13) EU Tzv.

deficit demokracie a role Evropskho parlamentu pi jeho pekonvn

Evropsk parlament
Pvodn nzev Spolen shromdn (Pask smlouva), resp. Shromdn (msk smlouvy), od roku 62 EP 1979: poslanci voleni ve veobecnch pmch volbch Vysok poet poslanc (785 po Nice, R - 24) V Dlka mandtu: 5 let, povaj vsad a imunit dle protokolu o vsadch a imunitch (neodpovdnost, nedotknutelnost, sprvn, celn i daov vhody) Sdlo ve trasburku, kvrum 1/3 vech len Pravomoci: Podl se na legislativnm procesu roziovn pravomoc od JEA dnes pevld spolurozhodovac postup Rozhoduje o neobligatornch vdajch, schvaluje (zamt) rozpoet jako celek Kontrola a dohled nad Komis dvra Komisi, rozpoet, interpelace Vrazn prvek nadnrodnho (supranacionlnho) pstupu v integranm procesu pedstavujc zrodek spolen evropsk administrativy. Jejm kolem je brnit zjmy EU jako celku (disponuje proto plnou politickou nezvislost stejn jako jednotliv komisai). Pedstavuje urit mozkov centrum celho integranho procesu, kter vak zrove disponuje uritmi vlastnmi rozhodovacmi pravomocemi, poppad pravomocemi penesenmi na nj Radou EU Postaven a funkce Evropsk komise jsou v primrnm prvu EU vymezeny na tchto mstech: Smlouva o EU, l. 17 a l. 18 Smlouva o fungovn EU, l. 244 250 Velmi rozshlou a sloitou oblast psobnosti Evropsk komise (EK) lze v podstat rozdlit do tchto t hlavnch oblast i smr innosti: Vkon monopolnho (a na pesn stanoven vjimky) prva zkonodrn iniciativy Funkce strce zakldajcch smluv dbajcho na jejich dodrovn a sprvnou implementac ze strany lenskch stt Vkon vlastnch rozhodovacch pravomoc v rmci danm zakldajcmi smlouvami nebo v mezch poven Rady V rmci sv innosti EK vydv doporuen a zaujm stanoviska, jestlie to vslovn stanov zakldajc smlouvy nebo jestlie to sama EK uzn za vhodn. Kadoron nejmn msc ped zahjenm zasedn Evropskho parlamentu zveejuje souhrnnou zprvu o innosti EU (viz l. 249 Smlouvy o fungovn EU) Grmium EK v souasn dob tvo 27 komisa, a to za kad lensk stt jeden (lenem EK me bt pouze oban lenskho sttu EU; poet len me bt mnn jednomyslnm rozhodnutm Rady EU). Pvodn zmr byl, aby byl v okamiku, kdy poet len EU doshne 27, v zjmu akceschopnosti budouc EK oputn princip jedna zem jeden komisa a poet

komisa snen.1) Vzhledem k zrukm danm Irsku ped druhm referendem vak byl tento zmr oputn EK se usn prostou vtinou svch len; podmnky usnenschopnosti stanov jednac d EU, kter si Komise sama schvaluje (viz l. 250 Smlouvy o fungovn EU) Pes znanou politickou citlivost otzky obsazen funkc komisa pro lensk zem vak psn vzato len EK zde nen ve funkci reprezentanta zem, jej m obanstv. Svou funkci toti mus vykonvat zcela nezvisle a v obecnm zjmu EU. Nesm pitom pijmat ani vyadovat instrukce od dnch vld ani jinch subjekt. Funkn obdob EK (potamo jednotlivch komisa) je pt let Pomrn sloit zpsob jmenovn EK (viz lnek 17, odst. 7): 1) Evropsk rada navrhne kvalifikovanou vtinou kandidta na pedsedu EK, a to s pihldnutm k vsledkm voleb do Evropskho parlamentu 2) Navrenho kandidta vol Evropsk parlament, aby byl zvolen, mus zskat vtinu vech poslanc (pokud takovou vtinu nezsk, navrhuje Evropsk rada do jednoho msc novho kandidta) 2) Rada EU po dohod se zvolenm pedsedou pijme seznam dalch len pt EK 3) EK uren na zklad krok 1) a 2) jako celek podlh schvlen Evropskm parlamentem. Teprve pot dochz ke jmenovn Radou EU na zklad kvalifikovan vtiny Pedsedou EK, kter je v souasn dob (od nora 2010) ve funkci, je Portugalec Jos Manuel Barroso (jeho druh funkn obdob) Souasn EK m celkem 7 mstopedsed, vetn Catherine Ashtonov, kter je mstopedsedkyn EK z titulu sv funkce vysok pedstavitelky EU pro zahranin vci a bezpenostn politiku1) Seznam vech komisa, jejich osobnch profil a portfoli (tj. oblast, za kter v EK politicky zodpovdaj) mono nalzt (v etin) na tto internetov adrese: http://ec.europa.eu/commission_barroso/index_cs.htm 1) Pedchzejc EK jich mla pouze pt. Poet mstopedsed nen uren primrnm prvem EU. Zle na rozhodnut pedsedy a Komise jako sboru.