Obsah

SUROVINOVÁ A ENERGETICKÁ BEZPEČNOST.................................................................................................. 2

ETNICITA A NACIONALISMUS......................................................................................................................... 4
VÁLEČNÝ KONFLIKT V BOSNĚ A HERCEGOVINĚ............................................................................................... 6
PŘÍČINY KONFLIKTŮ NA BLÍZKÉM A STŘEDNÍM VÝCHODĚ...............................................................................8
KONFLIKTY O ROPU....................................................................................................................................... 8
KONFLIKT V MALI.......................................................................................................................................... 9
KONFLIKT V NIGÉRII A SÚDÁNU................................................................................................................... 14
KONFLIKT V TÁDŽIKISTÁNU (1992-1997)...................................................................................................... 18
KONFLIKT V JIHOČÍNSKÉM MOŘI.................................................................................................................. 20
KONFLIKTY O VZÁCNÉ DŘEVO...................................................................................................................... 23
KONFLIKT V AFGHÁNISTÁNU........................................................................................................................ 28
Surovinová a energetická bezpečnost
 Vznik a vývoj subdisciplíny: rozvoj v USA

SUROVINOVÁ BEZPEČNOST
 Druhy surovin:
A. Obnovitelné – voda, půda, dřevo, potravinové zdroje
o Zkoumá: resource security= bezpečnost zdrojů
o Konflikt o zdroje: nutné pro přežití  boj o nedostatek zdrojů
B. Neobnovitelné: ropa, zemní plyn, nerosty
o Zkoumá: raw material security= bezpečnost
o Konflikt o suroviny: snaha získat co nejvíce  boj o dostatek

 Le Billon – Typologie surovin:

- Bodové
o k těžbě třeba sofistikovanosti, technologií a infrastruktury
o Často teritoriální koncentrace
o Ropa, zemní plyn, vzácné kovy...
- Rozptýlené
o Snadnější těžba a přístup, zvládne kdokoli
o Nalezitelné na širší ploše či území
o Dřevo, zemědělské plodiny, tzv. sekundární diamanty

 Michael Ross – rozdělení:

o Ukořistitelné
o Neukořistitelné

 Suroviny mohou být také:

o Zdrojem financování konfliktu jiného cíle
o Předmětem konfliktu (spouštěč, příčina)

 Geografické umístění surovin a jeho vliv na konfliktní potenciál:

o koncentrované poblíž centra – vyšší pravděpodobnost pokusu o převzetí moci,
státního převratu
o Koncentrované daleko od centra – vyšší pravděpodobnost separatistických či
secesionistických tendencí v oblasti
o Rozptýlené poblíž centra (či moře) – vyšší pravděpodobnost nájezdů,
plundrování, ale trvalejší obsazení příliš ne
o Rozptýlené daleko od centra – vyšší pravděpodobnost warlordismu, kontrola
teritoria místním vojenským vládcem s cílem ekonomického zisku
 Ropa
o Nejdůležitější energetická surovina
o Náhlý nedostatek může způsobit kolaps ekonomiky
o 3 metody těžby:
1) Tlak vytlačuje ropu
2) Zvyšováním tlaku vstřikováním ropy
3) Snížením viskozity ropy pomocí CO2
 o 2 druhy:
1. Lehká – snadnější získání
2. Sladká – lehčí zpracování
 Gas
o Naleziště: mořské dno (30 %), mezi pórovitými skalami hluboko v podzemí
o Komplikovaný tranzit skrz plynovody
o Náhlý nedostatek nezpůsobí kolaps ekonomiky

 Voda
o Důležitá pro: hospodářství + přežití
o Energetický potenciál
o Harmonova doktrina X konvence o právech a nenavigačním využití mezinárodních
vodních toků
o Peter Gleick – konfliktní potenciál vody:
1. Nespravedlivé rozdělení vodních zdrojů
2. Voda může být zneužita jako vojenský prostředek
3. Voda jako politický prostředek k dosažení politického cíle
4. Jako cíl nebo prostředek násilí - teroristické akce
5. Voda jako vojenský cíl - zásah obsazením strategické přehrady při pocitu
ohrožení, zamezení přístupu k vodě
6. Rozvojové spory zabývající sociálně-ekonomického charakteru - voda =
rozvoj,
7. Konflikty kvůli znečištění
 Diamanty
o Primární diamanty: v hlubinných dolech, bodové,
o Sekundární: v řečištích a povrchových dolech, rozptýlené, prodlužují + financují
konflikt
o Obchod s diamanty: na základě barterových dohod
o Diamantům tolik nekolísá cena
 Dřevo
o Snadno ukořistitelné (s motorovkou umí každý)
o Hůře uchovávatelné a převravovatelné
o Více dimenzí konfliktu

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST
Energetická bezpečnost= dostupnost dostatečných zásob (či dodávek) za přijatelnou cenu
(Daniel Yergin)
 Vztahy mezi subjekty a surovinami:
o Dovozce – závislí na stabilitě zdroje, obchodu, transportu
o Vývozci – ekonomika závislá na vývozu
 independence mezi vývozci a dovozci
o Obchodníci – podílí se na transportu
 Indikátory národní energetické bezpečnosti:
o Míra zranitelnosti energetických zdrojů – (rezervy, dostupnost, úroveň
spotřebování)
o Ekonomická zranitelnost – procentuální podíl importu surovin na celkových
dovozních nákladech a míra ovlivnění HDP
o Kvalita zásobovatelů – diverzifikace zdrojů, politická stabilita v zemi vývozce
 o Efektivita spotřeby energie - nakolik se plýtvá, adekvátnost zásobovacích kapacit
 Hrozby pro národní energetickou bezpečnost:
o Závislost na importu uhlovodíkových surovin
o Rozdíl mezi požadavky a zásobování elektřinou a uhlím
o Problémy životního prostředí
o Závislost na jediném energetickém zdroje (nedostatečná diverzifikace)
o Nízká energetická efektivita při výroby, distribuci i spotřebě

Etnicita a nacionalismus
Nacionalismus= politický princip tvrdící, že politická a národní jednotka musí být shodné
Etnikum= nižší úroveň kolektivní identity, než je národ

ETNICITA
 Společné: historie, původ, kultura, jazyk
 Chybí: stabilní jazyk, vlastní území, hospodářský život

NACIONALISMUS
1) Primordialismus= příslušnost k národu je dáno pokrevním původem
a. Jednotky obsahují: jednotkou kulturu, společný jazyk, historický či pokrevní
původ
b. Kritika: neexistuje žádný přirozený národ, žádný pokrevní původ, příslušnost
k národu je dílem náhody a dílem politického rozhodnutí. Erich Hobshawm:
Národy netvoří státy a nacionalismus, nýbrž je tomu přesně naopak  stát
existuje jako výraz vůle národa
2) Modernismus: nacionalismus= politická doktrína; národ= produkt nacionalismu
a. Konstruktivismus= představa, že národy mají právo na sebeurčení v rámci
vlastního státu (kolektivní identita)
b. Instrumentalismus= nacionalismus je nástroj politických elit pro získání
podpory při soupeření o moc, bohatství, prestiž

 Vznik nacionalismu:
o 19.stol: reakce na ekonomické, sociální, politické změny ve společnosti
o Přechod od agrární  k industriální společnosti
o Nízká kultura – vázána na půdu (zemědělství)
o Vysoká kultura – vázána na jazyk (bohatší vrstvy)

 Západní vs. východní nacionalismus:

Západní (francouzský) - občansko-teritoriální

o Státní identita
o Národ jako společenství spoluobčanů bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ
o Občanská práva, limitovaná síla vlády, porozumění mezi lidmi
o Nadřazenost systémová, nikoli etnická
 Východní (německý) - etnokulturní
o Pokrevní původ
o Společný původ (rasa, pokrevnost) a zakořeněnost v půdě zděděné po předcích
o Etnická a kulturní legitimace státní moci – dáno krvi
o Zájmy národa nad zájmy jednotlivce, ztotožnění s vůli kolektivu
o Nadřazená na bázi rasy, etnika, krve

Společné znaky (Smith):

o Historické území neboli vlast (homeland - vaterland)
o Mýty a historické vzpomínky
o Masová veřejná kultura
o Zákonná práva a povinnosti pro všechny příslušníky (občany X příslušníky
národa)
o Hospodářství a územní mobilita pro všechny příslušníky

 Nacionalismus jako příčina konfliktů:

- Katalyzátor:
o Kolonialismus: dělení kolonií, umělé vytváření hranic a národních států,
preference jedné skupiny obyvatelstva, následky po nabytí samostatnosti
o Nacionalismus: dobří vs. zlí, využití kolektivní identity proti nepříteli,
konflikt hodnot/zájmů

- Spojen s: rasismem, xenofobií, šovinismem

o Často: pravicoví extremismus

- Konflikt nacionálně motivovaný mezistátní

o „Právo“ národa na rozvoj -> expanze do zahraničí
o Historická křivda ze strany jiných národů
o Nadřazenost národa nad ostatní, právo na jejich porobení

- Konflikt nacionálně motivovaný vnitrostátní

o Potlačování rebelující etnické menšiny, udržení teritoriální celistvosti
o Odpor utlačované menšiny vůči persekuci ze strany státu, snaha o emancipaci,
autonomii, samostatnost

GENOCIDA
Extrémní verze konfliktů hodnot
 Zločin proti lidskosti
 Mezinárodní trestní právo: úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické,
rasové, náboženské nebo národnostní skupiny
o usmrcení příslušníků takové skupiny;
o způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch;
o úmyslné uvedení skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit
její úplné nebo částečné fyzické zničení;
o opatření směřující k tomu, aby se skupině bránilo v rození dětí;
o násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné
 Typologie genocid:
- Motivy ke genocidě (Dadarian)
o Kulturní G – přizpůsobit skupinu té vlastní
o Latentní G-v důsledku epidemie či války
o Trestní G-proti menšině vzdorující většině
o Utilitární G-z ekonomických důvodů
o Optimální G – úplná anihilace skupiny
- Co se stane s územím po genocidě (Savon)
o Substituční G – území zabere vyhlazovatel
o Devastační G – území zůstane vylidněné
o Eliminační G – jedna skupina

DRUHY OZBROJENÝCH KONFLIKTŮ

 Mezistátní konflikty – vyhlášená válka nebo ozbrojený konflikt mezi 2 nebo více státy
 Národně osvobozenecká hnutí – boj proti okupaci, boj národů proti koloniálním a
rasistickým režimům za sebeurčení
 Vnitrostátní konflikty – ozbrojený konflikt mezi armádou státu a jinými organizovanými
ozbrojenými skupinami majícími velení a kontrolujícími část území, jež umožňuje
provádět trvalé a koordinované vojenské operace a aplikovat ženevské konvence; nepatří
sem izolované násilné činy, vnitřní nepokoje apod.
 Ostatní ozbrojené konflikty – jde o konflikty vnitrostátní, kde ale bojující strany
nesplňují předchozí definici

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině

JUGOSLÁVIE
 Svazová republika: 6 republik – Černá Hora (pravoslavní), Bosna a Hercegovina (islám),
Chorvatsko (katolíci), Slovinsko (katolíci), Makedonie (pravoslavní), Srbsko
(pravoslavné)
 Hlavní město: Bělehrad
 Jazyky: srbochorvatština, makedonština, slovinština
 Písmo: latinka, cyrilice,
 Náboženství: katolíci, pravoslavní, islám
 Válka v Jugoslávii= série válečných konfliktů
o Příčiny: nacionalismus, špatná hospodářská situace
o 1991: válka ve Slovinsku
o 1991-1995: válka v Bosně a Hercegovině
o 1997-1999: válka v Kosovu
o 2000-2001: občanská válka v Makedonii

HISTORIE
 Hraniční území Západo a Východořímské říše – osidlují slovanské kmeny
 1054: velké schisma – hranice mezi západní a východní církví prochází Bosnou na řece
Drině
 15.stol.: oblast ovládají Turci  islamizace obyvatelstva
 Od 17.stol.: úpadek Osmanské říše – válka o BH mezi Osmany a HM
 1878: rozhodnutí berlínského kongresu – R-U obsazuje BH
 1WW: konec R-U nadvlády
 Od 1918: BH součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1929: přejmenováno na
Jugoslávii)
 1939: rozdělení BH mezi Chorvaty a Srby
 1941: okupace nacisty
o Vytvoření: pronacistického ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko – součástí
BH
o Nacistický odboj: srbský nacionalistický – četnici vs. komunistický
internacionalistický – partizani
o Vítězí komunisté – v čele: Josip Broz – Tito
 Po 2WW: komunistická Jugoslávie, v čele: Josip Tito – BH: federace
 1974: změna v ústavě: muslimové 6. konstitutivním národem
 1980: smrt Tita  vzestup nacionalismu
 1989: požadavek Srbů na: sjednocení srbského etnického prostoru v jednu administrativní
jednotku
 1990: 600 let výročí bitvy na Kosově poli – vzedmutí srbského nacionalismu
 1990: povolení nekomunistických stran
 18.listopadu 1990: volby – vítězství nacionalistických stran
 1991: rozpad Jugoslávie  vznik samostatných nástupnických států: Chorvatsko,
Slovinsko, Severní Makedonie
 BH: odmítá zůstat v Jugoslávii bez Chorvatska – chce se osamostatnit X proti bosenští
Srbové – vytváření srbských autonomních oblastí (SAO) v BH
 1992: BH vyhlásila nezávislost
 1992: válka v BH

VÁLKA V BOSNĚ A HERCEGOVINĚ (1992-1995)

 Příčina: nacionalismus – BH odmítá zůstat v Jugošce bez Chorvatska  to se nelíbí
bosenským Srbům + Srbsku
 Katalyzátor: Ramiz Delalic (BH, muslim) zavraždil v Sarajevu srbské svatebčany
 Aktéři:
o BH armáda (vytvořena z: Vlastenecká liga, Teritoriální obrana), Chorvatsko:
Chorvatská rada obrany, OSN – UNPROFOR
o Jugoslávská lidová armáda, Srbové – v čele: Ratko mladic, bosenští Srbové
 Průběh konfliktu:
o 6. dubna 1992 uznává EU nezávislost BiH
o SAO se v reakci slučují do jedné entity – Republiky srbské v BiH
o Střety Vlastenecké ligy a Teritoriální obrany s Jugoslávskou lidovou armádou,
která vystupovala z prosrbských pozic
o Následně vytvořena z VL a TO armáda Bosny a Hercegoviny (ARBiH)
o Na srbské straně Vojska republiky srbské (VRS) v čele s generálem Ratko
Mladicem
o V květnu 1992 VRS obkličují Sarajevo
o Bojují hlavně Srbové s muslimy a občas s Chorvaty, ti tvoří Chorvatskou radu
obrany (HVO)
o Vojenská iniciativa na straně Srbů, poraženi jen v Mostaru muslimsko-
chorvatskými silami
o Etnické čistky probíhají hlavně ve východní Bosně
 o OSN vysílá do oblasti jednotky UNPROFOR
o Na konci roku 1992 ovládají VRS dvě třetin BiH
o V některých oblastech muslimské enklávy, např. Srebrenica, Žepa
o Srebrenica a další enklávy následně vyhlášeny bezpečnostními zónami pod
ochranou jednotek UNPROFOR
o Leden 1993 jednotky v enklávě zahajují ofenzívu
o Vyostření mezi muslimy a bosenskými Chorvaty (patrně již od začátku)
o Nařízení odchodu bosenských muslimů -> konflikt mezi dosavadními spojenci –
muslimy a Chorvaty
 Fáze konfliktu:
o I. fáze (06.04.1992-počátek 1993) - Srbové VS. Bosnáči + Chorvati
o II. fáze (1993- březen 1994) - Srbové VS. Bosňáci; Srbové VS. Chorvaté; Bosňáci
VS. Chorvaté
o III. fáze (březen 1994 - 1995) - Srbové VS. Bosňáci + Chorvaté
o IV. lokální epizoda ( 29.09.1993 - 07.08.1995) - Bosňáci VS. Bosňáci (Armáda
republiky BiH a armáda Firketa Abdice - vyhlásil autonomní republiku;
podporovali ho Srbové a Chorvati. Nakonec musel utéct do Chorvatska.)
 Mír: Daytonská mírová dohoda

VÁLKA ZA NEZÁVISLOST CHORVATSKA (1991-1995)

 Příčina: 1991: odchod Chorvatska z Jugošky – nelíbilo se to chorvatským Srbům 
Srbové vyhlásili autonomní oblasti v CH: Republika srbské Krajiny
 Krajina
o 1990 - vyhlášení autonomie na Chorvatsku
o 1991 - snaha zůstat v Jugoslávii, následně vyhlášení Republiky srbské Krajiny
Střety chorvatských a srbských sil
 Etnické čistky ze strany Chorvatů vyhnání a útěk srbského obyvatelstva z Krajiny
o Operace bouře a zločiny Ante Gotoviny
o Srbská menšina z 12% na 5%
 Aktéři:
o Chorvaté, Hosovci (CH. obranné síly), Ustašovci
o Srbové, Jugoslávská lidová armáda, Arkanovi tygři, Srbská garda, Bílí orlové
 Výhra: CH
 Mír: Daytonská mírová dohoda

DAYTONSKÁ MÍROVÁ DOHODA (1995)

=ukončena válka v BH a CH
 Podepsal:
o Miloševič – Srbsko
o Izerbegovic – BH
o Tudjman – CH
 Obsah dohody: rozdělení federativní republiky BH na –
o 2/3
o Bosňácko-chorvatská republika 51 % území
o Republika Srbska 49 % území
 SFROR: 1996-2004 – mírová mise NATO v BH, cíl: stabilizace bezpečnosti v BH
o NATO je stále přítomno
VÁLKA V KOSOVU (1998-1999)
 Kosovo – jihosrbská provincie
 Albánci na Západním Balkáně:
o Alábnie :3,5 mil
o Kosovo: 2 mil. (80-90% populace)
o Makedonie: 0,5 mil (25% populace)
o Černá hora: 40 tis.
 Příčina:
o pokus o odtrhnutí od Jugošky a Srbska
o Srbský nárok na území vyplývající z historického mýta (bitva na kosově poli 1389
- Lazar vs. Murad I.)
o Albánský nárok danný natalitou a sebeurčením
 Aktéři:
o Kosovská ozbrojenecká armáda, NATO
o Srbové, Jugoslávská lidová armáda
 Průběh:
o Od roku 1974 Kosovo jako autonomní republikou
o 1989 - drasticky redukována autonomie (připojení k Srbsku)
o 1996 - vznik UCK - Kosovská osvobozenecká armáda
o 1996-1999 - Válka Albánci VS. Srbové, etnické čistky
o 1999 - zásah NATO proti Srbům (Jugoslávie)
o Neochota Miloševice akceptovat cizí vojska v Kosovu
o Argument nedělitelnosti Srbska, vněšování
o Vstup jednotek NATO do Kosova - mise KFOR
 Výsledek: nic, Kosovo pod správou OSN
 2008:
o Kosovo vyhlásilo nezávislost X Srbsko ho neuznává
o Kosovská deklarace nezávislosti - nyní uznává 94/193 členů OSN

Příčiny konfliktů na Blízkém a Středním

východě
 Definice regionu podle: historického, geografického, politického, ekonomického,
kulturního, náboženského hlediska
 Rozdělení regionu na:
o Blízký východ (Levanta): Sýrie, Libanon, Izrael, Jordánsko, Palestina
o Perský záliv: Írán, Irák, Kuvajt, Katar, Bahrajn, SA, Omán, SAE
o Egypt + Turecko

ETNICKÉ ČLENĚNÍ
 V Levantě:
o Arabové
o Turci
o Kurdi
 o Židé (Izraelci)
o Arméni
o Řeci
o Asyřané, Chaldejci
Etnické členění v Íránu
o Peršané
o Ázerbájdžánci
o Kurdi
o Arabové
o Turkmeni
o Balúčové
o ...a další

NÁBOŽENSTVÍ VE STÁTECH BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU:

Obecně:
 Islám
o Sunnité 56 % - Saúdská Arábie vůdčí stát
o Šíité 35 % - Írán vůdčí stát
o Drúzové
 Křesťanství
o Křesťané 4 %
o Pravoslavní
o Koptové
o Arménští
 Židé 2%
 Ostatní 3 %

 Írán
o Náboženství: islám – šíité
o Vůdčí stát šíitů ve světě
o Považují se za právoplatného vůdce islámského světa  regionální konflikt s SA
 Irák
o Náboženství: islám – šíité (65 %), sunnité (32 %)
- Vládnou šíité, ale neovládají celé území
 Bahrajn
o Náboženství: islám – šíité (70 %)
o ! u moci sunnité  vznik: Islámské fronty pro osvobození Bahrajnu, Bahrajnský
Hizballáh
 Libanon
o Náboženství: islám – šíité (32 %), sunnité (25 %), drúzové (7 %)
- Křesťanství – marmonité (24,5 %), pravoslavní (6 %), katolíci (4 %)
 Sýrie
o Náboženství: islám – sunnité (74 %), šíité: alawité (13 %; sekta)
o ! u moci alawité!
 Jemen
o Náboženství: islám – sunnité (60 %), šíité (40 %)
o Občanská válka
 Saudská Arábie
o Náboženství: islám – sunnité: wahabismus= státní náboženství, šíité – ve
Východní provincii utlačovaní (10 %)
o Podpora sunnitských radikálů ve světě
o Považují se za právoplatného vůdce islámského světa  regionální konflikt
s Íránem
 Egypt
o Náboženství: islám – sunnité
o Sekulární stát
o Pod kontrolou armády
 Turecko
o Náboženství: islám – sunnité
o Dříve: sekulární stát
o Nyní: obnova náboženské identity
 Jordánsko
o Náboženství: islám – sunnité
 Palestina
o Náboženství: islám – sunnité
 Izrael:
o Náboženství: judaismus (76 %), islám (16 %), křesťané (8 %)

SEKTARISMUS= politický nebo kulturní konflikt mezi dvěma a více skupinami

 Konflikt v oblasti: náboženství, identity, etnika, třídy
 1,6 miliardy muslimů:
o Sunnitů 85 %
o Šíitů 15 % - většina žije v šíitským půlměsíci (Írán, Irák, Libanon, Sýrie)
o 7. stol.: rozdělen na 2 větve
 Sunnitsko-šíitský konflikt: kvůli sporu o následnictví po Mohammedovi
o Mohammed neurčil, kdo po jeho smrti má vládnout  konflikt
o Trvá přes 1 300 let
o Sunnité: vládnout má zvolený nástupce, zvolili si: Abdullaha Ibn Abi Quhaafaha
(Abu Bakr)
o Šíité: vládnout má jeho pokrevní nástupce, zvolili si: Abi Taliba – bratranec, první
imán
 Poslední desetiletí: prohlubování sektarismu-
o Rostoucí popularita politického islamismu
o Růst nadnárodních extremistických skupin
o Konkurence mezi: SA a Íránem
o Politika USA vliv na sunnity: vnímání rostoucí „šíitské moci“
 Al-Káida v Iráku: zabíjí šíity
 Šíitské milice: vraždí sunnity
 Často: političtí aktéři použijí náboženství k podnícení podpory pro své cíle
 Moderní sektarismus: 1979- Íránská revoluce
 Spolupráce šíitů a sunnitů:
o Proti koloniální nadvládě VB a Fr
o Strategie VB a Fr: upřednostňování jedné sekty při správě každé země  cíl:
udržet státy slabé a spoléhající se na jejich koloniální vládci
 o Př.: 1943: syrská vzpoura – kolektivní snaha Syřanů napříč sektářskými liniemi
čelit francouzským pokusům o rozdělení a vládu nad jejich zemí

MILNÍKY
 1923: rozpad osmanské říše
 Po rozpadu OŘ: kolonizace VB, Fr
 Vznik nových států: 1943: Libanon, 1944: Sýrie, 1946, Jordánsko, 1947 Irák, 1947 Egypt

 1948: vznik státu Izrael

o 1948-1973: série arabsko-izraelských válek
o Otázka: Palestiny a Palestinců (uprchlíci), Jeruzaléma
o 1978: Dohody z Camp Davidu – série mírových smluv mezi Izraelem a Egyptem,
které vedly k podepsání egyptsko-izraelské mírové smlouvy, v které byl uznán stát
Izrael + byla ukončena válka

 Vlna arabského nacionalismu (Egypt, Sýrie)

 CW: americko-sovětské soupeření v oblasti
 1971: stažení VB z oblasti – vznik malých států

 1975-1990: Občanská válka v Libanonu

o Sektářské násilí
o Válka mezi křesťanským a muslimským obyvatelem
o Příčina: kvůli arabsko-izraelským válkám uprchlo do Libanonu hodně muslimů 
způsobilo to demografické změny: dominantní majoritní křesťané se stali
menšinou  útoky na křesťanské kostely, odvetné útoky na Araby

 1979: Íránská revoluce

o Sesazení vlády Rezy Pahlavího a nastolení vlády ájatolláha Rúholláha Chomejního
o Příčiny: špatná hospodářská situace, policejní praktiky proti opozici
o Nastolení vlády: islámských šíitských fundamentalistů

 1980-1988: Irácko-Íránská válka

o Začátek: invaze Iráku do Íránu – Irák využil rozvrácenou situaci v Íránu po Íránské
revoluci
o Příčiny:
- Historické územní nároky o území bohatá na ropu: provincie Chúzestán
- Obavy Saddáma Husajna z možné radikalizace utlačované šíitské většiny
v Iráku v důsledku Íránské revoluce
o Irák: Saddám Husajn – podpora: USA
o Írán: Rúholláh Chomejní
o Výsledek: nerozhodný, OSN: nařídila zastavení bojů

 1990-1991: První válka v zálivu

o Příčina: spor o ropná pole mezi Irákem a Kuvajtem  Irácká invaze do Kuvajtu
o Irák: Saddám Husajn
o OSN: Operace pouštní štít a pouštní bouře, USA, SA, UK
o Výsledek: osvobození Kuvajtu
o Americká invaze
 2003-?: Druhá válka v zálivu
o Příčina: po 11.9.2001 zjištění napojení Iráku na Al-Káidu + vlastnictví ZHN 
intervence vojsk USA
o 2006: svržení a poprava Husajna – odsouzen k trestu smrti oběšením
o Výsledek: svržení režimu Husajna, okupace Iráku  vedlo to k: asymetrickému
konfliktu se skupinami, které se odmítly vzdát + rozpoutání války mezi sunnity a
šíity

 2010-2012: Arabské jaro

o Pád OŘ: oblast rozdělena mezi VB+Fr – nové státy vznikly tak, aby sloužily
strategickým zájmům VB+Fr X nedbali na etnika a náboženství
o Arabské jaro jako reakce na toto uspořádání světa
o Motivy: chudoba, nezaměstnanost, odpor proti režimům
o Požadavek: podílení obyvatel na chodu státu (neměli příležitost)
o Počátek: 2010 v Tunisku – prodavač se upálil na protest proti špatným životním
podmínkám a nezaměstnanosti

 2011 – současnost: Syrská občanská válka

o Reakce na arabské jaro
o Syrská armáda se ho snažila potlačit  odpor a střet s občany = eskalace do
občanské války

Důležité osobnosti:
 Reza Pahlaví: svržena jeho vláda při Íránské revoluci
 ájatolláh Rúholláh Chomejní: Írán, šíita, de-facto diktátor, svrhl Pahlávího, vedl Irácko-
Íránskou válku
 Saddám Husajn: Irák, 1. a 2. válka v zálivu, 2006 popraven

Konflikty o ropu v Perském zálivu

 Státy Perského zálivu: Irák, Írán, Bahrajn, Kuvajt, Katar, Omán, SA, SAE

ROPA V PERSKÉM ZÁLIVU (GCC)

 58 % celosvětových zásob ropy:
o 32 % produkce
o 42 % export
o klíčový region pro zásobování: USA, EU, Asijských ekonomik
 Zásoby na: cca 30 let
 Irák, Írán, SA: vlastní 2/3 z 58 % ropy v GCC
 Strategická transportní cesta: Hormuzská úžina
o Přepravováno: 40 % veškeré ropy po moři
- 20 % celosvětově obchodované ropy
o Uzavření úžiny: nutnost exportu alternativními cestami, které ale nedokážou plně
pokrýt požadovaný objem vývozu a prodraží celý transport
 Zabezpečení dodávek ropy:
 o Přeprava ropy
o Zajištění samotné těžby: ropa pochází z nestabilních zemí – nutnost pro zachování
stability a bezpečnosti v zemi, aby nebyly ohroženy dodávky ropy
 Zvyšující se poptávka po ropě  zvyšuje konfliktní potenciál

STÁTY GCC
 Napětí, nepřátelské vztahy
 Konflikt mezi:
o SA vs. Katar
o SA vs. Kuvajt vs. Írán
o Katar vs. Bahrajn
o Irák vs. Kuvajt
o Írán vs. SAE
o Írán vs. Irák
 Mocenský trojúhelník: SA, Írán, Irák
o Vzájemná rivalita
o Po 2003: Irák ze hry (2.válka v zálivu)
o Proxy válka: SA vs. Írán (např.: válka v Jemenu)

MILNÍKY
 1WW: ropa – zdroj nutný k vítězství ve válce
 Po 1WW: kolonizace GCC VB, Fr
 2WW:
o Bahrajn: dodávky ropy pro spojence
o Írán: dodávky ropy pro SSSR
 1941: invaze VB + SSSR do Íránu
 Po 2WW: klíčové spojenectví USA a SA – ropná společnost ARAMCO (americko-
saudská)
 1953: operace AJAX v Íránu – sesazení Mosadeka a dosazení Pahlavího
o Background:
- 1950: Vůdce Íránu: Mosadek (nahrazen místo Pahlavího, který byl ústavně
odsunut od moci)
- (až do 1971: koloniální nadvláda VB)
- VB kontrolovala ropný průmysl v Íránu – do státní íránské kasy nešlo nic
- Nespokojenost Íránců
 Mosadek zestátnil ropné pole
X střet s VB, které se to nelíbilo
o Provedení: americko-anglické operace AJAX:
- 1953: sesazení Mosadeka a dosazení Pahlavího
 1979: Íránská revoluce
 1980: Carterova doktrína=
o jakýkoli pokus vnějších sil o získání kontroly nad regionem Perského zálivu bude
považován za útok proti životním zájmům Spojených států a takový útok bude
odražen všemi nutnými prostředky včetně vojenské síly
 1980-1988: Irácko-Íránská válka
 1990-1991: první válka v zálivu

ROPNÉ ŠOKY
Ropné šoky= vyšší poptávka ropy, než je nabídka ropy  způsobí: vysoké ceny
- Výkyvy dodávek ropy: může způsobit kolaps státu
 1973: první ropný šok – způsoben reakcí států OPEC na Jomkipurskou válku mezi
Izraelem a jeho sousedy Egyptem a Sýrií, kdy byl vyhlášen úmysl kartelu snížit těžbu
ropy a vyhlásit exportní embargo na ty státy, které pomáhají Izraeli
 1979–1980: druhý ropný šok – došlo k Íránské revoluci, pokusu o svržení saúdského
královského režimu, sovětské invazi do Afghánistánu a napadení Íránu Irákem (méně se
těžilo)
 1990–199: třetí ropný šok – způsobila irácká vojenská invaze do Kuvajtu v roce 1990
VELMOCI V GCC
Cíl všech= získat těžební a zpracovatelské konfese pro vlastní ropné společnosti a koncerny
 USA
o Carterova doktrína
o 1990: sankce vůči Iráku – program: ropa za potraviny
o Clintonova administrativa v reakci na íránskou podporu terorismu a jaderný program
vyhlásil: íránsko-libyjský sankční zákon
o Podpora Saúdské Arábie, oslabování Íránu
o Americká vojenská přítomnost v regionu primárně slouží k zabezpečení dodávek
energetických surovin do USA
o Import ropy z této oblasti tvoří téměř 20 %
 Čína
o 70 % spotřeby pokrývá uhlím, ropa především doprava
o Obchodní styky s Íránem: investice do upstreamu, dodávky zbraní a jaderných
technologii
 V zájmu ochrany svých investic v Íránu: dlouhodobě blokuje pokusy USA
dostat íránský jaderný program k jednání v Radě bezpečnosti OSN, jíž je
Čína stálým členem s právem veta.
o Irák – účast na tendrech a akvizice ropných spol. (Addax Petroleum)
o Zabezpečení dodávek skrze „šňůru perel“: Gwadar (Pákistán), Chittagong
(Bangladéš), podpora Myanmaru, vojenské základny v blízkosti Malacké úžiny,
vojenská spolupráce s Kambodžou + budovaná čínská námořní základna v
Gwadaru na jihozápadě Pákistánu
o V roce 2000: do Číny vyvážely ropu všechny státy Zálivu
 Rusko
o Vlastní nerostné bohatství
o Vazby na saddámovský Irák: potvrzení kontraktu pro Lukoil po odeznění sankcí
(2009 zisk Lukoil-Statoil)
o Silná účast na programu Ropa za potraviny
o Vyplňování mocenského vakua v Íránu: dostavba jaderné elektrárny v Búšehru +
hlavní dodavatel zbraní
 zakázky v hodnotě miliardy dolarů: zahrnovala dodání obranného
raketového systému Tor M1 k obraně jaderného zařízení v Búšehr
o Snaha o balancování USA, vlastní byznys
o Spíše slabé zapojení a slabý zájem
 Francie
o Historicky slabá vazba na region
o Irák – blízký vztah Chirac-Husajn, „antiamerikanismus“, příslib kontraktů pro
Total a Elf po odeznění sankcí, do roku 2003 hlavní obchodní partner
  jedním z hlavních hlasů, které v OSN lobbovaly za zrušení sankcí vůči Irák
 Paříž se zúčastnila osvobozování Kuvajtu i přes protest tehdejšího ministra
obrany Jean-Pierra Chevénementa, který na svůj post rezignoval
 Francie participovala na vynucování tzv. bezletové zóny nad íráckým
kurdistíánem
o Sarkozy – příklon k NATO, 2009 - vojenská základna v blízkosti Abú Zabí
o začala výrazně poutat na Rijád (SA): korunní princ Sultán označil Francii za
strategického partnera
 Velká Británie
o Historicky nejsilnější pozice – „Britské jezero"
o Úplné stažení 1971
o Silná vazba na malé státy GCC – BP a Royal Dutch
o Shell: nejsilnější v Kataru, Kuvajtu a Ománu
o Věrný americký spojenec “zvláštní vztah”
o posilováním vazeb na– Saúdskou Arábii a Írán
o problematické hovořit o britském angažmá v Zálivu jako o samostatné
velmocenské politice

Konflikt v Mali
Základní informace o Mali:
 Populace: cca 21 000 000
 5. nejhorší HDI na světě (0,434 v roce 2020)
 Primárně zemědělská produkce
 Téměř 60 % obyvatel bydlí na venkově
 Náboženství: islám

Etnické složení obyvatelstva:

 Vysoce etnicky diverzifikovaná
skladba obyvatelstva
 Černošská většina obyvatelstva
 Důležitá menšina – Berbeři (Maurové, Tuaregové)

Tuaregové a Maurové
 Tradičně kočovné kmeny
 Sever země: oblast Azavad
 Těžko kvantifikovatelný počet
 Více než 100 let boje za nezávislost

Historie státu
 3 podstatná období: pre-koloniální, koloniální a post-koloniální
 Pre-koloniální období
o Dlouhá a bohatá historie
o Obrovské nerostné bohatství (zlato), dnes již z velké
části vyčerpané
 o Rozšíření Islámu (Djenné a Timbuktu)
 Koloniální období
o Francouzská koloniální expanze v 19. století
o Odboj proti Francii
 Post-koloniální období
o Nezávislost od roku 1960
o „…a promising example of democracy in Africa for nearly twenty years“
Tuarežské povstání a začátek války
 1916-17 Kaocent revolt: (?1. Tuarežské povstání?) – Francouzi zdanili Tuarégy,
zabrali jim velbloudy+ něco s obchodem
 1962-64 Alfellaga: (1./2. Tuarežské povstání)
 1990-95 2./3. Tuarežské povstání
 2007-09 3./4. povstání
 2012 4./5. povstání

Kořeny konfliktu: v moderní historii

 Historie povstání Tuaregů sahající až do 19. století, nejdříve proti francouzské
nadvládě, později proti malijské vládě
 Politické, ekonomické a geografické problémy již od vzniku samostatného státu Mali
v 60. letech, typické pro postkoloniální státy
 Po vojenském puči v roce 1968 na 23 let v podstatě policejní stát vedený generálem
Moussa Traorém

První varovné signály:

 Zvýšená aktivita AQIM kolem roku 2010 (unesení obyvatelé západních zemí)
 Arabské jaro 2011
 Vznik MNLA (Národní hnutí za osvobození Azavadu) 2011

Katalyzátory konfliktu:
 Arabské jaro – spillover effect (Al Yafai 2012)
 Pád Kaddáfího režimu v Libyi
o Návrat těžce ozbrojených Tuaregů do Mali
o Střety: voda, země, vzduch

Zúčastněné strany v počátku konfliktu

 Povstalecké síly:
o MNLA (National Movement for the Liberation of Azawad)
o FLNA (National Front for the Liberation of Azawad)
 Islamistická frakce:
o Al-Qaeda in the Islamic Maghreb (AQIM)
o Ansar al-Dine
o MUJAO (Movement for Unity and Jihad in West Africa)
 Provládní síly:
o Malijská vláda
o Ganda Koy
 o Ganda Izo
o (intervenující mezinárodní síly)
Počátky čtvrtého povstání Tuarégů
 Počíná 17. ledna 2012 útokem na malijskou vojenskou základnu v městě Ménaka
o Oproti dřívějším útokům mnohem koordinovanější, připravenější útok a lepší
technika
 února napadeno město Kidal, hlavní město stejnojmenného regionu
Situace v Bamaku
 Protesty proti (ne)zvládání bojů na severu země centrální vládou
o Malijská armáda se údajně musela stáhnout, protože jí došla munice
o Obyvatelé Mali viní vládu za mrtvé
 Útoky rodin a příbuzných vojáků na vládní budovy

Puč, pád centrální vlády a nezávislý Azavad

 Vojáci vyhání ministra obrany z vojenského tábora při proslovu
 Téhož dne, 21. března, útočí na prezidentský palác, tehdejší prezident Amadou
Toumani Touré prchá
 Vůdce puče Amadou Haya Sanogo vyhlašuje vládu vojenské junty
 6. dubna 2012 vyhlašuje MNLA na severu země nezávislý stát Azavad

Mezníky konfliktu do současnosti:

Interní konflikt v Azavadu
 Proti MNLA se v červnu 2012 obrátili její předchozí spojenci, především AQIM
o Marginalizace MNLA
 Islamisté rychle konsolidují moc na severu – potenciální ohrožení jižní části Mali
 Schválena mise AFISMA (státy ECOWAS)

MINUSMA a SEVERAL – první intervence

 Podle francouzského ministra zahraničí “Francie neměla jinou možnost než urgentně
intervenovat, jinak by se mohly islamistické síly dostat až do Bamaka…“
 Operace SERVAL mezi 2013 a 2014
o COIN a protiteroristické operace
 Mise OSN MINUSMA od 2013 (probíhající)
o Práce s legitimními politickými aktéry
 Operace Barkhane od 2014 (probíhající)
o regionální francouzská protiteroristická operace

Boje a příměří 2013-2015

 MNLA se po svém oslabení nabízí centrální vládě pro boj proti tehdejším spojencům
ze strany islamistických frakcí
o Otevřený konflikt končí po několika týdnech (přelom leden-únor), následuje
guerillová fáze
 13. června 2013 je podepsáno příměří mezi vládou a tuarežskými rebely
o Po konfrontaci tuarežských protestujících s malijskou armádou MNLA obrací
  V roce 2015 mezi vládou a Koordinací azavadských hnutí (vznik 2014) uzavřen
Algiers Peace and Reconciliation Agreement

Vzestup terorismu v Mali

 Po roce 2015 zvyšující se počet útoků
o Útoky na café La Terrasse, Radisson Blue hotel v Bamaku v roce 2015, útok
na vojenskou základnu v Gao v lednu 2017, útok na resort “Le Campement,” u
Bamaka v červenci 2017
 ISGS (The Islamic State in the Greater Sahara) operuje v Mali
 Březen 2017 – Ansar Dine, Al Mourabitoune, Katiba Ansar Dine Macina a AQIM se
spojují pod hlavičkou Jamâ’ah Nusrah al-Islâm wal-Muslimîn (Group for the support
of Islam and Muslims) – JNIM
o Skupina za podporu Islámu a Muslimů
o Uskupení vede Iyad Ag Ghaly, také známý jako Abū al-Faḍl

Politická destabilizace
 Puč v roce 2020 – prezident Ibrahim Boubacar Keïta (2013-2020) byl sesazen
plukovníkem Assimi Goïta.
 Země se dostala pod vládu nově vzniklého National Committee for the Salvation of
the People (Národní výbor pro spásu lidí)
o Zvolen nový prezident Bah Ndaw
 Další puč v roce 2021 – opět veden plukovníkem Assimi Goïta
o Goïta jmenován prezidentem Mali

Zahraniční intervence:

Mali – „teroristický problém“ pro Západ?

 Mali jako centrum radikálního islámu v regionu
 Potenciální hrozba pro okolní země, potenciálně i pro Západ – regionální operace
Barkhane jako reakce
 Resilientní teroristické skupiny – přežívají i po zabití vůdců a vysokých
představitelů

Dlouhodobá přítomnost OSN a Francie

 Operace Barkhane a mise OSN MINUSMA pokračují dodnes
 Akcentace boje proti terorismu pro zahájení (nezbytnost) a udržení
peacekeepingové mise a operace Barkhane
 Navzdory některým obviněním z neo-kolonialistických snah spíše pragmatická
politika řešení problému potenciální migrační vlny
„v místě vzniku“

Potenciální zapojení Ruska

 Jednání mezi vládou v Mali a Wagner Group
 Potenciální problém pro další stabilitu země
  Zvyšování ruského vlivu v regionu prostřednictvím PSC (soukromé bezpečností
společnosti)
 Francie navíc hrozí odchodem ze země, pokud se zapojí Rusko

Aplikace teorií konfliktu:

Greed and Grievance:
4 hlavní důvody křivd:
1. Etnické a náboženské spory,
2. Politické vyloučení,
3. Politické represe,
4. Ekonomická nerovnost

Příležitosti ke konfliktu:
1. Prostředky financování konfliktu: export přírodních zdrojů, příspěvky od diaspor,
dotace od vlády
2. Atypicky nízká cena boje
3. Atypicky slabá vláda (vojensky)
4. Terén v dané oblasti
5. Sociální koheze

Etnická štěpná linie (Grievance)

 Mnoho etnických skupin
 Závažný problém představuje tuarežská minorita v oblasti Azavadu
 Fundamentálně se jedná o rasistický problém
 „More complex distinctions between the groups in northern Mali have to do with
local perceptions of racial differences. In simplified terms, a distinction is made
locally between the ‘white’ Tuareg and Arabs and the ‘black African’ ethnic
groups, including the Songhai“

Náboženská štěpná linie (Grievance)

 Navzdory vysoké diverzitě v populaci byla v Mali vysoká tolerance napříč
náboženstvími i etniky
o Důvodem byla forma islámu spojující tradiční místní náboženství s
Islámem
 Aktuálně je hlavní náboženskou štěpnou linií
radikální Islám proti umírněnému, šaría proti
zdejší specifické formě Islámu a sekulární
demokratické vládě

Ekonomická štěpná linie (Greed)

 „Chudý sever, bohatý jih“
 Nedostatečná infrastruktura, ničení krajiny na severu těžbou a zkušebními vrty
 Ekonomická i politická marginalizace obyvatel Azavadu
 I pro Tuaregy byla tato marginalizace hlavním důvodem pro povstání (není známo,
kolik Tuaregů reálně chce autonomii!)
Surovinový potenciál oblasti Azavad (greed)
 Mezinárodní intervenci lze vysvětlit mimo jiné pragmaticky:
o pánev Taoudeni rozkládající se i na území Azawadu je bohatá na nerostné
bohatsví (Brownfield et al. 2015)
 Množství států má povolenky na průzkum těžby uranu, zlata a ropy. Mezi ně patří
např. Francie, Čína, USA a další
 Průzkum do značné míry ničí pastviny kočovných Tuaregů a přispívá k desertifikaci
severu Mali

Příčiny konfliktu perspektivou Greed and Grievance:

 Collier a Hoeffler (2000) sami dochází k tomu, že ekonomické příčiny (greed)
většinou převažují – to se do jisté míry ukazuje i u Mali
 U konfliktu v Mali hraje velkou roli i etnická štěpná linie mezi Tuaregy a zbytkem
obyvatelstva, ta je pak posilována ekonomickou marginalizací
 Náboženská štěpná linie de facto neexistovala až do zapojení radikálně islamistických
skupin jako AQIM či ISGS
 Veškeré faktory byly posíleny katalyzátory typu Arabské jaro, pád Kaddáfího režimu,
návrat tuarežských vojáků s těžkou technikou apod…

Vleklý identitární konflikt?

 „Vleklý a často násilný boj společenských skupin o základní potřeby, jako je bezpečí,
uznání a přijetí, spravedlivý přístup k politickým institucím a participace na
ekonomice“
 4 hlavní proměnné pro transformaci konfliktu v konflikt vyšší intenzity:
1. skupinový obsah – identitární skupina (etnická, náboženská, kulturní) základní
jednotkou analýzy – Tuaregové?
2. deprivace základních lidských potřeb – chybí bezpečnost, rozvoj, zapojení se do chodu
státu apod.
3. vláda a role státu – slabá vláda v Mali, 3 puče za posledních 10 let, neschopnost řešit
problémy v Azavadu
4. mezinárodní vazby – především v dnešní době výrazné ovlivňování malijské politiky
externími aktéry – OSN, Francie, ECOWAS

Shrnutí:
 Extrémně komplexní konflikt
 Transformace štěpných linií z etnických a ekonomických na především
náboženskou – radikální vs. umírněný Islám
 Štěpné linie posilované slabou centrální vládou
 Nezbytné katalyzátory konfliktu!

Suroviny jako středobod intervence?

 „Food for thought“
 Nerostné bohatství Azavadu potenciálně vysvětluje rychlou intervenci Francie v
Mali – taková obvinění padla již před zahájením operací
 2021 – jednání Mali o využití ruské paramilitární organizace Wagner Group –
ekonomické (surovinové) zájmy Ruska v Africe?
Konflikt v Nigérii a Súdánu
Válka v Súdánu
OBECNÉ INFO
 Hlavní město: Chartúm
 Vznik státu: 1. ledna 1956  nezávislost na Velké Británii a Egyptu
 Jazyk: arabština, domorodé jazyky, angličtina
 Náboženství: islám 70 %, domorodá náboženství 25 %, křesťanství 5 %
 Obyvatelstvo: černí Afričané 52 % (jih země), Arabové 39 % (sever země), Berberové 6
%, zbytek cizinci

HISTORIE
 6. stol.: christianizace z Egypta
 7. stol.: vpád arabských vojsk  následná christianizace území
 16. stol.: vznik islámský sultanát Funj
 19. stol.: Funj dobyt egypto-osmanským vojskem
 Do 1885: osmanská nadvláda zprostředkovaná přes egyptské vládce
 Mezi tím:
o Jih Súdánu: kmenové konflikty mezi etniky
o Arabští otrokáři ze Severu Súdánu: jih jako zásobárna otrocké pracovní síly
 Konec 19. stol.: britská koloniální nadvláda – realizovala ji přes: anglo-egyptské
kondominium
 1.1.1956: vznik – Nezávislé Súdánské republiky
 Listopad 1958-1964: vojenská diktatura
 1962: občanská válka na jihu Súdánu vedena hnutím: Anya Nya
 1964: opět nastolena civilní vláda
 1969: vojenský převrat – u moci plukovník Nímajrí (Nimeiry) – je to komunista
o 1971: se nechal zvolit prezidentem + nastolil diktaturu
 1978: objevena ropa v Bentiu na jihu Súdánu
 1983: občanská válka na jihu – vládní síly a Sudan People’s Liberation Movement
(SPLM) vedené Grangem
 1985: Nímajrí zbaven moci nekrvavým pučem
 1986: civilní demokratická vláda v čele s: Mahdím a umírněnou islámskou lidovou
stranou Umma
 1989: vojenský převrat vedený generálem Umarem Bašírem
 1993: Bašír je prezident Súdánu + v čele: RCC-NS- Revoluční rada velení pro spásu
 90.léta: Súdán v mezinárodní izolaci
 1995: Egyptský prezident Mubarak obvimil Súdán z pokusu o jeho zabití
 1999: Súdán exportuje ropu
 2002-2004: Machakos protokol: mírové rozhovory mezi súdánskou vládou a SPLM o
ukončení občanské války
 2003: propuká konflikt v Dárfúru
 Humanitární krize, migrace obyvatel (hlavně do Čadu)
 2004: dohoda o příměří – porušována
 9.1.2005: Celková mírová dohoda – mezi vládou a jihosúdánskými povstalci= udělení
autonomie pro jižní provincie
 2006: mírová dohoda – porušována
 2007: mírová mise OSN UNAMID
 2011: Jižní Súdán získává nezávislost po lidovém hlasování – spor s vládou
 2012: protesty v Chartúmu proti omezení těžby ropy, která financuje v konfliktu Jižní
Súdán
 2016: protesty proti vysokým cenám základního zboží – vláda zajala protestující a
odpůrce
 2018: masové protesty proti vysokým cenám zboží a vládě Bašíra
 2019: vojáci převratem svrhli prezidenta Bašíra a zahájili rozhovory s opozicí o přechodu
k demokracii
 2019: nová vláda pod vedením: Abdalla Hamdoka
 Od srpna 2021: Od srpna 2021 zemi společně vedli předseda Přechodné suverénní rady
Abdel Fattah al-Burhan a premiér Abdallah Hamdok
 21.9.2021: neúspěšný pokus o státní převrat ze strany armády
 25.října 2021: vojenský převrat vedený generál Abdel Fattah al-Burhan – sesadil premiéra
Abdally Hamdoka
 21.11.2021: Hamdok dosazen do funkce premiéra - Abdel Fattah al-Burhan podepsal
politickou dohodu o obnovení přechodu k civilní vládě
 Leden 2022: Hamdok rezignoval kvůli krvavým protestům v zemi

AKTÉŘI
1) Súdánské lidové osvobozenecké hnutí/armáda (Sudan People‘s Liberation
Movement/Army) SPLM/A
2) Súdánské osvobozenecké hnutí/armáda (Sudan Liberation Movement/Army) SLM/A a
Hnutí za právo a spravedlnost (Justice and Equality Movement) JEM
3) Vláda a provládní arabské milice Janjaweed

KONFLIKTY
1. Súdánská občanská válka (1955-1972)
 Separatistické boje na jihu země
 Příčina: animisticko-křesťanská jih súdánu bojoval proti hegemonii arabského
muslimského severu
 Aktéři: hnutí Anya Nya vs. súdánská vláda
 60.léta: eskalace konfliktu
 1972: podepsáno příměří mezi hnutím Anya Nya súdánskou vládou

2. Súdánská občanská válka (1982-2005)

 Příčina: rozpuštění jihosúdánského autonomního parlamentu + stupňující se vliv
Národní islámské fronty (NIF) na Nímajrího režim  vedl k zavedení islámského
náboženského práva šaríja v 1983, včetně tělesných trestů
 Za následek: vznik osvobozeneckého hnutí na JS: Súdánské lidové osvobozenecké
hnutí/armáda (SPLM/A) + obnovení občanské války
 Aktéři: SPLMA vs. súdánská vláda, RCC-NS
 Ukončení války: 9.1.2005: Celková mírová dohoda – mezi vládou a jihosúdánskými
povstalci= udělení autonomie pro jižní provincie
 Válka v Dárfúru (2003- současnost)
 Příčina: vzbouření Súdánské hnutí za osvobození (SLM) a Hnutí za spravedlnost a
rovnost (JEM) proti vládě Súdánu, kterou obvinily z utlačování nearabského
obyvatelstva Dárfúru. Vláda reagovala na útoky provedením kampaně etnických
čistek proti nearabským obyvatelům Dárfúru.
 obvinění súdánského prezidenta Umara al-Bašíra z genocidy, válečných zločinů a
zločinů proti lidskosti Mezinárodním trestním soudem

PŘÍČINY KONFLIKTU
 Koloniální příčiny

o Koloniální historie: země spravovaná jako dvě oddělené jednotky

o Egyptské a britské koloniální úřady spravovaly tyto dva regiony rozdílně + malá
integrace Sever: součást světa Středního východu
o Jih: v rámci teritoria Britské Východní Afriky
 Ekonomické důvody: rozvinutý sever vs. chudý jih
 Přírodní zdroje: ropa, vodní zdroje, úrodná půda
o Vyskytuje se na jihu Súdánu  spor mezi severem a jihem
 Náboženské a etnické příčiny: Etnická, kulturní nebo historická odlišnost
o Sever Súdánu: arabská muslimská entita vs. Jih: černí Afričané, křesťané/animisté
 Politické příčiny: právo na sebeurčení, autoritativní režim, neústavní změny, slabost státu,
který nedokáže občanům poskytnout základní bezpečnost, porušování lidských práv

Konflikt v Nigérii
OBECNÉ INFO
 Náboženství: islám, křesťanství
 Obyvatelstvo: 250 etnických skupin, největší Hausa (S), Joruba (JZ), Igbo (V, 70 %
obyv.)
 Disproporce: S vs. J
o Rozvinutý sever: školství, infrastruktura, správa
o Zaostalý jih
o Snaha o dominance severu
 Historie: britská kolonie, protěžování severu
o 1960: nezávislost
o 80.léta: v čele vlády vojenská junta
o Boj proti Boko Haram a povstalcům v deltě Nigeru

Dimenze konfliktu: náboženský, etnický, kmenový, surovinový, sociální

ROPA
 Nigerie - 7. největší producent ropy, ⅕ ropy pro USA
 dodavatel zkapalněného plynu
 zisky ze surovin představují 40 % HDP, 70 % vládních příjmů
 Zásoby ropy cca 37 mld. barelů
 Produkce 2 mil barelů (Kuvajt)
 Závislost Nigérie na ropě – veškerý výnos z exportu, 40 % HDP
 Těžba především v deltě řeky Niger
 5 trilionů m3 zemního plynu: Bez účelně spáleno až 70 % (aby se dostali k ropě)
  Silná ekologická zátěž
REPUBLIKA BIAFRA
 Příčina: odtrhnutí republiky Biafry (na jihu země, kde je nejvíce ropných vrtů) od zbytku
Nigerie - 1967 – vyhlášení nezávislé republiky Biafra
 Od 50.let: Dominantní postavení Shell
 1967 – vyhlášení nezávislé republiky Biafra
 Hlavní dimenze konfliktu – náboženství, etnicita, surovinová dimenze
 vyvěrá po čase
 Nejdříve vítězství Biafry
 Vstup externích aktérů – Biafru podporuje Francie, Izrael, Španělsko, Portugalsko,
Rhodésie, JAR a Vatikán
o Nigerijskou jednotu podporuje Británie
o Shell na vládní straně, Elf na straně povstalců
o Vytvoření leteckého mostu
 1969 – Nigérie zakazuje přístup Červenému kříži -> hladomor + epidemie = mír 15. 1.
1970 ukončení války
 1971 – znárodnění ropného průmyslu – Nigerian National Oil Corporation (alespoň 51 %
v konsorciích)
o Nízká míra přerozdělování zisků, korupce, vyvlastňování půdy, krvavé
potlačování protestů, environmentální katastrofy
 1992 – Hnutí za přežití lidu Ogoni
 1998-99 - protesty etnika Idžó v oblasti delty Nigeru
BOHO HARAM A PIRÁTSVÍ
 Po Somálsku nejčastější pirátství na světě Boko Haram (Západní vzdělání zakázáno)
 Aktivní od 2009 -> útoky na vládní představitele, masakry křesťanských vesnic 2014 –
začátek surovinové dimenze? 2015 – přihlášení se k Islámskému státu

Konflikt v Tádžikistánu (1992-1997)

OBECNÉ INFO
 1991: vznik samostatného státu po pádu SSSR
 Nejchudší stát bývalého SSSR
 Náboženství: islám
 Etnika: Tádžikové, Uzbeci, Rusové, Kyrgyzové
GEOGRAFIE
 vysoká pohoří (93 % země pokrývají hory)
 nedostatek orné půdy (pouze 5 %)
 nerovnoměrné rozložení přírodních zdrojů (zejména vody)
 4 geografické zóny:
Provincie Gorno (Horní Badachštán)
o Skládá se hlavně z vysokých hor přes řeku Pyanj
o Malé skupiny východoíránských národů
o jejich jazyky nejsou vzájemně srozumitelné s tádžickou variantou perštiny
o Murghob
Centrum Tádžikistánu
 o pohoří: tvoří severojižní bariéru
o bariéra: rozděluje zónu vnitřně na údolí Karategin a oblast Hissar
o Dušanbe
Provincie Khatlon
o oblast tvoří předěl mezi obyvateli hor a obyvateli rovin
o jihozápad
o Bohktar
o nejrozvinutější provincie Tádžikistánu
Provincie Sughd
o nížiny na sever od centrálních horských pásem, sever země
o Khujand

HISTORIE
 7.stol.: nájezdy Arabů  šíření islámu
 19.stol.: vpád carského Ruska – zabrání oblasti
o Partyzánská válka proti Rusům
o Koncem 20.let: vytlačila Rudá armáda partyzány do hor
 1929: vznik: Tádžické sovětské socialistické republiky
o Hranice vytyčila Stalinovská vláda – bez ohledu na etnické složení obyvatelstva
o Např.: tádžická města připadala Uzbekům a naopak
o Sověti začali silně bojovat proti místním náboženstvím
 1991: po pádu SSSR vyhlásil: Tádžikistán nezávislou republiku
 1992: vypukla občanská válka

OBČANSKÁ VÁLKA (1992-1997)

 Příčina: regionalismus, střet ideologií (islámský chalífát, pokračování v socialistickém
státě, vytvoření demokratického státu po vzoru západu), na tvorbě moci se podíleli jen
funkcionáři z Kujobu a Leninabád (Khujandu) – představitelé z Pamíru se cítili odstrčení,
rozsáhlejší autonomie Horského Badachšánu
 Aktéři:
o Tádžické vládní síly, Uzbekistán, Rusko
o Spojená tádžická opozice (Strana islámské obrody, demokratičtí reformisté),
partyzáni v Pamíru, Írán, Afghánistán
Opozice:
 Velení v: Afghánistánu
 Vůdce: Saíd Abdulló Núrí
 Opozice sama sebe nazývala exilovou vládou
 Podpora: Írán, Afghánistán, Rusko, USA, Evropa

Nejčastější boje:
o Centrální Tádžikistán (Garm, Tavildara)
o Oblastech při hranici s Afghánistánem (kolem řek Amudarja, Pjandž)
o Západ (dušanbe) vs. Východ (Pamír)
o Ke konci války: Západ vs. jihozápad
 Situace pře válkou:
o 1991: odvolání všech členů vlády pocházejících z Pamíru
o 1992: opozice požadovala odstoupení předsedy tádžické Nejvyšší rady Kendžajev
 Opozice předložila ultimátum: pokud nesplní požadavky – zaútočí na
budovu Nejvyšší rady
o 5.5.1992: vyhlášen vyjímečný stav  začátek občanské války
Průběh:
 1992: islámské oddíly likvidovali ozbrojené skupiny v Kuljóbu a Kurgan-Tubje 
Kuljóbci vytvořili: Národní frontu – boje za zachování politických privilegií vlastního
klanu a proti islámu
 1993: Národní fronta – čistky v centrálních a jižních oblastech  uprchlíci
 1994: mírové rozhovory pod OSN v Moskvě – výsledek:
o Nová ústava: prezidentský systém s jednokomorovým parlamentem
 1944: volby: prezident Rahmónov
 1995: parlamentní volby – opozice si stěžovala, že jsou zakázány její nejdůležitější strany
(Demokratická strana, Islámská strana obrody) + nebyla zrušena cenzura
o Do parlamentu se dostali jen 2 zástupci opozice  ještě víc vyhrocena situace
 1996: prezident Ráhmónov se začal zbavovat zastánců nejtvrdší linie  otevření nové
fronty Západ vs. jihozápad
 1996: schůze představitelů Ruska, Uzbekistánu, Kyrgystánu, Kazachstánu – téma: Taliban
v Afghánistánu a hrozba z ovládnutí Tádžikistánu Talibanem
o Ovládnutí by mohlo způsobit konflikt v celém středoasijském regionu
 1996: Rusové: boje proti opozici + výpadky proti Talibanu v Afghánistánu
o Rusové tlačili na Rachmonova, aby se s opozicí domluvil
 Příměří sabotováno
 Prosinec 1996: Núrí a Rachmonov podepsali příměří
 1997: konec války – dohodnuta přítomnost Ruských vojsk na 25 let „garance bezpečnosti“
 1999: volby –
o Demokratická strana, Islámská strana obrody legalizovány

Mírový proces:
 Demilitarizace povstalců
 Legalizace opozice
 Přiznání široké autonomie Horskému Badachštánu
 Přítomnost Ruské armády

Důsledky:
 T: v troskách
 Zemřelo: 50-100 tisíc lidí
 Pů milionu uprchlo
 Zničena infrastruktura, ekonomika
 Ruská menšina: zastávala funkci intelektuální elity (učitelé, doktoři...) ze země odešli
 Centrální vláda prakticky rezignovala na kontrolu nad územím Horského Badachšánu –
stal se důležitým tranzitním regionem pro afghánská narkotika
Konflikt v Jihočínském moři
 Polouzavřené okrajové moře Tichého oceánu
 Důležitá dopravní trasa

PŘÍČINY KONFLITKU
 Ropa a zemní plny
o Rozdílnost v odhadech ložisek ropy – nízká úroveň průzkumu
 Strategický námořní provoz
o převoz surovin
o 40 000 lodí ročně
o Klíčový Malacký průliv
 Rybolov
o 70 % čínského importu ryb - 5 milionů tun ryb ročně - 10 % celosvětově
 Fosfor, cín, hořčík, měď, kobalt

HISTORIE
 důležitá trasa pro čínské obchody s Indií, Středním východem, Evropou
 16.stol.: průnik Evropanů – sílící vliv Francie
 30.léta 20.stol.: expanze Japonska
 Po odchodů Japonců a Francouzů: vakuum
 60.léta: rozpínavost Vietnamu
 80./90.léta nástup ČLR
 1993: ČLR začíná dovážet ropu

MEZINÁRODNÍ MOŘSKÉ PRÁVO

 1982 Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS)  zavedení exkluzivních
ekonomických zón (EEZ)
o Právo všech přímořských států mít EEZ do 200 námořních mil od pobřeží, v
případě křížení dělba rovným dílem
 Důležitost a problematičnost ostrovů
 Právo na EEZ pouze obydlené ostrovy
o Vlastní námořní zónu 12 mil (málo), ale ne EEZ a šelf

AKTÉŘI
 Čína, Vietnam, Malajsie, Brunej, Filipíny, Tchaj-wan
 Čína
o snaha o kontrolu téměř celého Jihočínského moře
o nárokuje všechny Paracelského a Spratlyho ostrovy
o Argumentace postavena na historii, pokračování kontinuálního šelfu a EEZ
o Shodné s nároky Tchaj-wanu (druhá Čína)
o Dynamiku, trendy a strategii udává Čína
o Dlouhodobá (až do nedávna) slabost čínského námořnictva  slow intensity
conflict  důraz na diplomacii, asertivitu a obsazování území
 Vietnam
o nárokuje menší část moře než Čína, ale všechna souostroví
o Historické argumenty, nástupnictví po Francouzích a EEZ
 o dle kontinentálního šelfu
 Filipíny
o jen část moře, značnou část Spratlyho ostrovů
o Argument vlastní EEZ a principu kontinentálního šelfu
 Malajsie a Brunej –
o limitované požadavky jen u vlastních EEZ, M (12 ostrovů), B (1 útes)
o Menší překryv s požadavky Filipín
o Každý okupuje část ostrovů a buduje infrastrukturu

 Obecná strategie – obsadit co největší počet ostrovů, vytvářet vojenské posty

 Slabší státy hledají spojence – Filipíny+USA, Vietnam+ Sdružení národů jihovýchodní
Asie (ASEAN)
ASEAN

 Klíčové politické uskupení – Association of Southeast Asian Nations (ASEAN)

 Založeno: 1967, zakládající státy: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko
 Časem růst o Brunej, Kambodžu, Laos, Myanmar a Vietnam
 Východní Timor pozorovatelskou zemí
 především ekonomická organizace se sociokulturní a politicko-bezpečnostní dimenzi
Mocenské vyrovnávání Číny
PRŮBĚH KONFLIKTU
 Eskalace konfliktu v 70. letech 1973 – Vietnam oficiálně začleňuje Spratlyho souostroví
pod správu provincie Phuoc Tuy  Čína reaguje ohlášením porušení teritoriální integrity
o Čínští rybáři zajati vietnamským námořnictvem
o Menší přestřelky
o 19. 2. 1974 námořní i pozemní bitva o Paracelské ostrovy
o 20. 2. vytlačuje čínská pěchota vietnamské síly
o Výsledek – obsazení ostrovů čínskou armádou (dodnes)
 Čína začíná postupně obsazovat Spratlyho ostrovy, ty nepatřící zemím ASEAN
o 1988 -střet mezi vietnamským a čínským námořnictvem  pokus Vietnamců o
vylodění na Johnsově útesu  potopení všech vietnamských lodí, 70 mrtvých
o 1988 – zajetí 50 filipínských rybářů Malajsijci
 1995: Mischiefský útes – EEZ nárokované Filipinami, Čína začala potají buduje své
struktury
o Lodě filipínského námořnictva nebyly čínskými vpuštěny
o Mezinárodní protesty Manily – bez úspěchu
o vzájemná obranná smlouva s USA z 1951 nepoužitelná

Současný stav:
 2000 – uzavření mezinárodních smluv o spolupráci 2002
 Deklarace o chování států v Jihočínském moři  odmítnutí násilné akce, snaha řešit spory
diplomaticky  zklamání Vietnamu a Filipín, pouhá politická deklarace
 Snížení napětí i v důsledku snížení odhadů zásob fosilních paliv, nemožnosti těžby bez
kooperace politických změn uvnitř Číny
o čínské orientace na ASEAN jako prevence vůči vlivu USA a Japonsku
 o 2002 – trojstranné dohody o průzkumu a těžbě Ind + Malaj + Viet; Čín + Filip +
Viet
 konflikt umírněn, ale ne vyřešen, nárazová eskalace
 2007 – čínsko-vietnamské srážky a lidové protesty
 2009 – Filipíny schvalují zákony začleňující některé Spartlyho ostrovy do filipínského
teritoria  diplomatická krize a vyslání čínského námořnictva
 2010 Charm offensive je vystřídána čínskou tvrdou linií  vysoká frekvence hlídek,
tlak na zahraniční společnosti, uvalování zákazu rybolovu
o Usilovné budování „civilní“ infrastruktury, rozšiřování pobřeží a výstavba
„nových ostrovů“
 USA více intervenují do konfliktu
o Důraz na svobodný pohyb lodí v pásmu 12 mil (22 km)
 Čína zvyšuje svou (polo)vojenskou aktivitu
o Využívání flotily rybářů
o Snaha odradit USA od přímé intervence ve prospěch Filipín
o Sporadické provokace a ukázky síly a přítomnosti
 2019 USA deklarují, že v případě ozbrojeného konfliktu přijdou na pomoc Filipínám
 ASEAN-China Free Trade Area (ACFTA) ,,Bambusová síť" čínských investic

ZÁVĚR
 Suroviny nejsou prvotní příčinou konfliktu, ale jeho katalyzátorem
 Spory o území s velice nízkou mírou geologického průzkumu a neověřeným surovinovým
potenciálem
 Čína je vojensky dominantní silou a udává dynamiku konfliktu
a) Dlouhodobou silovou i diplomatickou expanzí zabrala nejvíce území a udržuje
dobré vztahy s ASEAN

Konflikty o vzácné dřevo

Typologie:
1) zdroj financí- nástroj
2) surovina, o kterou se bojuje- tj. spouštěč konfliktu, příčina

Dřevo vs. vzácné dřevo

o Lesy pokrývají cca 30 % povrchu souše
o 60 milionů lidí v nich stále žije
o 1,6 mld. Přímo závislých na tamním ekosystému
o Tropické lesy cca ½ všech suchozemských druhů
o V případě, že lidem, kteří žijí v lesech seberme les  budou bojovat

Využití:
o Nábytek
o Hudební nástroje
o Luxusní zboží

Vzácné dřevo (timber)

 Průměrná cena: 5 000 USD/m3
  Nejdražší dřevo: 110- 150 000 USD/m3
 Především:
o Týk
o Mahagon
o Teka obrovská
o Ořech africký
o Habrovec červený

Konfliktní potenciál surovin

A. Přispívají k typu I (zdroj financí)
o Dostupnost
o Vyplenitelnost
o Poměr cena/váha
o Možnost ukrytí

B. Spíše typ II
o Význam pro lidské živobytí
o Směnitelnost/ nahraditelnost

Charakteristika: „Motorovku dokáže používat každý“

o Těžba dřeva je lehčí než ropy
o Není potřeba infrastruktura

Dřevo jako konfliktní surovina

Přednosti:
o Snadná dostupnost
o Vydíratelnost: lze lehce blokovat transportní trasy – konfliktní potenciál v tom,
kdo hlídá a platí dopravní cesty, protože se po těchto trasách to dřevo
přepravuje
o Univerzálnost: mnoho účelů, stálá poptávka
o Význam pro běžný život: poskytuje obživu

Nevýhody:
o Neskladnost
o Obtížná přeprava
o Špatná možnost ukrytí

Konflikty a závislost na surovinách

 3 hlavní statistické příčiny indikátorů problémů:
 Nízká úroveň příjmů na hlavu
 Rychlý pokles ekonomické výkonnosti
 Nevhodná struktura ekonomiky= závislost na komoditách (25 % HDP)

Ross
 zvýšená závislost státu na dřevu (na rozdíl od narkotik, ropy či diamantů) nemá vliv na
pravděpodobnost vypuknutí konfliktu
 Dáno tím, že je dřevo dostupné všem
 Rychle se obnovuje
  Těžba, zpracování a export je náročné
 Zvládá to dost často státní aktér či kvazistátní aktér

Problémové oblasti:
Libérie
 Konflikt o suroviny
 Dřevo využíváno zejména za vlády Ch. Taylora (prezident): umožňoval domácím i
zahraničním společnostem těžbu
 Těžba musela být zajištěna bezpečně před napadením
 Bezpečnost zajišťovali soukromé bezpečnostní služby
 Docházelo k přeshraniční těžbě na území jiného státu od Libérie
 Výnos okolo 100-190 mil. USD/rok – využito pro financování konfliktu
 Problém: odlesňování – přes 2% za rok
 embargo ze strany OSN na vývoz dřeva z Libérie – obcházeno ze strany zákazníka
 Dřevo bylo deklarováno jako dřevo z jiného státu= žádné sankce
 Čína – dodávky zbraní pro Libérii

Demokratická republika Kongo

 Konflikt o suroviny
 1 z Nejdelší občanská válka na světa
 Během občan. Války nebylo dřevo těženo:
 Špatná infrastruktura
 Střídavá kontrola řeky Kongo
 Problém s exportem dřeva
 V mírové době se těžba rozjela naplno
 V momentě, kdy byl do konfliktu zainteresován další aktér: aktér začal těžit dřevo-
např.: intervenční vojska Zimbabwe

Shrnutí pro Afriku:

 Minimální výskyt konfliktů o dřevo
 Výjimky: nízký význam pro financování násilí
 Není možné využívat dřevo ekonomicky
 Občanská válka nezvyšuje konfliktní potenciál dřeva + utlumují export dřeva + těžbu
 Do budoucna války o dřevo kvůli:
 Růstu populace
 Rozsáhlé odlesňování/ desertifikace
 Zdroj potravy

Kambodža
 Ohromné tempo odlesňování:
o 1969: původní deštné lesy 70 %
o Dnes: 3 %
 Environmentální dopady:
o Nezadržuje vodu: Série povodní okolo r. 2 000
o Náklady: 156 mil. USD (1994- 2 000)
o Příjmy z těžby za stejné období: 94 mil.
 Příjmy ohromné korupce:
 o Ten, kdo se dostal k vládě, využíval příjmy z kambodži
o Využíváno Rudými Khmery i centrální vládou (100- 240 mil dolarů)
o Porážka kmenů nic nemění- stále těží
 Všimla si toho: Světová banka- zastavuje půjčky kambožde do té doby než zastaví
těžbu – pomoc od thajska: dřevo těženo v kambodži- vozilo se do thajska a tam se
prodávalo = praní špinavého deva

Indonésie
Makro úhel pohledu
o Zákaz vyhlášení domácí těžby dřeva  zaměření na trh v Indonésii  zvýšení těžby
dřeva
o 2001: oficiální zákaz vývozu klád
o Indonéská armáda se samofinancuje z těžby dřeva
o Rozsáhlý papírenský průmysl a výroba celuózy
o Místo lesů: pěstování řepky olejky

Mikro úhel pohledu

o Střet: místních X těžařskými společnostmi, které jsou podporované armádou a vládou
 vypuknutí konfliktu
o Konflikt o prostředí za jeho záchranu

Roviny:
 Proti těžbě
 Kompenžační dotace
 Environmentální dimenze

Borneo
 Šlo o dřevo: příčina konfliktu
 Stát rozdělen do 2: malajská a indonéská vláda
 Malajská vláda chce těžit- místní protestují – použita policie – zastavena z části těžba
tam, kde lidé žijí – tam kde lidé nežijí, tak tam těžba pokračuje
 Typ 2

Brazílie
 80 % těžba dřeva nelegálně: prostřednictvím korupčních jednání
 Dopady na: domorodce – jsou přemisťováni
 Často útoky na těžaře
 Rozprodávání lesa
 Typ 3

Barma
 Konflikt o dřevo nejdelší a nejvíce akcentovaný
 Konflikt o: týkové dřevo – nejvíce zásob na světě  přitahuje zájem celého světa
 Směsice: etnických, náboženských, politických, surovinových problémů...
Historie konflitku:
 Zájem o barmské dřevo od 17.století: ideální na stavbu lodí
 Surovinová i jiná motivace
  Anglobarmské války:
o 19.stol
o Surovinově motivované: málo dubu – výpadek na anglickém trhu
o Potřeba lodí, vynikající vlastnosti týku
o Nejdelší občanská válka na světě (1948  nyní)

 Dlouhodobá izolace – vytváří mocenské vakuum, které se snaží vyplnit zahraniční

outsideři
 Izolaci porušují:
o Rusko (Mig-29)
o Thajsko
o Severní Korea
o Čína (suroviny za zbraně)

Vztahy s Čínou:
Nejprve
 Podpora číny povstalců
 Především komunistické straně
 Výcvik a zásobování povstalců
 Materiální a finannčí pomoc
 Zabránit pronikání SSSR vlivu

Následně:
 Spolupráce s centrální vládou po pádu SSSR
 Barterový obchod
 Investice do stavby infrastruktury
 Největší investor v zemi!
 Dovoz dřeva (v číně zákaz)

Nyní má Čína 3 zájmy:

 Ložiska zemního plynu
 Přístav + sbírání dat v bengálském zálivu
 Přítomnost číny zabezpečuje energetické naleziště

Surovinový rozměr
 Významný zdroj financí pro všechny aktéry konflitku
 Financuje armádu (400 000)
 Financuje povstalce
 Byznys
 Objem těžby: 280 mil USD/rok- legálně+ nelegálně
 Nikoli jediný příjem:
o Zvláště heroin
o Drahé kameny (90 % rubínů z barmy)
o Zemní plyn

Současnost vs. budoucnost

 Soupeření o vliv západ X čína
  Nový aktér: indie- zájem o propojení energetické soustay indie – bangladéš –
myanmar
 Výměna za to jsou investice a rozvoj a podpora
 Výhoda: je to fajn, že se o vaši zem zajímají jedny z největších mocností na světě 
 Problém: politické situace v zemi

Shrnutí pro asii

 Těžba: barma, kambodža, indonésie
 Poptávka: čína, japonsko
 Podpora a praní: thajsko, malajsie

 Mezinárodní organizace: sankční režim – nutnost obcházet – vstupují třetí strany,

které se podílejí do praní dřeva

Řešení:
 Transparentnost: udělování koncesí – tlak na nejtransparentnější zdroj těžby a
obchodu
 Posílení vynutitelnosti práva – prevence, detekce a potírání „lesního zločinu“, většina
těchto států jsou slabých a neodkážou si poradit s těžařskými firmami bez licence atd.
 Reforma legislativy – nutný zahraniční nátlak a pomoc – když je nejsme schopní
přinutit k tomu, aby to vymáhal, pomůžeme jim s tim
 Certifikáty legálního původu – vydávány těžařským státem, kontrola nezávislou
organizací, s ktermý lze legálně obchodovat na burze atd. (jako u diamantů)
 Monitorování distribuce – sledování cesty dřeva od těžaře ke spotřebiteli

Problémy:
 Chybí vůle
 Problém se domluvit globálně
 Státy se nebudou chtít vzdát, protože by přišli o peníze a o poptávku
 Státy by přišly o levné dřevo a o velkou dodávku

Environmentální dopady
 Půdní eroze
 Narušení vodního režimu
 Vyšší znečištěn ovzduší
 Ohrožení biodiverzity
 Emise z odlesňování: 3.největší producent CO2, více než EU, 20 % světových emisí

Závěr:
 2 typ konfliktů:
o Zdroj financování konfliktu
o Konflikty jako výsledek soupeření o dřevo
o Ochrana prostředí

!!!Statistická závislost na vzácném dřevu nezvyšuje pravděpodobnost vzniku konfliktu!!!

Hrozí do budoucna konflikt z nedostatku?
Konflikt v Afghánistánu
OBECNÉ INFO
 Plným názvem: Islámský emirát Afghánistán (2021) – mezinárodně neuznávaný
vnitrozemský stát
 Náboženství: islám
 Obyvatelstvo:
a) Paštunové (42 %): sunnité, etnická i náboženská dominance, hlavním elementem
Tálibánu, po roce 2001 ztráta dominantní pozice
b) Tádžikové (27 %): většinou sunnité, hovoří darí, za obč. války klíčovým
elementem Severní aliance
- Ahmad Šáh Masúd
c) Hazárové (9 %): turkický původ, šííté, obývají kompaktní území Hazardžhát,
chudé nevzdělané etnikum, teprve po roce 2001 vliv na centrum
d) Uzbeci (9 %) +Turkmeni (3 %): % (9:3), u hranic s mateřskými zeměmi
- Abdul Rašíd Dostúm, po roce 2001 významný nárůst moci etnik
e) Balúčové (2 %)
 Mocensko-politický systém země:
a) Politický systém:
o Legislativa – Národní shromáždění (Sněmovna lidu, Rada starších),
o Exekutiva – silná pozice prezidenta Karzáiho a poté Ašrafa Ghaního
o Území rozděleno do: 34 veláyatů, 398 menších okresů
b) Lokální vůdci (warlordi): faktičtí vládci na konkrétních územích, někteří
spolupracují (využívají) spojenecké přítomnosti, participují na centrální vládě –
Abdul Rašíd Dostúm, Ismaíl Chán, Atta Muhammad Nur, Džalal-Aldin Haqqaní
c) Vliv vnějších aktérů: hrozby iredenty u Uzbeků, Tádžiků a Turkmenů, separatismu
u Paštunů a Balúčů
o Jiné státy – Pákistán, Írán, Středoasijské republiky, USA (Čína, Indie)

TIMELINE

Klíčové milníky:
Sovětská invaze do Afghánistánu (1979-1989)
Občanská válka (1992-1996)
Tálibán (1996-2001)
11.9.2021: teroristický útok na Světové obchodní centrum v NY
Válka v Afghánistánu (2002-2021)
Stažení vojsk USA, NATO z Afgánistánu 2021
Ovládnutí Tálibánem území Afghánistánu 2021

 Od 7. stol.: A postupně připojován k Arabské říši

 13. stol.: dobyl A Čingischán (Mongol)
 18. stol.: ovládl území perský dobyvatel Nádir Šáh

Moderní Afghánský stát (1746-1973)

 1746: vznikl moderní afghánský stát – Durránská říše (království, král: pojící prvek mezi
různými etnickými skupinami)
 1893: Durandova linie= výsledkem afghánsko-britských jednání
 Konec 19. stol.: A „nárazníkový stát“ v rámci rusko-britské velké hry o území Stření Asie
 1., 2., 3. anglo-afghánská válka: VB chtěla území A – nepovedlo se; vítězství A
 1919: A získal nezávislost a mezinárodní uznání
 1955: A navštívil Chruščov – zahájení éry sovětské pomoci A
 Od 1963: konkurence USA SSSR v A
 2.pol. 20.stol.: modernizace: Záhir Šár: modernizace, sekularizace, rozkvět, konec izolace,
mezinárodní neutralita, spolupráce se všemi
 1970-1971: neúroda v A  chyběly potraviny, hladomor v některých provinciích
 Nárůst vlivu SSSR a komunistické ideologie – Lidově demokratická strana Afghánistán
(komunisté)
 Polarizace společnosti: royalisté, komunisté, islamisté
 1973: převrat – svržen král Muhammad Záhir Šáh (nebyl schopen čelit tenzi a
ekonomickým problémům)  nahrazen: Muhammadem Dáudem Chánem

Afghánská republika (1973-1978)

 1973-1978: Dáud vyhlásil: Afghánskou republiku
o 1973: skončila éra americké pomoci – v USA Dáud přezdíván „rudým vladařem“
o Dáud se zaměřil na Moskvu
 1978: dubnová revoluce – komunisté a armáda v čele s Núr Muhammad Tarakím - Tarakí
odstraňuje Dáuda
 V čele prezident: Tarakí a premiér: Amín
o Snaha transformovat zem na komunistickou
o Nucená modernizace – odmítnutí ze společnosti
o Represe vůči opozici
o Vymýcení náboženství, zákaz zahalování…

Afghánská demokratická republika (1979-1992)

 1979-1992: Tarakí vyhlásil: Afghánskou demokratickou republiku
o Vládní politika: se obrátila do leva
 Odpor obyvatel proti komunismu – vláda v Kábulu není schopná čelit odporu  Tarákí
žádá Moskvu o pomoc
 Amín připravuje atentát na Tarakího
 14.9.1979: Tarakí zavražděn na příkaz Amína

Sovětská invaze do Afghánistánu (1979-1989)

 1979: u moci v A: Amín – marxismus a vytlačování náboženství + pozemková reforma,
čistky  reakce: povstání
 24.12.1979 – invaze Rudé armády: pozváni Tarákím před smrtí  rozpoutání občanské
války a války proti okupantům – akcentace náboženského rozměru
 Aktéři:
o SSSR, Afghánská demokratická republika (vládní vojska)
 o Mudžáhidi, podpora: USA, SA, Pákistán, UK, Egypt
 Příjezd zahraničních bojovníků, boj mudžahedínů proti bezvěrcům, vznik Talibánu,
internacionalizace konfliktu, terorismus
 1979: podpora mudžahedínů (bojovali proti SSSR= bezvěrcům) USA – operace Cyklon +
podpora od SA
 Do stažení vojsk SSSR 1989: 2 miliony mrtvých, 6 milionů uprchlíků (zejména do
Pákistánu a Iránu)
 1989: Stažení SSSR z Afganistánu = konec invaze
 1989, po stažení sovětských vojsk: boje o moc v A
o Konflikt mezi: paštunskými elitami (ovládají Kábul) vs. tádžicko-uzbeckými
skupinami
o Nestabilita
 1992: boje o moc přerostly v občanskou válku

Občanská válka (1992-1996)

 1992: Po stažení vojsk SSSR vypuká občanská válka
 SSSR podporuje Mohammada Nadžibulláha do 1992  občanská válka
 Boj na etnickém a méně náboženském základě:
o Aktéři reprezentující vlastní etnické skupiny – Gubuldín Hekmatjár, Ahmad Šáh
Masúd, Abdul Rašíd Dostum, Abdul Alí Mazarí, Abdul Rasúl Sajjáv,…
 V bratrovražedném boji vyhrává: uskupení Tálibán a přežívá tzv. Severní aliance
 Příchod extremistů a teroristů z celého světa – Al-Káida  Bezpečný přístav pro islámské
teroristy

Talibán
 Od roku 1994: vzestup moci sociálnímu hnutí Talibán-
o Cíl: konec bojů mezi znepřátelenými stranami, zavést v zemi klid a pořádek
o Talibán využil nestability
o V čele Talibánu: Muhammad Umar
 Propojování Tálibánu s extremisty za hranicemi v Pákistánu
 2001: invaze USA a následně Operace trvalá svoboda
 Neexistence hranic mezi Afghánistánem a Pákistánem – důležité
 Vláda Tálibánu do 2001
o Kontroluje ¾ afghánského území
o Vláda uznána pouze Pákistánem, SA a SAE
o Zavádí extrémní verzi sunnitského islámu:
- + paštounského zvykového práva – zákaz televize, hudby, konzumních
výdobytků, internetu, umění…
- Potlačování lidských práv
- Genocidní přístup vůči náboženským a etnickým skupinám
- Brutální represe vůči ženám
- Bezpečný přístav pro islámské teroristy (Al-Káida)

Islámský emirát Afghánistán (1996-2001)

 1996–říjen 2001: Umar přejmenoval zemi na: Islámský emirát Afgánistán
 o Zavedl: režim v nejpřísnějším duchu prvotního islámu
 Koncem 90.let: Usáma bin Ládin (vůdce teroristické organizace Al-Káida) napojil
Umarovu vládu na radikální islámská hnutí po celém světě
o Závislost A na Al-Káidě – osudná pro budoucnost A…
 11.9.2001: teroristický útok Al-Káidy na Světové obchodní centrum v New Yorku
o Reakce USA:
 vyhlášení války proti terorismu
 invaze do Afghánistánu
 svrhly hnutí Talibán – Talibán poskytoval zázemí teroristům z Al-Kájdy

Válka v Afghánistánu (2002-2021)

 2001-2021: válka v Afghánistánu
o Příčina: teroristické útoky 11.9.2001
o Započala: 7.10.2001- operací Trvalá svoboda
o Vedená USA + UK + spojenci
o Cíl: potrestáni A za pomoc Al-Káidě naplánovat teroristické útoky ze svého území
o Výsledek: Svržení Tálibánu X nevyřešení vnitřních problémů země!

Přechodný stát a Afghánská islámská republika (2002-2021)

 Prosinec 2001: USA dosadili do postu předsedy prozatímní vlády: Hámida Karzaje
(náčelník paštunského kmene)
o 2004: vyhrál prezidentské volby
o Neměl celé území A pod kontrolou – on vs. Tálibán
 Prosinec 2001 – OSN: Internationa Security Assistance Force (42 zemí), pod kontrolou
NATO od 2003
 Svržení Tálibánu, Haqqáního sítě + warlordi
 Od 2006: vzrůst moci Tálibánu
 2007:
o Tálibán pod kontrolou menší část země
o prezident pouze oblast Kábulu – důvod: instituce slabé, zkorumpované
o zbytek pod kontrolou vojenských velitelů
 květen 2011: zastřelen bin Ládin americkými tajnými službami
 2018: diplomatická konference v Moskvě-
o Zástupci Tálibánu se zúčastnili
o Tálibán je otevřen jednání o Budoucnosti A s USA
o Tálibán odmítá jednat s afghánskou vládou – považuje ji za nelegitimní režim
dosazený zahraničními silami
 Duben 2021: stahování vojsk NATO z Afghánistánu
o + Západní státy evakuovaly své občany
 Květen 2021: stahování amerických vojsk z Afghánistánu (poslední voják opustil A
31.8.2021)
 Květen 2021: zahájil Tálibán ofenzívu
o Cíl: získat kontrolu nad zemí
o 15.8.2021: Talibán ovládl Kábul
 o Během postupu Afghánským územím se Tálibán nesetkal s výraznějším odporem
afghánské armády
o Výsledek: ovládl velkou část Afghánistánu, obnovení Islámského emirátu
Afghánistán
Islámský emirát Afghánistán (2021)

AKTÉŘI VE VÁLCE V AFGHÁNISTÁNU

Problematičtí aktéři:
 Talibán: nejvýraznější bezpečnostní riziko, jakýkoli (!) představitel nemuslimského
západu je nepřítel, řízen klanově-regionálními principy
 Al Káida: problém odlišení od Tálibánu, neselektivní a sebevražedné útoky, kolem 100
lidí, základna především ve FATA
 Frakce Gulbuddína Hekmatjára: protalibánský Paštun, především v provinciích
Núristán, Kunar a Nanganhár
 Frakce Džalala-Aldina Haqqaního (Haqqaního síť): protalibánský Paštun, útočí často
na indické cíle, aktivní především v provincii Chóst
 Pákistánské skupiny: Pákistánský Tálibán, Laškhar-e Tajjíba
 Afghánské bezpečnostní instituce: Armáda (100 000), bez spojenců neschopná, Policie
postižena korupcí a šikanou

Vnější aktéři:
 Severní aliance (Jednotná islámská fronta pro záchranu Afghanistánu): vznik: 1996
 USA: cíl v podobě stabilního a samostatného Afghánistánu
 NATO
 OSN: operace ISAF
 Pákistán – historické a etnické vazby, vliv ISI, proti indické stažení, energetika
 Írán – podpora Severní aliance, kulturní, jazyková a etnická blízkost, proti opiu a pro
vývoz energií do Číny
 Turkmenistán, Tádžikistán, Uzbekistán snaha o stabilitu a vývoz energií
 Indie – začíná humanitární pomoc a investice do infrastruktury
 Čína – budování infrastruktury, těžba a transport surovin – MĚĎ
 Rusko – tradiční vliv, pošramocená pověst, subdodavatelství

Důležité osobnosti:
 Muhammad Umar – v čele Talibánu v době, kdy ovládal prakticky celé území
Afghánistánu (1996-2001), spojení s Al-Kádiou
 Abdul Ghání Bradar – jeden ze zakladatelů radikálního islámského hnutí Tálibán
 Džaláluddín Hakkání – vojenský velitel a zakladatel sítě Haqqání
 Usáma bin Ládin – jedním ze zakladatelů teroristické organizace Al-Káida
o 2011: zastřelen zvláštním týmem amerických sil
 Ajman az-Zaváhirí – vůdce Al-Káidy
 Goerge Walker Bush – USA prezident, za jehož vlády byl proveden teroristický útok
11.9.2001, reakce: invaze do Afghánistánu
 John Biden – prezident USA, stažení amerických vojsk z Afganistánu

SUROVINY
 Socioekonomické problémy problematizující těžbu:
o Korupce – jedna z nejhorších zemí na světě, vše s úplatkem
o Sociální a zdravotní problémy – masová negramotnost, nedostatečná zdravotní
péče a hygiena, nedostatek kvalitní vody
o Infrastruktura – mizerná, náročný terén, silnice: 21 000 km cest
 Surovinové zásoby: ropa, zemní plyn, měď (kvůli válce nemohly být prováděny výzkumy
– neví se kolik)
 Vnitřní surovinový konflikt:
o boj o úplatky a korupce – měděný ráj Ajnak za 30 mil. 2. největší naleziště na
světě, Metallurgical Corporation of China 4,4 mld. Dolarů
o nárůst vládního OZ
o po stažení koaličních sil jednotliví aktéři získají finance ilegální těžbou (již nyní
náznaky)
o riziko selhání post konfliktní obnovy
 Zárodky konfliktu o suroviny
o třenice mezi vládou a lokálními vůdci o zdroje vody
o vláda centralizuje zemědělské projekty a rozvíjí hydroenergetiku
o lokální vůdci bojují mezi sebou o přístup k vodě (zejména kvůli konopí)
o konflikt o vodu a zavlažování (Samangán, Balch, Helmán,…) – nedostatečná
infrastruktura, odčerpávání vody
o hrozí přelití