatelně soudu nebo podání k poštovní přepravě)
- podané odvolání se může vzít zpět
- náležitosti shodné s obsahem žaloby
+ odvolací důvod (co je vytýkáno napadenému rozhodnutí)
+ odvolací návrh (čeho se odvoláním domáhá)

projednává ho soud 2. stupně

– neprovádí již rozsáhlejší důkazní řízení

- rozsudek prvního stupně: potvrdí, změní nebo usnesením zruší a věc vrátí soudu 1. stupně
Mimořádné opravné prostředky

• ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ

- navrhovatel požádá, aby bylo obnoveno už pravomocně skončené řízení

Důvod - ve věci se objevily dříve neznámé nebo nedostupné důkazy nebo skutečnosti,
které by samy nebo ve spojení s původně známými důkazy a skutečnostmi mohly vést k
jinému rozhodnutí ve věci

lhůta k podání žaloby činí tři měsíce od okamžiku, kdy se účastník o důvodech obnovy
dozvěděl (objektivní lhůta je v zásadě tříletá)
• ŽALOBA PRO ZMATEČNOST

zvrátí už pravomocné rozhodnutí soudu 1. stupně nebo odvolacího soudu, pokud:

- bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů
- v řízení vystupoval účastník, který neměl způsobilost být účastníkem řízení či neměl procesní způsobilost, nebo
nebyl řádně zastoupen
- rozhodl vyloučený soudce nebo přísedící, nebo nebyl soud správně obsazen (místo senátu rozhodl
samosoudce)

• DOVOLÁNÍ

- napadnutí pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu

- nemá odkladný účinek (předcházející rozhodnutí zůstává pravomocné)!!!
- Může být podáno pro závažné procesní vady v předchozím řízení nebo nesprávné hmotněprávní posouzení věci

- dovolatel musí být zásadně zastoupen advokátem nebo notářem

- Řeší Nejvyšší soud

- !!většinu dovolání odmítá bez jednání pro bezdůvodnost!!

VÝKON ROZHODNUTÍ(poslední fáze procesu)
• je-li rozsudkem uložena nějaká povinnost a účastník ji nesplní, je třeba splnění vynutit =
výkon rozhodnutí

• možnost na žádost oprávněného ještě předvolat povinného a vyzvat ho, aby dobrovolně
povinnost splnil – v praxi málo časté

• jde-li o vymáhání peněz - soud se může dotázat povinného, od koho pobírá mzdu, na číslo
účtu,… - odpoví-li nepravdivě, neúplně nebo vůbec, soud může uložit pořádkovou pokutu
způsob výkonu rozhodnutí:
• Peněžité plnění
- srážky ze mzdy či jiných příjmů
- prodej movitých věcí a nemovitostí
- přikázáním pohledávky
- zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti
- prodej podniku

• Nepeněžité plnění
- vyklizení
- odebrání věci
- rozdělením společné věci
- provedením práce
- něčeho se zdržet
- respektovat rozhodnutí o výchově nezletilých dětí
- vykázání ze společného bydlení a nenavazování kontaktů
Správní soudnictví (řízení ve správním právu)
• řízení podle Soudního řádu správního

• soudnímu řízení musí předcházet rozhodnutí správního orgánu (moci výkonné,

samosprávného celku, orgánu zájmové samosprávy)

• rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud

• krajské soudy = 1. instance, specializované senáty

• místní příslušnost – soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který

ve věci vydal rozhodnutí
PRAVOMOC ROZHODOVAT

• žaloby proti rozhodnutím správních orgánů

• ochrana proti nečinnosti správního orgánu

• věci volební, místní referenda

• ve věcech politických stran a hnutí

• ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů

Příklady soudního řízení správního
• Daňové řízení
• Řízení o udělení živnostenského oprávnění
• Přestupkové řízení
• Stavební řízení (povolení stavby)
• Celní věci

!!!!soudní řízení správní vždy přichází po správním řízení s jehož výsledky není „člověk“ spokojen a
vyčerpal všechny možnosti opravných prostředků – viz. 1. ročník správní právo!!!!

• Jednou ze základních podmínek žaloby je to, aby žalobce před tím, než se obrátí na soud, vyčerpal
možnost podat řádný opravný prostředek ve správním řízení (zpravidla tedy odvolání nebo tzv.
rozklad). Teprve poté, neuspěje-li s tímto opravným prostředkem, je jeho žaloba přípustná

• Ve správním soudnictví platí jako ústavní zásada princip „generální klauzule“, který znamená, že
přezkoumatelná jsou všechna rozhodnutí, pokud to zákon výslovně nevylučuje.

• Řízení o žalobách podléhá soudnímu poplatku 3.000 Kč

• Jednou ze základních podmínek žaloby je to, aby žalobce před tím, než
se obrátí na soud, vyčerpal možnost podat řádný opravný prostředek
ve správním řízení (zpravidla tedy odvolání nebo tzv. rozklad). Teprve
poté, neuspěje-li s tímto opravným prostředkem, je jeho žaloba
přípustná

• Ve správním soudnictví platí jako ústavní zásada princip „generální

klauzule“, který znamená, že přezkoumatelná jsou všechna
rozhodnutí, pokud to zákon výslovně nevylučuje.

• Řízení o žalobách podléhá soudnímu poplatku 3.000 Kč