MEZINÁRODNÍ PRÁVO VEŘEJNÉ

ROZDÍL MEZI MEZINÁRODNÍM PRÁVEM VEŘEJNÝM A SOUKROMÝM

 CONFLICT OF LAWS – kolizní normy

 MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ řeší problémy např. svatby mezi Češkou, Slovákem, např.
v Maďarsku -> právem jaké země se bude řídit?, SUBJEKTY – LIDÉ, jednotlivci
 MEZINÁRONÍ PRÁVO VEŘEJNÉ – subjekty jsou mezinárodní organizace, státy, atp.
o Mezinárodní organizace nevládní – nejsou považovány za subjekty, pouze za aktéry,
např. Greenpeace - jednotlivci
o Mezinárodní organizace vládní – jsou považovány za subjekty, např. EU
 DALŠÍ ROZDÍL: MPV je velmi obtížně vynutitelné -> spor mezi státy – jaký soud by měl jejich
spor vyřešit?
o Mezinárodní soudní dvůr (sídlo v Hágu) – ten ale nemá obligatorní jurisdikci – státy
nejsou povinné přijmout rozhodnutí soudu na rozhodování sporu
o MSD - Nemá žádnou mezinárodní policii, nemá ani exekutory
o MSD nemá prostředky /fyzické ani peněžní/, politický výkon prostřednictvím rady
bezpečnosti OSN, může prohlásit, že se jedná o ohrožení světového míru
 DALŠÍ ROZDÍL: MPS není mezinárodní ve své povaze – každý stát má své vlastní právo
soukromé, svoje vlastní zákony o právu soukromém, dochází k tomu maximálně regionálně –
ne nikdy na světové úrovni, obecně platí, že MPS je VNITROSTÁTNÍ (NÁRODNÍ) a MPV může
být OBECNÉ, MEZINÁRODNÍ

HISTORIE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA VEŘEJNÉHO

VÝVOJ STÁTŮ

 Je spojen s tvorbou států, organizací -> začátek se datuje do 17. století – VESTFÁLSKÝ MÍR –
vytváření národních států
 FRANCOUZSKÁ REVOLUCE – přináší některé principy a zásady MPV, které uznáváme dodnes,
např. zásada rovnosti států, zásada národní svrchovanosti, zákaz vměšování se do vnitřních
záležitostí států – měly by být dodržovány státy až dodnes
 VÍDEŇSKÝ KONGRES – začátek 19. stol. – 1815, poprvé se začalo mluvit o kolektivních
obranných opatření – zákonnost kolektivních intervencí na obranu legitimity – tehdy chápáno
jako narušení monarchie – cílem kolektivních opatření byla OBRANA MONARCHICKÉHO
ZŘÍZENÍ

VÝVOJ MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ

 První mezinárodní organizace vznikaly již

o 1865 – v oblasti spojů, komunikace – Mezinárodní telegrafní unie
o 1874 – Mezinárodní účtovní unie
o Mezinárodní unie pro železnice
 Počátek 20. století - ZÁSADA ZÁKAZU POUŽÍVÁNÍ ÚTOČNÉ VÁLKY jakožto nástroj pro vyřešení
sporů mezi státy, na základě pařížského paktu (1928), současně připouští, že válka je způsob
sebeobrany, není tedy úplně proti válce

POJEM MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

  Širší pojem jsou vztahy, nemusí jít jen o právem upravené vztahy, ale i o vztahy, které jsou
faktické, např. spolupráce „na dobré slovo“, nemusí být podloženo smlouvami, např. ochrana
ŽP, nemusí mít právní základ

FUNKCE MPV

 Při vytváření práva se většinou v prvním paragrafu píše, k čemu je to dobré, k čemu by mělo
sloužit:
 CO JE CÍLEM OSN? – udržet mír – vytvoření pravidel
 CÍLEM MPV:
o KOORDINOVAT CHOVÁNÍ STÁTŮ TAK, ABY NEBYL NARUŠEN MÍR,
o VÉST MEZINÁRODNÍ SPOLEČENSTVÍ STÁTŮ KE STABILITĚ,
o STANOVIT PRAVIDLA, JAK SE BUDOU SPORY ŘEŠIT

PRAVIDLA MPV

o KOGENTNÍ – nelze se od nich odchýlit, např. nelze porušit základní práva a svobody
člověka, zákaz použití síly nebo hrozby síly, princip sebeurčení národů, nové právo
(1970) – ochrana ŽP
o DISPOZITIVNÍ – mohou se odchýlit

ZPŮSOB, JAKÝM SE STANE PRÁVO ZÁVAZNÝM PRO STÁTY

 Musí se zveřejnit ve Sbírce mezinárodních smluv, ne vždy je v ní ale publikován celý obsah
práva, uvádí se ale, kde je možno do celého znění práva nahlédnout
o ZVEŘEJNĚNÍ BEZ ZÁSAHU – TRANSFORMACE – zachování doslovného znění
mezinárodní smlouvy, zachováme to ze 100%, a takhle to platí
o ZVEŘEJNĚNÍ S PŘEVTĚLENÍM - INKORPORACE – inkorporujeme – včleňujeme do
jiných zákonů
o ADAPTACE – stát to nebude přebírat jako celek, ale pouze části, které ještě nebyly
upraveny ve vnitrostátním zákoně, a to poupravíme např. upravením nebo vydáním
nového zákona

POSTUP SOUDŮ ČR PŘI APLIKACE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

 Přednostně se musí použít Mezinárodní smlouva před zákonem – tzv. APLIKAČNÍ PŘEDNOST
PŘED ZÁKONEM
 Mezinárodní smlouva nemá přednost před ÚSTAVNÍM ZÁKONEM – dáno v ústavě
 ZÁKON -> MEZINÁRODNÍ SMLOUVA -> ÚSTAVNÍ ZÁKON
 Tzv. PŘEDBĚŽNÁ KONTROLA ÚSTAVNOSTI – nebývá v každém státě světa, u nás ano, Ústavní
soud rozhoduje souladu mezinárodní smlouvy s ústavní pořádkem
 První smlouvy podepsány v Římě, ratifikace Klausova (Lisabonská smlouva) – výjimka
Klausova
 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EU – použije se na ně tehdy, pokud jsou POUZE členy EU

PRAMENY MEZINÁRODNÍ PRÁVA VEŘEJNÉHO

 VNITROSTÁTNÍ PRÁVO – jednoznačná struktura

 MPV – nemá jednoznačnou strukturu pro všechny státy
 STATUT MEZINÁRODNÍHO SOUDNÍHO DVORA - univerzální struktura, která zavazuje co
nejvíce států, obsahuje výčet práv
o Katalog pramenů práva, podle kterých budou rozhodovat
 o Říká nám, z čeho budou vycházet soudci MSD při rozhodování
o MEZINÁRODNÍ SMLOUVY: SMLOUVY, PROTOKOLY, ÚMLUVY, PAKTY – na názvu
nezáleží, ale z hlediska povahy by mělo jít o Mezinárodní smlouvu, Mezinárodní
úmluvu, atd. – NEJČASTĚJŠÍ PRAMEN; můžou být regionální nebo univerzální povahy
o MEZINÁRODNÍ OBYČEJ: nepsaný pramen práva, vychází z dlouhodobé praxe
jednotlivých států, někdy je tedy obtížné zjistit, co přesně je jejich obsahem,
preferuje se tedy cokoliv písemného před obyčeji!
 DESUETUDO – něco přestane být považováno za mezinárodní obyčej, vyjde
z užívání, přestane být považována za právně závaznou
 Vyžaduje splnění 2 podmínek, aby mohl být považován za pramen práva:
a) USUS LONGAEVUS – dlouhodobé užívání, letitá praxe mezi státy
b) OPINIO IURIS – právní názor na to, že takový obyčej je závazný
o OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ - Z části psaný z části nepsaný, velmi často je inspirován
vnitrostátními normami procesního charakteru
 PŘEKÁŽKA VĚCI ROZSOUZENÉ – REI IUDICATA - jakmile jednou o této věci
rozhodl, už o této věci by neměl rozhodovat znovu
 PRÁVO SLYŠENÍ OBOU STRAN
 ZÁSADA, ŽE NIKDO NEMŮŽE BÝT SOUDCEM VE VLASTNÍ VĚCI
 ZVLÁŠTNÍ NORMA MÁ PŘEDNOST PŘED OBECNOU, NOVÁ NORMA PŘED
STARŠÍ NORMOU – použije se starší konkrétnější, ne obecná novější
o SOUDNÍ ROZHODNUTÍ A UČENÍ TĚCH NEJKVALIFIKOVANĚJŠÍCH - pouze podpůrný
prostředek, není závazný
o JEDNOSTRANNÉ PRÁVNÍ AKTY – mohou vydávat buď státy, nebo mezinárodní
organizace,
 např. NOTIFIKACE – formální oznámení celému světu - Prohlášení České
národní rady, parlamentu a národů světa
 např. UZNÁNÍ – prohlášení o tom, že členský stát A bude něco respektovat,
jako právní závazek - vznik KOSOVA
 např. PROTEST – umožňuje státu bránit se nějaké skutečnosti, zabránění
tomu, aby se mezinárodní obyčej stal pro nás závazným
 např. PŘÍSLIB – stát se jednostranně zavazuje k určitému chování
 jaká je podmínka pro to, aby JPA byl pramenem MPV? – musí být učiněn
veřejně, pak je závazný
 JPA MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH např. RESOLUCE RADY BEZPEČNOSTI
OSN

KDO MŮŽE VYMYSLET KOMENTÁŘ, KDO BÝVÁ AUTOREM KOMENTÁŘE PRAMENŮ PRÁVA

- Kodifikace mezinárodních obyčejů – KOMISE OSN PRO MEZINÁRODNÍ PRÁVO

SMLUVNÍ PRÁVO

- Mezinárodní smlouvy jsou převažující pramenem mezinárodního práva

- VÍDĚŇSKÁ ÚMLUVA O SMLUVNÍM PRÁVU - kodifikace smluvního práva – kdo je oprávněn za
členské státy podepisovat smlouvy, odkdy smlouva vstupuje v platnost atp., vztahuje se
pouze na státy, nikoliv mezinárodní organizace, 1969 – platná od 1980
o DEFINICE MEZINÁRODNÍ SMLOUVY: mezinárodní dohoda uzavřená alespoň mezi 2
státy, musí mít písemnou podobu, řídí se mezinárodním právem, může být sepsána
v jedné, nebo více souvisejících listinách, její název může být jakýkoliv
 o Kodifikace takové, že zvláštní zákon má přednost před obecným, nový před starším
o PACTA SUNT SERVANDA – smlouvy se musí dodržovat
o Zásada dobré víry – že bude plněna, nikoliv že bude porušována
- NÁLEŽITOSTI MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:
- DIAGONÁLNÍ SMLOUVY – nejsou to mezistátní smlouvy, neřídí se Vídeňskou úmluvou,
veřejnoprávní subjekt a soukromoprávní subjekt, za účelem naplnění potřeb veřejného zájmu
(např. plyn)
- KONKORDA – smlouva, kterou uzavírá papežský stát se státem
1. Subjekty musí být způsobilé
2. Specifické subjekty
3. Předmět smlouvy musí být technicky možný a musí být dovolený
4. Musí být podepsán subjektem tím pověřeným,
 Prezident, popř. vláda nebo ministerstvo zahraničních věcí
 nesmí u nich být zjištěn vadný projev vůle
i. např. donucení, použití síly, hrozby síly – nedošlo ke svobodnému
projevu vůle,
ii. dále korupce – poskytnutí neoprávněným výhod představiteli státu
s cílem ovlivnit ho tak, aby zneužil svých plných mocí ve prospěch druhé
strany,
iii. podvod – např. Mnichovská dohoda – už při uzavírání nechtěli smlouvu
plnit, podpis nebyl míněný vážně,
iv. omyl – vycházíme např. z nesprávně určených hranic
 důsledkem vadného projevu vůle je NEPLATNOST OD POČÁTKU – nikdy taková
smlouva nevznikla
 jestliže jeden ze závazků států je závazkem Charty OSN, má přednost před jinými
závazky státu
- mezinárodní smlouvy se většinou sjednávají na KONFERENCÍCH, dostaví se zástupci
jednotlivých států – ministři zahraničních věcí, ale jednotlivé organizace si mohou vytvořit i
svůj vlastní mechanismus – svolává se KONVENT EU – účastní se nejen zástupci, ale i
zástupce Evropské komise, aby to mělo demokratickou legitimitu – zástupci Evropského
parlamentu, zástupci Národních parlamentů, jako pozorovatel Evropský ochránce práv –
ombudsman – nemá hlasovací právo; KONVENT EU je svoláván, pokud jde o velkou věc
- UNITED NATION TREATY SERIES - polooficiální povaha; seznam všech mezinárodních smluv,
o kterých se OSN dozví, že existují
- Mezinárodní soudní dvůr došel k závěru, že pokud byla vyjádřena vůle založit dlouhodobý
závazek, a pokud smlouva neobsahuje klauzuli o výpovědi, tak ji NELZE JEDNOSTRANNĚ
VYPOVĚDĚT

SUBJEKTY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA VEŘEJNÉHO

- Rozlišuje dva typy subjektů STÁTY (historicky starší) A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE (mladší,
pouze mezivládní organizace)

STÁTY
- Vyznačují se suverenitou – vnější – právo vlajky, velvyslanectví – vyslanecké právo (legační
právo) – právo vysílat a přijímat vyslance, právo uzavírat mezinárodní smlouvy, právo
sebeobrany – má právo vykonat sebeobranu a má právo také pomoci jinému státu při
vykonávání sebeobrany; vnitřní – to, co navenek není vidět, územní a personální
 kompetence, to, co je závazné pouze pro určité území a pro osoby, které se na tomto území
nacházejí
- Složené státy – přerozdělení kompetencí z celku na jednotlivé dílčí články tohoto státu
- KONSTITUTIVNÍ PRVKY STÁTU – to, co musí být splněno
 Území, obyvatelstvo, vláda, schopnost vstupovat do mezinárodních vztahů
 OBYVATELSTVO – musí být trvalé, nebo stálé
 ÚZEMÍ – je potřeba, aby bylo vymezené – hranicemi
o STÁTNÍ ÚZEMÍ – část zeměkoule pod suverenitou daného státu, která je tvořena
souší (zahrnuje i ostrovy) a zemským nitrem pod ní, ale je tvořena i vodami a
vzdušným prostorem nad nimi
o VODY – vnitřní vody (jezera, řeky, přístavy), pobřežní moře – 12 námořních mil od
nejnižší čáry odlivu, spad pod suverenitu státu
o ČR má v dlouhodobém pronájmu k výzkumných účelům část území, NENÍ TO
TEDY SUVERENITOU
o POD MOŘEM – těžit můžeme až tam, kam až se umíme dostat, není vymezeno
kilometry ani námořní mílí
o VZDUŠNÝ PROSTOR – do 100 km
o Za součást státního území nejsou považována letadla ve vzdušném prostoru,
lodě, která se nachází na volném moři
o STÁTNÍ HRANICE – k vymezení dochází ve 2 etapách – nejprve se zakreslí –
DELIMITACE, když jsou obě strany spokojené, přenáší se do terénu –
DEMARKACE – provádí vícečlenné Rozhraničovací komise
o V 1996 byla podepsána, v roce 1997 vstoupila v platnost – hranicemi mezi ČR a
Slovenskem – ŽIDLOCHOVICKÁ DOHODA

VZNIK STÁTU

1. ROZPAD - Československo
2. FÚZE – sjednocení, spojení – Německo
3. SECESE – odštěpení, oddělené – Kosovo
4. ROZHODNUTÍM MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

ZÁNIK STÁTU

- Co se stane se závaznosti mezinárodních smluv po rozpadu státu, které ho vázaly, např.

Československo?
o TABULA RASA - Záleží, zda jsou nástupnické státy bývalou kolonií, pak si tedy stát sám
rozhodne, zda se tím řídit bude nebo ne
o Pokud nejsou nástupnické státy bývalou kolonií, zavazují OBA nástupnické státy,
Všechny smlouvy, které zavazovaly ČSSR, dodržuje ČR i Slovensko
- AKTIVA A PASIVA – majetek, finance, jak se to rozdělí?
o Dluhy se rozdělí ve stejném poměru jako aktiva (majetek)

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
- Vyžadují, aby jejich členem byly státy, ale i jiné organizace - např. EU je současně členem
WTO

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY
 - Relativně trvalý útvar založený na dobu neurčitou, který byl založen mezinárodně právním
aktem, mezinárodními (mezivládními) orgány nebo státy, disponuje vlastními orgánu, usiluje
o dosažení cíle ve zřizovacím dokumentu, vykonává svoji práci v souladu s mezinárodním
právem

ZAKLADATELSKÝ AKT

JE V NĚM STANOVENO:

- zřizovací členové,
- zásady a cíl zřizovací organizace,
- sídlo nebo sídla,
- jakým způsobem jsou upraveny finanční otázky a odkud přicházejí příjmy, nebo jiný způsob
financování organizace,
- podmínky vzniku a zániku členství – podmínky pro vznik členství,
- podmínky pro vyloučení člena z organizace,
- vymezení právní postavení mezinárodní organizace – v jakém rozsahu má pravomoc sama
jednat

STRUKTURA ORGÁNU MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH

- vždy budeme mít nějaký orgán, který bude vyjadřovat zájem členských států - konference,
shromáždění, v případě OSN – valné shromáždění – uplatňuje se zásada rovnosti, každý stát
má jeden hlas
o zásada váženého hlasování – každý stát má přidělen určitých hlasů a musí být určen
minimální počet hlasů pro odhlasování
o rozhoduje o přijetí nových členu, schvaluje rozpočet, schvaluje vnitřní předpisy
- orgán, který vyjadřuje společný zájem organizace a nazývá se např. komise, nebo rada,
v případě OSN – rada bezpečnosti, nebo také výbor
o výkonný orgán – vykonává rozhodnutí orgánu, který zastupuje zájmy jednotlivých
států
o velké mezinárodní organizace – je omezen počet členů - 5 stálých a 10 proměnných
členů
- orgán, který pomáhá výkonnému orgánu – stálý administrativní orgán – označován jako
sekretariát, připravuje zasedání jednotlivých orgánů a v jeho čele stojí většinou nejvyšší
úředník – tzn. generální tajemník, generální ředitel, a zastupuje organizaci ve vnějších
vztazích
- orgán pro řešení sporů – pro OSN je to Mezinárodní Soudní Dvůr (sídlí v Hágu), který jedná o
sporech mezi státy, mezi orgány a mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
- pomocné orgány, které mohou zastupovat nějaké odborníky – např. Komise OSN pro
mezinárodní právo, různé odborné komise, odborné výbory, bývají typické spíše pro větší
orgány
- orgán, který by měl zastupovat zájmy občanů – v případě EU je to Evropský parlament, spíše
zase větší organizace

SMLOUVA, KTERÁ UPRAVUJE IMUNITU V MÍSTĚ SÍDLA ORGANIZACE

- „SÍDELNÍ SMLOUVA“ – „HEADQUARTERS AGREEMENT“ – upravuje výsady a imunity, a

výhody se liší podle toho, co organizace vyjedná se státem
- Vynětí mezinárodní organizace ze správy vnitrostátních orgánů – finanční úřady, daňové
povinnosti, např. DPH – neplatí ho
 - Např. v ČR v Praze UNHCR – Náměstí Kinských – má tu svou kancelář
- Záleží, kde má své sídlo, např. OSN má více sídel – Vídeň, Ženeva, New York, Nairobi
- Sídlo se také může přemisťovat – např. NATO – původně sídlo v roce 1952 v Londýně,
následně se přestěhovalo na 15 let v Paříži, od té doby do dnes v Bruselu, kde se mu staví
zase nové, hned naproti

FINANCOVÁNÍ MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH

- Členské příspěvky
- Mohou pronajímat své prostory jiným organizacím
- GIFT SHOP - Reklamní předměty, tužky, brožury, sošky, publikace, …
- DÉLKA ROZPOČTOVÉHO ROKU – OSN má dvouletý rozpočet, EU má běžně jako státy
jednoletý rozpočet
- Jeden stát by se neměl podílet z více jak 22% na financování

VZNIK ČLENSTVÍ

- PŘISTOUPENÍ - Např. přistoupení ČR k OSN

- VÝZVA K PŘISTOUPENÍ OD ORGANIZACE – např. výzva ČR od NATO
- POZOROVATEL – pokud někdo nesplňuje geografické podmínky členství, neznamená, že se
nemůže účastnit

ZÁNIK ČLENSTVÍ

- ZÁNIK SAMOSTATNÉ ORGANIZACE – nejtypičtější

- DOBROVOLNÉ VYSTOUPENÍ – třeba protest
- VYLOUČENÍ

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
OSN – ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

- Vznik – první zasedání 1945, v Londýně v roce 1946, další valná shromáždění v New Yorku
- HLAVNÍ CÍLE:
o Zachování mezinárodního míru a bezpečnosti
o Ochrana lidských práv
o Spolupráce ve všech možných oblastech
o Být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají
o zachovati mezinárodní mír a bezpečnost a k tomu cíli podnikati účinná kolektivní
opatření, aby se předešla a odklidila ohrožení míru a byly zkrušeny útočné činy neb
jiná porušení míru a bylo dosaženo pokojnými prostředky a v shodě se zásadami
spravedlnosti a mezinárodního práva úpravy nebo řešení těch mezinárodních sporů
neb situací, které by mohly vésti k porušení míru;
o rozvíjeti mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a
sebeurčení národů, a činiti jiná vhodná opatření na posílení světového míru;
o uskutečňovati mezinárodní součinnost řešením mezinárodních problémů rázu
hospodářského, sociálního, kulturního nebo humanitního a podporováním a
posilováním úcty k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu
plemene, pohlaví, jazyka nebo náboženství; a
o býti střediskem, které by uvádělo v soulad počiny národů při dosahování těchto
společných cílů
- KDO SE MŮŽE STÁT ČLENEM OSN?
o Mohou být přijaty všechny MÍRUMILOVNÉ státy, které přijmou závazky obsažené
v Chartě OSN
o Členství posoudí RADA BEZPEČNOSTI – (ne)doporučí, rozhoduje VALNÉ
SHROMÁŽDĚNÍ
- ZÁNIK ČLENSTVÍ OSN
o Zánik státu, vyloučení – soustavné porušování pravidel, dobrovolné opuštění –
protest, např. Indonésie na 1 rok, na protest Malajsie
- HLAVNÍ ORGÁNY OSN
o VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ, RADA BEZPEČNOSTI, HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA,
PORUČENECKÁ RADA, MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR, SEKRETARIÁT
o VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ
 vyjadřuje vlastní zájmy států, jeden stát = jeden hlas,
 shází se 1x za rok, zasedání trvá třeba jeden týden, vždy v září, už v únoru
existuje jakási příprava dalšího zasedání, koná se v NEW YORKU
 Nejčastěji přijímá rezoluce, nejsou právně závazné, ale respektují je
 Přijímá také doporučení a deklarace (nic závazného, pouze přání)
 Těžiště práce VS spočívá v 6 výborech, které připravují práci pro VS – návrhy
rezolucí, aby mohly být odhlasovány VS, např. rozpočtový výbor
o RADA BEZPEČNOSTI
 Vyjadřuje společný zájem OSN v oblasti míru a bezpečnosti, svůj zájem
vykonává nepřetržitě
 5 stálých a 5 nestálých členů, 5 stálých členů musí být pro, aby byl přijat další
člen
 FUNKCE RB – (ne)doporučení přijímání nových členů, snaží se o mírové
urovnání sporů podle Charty OSN, nejprve se musí odhlasovat o tom, zda šlo
o porušení míru, potom se až řeší sankce, má právo volit soudce
mezinárodního soudního dvora
o HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA
 Koordinační orgán, který uzavírá dohody o přidružení s jinými orgány na
základě smluv
 Hlavním úkolem je vést agendu smluv těchto přidružených organizacích
 Má 54 členů, které volí Valné shromáždění podle spravedlivého zeměpisného
umístění
o PORUČENECKÁ RADA
 Je hlavním orgánem OSN, ale v současné době nemá žádnou práci
o SEKRETARIÁT
 Má svého nejvyššího úředníka, kterým je generální tajemník, kterého volí
s doporučením Rady bezpečnosti, volí Valné shromáždění
 Současný generální tajemník – Ban ki Mun (Pan ki Moon)
 Jeho úkolem je zastupovat OSN ve vztazích se třetími státy a
organizacemi, zastupuje OSN navenek a funguje jako tzv. depozitář
smluv (on oznamuje, že se sešlo dost ratifikačních listina a díky tomu
smlouva vchází v platnost)
o MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR
 Činnost toho soudního orgánu se řídí STATUTEM a CHARTOU OSN
 Vyjmenovává prameny práva, kterými by se soudní dvůr měl řídit
 Pracuje pro něj 15 soudců, kteří jsou volení na dobu 9 let, status stanovuje
kontinentální kvót (počty soudců pro jednotlivý kontinent, pro Evropu jsou to
S a V Evropa 2 soudci a západní 4 soudci)
 Obvykle rozhoduje v plénu, ale může požádat o rozhodnutí v senátu
  Pravomoc MSD není automatická, je fakultativní – dobrovolná, je třeba ji
uznat – např. v OPČNÍM PROHLÁŠENÍ, nebo DOLOŽKA v mezinárodní dohodě
– konkrétní dohoda mezi 2 nebo více státy, kde strany si přejí, aby případní
spor z této dohody byl řešen před mezinárodním soudním dvorem
 PŘEDMĚTEM rozhodování MSD:
 SPORNÁ AGENDA (hraniční spory, zejména za situacích, kdy se za hranicemi
nachází dobré rybolovné možnosti, památky chráněné UNESCEM, státy se
nedokážou dohodnout samy, nebo stát poruší ochranu ŽP) posudky
 Agendu lze najít na webových stránkách v 6-ti jazycích,
 spor mezi 2 státy, je možné ale, aby nějaký stát, který není účastníkem sporu,
intervenoval - AMICUS CURIAE – vedlejší účastník – může se přidat na stranu
některého z účastníků, aby je podporoval, protože si uvědomuje, že může
mít podobný problém, zajímá ho tedy výsledek, vstupuje do sporu na vlastní
náklady na obranu zájmu některého z účastníků řízení
 výsledek se vyhlašuje veřejně
 není možné se odvolat -> není se kam odvolat, rozhoduje plénum – ten samý
počet soudců, ti samí soudci, je možné ale požádat o výklad rozsudku
 za velmi mimořádných okolností lze požádat o znovu projednání věcí, ale jen
pokud vyšly najevo nové skutečnosti, které v době řízení nebyly známy –
max. lhůta 10 let
 ŘÍZENÍ NESPORNÉ – POSUDKY
 Nejedná se nutné o konflikt, vyjadřují právní názor soudů
 Není možné, aby jednotlivý stát požádal o posudek – pouze Valné
shromáždění nebo Rada bezpečnosti
 Naposledy v Kosovu – pouze posuzují, ANO x NE

SVATÝ STOLEC (HOLY SEE)

- Není to to samé, co Vatikán, Vatikán je ÚZEMÍ!

- Od roku 1870 – území je od této doby velice omezováno, sjednocení Itálie, do současného
stavu se dostalo na základě lateránských smluv z roku 1927 – na základě nich je umožněno
papeži a dalším církevním hodnostářům využívat území 44ha
- Nedá se říct, že Svatý Stolec je státem, ale zároveň ani není mezinárodní organizací – je to
něco mezitím
- Jako stát se může chovat: na vstupu jsou nějaké kontroly, ve vztahu k 3. zemím může uzavírat
smlouvy – KONKORDY – otázky, jejichž předmětem jsou společné zájmy – např. církevní školy
- NONCIUS - velvyslanectví
- INTERNUNCIUS – obdoba zástupce velvyslance, nižší o jeden stupínek
- Získání občanství Vatikánu může získat pouze ten, kdo m nějaký větší církevní úřad, vysoce
postavení kněží, kteří přímo slouží Sv. Stolci - je jich cca 250, není jím žádná žena –
NEVÝLUČNÉ OBČANSTVÍ – má k tomu ještě jiné občanství – italské, argentinské, atp.
- KDYBY SE CHTĚL VATIKÁN STÁT ČLENEM EU – technicky by mu v tom bránilo to, že nemá
správnou ústavu – nemá klasickou dělbu moci (jako my – zákonodárná, výkonná, soudní
moc), složky dělby moci jsou v rukách jedné osoby
- ÚSTAVA Vatikánu je platná od roku 2000 a je pouze v latině a němčině

AKTÉŘI MEZINÁRODNÍ PRÁVA VEŘEJNÉHO

- Aktér je vždy méně, než subjekt (stát, organizace, svatý stolec)

- Není zřízen na základě státu nebo podílem mezinárodní organizace
- Ovlivňuje mezinárodní právo, přestože není státem ani mezinárodní organizací
 - NGO – nevládní organizace, (ani státy ani mezinárodní organizace) jsou to jednotlivci, působí
ve většině zemích světa, nemají ale veřejnoprávní charakter, ovlivňovat mezinárodní veřejné
právo můžou PETICEMI, stanoviska
- TNC – TRANSNÁRODNÍ ORGANIZACE - korporace, které působí ve velkém stylu, operují
větším množstvím peněz, než mají nějaké státy např. Shell, nemají žádnou povinnost
vykazovat, jak peníze dostaly a investovaly; problém znečišťování ŽP, zásada, že ten, kdo
znečišťuje, by měl platit škodu – ale škodí až ten, co produkt používá, ne vyrábí – otázka
přípravných prací na půdě OSN;
- CODES OF CONDUCT – etické kodexy, nejsou závazné, měly by se jimi řídit organizace např.
při ochraně ŽP
o OECD, ILO – přidružené organizace k OSN, zabývají se etickými kodexy pro
nadnárodní organizace

POSTAVENÍ JEDNOTLIVCE V MEZINÁRODNÍM PRÁVU VEŘEJNÉM

- Jednotlivec není subjektem mezinárodního práva veřejného, náleží mu ale určitá práva a
povinnosti
- PRÁVA - Např. státní občanství, cizinecké právo – jakým způsobem může stát zacházet
s cizinci, diplomatická ochrana, vydávání pachatelů – extradice, otázka uprchlíků, žádost o
azyl, mezinárodně právní ochrana lidských práv
- POVINNOSTI – můžou při porušení skončit před soudem, následně i ve vězení – např. ukládá
povinnost dodržování základních lidských práv i v době konfliktů i válek
- ICC – Mezinárodní trestní tribunál – úkolem je stíhat jednotlivce při porušení povinností
v dobách války, konfliktů, sídlí v Haagu

NABYTÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ

- Mezinárodní právo veřejné rozlišuje 2 přístupy:

1. IUS SANGUINIS – zásada práva založeného na krvi – uznává se v ČR, pokud má dítě alespoň
jednoho rodiče občana daného státu, dostane státní občanství tohoto státu; jestliže se narodí
dítě dvou stateless na našem území, může dostat české občanství
2. IUS SOLI – je celkem jedno, jaké státní příslušnosti jsou rodiče dítěte, ale jestli se narodí na
území jiného státu, tak dostane jeho občanství, např. Turek s Němkou ve Španělsku se jim
narodí dítě, bude mít španělské občanství
- STATELESS PERSON – bezdomovec – nemá stát, nikoliv dům, kdyby se tato 2 pravidla
aplikovala STRIKTNĚ, docházelo by k problému s těmito osobami, nebo také k případu
DVOJÍHO OBČANSTVÍ, což je lepší, ale také ne moc dobré, např. vojna – dvě občanství, je
trestné nejít na vojnu, ale i bojovat za jinou než svou zem
- V 70. letech 20. století – úmluva zabraňování případů bezdomovců
- NABYTÍ OBČANSTVÍ:
o Nejčastěji narozením, ale také manželstvím, žádost + trvalý pobyt + prokázat
schopnost jazyka, znalosti kultury, tradic, atp.

UPRCHLÍCI

- Osoba, která se nachází mimo své obvyklé území, nedefinuje se, zda legálně nebo nelegálně,
hrozí jí pronásledování, nebo jiné nebezpečí z důvodů politických, náboženských, rasových
nebo národnostních, nemůže přijmout ochranu své vlastní, ale žádá o ochranu někde jinde
- Žadatel o azyl – osoba, která žádá o mezinárodní ochranu, protože její stát jí ochranu
poskytnout nemůže, pronásleduje ji
 - Z ekonomických důvodů nemůže být požádáno o azyl (pokud jejich vlast je ekonomicky málo
vyspělá, nelze žádat u jiné, bohatší země o azyl)
- ZÁSADA NON-REFOULEMENT -Dokud neproběhlo celé řízení o azylu, nemůžu ho vrátit do
země, která pro něj není bezpečná
- Úmluva určuje, která stát je příslušný při rozhodování o azyl v EU
- ČR nevyniká velkým zájmem o to, aby se tu žádalo o azyl – z roku 2013 vyplývá, že byl udělen
azyl asi 967 osobám – není příliš velké číslo, Švédsko má méně obyvatel a min. rok jen
Syřanům udělilo 3000 azylů
- Nejvíce žadatelů o azyl u nás - Ukrajinci, poté Syřané
- UNHCR – přidružená organizace k OSN, úřad zřízen v roce 1951, sídlo i v Praze, tento úřad
pomáhá s poskytováním právní pomoci uprchlíků
o Např. právní pomoc, tlumočníci, znalost jazyka – pomoc uprchlíkům
- Zákon o azylu – v ČR, upravuje přesný popis toho, jak probíhá žádost a přidělení azylu; u
každého státu musí být uvedeno, jak je žádost řešena v jejich právním řádu

CIZINECKÉ PRÁVO

- minimální cizinecký standart podle mezinárodní práva veřejného existuje – vyplývá

z pravidel obecného mezinárodního práva veřejného, spočívá v tom, že každý stát nemůže po
cizinci – nezáleží, jestli je tu legálně nebo nelegálně - výkon vojenské služby, nemůže nutit je
k tomu, co by poškozovalo jejich rodný stát, přijímající státy mají povinnost chránit život,
zdraví a majetek cizince
- TŘI CIZINECKÉ ŘEŽIMY:
1. NÁRODNÍ CIZINECKÝ REŽIM
a. Znamená, že s cizincem zacházíme stejně, jako s jiným státním příslušníkem a nemá
žádné jiné povinnosti navíc,
b. Musí být přiznán národní režim státním příslušníkům EU (např. přístup ke vzdělání je
pro ně stejný), Evropský hospodářský prostor EHP (NORSKO, ISLAND,
LICHTNŠTEJNSKO) + ŠVÝCARSKO, rodinní příslušníci těchto lidí
2. ZVLÁŠTNÍ CIZINECKÝ REŽIM
a. Osoby, které mají povolený pobyt na území jiné země, ale mají nějaké povinnosti
navíc
b. Např. podnikatel (FO) mimo EU, mimo Švýcarsko, mimo EHP, musí být zapsán
v obchodním rejstříku, normálně se fyzická osoba nezapisuje do OŘ – NĚCO NAVÍC
3. REŽIM NEJVYŠŠÍCH VÝHOD
o Nevyplývá z vnitrostátních předpisů, ale z bilaterálních dohod (BITs – biletaral
investment treaties), zejména finanční a investiční právo
o Bilaterální smlouva ČR s Kubou a smlouva ČR s USA – doložka nejvyšších výhod nám
říká, investor bude chránit tak, jak si najde nejvýhodnější smlouvu, můžou využít
jakékoliv jiné mezinárodní režim, který pro ně ukládá největší výhody, co nejrychlejší
přístup k rozhodčímu soudu
o Je poměrně omezená – nevztahuje se na obvyklé spory
- Regulování pobytu (příchodu a odchodu) cizinců legálně, či nelegálně, ale ohrožují stát:
o PŘÍCHOD – vízum je způsob regulace příchodu cizinců, předběžné povolení se
vstupem, šengenské vízum do 90 ti dnů – šengenský prostor – nezahrnuje všechny
země tohoto prostoru, některé tam nechtějí – umožňuje potom pohyb po členských
zemích tohoto prostoru
o ODCHOD – vyhoštění (cizinci je přikázáno opustit území státu pobytu do 3 týdnů –
není to trest, je to správní rozhodnutí), deportace – násilné vyvedení cizince na
hranice jeho státu, na náklady státu
EXTRADICE

- Něco přidám ven, něco předám pryč – vydávání pachatelů

- RECIPROCITA, ZÁSADA VZÁJEMNOSTI - vydáváme POUZE na základě vzájemnosti,
- ZÁSADA OBOUSTRANNÉ TRESTNOSTI – oba státy musí považovat jednání za trestný čin,
- ZÁSADA SPECIALITY – vydá se pouze za spáchání toho trestného činu, který byl uveden,
pokud bylo spácháno více trestných činů, musí se podat nová žádost, jinak se pro tyto nové
trestní činy nemůže stíhat
- Stát NEMŮŽE vydat – politických trestných činů se nevydávají pachatelé s jedinou výjimkou –
že se jedná o atentát na hlavu státu nebo členy jeho rodiny

MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV

- Právně vymahatelná je Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 1950
– vytvořila 1949 Rada Evropy, vstoupila v platnost 1953
- Evropský soud pro LP ve Štrasburku (ESLP) - Řízení před ESLP, pokud jejich stát porušil
základní lidská práva – european court of human rights - ECHR
- Všechny členské státy EU by měly dodržovat tuto úmluvu
- Česká republika má v současnosti největší problém s rozdělením rodiny po rozvodu, kdy otec
chce získat přístupová práva k dítěti a manželka tomu brání – takových rozsudků má ČR z EU
snad nejvíce
- Na tento soud se můžou (bezplatně) obracet jednotlivci, ale i stížnosti od právnických osob
- vysouzená částka bývá do 20.000 eur
- dlouhá doba čekání na rozsudek, rozhoduje se v senátu, aby se to urychlilo, také samosoudci,
který u mezinárodních soudů je nevšední
- má 17 soudců

STÍHÁNÍ A TRESTÁNÍ JEDNOTLIVCŮ

NORIMBERSKÝ TRIBUNÁL a TOKYJSKÝ TRIBUNÁL – zabýval se trestáním jednotlivců i skupin za

zločiny spáchané za 2. světové války – 1946

- VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST – zločiny proti míru, zločiny proti lidskosti

- AD HOC - Pouze soudy na dobu určitou, pro jeden konkrétní případ
- Nepřiznávaly trestní odpovědnost pouze jednotlivcům, ale i organizacím, institucím – gestapo
- Některé zásady, které trvají dodnes – PRÁVO NA
- VOJENSKÉ TRIBUNÁLY – zřízenou Radou bezpečnosti OSN, uzavřeny AD HOC
o MEZINÁRODNÍ TRETSNÍ TRIBUNÁL PRO JUGOSLÁVII (1994) – původně měl letos
ukončit činnost, uzavřen pouze AD HOC – na dobu určitou
 Zabývá se zločiny spáchanými ve válce na území Jugoslávie, sídlí ale v Haagu
v Nizozemí (SCHEVENINGEN) – vazební věznice
o MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ TRIBUNÁL PRO RWANDU (1995) – sídlí ale v Tanzánii

MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ TRIBUNÁL – ICC (International Criminal Court)

- Není založen ad hoc – ale na dobu neurčitou, je nákladné zakládat soudy Ad hoc a potom je
rušit
- Sídlí v Hagu (Nizozemí)
- Nejvíce financuje činnost ICC Japonsko
- Zřízen v roce 1998, vstoupil v platnost v roce 1. 7. 2002 – ŘÍMSKÝ STATUT – mezinárodní
dohoda, kterou se ICC zakládá
 o Může stíhat pouze činy, ke kterým došlo po 1. 7. 2002 – ČASOVÁ PŮSOBNOST
- JAKÉ TRESTNÉ ČINY MŮŽE STÍHAT?
o Má stíhat válečné zločince za zločiny, které se dějí po celém světě
o Válečné zločiny, genocidy, zločiny proti lidskosti
o Trestný čin agrese – chystá se, ale ještě není, není určená přesná definice agrese, bez
toho to nemůže fungovat
o dále také terorismus
- PRINCIP KOMPLEMENTARITY
o LAST RESORT - poslední možnost, jak toho člověka potrestat, když se nenajde způsob,
jak člověka potrestat v zemi, kde se trestný čin stal
o Je možné stíhat osobu třemi způsoby
 spáchání trestného území signatářského státu (podepsal dohodu)
 zločinci jsou státním příslušníkem státu, který podepsal dohodu
 nebo na předložení OSN
- 4 ORGÁNY ICC:
o PŘEDSEDNICTVÍ (Presidency)
o SENÁTY – tři části
 PRE-TRIAL - vyšetřovací
 TRIAL CHAMBER – ta, před kterou probíhá řízení
 APPEAL CHAMBER – odvolací řízení
o PODATELNA, REGISTR (The registry)
o KANCELÁŘ ŽALOBCE (The office of the prosecutor)
o Členové jsou voleni na 9 let
- FORMY REPARACE – je specifický tím, že může být i jednotlivec odsouzen k tomu, že bude
platit reparace – bývá to jen u státu
o Osoby, které jsou ekonomicky schopné nějaké reparace zaplatit
o RESTITUCE – navrácení do původního stavu
o KOMPENZACE – náhrada v penězích něčeho, co už není možné uvést do původního
stavu
o REHABILITACE – očištění např. špatné pověsti, která není pravdivá
- MAXIMÁLNÍ DÉLKA TRESTU – 30 let, v mimořádných podmínkách DOŽIVOTÍ, nikoliv trest
smrti
o Pokud je někdo odsouzen, berou si ho jednotlivé státy
- NEMÁ VLASTNÍ POLICII - Osoby se sami předají soudu nebo je spoléháno na státy, které
podepsaly dohodu

ZAHRANIČNÍ ORGÁNY PRO MEZINÁRODNÍ STYKY

- Pokud jsou zřízeny diplomatické vztahy na nejvyšší úrovni, v čele pak stojí VELVYSLANEC,
v případě papežského stolce NUNCIUS (jsou jmenování prezidentem)
- Pokud jsou zřízeny diplomatické vztahy na nižší úrovní, v čele pak stojí VYSLANEC, v případě
papežského stolce INTER-NUNCIUS (jsou jmenování prezidentem)
- Pokud jsou zřízeny diplomatické vztahy na nejnižší úrovní, v čele pak stojí CHARGÉS
D’AFFAIRES (je pověřen ministrem zahraničním věcí)
- Musí ale stát přijmout velvyslance (vyslance) – AGRÉMENT – jmenovací dekret, postup, kdy
přijímající stát řekne, že souhlasí s tím, aby osoba vykonávala na jeho území nejvyšší
diplomatickou funkci
- Jedna osoba může vykonávat funkci ve více zemích
- Diplomaté mají diplomatickou imunitu – nelze je vyhostit, řeší se to OSOBA NEŽÁDOUCÍ -
persona non grata – očekává se, že poté zemi opustí, ze strany vysílajícího státu, přijímající
stát o tom musí vědět
 o Důvodem může být např. pašování cigaret
- PŘERUŠENÍ DIPLOMATICKÉHO STYKU - 1982 přerušila VB styky s Argentinou (po Invazi)

SLOŽENÍ DIPLOMATICKÉ MISE

- Řídí se to vzájemnou dohodou vysílajícího a přijímajícího státu, velikost diplomatických

personálů odpovídá vzájemného významu stran (10 diplomatů na Kubě, 10 diplomatů v ČR)

FUNKCE

- ATAŠÉ - Nejnižší diplomatická hodnost, přidělenec, např. obchodní atašé, většinou smlouvy
na 3+1
- TŘETÍ TAJEMNÍK – po prvním výjezdu
- DRUHÝ TAJEMNÍK
- PRVNÍ TAJEMNÍK
- (VYSLANECKÝ) RADA
- RADA – MINISTR
- CHANGÉR D’AFFAIRES

VÝHODY DIPLOMATŮ

- CD – corp diplomatique – zkratka pro, že toto auto náleží tomu, kdo je členem diplomatické
mise, může parkovat i tam, kde se běžně nemůže
- PLAT – dostanou normální plat, pak dostávají diety, platí daně pouze zemi vysílající
- NÁKUP ZBOŽÍ BEZ DPH – headquarters agreement
- DIPLOMATICKÝ PAS – svoboda od dlouhé řady na letišti
o Koupě osobního auta – slevy
- NÁKUPY BEZ SPOTŘEBNÍ DANĚ (víno)
- CLO – jsou osvobozeni od placení CLA

KONZULÁRNÍ ORGÁNY

- Jmenovací dekret – EXEKVATUR (u diplomatů agrément)

- HONORÁRNÍ KONZUL – neplacená funkce (státem neplacená), může vybírat poplatky – ty si
nechává, neprošel diplomatickou akademií, je pouze vyškolen, většinou se jedná o emigranty

KONZULÁRNÍ ÚŘAD

1. vězeň má nárok na návštěvu od konzulárního úřadu, pouze ale návštěva vězně z jeho země
- ČR 600 – 700 lidí, kteří jsou ve vězení v jiné zemi – nejvíce Londýn, Německo, Madrid,
Washington, Drážďany – nejvíce tedy v Německo
o Drogové delikty jsou nejčastějším důvodem
2. Konzulové vydávají NCD – NÁHRADNÍ CESTOVNÍ DOKLAD – opravňují pouze k tomu,
abychom se vrátili do země svého původu
o V ČR 1500 NCD za rok
3. Zajištění ostatků při úmrtí zaměstnance v jiném státě (dát vědět rodině, zajistit ostatky atp.)
4. Organizování voleb
5. Český konzul přijímá žádost o víza – dále je předává ministerstvu vnitra
- Velmi pestrá agenda, není to jen o tom, že konzul dává razítka, můžou i oddávat, ale nevědí,
jak to mají dělat
STÁLÉ MISE, STÁLÉ ZASTOUPENÍ

- ČR má své stálé zastoupení pro účely zastupování států před EU, NATO – Brusel
- EUROCONTROL - Má stálou misi v ČR, agentura pro bezpečnost letového provozu

DELEGACE

- Pobírají platy, diety v místě, kam jsou vysláni

- Informují vysílající stát o dění v té organizaci, kam byl vyslán, vyjadřují se k názorům, sledují
dění v rámci mezinárodní organizace

ODPOVĚDNOST V MEZINÁRODNÍM PRÁVU VEŘEJNÉM

- Odpovědnost státu za jednání, které je v rozporu s mezinárodním právem veřejným

- Odpovědnost má AKCESORICKOU POVAHU (= sekundární povinnost, která přistupuje
primární povinnosti, je důsledkem toho, že jsme porušili primární povinnost)
- PRAVIDLA ODPOVĚDNOSTI STÁTŮ jsou kodifikována v článku Odpovědnosti států, tyto
články se vztahují pouze na odpovědnost států, nikoliv organizací
- OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST
o Sebeobrana
o Předchozí souhlas státu
o Krajní nouze – stav nouze (více obecné – bezpečnostní nouze)
o V případě tísně (je užší, více specifický případ, týká se svěřených osob)
o Vyšší moc
o Protiopatření (specifický případ MPV) – povolené odvetné opatření, které musí být
ale přiměřené
- Tyto okolnosti musí pouze směřovat k ODVRÁCENÍ ÚTOKU, není možné, aby se přešlo to
PROTIÚTOKU! – určený časový okamžik, který je nutno zohlednit
- OBSAHEM JE
- POVINNOST UKONČIT SVÉ PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ a NAHRADIT ŠKODU ->
o Restituce, kompenzace, satisfakce (jako rehabilitace, nemateriální škody, omluva)

OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST

- Není závislá na zavinění

- KOSMICKÉ ČINNOSTI - např. ÚMLUVA O MEZINÁRODNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODY
ZPŮSOBENÉ KOSMICKÝMI OBJEKTY – zakládá absolutní odpovědnost států, stát zaplatí
náhradu škody na povrchu země i letadlům při letu, stát může náhradu škody nahrazovat
diplomatickou cestou i před soudy
- JADERNÉ ŠKODY

KOLEKTIVNÍ PROSTŘEDKY DONUCENÍ

- V rámci OSN rozhoduje, jestli došlo k porušení míru a bezpečnosti, RADA BEZPEČNOSTI

TYPY SANKCÍ

1. S POUŽITÍ OZBROJENÉ SÍLY

 - V průběhu Studené války dává Rada bezpečnosti svolení proti Severní Korei, poté v 90. letech
v Íráku, Jugoslávii

- leteckými, námořními nebo pozemními silami, aby byl zachován nebo obnoven mezinárodní
mír a bezpečnost, demonstrace, blokáda a jiné operace leteckými, námořními nebo
pozemními silami členů Spojených národů

- MÍROVÉ MISE – nejčastější způsob sankcí za porušení míru, nejsou předvídání v Chartě OSN,
jsou improvizací

o Modré barety (míroví vojácí OSN) nesmějí používat zbraně, pouze na svojí obranu

o Poskytování vojáků do mírových akcích OSN – Indie, Pákistán, Ukrajina

o ÚČAST ČR NA MÍROVÝCH MISÍCH – vysíláme hodně chemiků, spíše specializovaný

personál, vojáky z povolání -> platí je OSN

o Pokud by se někdo chtěl stát členem mírových misí z ČR – speciální výcvikové

středisko, speciální školení, hranice max. 45 let

o Obvyklá délka pobytu na mírových misích – půl roku, za výjimečných okolností lze
sloužit i rok

o Pokud by voják upadl do zajetí – je lepší mít u sebe peníze, aby se dalo vykoupit ze
zajetí

2. BEZ POUŽITÍ OZBROJENÉ SÍLY

a. Vláda se snaží přijmout nejprve sankce bez použití síly
b. Tzv. cílené (inteligentní) sankce – nový typ – byly vymyšlené OSN jako náhrada za
neúspěšná embarga (vojenská embarga nejsou efektivní, zaplatí to obyvatelstvo, což
může být problém)
i. Např. zákaz udělení víza, zákaz obchodování na burzách, zmrazení účtů – jsou
cílené ve vztahu k osobám, které by mohli způsobit hospodářskou krizi
ii. OSN si vede seznam – zapsání osoby – LISTING/ odebrání – DELISTING
iii. SANKČNÍ VÝBORY – ombudsperson – žena, která působí v rámci sankčních
výboru v Radě bezpečnosti, na kterou se lidé, kteří mají platit sankci, obracejí

SEBEOBRANA

1. INDIVIDUÁLNÍ
a. Lze, aby se bránil jen daný stát
2. KOLEKTIVNÍ
a. Lze, aby státu někdo přispěchal na pomoc, i stát, který není členem OSN
- MPV nepovoluje předběžnou (preventivní) sebeobranu
- Požadavek přiměřenosti – zabit jeden voják x z druhé strany jaderná bomba – není
přiměřené
- Stát, který provádí sebeobranu, má povinnost tato opatření oznámit Radě bezpečnosti, ta
posoudí, jestli byla vykonána v souladu s pravidly sebeobrany
OTÁZKY K DOKUMENTU BBC ONE PANORAMA „UN: MISSION IMPOSSIBLE“ (2008)

1. Jaké jsou hlavní úkoly působení mírových misí OSN v KONGU?

- Mírové mise přišly po ukončení občanské války
- HLAVNÍ ÚKOLY
o měly by dohlížet nad volbami, aby regulérně proběhly
o odzbrojení rebelů
2. Kolik vojáků se na mírové misi v Kongu podílelo?
- 17 tisíc vojáků
3. Co je FNI? Kdo jsou hlavní představitelé FNI?
- FNI je zkratka pro milice (rebely), kteří bojují proti vojsku
- HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ – Dragon, Kung-fu – oficiální jména, kterými byli oslovování i ve
vězení
4. Podílely se na skandálech mírových misí OSN i vojáci jiné státní příslušnosti než Pákistánci?
- V Bosně působili i např. Ukrajinci, dopouštěli se pašování cigaret – hlavní náplň práce,
zatímco civilní obyvatelstvo nemělo co pít, jíst
5. Za co byl odsouzen úředník OSN Bahel a na jak dlouho?
- Podílel se na skandálu zadávání veřejných zakázek (procurement officer) – jeho role
- Bahel byl úředník, který odpovídal za zadávání veřejných zakázek
- Trvalo 8 let, než se dostal do vězení, z důvodu toho, že OSN se bránila vyšetřování, nechtěla
navenek dávat najevo korupci,
- Byl odsouzen také 8 let
6. Koho byl navštívit reportér BBC ve vězení v KINHASE a proč?
- Navštívil tedy Dragona a Kung-fu, aby si ověřil, jestli dostávají ty samé zbraně, které předtím
odzbrojovali
- Nejdřív odzbrojili, což byl cíl, poté vyměňovali zbraně za jiné věci (zlato)
7. Kolik peněz dostal Pákistán za 10 tisíc vojáků nasazených pro OSN v roce 2007?
- 126 miliónů amerických dolarů pákistánských vojáků nasazených na rok v Kongu
8. Jaké jsou politické překážky vyšetřování skandálů mírových misí OSN?
- OSN nechce navenek, aby byly navenek vidět problémy (korupce, zadávání veřejných
zakázek)
- Mírových misí je hodně – národnost Ukrajina, Indie, Pákistán – pokud by OSN příliš stíhala
Pákistánce, Pákistánci řeknou STOP a mírové mise se můžou zabalit

MEZINÁRODNĚ PRÁVNÍ OCHRANA INVESTIC

- Po roce 1945 dochází ke zvýšení tempa ochrany investic

- Když investoři investují do jiných států, chtějí, aby byly jejich investice chráněny – vytváří se
bilaterální smlouvy BITs (BILATERAL INVESTISSMENT TREATES)
o zkratka dohod, které chrání zahraniční investice,
o v roce 1950 historicky první taková dohoda
o existuje již více než 2000 BITs
o do těchto dohod se dnes dostávají i Čína, Indie, Japonsko
- pokud je právo zahraničních investic porušeno, pro investory není výhodné, aby se spory
řešily ve státě, kam byly investice poslány – soud by se zastával žalovaného státu
- cílem je vytvoření mechanismu ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ – ARBITRATION – stanoví různé režimy
rozhodčího řízení pro investory, díky němuž můžou přímou žalovat
- COOLING-OFF PERIOD – doba 6 měsíců, kdy by měla být projevena vůle investora o řešení
sporu – sankce, měla by předcházet žalování k arbitrážnímu soudu
- Dohody nestavují vždy stejné podmínky
- Stále rozhodčí soudy, které se zabývají investicemi
 o UNCITRAL – vývoj OSN pro mezinárodní obchod
o INCSID – INTERNATIONAL CENTRES FOR SETTLEMENT OF INVESTMENT DISPUTES – je
nějakým způsobem napojen na skupinu národní banky, nikoliv na OSN
- VÝBĚR DOHOD, KTERÉ MÁ ČR:
o Nejsou vždy stejné
o Odpovídá ministerstvo financí, které vede seznam těchto dohod
o STARÉ DOHODY – 1993 V dohodách se začíná definicemi jednotlivých pojmů, doložka
nejvyšších výhod, konzultace mezi smluvními stranami – nahrazuje COOLING-OFF
PERIOD – přátelské řešení jakéhokoliv sporu, určení rozhodčích
o NOVÉ DOHODY – odkazy na soudy – INCSID, UNCITRAL – dává na výběr, jestli se
obrátí na soud, nebo aby si vybral mezi těmito dvěma rozhodčími soudy
 Musíme platit soudní poplatky, když jdeme k soudu – takže investoři si
rozhodčí soud vybírají podle poplatků, sazeb, kde ho to bude stát míň
 Investoři si z ekonomických důvodů vybírali spíše UNCITRAL
 Délka rozhodčího řízení není tak krátká, jak se o rozhodčích soudech říká, ale
je to mírně lepší než obvyklá délka soudního řízení, není to otázka několika
týdnů, měsíců
 Pokud soud shledá, že není poctivě zahraniční, prohlásí, že nemá právo o tom
rozhodovat, náklady řízení se pak musí zaplatit investory – žalobci platí
žalovanému
 Je obtížné náklady získat zpátky – žalobce podá konkurz, peníze žalovaný
nedostane

INVESTICE – DEFINICE

- Investice by měla být ZAHRANIČNÍ,

- nemůže mít zanedbatelnou hodnotu – musí být PŘÍNOSEM pro cílový stát z hospodářského
hlediska – i z pohledu placení daní, zaměstnanosti,
- pokud má někdo dvojí státní občanství (FO i PO), nepřipouští se ochrana zahraničních
investicích – např. mám občanství české i německé, budu chtít investovat v Německu, za
zahraniční investici se to nepovažuje
- PIERCING THE CORPORATE VEIL – problematika PO s více ne jedním občanstvím, nepožívá
ochrany BITs, zkoumají to rozhodčí řízení, jestli se tedy jedná o opravdovou zahraniční
investici
- Investice musí vykazovat dlouhodobý charakter, aby si vysloužila ochranu, vyžaduje se, aby se
nejednalo o investici, která by se nám splatila ze dne na den, minimální lhůta 2 ROKY, u
větších investic více
o Investor má možnost peníze ne nutně reinvestovat do hospodářství, kde je
investoval, ale má možnost si je vzít do své země, může si to ponechat pro jiné účely

UZNÁNÍ ROZHODČÍCH NÁLEZŮ

- Existuje NEWYORKSKÁ ÚMLUVA (1958) téměř ve všech státech světa, umožňuje vzájemné
uznávání rozhodčích nálezů

MEZINÁRODNĚ PRÁVNÍ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

- Odvětví velmi mladé, ŽP se začalo kazit až později

- Pro nás přínosné, není toho tolik k přednášení na hodinách 

CÍL MEZINÁRODNĚ PRÁVNÍ OCHRANY ŽP

 - Zajištění trvale udržitelného rozvoje – SUSTAINABLE DEVELOPMENT, aby nebyla příroda
degradována

MEZINÁRODNÍ DOHODY

- Více než 2000 mezinárodních dohod (dvoustranných) a 300 univerzálních dohod (v případě
OSN) na ochranu ŽP
- Dohody jsou stavěny na tom, aby se státy snažily zajišťovat udržitelný rozvoj, nejsou stavěny
na sankcích
- 1972 STOCKHOLM – PRVNÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
o Několik zásad, které trvají dodnes
o ZÁSADA 21 – využívání jednotlivých zdrojů; říká, že podle Charty mají právo na
využívání jednotlivých zdrojů, ale nemělo by přitom dojít k poškození ŽP žádného
jiného státu
- 1992 RIO DE JANEIRO
o Vypracovala ÚMLUVU O ZMĚNĚ KLIMATU
 Kyotský protokol – dodatek k úmluvě, zavazuje se ke snižování 5%
skleníkového plynu, např. Kanada i vystoupila na protest - některé státy
dokonce zvyšovaly – nefunkční mechanismus
 BONSKÝ SEKRETARIÁT – v Německu, rozhoduje o tom, zda stát splnil či
nesplnil
 první programové období (2008 – 2012),
 2013 – 2020 – druhá fáze Kyotského protokolu, snižování by mělo
pokračovat v rozsahu, ve kterém se vědci domnívají, že by se neměla zvýšit
průměrná roční teplota, bude to málo efektivní, přidalo se pouze 28 států, i
kdyby všichni plnily, plní jen 13%
o ETS - EMISSIONS TRADING SCHEME – tento program umožňuje, že pokud stát zjistí,
že nespotřebuje všechny emisní povolenky, může s nimi na burze obchodovat, zaplatí
si za to, že znečistí více – SYSTÉM NENÍ DOST MOTIVUJÍCÍ, JE KRITIZOVÁN,
MOMENTÁLNĚ SE ZNEČIŠŤVATELŮM SPÍŠE VYPLATÍ KOUPIT EMISNÍ POVOLENKY, NEŽ
IVESTOVAT DO ČISTIČEK