Přednášky MVĚC 2020

VĚCNÁ PRÁVA- ÚVOD

− Věcná práva (lat. iura in rem)

− VP v objektivním smyslu – souhrn PN regulujících vztahy, jejichž předmětem je věc (regulace práv,
která vznikají určité osobě v přímém, tj. bezprostředním, poměru k určité věci)
− Základy institutu v ŘP (pojem VP byl však vytvořen v době recepce ŘP)
− Neexistence jednotné koncepce VP v Evropě (není univerzální koncepce). Podobné rysy má pojetí VP v ČR, SR,
Pol., Něm., Rak., Švýc.
− OZ nejvíce ovlivněn rakouskou úpravou a návrhem československého OZ z roku 1937 (ten
vyházel z rakouského OZO)
− VP tvoří v systematice občanského práva 1 z jeho 5 hlavních částí (vedle obecné části, práva
závazkového, rodinného a dědického – Záleží na metodice dělení látky. Toto dělení je
„Středoevropské“, tedy záleží na uspořádání materie v každém konkrétním pr.systému, toto členění je
„pandektní“- vychází z pandektní nauky a je uplatňován v současném právu ČR.)
− VP se většinou vymezují proti právu obligačnímu (závazkovému) – srov. čtvrtou část OZ –, tj. tvoří k
OP párovou kategorii (pro VP platí opačné principy než pro OP)
− VP jako vztah osoby k věci, OP jako vztah 2 či více osob navzájem
− Srov. terminologii
− Ius in rem (právo NA věci), tj. VP
− Ius ad rem (právo K věci), tj. OP

*Práva osobní= práva svázána s osobou určitým zvláštním zvýšeným způsobem, taková práva nelze od
konkrétní osoby odtrhnout. Jsou to práva, která s tou osobou stojí a leží.
*Práva majetková= práva, která nejsou nutně vázána na konkrétní osobu. Mohou být převoditelná z  určitého
daného nositele na jiného nositele. Není to právo, které by svou podstatou muselo být
absolutně svázáno s určitou osobou
- práva osobní i majetková mohou mít dvojí charakter- absolutní/relativní (viz.tabulka)

PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY

3. část OZ „Absolutní majetková práva“
Hlava I. Všeobecná ustanovení (§ 976-978)
Hlava II. Věcná práva (§ 979-1474)- to nás bude hlavně zajímat
Díl 1. Obecná ustanovení (§ 979-986)
Díl 2. Držba (§ 987-1010)
Díl 3. Vlastnictví (§ 1011-1114)
Díl 4. Spoluvlastnictví (§ 1115-1239)
Díl 5. Věcná práva k cizím věcem (§ 1240-1399) – Limitovaná věcná práva
Právo stavby (§ 1240-1256)
Věcná břemena (služebnosti a reálná břemena) (§ 1257-1308)
Zástavní právo (§ 1309-1394)

1
 Zadržovací právo (§ 1395-1399)
Díl 6. Správa cizího majetku (§ 1400-1474) – problematický institut. Nemá nic společného
s abs.majet.právem. Je to právní vztah spíše obligační povahy, a proto to zařazení je jaksi nesprávné. Je
to spíš omyl historického zákonodárce.
Hlava III. Dědické právo (§ 1475-1720)
2. část OZ „Rodinné právo“
Hlava I., Díl 4., Oddíl 2. Manželské majetkové právo (§ 708-742) -SJM, zvláštní podtitul spoluvlastnictví, to
zařazení bylo na libovůli zákonodárce, protože SJM souvisí jak s rodinným, tak i s věcným právem. Rozhodl se to
zařadit do 2.části zákona do RP.

PRINCIPY (charakterizující) VP
1. Princip rozdílné regulace u věcí movitých a nemovitých (právo mobiliární a imobiliární)
2. Princip absolutních účinků
3. Princip uzavřeného výčtu
4. Princip speciality (individualizace)
5. Princip publicity (veřejnosti)
6. Princip převážné kogentnosti právní úpravy

1. PRINCIPY ROZDÍLNÉ REGULACE U VĚCÍ MOV. A NEMOV.

− Důvody historické a důvody dané povahou věci
− Právo mobiliární (mov.) a imobiliární (nemov.)
− Příklady
− Jiné druhy (typy) VP na mov. a nem. Věcech
− př. právo stavby může vznikat jen ve vztahu k nemovité věci
− zadržovací právo může vzniknout pouze u věci movité
− Jiný způsob vzniku VP na mov. a nem. věcech
− př. u nemovitostí vedených v katastru nemovitostí, platí intabulační princip- pokud
se smluvně zřizují/převádí věcná pr. na nemovitých věcech, tak tato práva
vznikají/zanikají až zápisem do veř.seznamu, konkrétně katastru nemovitostí
− Movité věci se zpravidla nikam nezapisují, proto způsob jejich vzniku/změny/zániku
VP je upraven jinak- v zásadě princip konsenzuální- věcněprávní změny vznikají
zpravidla účinností smlouvy, příp. odevzdání věci
− Jiné formální požadavky na PJ týkající se mov. a nem. věcí
− Př. Pokud se věcněprávně disponuje s nemovitou věcí, tak zákon vyžaduje při
nejmenším písemnou formu
− Pokud jde o movité věci, tam se písemná forma nevyžaduje (stačí forma ústní, konkludentní)
− Jiný způsob publicity (veřejnosti) VP na mov. a nem. věcech
− Publicita= 3.osoby mají obecnou možnost seznámit se s existencí věcných práv na konkrétních
věcech, praktická u věcí nemov. a je zprostředkována existencí katastru nem.
− U movitých věcí je obtížné zjistit VP
− Jiné působení veřejného práva na pr. režim mov. a nem. věcí (u nem. věcí je patrná silnější
provázanost s veřejným právem – srov. např. katastrální řízení)
− Pokud se zřizují/převádějí VP na nemovitých věcech (vedených v katastru), tak do
toho procesu nabytí/pozbytí VP zasahují katastrální zákony
− U movitých věcí není žádný dohled veřejné moci, ta do procesu změn VP nijak nezasahuje

2. PRINCIPY ABSOLUTNÍCH ÚČINKŮ VP

− Též princip účinků vůči všem (erga omnes)
− § 976: absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon
− Absolutní působení, účinky= všechny 3.osoby odlišné od toho nositele věc.práva mají
povinnost do takového práva nezasahovat. 3. osoby jsou povinny respekt. toto právo.
− VP jsou absolutní v tom smyslu, že každý má povinnost do takových práv nezasahovat (je jejich
existencí vázán), a to ani fakticky, ani právně – př. vlastnické právo osoby A má účinky vůči všem
ostatním subjektům (blíže neurčená množina neurčitých subjektů má povinnost vlastnické právo A
respektovat a nezasahovat do něho – tzv. povinnost nerušit). VP tedy mohou být uplatňována vůči
všem (vůči neurčitému počtu neurčitých osob)

2
 − OP působí jen mezi stranami závazku (inter partes). Práva a povinnosti vznikají pouze stranám
konkrétního závazkového vztahu. OP tedy mohou být uplatňována jen vůči konkrétní
(individualizované) osobě. Výjimkou je nájem a pacht! (podrobněji na semináři)
− Teoreticky je možno konstruovat celou řadu majetkových práv zároveň jako práva relativní i
absolutní (např. právo předkupní), některá práva však mohou mít z povahy věci pouze
absolutní povahu (právo vlastnické)
− Srov. např. § 2910

Působení věcného práva

- vlastnické právo musí působit vůči všem. Pokud by
působilo inter pares, tak by to nedávalo smysl
- T1-T5 = ty 3. osoby, kteří mají povinnost právo
respektovat
- vlastník ty 3.osoby vůbec nemusí znát, přesto jsou
ty 3.osoby povinny respektovat to právo

Působení obligačního práva

- mezi věřitelem a dlužníkem je nějaký
pr.poměr, sjednán nějaký vztah
- pouze věřiteli a dlužníkovi vznikají nějaká
práv a povinnosti vůči sobě navzájem
(věřitel pohledávku vyžaduje pouze po
svém dlužníkovi, pouze dlužník může svůj
dluh vůči věřiteli splnit, pouze dlužník
může porušit svou povinnost vůči věřiteli)
- nepůsobí vůči 3. osobám („T“)

3. PRINCIP UZAVŘENÉHO VÝČTU VP

− Též numerus fixus, resp. numerus clausus
− § 977: jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní (zákaz smluvního rozšiřování
množiny VP)
−  jen zákonodárce může závazně říci, která práva mají abs.povahu a působí vůči všem
−  strany si nemohou sjednat jako absolutně působící věc.právo, takové právo, kterému to
zákonodárce neumožňuje
− Smysl: ochrana 3. osob před absolutním působením práv, jejichž existenci zákon nezná (nelze je rozpoznat)
− U obligačních práv neexistuje uzavřený výčet (§ 1746 odst. 2)
− Dalším projevem principu je závazné stanovení obsahu každého VP zákonodárcem
− Pouze zákonodárce může říct, co je jakým obsahem VP (pokud nějaká 3.osoba má
respektovat právo někoho jiného, tak musí o jaké pr.se jedná (př.vlastnické, zástavní), ale
současně musí vědět, jaký je obsah toho práva. Co ten oprávněný může po 3.osobě
požadovat nebo jak se 3.osoba má vůči oprávněnému chovat)
− Podrobné stanovení rozsahu (např. §1012 vlastnické právo)
− Rámcové stanovení rozsahu (např. §1257(1) služebnosti – stanovení základního rámce, tj. povinnosti
zdržet se něčeho či strpět něco, s tím, že podrobný obsah je upraven smluvně)
− Někdy výslovný zákaz ujednat konkrétní obsah věcného práva – § 1315 (upravena
zakázaná ujednání v zástavních smlouvách)
− Pozn.: problém tzv. čekatelských práv (něm. Anwartschaftsrecht, pol. ekspektatywa) – rozpor
s principem numerus clausus? (v české dogmatice pojem dnes téměř neznámý)

3
 − Čekatelské právo= určitý předstupeň plného práva, je to urč.vývojová fáze práva (př.
práva vlastnického)
− Zajištěná pr.pozice, ve které se ocitá určitý subjekt a ocitá se v rámci
procesu vzniku urč.práva. Zajištěná pozice spočívá v tom, že nabyvatel
práva se už ocitl v takové fázi, že nemůže o nabývané právo přijít.
Dokončení nabytí toho práva už je plně v moci toho nabyvatele.
− Toto právo je chráněno hodně, skoro až jako plné VP
− V zahraničí teorie, že to nabourává právě princip uzavř.výčtu

4. PRINCIP SPECIALITY (INDIVIDUALIZACE)

− Souvisí s vymezením předmětu VP, tj. na čem mohou VP vznikat
− VP mohou vznikat vždy pouze na věci (kumulativně!!!)
− Existující – nikoli tedy na věci budoucí
− Zindividualizované (jednotlivé) – nikoli tedy např. na majetku, jmění, pozůstalosti
− Jen na věci jako celku – nikoli tedy na částech či součástech věci
− OP mohou vznikat i ve vztahu k věci dosud neexistující, k větším majetkovým celkům, i k části či součásti věci
− Pozn.: problém spojení „předmět pr. vztahů“ – pokud se někde hovoří, že Pt pr.vztahů může být pouze
věc jako celek, tak to není pravda, protože pr.vztahy mohou být jak obligační, tak věcněprávní a věc
jako celek může být předmětem pouze těch VP.
− Problém existence VP na nehmotných věcech – srov. dále (§979)

5. PRINCIP PUBLICITY (VEŘEJNOSTI) VP

− Smysl je stejný jako u toho uzavřeného výčtu, tedy zajistit určitou pr.jistotu ve vztahu ke 3.osobám,
které musí vědět, že určitá práva existují, jak působí a kdo je jejich nositelem
− Zajištěna pomocí veř.seznamů (katastr nemovitostí, ale ne všechny nemovitosti jsou evidovány!
Jsou tedy nemovitosti vůči kterým tato povinnost není plněna)
− Některá VP na některých věcech jsou předmětem obligatorní evidence ve veřejných seznamech
(podrobněji viz další přednáška)
− Smysl: zjednání pr.jistoty – poskytnutí informace o existenci a obsahu některých VP na
některých věcech pro všechny 3. osoby
− VP na (některých) nemovitých věcech jsou evidována v katastru nemovitostí
− VP na movitých věcech zásadně evidována nejsou – výjimky: rejstřík ochranných známek, letecký
rejstřík, rejstřík zástav apod. (sporné, které z těchto evidencí jsou veřejným seznamem a zakládají
tedy publicitu)
− U movitých věcí nahrazuje funkci veřejného seznamu do jisté míry fakt držby – z držby lze zpravidla
usuzovat na vlastnické právo držitele (tzv. legitimační funkce držby – srov. § 1028)
− Držba= fyz.působení na nějakou věc, z držby lze usuzovat na vlastnického práva toho držitele 
držba legitimuje držitele jakož vlastníka
− OP zpravidla nejsou předmětem evidence (některé výjimky: nájem a pacht je možno fakultativně
(pokud o to propachtovatel nebo pachtýř požádají) evidovat v katastru nemovitostí)

6. PRINCIP ZÁVAŽNÉ KOGENTNOSTI PRÁVNÍ ÚPRAVY

− § 978: od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči 3. osobám, jen připouští-li to zákon
− Odchylka od základní koncepce § 1 odst. 2!
− Smysl: stejný jako u principu uzavřeného výčtu VP, tj. ochrana 3. osob před absolutním působením práv,
jejichž obsah by byl stranami sjednán odchylně od zákona
− Srov.: „s účinky vůči 3. osobám“
− u OP existuje princip převážné dispozitivnosti pr. úpravy (strany si mohou sjednat prakticky cokoli)

DEFINICE VĚCNÉHO PRÁVA

= takové soukromé subjektivní právo majetkového charakteru, které je právem absolutním, majícím za svůj
předmět věc ve smyslu práva

4
DĚLENÍ VP
− Vlastnické právo (vč. spoluvlastnictví a SJM)
− Držba?? SPORNÉ, zda je VP nebo zda se jedná o určitý faktický stav, který je chráněný
− Limitovaná (ohraničená, omezená) VP; nesprávně též „VP k věci cizí“ (legální pojem OZ) – iura in re alinea
− Nad §1240 „Věcná práva k cizím věcem“  problém, zákoník v nějakých §§ připouští, že toto věcné
právo k věci cizí může vzniknout i subjektu, který je současně vlastníkem věci (př. jsem vlastníkem
pozemku a ve svůj prospěch si na tomto pozemku zřídím právo služebnosti spočívající v právu chůze
nebo jízdy po tomto pozemku- §1257(2) „Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch
jiného svého pozemku“  VP k  cizí věci je blbá terminologie
− Právo stavby
− Věcná břemena
− Služebnosti
− Reálná břemena
− Zástavní a podzástavní právo
− Zadržovací (retenční) právo
− Pozn.: Jde o tzv. ryzí limitovaná VP (mohou být sjednána pouze jako VP); krom toho i
možnost sjednat určitá práva, která obecně mají relativní účinky, s účinky
absolutními (tam, kde to umožňuje zákon – viz dále)

FUNKCE LIMITOVYNÝCH VP
− LVP užívací (slouží k využití hospodářské, tj. užitné funkce cizí věci)
− Právo stavby (institut spíše na pomezí vl. pr. a LVP)
− Služebnosti
− LVP zajišťovací (slouží k využití zajišťovací, tj. směnné funkce cizí věci, mají akcesorickou povahu)
− Zástavní právo
− Zadržovací právo
− Reálná břemena
− Ostatní funkce LVP
− Věcné předkupní právo

PRÁVA, KTERÁ MOHOU BÝT SJEDNÁNA S ÚČINKY VP

− Nejde o „ryzí“ věcná práva 1
− Nejde o žádnou výjimku z principu numerus clausus
− Př. Zákaz zřízení zástavního práva (§ 1309 odst. 2), resp. obecně zákaz zatížení nebo zcizení věci (§ 1761)
− Předkupní právo (§ 2144)
− Výhrada vlastnického práva (§ 2134) aj.
− Záleží na rozhodnutí smluvních stran, zda chtějí tato majetková práva sjednat pouze s účinky
inter pares nebo erga omnes a dle toho interpretujeme, zda právo vzniklo pouze s účinky
mezi stranami nebo vůči všem
− Pokud zde vznikají tato práva jako práva věcná a zřizují se s tou vůlí, aby vznikla jako práva
věcná, tak je zde zpravidla označen odchylný okamžik vzniku těchto práv. Tedy pokud se např.
tato práva k nemovitým věcem (ideálně jako v katastru) zřizují jako práva věcná, tak vznikají
právě zápisem do katastru. Pokud se zřizují s účinky inter pares jako práva obligační, tak
vznikají zásadně samotnou účinností kup.sml.
− Nájem (§ 2203) a pacht (§ 2333) – nejsou VP (ale OP), ani když jsou zapsána v katastru!! Přesto
jim zákon přiznává určité rysy absolutních práv. Účinky erga omnes.

VZTAH REGULACE VP K VĚCI

− Obecné východisko: § 979 – základ koncepce VP v OZ
− §979 „Ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud,
připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného“
− Nesprávná koncepce zákona!! Správně by mělo být: Ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné; na
věci nehmotné však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného
− Příklady: opuštění pohledávky, nález pohledávky, zadržování ochranné známky apod.
− Př. pokud zákon mluví o nálezu cizí věci, o nabytí vlas.práva přivlastněním nalezené věci,
pokud zákon mluví o opuštění věci, o zadržování věci bez pr.důvodu, tak tím nepochybně má

1
Ryzí věcná práva- ta práva, která mohou být sjednána pouze jako věcná, pouze jako práva s abs.účinky
5
 na mysli pouze věci hmotné. Těžko lze zadržovat nehmotnou věc. Něco lze aplikovat i na
nehmotné věci, o to, kdy aplikovat nehmotné věci se pokouší §979
−  na všechny hmotné věci lze zásadně aplikovat všechna ustanovení o VP
−  na nehmotné věci dle povahy věci

− Ne všechna VP mohou vznikat rovnocenně na všech věcech

− Držba: může se vztahovat na právo vlastnické a jiná majetková práva, která připouštějí trvalý nebo
opakovaný výkon (i na práva limitovaná)
− Vlastnické právo: všechny věci?? I věci nehmotné?? Ve vlastnictví mohou být všechny věci
hmotné i nehmotné, movité, nemovité. U nehmotných je problém ten, že ne všechna
ustanovení o vl.právu jsou automaticky aplikovatelná na nehmotné věci (př. žaloba na vydání
věci nemůže být ve vztahu k nehmotným věcem aplikována, zadržovat lze jen věc hmotnou.)
− Právo stavby: pozemek i jiná nemovitá věc? (§ 3023)
− Věcná břemena: služebnosti (tato práva mohou vznikat ke všem věcem obecně- i k věcem nehmotným),
reálná břemena (tato VP mohou vznikat pouze na věcech evidované ve veřejném seznamu-
př.nemovitosti v katastru)
− Zadržovací právo: může vznikat pouze ve vztahu k věcem movitým

SOUVISLOST VP A SMLUVNÍHO ZÁVAZKOVÉHO PRÁVA

− S kategorií VP souvisí i smluvní závazkové právo (smlouvy jsou nejčastějším pr. důvodem zakládajícím
VP – kupní smlouva, darovací smlouva, směnná smlouva atd.)
− Př.pokud se má někomu zřídit právo stavby, nejtypičtěji pr.důvodem vzniku stavby je smlouva, která je
určitý závazek mezi určitými stranami. Smlouva má obligační účinky, z té smlouvy jsou zavázány a
oprávněny pouze smluvní strany, ale následný vznik samotného práva stavby vede ke vzniku VP a toto VP
má následně účinky erga omnes a platí pro ně všechny principy jako pro jiná VP

6
 VEŘEJNÉ SEZNAMY, KATASTR NEMOVITOSTÍ

Pojem seznamu (obecně) a rejstříku

- Seznam
- Registr zřízený za účelem evidence objektů (věcí) a práv k nim (zejména VP, někdy též práv obligačních)
- Rejstřík
- Registr zřízená za účelem evidence subjektů (osoby) a některých údajů o nich (např. obchodní rejstřík) – srov.
Zákon č. 304/2013 Sb.
- V pr. řádu však nejednotná terminologie! (srov. Rejstřík zástav (má to být seznam), rejstřík ochranných známek (není rejstřík, ale má
to být seznam) apod.) pr.řád oba pojmy zaměňuje a používá kolikrát i nesprávně (důvod- až NOZ dělá větší rozdíly mezi seznamem
a rejstříkem, dříve se to moc neřešilo)

Pojem veřejného seznamu (VS)

- Vždy je třeba nejprve zjistit, zda jde o seznam či rejstřík a následně, zda je tento seznam veřejný
- De lege lata (v platném právu) je velmi sporné, které seznamy jsou veřejné (hodně názorů)
- Jak se pozná VS? (pokud víme, že jde o seznam)
- Formální pojetí: pouze zákonodárce může říct, co je veřejným seznamem, existuje výslovné označení ve zvláštním
předpisu – např. § 1 odst. 1 KatZ („Katastr nemovitostí je veřejným seznamem“);
 POZOR! Některé rejstříky jsou výslovně označeny jako (veřejné) seznamy – např. seznam v.v.i. (veřejné
výzkumné instituce) – je to rejstřík, je tedy blbost řešit, zda je to veřejný seznam či ne
- Materiální pojetí: určitý seznam splňuje minimální atributy veřejného seznamu; které to jsou?
- Formální publicita (možnost veřejného nahlížení bez nutnosti překonání formálních překážek)
- přístupnost
- Materiální publicita (ochrana důvěry v pravdivost a úplnost zápisů v seznamu)
- Toto pojetí je velice nejisté, spíš méně často prosazované, není jasné, jaké konkrétní atributy musí být opravdu
splněny. Péťa Tégl zastává Formální pojetí.

VS de lege lata
- „Čisté“ VS
o Katastr nemovitostí (§ 1 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., katastrální zákon)
o Námořní rejstřík (§ 7 zák. č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě)
o Plavební rejstřík (§ 14 zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě); nikoli však již rejstřík malých plavidel
- Sporná povaha seznamů
o Letecký rejstřík (§ 4 zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví)
o Rejstřík ochranných známek (§ 44 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách); dále patentový rejstřík apod.
- Není VS
o Rejstřík zástav, registr motorových vozidel

Funkce VS
− Evidenční (resp. evidenčně-informační)
− Slouží k evidenci různých objektů a práv k nim a ke zprostředkování (poskytnutí) informací o evidovaných
skutečnostech (prostřednictvím toho, že VS je veřejně přístupný)
− Registrační (právotvorná, konstitutivní)
− Zápisem do VS některá práva vznikají, výmazem zanikají (jde o tzv. intabulační a extabulační princip)
− Intabulace- Pro určité typy zápisu platí, že teprve zápisem to určité právo vznikne
− Extabulace- Až výmazem toho práva, právo zanikne
− Ochranná
− Zajišťují bezpečnost a jistotu pr. styku při nakládání s evidovanými objekty (prostřednictvím tzv. veřejné víry) – z
VS je např. patrné, kdo je evidován jako vlastník určité věci
− VS jsou vedené orgány veřejné moci (soudy, správními orgány)
− Pokud je určitá osoba zapsána jako vlastník, tak se můžu oprávněně domnívat, že zápis odpovídá
skutečnosti a že já s tím zapsaným vlastníkem můžu jednat o nabytí VP jako kdyby to byl skutečný vlastník
− Pokud se zápis ve VS dostane do rozporu se skutečným pr.stavem, tak zásadní je to, že zapsaný stav má
přednost před skutečným

7
 − I kdyby zapsaný stav neodpovídal skutečnosti (př. v katastru nemovitostí bude zapsaný někdo
jiný), tak pro všechny 3.osoby stav platí, jako kdyby byl skutečný

Přehled právní úpravy

- Historicky se používá i pojem knihovní právo, tj. právo veřejných knih (v minulosti pozemkové knihy, železniční knihy
apod.)- Tyto historické pojmy už se moc nepoužívají
- Knihovní právo má svoji soukromoprávní a veřejnoprávní část – veřejnoprávní část (převážně procesní) by měla být jen
jakýmsi „dotažením“ části soukromoprávní
 Východisko veřejné úpravy by mělo dávat soukromé právo (primárně OZ) a na to by měla následovat
veřejnoprávní větev, která by měla znamenat procesní dotažení materie (veřejnoprávní větev by měla
upravovat záležitosti, jakým způsobem probíhá proces zápisu, výmazu práv do veřejné knihy apod.)
- OZ
o § 980-986 (základní principy VS)
o § 3064, 3065 (přechodná ustanovení ke katastru nemovitostí)
o Jiná ustanovení (např. § 1102, 1105, 1380 an., 1385 an. atd.)
- Veřejné právo
o KatZ
o Dále viz pr. předpisy na dřívějších snímcích

Vztah obecné a zvláštní úpravy

- OZ užívá obecné koncepce, jiné pr. předpisy pak stanoví (jako lex specialis) podrobnosti – případně řešení odlišná od OZ
- Př.:
o Dle OZ se do veřejného seznamu provádějí „zápisy“ – nerozlišuje, o jaký typ zápisu se jedná –
přenechává to těm zvláštním pr.předpisům
o KatZ rozlišuje zápisy na „vklad“, „záznam“ a „poznámku“
- V některých aspektech však KatZ „zcela bourá“ hmotněprávní východiska OZ

Katastr nemovitostí – úvod

- Vymezení
o = VS sloužící k evidenci nemovitých věcí na území ČR a práv k nim
o Veden správními orgány
o Evidované údaje spočívají v soupisu, popisu, geometrickém zobrazení a označení polohy nemovitostí
podle katastrálních území včetně práv
- Struktura orgánů vedoucích katastr
o Český úřad zeměměřický a katastrální (ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR se sídlem v Pze)
o Zeměměřický úřad (jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností)
o Zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady (jiné správní úřady pro zeměměřictví a
katastr nemovitostí ČR)
Historie nemovitostní evidence v českých zemích
- 1918-1951 pozemkové knihy (vedené okresními soudy) – upraveny obecným knihovním zákonem
(zák. č. 95/1871 ř. z.); PK vedeny podle tradičních principů (viz dále)
- Technické údaje o nemovitostech evidovány katastrálními měřickými úřady (zákon č. 177/1927 Sb., o
pozemkovém katastru)
- Pozemková kniha byla vedena okresními soudy (né spr.orgány) v rámci civilního řízení (dodnes to tak mají
v NĚM, POL, AUT) – u nás se pak rozhodlo, že to bude vedeno spr.orgány
- Od 1. 1. 1951 (OZ č. 141/1950 Sb.) – nabývání vlastnického práva k nemovitostem na základě samotné
smlouvy (opuštění tzv. intabulačního principu) – zápis do PK ztrácí konstitutivní význam
- Od 1956 jednotná evidence půdy (JEP) – výrazný zásah do dosavadního vedení pozemkových knih:
rozhodujícím kritériem evidence nejsou vlastnické hranice, ale hranice faktického užívání pozemků, resp. způsobu využití
pozemků (období úpadku evidence nemovitostí a pr. vztahů k nim)
o Pokud bylo několik půd vedle sebe, se stejnou bonitou apod. a vedle sebe bylo více vlastníků těchto půd, tak
to v těch PK bylo zaznamenáno jako 1 pozemek jako orná půda (faktické využití), i když bylo víc osob. Nebylo
tedy zjistitelné, kdo je vlastníkem. Dodnes se s tím musíme vypořádávat
- Od 1. 4. 1964 – OZ 40/1964 Sb. a zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
o Nová evidence nemovitostí měla sloužit pro plánování a řízení hospodářství a pro ochranu socialistického
společenského vlastnictví a osobního vlastnictví občanů (§ 1). V evidenci se prováděly zápisy, měly však
pouze evidenční charakter (neměly souvislost se vznikem VP na nemovitostech). Evidence nemovitostí
vedena orgány geodézie

8
 o Zase úpadek, nesloužilo to pro soukromopr.účely (tedy stále nebyla sjednána jistota o tom, kdo je
vlastníkem čeho, zda na pozemku nejsou VP někoho jiného…). Stále nebyl extabulační a intabulační
princip. Práva vznikala nezávisle na zápisu/ výmazu.
- Některé smlouvy o převodu vlastnictví nemovitostí vyžadovaly registraci státním notářstvím ke svému vzniku, později ke
své účinnosti (tzv. registrační princip)
- Od 1. 1. 1993 – evidence nemovitostí a pr. vztahů k nim dle nových katastrálních předpisů – viz dále (účinné do 31. 12. 2013). K 1. 1.
1993 – zákonem č. 264/1992 Sb. zrušen zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství (přechod agendy na nově vzniklé kat. úřady)
o Navráceno k základním rysům evidence, vrácení intabulačního principu
- Od 1. 1. 2014 – nová úprava katastrálního práva v souvislosti s přijetím OZ

Přehled úpravy katastrálního práva

- Katastrální legislativa účinná od 1. 1. 2014
o Zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon
o Vyhláška č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška
o Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí
o Vyhláška č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu
- Dosavadní legislativa zůstávající v účinnosti i po 1. 1. 2014
o Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech
o Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
o Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, je subsidiárně aplikovatelný pro KatZ. (KatZ. Upravuje řízení před
kat.úřadem a to je spr.řízení, které má svá určitá specifika, která jsou upravena KatZ., ale všude, kde není
spec.úprava kat.řízení, tam se subsidiárně užije Spr.řád)

- Zrušené předpisy
o Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
o Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
o Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb.
o Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR

Předmět evidence KN (§3 KatZ) – jaké objekty se evidují

- Pozemky v podobě parcel [pozemek X parcela – srov. § 2 písm. a), b) KatZ; srov. též civilistický pojem pozemku]
o Pozemek – nemovitá věc, určitá část zems. povrchu včetně podpovrchové části
o Pozemek dle KatZ je něco jiného než Pozemek dle OZ
o Pozemek není v OZ definován
 Definice pozemku v § 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. (katastrální zákon) je pro soukromé právo zásadně
nepoužitelná!
 Pro účely OZ (soukromého práva) je pozemkem část zemského povrchu (trojrozměrná), která je ve vlastnictví
určité osoby (část zemského povrchu představující samostatný předmět vlastnictví)
- teoreticky až do hloubky k zemskému jádru
o KatZ. Používá dále pojem parcela (§2 písm.b)) - není věcí; jde pouze o způsob evidence (zákresu) pozemku v katastrální
mapě; srov. § 2 písm. b) KatZ, jen pro účely katastrální evidence, chápe to jako 2rozměrný, způsob zakreslení někam,
nelze to přenášet do OZ
- Budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby [srov.
pojem budovy v § 2 písm. l) KatZ]
- Budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní
stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby [srov. pojem drobné stavby v § 2 písm. m) KatZ]
- Jednotky vymezené podle OZ včetně rozestavěných (srov. § 1159)
- Jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (srov. § 3063)
-  existují tedy 2 typy jednotek, J. vymezené před 1.1.2014 a J. vymezené po 1.1.2014
- Oba typy jednotek jsou vymezeny částečně odlišně, mají odlišný obsah a odpovídá tomu i zápis v KatZ.  ze
zápisu v KatZ. Poznáme, zda jednotka byla vymezena dle starší úpravy či novější
- Právo stavby (srov. § 1240)
- Nemovitosti, o nichž to stanoví jiný zákon (srov. § 498 odst. 1)

Předmět evidence KN nejsou

- Podzemní stavby  v KatZ se evidují pouze stavby, které mají nadzemní charakter, pokud mají nadzemní i
podzemní část, tak jsou evidovány v KatZ (pokud vůbec evidovány jsou,) pouze s ohledem na svou nadzemní
část, podzemní se neeviduje
- Rozestavěné budovy – zaeviduje se až po dokončení

9
Práva zapisovaná do KN (§11 KatZ)
− Vlastnické právo − Výhrada vlastnického práva
− Právo stavby − Výhrada práva zpětné koupě a zpětného prodeje
− Zástavní právo a podzástavní právo − Zákaz zcizení nebo zatížení (zapisuje se jen
− Budoucí zástavní právo tehdy, pokud má věcněprávní povahu, pokud
− Věcná břemena (služebnosti a reálná břemena) by ten zákaz byl sjednán jako obligační, tak se
− Předkupní právo s účinky práva věcného nezapíše)
− Budoucí výměnek − Výhrada práva lepšího kupce
− Přídatné (akcesorické) spoluvlastnictví − Koupě na zkoušku
− Správa svěřenského fondu − Vzdání se práva na náhradu škody na pozemku

− Nájem a pacht (typicky práva obligační, ale mají atributy vůči všem, i když se zapíše do katastru nem., tak z něj
nikdy nevznikají věcná práva, stále to jsou práv, která si zachovávají svůj obligační charakter a zápis do katastru má
určitou jinou fci

- Práva se zapisují jen k evidaovaným nemovitostem

- Výjimky ze zapisovaných práv
o Nezapisují se např. tzv. zákonná věcná břemena (služebnosti), zákonná předkupní práva (§1124,1125) apod.

Obsah KN (§4 KatZ)

- Geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území
- Druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční
včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou
hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití
nemovitostí, čísla jednotek
- Cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají
vztah k obsahu katastru
- U evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu
o Dočasná stavba (§506)
- Dočasná stavba (tzv. superedifikát) není součástí pozemku – ze zákona však není jasné kritérium dočasnosti
- Pravděpodobně jen stavba umístěná na cizím pozemku a patřící osobě odlišné od vlastníka pozemku
- Údaje o pr. vztazích včetně údajů o vlastnících a oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru

Katastrální operát (§5 KatZ)

- Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle kat. území
- Katastrální operát tvoří
o Soubor geodetických informací (katastrální mapa)
o Soubor popisných informací (údaje o katastrálním území, parcelách, stavbách, o pr. vztazích)
o Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací včetně
seznamu místního a popisného názvosloví
o Sbírka listin
o Protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách, dalších zápisech, opravách chyb, námitkách proti obnovenému
katastrálnímu operátu, výsledcích revize katastru a o záznamech pro další řízení

Druhy zápisů v KN (§6 KatZ)

- Vklad, záznam, poznámka; lhůty pro provedení zápisů (§ 33 KatZ)
 Vklad = zápis, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva??, nájem a pacht (zapisuje se však např. i
tzv. prohlášení vlastníka)
- tento zápis má 2 nedostatky-
(1.) pojetí práv ujednaných jako VP – zákonodárce tím chtě říci, že existují práva sjednaná jako obligační nebo
věcná, ale pro případ, že byly sjednány jako věcná, tak jsou to normální VP a není rozdíl mezi právy, která jsou
věcná ze své podstaty (ryzí VP) a mezi těmi právy, která byla in concreto ujednána jako věcná, byť mohou být
ujednána jako obligační.  Tato kategorie práv ujednaných jako VP je chybná, protože pokud toto právo bylo in
concreto ujednáno jako VP, tak to je normální VP. Čili tato kategorie by měla vypadnout

10
 (2.) výčet není taxativní, i když se tak zdá. Vkladem lze zapsat i určité jiné skutečnosti (př. prohlášení vlastníka = PJ,
kterým vlastník nemovité věci, v té nemovitosti vymezuje jednotky (byty), tedy přiznává těm bytům (nebytovým
prostorům) povahu samostatných nemovitých věcí

 Záznam je zápis, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva (zpravidla práva veřejnoprávní povahy)
 Poznámka = zápis, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru
zapsaných vlastníků a jiných oprávněných

- Právní účinky (těchto všech) zápisu nastávají k okamžiku, kdy byl návrh na zápis doručen příslušnému katastrálnímu
úřadu (§ 10 KatZ) – dopadá na všechny druhy zápisů
- Platí princip zpětných účinků zápisu- tzn. vždy musí uplynout určitá doba, než KÚ přijde návrh na zápis v podobě
vkladu/záznamu/poznámky a mezi okamžikem, kdy je o návrhu rozhodnuto a následně ten zápis do katastru proveden. Pokud je
návrhu vyhověno (je pořízen zápis), tak vždy platí, že zápis má zpětné účinky k okamžiku, kdy byl návrh na zápis KÚ doručen.

Vklad (§11 KatZ)

- vkladem se můžou zapsat práva, která vznikla/vznikají na základě různých pr.skutečností a teprve dle toho, o kterou
pr.skutečnost se jedná, můžeme rozhodnout, zda ten vklad má v konkrétní situaci právotvorné nebo pouze
deklaratorní účinky.  Záleží na pr.titulu, který předcházel tomu vkladu

 tam, kde tím pr.titulem (důvodem předcházejícím vkladu) je smlouva, tak tam má vklad právotvorné účinky ( samotná
smlouva nestačí ke změně ve věcných právech ohledně nemovitostí- čili pokud se převádí VP k pozemku, tak smlouva nemá
za následek změnu vlastníka, k tomu, aby se nabyvatel stal novým vlastníkem, vyžaduje se zápis jeho VP do katastru
nemovitostí (zápis v podobě vkladu)
- právotvorné účinky = v okamžiku, kdy Kat.úřad rozhodne o povolení vkladu a ten vklad provede, tak v tomto okamžiku
provedení vkladu se nabyvatel stal vlastníkem (zpětně k okamžiku, kdy byl návrh doručen)

 pokud pr.titulem bude jiná pr.skutečnost než smlouva (např.rozhodutí org.veř.moci), tak ten následující vklad pouze deklaruje,
že VP, třeba v konkrétním případě přešlo na nabyvatele již dříve z jiného pr.důvodu  př. vyvlastňovací úřad rozhodne, že
někomu vyvlastní pozemek. K nabytí VP zpravidla dochází zpravidla pr.mocí rozhodnutí toho vyvlastňovacího úřadu. Ke změně
VP došlo už samotnou pr.mocí rozhodnutí. I zde se ale vyžaduje změna zapsání do katastru nem. Změna vlastníka bude
provedena vkladem, ale zápis bude pouze deklarovat, že v minulosti došlo ke změně VP v důsledku rozhodnutí vyvl.úřadu.

- Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv:
o Vlastnické právo
o Právo stavby
o Věcné břemeno (služebnost či reálné břemeno)
o Zástavní právo, budoucí zástavní právo, podzástavní právo
o Prohlášení vlastníka budovy
o Vzdání se práva na náhradu škody na pozemku
o Nájem, pacht atd.
- Vklad může mít jak konstitutivní, tak i deklaratorní účinky!!
o Záleží na pr. titulu, který vkladu předchází

- S návrhem na vklad se Kat.úřadu doručuje Vkladová listina (Určité PJ nebo jiná pr.skutečnost zachycená v listině, která osvědčuje,
že ke změně ve VP došlo/ má dojít a Kat.úřad zahájí o tomto návrhu na vklad vkladové řízení
- Účastníkem řízení o povolení vkladu je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se
nebo se omezuje
- Vkladové řízení má 2 fáze,
o 1. pokud Kat.úřad prozkoumá vkladovou listinu a zjistí, že vše je ok, tak rozhodne o povolení vkladu.
o 2. následuje provedení vkladu
o Pokud jde o vkladové řízení, tak obecný princip je dispoziční (KÚ sám zásadně nezahajuje vkladové řízení z úřední
povinnosti (ex offo), ale zásadně čeká na to, že mu dorazí návrh na vklad a on na základě něj to řízení zahájí)

- Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí KÚ o jeho povolení (§ 12 KatZ) – postup dle správního řádu (2.
fáze: provedení vkladu – ke lhůtám viz dále)

11
- Zahájení řízení (2 možnosti)
o Návrh na vklad (§ 14 odst. 1 KatZ), podaný účastníkem řízení (na obligatorně stanoveném formuláři);
dále srov. § 15 odst. 1, 2 KatZ
o KÚ dojde od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje
vkladem (není návrh na vklad; § 14 odst. 2 KatZ, dále srov. § 15 odst. 3 KatZ)
 Řízení se tedy zahajuje ze zákona v okamžiku, kdy Katúřadu dojde to rozhodnutí soudu/exekutora…
 Je na KÚ samotném, aby posoudil, z jakého důvodu mu listina byla zaslána
 Př. spor mezi A a B. A tvrdí, že je vlastníkem nějaké nemovitosti, ale jako vlastník nemovitosti
je uveden B. A podá žalobu na určení VP vůči B, ten soudní spor vyhraje. Soud pošle rozsudek,
že vlastníkem pozemku je A Kat.úřadu. KÚ je tedy jasné, že má vymazat B a zapsat A.
o Specifický způsob zahájení řízení, neznámý správnímu řádu (jen pro účely katastrálního řízení) – nevybírá
se spr. poplatek
o Vkladová listina nemusí být doložena návrhem na vklad
o KÚ sám posoudí, z jakého důvodu mu byla listina zaslána
o KÚ vyrozumí účastníky řízení
o Neobsahuje-li vkladová listina všechny náležitosti, pak postup dle § 15 odst. 3 KatZ – výzva účastníkům k
doplnění (pokud nedoplní, KÚ řízení zastaví)
o Postupu dle § 14 odst. 2 KatZ nebrání, aby byl návrh podán přímo některým z účastníků
(nemusí čekat na aktivitu soudu)
- Vyrozumění o zahájení vkladového řízení (§ 16 odst. 1 KatZ) – poslanecká iniciativa (obecně kritizováno), v důsledku
znamená výrazné prodloužení řízení

- Probíhá přezkumná činnost ze strany KÚ- KÚ zkoumá vkladovou listinu pouze z důvodů §17 KatZ
- V řízení o povolení vkladu KÚ zkoumá taxativně vypočtené náležitosti uvedené v § 17 KatZ – jsou-li splněny,
vklad povolí, v opačném případě návrh zamítne
- I kdyby KÚ zjistil, že listina neodpovídá určitému hmotněprávnímu vztahu, ale zároveň by dle §17 bylo
všechno ok, tak KÚ byť by věděl, že provádí zápis, který je v rozporu se skutečností, tak k tomu rozporu
nemůže přihlédnou. (přihlédnout lze jen k těm taxativním)
- Rozhodnutí o návrhu (§ 18 KatZ)
- Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova
řízení ani žaloba podle části páté OSŘ
- Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu je přípustná žaloba podle části páté OSŘ (do 30 dnů od doručení rozhodnutí)-
podává se v 1.stupni u Krajského soudu
- § 18 odst. 6 a 7 KatZ – přerušení dalšího řízení v případě podání žaloby podle části páté OSŘ

Záznam (§19 KatZ)

- spíše zápisy veřejnoprávních nebo zápisy veřejnoprávních skutečností, které se soukromopráv. skutečnostmi nemají
mnoho společného. Není to tedy otázka VP nebo oblig.práv, ale speciálních kompetencí veřejnoprávních subjektů,
zejména územních samospr.celků a státu
- Záznamem se do katastru zapisují:
o Příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu
o Právo hospodařit s majetkem státu
o Správa nemovitostí ve vlastnictví státu
o Majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy
o Majetek města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst
o Majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu
hospodářskému využití
o Majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření
- Návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení pr. zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek,
který o skutečnosti zapisované záznamem rozhodl nebo ji osvědčil
- Návrh na záznam musí být doložen listinou, která dokládá skutečnost, která má být zapsána, nebo její úředně ověřenou kopií
- O návrhu se nevede řízení a KÚ nevydává rozhodnutí ve věci (to je rozdíl oproti vkladu)
- KÚ zjistí, zda je návrh na záznam podán oprávněnou osobou, zda je předložená listina bez chyb v psaní a počtech a bez jiných
zřejmých nesprávností a zda navazuje na dosavadní zápisy v katastru
- Přezkumná pravomoc KÚ je ve vztahu k záznamům je omezená jen na těchto pár skutečností

12
- Je-li listina způsobilá k tomu, aby na základě ní byl proveden záznam do katastru, KÚ záznam provede, jinak tomu, kdo listinu
předložil, sdělí písemně důvody, pro které záznam proveden nebyl, a listinu mu vrátí
- Proti (ne)provedení záznamu se lze bránit postupem dle § 82 a násl. SŘS (soudní řád správní)

Poznámka (§22 KatZ)

- Poznámku zapíše KÚ na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce obchodního
závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby
podle jiného pr. předpisu, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka
zapsána. Pokud se poznámka zapisuje na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, nemusí být toto rozhodnutí opatřeno
doložkou právní moci ani doložkou vykonatelnosti
- Jsou to zápisy určitých jiných skutečností, které se mohou týkat buď nemovitosti nebo určité osoby
- Poznámky k nemovitostem (§ 23 KatZ) a poznámky k osobám (§ 25 KatZ)
- Při zápisu a výmazu poznámky se postupuje přiměřeně jako při zápisu záznamem

K nemovitosti se zapisují poznámky např. o

- Podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva
na nemovitosti
- Exekučním příkazu k prodeji nemovitosti
- Exekučním příkazu k prodeji obchodního závodu
- Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
obchodního závodu
- Usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti
- Vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné
osoby než dlužníka

K osobě se zapisují poznámky např. o

− Usnesení o nařízení exekuce, pokud povinným není stát
− Usnesení o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník
nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce
− Vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku
− Rozhodnutí o prohlášení konkursu
− Jiném rozhodnutí, podle kterého osoba nesmí nakládat se svou majetkovou podstatou nebo její přesně nevymezenou částí

Lhůty pro zápis do KN (§33 KatZ)

- KÚ provede
a) vklad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu bez zbytečného odkladu od povolení vkladu
(prakticky ihned),
b) záznam do 30 dnů od doručení rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující práva,
c) poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; poznámku KÚ vymaže
do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly,
d) zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru

Principy vedení KN (obecně VS)

1. P. povšechnosti a úplnosti vedení knihy
2. P. pravdivosti (formální pravdy)
3. P. formální publicity (veřejné přístupnosti)
4. P. materiální publicity (veřejné víry)
5. P. intabulační (vkladový)
6. P. legality (s ním souvisí i p. formální přísnosti)
7. P. speciality
8. P. priority
9. P. dispoziční (p. žádosti o zápis, p. volnosti)

13
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

1. Princip povšechnosti a úplnosti vedení knihy

- Povšechnost
o = Evidovány by měly být všechny nemovitosti nacházející se na území ČR (srov. však vymezení nemovité věci v OZ)
o Není možné dosáhnout; evidují se pouze některé nemovité věci (neevidují se např. všechny stavby)
o Aktuálně to je tak, že předmětem evidence jsou všechny pozemky na území ČR, ale zdaleka ne všechny stavby- eviduje
se jen určitá výseč staveb (neevidují se např. podzemní stavby, pokud mají povahu samostatné nemovité věci, ale
pouze se evidují nadzemní, které mají nějaký hl.účel na pozemku. Stavby se evidují bez ohledu na to, zda jsou součástí
pozemku, a nebo jestli jsou samostatnou nemovitou věcí z nějakého důvodu
o Není vyloučeno, že katastr.předpisy se k evidenci těchto nemovitostí postaví odlišně- Kat.předpisy uznávají
okruh nemovitostí tak, jak je vymezeno v OZ, ale současně říkají, že budou evidovat pouze určité z těch
nemovitostí, které jsou obecně vymezeny v OZ (př. podzemní stavba je sice nemovitou věcí, ale v Kat.evidenci
není zohledňována)
- Úplnost
o = O evidovaných objektech by měly být zachyceny všechny rozhodující pr.skutečnosti
o Není možné dosáhnout; eviduje se pouze určitá část těchto skutečností (např. se neeviduje většina zákonných VP)
o Kdyby se vše mělo evidovat, tak by v tom byl ještě větší zmatek

2. Princip pravdivosti (formální pravdy)

- § 980 odst. 2 „Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.
Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.“
= Systém 2 vyvratitelných domněnek, že zápisy v seznamu jsou úplné a pravdivé (že zápis je v souladu se skutečným pr. stavem).

1. Domněnka pozitivní- Domněnka existence zapsaného práva, má se za to, že právo zapsané ve veř.seznamu, bylo
zapsáno v souladu se skutečným pr.stavem
2. Domněnka negativní- Domněnka neexistence vymazaného práva,  má se za to, že právo, které bylo vymazáno
z veřejného seznamu neexistuje

- obě domněnky lze vyvrátit

- v 1. případě by se jednalo o důkaz, že zapsané právo neexistuje
- v 2. případě důkaz o tom, že vymazané právo existuje

 Pozn.: jak s domněnkou neexistence nezapsaného práva?

=> problém ve formulaci negativní domněnky- jak je to tedy s právy, která do VS nikdy nebyla zapsána? Můžeme rovněž pro
nezapsaná práva, která nikdy zapsána nebyla, vycházet z toho, že se má za to, že nezapsaná práva neexistují??? 2 názory –
1. nelze rozšiřovat negativní domněnku na případy práv, která nikdy zapsána nebyla, 2. je možno aplikovat domněnku i na
tyto případy, ale vycházet by se mělo z pozitivní, né negativní domněnky a ta pomůže (to je asi názor Tégla)

- Tento princip úzce propojen s p. materiální publicity (veřejné víry), s p. legality a p. formální přísnosti

3. Princip formální publicity (veřejné přístupnosti)

- Obecně: kniha je každému otevřená (přístupná)
- Každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z
něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak (§ 52 odst. 1 KatZ)
- Každý má právo nahlédnout do přehledu doručených návrhů na vklad (§ 9 odst. 1 KatZ)
- Poskytování údajů z katastru (§ 55 KatZ) – dálkový přístup do katastru – poskytuje ČÚZK formou vlastní aplikace či
webové služby (za úplatu)
- Volné nahlížení do katastru (bezplatné) – www.cuzk.cz (údaje nemají závazný charakter)

4. Princip materiální publicity (Veřejné víry)

- To je to jádro veřejného seznamu!!!! To je to zákl. východisko, na kterém VS spočívá!!
- Tento princip je vyústěním/ dotažením principu pravdivosti (resp. formální pravdy)
- Účel principu: ochrana důvěry (dobré víry) v pravdivost a úplnost zápisu v knize (ochranný účel knihy)
- § 984 (1) „Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve
prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.

14
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného
seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.“
o Preference formální pravdy před pravdou materiální („kniha má přednost před skutečností“)
- Pokud mezi skuteč. pr. stavem a zapsaným stavem v katastru nemovitostí existuje rozpor, tak pro případ, že 3.osoby o
tomto rozporu nevědí (tedy jednají v dobré víře ve stav a úplnost zápisu v katastru nemovitostí), tak tyto 3.osoby musí
být chráněny tak, jakoby ten zápis odpovídal skutečnému pr.stavu

 Pokud existuje rozpor mezi skutečností a evidencí o této skutečnosti, tak všechny 3. osoby, které jednaly v dobré
víře ve stav zápisu ve veřejné evidenci, musí být chráněny, jako kdyby zápis odpovídal skutečnému pr. stavu

- V Katastrálních zákonech ve starém OZ nebyla žádná obdobná úprava našemu §984, pouze někde vzdálený diskutabilní
náznak. Judikatura Nejvyšších soudů tedy vycházela z toho, že ochrana dobré víry ve vztahu k zápisu v katastru
nemovitostí není dána. Nejvyšší soud odmítal chránit ty dobrověrné :D jednající osoby, bylo to hodně negativní a
postupně překonáno judikaturou ÚS (kolem roku 2007 začal přijímat rozhodnutí ohledně otázek, zda dobrověrný
nabyvatel má být chráněn bez ohledu na to, že princip mat.publicity nebyl upraven. ÚS si to začal dovozovat na principu
dobré víry a nabytých práv.
- Stav do 31. 12. 2013: popření principu mat. publicity (§ 11 zák. č. 265/1992 Sb.) – judikatura ÚS tuto negativní
koncepci překonávala ve svých rozhodnutích – např. nález ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. I. ÚS 143/07 či nález ze dne 11. 5.
2011, sp. zn. II. ÚS 165/11 (opačně NS)

- Předpoklady, které musí být splněny, aby §984 mohl fungovat:

1. Rozpor mezi stavem zapsaným ve VS a skutečným pr. stavem
2. Smluvní nabytí práva
3. Platný titul nabytí (platná smlouva)
4. Absence identity zcizitele a nabyvatele (tzv. Verkehrsgeschäft) – ať už identita hospodářská nebo právní - viz. Semináře
i. Př.právní (osobní) identita- mám 2 manžele a mají v SJM nemovitou věc a ta je pro ně
evidována nesprávně a je tam evidovaná nějaká 3.osoba. Když (12:29 seminář)
5. Způsobilé právo, resp. způsobilý knihovní objekt
6. Nabytí od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu- nabývám právo od osoby, která je teď zapsána
v katastru jako vlastník, byť vlastníkem třeba není (princip knihovního předchůdce – toho komu svědčil zápis
ve VS aktuálně těsně přede mnou)
7. Úplatnost nabytí (darování či jiné bezúplatné nabytí nejsou chráněné)
8. Dobrá víra nabyvatele
9. Absence výjimky dle § 984 odst. 2
10. Absence včasné žádosti o poznámku spornosti dle § 986
 všechny předpoklady musí být splněny kumulativně

Konkrétní případ
- V katastru je zapsán A, ačkoliv skutečným vlastníkem je osoba V. osoba A, pokud uzavře smlouvu o převodu pozemku
s osobou C, tak mezi osobou A a C je uzavřena platná kupní smlouva – smlouva o úplatném převodu. Pokud osoba C jedná
v dobré víře, že osoba A je skutečným vlastníkem nemovitosti, tedy vychází z toho, že zápis v katastru odpovídá skutečnému
pr.stavu, tak důsledkem je to, že v moment, kdy C bude zapsán do katastru jako vlastník (po té osobě A), tak v tom
okamžiku osoba V, která byla do té doby skutečným vlastníkem o vlastnické právo přijde a vlastnické právo nabyde C od
„neoprávněného“ (tzv. od nevlastníka). Osoba V proti své vůli dokonce i třeba bez vlastní vědomosti přijde o vlastnické
právo. Osoba V si měla možnost si pohlídat zapsání svého jména v katastru, C neměl možnost si ověřit, že osoba A ve
skutečnosti vlastníkem není. Zdá se to nefér, ale je lepší chránit toho C na úkor V.

Prostředky odstranění rozporu:

- § 985 – zápis v seznamu byl původně v souladu se skutečným pr. stavem, ale posléze se dostal do rozporu v důsledku
mimoknihovních skutečností (tzv. poznámka rozepře)
o Př. mezi A a B je uzavřena kup.smlouva na pozemek. A byl původní vlastník, B kupující. B byl zapsán do katastru jako
nový vlastník. Osoba A se dovolá neplatnosti té smlouvy, a to s účinky ex tunc (od počátku). Dovolání se
neplatnosti/odstoupení od smlouvy vede k tomu, že to vlastnické právo se obnoví, bez ohledu na to, že B je stále
v katastru jako vlastník. Následný výmaz B z katastru má pouze deklaratorní účinek. A se stal vlastníkem samotným
odstoupením/dovoláním se neplat. RIZIKO- Může nastat to, že v moment, kdy se stal A vlastníkem, tak v katastru je
stále B a než A dosáhne změny zápisu, tak B by mohl stále disponovat s nemovitostí a mohl by to převést na C a kdyby u
C byly splněny všechny předpoklady, tak C může nabýt VP. TOMUTO RIZIKU BRÁNÍ PRÁVĚ §985.
o A se může kdykoli domáhat odstranění nesouladu mezi skutečným a evidovaným pr.stavem
o Jak? A podá na B žalobu na učení VP a pokud doloží kat.úřadu, že to své právo uplatnil, tak může požádat o zápis tzv.
POZNÁMKY ROZEPŘE

15
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

o POZNÁMKA ROZEPŘE od okamžiku, kdy je zapsána do Kat.nemovitostí k té nemovitosti, tak vylučuje dobrou víru všech
těch 3.osob, které by případně mohli od toho neustále zapsaného subjektu B jako vlastníka, to VP k nemovitosti nabývaly
 Je to určitá info, takový „vykřičník“, znamená to, že se vede nějaký soudní spor, je to riziko
 Ohledně nemovitosti není něco v pořádku
 Když by to B stihl rychleji než A stihl zapsat poznámku, tak má A zas smůlu
o Ten, jehož VP je dotčeno, se může kdykoli domáhat odstranění nesouladu (určovací žalobou)
o Časově neomezená lhůta – ale nabyvatelé v dobré víře jsou chráněni

- § 986 – zápis v seznamu je od počátku „neplatný“ (tzv. poznámka spornosti)

- obdoba § 985, ale má jiné předpoklady i důsledky
- míří na situace, které jsou závažnější než v §985
- jde o to, že do katastru byl uveden stav, který byl od počátku v nesouladu se skutečným pr.stavem
- u §985 jde o případy, kdy zápis původně byl v souladu s pr.stavem, ale následně se dostal do rozporu v důsledku tzv.
mimoknihovních skutečností (např. v důsledku odstoupení od smlouvy)
- u §986 jde o případy, kdy zápis je v rozporu s pr.stavem od počátku, je to těžší vada
- dotčená osoba má tedy lepší, větší možnost ochrany

Příklad- absolutně neplatná/zdánlivá smlouva

A a B uzavřeli kup.smlouvy, ta je z nějakého důvodu absolutně neplatná (kdyby relativně, tak §985). Kat.úřad totu vadu nezjistí a
zapíše vlastníka B. Ten zápis je tedy od počátku špatně, neboť ten zápis je v  rozporu se skuteč.pr. stavem, protože smlouva, na
základě které mělo dojít k zápisu je absolutně neplatná. Dotčená osoba A, aby zabránila riziku, že B bude dále disponovat, tak
má možnost na zápis POZNÁMKY SPORNOSTI
- POZNÁMKA SPORNOSTI- stejné účinky jako poznámka rozepře (od okamžiku, kdy bylo požádáno o její zápis, tak
vylučuje dobrou víru všech 3.osob do budoucna, ALE pokud bylo o poznámku SPORNOSTI požádáno v zákonných
lhůtách (viz.seminář), tak má ÚČINKY DO MINULOSTI
o Právo na zápis poznámky spornosti zápisu do 1 měsíce od vyrozumění dotčeného subjektu o zápisu či do 3 let od provedení zápisu
o Byla-li poznámka spornosti zapsána v uvedených lhůtách, má vliv i na práva zapsaná před zápisem poznámky spornosti
o Byla-li poznámka spornosti zapsaná po lhůtách, má vliv jen na práva zapsaná po zápisu poznámky spornosti

5. Princip intabulační (vkladový)

− VP vznikají, mění se a zanikají zásadně zápisem do knihy, resp. výmazem z knihy (zápis má právotvorné, tj.
konstitutivní účinky) – i výmaz je zápisem
− Princip se však uplatňuje pouze u smluvních dispozic
− V jiných případech má zápis pouze deklaratorní účinky
− Vznik VP na základě jiných pr. skutečností než je smlouva (tzv. mimoknihovní skutečnosti) – např.
vyvlastnění, vydržení, vznik VP ze zákona atd.

6. Princip legality
- Při zápisu práv do knihy dochází k přezkumu ze strany knihovního úřadu (nejde tedy o prostý „mechanický“ zápis)
o Př.: Při katastrálním řízení o povolení zápisu VP (které je správním řízením podle spr.řádu) probíhá
přezkum vkladových listin dle KatZ
- Smyslem přezkumu je zabránění zápisu takových změn, které nejsou odůvodněny obsahem vkladových listin nebo
které jsou v rozporu s pr.předpisy
o Srov. např. p. knihovního předchůdce (logická návaznost zápisů)

16
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

- Rozsah přezkumu uveden taxativně v § 17 KatZ (KÚ nesmí přezkoumávat listiny z jiných než uvedených důvodů)
- Související p. formální přísnosti – nemovitosti musí být v listinách zachycujících PJ, označeny způsobem, který
stanovuje katastrální legislativa (JUDIKATURA-, když by to bylo špatně označeno, nemusí to hned vést k neplatnosti)

7. Princip speciality
- Obecný princip, že VP mohou vznikat pouze na existujících, jednotlivě označených („zindividualizovaných“) věcech,
nikoli též na větších majetkových celcích (např. na majetku, na pozůstalosti apod.)
- Pro knihovní právo z toho plyne požadavek, že VP se zapisují pouze k existujícím knihovním objektům – tedy k těch
objektům, které existují a jsou předmětem evidence - (nelze zapsat právo pro neexistující knihovní objekt) a ke
každému z nich zvlášť (jednotlivě)
- Pokud se 1 smlouvou převádí více nemovitostí/ zřizuje se zástavní právo na více nemovitostech, tak zásadně platí, že se
ve vztahu ke každé té nemovitosti zástavní právo zapisuje samostatně, byť by to byly nemovitosti zapsané na 1 listu a
patřily 1 vlastníkovi… VP se tedy zapisuje samostatně

8. Principy priority (prior tempore, potior iure)

- Řeší se ve vztahu k limitovaným VP
- Vymezení problému: možná kolize více limitovaných VP existujících na téže věci
- Př. na 1 věci může váznout více zástavních práv. Limitovaná VP působí orga omnes, takže působí i vůči sobě
navzájem. Tzn. 1 z těch nositelů VP musí respektovat 2.VP a ten 3. nositel VP musí respektovat to 1.  Co se bude
dít, když budou kolidovat?
-  Pořadí zápisů práv do knihy se zásadně řídí okamžikem, ve kterém návrh na zápis do knihy došel knihovnímu
úřadu (pro KN srov. § 9 odst. 2 KatZ)
- To VP, které vzniklo dříve, má přednost před tím, které vzniklo později
- Zásadně nerozhoduje doba, kdy byly vytvořeny listiny (smlouvy) sloužící jako podklad pro zápis do knihy
- Návrhy došlé současně mají stejné pořadí (důsledky rozdílné podle toho, zda tyto návrhy vedle sebe obstojí)
- Pokud došly opravdu stejně, řeší se dle principu redukce (probereme jindy)
- § 981-983 OZ – obec. úprava princ. pořadí limitovaných VP (podrobněji v rámci přednášky na úvod do LVP)

9. Princip dispoziční (p. žádosti o zápis, p. volnosti)

- Zápisy do knihy se provádějí zásadně na návrh oprávněné osoby (nikoli z úřední povinnosti – ex offo)
- K podání návrhu na zápis není nikdo nucen, je to čistě otázka autonomie vůle. I když byla uzavřena kupní smlouva
nebo smlouva o převodu zřízení, moderaci nějakého VP, které se vede v katastru nemovitostí… tak pořád platí
dispoziční princip, tedy nikdo nemůže smluvní strany (pokud ony se samy na tom nedohodly nebo jedna z nich to
neudělá), tak nikdo je nemůže nutit k tomu, aby by byl na základě smlouvy podán návrh na zápis toho příslušného VP
- Pro KN:
o Doručením návrhu na vklad dochází k zahájení správního řízení u příslušného KÚ (u toho, v jehož obvodu leží
nemovitost, které se návrh týká)
 KÚ dojde od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru
zapisuje vkladem (není návrh na vklad; § 14 odst. 2 KatZ – viz výše)
o Z návrhu musí být patrné, kdo jej podává, komu je adresován, čeho se navrhovatel domáhá a které
nemovitosti se má rozhodnutí týkat

17
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

DRŽBA a DETENCE
Držba – Úvod
− Držba (lat. possessio)
− Římskoprávní základy institutu
− Historický spor o charakter držby (co to vlastně držba je)
− Subjektivní právo
− Faktický stav
− Faktický stav chráněný právem (faktický stav, se kterým jsou spojeny pr. následky) – dnes preferované pojetí
− OZ upravuje držbu formálně před vlastnickým právem (tj. jako věcné právo k věci vlastní)
− Důvody: analogie vlastnického práva; ale pojem širší než vlastnické právo – držba se může týkat i jiných
práv (věcných i obligačních)
− Pojetí držby v OZ je analogické pojetí držby v rakouském ABGB (jiné pojetí např. v Německu, Polsku či Švýcarsku)
− Hlavní inspirační zdroj OZ – vládní návrh československého OZ z roku 1937 (principiálně vychází z OZO)

2 PODOBY DRŽBY, SMYSL DRŽBY

− 2 podoby držby
− Držba vlastníka jako součást obsahu jeho vlastnického práva (tzv. ius possidendi) – situace
méně významná než držba nevlastníka
− Držba nevlastníka (např. držba vlastnického práva zlodějem ke kradené věci) – důležitá
z hlediska ochrany držitele, vypořádání držitele s vlastníkem a možnosti vydržení práva,
neopírá se o žádné subjektivní právo, je to čistý reálný stav
- např. někdo drží věc, ke které nemá žádné právo (zejména vlastnické). Typickým příkladem
takového držitele je zloděj, který ukradl věc.
- řeší se konflikt mezi vlastníkem a držitelem, řeší se, zda dlouhodobá držba nemá být transformována
na nějaké subjektivní právo (př. vlastnické), řeší se také, zda samotná držba není dostatečná hodnota,
kterou by se mělo chránit (nezávisle na tom, že držitel nemá právo)
− Smysl držby
− Ochrana držby, i když nemusí být v souladu s pr. stavem (tzv. posesorní ochrana)
− Transformace držby jakožto faktického stavu na stav právní (prostřednictvím vydržení)
− Vypořádání vlastníka a držitele (vypořádání práv a povinností)
− Legitimační funkce (z držby lze usuzovat na vlastnické právo držitele k věci – srov. § 1028 a 1043 odst. 1)
− § 1028 – hranice mezi pozemky, §1043 publiciánská žal.
− § 1028 Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle
poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.
− § 1043 (1) Na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti
tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či
slabší.

PRÁVNÍ ÚPRAVA DRŽBY

− OZ
− § 987-1010 (základní úprava)
− § 1089-1098 (vydržení)
− Další aspekty držby (např. § 595 odst. 2, 1028, 1043, 1057 odst. 1 aj.)
− OSŘ – § 176-180 (řízení o žalobách z rušené držby)

VYMEZENÍ DRŽBY
− V OZ není vymezena držba samotná, nýbrž osoba držitele
− § 987: Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe
− Pojmové znaky (složka) držby
− Faktická možnost vykonávat právo (corpus possessionis)
− Úmysl vykonávat právo pro sebe (animus possidendi)
− Oba dva znaky musí být zásadně splněny současně (k výjimkám dále)

CORPUS POSSESSIONIS
− Objektivní složka, držitel má věc ve své moci
− Držitel je schopen vykonávat držené právo [např. u držby vlastnického práva má věc ve své výlučné (převážné)
faktické moci; musí mít možnost na věc působit, věc ovládat]

18
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

− Corpus je zachován i tehdy, pokud držitel nemá věc bezprostředně u sebe, ale ví, kde se věc nachází, věc se tam
nachází z jeho vůle (s jeho souhlasem) a držitel má možnost věc nabýt zpět do své bezprostřední moci – např.
pronájem drženého mobilu 3. osobě na dobu 2 měsíců (nájemce drží věc pro pronajímatele, resp. pronajímatel
vykonává držbu prostřednictvím nájemce)
− Přímá (bezprostřední) držba – držba je vykonána držitelem
− Nepřímá (zprostředkovaná) držba - držitel nemá věc ve faktické moci, ale drží tu věc prostřednictvím třeba toho nájemce

− Nemožnost stanovení jasné dělící linie mezi případy, kdy corpus již zanikl a kdy ještě ne (nutnost indiv. posouzení každé situace)
− Corpus zaniká, pokud držitel trvale přestane mít trvale možnost vykonávat právo, které doposud držel
– např. věc se dostane trvale z moci držitele (ztráta, opuštění věci, odcizení apod.); dočasný zánik možnosti výkonu práva
zánik držby nezpůsobuje (např. zloděj ukradne držiteli věc, ten jej ale pronásleduje a vymáhá na něm věc zpátky)

ANIMUS POSSIDENDI
− Subjektivní složka (ale projevuje se v objektivních skutečnostech) – „držitelská vůle“
− Úmysl vykonávat právo pro sebe, nakládat s věcí, jako by byla moje
− Vykonává právo, jako by byl vlastníkem. Chová se jako by byl vlastník – užívá ji, nese náklady..
− Existuje bez ohledu na kvalitu držby
− Př. u krádeže - Jeho nepoctivost (Vědomost o tom, že mu to právo nenáleží a nikdy ho nemůže nabýt, protože věc ukradl)
nemá žádný vliv na povahu toho animu (toho úmyslu vykonávat právo, jako by mu právo patřilo)
− Držitel sám sebe považuje za vlastníka (resp. za oprávněného z jiného práva), tzn. že jedná způsobem, který odpovídá výkonu
takového (drženého) práva, i když toto právo nemusí objektivně existovat
− Př.: držitel vlastnického práva užívá věc, udržuje ji a opravuje, hradí náklady spojené s užíváním věci, brání se proti
zásahům do svého (domnělého) práva atd.
− Animus může být dán bez ohledu na kvalitu držby (např. i zloděj může užívat cizí věc s úmyslem mít ji pro sebe, tj.
jako kdyby vykonával vlastnické právo)

PŘEDMĚT DRŽBY (§ 988)

− Předmět držby obecně: subjektivní majetkové právo s určitou „kvalitou“
− Takové majetkové právo, které lze pr. jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo
opakovaný výkon (§ 988 odst. 1)
 Podmínka převoditelnosti práva??  Zjistíme, že zákon umožňuje držbu služebnosti a
služebnost je zpravidla nepřevoditelná až na výjimky
 Podmínka nelze brát absolutně (musíme se ptát, zda je převoditelnosti obligatorní podmínkou,
příp. zda zákon nemá zvl.úpravu ohledně držby některých typů práv)

− Osobní práva nejsou předmětem držby (ani vydržení), jsou však předmětem ochrany podobné ochraně posesorní (§ 988 odst. 2)
− Tak např. nelze držet domnělá rodičovská práva vůči dětem; domnělá manželská práva apod. (př. pokud
snoubenci žijí v domnění, že jsou svoji, ale nejsou, protože bylo něco v nepořádku, tak i když budou žít několik let v domnění, že
jsou, tak nejsou, nemohou toto právo vydržet)

− U majetkových práv, která připouštějí trvalý nebo opakovaný výkon, lze uvažovat o držbě
− Držet lze jak obligační, tak závazková práva!!!
− Věcného práva, a to:
− Vlastnického práva (v OZ 1964 se mluvilo o držbě věci; krom toho i OZ mluví na
některých místech nekoncepčně o držbě věci – v § 996 odst. 1 a § 1004)
− To, co dřív byla Držba věci = dnešní držba práva
− Pozn.: lze držet vlastnické právo k věci hmotné i nehmotné (opačně Spáčil in Věcná práva, s. 32)
− Držba vlastnického práva může tedy být jak k věcem hmotným, tak i nehmotným
− Zástavní právo nelze držet (nepřipouští trvalý nebo opakovaný výkon)
− Práva stavby
− Služebnosti
− Reálného břemena
− VP lze držet i vydržet
− Obligačního práva – za předpokladu, že jeho předmětem je věc (zásadně hmotná) – např. nájem, pacht, výpůjčka, výprosa
− Obligační práva však nejsou způsobilým předmětem vydržení!

19
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

DRUH DRŽBY (§ 991- 993)

− Řádná (X neřádná): taková, která se zakládá na platném pr. důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž tím ruší cizí
držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele (a současně na základě platného pr. důvodu) nebo na základě
výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem
− Př. držba založená platnou smlouvou. (uzavřená smlouva mezi prodávajícím a kupujícím, platná sml. situace 1-
pokud se převádí vlastnické právo, tak kupující získá právo vlastnické a i držbu, situace 2-existuje platná sml., ale
z nějakého dalšího důvodu vlast.právo na kupujícího nepřejde, protože existuje nějaká překážka nabytí vl.pr. –
např. pokud se sml. uzavírá s osobou, která tu věc odcizila – zloděj odcizí věc a následně ji prodává. – smlouva je
platná, ale kupující nenabyde vlas.právo, ale stává se řádným držitelem (jeho držba se opírá o platnou sml.)
− Poctivá (X nepoctivá): kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý
držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
Záleží na dobré víře. Viz též § 995!
− Pravá (X nepravá): neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo
že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu (vi, clam, precario)
− Důležité z hlediska publiciánské žaloby
− Nemá zásadní význam
− Nepravé – když si někdo vezme držbu svémocně (typicky násilím), lstí, proměnit… výprosou (nejméně chráněné uživací
oblig.právo, bez ochrany, může být kdykoli požádán o navrácení věci, pokud nevrátí a dále užívá  nepravý držitel
− Tyhle druhy držeb se mohou kombinovat
− Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá (§ 994)  nejkvalitnější držba
− Př. zloděj ukradne věc a s někým uzavře sml.o převodu vl.práva k této věci, smlouva bude platná, kupující v dobré
víře, držba kupujícím nabyta pravým způsobem (vydána dobrovolně zlodějem), tak se kupující nestane vlastníkem,
ale má postavení řádného, poctivého a pravého- nejkvalitnější držbu
− Neřádná, nepoctivá, nepravá  nejméně kvalitní držba (zloděj věc ukradl, ale zatím ještě neprodal) – i tato nekvalitní je ale
právem chráněna
− Nejdůležitější dělení- poctivá/nepoctivá  dle toho se posuzuje možnost vydržení a význam ve vztahu vůči
skutečnému oprávněnému (při vypořádání)
− Význam dělení: vypořádání vlastníka a držitele (§ 996 an.); publiciánská žaloba (§ 1043); vydržení (§ 1089 an.);
jiné případy (např. § 595 odst. 2, § 1057 odst. 1)

DOBRÁ VÍRA PŘI POCTIVÉ DRŽBĚ

− Dobrá víra (v subjektivním smyslu) – srov. § 7 – založeno na vnitřním psych.stavu jedince
− Držitel je poctivý tehdy, pokud má z omluvitelného důvodu za to, že věci jsou skutečně takové, jaké se jeví
− Posuzuje se objektivně! (jak by se zachoval průměrný člověk)
− Rozpor mezi skutečností a něčí představou o této skutečnosti (nesprávná představa jednajícího subjektu
o skutečném stavu věci); jedná se tedy o právně relevantní omyl (skutkový či výjimečně i právní); př.:
držitel se domnívá, že kupuje věc od vlastníka, avšak prodávající ve skutečnosti vlastníkem není
− Zakládá se na vnitřním (psychickém) stavu jedince
− Dobrá víra se hodnotí vždy objektivně a na základě vnějších skutečností (se zřetelem ke všem okolnostem),
tedy tak, jak by se v postavení držitele choval každý průměrně uvažující (rozumný, pečlivý, obezřetný) člověk;
možný rozpor mezi skutečnou vírou a jejím objektivním posouzením
− Problematika dobré víry PO – dobrá víra se musí přičítat nějaké FO (tedy většinou nějakému
statutárnímu orgán nebo jiné osobě, která za PO jednala)
− Dobrá víra se pro účely vydržení práva vyžaduje po celou dobu trvání držby (mala fides superveniens nocet – pozdější
ztráta dobré víry/nabytí zlé víry škodí – zabraňuje možnosti vydržení)
− Délka dobré víry - Závisí to na tom, o kterou skutkovou podstatu se jedná
− Stačí dobrá víra v okamžiku držba - §1043 OZ
− Musí být dobrá víra po celou dobu – institut vydržení

NABYTÍ DRŽBY (§990)

− Bezprostřední
− Ujmutí se držby svou mocí, a to v rozsahu, v němž se držitel držby skutečně ujal (např. nález věci ničí)
− Odvozené
− Dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele,
nebo se nový držitel ujme držby jako pr. nástupce dosavadního držitele, a to v rozsahu, v němž ji měl dosavadní
držitel a v jakém ji na nového držitele převedl, resp. v jakém na držitele přešla (smlouva, dědění)

20
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

DRŽBA VLASTNICKÉHO PRÁVA (§ 996 an.)

− Práva a povinnosti poctivého držitele
− Právo věc držet, užívat, požívat její plody a užitky, věc zničit, poškodit, spotřebovat atd.
(držitel za to není vlastníku povinen náhradou)
− Pokud držiteli vznikne jakákoli škoda, třeba i zničení věci, tak držitel není vůči vlastníkovi za tyto
negativní následky odpovědný… skutečný vlastník může ale žalovat toho zloděje
− Poctivý držitel se neubrání vlastníkovi, pokud vlastník žaluje držitele na vydání věci, tak vlastník má stále silnější
postavení a držitel je povinen vydat věc (ať už je v jakémkoli stavu), poctivý držitel ani nemůže na vlastníkovi žádat, aby
mu nahradil to, co zaplatil zloději jako prodávajícímu
− Povinnost vydat věc vlastníkovi (přestat vykonávat domnělé právo)
− Není právo na nahrazení toho, co poctivý držitel vydal za nabytí věci (úplata) – § 999
− Právo na ponechání si oddělených plodů a užitků získaných v dobré víře – i pokud nebyly ještě
spotřebovány (př. držitel pronajímá pozemek, dostává nájemné a neutratí ho, tak si to nájemné i tak
může nechat a nemusí ho vracet)
− Právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na věc po dobu poctivé držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení
věci ke dni jejího vrácení; obvyklé náklady související s údržbou a provozem se nenahrazují
− Voluptární náklady (učiněné pro okrasu) – právo na náhradu jen v omezené míře (§ 998), ale je zde ius
tollendi – právo odstranit si vše, co lze od věci oddělit bez zhoršení podstaty
− Možnost vydržení vlastnického práva (§ 1089 an.)

− Práva a povinnosti nepoctivého držitele

− Povinnost vydat věc vlastníkovi spolu s oddělenými plody a užitky (popř. nahradit jejich hodnotu)
− Pokud byla věc poškozena, zničena, ztracena – pak náhrada vlastníkovi
− Právo na náhradu nákladů nutných pro zachování podstaty věci (§ 1001)
− U jiných nákladů aplikace ustanovení o nepřikázaném jednateli – zejm. § 3009

DRŽBA JINÝCH PRÁV (§1002)

− Přiměřená aplikace ustanovení o držbě vlastnického práva

OCHRANA DRŽBY OBECNĚ (§ 1003 an.)

− Tzv. posesorní ochrana (x petitorní ochrana (ochrana subjektivního práva - vlastnické))
− Soudní
− Svépomocná

− Subsidiární charakter ochrany držby

− Ochrana držby praktická i pro vlastníka, který není schopen prokázat vlastnické právo, ale je schopen prokázat držbu,
resp. pro jiného držitele, jemuž skutečně náleží držené právo, ale není schopen je prokázat
− Vztah posesorní a petitorní ochrany (ochrany subjektivního práva)
− Oba typy ochrany jsou na sobě zásadně nezávislé
− Subjekt může uplatnit svoji ochranu prostřednictvím obou institutů (simultánně či sukcesivně)
− Př. držitel vl.práva k movité věci není vlastníkem (př. koupil věc od zloděje). Držitel proti zásahům do své pozice nemůže
uplatňovat petitorní ochranu, protože petitorně se může bránit pouze tehdy, pokud má subjektivní právo (vlastnické), pokud
ho tedy nemá, tak mu zbývá posesorní ochrana (och.držby, faktického stavu)
− Př. vlastník je okraden zlodějem, zloděj má věc u sebe. Vlastník se může chránit petitorně (chránit své subjektivní vl.právo) a
nebo má 2.možnost – chránit svou rušenou držbu (tím, že zloděj ukradl vlastníkovi jeho věc, tak současně zasáhl do
subjektivního vl.pr a současně zasáhl do držby- faktického stavu). Subj.právo a držba jsou 2 rozdílné statky a tím jedním
rušeným činem bylo zasáhnuto do současně obou statků, tak se vlastník může chránit 2 cestama. Je na něm, jak se bude
bránit (1. nebo 2. nebo obě, pokud obě, tak si může vybrat, zda půjde simultánně oběma nebo sukcesivně nejprve zvolí 1 a
pak 2.)
- posesorní ochranou je chráněna jakákoli držba bez ohledu na svoji kvalitu

21
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

SOUDNÍ OCHRANA DRŽBY

− Není ochranou petitorní, tj. ochranou subjektivního práva, nýbrž ochranou faktického stavu
− Pozn.: námitky o právu (zda je/není žalobce vlastníkem, ...) jsou zde irelevantní a soud se jimi nezabývá
− Soud proto může vědomě rozhodnout v rozporu s faktem vlastnického (jiného) práva žalovaného – může tedy
poskytnout ochranu i takovému žalobci, o kterém ví, že mu nepřísluší žádné subjektivní právo, ačkoli žalovanému
určité subjektivní právo přísluší (např. i zloději proti vlastníkovi)!!!
− Pokud žalobce (zloděj, nepoctivý držitel) prokáže, že měl věc ve své držbě a skutečný vlastník mu násilím zasáhl do
práva, tak může i přesto vyhovět zloději

KVAZI-NEGATORNÍ ŽALOBA
- negatorní ž. (§1042) – zdržení se zásahu
− § 1003: kdo je v držbě rušen, může se domáhat, aby rušení bylo zakázáno a vše uvedeno v předešlý stav (vztah k § 1043)
− Zákaz rušení
− Uvedení do předešlého stavu
− Srov. vztah k naturální restituci (§ 2951)
ŽALOBA PROTI VYPUZENÍ Z DRŽBY (KVAZI-VINDIKAČNÍ Ž.)
− § 1007 odst. 1: byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a
obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou
držbu nebo že ho z držby vypudil.
− Pozn.: jediná způsobilá námitka proti žalobě v rámci posesorního řízení (případ, kdy někdo „okradl svého
předchozího zloděje“)
− Výjimka – jediná možnost námitky proti žalobě z rušené držby
− § 1007 odst. 2: vypuzení z držby jiných práv než práva vlastnického
− Př. vlastník je okraden zlodějem (svémocně odebraná držba), zloděj tak získává nepravou držbu. Pokud
chce vlastník žalovat zloděje, má k tomu prekluzivní lhůty dle §1008, když utečou, tak nemůže žalovat
z titulu rušené držby (posesorně), ale má pouze možnost petitorní ž. – žalovat na ochranu vl.pr. (tam je ale
podmínkou, že žalobce musí prokázat, že je vlastníkem té věci – velmi obtížné hlavně u movitých věcí).
Pokud by pak vlastník zloději sám věc odňal a získal by věc zpět do své držby a zloděj by v  ten okamžik
žaloval skutečného vlastníka z titulu rušené držby, tak má vlastník (,který má teď tu věc ve své moci)
vznést námitku proti zloději dle §1007 odst.1 2.věta (námitka spočívá v tom, že vlastník, který je teď
držitelem, může proti zlodějově žalobě z rušené držby namítnout, že to byl právě ten zloděj, kdo toho
vlastníka původně zbavil držby nepravým způsobem (vypudil ho)  „zloděj okradl svého původního
zloděje“
§ 1007
(1)  Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na
ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.
(2)  Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá
povinnosti zdržet se nějakého konání.

PREKLUZIVNÍ LHŮTY PRO PODÁNÍ ŽALOBY (§ 1008)

− Soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se
žalobce dozvěděl o svém právu (spíše o zásahu do držby) i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do 1 roku
ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé (spíš, kdy bylo do držby zasaženo)
− Subjektivní lhůta: 6 týdnů

22
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

− Objektivní lhůta: 1 rok („mohl uplatnit poprvé“ – tj. kdy došlo k zásahu do držby)

OSŘ: zvláštní ustanovení pro řízení o žalobách z rušené držby (§ 176- 180)
− V řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (a nepřihlédne k námitkám o právu k držbě a
o povaze držby – ale uplatnění námitky žalovaného, že žalobce proti žalovanému získal nepravou držbu nebo ho z držby
vypudil, tím není dotčeno – srov. výjimka § 1007 odst. 1, druhá věta)
− V řízení nelze rozhodnout o náhradě újmy vzniklé rušením držby
− Lhůty pro vydání rozhodnutí
− Rozhoduje se usnesením (předběžná vykonatelnost)
− Proti rozhodnutí nejsou přípustné mimořádné opravné prostředky (přípustné pouze řádné)

KVAZI-NUTNÁ OBRANA
− § 1006 – držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit,
nepřekročí-li přitom meze nutné obrany (viz § 2905)

ZÁNIK DRŽBY (§ 1009) - trojí možnost

1. Vzdání se držby držitelem (př. držitel věc zahodí)
− 1stranné – např. opuštění držené věci
− Dvojstranné – např. předání držené věci jinému do držby
2. Ztratí-li držitel trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával (př. držba práva cesty po nějakém
pozemku a pozemek je zaplaven na trvalo – výkon práva zaniká)
3. Je-li držitel z držby vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou (viz lhůty dle § 1008)
− Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby (záleží však na
okolnostech) (§1009 (2)) – držba se neruší za předpokladu, že držba na někoho přejde/ někdo se jí ujme (př.dědicové),
pokud ale držitel zemře a věc někde ukryl a nikdo neví, tak držba zaniká se smrtí držitele.

SPOLUDRŽBA (§ 1010)
- pokud jsou podmínky pro držbu splněny u několika lidí současně
− Lat. compossessio
− Situace, kdy držba téhož práva existuje u několika osob společně
− Zásadně není možná simultánní držba jednoho a téhož práva několika osobami samostatně (sporné), ale je možná
simultánní držba několika práv na jedné a téže věci (např. vlastnické právo a služebnost)

VYDRŽENÍ – exkurs
− Způsob nabytí některých věcných práv na základě dlouhodobé nepřerušené držby o určité kvalitě (movité věci 3
roky, resp. 6 let, nemovité věci 10 let, resp. 20 let)
− K podrobnostem srov. další výklad o nabývání vlastnického práva

DETENCE
− Institut odlišný od držby (chybí animus posidendi- nakládat s věcí jako vlastní)
− Pojmové znaky
− Faktická moc nad věcí (corpus detinendi)
− Úmysl nakládat s věcí jako s cizí (animus detinendi)
− Není důležité, zda se detence opírá o určitý pr.titul (může tedy být i detence netitulovaná)
− Detence se tedy může i nemusí opírat o subjektivní právo
− Titulovaná detence- nájem, pacht, úschova, výpůjčka
− Příklady detence: nájem, výpůjčka, úschova (nájemce, vypůjčitel i schovatel mají věc ve své faktické moci,
avšak nakládají s ní jako s věcí cizí)
− Detence se může změnit v držbu (poctivou či nepoctivou), avšak i naopak
− Avšak – i obligační práva zajišťující detenci jsou předmětem držby a jejich držba je proto chráněna obec. způsobem
Pokud se drží obligační práva, tak i ti držitelé oblig.práv mají svou posesorní ochranu (př.někdo má právo nájmu – je
detentor práva nájmu a současně má právo nájmu v držbě, pokud mu někdo do práva zasáhne, tak právo nájmu bude
chráněno petitorně a současně nájemce je držitelem práva a může se proti zásahu bránit posesorně (dle svého uvážení) –
bude se tedy domáhat na ochranu dle § 1003 an. (poses.ž.) nebo na ochranu subjektivního nájemního práva dle § 2211
nebo pro pacht §2341
− Ochrana detence: záleží na tom, zda jde o detenci, která se opírá o určitý pr. titul – srov. např. § 2211, 2341

23
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

- výpůjčka je čistě obligační právo, inter partes, pokud zasáhne 3.osoba (zloděj) a sebere věc vypůjčiteli (osobě, která věc
užívá), tak vypůjčitel se nemůže bránit petitorně, protože jeho právo výpůjčky proti zloději nepůsobí, ale nevylučuje to
možnost, že zloděj bude muset snést žalobu z titulu rušené držby ze strany vypůjčitele (posesorní žaloba).

Vlastnické právo I: obecné výklady, omezení vlastnického práva

Vlastnické právo
 Lat. dominium, proprietas
 1 ze 3 pilířů soukromého práva: člověk-vlastnictví-smlouva
 Institut práva soukromého i veřejného, chráněný na ústavní úrovni (čl. 11 LZPS)

24
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

 Různé chápání VP (pojetí právní, ekonomické, filozofické apod.) a různé teorie VP (rozdílné i v kontinentálním
právu a systému common law) 
 Právní pojem VP: nejširší (nejméně omezené) majetkové (věcné) právo, v jehož rámci mohou vznikat ostatní
majetková práva (limitovaná věcná práva či práva obligační), je to nejméně omezované právo
 Časově zásadně neomezené právo (není však vyloučeno tzv. dočasné vlastnictví – srov. např. zajišťovací
převod práva dle § 2040 odst. 2)
o  je to majetkové právo trvalé povahy (není vyloučeno, že se ale vlastník bude měnit- smluvní změna a
nebo lze hovořit o dočasnosti dané pr.institutem, který dočasnost zajišťuje, např. institut zajišť.práva)
o Institut zajišťovacího pr.převodu práva (§2040(2))- věřitel má vůči dlužníkovi pr. na plnění a jeho
pohledávka je zajištěna vlastnickým právem. Dlužník na věřitele převede vl.právo k věci a věřitel je
vlastníkem tak dlouho, dokud mu dlužník dluží a až dlužník splní povinnost, tak věřitel musí převést
smlouvou vlastnické právo zpět na dlužníka, popříp. můžou mít speciální konstrukce, že když se splní,
tak se automaticky obnoví u původního vlastníka
 Zajišťuje oprávněnému subjektu tzv. přímé (nezprostředkované) pr. panství nad věcí
 Nejširší majetkové a nejširší věcné právo

Terminologie
 Vlastnictví X vlastnické právo
o Pojmy užívané zákonodárstvím i teorií promiscue
o V OZ – vlastnické právo (ve smyslu subjektivním) X vlastnictví (ve smyslu objektivním, tj. předmět
tohoto práva)
o OZ vlastnictvím myslí ten předmět, tu věc, vlastnickým právem myslí vztah vlastníka k dané věci
 § 1011: vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné a nehmotné, je jeho vlastnictvím (objektivní význam)
 § 1099: vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti,
ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem (subjektivní význam)

Duševní vlastnictví
 Duševní (intelektuální) vlastnictví
o Výhradní práva k nakládání s díly, vynálezy a jinými nehmotnými výsledky procesu lidské tvořivosti, zkoumání a myšlení
 Dělení duševního vlastnictví
o Jiná než průmyslová - Autorské právo (z. č. 121/2000 Sb., autorský zákon)
o Práva průmyslového vlastnictví (upravena ve více dílčích pr. předpisech; srov. např. z. č. 441/2003 Sb., o ochranných
známkách, z. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, z. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů,
z. č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, z. č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, z. č. 206/2000
Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, z. č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, z. č. 452/2001 Sb., o
ochraně označení původu a zeměpisných označení)
Přehled pr. úpravy VP
 LZPS (čl. 11)
 OZ
o § 1011-1114 (obecně o vlastnictví, omezení, ochrana, nabývání a pozbývání)
o § 1115-1239 (spoluvlastnictví)
o § 708-742 (SJM)
 Zák. č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jeho vystupování v pr. vztazích
 Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích
 Zák. č. 129/2000 Sb., o krajích
 Jiné pr. předpisy – např. zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění apod.

Principy Vlastnických práv (VP)

1. P. rovnosti VP všech subjektů
o Čl. 11 odst. 1 LZPS: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný
zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje
o Vlastnictví státu (zák. č. 219/2000 Sb.)
o Reakce na minulost, dříve mělo vlastnictví státu větší ochranu (komunismus no..)
2. P. zásadní neomezenosti nabývání VP
o Zásadně každý může nabývat VP ke všem věcem, není-li z tohoto práva v konkrétním případě vyloučen
(srov. čl. 11 odst. 2 LZPS – viz dále), a to v neomezeném rozsahu (v historii omezení nabývání VP
k určitým statkům – např. k půdě, bytům apod.)
o Má výjimky
3. P. zásadně volné převoditelnosti VP

25
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

o Vlastník se kdykoli může rozhodnout, jak převede majetek (zda na základě darovací nebo kupní sml.,..)

Subjekty VP
 FO; PO; stát
 Čl. 11 odst. 2 LZPS: Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního
hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených PO; zákon může také stanovit, že určité
věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo PO se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice
o Je zde obecné ústavní zmocnění pro zákonodárce, který může v konkrétních situacích, že určité typy majetku, věcí,
mohou být ve vlast. Pouze státu/obcí/PO… př.velká stavební díla (dálnice- vlastník je stát, silnice- kraje, místní
komunikace- obce, elektrárny apod.)

 1 věc může být v tomtéž okamžiku buď

o Ve výlučném (výhradním) vlastnictví 1 osoby (FO, PO; stát)
o Ve spoluvlastnictví 2 či více osob společně
o Ve společném jmění manželů (SJM) – je to ale zvláštní podtyp spoluvlastnictví

 1 věc v tom téže okamžiku nemůže být simultánně vlastněna více výlučnými vlastníky!! (je buď 1 nebo je
spoluvlastnictví)
 Možná i existence věci bez vlastníka (tzv. res nullius) – srov. § 1045 odst. 1
o Došlo k tzv. derelikci (opuštění věci), kdokoli se věci může přivlastnit v rámci okupace

Předmět VP (§ 1011)
 „Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné a nehmotné, je jeho vlastnictvím“
o Srov. však koncepci § 979! – „Ustanovení této hlavy2 se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva
však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného.“
o To ale neznamená, že všechna ustanovení o vlastnictví lze aplikovat na hmotné i nehmotné věci (př. můžu být
vlastníkem pohledávky jako nehmotné věci, ale nelze ji najít, ztratit, zadržet,…
 V podrobnostech k předmětu VP srov. Melzer/Tégl: Komentář. III. sv., komentář k § 489

Obsah a výkon VP (§ 1012)

 Obsahem VP jsou práva a povinnosti vlastníka
o 1. věta: „Vlastník má právo se svým vlastnictvím v  mezích pr. řádu libovolně nakládat a jiné osoby
z  toho vyloučit.“ (jsou ale výjimky, viz.2 věta, popříp. v jiných pr.předpisech)
o Libovolné nakládání – např. právo věc (ne)užívat, (ne)požívat, zničit, poškodit, převést na jiného, opustit atd.
o  Složky vlastnického práva- užívat, požívat, zničit, poškodit,…
 Výkon VP (realizace jednotlivých oprávnění vlastníka)
o Konání X nekonání: vlastník vykonává vl.práva tím, že sedí na své židli i tím, že na ní nesedí
o PJ X faktická činnost (reálný úkon): prodej věci je výkon VP pr. jednáním (smlouva), jízda na kole je výkon
VP faktickou činností
 Lze vl.pr. vykonávat pouze z hlediska faktických činností nebo i pomocí PJ? Obě možnosti.
Pokud převodu na někoho svou věc, konám právo se svou věci disponovat (=PJ, uzavírám
smlouvu). Pokud jedu na kole, vykonávám právo, že užívám věc (není to žádné PJ, ale
vlastnictví realizuju skrze reálnou činnost)

 Meze výkonu VP
o Čl. 11 odst. 3 LZPS: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se
zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní
prostředí nad míru stanovenou zákonem.
o § 1012, 2. věta: Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i
vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit
 Konkretizace obecného zákazu zneužití práva (§ 8); srov. judikaturu NS
§8 Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
2
Hlava II Věcná práva

26
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

o Jsou to výjimky z práva libovolně nakládat se svou věcí, tyto výjimky jsou stanovené skrze §1012 2.věta,
§8, ale i jiných pr.předpisů- např. zákon o ochraně památek,… např. pokud mám dům v CHKO, musím
dbát, aby nedošlo k porušení flóry a fauny

Omezení VP
 Formálně § 1013-1023; fakticky však i řada dalších ustanovení (např. § 1027)
 Některá kritéria dělení omezení VP
o Vnitřní omezení („pojmová“) – dovozovaná ze zásady „vlastnictví zavazuje“ (čl. 11 odst. 3 LZPS) –
vl.p. není absolutně neomezené, omezení jsou
X vnější omezení (stanovená zákonem, rozhodnutím orgánu veř. moci či dobrovolně převzatá vlastníkem)
o Soukromoprávní X veřejnoprávní omezení

 Pr. tituly omezení VP

o Jednání vlastníka (souhlas vlastníka) – např. zatížení věci zástavním právem na zákl. smlouvy, nájem
o Rozhodnutí orgánu veřejné moci – např. § 1027 – uložení povinnosti vlastníka k oplocení
o Zákon – např. § 1013 (upravení sousedských práv)

§ 1027 Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné
k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Sousedská práva (§ 1013)
 Smysl úpravy: předcházení sporům při výkonu VP vlastníky sousedních pozemků (důležitý § 3023!)
§ 3023 „Ustanovení tohoto zákona o vlastníku pozemku platí obdobně pro vlastníka nemovité věci, která není součástí pozemku“. – př. u bytového
spoluvlastnictví – pokud je někdo rušen sousedem, tak i když jde o byt, tak se použijí práva sousedských práv

 Ve svém důsledku rozšíření oprávnění vlastníka k výkonu VP ke svému pozemku, jehož důsledky se projevují i na cizím pozemku
 Pokud spolu pozemky sousedí, dochází k omezení vlastnického práva sousedského pozemku
o Pokud si u nás udělám oheň, tak je kouř zanášen na okolní pozemky nebo hudba bude slyšet
 Pokud vznikají rušivé vlivy v důsledku sousedního pozemku, tak to není nic protiprávního za předpokladu, že
nedosahují zvýšené míry
 Smysl úpravy- rozšíření možností vlastníka chovat se tak, že zasahuje do vl.práva sousedů, ale pouze za
předpokladu, že zásahy jsou v přijatelné míře
 Úprava v zásadě dispozitivní (mohou si to dohodnout jinak, třeba soused jinému povolí pálit pneumatiky)
 Úprava se musí analog. Použít i na jiné oprávněné (např. nájemce, pachtýře, oprávněný ze služebnosti)
o Tzn. pokud se oprávněný ze služebnosti rušen těmi vlivy, může se bránit sám
 Pojem imise (lat. Immitere – vnikat, pronikat) – jakýkoli element mající původ na pozemku 1 vlastníka (původ ve
výkonu VP vlastníka pozemku) a účinky na pozemku jiného vlastníka (nejen přímo sousedícím pozemku, nýbrž i na
vzdálenějších pozemcích)
 Imise jsou v OZ vyjmenovány demonstrativně

(§ 1013- negatorní nárok, §1017 nám dává i odstraňovací nárok, stromy před 1.1.2014)
§1017 dříve neexistoval, došlo k účinnosti 1.1.2014  řešilo se, zda to pravidlo může být aplikovatelné, v moment, kdy stromy vyrostly už před
1.1.2014  NS řekl, že se toto ustanovení nedá aplikovat na stromy vysazené před 1.1.2014
§ 1013
(1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek
jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se
přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní
právní důvod.
(2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i
když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v
jakém byl úředně schválen.
Dělení imisí
 Přímé
o Přímo, tj. záměrně vháněné na sousední nemovitost (bezprostředního i dalšího souseda) – např.
vykopání trativodu a jeho vyústění pod základy sousedovy stavby
o Zakázány bez dalšího (bez ohledu na míru obtěžování souseda), ledaže se opírají o určitý pr.titul (př. souhlas
vlastníka, rozhodnutí orgánu veř.moci)
 Nepřímé
o Vznikající při výkonu VP jako jeho přirozený důsledek („pokračování výkonu VP“ na cizím pozemku)
o Zakázány jen tehdy, překračují-li míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé
užívání pozemku (pozn.: místní poměry se mohou měnit v závislosti na čase)

27
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

o Př. rozdělání ohně- kouř (nezáměrně) – pokud ale rozdělám oheň na hranici pozemku a kouř mu tam
vháním, tak by šlo o přímou
o „Míra přiměřená místním poměrům“- není univerzální, př. pokud jsem obtěžována kdákáním slepic na
kraji vesnice, tak míra obtěžování bude jiná než když budu mít slepice v bytě. V závislosti na čase se
mohou měnit. Př. když v zahrádkářské kolonii nikdy nebyly slepice, tak to kdákání je obtěžováním.
Časem se ale může rozjet trend slepic i tam a bude to ok.
 Pozitivní
o Pyl, prach, popílek, světlo
 Negativní
o Bránění přístupu světla, vzduchu
 Materiální
o Objektivně verifikovatelné (byť nemusí být vnímatelné) – hluk, pyl, světlo, elektromagnetické vlny,
radioaktivní záření
o Nemusí tomu tak být, že jde vždy hmotné, jde o imise, které lze změřit, zvážit (verifikovat), nemusí ale být
smyslově vnímatelná (př. elektromagnetické vlny, radiové záření – lze je ale měřit)
 Imateriální (ideální)
o Objektivně neověřitelné (neměřitelné) – působí např. na pocit bezpečí souseda, na jeho estetické cítění apod.
o Pr. relevance? Sporná relevance
o Srov. např. obtěžování souseda pohledem ze strany souseda; problematická judikatura NS (22 Cdo 1629/99 či 22 Cdo
2251/2005) – Soused furt koukal dalekohledem sousední pozemek. NS řekl, že se lze bránit, ale za závažných situacích,
pokud to je dlouhotrvající apod. Ale obtěžování pohledem není zásah do vl.práva, ale spíš zásah do osobnostního
práva. Obrana by tedy měla vycházet primárně z osobnostních práv.

Obrana proti imisím

- obrana pokud to jsou přímé imise nebo nepřímé, které jsou nad míru
 Tzv. negatorní (zápůrčí) žaloba (žaloba na zdržení se zásahů do VP – § 1042); podrobněji viz přednášku o ochraně VP
o Negativní žalobní petit – žalobce se může domáhat toho, aby se někdo něčeho zdržel- uložení negativní povinnosti.
 Nutno formulovat tzv. negativní žalobní petit, tj. povinnost žalovaného zdržet se přesně vymezených zásahů
(např. povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobce vypouštěním popílku; nikoli tedy povinnost
odstranit zdroj popílku)
 Pravomocný rozsudek ukládající povinnost zdržet se rušení je podkladem pro výkon rozhodnutí pro každé další (obdobné)
budoucí rušení (nutnost místní, časové a věcné souvislosti mezi jednotlivými zásahy!)  tzn. nemusí se žalovat znovu, ale
použije se pro exekuci první rozhodnutí od soudu, ale jen tehdy, pokud imise jsou stejného charakteru jako předtím
(př.minule včely, teď taky)
 Střet soukromého a veřejného práva při obraně proti imisím
o § 1013 odst. 2 (tzv. privilegované imise): jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení,
který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena
okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo
o  př. na sousedním pozemku mám úředně povolenou továrnu, tzv. bylo řízení o umístění stavby, vlivu na žp,… mám
tu veřejnopr.rozhodnutí, které bralo v potaz všechny rušivé vlivy na okolí a pokud to veřejnopr. Rozhodnutí řeklo, že
povoluje tu továrnu, tak pokud v důsledku toho provozu i tak vznikají imise, tak je postup dle §1013 (1) vyloučen
(soused se nemůže bránit negatorní ž.), jediné, co může, je žádat náhradu újmy v penězích (pokud udělaly imise
škodu). Nemůže se bránit imisím samotným tou neg.ž., 1 výjimka- za předpokladu, že imise překročily rozsah, v jakém
byly úředně schváleny. Účinnější bude tedy né ochrana skrze soukromého práva skrze sousedských práv, ale spíš přes
nějaký veřejnopr.předpis. Může ale užít oboje žaloby (veř. I soukr.)

Cizí movitá věc na pozemku

- bez souhlasu vlastníka pozemku
- věc, která se ocitla u něj na pozemku stále zůstává ve vlastnictví původního vlastníka, řeší se to, da jaké míry je povinen ji
vlastník pozemku vydat (buď je povinnost vydat nebo umožnit přístup na pozemek za účelem vyhledání a odnesení té věci)
- pokud movitá věc způsobila na pozemku škodu, tak vlastník pozemku může věc „zadržet“ dokud neobdrží od vlastníka věci
jinou jistotu nebo náhradu škody (institut zadržovacího práva- Limit.VP §1395 an.)
 § 1014: ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku,
popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně
tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného
úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon
práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu

28
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

 § 1015: Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou
jistotu nebo náhradu škody
o K tomu viz § 1395 an. (zadržovací právo)

Vlastnické právo k plodům; podrosty a převisy

 § 1016: nabytí VP k plodům spadlým na sousední pozemek
o Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li
sousední pozemek veřejným statkem (pak zůstává plod ve vlastnictví vlastníka věci plodonosné)
o Veřejný statek- §490, věc určitá k veřejnému používání (většinou nemovitost), nezáleží na tom, kdo je vlastníkem-
nemusí to být obec/kraj… ale může to být i podnikatel nebo i FO, záleží na tom, jak je ta věc užívána
 Př. Pokud můj plod spadne na sousední pozemek, tak plod náleží sousedovi, byť to je z mého stromu – -
dispozitivní (mohou si ujednat, že bude stále vlastníka stromu)
- výjimka, pokud by byl sousední pozemek veřejným statkem (§490, věc určitá k obecnému užívání), pak zůstává
ve vlastnictví majitele stromu
 § 1016 (2) „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným
způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu
to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných
kořenů a větví získá.“ – úprava podrostů a převisů
o Oprávnění souseda, aby je odstranil sám, ale za předpokladu, že nejprve soused požádal vlastníka té
věci plodonosé, aby tak učinil sám. Když bude žádost bez povšimnutí, tak to může udělat sám, ale šetrně
a ve vhodné roční době. Další podmínka- převisy musí sousedovi působit škodu nebo jiné obtíže, které
převyšují zájem nad zájmem zachování stromu
 § 1016 (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení
o Př. keře, květiny, tráva

Činnosti ohrožující sousední pozemek

 Obecně: možná regulace této materie v předpisech veřejného práva, zejm. stavebního (veřejná materie bude lex
specialis k OZ a užije se tedy přednostně)
 § 1017: sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků (musí mít ale rozumný důvod pro kácení)
o Př. jehličí ze stromu souseda je typická emise, proti které se lze bránit
o Zákon dává zvláštní možnost bránit se proti vysokým stromům tím- odstraňovacím nárokem – př. zkrátit strom
nebo odstranit
 § 1018: úprava pozemku a ztráta opory sousedního pozemku
o Pozemek nesmí být upraven tak, aby ztratil náležitou oporu….
 § 1019: úprava stavby na sousedním pozemku za účelem zabránění stékání vody, padání sněhu a ledu
 § 1020: zdržení se zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (srov.
návaznost na stavební právo)
 § 1021: povinnost vlastníka umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou
nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm
 § 1022: užití sousedního pozemku za účelem stavění nebo bourání stavby, její opravy nebo obnovy
 § 1023: užívání prostoru nad „pozemkem” nebo pod „pozemkem” vlastníka, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se
to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit
o Návaznost na § 506 odst. 1 (vymezení součásti pozemku – prostor nad povrchem i pod povrchem)
o  506 říká, že součástí pozemku je prostor nad i pod povrchem, 1023 mluví o prostoru nad a pod pozemkem.
Obě ustanovení jsou formulována nesmyslně
o 506 je nesmyslný v tom, že prostor nad i pod je součástí pozemku- to není pravda, protože prostor pod povrchem
pozemku je ten pozemek samotný. Prostor nad povrchem nemůže být souč.pozemku, je to nějaký vzduchový
sloupec, který nelze být chápán jako součásti/ příslušenství. Pravý smysl 506 je ten, který plyne z § 1023, tzn. že
vlastník pozemku má prostor pod i nad povrchem ve své výlučné dispoziční sféře- může se bránit zásahům do
prostoru na povrchu, ale i nad apod.
o § 1023 smysl- vlastník pozemku může bránit zásahům do sféry nad i pod povrchem pozemku, ale současně se
nemůže bránit takovým zásahům, které ho neomezují
 Př. v hloubce 40 metrů mi nějaká 3.osoba udělá podzemní stavbu, tak byť to je stále „můj prostor“, tak
mě no nijak neomezuje a nemám rozumný důvod

- k § 1023 jsou lex specialis další veřejnopr.úpravy – horní zákony (upravují možnost užívání prostor pod povrchem, zákon o civilním
letectví (užití prostoru nad povrchem)

Rozhrady (§ 1024) - úprava je dispozitivní, vyvratitelná domněnka

29
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

(1)  Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou
společné.
(2)  Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně
nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.

 Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky
jsou společné
o Srov. i § 1067: Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků
různých vlastníků, je strom společný.
o „Společné“ - Rozhrada, pokud nemá povahu samostatné věci v pr.smyslu, tak jde o společnou součást obou
pozemků. Nejde o to, že bude ta věc ve společném vlastnictví, ale že to je společná součást pozemku.
 Př. 2 pozemky a mezi nimi plot. Plot je součást, není samost. věcí v pr.smyslu. Pokud se nezjistí
vlastník plotu, tak jde o společnou součást
 Neřeší se vlastnický režim, ale především správa a užívání věci a nesení nákladů (§ 1025)
o Rozhrada zpravidla nebude samostatná věc, nýbrž společná součást obou (všech) pozemků
 V zásadě je třeba přistupovat k řešení rozhrad analogicky jako kdyby byly předmětem spoluvlastnictví (udělá se
domněnka, jako kdyby to byla věc v pr.smyslu jako kdyby byla ve vlastnictví více lidí)

Povinnost oplotit pozemek (§ 1027)

„Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit,
je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších
pozemků.“
 Povinnost ukládá soud (podmínky: )
o Na návrh souseda (nemusí to být bezprostřední, ale i vzdálený)
o Po zjištění stanoviska stavebního úřadu
o Je-li to potřebné k nerušenému výkonu VP souseda
o Nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků

- výjimečné, praxe to moc nezná, většinou stačí ochrany dle §1013

- př. využitelnost to může mít třeba tehdy, kdy 1 soused chová bojová plemena psů nebo i jiná činnost, která může
omezovat. Nebo z horního pozemku se valí břemena na spodní pozemek

Stanovení hranice mezi pozemky (§ 1028)

- často aplikován nesprávně
- př. 2 pozemky vedle sebe, mezi nimi vlastnická hranice, která je pochybná (ani A ani B neví, kde je skutečná vlastnická
hranice). Není to zjistitelné především kvůli tomu, že tam nejsou žádné hraniční znaky, neexistují pro to místo katastrální
mapy nebo to z nich nelze zjistit….  Průběh vlastnické hranice není zjistitelný
- pokud by šlo o to, že 1 soused tvrdí, že je hranice tam a druhý zas že jinde, tak se může žalovat na určení vlastnické
hranice. Na to se toto ustanovení totiž nevztahuje!!!!
 Nejde o žalobu na určení vlastnického práva dle § 80 OSŘ!!
 Podmínky
o Je-li hranice neznatelná nebo pochybná (nikdo ze sousedů neví, kudy vlastnická hranice vede)
 Kritéria, na základě, nichž soud rozhoduje (podle této souslednosti soud rozhodne)
1. Primárně poslední pokojná držba (pokud není, tak podle uvážení viz.2)
2. Jinak dle slušného uvážení (když se soud nebude mít čeho chytit, žádné výpovědi pamětníků, tak
slušné uvážení bude, že dotčená sféra se rozdělí půl na půl)
 Specifický typ soudního řízení (sporné, nesporné?)
 Soud může rozhodnout jak konstitutivně, tak deklaratorně (nikdy se ovšem neví, jak in concreto rozhodnul)
- soud nikdy nebude vědět, zda rozhodl právotvorně nebo deklaratorně (když by věděl, kde je hranice- deklaratorně, kdyby nově
vytvořil hranici-dal by ji jinak = právotvorně). Ale když neví, jaká je skutečnost, tak to je paradox a soud to nikdy vědět nebude.

Nezbytná cesta (§ 1029 an.)

- OZO neměl úpravu, bylo to řešeno v samostatném zákoně o propůjčování nezbytných cest (inspirační zdroj pro dnešní řešení v OZ)
- § 1029 (1) „Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou
cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek“
- vlastník má nemovitou věc, ale chybí mu k němu komunikace
- pokud mu to soukromníci (sousedé) nepovolí, tak problém

30
 Věcná práva P4 (14.10. 2020)

- jde o to, že vlastník nem.věci, který nemá přístup ke svému pozemku, může žádat soud, aby se k němu dostal

 Soud zřizuje cestu (2 možnosti: ) buď jako obligační právo (výjimka), nebo jako služebnost (pravidlo)
o V případě umělé NC – postup dle § 1036

§1029 (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a
to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co
nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
 „a to i jako služebnost“ – chápeme, že to má být výjimkou, že spíše se má zřizovat tím obligačním právem
- obligační právo má ale účinky inter partes, takže to zřízení cesty obligační smlouvou nedává v závěru smysl
 i když zákon umožňuje zřizovat cestu Obligačním právem a dokonce to i preferuje, tak soud by měl primárně nezbytnou cestu
zřizovat SLUŽEBNOSTÍ (výjimečně obligací- u nich to je smysluplné akorát u nějakých přechodných stavů – př. mám pozemek a vím,
že do 2 let se k tomu má stavět cesta, tak mi to stačí na ty 2 roky))
 snaha zřídit NC trvale, což zajišťuje právě ta služebnost
§ 1036 – NC za předpokladu, že se zřizuje jako umělá (tzn. na dotčeném pozemku se má postavit poprvé, žádná jiná tam není),
tak pokud vlastník dotčeného pozemku o to požádá, soud může uložit oprávněnému z NC, aby odkoupil dotčenou část toho
pozemku, kde má být vytvořena cesta.  nevytváří se obligace nebo limitované VP, ale soud přikáže oprávněnému, aby tu část
vykoupil do svého vlastnictví
„Při potřebě zřídit nezbytnou cestu jako umělou může vlastník dotčeného pozemku požadovat, aby žadatel do svého vlastnictví
převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu. Tehdy se cena stanoví nejen se zřetelem k ceně postoupeného pozemku, ale i s
ohledem na znehodnocení zbývajícího nemovitého majetku dotčeného vlastníka.“

- pro NC platí princip subsidiarity (co nejmenší dotčení vlastníka. Projevy- Pokud lze vést nezbytná cesta přes jeden
pozemek, povede se jen přes 1, pokud se má vytvářet cesta, měla by se vytvářet u kraje a na nevyužívané části pozemku,..) -
§ 1029 (2) druhá věta
 Podmínky
1. Není nutné nejdříve žádat souseda o smluvní zřízení NC
2. § 1029 odst. 2 (princip subsidiarity – co nejmenší obtěžování dotčeného vlastníka – srov. též § 1033 (1))
3. Úplata: § 1030 (dispozitivní)

 Případy, kdy NC nebude povolena (§ 1032) – 4 situace

1. Převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu NC
2. Způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o NC žádá
3. Žádá-li se NC jen za účelem pohodlnějšího spojení
4. Žádá-li se NC přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes
pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit
(Př. mám hospodářskou usedlost, která je celá oplocená, fyzicky by šla NC vybudovat, ale
pokud by to mělo jít přes takhle uzavřený prostor, tak by se neměla dělat)

 Zrušení NC soudem (§ 1034): na návrh dotčeného vlastníka, pomine-li příčina, pro kterou byla NC
povolena a není tu jiná relevantní příčina

Použití věci bez souhlasu vlastníka (§ 1037)

 Podmínky
o Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu
o Na nezbytnou dobu
o V nezbytné míře
o Pouze pokud nelze účelu dosáhnout jinak
o Za náhradu (§ 1039)

31
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

Omezení VP a Vyvlastnění (§ 1038, 1039)

- spadá to spíše do práva veřejného
 Podmínky
o Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak
o Na základě zákona
o Za náhradu (vlastníkovi se poskytuje plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek zásahem
dotčen – primárně v penězích, popř. jiným způsobem, pokud si to strany ujednají)

 na ústavní úrovni máme ale zásadu, že vyvlastnit lze za podmínek uvedených v Listině (čl.11) – podmínky obdobné § 1038.
- Máme mnoho speciálních pr.předpisů, které mají aplikační přednost před OZ, zejména z. o vyvlastnění (proto je to
ustanovení OZ v zásadě neaplikovatelné)
 Zvláštní úpravy (např. zákon o vyvlastnění)

32
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

Vlastnické právo II: ochrana vlastnického práva

Ochrana subjektivních soukr. práv obecně
1. Státní (poskytovaná orgánem veřejné moci) – tzv. mocenský monopol státu
o Soudy
o Jiné orgány veřejné moci (správní orgány)
2. Svépomocná (srov. terminologii: svépomoc X svémoc)- ochrana vykonána přímo subjektem, jehož
právo je dotčeno, dovolená ochrana (svémoc= protiprávní jednání, násilné rušení)

1. Státní ochrana (§ 12, 13)

 § 12: Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc
(dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.
 § 7 odst. 1 OSŘ (civilní pravomoc soudů): V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a
jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a
nerozhodují o nich jiné orgány.
o Soudy (primárně)
o Správní orgány (subsidiárně)
 Např. rozhodování kat. úřadu v řízení o povolení vkladu věcného práva do KN; proti
zamítavému rozhodnutí je však přípustná žaloba v civilním řízení dle 5. části OSŘ (v 1.stupni u
Krajských soudů)
 Srov. i § 13: toto ustanovení nezakládá právo na určité konkrétní rozhodnutí!
o Pokud soudy rozhodnou jinak, mají strany možnost chtít důkladné vysvětlení, proč došlo k odchylce
oproti jiným rozhodnutím

2. Svépomoc (§ 14)
- Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by
zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto
ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako
přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní
přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci
- Zvláštní úprava svépomoci
o Např. § 1006 – svépomoc při rušení držby (zde však nejde o ochranu subj. práva)

Ochrana vlastnického práva: obecně, vlastnické žaloby

- Princip rovnosti VP a rovnosti ochrany VP (čl. 11 LZPS)
- Úprava vlastnických žalob (§ 1040 an.)
o Konkrétní (specifický) projev obecné soudní ochrany subjektivních práv dle § 12
o Žaloby použitelné i na všechna další věcná práva, tj. LVP (§ 1259 výslovně pro služebnosti)

- 2 základní druhy vlastnických žalob (obě jsou tzv. žaloby na plnění)

 Ž. na vydání věci (§ 1040, 1041)
 Ž. zápůrčí (§ 1042)- negatorní
- Oba typy jsou aplikovatelná na další typy vlastnického práva bez výjimek (tzn. i na LVP) (§2159 nelze chápat
jako výjimku z pravidla,ale jako potvrzení obec.pravidla, že analogicky se tato pravidla užijí i na jiná VP)
- Další typy (quasi)vlastnických žalob (§ 1028-řízení o určení nejasné hranice mezi sous.pozemky, § 1043-
publiciánská žaloba (vůbec to není petitorní ž.,), § 1044 – viz dále)

Žaloba na vydání věci (§ 1040, 1041)

- Tzv. vindikační či reivindikační ž. (actio rei vindicatio)
- Terminologie: ž. na vydání věci (NE ž. na vrácení věci!!- v rámci exekuce by pak tento titul nebyl aplikovatelný)
o Žaluje se na- Vydání movité věci X vyklizení nemovité věci (procesní terminologie)

 Aktivně věcně legitimován (žalobce): vlastník věci (popř. kterýkoli spoluvlastník či 1 z manželů v případě SJM)
o Musí prokázat své VP, resp. pr. skutečnosti, se kterými zákon spojuje nabytí VP u žalobce (např. předloží
smlouvu, od které měl nabýt nějakou věc- nezkoumá se, zda je sml. ne/platná)
 Pasivně věcně legitimován (žalovaný): ten, kdo věc neprávem zadržuje (má ji u sebe bez pr. důvodu)

33
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

- Žalobní návrh (petit): Žalovaný je povinen vydat žalobci automobil zn. XY, výrobní č. YZ, do 3 dnů od pr.moci rozsudku
(resp. vyklidit pozemek p. č. 1, k. ú. XY)
- Nutnost individualizace věci (§ 1041) – spíše procesní norma
o Odst. 1: věc musí být popsána takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu
o Odst. 2: vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o
cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat
vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci
- U věcí, které nelze rozeznat od jiných věcí není možná vindikační ž. – lze pouze požadovat náhradu v penězích
o Lze však vindikovat např. určité množství písku uloženého v konkrétním skladu – pak se již
jedná o věc individualizovanou
- Vyloučení vindikace (§ 1040 odst. 2): Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil,
aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní VP nabyl; nabytím VP zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci
o Případy, kdy u nabyvatele nedošlo původně k nabytí VP
o Př. zloděj ukradne věc a uzavře s kupujícím v dobré víře kupní sml., zásadně kupující je v pozici řádného
pravého poctivého držitele, ale vl.pr. nenabyde. Pokud by původní zloděj od okradeného vlastníka věc
koupil (tzn.zloděj by s vlastníkem uzavřel kupní sml.)- došlo by k řádnému nabytí vl.pr. na straně zloděje
 díky §1040(2) se původní kupující, který nabyl věc od zloděje stává skutečným vlastníkem v okamžik,
kdy se vlastníkem věci stal zloděj (princip logické vteřiny- zloděj se stává vlastníkem a v té vteřině
přechází vl.právo na držitele)
- Neomezená doba pro podání ž. (vlastnické právo se nepromlčuje), ALE! možnost vydržení (§ 1089 an.)
- Problematika eventuálního petitu – exkurs
o Pokud se podává ž. na vydání/vyklizení věci, tak je zde riziko, že k okamžiku podání ž. bude věc
v neoprávněném zadržování žalovaného, ale než soud o ž. rozhodne, tak se věc dostane ze sféry vlivu
žalovaného. Může to být z různých důvodů, např žalovaný je okraden/ztratí/převede na někoho…. Je tu
tedy možnost, že žalovaný už nebude pasivně věcně legitimován, protože nebude splněn předpoklad, že
má věc u sebe. Soud by musel žalobu zamítnout, protože není legitim.- aby se předešlo tomuto riziku,
tak je možnost to ž. uvádět eventuální petit= stanoví se v žalobě 2. ž. nárok, žalobce řekne, že požaduje,
že žalovaný bude povinen vydat věc a pro případ (in eventum), že soud nebude moci
rozhodnout/zamítne1.návrh z toho důvodu, že věc není u žalovaného, tak žádám, že žalovaný je žalobci
povinen nahradit škodu/peněžní částku odpovídající zadržované věci
o Může mu být vyhověno pouze, pokud nebude vyhověno primárnímu petitu

Žaloba zápůrčí (§ 1042)

- Tzv. negatorní ž. (actio negatoria)
- Ž. na zdržení se jiných zásahů do VP než je neoprávněné zadržování věci (např. neoprávněné přecházení přes cizí pozemek)
- Aktivně věcně legitimován (žalobce): vlastník věci (popř. kterýkoli spoluvlastník či 1 z manželů v případě SJM)
o Musí prokázat své VP, resp. pr. skutečnosti, se kterými zákon spojuje nabytí VP u žalobce
- Pasivně věcně legitimován (žalovaný): ten, kdo do VP neoprávněně zasahuje jinak než tím, že věc zadržuje
(např. chodí přes pozemek)
- Žalobní návrh (petit): Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku p. č. 34/5 v
katastrálním území Suchá Mokrá, spočívajících ve vstupování na pozemek a přecházení přes pozemek, do 3 dnů
od právní moci rozsudku
- Doba pro podání ž. – dosavadní názor: neomezená; v poslední době se uvažuje o přehodnocení tohoto závěru
(vydržení je možné)

Žaloba na určení VP (§ 80 OSŘ)

- Není typickou vlastnickou žalobou (netýká se pouze věcných práv, ale jakéhokoliv práva, ať už osobního či jiného,
relativního či absolutního)
- Obecná žaloba využitelná i pro jiné případy (určení toho, že zde právo či právní vztah je či není)
- Není žalobou na plnění, ale smyslem je odstranění stavu nejistoty pro případ, že ještě není možné žalovat na plnění
- Má preventivní charakter, odstranění nejistoty, možných budoucích sporů
- Pokud lze už žalovat negatorně nebo vindikačně, tak žaloba na určení je nepřípustná a má být zamítnuta (výjimečně to
lze- pokud by mezi stranami probíhal spor o tom, kdo je vlastníkem věci, někdo by ji neoprávněně zadržoval a ten
neoprávněný by řekl tomu druhému, že souhlasí, že věc vydá, ale pouze za předpokladu, že soud řekne, že ty jsi
vlastníkem  není potřeba žalovat přímo na plnění, protože pokud je zde pozice toho zadržovatele taková, že řekne, že tu

34
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

věc je dobrovolně ochoten vydat, za toho předpokladu, tak v takovém případě stačí žalovat na určení a není potřeba
žalovat přímo na vydání věci)
- Podmínkou přípustnosti ž. je naléhavý právní zájem žalobce na určení (např. VP)
- Pokud na určení není naléhavý pr.zájem a nevznikne žádné zvýšené riziko, ta soud ž. neprojedná
- Př. někdo o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovité věci, která je v katastru zapsána pro jinou osobu (př. skutečným
vlastníkem je A, ale v katastru je B). Je smysluplné, aby A žaloval na určení vl.práva, protože to rozhodnutí o určení
vl.práva je potom způsobilou vkladovou listinou (tzn. pokud A vyhraje a řekne to soud, tak A to rozhodnutí soudu
může užít na katastru) – je tu naléhavý pr.zájem
- Neomezená doba pro podání ž. (vlastnické právo se nepromlčuje), ALE! možnost vydržení (§ 1089 an.)
- Petit ž.: určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. 34/5 v katastrálním území Suchá Mokrá

Žaloba dle § 1028

- specifický typ žaloby
- nejedná se o případy, kdy průběh vl.hranice mezi sousedními pozemky je objektivně zjistitelný, pouze mezi stranami
panuje spor o to, kde hranice vede
- jedná se o případy, kdy hranice je objektivně nezjistitelná (př. pozemky jsou uvedené v katastru jako ve zjednodušené
evidenci- není patrné, kde přesně je hranice, přitom je patrně známe výměry pozemků, ale není zjistitelná hranice, jde i o
případy, kde není zřejmá ani výměra)
- Ž. na určení hranice mezi pozemky (actio finium regundorum)
o Případ, kdy hranice mezi pozemky jsou neznatelné či pochybné
o Jde o objektivní neznalost průběhu vlastnické hranice – žádný subjekt netvrdí konkrétní průběh hranice
- Jde o sporné či nesporné řízení?
o Převažující mínění se kloní k nespornému řízení, byť je tento názor v rozporu s koncepcí § 2 ZZŘS
o Jde však o řízení nesporné svojí povahou (účastníci nevystupují v kontradiktorním postavení, nýbrž
žádají soud, aby průběh vlastnické hranice autoritativně určil)
- 2 kritéria, dle nichž soud rozhoduje
1. Poslední pokojná držba (primární kritérium)- má přednost, poté až uvážení (z držby lze
usuzovat na existenci vlastnického práva)
2. Slušné uvážení (subsidiární kritérium)- není to svévole soudu, musí být odůvodněno a patrné, na
základě čeho soud hranici stanovil. Vychází se třeba ze svědeckých výpovědí pamětníka. Pokud
podpůrná kritéria nebudou, tak soud povede hranici tak, aby nově vzniklé pozemky odpovídaly svou
výměrou historické výměře. Brát v úvahu i terénní poměry. Pokud ani to nelze, tak hranice v polovině
území.
- Specifikum řízení – soud může rozhodnout jak konstitutivně, tak i deklaratorně; nikdy však nebude
zřejmé, jak soud rozhodl

§1028 „Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle
poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.“
- tím určením se nemyslí určovací ž. podle §80 OSŘ, ale obligatorní stanovení hranice, obligatorní založení hranice
rozhodnutím soudu

Publiciánská žaloba (§ 1043)

 Ž. na ochranu domnělého vlastnického práva – též žaloba z lepšího práva (actio Publiciana in rem)
 Není to žaloba petitorní!, chráněným zájmem není vl.právo, ale držba kvalifikovaná (současně řádná, pravá a poctivá)
 Předmětem ochrany není vlastnické právo, nýbrž kvalifikovaná držba!
o Nutnost kvalifikované držby pouze v okamžiku jejího nabytí (pozdější změny nemají relevanci)
 Institut fungující vedle obecné ochrany držby (§ 1003 an.) – rozdíly:
o Předmět ochrany: § 1003 (jakákoli držba) X § 1043 (jen kvalifikovaná držba)
o Lhůty: § 1008 (prekluzivní lhůty) X § 1043 (bez omezení lhůtami)
o Relevance kvality titulu („souboj titulů“): § 1003 (ne) X § 1043 (ano)
 Podat ž. nemusí podat pouze osoba, která má poctivou řádnou pravou držbu, ale současně není vlastníkem, ale může ji
podat osoba, která vlastníkem je, ale vl.pr. z nějakého důvodu není schopna prokázat
 Tradiční koncepce- Pokud žalovaný prokáže, že má stejně silný důvod, tak by se ochrana měla poskytnout žalovanému
(tomu, kdo má věc ve své moci), náš §1043 v.2 říká opak, což se vedou spory.

§ 1043

35
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

(1)  Na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc
zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší.
(2)  Nabyl-li někdo držby vlastnického práva bezúplatně a jiný za úplatu, považuje se bezúplatné nabytí za slabší právní důvod.

- př. koupě věci od zloděje, zásadně vlastnické právo nepřechází, ale nabyvatel může mít kvalifikovanou držbu. V případě, kdy je
tento držitel rušen v držbě, tak může uplatnit publiciánskou žalobu. Nejde o petitorní ochranu, protože žalobce nebude tvrdit, že
je rušen ve výkonu svého vl.práva, ale že nabyl držbu poctivě, právě a řádně a bude žalovat negatorně/vindikačně 3.osobu. Ta
3.osoba má v zásadě možnost proti publiciánské ž. uplatnit námitky- námitku silnějšího pr. titulu. Pokud 3.osoba prokáže, že má
k věci silnější právo (př. vl.pr.), tak žalovaný vyhraje

§ 1044 – absolutní ochrana obligačních práv? (nejspornější § OZ)

 „Má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na
ochranu svým vlastním jménem“
o Pozn.: dle § 1043 nesvědčí oprávněnému žádná domněnka! ale fikce
o Srov. § 126 odst. 2 OZ 1964
 V literatuře zcela rozdílné názory ohledně aplikačního dopadu pravidla (zpravidla však chybí argumentace)
 Nejde o ochranu obligačního práva, nýbrž o ochranu vlastnického práva, kterou uplatňuje za vlastníka svým
jménem někdo jiný
o Musí zde být pr. titul užívání (požívání) věci, který působí vůči vlastníkovi
o Musí zde být detence věci
 Jak vindikační, tak negatorní žaloba
 Analogická aplikace i na limitovaná VP (př. vlastník dá pozemek 3.osobě k užívání z titulu služebnosti, tak
oprávněný ze služebnosti má LVP, je oprávněn dát pozemek k užívání další osobě z titulu obligačního práva (dát
věc do výpůjčky), pokud vypůjčitel bude rušen další osobou, tak vypůjčitel může uplatnit ž. dle §1044, ale né svým
jménem, ale bude chránit právo služebnosti, od kterého odvozuje svůj obligační užívací titul.
 Vztah k § 2211?
o U § 2211 ochrana vlastního obligačního práva (nájmu); podobně pro pacht – (srov. § 2341)
o Možnost nájemce (pachtýře) podat žalobu dle § 2211 (zde jde o ochranu nájemního práva, které má
absol.účinky) a alternativně (či simultánně) i dle § 1044 (chrání právo vlastníka, které vykonává svým jménem)

Pravý smysl a účel: směřuje k ochraně vlastnického práva vlastníka, přičemž tuto ochranu vl.pr. může na základě §1044
uplatnit osoba od vlastníka odlišná, za předpokladu, že k této věci má obligační právo a toto OP působí vůči vlastníkovi
- nejde o petitorní ochranu OP, ale o petitorní ochranu vl.práva, kterou za vlastníka uplatňuje někdo jiný a tím jiným může
být jen osoba, která má k té věci OP působící vůči vlastníkovi )třeba vypůjčitel, který má věc ve výpůjčce od vlastníka a
pokud zloděj okrade vypůjčitele, tak vypůjčitel nemůže chránit petitorně své právo výpůjčky, ale má možnost požadovat na
zloději vydání věci na zákl.§1044 protože vystupuje v pozici zástupce vlastníka. Bude žalovat na právo vlastníka.

36
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

Nabývání vlastnického práva

Nabývání vlastnického práva obecně

− Pojem a význam
− Situace, kdy se vlastníkem stane někdo, kdo jím doposud nebyl, ať už
− Věc doposud byla ve vlastnictví někoho jiného (např. převod VP na základě smlouvy) nebo
− Dosud ve vlastnictví jiného nebyla (vyrobení nové věci, okupace věci ničí)
− Význam ekonomický i sociální – umožnění nabývání VP má vliv na fungování celé ekonomiky a lidské
společnosti vůbec (nezbytnost zbožně-peněžní výměny)

Terminologie
− Převodce (zcizitel, auktor) – institut, subjekt osoba, která VP převádí na základě smlouvy
(v konkrétním případě např. prodávající, dárce)
− Nabyvatel (sukcesor) – na straně druhé, subjekt, který VP nabývá na základě smlouvy či jinak
(v konkrétním případě např. kupující, obdarovaný)
− Zcizení VP (alienizace)– smluvní převod vlastnického práva na jiného – např. prodej, darování, směna apod.
(neplést s pojmem krádež či odcizení – pojem trestního práva nemající nic společného)
− Nenabývá se věc, ale vlastnické právo
− Nabývá se vždy VP jako takové, ne tedy např. věc (srov. nesprávnou terminologii např. § 133
odst. 1 OZ 1964: převádí-li se movitá věc…. OZ užívá již správnou terminologii např. § 1099: VP
k věci určené jednotlivě se převádí…)
− Rozdíl mezi převodem a přechodem VP
− Převody VP jsou ty, kdy dochází ke změně VP na základě projevu vůle původního vlastníka
− Typicky na základě (darovací, kupní) smlouvy
− Přechody VP jsou ty, ke kterým dochází bez vůle těch dosavadních subjektů – mimovolně (dědění)

Principy nabývání vlastnického práva

1. P. zásadní neomezenosti nabývání
− Množství věcí, které si mohu zakoupit / směnit / darovat…. je neomezené
− Výjimky: čl. 11 odst. 2 LZPS; důvody: zachování veřejného blaha a ochrana veřejného pořádku
− Určité statky mohou být ve vlastnictví pouze některých subjektů, např. držení zbraně či
nerostné bohatství, které je ve vlastnictví pouze a jenom státu
− Existuje zvláštní zákon = horní zákon, který upravuje, jaké nerosty jsou vyhrazené
(nerosty a jejich ložiska jsou ve vlastnictví státu) a nevyhrazené
− Ve chvíli, kdy by někdo chtěl vytěžit nerostné bohatství z mého pozemku,
musí k tomu mít licenci, kterou uděluje báňský úřad prostřednictvím
postupu, který je upraven v horním zákoně
− Jsou-li nevyhrazené nerosty, jsou součástí mého pozemku a mohu s nimi nakládat,
pokud nevyhrazené, tak nejsou součástí pozemku a patří státu
− Existovaly případy, kdy jsme nabývali vlastnické právo pouze k určitému počtu věcí (to už neplatí)
− Dnes můžeme být omezeni max. na koupi počtu kartonu mléka v supermarketu (aby se zabránilo dalšímu přeprodávání)
– to ale není omezení na základě zákona, ale kupní smlouvě mezi mnou a prodávajícím

2. P. zásadně volné převoditelnosti

− Převody ze soukromého vlastnictví – musel být souhlas příslušného orgánu
− Existují určité podmínky, za kterých může být převáděn krajský / obecní majetek
3. P. legality [§ 3 odst. 2 písm. e): jen zákon může stanovit, jak VP vzniká a zaniká] – stanovit pravidla a výjimky
4. P. zásadní kogentnosti regulace – přísnější u nemovitých věcí, u věcí movitých je volnější (např. delší vydržecí doby u nemovitých)

Přehled právní úpravy

OZ − Další ustanovení: např. § 2180, 2343,
− § 1045-1114 (základní úprava) 2599 aj.
− § 1475 an. (dědění)

37
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

− Z. č. 219/2000 Sb., o majetku státu a jeho vystupování

v právních vztazích
Jiné právní předpisy soukromého či veřejného práva (výběr) − Z. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
− KatZ (např. trest propadnutí
− Z. č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění majetku)

Některá kritéria dělení nabývání vlastnického práva (majetkových práv obecně)

− Mezi živými (inter vivos = kupní smlouva) X pro případ smrti (mortis causa = dědická smlouva, darování na případ smrti)
− Původní (originární) X odvozené (derivativní – jedny z nejčastějších)
− Úplatné (onerózní = kupní smlouva) X bezúplatné (lukrativní = darovací smlouva)
− Na základě 1stranného PJ (okupace = ujmutí se, přivlastnění si věci do té doby ničí) X 2stranného či vícestranného PJ (smlouva)
X na základě reálné (faktické) činnosti (zhotovení nové věci = napíšu knihu, upeču chleba) X na základě pr.události (přírůstek,
naplavenina, strž = jablko, štěně psa, úročené peníze)
− Přímo ze zákona (ex lege), tj. z hlediska práva nepodmíněně X na základě zákona, tj. z hlediska práva podmíněně (smlouva)
− Na základě soukromoprávních titulů (smlouva) X na základě veřejnoprávních titulů (vyvlastnění)
− Absolutní (VP nikdo ještě neměl, originárně se ujímám VP okupací divokého zvířete) X Relativní (nabývám od vlastníka, jako pr.nástupce)

Přehled nabývání majetkových práv obecně

Originární a derivativní nabytí

− Derivativní (odvozené) nabývání
− Nabyvatel odvozuje své právo od dosavadního vlastníka, vstupuje do jeho právního postavení a získává
právo ve stejném rozsahu a obsahu (takovém jaký měl ten vlastník předešlý)
− Mezi převodcem a nabyvatelem je právní vztah, dochází pouze ke změně subjektu, nikoli ke změně
práva jako takového (právo trvá v nezměněné podobě)
− Např. vlastník vstupuje do všech práv – přechod různých vad – např. služebnost
− Převod a přechod VP (subkategorie derivativního nabývání)
− Převod (na základě smlouvy)
− Přechod (mimovolně – dědění, jiné univerzální nástupnictví – např. PO – případy, kdy dochází k fúzi PO –
projev: nástupnická společnost = stává se i zaměstnavatelem zaměstnanců, kteří pracovali i pro toho
předchozího právního předchůdce)

− Originární (původní) nabývání

− Nabyvatel neodvozuje své právo od dosavadního vlastníka, není jeho pr. nástupcem
(nevstupuje do jeho pr. postavení)
− Není překlenovací období
− Mezi vlastníkem a nabyvatelem není právní vztah (VP zaniká u dosavadního vlastníka a u nabyvatele vzniká
vždy jako nové právo); existuje pouze časová souvislost mezi pozbytím práva u jednoho subjektu a nabytím
práva u jiného subjektu
− Uno acto – v jednom momentu končí právo jedno a vzniká právo druhé
− 2 skupiny případů originárního nabytí
− VP aktuálně existovalo u jiného subjektu (např. vyvlastnění)
− VP dosud vůbec neexistovalo a dochází tak k jeho vůbec prvnímu nabytí (vyrobení věci, okupace věci ničí)

− Historický smysl dělení na orig. a deriv. nabytí: lze jej spatřovat v osudu právních závad (limitovaných VP) zatěžujících věc
při změně vlastníka – de lege lata však již nemá smysl (viz dále)
− U originárního nabytí zanikají všechny závady (limitovaná VP) zatěžující věc (jsou však výjimky)
− U derivativního nabytí
− V případě singulární sukcese přecházejí jen všechny závady (naopak obligační práva související s věcí
přecházejí jen zcela výjimečně – srov. např. § 2221 - nájem)
− V případě univerzální sukcese přecházejí všechny závady na nabyvatele (vedle toho dochází i k
přechodu obligačních práv souvisejících s věcí – nejsou to však práva zatěžující věc)- např.dědění

38
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

− V OZ však zcela specifická koncepce (§ 1106-1108) – viz dále

Singulární a univerzální sukcese

− Singulární s. – dochází k nabytí jednoho práva či více práv izolovaně (např. převod vlastnického práva k domu, židli a
automobilu kupní smlouvou samotnou)

 Translativní a konstitutivní nabytí

− Translativní nabytí – právo se převádí ve stejném rozsahu a obsahu, v jakém náleželo převodci (převod VP smlouvou)
– Pozn: smluvní převod VP je vždy translativní!
− Konstitutivní nabytí – v mezích dosavadního práva se zřizuje nové právo, které do té doby neexistovalo
(např. vlastník pozemku zřídí v rámci svého VP někomu služebnost)

− Univerzální s. – nabytí majetkové masy jako celku. Dochází k univerzálnímu nabytí všech majetkových práv určitého
subjektu, resp. k převodu celého jmění (např. dědění, jiné všeobecné právní nástupnictví
– Např. PO při tzv. přeměnách PO)
– Význam dělení: např. zvláštní ochrana věřitelů dosavadního vlastníka při univerzální sukcesi

Nabývání VP smlouvou
− Derivativní nabývání (převod)
− § 1099 an.
− Základní principy smluvního nabývání VP
− P. neformálnosti smluv
− Není vyžadována písemná forma, může to být i uzavření konkludentně
− Výjimky: např. § 560, 561 (převod VP k nemovité věci- vyžadována písemná forma- nejen
listina, ale podpis a datum a u návrhu na vklad i úř.ověřený podpis)
− P. existence VP zcizitele
− (tzv. dominium auctoris); nikdo nemůže na jiného převést více práv, než má sám
− nemo ad alienum plus iuris transferre potest quam ipse habet (nemo dat quod non habet); platí i u
nabývání jiných VP
− Výjimky: např. § 984, § 1109-1113 (nabytí VP od neoprávněného), § 1343 odst. 2 (zastavení cizí věci)

Terminologie
− Věc určená jednotlivě (individuálně) – movitá či nemovitá, avšak jen taková, která není evidována ve VS (obecný
zákl. princip, z něhož jsou dále činěny výjimky)
− § 1099: VP k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže
je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem (disp.)
− Tzv. konsensuální princip nabývání VP (tzv. translační účinek smlouvy – smlouva má nejen obligační,
nýbrž i věcněpráv. účinky)
− Pozn.: nutná existence 2 smluv – obligační a dispoziční? V ČR dnes zásadně neznámá teorie. Dříve
– obligační smlouva zakládá závazek převést vlastnické právo, zatímco dispoziční smlouvou (též
smlouvou věcnou) se tento závazek realizuje; přitom není nutné, aby obě smlouvy byly uzavírány
odděleně, ale mohou splynout v rámci jednoho aktu – smlouva obligačně-dispoziční)
− Pokud jde o kupní smlouvu, nevyžaduje se pro nabytí VP ani zaplacení kupní ceny! (to je až plnění)
− Možnost odchylných ujednání od §1099 (příklady)
− Výhrada VP – Vlastnické právo přejde úplným zaplacením kupní ceny (§ 2132)
− Nabytí VP k okamžiku předání a převzetí věci (princip tradiční – traditio) – je tradice věcnou smlouvou?
− Nabytí VP můžeme vázat na odkládací podmínku či doložku času atd.

Dvojí zcizení téže věci

− § 1100 – oba odstavce nesprávně!
− Odst. 1: Převede-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám vlastnické právo k věci nezapsané ve
veřejném seznamu, nabývá vlastnické právo osoba, které převodce vydal věc nejdříve. Není-li nikdo takový, nabývá
vlastnické právo osoba, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první (kog. norma) (problémky-
„různým osobám“- nelze, může jen 1 osobě, lepší by bylo „zaváže-li se, nezohledňuje se zde dobrá víra)

39
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

− Odst. 2: Převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám,
stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako
první, a to i v případě, že její právo vzniklo později (kog. norma) (problémky- z ničeho nic už tu je dobrá víra)

− Movitá věc určená podle druhu (genericky) – existují takové věci? (viz přednášky z obecné části k pojmu věci v pr. smyslu)
− § 1101: vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc
určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu (kog. norma)
− Např. koupě 1q písku z hromady o hmotnosti 1t (dokud nebude 1q písku oddělen od zbytku hromady, nemůže
na této dosud neoddělené části vzniknout vlastnické právo – ani žádné jiné věcné právo – VP může vzniknout
pouze na existující, zindividualizované věci a pouze na věci jako celku)

− Movitá věc zapsaná ve veřejném seznamu

− § 1102: převede-li se VP k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového
seznamu, ledaže jiný pr. předpis stanoví jinak (kog. norma) – tzv. intabulační princip (viz dále)
- registr vozidel není Veřejným seznamem!

− Cenné papíry (movité věci) – § 1103 a 1104

− Musíme rozlišovat, zda jde o cenný papír na doručitele, řad či jméno
− VP k cennému papíru na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání (kog. norma)
− VP k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání (kog. norma)
− VP k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (kog. norma)
− VP k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka. Zapisuje-li se
zaknihovaný cenný papír i na účet zákazníků, nabývá se VP k němu zápisem na účet zákazníků (kog. norma)
− Na nabývání VP k imobilizovanému cennému papíru podle § 2413 odst. 1 se použijí obdobně ustanovení o
nabývání VP k zaknihovaným cenným papírům (kog. norma)

− Nemovitá věc zapsaná ve veřejném seznamu

− § 1105: převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do
vlastnictví zápisem do takového seznamu (kog. norma)
− Tzv. intabulační princip
− Př. letadla-letecký rejstřík/ loď- plavební rejstřík, nutná písemná forma, listinná podoba, podpisy na téže
listině, + návrh na vklad, smlouva může být uzavřena kdykoli, není dáno, kdy mám jít dát vklad
problém- §1102- pokud by někdo uzavřel více smluv, tak vlastnické právo bude zapsáno tomu, kdo první
dal návrh na vklad. Tzn. pokud budu čekat rok na vklad, je riziko, že mě někdo „předběhne,“ pakliže bylo
uzavřeno více smluv k té lodi.
− Nauka o titulu a modu – rozlišení právního důvodu a způsobu nabytí VP
− Právní důvod (iustus titulus adquirendi dominii) – smlouva, má pouze obligační (transakční), nikoli však
věcněpr. účinky (smlouva sama o sobě nepůsobí změnu ve věcných právech)
− Právní způsob (modus adquirendi dominii) – zápis do veřejného seznamu (katastru) – tzv. intabulace
(provádí se po proběhlém správním řízení o povolení zápisu práva do katastru)
− Tímto dochází ke vzniku VP
− VP se nabývá zpětně = ex tunc, s účinky ke dni doručení návrhu na zápis práva do katastru
katastrálnímu úřadu (může dojít i k tomu, že to katastr nedovolí)
− Konsenzuální pricnip u věcí neevidovaných ve veřejném seznamu (nemovité věci, kt. nejsou předmětem
evidence veřejného seznamu)
− §984 – materiální publicita VS – dobrá víra! Je zde konflikt práva na vlastní majetek x dobrá víra

Společná ustanovení o převodu VP

− § 1106, 1107
− Kdo nabude VP, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená (vady i závady)
− Např. při nabytí VP k pozemku může vlastníkovi svědčit právo chůze po sousedním pozemku
(služebnost) – jde o právo spojené s panujícím pozemkem
− Např. při nabytí VP k pronajaté věci (nájem / pacht) vstupuje nabyvatel do pozice pronajímatele (§ 2221)
− Nájem má absolutní ochranu – dokud trvá, tak s tím nemám moc co dělat
− Kdo nabude VP, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve VS; jiné závady přejímá, měl-li a
mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.

40
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

− Závady, které nepřejdou, zanikají.

− § 1108: ustanovení § 1106 a 1107 platí obdobně také při nabytí VP jinak než převodem (aplikace i na případy
přechodu VP a rovněž na případy originárního nabytí VP – ledaže je v konkrétním případě stanoveno jinak);
rozdíly mezi derivativním a originárním nabytím se velmi stírají

Nabývání od neoprávněného (nevlastníka)

− Výjimka z principu nemo dat quod non habet (nikdo nemůže převést více práva, než má on sám)
− § 1109: týká se věcí neevidovaných ve VS (pro evid. věci viz § 984)
− Vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve VS, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré
víře v oprávnění druhé strany VP převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo
a) ve veřejné dražbě, d) od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno,
b) od podnikatele při jeho podnikatelské e) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo
činnosti v rámci běžného obchodního styku, listinou vystavenými na doručitele, nebo
c) za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, f) při obchodu na komoditní burze

− § 1110: získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské
činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc
pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky
− § 1111: získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem
věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník
prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu (sběrná skutková podstata – dobrou
víru je nutno prokázat!!)
− § 1112 (změkčovací klauzule): vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se nemůže k svému prospěchu dovolat
ten, kdo získal movitou věc s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného (smysl pravidla velmi pochybný!)
− Např. A je vlastníkem věci, věc dá do nájmu B a B prodá věc osobě C, která je v dobré víře [§ 1109 písm. c)]. C se
stane vlastníkem. Posléze C jako vlastník převede věc zpět na B. B se nemůže stát vlastníkem, neboť ví o tom, že
C nabyl VP od nevlastníka. V takovém případě se vlastníkem nestane B, ale VP se obnovuje u původního
vlastníka A (teorie tzv. automatického obnovení VP – jedna z možných teorií – např. Německo, Polsko)
− Případ z Polska z roku 1945- nezletilým dětem umřeli rodiče a starali se prarodiče, prarodič prodal věci dětí
3.sosbě, C se stal vlastníkem a ty věci pak zpět prodal prarodiči. Prarodič to již kupoval od vlastníka, ačkoli předtím
věděl, že ty věci nebyly jeho (ale dětí), takže vlastnické právo nepřešlo, takže šlo o protiprávní jednání. Soudy řekli,
že nikdo nemůže mít profit ze svého protiprávního jednání
− § 1113: ustanovení § 1110 až 1112 se nepoužijí, pokud se jedná o investiční nástroj, cenný papír nebo listinu
vystavené na doručitele nebo o věci nabyté ve veřejné dražbě, v dražbě při výkonu rozhodnutí nebo při provádění
exekuce prodejem movitých věcí nebo o věci nabyté při obchodu na komoditní burze

Originární nabývání VP
− Vyrobení věci – zákonem neupraveno (není právní jednání, ale reálná – faktická činnost)
− Přivlastnění (§ 1045 an. – ALE ve spojení s § 1051!)
− Princip okupační volnosti – týká se jen movitých věcí
− Věc ničí, tzv. věc bez pána (res nullius) – zejm. věc opuštěná (derelikvovaná) – každý má právo si věc přivlastnit
− Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu – zvláštní ustanovení v zákoně
− Opuštění věci – právní jednání (projev vůle nemít věc pro sebe jako vlastník)

− Domněnka a fikce opuštění movité a nemovité věci (§ 1050)

− Mov. věc – nevykonává-li vlastník VP 3 roky (vyvrat. domn.)
− Nem. věc – nevykonává-li vlastník VP 10 let (vyvrat. domn.)- stačí ale 1x za 10 let jít posekat a je to ok
− Vyvrácení domněnek zřejmě již pouhým tvrzením, nikoli důkazem opaku!
− Po 10 letech nemovitá věc patří státu
Nález
− Mov. věc, která měla pro vlastníka zřejmě jen nepatrnou hodnotu, zanechána na veřejně přístupném místě,
považuje se za opuštěnou bez dalšího (fikce opuštění)
− Pokud najdu v parku na lavičce noviny = věc nepatrné hodnoty, každý to může okupovat
− § 1046-1049: zvláštní pravidla o vlastnickém právu ke zvířeti (divokému, zajatému, zkrocenému, domácímu,
chovanému v zájmovém chovu či v zoologické zahradě)

− Nález (§ 1051 an.)

41
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

− Princip: Má se za to, že každý si chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez
dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji
− Ztráta věci – právní skutečnost nezávislá na lidské vůli – není právní jednání, nevede k zániku VP (rozdílně od derelikce věci =
jiný výraz pro opuštění věci)
− Povinnost nálezce vrátit věc (vlastníkovi, tomu, kdo ji ztratil) – jinak oznámení nálezu obci (popř. jiné osobě)
− Vyhlášení nálezu obcí obvyklým způsobem (na úřední desce, v místním tisku, obecním rozhlasem apod.)
− U věcí značné hodnoty učiní obec opatření, aby nález vešel v širší známost
− Obec rozhodne o úschově nálezu (buď přímo u obce či u nálezce, popř. jiné osoby – skladovatel)
− Nález, který se nehodí k úschově může obec prodat ve veřejné dražbě (pro výtěžek platí totéž co pro nález);
s neprodejnou věcí obec naloží libovolným způsobem (to neplatí o věcech, které jsou nepochybně výjimečné
– unikáty, popř. které mají hodnotu)
− Vydání věci či výtěžku tomu, kdo ji ztratil či vlastníkovi, pokud se přihlásí ve lhůtě 1 roku od vyhlášení nálezu
− Nepřihlásí-li se nikdo ve lhůtě 1 roku, má nálezce, obec či třetí osoba postavení poctivého držitele
(avšak ve lhůtě 3 let od vyhlášení nálezu musí vydat věc či výtěžek tomu, kdo se přihlásí)
− Uplynutím 3 let od vyhlášení nálezu se stává nálezce, obec nebo 3. osoba vlastníkem věci či výtěžku
− Pokud nálezce prohlásí, že věc nabýt nechce, stává se vlastníkem obec – nálezce má však právo na nálezné
− Nálezné – 10% ceny nálezu (v jiných případech náleží nálezné dle slušného uvážení)
− Společný nález (§ 1062)
− § 1063-1065: zvláštní ustanovení o nálezu skryté věci (věc zakopaná, zazděná či jinak skrytá)
− Zvláštní pravidla o nálezu – např. zák. č. 119/2002 Sb., o zbraních, zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči aj.

Přírůstek
− Přirozený a umělý přírůstek věci
− Přirozený přírůstek (§ 1066 an.) Umělý přírůstek (§ 1074 an.) Smíšený přírůstek (§ 1088)
− Přírůstek nem. věci − Zpracování
− Naplavenina a strž − Smísení
− Přírůstek mov. věci − Stavba
− Přestavek

Stavba, přestavek
− Upraveno v rámci umělého přírůstku (§ 1074 an.)
− Stavba (§ 1083 an.)
− Stavba je součástí pozemku, superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě)
− Stavbu musíme chápat v soukromoprávním smyslu (musí splňovat znaky- stavební činnost, kompaktní
hmota, hosp.účel, materiální podstata, vymezitelnost vůči okolí)
− Zděný dům
− X nebude to golfové hřiště, tenisové hřiště, jeskyně
− Dříve neplatila tato zásada superficies. Tzn. s NOZ byla snaha to vyřešit. Inspirace Německem. Ti, co byli
vlastníci stavby na vlastním pozemku, tak se to došlo k uplatnění z.superficies a už tu byla jen 1 věc
v pr.smyslu (pozemek a + jeho součást-stavba). U staveb, kde byl jiný vlastník než vl.pozemku §3055 –
na tomto stavu se nic nemění, ale mezi vlastníkem pozemku a stavby vzniká zákonné předkupní právo.
Stavba cizího tak bude věcí v pr.smyslu a předkuní právo bude lpět na stavbě, dokud nedojde ke splynutí
vlastníka pozemku a stavby
− Užije-li někdo cizí věc pro stavbu na svém pozemku, stane se stavba součástí pozemku.
Vlastník pozemku nahradí vlastníku užité věci její hodnotu
− Zmatená formulace – stavba se stane součástí pozemku jen tehdy, není-li z nějakého důvodu samostatnou
věcí (mov., nem.); primárně zde má být řešena otázka, co se děje s cizí věcí zapracovanou do vlastní stavby
− Stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Vlastník pozemku nahradí osobě, která
zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře
nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel (tj. § 3006 an.).
− Soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to
nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud
přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.
− Kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o
zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu.
Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu.

42
 Věcná práva P6 (28.10.2020)

Soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho
povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
− Podzemní stavby nejsou součástí pozemku, nejsou evidované ve VS (nabývá se VP účinností sml.)
− Dočasné stavby, liniové stavby §3055
− Právo stavby- stavba není součástí pozemku, ale ani samostatnou věcí v pr.smyslu. je pohou součástí
práva stavby. Je to nemovitá věc, ačkoli je to nehmotná věc.

− Přestavek (§ 1087)
− opakem z.superficies pozemek ustoupí stavbě
− Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku,
stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li
zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla
zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
− Vyžadována dobrá víra

Vydržení VP (usucapio)
- Nabytí VP (limitovaných VP) na základě dlouhodobé kvalifikované držby
- Použití v případě, kdy nelze nabýt od neoprávněného
I. Řádné vydržení (§ 1089 an.)
− res habilis = věc možná (to, co může být věcí držby), věc schopna vydržení
− Poctivost držby (nepoctivost předchůdce není relevantní)
− Pravost držby (nepravost držby škodí i právnímu nástupci – § 1090)
− Existence titulu, který by jinak vedl k nabytí VP, pokud by náleželo převodci či pokud by bylo zřízeno
oprávněnou osobou (srov. však možnost nabytí od neoprávněného!)
− Uplynutí stanovené doby (vyžadována poctivá, pravá a řádná držba)
− 3 roky mov. věci − 10 let nem. věci

− Započtení vydržecích dob (§ 1092) − Zákaz vydržení (§ 1097)

− Přerušení držby (§ 1093) − Zastavení vydržecí doby (§ 1098)
− Absence zákonného zástupce či opatrovníka (§ 1094)

II. Mimořádné vydržení (§ 1095) (nesmí být prokázán nepocitvý úmysl)

− Absence nepoctivého úmyslu držitele
− Pravost držby
− Nevyžaduje se pr. důvod (titul) držby
− Uplynutí stanovené doby (dvojnásobné) - 6 let mov., 20 let nemovitosti

43
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

- př. situace, kdy na základě smlouvy získám oplocený pozemek, který je ale o 10m větší, než jsem měla mít, ale nevím o tom

Kdy vydržecí doba neběží? Manželé, osoby žijící ve společné domácnosti, zástupce opatrovníka,… §1093,1092

Zánik VP
− Absolutní
− Zánik VP bez pr. nástupce původního vlastníka (např. Ius abutendi - zničení věci, opuštění věci)
− Vlastník bude stát
− Relativní
− Zánik VP s pr. nástupcem (např. dědění, převod vlastnictví na základě smlouvy, vydržení)
− Pozbytí VP u jednoho subjektu je následováno nabytím VP u jiného subjektu

44
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

Spoluvlastnictví
Pojem spoluvlastnictví obecně (§1115)
- Situace, kdy 1 věc vlastní více osob společně
o Ne však situace, kdy je jediný vlastník věci tvořen více subjekty – tj. PO a její členové
- Nejde o zvláštní typ věcného práva, pouze o modalitu vlastnického práva (není tedy narušen princip numerus clausus)
- Rizikový institut (s ohledem na možné neshody mezi spoluvlastníky)
- § 1115 odst. 2: Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv (např. více
oprávněných ze služebnosti, z práva stavby atd., pokud tam není zvláštní úprava, tak se užijí ustanovení o spoluvlastnictví)
- Možné typy spoluvlastnictví
− Podílové (existují podíly jednotlivých spoluvlastníků)
− Ideální = každému spoluvlastníkovi náleží ideální spoluvlastnický podíl – podílu tak
neodpovídá reálná (konkrétně určená) část věci
− Reálné = každému spoluvlastníkovi náleží reálná (konkrétní) část věci (např. patrové
vlastnictví – de lege lata není možné, není upraveno, zákon neumožňuje,
pozůstatky existují, stále to je v Ivančicích :D, dnes už vznikat nemůže )
− Kombinace ideálního a reálného (bytové spoluvlastnictví)- společná věc je rozdělena na reálné části, přitom
reálné části jsou ve vlastnictví jednotlivých spoluvlastníků, ale současně existuje ideální spoluvl.- na jiné
části společné věci vznikají podíly jako ideální (imaginární) bez toho, aby byly vázáni na reálnou část  př.
bytové spoluvlastnictví: budov, není souč.pozemku, je to nemovitá samostatná věc a v té budově jsou
vymezeny jednotky (byty) a ty samy mají povahu nemovité věci. Každá jednotka tvoří část té budovy, ale je
samotnou nem.věcí a vlastnicky náleží svému vlastníkovi (reálné spoluvl.), ale současně v budově existují
společné části budovy (v nich je podíl každého toho vlastníka bytu) a ten podíl je ideálním (imaginárním)
podílem
− Bezpodílové (podíly spoluvlastníků neexistují, a to ani jako ideální) – SJM (dříve tzv. bezpodílové spoluvlastnictví
manželů)- věc je spoluvlastněna více osobami, ale nejsou podíly

Právní úprava
− 3. část OZ (Absolutní majetková práva)
− § 1115-1157 (Spoluvlastnictví, resp. podílové spoluvlastnictví)
− § 1158-1222 (Bytové spoluvlastnictví)
− § 1223-1235 (Přídatné spoluvlastnictví)
− § 1236-1239 (Společenství jmění)
− 2. část OZ (Rodinné právo)
o § 708-742 (Společné jmění manželů)

Základní principy podílového spoluvlastnictví v OZ

− Existence alespoň 2 osob majících vlastnické právo k 1 věci společně
− Každý spoluvlastník má k věci ideální spoluvlastnický podíl, vyjádřený jako poměr části k celku (buď zlomkem ½,
¾, nebo procentem 50 %, 20 %)
− Každý spoluvlastník má (vlastnické) právo k celé věci, které je omezeno stejným právem každého
dalšího spoluvlastníka (§ 1117)
− Každý spoluvlastník je úplným vlastníkem svého podílu (§ 1121)
− Vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116) (Pokud se věc
prodává, oba spoluvlastníci vystupují jako prodávající, ale berou se jako jeden)
− Při rušení PS ze strany 3. osoby se může kterýkoli spoluvlastník (i menšinový) bránit prostřednictvím vlastnických
žalob, popř. má právo na ochranu držby vlast. Práva
- př. spoluvlastnictví A,B, 3.osoba začne rušit jednoho nebo oba ve výkonu vl.práva- př.zloděj odcizí společnou
movitou věc. Domáhat se může A i B a nezáleží na tom, zda má menšinový/většinový podíl.
 kterýkoli ze spoluvlastníků může podat vindikační/zápůrčí žalobu a každý ze spoluvlastníků se může i bránit
proti zásahům do držby svého vl.práva- kdokoli z nich může uplatnit possesorní ochranu

Vznik PS, subjekty PS, obsah PS (podílové spoluvlastnictví)

− Vznik
− Zásadně platí stejné principy jako u vzniku VP obecně (smlouva, vydržení, rozhodnutí orgánu veřejné moci atd.)
− Výlučný vlastník věci může převést podíl na věci na někoho jiného – tím vzniká PS; v okamžiku, kdy se všechny podíly stanou
vlastnictvím téhož subjektu, PS zaniká (není rozpor se specialitou VP)
− Subjekty
− FO, PO, stát

45
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− Zásadně neomezený počet spoluvlastníků jedné věci (min.2)

− Obsah: 3 druhy vztahů
1. Vztahy spoluvlastníka a 3. osob ohledně jeho spoluvlastnického podílu
- týkají se spoluvlastnického podílu toho konkrétního spoluvlastníka- př. spoluvlastník převádí
podíl na 3. osobu, která stojí vně toho spoluvlastnictví
2. Vztahy mezi spoluvlastníky navzájem při správě společné věci
- vztahy zaměřené dovnitř spoluvl., např. poud se rozhoduje, zda se společná věc dá do
opravy, zda se dá do pronájmu, …rozhoduje se o tom uvnitř vztahu mezi spoluvlastníky.
tzv.správa společné věci
3. Vztahy spoluvlastníků a 3. osob ohledně společné věci jako celku
- př. spoluvlastníci zřizují zatížení společné věci jako celku (např. mají společný pozemek a
zřizují někomu právo služebnosti/převádějí pozemekú,…)

Podíl (§ 1122)
− Věc v pr. smyslu, a to nehmotná (mov., nem.), může být movitá i nemovitá- záleží na povaze věci (pokud ve spoluvl.je
kolo- podíl je nehmotná věc motivá, pokud pozemek- podíl je nehmotná věc nemovitá
− Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a
povinnostech vyplývajících z PS
− K tomu viz též § 1120 (dělení plodů a užitků ze společné věci- dělí se dle poměru podílů)
− Pokud spoluvlastník „nadužívá“ svůj podíl, mají proti němu ostatní spoluvlastníci právo na ochranu –
vindikační či negatorní žaloba (popř. právo na vydání bezdůvodného obohacení)
− Př.A, B a A využívá věc ve větší míře než mu odpovídá podíl. B má právo na ochranu
− Velikost podílu vyplývá z pr. skutečnosti, na níž se zakládá PS nebo účast spoluvlastníka v PS
− To nebrání v možnosti ujednat si velikost podílů jinak; výše podílů se může za trvání PS měnit
− Př. spoluvl. A a B, každý má polovinu. B se rozhodne, že svou část podílu převede na C (převede jen
půlku podílu) A má ½, B má ¼ a C má ¼
− Má se za to, že podíly jsou stejné
 Podíl nikdy nemůže být v PS, může však být předmětem SJM
o Př. A, B- B pokud by převedl podíl společně na C a D, tak to nebude tak, že ten podíl bude ve
spoluvlastnictví C D, ale poloviční podíl B se rozpadne na nově vzniklý čtvrtinový podíl C a nově vzniklý
čtvrtinový podíl D. Tzn. původní poloviční podíl B nemůže být dále spoluvlastněn, ale v moment, kdy
se převádí na 2 osoby společně, tak se rozděluje
o Co je možné- podíl může být spoluvlastněn manželi v rámci SJM (protože SJM je bezpodílové)

Principy nakládání s podílem (§1123)

− Jde o vztahy spoluvlastníka a 3. osob ohledně jeho spoluvlastnického podílu
− Pojem nakládání – především věcněprávní dispozice, tj. převod a zatížení podílu (včetně nakládání s podílem mortis
causa- typicky závěť- předmětem závěti může bt, kdo má být vlastníkem podílu)
− Spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle; takové nakládání však nesmí být na újmu právům
ostatních spoluvlastníků
− Princip volného nakládání- omezení- nemůže to být na újmu ostatnim spoluvl.
− Př. A má 2/3, B 1/3. A se rozhodne svůj podíl dát do zástavy, tak se to týká pouze jeho podílu,
Béčko je nezatížen, není to na újmu
 málokdy se najdou případy, kdy to je na újmu
− Princip loajality vůči ostatním spoluvlastníkům
− Pozn.: projevuje se i v rámci zrušení a vypořádání PS (srov. § 1140: nikdo nemůže být nucen
setrvávat ve spoluvlastnictví a může kdykoli žádat jeho zrušení a vypořádání; nesmí tak ale
žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků)

Omezení nakládání s podílem – příklady

− Může plynout ze zákona, ze smlouvy, popř. z rozhodnutí orgánu veř. moci
1.) § 1124: zákonné (věcné) předkupní právo (věcněprávní, má absol.úč.) spoluvlastníků při převodu (úplatném či bezúplatném)
podílu za stanovených podmínek
 PS vzniklo tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit (typicky- mortis
causa- spoluvlastník zemřel a na jeho místo nastupuje více dědiců.  spoluvl.nemohli svá p. a p. od
začátku ovlivnit, resp. mohli odmítnout/přijmout dědictví, ale nemohli modifikovat ta p. a p.  vzniká
zákonné předkupní právo ostatních spoluv. 6měsíců

46
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

 Předkupní právo trvá pouze 6 měsíců od vzniku PS

 Výjimka: převod vyjmenovaným osobám (manžel, jiný spoluvlastník,…)
- Předkupní právo existuje bez ohledu na to, jestli se podíl předává bezúplatně/úplatně
§ 1124
(1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá
práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po
dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku
nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají,
mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají
spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

2.) § 1125: zákonné (věcné) předkupní právo spoluvlastníků při převodu (úplatném či bezúplatném) podílu na zemědělském
závodu za stanovených podmínek
 Pro výkon předkupního práva srov. § 2140 an. (smluvní předkupní právo)
 Předkupní právo není jen 6 měsíců, ale po celou dobu existence PS, principy jinak obdobné § 1124

§1125
(1) Vzniklo-li spoluvlastnictví k zemědělskému závodu pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že
spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní
spoluvlastníci k podílu předkupní právo; předkupní právo se vztahuje i na dědický podíl. Neujednají-li si spoluvlastníci nebo
spoludědicové, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Převádí-li spoluvlastník svůj podíl osobě, která by byla jeho dědicem podle ustanovení o zákonné posloupnosti dědiců, nebo
jinému spoluvlastníku, odstavec 1 se nepoužije. To platí i v případě, že se spoluvlastník předkupního práva v písemné formě vzdal.

Správa společné věci (§ 1126 an.)

− Jde o vztahy mezi spoluvlastníky navzájem
− Pojem správy – všechna rozhodnutí, která se týkají společné věci jako celku (nikoli jen podílu), za předpokladu, že
nejde o nakládání s věcí
− Př.: rozhodování o užívání a požívání věci; o její údržbě a opravách; o přenechání věci k užívání či
požívání jinému; o investicích do věci atd.
− Srov. běžná správa X významná záležitost (tzv.. neběžná správa, viz dále)
− Každý spoluvlastník má právo účastnit se na správě společné věci (nezáleží na podílu)
− Dohoda o správě společné věci (neformální PJ) – má přednost před zákonnými pravidly
− Srov. § 980 odst. 1, věta druhá a § 1138 (dohoda ve formě veřejné listiny a založení ve sbírce závaznost dohody
i pro každého dalšího nabyvatele podílu). Pokud dohoda není ve sbírce, tak zvláštní pravidla o správě vůči novému
nabyvateli nejsou prosaditelná
− Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů – tzv. princip majorizace
− Dispozitivní pravidlo – možné odchylky: např. každý má 1 hlas
− Př. 100 spoluvl., A má 90%, ostatních 99 mají zbytek. I kdyby byli všichni v rozhodování proti A, tak A vyhraje
(nepočítá se totiž dle hlav, ale dle podílu, je to ale dispozit., ale moc se to nedělá)
− Z pr. jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (solidárně,§
1127) – srov. § 1872-1878
− Jak v případě škody způsobené na společné věci; bezd. obohacení vzniklého užíváním společné věci apod.?
o Problematická judikatura NS- otázka, zda se princip solidarity týká i bezdův.obohacení,..
 Př. společná věc je odcizena zlodějem, ten ji užívá, na straně zloděje je BO (užívá je
bezdůvodně), může každý spoluvl. žádat vydání BO v plné výši (ohledně celé věci) nebo může
žádat vydání BO pouze v rozsahu, v jakém to odpovídá jeho podílu (př. BO 10k, může A žádat
10k nebo jen 5k? Dle Tégla pouze 5k (dle rozsahu podílu). NS to aplikuje společně a nerozdílně
i na tyto důvody, což asi není na místě
o Př. společná věc (kolo) se dá do opravy. S 3. osobou se uzavře smlouva o dílo (o opravě) a tomu zhotoviteli
vznikne právo na zaplacení díla/odměnu. Pokud jde o PJ týkající se společné věci, což. Ta smlouva o dílo byla, tak
všichni spoluvlastníci jsou oprávněni solidárně (kterýkoli z nich může žalovat zhotovitele na vydání věci, ale
zároveň kterýkoli může být zhotovitelem žalován na zaplacení ceny díla v plném rozsahu

Běžná správa (§1128)

− Pojem „běžná správa“ (řádná správa)
− Běžné užívání věci; provádění běžných oprav, úprav a údržby věci; pobírání plodů a užitků z věci;
přenechání věci k užívání jinému za běžných podmínek atd. (každodenní činnosti)

47
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− K rozhodnutí třeba prosté (nadpoloviční) většiny hlasů (rozhodují podíly)

− Podmínka: nutnost vyrozumět všechny spoluvlastníky o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o
neodkladnou záležitost
 V případě vyrozumění o potřebě rozhodnout (a přehlasování spoluvlastníka)
− Přehlasovaný spoluvlastník zásadně nemá možnost se proti rozhodnutí bránit (ať již jde či nejde o
neodkladnou záležitost), ledaže se jedná o případ § 1130: Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí
hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti
zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil;
vyloučení tohoto práva – § 1131
 V případě absence vyrozumění o potřebě rozhodnout
− Nejde o neodkladnou záležitost
− § 1128 odst. 2 první věta: rozhodnutí nemá vůči spoluvlastníkovi účinky (proti
rozhodnutí není dán žádný konkrétní žalobní nárok)
− Jde o neodkladnou záležitost
− § 1128 odst. 2 druhá věta: rozhodnutí má vůči spoluvlastníkovi účinky, avšak spoluvlastník může
navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí nemá vůči němu účinky, nelze-li po něm spravedlivě
požadovat, aby je snášel (prekluzivní lhůta k podání návrhu: odst. 3- 30dní od přijetí rozhodnutí- krátká
lhůta, pokud není žaloba podána, tak nárok zaniká)

Významná záležitost (§1129)

− Pojem „významná záležitost“ (neběžná správa, mimořádná správa)
− Např. podstatné zlepšení nebo zhoršení věci; změna jejího účelu; její zpracování – zde spíše již jde o
nakládání s věcí (dále srov. kazuistiku NS)
− K rozhodnutí třeba 2/3 většiny hlasů (rozhodují podíly)- kvalifikovaná většina
− Pokud by se společná věc měla pronajmout dlouhodobě a za nevýhodných podmínek pro spoluvl.- např.
na dobu 8 let za 1 Kč ročně  extrémní odklon, jde o významnou záležitost- kvalifikovaná většina (2/3)
− Podmínka: nutnost vyrozumět všechny spoluvlastníky o potřebě rozhodnout
− V případě vyrozumění o potřebě rozhodnout (a přehlasování spoluvlastníka)
− § 1129 odst. 2: Přehlasovaný spoluvlastník může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho
může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí
− § 1130: Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným
omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho
podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil; vyloučení tohoto práva – § 1131
(rozdíl s běžnou správou- u běž.spr. přehlasovaný spoluvl. nemá obecně možnost se bránit s výjimkou
§1130, u význ.záležitosti má přehlasovaný spoluvl. možnost se bránit dle §1130 a navíc i dle §1129(2)-
žádat soud. - §1139 říká, jak ten soud může rozhodnout (jinak soud rozhoduje u §1129(2)- plyne z
§1139 a jinak u §1130-tam to plyne z ustanovení)
− V případě absence vyrozumění o potřebě rozhodnout
− Rozhodnutí nemá vůči spoluvlastníkovi účinky analogicky dle § 1128 odst. 2 první věta

− § 1139 (společné pravidlo pro soudní rozhodování – ovšem § 1130 zřejmě jako lex specialis): Navrhne-li některý ze
spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové
rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud pr. poměry spoluvlastníků podle slušného
uvážení. Soud může
− Rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, nebo zda se
uskutečnit vůbec nemá
− Dočasně zakázat jednat podle napadeného rozhodnutí
− Takto soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při
rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny

Zvláštní případy správy (né správy, spíš nakládání, dispozice se společnou věcí)
− § 1132 (nutný souhlas všech)
− Zatížení společné věci (tj. zřízení LVP – např. služebnost) či zrušení takového zatížení
− Pozn.: v tomto případě však již jde o nakládání se společnou věcí (nikoli o správu)
− Omezení práv spoluvlastníků na dobu delší 10 let (např. nájem, pacht, výpůjčka, né VěcP, to by spadalo
pod tu 1.skupinu-zatížení společné věci)

48
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− § 1133 (nutný souhlas 2/3 většiny)

− Zastavení věci k zajištění pohledávky vzniklé při zlepšení věci nebo při její obnově
 Pozn.: i zde již jde o nakládání se společnou věcí (nikoli o správu)
 Př. společná věc vyžaduje obnovu/opravu a spoluvlastníci nemají finance, vezmou si úvěr a za
účelem zajištění této pohledávky zřídí k té věci zástavní právo. Výjimka z principu, že převést
lze se souhlasem spoluvlastníků  zde je výjimečné pravidlo, že zastavit lze věc jako celek i
proti vůli některých spoluvlastníků, pokud je souhlas 2/3 většiny, ale pouze za předpokladu, že
jde o zatížení věci zástavním právem a že pohledávka, která je zást.právem zajištěna vznikla
v souvislosti se zlepšením/obnovou společné věci (peníze z úvěru se vezmou na zlepšení)

Správce společné věci (§1134 an.)

− Správu věci lze svěřit i 3. osobě (kterýkoli ze spoluvlastníků, popř. jiná osoba)
− Možná i kolektivní správa; pak správci rozhodují většinou hlasů, každý z nich má 1 hlas (disp.)
− O volbě a odvolání správce se rozhoduje stejně jako o záležitostech běžné správy- prostá většina
− Správce jedná jako příkazník (příkazní smlouva: § 2430 an.)
− Dohodnou-li se spoluvlastníci nemovité věci o její správě jinak, vyžaduje dohoda formu veřejné listiny (notářského zápisu).
Dohoda se založí do sbírky listin u orgánu, u něhož je nemovitá věc zapsána ve veřejném seznamu

Oddělení z PS, zrušení PS (§110 an.)

− Nikdo nemůže být nucen v PS setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení z PS, lze-li
předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení PS. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě
některého ze spoluvlastníků.
− Způsoby likvidace PS
− Oddělení z PS – pouze tehdy, je-li věc reálně dělitelná a současně jsou-li v PS alespoň 3 spoluvlastníci
− Věc se reálně rozdělí, př. pozemek 900m 2, 3 spoluvl. a každý má třetinu. Když A bude žádat oddělení a věc
bude reálně dělitelná (pozemek je)  pozemek bude rozdělen na 2 nové pozemky a to na 600 a 300m,
300m bude toho spoluvl., který se odděluje, stává se výlučním vlastníkem nově vzniklého pozemku a u
toho pozemku 600 zůstává spoluvlastnictví a mění se jim akorát podíly (dřív to bylo spoluvl. 3 a každý měl
třetinu, teď mají u toho 600m pozemku každý ½)
− Zrušení PS (při zrušení PS se vyžaduje vypořádání)- dochází k zániku spoluvlastnictví, musí dojít k vypořádání

− Pr. tituly likvidace PS

− Dohoda
− Rozhodnutí soudu

Oddělení, popřípadě zrušení a vypřádání PS dohodou

− § 1141 an.
− Záleží na dohodě spoluvlastníků (prakticky žádná omezení)
− Při oddělení vzniká nová věc (nové věci), přičemž PS ostatních spoluvlastníků trvá nadále (vypořádání není nutné)
− Při zrušení nutné ujednání o způsobu vypořádání – rozdělením věci, prodejem z volné ruky či v dražbě s
rozdělením výtěžku, převedením věci některému či některým spoluvlastníkům za náhradu/ bez náhrady-
mohou se tak dohodnout
− Demonstrativní výčet způsobů vypořádání dohodou – tak např. myslitelné je též rozhodnutí o
zničení věci (pak se vypořádání per definitionem nevyžaduje)
− Vyloučení dělitelnosti věci (§ 1142)

Oddělení, popřípadě zrušení a vypořádání PS soudem

− § 1143 an.
− Při oddělení může soud rozhodnout jen tak, že věc rozděluje (a žalobci přikazuje nově vzniklou věc), přičemž PS ostatních
spoluvlastníků trvá nadále, avšak mění se výše, resp. poměr podílů (vypořádání není nutné)
− Při zrušení je soud vázán zákonným pořadím způsobů vypořádání: (3 postupy, taxativní, soud je vázán
pořadím těch postupů)
1. Rozdělení věci (nelze, pokud by se tím podstatně snížila její hodnota)
− Nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající spoluvlastnickým podílům nebrání rozdělení, vyrovnají-li se rozdíly v penězích
− Možnost zřídit služebnost či jiné věcné právo (např. právo stavby)
− Společné listiny nelze dělit

49
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− Pokud by se podstatně snížila hodnota rozdělením věci, má být považována za nedělitelnou (pokud s tím spoluvl.
souhlasí, že jde dělit. I když se sníží hodnota, tak soud musí rozdělit)
− Je možné, aby soud dal někomu 35%, 35% a zbylému jen 30%, ale musí se to dorovnat v penězích
− §1145- př. ve spoluvlastnictví pozemek půl na půl a na tu jednu část není cesta, tak může být ten pozemek, kde je cesta,
zatížen služebností chůze/jízdy přes pozemek

2. Přikázání věci za náhradu 1 spoluvlastníkovi či více spoluvlastníkům (jen s jejich souhlasem)

− Časté spory, často těch spoluvlastníků, kteří tu věc chtějí je více
− Kritéria pro přikázání věci: srov. kazuistiku NS (např. výše podílu, věk; zdravotní stav; délka užívání
společné věci; schopnost vyplatit ostatní spoluvlastníky atd.)
3. Prodej věci a rozdělení výtěžku- pokud věc nikdo nechce

− Při zrušení PS dojde k vypořádání spoluvlastníků navzájem (jejich pohledávek a dluhů) a spoluvlastníci si vydají
potvrzení, jak se vypořádali (§ 1148, 1149)

Ochrana 3. osob při rozdělení věci (§1150 an.)

− Princip: rozdělení společné věci nesmí být na újmu osobě, která k ní má věcné právo
− Rozdělení panující věci
− Byla to věc s jejímž vlastnictvím bylo spojeno právo užívat nějakou jinou věc (případy služebnosti- př. přístup k pozemku
− Věcné břemeno trvá pro všechny díly zpravidla nadále, nesmí však být rozšířeno, ani se stát obtížnějším. Prospívá-li
věcné břemeno jen některým dílům, zanikne vzhledem k dílům ostatním (ostatní nově vzniklé pozemky tímto
okamžikem ztrácejí právo přístupu přes sousední služeb.pozemek)
− Rozdělení zatížené věci
− Postihuje-li věcné břemeno jen některý díl, zaniká na dílech ostatních
− Pro zástavní právo srov. § 1351

Odklad zrušení PS; odklad oddělení z PS

− Odklad zrušení PS (§ 1154 an.), analogicky se uplatní i na oddělení z PS
− Aby si spoluvl. pojistili trvání spoluvlastnického stavu, tak se mohou dohodnout na odkladu zrušení PS/ odkladu oddělení z PS
− Odkladem zrušení/ oddělení dochází k fixaci dalšího trvání spoluvlastnického stavu na určitou zákonem stanovenou dobu
 Smlouvou
− Nemusí být dán žádný kvalifikovaný důvod
− Max. na dobu 10 let (možno i opakovaně)
− Možnost zavázat i právní nástupce, kteréhokoli ze spoluvlastníků (§1154 (2) požadavek, že
účinek ve vztahu k pr.nástupcům musí být sjednán výslovně)
− Forma veř. listiny (not. zápisu); týká-li se ujednání nemovité věci zapsané do VS, zapíše se odklad
zrušení spoluvlastnictví do VS (zápis má pouze deklaratorní účinky, jde pouze o sjednání publicity, i
bez pořízení zápisu je dohoda platná a zavazuje smluvní strany)
 Rozhodnutím soudu
− Soud může rozhodnout pouze, pokud je dán zvláště kvalifikovaný důvod 
= hrozí-li riziko majetkové ztráty či vážné ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka
− Max. na dobu 2 let (možno i opakovaně, opět zde ale musí být návrh, nemůže to soud vydat ex officio)
− JEN na návrh spoluvlastníka

- Podstatná změna okolností (§ 1156): možnost žádat soud o rozhodnutí o změně odkladu
o Důvody- podstatná změna okolností a že na spoluvlastníkovi nelze požadovat, aby ve spoluvl. setrval (mimořádné
důvody, pro které nelze po spoluvlastníkovi požadovat, aby v tom spoluvl. setrval)
§ 1156 Odklad zrušení spoluvlastnictví lze později změnit dohodou spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu
vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval,
anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví došlo.

 i když byl původní odklad založen rozhodnutím soudu, tak stejně na základě dohody všech spoluvlastníků může být toto
rozhodnutí následně změněno. Klidně i za trvání účinků rozhodnutí soudu se mohou spoluvlastníci dohodnout (1myslná
shoda), že účinky soudního rozhodnutí budou překonány a že spoluvlastníci nechtějí být rozhodnutím vázáni (totéž platí pro
smluvní odklad- i smluvní rozhodnutí může být překonáno rozhodnutím spoluvlastníků)

- Odklad oddělení z PS (§ 1157) – obdobně jako u odkladu zrušení PS

50
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

Přídatné (akcesorické) spoluvlastnictví (§1223 an.)

- Věc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i
účelem vymezený celek, a která slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné, je v
přídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků

Př. zahrádkářská kolonie tvořena řadou samostatných pozemků, které patří různým subjektům a celá kolonie je přístupná po 1
přístupové cestě, která je tvořena 1 pozemkem. V případě, kdy cesta slouží pouze zahr.kolonii, tak ta cesta, pokud je
spoluvlastněna všemi vlastníky těch jednotlivých pozemků se zahrádkami, tak ta cesta je typickým příkladem přídatného
spoluvlastnictví

Předpoklady pro přídatné spoluvlastnictví:

1. věc náleží společně několika vlastníkům (totožnost vlastníků věcí,k jejichž lepšímu užívání je ta věc k tom
akcesorickém spoluvl. určena) musí existovat identita vlastníků jednotlivých pozemků a současně spoluvlastníků
té věci, která slouží těm jednotlivým pozemkům
- př. pozemky patří ABCD a přístupová cesta je spoluvlastněna taky ABCD ta cesta je v akcesor.spoluvl.
2. věci musí vytvářet místně i účelem vymezený celek
3. věc má sloužit společnému účelu
4. bez té věci není užívaní samostatných věcí dobře možné
- neznamená to, že bez cesty jsou pozemky neuživatelné, ono budou využitelné, ale né dobře
 splnění předpokladů  přídatné spoluvlastnictví

- využití- po dobu trvání vztahu jednotlivých pozemků se zahrádkami a příjezdové cesty, tak platí zvláštní režim pro nakládání s tou společnou
věcí  každý jednotlivý pozemek se zahrádkou může být převeden pouze za předpokladu současného převodu spoluvlastnického podílu na
společné věci (cestě) a stejně tak i naopak (pokud nakládám pouze s podíle, tak to zahrnuje i dispozici s tou hlavní věcí)

- riziko rozporu mezi zapsaným a skutečným pr.stavem

- pokud se jedná o nemovité věci zapsané v KN (což pozemky jsou) a nebude v tom PJ zahrnut hl.pozemek a nebo ten podíl
na společné věci, tak může dojít k problematice, že byť byly převedeny obě věci (jak věc hlavní, tak i podíl), ale z  té kupní
smlouvy nebo sml. o převodu to nebude vyplývat, tak vlastnické právo mohlo přejít k oběma entitám, ale v katastru se
projeví zápis třeba pouze k tomu podílu nebo pouze k té hl.věci…
- doporučení- pokud se převádí vl.právo k pozemku a ze zákona plyne, že se to vztahuje i na ten podíl k cestě, tak je třeba do PJ
uvést i ten podíl, protože KÚ se nedozví, že s tou hl.věcí (pozemkem) se převedl i nějaký podíl (to se KÚ dozví jen za
předpokladu, že to PřS už je v katastru zapsáno, ale jelikož se to PřS zapisovat obligatorně nemusí, tak to KÚ nebude moci
odhalit
 PřS se vytváří ex lege – k okamžiku, kdy jsou splněny předpoklady, aniž by se na tom museli dohodnout nebo zapisovat
do katastru. Pokud se zapíše, tak pouze deklaratorní účinky. Pokud se nezapíše- riziko, že se bude disponovat sice s oběma
věcma současně, ale KÚ se o společné dispozici nedozví

− Věc v PřS nesmí být proti vůli některého ze spoluvlastníků odňata společnému účelu
− Zatížit věc v PřS lze jen způsobem, který nebrání jejímu využití společnému účelu
− Podíl na věci v PřS lze převést jen za současného převodu vlastnického práva k věci, k jejímuž využití věc v PřS slouží. Převádí-li
se vlastnické právo k takové věci, platí, že se převod vztahuje i na podíl na věci v PřS
− Stejné principy platí i pro zatížení předkupním právem, právem zpětné koupě nebo obdobným
způsobem, jakož i pro zřízení zástavního práva nebo obdobné jistoty
− § 1228: omezení důvodů pro oddělení či zrušení PřS
„Oddělit se z přídatného spoluvlastnictví lze za podmínky, že věc, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví až dosud
sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věc v přídatném spoluvlastnictví už není potřebná.“
 pokud zanikne/změní se účel věci, tak to má vliv pouze na povahu spoluvl. jako přídatného, tzn. nadále věc nebude v Př,
ale i nadále je v obecném spoluvlastnictví
− PřS zanikne, pozbude-li společná věc svůj účel; do té doby nelze PřS zrušit (na základě dohody a na základě vůle všech spoluvlastníků
lze zrušit!!!)

− § 1230: Nedohodnou-li se spoluvlastníci jinak, zvolí k běžné správě věci v PřS jednoho ze spoluvlastníků jako správce; není-li
správce spoluvlastníky zvolen ani po 3 měsících, jmenuje ho na návrh kteréhokoli spoluvlastníka soud
− § 1233: K odvolání správce postačí většina hlasů spoluvlastníků; byl-li však správce jmenován soudem, vyžaduje se 2/3
většina hlasů. Ať již byl správce povolán jakkoli, odvolá ho z důležitého důvodu soud na návrh podaný spoluvlastníky,
kteří mají alespoň 1/3 hlasů

51
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− § 1234: Při běžné správě solidarita správce a spoluvlastníků (z PJ)

Společenství jmění (§1236 an.) – ustanovení s problémkama, zbytečný

− Inspirační zdroj: čl. 652 an. švýcarského ZGB
− Nesprávná terminologie: název institutu je společenství jmění (aktiva a pasiva), ačkoli v textu se mluví pouze o společném
vlastnictví (v ZGB: Gesamteigentum)  měli bychom správně mít pouze to slovo vlastnictví
− Píše se, že jde o zvláštní ustanovení, ale nejde o zvláštní, ale o podpůrná obecné ustanovení
− Vymezení: Nabude-li věc do vlastnictví více osob spojených na základě smlouvy, zákona nebo jiné pr.skutečnosti ve
společenství, ať již se jedná o manžele, osoby spojené v rodinné společenství, společenství dědiců nebo jiná obdobná
společenství, platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci
− Pozn: nejasný aplikační dopad institutu (většina institutů má svá specifická ustanovení a je upravena
svými instituty, tedy neví se, kde ustanovení o společném jmění vůbec dopadají :D
− Práva a povinnosti vlastníků spojených ve společenství se řídí ustanoveními, podle kterých bylo společenství zřízeno
− K nakládání se společnou věcí a k výkonu vlastnického práva se vyžaduje 1myslné rozhodnutí všech zúčastněných (disp.)
− Dokud společenství trvá, nelze se domáhat rozdělení věci ani nakládat s podílem na věci (disp.)
− Vlastnické právo ke společné věci zaniká jejím zcizením, nebo zánikem společenství; pro vypořádání se použijí ustanovení o PS

52
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

Bytové spoluvlastnictví
Prameny právní úpravy
- Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (§§ 1158-1222; + § 3063!)
- Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
- Zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých
bytových družstev a o změně některých zákonů
- Zákon č. 25/2013 Sb., katastrální zákon – předmětem převodu je jednotka, která je nemovitou věcí a s ohledem
na to je převáděna do katastru nemovitostí
- Novela ObčZ 163/2020 Sb.; účinnost 1.7.2020 (Viz http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=411&CT1=0)
- Vhodné je nahlédnout i do výkladových stanovisek KANCLu (komise pro aplikaci nové civilní legislativy)
− Snaha vyložit některá z ustanoveních, která přenášela právní praxi potíže a nebyli si jisti, jakým
způsobem bude nutné ten zákon vykládat, protože byl přijímán v době určité politické krize
− Problematický institut

Spoluvlastnictví
- Pojem spoluvlastnictví obecně
− situace, kdy jednu věc vlastní několik osob společně
(ne však situace, kdy je jeden subjekt složen z více jiných subjektů – např. PO)
− rizikový institut (zejm. s ohledem na možné neshody mezi spoluvlastníky) spoluvlastnictví je vynález ďábla
− situace, kdy je věc v podílovém spoluvlastnictví, a ještě k tomu jsou příbuzní, může vést k určitým
problémům a velmi často je to řešeno soudně, což je komplikace
a) ideální
b) reálné – reálná část jinak samostatné věci (tkví ve vlastnictví reálné části jinak samostatné věci; což odporuje nedělitelnosti
vlastnického práva; vl.právo vzniká k věci jako celku - nikoliv pouze k jeho části  rozdíl mezi vlastníkem věci a nájemcem)
vlastnické právo (právo) vzniká k určité části jinak nedílné věci, ostatní (zbytek) zůstává ve spoluvlastnictví; pojmovým znakem
je právě pluralita subjektů a předmětů
c) přidatné

Právní úprava
− 2. část OZ Rodinné právo
- § 708-742 (společné jmění manželů) (v OZ 1964 upraveno v rámci věcných práv)
− 3. část OZ Absolutní majetková práva
- § 1115-1157 (spoluvlastnictví, resp. podílové spoluvlastnictví)
- § 1158-1222 (bytové spoluvlastnictví)
- § 1223-1235 (přídatné spoluvlastnictví)
- § 1236-1239 (zvláštní ustanovení o
společenství jmění)

Statistické údaje (2020)

Bytový fond - 4.756.572 (2011) Sčítání lidu,
bytů a domů; z toho 651.937 neobydl.
Parcely - 22 993 451
Jednotky - 2 068333
Jednotky dle ObčZ - 177 545
Jednotky dle BytZ - 1 890 788
SVJ- 60.434 ks
Družstva (bytová) - 8.883 ks

Historie
− Starověký Řím – platí zásada SUPERFICIES SOLO CEDIT ((GAIUS uč. 2, 73) dále jen s.s.c.) povrch ustupuje půdě
– tzn. stavba je součástí pozemku (pozor současnost § 506 OZ; pozor minulost §120/2 OZ;)
− Věci – pouze pozemky (res immobiles); možnost práva stavby (superficies) věcné právo sui generis
− Byty (ovšem nikoliv jako samostatné věci) existovaly v podobě tzv. insulae, skládající se i jen z 1 místnosti,
nacházející se až v 7patrových domech (údajně jich bylo až 23.000).
− 18. – 19. stol. na křižovatce mezi uznáním a neuznáním bytu coby věci v pr. smyslu.
− Velkým odpůrcem např. Savigny; přirovnával jej k soše. Pravá paže nemůže mít jiného vlastníka než levá.
− ovlivnilo německou pr. doktrínu
− Randa dovozoval, že držba pater, resp. místností není možná, tak jako není možné držet jednotlivé vrstvy lodi.
− Renesance vlast. bytů se objevuje ve 30. letech 20.stol – vzrůstající potřeba bytů, přesidlování obyvatel do měst eko-soc. příčiny
− Problematika reálného dělení budov vs. zásada s.s.c.

53
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− Známé případy tzv. Stockwerkeigentum, Geschosseigentum, Gelasseigentum, event. Etageneigentum – vlastnictví

jednotlivých pater, bytů, ale i kostelních lavic či divadelních loží – u nás zejména v prostoru židovských ghett
(SVOBODA, Emil - O reálném dělení domů v obvodu bývalého pražského ghetta. Praha: Lidové družstvo tiskařské, 1909.)
Důvody pro přijetí v zásadě xenofobní (udržet etnikum za zdmi ghetta).
− Důvodem nejasné ustanovení § 361 ABGB: „Náleží-li věc, dosud nerozdělená současně několika osobám; vzniká společné
vlastnictví. Hledí-li se k celku, pokládají se spoluvlastníci za osobu jedinou; pokud však jsou jim přiděleny určité třebas
neoddělené části, má každý spoluvlastník úplné vlastnictví části jemu náležející.“
− Pro názorové spory vyřešeno normativně, zákazem patrového vlastnictví zákona č. 50/1879 ř.z., o dělení budov podle
materiálních podílů, který prohlásil v § 1, patrové vlastnictví za nepřípustné
− Patrové vlastnictví však přežilo v různých podobách až do současnosti. (Patrové vlastnictví několika domů v Ivančicích,
event. v Pelhřimově). např. ve Švýcarsku však existuje dodnes možnost patrového vlastnictví.
− Domy, ve kterých existovalo patrové vlastnictví byly nezřídka označovány Streithäuser (rozhádané domy), ev. se
označovaly jako Händlerhäuser (kupecké domy ve smyslu, že to tam chodilo jako na jarmarku). V Německu
zdomácnělo rčení „ein halbes Haus, ist eine Halbe Hölle“ (půl domu je půl pekla).
− Vskutku absurdním případem byla situace z konce 19. století z Haliče,
kde došlo k rozdělení jedné místnosti pomocí kříd a šňůr na 48 dílů.
− Podobné dělení nebylo v tomto období výjimkou ani v císařské Vídni. Dobové prameny hovoří o pantomimicky naznačeném
zaklepání na dveře při přechodu z jednoho dílu do druhého
− Schusterová, M. „Streithäuser“ aneb malé poohlédnutí za patrovým vlastnictvím. In Vojáček, L., Tauchen, J. (eds). I. česko-
slovenské setkání doktorských studentů a postdoktorandů oboru právní historie a římského práva (Sborník z konference).
Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 249

− V českých zemích existence zásady s.s.c. aktuální až do účinnosti tzv. středního kodexu, kdy byla z občanského práva vypuštěna;
překážka pro hospodářský život země; kolektivizace zemědělství
− V současnosti opětovné zavedení zásady viz §506 OZ (problémy řeší přechodná ustanovení)
− Vlastnictví bytů zavedeno až zákonem č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví bytů
(touto formou převedeno/vystavěno cca 32 tis. bytů) – monistická koncepce!!
− Zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb.
− Nově zařazeno do lex generalis!
− Novela v legislativním procesu sněmovní tisk 411/0

Privatizace bytového fondu

− Před rokem 1989 výhradním vlastníkem bytů stát, družstva, socialistické organizace, resp. cca 32 tis. bytů v „osobním“ vlastnictví
− Zákon o přechodu některých věcí z majetku ČSR do vlastnictví obcí (privatizace stricto sensu) = odstátnění
− Transformační zákon – družstva (2. varianta)
− Zákon o vlastnictví bytů (privatizace lato sensu) tzv. bytové vlastnictví (3. forma)  prodej do rukou jednotlivců
− Bytové vlastnictví pouze 1 z forem – prodej domů PO (FO)– prodáváno za úřední odhad, který byl nižší (dřive byt za
150 tis, dnes za 3,5 milionu Kč)
Byt
− Místnost nebo soubor místností, který je určen k trvalému bydlení dle rozhodnutí stavebního úřadu
(srov. vyhlášku MMR č. 137/1998 sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu)
− Původně byl rozhodující právní nikoliv faktický stav, vůle stran např. nájemní smlouvy, tak neměla relevanci
− Byt není nemovitou věcí ba dokonce ani samostatnou věcí v pr. smyslu, tou je jen jednotka!!!!
− § 2236 NOZ definuje byt pro účely závazkového práva jako - soubor místností (ev. jednu místnost), která je součástí domu
(nikoliv prostory mimo dům), tvoří obytný prostor a je určen (nikoliv již rozhodnutím stavebního úřadu) a užíván k bydlení,
absence „určení“ (tj. kolaudačního rozhodnutí) nemůže být na újmu nájemci; dosud takto uzavřené smlouvy jsou absolutně
neplatné; nově nikoliv – ratio tkví v respektu k autonomii vůle stran a ochraně osoby nájemce, která užívá obytný prostor
(hausbót, karavan, rodinný dům)
− Bytovou potřebou je zapotřebí rozumět
vhodnost (zdravotní, technickou) k bydlení
− Pb. Družstevní byt (pojmově odlišná,
předmětem vlastnického práva není
nemovitá věc, ale je to podíl na korporaci –
bytovém družstvu – převod práv a
povinností k členskému družstvu –
podílníkem takové korporace – přechází na
mě právo, kt. je výhradně v náš prospěch)
vs. byt v „osobním“ vlastnictví (kupuji
jednotku, kt. je vymezena podle obč.
zákoníku)

Teoretické koncepce
- Štefan Lubi

54
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

Bytové spoluvlastnictví
− Zvláštní zákon
− Sachenrecht v Lichtenštejnsku
− Gesetz über das Wohnungeigentum und das Dauerwohnretch v Německu
− Loi fixant le statut de la copropriété des immeubles batis ve Francii
− Bundesgesetz über das Eigentum an Wohnungen und sonstigen Rämlichkeiten v Rakousku,
− Ustawa o vłasności lokali v Polsku
− Nebo součást obecného kodexu – Belgie, Švýcarsko, Itálie, Nizozemí, Quebec aj.
− Systematicky správně zařazeno do obecného kodexu, jakož i označeno jako bytové spoluvlastnictví (SLEDUJE hlavní sociální
a hospodářský účel úpravy, jímž je především zajištění práva užívat a požívat prostorově vyčleněnou část domu, a to práva
odvozeného od vlastnictví jednotky)

Vlastnictví bytů vs. bytové spoluvlastnictví

− Vlastnictví bytů – zastřešující pojem
− Nový název – dosud bytové vlastnictví
(název inspirován belgickým, italským, quebeckým, resp. francouzským právem, jež také vychází ze spoluvlastnického pojetí)
− Někdy označováno termínem condominium (= condo – někdo má ve vlastnictví byt v bytovém komplexu)
– pozor neztotožňovat se společenstvím vlastníků jednotek!
− Hlavní překážkou je skutečnost, že věcná práva vznikají pouze k věci jako celku
− Spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek
− Pojmově může vzniknout pouze za plurality bytů (resp. nebytů), tj. min 2 byt (1 byt a 1 nebyt, 2 nebyty = není
určeno k bydlení  garáže, servisní objekty, obchodní prostory atd)

− 2 základní otázky:
1. Co je to nemovitá věc 2. Co je to jednotka?

Exkurz: nemovitá věc

− Obecně – širší pojetí věci - § 489: „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí a nejde-li o živé zvíře, je věcí v právním smyslu
(res iuris)
− Pojmově se vztahuje na hmotné i nehmotné věci (práva)
− Nemovitými věcmi jsou - § 498:
„ pozemky, podzemní stavby se samostatným určením (sklípek), věcná práva k nim; práva, která označí zákon
− Dále zůstávají nemovitými věcmi stavby spojené se zemí pevným základem, kde nedošlo k superficies solo cedit
® Bytová jednotka je nemovitou věcí

Je byt nemovitostí?
− §3/2 ZOVB říkal, že pr. vztahy k jednotkám se řídí ustanoveními OZ a dalších zákonů o nemovitostech – písemná forma smluv,
vznik zástavního práva, zápisy vlastnických práv do KN aj.
− Nejde však o stavbu spojenou se zemí pevným základem, proto nemůže být nemovitostí dle starého OZ (existují i opačné názory)
− Přesto se objevují názory (Eliáš, Zuklínová), že byt je věcí nemovitou, a to cestou fikce (§ 3/2 ZOVB)
− OZ výslovně upravuje, že jednotka (skládající se mimo jiné z bytu) je nemovitou věcí (umožňuje právě širší pojetí věcí)
− OZ: byt není nemovitou věcí ba dokonce ani samostatnou věcí v pr. smyslu, tou je jen jednotka dle OZ, ale….

§ 3063
- Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k
bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních pr.předpisů.

- Absentuje transformační ustanovení podobné § 31 odst. 2 ZOVB:

- Vlastníci bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle dosavadních
pr.předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky jednotek podle tohoto zákona a jsou povinni do 1 roku ode dne
účinnosti tohoto zákona uvést veškeré pr. vztahy k jednotkám, společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.

- Důvodem je nechuť nové pr. úpravy

Není jednotka jako jednotka

§ 2 písm h) ZOVB § 1159 NOZ
- Jednotkou se rozumí byt nebo nebytový prostor nebo - Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl
rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor na společ. částech nemov. věci vzájemně spojené a neoddělitelné.
jako vymezená část domu podle tohoto zákona. - Jednotka je věc nemovitá. (mutatis mutandis i nebyt, resp. soubor
- Podíl ke společným částem není možné převést bez bytů (ev. nebytů) viz § 1150/2)
současného převodu jednotky (a naopak) - Nezapomínat na s.s.c.!
- Bude nadále evidováno v KN! Srov. § 3 písm. e) NKatZ - Je nově evidováno v KN, srov. § 3 písm. d) NKatZ
- Byt = jednotka - NOZ § 1159 if.: „Jednotka je věc nemovitá.“
Katastr eviduje oba druhy jednotek!
Ratio právní úpravy tkví v tom, aby v jednom domě nebyly jednotky ve dvou
55 rozdílných režimech
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− Jednotkou rozumí ZOVB v § 2 písm. h) byt (nebyt), vč. rozestavěného, jako vymezenou část domu (podle ZOVB)
− Pb. Garáž – garážové stání, garáž jako nebyt, garáž jako stavba viz MS Praha 33 Ca 162/98;
− Kvalitativně odlišné pojetí jednotky dle OZ 2012 - Pozor na ustanovení § 3063
− Objevovaly se názory označit např. výrazem (byt, patro aj.), převážilo pojetí, že si praxe sama poradí
− Pro vymezení „staré“ jednotky se použije § 6 ZoVB, ale na převod samotný již znění ObčZ2012
(tedy určí se jen to, co je jednotkou)

Vlastnictví „domu“
− Výhradní vlastník
− Podílový spoluvlastníci (obr. č1)
− SJM
− Bytové spoluvlastnictví (obr. č1)
− Součást práva stavby (nesamostatná věc) (obr. č2 není součást pozemku, ani není
věcí samé)
− Vlastnictví stavby jako samostatné věci (bez současného vlastnictví pozemku)
− Vlastnictví pozemku, jehož součástí je dům, alespoň se 2 byty (nesamostatná věc)
− Dvořák 2020 – dělená nemovitost

Vlastnictví bytů dle ZoVB

Vlastnictví bytů dle OZ

Společné části minimální standard

− Za pravdu dostal Š. Luby, že zákon nemůže dost dobře normovat, co je a co není společnou částí domu
(rozdílné u bytovky a 30patrového mrakodrapu)
− Rámcové vymezení (po vzoru Polska, Německa, Švýcarska)
− Společné je to, co má sloužit všem vlastníkům (§ 1160)
− Pozemek, na němž je dům zřízen (nesamostatná věc; součást pozemku)
NEBO věcné právo, které zakládá právo mít na cizím pozemku dům (kog. norma)
− Stavební části podstatné pro zachování domu, jeho tvaru a vzhledu (zejm. konstrukce); balkony, lodžie, okna, fasáda apod.
naopak např. kryty civilní obrany jsou nebytovými prostory
− Náklady, kt. s tím souvisí si nese vlastník sám a pokud to jsou náklady do společných částí – konkrétní můj balkon
– náklady nesou všichni spoluvlastníci = fond oprav
− Zařízení sloužící k užívání bytu (antény, vrata, předokenní žaluzie)
− Přijat prováděcí předpis, který dispozitivně upravuje (za využití vyvratitelné právní domněnky, co je společné)
Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Podíl na nich
− Od tohoto kritéria se odvíjí velikost hlasu při hlasování na SVJ (srov. § 1206)
− Určí se podle povahy, rozměrů a umístění bytu nebo jako stejné
− Není-li určeno (smlouvou o výstavbě, prohlášením vlastníka), platí že* odpovídají poměru podlahové plochy bytu vůči
podlahové ploše všech bytů v domě
− Opodstatnění pro normalizovanou výstavbu; dnes jsou bytové komplexy variabilní, odlišné, cenově jinak diverzifikovány
(co štok, to půl milionu nahoru)
Vznik bytového spoluvlastnictví
− Základním předpokladem je existence alespoň 2 bytů, resp. nebytů, resp. 1 bytu a 1 nebytu v budově
− Pro bytové vlastnictví je typická pluralita subjektů a předmětů
(není však vyloučeno, aby všechny jednotky patřily jedné osobě – nevede k zániku b.s.)
− Při vzniku jednotky rozdělením věci prohlášením – předkupní právo nájemce (FO) při 1. převodu (jiná úprava pro
nebyt) předkupní právo zanikne po 6 měsících od účinnosti nabídky § 1187 (pozor jde o jiný typ předkupního
práva než výjimka § 1188a) – chráněno obydlí FO

56
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

− Podpůrně se užijí ustanovení o podílovém spoluvlastnictví (odlišně od ZOVB; srov. § 3 odst. 1)

− Jednotlivý byt (nebytový prostor) a společné části domu, resp. pozemek
− Vznik bytového vlastnictví:
a) Výstavba b) Zápis prohlášení vlastníka do KN c) Rozhodnutí soudu

a)Výstavba (vlastník pozemku a vlastníci budoucích jednotek)

- vytvořením nové věci (na základě smlouvy o výstavbě a faktické činnosti stavby domu ve fázi, kdy je navenek
uzavřen obvodovými stěnami a střechou a byt je uzavřen obvodovými stěnami; typicky nástavby, půdní vestavby
(zřídkakdy celá stavba); spíše u menších domů
I. Na pozemku se staví na základě smlouvy o výstavbě nový dům
II. Na pozemku, kde je dům rozestavěn a v průběhu je smlouva uzavírána
III. Střešní nástavba (např. mansarda)
IV. Půdní (a jiná vestavba)
(III. a IV. Je nutné věnovat pozornost v jakém režimu jsou (ev. zda vůbec jsou) vymezeny již existující jednotky; pokud dle BytZ, pak i nově
postavené jednotky vznikají v režimu zrušeného BytZ. Důvodem je § 3063 (neslučitelnost nové a staré právní úpravy)
- Srov. Eliáš (2013): „: jde o projev nechuti nové kodifikace vstupovat do záležitostí, jež nastaly v minulosti. Vznikl-li vlastnický režim k bytům
podle dřívější právní úpravy, nevidí nový občanský zákoník důvod měnit tento stav a stanovovat, že vlastník bytu má od účinnosti kodifikace ve
vlastnictví něco jiného, než co podle předchozí úpravy nabyl. Nevidí ani důvod zatěžovat ty, kteří nabyli vlastnictví v souladu se zákonem
platným a účinným v době nabytí, povinností uvádět to do souladu s novým zákonem. Vlastníci jednotek a podílů na společných částech domu
vzniklých podle zák. č. 72/1994 Sb. takovou možnost mají – a pokud budou sami chtít, mohou ji využít změnou prohlášení podle § 1169 n.o.z.

- Pokud výstavba probíhá na základě jiné smlouvy (o dílo, inominátní kontrakt,..), pak se výstavbou nic nemění;
podílový spoluvlastníci pozemku (pluralita) „obohatí“ o přírůstek v podobě stavby (superficies solo cedit)
- Právní důvodem vzniku je faktická činnost (výstavba jednotky); zápis do katastru má pouze deklaratorní povahu
(mimoknihovní vznik vl. práva!)
b) Zápis prohlášení vlastníka do KN
- na základě prohlášení vlastníka (osoby oprávněné z věcného práva)
- výhradní vlastník (typicky developer k již postavenému domu); prohlášením vytváří bytové spoluvlastnictví
- spoluvlastníci (dohoda)
- manželé (vypořádání nebo změna rozsahu SJM)
- Zápis do KN má konstitutivní charakter
- Jednotka vzniká zápisem (ne výstavbou!); tím se vlastnictví/podílové spoluvlastnictví,
ev. SJM mění na bytové spoluvlastnictví
- Forma prostá písemná (nemusí být NZ)
- Dvořák (2020) prohlášení je ústava bytového spoluvlastnictví
c) rozhodnutí soudu
- oddělení ze spoluvlastnictví, zrušení a vypořádání
- resp. zúžení nebo vypořádání SJM – lze ovšem i zápisem, ujednají-li si to tak strany

Developerská smlouva
- Developerská forma výstavby zůstává stále, na rozdíl od zahraničí, stranou zájmu zákonodárce.
Odmyslíme-li si pětiletou záruku na vady prodávaných nemovitých věcí, tak zásadnější ochrany se nabyvateli nedostává.
- Pb. je skutečnost, že se pravidelně kupují jednotky, které ovšem v okamžiku uzavření smlouvy ještě neexistují.
- Belgie tzv. Breyneův zákon z roku 1971, podřizuje své ingerenci smlouvy, jejichž obsahem je převod vlastnictví k dosud
neexistujícímu či nedostavěnému bytu. Problém je v platbách, které nabyvatel platí ještě před dokončením bytu a ze
kterých developer financuje stavbu, resp. platí své úvěry na výstavbu. Belgického zákonodárce vedla k přijetí této
právní úprava série úpadků developerů.
- Francie již v roce 1967 přijala podobnou úpravu. Rozdílné body lze spatřovat v tom, že části kupní ceny lze
požadovat v pevných poměrech podle dokončení stavby (základy (35 %), zastřešení (75 %), dokončení (95 %)).
- Polská pr.úprava zná institut, který chrání nabyvatele bytu v rámci developerské výstavby. Tzv. umowa deweloperska
představuje hl. přínos zákona na ochranu nabyvatelů jednotek a rodinných domů (Ustawa deweloperska). Problém tkví v tom,
že pojmenované smlouvy zůstávají pro developerskou výstavbu nedostatečné. Smysl developerské úmluvy spočívá
v uspokojení ekonomických potřeb developera za současné ochrany spotřebitele, který je nabyvatelem bytu.
Developerská smlouva však není pojmenovanou smlouvou. Stanoví „pouze“ pravidla ochrany nabyvatele (FO) při smluvním
nabytí vlastnického práva při koupi bytu.

Předkupní právo
- formuluje § 1187 NOZ předkupní právo (jednofázově) jen pro domy, kde došlo ke vzniku jednotky rozdělením
práva na jednotky (nikoliv výstavba, rozhodnutí soudu) ve prospěch nájemce FO (nikoliv PO),
předkupní právo prekluduje ve lhůtě 6 měsíců od účinnosti nabídky

57
 Věcná práva P8 (11.11.2020)

- omezuje vlastníka podílu §1123, 1124

- Pozor změna od 1.7. 2020 u zákonného předkupního práva spoluvlastníků – novela!
− Aby do toho okruhu nevstupovali lidé, kteří tam vstupovat nemají
- §1188 – podíly na garážích, předzahrádky, vnitrobloky – převod podílu, kdy vlastník bytu v domě = jednotky
k tomu kupoval i podíl na garáži, kterému odpovídalo právo na parkování – při prodeji toto hraje velmi důležitou
roli – cena bytu byla vyšší

Převod jednotky
- Roli hraje, zda jde o novou nebo starou jednotku
- Srov. § 3063 (dva režimy)
- Katastr vede jednotky nové a staré
- Možná konverze starých na nové dle § 1169 (změna prohlášení)
- Převod staré jednotky (odlišné vymezení byt + akcesoricky podíly na budově, ev. pozemku) + náležitosti již dle nové pr. úpravy
- Nová jednotka (zahrnuje již vše)
- Vlastnické právo se nabývá vkladem zpětně ke dni doručení návrhu na vklad
- Pozor na přechod dluhů vůči SVJ (srov. 26 Cdo 557/2019); resp. § 1186

Zánik bytového spoluvlastnictví

A. Dohoda spoluvlastníků o přeměně bytového spoluvlastnictví
na podílové spoluvlastnictví nemovité věci (domu, pozemku,
jehož součástí je dům, práva stavby)
B. Dohoda manželů, kteří mají všechny jednotky v domě v SJM
C. Prohlášení osoby, které patří všechny jednotky v domě (pouhý
fakt vlastnictví všech jednotek v rukou jedné osoby, není
důvodem pro zánik BS)
- Výše uvedené důvody jsou vázány na výmaz práva z KN (extabulace)
- Obecné důvody – zánik věci (zřícení stavby); skončení práva stavby

Právo stavby a bytové spoluvlastnictví

− Dům jako součást práva stavby (nesamostatná věc)
− Zákon připouští vznik
− „obr na hliněných nohou“ (vzniká zde vlastnické právo v rámci limitovaného práva)
− Možnost řešení bytové (nebytové) otázky
− Výhody: více objektů k (ne)zastavení; vlastnické právo přejde zpět na vlastníka
Statistické údaje
Parcely Bytové spoluvlastnictví v
− 22 993 451 rámci práva stavby
− 2
Právo stavby dle ObčZ (2018)
− 1 995 (meziroční nárůst +245)

Právo stavby dle

předchozích právních úprav
− 99

58
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

Společenství vlastníků jednotek

− Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví nebo SJM, pak si musí zvolit tzv. společného zástupce
(může být i osoba odlišná od spoluvlastníka)
− Bohuslav 1256, 1922 (jmění společníků je rozdílné od jmění právnické osoby, jejímiž jsou členy) 1256/1922
− Nejde o tzv. kondominium!!! (výraz, kterým se označuje bytové vlastnictví jako takové)
− PO sui generis
− (Wohnungseigentümergemeinschaft, owners association, wspolnota mieskaniova)
− Významná novela ZOVB 103/2000 Sb., resp. nález ÚS PL. ÚS 51/2000 ze dne 13.3.2001
− Netradičně založena na nuceném členství – vzniká a zaniká se vznikem/zánikem vlastnictví jednotky
− Speciální právní subjektivita – tzn. smí jen to, co mu zákonodárce dovolí – na rozdíl od všeobecné pr. subjektivity
(způsobilosti k právům a povinnostem) FO
− Nesmí podnikat, Ani být členem či společníkem jiného podnikatele
− Vznik společenství dosud komplikovaný
− Nerespektován klasický dvoufázový princip vzniku PO (založení a vznik)
− Dosud vznikalo společenství ex lege v domech, kde je alespoň 5 jednotek z nichž alespoň 3 mají rozdílné vlastníky, přičemž
vzniká okamžikem, kdy je doručena listina s doložkou (o právní moci) proveden vkladu /příklad v domě, kde je pět jednotek
jsou dva vlastníci, jeden z nich má 4 byt a druhý 1. Následně ten, co má 4 sepíše kupní smlouvu s 3. osobou na 1 ze svých
bytů (např. 10.1.); dne 15.1 doručí na KN, ten provede vklad 30.1., listina s právní moci je doručena např. 5.2. (může být
vyzvednuta osobně na KN už 3.2.)
− Nová pr. úprava narovnává standardní způsob založení a vzniku
− Podmínky stejné (alespoň 5 jednotek a 3 různí vlastnící (tres faciunt collegium)) jinak jeho činnost vykonává
správce; nově lze založit i je-li méně než 5 jednotek, pokud všichni vlastníci souhlasí
− Blokační ustanovení § 1198 (nemožnost vkladu práva k další jednotce bez prokázání založení SVJ)
− Pokud není povinnost (nebo ještě není založeno SVJ), pak je zde správce tím je buď osoba, která má
nadpoloviční podíl na spol. částech nebo ten koho osoba zvolená většinou spoluvlastníků
− Založení – schválení stanov, ev. prohlášení o rozdělení práva k domu, ujednání ve smlouvě o výstavbě
− Vznik – zápisem do veřejného rejstříku FO a PO (rejstřík společenství vlastníků jednotek)
− Statutární orgán výbor společenství nebo předseda (určí-li stanovy)
− Nejvyšší orgán Shromáždění vlastníků
− Další orgány (kontrolní komise aj.).
− Vnitřním předpisem jsou stanovy (dle nařízení vlády nebo vlastní)
− Členem voleného orgánu může být – na rozdíl od nynější právní úpravy – i osoba, která není vlastníkem jednotky
− Zapisuje se do vedeného soudy rejstříku SVJ
− Podpůrně ustanovení o spolcích

59
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

Společné jmění manželů

Pojem SJM
− Zvláštní typ spoluvlastnictví
− Společenství jmění (aktiva + pasiva) vznikající pouze mezi manžely
− U druha a družky, popř. u registrovaných partnerů obdobná úprava společenství jmění neexistuje (srov.
zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství)
− Účel úpravy
− Ochrana manželství, rodiny, rodinné domácnosti (podpora rodinných svazků)
− Zákonodárcem preferovaný majetkový režim manželů (viz vznik SJM), ale lze jej modifikovat smlouvou
manželů či snoubenců, popř. rozhodnutím soudu
− Vznik tohoto režimu je vázán na vznik manželství, je to zákonný důsledek vzniku manželství, neznamená
to, že by to nešlo vyloučit/modifikovat. Základem je, že-Společně se vznikem manželství vzniká SJM.

Základní principy SJM; právní úprava

− Základní principy SJM
1. Vznik ex lege (důsledek vzniku manželství – preferovaný majetkový režim mezi manžely)
2. Neexistence podílů (bezpodílové spoluvlastnictví, ani ideální podíly)
3. Stejná práva muže a ženy
4. Možnost modifikace některých aspektů SJM včetně úplného vyloučení institutu (široká smluvní volnost)
− Právní úprava – 2. část OZ (§ 708-742)
− Krom toho existuje i regulace jiných aspektů majetkových vztahů mezi manžely – např. výživné (§ 697), obvyklé
vybavení rodinné domácnosti (§ 698 an.), rodinný závod (§ 700 an.), společné bydlení manželů (§ 743 an.) aj.

Vznik SJM; možné režimy SJM

− Vznik SJM
− Uzavřením manželství, a to i neplatného (nikoli však zdánlivého), a to přímo ex lege (zákonný důsledek
vzniku manželství); srov. § 677 an.
− Neplatné a zdánlivé manželství- § 677 an. (viz. přednášky rodinné právo)
− Okamžik vzniku SJM však lze smluvně modifikovat (před uzavřením manželství)
− 3 možné režimy – 1 základní, 2 modifikované (§ 708 odst. 2)
− Základní režim: zákonný
− Modifikované režimy (speciální)
− Smluvený – založený odchylnou dohodou stran (manželů/snoubenců)
− Založený rozhodnutím soudu

Jiné možné majetkové režimy manželů

− Vznik manželství nebrání existenci jiných majetkových režimů manželů vedle SJM
− Každý z manželů může být výlučným vlastníkem určité věci (tzn. věc nebude v SJM)
− Manželé mohou mít společně věc v (podílovém) spoluvlastnictví (tzn. nebude se to řídit SJM, ale
obecnými ustanoveními o spoluvlastnictví)
− Totéž platí o pasivech
− Zde zejména aplikace obecných ustanovení o pluralitě dlužníků (srov. § 1868 an.)

- To, co si muž a žena přinesli výlučně ve svém vlastnictví do manželství, stále bude v jejich výlučném vlastnictví (do SJM
spadá to, co nabyli za dobu manželství, né předtím)
- Pokud muž a žena nabyli něco společně před uzavřením manželství, tak ta věc není součástí SJM, protože dokud není uzavřeno
manželství, nemůže být SJM. Pr.režim se bude řídit obec. ustanoveními o spoluvlastnictví. Pokud následně muž a žena
(spoluvlastníci) uzavřou manželství, tak režim věci ve spoluvl. Přetrvává i nadále v obec.spoluvlastnictví, zachovává si původní režim.
 totéž platí o pasivech- např. 1 z manželů před uzavřením manželství byl dlužníkem, je to jeho výlučný dluh, nestane se to
dluhem společným.

Zákonný režim rozsahu SJM (§ 708 an.)

− Základní vymezení (§ 708 odst. 1): to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z pr.
poměrů, je součástí SJM
− Majetková hodnota – ale SJM jsou aktiva i pasiva. Pasiva, ale maj.hodnotu spíše nemají, jakou maj. hodnotu mají
např. dluhy? Blbost, tento odkaz na majetkovou hodnotu není tak úplně na místě.

− Bližší upřesnění aktiv (§ 709): Součástí SJM je to, čeho nabyl 1 z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně
za trvání manželství, s výjimkou toho, co
a) slouží osobní potřebě 1 z manželů (objektivně-subjektivní kritérium- musíme se ptát, zda určitá věc
objektivně slouží osobní potřebě 1 z manželů- zda je způsobilá mít takové vlastnosti, abychom ji mohli
přiřadit pouze osobní potřebě jednoho z manželů. Jsou to např. hygiencké pomůcky, oblečení,… + splnění
subjektivního kritéria- fakt výlučného užívání 1 manželem),

60
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen 1 z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení
pro případ smrti projevil jiný úmysl, (pokud jsou obdarováni oba, tak to bude v SJM)
c) nabyl 1 z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl 1 z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, (př. Manžel je výlučným
vlastníkem věci, tu pak zcizí za úplatu, ten výtěžek je výlučně jeho)
e) nabyl 1 z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (př. pokud doposud
výlučné vlastnictví 1 z manželů bylo dotčeno a má mu být poskytnuta náhrada, nebude to součástí SJM)
 tyto výjimky jde modifikovat!!! (pokud si dohodnou, že např. výjimka a) nebude platit, tak to bude v SJM)

− není nutné, aby to aktivum-tu věc, nabyli oba manželé společně, stačí, aby to nabyl kterýkoli z nich
− Součástí SJM je zisk z toho, co náleží výhradně 1 z manželů
− Jde o nárůst hodnoty výhradního majetku manžela za celou dobu trvání SJM
− Součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání
manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud 1 z manželů nabyl podíl
způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela
na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev
− Sporné ustanovení-resp. ta poslední část věty. Nedává smysl, aby podíl byl součástí SJM,
hodnota podílu je společná, ale s podílem souvisí i členství a najednou zákon říká, že i když je
podíl součástí SJM, tak to nezakládá účast 2.manžela na této společnosti… Pokud je podíl
společný, mělo by vzniknout i spol.členství.

− + § 3040!! (majetek vydaný v restituci); nesystematické zařazení pravidla. Chtělo se tím říci, že to je přechodné
ustanovení mezi starou a novou úpravou, ale nic takového tady není. Je to prostě špatně zařazené. Mělo to být
normálně v rámci § 709 jako další výjimka ze zákl.principu

§ 3040 „Součástí společného jmění není věc vydaná podle právních předpisů o restituci majetku jednomu z
manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako
právnímu nástupci původního vlastníka.“

− Bližší upřesnění pasiv (§ 710): Součástí SJM jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže
− (jde o dluhy převzeté pr.jednáním, né např. z protiprávního jednání, jsou to dluhy
soukromoprávního charakteru, né veřejnoprávního-(daně))
a) se týkají majetku, který náleží výhradně 1 z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
− Odkaz na §709 (2)
b) je převzal jen 1 z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo
běžných potřeb rodiny.
Pozn.: Pokud jde o dluhy převzaté pouze jedním z manželů, ovšem týkající se společného jmění, jsou tyto
dluhy společné (viz § 713 odst. 3)
− Např. součástí SJM je auto, 1 z manželů uzavře smlouvu o dílo na opravu, 3.osoba opraví a
vznikne mu nárok na zaplacení. Půjde o dluh společný.
− Pouze dluhy soukromoprávní (ne např. daně) a pouze dluhy z řádného obligačního důvodu – např. ze smlouvy
(ne z protiprávního jednání)
− Pozn.: možná existence i společných dluhů, které nejsou součástí SJM (např. společné dluhy vzniklé před vznikem
manželství); spravují se podle obecných ustanovení obligačního práva o pluralitě dlužníků (viz výše)

− § 711
− Odst. 1: subsidiární aplikovatelnost obecných ustanovení o nabývání a pozbývání majetkových práv na
SJM
− Odst. 2: modifikace rozsahu SJM ohledně zde uvedených aktiv; součástí SJM nejsou pohledávky na
poskytnutí uvedených plnění, nýbrž až samo poskytnuté plnění
− Pohledávky, např. na zaplacení mzdy, platu, na vyplacení zisku z pracovní a jiné výdělečné
činnosti, samy o sobě nejsou součástí SJM, ačkoli pohledávky obecně jsou součástí společných
aktiv. Součástí SJM se stává až ta vyplacená mzda/zisk/plat.
− Odst. 3: zřejmě nepoužitelné pravidlo (není jasný jeho význam, nepoužitelné)

§ 711
(1) O nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona.
(2) Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí
společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.
(3) Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se
součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

− § 712: subsidiární aplikovatelnost ustanovení o společnosti, popř. o spoluvlastnictví na SJM (nejprve společnost,
pak teprve spoluvlastnictví – nelze-li aplikovat ustanovení o společnosti)

61
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Pokud SJM nemá určitou situaci řešenou a tato situace je řešena v jiných materiích (úpravách
společnosti, spoluvlastnictví), tak je třeba nejprve aplikovat úpravu společnosti a následně úpravu
spoluvlastnictví! (posloupnost je obligatorní)

§712 „Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona
o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.“

Zákonný režim správy SJM (§ 713 an.)

− Správa jako vnitřní vztah mezi manžely (§ 713 odst. 1) X správa jako vnější vztah manželů vůči 3. osobám (§ 714)
− Pojem správy
− V širším smyslu: (§ 713 odst. 1) správa SJM jako takového (v celku); zahrnuje veškerá rozhodnutí a opatření,
která se týkají SJM nebo jeho součástí a dotýkají se obou manželů (např. rozhodnutí, kdo z manželů bude
užívat tu kterou věc; rozhodnutí, zda bude určitá věc pronajata, opravena apod.) – zásadně možnost vycházet
přiměřeně z pojmu správy v rámci úpravy spoluvlastnictví
− V užším smyslu: (odst. 1 i. f.: „a spravují je…“) – zbytková kategorie (např. uplatňování práv týkajících se
SJM, jmenování správce společné věci atd.)
− Pozn.: toto rozlišení však nemá zásadnější praktický význam
- rozlišování na užší a širší nemá moc význam, pro obě skupiny platí stejná úprava, stejné pr.následky

− Výkon správy dle § 713 odst. 1 (jde o vnitřní vztah mezi manžely)
− Oba manželé nebo 1 z nich podle dohody
− Je i možnost svěřit správu 3. osobě (pravděpodobně pozice příkazníka na základě příkazní smlouvy)

Právní jednání manželů vůči 3. osobám (§ 714) (vnější vztah)

− Smysl § 714: stanovení předpokladů platnosti PJ ohledně SJM vůči 3. osobám
§ 714
(1) V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně,
nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem
manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela
nahradil soud.
(chybí pozitivní vymezení běžné záležitosti a neříká se, jak se právně jedná vůči 3.osobám v běžných záležitostech- pomoc
dle výkladu a contrario  pokud v neběžných záležitostech jednají manželé buď společně nebo 1 se souhlasem druhého,
tak je zřejmé, že v běžných zál. může vůči 3.osobě jednat kterýkoli z manželů sám. ))
(2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý
manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

− S tím souvisí i
− § 713 odst. 2: Povinnosti a práva spojená se SJM náleží manželům společně a nerozdílně (solidarita)
− § 713 odst. 3: Z právních jednání týkajících se SJM jsou manželé zavázáni a oprávnění společně a
nerozdílně (solidarita)
− V rámci § 714 nutno rozlišovat běžné a neběžné (mimořádné) záležitosti
− Běžné záležitosti (§ 714 odst. 1 věta první a contrario)
− Pro vymezení běžné záležitosti lze aplikovat § 710 písm. b)
− Princip: každý manžel může jednat samostatně, s účinky pro oba (bez ohledu na to, zda k tomu má ve
vnitřním vztahu souhlas 2. manžela- platí i proto, kdyby 3.osoba věděla o neshodě.)

− Neběžné záležitosti (§ 714 odst. 1 věta první)

− Např. převod vlastnického práva ke společné věci; zatížení věci LVP; dlouhodobý pronájem za nikoliv
běžných podmínek apod.
− Princip: manželé jednají společně, nebo 1 se souhlasem druhého
− Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý
manžel dovolat neplatnosti takového jednání (relativní neplatnost) (§714(2))
− Př. součástí SJM je věc evidovaná v katastru nemovitostí. Tam je z nějakého důvodu zapsán jako výlučný
vlastník jen manžel (třebaže, když nemovitost nabýval, tak pouze on sám figuroval v nabývací smlouvě jako
kupující, dle obec pravidel §708,709 se nemovitost stala součástí SJM). Nicméně katastr tuto skutečnost
nezjistil a zapsal jen jednoho manžela. Manžel pak dále disponuje s nemovitostí- např. převádí ji – neběžná
záležitost- je třeba souhlas 2. manžela (nezapsaného). Ten souhlas nedá nebo ani neví, že se s ní takhle
disponuje. Dovolá se neplatnosti. Nabyvatel v dobré víře tvrdí, že on nic neporušil, protože vůči němu působí
princip materiální publicity §984, ten je aplikovatelný. Má mít přednost §714(2) a může se tak dovolat
neplatnosti nebo §984 a ke svému prospěchu se může dovolávat nabyvatel v dobré víře?  přednost §984
 §714 (2), který chrání dotčeného manžela, který neměl možnost se vyjádřit/ vyjádřil nesouhlas, tak toto
pravidlo může kolidovat s jinými, který chrání 3.osoby a je třeba kolizi posoudit, kterému se dá přednost
− Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné
domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud

62
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− § 715: souhlas s použitím součásti SJM k podnikání či nabytí podílu v korporaci (zápis souhlasu do sbírky
listin obchodního rejstříku); sankce: relativní neplatnost

§ 715
(1) Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho,
co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas
druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.
(2) Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li
důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou
majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně.

Obecně o možnostech modifikace SJM

− Obecně velmi široká možnost měnit různé aspekty SJM
− Titul modifikace
1. Smlouva (tzv. modifikační či manželská, popř. předmanželská smlouva)
2. Soudní rozhodnutí
− Pozn.: oba tituly jsou rovnocenné; jeden může být následně změněn druhým (i opakovaně) – viz např.
§ 717 odst. 2
Př. je uzavřeno manželství, vznikne SJM v zákonném režimu, manželé si rok potom řeknou, že jim to nevyhovuje.
Uzavřou smlouvu, ve které řeknou, že některá doposud společná aktiva se stávají výlučným jměním jednoho
manžela nebo se stává výlučným spoluvlastnictvím. Uplyne pár let a 1 manžel požádá soud, aby modifikoval SJM,
protože tu jsou dány zákonné důvody, pro které soud může takto rozhodnout. Soud rozhodne. Udělá modifikaci
rozsahu. Uplyne pár let. Manželé si řeknou, že chtějí učinit další modifikaci nebo chtějí důsledky původního
soud.rozhodnutí vyloučit. Můžou.

− Předmět modifikace
− Rozsah (rozšíření či zúžení aktiv/pasiv, vč. možnosti ujednání režimu oddělených jmění= vyloučení SJM)
− Správa – pravidla o správě
− Okamžik vzniku (vznik SJM kdykoli za trvání manželství, nejpozději ke dni zániku manželství)
− Časový aspekt modifikace
− Před uzavřením manželství (snoubenci)
− Za trvání manželství (manželé)

Smluvený režim rozsahu SJM (§ 716-721)

− Uzavírají manželé či snoubenci (před vznikem manželství nebo manželé až poté, co manželství vzniklo)
− Podle toho modifikační smlouva má (může mít) přímý dopad na aktiva či pasiva
− Velmi široké možnosti
− Rozšíření či zúžení aktiv i pasiv, různé kombinace obojího atd.
− Možnost sjednat i režim oddělených jmění (zvláštní modalita ohledně modifikace rozsahu) – každý z
manželů má výlučné jmění, popř. mezi nimi může existovat spoluvlastnictví či společné dluhy dle
obecných ustanovení (srov. § 729)
− Můžou si dohodnout modifikace i ve vztahu ke konkrétním typům majetkových kusů- nemovitým/
movitým, hmotným/ nehmotným věcem,.. velká autonomie vůle
− Forma veřejné listiny (not. zápisu)- obligatorní forma, nemůže být nahrazena jinou
− Zákaz zpětného účinku smlouvy
− I smluvený režim lze následně měnit – dohodou či rozhodnutím soudu
− Limity smluvní svobody
− Obvyklé vybavení rodinné domácnosti (§ 718 odst. 3) – def. § 698- ochranná pravidla (jde o modifikaci
pravidel správy, nikoli o modifikaci vlastnického režimu)
− Nejde modifikovat pravidla o správě věcí tvořící obvyklé rodinné domácnosti, ale jde modifikovat
režim toho věcněprávního přiřazení jednomu nebo druhému nebo oboum manželům
− Tento § 718(3) je obsahově správný, ale systematicky nepatří na toto místo- neodkazuje na
rozsah SJM, ale vylučuje modifikaci pravidel o správě věcí tvořící vybavení obvyklé rodinné
domácnosti
− Smlouva nesmí vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719 odst. 1) – nedává smysl (viz § 690,
697)- nemá to aplikační prostor
− Ochrana 3. osob, ledaže by s modifikací souhlasily (§ 719 odst. 2) – nedává smysl (viz pravidla o relativní
neúčinnosti, § 589 an. a § 733)- nemá to aplikační prostor
− § 720: účinnost (účinky) modifikační smlouvy
− § 721 – otázka právní úpravy veřejného seznamu manželských smluv – viz blíže not. řád

Smluvený režim správy SJM (§ 722 an.)

− Uzavírají manželé či snoubenci (před vznikem manželství)
− Vyloučení aplikace § 713 a 714 (včetně § 715)
− Forma – notářský zápis (srov. však § 717 odst. 1)

63
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Tam, kde dosud existuje zákonný režim správy či soudně založený režim správy
− Platí obdobné limity jako v § 719 a 720
− Manžel jedná ve všech věcech samostatně, a to i v soudním řízení (§ 723 odst. 1)
− Výjimky (nutný souhlas druhého manžela): § 723 odst. 2
− Manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela
a) při nakládání se společným jměním jako celkem,
b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného
jmění, nebo které je obydlím 1 z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné
svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je
součástí společného jmění (k tomu viz též § 747)
− Ustanovení § 714 odst. 2 platí obdobně

§ 722
(1)  Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od
ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu.
(2)  Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást
a jakým způsobem.

§ 723
(1) Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to
i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak.
(2) Manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela
a)  při nakládání se společným jměním jako celkem,
b)  při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo
které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé
pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.
(3) Ustanovení § 714 odst. 2 platí obdobně.

Soudem založený režim rozsahu SJM (§ 724 an.)

− Soud SJM zruší či zúží jeho stávající rozsah
1. Jen na návrh manžela
2. Je-li pro to závažný důvod (§ 724 odst. 2)
 Obligatorně závažné důvody (§ 724 odst. 2 první věta), slovo „vždy“
 Fakultativně závažné důvody (§ 724 odst. 2 druhá věta)
- Je vždy třeba zkoumat riziko závažnosti
3. Limity (§ 727): stejné jako u smluvní modifikace
− § 725: Soudem založený režim lze změnit smlouvou manželů či rozhodnutím soudu
− § 726: možnost soudu
− Obnovit SJM poté, co je zrušil, popř. rozšířit původně zúžené SJM do zákonného režimu
− Obnovit SJM zaniklé na základě zákona (zánik SJM na základě zákona? Málo případů. Např. prohlášením
konkurzu na majetek 1 z manželů, důsledkem je zánik SJM, byť manželství trvá)

− § 727
(1) Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti.
(2) Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost
manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím
souhlasila.

Soudem založený režim správy SJM (§ 728)

− Jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela,
rodiny nebo rodinné domácnosti
− Vždy jen na návrh manžela
− Vztah k § 724 (2)?
− § 728 jako méně invazivní řešení- nezasahuje do podstaty SJM
− Mohou se tyto § překrývat, bude záležet na soudu/ jak bude znít žalobní petit
− Podmínka, že neexistuje smlouva o správě SJM? Nedává to smysl, není důvod proto, aby soud mohl modifikovat tu
správu i tehdy, pokud manželé uzavřeli smlouvu o tom, co je součástí SJM. Tato podmínka, že nesmí být uzavřena
smlouva o správě SJM jakožto podmínka pro možný zásah soudu do SJM, tak tato podmínka nemusí být splněna.

Pozice věřitelů ve vztahu k manželům (§ 731 an.)

− Otázka, z jakého majetku se může věřitel uspokojit, dluží-li mu manžel jako výlučný dlužník, popř. dluží-li mu oba
manželé jako společní dlužníci
− Obecný princip: dlužník odpovídá věřiteli za splnění dluhu celým svým majetkem
− Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit
i z toho, co je ve společném jmění (§ 731) – § 732 pak upravuje rozsah takového postižení společného jmění

64
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Věřitel se může uspokojit z výlučného majetku dlužného manžela, jakož i z majetku v SJM
− Věřitel se však nemůže uspokojit z výlučného majetku druhého (tj. nedlužného) manžela

− Jde-li o společný dluh manželů (ať již je či není součástí SJM), může se věřitel uspokojit z výlučného majetku
každého manžela, jakož i z majetku v SJM
− Jde-li o dluh solidární, pak se věřitel může uspokojit (kromě výlučného majetku každého manžela) z
celého majetku v SJM

− § 732 (návaznost na § 731): vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil
vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již
by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle §742. To platí i v případě
povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh
jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství
− 1.věta- Př. 1 z manželů převezme nějaký dluh, druhý z manželů s převzetím nesouhlasí a projeví vůli vůči věřiteli bez
zbytečného odkladu- hned, co se o tom dozvěděl nebo v okamžiku vzniku nebo kdykoli později hned co se to dozví.
Musí vůči věřiteli projevit nesouhlas a důsledek nesouhlasu je v tom, že ten nedlužný manžel (ten, co nesouhlasil),
tak ochrání SJM do výše vypořádacího podílu, který by mu připadnul, kdyby SJM bylo zrušeno a vypořádáno. (Př. V
SJM aktiva 1mil, pasiva 100k, čistá hodnota tedy 900k. Tato aktivní hodnota by se dělila půl na půl, tzn. Každý by
dostal 450k. Ta hodnota nedlužného manžela je 450k a to je ta hodnota, která nemůže být postižena exekučně pro
výlučný dluh toho 2.dlužného manžela. Vyžaduje se aktivita nedlužného manžela! Musí projevit nesouhlas.
− 2.věta- Pokud jde o výlučný dluh 1 z manželů, který spočívá v povinnosti plnit výživné nebo je to dluh z
protiprávního činu jen jednoho z manželů (např.způsobení škody) nebo v případě, že dluh vznikl před
uzavřením manželství  tak ten 2.nedlužný manžel se nemusí vůči věřiteli nějak ohrazovat, projevovat
nesouhlas, ale pr.důsledek, asice, že může být postiženo SJM jen do výše toho vypořádacího podílu manžela,
tak tento pr.následek platí automaticky.

− Rozdíl 1. X 2. věta  aby byl způsoben pr.následek v podobě ochrany vypořádacího podílu nedlužného
manžela, tak podle 1.věty se musí dlužný manžel vůči věřiteli dovolat, že nesouhlasí. Ve 2.větě se manžel
dovolávat nesouhlasu nemusí, následek plyne ze zákona

− § 733: zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať
smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než 6 měsíců, může být pohledávka jeho věřitele
uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu
nedošlo.
− Lex specialis vůči obecné úpravě relativní neúčinnosti
− Případy, kdy se 1 z manželů zavázal (převzal dluh) v určité době a od tohoto okamžiku běží lhůta 6měsíců a
pokud se do 6 měsíců s druhým manželem dohodnou na modifikaci rozsahu společného jmění/rozhodne o
tom soud na návrh 1 z manželů, tak v takovém případě je pr.následek takový, že takováto modifikace nemá
vůči věřiteli pr.účinky a věřitel se může uspokojit ze všeho, co by bylo součástí SJM, kdyby ke smlouvě mezi
manželi/k rozhodnutí soudu nedošlo.
− Např. 1 z manželů přebere výlučný dluh vůči věřiteli, a součástí SJM je dům. Od okamžiku, kdy manželovi
vznikne výlučný dluh, běží lhůta 6 měsíců. Pokud v této lhůtě manželé smluvně nebo v důsledku rozhodnutí
soudu modifikují rozsah SJM tím způsobem, že ta doposud nemovitá věc má být ve výlučném vlastnictví
toho nedlužného manžela, tak tím dochází k potenciálnímu zkrácení pohledávky věřitele. Dle obec.pravidel
o rel.neúčinnosti by se vyžadovalo, aby věřitel takové modifikační smlouvě odporoval žalobou u soudu
(odpůrčí ž.). Tady je ale zvýhodnění věřitele v tom, že pokud ta modifikace byla učiněna ve lhůtě 6 měsíců od
okamžiku vzniku výlučného dluhu jednoho manžela. Tak tu relativní neúčinnost nastává ze zákona! Věřitel
se nemusí domáhat neúčinnosti té modifikační smlouvu samostatnou žalobou.
Pokud by k modifikaci došlo ve lhůtě delší než 6 měsíců od okamžiku převzetí, tak zákon nemá zvláštní
pravidlo a musí se užít obecné úpravy dle které by se věřitel musel odpůrčí ž. domáhat rel.neúčinnosti té
smlouvy/rozhodnutí soudu.

− § 734: je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen,
dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání?? toho, co bylo
dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije §
742
− Pochybný význam pravidla (prakticky neaplikovatelné ustanovení)

Zánik a vypořádání SJM

− § 736: je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace
dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není
vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně
− Zánik SJM
1. V důsledku zániku manželství (smrtí, rozvodem)

65
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

2. Za trvání manželství (např. v důsledku dohody manželů o založení režimu oddělených jmění či jiných
skutečností); podobě i v případě zúžení SJM
− Po zániku SJM se vyžaduje jeho vypořádání
− V mezidobí do vypořádání – na zaniklé SJM se přiměřeně aplikují ustanovení o SJM
− Právní tituly vypořádání (je přípustná i jejich kombinace)
1. Dohoda
2. Rozhodnutí soudu
3. Založení zákonných nevyvratitelných domněnek
Není povinnost vypořádat jmění jako celek, mohou vypořádat jen určitou výseč (třeba jen aktiva/ pasiva/ část aktiv/část pasiv)
− Způsoby vypořádání
− Zákon neupravuje výslovně; přiměřeně lze použít ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví (§ 1141 an.)
− § 737: vypořádáním nesmí být dotčeno právo 3. osoby. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely (zejm. zachování
principu solidarity)
− Př. pokud byl určitý dluh vůči 3.osobě společným dluhem manželů (součástí SJM), manželé si nemohou dohodnout
bez souhlasu věřitele, že se dluh nově stává výlučným dluhem 1 z (bývalých) manželů
− Asi lepší je § 589 an. (obecná úprava odporovatelnosti)

Vypořádání dohodou (§ 738 an.)

− Velká míra smluvní volnosti; záleží, jak se (bývalí) manželé dohodnou
− § 738: dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo. Je-li
však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části
týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu
− 2. věta- Jde o to, kdy se mění pr.režim- ta věcněprávní povaha té věci. Věcněprávní důsledek takového
vypořádání je vázaný na zápis do VS.
− § 739: formální požadavky na dohodu o vypořádání
− Písemná forma se vyžaduje, pokud byla dohoda uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání
věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva
− Není problém, aby ta dohoda byla uzavřena ještě před zánikem manželství, SJM. Je možné se dohodnout na
vypořádání ex ante (ještě předtím, než k zániku došlo ať již v důsledku zániku manželství nebo za trvání
manželství)
− Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to 1 z manželů, doručí mu druhý manžel
potvrzení, jak se vypořádali

Vypořádání rozhodnutím soudu (§ 740, 742)

− Nedohodnou-li se manželé o vypořádání
− Soud rozhodne jen na návrh kteréhokoli z manželů
− O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění
- Soud může rozhodnout jen o tom, o co je od navrhovatele žádán. Může být požádán o vypořádání oledně celého
SJM nebo pouze jeho části. Byť zánikem manželství zaniklo SJM jako celek, tak se třeba o některé části dohodli a o
zbytku rozhodne na návrh soud. Nebo I kdyby se o něčem nedohodli, tak můžou dát návrh jen na rozhodnutí
ohledně části SJM.

− § 742: nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro
vypořádání tato pravidla (tj. zejména pravidla pro rozhodování soudem):
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, (ALE: možnost soudu založit disparitu)
- mluví se o podílech, i když jde o bezpodílové spoluvlastnictví  Modifikuje se to na kvazijediný
ové spoluvlastnictví. Podíly na kvazispoluvlastnictví jsou stejné.
- disparita- jsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné tak může soud modifikovat písm. a). může říci, že
podíly nebudou stejné (musí řádně odůvodnit). Výjimečné situace.
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
- pokud se určitá společná majetková hodnota, která byla součástí SJM vzala investovala se do výhradního majetku
1 z manželů a nebyla zde vůle darovat tuto společnou hodnotu druhému manželu, tak je zde povinnost manžela,
kterého majtek byl zhodnocen, poskytnout náhradu.
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
- případy vnosu- tzn. Situace, kdy výhradní peněžní zdroje 1 manžela budou užity na opravu společné
nemovitosti součástí SJM, tak v rámci vypořádání se musí tento vnos zohlednit a manžel, který poskytl
vnos má nárok na náhradu
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
- př. Pokud v SJM bylo auto uzpůsobené invalidního dítěte a dítě bylo svěřeno do výlučné péče matky, tak
auto by mělo být v rámci vypořádání svěřeno matce
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění

Vypořádání pomocí zákonných domněnek (§ 741)

− Systém nevyvratitelných domněnek

66
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Nedojde-li do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku SJM k vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, ani dohodou, ani
nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že
a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné
domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
- např. součástí SJM nemovitost, po 3 letech se ta nemovitost stane podílovým spoluvlastnictvím.
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné

− není potřeba, aby soud do těch 3 let rozhodl, stačí i to, že poslední den lhůty byl podán návrh na soudní
rozhodnutí, to může klidně dále běžet 10 let a nenastoupí tyto nevyvratitelné domněnky

67
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

Úvod do limitovaných věcných práv

Úvod do limitovaných VP
− Limitovaná VP (omezená, ohraničená VP- nejsou to legální termíny); vhodnější terminologie než zákonný (legální)
pojem „VP k věci cizí“ – LVP totiž mohou v některých případech vznikat i na „vlastní“ věci
− Základ úpravy v OZ: Část třetí, hlava II, díl 5, § 1240 an.
− Problém absence úpravy „obecné části“ LVP
− Odvíjejí se od práva vlastnického; nikdy nemohou poskytnout svému nositeli lepší pozici než vlastnické právo (LVP
může existovat vždy jen v mezích práva vlastnického, nikoli v širším rozsahu)
− Platí pro ně stejné principy jako pro věcná práva obecně (§ 976-978, resp. § 979 an.)
− V určitých směrech výslovně stanoveny zvláštní režimy (odlišné od práva vlastnického); srov. např. § 981, 982 odst. 1
− Př. kolize více LVP na téže věci- řešení dle principu pořadí, redukce. Tento problém u práva vlastnického
není- může být na 1 věci jen 1 výlučné vl.právo (popříp. spoluvlastnictví, ale to je modalita vlastnictví)

Problém existence LVP na vlastní věci

− Terminologie OZ (Část třetí, hlava II, díl 5 – věcná práva k věci cizí)
− Princip nemini res sua servit (nikomu neslouží jeho vlastní věc) – otázka vhodnosti pravidla a šíře jeho aplikace
−  nikdo nemůže mít služebnost na vlastní věci
− Toto pravidlo v historii, časem se vytváří výjimky
− Výjimky z principu
− Obecně odůvodněny: „Pojmově nestojí nic v  cestě tomu, aby vlastník měl tatáž oprávnění z  dvojího
právního důvodu“ (ROUČEK, F. Vlastníkova služebnost. Právník, 1925, ročník LXIV, sešit VII, s. 201 an.)
−  pokud já jsem vlastníkem věci, tak není pojmově vyloučeno, abych k této věci měl současně
nějaké další LVP – není vyloučeno abych byl vlastníkem pozemku, ale vedle toho měl simultánně
právo služebnosti s obsahem chodit po pozemku (tzn. jsem vlastníkem a jinak věcně oprávněným,
přičemž obě ta práva se prolínají.)… k čemu to je ale dobré mít tato překrývající se práva? Např. já
jako vlastník chci věc převést, ale současně chci mít užívací právo k věci a to absolutní (tzn. právo
služebnosti). A je výhodnější to právo mít ještě předtím, než dojde ke změně vlastníka, kdybych
nejprve převedl a až pak žádal nového vlastníka o zřízení LVP, tak by vznikla rizika, že se tak nestane.
Zánik vl.p. toho vlastníka původního totiž neznamená zánik LVP.
− Výslovné výjimky v OZ: § 1248- vlastnické právo stavby, 1254- právo stavby, 1257 (2)- vlastníkova služebnost (jde o
konkretizaci obecného nepsaného principu nebo naopak o výjimky z opačného principu? Spíš jde o tu výjimku)
− Systémové řešení dle OZ?

Dělení LVP
− LVP užívací (slouží k využití hospodářské, tj. užitné funkce cizí věci)- nemají akcesorickou povahu (jejich vznik a
trvání není závislý na existenci nějakého práva, mohou být zřízena bez ohledu na to, zda existuje nějaké jiné právo
na straně oprávněného subjektu)
− Právo stavby (institut spíše na pomezí vlastnického práva a LVP)
− Služebnosti
− LVP zajišťovací (slouží k využití zajišťovací, tj. směnné funkce cizí věci, mají akcesorickou povahu- vznik a trvání je závislý
na existenci jiného práva- zjednodušeně na pohledávce věřitele, která má být tímto zajišťovacím právem zabezpečena)
 je způsobilé ke vzniku tehdy, pokud zde existuje pohledávka věřitele, která má být zajištěna
− Zástavní a podzástavní právo
− Zadržovací (retenční) právo
− Reálná břemena (částečně užívací, částečně zajišťovací charakter)
− Další LVP (pozn.: tato práva zákonodárce umožňuje zřídit i jako práva obligační); jejich povaha v konkrétním případě
plyne z pr.skutečnosti, která tato práva zakládá
− Předkupní právo- fcí je zajištění možnosti přednostního nabytí za předpokladu, že vlastník bude chtít s věcí disponovat
− Výhrada zpětné koupě
− Výhrada zpětného prodeje
− Zákaz zastavení (obecně zákaz zcizení či zatížení věci)

Nabytí a pozbytí LVP; ochrana LVP

− Nabytí a pozbytí LVP
− Zásadně stejné principy jako u práva vlastnického (např. § 560, 561 odst. 2- písemná forma, na téže listině)
− Zvláštní pravidla pro převoditelnost a děditelnost LVP
1. Nepřevoditelné (zásadně i neděditelné): osobní služebnosti (§ 1265 odst. 2)
- naproti tomu právo vlastnické je děditelné a převoditelné
2. Samostatně nepřevoditelné: pozemkové služebnosti §1265(1) (ale přechází spolu s vlastnictvím
zatížené, resp. oprávněné věci); zástavní právo (ale přechází spolu s pohledávkou, kterou zajišťuje)
68
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

- jsou nepřevoditelná samostatně, tzn. jako taková, ale mohou být převoditelná v důsledku nakládání s jiným právem
- př. pokud existuje pozemek a ten je zatížen služebností chůze ve prospěch A. Osoba A je vlastníkem
práva služebnosti a pokud je ta služebnost zřízena jako pozemková, tedy že oprávněným z té služebnosti
je vlastník jiné věci- konkrétně např. sousedního pozemku, tak tato služebnost nemůže být spojena
s jiným panujícím pozemkem. Oprávněný ze služebnosti si nemůže říct, že to právo, které mu náleží ke
konkrétnímu pozemku (ve vztahu k nějakému jeho pozemku, ke kterému se přes ten zatížený pozemek
dostává), tak si nemůže říct, že to právo spojí s jiným pozemkem, že ho přiřadí jinému pozemku.
- pozemková služebnost není samostatně převoditelná, ale přechází spolu s vlastnictvím oprávněné věci
- př. já jsem vlastník oprávněného pozemku, se kterým je spojeno právo chůze přes sousední pozemek a
pokud převedu právo k panujícímu pozemku na 3.osobu, tak automaticky s tím přechází i právo
služebnosti- takže nový nabyvatel bude mít právo chodit po zatíženém pozemku. Sdílí to osud panujícího
pozemku. A stejně tak změní-li se vlastník zatíženého pozemku, tak služebnost stále vázne na věci bez
ohledu na tom, kdo je vlastníkem. Stejně tak zástavní právo.

3. Převoditelné (a děditelné): právo stavby; služebnosti dle § 1265 odst. 3- tzv. užívací VP

− Ochrana LVP
− Stejné principy jako u práva vlastnického (vindikační žaloba, negatorní žaloba)
− Srov. § 1259 pro služebnosti; jiná LVP takový výslovný odkaz nemají, avšak ustanovení o ochraně
vlastnického práva se aplikují analogicky

Kolize LVP na téže věci a její řešení

− 1 věc může být zatížena více LVP (např. na pozemku vázne více služebností, více zástavních práv apod.); počet zatížení je
teoreticky neomezený
− Srov. však § 1266 (nesprávné vyjádření)
− Všechna práva působí erga omnes (tedy i vůči sobě navzájem)
− Př. vlastník zřídí služebnost chůze po svém pozemku ve prospěch A a pak zřídí služebnost
chůze ve prospěch B  pozemek je zatížen dvěma LVP a ta působí vůči všem i vůči sobě
navzájem, tzn. A je povinen respektovat služebnost osoby B a naopak. Co když dojde ke kolizi
těchto práv- že jedno právo nelze vykonat v plném rozsahu aniž by došlo k dotčení druhého
práva a naopak. Jak řešit?? Principy priority a redukce
− Nemusí nutně existovat kolize; pokud však kolize existuje – jaké je řešení?
− Kolize zásadně nemůže vznikat mezi právy obligačními (srov. však § 1763)
− Způsoby řešení kolize
− Princip pořadí (priority)
− Princip redukce (proporcionality)

Princip pořadí (PRIORITY)

− Pro řešení kolize důležitý časový aspekt
− Obecné pravidlo (nepsané) – LVP mají pořadí dle okamžiku svého vzniku (prior tempore, potior iure)
− To, které vzniklo dříve, má přednost před tím, co vzniklo později
− Neptáme se na titul vzniku práva (zda smlouva nebo soud.rozhodnutí, zda vzniklo zápisem do
VS nebo mimoknihovně,…)- hraje roli pouze okamžik vzniku.
− Nepsané pravidlo
− Někdy jsou výjimky, kdy okamžik vzniku nemá přednost a není tak rozhodující
− Zvláštní pravidla (okamžik vzniku není rozhodující)
− LVP zapsaná do VS mají přednost před LVP nezapsanými (§ 981); princip místa (locus princip)
− Priorita né dle okamžiku vzniku, ale dle zapsání ve VS
− Je-li více LVP zapsáno do VS, rozhoduje okamžik návrhu na zápis (§ 982 odst. 1); princip knihovního pořadí
− Jiná zvláštní pravidla – např. § 1371 odst. 3 aj. – kolize více zástavních práv
− (Ne)soulad hmotného a procesního (zejm. exekučního) práva, resp. práva insolvenčního (exekuční a insolvenční právo
si pro své účely stanovuje odlišné konstrukce pořadí – zásadně rozhodující je zde okamžik vzniku toho kterého LVP)
 Princip pořadí je aplikovatelný zásadně pro hmotněprávní poměry

Princip redukce (PROPORCIONALITY)

− Pro řešení kolize není důležitý časový aspekt
− Tam, kde nelze aplikovat princip pořadí (v případech, kdy má více LVP na téže věci stejné pořadí)
− Snaha omezit proporcionálně všechna kolidující LVP tak, aby bylo vyhověno zájmům všech oprávněných
− Prakticky významné případy:
 U zástavních práv (proporcionální uspokojení)
 U služebností (neexistuje výslovné pravidlo; ovšem lze analogicky aplikovat § 1153 odst. 2)- př. pozemek zatížen 2
služebnosti chůze a za situace, že kolidují, tak se může kterýkoli z nich domáhat, aby soud upravil poměry
služebností, aby mohla být vykonána vedle sebe. Proporciálně se omezí oprávněný z jedné i druhé služebnosti.

69
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Př. na pořadí - pokud je pozemek zatížen 2 zástavními právy a nejprve je zřízeno ve prospěch Věřitele1 a následně ve
prospěch 2  Věřitel1 má dřívější zástavní právo a je preferován na základě principu pořadí. (Tzn. pokud je hodnota
zástavy pozemku 1mil a V1 má pohledávku 700k a V2 má pohledávku 400k a pokud není placeno V1, tak může uplatit
zástavu a prodat ji a z výtěžku se uspokojit. V1 vezme plný výtěžek 700k a zbývá 300k. V2 nemůže odporovat a musí
čekat, co zbyde a může si vzít 300k a ve výši 100k zůstává jeho pohledávka neuspokojena.
− Př. na redukci- Pokud by v tomtéž okamžiku vznikla zástavní práva k téže věci, tak ani 1 z nich nemůže být preferován
časově a tedy se uplatní to, že zástava se prodá a výtěžek se proporciálně (v poměru výše zajištěných pohledávek)
rozdělí mezi oba. Tzn. výtěžek v poměru 7:4 a nikdo nedostane plné uspokojení.

Právo stavby
Pojem PS
− jde o právo mít na cizím pozemku stavbu, mít, vystavět, udržovat a využívat ji
− Užívací LVP (§ 1240 an.)
− Výjimka z principu superficies solo cedit
− Institut na pomezí vlastnického práva a LVP; právo umožňující stavební využití cizího pozemku
− Původně sociální důvody pro vytvoření PS (dnes již ne)- smyslem bylo, aby se na pozemcích, které patřili
nějakým veřejnoprávním PO, mohla uskutečnit např. bytová výstavba, aby tím byla uspokojena bytová
potřeba. Dnes tyto důvody pominuly. Dnes využíváno jako komerční institut.
− Dřívější úpravy
− Z. č. 86/1912 ř. z., o stavebním právu
− § 241-259 vládního návrhu OZ 1937
− Z. č. 88/1947 Sb., o právu stavby
− § 160-165 OZ 1950
− Zahraničí – Německo (Erbbaurecht), Rakousko (Baurecht), Polsko (użytkowanie wieczyste)  instituty obdobné právu stavby

Vymezení PS
− Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu
(srov. však § 3023!); nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou (např. z důvodů rekonstrukce) či dosud nezřízenou
− Stavba – jen ve smyslu občanskoprávním
− (=hmotný výsledek stavební činnosti člověka, který je určitým způsobem prostorově oddělen,
kompaktnost materiálu a samostatné účelové/hospodářské účely). Pouze stavba v obč. smyslu může být
to, co může být umístěno na pozemku z titulu pr.stavby.
− Kdyby to nesplňovalo znaky stavby v občanskoprávním smyslu, tak pro takové činnosti nelze pr.stavby
využít (např. terénní úpravy- pokud by někdo chtěl právo stavby za účelem vybudování entit jako jsou
golfová hřiště, tenisové kurty,…. Právo stavby pro to nelze zřídit!).

− Ve stavbě zřízené na základě PS mohou být vymezeny jednotky dle § 1159 (vznik bytového spoluvlastnictví)
− Pokud je stavbou budova a v ní jsou byty/nebytové prostory, tak v právu stavby může být vymezeno i
bytové spoluvlastnictví- mohou tedy být vymezeny jednotky §1159. §1160 (2)-tím právem v tom znění § je
myšleno právo stavby. I v právu stavby jde vymezit jednotky!

− Jak u podzemní stavby se samostatným účelovým určením? (širší problém)

− Zákon říká- Právo stavby zakládá možnost mít stavbu pod povrchem pozemku, tak vycházíme z toho, že
stavbou je stavba v občanskoprávním smyslu. Pokud jde ale o stavbu v obč.smyslu a je pod povrchem,
tak taková stavba je samostatnou nemovitou věcí dle § 498 (1)- tzn. podpovrchová stavba se
samostatným účelovým určením se nikdy nemůže stát součástí pozemku. Právo stavby slouží k tomu,
aby se právně oddělila stavba od pozemku, tak ten základní pokyn zákonodárce, že právo stavby může
být zřízeno i za účelem umístění podpovrchové stavby nedává smysl.  právo stavby nemůže nikdy vést
k tomu, že ta podzemní stavba bude právně oddělena od pozemku, že se stane samostatnou nemovitou
věcí, ona už samostatnou nemo věcí je dle §498!!!

− § 3023- pokud zákon mluví o tom, že jen pozemek může být zatížen pr.stavby, tak je třeba tomu v kontextu §3023
rozumět tak, že právem stavby může být zatížena i jakákoli jiná nemovitá věc, která není součástí pozemku. Tzn.
není vyloučeno, že stavba, která sama o sobě má povahu nemovité věci, tedy není součástí pozemku, tak bude
zatížena pr.stavby. A není zcela vyloučeno, že i byť to je nepraktické, tak že i samotné právo stavby jakožto
nemovitá věc může být zase zatíženo jiným právem stavby (právo stavby 2)

Zatížený pozemek
− Základní koncepce- pr.stavby má zatížit ten pozemek, na kterém má být určitá stavba postavena.
− Nicméně §1240(2) říká, že Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není
pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání.  čili např. existují 4 pozemky a pouze na jednom
z nich má být reálně umístěna stavba, ostatní 3 pozemky jsou však funkčně spojeny s tím pozemkem, na němž
má být stavba umístěna, např. tak, že se jedná o přístupové cesty nebo jde o pozemky, na nichž má být
70
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

manipulační plocha, parkovací stání apod. (prostě hospodářsky spojené pozemky a dohromady vytváří
jednotu). Z toho důvodu není vyloučeno, aby právem stavby byly zatíženy všechny tyto pozemky bez ohledu
na to, že ta stavby z hlediska občanskoprávního bude jen na 1 z nich.

− PS může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu
lepšímu užívání (např. příjezdová cesta, manipulační plocha na sousedním pozemku atd.)

Omezení
− § 1241- Nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby (např. služebnost)
− Př. obsahem práva služebnosti je povinnost vlastníka zdržet se výstavby na tomto pozemku. Pokud tam je
tedy toto LVP s tímto obsahem, tak jde o právo, které brání účelu stavby a pr.stavby nemůže být zřízeno
− §1241 věta 2- Je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit PS jen se souhlasem zástavního věřitele
(zřízením PS dochází k právnímu znehodnocení pozemku, tudíž k dotčení věřitele)
− Pokud byl pozemek nejprve čistý (nebyl zatížen nějakou věcněprávní závadou) a bylo k němu zřízeno ve
prospěch zástavního věřitele zást.právo. Čili pozemek byl dán do zástavy a slouží jako zajištění pohledávky. Tak
následné zatížení pozemku by mohlo vést ke znehodnocení, snížila by se hodnota věci a došlo by k dotčení
zást.věřitele, který předpokládal, že hodnota pozemku zůstane po celou dobu trvání jeho zást.práv stejná.
Proto zákonodárce vyžaduje, aby k tomu následnému zatížení právem stavby byl dán předchozí souhlas
zást.věřitele. Pokud by nebyl souhlas, pr.stavby nepůjde zapsat do katastru a nedojde k jeho vzniku.

Povaha PS (§1242)
− PS jako
− LVP (věcněprávní zatížení pozemku) zapsané ve veřejném seznamu (KN)
− Nemovitá (nehmotná) věc (to by plynulo i z §498 (1))
− Stavba vyhovující PS je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech (např. vindikační žaloba)
− Stavba nikdy nemá povahu samostatné věci v tomto ohledu, buď může být součástí pozemku nebo budou součástí PS
− Právo stavby je nehmotná nemovitá věc, ale jeho součástí je hmotná entita (stavba) !!! (hmotná entita je součástí
nehmotné entity- práva)… je to zvláštní konstrukce, ale dává smysl :D
− Stavba není věcí v pr.smyslu, takže sama o sobě nemůže být způsobilým objektem Věcných práv- sama stavba nemůže
být vlastněna, nemůžou k í vznikat LVP, ale ten dovětek, že podléhá ustanovením o nemovitých věcech, tak je třeba se
ptát, co tím zákonodárce rozumí. Situacích, kdy to podléhá ust. O nemovitých věcech není mnoho.
− např. na základě pr.stavby je vybudována stavba, která je jeho pr.součástí (nemá povahu samostatné věci
v pr.smyslu), ale následně je stavba neoprávněně zadržována. Třeba squater obsadí stavbu a začne ji užívat.
Jakou žalobu má dotčený vlastník stavba? Dle §1040 je tou věcí právo stavby a to je nehmotná věc a to nelze
zadržovat, čistě dle znění §1040 není přípustná vindikace, ale dle smyslu a účelu je zřejmé, že vindikovat lze i
části věci, součásti věci, tzn. lze podat vindikační ž.

− PS je zcizitelné, děditelné, zatížitelné právo

− Jiné tituly stavebního využití cizího pozemku (služebnost, nájem, pacht, výpůjčka, výprosa, aj.)
− pr.stavby x obligační práva (výprosa, služebnost atd.)- rozdíl v povaze práv- pr.stavby je
asolutní právo, obligační inter partes. Právo stavby x služebnost- oboje je sice LVP, ale pokud
je na cizím pozemku stavba z titulu pr.stavby, tak ta stavba se stává součástí práva stavby.
Pokud je stavba umístěna na pozemku z titulu služebnosti, stává se součástí pozemku!
− Služebnost sice zakládá možnost stavebního využití cizího pozemku, ale ta stavba je
součástí pozemku dle §506 (1)- naplnění superficies
− Vztah PS k jiným výjimkám z principu superficies solo cedit
− Problematické je zde zejména pojetí tzv. dočasné stavby dle § 506 odst. 1
− Právo stavby je dočasný právní insitut
(max 99 let), ztotožňovaní dočasné
stavby a pr.stavby není uplně ok, je lepší
to chápat odlišně.

OBRÁZEK
- zelená plocha- pozemek (např. ve vlastnictví obce)- je to samostatná
nemo.věc (§498(1)). Je způsobilým objektem VP
- šedá plocha- znázornění práva stavby
- stavba- pokud by byla na zelené ploše, tak dle §506(1) se stává jeho
součástí- splyne s pozemkem bez ohledu na to, kdo to
postavil- superficies
- pokud chcem superficies narušit pomocí pr.stavby, musíme
mezi stavbu a zelenou „vsunout“ právo stavby- šedou plochu.
To funguje jako „imaginární“ pozemek, který právně odřízne

71
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

stavbu od pozemku. Stavba nebude věcí v pr.smyslu, ale bude součástí pr.stavby. právo stavby je LVP, jehož součástí
je hmotná stavba  2 věci v pr.smyslu- pozemek a právo stavby

 jak s pozemkem, tak s právem stavby lze samostatně věcněprávně disponovat

- tzn. pozemek může být zatížen třeba zást.pr., služebností,.. a stejně tak právo stavby může být zatížen nějakými
věcněprávními závadami (modrá šipka)- tzn. že právo stavby může být zatíženo např. zást.právem.
- už samotné právo stavby (bez stavby) má majetkovou hodnotu, která je způsobilá k zástavě
- např. pozemek v centru Prahy. Určený ke stavebnímu využití, lukrativní. Vlastníkem pozemku je obec, ta se toho
pozemku nechce zbavit, nechce ho prodat, ale chce ho stavebně využít. Pokud by kdokoli na tom pozemku
postavil stavbu, stavba by se stala jeho pr.součástí, což nemusí být výhodné pro investora, který je jiný než vlastník
pozemku. Pro ochranu investora tu tedy dobře slouží to právo stavby, které umožní stavební využití toho
pozemku, ale současně zajistí, že stavba se hned nestane součástí pozemku, ale zůstane ve vlastnictví investora
díky pr.stavby. Investor má jistotu, že po dobu práva stavby o tu stavbu nepřijde a zůstane v jeho vlastnictví. Obec
má jistotu, že nepřijde o pozemek a až právo stavby přestane existovat, tak se stane stavba automaticky jeho
pr.součástí !!! (šedý koberec odlétne)

§ 1240 (1) druhá věta- nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou.
- 1.situace- stavba dosud nezřízená praktičtější situace, kdy povede ke vzniku pr.stavby- situace, kdy je obec
vlastníkem a nechce o něj přijít, tak ho „propůjčí“ developerovi na 99let. Pokud je stavba stavěna na
pozemku, který už je zatížen právem stavby, tak se stavba automaticky stává součástí pr.stavby,
nikdy se nestane součástí pozemku.
- 2.situace- pozemek, na kterém již stavba stojí- zřízení práva stavby vede k tomu, že stavba je právně odříznuta od
pozemku. Proč vlastník zřídí právo stavby? Např. nemá finance na údržbu stavby

Subjekty PS
− Stavebník (oprávněný z PS); (nikoli „stavitel“ (pojem stavebního práva))
− Kdokoli (žádná výjimka v OZ není)
− Vlastník pozemku (povinný)
− Kdokoli
− Neexistuje žádné obecné omezení (v OZ) známé předchozím úpravám či zahraničním zákonům
(např. stát, církve, obce, jiné právnické osoby veřejného práva)
− Omezení může plynout z jiných pr. předpisů

Vznik PS; dočasnost PS

− Vznik PS
1. Smlouva + konstitutivní zápis do KN (intabulace)
− Pozn.: minimální vymezení stavby? Jak detailně má být stavba identifikována- není moc
judikatura, ale alespoň vymezení účelu stavby (rodinný dům, sklad, kancelářská budova,..)
2. Vydržení (dobrá víra, vydržecí doba 10, resp. 20 let)- vydržení pouze na 40 let
3. Rozhodnutí orgánu veřejné moci – v OZ prakticky jen dle § 1145 (následuje deklaratorní zápis do KN)
− Dočasnost PS
− PS nesmí být zřízeno na více než 99 let (ale lze zřídit opakovaně); minimální délka není stanovena
− Poslední den doby, na kterou je PS zřízeno, musí být patrný z VS (KN)
− Nabyl-li stavebník PS vydržením, nabývá je na dobu 40 let
− Jsou-li pro to spravedlivé důvody, může soud dobu, na kterou je PS zřízeno, k návrhu dotčené strany
zkrátit nebo prodloužit (§ 1244 odst. 2)
− Na které případy aplikovatelnost pravidla?
− Formálně systematicky by měla navazovat tato věta pouze na větu první. Slovem
zřízeno se rozumí smluvní zřízení, ale nemůžeme vycházet z gramatického výkladu,
ale dle smyslu a účelu se to má plikovat pouze v návaznosti na první větu.
− Tzn. Možnost žádat soud o zkrácení/prodloužení trvání práva stavby pouze
v případě, kdy k nabytí došlo v důsledku vydržení (nikoli v důsledku smlouvy atp.)

− Trvání PS lze prodloužit se souhlasem osob, pro které jsou na pozemku zapsána zatížení v pořadí za PS (§1245)
− Př. pozemek, na něm právo stavby na 30 let, následně v pořadí za pr.stavby je zřízeno zástavní právo
na pozemku. Zástavní věřitel v moment, kdy mu zást.právo vzniká zápisem do katastru, tak vychází
z toho, že to VP, které je před ním (pr.stavby) skončí v té době, která z katastru plyne. Pokud by
mělo dojít dohodou vlastníka a stavebníka k prodloužení pr.stavby (např. na 50 let), tak se tím může
poškodit zást.věřitel, který má zástavu znehodnocenou delší dobu než původně očekával.

− PS nelze omezit rozvazovací podmínkou; byla-li rozvazovací podmínka ujednána, nepřihlíží se k ní

72
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Všem 3.osobám musí být jasné, kdy pr.stavby končí a trvání stavby nemůže být vázáno na nejistou
budoucí událost. Jakákoli ujednání, která vážou na nejistou událost, jsou zdánlivá (§1246)
− Samotný zánik stavby nemá vliv na trvání PS!
− Proto i zaniklá stavba může být znovu postavena na základě téhož PS
− Samotné právo stavby nezakládá stavebníkovi povinnost stavět na cizím pozemku, zakládá mu pouze právo. Tato
povinnost může být smluvně ujednána, ale pokud není, tak tu ta povinnost není.

Úplatnost PS (§1247)
− PS může být zřízeno jako úplatné či bezúplatné
− Úplatnost je zásadou, bezúplatnost výjimečný případ
− Význam: např. práva z vad; nabytí od neoprávněného (§ 984) aj.- mater.publicita působí pouze tehdy, pokud bylo nabyto úplatně
− Úplata jako jednorázové plnění či opětující se dávky (pravidelné či nepravidelné)
− Bylo-li PS zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat („stavební činže“, „stavebné“),
zatěžuje PS jako reálné břemeno (ex lege, nebo jen na základě smlouvy? Ze smyslu a účelu vyplývá, že to vzniká to ex lege!)
 Právo stavby je zatíženo povinností platit a povinnost má povahu reálného břemena
- výše opakujících se dávek může být rozdílná (aby kolísala), ale nemůže být závislá na nejisté budoucí události
- tzn. lze si sjednat, že to bude úplatné, platit se bude každý měsíc a prvních 40 měsíců práva stavby se
bude platit 10k a pak dalších 10 měsíců to bude 5k měsíčně a od dalších měsíců zas jinak
 tzn. nemůže být rozvazovací podmínka, ale pouze doložka času (odkdy do kdy se bude zvyšovat/snižovat

− Nepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí,
ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz
− Tzv. inflační doložka
− Výše stavebního platu je závislá na nejisté budoucnosti !!! (jinak to nelze, toto je výjimka)
− Dáno mírou zhodnocování a nezhodnocování peněz
− Může být ujednána tato doložka, že každý kalendářní rok se výše stavebního platu bude měnit
dle výše inflace/deflace, která je vyhlášená od ČNB- přípustné jednání
− Přípustné ujednání
− Není však vyloučeno, že výše stavebního platu se bude měnit v závislosti na čase

Právní poměry z PS (obsah PS) (§1250 an.)

− Co do stavby vyhovující PS má stavebník stejná práva jako vlastník; pokud se jedná o jiné užívání pozemku
zatíženého PS, má stejná práva jako poživatel (disp.) (§1250)
− „stavba vyhovující právu stavby“- toto spojení i v §1242 2.věta
− = situace, kdy stavba byla na zatíženém pozemku postavena v souladu s tím, na čem se strany dohodly.
 Pokud je stavba v souladu (dohodli se na rodinném domě a postavil se rodinný dům), tak se
stavba stává součástí práva stavby
 Pokud by stavba nebyla v souladu (dohodli se na rodinném domě, stavebník postaví garáž), tak
stavba nevyhovuje právu stavby a stavba se stává součástí pozemku!!! A jde o stavbu
neoprávněnou!! Stavba byla postavena bez souhlasu vlastníka!!!
− Vlastník pozemku má práva z titulu neoprávněné stavby, tzn. může žalovat
např. na odstranění
− „jiné užívání pozemku“- něco jiného než umístění stavby
− Stejná práva jako poživatel (disp.) (požívání- §1285 an.)
§1251
− Smlouva může stavebníku uložit, aby stavbu provedl do určité doby (jinak nemá obecnou povinnost stavět)
− Povinnost stavebníka udržovat stavbu v dobrém stavu (disp.); smlouva může stavebníku uložit povinnost stavbu pojistit
− Vlastníku pozemku může být vyhrazeno schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka, avšak ani
je-li to vlastníku pozemku vyhrazeno, nemůže odepřít souhlas k právnímu jednání, které není k jeho újmě
− Důsledky absence souhlasu?
− Vlastník pozemku může mít kontrolu nad jednáním stavebníka (může si vyhradit právo ne/souhlasit s určitými PJ)
− Ne/Souhlas s faktickým jednáním
− Př. Pokud bylo dohodnuto, že stavebník dříve, než uskuteční nějaké faktické jednání, tak si musí vyžádat
souhlas a on to jednání i tak učiní, aniž by měl souhlas, tak faktické jednání není PJ a nelze mluvit o následku
ne/platnosti.
− Pokud je to tedy bez souhlasu (je to ujednáno inter partes), může nastat teda smluvní sankce v podobě
smluvní pokuty (né neplatnost)
− Ne/Souhlas s PJ
− absence souhlasu nevede k neplatnosti jednání vůči 3.osobě (pokud by ale byla dostatečná publicita
ujednání mezi vlastníkem a stavebníkem, tak by šlo dovodit, že to zavazuje i 3.osoby). Ale zásadně platí, že
porušení souhlasu nepovede k neplatnosti

− Vyhradí-li si vlastník pozemku souhlas k zatížení PS, zapíše se výhrada do VS. V takovém případě lze do veřejného
seznamu zapsat zatížení PS jen se souhlasem vlastníka pozemku (§1252(2))
− Vlastník pozemku si může zajistit, že pr.stavby,po celou dobu trvání, nebude způsobilým objektem LVP

73
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

− Je-li výhrada zapsána ve VS, tak to je taková překážka, bez souhlasu vlastníka to tedy nepůjde zapsat (to LVP)
− Ochrana proti možnosti zatížení pr.stavby limit.věcným právem

− Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k PS. Ujednají-li si strany něco
jiného, zapíše se to do VS (§ 1254)
− Důležité! Využitím předkupního práva nedochází ke splynutí, tedy k zániku PS! Výslovná výjimka z
pravidla nemini res sua servit (srov. i § 1248)
− Pokud dojde ke sloučení vl.práva k pozemku a pr.stavby v rukách téže osoby, tak nedochází ke
splynutí!!! I když je pravidlo, že nikomu nemůže sloužit věc vlastní! Může se ale vzdát
pr.stavby a to pak zanikne.
Zánik PS
− Vlastník stavebního pozemku dá stavebníkovi při zániku PS uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu (disp.)
− Náhrada činí 1/2 hodnoty stavby v době zániku PS (disp.)
− Vlastník pozemku stavebníkovi zaplatí, lze si sjednat i to, že nebude vůbec nebo víc
− Může být ujednáno, že uplynutím pr.stavby, vzniká povinnost stavebníkovi odstranit stavbu
− Může být ujednáno i to, že uplynutím pr.stavby vznikne povinnost vlastníkovi pozemku převést pozemek na vlastníka
− Zástavní a jiná práva váznoucí na PS postihují náhradu (tj. pohledávku stavebníka na náhradu hodnoty stavby) §1256
− Pokud na pr.stavby existovalo zást.právo, tak to v okamžiku zániku PS ex lee přechází na pohledávku
dosavadního stavebníka, na náhradu za stavbu, kterou má vůči vlastníkovi pozemku. Tzn. pohledávka stavebníka
na to, aby mu vlastník zaplatil náhradu za stavbu, bude zatížena zást.právem, která doposud zatěžovala PS

− Koncepce zřeknutí se PS dle § 1248?

− 1stranné PJ nebo smlouva? Lze mít povahu smlouvy, ale i 1stranné zřeknutí může mít své místo (např.
situace, kdy zřeknutím nebude dotčena pozice vlastníka pozemku- PS pak nebude ničí, ale vlastník pozemku
to PS může začít využívat ve svůj prospěch/vzdá se ho a dojde tak k tomu, že stavba bude souč.pozemku)
− Důsledek: PS nezaniká (nedochází ke splynutí)! Výslovná výjimka z pravidla nemini res sua servit

 § 1248 a 1254 představují výjimu z nemini res sua servit a umožňují, aby vl.právo k pozemku a pr.stavby,
které zatěžuje tentýž pozemek byly 2 samostatné nemo.věci, které jsou ve vlastnictví téhož subjektu

§ 1248 „Zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník zatíženého pozemku převést na základě listin
prokazujících tuto skutečnost právo stavby na dobu, která ještě neuplynula, na sebe nebo na jinou
osobu.“

Zánik PS před uplynutím doby trvání (nejméně jasné pravidlo, §1249)

− Při zániku PS předtím, než uplyne jeho doba, nastanou pr.následky výmazu PS vůči věcnému právu náležejícímu osobě,
pro kterou bylo k PS do veřejného seznamu zapsáno věcné právo, až zánikem tohoto věcného práva. Jestliže však tato
osoba k výmazu udělí souhlas, nastanou pr. následky výmazu PS vůči jejímu věcnému právu již tímto výmazem
− Něco jiného říká zákon, funguje to ale jinak!!!
− Dikce- zákon jako kdyby umožňuje situace, kdy existuje pr.stavby a na něm je ve prospěch jiné osoby zapsáno LVP
(např.zástavní pr.). čili právo stavby je dáno do zástavy. Zástavní věřitel si zřizuje právo zástavy k PS, o kterém je
od začátku patrné, že má trvat např. do 31.10.2060. Dřívější ukončení PS nemůže být na újmu VP 3.osob bez jejich
souhlasu. §1249 toto zkrácení jako kdyby umožňuje, protože říká, že pokud zaniklo PS před uplynutím doby, tak se
vyžaduje výmaz z KN. Tzn. bez ohledu na to, že dojde k výmazu, zástava bude trvat nadále. PS bylo vymazáno
imaginárně, takže zástava může být. Ale je to špatná koncepce….

− § 1249 nemá praktické důsledky, protože byť z toho ustanovení plyne možnost vymazat PS ještě před uplynutím doby
i na úkor 3.osob, tak je zde speciální katastrální úprava a ta říká, že pokud na PS váznou věcná práva 3.osob, tak PS
může být vymazáno pouze s jejich souhlasem

− Nedostatečná návaznost úpravy KatZ na OZ (není možné zapsat podmíněný výmaz PS z KN – ohrožení pro zástavní
věřitele a jiné oprávněné, nabude-li někdo k pozemku věcné právo dle § 984)
− Faktický přístup KÚ: bez souhlasu zástavního věřitele nelze PS z KN vymazat

74
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

Služebnosti a reálná břemena

Obecně o věcných břemenech; terminologie
 Věcná břemena
 Služebnosti (§ 1257 an.)
 Reálná břemena (§ 1303 an.)
 Služebnosti (institut ŘP – servitutes)
 RB (institut středověkého – zejm. německého – práva)
 Pojem věcná břemena zaveden do našeho práva v OZ 1950 (tento pojem v té době nově sjednotil a nahradil
dosavadní kategorie služebností a reálných břemen)
 OZ: návrat k rozlišení služebností a reálných břemen, avšak pod společným označením věcná břemena
 Výslovné použití pojmu VB: § 638 odst. 1, § 767 odst. 2, § 1151, § 1152, skupinový nadpis nad § 1257, § 1696 odst. 2

Podobnosti a rozdíly služebností a RB

 Služebnosti i RB jsou limitovaná VP
 Funkce práva
 Služebnost je užívací LVP X RB je (spíše) zajišťovací LVP (ale z části i užívací)
 Obsah práva
 Služebnost omezuje vlastníka věci tak, že je povinen něco trpět či se něčeho zdržet
(pasivní povinnost vlastníka zatížené věci)
 X Reálná Břemena omezuje vlastníka věci tak, že je povinen něco dát či něco konat
(aktivní povinnost, aktivní charakter)
 Zatížená věc
 Služebnost může vzniknout na všech věcech X RB může vzniknout pouze na věcech evidovaných ve VS

Služebnosti
Vymezení služebnosti - §1257 odst. 1
 Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného
něco trpět nebo se něčeho zdržet
 Strpění (pati) – např. strpění přecházení přes pozemek, strpění čerpání vody ze studny
 Zdržení se něčeho (omittere) – např. nezastavění vyhlídky, zdržet se umístění stavby, kt. by měla výšku více jak 10m
 Př. mám pozemek s krásným výhledem, ale hrozí, že na vedlejším stavebním pozemku může být umístěna
stavba a v důsledku toho bude výhled znemožněn/omezen. Je pak možné, aby mezi vlastníkem toho
dotčeného pozemku a mezi vlastníkem panujícího pozemku, že vlastník dotčeného pozemku je povinen
zdržet se umístění stavby na tom pozemku/ umístění stavby nad určitou výšku
 Povinnost ze služebnosti je trvalá či opakovaná (není možný jednorázový výkon) – nelze zřídit služebnost jako
jednorázovou – nebylo by to platné a jednalo by se o rozpor s věcným právem
 Trvalá (není možný opakující se výkon) – chci postavit stavbu a opřít jej o zeď souseda = opora sousední
stavby, povinnost nezastavět vyhlídku (obligatio non altius tollendi)
 Opakovaná – právo čerpání vody ze sousedovy studny, právo jízdy / chůze přes pozemek
 Jednotlivé výkony je možno od sebe izolovat / oddělit

Typy služebností
 Zákon má absenci 2 základních typů služebností – ale disponuje s nimi
 Pozemková s. (in rem) – právo je spojeno s vlastnictvím určité jiné věci ze strany oprávněného –
oprávněný není určen individuálně, ale je to vždy ta osoba, která je určena vlastníkem jiné věci (věci
panující) – může to být kdokoliv a může se měnit - např. přecházení přes 1 pozemek (zatížený, povinný)
za účelem dosažení pozemku jiného (panujícího) – oprávněným ze služebnosti je každý vlastník
panujícího pozemku (typizovaný subjekt)
 Oprávněný se odvozuje od vlastnictví k nějaké jiné věci (panující věci)
 Např. právo chůze, jízdy
 U panující věci funguje služebnost jako tzv. spojené právo (důsledky)
 Změna vlastníka panující/služebné věci znamená změnu oprávněného/povinného – automaticky!
 Jak u mov. věcí?

75
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

 Nezaniká smrtí – dědí se

 Osobní s. (in personam) – právo není spojeno s vlastnictvím jiné věci, nýbrž slouží konkrétní
(individualizované) osobě (FO, PO) – konkrétní člověk / osoba, kt. to právo může vykonávat:
např. služebnost bytu- užívání bytu určitou osobou
 Změna vlastníka služebné věci znamená změnu povinného
 Smrtí nebo zánikem oprávněného služebnost zaniká (nedědí se, není převoditelná)
 Majetkové právo, které je vázáno na osobu
o Chápe se velmi podobně jako právo osobní
 Typické (pojmenované) pozemkové služebnosti
 § 1267 an. (pouze demonstrativní výčet)
 Pododdíl 4: Některé pozemkové služebnosti
 Typické (pojmenované) osobní služebnosti
 § 1283 an. (pouze demonstrativní výčet)
 Absentuje skupinový nadpis pododdílu 5 (Některé osobní služebnosti)

 Subsidiární úprava – strany se mohou odchýlit – mohou si sjednat i takové služebnosti, které zákonem nejsou
upraveny – vždy ale musí zůstat zachován základní rámec služebnosti (nějaká pasivní povinnost, co je obsahem
pasivní povinnosti záleží na domluvě/smlouvě)  nejde o porušení principu uzavřeného výčtu!!
 Lze sjednat i jiné druhy služebností, než které stanoví zákon (ať již in rem či in personam); vždy však
musí být dodržen jejich základní obsah (tj. povinnost něco strpět či se něčeho zdržet)
 Služebnost okna: spočívá v tom, že vlastník dotčené nemovité věci nebo obecně věci je povinen strpět
aby např. do jeho prostoru jeho dvora bylo otvíráno okno ze sousedovi stavby např. tehdy pokud je
sousedova stavba přesně na hranici s pozemkem dotčeného vlastníka
 NOZ tuto služebnost nezná, ale lze si ji ujednat
 Smluvně je možné koncipovat typické osobní služebnosti jako pozemkové a vice versa
 Možnost užívat cizí byt – služebnost bytu ve vztahu k jednotce
 Typicky osobní služebnost, ale není vyloučeno, že oprávněným bude vlastník jiné entity, věci
v pr.smyslu  bude tedy vymezen druhově
 Služebnost chůze nebo jízdy po pozemku
 Oprávněným má být, ten, kdo je vlastníkem panující věci, in concreto není problém, aby služebnost jízdy
či chůze byla zřízena někomu, kdo není vlastníkem žádného přilehlého pozemku – nejsem vlastníkem
bezprostředně sousedícího pozemku – může být tedy zřízena jako osobní služebnost – PO / FO

Principy služebností; ochrana služebností

 Nemini res sua servit (nikomu nemůže sloužit jeho vlastní věc; nikdo nemůže mít služebnost ke své vlastní věci,
v NOZ výslovně není, ale je tam stanovena ta výjimka v §1257(2))
 Žádný vlastník nemůže mít ke své vlastní věci ve svůj prospěch zřízenou služebnost
 Nedává dobrý hospodářský smysl, a proto se začalo uvolňovat
 Naše výslovná výjimka z tohoto pravidla: § 1257 (2) – tzv. vlastnická (vlastníkova) služebnost
 Míří pouze na služebnost pozemkovou
 Oprávněný ze služebnosti nebude konkrétní osoba, ale vlastník panující věci
 Může být tímto způsobem zřízena i jako osobní? (podle Tégla ano)
 Př. Jsem vlastníkem bytové jednotky, hodlám ji převést na 3. osobu a dřív než ji
převedu, tak si vně ve svůj prospěch zřídím služebnost: právo bytu / bydlení –
udělám to 1stranným PJ – zapíšu ji do KN
 Servitus in faciendo consistere nequit (služebnost nemůže spočívat v konání) §1257 (1)
 obsahem služebnosti je pasivní povinnost vlastníka
 Servitus servitutis esse non potest (ke služebnosti nelze zřídit služebnost)
 1 služebnost nemůže být zatížena jinou (nic tomu ale nebrání- třeba služebnost pobírání plodů zatížit
další povinností pobírat plody by si šlo představit)
 Tento princip není v NOZ nikde výslovně napsán

 Ochrana služebností: § 1259 – působí problém (není problém v textaci, ale jde o jediné ustanovení, kde se mluví o ochraně LVP)
 U žádného jiného věcného práva není obdoba tohoto §
 Potvrzení obecného pravidla, že všechna limitovaná práva mají stejnou ochranu jako VP
 Nepředstavuje žádnou výjimku, ale potvrzení obecného pravidla, že všechna LVP mají stejnou ochranu
jako právo vlastnické
 Chráněno petitorně a i držba je chráněna, takže posesorní ochrana (§1003 an.- pokud někdo bude
zasahovat do držby pr.služebnosti)
 Stejná věcněprávní ochrana jako vlastnické právo (obdobná aplikace ustanovení o ochraně VP)

76
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

 Proti zásahům 3. osoby – všem stejná ochrana

Vznik služebnosti
 § 1260 odst. 1. – demonstrativní výčet (právních titulů)
 Smlouva
 1stranné prohlášení (§ 1257 odst. 2)
 není výslovně uvedeno, je nesmyslné, by vlastník uzavíral smlouvu sám se sebou, takže stačí
1stranné prohlášení z pozice vlastníka zatížené věci
 je to způsobilou vkladovou listinou
 Pořízení pro případ smrti (zejm. závěť)
 Vydržení
 Rozhodnutí orgánu veřejné moci
 Zákon (ex lege)
 Omezení zřízení služebnosti: § 1261 – praktičnost omezená, protože tu bude lex specialis
 Lex specialis, které tu úpravu tohoto ustanovení vylučuje (dnes regulováno veřejnoprávními předpisy)

 Smlouva
 nejtypičtější
 Pro formu smlouvy je důležitá povaha zatížené věci
 věc movitá: smlouva nevyžaduje zvláštní formu (v praxi málokdy zatížení movité věci)
 Věc nemovitá: potřebná písemná forma + projevy stran na téže listině (§ 560, 561)
 Zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve VS, vzniká zápisem do VS
(intabulační princip – konstitutivní zápis) = smluvní zřízení na evidované věci
 Právotvorné účinky
 Podoba: §1105
 Vzniká-li služebnost k věci zapsané do VS na základě jiné právní skutečnosti než smlouvy, zapíše se do VS
i v takovém případě (deklaratorní zápis)
 Vzniká v důsledku rozhodnutí orgánu veřejné moci
 Služebnost vznikne v důsledku už té pr.skutečnosti, tím právním rozhodnutím, ale i tak se to
musí zapsat a to bude mít pouze deklaratorní účinky
 Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve VS- vzniká účinností smlouvy (§1262 (2))
 KatZ: Je-li služebností zatížena jen část nemovité věci (zejm. pozemku při zřízení cesty), je obligatorní
přílohou smlouvy geometrický plán s vyznačením rozsahu zatížení nemovité věci (pro zápis do VS); tím
není dotčen princip speciality VP (služebnost i tak zatěžuje věc jako celek, i když je dohodnuto, že
pr.služebnosti může být uskutečňováno pouze na reálně vymezené části zatížené věci)!!
 Pouze výkon práva je omezen na určitou část zatížené věci, ale právo služebnosti jako takové
zatěžuje celý pozemek
 Oprávněný ze služebnosti musí být jasně specifikován (vlastnictvím jiné věci nebo osobně); nelze
zřizovat služebnost pro neurčité osoby nebo neurčitý okruh osob (stará judikatura připouštěla zřizovat
služebnost např. pro „místní chudé“)  musí být také jasné, zda je služebnost osobní/pozemková- KÚ
by pak nevěděl, jak to zapsat  neplatnost

 1stranné prohlášení (§ 1257 odst. 2)

 Forma stejná jako u smluvního zřízení (§560); u evidovaných věcí nutný zápis do VS , oprávněný a povinný je tentýž
 Vydržení
 Na základě držby po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností
zatížena (srov. § 1089 an.)
 Došlo-li k vydržení služebnosti na věci evidované v KN, zapíše se po uplynutí vydržecí doby služebnost do
KN (deklaratorní zápis práva, které vzniklo mimoknihovně); vkladová listina
 Nejde o intabulační princip, protože důvodem nabytí bylo vydržení a ne smlouva
(mimoknihovní nabytí, u kterého se i tak požaduje následný zápis)
 § 1260 odst. 2 – vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku?
 Neaplikovatelné, opsáno z OZO, dnes nedává smysl

 Zákon (ex lege)

 Služebnost vzniká nepodmíněně, již samotnou účinností pr. předpisu (není třeba splnění jiné pr.skutečnosti)
 Nejasná pr. povaha tohoto druhu služebnosti v judikatuře: srov. NS (C 1302 Sou R NS) a ÚS (Pl. ÚS 25/04)
 Legální služebnosti nejsou soukromoprávním institutem, nýbrž druhem veřejnoprávního omezení
vlastníka věci ve veřejném zájmu
 Legální služebnosti (ex lege služebnosti) se zásadně nezapisují do KN!- výjimka z materiální publicity (§984 (2))

77
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

 Rozhodnutí orgánu veřejné moci

 Jen tehdy, je-li k tomu orgán veř. moci výslovně zmocněn zákonem (avšak i zde je přípustná analogie!)
 Soud – § 767 odst. 2, § 1029 odst. 2, § 1145 (následuje deklaratorní zápis do KN)
 Správní orgán – např. stavební úřad dle § 170 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon

Právní poměry ze služebnosti (obsah služebnosti)

 Závisí na právním důvodu vzniku služebnosti (zejm. smlouva- obsahem bude to, co si sjednali)
 § 1258 Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu (např. má-li někdo právo na vodu na cizím pozemku, má také přístup)
 1272 (1)- nadbytečné pravidlo, čerpání vody ze studny, služebnost bytu v 1.patře (musí k tomu mít i přístup!)
 § 1258 obecné pravidlo: není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani
ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší
 § 1263 pouze pro pozemkové služebnosti: oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena.
Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet (dispozitivní)
 § 1264: není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku. Služebnost se nemění změnou v
rozsahu služebné nebo panující věci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku. (psáno pouze pro pozemkové sl.)
 Př. pokud bylo před 30 lety zřízeno právo služebnosti, které spočívalo v možnosti jezdit po cizím pozemku
v nějakém voze taženém koňmi, tak po 30 letech, pokud se už nepoužívají k tažení koně, ale nákladní auta, tak
doba pokročila a na služebnosti to nic nemění
 Zákaz rozšiřování výkonu služebnosti: je-li právo chůze, nelze rozšiřovat na právo jízdy; je-li osobní služebnost
zřízena pro 1 (konkrétní) osobu, nelze rozšiřovat na další osoby – výjimky dle judikatury NS (např. manželé, děti)
 Výjimka- služebnosti z práva bytu- oprávněný může mít návštěvy a klidně mohou přespat, ale ne dlouhodobě

 Omezení zcizitelnosti služebností (§ 1265)

 Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem (odst.1)
 Pokud ale dojde ke změně vlastníka panující věci, tak dochází i ke změně v pozici
oprávněného- pokud já jsem vlastníkem pozemku s jehož vlastnictvím e spojeno pr.chodit po
sousedním pozemku a já ten svůj panující pozemek prodám, tak nabyvatel se současně stává
oprávněným ze sl. Chodit po dotčeném pozemku. Ale to samo právo chodit přes pozemek
nemohu převést na 3.osobu a ani ho nemohu spojit s jiným mým pozemkem. Samo ho tedy
nepřevedu, ale sdílí osud panujícího pozemku
 Osobní služebnost nelze převést na jinou osobu (odst.2)- pokud by se to stalo- absol. neplatná pro
rozpor se zákonem a veř.poř.
 K prostoru pod povrchem (pozemku) lze zřídit užívací věcná práva jako zcizitelná a dědičná (odst.3)
 Prostý fakt že tato služebnost byla zřízena, nemá automaticky za následek děditelnost a zcizitelnost,
(ale lze si to ujednat, že taková služebnost je děditelná/zcizitelná)
 Jde o služebnost k prostoru pod povrchem

 Kolize více služebností na téže věci (§ 1266)- celkem zbytečný §, špatná textace
 K věci lze zřídit i několik služebností, pokud není novější právo na újmu právům starším
(smysl pravidla – stanovení pořadí)
 Nešťastně se chtělo říci obecné pravidlo, že pokud služebnosti kolidují, tak funguje princip priority a
sekundárně princip redukce / u evidovaných- princip knihovního pořadí / princip místa

Typické (pojmenované) služebnosti

 Některé pozemkové služebnosti (§ 1267 an.)
 S. inženýrské sítě  Právo na vodu
 Opora cizí stavby  S. rozlivu
 S. okapu  S. stezky, průhonu a cesty
 Právo na svod dešťové vody  Právo pastvy

 Některé osobní služebnosti (§ 1283 an.)

 Užívací právo  Požívací právo  Služebnost bytu

Zánik služebností (není ale vyloučena možnost jiného způsobu zániku)

 Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo
oprávněné osobě (§ 1299 odst. 1)
 Např. zánikem služebné věci (sporné příklady: např. zřícení budovy zatížené služebností), ale i zánikem
užitné hodnoty věci (např. vyschnutí studny; zhoršení kvality pozemku; trvalé zatopení pozemku vodou)
 Určitá voda na určitém pozemku 1x za 5 let na 3 měsíce vyschne
78
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

 Je předvídatelné, že právo bude moci být opět vykonávané? Kdo ví, musíme se vždy zamyslet
 Nemluvme hned o zániku, jde spíš o „spící služebnost“

 Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné
osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (§ 1299 odst. 2)
 Např. trvalé snížení vodní hladiny ve studni, když oprávněný ze služebnosti má jinou možnost přístupu k
vodě – např. vlastní vodovod
 Újma musí být vyvážená nejlépe penězi - musí být náhrada
 Domáhat se může i oprávněný ze sl. (nejen vlastník zatížené věci) (shodně NS) = aktivně legitimovaný
 Zánik není ex lege, ale může se žádat soud, aby tu služebnost zrušil

 Dohoda (§ 1300 odst. 1)

 Dohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve VS, zanikne služebnost výmazem z VS – princip
extabulace (jinak služebnost zaniká již účinností smlouvy)

 Uplynutí doby (§ 1300 odst. 2)

 Dobu, na kterou byla zřízena služebnost, lze ujednat i tak, že služebnost zanikne, dosáhne-li nějaká jiná osoba
určitého věku; v takovém případě se má za to, že dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv
 Vázáno na nejistou budoucí událost
 Splynutí (§ 1301)
 Spojením vlastnictví panující a služebné věci v 1 osobě služebnost nezaniká
 Stane se oprávněným i povinným
 Nejasný dosah pravidla (jen u pozemkových služebností?) nene, analogicky i u osobních (§1257 (2) má stejný problém)
 Smrt oprávněného (§ 1302 odst. 1)
 Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby; při rozšíření služebnosti i na dědice se má za to, že jimi jsou zákonní
dědicové 1. třídy. Nabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba
 Tahle možnost musí být výslovně ujednána
(1265 (2) říká, že služebnosti nelze převádět- tento § 1302 je určitá výjimka, pokud si to výslovně sjednají)
 Služebnost sloužící provozu závodu (§ 1302 odst. 2)
 Slouží-li služebnost provozu závodu, nezaniká převodem nebo přechodem závodu nebo takové jeho
části, která bude provozována jako samostatný závod
 Př. máme výrobní areál a k němu se musíme dostat po nějaké příjezdové cestě a na ní bude ve
prospěch provozovatele toho výrobního areálu zřízena služebnost chůze/ jízdy. § 1302 říká, že
pokud to slouží tomu závodu, tak pokud se závod převádí, tak automaticky nedochází k zániku
sl., ale přechází s tím převedeným závodem na nového nabyvatele
 Promlčení služebnosti
 § 632 a 633
 § 618 (výmaz promlčené služebnosti z KN, byla-li zřízena na věci evidované)

 Jiné způsoby zániku služebnosti – lze aplikovat ustanovení o zániku závazku ze IV. části OZ (dle § 11)?
 Př. v rámci IV. části se řeší, že je možný zánik závazku v důsledku výpovědi (př. máme nájemní sml. na dobu
neurčitou a obecný princip je takový, že pokud nebylo sjednáno něco jiného, tak každá ze stran může
smlouvu vypovědět v určité době.) může to být aplikováno i ve vztahu ke služebnostem na základě §11?
 Není zde možný automaticky závěr, že to lze aplikovat či nelze
 Správný postup je takový, že se musíme ptát, zda ta zvláštní úprava zániku závazků je použitelná i pro zánik služebností
 V případě výpovědi – možné není
 Lze si služebnost sjednat na dobu určitou, ať už je stanovena určitým okamžikem či je vázaná
na rozvazovací podmínku – v tom problém není
 V tomto ohledu můžeme aplikovat

Reálná břemena
Vymezení RB
 Je-li věc zapsána do VS (zejm. nemovitá), může být zatížena RB tak, že dočasný (tj. každý aktuální) vlastník věci je
jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat (§ 1303 odst. 1)  aktivní povinnost
 Povinnosti (náležitosti):
 Věc musí být zapsána ve VS
 Dočasný vlastník = jakýkoli aktuální vlastník věci, která je zatížena RB  není podstatné, kdo je
vlastníkem věci, protože RB na věci vázne a se změnou vlastníka zatěžuje každého nového vlastníka
 Závazek-vlastník zatížené věci je zavázán jako dlužník (obligace mezi vlastníkem zatížené věci a
oprávněním z RB)- RB bude nejčastěji opakující se plnění, ale může být sjednáno i jako 1rázové

79
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

 Aktivní povinnost vlastníka (povinnost oprávněnému něco dávat/ konat)

 Pro totéž RB lze zatížit i několik věcí (tzv. vespolné RB) (§ 1303 odst. 2)

 Typické rysy RB
 Dočasnost – RB na rozdíl od služebnosti (sjednávána jako LVP bez časového omezení), tak pro RB je
typická dočasnost- povinný není povinen k nějaké pasivitě, ale naopak k dání/konání. Povinný z RB může
být povinný např. platit rentu nějaké osobě a pokud by bylo sjednáno neomezené (jako trvalé), tak by
nebylo jednoznačné, v jaké míře bude ten povinný z RB zatížen. Nebyl by daný jasný součet jednotlivých
opakujících se plnění povinného, takže to celkové zatížení/ celková majetková ztráta povinného by
nebyla odhadnutelná/vyčíslitelná. Byla by to extrémní zátěž povinného z RB.
 z toho důvodu je dočasné aby povinný mohl dohlédnout následku toho svého zavázání se
nějakému plnění v podobě nějakého aktivního konání/ dání.
- Tzn. musí být v silách povinného, aby byl schopen už v okamžiku vzniku RB kvantifikovat celkovou
míru/rozsah plnění, které bude poskytnuto oprávněnému
 Vykupitelnost- pro případ, že by RB bylo sjednáno jako časově neomezené, tak ta vykupitelnost
představuje ochranný prvek vlastníka zatížené věci (povinného subjektu)
 Povinnost k pozitivnímu (aktivnímu) jednání ze strany vlastníka zatížené věci (dare, facere)

 RB zakládá vlastníku věci dočasnou povinnost k plnění s tím, že nebude-li plněno, transformuje se právo z RB v
substituční oprávnění na peněžitou náhradu, pro niž je možné vést výkon rozhodnutí nebo exekuci na zatíženou
věc obdobně jako při zástavním právu (hodnota věci tak zajišťuje plnění z RB)

 oprávněný z RB se může pro uspokojení svého práva uspokojit z té věci zatížené RBřemenem a to
tak, že tu věc zpeněží a z výtěžku zpeněžení se náhradně uspokojí

 (Historické) příklady RB
 Povinnost vlastníka pozemku chovat obecního býka
 Povinnost udržovat v řádném stavu kostel
 Povinnost poskytovat oprávněnému peníze či jiné plnění (potraviny, otop) – tzv. výměnek
 Výměnek- situace, kdy generace, která vlastnila nemovitost, bezúplatně převáděla nemovitost
svým potomkům, ale výměnou za to, že ta starší generace mohla v nemovitosti zdarma dožít a
vůči novému vlastníkovi měli právo na nějaké plnění v podobě peněz, podílu na úrodě,..
 Upraven v Obligačním právu, ale může být sjednán i jako RB (resp. kombinace RB a Služebnosti)

Trvání RB
 RB může být zřízeno jako jednorázové či jako opakované (viz § 1247)
 Časově neomezené RB může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení RB (§ 1304)
 Zákon tak chrání povinného před sebou samým
 Zavázat se povinný tak sice může, ale pouze za předpokladu stanovených podmínek (vykupitelnost a
podmínky výkupu)
 Př. rodiče převedou na potomka bezplatně dům a současně je sjednáno, že rodiče můžou bezúplatně dožít
v nějaké části domu. Obdarovaný- nový vlastník- se zavazuje, že rodiče bude trpět (složka spíše
charakterizující služebnost) a současně se zaváže, že bude rodičům přispívat každý měsíc na jejich živobytí
třeba 10k (povinnost něco dát- platit- bude zřízeno jako RB)  nemovitost bude zatížena LVP (právem
rodičů, aby jim vlastník nemovitosti poskytoval peníze)
 Když se syn rozhodne převést dům na jiného, tak RB jako LVP zatěžuje také každého
dalšího nabyvatele
 Pokud bude RB jako časově neomezené, tak musí být sjednána ta vykupitelnost a pravidla-
např., že syn/aktuální vlastník se může kdykoli vykoupit třeba tím, že jednorázově zaplatí
rodičům částku ve výši 1mil a pokud tak učiní, tak RB zaniká
 Podmínky výkupu jsou na vůli smluvních stran (je jedno zda to bude 100k či 10mil)

 Vznik RB (§ 1305)- Kdyby tento § nebyl, tak by se aplikovalo analogicky ustanovení o převodu vl.práva (o zřízení služebnosti
evidovaných ve VS)
 Smlouva (nutný zápis do VS- intabulace)
 Vydržení? Není to vyloučeno, (ale někteří to odmítají,) ale jelikož to je podobné služebnosti, tak není
důvod, proč by to nešlo. Analogicky se uplatní pravidla pro vydržení vl.práva k nemovité věci (řádné
vydržení 10 let, mimořádné 20 let)

80
 Věcná práva P11 (2.12.2020)

 Záleží-li RB v opakovaném plnění, může být zadržená dávka nebo její náhrada požadována jak po osobě, za jejíhož
vlastnického práva dávka dospěla, tak od přítomného vlastníka, avšak jen z věci RB zatížené (§ 1306)
 Pokud např. rodiče dají dítěti nemovitost a ten má pak povinnost platit 10k měsíčně, tak každý ten měsíc
dospívá právo rodičů na plnění vůči svému potomkovi  vzniká splatná pohledávka na plnění ve výši 10k.
 Každá dospělá (splatná) pohledávka může být požadována jak po aktuálním vlastníkovi
(vlastníkovi, který byl vlastníkem v okamžiku, kdy pohledávka dospěla), tak i po novém
vlastníkovi (exekuci však lze vést pouze na tu věc zatíženou RB)
 Př. leden-červen byl vlastníkem syn (6 splátek), tak je to on, kdo odpovídá za splnění těchto 6
pohledávek (dávek)
 Pokud v červenci převede na nového nabyvatele, tak ten je taky zatížen RB (povinnost od
okamžiku, kdy se stal vlastníkem, poskytovat oprávněným platbu 10k)
 Lze po novém vlastníkovi požadovat i pohledávky, které dospěly před okamžikem, než se
nový vlastník stal vlastníkem zatížené věci? ANO, ale nelze vést výkon rozhodnutí pro tyto
v minulosti dospělé pohledávky na celý majetek aktuálního vlastníka, ale pouze lze vést
exekuci na tu věc, která je zatížená RB (dům).
 Od doby, co se nový vlastník stal vlastníkem (vznikla mu tak povinnost platit) a on sám
se s těmito dluhy dostane do prodlení, tak je to dluh, za který odpovídá celým svým
majetkem a rodiče vůči němu mohou nastoupit na jakýkoli jeho majetek (platí obecná
pravidla exekučního práva- dlužník odpovídá za své dluhy celým svým majetkem)

 Vlastník zatížené věci se zdrží všeho, čím by se věc zhoršila k újmě osoby oprávněné z RB. Nedostačuje-li věc RB z viny
jejího vlastníka nebo pro nedostatek, který vyjde najevo teprve později, tou měrou, jak se mělo při jeho zřízení za to,
napraví vlastník tento stav složením jistoty nebo jinak, aby osoba oprávněná z RB neutrpěla újmu (§ 1307)
 Ochranné opatření pro případ, že by hodnota věci klesla takovým způsobem, že by nebylo možno ji považovat
za dostatečnou jistotu pro uspokojení oprávněných z RB
 Obecně platí, že vlastník zatížený RB je vlastníkem a může s tou věcí dělat, co chce, ale je limitován existujícím RB
a jelikož ta věc zatížena RB slouží jako určitý náhradní zdroj uspokojení oprávněných, tak vlastník zatížené věci
nemůže s tou věcí dělat vše, a pokud dojde ke znehodnocení té věci, tak vzniká zvláštní povinnost dle §1307 (2)

 Zánik RB (§ 1308)
 Platí obdobně ustanovení o zániku služebnosti
 Primárně- dohoda mezi oprávněným a povinným
 Nepochybně je zde možné, aby bylo RB vázáno na nějakou nejistou budoucí událost zánik
nastoupením nejisté budoucí události/ stanoveno na určitou konkrétní dobu  takže zánik
uplynutím té doby,
 nebo zánik v důsledku principu materiální publicity VS- pokud by RB existovalo, vzniklo by
mimoknihovně (nebyl by zapsán do katastru)- obtížně představitelné, ale kdyby to tak bylo a
aktuální vlastník by pak s tou věcí disponoval, tak nabyvatel v dobré víře bude chráněn dle § 984

 v tom rozsahu, ve kterém může dojít k promlčení služebností, tak v tom rozsahu může dojít i k promlčení práva z RB se
stejnými důsledky jako u služebností

Typy RB
- Oz pamatuje jen na výměnek a na stavební plat
- Lze zřizovat i jiná RB s různým obsahem, ale plnění musí být ocenitelné v penězích
Promlčení RB
- Podléhají promlčení podle § 632
- Právo na plnění se promlčuje jako pohledávka § 633 odst. 2
Zrušení a zánik RB
- Není z OZ samostatně upraven
- Dle § 1308 OZ platí o jejich zániku obdobně ustanovení o zániku služebností:
1. V některých případech splněním 10. Vykoupením se z časově neomezeného RB
2. Uplynutím doby 11. Ze zákona
3. Naplněním rozvazovací podmínky
4. Vzdáním se RB ze strany oprávněného (až
výmazem)
5. Dohodou (zaniká až výmazem z VS)
6. Smrtí oprávněné osoby, popřípadě zánikem
(pokud in personam)
7. Zánikem zatížené věci nebo panující věci
8. Změnou poměrů, která vedla k tomu, že zatížená věc už dále
nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě
9. Nemůže je zrušit soud pro hrubý nepoměr

81
 Věcná práva P12, 13 (9.12.2020)

Zástavní právo
– regulován nejen hmotněprávně, ale i procesně
Pojem ZP
− Zajišťovací LVP (§ 1309 an.)- k zajištění práva věřitele vůči dlužníkovi
− Vymezení
− Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas,
uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s
příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy
− Smysl a účel
− Způsob věcného zajištění věřitele (pohledávky, resp. dluhu – srov. terminologii)
− Na věci (tzv. zástava) obligačního dlužníka či třetí osoby je zřízeno věcné právo s účinky erga omnes.
Všechny 3. osoby jsou povinny toto právo respektovat, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem zástavy

Funkce ZP
− Zajišťovací funkce
− Věřitel má cizí věc, která slouží k zajištění jeho pohledávky
− Jistota věřitele, ze které se může uspokojit pro případ dlužníkova prodlení se splněním dluhu
− Uhrazovací funkce
− V případě prodlení dlužníka může věřitel zpeněžit zástavu a uspokojit se z výtěžku zpeněžení
(tzv. náhradní uspokojení věřitele)

Principy ZP
− Akcesorita (neplatí však absolutně; řada výjimek)
− Existenční a funkční (hospodářská) závislost ZP na zajišťované pohledávce
− Bez zajištěné pohledávky (primárního právního vztahu) nemůže dojít ke vzniku ZP (výjimky)
− ZP sleduje právní osud zajištěné pohledávky
− Samostatná nepřevoditelnost ZP bez současného převodu zajištěné pohledávky (srov. § 1880 odst. 1 –
postoupení pohledávky)
− ZP může vzniknout max. v rozsahu zajištěné pohledávky (resp. v rozsahu menším)

− Subsidiarita
− Skutečnost, že účinky ZP mohou nastat až v okamžiku prodlení dlužníka s plněním dluhu; do té doby trvá
ZP jen ve své „skryté“ podobě
− ZP nastupuje jako podpůrný (subsidiární), tj. náhradní zdroj uspokojení věřitele

Druhy (dělení) ZP dle různých kritérií

− Na věcech movitých (ruční ZP – pignus) X na věcech nemovitých (hypotekární ZP)
− Posesorní ZP (s odevzdáním zástavy) X neposesorní (bez odevzdání zástavy)
− Simultánní (vespolné) ZP (§ 1345) – 1 pohledávka je zajištěna na několika různých zástavách společně – vespolek (např.
pro pohledávku ve výši 1 mil. Kč je zřízeno ZP na budově, pozemku a na jízdním kole); sporné, zda jde o 1 ZP či více ZP
− Při rozdělení zástavy na více nových věcí zatěžuje každou nově vzniklou věc ZP v původní výši (tj. 1 mil. Kč)
– např. při rozdělení pozemku

Možnost dispozic s věcí zatíženou ZP

− ZP na věci zásadně nebrání vlastníkovi v dispozicích s věcí
− Může ji zcizovat, zřizovat k ní další ZP, popř. jiná LVP
− Principem je však ochrana zástavního věřitele (tedy např. zákaz poškozovat či znehodnocovat zástavu)

Terminologie
− (Obligační) věřitel – věřitel té pohledávky, která má být zajištěna ZP
− (Obligační, osobní) dlužník – dlužník věřitele, jehož pohledávka má být zajištěna ZP
− Zástavní věřitel – obligační věřitel, jehož pohledávka již je zajištěna ZP (zástavním věřitelem je vždy bez výjimky obligační věřitel!)
− Zástavce – subjekt, který zřídil ve prospěch zástavního věřitele ZP (ten, kdo dal zástavu) – bude jím zásadně
vlastník zástavy, ale není to bezvýjimečné (srov. § 1343 odst. 2); zástavce zároveň nemusí být obligačním
dlužníkem (zástavu může poskytnout ve prospěch obligačního dlužníka někdo jiný)
− Zástavní dlužník – vlastník zástavy, ať již je či není zástavcem (např. ten, na něhož byla převedena zastavená věc)
či obligačním dlužníkem

82
 Věcná práva P12, 13 (9.12.2020)

Předpoklady vzniku ZP
− Způsobilá zástava
− Způsobilá pohledávka (dluh)
− Způsobilý právní důvod zřízení a vzniku

83
 Věcná práva P1 (23.9.)

Způsobilá zástava (§ 1310; § 1320 an.)

− Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat
− Věc movitá i nemovitá, hmotná i nehmotná, evidovaná i neevidovaná ve VS
− Některé věci však mají zvláštní režim – např. letadla – § 4 an. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
− Spoluvlastnický podíl na věci (k zastavení podílu se nevyžaduje souhlas spoluvlastníků)
− Podíl v obchodní korporaci (§ 1320 an.)
− C. p. a zaknihovaný c. p. (§ 1328 an.)
− Účet vlastníka zaknihovaných c. p. (§ 1333 an.)
− Pohledávka (§ 1335 an.)
− Věc hromadná (§ 1347 a 1348)

Budoucí ZP
− § 1310 odst. 2: ZP lze zřídit i k věci, k níž zástavnímu dlužníku (správně: zástavci) vznikne vlastnické právo teprve v
budoucnu. Je-li taková věc zapsána ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zapíše se k ní ZP (správně: budoucí ZP),
pokud s tím vlastník věci souhlasí
− Vazba na § 1341 odst. 1: Má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku (správně: zástavci) vzniknout ZP (správně:
vlastnické právo) teprve v budoucnu, vznikne ZP nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem (správně: zástavcem).

Cizí věc jako zástava (§ 1343, 1344)

− Princip: zástavce může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka
− Výjimka z principu nemo plus iuris (nemo dat quod non habet): § 1343, 1344
− Pravidlo pouze pro věci neevidované ve VS (pro věci evidované se uplatní § 984, tj. princip mat. publicity)
− Dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne ZP, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a
ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit (třeba analogicky aplikovat i na věci nemovité)
− Zastavení cizí movité věci v zastavárenském závodu – vlastník má právo na vydání věci vůči provozovateli
zastavárenského závodu, pokud prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu
(vlastník nemá povinnost zaplatit za věc náhradu)

Způsobilá pohledávka (dluh); § 1311

− Pohledávka existující i budoucí (popř. podmíněná); nesprávná judikatura NS (29 Cdo 4340/2011), správně ÚS (I. ÚS 760/18)
− Jen pohledávka platná, resp. pohledávka z platného titulu (vč. titulu rel. neplatného)
− Pohledávka peněžitá i nepeněžitá
− Pohledávky naturální? – promlčené ano; ty, které jsou naturální od počátku (např. § 2878), ne
− ZP lze zajistit pohledávku o určité výši nebo pohledávku, jejíž výši lze určit kdykoli v době trvání ZP
− ZP lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy
vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu

Právní důvod zřízení a vzniku ZP

− Smlouva
− Rozhodnutí orgánu veřejné moci
− Smlouva ve spojení s rozhodnutím orgánu veřejné moci
− Jiné právní důvody

Smlouva (§ 1312 an.)

− Smlouvou se ZP zřizuje, ale vzniká zásadně až v důsledku dalších skutečností
− Ve smlouvě nutno vymezit zástavu a zajištěný dluh (právní důvod vzniku a rozsah, splatnost, popř. den vzniku)
− ZP zajišťuje i příslušenství dluhu; smluvní pokutu jen tehdy, je-li to ujednáno
− Zakázaná ujednání ve smlouvě (§ 1315)
− Zákaz zastavení (negative pledge)
− § 1309 odst. 2
− Vazba na § 1761!

Forma smlouvy
− Písemná
− U věcí movitých (výjimka: ústní forma postačí dle § 1314 odst. 1 – je-li mov. věc jako zástava odevzdána
zástavnímu věřiteli či třetí osobě při uzavření smlouvy)
− U nemovitých věcí evidovaných ve VS (§ 560, 561)
− Forma veřejné listiny (notářského zápisu)
− Je-li zástavou závod či jiná věc hromadná
− Je-li zástavou nemovitá věc neevidovaná ve VS
− Má-li ZP k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav

Vznik ZP na základě smlouvy

84
 Věcná práva P1 (23.9.)

− U věcí zapsaných ve VS (mov. i nem.)

− Zápisem (§ 1316)
− U movitých věcí nezapsaných ve VS
− Odevzdáním zástavnímu věřiteli, popř. třetí osobě (§ 1317 odst. 1, 1318)
− Označením zástavy, tzv. znamením (§ 1317 odst. 2)
− Zápisem do rejstříku zástav NK ČR (bez odevzdání) (§ 1319 odst. 1) – smlouva musí mít v takovém
případě formu veř. listiny [§ 1314 odst. 2 písm. c)]
− U nemovitých věcí nezapsaných ve VS, u závodu, u movité věci hromadné
− Zápisem do rejstříku zástav (§ 1319 odst. 2)
− Zvláštní pravidla o zastavení podílu v korporaci, cenného papíru nebo zaknihovaného c. p., účtu vlastníka
zaknihovaných c. p. a pohledávky (§ 1320 an.)

Rejstřík zástav – exkurs

− Veden Notářskou komorou ČR
− Právní úprava – z. č. 358/1992 Sb., notářský řád
− § 35a, § 35f an. NŘ
− Jde o neveřejný seznam
− Pro podrobnosti srov. https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/zastavni-smlouva/zapis-do-rejstriku-zastav

Rozhodnutí orgánu veřejné moci (§ 1342)

− Zřizuje-li se ZP rozhodnutím orgánu veřejné moci, vzniká ZP vykonatelností rozhodnutí, ledaže je v něm
stanovena doba pozdější
− U evidovaných věcí zásadně následuje zápis do VS (deklaratorní)
− Př.: soudcovské ZP na nemovité věci (§ 338b an. OSŘ)
− Vzniká proti vůli zástavce na žádost věřitele jako způsob výkonu rozhodnutí dle OSŘ
− Věřitel musí soudu označit nemovitost dlužníka (zástavce), k níž má být ZP zřízeno a doložit, že je v
dlužníkově vlastnictví a dále prokázat vykonatelné rozhodnutí soudu (exekuční titul) na peněžité plnění
proti dlužníkovi
− ZP zde vzniká již samotným nařízením výkonu rozhodnutí (do VS se zapisuje deklaratorně)

Jiné tituly zřízení a vzniku ZP

− Smlouva ve spojení s rozhodnutím orgánu veřejné moci – např. § 1696 odst. 1 a 2
− Zákon (vznik ZP ex lege) – např. § 2344

Rozsah ZP (§ 1346 an.)

− § 1346: ZP se vztahuje na zástavu, na její přírůstek i příslušenství, ledaže zástavní smlouva určí něco jiného. Z
plodů a užitků se zástavní právo vztahuje jen na ty, které nejsou odděleny. Je-li zastavena pohledávka, náleží
zástavnímu věřiteli i každé právo, které pohledávku zajišťuje
− § 1347: Zástava hromadné věci (koncepce tzv. plovoucí zástavy)
− § 1350 an.: Přeměna zástavy na novou věc; spojení zástavy s jinou věcí; spojení 2 či více zástav; rozdělení zástavy

Práva a povinnosti ze ZP
− Závisí zejména na obsahu smlouvy, jinak se aplikuje zákon
− Práva a povinnosti před splatností zajištěné pohledávky (záleží na předmětu zástavy a na tom, kdo zástavu opatruje)
− Pokud zástavní dlužník (§ 1353) – povinnost zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního
věřitele (případně povinnost doplnit zástavu)
− Pokud zástavní věřitel (§ 1356) – je oprávněn mít zástavu u sebe a povinen pečovat o ni jako řádný
hospodář; užívat ji může pouze se souhlasem zástavního dlužníka
− Pokud 3. osoba (§ 1357) – nesmí ji užívat nebo umožnit její užití jinému
Výkon (realizace) ZP
− Postup po splatnosti zajištěného dluhu
− Možnost náhradního uspokojení – pouze právo, nikoli povinnost věřitele
− 3 možnosti realizace (zpeněžení) zástavy (§ 1359)
1. Způsobem, na němž se zástavní věřitel dohodnul se zástavcem, resp. zást. dlužníkem
2. Soudní prodej zástavy (§ 353a an. ZZŘS a § 338a OSŘ)
3. Prodej ve veřejné dražbě (zákon č. 26/2000 Sb.)

Realizace ZP dle smlouvy

− Realizace způsobem, na němž se zástavní věřitel dohodnul se zástavcem, resp. zást. dlužníkem
− Možnosti
− Prodej „z volné ruky“
− Podrobná ochranná pravidla zejm. ve prospěch vlastníka zástavy (§ 1360 an., zejm. § 1365)
− Dražba mezi předem omezeným okruhem účastníků
− Propadnutí zástavy do vlastnictví zástavního věřitele za podmínek § 1315 odst. 2 písm. b)

85
 Věcná práva P1 (23.9.)

− Uspokojení věřitele z plodů (užitků) zástavy za podmínek § 1315 odst. 2 písm. c)

Soudní prodej zástavy

− 2 fáze prodeje
− 1. fáze: Žaloba zástavního věřitele proti zástavnímu dlužníkovi o nařízení prodeje zástavy (§ 353a an.
ZZŘS) – důsledek: usnesení o nařízení prodeje zástavy (soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní
věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem – § 358 odst. 1)
− 2. fáze: Dle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh věřitele nařídit výkon rozhodnutí
prodejem zástavy (§ 338a OSŘ) – užití ustanovení o výkonu rozhodnutí movitých věcí a nemovitostí
− Zást. věřitel v tomto případě nemusí mít exekuční titul na peněžité plnění

Prodej zástavy ve veřejné dražbě

− Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách
− Zde jde o tzv. nedobrovolnou dražbu
− Dražba se provádí na návrh dražebního věřitele (tím je zástavní věřitel)
− Pro provedení dražby musí mít zástavní věřitel exekuční titul (srov. § 36 odst. 1)

Pravidla OZ o rozdělení výtěžku

− OZ: obecná pravidla (jsou modifikována procesními, popř. insolvenčními předpisy)
− Z výtěžku zpeněžení zástavy se hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo
− Úhradou pohledávky ze zpeněžené zástavy vznikají zástavnímu dlužníku stejná práva, jako by dluh splnil sám (tzv. zákonná
subrogace – zástavní dlužník má nárok na náhradu proti obligačnímu dlužníkovi; srov. § 1368 odst. 2, § 1937 odst. 2)

Výkon ZP při více zástavních věřitelích

− § 1371 an.
− Detailní „technická“ pravidla
− Řešení kolize: kombinace principu priority a dále toho, jakým způsobem jednotlivé ZP vzniklo (srov. § 1371 odst. 3)
− § 1372: možnost změn pořadí kolidujících ZP
− § 1374, 1375: naložení s výtěžkem zpeněžení zástavy

Zánik ZP
− ZP zaniká zánikem zajištěného dluhu, a to jakýmkoli způsobem (splnění, prominutí dluhu apod.) – důsledek principu akcesority ZP
− ZP zanikne, ale pohledávka trvá
− Zanikne-li zástava
− Vzdá-li se zástavní věřitel ZP
− Vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi
− Složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci
− Uplyne-li doba, na niž bylo ZP zřízeno
− ZP zanikne i tehdy, nabyla-li další osoba k zastavené věci vlastnické právo v dobré víře, že věc není zatížená ZP. To
neplatí, je-li ZP zapsáno v RZ nebo ve VS

Uvolněné ZP
− Uvolní-li se zástava zánikem ZP a není-li ve VS zápis o ZP ještě vymazán, považuje se ZP za uvolněné a vlastník věci
může spojit uvolněné ZP s jiným dluhem, který nepřevyšuje původní dluh
− Požádá-li o to vlastník, zapíše se do veřejného seznamu, že je ZP uvolněné a že zajištění původního dluhu pominulo,
prokáže-li zánik ZP listinou potvrzenou zástavním věřitelem nebo rozhodnutím soudu nebo jinou veřejnou listinou
− Nezajistí-li vlastník uvolněným ZP jiný dluh do deseti let od zápisu uvolnění ZP, jeho právo učinit tak zaniká
− Nezajistil-li vlastník uvolněným ZP nový dluh, nepřihlíží se po zpeněžení zástavy k uvolněnému ZP při rozdělení výtěžku

Záměna (konverze) ZP
− Bylo-li ZP zapsáno do VS, může vlastník věci žádat, aby v pořadí ZP váznoucího na věci a k zajištění dluhu, který
nepřevyšuje původní dluh, bylo zapsáno ZP pod podmínkou, že do roka po zápisu nového ZP bude staré ZP vymazáno
− O výmaz starého ZP může žádat vlastník věcí nebo věřitel, v jehož prospěch má být nové ZP zřízeno. Neučiní-li tak
s úspěchem do roka, zanikne nové ZP uplynutím této doby. Příslušný orgán veřejné moci nové ZP vymaže i bez
návrhu spolu se všemi zápisy, které se k němu vztahují

Podzástavní (nadzástavní) právo (§ 1390 an.)

− Vzniká zastavením pohledávky zajištěné ZP (zastavení „na druhou“)
− Ke vzniku PZP není třeba souhlasu zástavního dlužníka (vlastníka zástavy)
− Účinky PZP vůči vlastníku zástavy nastávají
− Bylo-li mu doručeno oznámení o jeho vzniku, nebo
− Je-li zástavou věc, k níž vzniká ZP zápisem do RZ nebo zvláštního VS, zápisem do tohoto seznamu; tímto zápisem
podzástavní právo vzniká

86
 Věcná práva P1 (23.9.)

− Podzástavní věřitel se může domáhat uspokojení z podzástavy místo podzástavce, jakmile je dluh zajištěný
podzástavním právem splatný
− Přiměřená aplikace ustanovení o ZP

Zadržovací právo

Zadržovací právo (§ 1395 an.)

− Zajišťovací LVP (účel stejný jako u ZP – ve srovnání s ním však existují některé rozdíly)
− Způsob věcného zajištění věřitele s preferencí oprávněného před jinými věřiteli, a to i zástavními (§ 1398) – tzv. superpriorita ZadP
− ZadP má funkci zajišťovací i uhrazovací (věřitel může zpeněžit zadrženou věc způsobem dle § 1359 an. –
analogické užití ustanovení o výkonu ZP)
− V praxi nepříliš využívaný institut (v důsledku toho absentuje rozsáhlejší judikatura vysokých soudů)

− Úprava v OZ
− Obecná (§ 1395 an.)
− Zvláštní (např. § 1015); podpůrně se aplikují obecná ustanovení o ZadP
− Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného
dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat
− Tato osoba nemusí být nutně vlastníkem věci – např. nájemce dá pronajatou movitou věc do opravy
(srov. i rozhodnutí NS, sp. zn. 21 Cdo 2265/2005)
− ZadP lze vykonat i k zajištění dosud nesplatného dluhu (§ 1395 odst. 2)
− O jaký dluh se může (musí) jednat? Je možný i jiný dluh než ten, který souvisí s danou věcí?

Vznik
− ZadP vzniká jednostranným právním jednáním zadržovatele, jímž vyjadřuje vůli zadržet věc (zadržením movité věci)
− Právo zadržet věc (nikoli ZadP jako takové) vzniká v okamžiku, kdy je zde povinnost vydat cizí movitou
věc a současně je zde splatný dluh osoby, jíž by jinak měla být věc vydána (viz předchozí snímek)
− Nevyžaduje se smlouva ani jiná další právní skutečnost
− Omezení možnosti zadržet věc (§ 1396)
− Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí, ani ten,
komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem ZadP; to neplatí, měl-li věc u
sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka

Povinnosti zadržovatele (§ 1397)

− Kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy
uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu
− Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako
řádný držitel. Užívat zadrženou věc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným

Uspokojení věřitele (§ 1398)

− Věřiteli, který zajistil svou pohledávku ZadP, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před
jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věci věřitelem platí obdobně § 1359

Zánik ZadP (§ 1399)

− Zánikem zajištěné pohledávky (dluhu), a to jakýmkoli způsobem (splnění, prominutí dluhu apod.)
− Zánikem zadržované věci

87
 Věcná práva P1 (23.9.)

− Vzdáním se ZP jednostranně věřitelem či dohodou s vlastníkem

− Dostane-li se věc trvale z moci věřitele
− Dáním jiné dostatečné jistoty věřiteli

88