Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz (www.seminarky.

cz)
Seminárky.cz – Největší. Nejlepší. Stahuj.

12. Absolutní majetková práva

Pojem
Absolutní majetková práva = věcná práva
- název je odvozen od absolutního účinku věcných práv, který je jejich důležitým rysem
- zajišťují moc osoby nad věcí
- jsou charakterizována vztahem osoby k věci, jejíž právní osud sledují

1. držba
2. vlastnictví věcná práva k vlastním věcem
3. spoluvlastnictví
4. věcná práva k cizím věcem
- je pro ně typická jejich publicita, tedy veřejnost (katastr nemovitostí, rejstřík zástav)

Držba
= skutečné ovládání věci
držitel = osoba, která věc ovládá
a) je vlastníkem - oprávnění držet věc je zahrnuto v rozsahu vlastnických oprávnění
b) není vlastníkem
1. držba poctivá (= oprávněná)
2. držba nepoctivá (= neoprávněná)

Oprávněný držitel
- je v dobré víře, že mu něco po právu patří
- nabývá vlastnického práva vydržením = dlouhodobá nepřetržitá poctivá držba
- vydržecí doba:
 movité věci 3 roky
 nemovitosti 10 let

Neoprávněný držitel
- nemůže přepokládat, že má k věci vlastnické právo (nálezce, zloděj)

Vlastnictví
- nejvýznamnější absolutní právo
- vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat
- ostatní osoby nesmějí zasahovat do výkonu vlastníkova práva!

Výkon vlastnického práva je omezen - meze stanoví „sousedské právo“

- vlastník věci nesmí nad míru přiměřenou místním poměrům sousedy obtěžovat
hlukem, stíněním, prachem, odpady, …
- plody, spadlé ze stromů na sousední pozemek, patří vlastníkovi sousedního pozemku
- pokud kořeny nebo větve stromů rostoucích na jednom pozemku přesahují na
pozemek souseda, může se soused postarat o jejich šetrné odstranění
- vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů blízko
společné hranice pozemků
- vlastník pozemku může požadovat, aby soused upravil stavbu tak, aby z ní nestékala
voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek
- vlastník je povinen umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek, jestliže to vyžaduje
údržba nebo obhospodaření sousedního pozemku
- rozhradí mezi sousedními pozemky jsou společné
Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz (www.seminarky.cz)
Seminárky.cz – Největší. Nejlepší. Stahuj.

- vlastníkovi může soud uložit, aby svůj pozemek oplotil

- pokud nelze na nemovitosti hospodařit nebo ji užívat pro to, že není spojena
s veřejnou cestou, může její vlastník žádat, aby mu soused povolil cestu přes svůj
pozemek = nezbytná cesta
 nezbytnou cestu zřizuje soud, který také vymezí rozsah

nabytí vlastnictví:
1. smlouvou (kupní, darovací)
- převod vlastnictví:
 smlouva nemusí být písemná!!! (při koupi zboží v obchodě = předáním věci)
 nemovitost - vkladem do katastru nemovitostí (smlouva musí být písemná!)
2. rozhodnutím orgánu veřejné moci
3. jinou skutečností
- přivlastněním opuštěné věci
- nálezem ztracené věci
 pokud se po uplynutí 3 let od vyhlášení nálezu nikdo nepřihlásí
 zvláštní režim platí pro nalezená zvířata
- přírůstkem
- vydržením
4. děděním

Spoluvlastnictví
- základním znakem je podíl (může být vyjádřený v % nebo zlomkem), který určuje
míru práv a povinností spoluvlastníků
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů počítanou podle
velikosti podílů
- pokud se rozhodnutí týká významné záležitosti - alespoň 2/3 většina

zrušení:
- dohodou všech spoluvlastníků
- rozhodnutím soudu

vypořádání:
- rozdělením
- prodejem s rozdělením výtěžku
- převedením vlastnického práva 1 nebo více spoluvlastníků s vyplacením ostatních

Právo duševního vlastnictví

= právní vztah k nehmotným produktům duševní práce
- hlavní pramen: zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském s účinností od 1.12.2000
 autoři literárních, vědeckých a uměleckých děl mají právo:
1. na ochranu autorství a nedotknutelnost díla
2. s dílem nakládat, rozhodovat o jeho zveřejnění a udílet souhlas k jeho užití
3. na odměnu za tvůrčí práci (autorské právo trvá po dobu života autora, po jeho
smrti přechází na dědice - 70 let)
Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz (www.seminarky.cz)
Seminárky.cz – Největší. Nejlepší. Stahuj.

Věcná práva k cizím věcem

a) právo stavby
= věcné právo stavebníka mít stavbu na pozemku jiného vlastníka (-> zatěžuje cizí
pozemek)
- nabytí:
 smlouvou
 vydržením
 rozhodnutím orgánu veřejné moci
- vznik - zápisem do veřejného seznamu
- lze zřídit jen dočasně
- přechází na dědice
- stavebník má předkupní právo k pozemku
- vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby
b) věcná břemena
- slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci
- pro vlastníka to znamená, že je povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet
- členění podle obsahu povinností:
1. služebnosti
 typická je pasivita vlastníka věci, který je povinen ve prospěch oprávněné
osoby něco trpět nebo se něčeho zdržet
 druhy:
 pozemkové služebnost inženýrské sítě
právo na vodu
služebnost stezky, průhonu a cesty
právo pastvy
 osobní užívací právo
požívací právo
služebnost bytu
 nabytí:
 smlouvou
 pořízením pro případ smrti
 vydržením
 rozhodnutím orgánu veřejné moci
 ze zákona
 vznik: zápisem do veřejného seznamu
 zánik:
 trvalou změnou, pro kterou služebná věc nemůže sloužit původnímu
účelu
 uplynutím doby
 smrtí oprávněné osoby
 zánikem PO
2. reálná břemena
 zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco
aktivně konal nebo ji něco dával
 reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidována ve veřejném
seznamu
Tento text byl stažen ze serveru Seminárky.cz (www.seminarky.cz)
Seminárky.cz – Největší. Nejlepší. Stahuj.

c) zástavní právo
- slouží k zajištění dluhu (peněžitého i nepeněžitého)
- pokud dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, může se věřitel uspokojit z výtěžku
zpeněžení zástavy
- zástava = každá věc, se kterou lze obchodovat
- vznik: zástavní smlouvou
d) zadržovací právo
- představuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka k zajištění své splatné
peněžní pohledávky

rozdíly mezi zástavním a zadržovacím právem

dvoustranné právní jednání jednostranné

předmětem věci movité i nemovité jen movité
funkce zajišťovací i uhrazovací jen zajišťovací