EVROPSKÁ INTEGRACE – SCIO TESTY

EVROPSKÁ UNIE
 Originální a svébytné těleso, usilující o hlubokou politickou a hospodářskou spolupráci členských států
 Nemá v historii předchůdce
 Princip supranacionality – přenesení některých pravomocí suverénních států na společné orgány EU prostřednictvím mezinárodních smluv
 Rozhodování EU přesahuje kompetence mezinárodních organizací, ale nenaplňuje kritéria federace
 27 států, 6 % celkové populace
 Cíl členských států – dlouhodobá bezpečnost, stabilita a ekonomická prosperita prostřednictvím hospodářské a politické integrace
 Panevropské hnutí – předchůdce EU, v čele rakouský aristokrat Richard Coudenhove-Kalergi
 Hlavní myšlenka – snaha o vytvoření evropské federace (stát z více států), která je schopná uhájit velmocenské postavení Evropy
+ potlačení francouzsko-německé rivality
 Převálcováno hospodářskou krizí na počátku 30. let mocenskými nároky Německa a vypuknutím druhé světové války (1939 – 45)

LETOPOČTY PŘISTOUPENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ

 1951 – ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli), zakládající členové – Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko
 1973 – Velká Británie, Irsko, Dánsko
 1981 – Řecko
 1986 – Španělsko a Portugalsko
 1995 – Švédsko, Finsko, Rakousko
 2004 – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Kypr
 2007 – Rumunsko, Bulharsko
 2013 – Chorvatsko
 2020 – červen 2016 hlasování o Brexitu (51 % pro odchod z EU), článek 50 Lisabonské smlouvy (postihy při odchodu z EU), 31. ledna 2020
Brexit, od 1. ledna 2021 dohoda upravující vztahy mezi EU a Velkou Británií

SMLOUVY ZAKLÁDAJÍCÍ EVROPSKOU INTEGRACI

 Pařížská smlouva 1952 – zakládání ESUO, sektorová integrace v oblasti ocelářství, těžby a zpracování uhlí, zrušena některá cla a vývozní
kvóty
 Římské smlouvy 1958
 EHS – Evropské hospodářské společenství, snaha o vytvoření unie s volným trhem (odklonění od ESUO, proti ní ESVO)
 EURATOM – Evropské členství pro atomovou energii, motivem Francie snaha o kontrolu jaderného programu SRN
 Slučovací smlouva 1967 – o zřízení společné Rady a Komise evropských společenství, sloučila ESUO, ESH a EURATOM – nový název ES
(Evropská společenství)
 JEA 1987 – Jednotný evropský akt, první revize římských smluv, cílem reforma k budování jednotného vnitřního trhu (odstraněna např.
kontrola zboží a osob uvnitř ES), Jacques Delors – předseda Evropské komise
 Maastrichtská smlouva/smlouva o Evropské unii 1993 – hospodářská, měnová a politická unie, VZNIK EU 1. LISTOPADU
 Umožnila vstup Rakouska, Finska a Švédska do EU
 Kodaňská kritéria (3, občas uznané 4) – členské země je musí splňovat, potvrzena 1995 v Madridu
 Stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, lidská práva a ochranu menšin
 Fungující tržní hospodářství a schopnost odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii
 Schopnost převzít závazky vyplývající z členství, zejména pokud jde o dodržování cílů politické, hospodářské a měnové
unie
 Dostatečné administrativní a soudní struktury pro provádění všech závazků vyplývajících z členství
 Amsterodamská smlouva 1999 – užší spolupráce vnitra a justice, nový systém obsazování míst v komisi, začlenila Schengenskou smlouvu
z roku 1985 do právního systému Evropské unie
 Niceská smlouva 2003 – princip trojité většiny, zařídila, že unie zůstane akceschopná i po jejím plánovaném rozšíření
 Lisabonská smlouva 2009 – EU nahrazuje ES a je jejich nástupkyní, tím EU získává jednotnou právní subjektivitu

LETOPOČTY

 1949 založena Rada Evropy

 Duben 1949 založená Severoatlantická aliance NATO – kolektivní obrana
 1960 ESVO (Evropské sdružení volného obchodu) – Velká Británie, Dánsko, Norsko, Švédsko, Rakousko, Švýcarsko, Portugalsko, postupně se
ale připojily k ES, dnes jen Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko
 1967 Slučovací smlouvou vytvořena Rada ministrů, která sloučila EHS, EURATOM a ESUO
 1973 první rozšíření EHS (přistoupením Británie, Dánska a Irska), 1981 přistoupilo Řecko, 1986 přistoupilo Portugalsko a Španělsko

ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE

 Václav Klaus předložil oficiální žádost o členství 1996

 Přístupová jednání vedl náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Telička
 2003 referendum – 77 % pro vstup do EU – 1. 5. 2004 Česko členským státem Evropské unie
 Snazší přístup na zahraniční trhy, snadnější pohyb osob a zboží, možnost čerpání financí z fondů EU atd.

POJMY A POZNÁMKY

 Nadnárodní koncept integrace – předpoklad posilování nadnárodní kompetence společných evropských orgánů na úkor zúčastněných
států, vítězství – ESUO
 Koncept mezivládní – předpoklad nedotknutelnosti suverénního postavení národů (suverénní stát = nezávislý)
 Schumanův plán 1950 – Jean Monnet – ustavení organizace spravující francouzské a německé zdroje uhlí a oceli a vytvoření společného
trhu těchto produktů, cílem nalézt řešení formy mezinárodní kontroly německého těžkého průmyslu (Německo i tak plán přijalo, protože se
mu tím otevřela cesta k rovnoprávnosti a znovunabytí plné suverenity)
 Velká Británie v 50. letech zaujala negativní postoj vůči své účasti na projektu společného trhu uhlí a oceli, radši spolupracovala s USA
(nevyhovovalo jí, že EHS směřovala k celní unii, chtěla volný obchod – vznik ESVO)
 Otcové zakladatelé – generace politiků se snahou překonat minulost (druhou světovou) a budovat společnou budoucnost (Jean Monnet,
Robert Schuman, Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi)
 Varšavská smlouva – vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku existujících v letech 1955-1991, vznikla jako protiváha NATO
v důsledku přijetí Německa do NATO
 OECD – 34 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, cílem je podpora ekonomického rozvoje, potlačení nezaměstnanosti a koordinace
ekonomické spolupráce členských zemí
 Evropa států (Evropa vlastí) – v 60. letech k tomu směřovala Francie pod vedením Charlese de Gaulla, předpokládala sdružení suverénních
států spolupracujících na mezivládním principu – to vedlo k vnitřní krizi EHS od 1963 do 1969
 Krize měla vliv i na rozšiřování EHS, ESVO Británii nepřineslo vytoužené výsledky, tak se chtěla s Dánskem a Irskem přidat k EHS –
Charles de Gaulle to ale zamítl (vetem, bál se USA a Británie byla podle něj moc politicky a ekonomicky svázaná
s mimoevropskými státy)
 Po odchodu Gaulla novými členy EHS Británie, Dánsko a Irsko (1973)
 V 60. letech často konflikt EHS-Francie (chtěla EHS zbrzdit a rozvolnit, a bála se ztráty svého vlivu)
 1965 politika prázdných křesel – Francie odvolala reprezentanty z vedení důležitých výborů = zastavení téměř veškeré činnosti
EHS – překonání krize umožnil až Lucemburský kompromis
 Lucemburský kompromis 1966 - pokud jsou při rozhodování ve hře důležité zájmy jednoho nebo několika členských států, budou se
členové Rady snažit dospět k takovému řešení, které mohou shodně přijmout všichni členové Rady (funguje princip většinového hlasování,
ale je možnost hlasování zablokovat)
 Norsko se snažilo do EU vstoupit dvakrát, 1972 i 1994 ale veřejnost vstup do EU odmítla – strach obyvatel o ropu, rybolov a domácí
zemědělství, které je dotované státem, Švýcaři udělali to samé jednou
 2015 Island stáhl žádost o vstup do EU

KLÍČOVÉ INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE A JEJICH FUNGOVÁNÍ

EVROPSKÁ RADA (ER, SUMMIT NEPŘESNĚ)

 Klíčový politický orgán stojící na vrcholu institucionálního systému EU

 Na setkáních se prezentují národní zájmy členských států a hledá se společné stanovisko
 Mezivládní princip – zaručuje rovnost a suverenitu všech členských států
 Ustanovena 1974, pravidelné schůze od 1975, součástí institucionální struktury ES se stala až na základě přijetí JEA v roce 1986
 Hlavní funkce – formulování národních zájmů členských států, hledání společných stanovisek, formulace strategií dalšího vývoje, řešení
politických krizí, reprezentace členských států a určování hlavní politické linie, rozhodování o strategických otázkách
 Složení – z hlav států nebo předsedů vlád, jednání předsedá stály předseda ER + představitelé 27 členských států + předseda Komise
 Předseda ER (evropský prezident) – Charles Michel, na 2,5 roku (2x), volí ho ER
 Evropské komise + vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
 Setkání 4x ročně většinou v Bruselu, předseda může svolat mimořádné zasedání

RADA EVROPSKÉ UNIE (NEPŘESNĚ RADA MINISTRŮ)

 Zastupuje zájmy členských států, mezivládní princip

 Může rozhodovat o všech otázkách integrace, jednotlivé státy zastupují vlastní zájmy
 Funkce a pravomoci: zákonodárný proces, společně s Evropským parlamentem schvaluje návrhy podané Evropskou komisí a rozpočet EU,
je dominantní v provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky
 Složení – ministři členských států, 10 formací
 Hlavní sídlo – Brusel, formace se ale scházejí i v Lucemburku
 Předsednictví – střídání členských zemí po 6 měsících, předsednická země má právo určovat agendu a priority rady
 Trojky – aby se nenarušila kontinuita práce rady, tvoří je aktuální předsednická země + země co předsedá před a po ní, ty musí
své priority konzultovat
 ČR poprvé předsedala leden-červen 2009 a červenec-prosinec 2022
 Podle povahy projednávaných záležitostí je pro přijetí rozhodnutí nutná prostá většina, jednomyslnost nebo kvalifikovaná většina
 COREPER (Výbor stálých zástupců) radě asistuje – cílem je připravovat podklady pro rozhodování Rady EU
 Ministr zahraničí EU (oficiálně Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku) – pětiletý mandát, zviditelňování EU na
mezinárodní scéně a může vést politický dialog se třetí stranou
 Post zřízen Amsterodamskou smlouvou, současnou podobu ale definovala Lisabonská smlouva, od 2019 Josep Borell

ROZDÍL

 ER vymezuje politické směry a priority EU, EK předkládá návrhy nových právních předpisů, Rada EU + EP vyjednávají, schvalují a společně
přijímají evropské právní předpisy
 EP nemůže navrhovat legislativu, jen EK
 Rada EU zastupuje zájmy jednotlivých států, EP obyvatel
 EP je jediný volen přímo občany EU (volby 1979)

EVROPSKÝ PARLAMENT

 Jednokomorový zákonodárný orgán EU

 Jediná instituce EU volená přímo občany členských států, jejichž zájmy zastupuje
 Europoslanci (= volený zastupitel) – po roce 2019 705, voleni na 5 let poměrným systémem, předsedu si volí na 2,5 roku (R. Metsolaová)
 Česko zastupuje 21 poslanců, nejvíce má Německo – 96, nejméně Lucembursko, Malta a Kypr - 6
 Hlavní pravomoci
 Spolurozhodovací – společně s Radou EU v přesně vymezených případech spolurozhoduje o evropské legislativě tím, že
zpracovává a schvaluje legislativní návrhy Evropské komise
 Poslanci EP nemají právo na zákonodárné iniciativy – náleží pouze komisi
 Rozpočtové – schválení rozpočtu EU vyžaduje souhlas parlamentu
 Pravomoci ve vztahu k EK – schvaluje předsedu EK a komisi vyslovuje důvěru
 Jmenuje evropského ombudsmana – přijímá stížnosti od občanů Unie na činnost orgánů Unie
 Sídla – Štrasburk (jeden týden v měsíci plenární zasedání), Brusel (zasedání stálých výborů EP mezi plenárními zasedáními), Lucembursko
(předseda EP a generální sekretariát)

EVROPSKÁ KOMISE

 Nadnárodní princip
 Prosazuje zájmy EU jako celku a je výkonným orgánem
 Funkce – právo předkládat návrhy právních předpisů parlamentu a ER, vymáhá, kontroluje a zajišťuje dodržování evropského práva,
spravuje rozpočet, zastupuje EU na mezinárodní scéně
 Iniciační monopol (demokratický deficit EU) – tvoří evropskou legislativu
 Složení – funkční období komise je 5 let, 27 komisařů (jedna země jeden komisař), cca 30 000 úředníků
 Odpovědná parlamentu, který jí může vyslovit nedůvěru a tím ji odvolat (ještě k tomu nedošlo)
 2019-2024 předsedkyní Ursula von der Leyenová
 Sídlo v Bruselu, schází se jednou týdně, rozhodnutí schvaluje prostou většinou
 Sestavení – do 6 měsíců po volbách do EP, členské státy navrhují předsedu a Parlament ho schvaluje, předseda si poté vybírá členy Komise,
Rada EU schválí seznam a předloží ho Parlamentu, který vede pohovory a hlasuje kvalifikovanou většinou
 Komisaři musí vykonávat funkci nezávisle na zájmech států, které zastupují

PRIORITY EVROPSKÉ KOMISE 2019-2024

 Ekologická témata, demokracie, svoboda, migrace a bezpečnost, dezinformace, role Evropy ve světě, EU po Brexitu
 Zelená dohoda pro Evropu – návrh evropského klimatického paktu (cílem stav uhlíkové neutrality do 2050 v celé EU), strategie pro ochranu
biodiverzity, nový akční plán pro oběhové hospodářství a strategie pro ekologické zemědělství
 Evropa připravená na digitální věk – datová strategie, zásadní roli má AI, akční plán pro digitální vzdělávání
 Hospodářství ve prospěch lidí – udržitelnost a sociální spravedlnost hospodářství, nezaměstnanost a spravedlivé danění
 Silnější Evropa ve světě – spolupráce s Afrikou a zeměmi západního Balkánu, Východní partnerství, lidská práva a demokracie
 Podpora evropského způsobu života – reforma azylové politiky paktem o migraci a azylu
 Nový impuls pro evropskou demokracii – boj proti dezinformacím, podpora volných médií
 Plán na podporu oživení Evropy (NextGenerationEU) – pomoc ekonomikám zemím EU po covidu, přes 800 miliard eur – nejrozsáhlejší za
celé dějiny, část ve formě grantů a část ve formě půjček

POJMY

 Soudní dvůr Evropské unie – zajištění správného výkladu a uplatnění primárního (smlouvy) a sekundárního (zásady a cíle daných smluv)
práva EU v unii, v Lucemburku, nejvyšší soudní instancí EU, 27 soudců – 6 let, 11 generálních advokátů
 Evropský účetní dvůr – kontroluje finanční prostředky EU, v Lucemburku, 27 auditorů (6let) a předseda (3 roky), nejsou tu ministři financí
 Evropský ombudsman – Vít Alexander Schorm
 Výbor regionů – 329 členů, poradní instituce zastupující regionální a místní samosprávné celky, Vasco Cordeiro, Brusel, strážce subsidiarity
(zájmy regionálních samospráv ve smlouvách)
 EHSV (Evropský hospodářský a sociální výbor) – zastupuje organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů a další zájmové skupiny, Oliver Ropke
 EK za Česko – Věra Jourová – resort hodnot a transparentnosti
 Prostá většina – ministr = hlas
 Jednomyslnost – ministr = hlas + každý stát má právo veta
 Kvalifikovaná většina – rovnost hlasů členských států a zastoupení podle počtu obyvatel, musí se vyslovit min. 55 % (proto musí být min. 15
států, které představují min. 65 % obyvatel Unie)
 Blokační menšina – mohou tak zabránit přijetí návrhu, min. 4 státy a 35 % obyvatelstva daných členských států
 Evropská centrální banka – Frankfurt nad Mohanem
 Vnitřní trh je jedním z nejvýznamnějších výdobytků evropské integrace

EURO A ROZPOČET EU
EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE (HMU, NĚKDY JEN MĚNOVÁ)

 Jeden z vrcholů evropské integrace založený na vnitřním trhu

 Zajištění volného pohybu kapitálu a spolupráce centrálních bank členských států v Evropském systému centrálních bank
 Vznik zahájen vznikem ES

EURO

 1. ledna 2002 dvanáct zemí EU, dnes 20 z 27 států EU a mimo např. v Černé Hoře a Monaku
 Eurozóna – euro jako domácí hotovostní i bezhotovostní měna – Slovinsko (2007), Malta a Kypr (2008), Slovensko (2009), Estonsko,
Lotyšsko, Litva a Chorvatsko
 Prvních 12 členů – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a
Španělsko
 Utváření měnové unie ve třech fázích
 1990-1993 zaveden volný pohyb kapitálu a snaha o dosažení hospodářské konvergence (sblížení) dohledem nad hospodářskými
politikami členských států
 1994-1998 definována pravidla pro snížení národních rozpočtových deficitů, vytvoření Evropského měnového institutu
 1999 Evropská centrální banka, bezhotovostní styk, uvedení eura do oběhu (1. 1. 2002), stále trvá, protože všechny členské státy
musí euro přijmout (až na Dánsko)
 Podmínkou pro zapojení se do třetí etapy (přijetí eura) je splnění konvergenčních (maastrichtských) kritérii
 Stát nemá nadměrný rozpočtový deficit (max 3 % HDP a státní dluh max 60 % HDP)
 Stát prokáže dlouhodobou cenovou stabilitu – inflace může být jen o 1,5 % vyšší než průměr 3 členských
států s nejnižší mírou inflace
 Kurz platné domácí měny musí po dobu dvou let zůstat ve schváleném rozmezí
 Dlouhodobá úroková míra – může být jen o 2 % vyšší, než je průměr 3 členských států s nejnižší úrokovou
mírou
 Instituce EU se nezajímají například mírou nezaměstnanosti
 Evropský mechanismus směnných kurzů II (ERM II) – některé státy mimo eurozónu, jejich měna je navázaná na euro a musí být udržována
ve fluktuačním pásmu cca 15 % od stanoveného středního kurzu (až na Dánsko – 2,25 %)
 Podmínkou pro vstup do eurozóny je minimálně dvouleté setrvání v tomto systému
 K zavedení eura se státy zavázaly přistoupením k Unii
ROZPOČET EU

 Vytváří se na každý rok

 EK vypracuje rozpočet a dá ho ke schválení Radě EU a EP, kontroluje ho Evropský Příjmy rozpočtu
účetní dvůr
 Výše dána stropem vlastních zdrojů (pro 2021-2027 cca 1 % HND – hrubý národní
důchod)
 2024 rozpočet EU 189,4 miliardy eur v prostředcích na závazky a 142,6 miliardy eur
na platby
 Příjmy rozpočtu – z vlastních zdrojů EU, daně
 Zásady při přijímání rozpočtu – zásada ročního rozpočtu, zásada vyrovnanosti (příjmy
a výdaje) a zásada specifikace (výdaje v kapitolách)
 Finanční perspektivy – na 7 let, základní rozpočtové priority, které EK nemůže cla a dávky z cukru DPH
přeskočit (podíl jednotlivých složek v rozpočtu atd.) HND jiné
 2021-2027 1074 miliard eur

POJMY

 Období eurosklerózy (1973-1985) – stagnace spolupráce států, vznik EMS

 EMS – Evropský měnový systém 1979, cíl udržet kurzy měn jednotlivých států ve stabilních poměrech
 ECU – European currency unit, uměle vytvořená virtuální měnová jednotka konstruovaná jako koš v pětiletých intervalech, sloužila jako
rezervní měna, považována za předchůdce eura
 ECB – Evropská centrální banka, definování a provádění měnové politiky EU, od 1999, také koordinuje chod Evropského systému
centrálních bank
 Evropská investiční banka – Lucemburk, půjčky pro kapitálové investice

SCHENGENSKÝ PROSTOR
 Území států, na jejichž společných hranicích nejsou hraniční kontroly
 23 států EU + některé mimo (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko), z EU není zapojeno Rumunsko, Bulharsko, Kypr a částečně Irsko
 Speciální Monako, San Marino a Vatikán – nejsou oficiálně členy, ale na jejich hranicích se uplatňují schengenské dohody
 Vznik – 1985 Schengenská dohoda podepsána Německem, Francií a zeměmi Beneluxu (Belgie, Nizozemí, Lucembursko)
 O 12 let později dohoda v právním systému EU (Amsterodamskou smlouvou)
 První připojené státy 1995 Španělsko a Portugalsko, Česko 2007
 Dopady zapojení – úřady ČR mají právo vydávat schengenská víza s platností pro celý prostor, příhraniční policejní spolupráce
(pronásledování osob na území jiného státu), přístup do Schengenského informačního systému – pátrání po osobách a věcech
 Schengenský hraniční kodex – právní předpis EU upravující pravidla pro přeshraniční pohyb osob
 Pravidla pro cestování shodná jako pro cestování v Unii (do Švýcarska nepotřebuji pas, stačí občanka, i když není v Unii)

FONDY EVROPSKÉ UNIE

 Hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti

 ESF – Evropský sociální fond, neinvestiční projekty s cílem zvýšení zaměstnanosti a počtu pracovních příležitostí
 Fond solidarity – poskytnutí velké finanční pomoci po přírodních katastrofách
 Fond PHARE – původně jen pro Polsko a Maďarsko, pomoc při řešení úkolů spojených s přípravou na členství v EU
 Kohezní fond – pro státy, kterých hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU
 2021 Česko dalo do EU 66 miliard a vrátilo se 132 miliard korun – čistá pozice vůči rozpočtu EU činila + 66 miliard korun

POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

 Maastrichtský chrám – Maastrichtská smlouva rozdělila pravomoci do třech pilířů
 Sdružení pravomoci související s EHS, EURATOM a ESUO – budování vnitřního trhu a měnové unie
 Nová společná bezpečnostní a zahraniční politika
 Spolupráce v oblastech justice a vnitra
 Rozdíly zejména v legislativních aktech v jednotlivých pilířích a procedurách jejich schvalování
 Lisabonská smlouva od pilířové struktury upouští – převedení třetího pilíře na úroveň prvního (o policejní a justiční spolupráci se bude
rozhodovat jako v prvním pilíři – spolurozhodováním Rady EU a EP), v druhém pilíři přetrvává rozhodování jednomyslné
 Princip subsidiarity 1992 – dělba pravomoci mezi EU a členskými státy, všechna opatření mají být přijímána co nejblíže občanům (EU
nepřijme taková opatření, která by bylo efektivnější učinit na národní, regionální nebo lokální úrovni)
 V podmínkách EU pravomoci a kompetence mezi instituce a státy rozděleny, působí tak jen v určitých oblastech vymezených smlouvou
 Výlučné kompetence – oblasti, kde členské státy delegovaly své pravomoci na orgány Společenství, EU má monopol na tvorbu
pravidel, státy vydávají právní předpisy jen se souhlasem Unie
 Celní unie, měnová politika v eurozóně, společná obchodní politika
 Sdílené kompetence – pravomoci států přenesené na ES jen částečně, státy mohou vydávat vlastní legislativu jen pokud
neexistuje společná evropská úprava
 Vnitřní trh, sociální politika, zemědělství, ochrana spotřebitele, životní prostředí, oblast svobody a bezpečnosti
  Podpůrné, koordinační a doplňující kompetence – EU podporuje (hlavně finančně) politiku jednotlivých členských států, Unie
může přijmout právní předpis, ale nemá pravomoc řídit podle něj předpisy daných členských států, jádro pravomoci zůstává
v rukou jednotlivých vlád
 Ochrana veřejného zdraví, průmysl, kultura, cestovní ruch, školství a sport
 Kompetence členských zemí – všechny ostatní oblasti, kde Unie nemá právo přijímat rozhodnutí
 Vnitřní organizace a systém správy, organizace justice a bezpečnostních složek

EVROPSKÉ PRÁVO
 Nejdůležitější prostředek evropského sjednocování, je vlastním jádrem EU
 Přímá použitelnost unijního práva – Unie může vytvářet právní normy nejen pro členské státy, ale i pro vnitrostátní subjekty daných států
 Aplikační přednost – vnitrostátní orgán nesmí aplikovat vnitrostátní právní normy neslučitelné s přímo účinnou unijní normou (vnitrostátní
předpis nebude aplikován, ale nestává se neplatným)
 Acquis communautaire – právní řád EU jako celek

DĚLENÍ EVROPSKÉHO PRÁVA

 Primární právo – především smlouvy definující existenci a fungování EU

 Normy vytvořené členskými státy stanovující podmínky pro fungování EU, vznik a činnost společného trhu a legislativní a
administrativní vybavení jednotlivých evropských institucí
 Norma = mezinárodní smlouva, musí být uznaná všemi státy
 Zakládací smlouvy Společenství (Římské smlouvy) a všechny pozdější, přístupové smlouvy
 Mezinárodní smlouvy
 Někdy jako součást primárního práva
 Smlouvy mezi EU a subjekty mezinárodního práva, např. Dohody o přidružení, o spolupráci či Obchodní dohody
 Sekundární právo
 Vzniká výkonem pravomocí institucí EU
 Právní akty se dělí na závazné (nařízení, směrnice a rozhodnutí) a nezávazné (usnesení, stanoviska)
 Nařízení – závazné na úrovni EU i členských států, musí se jím řídit všichni, funguje pro Unii jako pro státní právo zákon
 Směrnice – není závazná vůči jednotlivcům, jde výhradně o členské státy
 Rozhodnutí – je závazné tomu, kdo je v něm uveden
 Lisabonská smlouva zavádí řádný legislativní postup – pravidlo pro tvorbu legislativy EU a zavádí dřívější postup
spolurozhodování do většiny oblastí (EP dostává stejnou pravomoc jako Rada EU a spolurozhoduje)
 Justiční spolupráce v trestných věcech, policejní spolupráce, obchodní a zemědělská politika

ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE

 Nejdůležitější řízení před unijními soudy a klíčový nástroj pro jednotnou aplikaci unijního práva vnitrostátními soudy na území EU a zásadní
prostředek pro prohloubení evropské integrace
 Žádat zodpovězení výkladové otázky smí (někdy musí) soud členského státu, účastník soudního řízení může položení otázky pouze
navrhnout
 Řízení slouží stejnorodému uplatnění práva EU soudy členských států v prostředí, ve kterém nemají účastníci řízení před soudy členských
států možnost opravného prostředku před soudy EU

EUROPOL, FRONTEX