4.

Smlouva licenční, o převodu práv, o dílo s nehmotným výsledkem (včetně

implementační smlouvy), o franchisingu. Právní ochrana osobnosti a osobních údajů.
„Nechráněné“ nehmotné statky (know-how, goodwill, logo aj.). Obchodní tajemství,
zlepšovací návrh. Právní úprava elektronického obchodu, spamming, Doménové jméno

1) smlouva licenční
 Úvod do systému
 Model licence:
o Absolutní právo autora
o Relativní právo: uplatňuje se jen vůči poskytovateli licence. Nabyvatel licence tedy nemůže sám
vůči třetím osobám vystupovat, aby dílo chránil, ale musí se obrátit na poskytovatele, aby mu
zjednal řádné podmínky a ochránil jeho postavení na trhu
 Udělena:
o smlouvou
o jednostranným úkonem (v právu ČR ne, shrink-wrap licence ani přijetí plnění je pokládáno za
přijetí návrhu smlouvu, nikoliv za izolovaný jednostranný úkon)
o zákonem (výjimky)
o rozhodnutím státního orgánem (nucená licence)
 Definice: Poskytovatel v rámci svého výlučného práva k nehmotnému statku nebo jiné možnosti dispozice
s ním (např. vyplývající z utajení know-how) dává svolení k jeho výkonu nabyvateli.

 Licenční smlouva k autorským právům

 smlouva = dvou nebo vícestranné právní jednání, vzniká úplným a bezpodmínečným přijetím návrhu na
uzavření smlouvy
 smlouva – relativní právo – vztah mezi 2 stranami → platí inter partes
o strany – mohou se odchýlit od NOZ, kde to není výslovně zakázáno, ale mohou si dohodnout vlastní
autonomní právo = autonomie vůle stran
o zásada bezformálnosti – § 559 – právo zvolit si libovolnou formu, není-li volnost omezena ujednáním
stran nebo zákonem
 licence = oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, svolení k činnosti, která by jinak byla zakázána
 Definice: Poskytovatel v rámci svého výlučného práva k nehmotnému statku nebo jiné možnosti dispozice
s ním (např. vyplývající z utajení know-how) dává svolení k jeho výkonu nabyvateli.
o povolení užití:
o zejména smlouvou, ale je možné získat licenci i zákonem (ale to jsou výjimky, např.: rozhlasová
stanice – kolektivní správce spravuje nahrávky výkonného umělce)
o rozhodnutím státního orgánu (= nucená licence), (soud, správní úřad)
 soud nařídí povinnost uzavřít smlouvu, nebo licenci sám udělí
 př: z důvodu veřejného zájmu
 Úprava licence v NOZ
 před NOZ byla licence upravena na 2 místech
o obchodní zákoník: právo prům.vlastnictví
o autorský zákon: autorská práva
 NOZ sjednocuje úpravu (§2358 a násl.)
o obecná část
o zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským právem
o zvláštní ustanovení pro smlouvu nakladatelskou
 Pojem
 licence – typizovaný závazek, který vzniká při nakládání s absolutním majetkovým právem
o poskytovatel (autor) poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít k jednotlivým nebo ke
všem způsobům užití
o nabyvatel – zavazuje se, že zaplatí odměnu (pouze pokud nebylo ujednáno, že se odměna neplatí)
 o forma - lze uzavřít i ústně, či konkludentně (ale doporučuje se písemně), konkludentně – jednající
osoba koná tak, že jasně dá najevo svou vůli, že chce jednat určitým způsobem – taky to jde uzavřít
konkludentně
o písemně – vždy u výhradní licence a u průmyslových práv, kde je změna vázána na zápis do určitého
seznamu
 licence může omezit způsoby užití díla co do rozsahu, množství, místa nebo času; nestanoví-li to, má se za
to, že byla poskytnuta v rozsahu nutném k dosažení účelu smlouvy
 licence k rozmnožování díla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i
dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, elektronické jak v on-line, tak
of-line; zahrnuje i licenci k rozšiřování rozmnoženin, pokud smlouva nestanoví jinak
 licence k vysílání díla zahrnuje i oprávnění ke zhotovení záznamu díla vysílatelem jeho vlastními prostředky
a pro jedno vysílání, pokud smlouva nestanoví jinak
 výhradní – poskytovatel již nemá po dobu trvání licence právo poskytnout licenci jinému potencionálnímu
nabyvateli a nesmí ji ani on sám užít
o sólová licence: vyhradím si právo, že můžu sama používat (já jsem poskytovatel)
o spadá pod výhradní licenci + určitá výjimka
 nevýhradní – poskytovatel může využít sám + poskytnout dalším nabyvatelům
o nevýhradní licence poskytnutá před uzavřením výhradní licence zůstává zachována
o není-li výslovně ujednána výhradní, má se za to, že to je licence nevýhradní (výjimka –
nakladatelská smlouva
 poskytovatelem licence může být :
o autor,
o dědic,
o nástupce PO,
o kolektivní správce (ze zákona jedná jako nepřímý zástupce = jedná svým jménem na účet autora),
o smlouva o zastoupení,
o vykonavatel (u zaměstnaneckých děl – zaměstnavatel)
 podlicence (sublicence)
 nabyvatel poskytuje dalšímu nabyvateli (musí to být ujednáno v licenční smlouvě + potřeba písemného
souhlasu poskytovatele),
o výjimka: převod závodu /souhlas nutný jen, pokud to bylo ujednáno
o nabyvatel může převést jen to, co mu dovolil poskytovatel, ne více (klidně i v menším rozsahu, než
dostal od poskytovatele)
o převod licence (postoupení)
 původní nabyvatel licence = postupitel → už není ve vztahu s poskytovatelem
 nový nabyvatel licence = postupník
 se souhlasem poskytovatele
 nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, pokud s tím autor nesouhlasil
nebo se dá spravedlivě očekávat, že by k takové změně svolil; to platí i pro spojení díla s jiným dílem,
jakož i při zařazení do díla souborného
 nabyvatel licence je povinen poskytnout autorovi rozmnoženinu díla na své náklady, pokud je to
obvyklé
 § 2371 a násl. Autorsko-právní úprava v NOZ
o licence lze uzavřít jen k takovému užití, které je známo v době uzavření smlouvy
o povinnost využít licenci (§2372)
o právo autora na dodatečnou odměnu = pokud byla odměna sjednána v nepoměru vůči konečnému
výsledku (§2374)
o omezení zásahu nabyvatele licence do díla…
o rozmnoženina pro autora (= povinnost nabyvatele udělat alespoň 1 kopii pro autora) – netýká se to
výkonného umělce
o možnost odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele (2 roky – pokud nabyvatel nevyužije
licenci – poskytovatel musí písemně vyzvat, aby konal + přání poskytovatele aby když tak odstoupil
od smlouvy, pokud ani tehdy nabyvatel nekoná – po uplynutí lhůty může poskytovatel uzavřít další
smlouvu s jiným nabyvatelem), (§2378)
o možnost odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora (§ 2382)
 Odstoupení od licenční smlouvy
o autor může od smlouvy odstoupit, nevyužívá-li nabyvatel licence vůbec nebo nedostatečně a jsou-li
tím nepříznivě dotčeny zájmy autora, pokud důvody nevyužívání nejsou na straně autora
o autor může od smlouvy odstoupit pro změnu svého přesvědčení a zveřejněním díla by byly dotčeny
jeho oprávněné zájmy
o autor nemůže od smlouvy odstoupit před uplynutím dvou let od poskytnutí licence nebo dvou let od
odevzdání díla; u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou po třech měsících a u
ostatního periodického tisku po jednom roce
o autor je povinen nahradit nabyvateli škodu vzniklou mu odstoupením od smlouvy, pokud k tomu
existují důvody zvláštního zřetele hodné
o autor je povinen vrátit nabyvateli odměnu, kterou od něj přijal na základě licenční smlouvy, od
které odstoupil, nedošlo-li k využití licence vůbec nebo její část v poměru využití licence a pokud
ve smlouvě nebyla stanovena pro nabyvatele povinnost licenci využít
o jestliže autor projeví po odstoupení od smlouvy opětovný zájem o užití díla, je povinen licenci
přednostně nabídnout původnímu nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s původními
podmínkami
o Práva a povinnosti z licence přechází zánikem právnické osoby, které byla udělena na jejího
právního nástupce, pokud takový přechod nebyl ve smlouvě vyloučen. Smrtí fyzické osoby, které
byla licence udělena, přecházejí tato práva a povinnosti na dědice, pokud to smlouva připouští.
 licenční smlouvu lze uzavřít k :
o výtvorům
o k věcem v právním smyslu (rozhlasové a televizní vysílání, zvukový a zvukově-obrazový záznam,
databázím – netvůrčím…)
 licenční smlouva nakldatelská
o historicky nejstarší
o poskytuje autor nabyvateli k rozmnožování a rozšiřování autorského díla
o knihy, noty, katalogy výtvarného umění…
o specifika (jinak všechno stejné)
o pokud není výslovně ujednáno, že je Nevýhradní, platí, že se jedná o smlouvu výhradní, musí mít
písemnou formu
o autor má právo na autorskou korekturu (př: dílo jde do tisku – autor ještě může opravit případné
chyby, ale nesmí dílo výhradně přepracovat)
o zánik licence pro případ rozebrání rozmnoženin před uplynutím licenční doby (př: uzavřu smlouvu
na 2000 výtisků – po prodeji 2000.kusu zanikne, autor potom může uzavřít smlouvu s jiným
nakladatelem)
 smlouva o převodu absolutních práv vs. licence
o kupní, o směně, darovací…
o x licencí se poskytovatel nezbavuje svého práva = nepřevádí ho, jen v rámci svého práva vytváří pro
nabyvatele nové právo
 smlouva o dílo vs. licence (viz smlouva o vytvoření nehmotného statku)
o licence: nehmotný statek již existuje
o smlouva o dílo: nehmotný statek se teprve na základě smlouvy tvoří
o strany: zhotovitel a objednatel
o je třeba dohodnout, aby toto dílo mohl užívat i sám zhotovitel (protože pokud si to nedohodnou,
tak nemůže)
o objednatel může využít předmět jen k účelu uvedenému ve smlouvě
 licenční vs. nájemní smlouva
o licenční se týká nehmotného statku
o nájemní se týká hmotné věci nebo podniku
o společný prvek: jen přenechání práv k předmětu, ne změna vlastnictví
 Licence versus sublicence (podlicence)
o Poskytovatelem sublicence je nabyvatel licence a poskytuje mu výkon práva v rámci svého
relativního práva, které získal z licence, ne však v širším rozsahu, než sám získal od poskytovatele
licence. Nabyvatel licence zůstává ve vztahu k poskytovateli licence i nadále, k poskytnutí
sublicence musí mít svolení poskytovatele licence.
 o Na sublicenci se vztahuje úprava licence obdobně (§ 57 AZ).
o Smluvní strany: poskytovatel sublicence (= nabyvatel licence) – nabyvatel sublicence
 Licence versus převod práva z licence (cesse nabyvatelových práv a privativní intercesse jeho závazků)
o Nabyvatel licence své relativní právo i závazky z licence převede na nového nabyvatele, opět však
nikoli v širším rozsahu, než sám získal od poskytovatele licence. Nabyvatel nezůstává ve vztahu
s poskytovatelem, místo něho do vztahu vstoupí nový nabyvatel licence, k převodu práv musí mít
původní nabyvatel svolení poskytovatele licence.
o Na převod práva z licence se vztahují ustanovení o postoupení pohledávky z ObčZ.
Druhy licenční smlouvy
 Z hlediska rozsahu poskytovaných práv
o výlučná
licence udělená jedinému nabyvateli
poskytuje k využití předmětu licence oprávnění pouze nabyvateli a poskytovatel se mu zavazuje, že
licenci neposkytne žádnému jinému a zpravidla, že ani on sám nebude předmět licence využívat
o jediná (sólo)
mimo nabyvatele může předmět licence využívat i samotný poskytovatel
poskytovatel se zavazuje, že licenci na tentýž předmět neposkytne dalším subjektům, ale vyhradí si
užívání předmětu licence vedle nabyvatele i pro sebe
o nevýlučná
více nabyvatelů
poskytovatel uděluje právo nabyvateli ve stanoveném rozsahu předmět licence využívat, ale
ponechává si pro sebe dispozici tento předmět nejen sám využívat, ale i možnost poskytovat licenci
na tentýž předmět i dalším zájemcům
 Z hlediska účastníků licenční smlouvy
o Aktivní - předmět licence poskytujeme
o Pasivní - předmět licence nabýváme
 Z hlediska teritoriálního dosahu
o mezinárodní
o tuzemské
 Z hlediska formálního obsahu
o americké, britské a kontinentální licenční smlouvy
 Z hlediska předmětu licence
o K autorskému dílu (včetně počítačových programů a struktury databáze)
o K nehmotným statkům souvisejícím (uměleckému výkonu výkonného umělce, zvukovému záznamu,
zvukově–obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání)
o Obsahu databáze
o patentová, na užitný vzor, na průmyslový vzor, topografii polovodičových výrobků a nové odrůdě
rostlin
o obchodnímu tajemství
o know-how, pokud není obchodním tajemstvím
o na ochrannou známku
o znakům měst a krajů, olympijským symbolům, technickým normám
o obchodní firmě, názvu právnické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, jménu a přijmení
fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku
o jinému označení, pokud se stalo příznačné pro svého nositel aj.
 Z hlediska druhů předmětů poskytovaných práv
o předměty průmyslově právně chráněné (pravá licence)
o předměty průmyslově právně nechráněné (nepravá licence)
 Křížová licence (něco za něco)
o poskytovatel od nabyvatele neobdrží finanční plnění za poskytnutí licence, ale licenci či souhlas
k využívání nehmotného statku, který má v držbě nabyvatel
o někdy se používá při narovnání sporů o porušování průmyslového práva
 Specifické druhy licencí
o opční (specifický druh smlouvy o budoucí licenční smlouvě)
o sdružená - více předmětů licence (např. patentová a známková)
 o Shrink-wrap - protržením průsvitného obalu
o zákonná - automaticky ze zákona - právo předchozího uživatele,
o úřední na autorská díla užívání díla ve škole, pořízení kopie programu
o smíšená (včetně know-how, franchising...)
 smlouva, která zahrnuje několik nehmotných statků, ať již chráněných, či nechráněných
 V souvislosti s licenčními a obdobnými smlouvami se často uzavírají smlouvy o utajení předávaných
podkladů a informací; tato ujednání jsou často součástí opčních a licenčních smluv.
 Podle předmětu licence - Licence k:
o autorskému dílu (včetně počítačových programů)
o nehmotným statkům souvisejícím (uměleckému výkonu výkonného umělce, zvukovému záznamu,
zvukově-obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání)
o obsahu databáze
o patentu, užitnému či průmyslovému vzoru, topografii polovodičových výrobků, nové odrůdě rostlin
a plemenu zvířat
o obchodnímu tajemství
o ochranné známce
o znakům měst a krajům, olympijským symbolům, technickým normám
o obchodní firmě, názvu právnické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, jménu a příjmení
fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku
o jinému označení, pokud se stalo pro svého nositele příznačné aj.
 Podle postavení subjektů:
o licenční smlouva mezi podnikateli: dříve ObchZ, dnes NOZ + zákon o ochranných známkách popř.
jiný zákon o průmyslovém vlastnictví aj.)
o Pokud jsou všichni účastníci smlouvy podnikatelé, řídí se smlouva podle ObchZ, avšak ten má
zvláštní úpravu jen pro licenční smlouvy v oblasti průmyslového vlastnictví
 Licence na autorské právo mezi podnikateli
o Dříve ObchZ + při nedostatku úpravy OBčZ + autorský zákon
o Dnes NOZ, který rozlišuje mezi spotřebitelem (pro spotřebitelské smlouvy) a podnikatelem

Obsah licenční smlouvy

 Preambule
 Označení smluvních stran (poskytovatel × nabyvatel)
 (definice pojmů)
 Účel smlouvy, účel užití poskytnutých práv
o Nevyplývá-li z účelu smlouvy jinak, má se za to, že:
o Územní rozsah licence je omezen na území ČR
o Časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nikoli však
na dobu delší než 1 rok od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence,
tak od takového odevzdání
o Množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu
užití
 Předmět smlouvy, jeho specifikace a vlastnosti
 Jedná se o licenci výhradní/nevýhradní
o Výhradní licence:
o Musí být písemná
o Poskytovatel nemá právo poskytnout tutéž licenci třetí osobě
o Musí být výslovně ujednána, v opačném případě se jedná o licenci nevýhradní
o Nevýhradní licence:
o Možnost poskytovatel poskytnout licenci 3. Osobě
o Podlicence – nabyvatel může oprávnění tvořící část licence poskytnout 3. osobě jen je-li to
ujednáno ve smlouvě (vyžaduje se písemný souhlas poskytovatele + informace o osobě postupníka)
 Způsob splnění závazku poskytovatel (dodání hmotných nosičů, internetových adres, manuálů, instalace,
protokol o převzetí atd.)
 Práva a povinnosti poskytovatele
o Závazek poskytovatele musí být splněn řádně a včas
 o Je nutno sjednat okamžik splnění závazku dodáním (předáním poště)
 Práva a povinnosti nabyvatele, rozsah poskytovaných práv
o Aktivní legitimace nabyvatele
o nabyvatel licence je povinen informovat poskytovatele o ohrožení nebo porušení licence bez
zbytečného odkladu, jakmile se o tom dozví. Poskytovatel je následně povinen poskytnout
nabyvateli součinnost k právní ochraně jeho licence.
 Spolupůsobení nabyvatele – poskytnutí podkladů (stanovení doby, do kdy musí být dané podklady dodány)
 Způsob provádění implementace (osobně autorem, umožnění pracovníků poskytovatele využít prostor a
zařízení nabyvatele…)
 Způsob a pověřené osoby ke komunikaci
 Řešení osoby vlastníka a přechodu vlastnictví k převáděným hmotným nosičům dat, přechod rizika
 Zajištění bezpečnosti zpracovávaných dat, důvěrnost a ochrana obchodního tajemství
 Cena (odměna) – pevná částka či licenční poplatky
o Pokud není odměna nebo způsob jejího určení ve smlouvě uveden, smlouva je přesto platná, pokud
z jednání stran vyplývá vůle uzavřít úplatnou smlouvu i bez určení výše odměny- poté se platí
odměna obvyklá
o Může být i licence bezúplatná
o Pravidelné vyúčtování odměny, alespoň jednou ročně
 Platební podmínky, zálohy, faktury
 Zajištění závazků
 Vyšší moc
 Podmínky dalšího udržování a podpory systému
 Odpovědnost a sankce (smluvní pokuta), slib odškodnění při zásahu do práv 3. osoby
 Odpovědnost za vady
 Převod práv na právní nástupce
o Smrtí FO nebo zánikem PO, které byla licence udělena, přechází práva a povinnosti z licenční
smlouvy na jejího právního nástupce. Takovýto přechod může být smlouvou vyloučen.
 Řešení situace konkursu některé ze smluvních stran
 Ukončení smlouvy – výpovědí nebo odstoupením (možnost rozvazovací podmínky)
o Výpověď
 Je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nabývá výpověď účinnosti uplynutím 1 roku od
konce kalendářního měsíce, v němž výpověď došla druhé straně.
o Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele
 Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím
značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, může autor od smlouvy odstoupit. To
neplatí v případě, že nevyužívání nebo nedostatečné využívání licence je způsobeno
okolnostmi převážně spočívajícími na straně autora.
 Autor musí před odstoupení od smlouvy nabyvatele vyzvat, aby v přiměřené lhůtě od
doručení výzvy licenci dostatečně využil. Na možnost odstoupení jako následek marného
uplynutí přiměřené lhůty musí autor ve výzvě nabyvatele upozornit.
 Autor nemůže právo na odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele uplatnit před
uplynutím 2 let od poskytnutí licence (u příspěvků do periodického tisku s denní
periodicitou činí tato lhůta 3 měsíce a u ostatního periodického tisku 1 rok)
 Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, nahradí autor nabyvateli škodu, která mu
odstoupením vznikla.
 Vrací se i odměna či její poměrná část
o Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora
 Autor může od smlouvy odstoupit tehdy, neodpovídá-li již autorské dílo, které dosud nebylo
zveřejněno, jeho přesvědčení a zveřejněním autorského díla by byly značně nepříznivě
dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy.
 Autor nahradí nabyvateli škodu, která mu odstoupením vznikla.
 Řešení práva na přístup po ukončení platnosti licence (ke kterým zdrojů, v jakém rozsahu)
 Rozhodné právo a řešení sporů
 Trvání smlouvy a otázka jejího prodlužování
 Odkaz na všeobecné podmínky
 Účinnost smlouvy
 Podpis

2) smlouva o převodu práv

 Smlouva o převodu absolutních práv k nehmotným statkům
 Základní pojmové charakteristiky
o Absolutní právo k nehmotnému statku nezůstává poskytovateli, ale je celé převáděno na
nabyvatele, který se tak stane jeho majitelem, poskytovatel jej ztrácí
o V praxi i jako určitá forma „narovnání“ mezi stranami, zasahoval-li patent poskytovatele do rozsahu
jiného patentu (nabyvatele)
 systém smluv o převodu absolutních práv k nehmotným statkům
o Lze u smlouvy o převodu patentu, užitného nebo průmyslového vzoru, topografie, šlechtitelského
osvědčení, ochranné známky, práva pořizovatele databáze, výrobce zvukového záznamu, vysílatele
aj.
o Lze převést i absolutní právo k obchodnímu tajemství
o Smlouva o převodu „nechráněných“ nehmotných statků – např. know-how – je pojmově vyloučena –
jedná se o licenci nepravou
o V oblasti autorských práv a práva výkonného umělce je převod práva vyloučen
 Právní úprava smluv o převodu práv k nehmotným statkům
o Smluvní převod absolutních práv
 Smlouva není v ČR upravena jako samostatný typ => smlouva nepojmenovaná - inominátní,
má blízko smlouvě kupní (tou je též převáděno absolutní právo – vlastnické)
 Od licence se tato smlouva odlišuje tím, že je jednorázová, jejím účelem není zajistit
zavedení nehmotného statku u nabyvatele, může však být ujednána součinnost jako
povinnost poskytovatele související s převodem práva
o Smluvní převod relativních práv
 Smlouva o převodu relativního práva k nehmotnému statku je např. převodem práv
z licence mezi jejím původním a novým nabyvatelem
 Jedná se o postoupení pohledávky (cesi – NOZ § 1879 a násl.) kombinovanou vždy
s převzetím dluhu (privátní intercesí – převzetí dluhu NOZ § 1888 a násl.)

3) smlouva o dílo s nehmotným výsledkem (+ implementační smlouva)

 úvod: Licenční smlouva versus smlouva o dílo - u licenční smlouvy nehmotný statek již existuje; u smlouvy o
dílo (o dílo nehmotné) se nehmotný statek teprve na základě smlouvy tvoří
o smlouva o dílo nehmotné má často některé licenční prvky
 Nově dle NOZ § 2631: → nový smluvní typ: Smlouva o dílo s nehmotným výsledkem
o Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci,
postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku
činnosti určeného ve smlouvě → jiný výsledek = předmět duševního vlastnictví
o Smluvní strany: objednatel – zhotovitel
o Povinnost dokončit a předat dílo objednateli
o Třeba dohodnout, zda předmět duševního vlastnictví může užívat i sám zhotovitel
o Objednatel je oprávněn užít předmět chráněný právem duševního vlastnictví jen k účelu
vyplývajícímu ze smlouvy → nenahrazuje licenční smlouvu
 Použití smlouvy o dílo v autorském právu ve vazbě na licenční smlouvu:
o vytvoření počítačového programu
o vytvoření počítačové hry
o implementaci standardních produktů do specifických
o podmínek nabyvatele – objednatele
o vytvoření databáze
o vytvoření webových stránek (webové prezentace)
o vytvoření uměleckého výkonu (pro reklamu, tv vysílání aj.)
o aktualizaci informatického produktu, o vystavení webových stránek, registrace domény
o procesní a datové analýze
o výzkumu a vývoji
o vytvoření projektu
o vývoji informačního systému (IS) objednatele
  Implementační smlouva
o Zavádí standardní produkt do podmínek nabyvatele
o je zvláštním podtypem smlouvy o dílo.
o Někdy je tzv. implementační smlouva pokládána mylně za smlouvu nepojmenovanou - jedná se však
vesměs o smlouvu o dílo, kde však určitou část díla provádí sama strana objednatele a je pak velmi
důležité odlišit produkty, které vytvořila jen jedna strana a produkty společně vytvořené a vymezit
práva ke každé z těchto skupin nehmotných statků - obvykle je každá skupina i jinak označena
smluvní zkratkou v definici pojmů.
o Implementační smlouva podchycuje přesnou technickou specifikaci budoucího díla a je v ní
definován závazný harmonogram a etapy předávání díla
o Je vhodné definovat jasná akceptační kritéria jednotlivých etap a také sankce, které může vůči
dodavateli uplatňovat, včetně penále za zpoždění a možnosti odstoupení od smlouvy s povinností
dodavatele vrátit peníze
o nová úprava – Změny úpravy smlouvy o dílo – článek systemonline.cz
o v zájmu zhotovitelů sjednat si v implementačních a dalších smlouvách výslovně povinnost
objednatele převzít dílo (plnění) i tehdy, nebylo-li bezvadné. Obvykle se ve smlouvě uvádí
povinnost objednatele převzít dílo i v případě výskytu nepodstatných vad. Dle NOZ je to naopak,
nesjednají-li si smluvní strany jinak, má se za to, že „dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho
způsobilost sloužit svému účelu“. Objednatel je pak povinen převzít dílo s výhradami, nebo bez
výhrad. Tato pozměněná úprava je dle mého názoru blíže realitě, příliš striktní výklad
„bezvadnosti“ díla v okamžiku předání vedl spíše k právní nejistotě, ačkoliv nebyl ze strany
objednatelů nijak masově zneužíván.

4) smlouva o franchisingu
 Pojem:
 licence na podnikání po určitou dobu, v určené geografické oblasti pod názvem poskytovatele s použitím
poskytovatelových obchodních, výrobních a provozních zkušeností, ochranných známek aj.
 je to smíšený typ (ne čistě licenční smlouva)
 Obsah franchisingové smlouvy
 poskytnutí celkové obchodní koncepce a provozních metod;
 nabyvatel (frančízant) se zavazuje tuto koncepci dodržovat, např. tajné receptury přípravy občerstvení,
způsob obsluhy zákazníků aj.
 poskytnutí obchodního tajemství poskytovatele (frančízora)
 poskytnutí licence na průmyslová práva, např. průmyslového vzoru na oděvní prvky obsluhy, užívání
ochranné známky
 manuál jako součást franchisingové smlouvy
 poskytovatel pomáhá nabyvateli při rozběhu a provádění podnikání
 poradenství při získávání oprávnění, materiálního zajištění, financí apod.
 poskytovatel franchisingový podnik nevlastní, podílí se procenty na obratu
 nabyvatel je majitelem franchisingového podniku, podniká na své riziko a s podnikem nakládá dle:
 svého rozhodnutí, poskytovatel si však obvykle vyhrazuje předkupní právo
 reputace, technické, ekonomické a obchodní informace a zkušenosti jedné smluvní strany jsou kombinovány
s investiční schopností druhé smluvní strany za účelem prodeje zboží nebo poskytování služeb přímo
spotřebiteli

5) právní ochrana osobnosti a osobních údajů

Právní ochrana osobnosti
 Všeobecná ochrana osobnost - NOZ
 NOZ (§81 – 117): Obecná ochrana - hodnoty a projevy osobnosti člověka - spojeno jen s FO
 Hodnoty (§81-83)
o život, zdraví, čest, lidská důstojnost, vážnost, soukromí, jméno (tj. i příjmení) - demonstrat. výčet
 Projevy (§84 – 90) – podoba + soukromí
o podoba, hlas, dopisy osobní povahy - užití jen s jejím souhlasem, výjimky zákonné, úřední
o svolení k použití může člověk odvolat, i když je udělil na určitou dobu – bylo-li odvoláno, aniž by to
odůvodňovala podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod – nahradí škodu
 Právo na duševní a tělesnou integritu (§ 91-103)
 o práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu, nakládání s částmi lidského
těla - § 111-112, ochrana lidského těla po smrti - § 113-117
 Jméno a bydliště člověka - § 77-80 NOZ
o pseudonym; nemusí uvádět skutečné bydliště, ale pak nemůže proti jiné osobě namítat, že
má skutečné místo jinde
 Ochrana - zápověď, odstranění následků, náhrada škody, zadostiučinění nehmotné, v penězích jen je-li ve
značné míře snížena důstojnost a vážnost ve spol.
 Ochrana i po smrti dané osoby – osoby blízké vymáhají
 Zvláštní osobnostní práva (v AutZ, původce vynálezu aj.)

Právní ochrana dobré pověsti PO

 NOZ § 132-134: PO mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení
 Při neoprávněném použití názvu PO je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho
užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být
požadováno i v penězích.
 Ochrana: - zápověď, odstranění následků, zadostiučinění nehmotné, v penězích i bez značného snížení
důstojnosti a vážnosti
 Ochrana dobré pověsti: - přiměřeně podle ochrany názvu
 Vztah k ochraně firmy a k ochraně proti zlehčování soutěžitele (nekalá soutěž)

Právní ochrana osobních údajů.

 soubor práv a povinností, které se vztahují ke zpracování informací (údajů, dat) o fyzických osobách.
 Osobní údaje (osobní data) jsou jakékoli informace, které se vztahují ke konkrétní fyzické osobě. Nemusí jít
vždy o údaje identifikační (jméno, příjmení, rodné číslo, fotografie, otisky prstů), ale i o jiné údaje, které
souvisejí se životem určité fyzické osoby (např. velikost oblečení, členství v politické straně, vlastnictví
nemovitostí, provozování koníčků).
 Pojem „osobní údaj“ - jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů
 Pojem „citlivý údaj“ - osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu,
politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení,
odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo
genetický údaj subjektu údajů
 Pojem „anonymní údaj“ - takový údaj, který buď v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze
vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů
Právní úprava v ČR
 zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a dalšími právními
předpisy.
 Smyslem zákona je právo na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a
osobního života a neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů.
V současné společnosti je vlivem rozvoje informačních technologií toto právo stále více narušováno.
 Zákon rozlišuje osoby, které zpracovávají osobní údaje (osobní data) jiných lidí (tzv. správce nebo
zpracovatel osobních údajů) a dále osoby, jejichž osobní údaje správce a zpracovatele zpracovávají (tzv.
subjekty údajů).
 Správcům a zpracovatelům jsou při ochraně osobních údajů ukládány především povinnosti, zatímco
subjektům údajů jsou dána práva.
 zpracování osobních údajů
o jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s
osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se
rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo
pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění
nebo kombinování, blokování a likvidace,
 správce osobních údajů
o každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a
odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele,
pokud zvláštní zákon nestanoví jinak
 zpracovatel osobních údajů
 o každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje
podle tohoto zákona,
 příjemce osobních údajů
o každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny; za příjemce se nepovažuje subjekt, který
zpracovává osobní údaje podle § 3 odst. 6 písm. g).
 Práva a povinnosti při zpracování osobních údajů
o stanovit účel a pouze k němu údaje shromažďovat
o stanovit prostředky a způsob zpracování, zpracovat jen přesné údaje, uchovat po dobu nezbytnou k
účelu
o mít souhlas subjektu údajů (u citlivých údajů písemný souhlas) + výjimky + informační a poučovací
povinnost,
o zpracování za účelem nabízení obchodu či služeb
o jen jméno, příjmení a adresu z veřejného seznamu nebo v souvislosti s činností správce + nesouhlas
písemně („Robinsoni“) + ne přiřazovat další údaje
o správce je může předat jinému správci - subjekt údajů je předem informován a nevyslovil
nesouhlas; dále už se předávat nesmí
o smlouva o zpracování
 mezi správcem a zpracovatelem,
 Na základě této smlouvy zmocňuje správce osobních údajů zpracovatele osobních údajů ke
zpracování osobních údajů
 odpovědnost zpracovatele –především zajistit dostatečnou ochranu osobních údajů, jeho
zaměstnanci zachovají povinnost mlčenlivosti,
o Při nakládání s osobními údaji, které je v rozporu se zákonem, se mohou fyzické osoby dopustit
přestupku případně trestného činu a právnické osoby a fyzické osoby podnikající jiného správního
deliktu. Trestní odpovědnost osob, jež jednají za právnickou osobu tím není dotčena. Přestupky
nebo trestné činy nejsou jenom doménou správce nebo zpracovatele osobních údajů, ale kohokoli,
kdo s osobními údaji nějak nakládá. Správce a zpracovatel se však mohou právně závadných jednání
dopustit poměrně častěji než „nesprávci“, neboť musí plnit mnohem více povinností.
o Jelikož je při nezákonném nakládání s osobními údaji porušeno právo na ochranu osobnosti člověka,
jež chrání podstatné atributy lidské existence jako je např. soukromí, důstojnost, čest apod.,
jejichž náprava je obtížná, ne-li nemožná, jsou sankce za porušování povinností při nakládání s
osobními údaji stanoveny poměrně přísně (např. ve srovnání s neplacením daní.
Úřad pro ochranu osobních údajů.
o Na ochranu práv subjektů údajů a kontrole plnění povinností správce a zpracovatele osobních údajů
byl zřízen Úřad na ochranu osobních údajů.
o Má 7 inspektorů a předsedů
o Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je nezávislým orgánem, který:
 Provádí dozor nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování
osobních údajů.
 Vede registr povolených zpracování osobních údajů.
 Přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení zákona.
 Poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů.
 vyřizuje stížnosti na šíření spamu prostředky, které jsou v Česku nelegální.
 Kromě toho se úřad snaží o osvětu, zveřejňuje různá stanoviska, vydává věstník,
bulletin apod.
o Činnost Úřadu je vymezena
 zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
 obecněji se na činnost úřadu vztahuje správní řád (500/2004 Sb.) a zákon o státní kontrole
(552/1991 Sb.). .
o Ochrana před nevyžádanou reklamou
 V oblasti spamu je působnost úřadu daná zákonem 480/2004 Sb., o některých službách
informační společnosti (§ 10 odst. 1 a § 12 odst. 5).
 Úřad může ve správním řízení potrestat odesílatele nevyžádaných obchodních sdělení
pokutou až do 10 milionů Kč.
 Z celé šíře spamu se ovšem pravomoc úřadu vztahuje pouze na malou část, a to na sdělení
obchodní povahy odeslaná českými právnickými osobami.
 o Obdobnou kompetenci úřadu svěřuje ve vztahu k nevyžádané reklamě šířené elektronickými
prostředky také § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
Zvláštní systémy ochrany osobních údajů (statistické, bankovní, lékařské, archivní aj.).
o § 5 ZoOOÚ odst. 1 písm e): Správce je povinen uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je
nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány
pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro
tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a
osobního života subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné,
 § 9 Citlivé údaje je možné zpracovávat, jen jestliže:
 je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů nebo jiné osoby nebo
odvrácení bezprostředního závažného nebezpečí hrozícího jejich majetku,
 se jedná o zpracování při zajišťování zdravotní péče, ochrany veřejného zdraví, zdravotního
pojištění a výkon státní správy v oblasti zdravotnictví podle zvláštního zákona nebo se jedná
o posuzování zdravotního stavu v jiných případech stanovených zvláštním zákonem
 se jedná o údaje podle zvláštního zákona nezbytné pro provádění nemocenského pojištění,
důchodového pojištění (zabezpečení), státní sociální podpory a dalších státních sociálních
dávek, sociální péče a sociálně-právní ochrany dětí, a při zajištění ochrany těchto údajů v
souladu se zákonem,
 jsou zpracovány výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona
Předávání osobních údajů do zahraničí.
o povolovací řízení ÚOOÚ
o Není třeba povolení při předání
 do EU
 do členských zemí Mezinárodní úmluvy Rady Evropy č. 108 z r.1981 o ochraně osob se
zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (v současné době Albánie, Bosna a
Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Makedonie, Norsko,
Srbsko, Švýcarsko)
 na základě rozhodnutí orgánu EU, že úroveň ochrany v určitých zemích mimo EU je
dostatečná – viz Věstník Úřadu (např. do Argentiny), některé případy je třeba konzultovat
s Úřadem
 USA (zde není zákonná ochrana osobních údajů, ale lze předat data osobám, které se
veřejně zavázaly Ministerstvu obchodu USA dodržovat zásady „Safe Harbour“ a FAQ jím
vyhlášené a podléhají postihu FTC či Ministerstva dopravy USA)
 Kanada (zde je zvláštní zákon) dohoda EU s Kanadou a nyní i s Austrálií
o Při ostatních případech musí správce požádat Úřad o povolení a doložit některou z podmínek
zákonnosti předání dle § 27 odst. 3 ZoOOÚ, Úřad rozhodne do 30/60 dnů
o předání osobních údajů může být uskutečněno, jestliže správce prokáže, že
 předání údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu subjektu údajů,
 jsou v třetí zemi, kde mají být osobní údaje zpracovány, vytvořeny dostatečné zvláštní
záruky ochrany osobních údajů, například prostřednictvím jiných právních nebo profesních
předpisů a bezpečnostních opatření. Takové záruky mohou být upřesněny zejména
smlouvou uzavřenou mezi správcem a příjemcem, pokud tato smlouva zajišťuje uplatnění
těchto požadavků nebo pokud smlouva obsahuje smluvní doložky pro předání osobních
údajů do třetích zemí zveřejněné ve Věstníku Úřadu,
 jde o osobní údaje, které jsou na základě zvláštního zákona součástí datových souborů
veřejně přístupných nebo přístupných tomu, kdo prokáže právní zájem; v takovém případě
lze osobní údaje zpřístupnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
 je předání nutné pro uplatnění důležitého veřejného zájmu vyplývajícího ze zvláštního
zákona nebo z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
 je předání nezbytné pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy, uskutečněné z podnětu
subjektu údajů, nebo pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů,
 je předání nezbytné pro plnění smlouvy uzavřené v zájmu subjektu údajů mezi správcem a
třetí stranou, nebo pro uplatnění jiných právních nároků, nebo
 je předání nezbytné pro ochranu práv nebo životně důležitých zájmů subjektu údajů,
zejména pro záchranu života nebo pro poskytnutí zdravotní péče
 6) nechráněné nehmotné statky (know-how, goodwill, logo)
Know-how
 tzv. nechráněný nehmotný statek - Speciální ochrana know-how nebyla v minulosti v našem právním řádu
zakotvena.
 Pojem
o Návod „jak na to“, „vědět jak“ - Psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti
o Souhrn znalostí, zkušeností, poznatků a informací potřebných pro výrobu, popř. provoz, a jejich
technické uskutečnění
o Soubor nepatentovaných (často nikoliv nepatentovatelných) výrobně technických, obchodních a
jiných podstatných a identifikovaných zkušeností a poznatků, které
 nejsou známé
 nejsou všeobecně dostupné
o Podstatnou zkušeností či poznatkem se rozumí informace, která je pro nabyvatele nezbytná k
jejímu využití
o Identifikovanou zkušeností či poznatkem se rozumí informace, která je popsána dostatečně
srozumitelně tak, aby bylo možno ověřit, zda splňuje kritéria utajení a podstatnosti
o know-how je současně obchodním tajemstvím, pokud je utajováno ve smyslu obchodního zákoníku
o může být předmětem průmyslové právní ochrany, patentem, předmětem užitného vzoru, topografie
polovodičového výrobku nebo i průmyslového vzoru, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky –
PAK SE JIŽ TAKOVÉ ŘEŠENÍ NEOZNAČUJE JAKO KNOW-HOW
o může se stát i předmětem zlepšovacího návrhu
 Praktický význam:
o obvykle důležitá součást smluv o transferu technologií, jako licenčních smluv a nepojmenovaných
smluv, např. smluv o technické pomoci
o Soubor nepatentovaných výrobně-technických, obchodních a jiných zkušeností a poznatků
o Podstatných - pro provozování podniku
o Utajených - nejsou známé ani všeobecně dostupné
o Identifikovaných - popsaných dostatečně srozumitelně, aby bylo možno ověřit kritérium
podstatnosti a utajení
o Rozlišení know-how (obchodní tajemství) a goodwill
 Forma právní ochrany
Právní pojem know-how dle práva ČR: def. dle § 2 vyhlášky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.
5/2000 Sb.,
o Soubor nepatentovaných výrobně-technických, obchodních a jiných zkušeností a poznatků
o Podstatných - pro provozování podniku
o Utajených - nejsou známé ani všeobecně dostupné
o Identifikovaných - popsaných dostatečně srozumitelně, aby bylo možno ověřit kritérium
podstatnosti a utajení
o na bázi předpisů o nekalé soutěži (před otrockým napodobením prostřednictvím generální klauzule,
popř. před vyvoláním nebezpečí záměny)
o na bázi předpisů o ochraně obchodního tajemství
o na bázi autorského zákona
o na bázi trestněprávních předpisů v případě jejich neoprávněného získání
o uzavíráním smluv – např. v licenční smlouvě, ve smlouvě o franchisingu aj. – pak je ochrana
omezena jen na smluvní strany
o použitím technických zábran (kódy, vymazání záznamu)
 Právní ochrana know-how a sankce za porušení:
o Jako obchodní tajemství, splňuje-li jeho znaky
o V rámci postihu nekalé soutěže vyvolání nebezpečí záměny dle § 47 písm. c) ObchZ
o V rámci postihu otrockého napodobení dle § 44 ObchZ
o V rámci smluvního vztahu - u licenční smlouvy, smlouvy o know-how, opční, o dílo, franchisingu, o
společném výzkumu, o distribuci, odborná pomoc aj.
o Meze povinnosti předat know-how dle kartelového práva
 Vztah know how k dalším institutům:
o Za know-how v právním slova smyslu nelze považovat vynálezy, které jsou předmětem speciální
ochrany podle patentového zákona. To však platí pouze o vynálezech chráněných patenty. Podnik
nebo původce má možnost vynález k ochraně nepřihlásit, ale utajovat jej.
o Takto nepatentovaný (nebo i nepatentovatelný) vynález lze nepochybně považovat za know-how.
Ochrana vynálezu patentem je samozřejmě účinnější, než ochrana nepatentovaného vynálezu jeho
utajením. Na rozdíl od majitele patentu nemá majitel know- how možnost zakázat dispozici s tímto
řešením. Náhrada ve vztahu k tomu, kdo toto řešení vyzradil, nikdy nevynahradí způsobenou újmu.
o Pokud jde o vztah know-how k užitným a průmyslovým vzorům, je situace obdobná jako u vynálezů.
 o U zlepšovacích návrhů lze konstatovat, že v podstatě každý zlepšovací návrh je určitým typem
know-how.
o Know-how lze poskytovat třetím stranám na smluvním základě a to obvykle licenční smlouvou.
Klasická licenční smlouva, jejímž předmětem je pouze poskytnutí know-how, nebývá příliš častá.
Častější jsou případy, kdy předmětem licenční smlouvy je poskytnutí práva z vynálezu nebo
užitného či průmyslového vzoru a know-how tvoří nedílnou součást takto poskytnutého práva.
Goodwill
 Význam
o Pojem není právními předpisy definován
o goodwill představuje dobrou pověst podnikatelského subjektu i jeho podniku, výrobků a služeb,
kterou získaly v obchodních kruzích a u zákazníků
o je to nehmotné právo, které může mít majetkovou hodnotu a je ocenitelné v penězích
 ekonomicky lze vyjádřit jako: rozdíl mezi kupní cenou obchodního závodu a pouhým
mechanickým součtem cen jednotlivých identifikovatelných majetkových složek podniku
o představuje „duši podniku“, který funguje
 Ochrana:
o Pouze soukromoprávní na bázi předpisů o nekalé soutěži
 ObchZ § 44 odst. 1 – generální klauzule – pokud jde o goodwill v širokém pojetí
 ObchZ §48 – parazitování na pověsti = jednání v hospodářské soutěži, jímž dochází
k využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb podnikatele ve vlastní prospěch jiného
soutěžitele, příp. v cizí prospěch, musí přitom jít o jednání, jehož by soutěžitel
v regulérním podnikání nedosáhl
 §50a odst. 2 písm g) – omezuje přípustnost srovnávací reklamy, jestliže nepoctivě těží
z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží
 NOZ § 77 a § 88: ochrana jména a osobnosti podnikatele
 NOZ § 132 a § 135: ochrana názvu (firmy) právnické osoby

Logo
 Význam
o je grafická značka organizace, společnosti, firmy nebo instituce, je uváděno na produktech,
dokumentech a propagačních materiálech firmy, pomáhá tak identifikaci a tvoří povědomí
o značce
o patří mezi tzv. zvláštní označení – vztahuje se k určitému podnikateli nebo jeho podniku a
veřejnost je s tímto podnikatelem nebo jeho podnikem spojuje
 Právní ochrana
o Nejlépe skrze registraci jako ochranná známka (národní, ochranná známka společenství)
o Chráněno nekalou soutěží

 nepožívá veřejnoprávní ochrany, pokud však dojde k neoprávněnému zásahu do práv oprávněného
uživatele, může se domáhat prostředky ochrany u soudu před nekalou soutěží soukromoprávními prostředky
 § 2978 NOZ: klamavé označování zboží a služeb (které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou
domněnku, že jím označené zboží pochází z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že
vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost + klamavé použití výrazu originální, pravý…)
 § 2981 NOZ: vyvolání nebezpečí záměny (užití jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného po
právu jiným soutěžitelem + napodobení výrobku)
 § 2982 NOZ: parazitování na pověsti

7) obchodní tajemství
právní úprava:
 § 504 NOZ- Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných
obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje
ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. (podle NOZ – věc nehmotná)
 § 2985 NOZ- Porušení obchodního tajemství
 Dříve § 17 ObchZ
Rozbor pojmu:
 Skutečnosti konkurenčně významné: zdůrazňuje schopnost zapojit se do soutěže, vylučuje skutečnosti
všeobecné povahy
 Skutečnosti určitelné: mohou být konkrétně vyjádřeny a vhodnou formou identifikovatelné
  Skutečnosti ocenitelné: mající potenciální materiální či nemateriální hodnotu, skutečnosti, jejichž
vyzrazení je způsobilé se jakkoli dotknout hospodářských výsledků podnikatele
 Skutečnosti v příslušných kruzích běžně nedostupné: známy určitému, třeba i širokému okruhu osob, jež je
dalšímu, dostatečně velkému okruhu osob tají
 Skutečnosti, kde vlastník zajišťuje odpovídajícím způsobem jejich utajení: projev vůle vlastníka a skutečné
zajištění utajení,- ztráta utajení: každá osoba bez porušení předpisů se obvyklou cestou může seznámit
Ochrana proti porušení obchodního tajemství
 § 2985 NOZ- Porušení obchodního tajemství
o Porušením obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí,
zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a
o němž se dověděl
o a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního
poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž
byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo
o b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.
Mezinárodní ochrana obchodního tajemství
 čl. 10bis Pařížské unijní úmluvy – povinnost zajistit příslušníkům Unie účinnou ochranu proti nekalé soutěži –
každá soutěžní činnost, která odporuje poctivým zvyklostem v průmyslu nebo obchodě.
 čl. 39 TRIPS – při zajištění účinné ochrany proti nekalé soutěži budou členové chránit nezveřejněné
informace a údaje předkládané vládám a státním orgánům. Fyzické a právnické osoby budou mít možnost
zabránit, aby informace, které mají právoplatně ve své moci, byly zveřejněny nebo sděleny třetím osobám
bez jejich souhlasu způsobem, který je v rozporu s čestnou komerční praxí.
Ochrana obchodního tajemství ve státech EU
 žádné harmonizované právní prostředí
 pouze ve Švédsku zvláštní právní předpis na ochranu obchodního tajemství
 ve Velké Británii jsou chráněny veškeré druhy důvěrných a tajných informací
 ve Francii a Belgii zvláštní ochrana proti zveřejnění výrobních a technologických informací zaměstnanci a
jiná ochrana informací komerční povahy
Důvěrné informace
 NOZ důvěrné informace nedefinuje
 Dříve: § 271 ObchZ: jestliže si strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou informace
označené jako důvěrné, nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, je prozradit třetí osobě, ani je
použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda-li dojde k uzavření smlouvy, či
nikoli
 § 1730, odst. 2 NOZ: získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá,
aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu

8) zlepšovací návrh
Právní úprava:
 § 72 - 74 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, a zlepšovacích návrzích (neobsahuje jednoduchou legální
definici vynálezu= pouze širší definice)
 +malé změny zákon č. 116/2000 Sb. (Zákon, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového
vlastnictví),
 č. 207/2000 Sb. (o ochraně průmyslových vzorů)
 nemá absolutní právní ochranu, chráněn nekalosoutěžně
Předmět ochrany:
 technická, výrobní nebo provozní zdokonalení
 řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí

 zlepšovatel s nimi musí mít právo nakládat

 práva ze zlepšovacího návrhu nevzniknou, brání-li jim práva z patentu nebo zaregistrovaného užitného a
průmyslového vzoru
 pokud vytvoří zlepšovací návrh zaměstnanec v rámci své pracovní činnosti, Takto vytvořená řešení se stávají
součástí obchodního majetku zaměstnavatele.
Zlepšovatel je povinen
 nabídnout zlepšovací návrh zaměstnavateli, pokud se návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele
 pokud zaměstnavatel ve lhůtě 2 měsíců se zlepšovatelem neuzavře smlouvu o přijetí nabídky a odměně, má
zlepšovatel s návrhem právo nakládat bez omezení
 Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem o přijetí nabídky a odměně.
 9) elektronický obchod
Prameny právní úpravy:
Úprava v českém právu není komplexní v jednom předpisu, většinou je v zákoně o některých aspektech služeb
informační společnosti (ZNSIS), ale i v mnoha dalších zákonech:
 Směrnice o některých aspektech služeb informační společnosti, zejména obchodního styku v rámci vnitřního
trhu č. 2000/31/ES
 Směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele u smluv uzavřených na dálku
 Směrnice 2002/65/ES o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku
 Rozhodné právo - Nařízení Řím I (smlouvy, 2008) a Řím II (mimosmluvní civilní delikty, 2007)
 NOZ – obecná úprava uzavírání smluv a spotřebitelské smlouvy sjednávané na dálku prostřednictvím
elektronických prostředků (§ 419 a spotřebitelské smlouvy § 1810-1837 NOZ)
 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech VS
 § 46 AutZ – uzavírání licenčních smluv na internetu

 Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (ZNSIS) zahrnuje:

o Postavení a odpovědnost poskytovatelů informačních služeb (providerů)
o Přidělování doménových jmen
o Reklamu (obchodní sdělení) v sítích elektronických komunikací
o Elektronickou formu smluv i jiných dokumentů včetně ochrany spotřebitelů ve smlouvách
o E-government
o Elektronické platební prostředky a e-peníze
o Elektronický podpis
o Monitorování či cenzura v síti elektronických komunikací, zejména vůči zaměstnancům
o Ochranu osobních údajů při komunikaci elektronickou sítí
o Řešení sporů v rozhodčím řízení přes internet aj.
 =>E-commerce spočívá:
o V uzavření smlouvy v e-podobě, resp. s e-nabídkou na webové stránce poskytovatele či s reklamou
(tzv. obchodním sdělením) s platbou a plněním v tradiční formě
o Nebo i s platbou v elektronické podobě
o Nebo i s plněním zaslaném elektronicky (zasláním dat počítačovou sítí)
o
 definice e-commerce dle § 2 ZNSIS:
o Poskytování služby informační společnosti
o Elektronickými prostředky (přenosem dat sítí elektronických komunikací), je-li jí služba odeslána a
vyzvednuta z elektronického zařízení pro ukládání dat)
o Na dálku (bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran)
o Na individuální žádost příjemce služby
o Zpravidla za úplatu
o E-commerce může spočívat i předáním na přenosném médiu, např. na CD.
 Typy vztahů:
o E-commerce
o E-business
o E-government
o E-banking aj.
 Omezená odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti – providerů za protiprávní obsah
dat
o Není odp. za škodu ani trestní postih, soud ale může zakázat službu - pokud působí jako pouzí
„zprostředkovatelé“ –tzn., že protiprávní úkon (obsah dat) byl iniciován jinými osobami
o Na poskytovatele služeb inf.společnosti usazené nebo s organizační složkou v ČR se vztahují
předpisy ČR o podmínkách podnikání, kvality, odpovědnost za porušení aj.
o Na poskytovatele inf.služeb usazené v ostatních státech ES a poskytující službu v ČR se tyto
předpisy nevztahují - svoboda usazování, ale vztahuje se ochrana spotřebitele, veřejného pořádku,
bezpečnosti, veřejného zdraví aj.
 Obchodní sdělení (reklamu, sponzorování, direct marketing - teleshoping, umístění produktu aj.)
o Lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených zákonem (ZNSIS)
o Podrobnosti elektronického kontaktu (včetně e-mailu) lze využít jen ve vztahu k uživatelům, kteří s
tím dali předchozí souhlas (tzv. opt-in systém) - spamming
o Výjimka je pro nabízení vlastního zboží či služeb podnikatele zákazníkovi, od něhož získal
elektronický kontakt (e-mail) v souvislosti s předchozím prodejem výrobku či služby, ale zákazník
musí mít jasnou možnost jednoduše a zdarma odmítnout souhlas – a to při zaslání každé jednotlivé
zprávy
o Zaslání e-mailu za účelem obchodního sdělení je zakázáno, pokud:
 o není-li jasně označena jako obchodní sdělení či spamm
o skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele
o je zaslána bez platné adresy, na níž by příjemce mohl přímo a účinně zaslat sdělení, že si další
obchodní sdělení nepřeje
 Orgány dozoru
o ÚOOÚ + samosprávné komory
o (u regulovaných činností – profesí, např. advokáti, auditoři aj., spotřebitelská sdružení aj. – nutno
vždy v reklamě uvést název komory, kde je osoba zapsána, odkaz na vnitřní etická pravidla komory
a způsob přístupu k informacím o ní adresa)
 ZNSIS je pokládán za zákon, kde je implementována Směrnice ES o elektronickém obchodu.
 Nad rámec ZNSIS je ve Směrnici ještě upraveno:
o Směrnice stanoví obecnou informační povinnost (poskytovatel služeb inf.spol.je povinen vždy
uvádět jméno, zeměpisnou adresu kde je usazen, údaje rychlého kontaktu s ním - e-mail aj.), údaje
o profesních komorách (to ZNSIS upravuje pouze u obchodních sdělení),
o Spotřebitelé musí mít ve sporech dostatečné procesní záruky, účinný soudní postih a vynucování
práva v prostředí on-line
o Administrativní spolupráci mezi členskými státy EU
o Podpora vytváření etických kodexů pro jednání na síti elektronických komunikací
o Uzavírání smluv na síti elektronických komunikací on-line (národní legislativy by neměly bránit e-
commerce požadavky na zvláštní formu smluv, které nejsou aplikovatelné na prostředí on-line,
např. „na trvalém médiu“, „v písemné formě – na papíru“, „originál“ aj. (výjimka je pro práva k
nemovitostem, smlouvy v oblasti rodinného a dědického práva, záruky a jistoty mimo profesní či
obchodní činnost poskytovatele)
o Před podáním objednávky příjemce musí poskytovatel uvést řadu údajů (to může být dohodnuto
jinak ve smlouvách B2B), zejména jednotlivé technické kroky vedoucí k uzavření smlouvy (i kterým
okamžikem je smlouva uzavřena), zda a kde je smlouva po uzavření archivována a přístupná,
technické prostředky pro zjištění a opravu omylů, jazyky pro uzavření smlouvy, kodexy chování a
kde jsou přístupné elektronicky – to vše neplatí, je-li smlouva uzavírána e-mailem nebo jinou
individuální komunikací;
o Poskytovatel služby je povinen neprodleně elektronicky potvrdit uživateli příjem objednávky
 Elektronický obchod – rozhodné právo
o Problém mezinárodního práva soukromého – rozhodné vnitrostátní právo (jímž pak je obvykle ObčZ
nebo ObchZ nebo zvláštní zákon daného státu)
o ŘÍM I. - Nařízení 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy
o Nový ZMPS ČR č. 91/2012 Sb. na nařízení odkazuje
o Je možná volba práva
o Jsou-li všechny ostatní významné prvky v jiné zemi, nelze se odchýlit od kogentních norem této
země (nejužší vztah) – na internetu též
o Není-li volba – sídlo strany poskytující charakteristické plnění (prodávajícího u kupní smlouvy) +
místo nemovitosti
o VÝJIMKY: Spotřebitelské smlouvy (právo země, kde má spotřebitel bydliště), mohou si zvolit jiné
právo, ale S. nesmí být zbaven ochrany, kterou by měl podle práva státu bydliště
o ŘÍM II. - Nařízení 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy
o Nový ZMPS (o mezinárodním právu soukromém)ČR č. 91/2012 Sb. na nařízení odkazuje)
Vztahuje se na:
o Odpovědnost za škodu – země, kde škoda vznikla (lex loci delicto) + nejužší vztah
o Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku – země, kde poškozený bydliště + nejužší vztah
o Nekalou soutěž – země, kde účinek narušení soutěže nebo společných zájmů spotřebitelů +
rozhodné právo nelze dohodnout
o Narušení hospodářské soutěže (kartely, dominance, fúze) – země, jejíž trh je narušen + rozhodné
právo nelze dohodnout
o Porušení práv duševního vlastnictví – země, kde je uplatňována ochrana práv + u Známky
Společenství je to právo země, kde k porušení DV došlo + rozhodné právo nelze dohodnout
o Bezdůvodné obohacení – právo, jímž se řídí související vztah, např. ze smlouvy + kde k němu došlo +
nejužší vztah
Nevztahuje se např. na
o mimosmluvní závazky z práva obchodních společností
o vztahy z narušení osobnostních práv

o Je možná i volba práva (mimo smlouvu)

 Příslušnost soudů – Nařízení 44/2000 Brusel I
o Obecně dle sídla žalovaného, možno určit písemnou dohodou
 o Spotřebitel může žalovat v místě svého bydliště nebo sídla D., D. může žalovat jen dle bydliště S.,
možná dohoda po vzniku sporu i před ním, ale pak nesmí být pro S nevýhodná (místo sporu od něj
daleko aj.) i dle judikátů ESD a českých soudů (žalovaný S. =FO s bydlištěm v Písku, D. rak.spol. s
pobočkou v Č.Budějovicích, tam sjednán příslušný soud – nepřiměřeně nevýhodné pro S.)
 Click-wrap agreements (CWA)
o on-line je i plnění sítí, off-line je jen smlouva na síti, plnění je vyzvednuto v kamenném obchodě.
adhézní smlouva; je nutno, aby na web formuláři bylo zdůrazněna závaznost návrhu i přijetí,
nestačí tlačítko „souhlasím“ (= „další“ podmínky si musí pročíst)
o je to běžný druh dohody často používá ve spojení s softwarových licencí.
o Tyto formy dohody jsou většinou k dispozici na internetu, jako součást procesu instalace mnoha
softwarových balíčků, nebo za jiných okolností, kdy smlouva je požadována, s použitím
elektronických médií.
o Jméno "clickwrap" přišel z používání "balíčkové smlouvy" se běžně používá v krabici softwaru
nákupu, který "obsahuje oznámení, že roztržení na smršťovací fólie
 Click-through agreements (CTA)
o individuální výběr množství, balení, dodání, slevy, více kroků; nutno se proklikat k závěrečnému
přijetí smlouvy.
o Spotřebitel musí mít možnost již dohodnuté části smlouvy vidět a vrátit se o několik kroků zpět a
volbu přehodnotit včetně možnosti proces kdykoliv ukončit bez uzavření smlouvy + zobrazení celého
obsahu smlouvy a zákazník znovu dotázán, zda s touto smlouvou definitivně a závazně souhlasí i její
vytištění a uložení.
 Browse-wrap agreement (BWA)
o nedochází ke vzniku smlouvy kliknutím, ale prostým „prohlížením“ webové stránky, zpoplatněné
využití služby či stažení
o Problém – zákazník si musí být vědom, že k uzavření smlouvy dochází konkludentně a jaký je obsah
smlouvy.
o Pollstar v Giggmania – nedošlo ke smlouvě, nebylo jasné, je došlo k uzavření smlouvy – podmínky na
jiné stránce, malá šedá písmena.
o Specht v Netscape – upozornění, že užitím služby dojde k uzavření smlouvy – „doporučení k pročtení
podmínek“ – v jiném okně webu, upozornění mělo být předtím, než bude možno stahovat. Nutný
klik na stahování + další klik souhlasu na podmínky smlouvy.
Elektronický obchod – spotřebitelské smlouvy uzavírané na dálku v síti e-komunikací
 „Distanční smlouva“
o §1829-1840 NOZ jen pro B2C
o Právo spotřebitele od smlouvy odstoupit do 14 dnů od převzetí plnění bez udání důvodu (dle
Směrnice odstoupení do 7 dnů)
o Info:
 o jednotlivých technických krocích k uzavření sml.
 o jazycích, v nichž lze smlouvu uzavřít
 o možnosti zjišťování a opravě chyb při zadávání dat před podáním objednávky
 atd.
o Spotřebitel má právo na vrácení peněz, nese však náklady na vrácení zboží
o Spotřebitel nevrací plnění poskytnuté bez objednávky, tzv. nevyžádaná plněná § 1838 NOZ
o (není, dojde-li Spotřebitel. např. nejprve do „kamenného“ obchodu a prohlédne zboží a pak je
objedná v síti e-komunikací)
o nevztahuje se na prodejní automaty, dražbu, donášku potravin, ubytovací, přepravní, stravovací a
zábavní služby
o Specifika u distančních smluv o finančních službách - § 1841-1851 NOZ
 Nepřiměřené podmínky ve smlouvách
o §1812-15 NOZ, (zákaz odchylek od zákona v neprospěch spotřebitele a nepřípustnost některých
neférových ujednání) - jen B2C
o Spotřebitel se nemůže vzdát zákonných práv či jinak zhoršit smluvní postavení
o V pochybnosti o smyslu ujednání platí výklad pro S.příznivější
o Relativní neplatnost nepřiměřených ujednání, popř. celé smlouvy; nesmí být značná nerovnováha k
újmě S. jedná se zejména o:
 Vyloučení či omezení odpovědnosti D.za smrt či újmu na zdraví Spotřebitele
 Smlouva je pro S závazná, ale plnění D je závislé jen na vůli D
 Dovoluje D, aby nevydal S platbu, pokud S odstoupil či neuzavřel
 D může od smlouvy odstoupit bez právního důvodu, S nemůže
 S povinen k podmínkám, jež nemohl seznat před uzavřením sml.
 D může jednostranně změnit podmínky bez sjednaného důvodu
 Cena může být stanovena až při splnění či zvýšena ale S nemůže od ní odstoupit, je-li cena
sjednaná při uzavření podstatně překr.
 10)Spamming
Definice:
 Spamming je nevyžádané sdělení masově šířené internetem. Původně se používalo především pro
nevyžádané reklamní e-maily, postupem času tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace
(reklamu, sponzorování, direct marketing - teleshoping, umístění produktu aj).
Právní úprava:
 Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o
některých službách informační společnosti - ZNSIS)
 §7 – obchodní sdělení
o Lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených zákonem (ZNSIS)
o Podrobnosti elektronického kontaktu (včetně e-mailu) lze využít jen ve vztahu k uživatelům, kteří s
tím dali předchozí souhlas (tzv. opt-in systém)
o Výjimka je pro nabízení vlastního zboží či služeb podnikatele zákazníkovi, od něhož získal
elektronický kontakt (e-mail) v souvislosti s předchozím obchodním stykem, ale zákazník musí mít
jasnou možnost jednoduše a zdarma odmítnout souhlas se zasíláním nabídek (tzv. opt-out systém)
 Zaslání e-mailu za účelem obchodního sdělení je zakázáno, pokud:
o není-li zpráva jasně označena jako obchodní sdělení či spam
o skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele
o je zaslána bez platné adresy, na níž by příjemce mohl přímo a účinně zaslat sdělení, že si další
obchodní sdělení nepřeje
 Úprava obchodních sdělení je i v zákoně č. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (telemarketing,
reklamy v mobilu) – dozor - ČTÚ
o
Orgán dozoru
 ÚOOÚ + samosprávné komory (u regulovaných činností – profesí, např. advokáti, auditoři aj.,
spotřebitelská sdružení aj. – nutno vždy v reklamě uvést název komory, kde je osoba zapsána, odkaz na
vnitřní etická pravidla komory a způsob přístupu k informacím o ní adresa); jsou zároveň kontaktními místy
pro státy EU a Komisi

11)doménové jméno
Úvod
 Během posledního desetiletí došlo k výraznému rozmachu institutu tzv. doménových jmen.
 Pojem doménové jméno:
o je v informatice označení jednoznačného jména počítače nebo počítačové sítě, které jsou
připojené do Internetu (např. fmv.vse.cz)
 Doménové jméno, resp. doména tvoří dvě části, a to část, kterou tvoří unikátní fantazijní slovní resp.
znakové označení, reprezentující určitou www adresu v síti internet a dále část s názvem TLD (neboli top-
level domain).
 Potenciální držitelé doménových jmen se snaží o provedení registrace takových doménových jmen, o které
se uživatelé internetu zajímají nejvíce či které jim zobrazí nejpoužívanější internetové vyhledávače (jsou
nejlukrativnější)

 Přestože internet není dosud podroben žádné „centrální evidenci“, existuje řada úkonů, jež musí být
vykonávány alespoň pro určitou oblast ze strany centralizovaného subjektu. Jednou z těchto oblastí je tzv .
správa a registrace doménových jmen.
 Správu doménových jmen obstarávají na celém světě soukromé a nikoli státní instituce. Registraci
doménových jmen *.cz provádí sdružení CZ.NIC, z.s.p.o. se sídlem v Praze.
 Každé doménové jméno může být na celém světě přiděleno pouze jednomu držiteli, přičemž registrace
domén vychází z principu přednosti, tj. „first come, first served“. Vzhledem k tomu, že je každá doména
jedinečná a může být přidělena pouze jednou držiteli.
Právní úprava
 Přidělování DJ - ZNSIS
 V případě užívání doménového jména je třeba ve vztahu ke třetím osobám s ohledem na absenci výslovné
právní úpravy doménových jmen, v daném případě vždy nejprve analyzovat obecnou právní úpravu a
následně prověřit úpravu právních oblastí, které lze nejčastěji v případě doménových jmen využít. V praxi
jsou zpravidla použitelná ustanovení týkající se zejména problematiky ochrany ochranných známek,
osobnostních práv, obchodní firmy či ochrany hospodářské soutěže.

 Registrace domén je prováděna automaticky prostřednictvím počítače

o Doménová jména se tak mohou dostat do konfliktu s obchodními jmény, ochrannými známkami,
právy na ochranu fyzických osob anebo s názvy právnických osob.
  Doménové jméno může být zaměnitelné také s ochrannou známkou. Pro případnou kolizi s doménou bude
rozhodující skutečnost, zda je doména užívána pro nabízení stejné kategorie výrobků či služeb, pro kterou
je ochranná známka zaregistrována.
 Základem doménového jména může být také jméno a příjmení fyzické osoby anebo její pseudonym.
o Dojde-li ke kolizi domény a jména fyzické osoby, může se takováto osoba domáhat ochrany svého
tzv. osobnostního práva.
 Spory mezi držiteli domén a třetími osobami jsou dle volby třetích osob řešeny před obecnými soudy anebo
opět před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
o Tento rozhodčí soud je v současné době jediným stálým soudem v České republice, který je
oprávněn rozhodovat spory o domény *.cz a *.eu.
 Právní ochranu s národními i mezinárodními účinky je totiž možné zajistit pouze prostřednictvím registrace
doménového jména jako ochranné známky v požadovaném regionu. Bez této registrace existuje v současné
době jen málo možností jak znemožnit užívání dobrého jména Vaší společnosti na internetu jinými subjekty
nebo chránit své doménové jméno.

Pojem a funkce domén

Doménová jména: nelze zapisovat do 1 celosvětového zápisného místa (kapacita), proto byla DJ rozdělena na
domény různých úrovní, které se oddělují tečkou, a jejichž celý zápis za sebou tvoří plně kvalifikované doménové
jméno
 Poslední část jména je doména první (nejvyšší) úrovně - TLD (Top Level Domain). Existuje:
o generická gTLD (třípísmenná, označující druh činnosti uživatele, např. com, org, později i více
písmenná – jobs, travel aj.) a
o národní ccTLD (dvoupísmenná, „Country Code“), např. cz, uk, sk, it, de…
 Následuje doména druhé úrovně - SLD (Second Level Domain), např. „vse“, což je doména uživatele. Dále
následují domény třetí, čtvrté, páté atd. úrovně pro vnitřní složky majitele SLD či jiné uživatele, tzv.
subdomény, např. „fmv“.
 Každá TLD doména má svůj registr domén a dále svou organizaci či osobu, která je jeho správcem, a
určuje pravidla pro registraci doménových jmen pro subdomény (SLD a domény nižší úrovně) v této TLD
doméně.
Zájemce o registraci DJ ve smlouvě s registrátorem povinně přijímá podmínky UDRP (The Uniform Domain-Name
Dispute-Resolution Policy).

UDRP stanoví 3 podmínky pro výmaz kolidujícího DJ :

 DJ je zaměnitelné s ochrannou známkou (stejné či podobné)
 Majitel DJ k tomuto označení nemá osobní vztah (nejmenuje se tak aj.)
 Majitel postupoval ve zlé víře (bad faith) při registraci DJ nebo při jeho užívání (spekulativně žádá
vysokou částku za odkoupení DJ, ale stačí, že jeho registrace brání majiteli ochranné známky, aby si
zapsal shodné DJ).

Problémy spojené s DJ a spory o ně

Právní problémy spojené s DJ:
 Domain grabbing (cybersquatting) – konflikt DJ s ochrannou známkou, obchodním užíváním DJ (i jen
zápisem?), např. prazdroj.cz, heidelberg.de, pardubice.cz aj. – ve smlouvě s registrátorem však držitel
DJ zavazuje, že registrace ani užívání DJ nenaruší práva třetích osob
 Použití obecných označení v DJ (knihy.cz, „prace.seznam.cz v. Sprace.cz“, libro.com –nemají
ochranu, není-li jejich užití v DJ klamavé)
 Odpovědnost registrátora za kolidující DJ – zříká se ve smlouvách s držiteli DJ odpovědnosti za škodu
způsobenou užíváním DJ, které by bylo porušením ochranné známky či jiných práv třetích osob (v ČR
dle § 415 ObčZ povinnost každého předcházet škodám, v zahraničí je obvykle omezována, nepřiznal ji
např. soud v SRN ve sporu o DJ ambiente.de)
 Ochrana DJ proti napodobení v jiném DJ (nekalá soutěž), použití DJ v ochranné známce
 Dle názoru prof. Boháčka je DJ jen označení (číslo), které až druhotně užíváním, příznačností pro
držitele, nabývá povahy nehmotného statku „nechráněného“ (ochrana postihem nekalé soutěže) a
dušev. vlastnictví

Právní úprava DJ a spory o ně – další země

Právní úprava a spory o DJ v SRN:
 Známka EPSON v. „epson.de“ – žaloba na nekalou soutěž úspěšná, i když kolidující DJ bylo užíváno v
nabídce jiného druhu zboží, záměna vzniká již zapsáním DJ do prohlížeče x „freundin.de“ – záměna
vzniká až zobrazením webu, přihlíží se pak jen k danému druhu zboží
 Převedeno muselo být DJ rollsroyce.de, katolisch.de, explorer.de, shell.de či quelle.de – všeobecně
známá jména

Právní úprava a spory o DJ ve Švýcarsku:

 DJ „berneroberland.ch“ bylo klamavé, neboť jeho držitel nebyl reprezentantem daného kraje.
Právní úprava a spory o DJ v Dánsku:
 Net2net.dk zaměnitelné s Get2net
Právní úprava a spory o DJ v Itálii:
 Amadeus.it je zaměnitelné DJ s amadeus.net, který užívá majitel známky Amadeus, koncovky
označující TLD nejsou rozlišující
 Pouhá registrace DJ shodného s proslulou známkou ji poškozuje

Právní úprava a spory o DJ ve Francii:

 Soud připustil přednost staršího DJ alice.fr pro SW před nověji zapsanou ochrannou známkou Alice jiné
osoby pro reklamní služby, oba držitelé mohou svá označení užívat paralelně, jde o různé obory užití

Právní úprava DJ a spory o ně - WIPO

Rozhodčí a mediační centrum WIPO (world intellectual property irgansation):
 Řízení on-line, v průměru trvá 40 dnů, lze žádat jen o zrušení registrace kolidujícího DJ nebo jeho
převod na majitele známky. Další nároky – náhrada škody či nákladů sporu – jen před soudem.

Některé případy rozhodců WIPO:

 IKEA v. ikeaworld.com – majitel IKEA „fantazijní jméno, zkratka zakladatele a místa, kde ve Švédsku
žil“. Majitel DJ „zkratky 4 členů sdružení pro poradenství“. Rozhodce WIPO: převést DJ na IKEA.
 Motorola v. Talkabout.com, majitel DJ měl oprávnění od distributora známky a dal do DJ investice,
chtěl provozovat sex. tématiku; rozhodce žádal, aby žalovaný prokázal, že to nebyla „zlá víra“, ale
důkazní břemeno měl mít správně žalobce. Rozhodci: převést DJ.
 FUJI v. fuji.com, žalovaný prokázal, že od r. 1992 podnikaly v USA 3 SW společnosti s názvem Fuji, DJ
se zabývalo SW a ne filmy, rozhodce připustil koexistenci obou – známky (japonské pro filmy) i DJ
(amerického pro SW)

Zapisování DJ v ČR – CZ.NIC
Správce národní domény .cz je CZ.NIC, z.s.p.o., založeno v r. 1998 jako nezisková nestátní instituce, má více než
50 členů:
Provozuje:
 Centrální registr DJ v národní ccTLD .CZ, tj. databázi o DJ vedených CZ.NIC

Registrátor ccTLD „.cz“

 musí mít sídlo v zemi EHP či Švýcarsku nebo
 je akreditovaným registrátorem ICANN
 nesmí být v konkurzu ani v likvidaci

Musí dodržovat Pravidla komunikace a další dokumenty:

 typovou Smlouvu o spolupráci při registraci domén
 pravidla registrace domén (.cz a/nebo ENUM)
 obchodní podmínky pro registrátory
 pravidla alternativního řešení sporů (ADR)
 velkoobchodní ceník domén – za službu od CZ.NIC registrátorům

Registrátoři mají své ceníky služeb, např. registrace do ccTLD .cz obvykle 450 Kč, .eu 500 Kč, .de 1000 Kč, .us 550
Kč, com 550 Kč aj. Registrace platí obvykle na rok a je ji třeba prodloužit a zaplatit za prodloužení

Právní dokumenty CZ.NIC pro držitele registrace DJ, nyní platná od 1. 10. 2007:
1. Pravidla registrace DJ v ccTLD .cz
 Registrace probíhá podle pořadí doručení žádostí podaných prostřednictví registrátorů (časová priorita
žádostí)
 Den registrace – den, kdy dojde k registraci DJ v Centrálním registru
 Doba registrace – jen na celé roky, max. na 10 let, min. na 1 rok; po jejím uplynutí registrace zaniká
expirací (vypršením registrace); držitel může podat žádost o prodloužení ještě v tzv. ochranné době 45 dnů;
prodloužit lze jen na celé roky, max. na 10 let

• Řešení sporu mezi CZ.NIC a držitelem ohledně DJ – každá ze stran může spor předložit Rozhodčímu soudu
při Hospodářské komoře ČR; řízení bude konáno podle řádu tohoto RS v Praze, jednací jazyk čeština;
rozhodčí nález je konečný a pro obě strany závazný (čl. 15)

• Řešení sporu mezi držitelem DJ a třetími osobami ohledně DJ – držitel je povinen vyvinout veškeré úsilí ke
smíru; nedojdou-li k němu, mají volnost řešit spor v rozhodčím nebo soudním řízení; na jejich žádost bude
CZ.NIC vystupovat jako mediátor ke smíru