Zásobovací činnost

Zásobování je činnost podniku, při niž si podnik zajišťuje potřebné

suroviny a materiál v požadovaném množství, kvalitě, druzích ve
stanovené době a ve výhodných cenách. Tyto suroviny a materiál
používá pro svou činnost.

Zásoby jsou součásti - ? Oběžného majetku

Zásobovací činnost ovlivňuje hospodaření podniku – nadbytečné

zvyšování zásob blokuje peníze uložené v zásobách, nedostatek zásob
brzdí výrobu
 JUST-IN-TIME
zásobování právě včas nebo v pravém čase.
• Ideální zásoby jsou téměř žádné zásoby.
• Navážení materiálu přímo do výroby – vyloučení přebytečného
zásobování a skladování.
• Kladen důraz na spolehlivost dodavatelů a jejich dodavatelské kázni.
 Zásady racionálního zásobování

• nakupovat jen to, co firma potřebuje - nakupovat věci

nepotřebné jen proto, že jsou za výhodnou cenu je zlozvyk,
který ve většině případů vede ke ztrátě a nikoliv k zisku,
• nakupovat jen tolik, kolik firma potřebuje - příliš velká
zásoba váže finanční zdroje, ale příliš malá zásoba může vést
ke krizové situaci, kdy výroba stojí kvůli nedostatku materiálu,
a to je ještě nákladově horší, než kdyby na skladě bylo zásob
o něco víc než je nezbytné,
• zvažovat náklady související s pořízením zásob a i podle
toho se rozhodovat, kdy a kolik nakoupit.
Podnik musí přesně znát objem potřebného množství :

1. Počtu požadovaných výrobků (zakázky).

2. Spotřeby materiálu a pomocných látek na výrobu jednoho

výrobku.

3. Množství a doby uložení zásob (trvanlivost a bezpečnost).

 Zásoby – věcná forma
1. Materiál
• suroviny a základní kapitál
• pomocné látky
• provozní látky
• náhradní díly
• obaly
• drobný hmotný materiál
2. Nedokončená výroby
3. Polotovary
4. Hotové výrobky
5. Zboží
6. Zvířata
 Druhy zásob
1. Nakupované
a) Materiál – potřebný pro výrobu výrobků
b) Zboží – nákup produktu za účelem prodeje

2. Vlastní výroba
a) Výrobky
b) Zvířata – mladá zvířata ve výkrmu
c) Polotovary – nedokončená výroba určená k prodeji
d) Nedokončená výroba
 Rozlišení zásob podle formy výroby a úlohy

1. Zásoba běžná

• zásoba, ze které se průběžně vydává podle požadavků

výroby,

• MAX je maximální stav zásoby po dodávce od dodavatele,

• MIN je minimální stav zásoby těsně před novou dodávkou od

dodavatele;
2. Zásoba pojistná

• Je množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro

případ, kdy se dodavatel opozdí s dodávkou,

• Pojistná zásoba zajišťuje, aby výroba firmy nestála kvůli

nedostatku materiálu při nestandardních situacích.
3. Zásoba technická

• Bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z

technologických
důvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva) nebo dozrání
(u některých sýrů) apod.

• Technickou zásobu tedy nejsme schopni předčasně čerpat,

protože tato zásoba ještě není technologicky připravená pro
výdej do výroby.
4. Dodávkový cyklus

• Je čas mezi dvěma smluvními dodávkami od dodavatele.

Optimální model skladovaných zásob:
 Optimální zásoby

• Z pohledu výroby a nákupu

• jsou takové zásoby, které zabezpečí stálý přísun materiálu a pokryjí
i problémy způsobené vadným materiálem, výpadkem dodávek,
problémy na hranicích, poruch kamionů atd.

• Z pohledu finančního řízení

• je to takové množství, které váže přijatelné množství finančních
prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a
skladování
 Stanovení minimální zásoby
• Minimální zásoba (MZ) říká, pod jakou výši nemá zásoba klesnout, aby
nebyla ohrožena plynulost výroby
• Nejvíce ji ovlivňuje dodací lhůta(DL), kterou chápeme dobu od okamžiku
podání objednávky ke skutečnému dodání.
• Minimální zásoba se stanoví:
a) Výpočtem
PDS – průměrná denní spotřeba
PZ – pojistná zásoba

MZ PDS DL PZ

b) Odhadem
Příklad
Dodávku plastů z Itálie je možno po železnici zajistit za 4 dny,
pojistnou zásobu stanovíme na 500 kg, denně se spotřebuje
200 kg. Minimální zásoba tedy musí pokrýt výrobu po dobu 4
dní a poté by mělo na skladě zůstat ještě 500 kg pojistné
zásoby.

MZ 200 4 500 1300 kg

1. Příklad na doma
Spotřeba tuku pro výrobu pleťových krémů se na příští rok odhaduje na
4 500 kg, pojistná zásoba je udržována na 60 kg. Objednávka je
průměrně vyřízena za týden. Vypočtěte minimální zásobu (za
předpokladu 360 dní v roce).

Minimální zásoba =
(4 500/360 = 12,5 kg)
12,5 x 7 + 60 = 147,5 kg
 Stanovení maximální zásoby
• Maximální zásoba udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout - aby
nebylo zbytečně mnoho prostředků vázáno v zásobách, aby dostačovala kapacita skladů
a nedošlo k zatarasení komunikací v prostorách podniku.
• Maximální zásoba má být tak velká, aby zabezpečila výrobu po dobu mezi 2 dodávkami
+ dobu dodací lhůty.
• Maximální zásoba se stanoví:
a) Výpočtem
DC – dávkový cyklus

MxZ DC DL PDS PZ

b) Odhadem
2. Příklad na doma
Výrobce automobilů nakupuje skla jednou týdně. Dodavatel je schopen
vyřídit objednávku za 2 dny. Průměrná spotřeba činila denně 180 ks,
pojistná zásoba činí 450 ks. Nákup probíhá velmi často, proto do
výpočtu použijeme jen pracovní dny.

Maximální zásoba = (5 + 2) * 180 + 450 = 1 710 ks.

 Dodávkový cyklus
• Je čas mezi dvěma smluvními dodávkami od dodavatele;
• jeho délka závisí na velikosti objednávek; někdy jej určuje dodavatel podle
svých potřeb na 14 dní, měsíc apod.;
• protože často mívá podnik pro jeden druh materiálu více dodavatelů určujeme
průměrný dodávkový cyklus.
 Oceňování zásob - zásady

Nákup Cena pořízení + náklady spojené s pořízením

Vlastní Spotřeba materiálu + přímé mzdy + výrobní

výroba režie

Oceňuje se stejně jako ostatní materiál na

Darování
skladě
 Oceňování zásob - hledisko
1. Individuální ocenění
2. Průměrné ceny
3. Konečných zásob
a) Cenami první dodávky
b) Cenami podle poslední dodávky
 Plán zásobování
• Podnik vytváří zásoby pro trvale plynulý chod výroby;

• zásoby musí koupit, zaplatit a skladovat;

• je nutné vytvořit optimální zásobu pro minimalizaci

nákladů.
 Výpočet spotřeby materiálu

Norma spotřeby Plánovaný počet

Spotřeba (S)
materiálu na 1 ks výrobků

Příklad: Norma stanový na výrobu jedné součástky 455 g litiny.

Plánovaná denní výroba je 140 kusů.
S = 455 * 140 = 63 700g
Pro denní výrobu stanovaného množství součástek je zapotřebí 63 700
g materiálu.
Metody stanovení potřeby zásob:

• metoda podle technické dokumentace – normy

spotřeby materiálu

• metoda indexní – vychází ze spotřeby minulých

výrobních období

• metoda podle vytíženosti – spíše orientační odhad

 Norma zásob
• Je to optimální výše zásob. Vyjadřuje výpočet velikosti a množství zásob
nutných k zajištění plynulé výroby.
• Vychází z dodávkového cyklu, z pojistných zásob a z technických zásob,
v návaznosti na průměrnou denní spotřebu materiálu pro výrobu.
s ………… průměrná spotřeba
Finální vztahy DC ……… dodávkový cyklus
Zp ………. pojistná zásoba
Norma zásob (ZN) ZN = s * ČN Zt ……….. technická zásoba

Časová norma (ČN) ČN = ½ * DC + Zp + Zt

 Řízení zásob
Jedna s nejběžnějších metod pro řízení jednotlivých druhů zásob ve
firmě je metoda ABC
Skupina A – základní suroviny, které jsou nezbytné pro výrobu, velký
pohyb materiálu a peněz. Nebývají druhově početné, ale objemné.

Skupina B – zásoby, které se snadno a rychle objednávají. Stačí stanovit

a hlídat minimální skladový limit. Počet druhů je vyšší než u skupiny A.

Skupina C – počtem druhů největší, ale pro podnik objemem spotřeby

ve finančním vyjádření zanedbatelná.
 Reklamace dodávek

a) reklamace při b) reklamace v průběhu

přejímce záruční doby

1. Ke zboží je přiložen další dodací list , 1. Dodavatel uzná reklamaci jako

kde se potvrdí převzaté zboží. Faktura je oprávněnou – v tom případě se dodá
vystavena následně na základě jiné zboží nebo na základě dobropisu jej
potvrzeného dodacího listu. uhradí.

2. Ke zboží je přiložen dodací list a 2. Dodavatel neuzná reklamaci -

faktura. Pokud se zjistí rozdíly v odběratel zboží odepíše a řeší soudní
dodávce, sepíše se zápis. Podepíše ho cestou.
odběratel i dodavatel. Na reklamované
zboží se vyhotoví dobropis nebo se
uskuteční náhradní dodávka.
 Materiálový a informační tok zásob
Materiálový tok zásob

Dodavatel Odběr na
Příjem Skladování Výroba
materiálu sklad

Informační tok zásob

Zápis do
Dodací list Faktura Příjemka skladové Výdejka
karty
 Skladování materiálu
Skladování materiálu a zásob znamená činnost, při které se věcné
statky ukládají na určitém místě, v určitém množství za účelem
následného výdeje do výroby nebo za účelem dalšího prodeje

• Při skladování musí být dodrženy stanovené skladovací podmínky,

které odpovídají vlastnostem a druhům skladovaných zásob.
• Sklady jsou budovy a místnosti, které chrání zásoby před
znehodnocením. Mohou být:
• Sklady kryté
• Sklady polokryté
• Sklady otevřené
http://moodle2.voskop.eu/download/teu/U23_Ekonomicka_stranka_ci
nnosti_podniku.pdf