Zadání pro 

2. seminář MPS, jaro 2023

Základní předpoklady = obchod a občan – co to je? = obecně = soukromoprávní vztahy –
mimo kazuistiku – k tý až postupně; EU + Dánsko; 10 .1. 2015 – zahájení sporu; uznání a
výkon – řízení 2014, skončí 2016 a potřebuju ho do Německa – takže pojedu podle Bruselu I,
ne bisu, který je od 2015 – klíčový je předpis účinný v době, kdy bylo zahájeno; osobní
působnostžalovaný musí mít bydliště v EU – jak se určí? Kritérium, zda se tu dlouhodobě
zdržuje? Příklad se Slovenkami studentkami – tráví tu 8 a 11 měsíců z roku – čl. 62 B I bis –
použije národní právo = § 80 OZ – má úmysl se zdržovat trvale – musí splnit definici úplně –
chci zůstat/chci se vrátit – pokud chce zůstat, fakt má bydliště – záleží na definicích – tím
pádem si může vybrat; komplikovanější v případě PO - koncernů – je důležitý si propojit
konkrétní subjekty

Vztah základní a alternativní = mohu si vybrat; ABY ŠLA ALTERNATIVA, MUSÍ JÍT
NEJPRVE ZÁKLADNÍ PRÝ – resp. musím zmínit čl. 4 a to i pro účely zkoušky; OD
ZAČÁTKU BYCH MĚL PŘEMÝŠLET, ABY MI SOUD NEROZHODL PODLE CIZÍHO
PRÁVA – TRVALO TO CO NEJKRATŠÍ DOBU A ABYCH SI ZVOLIL SUDIŠTĚ A
ROZHODNÉ PRÁVO; z logiky věci – čl. 4 = že žalobce bude muset podle základního
pravidla jít podle cizího práva a klient se nechce přece soudit v cizině  ALTERNATIVA MÁ
SMYSL, KDYŽ MĚ VEDE DO TUZEMSKÝHO SUDIŠTĚ

TEORETICKÁ ČÁST:

Opakování k čl. 7 odst. 1:

1. Co je charakteristickým znakem právního institutu „smlouva“ pro účely článku 7 odst. 1

Bruselu Ia? V kterém ze zadaných judikátů bylo toto řečeno a v jaké souvislosti?

= dvoustranné, či vícestranné právní jednání

 zavazuje nejméně jednu ze stran (asynallagma) k určitému plnění
 opravňuje druhou k přijetí tohoto plnění

 JUDIKÁT: Jakob Handte a Co. GmbH vs. Société Traitements Mécano-Chimques des
Surfaces

Smlouva = dobrovolné převzetí závazku jednou osobou vůči druhé osobě; delikt je
nedobrovolný – v objektivním právu mám nějaký zákaz – typicky doktoři, dopravní prostředky,
…

2. Vysvětlete na příkladu, jak rozumíte v čl. 7 odst. 1 písm. a) „závazek, o nějž se jedná, byl
nebo měl být splněn“?

Co SPADÁ POD B)?

 KUPNÍ SMLOUVA – peníze za věc
 POSKYTNUTÍ SLUŽEB – peníze za činnost

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
1/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 = MÍSTO, kde skutečně došlo, nebo mělo podle ujednání ve smlouvě, jiné dohody stran,
hypotetické vůle stran ke splnění závazku (povinnosti žalovaného) dojít.
Placení se bere spíše jako plnění než dodání.

3. Jsou všechny věci považovány za zboží (čl. 7 odst. 1 písm. b)?

No NE!
 všechny hmotné a movité věci
 ALE např. i lodě, software (Úmluva OSN o mezinárodním prodeji zboží?), ropa, zemní
plyn.
Je možné vycházet z čl. 2 Vídeňské úmluvy – negativní výčet
Zbožím nejsou: věci osobní potřeby, peníze (jako zúčtovací jednotka), práva, cenné papíry,
elektrická energie.

Judikát C-381/08: rozdíl mezi prodejem věcí a poyktnutím služeb:

 Pokud kupující dodal všechen nebo převážnou část materiálů, ze kterých je zboží
vyráběno, může tato okolnost tvořit indicii ve prospěch kvalifikace smlouvy jako
„smlouvy o poskytování služeb“. Naproti tomu v opačném případě, pokud kupující
materiály nedodal, existuje silná indicie pro to, aby smlouva byla kvalifikována jako
„smlouva o prodeji zboží“.
 Pokud je prodávající odpovědný za kvalitu a soulad zboží, které je výsledkem jeho
činnosti, se smlouvou, ovlivní tato odpovědnost rozhodnutí směrem ke kvalifikaci
smlouvy jakožto „smlouvy o prodeji zboží“. Naproti tomu, pokud je odpovědný pouze
za správné plnění v souladu s pokyny kupujícího, hovoří tato okolnost spíše ve
prospěch kvalifikace smlouvy jako „smlouvy o poskytování služeb“.

4. Lze následující smluvní typy podřadit pod smlouvu o prodeji zboží nebo smlouvu o
poskytování služeb?
a) distributorská smlouva = spíše poskytnutí služeb?
b) licenční smlouva = extra smlouva o výkonu PDV; a)
c) leasingová smlouva = spíše kupní smlouva (špatně řečeno nájem); operativní = podobné
nájmu x finanční = převod vl. práva = na hraně, záleží jak je nastaveno; jde spíše o tu věc
ve finále
d) smlouva o obchodním zastoupení = poskytnutí služeb (předmět je činnost)
e) nájemní smlouva = poskytnutí služeb; a)

Čl. 7 odst. 2 a odst. 3, speciální příslušnost:

Čl. 7 odst. 2 BIB – delikty (nařízení Řím II)

 České právo: porušení smluvní povinnosti = delikt X MP nikoliv

 Mimosmluvní závazky nejsou pro účely nařízení BIB porušení smluvní povinnosti.
 Kvazidelikt = BO, předsmluvní odpovědnost a jednatelství bez příkazu
o Vše v nařízení Řím II

PŘÍSLUŠNOST = FORUM DELICTI: MÍSTO ŠKODNÉ UDÁLOSTI

CO JE ŠKODNÁ ÚDÁLOST?

 JEDNÁNÍ (neopatrná jízda) – v Itálii

 ŠKODA (účinek) – taky tam

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
2/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 = TŘEBA LYŽAŘ – V ITÁLII SESTŘELÍ HOLANĎANA Čech

 Holanďan – Čecha = čl. 4 = ČR; 7/2 Itálie – to nemá cenu

 Tady jde o to, že Italské torpédo – když v Itálii podám žalobu, že se nic nestalo, tak běží
litispendence v celé EU – Holanďan pak namítně přílsušnost (logicky) a o té než se rozhodne,
tak si uklidí majetek a Holanďanovi nic nezbyde :D

 Místo, kde došlo ke škodlivému následku = forum damni infecti

o Náhrada pouze mozaikové škody
o Potenciálně lze žalovat ve všech 27 členských států EU
 Místo protiprávního jednání = forum delicti commissi
o Náhrada celé škody
o Nahrazuje se pouze přímá škoda!
 Centrum zájmů poškozeného
o Náhrada celé škody

OBECNÁ PŘÍSLUŠNOST: lze žalovat na celou NŠ

 Překrývá se s místem protiprávního jednání

Jednání na internetu a místo podání žaloby:

 Formulováno třetí kritérium: místo centra zájmů poškozeného

o Rozhodnutí eDate
 i PO může žalovat dle čl. 7 odst. 2 BIB – centrum zájmů = místo, kde vykonává svou
podnikatelskou činnost (může být i sídlo)
o i PO má určitá osobnostní práva (pověst, dobré jméno)
 rozhodnutí Bolagsuplyningen
 jiné něž peněžité nároky lze uplatnit pouze u soudů, které mohou
rozhodovat o celém nároku na NŠ (např. oprava nebo odstranění
informací z  internetu)

SPECIÁLNÍ PŘÍSLUŠNOST:

Spotřebitelské smlouvy: čl. 17 odst. 1

 spotřebitel = pouze FO, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti a je sama účastníkem
vztahu s podnikatelem (x nikoliv postoupení nároků)
 rozsah formulován šířeji než v nařízení Řím I čl. 6
 neobsahuje výjimky!
o = smlouva může být pro proces posouzena jako spotřebitelská, ale pro hmotu se bude
jednat o výjimku
 písm. a) a b) – aktivní spotřebitel
 písm. c) – „zaměřování činnosti“ = Pammer v. Alpenhof

čl. 17 odst. 2

 pokud podnikatel nemá „bydliště“ v žádném členském státě, lze žalovat ve státě, kde má:
pobočku, zastoupení nebo provozovnu

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
3/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 čl. 19

 prorogace může být sjednána až po uzavření spotřebitelské smlouvy NEBO musí dávat
spotřebiteli „možnost navíc“

5. VÝLUČNĚ písemná formaJakou právní skutečnost lze kvalifikovat jako delikt (tj. jaké musí
naplňovat kvalifikační znaky)?
 Protiprávní jednání, které vyžaduje
o Zavinění
o kauzální nexus mezi protiprávním jednáním a vznikem škody

6. Jak lze interpretovat pojem „místo škodné události“? Zkuste to vysvětlit za využití judikátů
k tématu na následujících příkladech

= místo, kde došlo ke škodě, a zároveň o místo příčinné události, v níž má tato škoda původ
(resp. místo, kde došlo k protiprávnímu jednání)
 pachatel může být podle volby žalobce žalován u soudu jednoho nebo druhého místa

Věc Fiona Shevill – probíráno loni ohledně pomluvy – proč nemá jednotnou úpravu
„… oběť urážky na cti způsobené novinovým článkem šířeným ve více smluvních státech může
podat žalobu na náhradu škody proti vydavateli buď u soudu smluvního státu, kde vydavatel
sídlí, nebo u soudu členského státu, které jsou příslušné k přiznání náhrady škody za
veškerou škodu způsobenou pomluvy, nebo u soudů každého smluvního státu, v němž se
pomluva vyskytuje, nebo u soudů všech smluvních států, v nichž se pomluva vyskytuje…“

ZMPS = § 101 – PROČ Ř II. NEOBSAHUJE KOLIZNÍ NORMU NA POMLUVU?

protože by bylo nefér kdyby se to řídilo jednotným právem – média by to neměla ovládat –
protože Británie říkala o sobě že je libel heaven a že prej vždy vyvolají spor protože na to mají
precedent – vévoda z brunšviku – nechoval se dobře ke svým poddaným tak byl odejit a šel z
DE do GB – napsali o něm noviny článek že je buzna (znamenalo trest smrti tehdá), zlej člověk,
paří, kalí,… vévoda se o tom dozvěděl až po 18 letech od vydání; sluha mu ho ukázal, zažaloval
a prej vždy když to četl, udělalo mu to zle a to byl ten cause of action  multiple publication
rule  to platilo, dokud nezačal fungovat internet – protože každé kliknutí na článek blesku by
znamenalo žalobu  REVIZE A OMEZENÍ, PŘEKONÁNÍ PRECEDENTU; ZMPS PRACUJE S DELICTI
COMISSI = UDÁLOST
§ 101 = kolizní volba práva x single publication rule – jednou tě poškodí, jednou žaluješ a dost
= USA – navždy

pomluva je spojena se základními lidskými právy a to si každý stát chce řešit sám, není na to
nějaká jednotná smlouva

a) český lyžař zraní v důsledku neopatrné jízdy v italských Dolomitech holandského lyžaře.
Holanďan po základním ošetření v Itálii absolvuje v Holandsku několikaměsíční
rehabilitace a i přesto mu zůstanou doživotní následky (kulhá).

b) česká chemička vypustí nedopatřením do vody jedovaté látky, které v Německu způsobí
škodu zahrádkářům, kteří z řeky čerpají vodu a zalívají jí zahrádky.

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
4/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 Jak nastavit místo škodné události – vypouštění je jednání a to je v ČR a účinek v DE -
judikát, že do Rýna se vypouštěly sračky – jde o přímý účinek, ne nepřímý. Škodná událost
je, že chcíply kytky. Ten druhý bude říkat, že událost je špatně dotažený kohoutek
s chemií. A co z toho je správně? No oboje podle SDEU – protože jedno bez druhýho není
a když k tomu dojde v jiných státech (typicky pomluva, životní prostředí,…) – PROTO SI
MŮŽE VYBRAT – VRACÍ SE TO VLASTNĚ ZPÁTKY k tomu Lyžařovi

VALDHANS K ČL. 7/3 – náhrada škody se vymáhá adhezně k trestnímu řízení s občankou

V obou dvou případech je možné žalovat ve dvou smluvních státech. V tom, kde došlo k
protiprávnímu jednání, které mělo za následek vznik újmy, a také tam, kde se škoda/újma
projevila, resp. kde vznikla.

7. Na jaké situace – žaloby – dopadá článek 7 odst. 3? Lze jej využít například tehdy, kdy se
osoba domáhá náhrady škody, která jí byla způsobena nedodáním zboží k datu určeného
smlouvou?

Nelze – zde by se příslušnost řídila obecným pravidlem, případně čl. 7 odst. 1 B I bis.
Čl. 7 odst. 3 B I bis = když lze požadovat náhradu škody ve vztahu k protiprávnímu jednání,
které je trestným činem, ze kterého daná škoda žalobci vznikla.
Tzv. adhezní řízení.
Příslušným bude soud, u kterého byla podána obžaloba, pokud je oprávněn podle lex fori
rozhodovat též o občanskoprávních nárocích (= NŠ).

8. Proč existují v nařízení Brusel I bis speciální pravidla pro spotřebitele, zaměstnance a
pojistníky? Jakými mechanismy je chráněn slabší subjekt v Bruselu Ia?

= potenciálně slabší smluvní strany a je nutné jin poskytovat zvýšenou ochranu

9. Jak je definovaná chráněná spotřebitelská smlouva v Bruselu Ia? Je to stejné jako v nařízení
Řím I? Vysvětlete „zaměřování činnosti“ podnikatele na členský stát, kde má spotřebitel
bydliště.
Spotřebitelská smlouva
 obchodník provozoval profesionální nebo podnikatelskou činnost v členském státě,
kde má spotřebitel své bydliště, NEBO
 aby se taková činnost jakýmkoli způsobem na tento členský stát nebo na několik
členských států včetně tohoto členského státu zaměřovala, a zadruhé aby sporná
smlouva spadala do rozsahu této činnosti.
Spotřebitelskou smlouvu není nutné uzavřít na dálku, aby se jednalo o zaměřování a ani není
nutné, aby mezi uzavřením smlouvy a existencí internetových stránek (postačí pouze pokud je
spotřebitel mohl najít a seznámit se s nimi) podnikatele existovala příčinná souvislost.

Pojem „zaměřování činnosti“ je nutné vykládat v nařízení Brusel Ia a Řím I shodně.

Pammer vs. Alpenhof: předmět činnosti podnikatele se zaměřuje na stát bydliště spotřebitele
v případě, kdy: reklamní činnost v zemi spotřebitele, telefonní spojení, použití domény
spotřebitele, inzerce v jazyce nebo měně spotřebitele (kromě reklamní činnosti již ostatní věci
nejsou moc aktuální)

10. Pokud se podnikatel zaměřuje na stát bydliště spotřebitele, musí být smlouva uzavřena vždy
distančně, nebo se do pravidel speciální příslušnosti dostaneme i v případě, kdy se

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
5/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 podnikatel na určitý stát zaměřuje, ale spotřebitel z tohoto státu si odjede koupit zboží
například do provozovny podnikatele?

Nemusí, postačí, pokud bude podnikatel určitým způsobem zaměřovat svou činnost na stát
bydliště spotřebitele, např. povede internetové stránky v anglickém či jeho mateřském jazyce,
bude mít reklamní spoty na území tohoto státu. Spotřebitele může tato činnost motivovat k
tomu, aby si odjel zboží nakoupit do provozovny podnikatele.

Není nutné, aby došlo k uzavření smlouvu na dálku, aby byla naplněna podmínka „zaměřování
činnosti“ dle čl. 15 odst. 1 písm. c) BIB - Daniela Mühlleitner proti Ahmadu Yusufimu, Wadatu
Yusufimu, věc C-190/11

PŘÍKLADY:
Příklad 1
ZAZ je slavná francouzská zpěvačka, ve Francii má také bydliště. V červenci 2020 byla na své dovolené
v Itálii vyfotografována italskými paparazzi a byla zachycena na fotografii zcela nahá na hotelovém
balkónu. Novináři otiskli fotografii následující den na přední stranu novin ItalianBlesk a přidali pod foto
nevhodný popisek, který navíc nebyl pravdivý. Ačkoliv vydavatel těchto novin má sídlo v Itálii, noviny
vychází kromě Itálie i v dalších státech Středozemí, jmenovitě ve Francii, Španělsku a Chorvatsku.
ZAZ tvrdí, že zveřejněním nevhodné fotografie utrpěla nemajetkovou újmu, neboť byla zasažena její
osobnostní práva.
1. Určete sudiště pro případ, že ZAZ bude žalovat vydavatele tisku ItalianBlesk z důvodu
porušení osobnostních práv. U této otázky vymezte všechny možnosti a zamyslete se, zda
nebude pro ZAZ nejvýhodnější žalovat pouze v Itálii. Odpověď podpořte odkazem na
judikaturu.
F – Itala
Je možné žalovat podle základní = čl. 4 - Itálie nebo alternativní = čl. 7/2 – itálie, protože tu
byly škodní účinky, ale i jednání; ale i ty ostatní jmenované státy B I bis.

2. Změnila by se odpověď na otázku ad 1), pokud by fotografie nebyly otištěny v novinách, ale
italský vydavatel by je zveřejnil na svých webových stránkách a během několika minut by
byla fotografie viděna z desítek různých států, jak členských států EU, tak států třetích?
Otázku řešte podle nařízení Brusel I bis.
Ano, lze žalovat u soudu místa, kde má osoba centrum svých zájmů – tj. ve Francii (ZAZ je
francouzská zpěvačka). A v centru zájmů může žalovat všechno; obvyklý pobyt nebo povolání;
např. fotbalista, který žije v Portugalsku ale příjmy má v jiné zemi = i ve Španělsku
7/2 jednání  Itálie; vysílání v televizi = je jedno, kde jsou vysílače nebo servery; relevantní je,
kde se nachází ŠÉF REDAKTOR, KTERÝ ZAVELÍ PUSŤTE TO VEN = ROZHODNUTÍ LIDÍ; NEZAJÍMÁ
NÁS TECHNIKA; 7/2 účinky

eDate Advertising GmbH v. Olivier Martinez = ve spojených věcech C-509/09 a C-161/10,

„Článek  5 bod  3 nařízení Rady (ES) č.  44/2001 ze dne 22.  prosince 2000 o  pří slušnosti
a  uznávání a  výkonu soudních rozhodnutí v  občanských a  obchod ních věcech musí být
vykládán v  tom smyslu, že v  případě údajného porušení osobnostních práv obsahem informací
zveřejněných na internetových strán kách má osoba, která se pokládá za poškozeného,
možnost podat žalobu na náhradu celé nemajetkové újmy buď k  soudům členského státu,
v  němž je vy davatel tohoto obsahu usazen, nebo k  soudům členského státu, v  němž se na
chází centrum jejích zájmů. Tato osoba může také místo žaloby na náhradu celé nemajetkové
újmy podat žalobu k  soudům každého členského státu, na jehož území je nebo byl přístupný

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
6/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 obsah informace zveřejněné na internetu. Tyto soudy jsou příslušné pouze k  rozhodování
o  újmě způsobené na území členského státu sídla soudu, jemuž je žaloba podána.“

3. Podle jaké kolizní úpravy bys řešil otázku rozhodného práva pro situaci ad) 1?
Vnitrostátní kolizní předpisy, protože podle čl. 1/1 g) Ř II je pomluva vyloučena z působnosti.

4. Krátce po zveřejnění fotografie se ZAZ rozhodla opustit Itálii a vydala se svým autem
(registrováno ve Francii) zpět do Francie. Při průjezdu Florencií byla nabourána na
křižovatce, kdy jiný francouzský řidič, bydliště v Nice, auto registrováno taktéž ve Francii,
nedal přednost zprava. ZAZ se jej rozhodla zažalovat, požaduje náhradu způsobené škody.
Určete, kde může podat žalobu.
FXF
Čl. 4 nebo čl. 7 odst. 2 BIB – buď ve Francii nebo v Itálii – jednání i účinek, výhodnější bude
nejspíše Francie.

5. Určete rozhodné právo pro nárok na náhradu škody v předchozí otázce.

Podle Ř II se použije Francouzské právo podle čl. 4/2. Podle Haagské úmluvy o právu
použitelném na dopravní nehody by šlo o čl. 4 – spojení písmen b) + a) = předpisy státu
registrace = opět Francie. Itálie není navíc smluvním státem Haagské pro dopravní nehody =
tam by muselo být podle Ř II.

Příklad 2
Pan Letušák, český státní příslušník s bydlištěm v Brně, je začínajícím pilotem u Austrian Airlines AG,
se sídlem ve Vídni. Od září 2019 létá různé evropské trasy. Pro představu, jeho oblíbenou trasou je, že
první den letí linku Vídeň – Kodaň – Keflavík (Island). Na Islandu přespí a následující den ráno letí zpět
Keflavík – Kodaň – Vídeň a vzápětí na to absolvuje let z Vídně do Prahy a zpět do Vídně, kde má den či
dva volna (podle počtu volných dnů se vrací domů do Brna). Nicméně obdobně se střídá i na jiných
linkách, kdy někdy sice vyletí z Vídně a ten den se do Vídně ještě vrátí, ale typičtější je situace, kdy jeho
cesta trvá dva/tři dny a musí přespávat na různých evropských letištích. Pan Letušák v lednu 2021
dostal výpověď (nadbytečnost v důsledku snížených počtu letů kvůli pandemii covid-19). Domnívá
se však, že výpověď je neoprávněná a chce zažalovat leteckou společnost.
1. Určete, u kterých soudů může pan Letušák zahájit řízení proti letecké společnosti.
Č – Rak zaměstnavatele
Podle B I bis čl. 21/1 a) v Rakousku nebo podle b) ii) taky tam bych řekl. ALE! Nicméně obvyklý
výkon práce je jinde – místo, kam se vrací nebo kam letí, kde dostává info o letu, vrací
dopravní prostředek, a když to bude výhodnější, je lepší to hnát tam. Řešeno judikátem; je to
jako šofér dálkovýho autobusu nebo kamionu. Sice se to v tomto případě kryje s tou
provozovnou, ale existoval judikát, kdy v Bruselu týpek podepsal smlouvu a pak už se vlastně
na základnu do Bruselu nevracel – byl přesunován z plošiny na plošinu na těžbu ropy.

2. Pro situaci ad 1) určete právní režim smlouvy.

Nařízení Řím I čl. 8 odst. 3 – rakouské právo.

3. Pan Letušák má u sebe dvě uniformy, které mu byly poskytnuty leteckou společností
k výkonu práce. Obě dvě však výrazně poškodil tak, že jsou dále nepoužitelné. Letecká
společnost se domáhá nároku na náhradu škody za zničené uniformy. Kde může podat
žalobu na pana Letušáka?
Čl. 22/1 – bydliště zaměstnance = Česko. NE VÝKON PRÁCE

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
7/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 4. Změnila by se v situaci ad 1) odpověď, kdyby pracovní smlouva obsahovala doložku:
„Veškeré spory z  této smlouvy budou řešeny u islandských soudů?“ Řešte podle nařízení
Brusel I bis.
TYPICKY V TESTECH prorogace
Island není členem, ale je v Luganské úmluvě
Doložky = jdou před vznikem sporu jen když dávají výhodu zaměstnanci
Ne, nic se nezmění, prorogační doložka je neplatná, omezuje zaměstnance a byla uzavřena
před vznikem sporu, jde to podle čl. 23/1 až po jeho vzniku.

Anton Schlecker, vystupující pod firmou „Firma Anton Schlecker“, v. Mellita Josefa
Boedeker = ve věci C-64/12
„Článek 6 odst. 2 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k
podpisu v Římě dne 19. června 1980, musí být vykládán v tom smyslu, že i v případě, že
zaměstnanec při plnění pracovní smlouvy vykonává práci obvykle, dlouhodobě a nepřetržitě v
jedné a téže zemi, může vnitrostátní soud na základě poslední části věty tohoto ustanovení
nepoužít právo země obvyklého výkonu práce, jestliže z celkových okolností vyplývá, že existuje
užší vazba mezi uvedenou smlouvou a jinou zemí.“

SPECIÁLNÍ PŘÍSLUŠNOSTI = SPOTŘEBITEL, PRACKO, POJISTKY

= SLABŠÍ POZICE
5 KONCEPCÍ ZVÝHODNĚNÍ
 SLABŠÍ MÁ AKTIVNÍ LEGITIMACI = NA VÝBĚR
 PASIVNÍ LEGITIMACE
 OMEZENÉ PROROGACE – SPOTŘEBITEL ODKLYKÁ VŽDY, ZAMĚSTNANEC PODEPÍŠE -
TUPCI
 ROZŠÍŘENÍ OSOBNÍ PŮSOBNOSTI – KDYŽ NEMÁ BYDLIŠTĚ; V REÁLU PRÝ NA NIC .
ŠIDÍTKO, ABY TO DOBŘE VYPADALO; nedává výhodu
 DŮVOD ODEPŘENÍ UZNÁNÍ V Bruselu I -

Příklad 3
Pan Dvořák (Čech s bydlištěm ve Zlíně) vyrazil v srpnu 2020 na nákupy do Vídně. V jednom obchodu, o
kterém nikdy předtím neslyšel, ho zaujal nový typ mikrovlnky, která se mu hodila do kuchyně, ale
především která se dala koupit i s příslušenstvím na splátky bez navýšení ceny. Pan Dvořák této akce
využil. Po příjezdu domů a instalaci se začaly vyskytovat vady. Pan Dvořák hledal webové stránky
obchodu, aby mikrovlnku reklamoval – webové stránky sice po delší době nalezl, ale informace byly
pouze v němčině, stejně tak chybělo například telefonní číslo s mezinárodní předvolbou a nebyly
dostupné ani recenze jiné než v němčině.
1. Určete rozhodné právo pro nároky pana Dvořáka z vadného plnění.
Podle nařízení Řím I se nejedná o tu správnou spotřebitelskou smlouvu = dle čl. 6. – obchodník
to provozuje v Rakousku a ne v Čechách, Dvořák je jen turista a nedá se tvrdit, že se zaměřuje
= z judikátu; postup podle Čl. 4 odst. 1 písm. a) - rakouské právo hmotné.

2. Určitě sudiště, kde pan Dvořák může podat žalobu vůči rakouskému obchodu.
To, že je hmota podle rakouskýho práva neznamená, že se nejdná o spotřebitelskou smlouvu –
jen má prostě jiný režim, než jakej článek 6 nabízí. Proces už normálně je podle spotřebitele =
čl. 17/2 – že tam má bydliště a z toho mi vychází Česko i Rakousko jako čl. 4 a 7. A to je vlastně
článek 18/1.

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
8/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz
 Příklad 4
Společnost KORE s.r.o. je společností mající sídlo a místo podnikání v ČR, v Liberci. Je výrobcem
betonových výrobků od průmyslového použití až po použití pro domácnosti. Obchoduje nejen v rámci
ČR, ale také do zahraničí. Vedle standardní kontraktace využívá také svůj e-shop, ve kterém nijak
nerozlišuje mezi osobami právnickými a fyzickými, resp. mezi podnikateli a spotřebiteli. E-shop je
veden česky, německy a anglicky. KORE se v žádné části e-shopu nijak nevymezuje proti obchodům a
dodávkám kamkoli.
1. Společnost KORE potvrdila v květnu 2020 v e-shopu dodávku betonové dlažby panu
Volodyjowskému bydlícímu v pohraniční vesnici v Polsku. Pro případ, že by dodávka měla
vady, určete, kde by pan Volodyjowski mohl podat žalobu (uplatnění nároku z vadného
plnění), a určete pro tuto situaci rozhodné právo.
Rozhodné právo – čl. 6 odst. 1 písm. b) – spotřebitelská smlouva – POLSKÉ PRÁVO (obvyklé
bydliště spotřebitele). Podat žalobu = čl. 17 odst. 1 písm. c) – e-shop společnosti - lze žalovat v
Česku i v Polsku (čl. 18 odst. 1 – místo bydliště spotřebitele).

2. Společnost KORE spustila v roce 2020 výrobu na nové lince. Bohužel parametry výroby směsi
nebyly vyladěny a do ovzduší se dostaly nepřípustné hodnoty. Panu Czudkovi, zemědělci
majícímu bydliště v Polsku, provozujícímu bio-farmu, to zničilo celou úrodu. Určete, kde by
pan Czudek mohl proti KORE podat žalobu na náhradu škody.
Jde o delikt – podle obecné příslušnosti lze žalovat v Česku, podle čl. 7 odst. 2 lze žalovat
v Česku i v Polsku.

Masarykova univerzita, Právnická fakulta

Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
9/9 T: +420 549 49 1219, E: llm@law.muni.cz, www.llm.law.muni.cz