Evropská Unie

 Jedná se o regionální uskupení, které sdružuje evropské státy. Cílem je politická a hospodářská
integrace členských zemích.
 Vznikla v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy.
 Většina hlavních institucí Evropské unie sídlí v Bruselu.
 Unii v současnosti tvoří 27 členských států. Spojené království vystoupilo z Evropské unie 31.
ledna 2020.
 Členské země: Státy
 Belgie Maďarsko
 Bulharsko Malta
 Česko Německo
 Dánsko Nizozemsko
 Estonsko Polsko
 Finsko Portugalsko
 Francie Rakousko
 Chorvatsko Rumunsko
 Irsko Řecko
 Itálie Slovensko
 Kypr Slovinsko
 Litva Lotyšsko
 Španělsko Lucembursko
 Švédsko
 Poslední zemí, která se stala členem, bylo v roce 2013 Chorvatsko.
 Evropská unie se vyznačuje několika symboly: vlajka, hymna (Óda na radost – Beethoven), motto
„Jednota v rozmanitosti“, společná měna – euro a Den Evropy (9. května).

(vlajka EU viz učebnice str. 95 + poslechnout si hymnu EU)

Evropská integrace po 2. světové válce

 Pomoc při obnovení hospodářského procesu v Evropě po 2. světové válce měla zajišťovat
Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC, později OECD).
 Později se objevila i myšlenka vybudování evropského trhu.
 1950 – Schumanův plán – cílem bylo vytvoření volného trhu s uhlím a ocelí – vzniká Evropské
společenství uhlí a oceli (ESUO).
 1957 podepsány Římské smlouvy – založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) a
Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
  Cílem EHS – vytvoření celní unie směřující k vytvoření společného trhu – 4 svobody:
volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
 Cílem EURATOM – vytvoření společného trhu s nukleárním materiálem a podporovat
jeho mírové využití.
 V roce 1965 se sloučilo ESUO, EHS a EURATOM a vzniká Evropské společenství (ES).
 Schengenská dohoda (1985) – zavazovala signatářské země (Benelux, Francie a SRN)
k postupnému zrušení hraničních kontrol mezi signatářskými státy.
 Státy, které přistoupily k Schengenské smlouvě, se staly součástí schengenského prostoru.

Vytvoření EU

 EU vznikla na základě Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) podepsané roku 1992
(platnost od 1993).
 Agenda byla rozdělena do tří pilířů:
 I. pilíř – Evropské společenství
 II. pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika
 III. pilíř – Justice a vnitro
 (tzv. Maastrichtský chrám viz učebnice str. 97)
 Roku 1993 bylo dokončeno vytvoření společného trhu EU.
 Tzv. Maastrichtský chrám (pilířová struktura) byl zrušen roku 2007 Lisabonskou smlouvou, která
mimo jiné umožnila vystoupit z EU. (další informace o Lisabonské a dalších smlouvách viz
učebnice str. 98)

Instituce EU

 Evropská rada – nejvyšší politický orgán EU, je složen z nejvyšších představitelů členských států
(předsedů vlád a prezidentů).

V čele stojí stálý předseda Evropské rady, který zajišťuje koordinaci práce Evropské rady. Je volen na
2 a půl roku Evropskou radou (od roku 2019 je to Charles Michel).

Evropská rada se schází v Bruselu.

 Evropská komise – nejvyšší výkonný orgán EU, sídlí v Bruselu a Lucemburku. Komisaře (je jich
nyní 27) navrhují členské státy a poté jsou schváleni Evropským parlamentem, funkci zastávají 5
let (komisařka pro ČR Věra Jourová).

V čele Evropské komise stojí předseda a místopředsedové. Předsedkyní Evropské komise je od roku
2019 Ursula von der Leyenová.

Evropská komise reprezentuje EU navenek, vypracovává návrhy právních předpisů a evropského

rozpočtu, spravuje evropský rozpočet a dohlíží na dodržování evropského práva.
 Rada Evropské unie – instituce složená z resortních ministrů jednotlivých členských zemích unie,
sídlí v Bruselu. Když se například jedná o politiku zemědělství, jsou přítomni pouze ministři
zemědělství členských zemích.

Rada EU schvaluje právní předpisy a rozpočet EU (spolu s Evropským parlamentem).

Každá členská země se střídá po půl roce v předsednictví (od 1. ledna 2021 je to Portugalsko, ČR
předsedala leden – červen 2009; ČR bude opět předsedat červenec – prosinec 2022).

 Evropský parlament – jediný přímo volený orgán EU. Sídlí ve Štrasburku, v Bruselu a
Lucemburku.

Je složen aktuálně ze 705 členů volených na 5 let (ČR zde má 21 poslanců). V čele stojí předseda
(volen na 2 a půl roku) a 14 místopředsedů.

Evropský parlament (spolu s Radou EU) schvaluje právní předpisy a evropský rozpočet, vykonává
demokratický dohled nad ostatními orgány EU (např. vyslovuje důvěru/nedůvěru Evropské komisi,
schvaluje komisaře apod.).
 Soudní dvůr Evropské unie – nejvyšší soudní orgán EU, sídlí v Lucemburku. Může se na něj
obrátit i jednotlivec.
Soudní dvůr je složen ze tří orgánů:
 Soudní dvůr – 27 soudců
 Tribunál – řeší případy předložené jednotlivci a podniky
 Soud pro veřejnou službu – řeší spory mezi EU a jejími zaměstnanci
 Evropský účetní dvůr
(schéma viz učebnice str. 99)

Politiky EU
 Jednou z nejdůležitějších evropských politik je politika jednotného trhu. Jednotný trh je založen
na čtyřech svobodách – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
 Mezi politiky v rámci jednotného trhu můžeme zařadit:
 společnou zemědělskou politiku
 regionální politiku
 sociální politiku
 Cílem evropské integrace bylo rovněž vytvoření hospodářské a měnové unie.
 V letech 1999 – 2002 došlo k zavedení společné evropské měny – eura.
 Oblast zemí, které přijaly euro, se nazývá eurozóna. K zapojení do eurozóny je třeba splnit
konvergenční kritéria (ekonomická kritéria) – např. kritérium cenové stability.
Rozpočet EU

 Jednotlivé politiky EU jsou financovány z evropského rozpočtu.

 Rozpočet je vyrovnaný a je
přijímán každý rok, návrh
rozpočtu připravuje Evropská
komise, která ho předkládá
Evropskému parlamentu a Radě
EU.
 Odpovědnost za plnění rozpočtu má Evropská komise.
 Příjmy evropského rozpočtu tvoří:
 zdroje založené na hrubém národním důchodu – každý členský stát převádí určité
procento ze svého bohatství do evropského rozpočtu.
 zdroje založené na dani z přidané hodnoty (DPH)
 tradiční vlastní zdroje – tvořeny hlavně cly na zboží dovážené ze zemí mimo EU
 jiné zdroje příjmů – např. daně a srážky z platů zaměstnanců EU

Začlenění České republiky do EU

 ČR se stala členem EU 1. května 2004, žádost o přijetí předložila ČR už v roce 1995.
 Důsledky členství ČR v Evropské unii:
 zapojení do jednotného evropského trhu – domácímu hospodářství to přináší
zabezpečení proti výkyvům globální ekonomiky.
 sladění českého právního systému s evropským
 možnost pracovat či studovat (např. studijní program Erasmus) v jiných členských
zemích
 usnadnění pohybu osob vstupem do Schengenského prostoru
 čerpání financí ze strukturálních fondů EU
 odevzdání části suverenity – ČR v ekonomické i politické oblasti nemůže rozhodovat
nezávisle na EU.