Pravo One For All

Testy z předmětu 2PR101
Způsob vyhodnocení: Při vyhodnocení budou uděleny body jen za zcela správně zodpovězenou otázku. Za
částečné odpovědi nebudou žádné body uděleny.
1. Represivní funkce právní odpovědnosti neznamená:
náhradu způsobené újmy
postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty)
předcházení porušení zákona
satisfakci formou veřejné omluvy
žádná z výše uvedených odpovědí není správná
2. "Neujednají-li si strany, zda je čas plnění určen v prospěch jich obou, nebo jen jedné
z nich, platí, že je určen v prospěch obou stran" je tvrzení, které lze označit jako:
nevyvratitelnou domněnku
fikci
derogaci
vyvratitelnou domněnku
apelaci
3. Subjektivní lhůta:
Je vždy delší než lhůta objektivní
Je vždy kratší nebo stejně dlouhá jako objektivní
Není rozhodující pro uplatnění práva
Začíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný subjekt dozví o skutečnosti
rozhodné pro její počátek
Žádná odpověď není správná
4. Nabytí vlastnického práva vydržením:
není možné
je možné jen se souhlasem vlastníka
je možné, trvá-li nepřerušená držba alespoň dva roky
je možné jen se souhlasem soudu
je možné, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po zákonem určenou dobu
5. O pozemkové služebnosti platí:
je právem relativním, které působí pouze mezi stranami
ukládá vlastníku věci povinnost něco strpět nebo něčeho se zdržet
patří mezi věcná práva k věci cizí
je stanovena ve prospěch určitého pozemku
s převodem vlastnického práva k pozemku zatíženého služebností
přechází na nového vlastníka i tato služebnost
6. Podzákonnými právními akty jsou:
ústavní zákony
Listina základních práv a svobod
nařízení vlády
mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem ČR
vyhlášky ministerstev
7. Mezi nezávazné prameny práva EU řadíme
1
směrnice
nařízení
zřizovací smlouvy
doporučení
stanoviska
8. V právní normě "Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec
i zaměstnavatel. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi,
jinak je neplatná" představuje dispozici to, že
sankce neplatnosti
výpověď musí být doručena druhé straně
výpověď musí být písemná
"Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel."
žádná z uvedených možností není správná
9. Mezi právnické osoby založené pouze na majetkovém substratu řadíme:
Obchodní společnosti sdužení
spolek družstva
tichou společnost nadace
Společnost ve smyslu par.2716 obč.zákoníku fundace

korporace
10. Vyvlastnění majetku je možné:

jen se souhlasem vlastníka a za úplatu
jen na základě rozhodnutí státního zástupce
není možné
jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu
jen na základě rozhodnutí správního úřadu
11. "Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá vloupáním bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci
nebo jiné majetkové hodnot" o tomto trestném činu platí:
jedná se o trestný čin spáchaný z nedbalosti
jedná se o přečin
jedná se o trestný čin spáchaný úmyslně
objektem trestného činu je majetek
jedná se o zločin
12. Věcí v právním smyslu je:
lidské tělo
pohledávka
pozemek
počítač
živé zvíře
13. Předpokladem vzniku objektivní právní odpovědnosti je:
hypotéza
2
porušení právní povinnosti
vznik újmy
zavinění
příčinná souvislost mezi porušeními právní povinnosti a vznikem újmy
14. Zákonodárnou iniciativu má:
zastupitelstvo kraje
poslanec
senátor
vláda
prezident republiky
15. K funkcím právní odpovědnosti patří:
funkce normativní
funkce preventivní
funkce reparační
funkce represivní
žádná z uvedených odpovědí není správná
16. Právní osobnost:
nepřísluší právnickým osobám
má každá fyzická osoba od okamžiku dosažení zletilosti
znamená způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti
nemohou fyzické osoby za života ztratit
mají jak fyzické, tak právnické osoby
17. Označte tvrzení, které je pravdivé:
Soud je nositelem státní moci,
soud je synonymum pro slovo justice,
soud je součástí státního aparátu,
soudy rozhodují spory v rámci své pravomoci
18. Na úrovni Evropské unie má monopol na legislativní iniciativu
Evropská rada
Evropská komise
Evropský parlament
Rada EU
Rada Evropy
19. Mezi věcná práva k věci cizí neřadíme:
zadržovací právo
reálná břemena
právo stavby
vlastnické právo
držbu
20. Preventivní funkce právní odpovědnosti směřuje především k(e):
3
předcházení porušování právních povinností
postihu odpovědného subjektu (např. uložením pokuty)
omezení svéprávnosti
náhradě způsobené újmy
21. Podmínkou (podmímkami) vzniku právního poměru je (jsou):
existence minimálně jednoho subjektu právního poměru
deklaratorní rozhodnutí soudu, které potvrdí existenci daného právního
poměru
objekt a obsah právního poměru
existence právní normy, která stanoví rozsah práv a povinností osob
v daném právním poměru
existence právní skutečnosti, která vyvolává právní důsledek existence
daného právního poměru
22. Do struktury orgánů EU nepatří:
Evropský soud pro lidská práva
Evropská komise
Rada EU
Evropská rada
Rada Evropy
23. Mezi právnické osoby řadíme:

pobočky
sdružení
fundace
ústavy
korporace
24. Kogentní jsou právní normy:

od nichž se mohou strany odchýlit tím, že si ujednají něco jiného
od nichž se nelze ujednáním stran odchýlit
které nejsou obecně závazné
které převažují ve veřejném právu
které převažují v soukromém právu
25. O zákonném zastoupení platí:

příkladem zákonného zastoupení je prokura
jde o jednání bez právního důvodu
ke vzniku zastoupení není třeba dohody mezi zastoupeným a zástupcem
právnickou osobu ze zákona zastupuje člen jejího statutárního orgánu
zástupce jedná na účet zastoupeného
26. Právo je:
4
soubor všech pravidel chování v dané společnosti
soubor pravidel chování na daném území
soubor obecně závazných pravidel chování, která stanovily státní orgány
a jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí
soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné
soubor pravidel chování stanovovaných soudními orgány
27. Promlčecí lhůta je lhůta:

která běží od okamžiku vzniku závazku
po jejímž marném uplynutí je stále možno dobrovolně plnit, aniž by se
jednalo o plnění bez právního důvodu
jejíž marné uplynutí má za následek zánik práva a případné plnění po
jejím uplynutí by bylo plněním bez právního důvodu
k jejímuž marnému uplynutí soud přihlíží pouze tehdy, je-li vznesena
námitka promlčení
jejímž uplynutím právo sice nezaniká, ale je oslabeno v tom smyslu, že je
možné namítnout promlčení u soudu
28. Právní norma:
může být obsažena jen v právních předpisech
je obecně závazné pravidlo chování, které je státem vydané a vynutitelné
je synonymem pro právní předpis
musí mít vždy klasickou strukturu
může být obsažena pouze v pramenech práva státem uznávaných
29. Relativně neplatné je právní jednání:

které je neplatné jen do okamžiku, který stanoví na návrh oprávněného
soud
které nikdy nepůsobí předpokládané právní následky
jehož neplatnosti se může dovolat každý, kdo má na tom právní zájem
které je platné až do okamžiku, kdy se jeho neplatnosti oprávněná strana
dovolá
které je neplatné pouze z části
30. Do oblasti veřejného práva patří:

občanské právo
rodinné právo
trestní právo
obchodní právo
finanční právo
31. Příkladem právní události je:

zaplacení kupní ceny
narození člověka
dosažení důchodového věku
uplynutí promlčecí lhůty
5
přijetí nabídky
32. "Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo

jiné oprávnění podle jiného zákona" je tvrzení, které lze označit jako:
fikci
derogaci
apelaci
33. Do soustavy obecných soudů v ČR patří:

rozhodčí
soudy
krajské soudy Obvodní soudy
Městský soud v
okresní soudy
Praze
Nejvyšší správní
Nejvyšší soud
soud
Ústavní soud
34. Návrh zákona nemůže podat:

Zastupitelstvo vyššího územního
samosprávného celku
poslanec
Skupina poslanců
Předseda Nejvyššího kontrolního
úřadu
ombudsman
Prezident
Ke vzniku subjektivní odpovědnosti jsou nutné tyto předpoklady:

vznik ujmy (negativního důsledku)
existence protipravniho jednani
spáchaní trestného činu
zavinění
příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy
Absolutně neplatné je právní jednaní:

které nevyvolává předpokládané právní následky
jehož neplatnosti se muze dovolat kazdy
které vyvolává jen částečné právní následky
které je platné až do okamžiku, kdy se jeho neplatnosti oprávněna strana dovolá
které je neplatné jen do okamžiku, který stanoví na návrh oprávněného soud
6
Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se ji zmocní, a čin spáchá vloupáním bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo
propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnot" o tomto trestném činu
platí:
jedná se o zločin
objektem trestného činu je život
vlastnické právo
reálná břemena
právo stavby
držbu
zadržovací právo


soud je synonymum pro slovo justice,
soud je součástí státního aparátu,
15. O absolutní neplatnosti právních úkonů platí:

nemůže se jí dovolat nikdo
může se jí dovolat každý
soud k ní přihlíží z úřední povinnosti
právní úkon nebyl nikdy platný
může se jí dovolat pouze smluvní strana

ústavní zákony
nařízení vlády

 k jejímuž marnému uplynutí soud přihlíží pouze tehdy, je-li vznesena námitka
promlčení
 která běží od okamžiku vzniku závazku
 jejímž uplynutím právo sice nezaniká, ale je oslabeno v tom smyslu, že je
možné namítnout promlčení u soudu
 po jejímž marném uplynutí je stále možno dobrovolně plnit, aniž by se jednalo o
plnění bez právního důvodu
 jejíž marné uplynutí má za následek zánik práva a případné plnění po jejím
uplynutí by bylo plněním bez právního důvodu
18. Zákonodárnou iniciativu má:

senátor
7
poslanec
prezident republiky
vláda
19. Obsahem právního poměru nejsou:

právní odpovědnost
věci
nehmotné statky
subjekty
objekt

předseda Nejvyššího kontrolního úřad
skupina poslanců
(zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
poslanec
ombudsman
8
1. Mezi veřejné rejstříky právnických a fyzických osob patří
a) Obchodní rejstřík
b) Rejstřík státních organizací a institucí
c) Rejstřík obecně prospěšných společností
d) Spolkový rejstřík
e) Nadační rejstřík
2. Kupní smlouva *
a) Musí mít vždy písemnou formu
b) Musí mít písemnou formu, je-li předmětem prodeje věc nemovitá
c) Jejímž předmětem je věc nemovitá, upravuje obchodní zákoník
d) Nemusí mít písemnou formu, pokud předmětem prodeje jsou věci movité
e) Žádná odpověď není správná
3. Předmětem vkladu může být *

a) Jakákoli ocenitelná věc
b) Pohledávka
c) Věc nehmotná
d) Státní dluhopis
4. Převod podílu na společnosti s ručením omezeným je *

a) Zakázaný
b) I bez souhlasu umožněn, pokud je převáděn na jiného společníka společnosti a společenská smlouva
nestanoví, že je tento převod podmíněn souhlasem některého z orgánů společnosti
c) Je umožněn i na osobu, která není společníkem společnosti, ale pouze se souhlasem valné hromadyj
d) Je možný vždy na jakoukoli osobu a bez souhlasu některého z orgánů společnosti
5. Zadržovací právo má funkce *

a) Uhrazovací
b) Kogentní
c) Trestající
d) Zajišťovací
e) Pokračovací
6. Statutárním orgánem akciové společnosti je *

a) Jednatel
b) Dozorčí rada
c) Každý ze společníků
d) Prokurista
e) Generální ředitel
f) Správní rada
g) Představenstvo v dualistickém systému vnitřní struktury společnosti
7. Za uznání dluhu se považuje *

a) Písemné prohlášení o uznání dluhu co do výše důvodu
b) I ústní prohlášení o uznání dluhu co do výše a co do důvodu, pokud je věřitel ve lhůtě do 15 dnů
neodmítne
c) Placení úroků, a to ohledně částky, z níž se úroky platí
d) Částečné plnění i promlčeného dluhu, lze-li z okolností soudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek
dluhu
9
8. Vyvolání nebezpečí záměny jako forma nekalé soutěže spočívá *

a) I v porušení obchodního tajemství
b) Jen v napodobení obchodní firmy soutěžitele
c) I v zlehčování soutěžitele, jeho výrobků či podniku
d) I v podplácení
e) I v napodobení příznačného označení soutěžitele (např. ochranné známky), výrobku a postupu
soutěžitele i vyvolání klamné představy o spojení se soutěžitelem
9. Oferta je *
a) Pomsta
b) Přijetí smluvního návrhu
c) Vyjádření účelu smlouvy
d) Lhůta pro přijetí návrhu
e) Smluvní návrh
10. Společníkem ve veřejné obchodní společnosti je / může být

a) FO, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a není u ní dána překážka provozování
živnosti podle živnostenského zákona
b) Každá FO, pokud má plnou svéprávnost
c) Pouze FO, která je podnikatelem
d) Pouze PO, která se zapisuje do OR
e) Žádná z předchozích možností
11. Finanční záruka vzniká *

a) Smlouvou mezi bankou a věřitelem
b) Rozhodnutím soudu o zajištění pohledávky věřitele bankou
c) Písemným prohlášením dlužníka adresovaným věřiteli, že bude místo něj plnit banka
d) Přímo ze zákona
e) Prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní
částky, nesplní-li dlužník určitý dluh
12. Společníci společnosti s ručením omezeným ručí věřitelům za dluhy společnosti *

a) Každý do výše nesplaceného vkladu
b) Žádná z možností
c) Za dluhy společnosti ručí do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v OR
v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění
d) Každý do výše svého vkladu
e) Společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených vkladů společníků podle zápisu v OR
13. Neuvede-li se, na jaký čas se obchodní společnost ustavuje, platí, že: *
a) Je ustavena na dobu určitou, a to 99 let ode dne svého zápisu do OR
b) Je ustavena na dobu trvání účelu, pro který je založena
c) Je ustavena na dobu neurčitou
d) Žádná z možností
e) Je ustavena na dobu určitou, a to 10 let ode dne svého zápisu do OR
f) Prokurista
14. Živnosti dělí živnostenský zákon na *

a) Tovární
b) Ohlašovací
c) Odpovědné
d) Zprostředkovatelské
e) Koncesované
10
15. Obchodní firmu má *
a) FO, která podle živnostenského zákona bez ohledu na to, zda je zapsaná v OR
b) Každá osoba zapsaná v OR
c) Každá PO
d) Každý podnikatel
e) Pouze podnikatel FO
f) Pouze podnikatel PO
g) PO, která podniká podle živnostenského zákona, aniž by byla zapsaná v OR
h) Žádná z předchozích možností
16. Určete věcnou příslušnost soudu v prvním stupni ve sporu mezi podnikateli, jde-li o žalobu na zaplacení
částky 150 tis. Kč *
a) Obvodní soud v Praze
b) Okresní soud
c) Vrchní soudy
d) Krajský obchodní soud
e) Městský obvodní soud v Praze
f) Krajský soud
g) Městský obchodní soud v Praze
17. Mezi všeobecné podmínky živnostenského podnikání patří *

a) Spolehlivost
b) Plná svéprávnost
c) Bezúhonnost
d) Bezdlužnost
e) Zákaz činnosti
f) Zletilost
g) Plnoletost
18. Nejvyšším orgánem v osobní společnosti *

a) Je orgán, který je určen ve společenské smlouvě
b) Je dozorčí rada
c) Je kontrolní orgán společně s orgánem statutárním na společné schůzi
d) Jsou všichni její společníci
e) Je valná hromada
19. Soud i bez návrhu zruší PO *

a) Pokud nemá déle než pět let statutární orgán schopný usnášet se
b) Pokud již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik PO zákonem
c) Z jakéhokoliv důvodu, pokud tato PO porušila zákon
d) Pokud vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek
e) Nemůže zrušit, může tak učinit pouze trestní soud na základě zákona o trestní odpovědnosti PO
20. Obchodní společnost zaniká: *

a) likvidací
b) dohodou společníků
c) výmazem z obchodního rejstříku
d) uplynutím doby na kterou byla založena
e) rozhodnutím soudu
f) rozhodnutím valné hromady
g) splněním účelu pro který byla založena
h) Přechodem jmění na právního nástupce
11
21. O postoupení pohledávky platí: *
a) nelze postoupit pohledávku, která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí
b) nelze postoupit pohledávku, která vznikne teprve v budoucnu
c) postoupit lze všechny pohledávky
d) nelze postoupit pohledávku, pokud by to odporovalo dohodě mezi věřitelem a dlužníkem
e) nelze postoupit pohledávku, která je vázána na osobu věřitele a dlužníka
f) je to změna v subjektech na straně dlužnické
g) nelze postoupit pohledávku nepeněžitou
22. Do sbírky listin v obchodním rejstříku se uloží: *

a) žádná z předchozích možností
b) zakladatelské právní jednání
c) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou
členem statutárního orgánu,
d) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky
e) zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami
ovládanými stejnou ovládající osobou a zprávu znalce o jejím přezkoumání.
23. Označte správná tvrzení o smluvní pokutě: *

a) na zaplacení smluvní pokuty mají vliv tzv. liberační důvody,
b) zaplacením smluvní pokuty závazek zaniká
c) může být sjednána i ústně
d) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh snížit až do výše škody
e) při porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou má druhá strana právo na náhradu škody i na
smluvní pokutu
24. Členem orgánu obchodní korporace nemůže být *

a) právnická osoba
b) osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se
provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru
c) fyzická osoba, u které hrozí střet zájmů
d) osoba, pokud v předešlých 3 letech byl zamítnut insolvenční návrh na tuto osobu proto, že majetek
dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení
e) osoba, která není bezúhonná podle živnostenského zákona
25. Do obchodního rejstříku se nezapisuje *

a) u akciové společnosti rozsah splacení základního kapitálu, počet, forma a jmenovitá hodnota akcií
b) den vstupu obchodní korporace do likvidace
c) u komanditní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, jednatelů
d) den vzniku pohledávky za státní organizací
e) jmenovitá hodnota tzv. kusové akcie
26. Akciová společnost

a. Může mít jednoho akcionáře, ale pouze osobu fyzickou
b. Může mít jen minimálně tři akcionáře
c. Nemůže mít jen jednoho akcionáře
d. Může mít jednoho akcionáře, a to jak osobu fyzickou, tak osobu právnickou
e. Může mít jednoho akcionáře, ale pouze osobu právnickou
27. Mezi věcněprávní zajišťovací prostředky patří *

a) Uznání dluhu
b) Bankovní záruka
c) Ručení
12
d) Smluvní pokuta
e) Zadržovací právo
f) Zástavní právo
g) Podzástavní právo
28. V případě vadného plnění je nabyvatel oprávněn:
a. Žádat doplnění toho, co chybí
b. Kdykoliv odstoupit od smlouvy
c. Domáhat se práva z vadného plnění u soudu
d. Žádat přiměřenou slevu
e. Žádat opravu věci
Poznámky
,,Má se za to“ – vyvratitelná právní domněnka
,,Platí, že“ – nevyvratitelná právní domněnka
,,považuje se za“ ,,hledí se na“ – právní fikce
Předmětem zadržovacího práva je věc movitá.

Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti je podíl základní.
Kapitálovou obchodní společností je akciová společnost a společnost s ručením omezeným.
29. O obchodní firmě platí:

a) může být zaměnitelná s jinou obchodní firmou
b) je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku a ne výraz pro podnikatele, subjekt
práva (obchodní společnost aj.)
c) je výraz pro podnikatele, např. obchodní společnost aj. a nikoliv nejedná se o jeho název, tedy
formulace ve smlouvě, že „je uzavřena mezi firmou A a firmou B“ je správná
d) je označení schopné grafického znázornění, je-li způsobilé odlišit výrobky nebo služby majitele od
výrobků a služeb jiných osob – spočívající ve slovech, barvě, kresbě, písmenech, číslicích, kombinací slov
a obrazu, prostorového řešení (tvar výrobku či obalu)
e) může spočívat ve jménu a příjmení daného podnikatele, popř. dodatku o místu podnikání či jeho
činnosti
30. Člen orgánu obchodní korporace je povinen: (neověřené v insisu!)

a) oznámit možný střet zájmu se zájmem obchodní korporace nejvyššímu orgánu, následně se zprostí
povinnosti a nehrozí mu případný nárok na náhradu škody ze strany obchodní korporace
b) jednat s péčí řádného hospodáře
c) splatit kapitál dle zákona a společenské smlouvy
d) informovat ostatní členy orgánu a kontrolní orgán, dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může
při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace
e) nepoškozovat obchodní korporaci
31. Jako změnu závazku můžeme označit:

a) vznik povinnosti platit úrok z prodlení
b) vznik povinnosti odstranit vady plnění
c) vznik povinnosti ručitele uhradit závazek za dlužníka
d) přistoupení dlužníka
e) postoupení pohledávky
f) změnu kupní ceny
13
32. Označte správná tvrzení:
a) úroky z úroků nelze sjednat
b) úroky je možné sjednat pouze v zákonné výši
c) úroky se platí v téže měně jako jistina
d) výše úroků musí být smluvními stranami ujednána
e) není-li doba placení úroků ujednána, platí se úrok s jistinou
33. O odpovědnost za vady platí:

a) jde o odpovědnost objektivní
b) jde o odpovědnost trestní
c) jde o odpovědnost subjektivní
d) jde o odpovědnost závazkovou
e) jde o odpovědnost mimozávazkovou
34. Započíst lze pohledávky:

a) žádná odpověď není správná
b) promlčené, i když promlčení nastalo ještě před tím, než nastala splatnost
c) promlčené, nastalo-li promlčení po době, kdy je bylo možno uplatnit před soudem
d) neurčité nebo nejisté
e) vzájemné a stejného druhu
35. Soutěžitelem podle práva proti nekalé soutěži je:

a) fyzická nebo právnická osoba, která se účastní hospodářské soutěže, i když nepodniká
b) též seskupení soutěžitelů, které nemá právní subjektivitu, které může svou činností hospodářskou
soutěž ovlivňovat
c) jen podnikatel
d) též spotřebitel
e) též vyšší územní samosprávný celek (obec, kraj), který se soutěže neúčastní, ale může ji svou činností
ovlivňovat
36. Společník veřejné obchodní společnosti:

a) může být fyzická i právnická osoba
b) může být pouze fyzická osoba
c) ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně s ostatními společníky
d) nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs
e) může být statutárním orgánem společnosti, pokud tak stanoví společenská smlouva
f) žádná z předchozích odpovědí není správná
37. Zákon o obchodních korporacích:

a) upravuje obchodní společnosti a družstvo
b) je speciálním zákonem k občanskému zákoníku
c) je procesním předpisem, který upravuje postup soudu při sporech mezi podnikateli
d) je obecným právním předpisem k občanskému zákoníku
e) je právní předpis, jehož třetí část se věnuje obchodně závazkovým vztahům
f) byl zrušen a pozbyl účinnosti k 31. 13. 2013
38. Podíl společníka v obchodní korporaci může být představován cenným papírem u:
a) akciových společností, pokud není ve stanovách uvedeno, že akciová společnost akcie nebude vydávat
b) komanditní společnosti
c) společnosti s ručením omezeným
d) veřejné obchodní společnosti
14
e) podnikatelského seskupení akciových společností
f) akciové společnosti
39. Valná hromada je:

a) orgánem komanditní společnosti
b) nejvyšším orgánem v.o.s.
c) nejvyšším orgánem s.r.o.
d) nejvyšším orgánem k.s.
e) statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným
f) statutárním orgánem družstva
g) nejvyšším orgánem a.s.
40.Je-li ujednána smluvní pokuta:

a) jejíž výše je nepřiměřená, může ji soud snížit ex offo (i bez návrhu)
b) lze uplatnit okolnosti vylučující odpovědnost, i když nebyly sjednány
c) nelze uplatnit úrok z prodlení
d) je jejím zaplacením zbaven dlužník splnit dluh smluvní pokutou utvrzený
e) lze sjednat vedle smluvní pokuty i nárok na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se
smluvní pokuta vztahuje
f) jejíž výše je nepřiměřená, může být soudem snížena pouze na návrh
41. Závazek zaniká:

a) zaplacením odstupného
b) i vadným plněním, pokud věřitel nevyužil právo odstoupit od smlouvy
c) uznáním
d) plněním bez právního důvodu
e) zaplacením smluvní pokuty
42. Postoupení pohledávky znamená:

a) změnu závazku na straně věřitele
b) změnu závazku na straně dlužnické
c) změnu obsahu závazku
d) změnu v čase plnění
e) postoupení celé smlouvy
f) změnu závazku ze zákona
43. O dozorčí radě akciové společnosti platí:

a) přezkoumává účetní závěrku
b) členové jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se činnosti společnosti
c) člen dozorčí rady nesmí být zároveň člen představenstva
d) rozhoduje o zvýšení základního kapitálu
e) musí mít nejméně tři členy, počet členů musí být dělitelný třemi
f) je nejvyšším orgánem společnosti
g) jedná jménem společnosti
44. Věřejnoprávní zákaz podnikání je vysloven:

a) Poslanci Parlamentu ČR
b) Starostovi obce
c) Senátorovi Parlamentu ČR
d) Vysokoškolskému pedagogovi
e) Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu
15
45. Opční listy:
a) Patří mezi kmenové akcie
b) Patří mezi cenné papíry označované jako kupony
c) Patří mezi prioritní akcie
d) Představují právo na výnos z akcie
e) Žádná z předchozích možností
46. Ústavní soud:
a. Rozhoduje o zrušení zákona z duvodu jeho rozporu s ústavou
b. Rozhoduje o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky
c. Sídli v Olomouci -brno
d. Je součastí moci výkonné - soudné
e. Má 20 soudcu - 15
47. Do oblasti soukromného práva patří
a. Obchodní právo
b. Rodinné právo
c. Trestní právo
d. Občanské právo
e. Ústavní právo
48. Zákonodárnou iniciativu má
a. Vláda
b. Poslanec
c. Skupina poslancu
d. Prezident republiky
e. Senátor
f. Zastupitelstvo kraje (vyšších uzemních celků)
g. Senát
49. Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem s právním nástupcem, stáva se jednatelem její právní
nástupce nestanoví-li společenská smlouva jinak je příkladem normy:
a. Blanketní
b. Dispozitivní
c. Kolizní
d. Doporučující
e. Kogentní
50. Každá právnická osoba:
a. Ja po celou dobu své právní existance zpusobilá mít v mezích právního řadu práva a povinosti
b. Nemá svéprávnost a musí být při právním jednání vždy zastoupena
c. Má plnou svéprávnost
d. Povinně zřizuje statutární orgán
e. Má právní osobnost od svého založení
51. Vlastnické právo:
a. Patří mezi absolutní majetková práva
b. Pusobí vuči všem (erga omnes)
c. Řadíme mezi věcná práva k věci cizí
d. Muže vzniknou jen k vecem hmotným
e. Muže vzniknou i k věcem nehmotným
52. Nezletiletá fyzická osoba: Nezletilá
a. Nemuže vlastnit majetek
b. Nemuže vubec právně jednat
c. Muže být stranou smlouvy
d. Má vždy právní osobnost
e. Muže právne jendat ve všech věcech
a. Živé zvíře
b. Pozemek
c. Počítač
d. Pohladávka
e. Lidské telo
16
54. Ke vzniku subjektivní odpovědnosti jsou nutné tyto předpoklady:
a. Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy
b. Existence protiprávního jednání
c. Vznik újmy (nehativního důsledku)
d. Zavinění
e. Spáchání trestnho činu
55. Příkladem právní udalosti je:
a. Přijetí nabídky
b. Uplynutím promlčecí lhuty
c. Dosažení duchodového věku
d. Narození člověka
e. Smrt člověka
f. Zaplacení kupní ceny
56. O zákonném zastoupení platí
a. Právnickou osobu ze záokona zastupuje člen jejího statutárního orgánu
b. Příkladem zákonného zastoupení je prokura – (to je smluvní)
c. Ke vzniku zastoupení není třeba dohody mezi zastoupeným a zástupcem
d. Zástupce jedná na účet zastoupeného
e. Jde o jednání bez právního duvodu
57. Zákonná opatření:
a. Patří mezi normativní právní akty
b. Mají nižší právní sílu než zákony
c. Jsou vydávána v době rozpuštění Poslanecké sněmovny
d. Podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády a prezident
republiky
e. Přijíma Senát bez účasti Poslanecké sněmovni
58. Právo v subjektivním smyslu:
a. Je souborem právních norem
b. Je objektivním právem zaručená možnost osoby chovat se určitým zpusobem
c. Je souborem všech pravidel chování státem vydaných a jím vynutitelných
d. Znamená oprávnění (či souboru oprávnení) konkrétní osoby
e. Je objektivním právem zaručená nutnost osoby chovat se určitým zpusobem
a. Znamená zpusobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti
b. Mají jak fyzické, tak právnické osoby
c. Neprisluší právnickým osobám
d. Má každá fyzická osoba od okamžiku dosažení zletislosti ?
e. Nemohou fyzické osoby za života ztratit
60. Nařízení Evropské unie:
a. Je potřeba transponovat do vnitrostátního práva členských státu Evropské unie
b. Ja závazné pro členské státy i jednotlivce (FO a PO)
c. Je závazné pouze pro členské státy
d. Je závazné pouze co do stanoveného cíle/výsledku, kterého má být dosaženo
e. Je závazné v plném rozsahu
61. O pozemkové služebnosti platí:
a. Patří mezi věcná práva k věci cizí
b. Ukladá vlastníku věci povinnost něco strpět nebo něčeho sa zdržet
c. Je právem relativním, které pusobí pouze mezi stranami
d. Je stanovena ve prospěch určitého pozemku
17
e. S převodem vlastnického práva k pozemku zatíženého služebnosti přechází na
nového vlastníka i tato služebnost
62. Podmínkou (podmínkami) vzniku právního poměru je (jsou):
a. Existence minimálne jednoho subjektu právního poměru
b. Existence právní skutečnosti, která vyvoláva právní dusledek existence daného
právního poměru
c. Existence právní normy, která stanoví rozsah práv a povinnosti osob v daném
právním poměru
d. Deklaratorní rozhodnutí soudu, které potvrdí existenci daného právního
poměru
e. Objekt a obsah právního poměru
63. Předpokladem vzniku objektivní (právní) odpovědnosti je:
a. Hypotéza
b. Porušení právní odpovědnosti
c. Vznik újmy
d. Zavinění
e. Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy
64. Příkladem jednostranného právního jednání je:
a. Uplynutí výpovědní doby
b. Uzaření manželstvví
c. Podání výpovědi
d. Pořízení závěti
e. Narození člověka
65. Právní norma:
a. Muže být obsažena jen v právních předpisech
b. Je synonymem pro právní předpis
c. Muže být obsažena pouze v pramenech práva státem vydané a vynutitelné
d. Musí mít vždy klasickou strukturu
66. Promlčecí lhuta je lhuta:
a. Která běží od okamžiku vzniku závazku
b. Jejiž marné uplynutí má za následek zánik práva a případné plnení po jejím
uplynutí by bylo plněním bez právního duvodu
c. K jejimž marnému uplynutí soud přihlíží pouze tehdy, je-li vznesena námitka
promlčení
d. Po jejimž marném uplynutí je stále možno dobrovolně plnit, aniž by se jednalo
o plnění bez právního duvodu
e. Jejimž uplynutím právo sice nezaniká ale oslabeno v tom smyslu, že je možné
namítnout promlčení u soudu
67. Mezi typické prvky právních poměru řadíme:
a. Subjekty (osoby) právního poměru
b. Objekt (předmět )právního poměru
c. Deklaratorní rozhodnutí soudu o existenci právního poméru
d. Obsah právního poměru, t.j. souhrn práv a povinností právního poměru
e. Právní normu, zakládací daný právní poměr
68. Normativní smlouvy
a. Jsou pramenem práva uznávaným v ČR
b. Patří mezi normativní právní akty
c. Nejsou obecně závazné
18
d. Obsahují obecné závazné právní normy
e. Upravují práva a povinnosti pouze mezi smluvními stranami normativní
smlouvy
69. Právo v objektivním smyslu:
a. Je subjektivním právem zaručená možnost osoby chovat se určitým zpusobem
b. Je souborem všech pravidel chování obsažených v zákonech a soudních
rozhodnutí
c. Je kompletně obsažené ve sbírce zákonu
d. Znamená oprávnení (či soubor oprávnení) konkrétní osoby
e. Je souborem právních norem – to je právny predpis
70. Relativně neplatné je právní jednání:
a. Které je neplatné jen do okamžiku, který stanoví na návrh oprávněného soudu
b. Které nikdy nespusobí předpokladané právní následky
c. Jehož neplatnosti se muže dovolat, každý, kdo má na tom právní zájem
d. Které je platné až do okamžiku, kdy se jeho neplatnosti oprávněná strana
dovolá
e. Které je neplatné pouze z části
71. Kogentní jsou právní normy:

a. Které přeažují v soukromém právu
b. Od nichž se mohou strany odchýlit tím, že si ujednají néco jiného
c. Od nichž se nelze odchýlit
d. Které převažují ve veŕejném právu + procesní
72. Které nejsou obecně závazné O smluvním zastoupení platí:
a. Vzniká přímo ze zákona
b. Existence zastoupení sa prokazuje plnou mocí
c. Zastoupený jedná na účet zástupce – naopak
d. Vzniká dohodou mezi zmocnitelem a zmocněncem
e. Speciálím typem smluvního zastoupení je prokura
73. Dispozitivní jsou právní normy:

a. Které přeažují v soukromém právu
b. Od nichž se mohou strany odchýlit tím, že si ujednají néco jiného
c. Které nejsou obecně závazné
74. Mezi právnické osoby řadíme:

a. Fundace----nadace + nadač. Fondy
b. Ústavy
c. stát
d. Sdružení
e. Korporace – ---osob. Spol.+kapitálové
f. Pobočky
75.
12) Návrh zákona nemůže podat:

o poslanec
o Senát
19
o vláda
o zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
o prezident
o ombudsman
- předseda Nejvyššího kontrolního úřadu
o skupina poslanců
6) Do struktury orgánů EU nepatří:

o Rada EU
o Evropská rada
o Rada Evropy
o Evropský soud pro lidská práva
o Evropská komise
1. Právo je:
o soubor obecně závazných pravidel chování, které stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné
státní mocí
o soubor pravidel chování stanovovaných soudními orgány
o soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné
o soubor všech pravidel chování v dané společnosti
o žádná z uvedených možností není správná
o soubor všech pravidel chování na daném území
2. Absolutně neplatné je právní jednání:
o které je neplatné jen do okamžiku, který stanoví na návrh oprávneného soud

o které vyvoláva jen částečné právní následky
o jehož neplatnosti se muže dovolat každý
o které nevyvoláva predpokladané právni následky
o které je platné až do okamžiku kdy se jeho neplatnosti oprávnena strana dovolá
3. Ke vzniku subjektivní odpovědnosti jsou nutné tyto předpoklady:
o príčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy

o existence protiprávního jednání
o spáchaní trestného činu
o vznik újmy
o zavinení
4. Na úrovni Evropské unie má monopol na legislativní iniciativu

o Rada EU
o Evropský parlament
o Evropská komisie
o Rada Evropy
20
oevropská rada
o soud je nositelem státní moci

o soud je synonymum pro slovo justice
o soud je součástí stítniho aparátu
o soudy rozhodují v rámci své pravomoci
žádná odpověd není správná
mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem

o vyhlášky ministerstev
o narízení vlády
o ústavní zákony
o listina zákl. práv a svobod
7. Do struktury orgánů EU nepatří:
o Evropská komisie
o rada EU
o Rada Evropy
o Evropská rada
8. Obsahem právního poměru nejsou:
o nehmotné statky
o právní odpovednost - ?
o jeho účastníci
o právní skutečnosti
o subjekty
o skupina poslancu
o ombudsman
o zastupitelstvo vyššího územního celku
o predseda Nejvyššího kontrolního úradu
o poslanec
o je vždy delší než lhuta objektivní

o je vždy kratší nebo stejne dlouhá jako objektivní
o není rozhodujíci pro uplatnení práva
o začína bežet od okamžiku kdy se oprávnený subjekt dozví o skutečnosti rozhodné pro její počátek
o k jejímuž uplynití soud prihlíží pouze tehdy je li vznesená námitka promlčení

o po jejímž marném uplynutí je stále možno dobrovolne plnit, aniž by se jednalo o plnení bez práv.
duvodu
o která beží od okamžiku vzniku závazku
o jejiž marné uplynutí má za následek zánik práva a prípadné plnení po jejím uplynutí by bylo bez práv.
duvodu
o jejímž uplynutím právo sice nezaniká ale je oslabeno v tom smyslu, že je možné namítnout promlčení
u soudu
12. O zákonném zastoupení platí:
o zástupce jedná na účet zastoupeného
o jde o jednání bez právniho duvodu
21
o právnickou osobu ze zákona zastupuje člen jejího stat. Orgánu
o ke vzniku zastoupení není treba dohody mezi zastoupeným a zástupcem
o príkladem zákonného zastoupení je prokura
13. Mezi právnické osoby založené pouze na majetkovém substrátu řadíme:
o družstva
o nadace
fundace
o sdružení
o spolek
o obchodní společnost
tichou společnost
o zadržovací právo
o právo stavby
o držbu
o reálna bremena
o vlstnícke právo
o živé zviera
o lidské telo
o pozemok
o pohledávka
o počítač
o mají ji jak fyzické, tak právnicé osoby

o znamená zpusobilost mít v mezích právniho rádu práva a povinnosti
o má každá fyzická osoba od okamžiku dosažení zletilosti
o neprisluší právnickým osobám
o nemohou fyzické osoby za života ztratit
o náhradu zpusobené újmy

o postih odpovedného subjektu (uložením pokuty)
o predcházení porušení zákona
o satisfakci formou verejné omluvy
žádná z výše uvedených možností není správná
18. Předpokladem vzniku objektivní právní odpovědnosti je:
o hypotéza
o porušení právní povinnosti
o vznik újmy
o zavinení
o príčinná souvislot mezi porušeními právni povinnosti a vznikem újmy
22
19. Preventivní funkce právní odpovědnosti směřuje především ke:
o postihu odpovedného subjektu ( pokutou)

o náhrade zppusobené újmy
o omezení svéprávnosti
o predcházení porušování právnich povinností
o satisfakci formou verejné omluvy
20. V právní normě „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel.
Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná“
představuje dispozici to, že:
o sankce neplatnosti
o výpoved musí být doručena druhé strane
o výpoved musí být písemná
o výpovedí muže rozvázat pracovní pomer zamestnanec i zamestnavatel
21. K normativním právním aktům v ČR patří:
o zákony
o rozhodnutí soudů
o nařízení vlády
o ústavní zákony
o právní obyčeje
o funkce preventivní
o funkce normativní
o funkce reparační
o funkce restriktivní
o funkce represivní
23. Vyvlastnení majetku je možné:
o jen na základe rozhodnutí správního úradu

o jen na základe rozhodnutí státního zástupce
o není možné
o jen se souhlasem vlastníka a za úplatu
o jen ve verejném zájmu, na základe zákona a za náhradu
24. Mezi nezávazné prameny práva EU patrí:
o stanoviska
o smernice
o doporučení
o nariadenia
o zrizovací smlouvy
25. Zákonodarnou iniciativu má:
o zastupitelstvo kraje
o vláda
o prezident
23
o senátor
o poslanec
26. Ústavní soud
o má 20 soudců
o má soudce jmenované na 5 let
o sídlí v Olomouci
o rozhoduje o žalobě Senátu proti prezidentu
o je jmenován Senátem
o je součásti moci výkonné
o rozhoduje o zrušení zákona pro rozpor s ústavou
27. Nabití vlastnického práva vydržením:
o je možné, drží li poctivý držitel vlastnícke právo po zákonem určenou dobu

o je možné jen se souhlasem soudu
o je možné trvá li neprerušená držba alespoň 2 roky
o je možné jen se souhlasem vlastníka
o naní možné
28. Represivní funkce neznamená:
o náhadu zpusobene ujmy

o postih odpovedného subjektu
o predcházení porušení zákona
o satisfakci formou verejnej omluvy
žádná z výše uvedených není pravdivá
29. Trestne odpovědný není ten kto:
o nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání

o dovršil 15. rok veku
o nedovršil 14. rok veku
o mohl rozpoznat nebo ovládat jeho porotiprávnost nebo své jednání
o dovršil 18. rok veku
o nedovršil 15. rok veku
30. O absolutní neplatnosti právních úkonu platí:
o může se ji dovolat pouze smluvní strana

o nemuže sej i dovolat nikto
o právní úkon nebyl nikdy platný
o múže sej i dovolat každý
o soud k ní prihlíži z uradnej povinnosti
„Neujednají-li si strany, zda je čas plnění určen v prospěch jich obou, nebo jen jedné z nich, platí, že
je určen v prospěch obou stran“ je tvrzení, které lze označit jako:
derogaci
fikci
apelaci
24
Mezi etapy aplikace práva nepatří:
legislativní činnost
vydání rozhodnutí
zjištění právní normy
zjištění skutkového stavu
žádná odpověď není správná
Aktem aplikace práva deklaratorní povahy je:
rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi (např. z nájmu nebytového prostoru)
rozsudek soudu o rozvodu manželství
rozsudek soudu o zrušení nájmu bytu
rozsudek soudu o zvýšení vyživovací povinnosti na nezletilé dítě
3. Individuální právní akty se dělí na:
absolutní a relativní
kogentní a dispozitivní
konstitutivní a deklaratorní
volné a reálné
“Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou
dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno“ je příkladem:
fikce
nevyvratitelné právní domněnky
prekluze
promlčení
vyvratitelní právní domněnky
5. § 1740 odst. 2 občanského zákoníku: „Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je
odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.“ je příkladem:
fikce
nevyvratitelní právní domněnky
prekluze
promlčení
vyvratitelné právní domněnky
6. Presumpce neviny je příkladem:
fikce
nevyvratitelní právní domněnky
prekluze
promlčení
vyvratitelní právní domněnky
7. Právní fikce:
25
je vyjádřením objektivní reality
je založena na kognitivním poznání
odpovídá pravdě
odpovídá skutečnosti
právní konstrukce, která reálně neexistuje
8. Akty aplikace práva s konstitutivními účinky jsou:
právní události
rozhodnutí státních orgánů, který autoritativně zjišťují existenci (neexistenci) právního vztahu
rozhodnutí státních orgánů, s nimiž je spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu
zákony
9. Slovní spojení „má se za to“, „považuje se“ je v legislativě příkladem:
fikce
prekluze
promlčení
10. § 549 občanského zákoníku: „K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není
oprávněna tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch.“ je příkladem:
fikce
prekluze
promlčení
Právní fikcí je:
bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen
má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní-li závazky 3 měsíce po lhůtě splatnosti
na pachatele trestného činu je třeba hledět jako na nevinného, dokud se neprokáže vina pravomocným rozsudkem
nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této
lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil
nedojde-li do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí
společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé
nebo bývalí manželé vypořádali tak, že
nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve lhůtě nebo neposkytne informaci, má se za to, že rozhodl informaci odepřít
stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým
dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi,…
12. Rozsudek s konstituvními účinky:
26
je normativním právním aktem
je právní skutečností
je právní událostí
konstatuje existenci již daného práva
zakládá, mění nebo ruší právní vztahy
13. Individuální právní akty jsou:
individuální názory subjektů na to, co je spravedlivé
jednostranným projevem vůle státního orgánu
politická rozhodnutí
předpisy státních orgánů obsahující právní normy
rozhodnutí státních orgánů vydávaná na základě právních norem v konkrétních případech
Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu nepatří:

doktrinální
teleologický
jazykový
historický
systematický
15. Pro doktrinální výklad práva platí:

je obecně závazný
je obsažen hlavně ve vědeckých pracích
podávají ho zejména vyšší soudy (Vrchní soudy a Nejvyšší soud ČR)
vybrané judikáty jsou publikovány ve sbírce zákonů
16. Výklad práva, který zjišťuje širší smysl právní normy, než je její slovní vyjádření, je výklad:
doslovný
extenzivní
historický
systematický
zužující
17. Výklad práva je:

souhrn názorů vyjadřujících vztah občanů k platnému právu
27
zvláštní způsob realizace práva
chování subjektů práva v souladu s právními normami
objasnění smyslu a obsahu právních norem za účelem jejich správného pochopení
zvláštní způsob aplikace práva
18. Analogie práva je případ:

kdy jsou vydávány prováděcí předpisy k zákonu, které jsou s ním v souladu
kdy neexistuje ani právní norma pro daný případ, ani při případy podobné, a proto se rozhoduje podle principů
a obecných zásad, používaných v daném odvětví práva
kdy státní orgán rozhodne právně neupravený případ podle právní normy, která upravuje nejpodobnější případ
kdy Ústavní soud přezkoumává soulad nižších právních předpisů s ústavou
19. Použití analogie se v českém právním řádu:

O nepřipouští nikdy
připouští v právu soukromém, zejména v občanském právu
připouští se v právu veřejném, zejména v trestním a správním právu
připouští ve všech právních odvětvích
20. Analogie:
je nepřípustná v právu občanském
je nepřípustná v právu obchodním
je přípustná v právu soukromém, zejména v občanském právu
je přípustná zejména v právu veřejném
připouští se v právu trestním
2) Použití analogie se v českém právním řádu:
připouští ve všech právních odvětvích
připouští se pouze v právu veřejném
nepřipouští se v právu soukromém
připouští se v právu trestním a správním
připouští se zejména v právu občanském
22. Analogie zákona:
je to, co analogie práva
je to, co nepravá retroaktivita
je to, co pravá retroaktivita
představuje použití jiné normy daného právního předpisu
je přípustná v právu soukromém
28
představuje použití jiné normy jiného právního předpisu
23. Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu řadíme:
výklad doktrinální
výklad historický
výklad jazykový
výklad systematický
výklad teleologický
24. Obsahem právního vztahu (právního poměru) jsou:
jeho účastníci
nehmotné statky
objekt
práva a povinnosti jeho účastníků
právní skutečnosti
subjekty
věci
25. Obsahem právního vztahu (poměru):
je chování subjektu něco dát, konat, strpět, zdržet se
je souhrn oprávnění a právních povinností subjektů
jsou hodnoty lidské osobnosti (zdraví, život, čest člověka)
jsou výsledky duševní činnosti (např. know how, patenty)
26. Obsahem právního vztahu (poměru) se rozumí:
konkrétní práva a povinnosti
osoby fyzické, osoby právnické a stát
právní norma
29
právní skutečnost
primární a/nebo sekundární předmět
27. Podle počtu subjektů dělíme právní vztahy (poměry) na:
dvoustranné a vícestranné
hmotné a nehmotné
jednoduché a složené
relativní a absolutní
28. Příkladem právního vztahu (poměru) nemůže být:
dluh
manželství
státní občanství
účast společníka ve společnosti s ručením omezeným
29. Podle určitosti subjektů právních vztahů (poměrů) dělíme právní vztahy (poměry) na:
dvoustranné a vícestranné
hmotné a nehmotné
jednoduché a složené
relativní a absolutní
Obsahem právního vztahu (poměru) nejsou:
jeho účastníci
nehmotné statky
objekt
práva a povinnosti jeho účastníků
30
subjekty
věci
31. Předpoklady vzniku právního vztahu (poměru) jsou:
deklaratorní rozhodnutí soudu
objekt a obsah právních vztahů (poměrů)
právní norma
subjekty právních vztahů (poměrů)
32. K předpokladům vzniku právních vztahů (poměrů) patří:
právní normy upravující práva a povinnosti subjektů
právní vědomí
shoda právních norem s morálními pravidly uznávanými danou společností
33. Prvky právního vztahu (poměru) jsou:
konstitutivní rozhodnutí soudu
právní norma a právní skutečnost
34. Objektem právního vztahu (poměru) je:
chování něco dát
chování něco konat
chování něco strpět
lidské chování v daných společenských vztazích
souhrn právních povinností a oprávnění
35. O právních vztazích (poměrech) platí:
lze je definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy
31
právní vztah (poměr) existuje, je-li dána pouze právní norma
právní vztah (poměr) existuje, jestliže existuje pouze právní skutečnost
právní vztah (poměr) existuje, jestliže je dána právní norma a existuje právní skutečnost
prvkem jsou subjekt, obsah a objekt
vytvoření právních vztahů (poměrů) je stupněm realizace práva

Nezodpovězeno
36. Předpokladem vzniku právního vztahu (poměru) není:
odporovatelnost
právní norma
právní skutečnost
subjekty, objekt a obsah
37. Prvkem právního vztahu (poměru) není:
konstitutivní rozhodnutí soudu
právní norma a právní skutečnost
38. Právní úkon (právní jednání) se skládá z obsahových složek, které dělíme na:
fantazijní složky
nahodilé složky
podstatné složky
pravidelné složky
uskutečnitelné složky
39. Ke vzniku právního vztahu (poměru) v českém právu může dojít:
32
i z jiných právních důvodů
z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu
z právních a protiprávních jednání
z události a protiprávních stavů
ze zákona
40. Základním prvkem každého právního vztahu (poměru) jsou:
konkrétní práva a povinnosti (tj. obsah právního vztahu/poměru)
objekt právního vztahu (poměru)
subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické (nikoli však stát)
subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické a stát
41. Příkladem právního vztahu (poměru) může být:
dluh
manželství
státní občanství
účast společníka ve společnosti s ručením omezeným
42. Právní vztahy (poměry) dělíme na:
pouze soukromoprávní
pouze veřejnoprávní
soukromoprávní a veřejnoprávní
statusové (tj. stavové) a závazkové (tj. obligační)
43. Co je to právo:
soubor individuálních závazných pravidel chování, stanovených orgány aplikace práva
soubor morálních pravidel ve státe dodržovaných
soubor obecně závazných pravidel chování, stanovených a sankcionovaných státem
soubor všech norem chování ve státě existujících
33
Nezodpovězeno
44. Právo je:
soubor obecně závazných pravidel chování, které stanovily státní orgány a jejichž dodržování e vynutitelné státní
mocí
45. Pro kontinentálně evropský typ práva je typické:
pramenem práva jsou normativní právní akty
pramenem práva jsou právní obyčeje
pramenem práva jsou precedenty
právní normy jsou vytvářeny rozhodováním soudu
Mezi prameny práva nepatří:
právní obyčeje
obchodní smlouvy
precedenty
normativní smlouvy
obecně právní zásady

Nezodpovězeno
47. Primárním normativním aktem je:
právní obyčej
rozsudek soudu
stavební povolení
zákon
ústavní zákon
precedens
Nezodpovězeno
48. Sekundárním normativním aktem je:
34
vyhláška ministerstva
nařízení vlády
právní obyčej
zákon
obchodní smlouva
Nezodpovězeno
49. O právním obyčeji platí:
bývá označován jako právo nepsané
formou živelné tvorby práva
není zaznamenám v písemné formě
znakem je dlouhé trvání a masovost chování

Nezodpovězeno
50. V České republice jsou pramenem práva:
individuální právní akty
normativní právní akty
usnesení vlády
zákonná opatření poslanecké sněmovny
zákonná opatření senátu

Nezodpovězeno
51. Mezi prameny práva v ČR nepatří:
akty aplikace práva
osvědčení
Nálezy Ústavního soudu, rušící zákon pro rozpor s Ústavou
právní obyčeje
Nezodpovězeno
52. Pokud v zákonu není uvedeno, kdy nabývá účinnosti, stane se účinným:
den následující po vyhlášení ve Sbírce zákonů
prvním dnem následujícího měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů
35
vyhlášením ve Sbírce zákonů
15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů

Nezodpovězeno
53. K normativním právním aktům v ČR patří:
zákony
rozhodnutí soudů
nařízení vlády
ústavní zákony
právní obyčeje
Nezodpovězeno
54. Mezi normativní právní akty v ČR nepatří:
mezinárodní smlouvy
zákony
nařízení vlády
vyhlášky obcí
ústavní zákony
Nezodpovězeno
55. Právo není:
soubor obecně závazných pravidel chovní, která stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné státní
mocí

Nezodpovězeno
56. Mezi prameny práva patří:
právní obyčeje
obchodní smlouvy
precedenty
normativní smlouvy
obecné právní zásady
36
Nezodpovězeno
57. Pro kontinentálně evropský typ práva není typické:
pramenem práva jsou normativní právní akty
pramenem práva jsou právní obyčeje
pramenem práva jsou precedenty
právní normy jsou vytvářeny rozhodováním soudů

Nezodpovězeno
58. Primárním normativním aktem není:
právní obyčej
rozsudek soudu
stavební povolení
zákon
ústavní zákon
precedens
Nezodpovězeno
59. Sekundárním normativním aktem není:
nařízení vlády
právní obyčej
zákon
obchodní smlouva
Nezodpovězeno
60. Vyhláška obecního úřadu se vyhlašuje:
na nástěnce obecního úřadu
ve sbírce vyhlášek
na úřední desce obecního úřadu
na vývěsce obecního úřadu
61. K pramenům práva v kontinentálně evropském systému práva patří:
37
precedenty
právní obyčeje
normativní smlouvy

Nezodpovězeno
nařízení vlády
ústavní zákony
63. Mezi původní způsoby nabytí vlastnického práva patří:
darování
dědictví
koupě
přírůstek
rozhodnutí soudu
Nezodpovězeno
64. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva:
je jeden z druhů trestu
je možné jen ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a to na základě zákona a za náhradu
je možné rozhodnutím Katastrálního úřadu
je nepřípustné

Nezodpovězeno
65. Vyvlastnění majetku je možné:
jen na základě rozhodnutí státního zástupce
Jen za základě rozhodnutí správního úřadu
jen se souhlasem vlastníka a za úplatu
38
jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu
není možné

Nezodpovězeno
66. Nabytí vlastnického práva vydržením:
je možné, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po zákonem určenou dobu

Nezodpovězeno
67. Obsahem vlastnického práva je:
právo dědit
právo na plnění
právo věc držet, užívat a disponovat s ní
právo zástavní, podzástavní a zadržovací

Nezodpovězeno
68. Označte pravdivé/á tvrzení:
držitelem je vždy vlastník
držitel nemůže být vlastníkem
vlastník je vždy držitelem
vlastník může být držitelem
všechna tvrzení jsou nepravdivá

Nezodpovězeno
69. Vlastnictví:
je nepromlčitelné
je právem působícím erga omnes (vůči všem)
nelze omezit
patří mezi absolutní majetková práva
patří mezi relativní majetková práva

Nezodpovězeno
39
70. Vlastnické právo patří mezi práva:
aksesorická
která působí vůči všem (erga omnes)
relativní
věcná

Nezodpovězeno
71. Vlastnické právo:
je nedotknutelné, a proto jej nelze omezit
je právem relativním
může vzniknout k věci hmotné i nehmotné
vyžaduje nepřetržitou držbu po dobu nejméně tří let

Nezodpovězeno
72. Jaké podmínky musí být splněny při vyvlastnění:
písemný souhlas vlastníka
poskytnutí náhrady
provedení na základě zákona
uplynutí zákonem stanovené doby
veřejný zájem, který nelze uspokojit jinak

Nezodpovězeno
73. O vlastnickém právu platí, že:
hrozí-li neoprávněný zásah do vlastnického práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným
způsobem zásah sám odvrátit
jeho obsahem není právo na požívání plodů
jej nelze omezit
působí vůči všem
se lze domáhat jeho ochrany u soudu
za splnění zákonných podmínek se lze domáhat jeho ochrany svépomocí

Nezodpovězeno
40
74. Za originální /původní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva:
k nalezené historické minci
k vlastnoručně namalovanému obrazu
k zakoupenému automobilu
ke kotěti narozenému vlastněné kočce
ke zděděnému domu
Nezodpovězeno
75. Za odvozený (derivatní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva:
k odcizenému horskému kolu
k odkázané sbírce známek
k ovoci vyrostlému na mém stromu
k zakoupenému mobilnímu telefonu
ke zděděnému automobilu
Poctivý držitel smí věc, která je předmětem jeho držby:
držet
opustit
prodat její plody
užívat
zničit
Nezodpovězeno
77. Vydržet vlastnické právo:
je možné jen za splnění zákonných podmínek
k nemovité věci lze bez soudního rozhodnutí
může jen občan České republiky a členských států EU
může za splnění zákonných podmínek každý
41
není podle platného práva možné
Nezodpovězeno
78. Věcná břemena lze zřídit na:
cenný papír
movité věci
nemovitosti
obchodní podíl
pohledávku
Nezodpovězeno
79. O věcných břemenech platí:
vznikají pouze na základě písemné smlouvy
vznikají vkladem do katastru nemovitostí
vztahují se k věcem nemovitým
vztahují se pouze k věcem movitým

Nezodpovězeno
80. O věcných břemenech neplatí:
vznikají pouze na základě písemné smlouvy
vznikají vkladem do katastru nemovitostí
vztahují se k věcem nemovitým
vztahují se pouze k věcem movitým

Nezodpovězeno
81. Služebnost průhonu:
je právem zástavním
je věcným břemenem
je věcným právem k věci cizí
představuje právo doživotního užívání služebního pozemku
zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek
zakládá právo chůze přes služebný pozemek
42
zakládá právo pastvy na služebném pozemku
Nezodpovězeno
82. Služebnosti jsou:
požívací právo
právo na svod dešťové vody
právo na vodu
právo pastvy
právo podzástavní
právo stavby
právo zadržovací
právo zástavní
služebnost okapu
služebnost průhonu
Nezodpovězeno
83. Správa cizího majetku:
je svěřena beneficientovi
je svěřena insolvenčnímu správci
je svěřena likvidátorovi
je svěřena správci
je úplatná
podléhá zákonnému režimu

Nezodpovězeno
84. Do soustavy obecných soudů v ČR patří:
okresní soudy
Nejvyšší soud
Ústavní soud
místní soudy
vojenské soudy
Nezodpovězeno
85. Ústavní soud:
má 20 soudců
43
má soudce jmenované na 5 let
sídlí v Olomouci
rozhoduje o žalobě Senátu proti prezidentu republiky
je jmenován Senátem
rozhoduje o zrušení zákona z důvodu jeho rozporu s ústavou

Nezodpovězeno
86. Ústavní soud rozhoduje:
o řádných opravných prostředcích
v trestním řízení
ve správním řízení
o zrušení právní normy pro rozpor s ústavou
o mimořádných opravných prostředcích

Nezodpovězeno
87. Do soustavy soudů v České republice nepatří:
obvodní soudy
okresní soudy
nejvyšší správní soud
obchodní soudy
Městský soud v Praze
zemské soudy
Nezodpovězeno
soud je nositelem státní moci
soud je synonymum pro slovo justice
soud je součástí státního aparátu

Nezodpovězeno
89. Označte tvrzení, které není pravdivé:
soud je synonymum pro slovo justice
44

Nezodpovězeno
90. Součástí obecné soustavy soudů v České republice je:
Ústavní soud
obvodní soudy v Praze
okresní soudy
zemské soudy
obchodní soudy
Městský soud
krajský soud
Nejvyšší soud
Nejvyšší správní soud
91. Mezi základní zásady občanského soudního řízení u řízení sporných patří:
zásada vyhledávací
presumpce neviny
zásada materiální pravdy
zásada písemnosti
zásada dispoziční
Nezodpovězeno
92. Mezi zásady sporného občanského soudního řízení nepatří zásada:
volného hodnocení důkazů
dispoziční
materiální pravdy
45
oficiality
projednací
Nezodpovězeno
93. Překážka litispendence znamená, že:
právo je promlčeno
v téže věci již bylo zahájeno řízení
v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
soud není místně příslušný k projednání věci

Nezodpovězeno
94. Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení je:
odpor
obnova řízení
dovolání
rozklad
odvolání
Nezodpovězeno
95. Proti rozsudku soudu lze podat:
pouze odvolání
řádné opravné prostředky (odvolání), popř. mimořádné opravné prostředky (obnova řízení, dovolání, žaloba pro
zmatečnost)
řádné opravné prostředky (rozklad, obnova řízení), popř. mimořádné opravné prostředky (odvolání, námitky)
jen řádné opravné prostředky (autoremedura, obnova řízení)

Nezodpovězeno
96. Překážka litispendence neznamená, že:
46

Nezodpovězeno
97. Překážka rei iuducatae neznamená, že:

Nezodpovězeno
98. Obecným soudem v případě občanskoprávních sporů je:
soud příslušný podle bydliště žalobce (fyzické osoby)
soud příslušný podle bydliště žalovaného (fyzické osoby)
soud příslušný podle sídla žalobce (právnické osoby)
soud příslušný podle sídla žalovaného (právnické osoby)
soud příslušný podle místa, kde se nachází věc, která je předmětem sporu
Nezodpovězeno
99. Proti rozhodnutí ústředního správního orgánu (např. Ministerstvo financí) lze podat:
stížnost
odpor
rozklad
odvolání
námitku
Nezodpovězeno
100. Řádným opravným prostředkem proti platebnímu rozkazu je:
odvolání
rozklad
stížnost pro porušení zákona
odpor
dovolání
Nezodpovězeno
47
101. Občanskoprávní řízení o odvolání se zahajuje:
pouze na žádost
z moci úřední
na základě rozhodnutí státního zástupce
na základě rozhodnutí veřejného ochránce práv
na základě rozhodnutí předsedy vlády

Nezodpovězeno
102. “Orgány činné v trestním řízení by měly postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž
nejsou důvodně pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí…“ je vyjádřením zásady:
obžalovací
legality
materiální pravdy
veřejnosti
formální pravdy
Nezodpovězeno
103. Překážka rei iudicatae neznamená, že:
v téže věci již bylo pravomocně rozhodnuto soudem
o věci již rozhodoval Ústavní soud

Nezodpovězeno
104. Do soustavy obecných soudů v České republice patří:
Nejvyšší soud
48
obvodní soudy
Ústavní soud
Vrchnostenský soud
Nezodpovězeno
105. Mezi zásady sporného občanského soudního řízení řadíme zásadu:
dispoziční
materiální pravdy
oficiality
projednací
volného hodnocení důkazů
106. Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení není:
dovolání
obnova řízení
odpor
odvolání
rozklad
Nezodpovězeno
107. O odvolání v civilním řízení rozhoduje:
Nejvyšší soud
Obvodní soud pro Prahu 2
Ústavní soud
Vrchní soud v Olomouci
49
Nezodpovězeno
108. Mezi znaky státu nepatří:
existence armády
existence práva
forma státu
státní moc
územní organizace obyvatelstva
109. Mezi znaky státu patří:
existence armády
existence práva
forma státu
státní moc
existence prava
statni moc
110. Znakem státu není:
učlenění státu
suverenita a výlučnost
státní moc
existence daní a poplatků
111. “Výlučnost státu“ znamená:
nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci
oprávnění schvalovat právní normy
že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
že zahrnuje veškeré obyvatelstvo určitého území

Nezodpovězeno
112. Stát disponuje těmito funkcemi:
deklaratorními a konstitutivními
50
vnitřními a vnějšími
subjektivními a objektivními
blanketovými a odkazujícími
kogentními a dispozitivními
Nezodpovězeno
113. Mezi znaky (principy) fungování demokracie patří:
občanská práva jedince
suverenita a národní svébytnost
vůle lidu se projevuje ve volbách do zastupitelských orgánů
ochrana menšin
právní jistota občana
vláda jednotlivce
absolutní kontrola každého obyvatele

Nezodpovězeno
114. Z hlediska učlenění státu dělíme státy na:
demokratické a nedemokratické
unitární, složené a jiné
kapitalistické a socialistické
parlamentní a prezidentské

Nezodpovězeno
115. Autorem konceptu dělby moci a systému vzájemných brzd je francouzský myslitel:
Michel de Montaigne
J. J. Rousseau
Jacques Derida
Charles de Montesquie
51
Henri Cartier-Bresson
Nezodpovězeno
116. Stát nedisponuje těmito funkcemi:
konstituvními
vnější
kogentními
dispozitivními
vnitřní
subjektivními
deklaratorními
Nezodpovězeno
117. Státní režim rozdělujeme na:
neomezující
demokratický
nadstátní
omezující
nedemokratický
polostátní
118. “Suverenita nebo svrchovanost státu“ znamená:
že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
žádná z výše uvedených odpovědní není správná

Nezodpovězeno
119. Česká republika je:
unitárním státem
52
federativním státem
konfederací
personální unie
parlamentní republika
prezidentská republika
Nezodpovězeno
120. Československo po přijetí ústavního zákona č. 143/1968 bylo:
unitárním státem
konfederací
monarchií
121. Švýcarsko (Švýcarská konfederace) je:
unitárním státem
konfederací
personální unie

Nezodpovězeno
122. Německo (Spolková republika Německo) je:
unitárním státem
konfederací
reálná unie

Nezodpovězeno
123. Mezi nedemokratickou formu vlády řadíme:
totalitní státy
demokratické státy
fašistické státy
53
nacistické státy
teokracie
autokracie
Nezodpovězeno
124. Znakem federace je:
mezinárodní smlouva
společná ústava
dvojí občanství
dvojí soustava nejvyšších státních orgánů
každý člen federace vystupuje v mezinárodních vztazích samostatně

Nezodpovězeno
125. Prezidentskou republiku charakterizuje:
prezident je volen parlamentem
prezident má zákonodárnou iniciativu
přímá volba prezidenta nebo volba prostřednictvím volitelů
prezident je šéfem výkonné moci

Nezodpovězeno
126. Parlamentní republiku charakterizuje:
vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgán
prezident vykonává pouze funkci hlavy státu
vláda je odpovědná parlamentu
prezident je „šéfem vlády“

Nezodpovězeno
127. Hlavním legislativním orgánem Evropských společenství je:
Evropská komise
Rada EU
Evropský parlament
Evropský soudní dvůr
Rada Evropy
54
Nezodpovězeno
128. Pramenem práva Evropských společenství nejsou:
směrnice
doporučení
stanoviska
rámcová rozhodnutí
nařízení
Nezodpovězeno
129. Nařízení orgánů ES:
je závazné pouze pro Společenství
pro členské státy EU nemá přímý účinek
musí být transformováno do právních řádů členských států
je obecně závazné jak pro Společenství, tak pro členské státy
je závazné pouze co do stanoveného cíle

Nezodpovězeno
130. Směrnice orgánů EU/ES:
je závazná pouze co do stanoveného cíle
má přímé účinky do právních řádů států EU
není vůbec závazná pro státy EU
žádná z předchozích možností

Nezodpovězeno
131. Směrnice je závazná:
jako celek
jen pokud jde o ustanovení, jež jsou v ní jako závazná označena
jen pokud jde o ustanovení, která upravují práva a povinnosti účastníků
jen co do výsledku, který má být dosažen
žádná z předchozích možností

Nezodpovězeno
133. Evropský parlament:
má právo legislativní iniciativy
55
je volen přímo od roku 1999
má jediné sídlo v Bruselu
podílí se na schvalování Evropské komise
jmenuje evropského ombudsmana

Nezodpovězeno
134. Funkcí Evropského soudního dvora je:
dosáhnout dodržování komunitárního práva
interpretovat komunitární právo
podílet se na dotváření práva
tvořit právní normy
udělovat tresty
Nezodpovězeno
135. Orgánem ES/EU je:
Evropská rada
Mezinárodní soud v Haagu
Evropská komise
Soud první instance
Rada Evropy
Rada EU
136. Orgánem ES/EU není:
Rada EU
Mezinárodní soud v Haagu
56
Evropská komise
Soud první instance
Rada Evropy
Nezodpovězeno
137. Rada EU může rozhodovat:
prostou většinou
speciální většinou
kvalifikovanou většinou
minimálně 3 hlasy
jednomyslně
Nezodpovězeno
138. Mezi závazné prameny práva ES/EU nepatří:
nařízení
směrnice
rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
doporučení
stanoviska
Nezodpovězeno
139. Mezi závazné prameny práva ES/EU patří:
nařízení
směrnice
rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
doporučení
stanoviska
Nezodpovězeno
140. Nařízení EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských státu:
nepůsobí nikdy
působí vždy přímo – od okamžiku jejich přijetí
působí jen v případě, že si to účastníci vztahu dohodnou
působí, jsou-li začleněna do vnitrostátního práva
působí přímo jen, nejsou-li v rozporu s vnitrostátní právní úpravou

Nezodpovězeno
57
141. Směrnice EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských států:
nepůsobí nikdy, mají jen doporučující charakter
působí, jsou-li začleněna do vnitrostátního práva

Nezodpovězeno
142. Základní lidská práva a svobody jsou:
nezadatelná
nezcizitelná
nepromlčitelná
nezrušitelná
promlčitelná
zrušitelná
zcizitelná
Nezodpovězeno
143. Mezi základní práva a svobody řadíme:
právo na život
nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
nedotknutelnost vlastnictví
svoboda pohybu
ochrana proti nuceným pracím
právo sdružovací
právo shromažďovací
právo na vzdělání
ochrana zdraví
Nezodpovězeno
58
144. Mezi politická práva neřadíme:
právo petiční
právo na podnikání
právo volební
svoboda sdružovací
svoboda projevu
právo na hmotné zabezpečení
Nezodpovězeno
145. Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva řadíme:
svobodu projevu
právo na svobodnou volbu povolání
právo volební
právo na ochranu zdraví
právo na ochranu rodiny
právo na život
Nezodpovězeno
146. Mezi politická práva řadíme:
právo volební
svoboda sdružování
svoboda projevu
59
právo na hmotné zabezpečení
právo petiční
právo na podnikání
Nezodpovězeno
147. Mezi základní práva a svobody neřadíme:
právo na život
právo sdružovací
ochrana zdraví
Nezodpovězeno
148. Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva neřadíme:
svobodu projevu
právo na svobodnou volbu povolání
právo volební
právo na ochranu zdraví
právo na ochranu rodiny
právo na život
Nezodpovězeno
149. Základní lidská práva a svobody nejsou:
nezadatelná
nezcizitelná
nepromlčitelná
nezrušitelná
60
promlčitelná
zrušitelná
zcizitelná
Nezodpovězeno
150. K politickým právům patří podle Listiny základních práva a svobod:
ochrana rodiny
právo svobodně se sdružovat
151. Listina základních práv a svobod je:
součástí Ústavy ČR
součástí ústavního pořádku ČR
samostatný ústavní zákon
je totéž co Charta základních práv EU
podzákonný předpis
Nezodpovězeno
152. Relativně neplatný právní úkon (neplatné právní jednání):
musí být sankcionován(o), protože jde o protiprávní jednání
nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a dovolat se jí
může každý
nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti, ale dovolat se
jí může jen konkrétní oprávněná osoba
vyvolává právní důsledky do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá

Nezodpovězeno
153. O relativní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:
daný právní úkon nebyl nikdy platný (dané právní jednání nebylo nikdy platné)
může se jí dovolat kdokoliv
61
může se jí dovolat smluvní strana
soud k ní přihlíží jen z úřední povinnosti

Nezodpovězeno
154. Absolutně neplatný právní úkon (absolutně neplatné právní jednání):
musí být sankcionován(o), protože jde o protiprávní jednání
nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a dovolat se jí
může každý
nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti, ale dovolat se
jí může jen konkrétní oprávněná osoba
155. Mezi právní úkony (jednání), které rozlišujeme podle vyjadřovacích prostředků, nepatří:
deklaratorní
konkludentní
tacitní (mlčky)
výslovné

Nezodpovězeno
156. Disimulace je:
právní úkon (jednání) vyjádřený(é) konkludentně
právní úkon (jednání) vyjádřený(é) tacitně (mlčky)
právní úkon (jednání) vyjádřený(é) výslovně
právní úkon zastřený (zastřené právní jednání) (předstíraný(é))
protiprávní úkon (jednání)

Nezodpovězeno
157. U právního úkonu (jednání) je třeba splnit:
náležitosti aktu aplikace práva
náležitosti projevu vážné vůle
náležitosti subjektu
obsahové náležitosti

Nezodpovězeno
62
158. Podle vyjadřovacích prostředků lze rozlišovat právní úkony (jednání):
konkludentní
mlčky
náležité
okamžité
s rezervací
tacitní
výslovné
Nezodpovězeno
159. Relativní neúčinnost je právní institut:
absolutní
na obranu dlužníka před věřitelem
na obranu soudu
na obranu věřitele
působí vůči všem
týkající se neúčinnosti právního jednání dlužníka

Nezodpovězeno
160. Právní aktem (jednáním) je např.:
protiprávní stav
smlouva
trestný čin
uznání dluhu
vlastnické právo
Nezodpovězeno
63
161. O absolutní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:
může se jí dovolat kdokoliv (každý)
může se jí dovolat pouze smluvní strana
právní úkon nebyl nikdy platný (právní jednání nebylo nikdy platné)
soud k ní přihlíží z úřední povinnosti

Nezodpovězeno
162. U právního aktu (jednání) je třeba splnit:
náležitosti projevu vůle
náležitosti předmětu
náležitosti rozhodnutí
náležitosti vůle

Nezodpovězeno
163. Mezi právní skutečnosti nepatří:
narození
právní jednání
právní události
protiprávní jednání
protiprávní postupy
protiprávní vztahy
Nezodpovězeno
164. Obecná délka promlčecí lhůty činí:
4 roky
10 let
2 roky
1 rok
64
3 roky
Nezodpovězeno
165. Příkladem protiprávního stavu je:
narození tělesně postiženého dítěte
odplavení motorového vozidla na pozemek souseda v důsledku povodně
rozsudek ukládající trest odnětí svobody na doživotí
uplynutí promlčecí lhůty
žádná z uvedených možností
Pan Dobrák uzavřel s panem Levým dne 5. ledna 2014 ústně smlouvu o zápůjčce, podle níž přenechal
panu Levému bezúročně částku ve výši 200.000 Kč s tím, že tento je panu Dobrákovi povinen uvedenou
částku vrátit nejpozději 22. února 2014. Pan Levý však částku nevrátil ani 22. února 2017. Jaký právní
následek postihne právo pana Dobráka na vyplacení 200.000 Kč, jestliže jej ani do 22. února 2017
nevykoná?
nastane relativní neplatnost práva pana Dobráka
právo pana Dobráka bude postiženo relativní neúčinností
právo pana Dobráka prekluduje
právo pana Dobráka se promlčí
uplynutí uvedené lhůty nemá na práva pana Dobráka žádný vliv

Nezodpovězeno
167. Pan Rychlý odvezl svou manželku do porodnice, aby mohl být přítomen u porodu. Po pěti hodinách
došlo k narození zdravého dítěte v 17 hodin. Pan Rychlý však v důsledku své přítomnosti u porodu
nedostál své smluvní povinnosti dostavit se v 16 hodin na obchodní jednání, kde měl působit jako
tlumočník, v důsledku čehož vznikla účastníkům jednání škoda. Jaké dvě právní skutečnosti lze sledovat v
uvedeném případě?
právní jednání a protiprávní jednání
právní jednání a protiprávní stav
právní událost a protiprávní jednání
právní událost a protiprávní stav

Nezodpovězeno
168. K právním skutečnostem patří:
65
právní normy
právní síla
právní události
právní úkony (právní jednání)

Nezodpovězeno
169. Právní skutečnosti jsou:
právní normy
skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se a zanikají právní vztahy (právní poměry)
smrt
tvorba právních norem soudem

Nezodpovězeno
je vždy delší než lhůta objektivní
je vždy kratší nebo stejně dlouhá jako objektivní
není rozhodující pro uplatnění práva
začíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný subjekt dozví o skutečnosti rozhodné pro její počátek

Nezodpovězeno
171. Promlčení znamená:
možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná
možnost plnit jen dobrovolně
zánik práva
zánik právní subjektivity

Nezodpovězeno
172. Právní skutečnosti nejsou:
právní normy
skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se a zanikají právní vztahy (právní poměry)
smrt
66
tvorba právních norem soudem

Nezodpovězeno
173. Smrt je příkladem:
právní události
právního úkonu (právního jednání)
protiprávního úkonu (protiprávního jednání)

Nezodpovězeno
174. Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) nepatří:
formy projevu vůle
náležitosti řízení
náležitosti věku
náležitosti vůle
Nezodpovězeno
175. Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) patří:
formy projevu vůle
náležitosti řízení
náležitosti věku
náležitosti vůle
Nezodpovězeno
176. Prekluze znamená:
možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná
zánik práva
zánik právní subjektivity

Nezodpovězeno
177. Norma s klasickou strukturou neobsahuje:
67
sankci
hypotézu
derogační klauzuli
sankční hypotézu
dispozici
Nezodpovězeno
178. Ke klasické struktuře právní normy patří následující části:
úvod
hypotéza
sankce
určení právního řádu, podle kterého je třeba se řídit
dispozice
Nezodpovězeno
179. Dispozitivní právní normy jsou ty normy:
jejichž použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
které umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že toho
účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah právní normou)
které odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
které odkazují na právní řád určitého státu
které zrušují jiné právní normy

Nezodpovězeno
180. Kogentní právní normy jsou takové normy:
které nemají klasickou strukturu
které pouze stanoví, která ustanovení dřívějších předpisů se ruší
které umožnují účastníkům, aby svá práva a povinnosti upravili dohodou; pokud toho nevyužijí, jsou povinní se řídit
kogentní normou
které určují právní řád určitého státu, podle kterého je třeba se řídit
181. Právní normy, které formulují příkaz nebo zákaz, jsou normy:
blanketové
kolizní
68
zavazující
rozvazující
opravňující
Nezodpovězeno
182. Právní normy mezinárodního práva, které určují, jaký právní řád se vztahuje na daný případ, jsou
normy:
blanketové
kolizní
odkazující
opravňující

Nezodpovězeno
183. Pro blanketovou normu platí:
je vždy normou mezinárodního práva
lze se od ní odchýlit projevem vůle subjektů právního vztahu
odkazuje v některé své části na jinou, jmenovitě uvedenou normu (zákon číslo, paragraf, odstavec,…)
vyskytuje se jen v Ústavě a ústavních zákonech

Nezodpovězeno
184. Hypotéza právní normy stanoví:
důsledky porušení právní povinnosti vyplývající z normy
jaké pravidlo chování je závazné
podmínky, za kterých je třeba realizovat pravidlo chování obsažené v dispozici normy
podle jakého práva se má daný případ řešit
postup při vymáhání nároků u soudu

Nezodpovězeno
185. Mezi právní normy, které nemají klasickou strukturu, patří normy:
blanketové
kogentní
kolizní
dispozitivní
69
zavazující
Nezodpovězeno
186. Platnost právní normy nastane z uvedených možností:
vyhlášením na úřední desce Parlamentu
jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů
vyhlášením v Obchodním věstníku
15. dnem od vyhlášení

Nezodpovězeno
187. Od kogentní normy:
se nelze odchýlit
se lze odchýlit pouze dvoustranným projevem vůle
se lze odchýlit pouze jednostranným projevem vůle
se lze odchýlit pouze dispozitivní normou
se lze odchýlit kolizní normou

Nezodpovězeno
188. Dispozitivní právní normy se nevyznačují tím, že:
jejich použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že toho
účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou)
odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
odkazují na právní řád určitého státu
zrušují jiné právní normy

Nezodpovězeno
189. Kogentní právní normy:
jsou označovány také za kategorické
jsou typické pro oblast soukromého práva
jsou typické pro oblast veřejného práva
jsou takové, od kterých je možné se odchýlit
jsou takové, od kterých není možné se odchýlit

Nezodpovězeno
190. Dispozitivní právní normy:
70
jsou typické pro oblast soukromého práva

Nezodpovězeno
191. Taxativní výčet:
opakem výčtu demonstrativního
je výčet úplný
je výčet příkladný
může být uveden slovem zejména

Nezodpovězeno
192. Demonstrativní výčet:
je výčet úplný
opakem výčtu taxativního

Nezodpovězeno
193. Dispozicí právní normy je ta část, která stanoví:
podmínky, za nichž se má norma realizovat
vlastní pravidlo chování (práva a povinnosti)
důsledky porušení povinnosti
podmínky pro uplatnění sankce
kdy norma nabude účinnosti

Nezodpovězeno
194. Právní norma, která umožňuje účastníkům právních vztahů, aby svá práva a povinnosti upravili
odchylně na základě shody, je normou:
kogentní
dispozitivní
71
kolizní
zavazující
blanketovou
Nezodpovězeno
195. O právní normě kogentní platí:
platí, jen pokud ji strany nevyloučí
je možno se od ní odchýlit dohodou
je možné ji změnit ve správním řízení
je typická pro veřejnoprávní vztahy
je možné ji změnit rozhodnutím soudu
196. Právní norma nabývá účinnosti:
vždy dnem, který je v ní výslovně uveden
vždy dnem vyhlášení
dnem, kdy ji příslušný orgán schválil
není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení
není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení
Nezodpovězeno
197. Kolizní normy určují:
postup soudů, liší-li se právní úpravy různých států
práva a povinnosti soudu při rozhodování, nedohodnou-li si je strany ve smlouvě
práva a povinnosti subjektů právních vztahů, pokud o sporné otázce rozhoduje soud
rozhodné právo pro úpravu vztahů (poměrů) s cizím (mezinárodním) prvkem

Nezodpovězeno
198. Ke klasické struktuře právní normy nepatří:
dispozice
hypotéza
sankce
určení právního řádu stáru, podle kterého je třeba se řídit
úvod
Nezodpovězeno
72
199. “Nestanoví-li smlouva o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatků prostředků na
účtu úroky…“ je příkladem normy:
kogentní
derogační
dispozitivní
kolizní
blanketní
Nezodpovězeno
200. “Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem
normy:
kogentní
kolizní
blanketní
dispozitivní
derogační
Nezodpovězeno
201. “Ruší-li se zákon č. 140/1991 Sb.“ je příkladem normy:
kogentní
kolizní
dispozitivní
blanketní
derogační
Nezodpovězeno
202. V právní normě „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď
musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná“ představuje hypotézu to, že:
sankce neplatnosti
výpověď musí být dána písemně
výpověď musí být doručena druhé straně
výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel
žádná z přechozích možností není správná

Nezodpovězeno
73
203. “Zrušuje se zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání“ je normou:
blanketní
odkazující
kolizní
dispozitivní
derogační
Nezodpovězeno
204. “Strany si mohou sjednat, že kupující nabude vlastnické právo později, než je stanoveno v § 443“ je
normou:
kogentní
blanketní
derogační
kolizní
dispozitivní
Nezodpovězeno
205. “Vznik a zánik věcných práv k věcem movitým řídí se právem místa, kde věc byla v době, kdy nastala
skutečnost, která zakládá vznik nebo zánik tohoto práva.“ je normou:
derogační
dispozitivní
odkazující
blanketní
kolizní
Nezodpovězeno
74
206. V právní normě „Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je
nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.“ je hypotézou:
Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý
insolvenční návrh
Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý,
insolvenční soud odmítne
neobsahuje hypotézu
Nezodpovězeno
207. V právní normě „Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků,
je neplatný.“ je dispozicí:
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný
neobsahuje dispozici
je neplatný
Nezodpovězeno
208. “Společník, který ve lhůtě podle odstavce 1 nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je
povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“
je normou:
kogentní
blanketní
derogační
kolizní
dispozitivní
Nezodpovězeno
209. “Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou přenést svůj obchodní podíl na jiného
společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ je normou:
kogentní
75
blanketní
derogační
kolizní
dispozitivní
Nezodpovězeno
210. “Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nevyžaduje
většinu jinou. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení.“ je normou:
kogentní
blanketní
derogační
kolizní
dispozitivní
211. “Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6
měsíců od posledního dne účetního období.“ je normou:
kogentní
blanketní
derogační
kolizní
dispozitivní
Nezodpovězeno
212. Z § 140 odst. 1 trestního zákoníku: „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na
deset až osmnáct let.“ vyplývá pro subjekt, který je regulován:
zákaz usmrcení
povinnost neusmrtit
oprávnění
právo
povinnost usmrtit
Nezodpovězeno
76
213. Z § 140 odst. 1 trestního zákoníku: „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na
deset až osmnáct let.“ vyplývá pro soud v případě naplnění právní normy:
povinnost uložit sankci
oprávnění uložit sankci
právo uložit sankci
možnost uložit sankci

Nezodpovězeno
214. “Zrušuje se § 352 občanského zákoníku“ je příkladem:
dispozitivní normy
kogentní normy
kolizní normy
derogační normy
blanketní normy
Nezodpovězeno
215. “Kupní smlouva se řídí právem státu kupujícího“ je příkladem:
kogentní normy
kolizní normy
derogační normy
blanketní normy
dispozitivní normy
Nezodpovězeno
216. “Ujednání o omezení prodeje vyžaduje písemnou formu“ je příkladem:
dispozitivní normy
kogentní normy
kolizní normy
77
derogační normy
blanketní normy
Nezodpovězeno
217. “Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem:
dispozitivní normy
kogentní normy
kolizní normy
derogační normy
blanketní normy
Nezodpovězeno
218. “Při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem:
dispozitivní normy
kogentní normy
kolizní normy
derogační normy
blanketní normy
Nezodpovězeno
219. V právní normě „Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je
nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.“ je dispozicí:
insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý
nesrozumitelný anebo neurčitý
Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý,
insolvenční soud odmítne (insolvenční návrh)
neobsahuje dispozici
Nezodpovězeno
220. “Tato smlouva se řídí právem země prodávajícího“ je příkladem normy:
odkazující
kolizní
kogentní
derogační
blanketní
78
Nezodpovězeno
221. V právní normě „Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků, je
neplatný.“ je hypotézou:
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků, je neplatný
neobsahuje hypotézu
je neplatný
obsahuje pouze dispozici

Nezodpovězeno
podzástavní právo
pronájem
věcná břemena
zadržovací právo
zástavní právo
Nezodpovězeno
223. Zadržovací právo se vztahuje na:
nemovitosti
obchodní podíly
podnik
pohledávky
věci movité
Nezodpovězeno
224. Společné jmění manželů tvoří:
majetek, který byl nabyt jedním z manželů před uzavřením manželství
majetek, který byl navrácen jednomu z manželů na základě zákona o restituci
79
majetek nabytý darováním
majetek nabytý dědictvím

Nezodpovězeno
225. Společné jmění vypořádané fikcí:
lze vypořádat dohodou
lze vypořádat smluvně
lze vypořádat soudně
má stejný režim pro věci movité jako nemovité
nelze již smluvně vypořádat
nemá stejný režim pro věci movité jako nemovité
226. Do společného jmění manželů nepatří:
dluhy vzniklé manželům za trvání manželství
majetek získaný darem
majetek získaný dědictvím
majetek získaný jedním nebo oběma manžely za trvání manželství
majetek získaný na základě restitučních zákonů

Nezodpovězeno
227. Společné jmění manželů lze smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu:
odložit vznik ke dni zániku manželství
rozšířit
vyloučit
zúžit
žádná z předchozích není správná

Nezodpovězeno
228. Zástavní právo:
je absolutním právem
je hlavním závazkem
je relativním právem
je věcným právem
má akcesorickou povahu
80
má represivní funkci
má uhrazovací funkci
má zajišťovací funkci
Nezodpovězeno
229. Spoluvlastnictví zaniká:
dohodou spoluvlastníků
moratoriem
opuštěním věci
promlčením
rozhodnutím soudu
smrtí všech spoluvlastníků
spotřebováním věci
vydržením
zánik věci
Nezodpovězeno
230. Do společného jmění patří:
dluhy převzaté za trvání manželství
dluhy týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů
osobní povahy
věci nabyté jedním z manželů za trvání manželství
věci nabyté společně oběma manželi za trvání manželství
věci získané darováním
věci získané dědictvím
věci získané restitucí
věci získané smrtí
zisk z majetku výhradně vlastněného jedním z manželů
81
Nezodpovězeno
231. Společné jmění má režim:
oddělených jmění
smluvený
zákonný
založený rozhodnutím soudu
založený správní úvahou

Nezodpovězeno
232. Společné jmění lze vypořádat:
dohodou
pouze na základě rozhodnutí soudu
právní fikcí
rozhodnutím soudu
rozhodnutím správního orgánu
smluvně
Nezodpovězeno
233. Společné jmění:
lze oddálit
lze rozšířit
lze vyloučit
lze vypořádat
lze zrušit
lze zúžit
Nezodpovězeno
82
234. “Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá vloupáním, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty…“ O tomto
trestném činu platí:
jedná se o trestný čin spáchaný úmyslně
jedná se o zločin
Nezodpovězeno
235. Právo stavby:
je věcí movitou
je věcí nemovitou
je věcným právem k věci cizí
lze řídit jen jako dočasné
lze vydržet
lze zřídit i na dobu více než 100 let
vzniká i smlouvou
vzniká z něho předkupní právo pro stavebníka i pro vlastníka pozemku

Nezodpovězeno
236. Trestný čin je:
jednání pro společnost nebezpečné, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně
jakékoliv jednání, pokud je zaviněné
zaviněné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v kterémkoliv zákoně
výjimečně i nezaviněné jednání
každé porušení právní povinnosti

Nezodpovězeno
237. Formou zavinění v případě řidiče motocyklu jedoucího po městě rychlostí 100 km/hod a spoléhající na
to, že „se nic nestane“ je:
83
nepřímý úmysl
nedbalost nevědomá
nedbalost vědomá
subjektivní zodpovědnost
přímý úmysl
Nezodpovězeno
238. Formou zavinění v následujícím případě: „Lékař nevěděl, že svým postupem může přivodit nepříznivý
stav pacienta, vzhledem k tomu, že lékařskou praxi vykonával po dobu více než 20 let, tak vědět měl a
mohl, že jeho léčení povede k negativním výsledkům“ je:
přímý úmysl
nepřímý úmysl
nedbalost vědomá
subjektivní zodpovědnost
Nezodpovězeno
239. Trestné činy se dělí na:
přestupky
přečiny
zločiny
správní delikty
disciplinární delikty
Nezodpovězeno
240. Trestný čin je protiprávní čin, který je:
buď popsán v trestním zákoně, nebo je podobný některému z popsaných trestných činů (použije se analogie)
podle názoru soudu třeba za trestný čin považovat, i když jeho znaky nejsou v zákoně popsány
popsán svými znaky v trestním zákoně
84
popsán svými znaky v trestním zákoně nebo v zákoně o přestupcích
241. Přečin je:
nedbalostní trestné činy
úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let
zločiny
protiprávní jednání obsažené v zákoně o přestupcích
zvlášť závažné zločiny

Nezodpovězeno
242. Přečin není:
úmyslný trestný čin, na nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset
let
zločiny
protiprávní jednání obsažené v zákoně o přestupcích

Nezodpovězeno
243. Zločiny nejsou:
úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset
let
všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny
protiprávní jednání v rozporu se zákonem o přestupcích
244. Trestní odpovědnost není:
odpovědnost objektivní
odpovědnost soukromoprávní
odpovědnost subjektivní
odpovědnost veřejnoprávní

Nezodpovězeno
85
245. Trestně odpovědný je ten, kdo:
dovršil 15. rok věku
nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání

Nezodpovězeno
246. Trestně odpovědný není ten, kdo:
nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
nedovršil 14. rok věku

Nezodpovězeno
247. K trestní odpovědnosti je zapotřebí:
úmyslné zavinění, avšak v některých případech postačuje nedbalost
zavinění, a to vždy z nedbalosti
jen porušení povinnosti protiprávním jednáním
jen porušení povinnosti, a to i protiprávním stavem
zavinění, a to pouze úmyslné

Nezodpovězeno
248. V kupní smlouvě je uvedena věta tohoto znění: „Kupující odpovídá za škodu, která prodávajícímu
vznikne zaviněným porušením povinnosti kupujícího podle čl. xxx této smlouvy.“ V tomto případě se jedná
o odpovědnost:
dispozitivní
kogentní
objektivní
politickou
subjektivní
86
Nezodpovězeno
249. Náhrada vzniklé újmy je příkladem:
preventivní funkce právní odpovědnosti
satisfakční funkce právní odpovědnosti
reparační funkce právní odpovědnosti
represivní funkce právní odpovědnosti

Nezodpovězeno
250. Reparační funkce právní odpovědnosti znamená:
náhrada vzniklé újmy
zajištění postihu odpovědného subjektu
zajištění veřejné omluvy

Nezodpovězeno
251. Represivní funkce právní odpovědnosti znamená:
postih zodpovědného subjektu (např. uložením pokuty)
přecházení porušení zákona

Nezodpovězeno
252. K funkcím právní odpovědnosti nepatří:
funkce preventivní
funkce normativní
funkce reparační
funkce restriktivní

Nezodpovězeno
253. Reparační funkce právní odpovědnosti neznamená:
87

Nezodpovězeno

Nezodpovězeno
255. Preventivní funkce právní odpovědnosti znamená:
256. Preventivní funkce právní odpovědnosti neznamená:
náhradu vzniklé újmy

Nezodpovězeno
257. Represivní funkce právní odpovědnosti se uplatňuje zejména v:
88
občanském právu
trestním právu
ve správním právu (oblast správních deliktů)
obchodním právu
rodinném právu
Nezodpovězeno
258. 310) Reparační funkce právní odpovědnosti se uplatňuje zejména v:
v právu obchodním
v právu trestním
v právu občanském
v právu správním

Nezodpovězeno
funkce normativní
funkce preventivní
funkce reparační
funkce represivní

Nezodpovězeno
260. Pro prezidenta České republiky platí:
má právo navrhovat zákony
může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou
nemá právo vrátit Parlamentu ČR ústavní zákon
z výkonu své funkce je odpovědný Parlamentu ČR

Nezodpovězeno
261. Mezi pravomoci prezidenta České republiky nepatří:
podepisuje zákony
rozpouští poslaneckou sněmovnu
89
předkládá návrhy zákonů
svolává zasedání Poslanecké sněmovny
jmenuje členy bankovní rady České republiky

Nezodpovězeno
262. Prezident republiky nemá pravomoc:
volby soudců Ústavního soudu
podepisování zákonů ČR
jmenování členů vlády
jmenovat soudce Ústavního soudu
povyšovat generály
jmenovat soudce z povolání
zasahovat do trestního řízení
zasahovat do občanského soudního řízení
vrátit Parlamentu ústavní zákon
vyhlašovat volby do Parlamentu ČR
jmenování prezidenta NKÚ

Nezodpovězeno
263. Zákonodárnou iniciativu nemá:
poslanec
Senát
vláda

Nezodpovězeno
264. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR má:
90
281 poslanců volených na dobu 5 let

Nezodpovězeno
265. Pro přijetí běžného zákona v Poslanecké sněmovně je třeba, aby:
byla přítomna alespoň polovina zvolených poslanců a pro přijetí návrhu hlasovala nadpoloviční většina přítomných
byla přítomna alespoň třetina zvolených poslanců a pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných
pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech zvolených poslanců
pro přijetí hlasovala třípětinová většina všech zvolených poslanců

Nezodpovězeno
266. Vrátí-li prezident přijatý zákon Poslanecké sněmovně:
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to ve znění pozměňovacích návrhů prezidenta – ke schválení je
třeba nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny
všech zvolených poslanců
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny
všech přítomných poslanců
zákonodárný proces tím končí s tím, že zákon není schválen

Nezodpovězeno
267. K přijetí ústavního zákona v Poslanecké sněmovně je třeba:
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených
poslanců)
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň polovina zvolených
poslanců)
souhlasu třípětinové většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců)
souhlasu nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
souhlasu třípětinové většiny všech zvolených poslanců

Nezodpovězeno
91
268. Zamítne-li Senát návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou,:
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou
přítomných poslanců
zákon je přijat, schválí-li ho místo Senátu prezident republiky
zákonodárný proces tím končí, přičemž zákon není přijat
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou všech
zvolených poslanců

Nezodpovězeno
269. Přijaté zákony podepisuje:
předseda vlády, předseda Senátu a prezident republiky
předseda vlády, prezident republiky a předseda Poslanecké sněmovny
předseda vlády, předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny
pouze prezident republiky
pouze předseda vlády

Nezodpovězeno
270. Mandát poslance nebo senátora zaniká:
spácháním trestného činu
odvoláním voliči
rozhodnutím Ústavního soudu
vzdáním se mandátu
vznikem neslučitelnosti funkcí
271. Návrh zákona nemůže podat: (zákonodárná iniciativa)

poslanec
Senát
vláda
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
prezident
92
ombudsman
skupina poslanců
předseda nejvyššího kontrolního úřadu
272. O prezidentovi platí:
může být zvolen do funkce nejvýše třikrát za sebou
jmenuje soudce obecných soudů na doživotí
může podat návrh zákona
může být stíhán pro velezradu

Nezodpovězeno
273. Orgánem moci výkonné v České republice je:
poslanec
prezident republiky
Senát
Ústavní soud
vláda

Nezodpovězeno
274. Pro prezidenta republiky podle Ústavy České republiky platí:
je hlavou státu
je nedotknutelný
je volen v nepřímých volbách
je z výkonu své funkce odpovědný

Nezodpovězeno
275. Do práva veřejného nepatří:
ústavní právo
93
finanční právo
správní právo
trestní právo
daňové právo
devizové právo
obchodní právo
občanské právo
rodinné právo
Nezodpovězeno
276. Mezi odvětví veřejného práva patří právo:
rodinné
pracovní
trestní
správní
ústavní
finanční
občanské
Nezodpovězeno
277. Právo veřejné je:
oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si všichni účastníci rovni
pouze oblast trestního práva
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány dispozitivními normami
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami

Nezodpovězeno
278. Právo hmotné
jsou právní normy vymezující práva a povinnosti (nikoliv ale způsoby jejich uplatnění)
jsou právní normy upravující způsoby realizace subjektivních práv a vymáhání plnění právních povinností
je oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si účastníci rovni
je oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
94
je oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upraveny dispozitivními normami
Nezodpovězeno
279. Mezi právní normy procesní patří:
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Trestní zákoník
Trestní řád
Občanský soudní řád

Nezodpovězeno
280. Do práva veřejného patří:
právo obchodní
právo rodinné
právo finanční
právo trestní
právo správní
právo devizové
právo občanské
Nezodpovězeno
281. O komunitárním právu platí:
představuje samostatný právní řád
zavazuje nejen členské státy, ale i vnitrostátní subjekty
není samostatný právní řád
zavazuje pouze vnitrostátní subjekty
má přednost před právními řády členských států
nemá přednost před právními řády členských států
zavazuje pouze členské státy

Nezodpovězeno
95
282. Právo procesní je:
právním nárokem
souhrn právních norem, které upravují práva a povinnosti fyzických osob
souhrn právních skutečností
souhrn právních norem, které upravují vztahy, které vznikají při řízení před příslušným státním orgánem
souhrn právních norem, které upravují vztahy subjektů občanské společnosti

Nezodpovězeno
283. Mezi odvětví práva veřejného nepatří právo:
rodinné
pracovní
trestní
správní
ústavní
finanční
občanské
Nezodpovězeno
284. Právo soukromé není:
pouze oblast rodinného práva
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně kogentními normami
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně dispozitivními normami

Nezodpovězeno
285. Pro oblast soukromého práva je pravdivé následující tvrzení:
každý může činit, co není zákonem zakázáno
každý může činit, co je zákonem dovoleno
96
každý nemůže činit, co je zákonem zakázáno
každý nemůže činit, co je zákonem dovoleno
každý může činit pouze to, co je dovoleno a kodifikováno
286. Právo soukromé je:
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně kogentními normami
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně dispozitivními normami

Nezodpovězeno
287. Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení
orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem dovoleno
orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno, a mohou činit to, co není dovoleno
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno, a nemohou činit to, co je dovoleno
Nezodpovězeno
288. Pokus trestného činu:
je možný jen u úmyslných trestných činů
je možný jen u nedbalostních trestných činů
je trestán zásadně stejně jako dokonalý trestný čin
není trestný, protože zde není následek

Nezodpovězeno
289. Skutkovou podstatou trestného činu netvoří:
subjektivní stránka trestného činu
subjekt trestného činu
příprava trestného činu
objekt trestného činu
objektivní stránka trestného činu
pokus trestného činu
97
Nezodpovězeno
290. Mezi druhy trestů nepatří:
zákaz činnosti
vyvlastnění majetku
propadnutí majetku
domácí vězení
zákaz pobytu
Nezodpovězeno
291. Trestní odpovědnost se uplatňuje při spáchání:
trestného činu upraveného v trestním zákoníku
trestného činu upraveného v jiném zákoně než trestním zákoníku
přestupku či správního deliktu
kárného provinění
závažného jednání v rozporu s dobrými mravy

Nezodpovězeno
292. Formou zavinění v případě vraždy je:
přímý úmysl
nepřímá nedbalost
nedbalost vědomá
subjektivní odpovědnost
Nezodpovězeno
293. Trestní odpovědnost je:
odpovědnost soukromoprávní
odpovědnost veřejnoprávní

Nezodpovězeno
294. Pouze osobě mladší než 18 let lze v trestním řízení uložit:
ochranné léčení
98
vyhoštění
ochrannou výchovu
obecně prospěšné práce
zabrání věci
Nezodpovězeno
295. Mezi formy trestné součinnosti patří:
spolupachatelství
zločinné spolčení

Nezodpovězeno
296. Mezi okolnosti vylučující trestní odpovědnost neřadíme:
svolení poškozeného
krajní nouzi
nutnou obranu
dovolené riziko
nepříčetnost
Nezodpovězeno
297. Podle trestního zákona nemůže soud v trestním řízení uložit pachateli trest:
zabrání věci
propadnutí majetku
obecně prospěšných prací
zákazu styku s dítětem
ztráta akademických titulů

Nezodpovězeno
298. Mezi okolnosti vylučující trestní odpovědnost řadíme:
krajní nouzi
nutnou obranu
dovolené riziko
99
nepříčetnost
Nezodpovězeno
299. Mezi formy trestné součinnosti nepatří:
spolupachatelství
zločinné spolčení
návod
pomoc
Nezodpovězeno
300. Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat:
jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního
předpisu
v případě, že lze analogicky použít zahraniční právní normu na dané škodlivé jednání
v případě, že jednání naplňuje znaky trestného činu a k uplatnění odpovědnosti nepostačuje jiného právního
předpisu
vždy
v případech společensky škodlivých, ve kterých postačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu
v případech společensky škodlivých, ve kterých postačuje k uplatnění odpovědnosti zákon o přestupcích
100
301. Trestnost činu zaniká:
změnou společenských nebo politických poměrů
nedobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
dobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil
za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému
následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno
za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivý následek napravil
promlčením
milostí prezidenta
jestliže pachatel nedobrovolně zamezil škodlivému následku
jestliže pachatel zanechal trestné činnosti lstí

Nezodpovězeno
302. Trestnost činu nezaniká:
nedobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil
promlčením
milostí prezidenta
jestliže pachatel nedobrovolně zamezil škodlivému následku
jestliže pachatel zanechal trestné činnosti lstí
jestliže pachatel napravil škodlivý následek léčkou

Nezodpovězeno
101
303. “Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím
svobody na dvanáct až dvacet let…“ O tomto trestném činu platí:
v daném případě se jedná o úmysl nepřímý
jedná se o zločin
v daném případě se jedná o úmysl přímý

Nezodpovězeno
304. “Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ O
tomto trestném činu platí:
jedná se o zločin
objektem trestného činu je osobní svoboda
objektem trestného činu je zdraví
může být spáchán konáním
může být spáchán nekonáním

Nezodpovězeno
305. K prekluzi přihlíží soud:
dojde-li k plnění po uplynutí prekluzivní doby
na základě námitky
na žádost oprávněné osoby
z úřední povinnosti

Nezodpovězeno
306. Zločinem je:
102
úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset
let
všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny

Nezodpovězeno
307. Která z následujících podmínek není nutná při vyvlastnění:
písemný souhlas vlastníka

Nezodpovězeno
308. Předpokladem vzniku objektivní právní odpovědnosti není:
vznik újmy
hypotéza
zavinění
Nezodpovězeno
309. Věcně právní vztahy jsou:
vztahy týkající se vlastnictví
vztahy, jejichž předmětem jsou nehmotné statky
vztahy, v nichž jeden subjekt má povinnost vůči druhému, který je oprávněn splnění povinnosti vyžadovat
zaměstnanecké vztahy

Nezodpovězeno
310. Objektem trestného činu je:
uzavření smlouvy
založení právnické osoby
zavinění
porušení kteréhokoliv zákona
103
zájem chráněný trestním zákonem
Nezodpovězeno
311. S funkcí poslance či senátora Parlamentu ČR je neslučitelný výkon:
starosty obce
krajského hejtmana
ministra vlády
vysokoškolského učitele

Nezodpovězeno
312. K funkční odpovědnosti patří:
funkce represivní
funkce preventivní
funkce reparační

Nezodpovězeno
313. Objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu:
vyjadřuje míru zavinění
představuje zájmy chráněné trestním zákonem (zdraví, život, majetek)
obsahuje protiprávní jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem
vyjadřuje předpoklad trestní odpovědnosti pachatele

Nezodpovězeno
314. Právní odpovědnost může vzniknout jako důsledek:
právní události
právního jednání
protiprávního jednání
protiprávního stavu

Nezodpovězeno
315. Formální stránku trestného činu tvoří:
104
nebezpečnost činu pro společnost
spáchání činu trestně odpovědným pachatelem
trestnost činu
zavinění
316. Rozlišujeme tyto druhy právní odpovědnosti:
politická a morální a vlastní za cizí
objektivní a subjektivní
závazková a mimozávazková
volná a reálná
Nezodpovězeno
317. Předpoklady vzniku subjektivní odpovědnosti jsou:
delikt, vznik újmy, příčinná souvislost mezi deliktem a újmou a zavinění
taxativní a demonstrativní
zásah prezidenta do trestního řízení

Nezodpovězeno
318. Závazné normy vydané ES jsou:
nařízení
směrnice
doporučení
rozhodnutí
stanovisko
Nezodpovězeno
319. Trestný čin lze spáchat:
zanedbání povinnosti
z nedbalosti
neplněním pracovních úkolů
105
úmyslně
neúmyslně
Nezodpovězeno
320. Pro subjektivní odpovědnost je v porovnání s odpovědností objektivní požadováno navíc:
kauzální nexus
negativní důsledek (újma)
zavinění
žádná z předchozích
Nezodpovězeno
321. Hlavními legislativními orgány Evropských společenství jsou:
Rada Evropy
Evropský parlament
Rada EU
Evropská komise
Nezodpovězeno
322. Předpoklady vzniku objektivní právní odpovědnosti jsou:
zavinění
hypotéza
příčinná souvislost mezi d) a e)
vznik újmy
Nezodpovězeno
323. Mezi druhy právní odpovědnosti patří odpovědnost:
objektivní
volná
závazková
reálná
mimozávazková
Nezodpovězeno
106
324. Prezidentská republika:
prezident má legislativní iniciativu
prezident je volen přímo
žádná z předchozích odpovědí není správná
Směrnice Evropské unie:

je pro členské státy Evropské unie nezávazný právní předpis vydaný Evropskou unií
je od okamžiku její účinnosti závazná pro všechny fyzické a právnické osoby ve všech členských státech Evropské unie
má nižší právní sílu než nařízení Evropské unie
je závazná jen pro ty členské státy Evropské unie, které s ní vysloví souhlas
je povinně transponována členskými státy Evropské unie do vnitrostátních právních řádů ve stanovené lhůtě
O právních normách platí:
jsou synonymem pro zákony
jejich typickým znakem je obecná závaznost
regulují chování osob
zákon může obsahovat více právních norem
vždy musí být obsaženy v některém z pramenů práva, která stát uznává
107
Aplikace práva obecně, domněnky (nové)
(x) legislativní činnost
( ) vydání rozhodnutí
( ) zjištění právní normy
( ) zjištění skutkového stavu
( ) žádná odpověď není správná

Aktem aplikace práva deklaratorní povahy je:
(x) rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi (např. z nájmu nebytového prostoru)
( ) rozsudek soudu o rozvodu manželství
( ) rozsudek soudu o zrušení nájmu bytu
( ) rozsudek soudu o zvýšení vyživovací povinnosti na nezletilé
dítě ( ) žádná odpověď není správná
Individuální právní akty se dělí na:
( ) absolutní a relativní
( ) kogentní a dispozitivní
(x) konstitutivní a deklaratorní
( ) volní a reálné
( ) žádná z výše uvedených odpovědí není správná
'Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za
doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno” je příkladem (x) fikce
( ) nevyvratitelné právní domněnky
( ) prekluze
( ) promlčení
( ) vyvratitelné právní domněnky
S 1740 odst. 2 občanského zákoníku: ”Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je
odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.” je příkladem ( ) fikce
(x) nevyvratitelné právní domněnky

( ) prekluze
( ) promlčení
Presumpce neviny je příkladem
( ) fikce
( ) prekluze
( ) promlčení
(x) vyvratitelné právní domněnky
Právní fikce
( ) je vyjádřením objektivní reality
( ) je založena na kognitivním poznání
( ) odpovídá pravdě
( ) odpovídá skutečnosti
(x) právní konstrukce, která reálně neexistuje
Akty aplikace práva s konstitutivními účinky jsou:
( ) právní události
( ) rozhodnutí státních orgánů, která autoritativně zjišťují existenci (neexistenci) právního vztahu
(x) rozhodnutí státních orgánů, s nimiž je spojen vznik, změna nebo zánik právního
vztahu ( ) zákony
( ) žádná z uvedených odpovědí není správná
108
Slovní spojení "má se za to”, ”považuje se” je v legislativě
příkladem: ( ) fikce
( ) prekluze
( ) promlčení
(x) vyvratitelné právní domněnky
S 549 občanského zákoníku: ”K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není
oprávněna tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch." je příkladem (x) fikce
( ) prekluze
( ) promlčení
Právní fikcí je:
[x] bylo-li odsouzeni zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen
[ l má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní-li závazky 3 měsíce po lhůtě splatnosti [ ] na
pachatele trestného činu je třeba hledět jako na nevinného, pokud se neprokáže vina pravomocným
rozsudkem
[x] nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v
této lhůtě nebude doručen zákaz podle S 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil
[x] Nedojde-li do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí
společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé
nebo bývalí manželé vypořádali tak, že..
[x] nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve lhůtě nebo neposkytne informaci, má se za to, že rozhodl informaci
odepřít
[x] Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že
desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, .
Rozsudek s konstitutivními účinky:
[ ] Je normativním právním aktem
[x] Je právní skutečností
[ ] Je právní událostí
[ ] Konstatuje existenci již daného práva
[x] Zakládá, mění nebo ruší právní vztahy
Individuální právní akty jsou:
[ ] individuální názory subjektů na to, co je spravedlivé
[x] jednostranným projevem vůle státního orgánu
[ ] politická rozhodnutí
[ ] předpisy státních orgánů obsahující právní normy
[x] rozhodnutí státních orgánů vydávaná na základě právních norem v konkrétních případech
K prekluzi přihlíží soud:
[x] Dojde-li k plnění po uplynutí prekluzivní doby
[ ] Na základě námitky
[ ] Na žádost oprávněné osoby
[x] Z úřední povinnosti
[ ] žádná z uvedených odpovědí není správná
Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu nepatří:
(x) Doktrinární
( ) Teleologický
( ) jazykový
( ) historický
( ) Systematický
Pro doktrinální výklad práva platí:
( ) je obecně závazný
(x) je obsažen hlavně ve vědeckých pracích
( ) podávají ho zejména vyšší soudy (Vrchní soudy a Nejvyšší soud ČR)
( ) vybrané judikáty jsou publikovány ve Sbírce zákonů
109
Výklad práva, který zjišťuje širší smysl právní normy, než je její slovní vyjádření, je výklad
( ) doslovný
(x) extenzivní
( ) historický
( ) systematický (
) zužující
Výklad práva je .
( ) souhrn názorů vyjadřujících vztah občanů k platnému právu
( ) zvláštní způsob realizace práva
( ) chování subjektů práva v souladu s právními normami
(x) objasnění smyslu a obsahu právních norem za účelem jejich správného pochopení
( ) zvláštní způsob aplikace práva
Analogie práva je případ:
( ) kdy jsou vydávány prováděcí předpisy k zákonu, které jsou s ním v souladu
(x) kdy neexistuje ani právní norma pro daný případ, ani pro případy podobné, a proto se rozhoduje podle
principů a obecných zásad, používaných v daném odvětví práva
( ) kdy státní orgán rozhodne právně neupravený případ podle právní normy, která upravuje nejpodobnější případ
( ) kdy Ústavní soud přezkoumává soulad nižších právních předpisů s ústavou (
) žádná z uvedených odpovědí není správná
Použití analogie se v českém právním řádu:
( ) nepřipouští nikdy
(x) připouští v právu soukromém, zejména v občanském právu ( )
připouští v právu veřejném, zejména v trestním a správním právu
( ) připouští ve všech právních odvětvích
Analogie:
( ) je nepřípustná v právu občanském
( ) je nepřípustná v právu obchodním
(x) je přípustná v právu soukromém, zejména v občanském právu
( ) je přípustná zejména v právu veřejném • (
) připouští se v právu trestním
Použití analogie se v českém právním řádu
( ) připouští ve všech právních odvětvích
( ) připouští se pouze v právu veřejném
( ) nepřipouští se v právu soukromém
( ) připouští se v právu trestním a správním
(x) připouští se zejména v právu občanském
Postup, kdy neexistuje právní norma pro daný případ, a proto se rozhoduje podle právní normy, která upravuje
nejpodobnější případ, nebo podle principů a obecných zásad používaných v daném odvětví práva, můžeme
označit jedním slovem: analogie Analogie
Analogie zákona
[ ] je to, co analogie práva
[ ] je to, co nepravá retroaktivita
[ ] je to, co pravá retroaktivita
[x] představuje použití jiné normy daného právního předpisu
[ ] je přípustná v právu soukromém
[x] představuje použití jiné normy jiného právního předpisu
Výklad práva, který zjišťuje širší smysl právní normy, než je její slovní vyjádření, je výklad
extenzivni extenzivn í Extenzivní
Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu řadíme

[ ] výklad doktrinární
[x] výklad historický
[x] výklad jazykový [x]
výklad systematický
[x] výklad teleologický
110
Právní vztahy (poměry) obecně (nové)
Obsahem právního vztahu (právního poměru) jsou:
( ) jeho účastníci
( ) nehmotné statky
( ) objekt
(x) práva a povinnosti jeho účastníků
( ) právní odpovědnost
( ) právní skutečnosti
( ) subjekty
( ) věci
Obsahem právního vztahu (právního poměru):
( ) je chování subjektu něco dát, konat, strpět, zdržet se
(x) je souhrn oprávnění a právních povinností subjektů
( ) jsou hodnoty lidské osobnosti (zdraví, život, čest člověka)
( ) jsou výsledky duševní činnosti (např. Know how, patenty)
( ) žádná z výše uvedených možností není správná
Obsahem právního vztahu (právního poměru) se rozumí:
(x) konkrétní práva a povinnosti
( ) osoby fyzické, osoby právnické a stát
( ) právní norma
( ) právní skutečnost
( ) primární a/nebo sekundární předmět
Podle počtu subjektů dělíme právní vztahy (právní poměry) na:
(x) dvoustranné a vícestranné
( ) hmotné a nehmotné
( ) jednoduché a složené
( ) relativní a absolutní
( ) žádná z uvedených možností není správná
Příkladem právního vztahu (právního poměru) nemůže být:
( ) dluh
( ) manželství
( ) státní občanství
( ) účast společníka ve společnosti s ručením omezeným
(x) žádná z uvedených možností není správná
Podle určitosti subjektů právních vztahů (právních poměrů) dělíme právní vztahy (právní poměry) na:
( ) dvoustranné a vícestranné
( ) jednoduché a složené
( ) hmotné a nehmotné
(x) relativní a absolutní
Obsahem právního vztahu (právního poměru) nejsou:
[x] jeho účastníci
[x] nehmotné statky
[x] objekt
[ ] práva a povinnosti jeho účastníků
[x] právní odpovědnost
[x] právní skutečnosti
[x] subjekty
[x] věci
Předpoklady vzniku právního vztahu (právního poměru) jsou:

[ ] deklaratorní rozhodnutí soudu
[ ] objekt a obsah právních vztahů (poměrů)
[x] právní norma
[ ] subjekty právních vztahů (poměrů)
111
K předpokladům vzniku právních vztahů (právních poměrů) patří:
[x] právní normy upravující práva a povinnosti subjektů
[ ] právní odpovědnost
[ ] právní vědomí
[ ] shoda právních norem s morálními pravidly uznávanými danou společností
Předpoklady vzniku právního vztahu (právního poměru) jsou:
[ ] odporovatelnost
[x] právní norma
[ ] právní odpovědnost
[x] právní skutečnost
[ l subjekty, objekt a obsah
Prvky právního vztahu (právního poměru) jsou:
[ ] deklaratorní rozhodnutí soudu
[ ] konstitutivní rozhodnutí soudu
[x] objekt a obsah právních vztahů (poměrů)
[ ] právní norma a právní skutečnost
[x] subjekty právních vztahů (poměrů)
Objektem právního vztahu (právního poměru) je:

[x] chování něco dát
[x] chování něco konat
[x] chování něco strpět
[x] lidské chování v daných společenských vztazích
[ ] souhrn právních povinností a oprávnění
O právních vztazích (právních poměrech) platí:
[x] lze je definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy
[ ] právní vztah (poměr) existuje, je-li dána pouze právní norma
[ ] právní vztah (poměr) existuje, jestliže existuje pouze právní skutečnost
[x] právní vztah (poměr) existuje, jestliže je dána právní norma a existuje právní skutečnost [x] prvkem jsou
subjekt, obsah a objekt
[x] vytvoření právních vztahů (poměrů) je stupněm realizace práva
Předpokladem vzniku právního vztahu (právního poměru) není:
[x] odporovatelnost
[ ] právní norma
[x] právní odpovědnost
[ ] právní skutečnost
[x] subjekty, objekt a obsah
Prvkem právního vztahu (právního poměru) není:
[x] deklaratorní rozhodnutí soudu
[x] konstitutivní rozhodnutí soudu
[ ] objekt a obsah právních vztahů (poměrů)
[x] právní norma a právní skutečnost
[ ] subjekty právních vztahů (poměrů)
Právní úkon (právní jednání) se skládá z obsahových složek, které dělíme na:
[ ] fantazijní složky
[x] nahodilé složky
[x] podstatné složky
[x] pravidelné složky
[ ] uskutečnitelné složky
Ke vzniku právního vztahu (právního poměru) v českém právu může dojít: [x] i z jiných právních
důvodů
[x] z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu
[x] z právních a protiprávních jednání
[x] z událostí a protiprávních stavů [x] ze zákona
Základním prvkem každého právního vztahu (právního poměru) jsou:
112
[x] konkrétní práva a povinnosti (tj. obsah právního vztahu/poměru)
[x] objekt právního vztahu (poměru)
[ ] právní skutečnosti
[ ] subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické (nikoli však stát)
[x] subjekty, tj. osoby fyzické, osoby právnické a stát
Příkladem právního vztahu (právního poměru) může být:
[x] dluh
[x] manželství
[x] státní občanství
[x] účast společníka ve společnosti s ručením omezeným
[ I žádná z uvedených možností není správná
Právní vztahy (právní poměry) dělíme na:
[ ] pouze soukromoprávní
[ ] pouze veřejnoprávní
[x] soukromoprávní a veřejnoprávní
[x] statusové (tj. stavové) a závazkové (tj. obligační)
[ ] žádná z uvedených možností není správná
Právní možnost subjektu chovat se určitým způsobem, tj. možnost vyjádřená a zaručená objektivním právem, a
tedy chráněná zvláštním způsobem se označuje jako právo subjektivni subjektivní Subjektivni
Subjektivní
Právní vztahy (poměry), které se vyznačují rovnoprávností účastníků, označujeme jako právní vztahy (poměry):
soukromopravni soukromoprávní Soukromopravni
Soukromoprávni
Právní vztahy (poměry), které se vyznačují vztahy podřízenosti a nadřazenosti, označujeme jako právní vztahy
(poměry): verejnopravni Verejnopravni veřejnoprávní Veřejnoprávní
113
Právo, Prameny práva (nové)
Co je to právo
( ) soubor individuálních závazných pravidel chování, stanovených orgány aplikace práva (
) soubor morálních pravidel ve státě dodržovaných
(x) soubor obecně závazných pravidel chování, stanovených a sankcionovaných státem
( ) soubor všech norem chování ve státě existujících ( )
Právo je:
(x) soubor obecně závazných pravidel chování, která stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné
státní mocí
( ) soubor pravidel chování stanovovaných soudními orgány

( ) soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné
( ) soubor všech pravidel chování v dané společnosti
Pro kontinentálně evropský typ práva je typické:
(x) pramenem práva jsou normativní právní akty
( ) pramenem práva jsou právní obyčeje
( ) pramenem práva jsou precedenty
( ) právní normy jsou vytvářeny rozhodováním soudů ( )
Mezi prameny práva nepatří:
( ) právní obyčeje
(x) obchodní smlouvy
( ) precedenty
( ) normativní smlouvy
( ) obecné právní zásady
Primárním normativním aktem je
( ) právní obyčej
( ) rozsudek soudu
( ) stavební povolení
(x) zákon
(x) ústavní zákon
( ) precedens
Sekundárním normativním aktem je:
[x] vyhláška ministerstev
[x] nařízení vlády
[ ] právní obyčej
[ ] zákon
[ l obchodní smlouva
O právním obyčeji platí:
[x] bývá označován jako právo nepsané
[x] formou živelné tvorby práva
[e] není zaznamenán v písemné formě
[x] znakem je dlouhé trvání a masovost chování
[ ] žádná odpověď není správná
V České republice jsou pramenem práva
[ ] individuální právní akty
[x] normativní právní akty
[ ] usnesení vlády
[ ] zákonná opatření poslanecké sněmovny
[x] zákonná opatření senátu
Mezi prameny práva v ČR nepatří:

[ ] normativní právní akty
[x] akty aplikace práva
[x] osvědčení
114
[ ] Nálezy Ústavního soudu, rušící zákon pro rozpor s Ústavou [x]
právní obyčeje
Pokud v zákonu není uvedeno, kdy nabývá účinnosti, stane se účinným

( ) den následující po vyhlášení ve Sbírce zákonů
( ) prvním dnem následujícího měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů
115
( ) vyhlášením ve Sbírce zákonů
(x) 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů
K normativním právním aktům v ÖR patří:
[x] zákony
[ ] rozhodnutí soudů
[x] ústavní zákony
[ ] právní obyčeje
Mezi normativní právní akty v ÖR nepatří:
(x) mezinárodní smlouvy
( ) zákony
( ) nařízení vlády
( ) vyhlášky obcí
( ) ústavní zákony
Právo není:
[ ] soubor obecně závazných pravidel chování, která stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné
státní mocí
[x] soubor pravidel chování stanovovaných soudními orgány
[x] soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné
[x] soubor všech pravidel chování v dané společnosti
Pro kontinentálně evropský typ práva není typické:
[ ] pramenem práva jsou normativní právní akty
[x] pramenem práva jsou právní obyčeje
[x] pramenem práva jsou precedenty
[x] právní normy jsou vytvářeny rozhodováním
soudů [ ] žádná z uvedených odpovědí není správná
Mezi prameny práva patří:
[x] právní obyčeje
[ ] obchodní smlouvy
[x] precedenty
[x] normativní smlouvy
[x] obecné právní zásady
Primárním normativním aktem není
[x] právní obyčej
[x] rozsudek soudu
[x] stavební
povolení
[ ] zákon
[ ] ústavní zákon
[x] precedens
Sekundárním normativním aktem není:
[ ] vyhláška ministerstev
[ ] nařízení vlády
[x] právní obyčej
[x] zákon
[x] obchodní smlouva
Vyhláška obecního úřadu se vyhlašuje

( ) na nástěnce obecního úřadu
( ) ve sbírce vyhlášek
(x) na úřední desce obecního úřadu
( ) na vývěsce obecního úřadu
K pramenům práva v kontinentálně evropském systému práva patří:
( ) precedenty
( ) právní obyčeje
(x) normativní právní akty
( ) normativní smlouvy
( ) individuální právní akty
Podzákonnými právními akty jsou:
8
[ ] ústavní zákony
[ ] Listina základních práv a svobod
[x] vyhlášky ministerstev
[ ] mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem ČR
117
Vlastnictví (vznik, obsah, ochrana, omezení). Věcná práva. Držba. (nová)
Mezi původní způsoby nabytí vlastnického práva patří:
( ) darování
( ) dědictví
( ) koupě
(x) přírůstek
( ) rozhodnutí soudu
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva:
( ) je jeden z druhů trestu
(x) je možné jen ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a to na základě zákona a za náhradu ( ) je
možné rozhodnutím Katastrálního úřadu
( ) je nepřípustné
Vyvlastnění majetku je možné:
( ) jen na základě rozhodnutí státního zástupce
( ) jen se souhlasem vlastníka a za úplatu
(x) jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu ( ) není
možné
Nabytí vlastnického práva vydržením:
(x) je možné, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po zákonem určenou dobu
( ) je možné jen se souhlasem soudu
( ) je možné jen se souhlasem vlastníka
( ) je možné, trvá-li nepřerušená držba alespoň dva roky ( ) není
možné
Obsahem vlastnického práva je
( ) právo dědit
( ) právo na plnění
(x) právo věc držet, užívat a disponovat s ní
( ) právo zástavní, podzástavní, zadržovací
Která z následujících podmínek není nutná při vyvlastnění:
( ) písemný souhlas vlastníka
( ) poskytnutí náhrady
( ) provedení na základě zákona
(x) uplynutí zákonem stanovené doby
( ) veřejný zájem, který nelze uspokojit jinak
Označte pravdivé(á) tvrzení
( ) Držitel je vždy vlastníkem
( ) Držitel nemůže být vlastníkem
( ) Vlastník je vždy držitelem
(x) Vlastník může být držitelem
( ) Všechna tvrzení jsou nepravdivá
Vlastnictví:
[x] je nepromlčitelné
[x] je právem působícím erga omnes (vůči všem)
[ ] nelze omezit
[x] patří mezi absolutní majetková práva
[ ] patří mezi relativní majetková práva
Vlastnické právo patří mezi práva
[ ] aksesorická
[x] která působí vůči všem (erga omnes)
[ ] relativní
[x] věcná
Vlastnické právo:
[ ] je nedotknutelné, a proto jej nelze omezit
118
[ ] je právem relativním
[x] může vzniknout k věci hmotné i nehmotné
[ ] patří mezi věcná práva k věci cizí
[ ] vyžaduje nepřetržitou držbu po dobu nejméně tří let
Jaké podmínky musí být splněny při
vyvlastnění: [ ] písemný souhlas vlastníka
[x] poskytnutí náhrady
[x] provedení na základě zákona
[ ] uplynutí zákonem stanovené doby
[x] veřejný zájem, který nelze uspokojit jinak
O vlastnickém právu platí, že

[x] hrozí-li neoprávněný zásah do vlastnického práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen,
přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit [ ] je právem relativním
[ ] jeho obsahem není právo na požívání plodů
[ ] jej nelze omezit
[x] působí vůči všem
[x] se lze domáhat jeho ochrany u soudu
[x] za splnění zákonných podmínek se lze domáhat jeho ochrany svépomocí
Za originární (původní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva
[ ] k nalezené historické minci
[x] k vlastnoručně namalovanému obrazu
[ ] k zakoupenému automobilu
[x] ke kotěti narozenému vlastněné kočce
[ ] ke zděděnému domu
Za odvozený (derivativní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva
[ ] k odcizenému horskému kolu
[x] k odkázané sbírce známek
[ ] k ovoci vyrostlému na mém stromu
[x] k zakoupenému mobilnímu telefonu
[x] ke zděděnému automobilu
Poctivý držitel smí věc, která je předmětem jeho držby
[x] držet
[x] opustit
[x] prodat její plody
[x] užívat
[x] zničit
Vydržet vlastnické právo:

[x] je možné jen za splnění zákonných podmínek
[x] k nemovité věci lze bez soudního rozhodnutí
[ ] může jen občan České republiky a členských států EU
[ ] může za splnění zákonných podmínek
každý [ ] není podle platného práva možné
Vlastnické právo:
[ ] lze získat i k věci, která ještě nevznikla
[x] může vzniknout i k věcem nehmotným
[x] patří mezi absolutní majetková práva
[x] působí erga omnes (vůči všem)
[ ] řadíme mezi věcná práva k věci cizí
Osoba, která určitou věc fakticky ovládá a nakládá s ní s vůlí mít ji pro sebe, ačkoli nemusí být jejím
vlastníkem, se nazývá
Drzitel
držitel
Držitel
Osoba, která určitou věc, ačkoli ji nepatří, fakticky ovládá, avšak nemá v úmyslu si ji bez dalšího ponechat,
se označuje jako detentor
119
Detentor
Způsob nabytí vlastnického práva, kdy určitá osoba nabývá věc do svého vlastnictví jako nový vlastník, se
jedním slovem nazývá originární Originární
původní
Původní
Způsob nabytí vlastnického práva, kdy určitá osoba nabývá věc do svého vlastnictví od dosavadního vlastníka
jako svého předchůdce, se nazývá derivativni derivativní Derivativní odvozene odvozené Odvozené
Obsahem vlastnického práva je právo věc[drzet, držet, Držet] , užívat a disponovat s ní.
120
Věcná břemena (služebnosti) a správa cizího majetku (nová)
Věcná břemena lze zřídit na
( ) cenný papír
( ) movité věci
(x) nemovitosti
( ) obchodní podíl
( ) pohledávku
O věcných břemenech platí:
[ ] vznikají pouze na základě písemné smlouvy
[x] vznikají vkladem do katastru nemovitostí
[x] vztahují se k věcem nemovitým
[ ] vztahují se pouze k věcem movitým [ ]
O věcných břemenech neplatí:
[x] vznikají pouze na základě písemné smlouvy
[ ] vznikají vkladem do katastru nemovitostí
[ ] vztahují se k věcem nemovitým
[x] vztahují se pouze k věcem movitým
Služebnost průhonu
[ ] je právem zástavním
[x] je věcným břemenem
[x] je věcným právem k věci cizí
[ ] představuje právo doživotního užívání služebního pozemku
[x] zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek
[ ] zakládá právo chůze přes služebný pozemek [ ]
zakládá právo pastvy na služebném pozemku
Služebnosti jsou
[x] požívací právo
[x] právo na svod dešťové vody
[x] právo na vodu
[x] právo pastvy
[ ] právo podzástavní
[ ] právo stavby
[ ] právo zadržovací
[ ] právo zástavní
[x] služebnost okapu
[x] služebnost průhonu
Správa cizího majetku
[ ] je svěřena beneficientovi
[ ] je svěřena insolvenčnímu správci
[ ] je svěřena likvidátorovi
[x] je svěřena správci
[x] je úplatnáĺ
[x] podléhá zákonnému režimu
Mezi věcná práva k věci cizí obvykle řadíme věcná břemena, právo zástavní, právo podzástavní a právo zadrzovaci
zadržovací Zadržovací
121
Organizace moci soudní v ČR, postavení Ústavního soudu, základy procesního práva. Druhy civilního
procesu, zásady soudních řízení
Do soustavy obecných soudů v ÖR patří:
[x] okresní soudy
[x] Nejvyšší soud
[ ] Ústavní soud
[ ] místní soudy
[ I vojenské soudy
Ústavní soud:
( ) má 20 soudců
( ) má soudce jmenované na 5 let
( ) sídlí v Olomouci
(x) rozhoduje o žalobě Senátu proti prezidentu ( ) je
jmenován Senátem
(x) rozhoduje o zrušeni zákona z důvodu jeho
rozporu s Ústavou
Ústavní soud rozhoduje:
( ) o řádných opravných prostředcích
( ) v trestním řízení
( ) ve správním řízení
(x) o zrušení právní normy pro rozpor s ústavou ( ) o
mimořádných opravných prostředcích
Do soustavy soudů v České republice nepatří:
( ) obvodní soudy
( ) okresní soudy
( ) nejvyšší správní soud
(x) obchodní soudy
( ) Městský soud v Praze
(x) zemské soudy
Označte tvrzení, které je pravdivé:
[x] Soud je nositelem státní moci,
[x] soud je synonymum pro slovo justice,
[x] soud je součástí státního aparátu,
[x] soudy rozhodují spory v rámci své pravomoci
[ ] Žádná odpověď není správná
Označte tvrzení, které není pravdivé: ( )
( ) soud je součástí státního aparátu,
( ) soud je synonymum pro slovo justice,
( ) soudy rozhodují spory v rámci své pravomoci (x)
Součástí obecné soustavy soudů v České republice je

[ ] Ústavní soud
[x] obvodní soudy v Praze
[x] okresní soudy
[ ] zemské soudy
[ ] obchodní soudy
[x] Městský soud
[x] krajský soud
[x] Nejvyšší správní soud
Ústavní soud rozhoduje:
[x] nálezem
[ ] opatřením obecné povahy
[ ] rozhodnutím
122
[x] usnesením
Mezi základní zásady občanského soudního řízení u řízení sporných patří:
( ) zásada vyhledávací
( ) presumpce neviny
( ) zásada materiální pravdy
( ) zásada písemnosti
(x) zásada dispoziční
Mezi zásady sporného občanského soudního řízení nepatří zásada [
] volného hodnocení důkazů
[ ] dispoziční
[x] materiální pravdy
[x] oficiality
[ ] projednací
Překážka litispendence znamená, že
( ) právo je promlčeno
(x) v téže věci již bylo zahájeno řízení
( ) v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
( ) soud není místně příslušný k projednání věci
Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení je [
] odpor
[x] obnova řízení
[x] dovolání
[ ] rozklad
[ ] odvolání
Překážka litispendence znamená, že
( ) právo je promlčeno
(x) v téže věci již bylo zahájeno řízení
( ) v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
( ) soud není místně příslušný k projednání věci
Proti rozsudku soudu lze podat:
( ) pouze odvolání
(x) řádné opravné prostředky (odvolání), popříp. mimořádné opravné prostředky (obnova řízení, dovolání, žaloba
pro zmatečnost)
( ) řádné opravné prostředky (rozklad, obnova řízení), popříp. mimořádné opravné prostředky (odvolání,
námitky) ( ) jen řádné opravné prostředky (autoremedura, obnova řízení)
Překážka litispendence neznamená, že
[x] právo je promlčeno
[ ] v téže věci již bylo zahájeno řízení
[x] v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
[x] soud není místně příslušný k projednání věci
Překážka rei iudicatae neznamená, že
[x] v téže věci již bylo zahájeno řízení
[ ] v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
[x] soud není místně příslušný k projednání věci
Obecným soudem v případě občanskoprávních sporů je
[ ] soud příslušný podle bydliště žalobce (fyzické osoby)
[x] soud příslušný podle bydliště žalovaného (fyzické osoby)
[ ] soud příslušný podle sídla žalobce (právnické osoby)
[x] soud příslušný podle sídla žalovaného (právnické osoby)
[ ] soud příslušný podle místa, kde se nachází věc, která je předmětem sporu
123
Proti rozhodnutí ústředního správního orgánu (např. Ministerstvo financí) lze podat :
( ) stížnost
( ) odpor
(x) rozklad
( ) odvolání
( ) námitku
Řádným opravným prostředkem proti platebnímu rozkazu je
( ) odvolání
( ) rozklad
( ) stížnost pro porušení zákona
(x) odpor
( ) dovolání
Občanskoprávní řízení o odvolání se zahajuje
(x) pouze na žádost
( ) z moci úřední
( ) na základě rozhodnutí státního zástupce
( ) na základě rozhodnutí veřejného ochránce práv
( ) na základě rozhodnutí předsedy vlády
”Orgány činné v trestním řízení by měly postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou
důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí” je vyjádřením zásady ( ) obžalovací
( ) legality
(x) materiální pravdy
( ) veřejnosti
( ) formální pravdy
Překážka rei iudicatae neznamená, že
[x] v téže věci již bylo zahájeno řízení
[ ] v téže věci již bylo pravomocně rozhodnuto soudem
[x] soud není místně příslušný k projednání věci [ ] o
věci již rozhodoval Ústavní soud
Do soustavy obecných soudů v České republice patří
[ ] Evropský soud pro lidská práva
[x] Městský soud v Praze
[x] Nejvyšší správní soud
[x] obvodní soudy
[ ] Ústavní soud
[ ] Vrchnostenský soud
Mezi zásady sporného občanského soudního řízení řadíme zásadu
[x] dispoziční
[ ] materiální pravdy
[ ] oficiality
[x] projednací
[x] volného hodnocení důkazů
Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení není:

[ ] dovolání
[ ] obnova řízení
[x] odpor
[x] odvolání
[x] rozklad
O dovolání v civilním řízení rozhoduje

( ) Městský soud v Praze
(x) Nejvyšší soud
( ) Nejvyšší správní soud
( ) Obvodní soud pro Prahu 2
( ) Ústavní soud
124
( ) Vrchní soud v Olomouci
Překážku v procesním právu, která brání zahájení dalšího řízení před soudem, pokud o téže věci (dané
identickým předmětem řízení a identickými účastníky řízení) již jiné řízení u soudu probíhá, označujeme jako
překážku litispendence Litispendence
Stát, Formy státu
Mezi znaky státu nepatří:
[x] existence armády
[ ] existence práva
[x] forma státu
[ ] státní moc
[ ] územní organizace obyvatelstva
Mezi znaky státu patří:
[ ] existence armády
[x] existence práva
[ ] forma státu
[x] státní moc
[x] územní organizace obyvatelstva
Znakem státu není

(x) učlenění státu
( ) územní organizace obyvatelstva
( ) suverenita a výlučnost
( ) státní moc
( ) existence daní a poplatků
'tVýlučnost státu” znamená:
( ) nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci
( ) oprávnění schvalovat právní normy
(x) že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
( ) že zahrnuje veškeré obyvatelstvo určitého území
Stát disponuje těmito funkcemi
( ) deklaratorními a konstitutivními
(x) vnitřními a vnějšími
( ) subjektivními a objektivními
( ) blanketovými a odkazujícími
( ) kogentními a dispozitivními
Mezi znaky(principy) fungování demokracie patří:
[x] občanská práva jedince
[x] suverenita a národní svébytnost
[x] vůle lidu se projevuje ve volbách do zastupitelských orgánů
[x] ochrana menšin
[x] právní jistota občana
[ ] vláda jednotlivce
[ ] absolutní kontrola každého obyvatele
Z hlediska učlenění státu dělíme státy na:
( ) demokratické a nedemokratické
(x) unitární, složené a jiné
( ) kapitalistické a socialistické
( ) parlamentní a prezidentské
Autorem konceptu dělby moci a systému vzájemných brzd je francouzský myslitel:
( ) Michel de Montaigne
( ) J.J. Rousseau
( ) Jacques Derida
(x) Charles de Montesquie
( ) Henri Cartier-Bresson
Stát nedisponuje těmito funkcemi:
125
[x] konstitutivními
[ ] vnější
[x] kogentními
[x] dispozitivními
[ ] vnitřní
[x] subjektivními
[x] deklaratorními
Státní režim rozdělujeme na:

[ ] neomezující
[x] demokratický
[ ] nadstátní
[ ] omezující
[x] nedemokratický
[ ] polostátní
”Suverenita nebo svrchovanost státu” znamená:
(x) nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci
( ) oprávnění schvalovat právní normy
( ) že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
( ) že zahrnuje veškeré obyvatelstvo určitého území
[Výlučnost, výlučnost] státu znamená, že stát je jedinou organizací svého druhu na daném
území.
[Svrchovanost, svrchovanost, Suverenita, suverenita]státu je nezávislost státní moci na

jakékoli jiné moci jak uvnitř, tak vně hranic státního území.
Typ republiky, pro který je charakteristická odpovědnost vlády, nepřímá závislost prezidenta, prezident vykonává
pouze funkci hlavy státu a vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgána, se nazývá republika
parlamentní
Typ republiky, pro který je charakteristické, že výkonná moc je svěřena prezidentovi, jím jmenovaným a jemu
odpovědným tajemníkům, že výkonná a zákonodárná moc jsou na sobě formálně nezávislé, že prezident je volen
přímo obyvatelstvem nebo prostřednictvím volitelů a že zákonodárný orgán ovlivňuje výkonnou moc v zásadě
pouze zákony a rozpočtem, se nazývá republika prezidentská
Česká republika je
(x) unitárním státem,
( ) federativním státem,
( ) konfederací,
( ) personální unie
(x) parlamentní republika
( ) prezidentská republika
Československo po přijetí ústavního zákona č. 143/1968 bylo
( ) unitárním státem,
(x) federativním státem,
( ) konfederací,
( ) monarchií,
( ) žádná odpověď není správná.
Švýcarsko (Švýcarská konfederace) je
( ) konfederací,
( ) personální unie,
Německo (Spolková republika Německo) je
126
( ) konfederací,
( ) reálná unie
Mezi nedemokratickou formu vlády řadíme
[x] totalitní státy,
[ ] demokratické státy,
[x] fašistické státy,
[x] nacistické státy,
[x] teokracie,
[x] autokracie.
Znakem federace je: [ ] mezinárodní smlouva
[x] společná ústava
[x] dvojí občanství
[x] dvojí soustava nejvyšších státních orgánů
[ ] každý člen federace vystupuje v mezinárodních vztazích samostatně
Prezidentskou republiku charakterizuje:: [ ] prezident je volen parlamentem
[x] prezident má zákonodárnou iniciativu
[x] přímá volba prezidenta nebo volba prostřednistvím volitelů
[x] prezident je šéfem výkonné moci [ ] žádná odpověd není správná
Parlamentní republiku charakterizuje:

[x] vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgán
[x] prezident vykonává pouze funkci hlavy státu
[x] vláda je odpovědna parlamentu
[ ] prezident má zákonodárnou iniciativu
[ ] prezident je "šéfem vlády"
127
Prameny práva EU. Orgány EU
Hlavním legislativním orgánem Evropských společenství je:
( ) Evropská komise
(x) Rada EU
( ) Evropský parlament
( ) Evropský soudní dvůr
( ) Rada Evropy
Pramenem práva Evropských společenství nejsou:
( ) směrnice
( ) doporučení
( ) stanoviska
(x) rámcová rozhodnutí ( ) nařízení
Nařízení orgánů ES
( ) Je závazné pouze pro Společenství
( ) Pro členské státy EU nemá přímý účinek
( ) Musí být transformováno do právních řádů členských států (x) Je obecně závazné jak pro
Společenství tak pro členské státy
( ) Je závazné pouze co do stanoveného cíle
Směrnice orgánů ES/EU
(x) je závazná pouze co do stanoveného cíle
( ) má přímé účinky do právních řádů států EU
( ) není vůbec závazná pro státy EU
( ) žádná z předchozích možností ( ) žádná odpověď není správná
Směrnice je závazná:
( ) jako celek
( ) jen pokud jde o ustanovení, jež jsou v ní jako závazná označena
( ) . jen pokud jde o ustanoveni, která upravují práva a povinnosti účastníků
(x) jen co do výsledku, který má být dosažen ( ) žádná z předchozích možností
Do struktury orgánů EU nepatří:
[ ] Rada EU
[ ] Evropská rada
[x] Rada Evropy
[x] Evropský soud pro lidská práva
[ ] Evropská komise
Evropský parlament
[ ] má právo legislativní iniciativy
[ ] je volen přímo od roku 1999
[ ] má jediné sídlo v Bruselu
[x] podílí se na schvalování Evropské komise
[x] jmenuje evropského ombudsmana
Funkcí Evropského soudního dvora je:
[x] dosáhnout dodržování komunitárního práva
[x] interpretovat komunitární právo
[x] podílet se na dotvářeni práva
[ ] tvořit právní normy [ l udělovat tresty
Orgánem ES/EU je:
[x] Evropská rada
[ ] Mezinárodní soud v Haagu
[x] Evropský soudní dvůr
[ ] Evropský soud pro lidská práva
[x] Evropská komise
[x] Soud první instance
[ ] Rada Evropy
[x] Rada EU
Orgánem ES/EU není:
128
[ ] Rada EU
[x] Mezinárodní soud v Haagu
[ ] Evropský soudní dvůr
[x] Evropský soud pro lidská práva
[ ] Evropská komise
[ ] Soud první instance
[x] Rada Evropy
Všeobecně závazným právním předpisem na území ES/EU, kterého se mohou dovolávat všichni a který se
nepřevádí do národního právního řádu je nařízení Nařízení
Všeobecně závazným předpisem komunitárního práva, který je závazný co do výsledku, je

směrnice Směrnice
Rada EU může rozhodovat:

[x] prostou většinou
[ ] speciální většina
[x] kvalifikovanou většinou
[ ] minimálně 3 hlasy
[x] jednomyslně
Mezi závazné prameny práva ES/EU nepatří
[ ] nařízení
[ ] směrnice
[x] rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
[x] doporučení
[x] stanoviska
Mezi závazné prameny práva ES/EU patří
[x] nařízení
[x] směrnice
[ ] rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
[ ] doporučení
[ l stanoviska
Nařízení EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských států: ( )
nepůsobí nikdy
(x) působí vždy přímo - od okamžiku jejich přijetí
( ) působí jen v případě, že si to účastníci vztahu dohodnou
( ) působí, jsou-li začleněna do vnitrostátního práva
( ) působí přímo jen, nejsou-li v rozporu s vnitrostátní právní úpravou
Směrnice EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských států:
( ) nepůsobí nikdy, mají jen doporučující charakter
( ) působí vždy přímo - od okamžiku jejich přijetí
( ) působí jen v případě, že si to účastníci vztahu dohodnou
(x) působí, jsou-li začleněny do vnitrostátního práva
( ) působí přímo jen, nejsou-li v rozporu s vnitrostátní právní úpravou
Právní řád ČR, Listina základních práv a svobod, podstata a charakter základních lidských práv a
svobod
Základní lidská práva a svobody jsou
[x] nezadatelná
[x] nezcizitelná
[x] nepromlčitelná
[x] nezrušitelná
[ ] promlčitelná
[ ] zrušitelná
[ ] zcizitelná
Mezi základní práva a svobody řadíme:
(x) právo na život
(x) nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
(x) nedotknutelnost vlastnictví
129
(x) svoboda pohybu
(x) ochrana proti nuceným pracím
( ) právo sdružovací
( ) právo shromažďovací
( ) právo na vzdělání
( ) ochrana zdraví
Mezi politická práva neřadíme.
( ) právo petiční
(x) právo na podnikání
( ) právo volební
( ) svoboda sdružování
( ) svoboda projevu
(x) právo na hmotné zabezpečení
(x) právo na vzdělání
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva řadíme:
( ) svobodu projevu
(x) právo na svobodnou volbu povolání
( ) právo volební
(x) právo na ochranu zdraví
(x) právo na ochranu rodiny
(x) právo na vzdělání
( ) právo na život
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva řadíme:
[x] právo na svobodnou volbu povolání
[ ] právo shromažďovací
[ ] právo volební
[x] právo na ochranu zdraví
[x] právo na ochranu rodiny
[x] právo na vzdělání
[ ] právo na život
Mezi politická práva řadíme:
[x] právo volební
[x] svoboda sdružování
[x] svoboda projevu
[x] právo shromažďovací
[ ] právo na hmotné zabezpečení
[ ] právo na vzdělání
[x] právo petiční
[ ] právo na podnikání
Mezi základní práva a svobody neřadíme:
[ ] právo na život
[ ] nedotknutelnost vlastnictví
[ ] ochrana proti nuceným pracím
[x] právo sdružovací
[x] právo na vzdělání
[x] ochrana zdraví
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva neřadíme:
(x) svobodu projevu
( ) právo na svobodnou volbu povolání
(x) právo shromažďovací
(x) právo volební
( ) právo na ochranu zdraví
( ) právo na ochranu rodiny
( ) právo na vzdělání
(x) právo na život
130
[ l právo na svobodnou volbu povolání
[x] právo volební
[ ] právo na ochranu rodiny
[x] právo na život
Základní lidská práva a svobody nejsou
[ ] nezadatelná
[ ] nezcizitelná
[ ] nepromlčitelná
[ ] nezrušitelná
[x] promlčitelná
[x] zrušitelná
[x] zcizitelná
Volební právo řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva politická
Svobodu projevu řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva politická
Právo shromažďovací řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva politická
Právo sdružovací řadíme dc skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva politická
Právo na život řadíme do skupiny ústavních práv občana ÖR,. která se nazývá práva lidská základní
K politickým právům patří podle Listiny základních práv a svobod:

[ ] ochrana proti nuceným pracím
[ ] ochrana rodiny
[x] právo svobodně se sdružovat
Právo na život řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva lidská lidská
práva základní základní lidská základní práva základní práva a svobody
Osobní svobodu řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva lidská lidská
práva základní základní lidská základní práva základní práva a svobody
Nedotknutelnost vlastnictví řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva lidská lidská práva
základní
základní lidská základní práva základní práva a svobody
Listina základních práv a svobod je [ ] součástí Ústavy ČR
[x] součástí ústavního pořádku ČR
[XI samostatný ústavní zákon
[ ] je totéž co Charta základních práv EU
[ ] podzákonný předpis
131
Právní úkony (právní jednání - pojem, druhy, naežitosti, relativní neúčinnost)
Relativně neplatný právní úkon (neplatné právní jednání):
( ) musí být sankcionován(o), protože jde o protiprávní jednání
( ) nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a dovolat
se jí může každý
( ) nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti, ale
dovolat se jí může jen konkrétní oprávněná osoba
(x) vyvolává právní důsledky do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá (
O relativní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:
( ) daný právní úkon nebyl nikdy platný (dané právní jednání nebylo nikdy platné)
( ) může se jí dovolat kdokoliv
(x) může se jí dovolat smluvní strana
( ) nemůže se jí dovolat nikdo
( ) soud k ní přihlíží z úřední povinnosti
Absolutně neplatný právní úkon (absolutně neplatné právní jednání):
( ) musí být sankcionován(o), protože jde o protiprávní jednání
(x) nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a
dovolat se jí může kdokoliv
( ) nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti, ale
dovolat se jí může jen konkrétní oprávněná osoba
( ) právní úkon (jednání) vyvolává právní následky do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá (
Mezi právní úkony (_iednání), které rozlišujeme podle vyjadřovacích prostředků nepatří :
(x) deklaratorní
( ) konkludentní
( ) tacitní
( ) výslovné
Disimulace je:
( ) právní úkon (jednání) vyjádřený(é) konkludentně
( ) právní úkon (jednání) vyjádřený(é) tacitně (mlčky)
( ) právní úkon (jednání) vyjádřený(é) výslovně
(x) právní úkon zastřený (zastřené právní jednání) (předstíraný(é))
( ) protiprávní úkon (jednání)
Disimulace je
( ) jedna z forem rozhodnutí správního orgánu
( ) opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu
( ) protiprávní stav
( ) protiprávní úkon (jednání)
(x) předstíraný(é) (zastřený(é)) právní úkon (jednání)
U právního úkonu (právního jednání) je třeba splnit:
[ ] náležitosti aktu aplikace práva
[x] náležitosti projevu vážné vůle
[x] náležitosti subjektu
[x] obsahové náležitosti
Podle vyjadřovacích prostředků lze rozlišovat právní úkony (jednání):
[x] konkludentní
[x] mlčky
[ ] náležité
[ ] okamžité
[ ] s rezervací
[x] tacitnĺ
[x] výslovné
Relativní neúčinnost je právní institut
[ ] absolutní
132
[ ] na obranu dlužníka před věřitelem
[ ] na obranu soudu
[x] na obranu věřitele
[ ] působí vůči všem
[x] týkající se neúčinnosti právního jednání dlužníka
Právním úkonem (jednáním) je např.:
[ ] protiprávní stav
[x] smlouva
[ ] trestný čin
[x] uznání dluhu
[ ] vlastnické právo
O absolutní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:
[x] může se jí dovolat kdokoliv
[ ] může se jí dovolat pouze smluvní strana
[ ] nemůže se jí dovolat nikdo
[x] právní úkon nebyl nikdy platný (právní jednání nebylo nikdy platné)
[x] soud k ní přihlíží z úřední povinnosti
U právního úkonu (jednání) je třeba splnit:
[x] náležitosti projevu vůle
[x] náležitosti předmětu
[ ] náležitosti rozhodnutí
[x] náležitosti vůle
Právní úkon (jednání), který(é) nevyvolává předpokládané právní následky, se
nazývá [absolutně]neplatným
[relativně, Relativně]neplatný(é) právní úkon (jednání) je takový(é) úkon (jednání), který (é)
se považuje za platný (é) do té doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá.
133
Právní skutečnosti (právní události, lhůty v právu, protiprávní stavy) nová
Mezi právní skutečnosti nepatří:
( ) narození
( ) právní jednání
( ) právní události
( ) protiprávní jednání
(x) protiprávní postupy
( ) protiprávní stavy
Obecná délka promlčecí lhůty činí
( ) čtyři roky
( ) deset let
( ) dva roky
( ) jeden rok
(x) tři roky
Příkladem protiprávního stavu je

( ) narození tělesně postiženého dítěte
(x) odplavení motorového vozidla na pozemek souseda v důsledku povodně
( ) rozsudek ukládající trest odnětí svobody na doživotí
( ) uplynutí promlčecí lhůty
( ) žádná z uvedených možností
Pan Dobrák uzavřel s panem Levým dne 5. ledna 2014 ústně smlouvu o zápůjčce, podle níž přenechal panu
Levému bezúročně částku ve výši 200 000 korun s tím, že tento je panu Dobrákovi povinen uvedenou částku
vrátit nejpozději 22. února 2014. Pan Levý však částku nevrátil ani 22. února 2017. Jaký právní následek
postihne právo pana Dobráka na vyplacení 200 000 korun, jestliže jej ani do 22. února 2017 nevykoná? ( )
nastane relativní neplatnost práva pana Dobráka
( ) právo pana Dobráka bude postiženo relativní neúčinností
( ) právo pana Dobráka prekluduje
(x) právo pana Dobráka se promlčí
( ) uplynutí uvedené lhůty nemá na práva pana Dobráka žádný vliv
Pan Rychlý odvezl svou manželku do porodnice, aby mohl být přítomen u porodu. Po pěti hodinách došlo k
narození zdravého dítěte v 17 hodin. Pan Rychlý však v důsledku své přítomnosti u porodu nedostál své smluvní
povinnosti dostavit se v 16 hodin na obchodní jednání, kde měl působit jako tlumočník, v důsledku čehož vznikla
účastníkům jednání škoda. Jaké dvě právní skutečnosti lze sledovat v uvedeném případě? ( ) právní jednání a
( ) právní jednání a protiprávní stav
(x) právní událost a protiprávní jednání
( ) právní událost a protiprávní stav
K právním skutečnostem patři:
[ ] právní normy
[ ] právní síla
[x] právní události
[x] právni úkony (právní jednání)
[ ] žádná z výše uvedených odpovědí není správná
Právní skutečnosti jsou:
[ ] právní normy
[x] skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se a zanikají právní vztahy (právní poměry)
[x] smrt
[ ] tvorba právních norem soudem
Subjektivní lhůta:
[ ] Je vždy delší než lhůta objektivní
[x] Je vždy kratší nebo stejně dlouhá jako objektivní
[ ] Není rozhodující pro uplatnění práva
[x] Začíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný subjekt dozví o skutečnosti rozhodné pro její
počátek [ ] žádná z uvedených odpovědí není správná
Promlčení znamená:
134
[x] možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná
[x] možnost plnit jen dobrovolně
[ ] zánik práva
[ ] zánik právní subjektivity
Právní skutečnosti nejsou:
[x] právní normy
[ ] skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se a zanikají právní vztahy (právní poměry) [ ] smrt
[x] tvorba právních norem soudem
K právním skutečnostem patří'
[ ] právní moc
[ ] právní normy
[ ] právní síla
[x] právní události [x] právní úkony
Smrt je příkladem [x] právní skutečnosti
[x] právní události
[ ] právního úkonu (právního jednání)
[ ] protiprávního úkonu (protiprávního jednání)
[ ] žádná z uvedených odpovědní není správná
Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) nepatří:
[ ] formy projevu vůle
[x] náležitosti řízení
[ ] náležitosti subjektu
[x] náležitosti věku
[ ] náležitosti vůle
Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) patří:
[x] formy projevu vůle
[ ] náležitosti řízení
[x] náležitosti subjektu
[ ] náležitosti věku [x] náležitosti vůle
Prekluze znamená:
[ ] možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná
[ ] možnost plnit jen dobrovolně
[x] zánik práva
[ ] zánik právní subjektivity
Lhůtu, jejímž uplynutím zanikne právo, označujeme jako preklusivní
prekluzivni prekluzivní prekluzívní
Právní normy (nová)
Norma s klasickou strukturou neobsahuje:
( ) sankci
( ) hypotézu
(x) derogační klauzuli
( ) sankční hypotézu
( ) dispozici
Ke klasické struktuře právní normy patří následující části:
[ ] úvod
[x] hypotéza
[x] sankce
[ ] určení právního řádu státu, podle kterého je třeba se řídit
[x] dispozice
Dispozitivní právní normy jsou ty normy,
( ) jejichž použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
135
(x) které umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že
toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou) ( ) které odkazují na jinou, jmenovitě určenou
právní normu
( ) které odkazují na právní řád určitého státu
( ) které zrušují jiné právní normy
Kogentní právní normy jsou takové normy:
( ) které nemají klasickou strukturu
( ) které pouze stanoví, která ustanovení dřívějších předpisů se ruší
( ) které umožňují účastníkům, aby svá práva a povinnosti upravili dohodou; pokud toho nevyužijí, jsou povinni
se řídit kogentní normou
( ) které určují právní řád určitého státu, podle kterého je třeba se řídit
(x) žádná z uvedených odpovědí není správná
Právní normy, které formulují příkaz nebo zákaz, jsou normy
( ) blanketové
( ) kolizní
(x) zavazující
( ) rozvazující
( ) opravňující
Právní normy mezinárodního práva, které určují, jaký právní řád se vztahuje na daný případ, jsou normy
( ) blanketové
(x) kolizní
( ) odkazující
( ) opravňující
Pro blanketovou právní normu platí:
( ) je vždy normou mezinárodního práva
( ) lze se od ní odchýlit projevem vůle subjektů právního vztahu
( ) odkazuje v některé své části na jinou, jmenovitě uvedenou normu (zákon číslo, paragraf, odstavec,..) (
) vyskytuje se jen v Ústavě a ústavních zákonech (x) žádná odpověď není správná
Hypotéza právní normy stanoví:
( ) důsledky porušení právní povinnosti vyplývající z normy
( ) jaké pravidlo chování je závazné
(x) podmínky, za kterých je třeba realizovat pravidlo chování obsažené v dispozici normy
( ) podle jakého práva se má daný případ řešit
( ) postup při vymáhání nároků u soudu
Mezi právní normy, které nemají klasickou strukturu, patří normy:
[x] blanketové
[ ] kogentní
[x] kolizní
[ ] dispozitivní
[ ] zavazující
Platnost právní normy nastane z uvedených možností:
( ) vyhlášením na úřední desce Parlamentu
(x) jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů
( ) vyhlášením v Obchodním věstníku
( ) 15. dnem od vyhlášení
Od kogentní normy
(x) se nelze odchýlit
( ) se lze odchýlit pouze dvoustranným projevem vůle
( ) se lze odchýlit pouze jednostranným projevem vůle
( ) se lze odchýlit dispozitivní normou
( ) se lze odchýlit kolizní normou
Dispozitivní právní normy se nevyznačují tím, že:
[x] jejich použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
136
[ ] umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že toho
účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou) [x] odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní
normu
[x] odkazují na právní řád určitého státu
[x] zrušují jiné právní normy
Právní normy, jejichž použití na právní poměry, které upravují nemůže být vyloučeno ani omezeno projevem
odchylné vůle subjektů, se nazývají normy kogentní Kogentní
Právní normy, které umožňují účastníkum právních vztahů, aby projevem souhlasné vůli určili obsah vzájemných
oprávnění a povinností, se nazývají normy dispozitivní Dispozitivní
Kogentní právní normy

[x] jsou označovány také za kategorické
[ ] jsou typické pro oblast soukromého práva
[x] jsou typické pro oblast veřejného práva
[ ] jsou takové, od kterých je možné se odchýlit
[x] jsou takové, od kterých není možné se odchýlit
Dispozitivní právní normy
[ ] jsou označovány také za kategorické
[x] jsou typické pro oblast soukromého práva
[ ] jsou typické pro oblast veřejného práva
[ ] jsou takové, od kterých není možné se odchýlit
[x] jsou takové, od kterých je možné se odchýlit
Taxativní výčet
[x] opakem výčtu demonstrativního [
] žádná odpověď není správná.
[x] je výčet úplný
[ je výčet příkladmý
[ ] může být uveden slovem zejména
Demonstrativní výčet [
] je výčet úplný
[x] je výčet příkladmý
[ ] může být uveden slovem zejména
[x] opakem výčtu taxativního
[ ] žádná odpověď není správná.
Dispozicí právní normy je ta část, která stanoví: (
) podmínky, za nichž se má norma realizovat
(x) vlastní pravidlo chování (práva a povinnosti)
( ) důsledky porušení povinnosti
( ) podmínky pro uplatnění sankce
( ) kdy norma nabude účinnosti
Právní norma, která umožňuje účastníkům právních vztahů, aby svá práva a povinnosti upravili odchylně na
základě dohody, je normou: ( ) kogentní
(x) dispozitivní
( ) kolizní
( ) zavazující
( ) blanketovou
O právní normě kogentní platí:
( ) platí jen pokud ji strany nevyloučí
( ) je možno se od ní odchýlit dohodou
( ) je možné ji změnit ve správním řízení
(x) je typická pro veřejnoprávní vztahy
( ) je možné ji změnit rozhodnutím soudu
( ) platí jen pokud ji strany nevyloučí
( ) je možno se od ní odchýlit dohodou
(x) nelze se od ní odchýlit dohodou
137
( ) je možné ji změnit ve správním řízení
( ) je možné ji změnit rozhodnutím soudu
Právní norma nabývá účinnosti:
( ) vždy dnem, který je v ní výslovně uveden
( ) vždy dnem vyhlášení
( ) dnem, kdy ji příslušný orgán schválil
(x) není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení ( ) není-li v ní
výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení
(x) dnem, který je v ní výslovně uveden
( ) vždy dnem, který je v ní výslovně uveden
( ) vždy dnem vyhlášení
( ) dnem, kdy ji příslušný orgán schválil
( ) není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení
Kolizní normy určují:
( ) postup soudů, liší-li se právní úpravy různých států
( ) práva a povinnosti soudu při rozhodování, nedohodnou-li si je strany ve smlouvě
( ) práva a povinnosti subjektů právních vztahů (poměrů) s cizím (mezinárodním) prvkem
( ) právní předpis, který má být použit, pokud o sporné otázce rozhoduje soud
(x) rozhodné právó pro úpravu vztahů (poměrů) s cizím (mezinárodním) prvkem ( ) žádná z
uvedených možností není správná
Ke klasické struktuře právní normy nepatří:
[ ] dispozice
[ ] hypotéza
[ ] sankce
[x] určení právního řádu státu, podle kterého je třeba se řídit [x] úvod
Taxativní výčet je výčtem uplnym úplným

Úplným
Právní normy B (příklady (nová)
”Nestanoví-li smlouva o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatků prostředků na účtu úroky”
je příkladem normy ( ) kogentní
( ) derogační
(x) dispozitivní
( ) kolizní
( ) blanketnĺ
”Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak” je příkladem normy:
( ) kogentní
( ) kolizní
( ) blanketní
(x) dispozitivní
( ) derogační
"Ruší se zákon č. 140/1991 Sb." je příkladem normy:
( ) kogentní
( ) kolizní
( ) dispozitivní
( ) blanketní
(x) derogační
V právní normě ť Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být
dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná” představuje hypotézu to, že ( ) Sankce
neplatnosti
( ) Výpověd musí být dána písemně
( ) Výpověď musí být doručena druhé straně
(x) Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel.
( ) žádná z předchozích možností není správná
V právní normě ”Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být dána
písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná” představuje dispozici to, že [ ] sankce neplatnosti
[x] výpověď musí být doručena druhé straně
[x] výpověď musí být písemná
138
[ ] "\/ýpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel.”
[ ] žádná z uvedených možností není správná
”Zrušuje se zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání" je normou
( ) blanketní
( ) odkazující
( ) kolizní
( ) dispozitivní
(x) derogační
”Strany si mohou sjednat, že kupující nabude vlastnické právo později, než je stanoveno v S 443” je normou:
( ) kogentní
( ) blanketní
( ) derogační
( ) kolizní
(x) dispozitivní
”Vznik a zánik věcných práv k věcem movitým řídí se právem místa, kde věc byla v době, kdy nastala skutečnost,
která zakládá vznik nebo zánik tohoto práva.” je normou: ( ) derogační
( ) dispozitivní
( ) odkazující
( ) blanketní
(x) kolizní
V právní normě ” Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný
anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.” Je hypotézou:
(x) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý
( ) insolvenční návrh
( ) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo
neurčitý, insolvenční soud odmítne ( ) insolvenční soud odmítne
( ) neobsahuje hypotézu
139
V právní normě ” Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je
neplatný.” Je dispozicí:
( ) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků
( ) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon
( ) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný
( ) neobsahuje dispozici
(x) je neplatný
"SpoIečnĺk, který ve lhůtě podle odstavce I nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit
úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak.” je normou: ( )
kogentní
( ) blanketnĺ
( ) derogační
( ) kolizní
(x) dispozitivní
souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka,
nestanoví-li společenská smlouva jinak.” je normou: ( ) kogentní
( ) blanketní
( ) derogační
( ) kolizní
(x) dispozitivní
”Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nevyžaduje většinu jinou.
Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení. ” je normou:
( ) kogentní
( ) blanketní
( ) derogační
( ) kolizní
(x) dispozitivní
”Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od
posledního dne účetního období.” je normou: (x) kogentní
( ) blanketní
( ) derogační
( ) kolizní
( ) dispozitivní
Z S 140 odst. 1 trestního zákoníku: "Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až
osmnáct let” vyplývá pro subjekt, který je regulován [x] zákaz usmrcení
[x] povinnost neusmrtit
[ ] oprávnění
[ ] právo
[ ] povinnost usmrtit
Z S 140 odst. 1 trestního zákoníku: "Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až
osmnáct let.” vyplývá pro soud v případě naplnění právní normy
(x) povinnost uložit sankci
( ) oprávnění uložit sankci
( ) právo uložit sankci
( ) možnost uložit sankci
'Zrušuje se S352 občanského zákoníku” je příkladem
( ) dispozitivní normy
( ) kogentní normy
( ) kolizní normy
(x) derogační normy
( ) blanketní normy
”Kupnĺ smlouva se řídí právem státu kupujícího” je příkladem
( ) kogentní normy
(x) kolizní normy
( ) derogační normy
33
'Ujednání o omezení prodeje vyžaduje písemnou formu” je příkladem
(x) kogentní normy
( ) kolizní normy
"Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak" je příkladem
(x) dispozitivní normy
( ) kogentní normy
( ) kolizní normy
( ) odkazující normy
u
při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak” je příkladem (x)
dispozitivní normy
( ) kogentní normy
( ) kolizní normy
V právní normě ť Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný
anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne." Je dispozicí:
( ) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, ktełý je nesrozumitelný anebo neurčitý ( )
nesrozumitelný nebo neurčitý
( ) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý,
(x) insolvenční soud odmítne (insolvenční návrh)
( ) neobsahuje dispozici
”Tato smlouva se řídí právem země prodávajícího” je příkladem normy
( ) odkazující
(x) kolizní
( ) kogentní
( ) derogační
( ) blanketní
V právní normě ” Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je
neplatný.” Je hypotézou:
(x) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků
( ) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný
( ) neobsahuje hypotézu
( ) je neplatný
( ) obsahuje pouze dispozici
Spoluvlastnictví, SJ
Mezi věcná práva k věci cizí neřadíme:
( ) podzástavní právo
(x) pronájem
( ) věcná břemena
( ) zadržovací právo
( ) zástavní právo
Zadržovací právo se vztahuje na:
( ) nemovitosti
( ) obchodní podíly
( ) podnik
( ) pohledávky
(x) věci movité
Společné jmění manželů tvoří .
( ) majetek, který byl nabyt jedním z manželů před uzavřením manželství ( ) majetek, který byl navrácen jednomu
z manželů na základě zákona o restituci
( ) majetek nabytý darováním
141
( ) majetek nabytý dědictvím
(x) žádná odpověď není správná
Společné jmění vypořádané fikcí
( ) lze vypořádat dohodou
( ) lze vypořádat smluvně
( ) lze vypořádat soudně
( ) má stejný režim pro věci movité jako nemovité
( ) nelze již smluvně vypořádat
(x) nemá stejný režim pro věci movité jako nemovité
Do společného jmění manželů nepatří:
[ ] dluhy vzniklé manželům za trvání manželství
[x] majetek získaný darem
[x] majetek získaný dědictvím

[ I majetek získaný jedním nebo oběma manžely za trvání manželství
[ ] majetek získaný na základě restitučních zákonů
Společné jmění manželů lze smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu:
[x] odložit vznik ke dni zániku manželství
[x] rozšířit
[ ] vyloučit
[x] zúžit
[ žádná z předchozích není správná
Zástavní právo:
[x] je absolutním právem
[ ] je hlavním závazkem
[ ] je relativním právem
[x] je věcným právem,
[x] má akcesorickou povahu
[ ] má represivní funkci
[x] má uhrazovací funkci [x] má zajišťovací funkci
Spoluvlastnictví zaniká.
[x] dohodou spoluvlastníků
[ ] moratoriem
[x] opuštěním věci
[ ] promlčením
[x] rozhodnutím soudu
[x] smrtí všech spoluvlastníků
[x] spotřebováním věci
[x] vydržením
[x] zánik věci
Do společného jmění patří
[x] dluhy převzaté za trvání manželství
[ ] dluhy týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů [ ] osobní povahy
[x] věci nabyté jedním z manželů za trvání manželství

[x] věci nabyté společně oběma manželi za trvání manželství
[ l věci získané darováním
[ ] věci získané dědictvím
[x] věci získané restitucí
[ J věci získané smrtí
[x] zisk z majetku výhradně vlastněného jedním z manželů
Společné jmění má režim
[x] oddělených jmění
[x] smluvený
[x] zákonný
[x] založený rozhodnutím soudu [ ] založený správní úvahou
Společné jmění lze vypořádat
142
[x] dohodou
[ ] pouze na základě rozhodnutí soudu
[x] právní fikcí
[x] rozhodnutím soudu
[ ] rozhodnutím správního orgánu
[x] smluvně
Společné jmění
[x] lze oddálit
[x] lze rozšířit
[ ] lze vyloučit
[x] lze vypořádat
[x] lze zrušit
[x] lze zúžit
Společné jmění
[ ] vzniká i mezi nesezdanými páry
[x] vzniká mezi manželi
[ ] vzniká mezi registrovanými partnery
[ ] vzniká mezi rodiči a dětmi
[ ] vzniká mezi sourozenci
[x] vznikne i mezi rozvedenými manželi
Právo stavby
[ ] je věcí movitou
[x] je věcí nemovitou
[x] je věcným právem k věci cizí
[x] lze řídit jen jako dočasné
[x] lze vydržet
[ ] lze zřídit i na dobu více než 100 let
[x] vzniká i smlouvou
[x] vzniká z něho předkupní právo pro stavebníka i pro vlastníka pozemku
Právní odpovědnost (nová)
Trestný čin je
(x) jednání pro společnost nebezpečné jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně ( )
( ) zaviněné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v kterémkoliv zákoně
( ) výjimečně i nezaviněné jednání,
( ) každé porušení právní povinnosti
Formou zavinění v případě řidiče motocyklu jedoucího po městě rychlostí 100 km/hod a spoléhajícího na to, že
ti
se nic nestane” je ( ) nepřímý úmysl
( ) nedbalost nevědomá
(x) nedbalost vědomá
( ) subjektivní odpovědnost
( ) přímý úmysl
Formou zavinění v následujícím případě: 'Lékař nevěděl, že svým postupem může přivodit nepříznivý stav
pacienta, vzhledem k tomu, že lékařskou praxi vykonával po dobu více než 20 let, tak vědět měl a mohl, že jeho
léčení povede k negativním výsledkům" je ( ) přímý úmysl
( ) nepřímý úmysl
(x) nedbalost nevědomá
( ) nedbalost vědomá
Trestné činy se dělí na:
[ ] přestupky
[x] přečiny
[x] zločiny
[ ] správní delikty
[ ] disciplinární delikty
Trestný čin je protiprávní čin, který je:
( ) buď popsán v trestním zákoně, nebo je podobný některému z popsaných trestných činů (použije se analogie)
143
( ) podle názoru soudu třeba za trestný čin považovat, i když jeho znaky nejsou v zákoně popsány
(x) popsán svými znaky v trestním zákoně
( ) popsán svými znaky v trestním zákoně nebo v zákoně o přestupcích (
Přečin je:
[x] nedbalostní trestné činy
[x] úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
[ ] zločiny
[ ] protiprávní jednání obsažené v zákoně o přestupcích [
] zvlášť závažné zločiny
Zločinem je:
[ ] úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
[ ] nedbalostní trestné činy
[x] úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně
deset let
[x] všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny [
] žádná odpověď není správně
Přečin není:
[x] úmyslný trestný čin, na nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně
deset let
[ ] nedbalostní trestné činy
[ ] úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
[x] zločiny
[x] protiprávní jednání obsažené v zákoně o přestupcích
[x] zvlášť závažné zločiny
Zločiny nejsou:
[x] úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let
[x] nedbalostní trestné činy
[ l úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně
deset let
[ ] všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny
[x] protiprávní jednání v rozporu se zákonem o přestupcích
[ ] žádná odpověď není správně
Trestné činy se dělí na přečiny a
zločin zločiny
Trestné činy se děli na[přečin, přečiny] a zločiny.
[přečiny, přečin, Přečin, Přečiny]jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné
činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
[zločiny, zločin, Zločin, Zločiny] jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního
zákona přečiny.
Trestní odpovědnost není:

[x] odpovědnost objektivní
[x] odpovědnost soukromoprávní
[ ] odpovědnost subjektivní
[ ] odpovědnost veřejnoprávní
Trestně odpovědný je ten, kdo:
[x] dovršil 15. rok věku
[ ] dovršil 13. rok věku
[x] dovršil 18. rok věku
[ ] nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
[x] mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
Trestně odpovědný není ten, kdo
144
[x] nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
[ ] mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
[x] nedovršil 14. rok věku
[x] nedovršil 15. rok věku
K trestní odpovědnosti je zapotřebí:
(x) úmyslné zavinění, avšak v některých případech postačuje nedbalost
( ) zavinění, a to vždy z nedbalosti
( ) jen porušení povinnosti protiprávním jednání ( )
jen porušení povinnosti, a to i protiprávním stavem
( ) zavinění, a to pouze úmyslné
V kupní smlouvě je uvedena věta tohoto znění: ”Kupující odpovídá za škodu, která prodávajícímu vznikne
zaviněným porušením povinnosti kupujícího podle čl. xxx této smlouvy.” V tomto případě se jedná o odpovědnost:
( ) dispozitivní
( ) kogentní
( ) objektivní
( ) politickou
(x) subjektivní
( ) žádná z uvedených možností
Náhrada vzniklé újmy je příkladem
( ) preventivní funkce právní odpovědnosti
( ) satisfakční funkce právní odpovědnosti
(x) reparační funkce právní odpovědnosti
( ) represivní funkce právní odpovědnosti
Uložení pokuty (tj. postih odpovědného subjektu) je příkladem jaké funkce právní
odpovědnosti? represłvni represivní represívní
Právní odpovědnost B (funkce) (nová)
Reparační funkce právní odpovědnosti znamená:
(x) náhrada vzniklé újmy
( ) předcházení porušení zákona
( ) zajištění postihu odpovědného subjektu
( ) zajištění veřejné omluvy
Represivní funkce právní odpovědnosti znamená:

( ) náhradu způsobené újmy
(x) postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty)
( ) předcházení porušení zákona
( ) satisfakci formou veřejné omluvy
K funkcím právní odpovědnosti nepatří:
[ ] funkce preventivní
[x] funkce normativní
[ ] funkce reparační
[x] funkce restriktivní
Reparační funkce právní odpovědnosti neznamená:
[x] předcházení porušení zákona
[x] zajištění postihu odpovědného subjektu
[ ] náhrada vzniklé újmy
[x] zajištění veřejné omluvy
Represivní funkce právní odpovědnosti neznamená:
[x] náhradu způsobené újmy
[ ] postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty)
[x] satisfakci formou veřejné omluvy
145
Preventivní funkce právní odpovědnosti znamená:
(x) předcházení porušení zákona
( ) zajištění postihu odpovědného subjektu
( ) zajištění veřejné omluvy
( ) žádná z uvedených odpovědí není správná ( )
[x] náhradu způsobené újmy
[ ] postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty)
[x] satisfakci formou veřejné omluvy
Preventivní funkce právní odpovědnosti neznamená:
[x] zajištění postihu odpovědného subjektu
[x] zajištění veřejné omluvy
[x] náhradu vzniklé újmy
[ ] předcházení porušení zákona
Funkci právní odpovědnosti, jejíž podstatou je postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty), označíme
jako funkci: represivni represivní
Represivní
Funkce právní odpovědnosti, která směřuje k odstranění újmy nebo nahrazení vzniklé újmy, se nazývá reparační
Funkce právní odpovědnosti, jejíž podstatou je působení na vědomí lidí tak, že pod tlakem hrozby volí variantu
chování v souladu s právem, se nazývá funkcí: preventivní
Represivní funkce právní odpovědnosti se uplatňuje zejména v .
[ ] občanském právu
[x] trestním právu
[x] ve správním právu (oblast správních deliktů)
[ ] obchodním právu
[ ] rodinném právu
Reparační funkce právní odpovědnosti se uplatňuje zejména v
[x] v právu obchodním
[ ] v právu trestním
[x] právu občanském
[ ] v právu správním
K funkcím právní odpovědnosti patří:
[ ] funkce normativní
[x] funkce preventivní
[x] funkce reparační
[x] funkce represivní
146
Orgány moci výkonné, moc zákonodárná a legislativní proces v ČR
Pro prezidenta České republiky platí
[ ] má právo navrhovat zákony
[x] může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou
[x] nemá právo vrátit Parlamentu ČR ústavní zákon [
] z výkonu své funkce je odpovědný Parlamentu ÖR
Mezi pravomoci prezidenta České republiky nepatří :
( ) podepisuje zákony
( ) rozpouští poslaneckou sněmovnu
(x) předkládá návrhy zákonů
( ) svolává zasedání Poslanecké sněmovny
( ) jmenuje členy bankovní rady České národní banky
Prezident republiky nemá pravomoc
(x) volby soudců Ústavního soudu
( ) podepisování zákonů ÖR
( ) jmenování členů vlády
( ) jmenovat soudce Ústavního soudu
( ) povyšovat generály
( ) jmenovat soudce z povolání
( ) zasahovat do trestního řízení
(x) zasahovat do občanského soudního řízení
(x) vrátit Parlamentu ústavní zákon
( ) vyhlašovat volby do Parlamentu ČR
( ) jmenování prezidenta NKÚ
Zákonodárnou iniciativu nemá
( ) poslanec
( ) Senát
( ) vláda
( ) zastupitelstvo kraje
(x) žádná odpověď není správná
Poslanecká sněmovna Parlamentu ÖR má
( ) 281 poslanců volených na dobu 5 let

(x) 200 poslanců volených na dobu 4 let
Pro přijetí běžného zákona v Poslanecké sněmovně je třeba, aby:
( ) byla přítomna alespoň polovina zvolených poslanců a pro přijetí návrhu hlasovala nadpoloviční většina
přítomných
(x) byla přítomna alespoň třetina zvolených poslanců a pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina přítomných
( ) pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech zvolených poslanců
( ) pro přijetí hlasovala třípětinová většina všech zvolených poslanců
Vrátí-li prezident přijatý zákon Poslanecké sněmovně:
( ) Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to ve znění pozměňovacích návrhů prezidenta - ke schválení je
třeba nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
(x) Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění ke schválení je třeba nadpoloviční většiny
všech zvolených poslanců
( ) Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění ke schválení je třeba nadpoloviční většiny
( ) zákonodárný proces tím končí s tím, že zákon není schválen
K přijetí ústavního zákona v Poslanecké sněmovně je třeba:
( ) souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených
poslanců) ( ) souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň
147
polovina zvolených poslanců) ( ) souhlasu třípětinové většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí
být alespoň třetina zvolených poslanců)
( ) souhlasu nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
(x) souhlasu třípětinové většiny všech zvolených poslanců
Zamítne-li Senát návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou,
( ) Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou
( ) zákon je přijat, schválí-li ho místo Senátu prezident republiky
( ) zákonodárný proces tím končí, přičemž zákon není přijat
(x) Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou všech
Přijaté zákony podepisuje
( ) předseda vlády, předseda Senátu a prezident republiky
(x) předseda vlády, prezident republiky a předseda Poslanecké sněmovny
( ) předseda vlády, předseda Senátu a předseda Pos!anecké sněmovny
( ) pouze prezident republiky
( ) pouze předseda vlády
Mandát poslance nebo senátora zaniká •
[ ] spácháním trestného činu
[ ] odvoláním voliči
[ ] rozhodnutím Ústavního soudu
[x] vzdáním se mandátu
[x] vznikem neslučitelností funkcí
Návrh zákona nemůže podat

( ) poslanec
( ) Senát
( ) vláda
( ) zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
(x) prezident
(x) ombudsman
( ) skupina poslanců
O presidentovi platí
( ) může být zvolen do funkce nejvýše třikrát za sebou
( ) jmenuje soudce obecných soudů na doživotí
( ) může podat návrh zákona
(x) může být stíhán pro velezradu
Orgánem moci výkonné v České republice je
[ ] poslanec
[x] Prezident republiky
[ ] Senát
[ ] Ústavní soud
[x] Vláda
[ ] žádná z uvedených možností
Pro prezidenta republiky podle Ústavy České republiky platí
[x] je hlavou státu
[ ] je nedotknutelný
[ je volen v nepřímých volbách
[ ] je z výkonu své funkce odpovědný
[ ] žádná z uvedených možností
Systém práva (nová)
Do práva veřejného nepatří:
( ) ústavní právo
( ) finanční právo
( ) správní právo
148
( ) trestní právo
( ) daňové právo
( ) devizové právo
(x) obchodní právo
(x) občanské právo
(x) rodinné právo
Mezi odvětví práva veřejného patří právo

[ l rodinné
[ l pracovní
[x] trestní
[x] správní
[x] ústavní
[x] finanční
[ ] občanské
Právo veřejné je:
[x] oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
[ ] oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si všichni účastníci rovni [ ]
pouze oblast trestního práva
[ ] ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány dispozitivními normami [x] ta
oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami
Právo hmotné:
(x) jsou právní normy vymezující práva a povinnosti (nikoliv ale způsoby jejich uplatnění)
( ) jsou právní normy upravující způsoby realizace subjektivních práv a vymáhání plnění právních povinností ( )
( ) je oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu ( ) je
oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upraveny dispozitivními normami
Mezi právní normy procesní patří:
[ ] Občanský zákoník
[ ] Obchodní zákoník
[ ] Trestná zákon
[x] Trestní řád

[x] Občanský soudní řád
Do práva veřejného patří:
[ ] právo obchodní
[ ] právo rodinné
[x] právo finanční
[x] právo trestní
[x] právo správní
[x] právo devizové
[ ] právo občanské
O komunitárním právu platí:
[x] představuje samostatný právní řád
[x] zavazuje nejen členské státy ale i vnitrostátní subjekty
[ ] není samostatný právní řád
[ ] zavazuje pouze vnitrostátní subjekty
[x] má přednost před právními řády členských států
[ ] nemá přednost před právními řády členských států [ ]
zavazuje pouze členské státy
Právo procesní je:
( ) je právním nárokem
( ) souhrn právních norem, které upravují práva a povinnosti fyzických osob ( )
(x) souhrn právních norem, které upravují vztahy, které vznikají při řízení před příslušným státním orgánem
( ) souhrn právních norem, které upravují vztahy subjektů občanské společnosti
Mezi odvětví práva veřejného nepatří právo
[x] rodinné
149
[x] pracovní
[ ] trestní
[ ] správní
[ ] ústavní
[ ] finanční
[x] občanské
Právo soukromé není:

[x] oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
[ ] oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si všichni účastníci rovni
[x] pouze oblast rodinného práva
[x] ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně kogentními normami
[ ] ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně dispozitivními normami [ ] žádná z
uvedených odpovědí není. správná
Pro oblast soukromého práva je pravdivé následující tvrzení
[x] každý může činit, co není zákonem zakázáno
[x] každý může činit, co je zákonem dovoleno
[x] každý nemůže činit, co je zákonem zakázáno
[ ] každý nemůže činit, co je zákonem dovoleno
[ ] každý může činit pouze to, co je dovoleno a kodifikováno
Právo soukromé je:
( ) oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu ( ) pouze
oblast rodinného práva
( ) ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami
(x) ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány dispozitivními normami ( ) žádná z
uvedených odpovědí není správná
( ) oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
(x) oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si všichni účastníci rovni
( ) pouze oblast rodinného práva
( ) ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami ( ) žádná z
uvedených odpovědí není správná
Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení:
( ) orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno
(x) orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno
( ) orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem dovoleno
( ) orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno, a mohou činit to, co není dovoleno ( ) orgány
veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno, a nemohou činit to, co je dovoleno
Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení:
( ) orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno
(x) orgány veřejné moci mohou činit to, co je zákonem dovoleno
( ) orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem dovoleno
( ) orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno, a mohou činit to, co není dovoleno
( ) orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno, a nemohou činit to, co je dovoleno
Trestní odpovědnost (trestný čin) (nová)
Pokus trestného činu
[x] je možný jen u úmyslných trestných činů
[ ] je možný u nedbalostních trestných činů
[x] je trestán zásadně stejně jako dokonaný trestný čin
[ ] není trestný, protože zde není následek [ ] žádná odpověď není správná
Skutkovou podstatou trestneho činu netvoří:
( ) subjektivní stránka trestného činu
( ) subjekt trestneho činu
(x) příprava trestného činu
( ) objekt trestného činu
( ) objektivní stránka trestného činu (x) pokus tretného činu
Mezi druhy trestů nepatří •
150
( ) zákaz činnosti
(x) vyvlastnění majetku
( ) propadnutí majetku
( ) domácí vězení
( ) zákaz pobytu
Trestní odpovědnost se uplatňuje při spáchání:
(x) trestného činu upraveného v trestním zákoníku
( ) trestného činu upraveného v jiném zákoně než trestním zákoníku
( ) přestupku či správního deliktu
( ) kárného provinění
( ) závažného jednání v rozporu s dobrými mravy
Formou zavinění v případě vraždy je
(x) přímý úmysl
( ) nepřímá nedbalost
( ) nedbalost nevědomá
( ) nedbalost vědomá
151
Trestní odpovědnost B (nová)
(x) úmyslné zavinění
( ) zavinění, a to vždy z nedbalosti
( ) jen porušení povinnosti protiprávním jednání
( ) jen porušení povinnosti, a to i protiprávním stavem ( ) zavinění, na
formě nezáleží
Trestní odpovědnost je:
[ ] odpovědnost objektivní
[ ] odpovědnost soukromoprávní
[x] odpovědnost subjektivní
[x] odpovědnost veřejnoprávni
Pouze osobě mladší než 18 let lze v trestním řízení uložit
( ) ochranné léčení
( ) vyhoštění
(x) ochrannou výchovu
( ) obecně prospěšné práce
( ) zabrání věc
Mezi formy trestné součinnosti patří:
[ ] pokus trestného činu [ ] příprava trestného
činu
[x] spolupachatelství
[x] zločinné spolčení

Mezi okolnosti vylučující trestní odpovědnost neřadíme:
( ) svolení poškozeného
( ) krajní nouzi
( ) nutnou obranu
( ) dovolené riziko
(x) nepříčetnost
Podle trestního zákona nemůže soud v trestním řízení uložit pachateli trest:
[x] zabrání věci
[ ] propadnutí majetku
[ ] obecně prospěšných prací
[x] zákazu styku s dítětem
[x] ztráta akademických titulů
Mezi okolnosti vylučující trestní odpovědnost řadíme:
[x] svolení poškozeného
[x] krajní nouzi
[x] nutnou obranu
[x] dovolené riziko
[ ] nepříčetnost
Mezi formy trestné součinnosti nepatří:
[x] pokus trestného činu [x] příprava trestného
činu
[ ] spolupachatelství
[ ] zločinné spolčení
[ ] návod
[ ] žádná odpověď není správná [ ] pomoc
Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat:
(x) jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpis
( ) v případě, že lze analogicky použít zahraniční právní normu na dané škodlivé jednání
(x) v případě, že jednání naplňuje znaky trestného činu a k uplatnění odpovědnosti nepostačuje jiného právního předpisu ( ) vždy (
) v případech společensky škodlivých, ve kterých postačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpis
( ) v případech společensky škodlivých, ve kterých postačuje k uplatnění odpovědnosti zákon o přestupcích
46
Ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná, je: pachatel
Trestnost činu zaniká:

[x] změnou společenských nebo politických poměrů
[ ] nedobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
[x] dobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
152
[x] za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil
[x] za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu
mohlo být ještě zabráněno
[x] za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivý následek napravil
[x] promlčením
[x] milostí prezidenta
[ ] jestliže pachatel nedobrovolně zamezil škodlivému následku [ ] jestliže pachatel
zanechal trestné činností lstí
Trestnost činu nezaniká:
[x] nedobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
[ ] dobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu
[ ] za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil
[ ] promlčením
[ ] milostí prezidenta
[x] jestliže pachatel nedobrovolně zamezil škodlivému následku
[x] jestliže pachatel zanechal trestné činností lstí
[x] jestliže pachatel napravil škodlivý následek léčkou
"Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let”
o tomto trestném činu platí: [ ] jedná se o přečin
[ ] v daném případě se jedná o úmysl nepřímý
[x] jedná se o zločin
Deklaratórny, lebo nezaviedol / nezrušil právny vzťah, len
[x] objektem trestného činu je život skonštatoval jeho existenciu / neexistenciu
[ ] objektem trestného činu je majetek
[x] v daném případě se jedná o úmysl přímý
'Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta." o tomto trestném činu platí:
[x] jedná se o přečin
[ ] jedná se o zločin
[ ] objektem trestného činu je osobní svoboda
[ ] objektem trestného činu je majetek
[x] objektem trestného činu je zdraví
[x] může být spáchán konáním
[x] může být spáchán nekonaním
”Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá vloupáním bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem
činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnot” o tomto trestném činu platí: [x] jedná se o přečin
[x] jedná se o trestný čin spáchaný úmyslně
[ ] jedná se o zločin
[ ] objektem trestného činu je život
[x] objektem trestného činu je majetek
[ ] jedná se o trestný čin spáchaný z nedbalost
DOKUMENT VYTVORENÝ SPOLOČNÝM ÚSILÍM ČLENMI FACEBOOKOVEJ KOMUNITY

Toto sú odpovede od Spirita. Má tu chyby, ale takto bol test nahadzovaný do systému, a tak sa teda bude
vyhodnocovať.
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Aplikace práva obecně, domněnky
1
153
APLIKACE PRÁVA OBECNĚ, DOMNĚNKY
o legislativní činnost AKT APLIKACE PRÁVA (Etapy):
o vydání rozhodnutí o zjištění skutkového stavu řešeného případu
zjištění právní normy, podle níţ případ musí být řešen a výklad
zjištění právní normy (interpretaci) této normy
o zjištění skutkového stavu po zjištění skutkového stavu a po určení právní normy přistoupí státní
orgán k vydání rozhodnutí o případu
o žádná odpověď není správná
2) Aktem aplikace práva deklaratorní povahy je:
rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi (např. z nájmu nebytového prostoru) o rozsudek soudu o rozvodu manželství
o rozsudek soudu o zrušení nájmu bytu
o rozsudek soudu o zvýšení vyživovací povinnosti na nezletilé dítě
Individuální právní akty se dělí na: Individuální právní akt je výsledkem činnosti státního orgánu, jímţ se zakládají, mění nebo ruší oprávnění a
o absolutní a relativní povinnosti subjektů. Tento akt je závazný pro subjekty jichţ se týká.
Dělíme na akty konstitutivní povahy a deklaratorní povahy. Akty konstitutivní (ustavující, zřizující) jsou ty
o kogentní a dispozitivní skutečnosti, se kterými je spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu. Je s nimi spojen vznik nových
o konstitutivní a deklaratorní o povinností a práv (př. rozsudek vyslovující rozvod manţelství) Akty deklaratorní(vysvětlující, prohlašující)
konstatují autoritativně existenci nebo neexistenci konkrétních právních vztahů.
volné a reálné
“Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za
doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno“ je příkladem:
fikce
Právní fikce je konstrukce uţívaná v právu, jíţ se za určitých okolností finguje právní skutečnost, která
nevyvratitelné právní domněnky o zcela určitě nenastala. Touto kategoričností se právní fikce liší od právní domněnky, jeţ můţe a nemusí
odpovídat skutečnosti. Právní fikce = stanovený odkaz na právní následek jiné právní normy. Např.
prekluze nesplnění podmínky v občanském právu, kterou záměrně splní ten, kdo k tomu nemá právo a kterému tím
o promlčení vznikne neoprávněný prospěch. Zahlazení odsouzení v trestním právu, kdy se na pachatele hledí, jako by
odsouzen nebyl. Ve správním právu je např. fikcí „vydání“ rozhodnutí o odepření poskytnutí informace
o vyvratitelní právní domněnky správním orgánem, pokud je tento nečinný. „LI“ = fikcia
§ 1740 odst. 2 občanského zákoníku: „Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny,
je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.“ je příkladem:
fikce Právní domněnka je konstrukce uţívaná v právu, jíţ se za určitých okolností v zájmu právní jistoty
předpokládá právní skutečnost, o níţ není jisto, zda nastala.
nevyvratitelní právní
domněnky o prekluze domněnka vyvratitelná, u níţ lze prokázat, ţe předpokládaná skutečnost nastala, popř. nenastala, a
o promlčení pak právní domněnka prokázané skutečnosti ustoupí, a domněnka nevyvratitelná, kde je presumpce
kategorická, a i v případě, ţe by se později ukázala nesprávnou, nelze ji zvrátit - stává se právní fikcí.
o vyvratitelné právní domněnky
6) Presumpce neviny je příkladem:
fikce
nevyvratitelní právní domněnky o
prekluze
o promlčení
o vyvratitelní právní domněnky Lebo neskôr môţme spätne dokázať ţe bol človek vinný
154
2
7) Právní fikce:
je vyjádřením objektivní reality
je založena na kognitivním poznání o
odpovídá pravdě
o odpovídá skutečnosti
o právní konstrukce, která reálně neexistuje
8) Akty aplikace práva s konstitutivními účinky

jsou: Při aplikaci práva státní orgány na základě své pravomoci a kompetence
vydávají jako výsledky své činnosti individuální právní akty (akty aplikace práva).
o právní události Konštitutívne viď. Otázka 3.
rozhodnutí státních orgánů, který autoritativně zjišťují existenci (neexistenci) právního vztahu o
rozhodnutí státních orgánů, s nimiž je spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu
o zákony Zákon to nie je, jelikoz akt aplikace prava je individualni pravni akt, ktery se
o žádná z uvedených odpovědí není správná ridi normativnimi pravnimi akty (zakony, ustavni zakony...)
9) Slovní spojení „má se za to“, „považuje se“ je v legislativě příkladem:

fikce
nevyvratitelné právní domněnky o Výrazem „má se za to, ţe“ se označuje vyvratitelná právní domněnka,
připouštějící důkaz opaku. Výrazem „platí, ţe“ se označuje nevyvratitelná právní
prekluze
domněnka. Výrazem („povaţuje se za“) nebo „hledí se na“ se označuje právní
o promlčení fikce.
§ 549 občanského zákoníku: „K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která
není oprávněna tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch.“ je příkladem:
fikce
Právní fikce = Např. nesplnění podmínky v občanském právu, kterou záměrně
nevyvratitelné právní splní ten, kdo k tomu nemá právo a kterému tím vznikne neoprávněný prospěch
domněnky o prekluze
o promlčení
11) Právní fikcí je:
bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen

má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní-li závazky 3 měsíce po lhůtě splatnosti
na pachatele trestného činu je třeba hledět jako na nevinného, dokud se neprokáže vina pravomocným rozsudkem o
nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě
nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil
o nedojde-li do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí
společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo
bývalí manželé vypořádali tak, že…
o nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve lhůtě nebo neposkytne informaci, má se za to, že rozhodl informaci odepřít o
stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem
po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi,…
3
Zelené vyznačenie = Spirit to mal
v odpovediach, ale mne sa to tam
z nejakého dôodu nehodilo
155
12) Rozsudek s konstitutivními účinky:
o je normativním právním aktem

Konštitutívne právne akty - viď. Otázka 3.
o je právní skutečností +
PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
o je právní událostí Právně významné okolnosti, se kterými právo spojuje vznik, změnu
o konstatuje existenci již daného práva nebo zánik právního vztahu. (čiţe v podstate = konštitutívnemu p.a.)
zakládá, mění nebo ruší právní vztahy
13) Individuální právní akty jsou:

individuální názory subjektů na to, co je spravedlivé
o jednostranným projevem vůle státního orgánu Individuální právní akt je výsledkem činnosti státního orgánu, jímţ se zakládají,
mění nebo ruší oprávnění a povinnosti subjektů. Tento akt je závazný pro subjekty
o politická rozhodnutí jichţ se týká.
o předpisy státních orgánů obsahující právní normy Dělíme na akty konstitutivní povahy a deklaratorní povahy.
rozhodnutí státních orgánů vydávaná na základě právních norem v konkrétních případech
14) K prekluzi přihlíží soud:

Prekluze = v soukromém právu znamená nejen zánik nároku z určitého subjektivního
dojde-li k plnění po uplynutí práva, ale i úplný zánik tohoto práva jako takového. Na rozdíl od promlčení ale není
prekluzivní doby o na základě prekluze všeobecná, nastává pouze tam, kde to zákon stanoví, zpravidla souslovím
námitky „jinak právo zanikne“.
Ke vzniku prekluze je třeba naplnění dvou právních skutečností:
o na žádost uplynutí zákonem stanovené doby, tzv. prekluzivní lhůty, a
oprávněné osoby o z neuplatnění práva (tzv. omisivní právní jednání) v této lhůtě.
úřední povinnosti
o žádná z uvedených odpovědí není
správná
15) Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu nepatří:
doktrinální o teleologický
vydáním Výklad práva podle metody a způsobu výkladu
o jazykový Jazykový – zjišťuje smysl slovního textu, v němţ je forma vyjádřena
o historický Logický – zjišťuje smysl normy pomocí vědeckých poznatků a pravidel formální
logiky o Systematický – zjišťuje smysl normy srovnáním s jinými normami
o systematický o Teleologický – vystihuje smysl normy v souvislosti se sociálními podmínkami
o Historický – objasňuje smysl normy v souvislosti s cílem, který byl sledován jejím
Pro
doktri
nální
výkla
d
práva
platí:
o je
obecn
ě
závazn
ý
o je obsažen hlavně ve vědeckých
pracích
o podávají ho zejména vyšší soudy
(Vrchní soudy a Nejvyšší soud ČR) o
vybrané judikáty jsou publikovány ve
sbírce zákonů
156
niţší soud uznává jejich autoritu, i kdyţ právní výklad vyššího soudu není právně
závazný
Výklad práva podle subjektu, který výklad
provádí
Výklad Ústavního soudu – je Výklad doktrinální – zaloţen na vědeckém zkoumání právních norem
obecně závazný o Výklad vyšších Výklad oficiální – podává státní orgán pro podřízené orgány, organizace a pracovníky
soudů – není právně závazný
17) Výklad práva, který zjišťuje širší smysl právní normy, než je její slovní vyjádření, je výklad:
doslovný o extenzivní
Výklad práva podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního
o historický o vyjádření
systematický o Doslovný – pouţívá se v případech kdy smysl normy i slovního vyjádření
jsou identické
zužující Zuţující – smysl normy je uţší neţ její slovní vyjádření
Rozšiřující (extenzivní) – zjišťuje širší smysl normy neţ je její slovní vyjádření
157
18) Výklad práva je:
souhrn názorů vyjadřujících vztah občanů k platnému právu o
zvláštní způsob realizace práva
o chování subjektů práva v souladu s právními normami
o objasnění smyslu a obsahu právních norem za účelem jejich správného pochopení o
zvláštní způsob aplikace práva
19) Analogie práva je případ:

kdy jsou vydávány prováděcí předpisy k zákonu, které jsou s ním v souladu
kdy neexistuje ani právní norma pro daný případ, ani při případy podobné, a proto se rozhoduje podle principů a
obecných zásad, používaných v daném odvětví práva
o kdy státní orgán rozhodne právně neupravený případ podle právní normy, která upravuje nejpodobnější případ o
kdy Ústavní soud přezkoumává soulad nižších právních předpisů s ústavou
žádná z uvedených odpovědí není občanském právu o je přípustná zejména v právu veřejném
správná o připouští se v právu trestním
Použití Použití analogie se v českém právním řádu: o

analogie se v připouští ve všech právních odvětvích
českém
o připouští se pouze v právu veřejném o
právním
nepřipouští se v právu soukromém
řádu: o
nepřipouští o připouští se v právu trestním a správním o připouští
nikdy se zejména v právu občanském
o připouští v právu soukromém,
zejména v občanském právu
o připouští se v právu veřejném,
zejména v trestním a správním právu
o připouští ve všech právních
odvětvích
Analogie:
je
nep
řípu
stná
v
prá
vu
obč
ans
kém
o je
nep
řípu
stná
v
prá
vu
obc
hod
ním
o je přípustná v právu
soukromém, zejména v
158
odlišuje se od případů upravovaných jen některými druhotnými nepodstatnými znaky.
Analogií zákona = postup, při němţ se pouţije
právní normy, která předvídá případ nejpodobnější. U nás je analogie zcela vyloučena v trestním právu. Povolena v občanském. Ve veřejném jen pokud nezhorší
Zákon nebo jiný právní předpis je tedy aplikován postavení občana.
na případ, který není výslovně upravován, ale
Postup, kdy neexistuje právní norma pro daný případ, a proto se rozhoduje podle právní normy, která upravuje
nejpodobnější případ, nebo podle principů a obecných zásad používaných v daném odvětví práva, můžeme
označit slovem:
o analogie, Analogie
159
o Postup, při němţ se věc řeší na základě principů právního odvětví,
popřípadě na základě obecných principů práva
Analogie zákona
o Postup, při němţ se pouţije právní norma, která
předvídá případ nejpodobnější
o Spočívá na logických závěrech
24) Analogie zákona: Analogie práva

o je to, co analogie práva
o je to, co nepravá retroaktivita
je to, co pravá retroaktivita
představuje použití jiné normy daného právního předpisu o
je přípustná v právu soukromém
o představuje použití jiné normy jiného právního předpisu
Výklad práva, který zjišťuje širší smysl právní normy, než je její slovní vyjádření, je
výklad: o extenzivní, extenzívní, Extenzivní, Extenzívní
Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu řadíme:

výklad doktrinální o
výklad historický o
výklad jazykový
o výklad systematický
o výklad teleologický
160
PRÁVNÍ VZTAHY (POMĚRY)
OBECNĚ
Obsahem právního vztahu
(právního poměru) jsou: o jeho
Obsahem právních vztahů jsou oprávnění a povinnosti subjektů právního vztahu. Oprávnění je zákonem
účastníci přiznaná míra chování subjektů. K oprávnění náleţí moţnost oprávněného vymáhání ze strany státu vůči tomu,
kdo je povinen.
o
ne (K tomu, aby právní vztah mohl vzniknout, je třeba, aby byly splněny tři předpoklady, jimiţ jsou: 1) právní
norma; 2) právní skutečnost; 3) subjekty a objekty)
h
m
ot
né
sta
tk
y
o
ob
je
kt
o práva a
povinnosti jeho
účastníků o právní
odpovědnost
o
prá
vní
skut
ečn
osti
o
subj
ekty
o věci

(poměru):
je chování subjektu něco dát, konat, strpět, zdržet se o je

souhrn oprávnění a právních povinností subjektů
o jsou hodnoty lidské osobnosti (zdraví, život, čest člověka) o
jsou výsledky duševní činnosti (např. know how, patenty) o
Obsahem právního vztahu (poměru) se rozumí:

o konkrétní práva a povinnosti
o osoby fyzické, osoby právnické a stát
o právní norma
o právní skutečnost
o primární a/nebo sekundární předmět
Podle počtu subjektů dělíme právní vztahy (poměry) na:

dvoustranné a o jednoduché a složené o relativní a absolutní
vícestranné o o žádná z uvedených možností není správná
hmotné a nehmotné
161
jednání je projevem vůle jednoho subjektu, dvoustranné a vícestranné spočívá ve shodě
Jednostranné, dvoustranné a projevů vůle (konsensu) více subjektů
vícestranné – jednostranné
Příkladem právního vztahu

(poměru) nemůže být: o dluh
PRÁVNÍ VZTAHY
o manželství Vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy, kteří jsou nositeli oprávnění a povinností →
o státní občanství společenské vztahy subjektů, které mají stanovená subjektivní práva a povinnosti.
o účast společníka ve společnosti s

ručením omezeným o žádná z
uvedených možností není správná
162
6) Podle určitosti subjektů právních vztahů (poměrů) dělíme právní vztahy (poměry) na:
dvoustranné a DRUHY PRÁVNÍCH VZTAHŮ:
vícestranné o • Podle individualizace subjektů
hmotné a nehmotné Absolutní – subjekty oprávnění jsou vţdy individuálně
určeny, subjekty povinnosti individualizovány být nemusí
o jednoduché a Relativní – všechny subjekty právního vztahu jsou konkrétně určeny, jejich obsah tvoří
složené o relativní oprávnění a jim odpovídající povinnost
relativní a
absolutní
o žádná z uvedených možností není
správná

(poměru) nejsou: o jeho účastníci
o
nehmotné
statky o
objekt
o práva a povinnosti jeho
účastníků o právní
odpovědnost
o právní
skutečnosti
o subjekty
o věci
Předpoklady vzniku právního

vztahu (poměru) jsou: o Obecným předpokladem vzniku právního vztahu je právní norma.
deklaratorní rozhodnutí soudu Právní skutečnosti jsou ty právně významné okolnosti, s nimiţ právo spojuje vznik, změnu nebo zánik
právního vztahu.
o objekt a obsah právních
vztahů (poměrů) o právní právní vztah (poměr) existuje, jestliže je dána právní norma a existuje právní skutečnost
norma
o právní skutečnosti
o subjekty právních vztahů (poměrů)
K předpokladům vzniku právních vztahů (poměrů) patří:

o právní normy upravující práva a povinnosti subjektů
o právní odpovědnost
o právní skutečnosti o
právní vědomí
o shoda právních norem s morálními pravidly uznávanými danou společností
Předpoklady vzniku právního vztahu (poměru) jsou:

odporovateln 65536. Prvky právního vztahu (poměru) jsou: o deklaratorní rozhodnutí
ost o právní soudu
norma o konstitutivní rozhodnutí soudu
o právní o objekt a obsah právních vztahů (poměrů) o právní norma a právní skutečnost
odpovědnost o o subjekty právních vztahů (poměrů)
právní
skutečnost
o subjekty, objekt a obsah
163
PRVKY PRÁVNÍHO VZTAHU
Subjekty – ti, jimţ v právním vztahu
vznikají práva a povinnosti (fyzické a
právnické osoby)
Obsah – souhrn oprávnění a
povinností vyplývajících subjektům z
daného vztahu
o Oprávnění – míra moţnosti
chování subjektu, moţnost
chovat se určitým
způsobem je chráněna a
zaručena právem
o Povinnost – účastník se musí
chovat tak, jak mu to
právní norma přikazuje,
jinak porušuje právní
normu a vystavuje se
moţnosti uplatnění státního
donucení (sankce)
Objekt právního vztahu – to, k čemu
směřují vzájemná práva a povinnosti
subjektu
o Přímý objekt právního vztahu -
objektem je samotné
chování účastníků (dát,
konat, zdrţet se, strpět)
oNepřímý objekt právního
vztahu - objektem je to, k

čemu chování účastníků
směřuje (věc)
164
16778240. Objektem právního
vztahu (poměru) je: o chování něco dát
o chování něco konat o
o lidské chování v daných společenských vztazích o
16778241. O právních vztazích (poměrech) platí:

65536. lze je definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými
kolektivy o právní vztah (poměr) existuje, je-li dána pouze právní norma
o právní vztah (poměr) existuje, jestliže existuje pouze právní skutečnost
o právní vztah (poměr) existuje, jestliže je dána právní norma a existuje právní skutečnost o
prvkem jsou subjekt, obsah a objekt
o vytvoření právních vztahů (poměrů) je stupněm realizace práva
Předpokladem vzniku právního vztahu (poměru) není:

o odporovatelnost
o právní norma
o právní odpovědnost
o právní skutečnost
o subjekty, objekt a obsah
Prvkem právního vztahu (poměru) není:

16778240. deklaratorní
rozhodnutí soudu o konstitutivní
rozhodnutí soudu
o objekt a obsah právních vztahů (poměrů)
o právní norma a právní skutečnost
o subjekty právních vztahů (poměrů)
16) Právní úkon (právní jednání) se skládá z obsahových složek, které dělíme na:
fantazijní složky o Podľa obsahu
16778240. Podstatné sloţky – charakter podstatných náleţitostí jednání (druh práce,
nahodilé složky o
místo výkonu, den nástupu)
podstatné složky o Pravidelné sloţky – součást právního jednání určitého typu (mzdové zařazení ve smlouvě)
pravidelné složky Nahodilé sloţky – součást právního jednání jen někdy (sjednání kratší pracovní doby ve smlouvě)
o uskutečnitelné složky
Ke vzniku právního vztahu (poměru) v českém právu může dojít:

o i z jiných právních důvodů
o z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu o
z právních a protiprávních jednání
o z události a protiprávních stavů
o ze zákona
165
18) Základním prvkem každého právního vztahu (poměru) jsou:
konkrétní práva a povinnosti (tj. obsah právního vztahu/poměru)
o objekt právního vztahu (poměru) Subjektom právneho vzťahu môže byť aj štát
subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické (nikoli však stát) o
subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické a stát
Příkladem právního vztahu (poměru) může být:

o dluh
o manželství
o státní občanství
o účast společníka ve společnosti s ručením omezeným
Právní vztahy (poměry) dělíme na:

pouze soukromoprávní o
pouze veřejnoprávní
o soukromoprávní a veřejnoprávní
o statusové (tj. stavové) a závazkové (tj. obligační) o
Právní možnosti subjektu chovat se určitým způsobem, tj. možnost vyjádřená a zaručená objektivním právem,
a tedy chráněná zvláštním způsobem se označuje jako právo:
subjektivní Subjektivním právem – oprávněním se rozumí míra moţnosti subjektu práva,
oprávnění subjektu chovat se určitým způsobem
Právní vztahy (poměry), které se vyznačují rovnoprávnosti účastníků, označujeme jako právní vztahy
(poměry): o soukromoprávní
Právní vztahy (poměry), které se vyznačují vztahy podřízenosti a nadřazenosti, označujeme jako právní
vztahy (poměry):
o veřejnoprávní
166
PRÁVO, PRAMENY PRÁVA
1) Co je to právo:
soubor individuálních závazných pravidel chování, stanovených orgány aplikace práva o
soubor morálních pravidel ve státě dodržovaných
o soubor obecně závazných pravidel chování, stanovených a sankcionovaných státem o
soubor všech norem chování ve státě existujících
2) Právo je:
soubor obecně závazných pravidel chování, které stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné státní
mocí
o soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné o
Typy právní
o žádná z uvedených možností není správná kultury
· Kontinentálně evropský typ
o hlavní pramen práva je zákon
3) Pro kontinentálně evropský typ práva je typické: o dělení na veřejnoprávní a soukromoprávní
úpravu apod.; vychází z římsk
o pramenem práva jsou normativní právní akty o ČR, země Evropy
o pramenem práva jsou právní obyčeje · Anglosaský typ
o převažují precedenty
o pramenem práva jsou precedenty o dělení práva na jednotlivá odvětví
o právní normy jsou vytvářeny rozhodováním soudů o USA, VB, Severní Irsko, Kanada
· Islámské právní kultury apod.
o žádná z uvedených odpovědí není správná o náboženské právo, prolíná se s výše zmíněnými
kulturami
Mezi prameny práva nepatří: o

právní obyčeje
nejvýznamnějšími formálními prameny práva jsou –
o obchodní smlouvy o normativní právní akt (právní předpis), precedens, normativní
precedenty smlouva, obyčej (právní obyčej), podpůrnými formálními
prameny jsou – právní zásady (právní principy)
o normativní smlouvy o obecně jurisprudence
právní zásady
5) Primárním normativním aktem je:

právní obyčej
o rozsudek Normatívne akty
pravidlá chovania ktoré majú všeobecnú povahu
soudu
sú výsledkom cieľavedomej normovanej činnosti štátnych orgánov obsahujúcich právne
o stavební normy
povolení o vzťahujú sa vţdy na celú skupinu prípadov rovnakého druhu a neurčitého počtu
zákon
DELENIE (podľa stupňa právnej sily):
o ústavní Primárne = zákony, kódexy (zákonníky), ústavné zákony
zákon o ústavné zákony ďalej delíme na rigidné (ku zmene je potrebná kvalifikovaná väčšina
poslancov; Európa), a flexibilné (schvaľujú sa rovnako ako neústavné zákony; USA)
precedens Sekundárne = nariadenia vlády, vyhlášky ministerstiev, vyhlášky
a nariadenia orgánov územnej samosprávy
nedá sa nimi meniť či rušiť primárne právne akty, ale môţu ich obsah rozvíjať a
Sekundárním normativním detailizovať
aktem je: o vyhláška ministerstva
o nařízení
vlády o
právní
obyčej o
zákon
o obchodní smlouva
167
Právna obyčaj
7) O právním obyčeji platí: tzv. „nepísané právo“, hoci vo vyspelých krajinách je väčšinou spísané
v kontinentálnom práve len sporadicky, v ČR neplatí
bývá označován jako právo Obyčaj – ľudové chovanie – môţe byť prameňom práva len ak:
nepsané o formou živelné Má konkrétny obsah
tvorby práva Je treba dlhotrvajúceho faktického masového uskutočňovania toto chovanie a zodpovedajúceho
povedomia a jeho zachovávanie a
o není zaznamenán v písemné formě
zaviazanosť
o znakem je dlouhé trvání a masovost - Je treba aby štátne orgány aplikovali obyčajové pravidlá a aby sa
chování o žádná odpověď není
správná
V České republice jsou

pramenem práva: o individuální
právní akty
o normativní
právní akty o
usnesení vlády
o zákonná opatření poslanecké
sněmovny o zákonná opatření
senátu
Mezi prameny práva v ČR

nepatří:
normativní právní akty o

akty aplikace práva o
osvědčení
o Nálezy Ústavního soudu, rušící zákon pro rozpor s Ústavou
o právní obyčeje
Pokud v zákonu není uvedeno, kdy nabývá účinnosti, stane se účinným:

o den následující po vyhlášení ve Sbírce zákonů
o prvním dnem následujícího měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů
o vyhlášením ve Sbírce zákonů
o 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů
K normativním právním aktům v ČR patří:

zákony
rozhodnutí soudů o
nařízení vlády
o ústavní zákony o
právní obyčeje
Mezi normativní právní akty v ČR nepatří:

o mezinárodní smlouvy
o zákony Mezinárodní smlouvypatří pod normativní
o nařízení vlády smlouvy (další pramen práva)
vyhlášky obcí o
ústavní zákony
168
13) Právo není:
soubor obecně závazných pravidel chovní, která stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné státní
mocí
o soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné o
Typy právní
o žádná z uvedených možností není správná kultury
· Kontinentálně evropský typ
o hlavní pramen práva je zákon
14) Pro kontinentálně evropský typ práva není typické: o dělení na veřejnoprávní a soukromoprávní
úpravu apod.; vychází z římsk
o pramenem práva jsou normativní právní akty o ČR, země Evropy
o pramenem práva jsou právní obyčeje · Anglosaský typ
o převažují precedenty
o pramenem práva jsou precedenty o dělení práva na jednotlivá odvětví
o USA, VB, Severní Irsko, Kanada
o právní normy jsou vytvářeny rozhodováním soudů · Islámské právní kultury apod.
o žádná z uvedených odpovědí není správná o náboženské právo, prolíná se s výše zmíněnými
kulturami
15) Mezi prameny práva patří:

o právní obyčeje
o obchodní smlouvy
o precedenty
o normativní smlouvy
o obecné právní zásady
16) Primárním normativním aktem není:

právní obyčej o rozsudek DELENIE (podľa stupňa právnej sily):
soudu Primárne = zákony, kódexy, ústavné zákony
o stavební povolení o zákon ústavné zákony ďalej delíme na rigidné (ku zmene je potrebná kvalifikovaná
väčšina poslancov; Európa), a flexibilné (schvaľujú sa rovnako ako neústavné
o ústavní zákon o precedens zákony; USA)
Sekundárne = nariadenia vlády, vyhlášky ministerstiev, vyhlášky a nariadenia
orgánov územnej samosprávy
Sekundárním normativním aktem není: o

o právní obyčej o
zákon
o obchodní smlouva
Vyhláška obecního úřadu se vyhlašuje: o

na nástěnce obecního úřadu
o ve sbírce vyhlášek
o na úřední desce obecního úřadu o
na vývěsce obecního úřadu
169
19) K pramenům práva v kontinentálně evropském systému práva patří:
precedenty
právní obyčeje http://cs.wikipedia.org/wiki/Pramen_pr%C3%A1va#Kontinent.C3.A1ln.C3.AD_sy
st.C3.A9m_pr.C3.A1va
normativní právní akty o Mezi další prameny kontinentálního práva patří právní obyčeje, soudní a správní precedenty
normativní smlouvy o anormativní smlouvy.
Podzákonnými právními akty jsou:

Podle absolutní právní síly se v českém právním řádu dělí předpisy
a) primární (zákonné) – ústavní zákony, zákony, zákonná opatření
o ústavní zákony
b) sekundární (podzákonné) – nařízení vlády, předpisy vydávané úz.
o Listina základních práv a svobod sam. celky, orgány územní samosprávy
o vyhlášky ministerstev
170
VLASTNICTVÍ (VZNIK, OBSAH, OCHRANA, OMEZENÍ). VĚCNÁ PRÁVA. DRŽBA.
Mezi původní způsoby nabytí vlastnického práva patří:
o darování
o dědictví o
koupě o
přírůstek
o rozhodnutí soudu
Původní nabytí vlastnictví:
Přivlastnění – opuštěné movité věci, opuštěná nemovitá věc připadá ze zákona státu, opuštěná movitá věc je taková, k níţ vlastník 3 roky nevykonává vlastnické
právo, u nemovité věci je lhůta 10 let, věc nepatrné hodnoty zanechaná na veřejném místě se povaţuje za opuštěnou bez dalšího,
Nález věci ztracené – nalezená věc není bez dalšího opuštěná, nalezená věc se vrátí tomu, kdo ji ztratil proti úhradě nutných nákladů a náleznému (10% z hodnoty
věci), jinak se odevzdá obci, pokud se vlastník nepřihlásí do 3 let nabývá vlastnické právo obec nebo ten, kdo měl věc v úschově,
Nález věci skryté – nepřipadá-li ze zákona státu, kraji nebo obci (archeologický nález), pak je postup obdobný jako u nálezu věci ztracené Přírůstek
-Přírůstek přirozený (plody zo stromu, mláďatá)
-Přírůstek umělý: (prístavba)
Vydrţení - drţí-li poctivý drţitel po určenou dobu, pak nabude věc do vlastnictví, movité věci 3 roky, nemovité věci 10 let, drţba musí být pravá a musí se zakládat
na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleţelo převodci nebo bylo zřízeno oprávněnou osobou,
Mimořádné vydržení – 6 let věc movitá a 20 let nemovitá, pokud není prokázán právní důvod, na kterém se drţba zakládá, nesmí být nepoctivý úmysl
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva:

o je jeden z druhů trestu
o je možné jen ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a to na základě zákona a za náhradu
o je možné rozhodnutím Katastrálního úřadu
je nepřípustné Omezení vlastnického práva
žádná odpověď není správná Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závaţně rušit práva jiných osob, jakoţ i vykonávat
takové činy, jejichţ hlavním účelem je jiné osoby obtěţovat nebo poškodit.
Úprava sousedských práv – tradiční omezení vlastníka jsou upravena v normách, upravujících (zejména)
vztahy mezi vlastníky sousedních nemovitostí; souhrn těchto norem se nazývá sousedské právo, upravuje
vztahy vlastníka a třetích osob při uţívání zpravidla nemovité věci, pokud jde o účinky uţívání věci na tyto
osoby (jejich majetek) → zákaz imisí, tj. např. zákaz obtěţování sousedů hlukem, zápachem, kouřem…
Možnost použít věc bez vlastníkova svolení – pouze při stavu nouze a z naléhavého veřejného zájmu
Vyvlastnění – pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona, za náhradu a nelze-li dosáhnout účelu jinak
3) Vyvlastnění majetku je možné:
jen na základě rozhodnutí státního zástupce o jen

se souhlasem vlastníka a za úplatu
o jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu
o není možné
4) Nabytí vlastnického práva vydržením:

je možné, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po zákonem určenou dobu o
o je možné jen se souhlasem vlastníka
Obsah vlastnického práva
o Práva:
5) Obsahem vlastnického práva je: *Oprávnění držet – oprávněný drţitel je vlastník, ale i
o právo dědit osoba odlišná
* Oprávnění užívat – uţívání hodnoty věci ke svému
o právo na plnění uţitku podle své vůle, uţitky jsou úroky, nájemné…
o právo věc držet, užívat a disponovat s ní * Oprávnění nakládat s ní – činění právních i
faktických dispozic s věcí – prodej, darování,
o právo zástavní, podzástavní a zadržovací směna…
o žádná odpověď není správná o Povinnosti – výkonem vlastnických oprávnění nesmí omezovat
zájmy jiných osob
Která z následujících podmínek není nutná při

vyvlastnění: o písemný souhlas vlastníka
171
Označte pravdivé/á tvrzení: o

držitelem je vždy vlastník
o držitel nemůže být vlastníkem o
vlastník je vždy držitelem
o vlastník může být držitelem
o všechna tvrzení jsou nepravdivá
Vlastnictví:
je nepromlčitelné
je právem působícím erga omnes
(vůči všem) o nelze omezit
o patří mezi absolutní
majetková práva o patří mezi
relativní majetková práva Vlastnické právo je nejsilnějším a nejrozsáhlejším věcným právem. Jde o právo absolutní, které
působí vůči všem ostatním osobám (latinsky erga omnes) na rozdíl od závazkových práv, které
působí jen mezi stranami závazku (inter partes). Vlastnickému právu tedy odpovídá povinnost
Vlastnické právo patří všech ostatních subjektů nerušit vlastníka ve výkonu jeho práva k věci. Předmětem vlastnického
mezi práva: o aksesorická práva můţe být jakákoli věc v právním smyslu.
o která působí vůči všem
(erga omnes) o relativní
o věcná
Vlastnické právo:
je nedotknutelné, a proto jej nelze omezit o

o může vzniknout k věci hmotné i nehmotné o
o vyžaduje nepřetržitou držbu po dobu nejméně tří let
Jaké podmínky musí být splněny při vyvlastnění:

o písemný souhlas vlastníka
o poskytnutí náhrady
o provedení na základě zákona
o uplynutí zákonem stanovené doby
o veřejný zájem, který nelze uspokojit jinak
O vlastnickém právu platí, že:

hrozí-li neoprávněný zásah do vlastnického práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným
způsobem zásah sám odvrátit
o je právem relativním
o jeho obsahem není právo na požívání plodů
o jej nelze omezit
o působí vůči všem
o se lze domáhat jeho ochrany u soudu
o za splnění zákonných podmínek se lze domáhat jeho ochrany svépomocí
172
Za originální /původní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického
práva: o k nalezené historické minci
o k vlastnoručně namalovanému obrazu o
k zakoupenému automobilu
o ke kotěti narozenému vlastněné kočce o
ke zděděnému domu
Za odvozený (derivativní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva:
k odcizenému horskému kolu Způsob nabytí vlastnického práva, kdy určitá osoba nabývá věc do svého vlastnictví od dosavadního
o k odkázané sbírce známek vlastníka jako svého předchůdce
Odvozené nabytí vlastnictví
o k ovoci vyrostlému na mém stromu o
Převod vlastnického práva
k zakoupenému mobilnímu telefonu o Převod vlastnického práva k movité věci – k převodu vlastnického práva u movitých věcí dochází jiţ samotnou
ke zděděnému automobilu účinností smlouvy, nestanoví-li zákon jinak, předání věci je podmínkou převodu vlastnictví např. při koupi
zboţí v obchodě
Movité věci zapsané do veřejného seznamu – k převodu vlastnického práva je nutný zápis do tohoto veřejného
seznamu, zvláštní úprava pro cenné papíry
Převod vlastnického práva k nemovité věci – je-li nemovitá věc zapsána v příslušném veřejném seznamu
(katastr nemovitostí) , pak se nabývá vlastnické právo zápisem do tohoto seznamu Přechod vlastnického
práva – rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, smrtí právního předchůdce
Poctivý držitel smí věc, která je předmětem jeho držby:

o držet
o opustit
o prodat její plody
o užívat
o zničit
Vydržet vlastnické právo:

je možné jen za splnění zákonných podmínek o k
nemovité věci lze bez soudního rozhodnutí
o může jen občan České republiky a členských států EU
o může za splnění zákonných podmínek každý
o není podle platného práva možné
17) Vlastnické právo:

lze získat i k věci, která ještě nevznikla o
může vzniknout i k věcem nehmotným o
patří mezi absolutní majetková práva o
působí erga omnes (vůči všem)
o řadíme mezi věcná práva k věci cizí
Osoba, která určitou věc fakticky ovládá a nakládá s ní s vůlí mít ji pro sebe, ačkoli nemusí být jejím
vlastníkem, se nazývá:
o držitel
Osoba, která určitou věc, aškoli ji nepatří, fakticky ovládá, avšak nemá v úmyslu si ji bez dalšího ponechat,
se označuje jako:
o detentor, Detentor
Způsob nabytí vlastnického práva, kdy určitá osoba nabývá věc do svého vlastnictví jako nový vlastník, se
jedním slovem nazývá:
o originární, originarni, původní, Původní
173
Způsob nabytí vlastnického práva, kdy určitá osoba nabývá věc do svého vlastnictví od dosavadního vlastníka
jako svého předchůdce, se nazývá:
o derivativní, derivativni, Derivativní, odvozene, odvozené, Odvozené
Obsahem vlastnického práva je právo věc

držet, drzet, Držet, užívat a disponovat s ní.
174
VĚCNÁ BŘEMENA (SLUŽEBNOSTI) A SPRÁVA CIZÍHO MAJETKU
Věcná O věcných břemenech platí:
břemena lze vznikají pouze na základě písemné smlouvy o vznikají vkladem do
zřídit na: o katastru nemovitostí o vztahují se k věcem nemovitým
cenný papír
o vztahují se pouze k věcem movitým o žádná odpověď není
o správná
m
o 3) O věcných břemenech neplatí:
v
i vznikají pouze na základě písemné smlouvy o vznikají vkladem do
t katastru nemovitostí o vztahují se k věcem nemovitým
é o vztahují se pouze k věcem movitým o žádná odpověď není
v správná
ě
c Služebnost průhonu: o je právem zástavním o je
i věcným břemenem
o o je věcným právem k věci cizí
n o představuje právo doživotního užívání služebního pozemku o zakládá právo hnát
e zvířata přes služebný pozemek o zakládá právo chůze přes služebný pozemek
m o zakládá právo pastvy na služebném pozemku
o
v
Služebnosti jsou:
i
požívací právo
t
o právo na svod dešťové vody o právo na vodu
s o právo pastvy
t o právo podzástavní o právo stavby
i o právo zadržovací o právo zástavní o
o služebnost okapu
o o služebnost průhonu
b
c
h
o
d
n
í
p
o
d
í
l
o
p
o
h
l
e
d
á
v
k
u
175
Dohodou
VĚCNÁ BŘEMENA (SLUŽEBNOSTI) Reálná břemena
Věcná břemena slouţí k tomu, aby oprávněný Vlastník věci zavázán vůči oprávněné osobě něco dávat nebo konat
mohl vyuţít určitou část uţitné hodnoty Lze zřídit pouze k věci zapsané do veřejného seznam
cizí věci, pro vlastníka to znamená, ţe je Časově neomezené – musí být vykupitelné jinak časově omezené
naopak povinen něco dát, konat, trpět, Zánik obdobně jako u sluţebností
nebo se něčeho zdrţet.
Podle obsahu povinnosti rozlišujeme:
sluţebnosti – vlastník
zatíţené nemovitosti je
povinen něco trpět nebo se
něčeho zdrţet (pasivní
činnost)
reálná břemena – vlastník
zatíţené nemovitosti má
povinnost něco dát, něco
konat (aktivní činnost)
Služebnosti
Oprávněný ze sluţebnosti
můţe se domáhat ochrany
svého práva
Nabytí sluţebnosti:
Smlouvou
Pořízením pro
případ smrti
Vydrţením
Ze zákona
Rozhodnutím
orgánu veřejné
moci
vzniká:
zápisem do
seznamu, pokud
jsou věci zapsané
ve veřejném
seznamu
účinností
smlouvy – není-li
věc zapsaná ve
veřejném seznamu
oprávněný se podílí na
nákladech
panující pozemek –
oprávněný ze sluţebnosti
sluţebný pozemek – povinný
ze sluţebnosti
Druhy služebností
Pozemkové sluţebnosti –
vázány k pozemku
Sluţebnost
inţenýrské sítě
Opora cizí stavby
Právo na svod
dešťové vody
Právo na vodu
Sluţebnost stezky,
průhonu a cesty
Právo pastvy
Osobní sluţebnosti – spojena
s osobou
Uţívací právo –
právo uţívat cizí
věc
Poţívací právo –
právo uţívat cizí
věc a brát z ní
plody a uţitky
Sluţebnost bytu
Zánik služebnosti
Trvalá změna – sluţebná věc
nemůţe slouţit panujícímu
pozemku nebo oprávněné
osobě
Osobní sluţebnost – smrtí
oprávněného
176
SPRÁVA CIZÍ VĚCI
Zcela nový institut v občanském zákoníku představuje správa cizího majetku (trust)
Kaţdý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (beneficienta), je
správcem cizího majetku
Správce právně jedná jako zástupce vlastníka
Správa cizího majetku: o je Správa cizího majetku prostá
svěřena beneficientovi je povinností správce pečovat o zachování podstaty a účelu majetku
Správa cizího majetku plná
o je svěřena insolvenčnímu správci o
vzniká správci širší oprávnění – správce můţe se spravovaným majetkem učinit vše, co
je svěřena likvidátorovi je potřebné k jeho zachování, zhodnocení nebo rozmnoţení
o je svěřena správci o Povinnosti správce vůči beneficientovi a povinnosti správce a beneficienta vůči třetím osobám
Správce předkládá 1x ročně vyúčtování
je úplatná Sestaví inventář
o podléhá zákonnému režimu Obezřetné investice
Skončení správy
Odstoupením, odvoláním, omezením svéprávnosti nebo osvědčením úpadku správce
Povinnost předloţit vyúčtování při skončení
Mezi věcná práva k věci cizí obvykle řadíme věcná břemena, právo zástavní, právo podzástavní a
právo: o zadržovací, Zadržovací, zadrzovaci
177
ORGANIZACE MOCI SOUDNÍ V ČR, POSTAVENÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU, ZÁKLADY PROCESNÍHO
PRÁVA. DRUHY CIVILNÍHO PROCESU, ZÁSADY SOUDNÍCH ŘÍZENÍ.
1) Do soustavy obecných soudů v ČR patří:
o okresní soudy
Obecné: SPECIÁLNÍ SOUDY
o Nejvyšší soud
1. (Obvodné) 1. Nejvyšší správní soud
o Ústavní soud 2. Okresné 2. Ústavní soud
3. Krajské
o místní soudy 4. Vrchné (Praha a Olomouc)
Vid. otázka 7 - diskutabilné
o vojenské soudy 5. Najvyšší (Brno)
2) Ústavní soud:
ÚSTAVNÍ SOUD
o má 20 soudců · Soudní orgán ochrany ústavnosti
o má soudce jmenované na 5 let · má 15 soudců, jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let
·rozhodnutí tohoto soudu vykonatelné ihned po vyhlášení
o sídlí v Olomouci · odvolání není přípustné
o rozhoduje o žalobě Senátu proti prezidentu · sídlí v Brně
· Rozhoduje zejména
o je jmenován Senátem
*zrušení zákonů a jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s ústavním
pořádkem,
3) Ústavní soud rozhoduje: *o ústavní stíţnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu
státu,
o o řádných opravných prostředcích *o ústavní stíţnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů
o v trestním řízení veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,
*o ústavní ţalobě Senátu proti prezidentu republiky
o ve správním řízení
o zrušení právní normy pro rozpor s ústavou o
o mimořádných opravných prostředcích
Do soustavy soudů v České republice nepatří:

o obvodní soudy
o okresní soudy
o nejvyšší správní soud o
obchodní soudy
o Městský soud v Praze
o zemské soudy
Označte tvrzení, které je pravdivé:

soud je synonymum pro slovo justice o
o soudy rozhodují spory v rámci své pravomoci
Označte tvrzení, které není pravdivé:

o soud je nositelem státní moci
o soud je synonymum pro slovo justice o
o soudy rozhodují spory v rámci své pravomoci
178
7) Součástí obecné soustavy soudů v České republice je:
Ústavní soud
obvodní soudy v Praze o
okresní soudy
úplne nachuja otázka. V ústave stojí: Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud,
o zemské soudy o Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit
obchodní soudy o jejich jiné označení.
Městský soud o krajský Ale v poznámkach od 3 ľudí mám ţe NSS a US stoja mimo obecnú sústavu, a z
ľudí na FB kaţdý tvrdí niečo iné... čiţe neviem vôbec či sem má patriť aj NSS či
soud nie...
o Nejvyšší soud
o Nejvyšší správní soud
Ústavní soud rozhoduje: o

nálezem
o opatřením obecné povahy o
rozhodnutím
o usnesením
Mezi základní zásady občanského soudního řízení u řízení sporných

patří: o zásada vyhledávací
o presumpce neviny
o zásada materiální pravdy
o zásada písemnosti
o zásada dispoziční
ZÁSADY SOUDNÍHO ŘÍZENÍ

Základní principy, jejichţ porušení je vţdy důvodem pro pouţití opravných prostředků · Zásada
rovnosti – účastníci řízení mají před soudem rovná práva
·Zásada dispoziční – procesní iniciativa je dána do rukou účastníků, kteří činí procesní úkony (návrhy)
·Zásada projednací – povinnost účastníků poskytnout soudu všechny údaje týkající se skutkového stavu
·Zásada jednotnosti řízení – řízení tvoří od zahájení aţ po vydání rozhodnutí jeden celek; účastníci mohou své návrhy, nová tvrzení a nové důkazy
předkládat kdykoli během celého řízení, jinak by šlo o princip koncentrační
·Zásada volného hodnocení důkazů – soud hodnotí důkazy, které provedl, podle svého vnitřního přesvědčení
·Zásada veřejnosti, ústnosti a přímosti – řízení před soudem musí být vţdy veřejné, aţ na výjimky; soud můţe odepřít přístup k jednání nezletilým
nebo třeba podnapilým; vše probíhá ústně; soud je při jednání v přímém, osobním kontaktu s účastníky
·Zásada rychlosti a hospodárnosti – důraz na efektivnost jednání, aby byla věc co nejrychleji projednána a rozhodnuta
·Zásada formální pravdy – soud rozhoduje podle tvrzení, skutečností a důkazů, které poskytli účastníci a které vyšly v řízení najevo; co nebylo
prokázáno, se nesmí brát v úvahu
Mezi zásady sporného občanského soudního řízení nepatří zásada:

volného o soud není místně příslušný k projednání věci o žádná odpověď není správná
hodnocení důkazů
o dispoziční
o
materiál
ní
pravdy o
oficiality
o projednací
Překážka litispendence
znamená, že: o právo je
promlčeno
o v téže věci již bylo zahájeno řízení
o v téže věci již bylo rozhodnuto
soudem
179
Překáţka litispendence (lis pendens, spočívající spor)
v procesním právu brání zahájení
dalšího řízení před soudem, pokud o téţe věci (dané identickým předmětem řízení a
identickými účastníky řízení) jiţ jiné řízení u soudu probíhá. [1]
12) Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení je:
180
odpor
obnova řízení o
dovolání
o rozklad o
odvolání
Proti rozsdku soudu lze podat: o

pouze odvolání
o řádné opravné prostředky (odvolání), popř. mimořádné opravné prostředky (obnova řízení, dovolání, žaloba pro
zmatečnost)
o řádné opravné prostředky (rozklad, obnova řízení), popř. mimořádné opravné prostředky (odvolání, námitky)
o jen řádné opravné prostředky (autoremedura, obnova řízení) Opravné prostředky se dělí nařádné a
o žádná z uvedených odpovědí není správná mimořádné. Řádnými se nazývají ty, kterými se
napadá nepravomocné rozhodnutí,mimořádnými se
nazývají ty, kterými se napadá pravomocné rozhodnutí.
14) Překážka litispendence neznamená, že: · 3.1 Řádné
o právo je promlčeno o 3.1.1 Odvolání

v téže věci již bylo zahájeno
o řízení o 3.1.2 Odpor
o v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
o 3.1.3 Námitky
o soud není místně příslušný k projednání věci
· 3.2 Mimořádné
o 3.2.1 Dovolání
15) Překážka rei iuducatae neznamená, že: o 3.2.2 Ţaloba pro zmatečnost
o právo je promlčeno o 3.2.3 Ţaloba na obnovu řízení
o v téže věci již bylo zahájeno řízení
o v téže věci již bylo rozhodnuto soudem
o soud není místně příslušný k projednání věci
Obecným soudem v případě občanskoprávních sporů je:

o soud příslušný podle bydliště žalobce (fyzické osoby)
o soud příslušný podle bydliště žalovaného (fyzické osoby)
o soud příslušný podle sídla žalobce (právnické osoby)
o soud příslušný podle sídla žalovaného (právnické osoby)
o soud příslušný podle místa, kde se nachází věc, která je předmětem sporu
Proti rozhodnutí ústředního správního orgánu (např. Ministerstvo financí) lze podat:
stížnost o odpor o rozklad o odvolání Rozklad je opravný prostředek proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy,
o námitku ministra, státního tajemníka ministerstva nebo vedoucího jiného ústředního
správního úřadu v prvním stupni. Odvolání je řádný opravný prostředek, kterým
lze
napadnout nepravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu prvního stupně.
Řízení o odvolání probíhá v reţimu apelace.
Stížnost je podání nebo sdělení, které někdo podá veřejnoprávní nebo
soukromoprávní osobě nebo orgánu, pokud je předmětem nějaký nedostatek,
nesprávné jednání nebo nečinnost adresáta nebo osoby, vůči níţ má adresát nějakou
pravomoc nebo odpovědnost
Námitky – opravný prostředek proti jednotlivým úkonům prováděným v rámci výkonu
rozhodnutí
18) Řádným opravným prostředkem proti platebnímu rozkazu je:

odvolání o
rozklad Odpor v právu je jeden z řádných opravných prostředků, uplatnitelný proti vymezeným
rozhodnutím, které jsou přes své názvy svou povahou spíše návrhy rozhodujícího orgánu na
o stížnost pro porušení zákona o akceptaci daného rozhodnutí. Včasným pouţitím odporu pak s nimi adresát daného rozhodnutí
odpor vyjadřuje svůj nesouhlas a v řízení je pokračováno, naopak nevyuţitím odporu se rozhodnutí
stanepravomocným a vykonatelným.
181
Muze být občanské, trestní, správné.
182
dovolání
Občanskoprávní řízení o odvolání se zahajuje:

o pouze na žádost
o z moci úřední
o na základě rozhodnutí státního zástupce
o na základě rozhodnutí veřejného ochránce práv o
na základě rozhodnutí předsedy vlády
“Orgány činné v trestním řízení by měly postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž
nejsou důvodně pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí…“ je vyjádřením zásady:
o obžalovací
o legality
o materiální pravdy
o veřejnosti
o formální pravdy
Překážka rei iudicatae neznamená, že:

v téže věci již bylo pravomocně rozhodnuto soudem o
o o věci již rozhodoval Ústavní soud
22) Do soustavy obecných soudů v České republice patří:

Evropský soud pro lidská práva o
o Nejvyšší soud
Tak to uzavrime tak, ţe NSS patrí do
o Nejvyšší správní soud o sústavy obecných súdov, a US nepatrí
obvodní soudy
o Ústavní soud
o Vrchnostenský soud
23) Mezi zásady sporného občanského soudního řízení řadíme zásadu:

dispoziční ZÁSADY SOUDNÍHO ŘÍZENÍ
Základní principy, jejichţ porušení je vţdy důvodem pro pouţití opravných
materiální pravdy o prostředků · Zásada rovnosti – účastníci řízení mají před soudem rovná práva
oficiality ·Zásada dispoziční – procesní iniciativa je dána do rukou účastníků, kteří činí procesní úkony (návrhy)
o projednací · Zásada projednací – povinnost účastníků poskytnout soudu všechny údaje týkající se skutkového
stavu · Zásada jednotnosti řízení – řízení tvoří od zahájení aţ po vydání rozhodnutí jeden celek;
o volného hodnocení důkazů účastníci mohou své návrhy, nová tvrzení a nové důkazy předkládat kdykoli během celého řízení, jinak
by šlo o
princip koncentrační
·Zásada volného hodnocení důkazů – soud hodnotí důkazy, které provedl, podle svého vnitřního
přesvědčení
·Zásada veřejnosti, ústnosti a přímosti – řízení před soudem musí být vţdy veřejné, aţ na výjimky; soud
můţe odepřít přístup k jednání nezletilým nebo třeba podnapilým; vše probíhá ústně; soud je při
jednání v přímém, osobním kontaktu s účastníky
·Zásada rychlosti a hospodárnosti – důraz na efektivnost jednání, aby byla věc co nejrychleji projednána
a rozhodnuta
·Zásada formální pravdy – soud rozhoduje podle tvrzení, skutečností a důkazů, které poskytli účastníci
a které vyšly v řízení najevo; co nebylo prokázáno, se nesmí brát v úvahu
24) Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení

není:
· 3.2 Mimořádné
o dovolání
o obnova řízení o 3.2.1 Dovolání
183
o odpor o 3.2.2 Ţaloba pro zmatečnost
o odvolání o 3.2.3 Ţaloba na obnovu řízení
184
rozklad
O odvolání v civilním řízení rozhoduje:

o Městský soud v Praze
o Nejvyšší soud
o Nejvyšší správní soud
o Obvodní soud pro Prahu 2
o Ústavní soud
o Vrchní soud v Olomouci
identickým předmětem řízení a identickými účastníky řízení) již jiné řízení u soudu probíhá, označujeme
jako překážku:
o litispendence, Litispendence
185
STÁT. FORMY STÁTU ZNAKY STÁTU
Mezi znaky státu nepatří: o Stání území
existence armády Stálé obyvatelstvo
Stání moc
o existence práva o
Schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy
forma státu
o státní moc Další znaky
Územní organizace obyvatelstva - Dělení
o územní organizace obyvatelstva obyvatelstva podle území (princip
teritoriality)
Suverenita a výlučnost
Mezi znaky státu patří: Suverenita – nezávislost státní
existence armády o moci na jakékoli jiné moci jak
uvnitř, tak vně hranic státního
existence práva o území
forma státu Vnější stránka – vztahy
o státní moc státu k druhým státům
Vnitřní stránka –
o územní organizace obyvatelstva suverenita uvnitř státu
(nezávislost státní moci
na jiných politických
Znakem státu není: o organizacích)
učlenění státu Výlučnost – stát je jediná organizace
svého druhu na daném území
o územní organizace obyvatelstva o Existence daní a poplatků – vybírané od
suverenita a výlučnost příslušníků státu k vydrţování státního aparátu
Existence práva – obecně závazná pravidla
o státní moc chování, která regulují lidské chování
o existence daní a poplatků
“Výlučnost státu“ znamená:
nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci (= suverenita, preto to nie je správna odpvoeď) o
o že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území o
o žádná z výše uvedených odpovědí není správná
FUNKCE STÁTU
Stát disponuje těmito funkcemi: o Hlavní směry činnosti státu
Je třeba od nich odlišovat funkce jednotlivých státních orgánů
deklaratorními a konstitutivními o Mezi hlavní funkce státu patří funkce vnitřní a vnější.
vnitřními a vnějšími Funkce vnitřní:
právní - regulace základních společenských vztahů a řešení sporů
o subjektivními a objektivními o bezpečnostní - ochrana státu před napadením zvnějšku a ochrana bezpečnosti a
blanketovými a odkazujícími o majetku občanů
hospodářské - správa státních financí a regulace hospodářských vztahů
kogentními a dispozitivními sociální - sociální politika
kulturní - kulturní politika
Funkce vnější:
organizování styku s ostatními státy a regulace zahraničního obchodu
zajištění vztahů s dalšími státy (diplomacie)
obrana území před případným napadením (sem patří například boj proti terorismu)
Mezi znaky (principy) fungování demokracie

patří: o občanská práva jedince
o suverenita a národní svébytnost
o vůle lidu se projevuje ve volbách do zastupitelských orgánů
o ochrana menšin
právní jistota o kapitalistické a socialistické
občana o vláda
jednotlivce
o absolutní kontrola každého
obyvatele
Z hlediska učlenění státu dělíme

státy na: o demokratické a
nedemokratické
o unitární, složené a jiné
186
Členění státu
Unitární stát (ČR, SR)
jedna soustava nejvyšších státních
orgánů a jedna ústava
Složený stát
několik členských států
o Federace – zaloţená na
republikánských
principech (NEM,
ŠVAJ) o Reálná unie – s
monarchistickou hlavou
Jiné typy států
Personální unie – spojující činitel
dvou suverénních států je hlava
monarchy o Konfederace – mimo věci
delegované na orgány konfederace
jsou členské
státy suverénní
187
parlamentní a prezidentské
Autorem konceptu dělby moci a systému vzájemných brzd je francouzský

myslitel: o Michel de Montaigne
o J. J. Rousseau o
Jacques Derida
o Charles de Montesquie
o Henri Cartier-Bresson
Stát nedisponuje těmito funkcemi:

konstituvními o
vnější
o kogentními o
dispozitivními o
vnitřní
o subjektivními o
deklaratorními
Státní režim rozdělujeme na: o

neomezující
o demokratický o
nadstátní
o omezující
o nedemokratický o
polostátní
“Suverenita nebo svrchovanost státu“ znamená: o

o oprávnění schvalovat právní normy
o že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území o
o žádná z výše uvedených odpovědní není správná
Výlučnost, výlučnost státu znamená, že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území.
Svrchovanost, svrchovanost, Suverenita, suverenita státu je nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci jak
uvnitř, tak vně hranic státního území.
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Stát. Formy státu
27
188
Typ republiky, pro který je charakteristická odpovědnost vlády, nepřímá závislost prezidenta, prezident
vykonává pouze funkci hlavy státu a vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgán, se nazývá
republika:
o parlamentní
Typ republiky, pro který je charakteristické, že výkonný moc je svěřena prezidentovi, jím jmenovaným a jemu
odpovědným tajemníkům, že výkonná a zákonodárná moc jsou na sobě formálně nezávislé, že prezident je volen
přímo obyvatelstvem nebo prostřednictvím volitelů a že zákonodárný orgán ovlivňuje výkonnou moc v zásadě
pouze zákony a rozpočtem, se nazývá republika:
o prezidentská
Česká republika je:

unitárním státem
federativním státem o
konfederací
o personální unie
o parlamentní republika o
prezidentská republika
Československo po přijetí ústavního zákona č. 143/1968 bylo: o

unitárním státem
o federativním státem
o konfederací
o monarchií
Švýcarsko (Švýcarská konfederace) je:

unitárním státem
federativním státem o The rise of Switzerland as a federal state
konfederací began on September 12, 1848, with the
o personální unie creation of a federal constitution
Německo (Spolková republika Německo) je: o

unitárním státem
o federativním státem
o konfederací
o reálná unie
Mezi nedemokratickou formu vlády řadíme:

totalitní státy
demokratické státy o fašistické
státy Teokracie (z řečtiny theos =
bůh, kratein = vládnout) je forma vlády,
o nacistické státy o teokracie která se přímo odvolává na boţskou
o autokracie moc a boţské právo.
189
Znakem federace je: o
mezinárodní smlouva o
společná ústava
o dvojí občanství
o dvojí soustava nejvyšších státních orgánů
o každý člen federace vystupuje v mezinárodních vztazích samostatně
Prezidentskou republiku charakterizuje:

přímá volba prezidenta nebo volba prostřednictvím volitelů o
23) Parlamentní republiku charakterizuje:

vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgán o
prezident vykonává pouze funkci hlavy státu
o vláda je odpovědná parlamentu
o prezident má zákonodárnou iniciativu
o prezident je „šéfem vlády“
190
PRAMENY PRÁVA EU. ORGÁNY EU.
Hlavním legislativním orgánem Evropských společenství
je: o Evropská komise
o Rada EU
o Evropský parlament o
Evropský soudní dvůr o
Rada Evropy

směrnice o Sekundární právo
Právo, které vytváří instituce EU v mezích daných primárním právem
doporučení o Nařízení
stanoviska je právně závazné, platí v celém svém rozsahu v celé EU
obdoba zákona; neprevádza sa do národných právnych rádov
o rámcová rozhodnutí o
všeobecně závazný předpis, kterého se mohou dovolávat všichni, tj. fyzické i právnické
nařízení osoby
Směrnice
nejsou všeobecně závazné
stanovují cíle, které musejí všechny země EU splnit
jsou závazné, pokud jde o dosaţení výsledku v nich stanoveném, přičemţ způsob dosaţení je
ponechán svobodné volbě
jsou určeny členským státům, kterým je stanovena implementační lhůta
Rozhodnutí
je závazné pro toho, komu je určeno (např. určité zemi EU nebo konkrétní společnosti), a je
přímo pouţitelné.
jsou pro adresáta závazná
individuální právní akt, pomocí kterého se právo ES aplikuje v konkrétních případech
Doporučení
není právně závazné
adresát je jím vyzýván k určitému ţádoucímu chování, není k němu však právně zavázán, ES
pouţívá doporučení například tehdy, kdyţ uzavírá s průmyslovými podniky dobrovolné
dohody, kterým je třeba dát určitou publicitu.
Stanoviska
zaujímají instituce Společenství tehdy, kdyţ jde o posouzení současné pozice nebo určitých
procesů ve Společenstvích nebo v členských státech
pomocí „stanoviska“ se orgán EU můţe vyjádřit k určité otázce nezávazným způsobem, tzn.
aniţ by tak zakládal zákonnou povinnost pro toho, komu je stanovisko určeno, „Stanovisko“
můţe vydat hlavní orgán EU (Komise, Rada a Evropský parlament), Výbor regionů a
3) Nařízení orgánů ES: Evropský hospodářský a sociální výbor
je závazné pouze pro Společenství
pro členské státy EU nemá přímý účinek
musí být transformováno do právních řádů členských států o je
obecně závazné jak pro Společenství, tak pro členské státy o je
závazné pouze co do stanoveného cíle
4) Směrnice orgánů EU/ES:

je závazná pouze co do stanoveného cíle o má
přímé účinky do právních řádů států EU o
není vůbec závazná pro státy EU
o žádná z předchozích možností
5) Směrnice je závazná:
jako celek Do struktury orgánů EU nepatří: o
jen pokud jde o ustanovení, jež Rada EU
jsou v ní jako závazná označena o Evropská rada
jen pokud jde o ustanovení, která
upravují práva a povinnosti účastníků
o jen co do výsledku, který má být
dosažen
o žádná z předchozích možností
191
Hlavné orgány: Rada EU, Európska rada,
Európska komisia, Parlament, Súdny
dvor, Účtovný dvor
Vedľajšie (podporné) orgány:
Evropský hospodářský a sociální
výbor
Výbor regionů
Evropská centrální banka
Evropský ombudsman
Evropská investiční banka
192
Rada Evropy
Evropský soud pro lidská práva o
Evropská komise
7) Evropský parlament:
má právo legislativní iniciativy o
je volen přímo od roku 1999 o má
jediné sídlo v Bruselu
o podílí se na schvalování Evropské komise
o jmenuje evropského ombudsmana
8) Funkcí Evropského soudního dvora je:

dosáhnout dodržování komunitárního práva o
interpretovat komunitární právo
o podílet se na dotváření práva o
tvořit právní normy
o udělovat tresty
Hlavné orgány:
Rada EU,
Európska rada,
9) Orgánem ES/EU je: Európska komisia,
o Evropská rada Parlament,
Súdny dvor EU
o Mezinárodní soud v Haagu - se skládá ze Soudního dvora
- Tribunálu – (nazýván i Soud prvního stupně
Evropský soudní
o dvůr nebo soud první instance)
- Soudu pro veřejnou službu EU
o Evropský soud pro lidská práva Účtovný dvor
o Evropská komise
Vedľajšie (podporné) orgány:
o Soud první instance · Evropský hospodářský a sociální výbor
o Rada Evropy · Výbor regionů
· Evropská centrální banka
o Rada EU · Evropský ombudsman
· Evropská investiční banka
Orgánem ES/EU není: o

Rada EU
o Mezinárodní soud v Haagu o
o Evropská komise
o Soud první instance
o Rada Evropy
Všeobecně závazným právním předpisem na území ES/EU, kterého se mohou dovolávat všichni a který se
nepřevádí do národního právního řádu, je:
o nařízení, Nařízení
Všeobecně závazným předpisem komunitárního práva, který je závazný, co do výsledku je:
směrnice, Směrnice
Rada EU může rozhodovat: o
prostou většinou
o speciální většinou
o kvalifikovanou většinou
o minimálně 3 hlasy
o jednomyslně
193
Nařízení
je právně závazné, platí v celém svém rozsahu v celé EU
Mezi závazné prameny práva
všeobecně závazný předpis, kterého se mohou dovolávat všichni, tj. fyzické i právnické
ES/EU nepatří: o nařízení osoby
o směrnice Směrnice
stanovují cíle, které musejí všechny země EU splnit
o rozhodnutí Evropského soudu pro jsou závazné, pokud jde o dosaţení výsledku v nich stanoveném, přičemţ způsob dosaţení je
lidská práva o doporučení ponechán svobodné volbě
o stanoviska Rozhodnutí
je závazné pro toho, komu je určeno (např. určité zemi EU nebo konkrétní společnosti), a je
přímo pouţitelné.
jsou pro adresáta závazná
Mezi závazné prameny práva Doporučení
ES/EU patří: o nařízení není právně závazné
o směrnice Stanoviska
pomocí „stanoviska“ se orgán EU můţe vyjádřit k určité otázce nezávazným způsobem, tzn.
o rozhodnutí Evropského soudu pro aniţ by tak zakládal zákonnou povinnost pro toho, komu je stanovisko určeno, „Stanovisko“
lidská práva o doporučení můţe vydat hlavní orgán EU (Komise, Rada a Evropský parlament), Výbor regionů a Evropský
hospodářský a sociální výbor
o stanoviska
Nařízení EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských státu:

o nepůsobí nikdy
o působí vždy přímo – od okamžiku jejich přijetí
o působí jen v případě, že si to účastníci vztahu dohodnou
o působí, jsou-li začleněna do vnitrostátního práva
o působí přímo jen, nejsou-li v rozporu s vnitrostátní právní úpravou
Směrnice EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských států:

o nepůsobí nikdy, mají jen doporučující charakter
o působí vždy přímo – od okamžiku jejich přijetí
o působí jen v případě, že si to účastníci vztahu dohodnou
o působí, jsou-li začleněna do vnitrostátního práva
o působí přímo jen, nejsou-li v rozporu s vnitrostátní právní úpravou
194
PRÁVNÍ ŘÁD ČR. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, PODSTATA A CHARAKTER
ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD
Základní lidská práva a
- jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná
svobody jsou: o
Právo na ţivot,
nezadatelná
Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
o nezcizitelná Osobní svoboda
o Ochrana proti nuceným pracím a sluţbám
Nedotknutelnost vlastnictví
nepro Další (Právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a
mlčit jméno, právo na ochranu před zneuţíváním osobních údajů,
elná o Svoboda pohybu a pobytu, Svoboda myšlení, náboţenského
vyznání, umělecké tvorby…)
nezru
šiteln
áo
proml
čiteln
áo
zrušit
elná
o zcizitelná
Mezi základní práva a

svobody řadíme: o právo na
život
o nedotknutelnost osoby a
jejího soukromí o
svoboda pohybu
ochrana proti nuceným pracím o
právo sdružovací
Zvyšné nepatria pod ZÁKLADNÉ, ale pod
o právo na vzdělání POLITICKÉ / HOSPODÁRSKE / KULTÚRNE...
ochrana zdraví
Mezi politická práva neřadíme: o

Svoboda projevu - moţnost projevovat své názory na veřejnosti, a to
právo petiční
slovem, tiskem, obrazem, filmem atd.
o právo na podnikání o Svoboda sdružovací - právo svobodně se sdruţovat ve spolcích,
právo volební společnostech, politických stranách a hnutích atd.
Zákaz nucení kohokoliv v členství v libovolném sdruţení
o svoboda sdružovací o
Právo shromažďovací
svoboda projevu Právo pokojně se shromažďovat
o právo shromažďovací Právo petiční
Právo občana obracet se sám nebo s jinými na státní orgány a orgány
o právo na hmotné zabezpečení o územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi
právo na vzdělání Právo volební - právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo se
svobodnou volbou svých zástupců
4) Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva řadíme:

svobodu projevu o právo na ochranu zdraví o právo na ochranu rodiny o právo na
vzdělání
právo na svobodnou volbu povolání o
právo shromažďovací o právo na život
o právo volební
195
Právo na zabezpečení
Hospodářská, sociální a kulturní práva Ochrana zdraví
občanů ČR Ochrana rodiny
Právo na svobodnou volbu povolání, Právo na vzdělání
podnikání a další práva Další
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní řád ČR. Listina základních práv a
svobod, podstata a charakter základních lidských práv a svobod
33
196
Mezi politická práva řadíme:
o právo volební
o svoboda sdružování
o svoboda projevu
o právo shromažďovací
o právo na hmotné zabezpečení o
o právo petiční
o právo na podnikání
6) Mezi základní práva a svobody neřadíme:

právo na život
ochrana proti nuceným pracím o
právo sdružovací
o právo na vzdělání
o ochrana zdraví

o svobodu projevu
o právo na svobodnou volbu povolání
o právo volební
o právo na ochranu zdraví o
právo na ochranu rodiny o
o právo na život
Základní lidská práva a svobody nejsou:

nezadatelná o
nezcizitelná
o nepromlčitelná o
nezrušitelná o
promlčitelná o
zrušitelná
o zcizitelná
9) Volební právo řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
práva: o politická
10) Svobodu projevu řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
11) Právo shromažďovací řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
12) Právo sdružovací řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
13) Právo na život řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
práva: o základní, lidská
K politickým právům patří podle Listiny základních práva a

svobod: o ochrana proti nuceným pracím
197
právo shromažďovací o
o ochrana rodiny
o právo svobodně se sdružovat
15) Právo na život řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá práva:
lidská, lidská práva, základní, základní lidská, základní práva, základní práva a svobody
16) Osobní svobodu řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
práva: o lidská, lidská práva, základní, základní lidská, základní práva, základní práva a
svobody
17) Nedotknutelnost vlastnictví řadíme do skupiny ústavních práv občana ČR, která se nazývá
práva: o lidská, lidská práva, základní, základní lidská, základní práva, základní práva a svobody
Listina základních práv a svobod je:

o součástí Ústavy ČR
o součástí ústavního pořádku ČR
o samostatný ústavní zákon
o je totéž co Charta základních práv EU
o podzákonný předpis
198
PRÁVNÍ ÚKONY (PRÁVNÍ JEDNÁNÍ – POJEM, DRUHY, NÁLEŽITOSTI, RELATIVNÍ NEÚČINNOST)
Relativně neplatný právní úkon (neplatné právní jednání):
o musí být sankcionován(o), protože jde o protiprávní jednání
o nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a dovolat se jí
může každý
o nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti, ale dovolat se jí
může jen konkrétní oprávněná osoba
o vyvolává právní důsledky do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá
Neplatnosť právnych úkonov DELÍME NA:
Absolútne neplatné = ak právny úkon vôbec nevyvoláva predpokladané právne následky. Absolútne neplatný je vţdy úkon
učinený neslobodne, alebo nespôsobilou osobou.
Relatívne neplatné = ak má právne jednanie vady. Právne jednanie sa povaţuje za relatívne neplatné dokým sa oprávnená
osoba neplatnosti dovolá; dokým sa nedovolá, musí sa toto jednanie plniť.
O relativní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:

daný právní úkon nebyl nikdy platný (dané právní jednání nebylo nikdy platné) o
může se jí dovolat kdokoliv
o může se jí dovolat smluvní strana
o nemůže se jí dovolat nikdo
o soud k ní přihlíží jen z úřední povinnosti
Absolutně neplatný právní úkon (absolutně neplatné právní jednání):

o musí být sankcionován(o), protože jde o protiprávní jednání
o nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti a dovolat se jí
může každý
o nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední povinnosti, ale dovolat se jí
může jen konkrétní oprávněná osoba
o vyvolává právní důsledky do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá
Mezi právní úkony (jednání), které rozlišujeme podle vyjadřovacích prostředků, nepatří:
o deklaratorní · Podľa vyjadrovacích prostriedkov ROZLIŠUJEME PRÁVNE JEDNANIE NA:
o konkludentní o Výslovné - vo forme písomnej / ústnej / symbolov
o tacitní (mlčky) o Konkludentné – konanie z ktorého sa dá posúdiť ţe ide o prejav vôle, a aký je jeho
o výslovné obsah (vhodenie mince do automatu, nástup do motorového vozidla...)
o žádná z uvedených odpovědí o Tacitné (mĺkve) – prejavom vôle je nečinnosť, ale len v prípade ţe sa z nej dá usúdiť
ţe je naozaj prejavom vôle a nesie nejaký obsah
5) Disimulace je:
opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu o protiprávní
právní úkon (jednání)
vztah
vyjádřený(é)
konkludentně o právní o protiprávní úkon (jednání)
úkon (jednání) o předstíraný(é) (zastřený(é)) právní úkon (jednání)
vyjádřený(é) tacitně
(mlčky) o právní úkon
(jednání) vyjádřený(é)
výslovně
o právní úkon zastřený (zastřené
právní jednání) (předstíraný(é)) o
protiprávní úkon (jednání)
6) Disimulace je:
jedna z forem rozhodnutí
správního orgánu
199
PRÁVNÍ JEDNÁNÍ
projev vůle subjektu směřující ke
způsobení právních následků
projev vůle je zde spojen s projevem, aţ na
výjimky:
Vnitřní výhrada – ten, kdo
projevem vůle činil, výhradu nedá
najevo; mentální rezervace nemá
právní význam
Disimulace – účastníci předstírají,
ţe činí jiný úkon, neţ je tomu ve
skutečnosti (např. předstíraný
prodej, ve skutečnosti darování)
200
U právního úkonu (jednání) je třeba splnit:
o náležitosti aktu aplikace práva
o náležitosti projevu vážné vůle
o náležitosti subjektu
o obsahové náležitosti
o žádná z uvedených odpovědí není správná
Podle vyjadřovacích prostředků lze rozlišovat právní úkony (jednání):

konkludentní o
mlčky
o náležité o
okamžité o s
rezervací o
tacitní
o výslovné
Relativní účinnost je právní

institut: o absolutní RELATIVNÍ (NE)ÚČINNOST
o na obranu dlužníka před věřitelem institut na ochranu věřitele, je v občanském zákoníku.
o na obranu soudu věřitel se můţe domáhat vůči své osobě neúčinnosti právních úkonů, kterými se
o na obranu věřitele dluţník zbavuje svého majetku, aby nemusel plnit závazky vůči věřiteli
o neúčinnosti rozhoduje soud na základě ţaloby věřitele
o působí vůči všem
týkající se neúčinnosti právního jednání dlužníka
Právní aktem (jednáním) je např.: o

protiprávní stav
o smlouva o
trestný čin
o uznání dluhu
o vlastnické právo
O absolutní neplatnosti právních úkonů (právního jednání) platí:

o může se jí dovolat kdokoliv
o může se jí dovolat pouze smluvní strana
o nemůže se jí dovolat nikdo
o právní úkon nebyl nikdy platný (právní jednání nebylo nikdy platné)
o soud k ní přihlíží z úřední povinnosti
U právního aktu (jednání) je třeba splnit:

náležitosti projevu vůle o
náležitosti předmětu o
náležitosti rozhodnutí o
náležitosti vůle
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní úkony (právní jednání – pojem,
druhy, náležitosti, relativní neúčinnost)
37
201
Právní úklon (jednání), který(é) nevyvolává předpokládané právní následky, se nazývá absolutně
neplatným.
Relativně, relativně neplatný(é) právní úkon (jednání) je takový(é), který(é) se považuje za platný(é) do té doby,
než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá.
202
PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI (PRÁVNÍ UDÁLOSTI, LHŮTY V PRÁVU, PROTIPRÁVNÍ STAVY)
Mezi právní skutečnosti nepatří: PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
o narození Právně významné okolnosti, se kterými právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu
Rozlišují se aprobované (právní chování) a reprobované (protiprávní chování)
o právní jednání o Projevy vůle subjektu
právní události Právní jednání – právní skutečnosti vyplývající v chování v souladu s právními
normami
o protiprávní jednání o
Právní jednání (dříve právní úkony) – projev vůle subjektu směřující ke
protiprávní postupy o způsobení právních následků
protiprávní vztahy Individuální právní akty – akty státních orgánů, které
zakládají, mění nebo ruší právní vztahy
Protiprávní jednání – spočívá v porušování povinnosti
Obecná délka promlčecí lhůty činí: Skutečnosti, které nejsou projevem vůle subjektu
o 4 roky Právní události – skutečnosti, na které se váţe vznik, změna nebo zánik právního vztahu
a které nebyly vyvolány chováním osob jimi dotčených
o 10 let o Protiprávní stavy – výsledek nezaviněného chování nebo události, které jsou v
2 roky o rozporu s právem
1 rok o 3
roky
Příkladem protiprávního stavu je: o

narození tělesně postiženého dítěte
o odplavení motorového vozidla na pozemek souseda v důsledku povodně o
rozsudek ukládající trest odnětí svobody na doživotí
o uplynutí promlčecí lhůty
o žádná z uvedených možností
Pan Dobrák uzavřel s panem Levým dne 5. ledna 2014 ústně smlouvu o zápůjčce, podle níž přenechal panu
Levému bezúročně částku ve výši 200.000 Kč s tím, že tento je panu Dobrákovi povinen uvedenou částku
vrátit nejpozději 22. února 2014. Pan Levý však částku nevrátil ani 22. února 2017. Jaký právní následek
postihne právo pana Dobráka na vyplacení 200.000 Kč, jestliže jej ani do 22. února 2017 nevykoná?
o nastane relativní neplatnost práva pana Dobráka
o právo pana Dobráka bude postiženo relativní neúčinností o
právo pana Dobráka prekluduje
o právo pana Dobráka se promlčí
o uplynutí uvedené lhůty nemá na práva pana Dobráka žádný vliv
Pan Rychlý odvezl svou manželku do porodnice, aby mohl být přítomen u porodu. Po pěti hodinách došlo k
narození zdravého dítěte v 17 hodin. Pan Rychlý však v důsledku své přítomnosti u porodu nedostál své
smluvní povinnosti dostavit se v 16 hodin na obchodní jednání, kde měl působit jako tlumočník, v důsledku
čehož vznikla účastníkům jednání škoda. Jaké dvě právní skutečnosti lze sledovat v uvedeném případě?
o právní jednání a protiprávní jednání
o právní jednání a protiprávní stav o
právní událost a protiprávní jednání o
právní událost a protiprávní stav
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní skutečnosti (právní události, lhůty v
právu, protiprávní stavy)
39
203
6) K právním skutečnostem patří:
o právní normy Právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik,
o právní síla změnu nebo zánik právního vztahu , tj. subjektivních práv a povinností.
Lze ji obecně definovat jako skutečnost, která např. na
o právní události základě zákona způsobí právní následky. Pojem má původ vprávu
o právní úkony (právní jednání) soukromém , zejména v právu občanském , je však pojmem obecným.
Právní skutečnosti jsou:

o právní normy
o skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se a zanikají právní vztahy (právní poměry)
o smrt
o tvorba právních norem soudem
Subjektivní lhůta:
je vždy delší než lhůta objektivní
je vždy kratší nebo stejně dlouhá jako objektivní o
není rozhodující pro uplatnění práva
o začíná běžet od okamžiku, kdy se oprávněný subjekt dozví o skutečnosti rozhodné pro její počátek o
9) Promlčení znamená:
možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná o
o zánik práva
o zánik právní subjektivity
Právní skutečnosti nejsou: o

právní normy
o skutečnosti, na jejichž základě vznikají, mění se a zanikají právní vztahy (právní poměry)
o smrt
o tvorba právních norem soudem
K právním skutečnostem patří:

právní moc o právní normy o PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
právní síla Právně významné okolnosti, se kterými právo spojuje vznik, změnu nebo zánik
právního vztahu
o právní události o právní úkony Rozlišují se aprobované (právní chování) a reprobované (protiprávní chování)
Projevy vůle subjektu
Právní jednání – právní skutečnosti vyplývající v chování v souladu s
právními normami
Právní jednání (dříve právní úkony) – projev vůle subjektu
směřující ke způsobení právních následků
Individuální právní akty – akty státních orgánů, které
zakládají, mění nebo ruší právní vztahy
Protiprávní jednání – spočívá v porušování povinnosti
Skutečnosti, které nejsou projevem vůle subjektu
Právní události – skutečnosti, na které se váţe vznik, změna nebo zánik
právního vztahu a které nebyly vyvolány chováním osob jimi dotčených
Protiprávní stavy – výsledek nezaviněného chování nebo události,
které jsou v rozporu s právem
204
Smrt je příkladem: o
právní skutečnosti o
právní události
o právního úkonu (právního jednání)
o protiprávního úkonu (protiprávního jednání) o
Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) nepatří:

o formy projevu vůle
o náležitosti řízení
o náležitosti subjektu
náležitosti věku
NÁLEŽITOSTI PRÁVNÍCH
JEDNÁNÍ
o náležitosti vůle
Subjektu
právní osobnost (dříve způsobilost k právům a povinnostem) – způsobilost mít práva a
povinnosti v právních vztazích (fyzické osoby od narození, právnické osoby od zápisu do zákonem
stanoveného rejstříku - registrace, obce, kraje a stát ze zákona)
svéprávnost (dříve způsobilost k právním úkonům) – způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním
jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat), jinak také způsobilost zakládat, měnit
a rušit právní vztahy (fyzické osoby od 18 let, právnické osoby jako u osobnosti)
Deliktní způsobilost – způsobilost nést protiprávní odpovědnost za vlastní protiprávní jednání (od 15
let, nově i právnické osoby u taxativně stanovených trestných činů)
Vůle
Musí být svobodná, váţná, skutečná
Projevu vůle
Výslovná forma – učiněna písemně, ústně či určitými symboly
Konkludentní forma – konání, ze kterého lze usoudit, ţe jde o projev vůle a jaký je jeho obsah
Tacitní forma – u ní je projevem vůle nečinnost, musí být bez pochyby moţno usoudit, ţe jde o
projev vůle
Obsahu
Podstatné sloţky – charakter podstatných náleţitostí jednání (druh práce, místo výkonu,
den nástupu)
Pravidelné sloţky – součást právního jednání určitého typu (mzdové zařazení ve smlouvě)
Nahodilé sloţky – součást právního jednání jen někdy (sjednání kratší pracovní doby ve smlouvě)
Předmětu
To, k čemu se právní jednání vztahuje; jeho plnění musí být právně moţné a dovolené
Mezi náležitosti právních úkonů (právního jednání) patří:

formy projevu vůle o
náležitosti řízení o
náležitosti subjektu o
náležitosti věku
o náležitosti vůle
15) Prekluze znamená:

možnost dlužníka vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli nepřizná o
o zánik práva
o zánik právní subjektivity
Lhůtu, jejímž uplynutím zanikne právo, označujeme jako:

o preklusivní, prekluzivni, prekluzivní, preklusivni
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní normy
41
205
STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY
PRÁVNÍ NORMY Je vnitřní forma, v níţ je obsah právní normy určitým způsobem organizován
Hypotéza
Norma s klasickou strukturou stanoví podmínky, za nichţ se má realizovat pravidlo chování obsaţené v dispozici
neobsahuje: o sankci je kritériem, podle něhoţ se určí, zda se norma vztahuje či nevztahuje na konkrétní případ
o hypotézu Dispozice
obsahuje pravidlo chování
o derogační stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, nastanou-li podmínky uvedené v
klauzuli o hypotéze
Sankční hypotéza
sankční stanoví podmínky podmiňující uplatnění sankce
hypotézu o podmínkou je vţdy porušení povinností vyplývajících z dispozice
dispozici k porušení povinností musí často přistoupit další skutečnosti (deliktní způsobilost proviněného)
Ke klasické struktuře právní normy patří následující

části: o úvod
o hypotéza o
sankce
o určení právního řádu, podle kterého je třeba se řídit o
dispozice
Dispozitivní právní normy jsou ty normy:

jejichž použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
které umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že
toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah právní normou)
o které odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
o které odkazují na právní řád určitého státu Dělení podle míry vázanosti adresátů
o které zrušují jiné právní normy - kogentní – jejich pouţití nemůţe být vyloučeno projevem odchylné
vůle subjektů, upravují vztahy se zvlášť důleţitým významem
- dispozitivní – účastníci právního vztahu svou vůlí určují obsah
4) Kogentní právní normy jsou takové normy: vzájemných oprávnění a povinností
které nemají klasickou strukturu
které pouze stanoví, která ustanovení dřívějších předpisů se ruší
které umožnují účastníkům, aby svá práva a povinnosti upravili dohodou; pokud toho nevyužijí, jsou povinní se řídit
kogentní normou
o které určují právní řád určitého státu, podle kterého je třeba se řídit o
5) Právní normy, které formulují příkaz nebo zákaz, jsou normy:

blanketové o kolizní Dělení z hlediska jazykového vyjádření
o zavazující o rozvazující dispozice
opravňující – formulují oprávnění
o opravňující
zavazující – formulují povinnost
přika
zujíc
í o
zaka
zujíc
í
6) Právní normy mezinárodního práva, které určují, jaký právní řád se vztahuje na daný případ, jsou normy:
blanketové o kolizní
Dělení z hlediska struktury
o odkazující o normy s klasickou strukturou –obsahují hypotézu, dispozici a sankci
opravňující normy jiné
o žádná odpověď není správná normy blanketové – odkazují na jinou normu, nikoli však jmenovitě určenou, ale
určenou obecně (např. podrobnější úpravu provede neřízení vlády)
normy odkazující – odkazují na jinou, jmenovitě určenou normu (zákon, číslo,
paragraf…)
normy kolizní – normy mezinárodního práva soukromého, které určují, jaký právní řád
se vztahuje na určitý případ (např. vztah mezi německým a českým řádem bude
upravován německým nebo českým právem)
206
7) Pro blanketovou normu platí:
je vždy normou mezinárodního práva
lze se od ní odchýlit projevem vůle subjektů právního vztahu
odkazuje v některé své části na jinou, jmenovitě uvedenou normu (zákon číslo, paragraf, odstavec,…) o
vyskytuje se jen v Ústavě a ústavních zákonech
8) Hypotéza právní normy stanoví:

důsledky porušení právní povinnosti vyplývající z normy o
jaké pravidlo chování je závazné
o podmínky, za kterých je třeba realizovat pravidlo chování obsažené v dispozici normy
o podle jakého práva se má daný případ řešit
o postup při vymáhání nároků u soudu
Mezi právní normy, které nemají klasickou strukturu, patří

normy: o blanketové
o kogentní
o kolizní
o dispozitivní
o zavazující
Platnost právní normy nastane z uvedených možností:

vyhlášením na úřední desce Parlamentu o
jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů
o vyhlášením v Obchodním věstníku
o 15. dnem od vyhlášení
Od kogentní normy: o
se nelze odchýlit
o se lze odchýlit pouze dvoustranným projevem vůle o
se lze odchýlit pouze jednostranným projevem vůle o se
lze odchýlit pouze dispozitivní normou
o se lze odchýlit kolizní normou

umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že toho
účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou)
o odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
o odkazují na právní řád určitého státu
o zrušují jiné právní normy
13) Právní normy, jejichž použití na právní poměry, které upravují, nemůže být vyloučeno ani omezeno
projevem odchylné vůle subjektů, se nazývají normy:
o kogentní, Kogentní
43
207
Právní normy, které umožňují účastníkům právních vztahů, aby projevem souhlasné vůli určili obsah
vzájemných oprávnění a povinností, se nazývají normy:
o dispozitivní, Dispozitivní
Kogentní právní normy:

jsou typické pro oblast soukromého práva o
o jsou takové, od kterých je možné se odchýlit o
16) Dispozitivní právní normy:

jsou typické pro oblast soukromého práva o
o jsou takové, od kterých není možné se odchýlit o
17) Taxativní výčet: Derogační klauzule je výslovné ustanovení k zániku platnosti normy (zpravidla
opakem výčtu demonstrativního o platnost není omezená)
žádná odpověď není správná generální derogační ustanovení – všeobecné ustanovení o zrušení všech norem, jeţ
odporují ustanovením nově platného normativního aktu; budí nejasnosti, které
o je výčet úplný normy jsou zrušeny
o je výčet příkladný derogační ustanovení obsahující taxativní výpočet všech zrušených normativních
o může být uveden slovem zejména aktů – ţádné pochyby = úplný
Demonstrativní výčet:
o je výčet úplný
o je výčet příkladný
o může být uveden slovem
zejména o opakem výčtu
taxativního
Dispozicí právní normy je ta část, která stanoví:

o podmínky, za nichž se má norma realizovat
o vlastní pravidlo chování (práva a povinnosti)
o důsledky porušení povinnosti
o podmínky pro uplatnění sankce
o kdy norma nabude účinnosti
Právní norma, která umožňuje účastníkům právních vztahů, aby svá práva a povinnosti upravili odchylně
na základě shody, je normou:
o kogentní o
dispozitivní o
kolizní
o zavazující
o blanketovou
44
208
o platí, jen pokud ji strany
nevyloučí o je možno se od ní
odchýlit dohodou o je možné ji
změnit ve správním řízení o je
typická pro veřejnoprávní vztahy
o je možné ji změnit rozhodnutím
soudu

platí, jen pokud ji strany
nevyloučí o je možno se od ní
odchýlit dohodou o nelze se od
ní odchýlit dohodou
o je možné ji změnit ve správním
řízení o je typická pro
veřejnoprávní vztahy Od vyhlášení ve Sbírce zákonů je platná, od stanoveného dne nebo 15. dne po
vyhlášení je účinná
23) Právní norma nabývá
účinnosti:
vždy dnem, který je v ní výslovně
uveden o vždy dnem vyhlášení
o dnem, kdy ji příslušný orgán
schválil
není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení o
Právní norma nabývá účinnosti: o

dnem, který je v ní výslovně uveden
o vždy dnem, který je v ní výslovně uveden
o vždy dnem vyhlášení
o dnem, kdy ji příslušný orgán schválil
o není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení
Kolizní normy určují:

postup soudů, liší-li se právní úpravy různých států
práva a povinnosti soudu při rozhodování, nedohodnou-li si je strany ve smlouvě
práva a povinnosti subjektů právních vztahů, pokud o sporné otázce rozhoduje soud o
rozhodné právo pro úpravu vztahů (poměrů) s cizím (mezinárodním) prvkem
Ke klasické struktuře právní normy nepatří:

o dispozice
o hypotéza o
sankce
o určení právního řádu stáru, podle kterého je třeba se řídit o
úvod
Taxativní výčet je výčtem:
209
uplnym, úplným, Úplným
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní normy B
(příklady) 45
210
PRÁVNÍ NORMY B (PŘÍKLADY)
“Nestanoví-li smlouva o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatků prostředků na
účtu úroky…“ je příkladem normy:
kogentní o derogační o dispozitivní
o kolizní
o blanketní Lebo sa od nej dá odkloniť – „nestanoví li
smlouva jinak“ je vţdy dispozitívna
“Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem
normy: o kogentní
o kolizní
o blanketní o
dispozitivní o
derogační
“Ruší-li se zákon č. 140/1991 Sb.“ je příkladem normy:

kogentní o kolizní
o Derogační klauzule je výslovné
o dispozitivní o blanketní o ustanovení k zániku platnosti normy
derogační (zpravidla platnost není omezená)
V právní normě „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být
dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná“ představuje hypotézu to, že:
sankce neplatnosti Hypotéza
výpověď musí být dána písemně stanoví podmínky, za nichţ se má realizovat pravidlo chování obsaţené v dispozici
je kritériem, podle něhoţ se určí, zda se norma vztahuje či nevztahuje na konkrétní případ
výpověď musí být doručena druhé
straně
výpovědí může rozvázat pracovní
poměr zaměstnanec i zaměstnavatel
o žádná z přechozích možností není
správná
V právní normě „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být
dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná“ představuje dispozici to, že:
o sankce neplatnosti
o výpověď musí být doručena druhé straně
o výpověď musí být písemná
o „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel.“
“Zrušuje se zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání“ je normou:

blanketní o
odkazující o
kolizní
o dispozitivní
o derogační
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní normy B (příklady)
46
211
“Strany si mohou sjednat, že kupující nabude vlastnické právo později, než je stanoveno v § 443“ je
normou: o kogentní
o blanketní o
derogační o
kolizní
o dispozitivní
“Vznik a zánik věcných práv k věcem movitým řídí se právem místa, kde věc byla v době, kdy nastala
skutečnost, která zakládá vznik nebo zánik tohoto práva.“ je normou:
o derogační o
dispozitivní o
odkazující o
blanketní o
kolizní
V právní normě „Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je
nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.“ je hypotézou:
o Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý o
insolvenční návrh
o Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý,
o insolvenční soud odmítne
o neobsahuje hypotézu
V právní normě „Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků,
je neplatný.“ je dispozicí:
o Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků
o Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon
o Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný
o neobsahuje dispozici
o je neplatný
“Společník, který ve lhůtě podle odstavce 1 nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit
úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ je normou:
o kogentní o
blanketní o
derogační o
kolizní
o dispozitivní
47
212
“Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou přenést svůj obchodní podíl na jiného společníka,
nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ je normou:
o kogentní o
blanketní o
derogační o
kolizní
o dispozitivní
“Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nevyžaduje většinu
jinou. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení.“ je normou:
o kogentní o
blanketní o
derogační o
kolizní
o dispozitivní
“Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od
posledního dne účetního období.“ je normou:
o kogentní o
blanketní o
derogační o
kolizní
o dispozitivní
Z § 140 odst. 1 trestního zákoníku: „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až
osmnáct let.“ vyplývá pro subjekt, který je regulován:
o zákaz usmrcení
o povinnost neusmrtit
o oprávnění
o právo
o povinnost usmrtit
Z § 140 odst. 1 trestního zákoníku: „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až
osmnáct let.“ vyplývá pro soud v případě naplnění právní normy:
o povinnost uložit sankci o
oprávnění uložit sankci o
právo uložit sankci
o možnost uložit sankci
“Zrušuje se § 352 občanského zákoníku“ je příkladem:

dispozitivní normy o
kogentní normy o
kolizní normy
o derogační normy o
blanketní normy
213
18) “Kupní smlouva se řídí právem státu kupujícího“ je příkladem:
kogentní normy o kolizní normy
o derogační normy o blanketní normy normy kolizní – normy mezinárodního práva soukromého, které určují, jaký
o dispozitivní normy právní řád se vztahuje na určitý případ (např. vztah mezi německým a českým
řádem bude upravován německým nebo českým právem)
“Ujednání o omezení prodeje vyžaduje písemnou formu“ je příkladem:

o dispozitivní normy
o kogentní normy
Lebo sa od nej nedá odchýliť – proste ju
o kolizní normy vyţaduje
derogační normy o
blanketní normy
“Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je

příkladem: o dispozitivní normy
o kogentní normy o
kolizní normy
blanketní normy
“Při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je
příkladem: o dispozitivní normy
o kogentní normy o
kolizní normy
blanketní normy
V právní normě „Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je
nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.“ je dispozicí:
o insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý o
nesrozumitelný anebo neurčitý
o Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý,
o insolvenční soud odmítne (insolvenční návrh)
o neobsahuje dispozici
“Tato smlouva se řídí právem země prodávajícího“ je příkladem normy:

odkazující o
kolizní
o kogentní o
derogační o
blanketní
49
214
V právní normě „Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků, je neplatný.“
je hypotézou:
o Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků
o Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků, je neplatný
o neobsahuje hypotézu
o je neplatný
o obsahuje pouze dispozici
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Spoluvlastnictví, společné jmění
50
215
Věcná práva k cizím věcem
Právo stavby – právo stavby je nemovitá věc, obsahem je právo stavebníka mít na poz
SPOLUVLASTNICTVÍ, nebo pod povrchem pozemku stavbu (umoţňuje stavět na cizím pozemku), lze zřídit
SPOLEČNÉ JMĚNÍ jako dočasné na max. 99 let, zapisuje se do veřejného seznamu (katastr nemovitostí)
Mezi věcná práva k věci cizí Věcná břemena – sluţebnosti a reálná břemena o Zástavní právo - slouţí k
zajištění dluhu,
neřadíme: o podzástavní právo
při nesplnění má zástavní věřitel právo uspokojit svoji pohledávku ze zpeněţen
o pronájem zastavené věci,
o věcná zřizuje se zástavní smlouvou,
břemena o lze zapsat do rejstříku zástav,
zanikne-li zajištěný dluh, zanikne zástavní právo
zadržovací
Zadrţovací právo
právo o
oprávnění drţitele zadrţet cizí movitou věc, kterou má oprávněně u sebe,
zástavní právo zajištění své pohledávky vůči osobě, které by jinak byl povinen tuto věc v
právo má zajišťovací funkci a typicky můţe být realizováno např. v p
Zadržovací právo se vztahuje na: opravy věci, kterou ale objednatel nebude chtít zaplatit
musí jít o oprávněného drţitele zadrţené věci
nemovitosti
obchodní
podíly o
podnik
o
pohledáv
ky o věci
movité
3) Společné jmění manželů tvoří:
majetek, který byl nabyt jedním z manželů před uzavřením manželství

majetek, který byl navrácen jednomu z manželů na základě zákona o restituci o
majetek nabytý darováním
majetek nabytý dědictvím
Společné jmění
vypořádané fikcí: o
lze vypořádat
dohodou
o lze
vypořádat
smluvně o
lze
vypořádat
soudně
o má stejný režim pro věci movité
podza
jako nemovité o nelze již smluvně
vypořádat Reštitučné zákony by tam podľa správnosti mali byť tieţ, ale je to v systéme nahodené be
o nemá stejný režim pro věci movité nich
jako nemovité
Do společného jmění manželů

nepatří:
dluhy vzniklé manželům za
trvání manželství o majetek
získaný darem
o majetek získaný dědictvím
majetek získaný jedním nebo oběma manžely za trvání manželství o

majetek získaný na základě restitučních zákonů
Společné jmění manželů lze smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu:

o odložit vznik ke dni zániku manželství
216
o rozšířit o
vyloučit o
zúžit
o žádná z předchozích není správná
Zástavní právo:
je absolutním právem o je Zástavní právo - slouţí k zajištění dluhu,
hlavním závazkem o je při nesplnění má zástavní věřitel právo uspokojit svoji pohledávku ze
relativním právem o je zpeněţení zastavené věci,
věcným právem zřizuje se zástavní smlouvou,
o má akcesorickou povahu o má lze zapsat do rejstříku zástav,
represivní funkci zanikne-li zajištěný dluh, zanikne zástavní právo
217
o má uhrazovací funkci
o má zajišťovací funkci
· Zánik spoluvlastnictví
8) Spoluvlastnictví zaniká: o Právo na ukončení spoluvlastnického vztahu (oddělení ze spoluvlastnictví a
o dohodou spoluvlastníků zrušení spoluvlastnictví), nikdo nemůţe být nucen ve spoluvlastnictví setrvat →
o moratoriem Kaţdý ze spoluvlastníků můţe kdykoliv ţádat o své oddělení ze
spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení
o opuštěním věci spoluvlastnictví, nesmí tak ale ţádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě
o promlčením některého ze spoluvlastníků,
o rozhodnutím soudu Forma zániku
o Dohodou spoluvlastníků – musí se týkat vţdy celého předmětu
o smrtí všech spoluvlastníků o Rozhodnutím soudu – nedojde-li k dohodě
o spotřebováním věci Způsob zániku
o Reálné rozdělení věci – pokud je to dobře moţné
o vydržením
o Přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům – za přiměřenou náhradu
o zánik věci o Prodej věci a rozdělení výtěţku
Do společného jmění patří:

dluhy převzaté za trvání manželství
dluhy týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů
o osobní povahy ·Předmět a rozsah SJM
o věci nabyté jedním z manželů za trvání manželství o to, co nabyl jeden z manţelů nebo oba za trvání
manţelství
o věci nabyté společně oběma manželi za trvání manželství o zisk z toho, co náleţí výhradně jednomu z manţelů
o věci získané darováním o podíl v obchodní společnosti nebo druţstvu, stal-li se
společníkem nebo členem druţstva za manţelství
o věci získané dědictvím o dluhy převzaté za manţelství (výjimky stanoví zákon –
o věci získané restitucí dluhy z výhradního majetku, převzal jen jeden bez
souhlasu druhého)
o věci získané smrtí o do SJM nepatří
o zisk z majetku výhradně vlastněného jedním z manželů * věci osobní potřeby
*věci nabyté dědictvím, darem, odkazem
* náhrada nemajetkové újmy
10) Společné jmění má režim: *veci získané reštitúciou ktoré patria výhradne
o oddělených jmění jednému z manţelov
o smluvený
o zákonný
o založený rozhodnutím soudu
o založený správní úvahou
Společné jmění lze vypořádat: o

dohodou
o pouze na základě rozhodnutí soudu o
právní fikcí
o rozhodnutím soudu
o rozhodnutím správního orgánu
o smluvně
Společné jmění:
lze oddálit o lze
rozšířit o lze
vyloučit o lze
vypořádat o lze
zrušit
o lze zúžit
13) Společné jmění:

vzniká i mezi nesezdanými právy
218
vzniká mezi manželi
vzniká mezi registrovanými partnery o
vzniká mezi rodiči a dětmi
o vzniká mezi sourozenci
o vznikne i mezi rozvedenými manželi
Právo stavby: o je
věcí movitou o je
věcí nemovitou
o je věcným právem k věci cizí
o lze řídit jen jako dočasné
o lze vydržet
o lze zřídit i na dobu více než 100 let
o vzniká i smlouvou
o vzniká z něho předkupní právo pro stavebníka i pro vlastníka pozemku
219
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
1) Trestný čin je:
jednání pro společnost nebezpečné, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně o
o zaviněné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v kterémkoliv zákoně
o výjimečně i nezaviněné jednání
o každé porušení právní povinnosti
Formou zavinění v případě řidiče motocyklu jedoucího po městě rychlostí 100 km/hod a spoléhající na to, že
„se nic nestane“ je:
nepřímý úmysl Subjektivní
Zavinění – vnitřní, psychický stav rušitele zaloţený na spojení prvků vědění
nedbalost nevědomá o nedbalost (intelektuální sloţka) a prvků vůle (volní sloţka) - podle poměru sloţek se zavinění dělí
vědomá na úmysl a nedbalost:
o subjektivní zodpovědnost o přímý Úmysl
úmysl je přímý, jestliţe delikvent věděl, ţe škodlivý následek můţe
způsobit a chtěl škodlivý následek způsobit
je nepřímý, jestliţe subjekt věděl, ţe škodlivý následek můţe
způsobit, a pro případ, ţe jej způsobí, byl s tím srozuměn
Nedbalost
je vědomá, jestliţe subjekt sice věděl, ţe můţe škodlivý
následek způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to,
ţe jej nezpůsobí
je nevědomá, kdyţ subjekt nevěděl, ţe takový škodlivý
následek můţe způsobit, ale vzhledem k okolnostem a ke svým
osobním poměrům to vědět měl nebo mohl
Formou zavinění v následujícím případě: „Lékař nevěděl, že svým postupem může přivodit nepříznivý stav
pacienta, vzhledem k tomu, že lékařskou praxi vykonával po dobu více než 20 let, tak vědět měl a mohl, že
jeho léčení povede k negativním výsledkům“ je:
o přímý úmysl o
nepřímý úmysl
o nedbalost nevědomá o
nedbalost vědomá
o subjektivní zodpovědnost
Trestné činy se dělí na:

přestupky o
přečiny o
zločiny
o správní delikty
o disciplinární delikty
5) Trestný čin je protiprávní čin, který je:

buď popsán v trestním zákoně, nebo je podobný některému z popsaných trestných činů (použije se analogie) o
podle názoru soudu třeba za trestný čin považovat, i když jeho znaky nejsou v zákoně popsány
popsán svými znaky v trestním
zákoně Trestný čin
Čin nebezpečný pro společnost, jehoţ znaky uvádí trestní zákoník,
popsán svými znaky v trestním
zákoně nebo v zákoně o přestupcích o Podmínka formální (vykazuje znaky z trestního zákona) a materiální
žádná z uvedených možností není (musí být nebezpečný pro společnost)
správná
220
6) Přečin je:
úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let o
zločiny
o protiprávní jednání obsažené v zákoně o přestupcích o
7) Zločinem je:
o úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let
o všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny o
8) Přečin není:
úmyslný trestný čin, na nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset
let
o nedbalostní trestné činy
o úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let o
zločiny
o protiprávní jednání obsažené v zákoně o přestupcích o
9) Zločiny nejsou:
o úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let
o všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny o
protiprávní jednání v rozporu se zákonem o přestupcích
Trestné činy se dělí na přečiny a: o

zločin, zločiny
Trestné činy se dělí na přečiny, přečin a zločiny.
Přečiny, Přečin, přečiny, přečin jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní
zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
Zločiny, Zločin, zločiny, zločin jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny.
221
Trestní odpovědnost není: o
odpovědnost objektivní ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI
Základem trestní odpovědnosti je spáchání
o odpovědnost soukromoprávní o trestného činu, čímţ vzniká povinnost strpět
odpovědnost subjektivní sankce stanovené trestním zákoníkem.
o odpovědnost veřejnoprávní o
Subjekt – pachatel činu; můţe jím být fyzická osoba, která dovršila 15. rok
Trestně odpovědný je ten, kdo: o věku a byla příčetná
dovršil 15. rok věku Věk – osoby mezi 15. a 18. lety jsou mladistvé a jsou trestány
mírněji za tzv. provinění
o dovršil 13. rok věku o
Příčetnost – způsobilost být pachatelem trestného činu z hlediska
dovršil 18. rok věku duševních schopností; nepříčetnost vyvolávají třeba návykové
látky
nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání o mohl
rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání
16) Trestně odpovědný není ten, kdo:

nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání o
mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání o
o nedovršil 15. rok věku
o dovršil 18. rok věku o
17) K trestní odpovědnosti je zapotřebí:

úmyslné zavinění, avšak v některých případech postačuje nedbalost o
zavinění, a to vždy z nedbalosti
o jen porušení povinnosti protiprávním jednáním
o jen porušení povinnosti, a to i protiprávním stavem o
zavinění, a to pouze úmyslné
V kupní smlouvě je uvedena věta tohoto znění: „Kupující odpovídá za škodu, která prodávajícímu vznikne
zaviněným porušením povinnosti kupujícího podle čl. xxx této smlouvy.“ V tomto případě se jedná o odpovědnost:
o dispozitivní · Subjektivní
o kogentní o Zavinění – vnitřní, psychický stav rušitele zaloţený na spojení prvků vědění
o objektivní (intelektuální sloţka) a prvků vůle (volní sloţka) - podle poměru sloţek se
zavinění dělí na úmysl a nedbalost:
o politickou * Úmysl
o subjektivní je přímý, jestliţe delikvent věděl, ţe škodlivý následek můţe způsobit a chtěl
škodlivý následek způsobit
o žádná z uvedených možností je nepřímý, jestliţe subjekt věděl, ţe škodlivý následek můţe způsobit, a pro
případ, ţe jej způsobí, byl s tím srozuměn
* Nedbalost
19) Náhrada vzniklé újmy je příkladem:
je vědomá, jestliţe subjekt sice věděl, ţe můţe škodlivý následek způsobit, ale
o preventivní funkce právní odpovědnosti bez přiměřených důvodů spoléhal na to, ţe jej nezpůsobí
o satisfakční funkce právní odpovědnosti je nevědomá, kdyţ subjekt nevěděl , ţe takový škodlivý následek můţe
způsobit, ale vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům to vědět měl nebo
o reparační funkce právní odpovědnosti mohl
o represivní funkce právní odpovědnosti
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní
odpovědnost 56
222
Uložení pokuty (tj. postih odpovědného subjektu) je příkladem jaké funkce právní odpovědnosti?
o represivní, represívní, represivni
Preventivní funkce
Právní odpovědnost působí na vědomí a chování lidí tak, ţe pod tlakem hrozby
vzniku nepříznivých právních následků se chovají v souladu s právem
Reparační funkce
Působí na to, aby byla odstraněna újma tomu, komu byla protiprávním
jednáním nebo stavem způsobena
Represivní funkce
Postih odpovědného subjektu, má výchovný aspekt – vede rušitele právní
odpovědnosti k tomu, aby se příště choval v souladu s právem
223
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST B (FUNKCE)
Reparační funkce právní odpovědnosti znamená:
o náhrada vzniklé újmy
o předcházení porušení zákona
o zajištění postihu odpovědného subjektu o
Represivní funkce právní odpovědnosti znamená:

o náhradu způsobené újmy
o postih zodpovědného subjektu (např. uložením pokuty) o
o satisfakci formou veřejné omluvy
K funkcím právní odpovědnosti nepatří:

funkce preventivní o
funkce normativní o
funkce reparační o
4) Reparační funkce právní odpovědnosti neznamená:

zajištění postihu odpovědného
subjektu o náhrada vzniklé újmy
o zajištění veřejné omluvy Toto Spirit nemal označené, ale teoreticky by to mohlo byť
o žádná z uvedených možností není označené, keďţe otázka je zadaná v negatíve...
správná

o náhradu způsobené újmy
o postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty) o
o satisfakci formou veřejné omluvy
Preventivní funkce právní odpovědnosti znamená:

zajištění postihu odpovědného subjektu o
o náhrada vzniklé újmy
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Právní odpovědnost B (funkce)
58
224
Preventivní funkce právní odpovědnosti neznamená:
o zajištění postihu odpovědného subjektu
o zajištění veřejné omluvy
o náhradu vzniklé újmy
o předcházení porušení zákona
Funkci právní odpovědnosti, jejíž podstatou je postih odpovědného subjektu (např. uložením pokuty),
označíme jako funkci:
o represivní, represívní, Represivní
Funkce právní odpovědnosti, která směřuje k odstranění újmy nebo nahrazení vzniklé újmy, se nazývá:
reparační
Funkce právní odpovědnosti, jejíž podstatou je působení na vědomí lidí tak, že pod tlakem hrozby volí
variantu chování v souladu s právem, se nazývá funkcí:
o preventivní
Represivní funkce právní odpovědnosti se uplatňuje zejména v:

občanském právu o
trestním právu
o ve správním právu (oblast správních deliktů)
o obchodním právu
o rodinném právu
Reparační funkce právní odpovědnosti se uplatňuje zejména v:

o v právu obchodním
o v právu trestním o v
právu občanském o v
právu správním
K funkcím právní odpovědnosti patří:

funkce normativní o
funkce preventivní o
funkce reparační o
funkce represivní
225
ORGÁNY MOCI VÝKONNÉ, MOC ZÁKONODÁRNÁ A LEGISLATIVNÍ PROCES V ČR
1) Pro prezidenta České republiky platí: · Práva prezidenta
o má právo navrhovat zákony o účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich
výborů i komisí a dostat slovo, kdykoli o to poţádá
o může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou o účastnit se schůzí vlády, vyţadovat od ní a jejích členů
o nemá právo vrátit Parlamentu ČR ústavní zákon zprávy
o z výkonu své funkce je odpovědný Parlamentu ČR o projednávat s vládou a jejími členy otázky, které patří
do jejich působnosti
o žádná odpověď není správná o prezidenta ČR nelze po dobu výkonu funkce zadrţet,
trestně stíhat ani stíhat ho pro přestupek a jiný správní
delikt
o můţe být stíhán pouze pro velezradu před Ústavním
soudem na základě ţaloby Senátu
Mezi pravomoci prezidenta České republiky

nepatří: o podepisuje zákony
o rozpouští poslaneckou sněmovnu
o předkládá návrhy zákonů
o svolává zasedání Poslanecké sněmovny
o jmenuje členy bankovní rady České republiky
Prezident republiky nemá pravomoc:

volby soudců Ústavního soudu o
podepisování zákonů ČR
o jmenování členů vlády
o jmenovat soudce Ústavního soudu
o povyšovat generály
o jmenovat soudce z povolání o
zasahovat do trestního řízení
o zasahovat do občanského soudního řízení
o vrátit Parlamentu ústavní zákon
o vyhlašovat volby do Parlamentu ČR
o jmenování prezidenta NKÚ
Zákonodárnou iniciativu nemá: o

poslanec
Zákonodárná iniciativa = právo předkládat
o Senát o
návrhy zákonů - má podle Ústavy poslanec,
vláda skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda
o zastupitelstvo kraje a krajská zastupitelstva
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR má:

o 281 poslanců volených na dobu 5 let
o 81 poslanců volených na dobu 4 let o
281 poslanců volených na dobu 4 let o
200 poslanců volených na dobu 5 let o
226
6) Pro přijetí běžného zákona v Poslanecké sněmovně je třeba, aby:
byla přítomna alespoň polovina zvolených poslanců a pro přijetí návrhu hlasovala nadpoloviční většina přítomných o
byla přítomna alespoň třetina zvolených poslanců a pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných o pro
přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech zvolených poslanců
o pro přijetí hlasovala třípětinová většina všech zvolených poslanců
7) Vrátí-li prezident přijatý zákon Poslanecké sněmovně:

Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to ve znění pozměňovacích návrhů prezidenta – ke schválení je třeba
nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
o Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech
o Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech
o zákonodárný proces tím končí s tím, že zákon není schválen
8) K přijetí ústavního zákona v Poslanecké sněmovně je třeba:

souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců) o
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň polovina zvolených poslanců)
o souhlasu třípětinové většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců) o
souhlasu nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
o souhlasu třípětinové většiny všech zvolených poslanců
9) Zamítne-li Senát návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou,:

Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou přítomných
poslanců
o zákon je přijat, schválí-li ho místo Senátu prezident republiky o
zákonodárný proces tím končí, přičemž zákon není přijat
o Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou všech
10) Přijaté zákony podepisuje:

předseda vlády, předseda Senátu a prezident republiky
předseda vlády, prezident republiky a předseda Poslanecké sněmovny o
předseda vlády, předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny o
pouze prezident republiky
o pouze předseda vlády
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Orgány moci výkonné, moc zákonodárná
a legislativní proces v ČR
61
227
Mandát poslance nebo senátora zaniká: o
spácháním trestného činu
o odvoláním voliči
o rozhodnutím Ústavního soudu
o vzdáním se mandátu
o vznikem neslučitelnosti funkcí
Návrh zákona nemůže podat:

poslanec o
Senát o
vláda
o zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
o prezident
o ombudsman
o skupina poslanců
13) O prezidentovi platí:

může být zvolen do funkce nejvýše třikrát za sebou o
jmenuje soudce obecných soudů na doživotí
o může podat návrh zákona
o může být stíhán pro velezradu o
Orgánem moci výkonné v České republice je:

o poslanec
o prezident republiky
o Senát
o Ústavní soud
o vláda
o žádná z uvedených možností
Pro prezidenta republiky podle Ústavy České republiky platí:

o je hlavou státu
o je nedotknutelný
o je volen v nepřímých volbách
o je z výkonu své funkce odpovědný o
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Systém práva
62
228
SYSTÉM PRÁVA
Do práva veřejného nepatří: o Právo verejné:
ústavní právo ústavní právo o
o finanční právo o finanční právo o správní
správní právo o trestní právo o trestní právo o
právo o daňové právo o daňové právo o devizové
devizové právo o právo
obchodní právo o
občanské právo o
rodinné právo
Mezi odvětví veřejného práva patří právo:

o rodinné
o pracovní o
trestní o
správní o
ústavní o
finanční o
občanské
Právo veřejné je:

oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu o
o pouze oblast trestního práva
o ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány dispozitivními normami o ta
oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami
4) Právo hmotné
jsou právní normy vymezující práva a povinnosti (nikoliv ale způsoby jejich uplatnění)
jsou právní normy upravující způsoby realizace subjektivních práv a vymáhání plnění právních povinností o
o je oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
o je oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upraveny dispozitivními normami
Mezi právní normy procesní patří:

o Občanský zákoník
o Obchodní zákoník
o Trestní zákoník o
Trestní řád
o Občanský soudní řád
Do práva veřejného patří:

právo obchodní o
právo rodinné o
právo finanční o
právo trestní o
právo správní o
právo devizové o
právo občanské
229
O komunitárním právu platí: Piliere práva EU:
představuje samostatný právní řád – komunitární právo (první pilíř) - je tvořeno tzv. zakladatelskými smlouvami –
primárním právem, které daly společenství vzniknout, reprezentováno
zavazuje nejen členské státy, ale i Evropskými společenstvími (EUROATOM a Evropské společenství)
vnitrostátní subjekty o není má přednost před právními řády členských států
samostatný právní řád ...
o zavazuje pouze vnitrostátní subjekty
o má přednost před právními řády
členských států o nemá přednost
před právními řády členských
států o zavazuje pouze členské
státy
P
r
á
v
o
p
r
o
c
e
s
n
í
j
e
:
o
p
r
á
v
n
í
m
n
á
r
o
k
e
m
souhrn právních norem, které upravují práva a povinnosti fyzických osob o
o souhrn právních norem, které upravují vztahy, které vznikají při řízení před příslušným státním orgánem
o souhrn právních norem, které upravují vztahy subjektů občanské společnosti
9) Mezi odvětví práva veřejného nepatří právo:

rodinné o pracovní o trestní o správní Právo veřejné
–upravuje vztahy mezi státem a občany, resp. právnickými osobami působícími v rámci občanské společnosti
o ústavní o finanční o občanské
–v právu veřejném vystupuje jeden ze subjektů v nadřazeném postavení a převaţuje zde mnoţství tzv.
kogentních právních norem, tedy norem, od nichţ se subjekty právních vztahů nemohou smluvně
odchýlit
–platí zásada, ţe jednání státu se omezuje na to, co je mu výslovně přikázáno – tj. co není povoleno, je
zakázáno
–patří sem:
správní právo – upravuje společenské vztahy při výkonu veřejné správy, reguluje otázky
veřejné správy, její
organizaci a činnost a vztahy mezi správními orgány na straně jedné a fyzickými a
právnickými osobami na straně druhé
finanční právo – upravuje finančně právní vztahy, vymezuje oblast finančních
prostředků státu, zejména státní rozpočet, daně, poplatky a cla.
230
trestní právo – stanovuje, která ze spáchání, a to ve formě trestů a ochranných opatření, stejně jako postup příslušných
společensky negativních jednání státních orgánů při odhalovaní a prokazování trestných činů a potrestání jejich
jsou trestná a stanoví sankce za pachatelů
jejich
ústavní právo – upravuje základy veřejné moci, samosprávy, uznání a vymezení
základních práv a svobod lidí a základy politické moci
10) Právo soukromé není:

o pouze oblast rodinného práva
o ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně kogentními normami o ta
oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně dispozitivními normami
o žádná z uvedených odpovědí není správná Právo soukromé
– v soukromém právu mají právní subjekty navzájem rovné postavení a stát zasahuje
do jejich vzájemných vztahů v menší míře, a to na základě samotné iniciativy
subjektů (zásada dispoziční)
– v soukromém právu je veřejný zájem přítomen v menší míře
– upravuje vztahy na základě rovnosti účastníků (účastníkem můţe být i stát)
– platí tu zásada, ţe je dovoleno vše, co není zakázáno
– patří sem:
o občanské právo – upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických
osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakoţ i vztahy
vyplývající z práva na ochranu osob, a dále stanoví postup soudu při
projednávání věcí v občanském soudním řízení
o obchodní právo – obsahuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli,
postavení obchodních společností a druţstev
rodinné právo – upravuje osobní vztahy mezi manţeli, rodiči a dětmi a vztahy
mezi ostatními příbuznými
Pro oblast soukromého práva je pravdivé následující tvrzení:

každý může činit, co není zákonem zakázáno o
každý může činit, co je zákonem dovoleno o
každý nemůže činit, co je zákonem zakázáno o
každý nemůže činit, co je zákonem dovoleno
231
každý může činit pouze to, co je dovoleno a kodifikováno
12) Právo soukromé je:

o ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně kogentními normami o ta
oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně dispozitivními normami o
13) Právo soukromé je:

o pouze oblast rodinného práva
o ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami o
Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení

orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno o
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno o
o orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno, a mohou činit to, co není dovoleno o orgány
15) Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení

orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno o
orgány veřejné moci mohou činit to, co je zákonem dovoleno o
o orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno, a mohou činit to, co není dovoleno o orgány
232
Trestný čin
-Čin nebezpečný pro společnost, jehoţ znaky uvádí trestní zákoník,
-Podmínka formální (vykazuje znaky z trestního zákona) a materiální
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST (TRESTNÝ ČIN) (musí být nebezpečný pro společnost)
1) Pokus trestného činu: ·Skutková podstata trestného činu
o je možný jen u úmyslných trestných činů o Objekt – společenské vztahy, hodnoty a zájmy, které
chrání trestní právo a které jsou napadány pachatelem;
o je možný jen u nedbalostních trestných činů část trestního zákona je pak podle něj rozdělena do tiřnácti
o je trestán zásadně stejně jako dokonalý trestný čin hlav (trestné č. proti republice…)
o Objektivní stránka
o není trestný, protože zde není následek *Jednání – projev pachatele; má formy aktivní
o žádná odpověď není správná konání, nebo pasivní opomenutí
* Následek – porušení či ohroţení hodnot
chráněných trestním právem
2) Skutkovou podstatou trestného činu netvoří: *Jejich vzájemný příčinný vztah – osoba je trestně
odpovědná jen tehdy, pokud svým konáním či
o subjektivní stránka trestného činu opomenutím následek skutečně zavinila
o subjekt trestného činu o Subjekt – pachatel činu; můţe jím být fyzická osoba, která
dovršila 15. rok věku a byla příčetná
o příprava trestného činu *Věk – osoby mezi 15. a 18. lety jsou mladistvé a
o objekt trestného činu jsou trestány mírněji za tzv. provinění
* Příčetnost – způsobilost být pachatelem
o objektivní stránka trestného činu
trestného činu z hlediska duševních schopností;
o pokus trestného činu nepříčetnost vyvolávají třeba návykové látky
o Subjektivní stránka – znaky týkající se psychiky pachatele;
hlavně zavinění
3) Mezi druhy trestů nepatří: *Úmysl – sloţky vědění i vůle
o zákaz činnosti Úmysl přímý – pachatel ohroţení nebo porušení
chtěl a věděl, ţe k němu můţe dojít
o vyvlastnění majetku Úmysl nepřímý – pachatel si ohroţení
bezprostředně nepřál, ale věděl, ţe k němu
o propadnutí majetku můţe dojít a byl s tím srozuměn
o domácí vězení * Nedbalost – sloţka vědění
Nedbalost vědomá – pachatel nechtěl ohroţení
o zákaz pobytu způsobit, ale věděl, ţe k němu můţe dojít
Nedbalost nevědomá – pachatel nechtěl
ohroţení způsobit, ani nevěděl, ţe k němu můţe
4) Trestní odpovědnost se uplatňuje při spáchání: dojít, ale mohl to tušit
o trestného činu upraveného v trestním zákoníku
trestného činu upraveného v jiném zákoně než trestním zákoníku o
přestupku či správního deliktu
o kárného provinění
o závažného jednání v rozporu s dobrými mravy
Formou zavinění v případě vraždy je:

o přímý úmysl
o nepřímá nedbalost o
nedbalost nevědomá o
nedbalost vědomá
o subjektivní odpovědnost
Průběžný test z 2PR101 Právo (ZS 2014/2015) – otázky od M. Spirita Trestní odpovědnost B
66
233
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST B
o úmyslné zavinění
o zavinění, a to vždy z nedbalosti
o jen porušení povinnosti protiprávním jednáním
o jen porušení povinnosti, a to i protiprávním stavem o
zavinění, na formě nezáleží
Trestní odpovědnost je:

odpovědnost soukromoprávní o
o odpovědnost veřejnoprávní o
Pouze osobě mladší než 18 let lze v trestním řízení uložit:

o ochranné léčení
o vyhoštění
o ochrannou výchovu
o obecně prospěšné práce
o zabrání věci ·Trestná součinnost
o Na trestném činu se podílí více osob, i formou podněcování, schvalování,
nadrţování, neoznámení a nepřekáţení trestného činu
4) Mezi formy trestné součinnosti Spolupachatelství
patří: o – trestný čin je spáchán společným jednáním více osob, které
mají společný úmysl; kaţdý ze spolupachatelů je odpovědný tak, jako by čin
o pokus trestného činu spáchal sám
o příprava trestného činu o Účastenství – organizátorství, návod, pomoc; trestáno podle stejné sazby jako
čin hlavního pachatele
o spolupachatelství *Organizátor – ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil
o zločinné spolčení *Návodce – ten, kdo v jiném úmyslně vzbudí rozhodnutí trestný čin
spáchat
*Pomocník – ten, kdo úmyslně podporuje pachatele trestné činnosti
5) Mezi okolnosti vylučující trestní odpovědnost neřadíme:

svolení poškozeného o krajní nouzi OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST, VÝVOJOVÁ STÁDIA
TRESTNÉHO ČINU Okolnosti vylučující protiprávnost
o nutnou obranu o dovolené riziko V případech, které se zdánlivě podobají trestnému činu, je u nich ale vyloučena
o nepříčetnost protiprávnost i společenská nebezpečnost; tato jednání jsou mnohdy i vítaná
Krajní nouze
Stav, kdy dojde ke střetu zájmů a újma hrozící jednomu zájmu je odvrácena porušením
zájmu
druhého
Odvrací se nebezpečí, které hrozí přímo, bezprostředně a nelze jej odvrátit jinak
Následek nesmí být stejný nebo horší než ten, který hrozil
Nutná obrana
Zvláštní případ krajní nouze - odvrácení útoku činem, který je namířený proti
útočníkovi
Přiměřenost obrany – obrana musí být přiměřená; nepřiměřená obrana je taková,
při které dojde k hrubému nepoměru mezi povahou útoku a intenzitou obrany
Ostatní okolnosti vylučující protiprávnost
Oprávněné použití zbraně – policista, který použije zbraň proti pachateli trestné
činnosti
Přípustné riziko – vývoj nových chemických látek s maximální mírou opatrnosti
Výkon povolání – lékař, který ve snaze zachránit pacienta přistoupí k
amputaci jeho končetiny o Svolení poškozeného – žena, která souhlasí s pohlavním
stykem
o Plnění zákonné povinnosti – soudce, který vezme obviněného v souladu se zákonem do
vazby
Podle trestního zákona nemůže soud v trestním řízení uložit pachateli trest:
o zabrání věci
o propadnutí majetku
234
o obecně prospěšných prací
o zákazu styku s dítětem
o ztráta akademických titulů
235
7) Mezi okolnosti vylučující trestní odpovědnost řadíme:
svolení poškozeného o
krajní nouzi
o nutnou obranu o
dovolené riziko o
nepříčetnost
Mezi formy trestné součinnosti nepatří:

o pokus trestného činu
o příprava trestného činu
o spolupachatelství
o zločinné spolčení
o návod
o pomoc
Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat:

jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního
předpisu
o v případě, že lze analogicky použít zahraniční právní normu na dané škodlivé jednání
o v případě, že jednání naplňuje znaky trestného činu a k uplatnění odpovědnosti nepostačuje jiného právního
předpisu
o vždy
o v případech společensky škodlivých, ve kterých postačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu o
v případech společensky škodlivých, ve kterých postačuje k uplatnění odpovědnosti zákon o přestupcích
Ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-
li trestná, je:
o pachatel
Trestnost činu zaniká:

změnou společenských nebo politických poměrů o
nedobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu o
o za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil
o za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku
trestného činu mohlo být ještě zabráněno
o za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivý následek napravil
o promlčením
o milostí prezidenta
o jestliže pachatel nedobrovolně zamezil škodlivému následku
o jestliže pachatel zanechal trestné činnosti lstí
236
12) Trestnost činu nezaniká:
nedobrovolným upuštěním od přípravy a pokusu o
o za určité trestné činy, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil o
promlčením
o milostí prezidenta
o jestliže pachatel nedobrovolně zamezil škodlivému následku
o jestliže pachatel zanechal trestné činnosti lstí
o jestliže pachatel napravil škodlivý následek léčkou
“Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na
dvanáct až dvacet let…“ O tomto trestném činu platí:
o jedná se o přečin
o v daném případě se jedná o úmysl nepřímý
o jedná se o zločin
o objektem trestného činu je život
o objektem trestného činu je majetek
o v daném případě se jedná o úmysl přímý
“Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ O tomto
trestném činu platí:
o jedná se o přečin o
jedná se o zločin
o objektem trestného činu je osobní svoboda o
o objektem trestného činu je zdraví o
může být spáchán konáním
o může být spáchán nekonáním
“Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá vloupáním, bude potrestán odnětím svobody až na
dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty…“ O tomto trestném činu
platí:
o jedná se o přečin
o jedná se o trestný čin spáchaný úmyslně
o jedná se o zločin
o objektem trestného činu je život
o objektem trestného činu je majetek
o jedná se o trestný čin spáchaný z nedbalosti
237
Předpokladem vzniku objektivní právní odpovědnosti není:
zavinění
vznik újmy
hypotéza
Věcné právní vztahy jsou:

vztahy, v nichž jeden subjekt má povinnost vůči druhému, který je oprávněn splnění povinnosti
vyžadovat
vztahy, jejichž předmětem jsou nehmotné statky
vztahy týkající se vlastnictví
zaměstnanecké vztahy
Objektem trestného činu je:

zájem chráněný trestním zákonem
uzavření smlouvy
zavinění
porušení kteréhokoliv zákona
založení právnické osoby
S funkcí poslance či senátora Parlamentu ČR je neslučitelný výkon:

krajského hejtmana
starosty obce
vysokoškolského učitele
ministra vlády
K funkční odpovědnosti patří:

funkce preventivní
funkce reparační
funkce represivní
Objektivní stránka skutkové podstaty trestního činu:

představuje zájmy chráněné trestním zákonem (zdraví, život, majetek)
vyjadřuje předpoklad trestní odpovědnosti pachatele
vyjadřuje míru zavinění
obsahuje protiprávní jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem
Právní odpovědnost může vzniknout jako důsledek:

protiprávního jednání
právního jednání
právní události
protiprávního stavu
Prezidentská republika:
prezident má legislativní iniciativu
žádná z předchozích odpovědí není správná
prezident je volen přímo
238
Formální stránku trestného činu tvoří:
trestnost činu
zavinění
nebezpečnost činu pro společnost
spáchání činu trestně odpovědným pachatelem
Nabytí vlastnického práva vydržením:

je možné, pokud je držitel v dobré víře a uplyne zákonná lhůta pro vydržení
není u nás možné
je možné jen se souhlasem Ústavního soudu
Rozlišujeme tyto druhy právní odpovědnosti:

závazková a mimozávazková
objektivní a subjektivní
politická a morální a vlastní za cizí
volná a reálná
Předpoklady vzniku subjektivní odpovědnosti jsou:

taxativní a demonstrativní
zásah prezidenta do trestního řízení
delikt, vznik újmy, příčinná souvislost mezi deliktem a újmou a zavinění
Závazné normy vydané ES jsou:

rozhodnutí
směrnice
doporučení
nařízení
stanovisko
Trestný čin lze spáchat:

neúmyslně
neplněním pracovních úkolů
z nedbalosti
úmyslně
zanedbáním povinnosti
Pro subjektivní odpovědnost je v porovnání s odpovědností objektivní považování navíc:

negativní důsledek (újmy)
zavinění
žádná z předchozích
kauzální nexus
Hlavními legislativními orgány Evropských společenství jsou:

Rada EU
Evropská komise
Rada Evropy
Evropský parlament
239
Předpoklady vzniku objektivní právní odpovědnosti jsou:
hypotéza
vznik újmy
příčinná souvislost mezi d) a e)
zavinění
Mezi druhy právní odpovědnosti patří odpovědnost:

závazková
reálná
mimozávazková
volná
objektivní
240
2PR201
1. průběžný test – 20 otázek
LS 2019/2020
Staré uzavřené otázky:
Směrnice EU na úpravu vnitrostátních vztahů členských států:

nepůsobí nikdy, mají jen doporučující charakter
působí, jsou-li začleněny do vnitrostátního práva

dnem, kdy ji příslušný orgán schválil
vždy dnem vyhlášení
dnem, který je v ní výslovně uveden
vždy dnem, který je v ní výslovně uveden
V kupní smlouvě je uvedena věta tohoto znění: „Kupující odpovídá za škodu, která prodávajícímu vznikne
zaviněným porušením povinnosti kupujícího podle čl. xxx této smlouvy.“ V tomto případě se jedná o
odpovědnost:
dispozitivní
subjektivní
politickou
kogentní
objektivní

ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány dispozitivními normami
Relativně neplatné právní jednání:

může být taktéž zdánlivým právním jednáním
musí být sankciován(o), protože jde o protiprávní jednání
nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední
povinnosti, ale dovolat se jí může jen konkrétní oprávněná osoba
nevyvolává předpokládané právní následky, státní orgány k neplatnosti přihlížejí z úřední
povinnosti a dovolat se jí může každý

stanoviska
nařízení
doporučení
rámcová rozhodnutí
směrnice
Taxativní výčet:
opakem výčtu demonstrativního
je výčtem abstraktním
je výčet úplný
241
2PR201
LS 2019/2020
Primárním normativním aktem není:
precedens
zákon
ústavní zákon
rozsudek soudu
stavební povolení
Zástavní právo:
má uhrazovací funkci
má zajišťovací funkci
je věcným právem
je absolutním právem
má akcesorickou povahu
je relativním právem
má represivní funkci
Znakem federace je:

každý člen federace vystupuje v mezinárodních vztazích samostatně
mezinárodní smlouva
dvojí soustava nejvyšších státních orgánů
společná ústava
dvojí občanství
Objektem právního vztah (právního poměru) je:

chování něco dát
chování něco konat
lidské chování v daných společenských vztazích

umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ,
že toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou)
odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
zrušují jiné právní normy
odkazují na právní řád určitého státu
Nové uzavřené otázky:
Pan Vopička se rozhodl, že by rád vložil do právnické osoby majetek, přičemž tato osoba bude založena k
trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Jakou právnickou osobu byste v takovém
případě založili:
ústav
sdružení
nadaci
spolek
družstvo
korporaci
obchodní společnost
Pan Pendler jezdil přes hranice do zaměstnání. Přemýšlel, že spáchá trestný čin, ale nechtěl být
odpovědný za jeho spáchání. Jaké okolnosti vylučující trestní odpovědnost by měl znát:
nepříčetnost
krajní nouzi
dovolené riziko
nutnou obranu
242
2PR201
LS 2019/2020
O procesní lhůtě platí:
možnost plnit jen dobrovolné
po uplynutí této lhůty zaniká právní subjektivita
po jejím uplynutí může dlužník vznést námitku promlčení, v důsledku čehož soud právo věřiteli
nepřizná
lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněno podání u České pošty
po uplynutí lhůty nebude možno podat úspěšně opravný prostředek
(následující otázka má právě jednu správnou odpověď, dle kontextu ostatních možností)
O držbě platí:
o pravou držbu se jedná, neprokáže-li se, že někdo se vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil
potajmu nebo lstí
držet lze osobní právo
držitelem je nájemce
držba nezaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva
držet nelze právo, které připouští trvalý nebo opakovaný výkon
O držbě platí:
držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného
držba zaniká pouze a jen v případě, že se jí držitel vzdá
O držbě platí:
poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo
držba zaniká pouze a jen v případě, že se jí držitel ztratí trvale možnost vykonávat obsah práva
O držbě platí:
držba zaniká pouze a jen v případě, že se držitel ztratí trvale možnost vykonávat obsah práva
držet lze právo, které připouští trvalý nebo opakovaný výkon
O držbě platí:
držet nelze osobní právo
držet lze právo, které nepřipouští trvalý nebo opakovaný výkon
držba zaniká pouze a jen v případě, že se držitel ztratí trvale možnost vykonávat obsah práva
O držbě platí:
držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu
držba nezaniká, vzdá-li se držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva
Staré otevřené otázky:
Osoba, která určitou věc, ačkoli ji nepatří, fakticky ovládá, avšak nemá v úmyslu si ji bez dalšího
ponechat, se označuje jako detentor
243
2PR201
LS 2019/2020
Nové otevřené otázky:
identickým předmětem řízení a identickými účastníky řízení) již jiné řízení u soudu bylo skončeno,
označujeme jako překážku rei iudicatae
Paní Konopásková měla zařídit pro manžela uplatnění práva z titulu společníka. Bohužel zmeškala termín a
nevěděla si rady. Lhůtu, jejímž uplynutím zanikne právo, označujeme jako prekluze
Pan Novák má v důsledku přijetí usnesení vlády o přijetí krizového opatření uzavřenou prodejnu
s oblečením a vzniká mu škoda. Pan Novák si přečetl krizový zákon a ustanovení, že stát je povinen nahradit
škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřením. Pan Novák začal
uvažovat, jak je upravena náhrada škody a uvažoval, že krizový zákon bude zákonem zvláštním v rámci řešení
náhrady škody. Který zákon je obecným právním předpisem obsahující úpravu náhrady škody. občanský
zákoník
47

Pravo One For All

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Pravo One For All

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Testy z předmětu 2PR101

tichou společnost nadace

Společnost ve smyslu par.2716 obč.zákoníku fundace

10. Vyvlastnění majetku je možné:

23. Mezi právnické osoby řadíme:

24. Kogentní jsou právní normy:

25. O zákonném zastoupení platí:

26. Právo je:

27. Promlčecí lhůta je lhůta:

29. Relativně neplatné je právní jednání:

30. Do oblasti veřejného práva patří:

31. Příkladem právní události je:

32. "Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo

33. Do soustavy obecných soudů v ČR patří:

34. Návrh zákona nemůže podat:

Ke vzniku subjektivní odpovědnosti jsou nutné tyto předpoklady:

Absolutně neplatné je právní jednaní:

13. Represivní funkce právní odpovědnosti neznamená:

14. Označte tvrzení, které je pravdivé:

15. O absolutní neplatnosti právních úkonů platí:

16. Podzákonnými právními akty jsou:

17. Promlčecí lhůta je lhůta:

18. Zákonodárnou iniciativu má:

19. Obsahem právního poměru nejsou:

20. Návrh zákona nemůže podat:

3. Předmětem vkladu může být *

4. Převod podílu na společnosti s ručením omezeným je *

5. Zadržovací právo má funkce *

6. Statutárním orgánem akciové společnosti je *

7. Za uznání dluhu se považuje *

8. Vyvolání nebezpečí záměny jako forma nekalé soutěže spočívá *

10. Společníkem ve veřejné obchodní společnosti je / může být

11. Finanční záruka vzniká *

12. Společníci společnosti s ručením omezeným ručí věřitelům za dluhy společnosti *

14. Živnosti dělí živnostenský zákon na *

17. Mezi všeobecné podmínky živnostenského podnikání patří *

18. Nejvyšším orgánem v osobní společnosti *

19. Soud i bez návrhu zruší PO *

20. Obchodní společnost zaniká: *

22. Do sbírky listin v obchodním rejstříku se uloží: *

23. Označte správná tvrzení o smluvní pokutě: *

24. Členem orgánu obchodní korporace nemůže být *

25. Do obchodního rejstříku se nezapisuje *

26. Akciová společnost

27. Mezi věcněprávní zajišťovací prostředky patří *

Předmětem zadržovacího práva je věc movitá.

29. O obchodní firmě platí:

30. Člen orgánu obchodní korporace je povinen: (neověřené v insisu!)

31. Jako změnu závazku můžeme označit:

33. O odpovědnost za vady platí:

34. Započíst lze pohledávky:

35. Soutěžitelem podle práva proti nekalé soutěži je:

36. Společník veřejné obchodní společnosti:

37. Zákon o obchodních korporacích:

39. Valná hromada je:

40.Je-li ujednána smluvní pokuta:

41. Závazek zaniká:

42. Postoupení pohledávky znamená:

43. O dozorčí radě akciové společnosti platí:

44. Věřejnoprávní zákaz podnikání je vysloven:

71. Kogentní jsou právní normy:

73. Dispozitivní jsou právní normy:

74. Mezi právnické osoby řadíme: