Správa bezpečnosti a obrany státu

Správa bezpečnosti a obrany

• Obrana a ochrana obyvatel

• Obrana státu

• INSTITUCE
 Prezident
 Poslanecká sněmovna
 Vláda
 Ministerstva – MO, MV, MS, MF
 Bezpečnostní sbory
Policie ČR
Hasičský záchranný sbor ČR
Celní správa
Vězeňská služba
Bezpečnostní informační služba
Úřad pro zahraniční styky a informace
 Armáda
 Instituce územní samosprávy – krajské a obecní úřady
1. Správa ochrany obyvatelstva
Zajišťují:
• Parlament ČR (pro celé území)
• Vláda ČR
• MV
• Hejtman (území kraje)
• Starosta (území obce) / Primátor (statutární město)

MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST
situace, která:
 způsobila narušení stability systému a může dojít k ohrožení jeho bezpečnosti
 ohrozila funkci systému
 ohrožuje život, zdraví, majetek, ŽP
 vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací

- negativními mimořádnými událostmi jsou zejména havárie a katastrofy, epidemie (koronavirus)

KATASTROFA, HAVÁRIE
 Nastává v důsledku lidské nebo přírodní činnosti, ničivě postihuje společnost, přírodu

- přírodní:
meteorologické katastrofy (tornádo, horko, sucho, hurikán, krupobití)
geologické (sesuv, sopečná erupce, lavina, zemětřesení, tsunami)
ostatní (požáry, epidemie, pandemie, povodně)

- způsobené člověkem: ekologická, jaderná, chemická, dopravní, terorismus (povstání, revoluce, válka,
žhářství, ….)
 stupeň mimoř. události – závislé na počtu postižených a závažnosti krizové situace

1. stupeň (až 10 postižených)

2. stupeň (11 až 100 postižených)
3. stupeň (101 až 1000 postižených)
4. zvláštní stupeň (nad 1000 postižených)

- podle stupně vyhlašuje správní orgán stav ohrožení a způsob řešení rizik krizové situace
Krizová situace = (katastrofa, havárie)
 k jejich řízení jsou stanoveny postupy odpovědných orgánů

 zpracovávají se plány (musí být aktualizovány a upřesňovány)

- krizové
- územní
- připravenosti
- obnovy
plány obsahují:
• seznam možných mimoř. událostí a pravděpodobnost výskytu roztřídění událostí do skupin
• Oganizační strukturu společnosti s určením zodpovědných osob
• soupis potřeb
• náhradní prostory,
• záložní zdroje
• konkrétní postupy
Řídící orgán krizové situace
 starosta obce, primátor statutárního města
 hejtman kraje
 vláda

- zřizuje bezpečnostní radu obce, města, kraje, státu – krizový štáb

- v případě krizové situace se svolává (nebo sestavuje) krizový štáb, opatření k provádění
záchranných a likvidačních prací
- spolupracuje s externími odborníky
- na obecních úřadech pracuje odbor ochrany obyvatelstva
Krizová situace muže přejít do – Krizových stavů
= situace, kdy obyvatelstvo obce, kraje, celého státu je v určitém stupni ohrožení

STUPNĚ OHROŽENÍ OBYVATELSTVA KRIZOVÉHO STAVU:

- stav nebezpečí – vyhlašuje hejtman, na dobu nejdéle 30 dní

- v případě: živelných pohrom, havárie, jiné nebezpečné události
- obyvatelstvo je informováno vyhlášením varovného signálu sirény (zkoušky první středa v měsíci 12:00)
- nouzový stav – vyhlašuje vláda, na dobu nejdéle 30 dnů
- pro část území nebo celé ČR, v případě nebezpečí ve značném rozsahu
- stav ohrožení státu – vyhlašuje Parlament ČR, bez čas. omezení
- je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost, demokratické zásady
- válečný stav – vyhlašuje Parlament ČR, pro celé území státu
- v případě, je-li ČR napadena nebo je potřeba plnit mezinárodní smlouvy o společné obraně
 OPATŘENÍ KRIZOVÝCH STAVŮ
 podpora činnosti bezpečnostních sborů
 zajistit služby bez nichž nelze krizové stavy překonat
 použití státních rezerv
 zajištění nezbytných dodávek
(náhradní ubytování, stravování, ošacení, energetické zdroje, zajištění dopravy, zdravotní služby)
 vytváření humanitárních zásob

SYSTÉM VAROVNÝCH INFORMACÍ

 obyvatelstvo obce a kraje je informováno způsobem varování a vyhlášením varovného signálu (sirény)
– funkčnost prověřována vždy 1. středu v měsíci

 pro šíření varovných signálů může být použito:

- rozhlasové a televizní vysílání
- místní rozhlasy obcí
- regionální tisk
- veřejné vyhlášky, letáky
- mobilní zařízení služebních vozidel
- internetové stránky kraje, obce
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
• koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a
likvidačních prací

• hlavní činnost: záchrana života, zdraví, majetku, odstraňování následků

• zákon 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systém

• v ČR existuje od roku 2001 (jeho základy vznikly již v roce 1993)

• hlavním koordinátorem integrovaného záchranného systému v Česku je Hasičský záchranný sbor ČR

• pokud na místě neštěstí zasahuje více složek IZS, velitelem zásahu se stává vedoucí člen složky, jejíž
činnost je na místě převažující

• zřizovatelem jsou kraje a obce

• Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 = tísňová linka fungující ve státech EU a Švýcarsku
Základní složky IZS
 mají k dispozici dispečink, jsou integrovány do jednoho místa řízení
(= urychlení komunikace, rychlost záchrany)

 zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a
neodkladný zásah v místě mimořádné události

tvoří je:
 Hasičský záchranný sbor ČR 150
 Zdravotnická záchranná služby 155
 Policie ČR 158
 Obecní (městská) policie 156
 popř. Horská služba 1210 a Vodní záchranná služba Českého červeného kříže
Ostatní složky IZS
 poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání

tvoří je:
 vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
 ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory
 orgány ochrany veřejného zdraví
 havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby
 Záchranný tým Českého červeného kříže
 zařízení civilní ochrany – např. členové jednotek dobrovolných hasičů
- zajištění evakuace, zásobování vodou, poskytování první pomoci, označování nebezpečných oblastí,
zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů, ukrytí osob ve stálých úkrytech
 neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím