24) Mezinárodní právo

• prakticky opakem vnitrostátního práva – nedodržuje teritorialitu

• dáno vztahy na mezinárodní scéně – vztahy mezi jednotlivými státy a mezi státy a
mezinárodními organizacemi
• mělo by být budováno na dobrovolné bázi – svrchované státy dobrovolně přistupují k
mezinárodním dohodám

Recipování
• = proces, při kterém stát zavádí mezinárodní normy, dohody, úmluvy apod. do svého
vnitrostátního práva, tzn. přizpůsobování vnitrostátního práva mezinárodnímu
• Druhy recipování:
◦ I. Transformace
▪ mezinárodní právní norma se zachová doslovně a je vyhlášena ve vnitrostátním
právu (ve formě zákona atd.)
◦ II. Adaptace
▪ právní norma se přenese do vnitrostátního práva tak, že je zachována hlavní
myšlenka a obsah, ale nejedná se o doslovný přepis
◦ III. Inkorporace
▪ právní norma se zahrne do vnitrostátního práva tak, že neztratí formu mezinárodního
práva
◦ IV. Adopce
▪ především v anglosaském systému
▪ používá pravidla mezinárodního práva vnitrostátním soudem při rozhodování

Subjekty mezinárodního práva

• I. Svrchované státy
• II. Mezinárodní organizace
◦ a) vládní povahy – představiteli jsou členové vlád jednotlivých států (EU, NATO,
OSN)
◦ b) nevládní povahy – nezávislé na vládách států, působí nadnárodně (Červený kříž,
Amnesty International, Greenpeace, Interpol,…)
• III. Zvláštní politické jednotky
◦ ani státy, ani organizace, ale je s nimi potřeba nějak jednat na mezinárodní úrovni
◦ např. povstalecké skupiny při revolucích, dříve i papež nebo Západní Berlín
Mezinárodní právní normy
• Prameny mezinárodního práva
◦ mezinárodní právo se začalo formovat v 18. st. (kolonizace, státy jako Nizozemsko či
Velká Británie se začaly „roztahovat“ po celém světě)
• neexistuje hierarchie právních norem – nemá žádný právní řád, nemá pevně dáno, která
smlouva, dohoda, atd. je důležitější
• Druhy právních norem:
◦ I. Mezinárodní smlouva
▪ uzavřena mezi subjekty písemnou formou – na rozdíl od rezoluce (odhlasována)
▪ nadřazeny vnitrostátnímu právu, v praxi jen pokud jsou právně vymahatelné
▪ stát se dobrovolným podpisem mezinárodně zavazuje
◦ II. Mezinárodní obyčej
▪ zvyklosti, většinou nepsané (případně až později)
▪ dříve např. pravidla války – dnes kodifikována v Ženevských konvencích
▪ je na nich mezinárodní konsenzus
• Pravidla mezinárodního práva ve vztahu k vnitrostátnímu právu:
◦ mezinárodní právo je systémem výlučným a nadřazeným
◦ nahlíží na vnitrostátní právo ne jako na normativní systém, ale jako na prostou
skutečnost
◦ nepředepisuje, jak se má zajistit soulad vnitrostátního práva s právem mezinárodním
◦ stát se nemůže v oblasti mezinárodního práva dovolávat věcí faktických, tedy i svého
vnitrostátního práva, jako důvodu neplnění svých mezinárodněprávních povinností

Hlavní oblasti mezinárodního práva

• I. Ochrana lidských práv
◦ Organizace spojených národů (OSN)
▪ mezinárodní organizace vzniklá v červnu 1945 v San Franciscu
▪ cíle:
• zabránit další světové válce (řešení konfliktů diplomaticky)
• ochrana lidských práv ve světě
▪ hlavní sídlo: New York
• dále Ženeva a Vídeň
▪ sdružuje 193 států světa
▪ orgány:
• Valné shromáždění OSN
◦ běžně se koná 1× za rok
◦ účastní se delegace všech členských států (3-5 členů na stát podle velikosti)
▪ delegaci tvoří členové vlády jednotlivých států
▪ jednotlivé delegace vystupují s projevem
◦ každý stát může navrhnout rezoluci, o které se hlasuje nadpoloviční většinou
– každý stát má 1 hlas
▪ rezoluce nejsou právně závazné – pouze doporučující charakter
• Rada bezpečnosti OSN
◦ výkonný orgán – rezoluce je právně vymahatelná
◦ akční orgán – v případě krize zasedá do 24 hodin
◦ Struktura:
▪ 5 stálých členů – odměna za vítězství v 2. světové válce: USA, UK,
Francie, Rusko a ČLR
• tyto státy mají absolutní veto – jakoukoliv rezoluci mohou smést ze
stolu, je nepřehlasovatelné
▪ 10 nestálých členů – voleni na 2 roky Valným shromážděním
• z každého vytyčeného regionu pouze 1 člen
◦ 3 druhy sankcí:
▪ 1) diplomatické – např. přerušení diplomatických vztahů
▪ 2) ekonomické – např. vůči KLDR
▪ 3) vojenské – v případě ohrožení civilního obyvatelstva (např. genocida)
• tuto rezoluci chce vždy mít NATO, aby bylo pojištěno mezinárodním
právem
• Sekretariát
◦ v čele stojí generální tajemník – volen Valným shromážděním
▪ vrcholný reprezentant OSN, v současnosti Antonio Guterres z
Portugalska
▪ pod OSN spadají různé přidružené organizace – např. WHO, UNESCO, UNICEF,
atd.
▪ Mírové sbory („modré přilby“)
• charitativní funkce, pouze lehce vyzbrojeni
• vysílány na místa živelných katastrof, distribuce humanitární pomoci
 ▪ 10. prosince 1948 Všeobecná deklarace lidských práv
• schválena Valným shromážděním, poprvé vytvořen přehled lidských práv
• tzv. 3. generace lidských práv
• není právně vymahatelná – pouze doporučující charakter
▪ Mezinárodní soudní dvůr OSN
• sídlo: Haag
• vyšetřuje 2 druhy kauz:
◦ 1) rozhoduje soudní spory mezi členskými státy (např. územní)
◦ 2) zřizuje válečné tribunály
▪ v případě trestání válečných zločinců (např. ve válce v Jugoslávii,
genocida ve Rwandě, už nyní se připravuje poválečný tribunál pro
Rusko)
• 15 soudců volených na 9 let s možností opakování – voleni Valným
shromážděním a Radou bezpečnosti
• rozhodnutí jsou platná a není proti nim odvolání
◦ usnáší se valnou většinou, v případě rovnosti je rozhodující hlas předsedy
◦ Rada Evropy
▪ vznik v roce 1949, jedním z motivů byl komunistický převrat v ČSR 1948
▪ sídlo: Straßburg
▪ počet členů: 46 – všechny evropské státy s výjimkou Vatikánu, Běloruska a Ruska
(vyloučeno 2022)
▪ ČR vstoupila až v roce 1993
▪ podmínkou přijetí je dodržování lidských práv
▪ vydává rezoluce, např. prosadila sankce vůči Bělorusku
▪ Evropský soud pro lidská práva ve Straßburgu
• založen 1959
• 46 soudců – zastoupen každý smluvní stát (ale může mít i více, max. 3)
◦ voleni Parlamentním shromážděním Rady Evropy
◦ na 9 let bez možnosti znovuzvolení
• hlavním úkolem je projednávání a posuzování porušení Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod
• stížnost může podat stát (mezistátní stížnost), jednotlivec, skupina jednotlivců
nebo nevládní organizace (individuální stížnost)
 • individuální stížnost podáváme v případě, že jsme vyčerpali všechny možnosti
nápravy porušení lidských práv ve státě
◦ o jejím přijetí rozhoduje 3členný senát → kauza postupuje k 7člennému
senátu, který rozhodne (ten rozhoduje i o mezistátní stížnosti)
◦ pokud se jedná o velmi závažnou kauzu → Velký senát – složený ze 17
soudců
• když soud vyhrajeme, musí stát zaplatit odškodnění – vypláceno z ministerstva
spravedlnosti
• pokud je odhalena systémová chyba, má stát povinnost změnit legislativu
• Podmínky přijatelnosti stížnosti:
◦ všechny vnitrostátní opravné prostředky byly vyčerpány
◦ musí být podána do 6 měsíců od skončení vnitrostátního řízení
◦ nesmí být podána anonymně
◦ musí jít o novou věc, která ještě nebyla soudem projednána
◦ nesmí jít o zjevně nepodloženou stížnost a stížnost neslučitelnou s
ustanoveními Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
• II. Právo mořského dna a Antarktidy
◦ Právo mořského dna
▪ hlavní normou je Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982
▪ pobřežní státy mají nárok na 200 mil pobřežních vod od pobřeží
• pokud je kontinentální šelf širší než 200 mil, má pobřežní stát nárok na 350 mil
pobřežních vod od pobřeží
• v pobřežních vodách mají státy právo rybolovu, nemusí platit clo, mají volný
pohyb, těžba mořských minerálů a především ropy a veškerého nerostného
bohatství, právo na plavbu
• ČLR kvůli tomu buduje umělé ostrovy → posouvají si tím své pobřežní vody →
zabírají tím mezinárodní vody pod sebe – zatím to nikdo nějak právně neřeší
• kde končí pobřežní vody, začínají vody mezinárodní
▪ Mezinárodní vody
• prostor, který náleží všemu lidstvu, spravuje je OSN
• nikdo si je nemůže nárokovat, mohou sloužit pouze k vědeckým výzkumům
◦ licence k rybolovu v mezinárodních vodách prodává OSN
▪ peníze jdou Organizaci mořského dna (přidružená organizace OSN) –
snaha o ekologickou údržbu
 ▪ právo vlajky = na palubě lodi plující pod vlajkou daného státu platí právní řád toho
státu
• stejně tak to platí i v právu kosmickém
◦ Právo Antarktidy
▪ 1959 ve Washingtonu podepsána smlouva o Antarktidě
• 16 států světa, které měly na Antarktidě celoroční výzkumnou stanici v roce
1959, mají na Antarktidě územní nárok, který je ale zmražen na dobu
neurčitou
◦ Československo mělo sice stanici, ale ne celoroční → sry
◦ do rozmražení se jedná o mezinárodní prostor určený pouze k vědeckému
výzkumu a mírovému jednání
▪ Antarktidou se rozumí území jižně od 60. rovnoběžky včetně plovoucích ledovců
• III. Právo kosmické
◦ 1967 na půdě OSN Kosmická smlouva
▪ vesmír si nemůže nárokovat žádný stát nebo jedinec či firma, je to mezinárodní
prostor náležící všemu lidstvu
▪ určený pouze pro vědu a zčásti mírové účely
• vesmírná tělesa jsou kompletně demilitarizována
• vesmírný prostor je částečně demilitarizován – vojenská výzvědná technika, ale
nikoliv zbraně
◦ platí právo vlajky – na palubě vesmírného objektu pod vlajkou státu platí právo toho
státu
◦ generální tajemník OSN vede rejstřík těles vypuštěných do vesmíru
▪ pouze pro přehled – ohlašování, nikoliv schvalování
◦ kosmonauti se berou jako vyslanci všeho lidstva – mají si pomáhat nehledě na např.
národnost nebo státní příslušnost
• IV. Ochrana životního prostředí
◦ etabluje se až v 80. letech – nejmladší odvětví mezinárodního práva
◦ je vytvořen vhodný rámec pro rozhodování o spolupráci mezinárodního společenství,
týká se především:
▪ zachování, ochrany a obnovy složek životního prostředí
▪ udržitelného využívání přírodních zdrojů
▪ oblasti prevence a snižování znečištění přesahující hranice států
▪ regulace nakládání se zvláštními zdroji ohrožování životního prostředí
◦ klade důraz na prevenci, předběžnou opatrnost, větší zapojení nestátních subjektů a
aktérů
◦ prostřednictvím uzavírání mezinárodních smluv (např. v Paříži, Dubaji)
◦ Problémy:
▪ uzavírané mezinárodní smlouvy nejsou právně vymahatelné → státy je často prostě
nedodržují (co je ekologické, není ekonomické)
▪ výsledky jsou vidět až za dlouho
▪ často je státy vůbec nepodepisují (ČLR, USA, Indie)