Mezinárodní vztahy

Mezinárodní vztahy jako věda

Věda o MV
- zkoumání bezpečnějších a efektivnějších prostředků pro organizaci vztahů mezi
lidmi, společnosti, vládami a ekonomikami
- vývoj a struktura mezinárodních společenstvích
- mezinárodní systém - základní prostředí mezinárodních vztahů
= dynamický komplex prvků, vztahů a interakcí
- podoby konfliktu ignorace či spolupráce
- Hlavní aktér – suverénní státy
- další – mezinárodní organizace, nadnárodní korporace, nevládní organizace,
teroristické organizace a sítě organizovaného zločinu
- Integrace – proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy
– hospodářská, politická, právní i bezpečnostní stránku
- cíl: vyšší stabilita a prosperita zemí
1. Formy mezinárodních vztahů
a) Mezistátní dohody a smlouvy – upravují vztahy mezi státy a vytváří základ pro
mezinárodní spolupráci
- bilaterální - uzavřené mezi 2 státy
- multilaterální - mezi více státy
b) Mezinárodní organizace – vyšší forma spolupráce mezi státy
– nabývá spolupráce institucionální podoby
- spolupráce je trvalá a neustále se rozvíjí
- roste provázanost světového obchodu - globální rizika = přesahování hranice a
možností jednotlivých států
- velikost: regionální - určitá oblast
globální - bez omezení (státy)
- oblast zájmů a cílů:
vícefunkční - v několika oblastech současně
- přenášení pravomocí:
mezivládní organizace - podstatné pravomoci ve svých rukou
nadnárodní organizace - pravomoce na dané organizace a jejich
orgány
- v některých zemích: schválení vládou, pak ratifikací = zákonodárný sbor + hlava státu
- Mezinárodní kooperace – doplňuje roli státu, když je třeba / výhodné
- státy, co se nechtějí podílet - mezinárodní izolace
OSN
- nejznámější a nejuznávanější mezinárodní organizace
- udržování světového míru, bezpečnosti a spravedlivých vztahů mezi státy
- Zajišťuje suverenitu, poskytuje rozsáhlou a trvalou humanitární a rozvojovou pomoc
- Vznik: 26.6. 1945 na základě podpisu Charty OSN (50 států + ČSSR) – San
Francisco
- Chtěla navázat na činnost meziválečné Společnosti národů (1919)
- sídlo: New York – 193 členských států
1. Orgány
a) Rada bezpečnosti - nejvyšší orgán
 - odpovědnost za udržení míru
- uvalení mezinárodních sankcí a schválení mezinárodních mírových operací
(vojenské akce)
- 15 členů – 10 - Valným shromážděním (2 roky) , 5 - stálí
- rozhodující vliv - stálí – USA , VB, Francie, Ruská federace a Čína (veta)
b) Valné shromáždění – vrcholný politický orgán
– všechny členské země
– jedna země = jeden hlas
- hlavní jednací orgán
- volí generálního tajemníka OSN a nestálé členy
- nedisponuje donucovacími prostředky
c) Mezinárodní soudní dvůr
- řeší mezinárodní spory mezi státy
- soudní orgán
- Může rozhodovat když sporné strany předloží své problémy k posouzení
- sídlo: Haag – 15 soudců volených na (9 let) Valným shromážděním a Radou
d) Ekonomická a sociální rada (ECOSOC)
- orgán monitorující celkovou hospodářskou situaci v regionech
- vytváří prognózy dalšího vývoje a navrhuje opatření
e) Poručenská rada
- vznikl pro správu 11 oblastí , které po WW II. nezískaly status samostatných
států
- území se postupně osamostatnily, pověsili to na hřebík (Palau státem - 1994)
ale vrátí se když bude třeba
f) Sekretariát OSN
- výkonný orgán
- generální tajemník + podřízený správní sekretariát
- generální tajemník (5 let) - zastupuje OSN na venek, může předkládat Radě
návrhy (když si myslí že je ohrožen mír)
Mezinárodní trestní tribunály / soud
- 2 mezinárodní trestní tribunály (Jugoslávie a Rwanda)
- 1945 – stíhají pachatele novodobých zločinů proti míru a lidskosti
- zločin proti míru - týkají se vedení , přípravy a rozpoutání agresivní války
- válečný zločin - porušením válečných zákonů (poprava rukojmí, rabování majetku)
- zločin proti lidskosti - vražda, vyhlazování, zotročování a deportace
- mohou udělit doživotní vězení
- Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné
- V roce 2002 – Mezinárodní trestní soud – na základě Římského statusu z roku 1998
- Je oprávněn vyšetřovat a trestat osoby odpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti
a válečné zločiny
- Síldlo: Haag
Mírové síly OSN = modré barety
- vojenské jednotky
- státy poskytnou vojáky OSN k udržování míru v nestabilních částech
- státy mohou rozhodovat kam vojáky pošlou, ale v rámci plnění úkolů spadají pod
OSN
2. Mezinárodní organizace začleněné do OSN
a) Mezinárodní měnový fond - IMF
- Washington
- stabilita měnových systému, podpora rozvoje a růstu světového obchodu
- poskytuje členským státům úvěry
b) Světová banka - WB
- Washington
- Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj + Mezinárodní asociací pro rozvoj
- Tvoří skupinu Světové banky
- boj s chudobou – poskytuje členským zemím dlouhodobé úvěry
c) Organizace Spojených Národů pro výchovu, vědu a kulturu = UNESCO
- 1946 - Paříž
- podporuje rozvoj vzdělanosti a péči o děti – v chudých státech
- péče o kulturní hodnoty
d) Světová zdravotnická organizace = WHO
- 1948 - Ženeva
- sleduje stav lékařské péče a zdravotní vývoj populace
- Navrhuje opatření a poskytuje širokou pomoc chudším státům
- další: Dětský fond OSN (UNICEF), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA),
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Program OSN na ochranu životního
prostředí (UNEP) nebo Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)

3. Opatření při ohrožení míru

a) Rezoluce (rozhodnutí)
- může přijímat jen Valné shromáždění nebo Rada bezpečnosti
- na půdě Rady a schváleno všemi členy – závazné
- adresovány členský státům OSN, které porušují její nejzákladnější principy
b) Embargo (zábrana)
- nejmírnější donucovací prostředek vůči státům co porušují mír
- Členské státy nesmějí vyvážet zbraně / vojenský materiál do států, kde je
embargo vyhlášeno
- smysl: oslabení vojenské síly embargovaných států
c) Sankce (usnesení, příkaz)
- hospodářské a plošné
- Členské státy nesmějí po přijetí sankcí s tímto státem obchodovat
d) Bojkot
- dočasně pozastaveno jeho členství v mezinárodních organizací (nesmí se
účastnit př. olympijských her)
- omezení nebo úplné přerušení diplomatických styků
- vojenský zásah – vojenská akce vedená vojáky OSN – musí se na něm
shodnout všech 5 stálých členů Rady a nadpoloviční většina nestálých členů
e) Mírová mise OSN
- válečný konflikt končí / ukončen
- za nikoho nekopou, jen udržují mír
- mohou zasáhnout v omezené míře když jsou narušeni
- souhlas bojujících stran
f) Pozorovatelská mise OSN
 - do oblasti napětí nebo přímo konfliktu
- nezasahují
g) vyhlášení války
- není vypuštěn, ale nepoužívá se
- legitimuje použití vojenské síly vůči jinému státu
- období válečného stavu – drsná pravidla – možnost až trest smrti
- ukončení: Mírová smlouva – určuje viníka války, stanoví rozsah válečných
škod a přiměřenou výši náhrad

Vojensko-bezpečnostní mezinárodní organizace

1. Severoatlantická aliance (NATO)
- nejvýznamnější vojensko-politická organizace
- obrana politiky, armády podléhají společnému vedení
- 4.4.1949 ve Washingtonu
- vznik - počátek studené války - NATO - významná role pro společnost
- Brusel
- země: Albánie, Belgie, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko, Estonsko,
Finsko, Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Kanada, Litva, Lotyšsko,
Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko,
Portugalsko, Rumunsko, Řecko, S Makedonie, Slovensko, Slovinsko, VB,
USA, Španělsko, Turecko
- státy si garantují územní celistvost a státní suverenitu, závazek podílet se na
obraně státu napadeného 3. stranou
- mírové operace - oblast balkánu
- výcvikové mise - Irák
- humanitární operace - přírodní katastrofy
Orgány:
- politické (Severoatlantická rada, Skupina pro jaderné plánování, generální tajemník),
vojenské (Vojenský výbor, alianční strategická velitelství)
a) Severoatlantická rada
- nejvyšší politický orgán
- všechny členské státy
- přijímá rozhodnutí o zahraniční politice a společném postupu členských zemí
- přijetí nových členů / vojenské akce
b) Skupina pro jaderné plánování
- rozhodnutí o jaderných otázkách
c) Generální tajemník
- nejvýše postavený civilní představitel NATO
- reprezentuje, během jednání často prostředník
d) Vojenský výbor
- nejvyšší vojenský orgán NATO
- spadá pod něj alianční strategická velitelství (Velitelství spojeneckých sil pro
operace + -//- transformaci)
- nemá rozhodovací pravomoce, vůle SR a SPJP a realizuje jejich rozhodnutí
- vojenští představitelé zemí
Partnerství pro mír
- leden 1994 jako instituce pro vojenskou spolupráci
 - posílit bezpečnost a stabilitu v EU
- monitorování vojenských aktivit, zbrojení
2. Další vojensko-bezpečnostní organizace
a) Západoevropská unie (ZEU)
- 1954
- původně pro kontrolu znovuvyzbrojení Německa
- bezpečnost spolupráce států
- 2011 - přestala existovat
b) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
- regionální politicko-bezpečnostní organizace
- Vídeň - 1995
- kolektivní bezpečnost
- posílá pozorovatelské mise do míst konfliktů
c) Varšavská smlouva
- neexistující vojenský blok komunistických zemí
- 1955 - Varšava
- zanikl po pádu socialistických režimů
- sídlem byla Moskva
- vzájemná pomoc v případě napadení (posílení sovětské kontroly)
d) Šanghajská organizace spolupráce (ŠOS)
- 2001, když navázala na několikaletou spolupráci šanghajské pětky (Rusko,
Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán)
- boj proti terorismu, separatismu a extremismu
- ekonomická spolupráce
e) Organizace smlouvy pro Jihovýchodní Asii (SEATO)
- vojensko-politické uskupení USA, VB, Francie, Austrálie, Nového Zélandu,
Pákistánu, Filipín a Thajska
- 1954-1977
- zadržování komunismu
- nezabránilo šíření sovětského vlivu na Blízkém východě, kel
Další významné mezinárodní organizace
1. Ekonomické mezinárodní organizace
a) světová obchodní organizace (WTO)
- 1995 - Ženeva
- zjednodušení výměny zboží i služeb
- odstranění obchodních bariér
- obchodní spory mezi členskými státy
- Všeobecná dohoda o clech a obchodu - GATT (1947-1994)
b) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
- 1961 - Paříž
- liberalizace obchodu
- každoročně vydává ekonomické analýzy a hodnocení hospodářských
výsledků
c) Evropské sdružení volného obchodu
- 1960
- hospodářská mezinárodní organizace
- sbližuje vyspělé státy co nejsou členy EU
 - zakládající smlouva: VB, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a
Švýcarsko
- dnes sbližování organizace s EU
d) Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC)
- 1961 - Bagdád
- sídlo: Vídeň
- reguluje cenu ropy a její těžbu
e) G8 - sdružení 8 hospodářsky nejvyspělejších průmyslových států: USA, Kanada,
Ruska, Japonsko, Německo, VB, Francie a Itálie
- sladit hospodářskou politiku
2. Lidskoprávní a humanitární mezinárodní organizace
a) Rada Evropy - 1949 - Londýn
- Štrasburk
- politická organizace, podporuje demokracii
- monitoruje stav lidských práv
b) Evropský soud pro lidská práva
- 1955 - Štrasburk
- spadá pod radu evropy
- obrací se na něj občané se stížnostmi na porušování lidských práv
- závazná rozhodnutí
c) Mezinárodní červený kříž
- 1863 - Ženeva (Jean Henry Dunat)
- nejstarší nepřetržitě fungující organizací zaměřená na poskytování
humanitární pomoc
- Nobelova cena za mír
- v Československu - 1919 - předsedkyně Alice Masaryková (dcera T.G.M.)
3. Ostatní mezinárodní organizace
a) Britské společenství národů (Commonwealth of Nations)
- 1931 jako svazek SKVB a S Irska
- teď sdružuje asi 50 zemí ze všech 5 kontinentů - těsné hospodářské vztahy
b) Společenství nezávislých států (SNS)
- 1991
- volná politicko-hospodářská organizace, sdružující republiky bývalého
Sovětského svazu (ne Pobaltí)
- usilují o vojenskou spolupráci
c) Mezinárodní organizace frankofonie
- založeno po vzoru BSN - 1970 (agentura pro kulturní a technickou spolupráci)
- Paříž
- 57 členů
- spolupráce na poli vzdělání, kultury, vědy a výzkumu
d) Mezinárodní kriminální policie (INTERPOL)
- 1923 - Vídeň
- Lyon
- potírání mezinárodního zločinu a výměna informací
- boj proti mezinárodnímu terorismu
e) Mezinárodní olympijský výbor
- 1894 - Paříž
 - Lausanne
- podporovat rozvoj sportu a přispívat k míru mezi národy
- připravuje konání zimních i letních olympijských her
- nemůže na státech být bojkot
Evropská Unie
- regionální uskupení, které sdružuje evropské státy
- cílem je politická a hospodářská integrace
- 1993 na základě Maastrichtské smlouvy
- většina institucí v bruselu
- 28 členů: Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, VB, Irsko,
Dánsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, ČR, Polsko,
Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta, Rumunsko,
Bulharsko a Chorvatsko
- symboly: vlajka, hymna (óda na radost z 9. symfonie Beethovena), motto (jednota v
rozmanitosti), Euro, Den Evropy (9.5.)
1. Dějiny Evropské integrace
- EU -> dlouhodobý integrační proces
Myšlenka evropské integrace do konce WW II.
- 1. Integrace - antika
- Jiří z Poděbrad - cíl: Unie evropských států
- Immanuel Kant - německý filozof, dílo Idea věčného míru (myšlenka federaci
evropských států)
- 18.,19. století - převládá nacionalismus (sjednocení nepřál)
- Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi - dílo Pan-Evropa - Panevropské hnutí ->
předchůdce evropské integrace
- Myšlenku ev. int. přijaly odbojové hnutí -> Manifest z Ventotene (1941) - Altiero
Spinelli
Evropská Integrace po WW II.
- hospodářské problémy -> Marshallův plán - pomoc měla zajišťovat Organizace pro
evropskou hospodářskou spolupráci (OECD)
- 1950 - Schumanův plán - volný trh s uhlím a oceli -> Smlouva o založení Evropského
společenství uhlí a oceli
- zakládající země -> Římské smlouvy (1957) - Smlouva o založení Evropského
hospodářského společenství (EHS) a -||- pro atomovou energii (EURATOM)
- Cíl EHS: vytvoření celní unie (volný pohyb průmyslového zboží) -> společný trh -> 4
svobody - volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu
- Cíl EURATOM: společný trh s nukleárním materiálem -> mírové využití
- 1965 - Slučovací smlouva - Evropská společenství (ESUO, EHS, EURATOM) -
mírové využití - řídí jedna komise a rada
Evropská integrace v krizi
- Charlese de Gaulla - pozastavil
- budování společného trhu -> 3. fáze (nevyšlo)
- 1965 - vyvrcholení -> politika prázdných křesel
- 1966 - vyřešeno -> Lucemburský kompromis - euroskleróza - zpomalení EI
Obnovení evropské integrace
- Haagský summit - cíle: dokončení cílů, prohloubení, rozšíření
 - 1979 - 1. Přímé volby do evropského parlamentu - snaha o prohloubení spolupráce -
> Schengenská dohoda (1985) - signatářské země
- 1985 - Jednotný evropský akt (JEA) - revize Římských smluv
- rozhodnutí: odstranění práva veta, zapojení Evropského parlamentu do legislativního
procesu, vybudování hospodářské a měnové unie
Vytvoření Evropské unie
- Smlouva o evropské unii (1992 - platnost +1)
- Evropská společenství -> EU
- rozdělena v Maastrichtském chrámu na 3 pilíře - Evropské společenství, Společná
zahraniční a bezpečnostní politika, Justice a vnitro
- zavedla občanství EU
- 1993 - společný trh
- Amsterodamská smlouva - zpřehlednila evropské smlouvy
- Nicejská smlouva (2001) - reformace institucí EU (větší státy - víc hlasů)
- max počet: komisaři (27), europoslanci (732)
- + listina základních práv EU
- Smlouva o Ústavě pro Evropu - právní subjektivita unie
- Nizozemí a Francie nepodepsali, šla do kelu
- Lisabonská smlouva (2009) - zrušení pilířů, zavedla právní subjektivitu, stálý
předseda E rady, vystoupení z EU, občanskou iniciativu, začlenila Listinu základních práv
EU
2. Instituce EU
- boss - evropské instituce
a) Evropská rada (ER)
- nej politický orgán
- předseda ER (2,5l - 2x)
- 4x ročně v Bruselu
- směrování EU
b) Evropská komise (EK)
- nej výkonný orgán
- Brusel, Lucemburk
- portfolio - oblast na kterou se komisaři (28, 5l) zaměřují (doprava, živ.
prostř…)
- předseda a místopředsedové
- reprezentuje EU navenek
- vypracovává návrhy právních předpisů a evropského rozpočtu
c) Rada Evropské unie (REU)
- Brusel
- z resortních ministrů členských zemí unie
- schvaluje právní předpisy a rozpočet EU
- ministr - ze země co byla pověřena předsednictvím EU
d) Evropský parlament (EP)
- jediný přímo volený orgán
- Štrasburk, Brusel, Lucemburk
- předseda (2,5), 14 místopředsedů
- politické frakce: Evropská strana lidová (ELS), Pokrokové spojenectví
socialistů a demokratů (S&D)
- schvaluje právní předpisy a evropský rozpočet
 - demokratický dohled
e) Soudní dvůr Evropské unie
- nej soudní orgán
- soudní dvůr - 28 soudců (1 na stát), 8 generálních advokátů (nestranné
stanovisko, 6l), žaloby pro nesplnění povinnosti
- Tribunál - případy předložené jednotlivci/podniky
- Soud pro veřejnou službu - spory mezi Unií a jejími zaměstnanci
f) Evropský účetní dvůr
- správní hospodářství
- Lucemburk
- 28 členů = auditoři
- kontrola příjmů a výdajů Unie
další: Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů (poradní), Evropská
centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský veřejný ochránce práv

3. Politiky EU
Tvorba
a) výlučné pravomoce
- právo vytvářet právní předpisy - Evropská unie
b) sdílené
- -//- mají členské státy, kde je Evropská unie nemá
- zemědělská, energetická a sociální politika
c) podpůrné
- EU podporuje jen členské státy (dotace)
- legislativní postup -> parlament podá návrh - když ho rada neschválí ->dohodovací výbor -
parlament -> Rada Evropské unie - zveřejněn v Úředním věstníku
Politiky EU
- politika jednotného trhu - nej
- 4 svobody - volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu
- cíl: zvýšení a udržení ekonomické prosperity, užší spojení evropských států
a) společná zemědělská politika - zvýšení produktivity výroby, dostatečné
množství kvalitních potravin za přiměřenou cenu
b) regionální - vyrovnání sociálních a ekonomických rozdílů
- financován ze strukturálních fondů: Evropský fond pro regionální
rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti
c) sociální - financováno z Evropského sociálního fondu
- podpora zaměstnanosti, pracovní a životní podmínky, rovnoprávnost
žen a mužů
- cíl - hospodářská a měnová unie
- 1999-2002 - euro, oblasti - eurozóna
- konvergenční kritéria (cenová stabilita, udržitelnost
veřejných financí
- Evropská centrální banka
4. rozpočet EU
- financován z evropského rozpočtu (vyrovnaný), musí odpovídat víceletému
finančnímu rámci
- přijímán každý rok
příjmy tvoří:
a) zdroje založené na HND
- stát -> % z bohatství ->evropský rozpočet
- největší zdroj příjmů (70%)
b) -//- DPH
- sazba 0,3% na státy (11%)
c) tradiční vlastní zdroje
- clo za dovážené zboží mimo EU + dávky od výrobců cukru (14%)
d) jiné zdroje
- daně z výplat (<1%)
5. začlenění ČR do EU
- 1.5. 2004
- 90. léta - prostředky z programu Phare
- 1995 - žádost o členství v EU
- vstupní rozhovory -> rozhodnutí 2002 na summitu v Kodani -> smlouva o přistoupení
(Athény)
důsledky:
- zapojení do jednotného evropského trhu
- sladění českého právního systému s evropským
- práce, studium v jiných členských zemích (Schengenský prostor)
- finance ze strukturálních fondů
- odevzání části suverenity
ČR v mezinárodních vztazích
1. zahraničně politické cíle ČR
- prosazování a obhajoba národních zájmů
- dobré vztahy s okolními státy
- transatlantická spolupráce (USA)
- priority: ekonomická diplomacie, boj proti zbraním, potírání teroristických
aktivit, ochrana lidských práv, podpora demokracie
2. členství ČR v mezinárodních organizacích
- více jak 450
a) ČR v OSN
- 1993
- prosazovat své zájmy (valné shromáždění), rozvojové programy, mezinárodní
mise OSN
- větší moc - nestálý člen Rady bezpečnosti
b) ČR v NATO
- 12.3.1999
- společná obrana, mírové mise, tažení proti terorismu
- dále - OECD, WTO
c) ČR v regionálních mezinárodních organizacích
- Visegrádská skupina - politické sdružení, co usilovalo o vstup do evropských
struktur (Polsko, Maďarsko, Slovensko a ČR)
- Středoevropská iniciativa - řešení problémů rozvoje regionů (S a JV EU)
- středoevropská zóna volného obchodu (CEFTA) - odbourání obchodních
překážek, ČR - 2004
Mezinárodní prostředí na počátku 21. století
- studená válka -> USA - supervelmoc, využití - prosazení svých zájmů, řešení
globálních problémů
- západní velmoci - mocenský pokles, chtějí to spravit evropskou integrací
- konec studené války -> oslabení Ruska
- posílená Čína - 2. největší ekonomika světa, vojenský arzenál, diplomatická renomé
- potenciál - Brazílie
- malé a středně silné státy - zapojení do mezinárodních organizací, multilaterální
spolupráce
Globální problémy lidstva
1. Globalizace
- proces narušující zavedený model politiky, založený na jednotě politického,
kulturního a hospodářského prostoru
a) hospodářský rozměr globalizace
- urychlení -> nové informační technologie
- liberalizace mezinárodního obchodu, mezinárodní trhy, podmínky pro
investice nadnárodních společností
- zvyšuje se rozdíl mezi reálnou ekonomikou a symbolickou ekonomikou
finančních obchodů
b) politický rozměr globalizace
- politická rozhodnutí
- aktivita nevládních a mezivládních institucí a uskupení (WTO, OSN,
UNESCO)
c) kulturní rozměr globalizace
- smazání kulturních odlišností mezi národy -> odpor -> obnovený zájem o
vlastní kulturu
d) důsledky globalizace
- uvolnění obchodu a snazší pohyb osob a kapitálu
- moc vlád se snižuje
- provázanost finančních trhů -> ekonomický růst rozvojových zemí (Malajsie)
- dělba práce -> těžká výroba -> rozvojové země
- výměna informací
- svět se jakoby zmenšuje
2. významné globální problémy
- řešení - mezinárodní organizace
- válečné konflikty, živelné katastrofy
- nedaří se odstraňovat příčiny
a) bohatství a chudoba, spotřeba surovin a energie
- konec WW II. - vysoká životní úroveň u milionu lidí, zbytek - hluboký
ekonomický propad (Afrika), nouze materiální, vzdělání, zdravotní péče,
rozvojové země - dluhy stoupají
- nárůst světové spotřeby surovin a energií - problém trvalé udržitelnosti života
(Čína a Indie nám procmrndává 90%)
b) populační a sociální problémy
- populace
- rozvojové země - podvýživa, nemají přístup k pitné vodě, zdravotnictví ->
nemoce
 - negramotnost
c) zhoršování kvality životního prostředí
- vyspělé země - zlepšení
- rozvojové země - radikální zhoršení
- nedostatek pitné vody -> ubývá zemědělské půdy -> odlesňování
- vyhynutí R a Ž druhů
- emise skleníkových plynů -> meteorologické jevy (hurikány…)
d) bezpečnostní hrozby
- ozbrojené konflikty -> faktický kolaps
- partyzánská hnutí, piráti (Somálsko), teroristické skupiny a mafie
- kdysi: vnitrostátní etnické konflikty, občanské války, války za nezávislost
- dnes: války mezi nestátními aktéry / stát vs nestátní aktér
- zbraně hromadného ničení - jaderné
e) terorismus
- používání násilí a teroru k dosažení politických cílů
- mezinárodní terorismus
- radikální stoupenci islámu