11.

Základy politické geografie

Forma státu:
1. Demokratická
2. Autokratická
Znaky demokracie:
 Dělba moci
a) Zákonodárná
b) Výkonná
c) Soudní
 Pluralita politických stran
 Spoluúčast všech občanů na politickém rozhodování (volby)
 Občanská práva a svobody (svoboda shromažďování, projevu, …)
Nejobvyklejším demokratickým systémem je parlamentní demokracie s orgány státní moci:
o Parlament
o Vláda
o Hlava státu

Státy podle územní organizace:

1. Unitární (jednotné) – např. ČR, SR, Polsko, Francie
2. Federativní (složené, spolkové)
 Člení se na:
o Spolkové země (Rakousko, Německo)
o Spolkové státy (USA, Mexiko)
o Provincie (Kanada, Austrálie)
o Kantony (Švýcarsko)
 Členové federace vykonávají na svém území státní moc s výjimkou zahraniční politiky,
obrany, měny apod.
 Národnostní nebo územní princip
 konfederace – spojení nezávislých států
 nezávislé státy se člení na administrativní (správní) jednotky – kraje, župy, departementy,
hrabství, …
Státní hranice:
1. přírodní – pohoří, řeka, pobřeží,…
2. umělé (geometrické) – vznikaly při kolonizaci
 sporné (Čína – Indie – Pákistán)
 funkce:
o dělící (bariérová)
o spojující (kontaktní) – Schengen
 Pobřežní (teritoriální, výsostné) vody:
  součást státního území
 stát zde má svrchovaná práva
 až do 12 nám. mil (21 km)
 přilehlé pásmo (do 24 mil)
 hospodářské pásmo (do 200 mil)
 vzrůstá význam Severního ledového oceánu
Nezávislé státy a závislá území:
1) Nezávislé (suverénní, svrchované) státy
 podmínky:
 suverenita na určitém území
 mezinárodněprávní uznání v současnosti téměř 200 (Afrika 54, Evropa 47, Asie 45,
Amerika 37, Austrálie a Oceánie 14) sporné: Taiwan, Kosovo, Palestina apod.
2) Závislá území (kolonie, protektoráty, zámořská území apod.)
 nejvíce v Oceánii (Fr. Polynésie) a Karibiku (Nizozemské Antily), největší – Grónsko

Commonwealth – společenství zemí uznávajících za hlavu státu britskou královnu

Antarktida – území pod společnou správou světového společenství
Státy podle formy vlády:
1) republiky – v čele stojí volený prezident
o parlamentní – rozhodující postaven má parlament, prezident má hlavně
reprezentativní funkci (ČR, SRN)
o prezidentské – prezident volen obvykle přímo, má velké pravomoci, stojí v čele vlády
(USA, Brazílie)
o parlamentně-prezidentské („poloprezidentské“) – posílené postavení prezidenta
(Francie, Egypt)
2) monarchie – hlavou státu je panovník, obvykle dědičný (král, císař, kníže, …)
o konstituční (ústavní) – panovník má reprezentativní roli (Spojené království,
Japonsko)
o monarchie v personální unii se Spojeným královstvím - Commonwealth (Kanada,
Austrálie, Nový Zéland)
o absolutní (absolutistické) – nemají volený parlament (Saudská Arábie, Spojené
arabské emiráty)
Státy s vládou jedné strany (Čína, KLDR, Kuba)
Státy podle hospodářského rozvoje:
Zjednodušeně: bohatý Sever x chudý Jih Ukazatelé: HDP/obyv., podíl na celosvětovém
hospodářství, zaměstnanost v terciární sféře apod.
1) Nejvyspělejší státy světa:
 rozvinuté tržní hospodářství, vysoká životní úroveň
 většina zemí Evropy, Kanada, USA, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, JAR, Izrael
2) Středně rozvinuté státy:
  bývalé kolonie, rozvíjející se ekonomika (Malta, Kypr
 nově industrializované země Asie (J Korea, Singapur, Malajsie, Thajsko…)
 nově industrializované země Ameriky (Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile…)
 málo lidnaté země vyvážející ropu (SAE, Saudská Arábie, Kuvajt, Katar…)
3) Rozvojové státy
 většina zemí Afriky, Bangladéš…
 „čtvrtý svět“, mezinárodní zadlužení
 největší růst – Čína

Vývoj politického rozdělení světa:

 konec 15. stol.: velké geografické objevy – vznik koloniální soustavy (Španělsko,
Portugalsko, později Anglie, Francie a Nizozemsko)
 18. – 19. stol.: hlavní koloniální mocnosti Velká Británie a Francie (Německo, Itálie,
Belgie)
1) změny politické mapy po 1. svět. válce:
o Německo ztratilo kolonie (Kamerun, Tanganika, oblasti v Oceánii…)
o rozpad Rakouska-Uherska
o vznik nových států (SSSR)
2) změny politické mapy po 2. svět. válce:
o rozdělení Německa a celé Evropy tzv. železnou oponou
o vznik nových států v Asii (Indie, Pákistán, Vietnam, Čína…), v Africe (zejména v
roce 1960), v Latinské Americe a Oceánii
3) změny politické mapy po roce 1989:
o demokratické změny v tzv. socialistických státech Evropy (Polsko, Maďarsko,
Československo…)
o sjednocení Německa (1990)
o rozpad SSSR (1991), Jugoslávie (od r. 1991) a Československa (1992)
o nejnovější státy: Východní Timor (2002), Kosovo (2006), Severní a Jižní Súdán
(2011)
Nadstátní organizace (OSN):
 založena 1945 v San Franciscu
 cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní
spolupráce
 členy jsou téměř všechny státy světa (192)
 hlavní sídlo: New York
 další sídla: Ženeva, Vídeň
 řední jazyky: angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština
Orgány OSN:
 valné shromáždění (každý stát = 1 hlas)
 rada bezpečnosti
o výkonný orgán
o její rezoluce jsou právně závazné
 o 15 členů – 5 stálých (USA, UK, Francie, Rusko, Čína), 10 nestálých
 Ekonomická a sociální rada
 Poručenská rada
 Mezinárodní soudní dvůr
 Sekretariát v čele s generálním tajemníkem (António Guterres – 2017)
Odborné orgány OSN:
o Organizace pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO
o Organizace pro výživu a zemědělství - FAO
o Světová zdravotnická organizace - WHO
o Mezinárodní měnový fond - IMF
o Dětský fond OSN - UNICEF