25) Právo Evropské unie

Evropská integrace
• Schumanova deklarace, 1950
◦ francouzský ministr zahraničí Robert Schuman
◦ snaha o odstranění protekcionismu a zavedení západoevropské ekonomické kooperace
▪ překonat neshody mezi Francií, SRN a UK
▪ konkurence velkým ekonomickým celkům (USA, SSSR, Japonsko)
• Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO), 1952
◦ vzniká podpisem Pařížské smlouvy 1951
◦ sdružuje Francii, SRN, Itálii a státy BeNeLuxu
◦ na návrh Jeana Monneta – Francie chce mít SRN tak trošku pod kontrolou
◦ odstranění celních bariér u uhlí a oceli – strategické suroviny
◦ její účinnost končí 2002
• Evropské hospodářské společenství (EHS) a EURATOM, 1958
◦ podpisem Římských smluv 1957
◦ EURATOM – společný trh v oblasti jaderné energie
◦ EHS – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu
◦ zakládajícími členy jsou opět: Francie, SRN, Itálie a státy BeNeLuxu
• 1963 a 1967 žádosti UK o vstup do EHS – vetováno Francií (Charles de Gaulle)
◦ UK si 1960 zakládá Evropské sdružení volného obchodu (ESVO)
▪ většina členských států včetně UK postupně přechází do EHS/EU
▪ dodnes funguje – členy jsou státy, které chtějí s EU úzce obchodovat, ale nechtějí být
členy EU (Lichtenštejnsko, Island, Norsko a Švýcarsko)
• Evropské společenství (ES), 1967
◦ podpisem slučovací smlouvy 1965
◦ ESUO + EURATOM + EHS = ES
• 1973 první rozšíření: UK, Irsko a Dánsko
• 1981 vstup Řecka
◦ nesplňovalo podmínky vstupu, navíc ekonomicky zaostalá země, ale ES nechce, aby
spadlo pod satelity SSSR
• 1986 rozšíření o Španělsko a Portugalsko – opět spíše z politických důvodů
• Jednotný evropský akt (JEA), 1987
◦ podepsán 1986
◦ cílem je dosažení společného vnitřního trhu
• Evropská unie (EU), 1993
◦ podpisem Maastrichtské smlouvy 1992
◦ vznik evropského občanství, evropského ombudsmana
◦ do té doby pouze I. pilíř – ekonomická integrace; zavádí se 2 další
▪ II. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika
▪ III. pilíř – policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních
◦ Kodaňská kritéria:
▪ na summitu v Kodani 1993
▪ podmínky vstupu do EU
▪ 1) kritéria politická – fungující demokracie, stabilní instituce, lidská práva, ochrana
menšin
▪ 2) kritéria ekonomická – fungující tržní ekonomika, odolnost vůči konkurenci v
EU, cenová stabilita
▪ 3) kritéria právní – právní stát, schopnost harmonizace domácího a evropského
práva
• Schengenská dohoda, 1995
◦ podepsána opět Francií, SRN, Itálií a státy BeNeLuxu v roce 1985
◦ 1990 podepsána Úmluva k provedení Schengenské dohody – upřesnění principů
◦ 1995 vstupuje v platnost – vznik Schengenského prostoru
▪ všeobecné zrušení celních a pasových kontrol na hranicích členských států
▪ dnes všechny státy EU kromě Irska, Rumunska, Bulharska a Kypru
▪ členy jsou také státy ESVO
▪ ČR je členem od roku 2007
• 1995 vstup Finska, Švédska a Rakouska do EU
• Amsterodamská smlouva, 1999
◦ podepsána 1997
◦ příprava na přistoupení zemí střední a východní Evropy
▪ spolupráce v oblasti imigrační a azylové politiky
◦ začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému EU
 • Smlouva z Nice, 2003
◦ podepsána 2001
◦ dotahovaly se politicky citlivé přípravy na největší rozšíření EU
• 2004 největší rozšíření (10 států): ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko,
Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta
• 2007 vstup Bulharska a Rumunska
• Lisabonská smlouva, 2009
◦ podepsána 2007
◦ reforma institucí EU
◦ vytvoření funkce předsedy Evropské rady
◦ posílení pravomocí vysokého představitele EU pro vnější vztahy
◦ posílení pravomocí Evropského parlamentu
◦ možnost vystoupení z EU
◦ právní závaznost Listiny základních práv a svobod
• 2013 vstup Chorvatska
• 31. ledna 2020 BrExit – vystoupení UK z EU
• Kandidátské země:
◦ nejdéle vede přístupové rozhovory Turecko – to se ale od kritérií spíše vzdaluje
◦ Severní Makedonie
◦ Ukrajina – hodně odkládáno – pro EU by to znamenalo velkou ekonomickou zátěž
◦ Albánie

Orgány Evropské unie

• Evropská rada (ER)
◦ určuje směr politiky EU a její priority
◦ sama o sobě však nemá pravomoc schvalovat právní předpisy
◦ v čele stojí předseda ER (aktuálně Charles Michel) – volený na 2,5 roku s možností
opakování
◦ dále ji tvoří nejvyšší představitelé členských států (hlava státu či premiér) a předseda
EK
◦ zasedá min. 4× za rok v Bruselu
• Evropský parlament (EP)
◦ jeho poslanci se volí v přímých volbách, poměrným systémem na funkční období 5 let
◦ skládá se z 751 poslanců
▪ po BrExitu není plně obsazen, aktuálně 705 křesel
• zbylá křesla jsou zmražená pro případný vstup nových států, aby se počet křesel
nemusel navyšovat a pouze se obsadila ta neobsazená
▪ poslanci jsou voleni ve všech 27 členských státech EU
▪ počet členů volených za každý stát se řídí počtem obyvatel daného státu
• žádná země nemůže mít méně než 6 a více než 96 europoslanců
▪ celkový počet nesmí překročit 751 (750 + předseda EP)
▪ ČR má 21 europoslanců
▪ europoslanci nezasedají v politických lavicích podle své státní příslušnosti, ale na
základě příslušnosti k politické frakci
◦ je jednokomorový a nemá zákonodárnou iniciativu
◦ zasedá ve Straßburgu a v Bruselu, jeho sekretariát sídlí v Lucemburku
◦ 3 hlavní úkoly:
▪ společně s Radou EU projednává a schvaluje právní předpisy EU
▪ vykonává dohled nad dalšími orgány EU, zejména EK, a kontroluje tak
demokratičnost jejich fungování
▪ společně s Radou EU projednává a přijímá rozpočet EU
• Evropská komise (EK)
◦ za politické vedení komise zodpovídá 27 komisařů
◦ předseda EK přiděluje každému komisaři na jeho 5leté období určitou oblast politiky
▪ jmenován předsedou ER → předseda EK následně po dohodě s předsedou ER
jmenuje jednotlivé komisaře – jmenování všech komisařů včetně předsedy musí
schválit EP – jen ten má právo vyslovit nedůvěru EK a rozpustit ji
▪ v současnosti EK předsedá Ursula von der Leyen
▪ česká eurokomisařka Věra Jourová je ve svém 2. funkčním období
• v 1. období (2014 – 2019) – portfolio pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a
rovnost pohlaví
• v 2. období (2019 – 2024) – portfolio pro dodržování hodnot EU a
transparentnost
◦ sídla: Brusel a Lucemburk
◦ zastupuje a hájí zájmy EU jako celku
 ◦ Dohlíží na řádné provádění politik EU:
▪ předkládá návrhy právních předpisů EP a Radě EU
▪ spravuje rozpočet EU
▪ dohlíží na dodržování evropského práva – spolu s Evropským soudním dvorem
▪ reprezentuje EU na mezinárodní scéně – např. uzavírání dohod mezi EU a
ostatními zeměmi
• Rada Evropské unie (Rada EU)
◦ zde se setkávají ministři členských států EU a přijímají právní předpisy a koordinují
chod jednotlivých politik
◦ nemá stále členy
◦ členské stát posílají na každé zasedání Rady EU toho ministra, který zodpovídá za
politickou oblast, jež bude projednávána
◦ předsednictví funguje na bázi rotace – postupně se v něm střídají všechny členské země
EU po půl roce (2023 ČR a Španělsko, 2024 Belgie a Maďarsko)
◦ úkoly:
▪ schvaluje právní předpisy EU
▪ koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států
▪ podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi
▪ spolu s EP schvaluje rozpočet EU
▪ rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU
▪ koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními složkami členských států
• Soudní dvůr Evropské unie (SDEU)
◦ sídlo: Lucemburk
◦ funkce: zajistit, aby bylo právo EU vykládáno a uplatňováno stejným způsobem ve
všech zemích EU + zajistit, aby země i orgány EU dodržovaly právní předpisy EU
◦ jeden soudce z každé členské země
◦ je mu nápomocno 11 generálních advokátů (GA) – ti si kauzu nastudují a předloží
soudu své stanovisko – musí tak činit veřejně a nestranně
◦ soudci i generální advokáti mají funkční období 6 let s možností opakování, část se
obměňuje po 3 letech
▪ jsou jmenováni vládami jednotlivých členských států
◦ 5 nejběžnějších případů:
▪ I. Žádost o předběžné opatření – pokud soud některého ze členských států EU
požádá SDEU o radu, aby upřesnil výklad práva EU (jurisprudence)
 ▪ II. Žaloba pro nesplnění povinnosti – žaloba proti členskému státu, který neplní
své členská závazky
▪ III. Žaloba na neplatnost – jejím účelem je zrušit platnost právních předpisů EU,
které porušují smlouvy nebo základní práva EU
▪ IV. Žaloba pro nečinnost – žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly
rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno
▪ V. Přímé žaloby – každý jednotlivec nebo podnik, který se cítí poškozen činností
nebo nečinností EU nebo jeho zaměstnanců může předložit žalobu u Tribunálu
SDEU s cílem získat náhradu škody
◦ Struktura:
▪ I. Soudní dvůr EU – zabývá se prvními 4 žalobami
▪ II. Tribunál – řeší přímé žaloby – občanskosoudní spory vůči EU
◦ Průběh soudního řízení:
▪ každému případu je přidělen soudce a GA
▪ I. Písemná část
• právní zástupci zúčastněné strany předloží písemné vyjádření
• soudce vypracuje shrnutí těchto vyjádření a písemně zhodnotí právní stav
případu
• protistrana má právo se vyjádřit
▪ II. Ústní část
• veřejné slyšení
• podle složitosti případu se odehrává před senátem složeným ze 3, 5 nebo 15
soudců, případně SDEU zasedá v plénu složeném ze všech soudců
◦ nejčastěji se senát skládá z 5 soudců
• v rámci slyšení předloží právní zástupci stran svůj případ soudcům a GA, kteří
jim mohou klást otázky
• GA poté předloží své stanovisko, soudci poté společně případ projednají a
vynesou rozsudek
◦ stanoviska GA jsou nutná pouze tehdy, pokud se SDEU domnívá, že daný
případ nastoluje nové právní otázky
◦ soud se jejich stanoviskem nemusí řídit
• rozsudek SDEU je výsledkem rozhodnutí většiny a je přednesem na veřejném
slyšení
• řízení před Tribunálem probíhá podobným způsobem
 ▪ Náklady řízení:
• řízení nepodléhá poplatkům
• SDEU však nenahrazuje náklady vynaložené na advokáta oprávněného působit
jako právní zástupce před soudem členského státu, kterým musejí být účastníci
zastoupeni
• při neschopnosti uhradit náklady na advokáta → žádost o poskytnutí bezplatné
právní pomoci

Právo Evropské unie

• zásada superiority práva EU – pokud se dostane do střetu evropská a vnitrostátní právní
norma členské státu EU, má evropská právní norma přednost
• Rozdělení:
◦ a) komunitární právo – vznikalo v rámci evropské integrace do vzniku EU 1993
▪ takřka výhradně v ekonomické oblasti
◦ b) unijní právo – právo vzniklé po 1. lednu 1993
▪ zahrnuje i II. a III. pilíř EU – otázky zahraničí a bezpečnosti, justiční a policejní
spolupráce
• Evropský právní řád
◦ I. Primární právní normy
▪ charakter evropské ústavy
▪ zakládající smlouvy s výjimkou Pařížské smlouvy
◦ II. Sekundární právní normy
▪ a) Právně vymahatelné
• 1) Nařízení
◦ nejvyšší sekundární právní norma
◦ zásada bezprostředního právního účinku – jakmile je vydáno nařízení,
začíná okamžitě platit ve všech členských státech EU
• 2) Směrnice
◦ nařizuje, co má členský stát učinit do stanoveného termínu
◦ platí pro všechny členské státy, ale mohou být nasměrovány různě proti
různým státům v rámci délky lhůt splnění
◦ pokud ji stát do daného termínu nesplní, je finančně pokutován
 • 3) Rozhodnutí
◦ nesměřují na všechny členské státy
◦ buď jen k některým státům nebo i k právnickým osobám
◦ při nedodržení podává EU (stejně jako u obou předchozích) pokuty a poté i
žalobu
▪ b) Právně nevymahatelné
• 4) Doporučení
◦ není právně vymahatelné, má pouze doporučující charakter
• 5) Stanovisko
◦ není právně vymahatelné, ale může předznamenávat restrikce
◦ jak vůči členským, tak i nečlenským státům EU