EXEKUCE A INSOLVENCE

SEMINÁŘ Č. 1
Exekuční titul musí být materiálně a formálně vykonatelný
=> aktivní účast na seminářích
 Nahrazování možné je
 OSŘ, EXŘ, INsZ
 Pohlídat aktuálnost
 Plnění před seminářem odevzdat
 Odevzdávat až před 3. seminářem
 POSUDKOVÝ STYL ŘEŠENÍ:
 U každého příkladu rozdělím odpověď do 3 částí - viditelně
 
 
Domácí příprava:
1. Část formulace obecného pravidla
Je Novák v úpadku?
 Co je úpadek, formy apod.
 Neřeším konkrétní příklad ale teorii
 
2. Aplikuju pravidlo na daný případ (jsou splněny znaky pro úpadek?)
 
Část 1. a 2. každé alespoň odstavec.
 
3. Závěr - jednou větou - vyplývá, že Pepa je v úpadku, musí vyplývat z části 1. a 2.
 
Zde stačí jedna věta.
 
Vždy do pondělí do 12:00 které předchází mému semináři. 5-6x
 
 

 Exekuční řízení
 

 exekuci nařizuje soud a jejím provedením pověřuje soudního

exekutora
 

 nevztahuje se např. na rozhodnutí o péči o nezletilé, s výjimkou

výživného [dále viz § 37/3 a 4 ExŘ
Exekuční návrh
§ 37
(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho
přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5.
(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně
to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
(3) Oprávněný nemůže podat exekuční návrh, je-li exekučním titulem
 a) rozhodnutí o péči o nezletilé děti, není-li v odstavci 4 písm. a) stanoveno jinak,
b) rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí,
c) rozhodnutí orgánů Evropské unie, nebo
d) cizí rozhodnutí nebo cizí rozhodčí nález, není-li v odstavci 4 písm. b) nebo c) stanoveno jinak.
(4) Oprávněný může podat exekuční návrh, má-li být exekuce vedena podle
a) rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě,
b) cizího rozhodnutí,
1. u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie nebo mezinárodní smlouvy, nebo
2. které je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonatelné, aniž je požadováno
prohlášení vykonatelnosti, nebo
c) cizího rozhodnutí nebo cizího rozhodčího nálezu, u nichž bylo rozhodnuto o uznání.
(5) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než
zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke
společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor
věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.
(6) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další
oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení
spojí na návrh povinného ke společnému řízení,
a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo
její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 5,
b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího
částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a
c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a).
(7) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení povede. Exekutorovi, který
řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v
usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to
stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.
 
Výkon rozhodnutí, část VI. OSŘ!
 
 
EXEKUČNÍ řízení
= je založeno na exekučním titulu
Exekuční titul musí mít formu veřejné listiny, vyplývají z ní povinnost k plnění a okruh subjektů
Věcná legitimace účastníků se odvíjí od exekučního titulu, nikoliv hmotného práva
 
Výkon rozhodnutí - vystupuje pouze civilní soud
Dle ExŘ - vystupuje soudní exekutor, Má významnou roli i exekuční soud (ten civilní soud, který
tam vystupuje)
=> Já jako účastník podávám návrh exekutorovi, ale ten se na počátku musí obrátit na exekuční
soud, aby nařídil exekuci a pověřil exekutora
 
Hovoříme o exekuci o podle části VI. OSŘ - bývá to zaměňováno.
 
Máme dvoukolejnost v rámci vykonávacího řízení, až na některé případy si daná osoba může
vybrat, zda půjde dle OSŘ nebo exekučnímu řádu. JAKO OPRÁVNĚNÝ MÁM MOŽNOST VOLBY,
až na vyjimky.
 
V ohledu je pro nás jednodušší pro účastníka využít exekučního řízení.
 
Exekutoři mají zvláštní postavení v rámci PŘ
 Teritorialita soudních exekutorů, zakotvení místní příslušnosti exekutora.
 Soudní exekutor je v podstatě soukromý subjekt, na který stát deleguje určité pravomoci
soudní moci.
 Stát garantuje, že civilní soud budou provádět výkon rozhodnutí.
 V podstatě je to podnikatel (soustavná činnost za účel dosažení zisku) ve specifickém
postavení, je na něj delegována určitá část veřejné moci.
 Podnikatelé podle jiného než živnostenského zákona.
 Podobá se to činnosti notáře.
 MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST exekutorů v exekučním řádu stanovená NENÍ! Exekutora si můžu vybrat
koho chci.
 Exekuční soud už má stanovenou věcnou a místní příslušnost
 OS, místo trvalého pobytu povinného (adresa v CEO) => a tam se podává návrh k nařízení a
pověření výkonem rozhodnutí.
 Exekuční i insolvenční řízení je druhem civilního řízení, pořád máme CIVILNÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ,
použijí se obecné ustanovení OSŘ,
 Když bude soud nařizovat výkon rozhodnutí, bude zkoumat splnění procesních podmínek dle
OSŘ. Pokud nejsou výslovně zmíněny lex specialis.
 Pravomoc jak soudu tak exekutora se odvíjí od exekučních titulů, které mohou vykonávat.
 PL ÚS 15/18 - zakotvením té teritoriality, nemůžete ovlivnit, zda exekuční řízení probíhá v
souladu s právem
 I když máte to právo volby toho soudního exekutora, to neznamená, že se může chovat jak
chce a dle vašich pokynů, JE VÁZÁN EXEKUČNÍM ŘÁDEM
 EXEKUTOR NEMŮŽE BÝT PODJATÝ.
 JE POD VELKÝM DOHLEDEM, EXEKUČNÍHO SOUDU! Řadu otázek kontroluje a dohled působí
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI!
 Proto není nutné zakotvení teritoriality! Není to protiústavní.
 "Je to podnikatel se specifickým postavením"
 
Př. Č. 1)
 
 V ExŘ je výčet exekučních titulů
 I v OSŘ - § 274
 Demonstrativní výčty!!!
 
Rozhodnutí o výchově nezletilého je VYLOUČENA!!! Může provádět pouze civilní soud,
exekutor NE!
Dlužné výživné => je to zaplacení částky, proto je to výjimka!
 
 
 
Př. Č. 2)
 
Exekučním titulem je rozhodnutí finančního úřadu.
Kromě civilní exekuce existuje ještě exekuce daňová a správní.
 
 
Platební výměr
 
 Dle OSŘ
 EXEKUČNÍHO ŘÁDU e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
 DAŇOVÁ EXEKUCE
 
§ 175
Způsoby vymáhání
 (1) Správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí nebo zabezpečit vymáhání
nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora, popřípadě jej uplatnit v insolvenčním řízení
nebo přihlásit jej do veřejné dražby.
 
Je to možné vykonávat v daňové exekuci.
Je možné je vykonat také v exekuci dle exekučního řádu.
V exekučním řádu není ustanovení, které by to zapovídalo. §40 to nezakazuje!
Daňová dle daňového řádu.
 
Správní exekuce.
 Zdravotní pojišťovna, vydává platební výměry, výkazy nedoplatků.
 Platební výměr jako rozhodnutí zdravotní pojišťovny.
 §103 a násl.
 Správní exekuce dle SŘ nepřichází v úvahu.
 
§ 176
Exekuční titul
(1) Exekučním titulem je
a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní,
b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo
c) vykonatelný zajišťovací příkaz.
 
=> nelze podřadit
Exekuce na peněžitá plnění
§ 106
(1) Exekučním správním orgánem, který na žádost správního orgánu uvedeného v § 105 odst. 1
písm. a) nebo osoby oprávněné z exekučního titulu provádí exekuci na peněžitá plnění, je
obecný správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon, že
exekučním správním orgánem je správní orgán uvedený v § 105 odst. 1 písm. a).30)
(2) Obecní úřad nebo krajský úřad je exekučním správním orgánem tehdy, je-li současně
správním orgánem uvedeným v § 105 odst. 1 písm. a) nebo je-li takovým správním orgánem
jiný orgán územního samosprávného celku. Na žádost obecního úřadu provede exekuci obecný
správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona.
(3) Pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatní postup pro správu daní.
 
 
Upravena jen exekuce na nepeněžité plnění.
 
 
Správní orgány, pro ně může typicky provádět výkon rozhodnutí soudní exekutor.
 
§274/1 psím.
Speciální ustanovení pro nedostatek pravomoci se nezastavuje, ale odmítá, speciální
ustanovení §251/2.
 
 
 
Př. Č. 3)
 Rozsudek určovací (deklaratorní)
 Jakýkoliv rozsudek je exekučním titulem v části o nákladech,
 Exekučním titulem – krom výroků o nákladech řízení – nejsou
 určovací rozsudky
 statusové rozsudky
 zpravidla konstitutivní rozsudky
 rozsudky zamítající žalobu
 
 Předměten bylo určení VP, NIKOLIV VYKLÍZENÍ!!!!
 
PM a vykonatelnost vztahujeme jen k VÝROKU!!!
SEMINÁŘ Č. 2
Možnost věcného přezkumu exekučních titulů v EXŘ
Vykonává se povinnost z ET
Poskytovat ochranu až v exekuci? Budeme ji poskytovat za každou cenu? Test
proporcionality.
Je možné podat přezkum u civilních soudů rozhodčího nálezu
Rozhodčí nálezy I ÚS 199/2011
 
 
Nikde není pevná hranice, kdy by k tomu ty soudy měly přistupovat. V mimořádných
případech.
Vztahy podnikatel-spotřebitel
 
=> 20 cdo 87/2021 (soud hovoří o tom., že ta možnost té moderace je v naprosto
výjimečných případech, je to tak nespravedlivé že to zasahuje do zásad právního státu)
=> 20 cdo 2796/2022 (NS řekl, že v daném případě, mimořádné okolnosti splněny
nebyly)
 
Z JUDIKATURY SICE VYPLÝVÁ MOŽNOST PŘEZKUMU, ALE JSOU TO NAPROSTO
VYJÍMEČNÉ SITUACE.
 
 
Lepší vyřešit v nalézacím řízení. Hrdlička zastává názor Lavického. Ani ve světě to
nebývá přezkoumávané v exekučním řízení.
 
 
 
Př. Č. 1)
 Exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti
 
Exekuční titul
§ 40
(1) Exekučním titulem je
a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti
nebo postihuje majetek,
b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává
právo nebo postihuje majetek,
c) vykonatelný rozhodčí nález,
d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu13),
e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,14) jejichž výkon připouští zákon.
(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti
uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní
moci rozhodnutí.
(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) splnit povinnost
více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak,
jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.
 (4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné
a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
 
Notářský zápis s přímou vykonatelností
 
Exekuční titul nemusí být nutně rozhodnutí, mohou jim být i Notářské a exekutorské
zápisy
Notářské zápisy a Notářské zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti => jen ty jsou
exekučním titulem
 
Exekutorský zápis §77 a násl. Ale neupravuje exekutorské zápisy se svolením k přímé
vykonatelnosti.
 
Přeskočíme nalézací řízení, a budou přímo ET.
Notáři můžou.
Exekutoři nemohou sepisovat zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti.
 
Zákonný výčet exekučních titulů,
 
Když nemám exekuční titul, tak se ten návrh ZAMÍTNE.
 
 
2011 - zákon platný a účinný v době rozhodování
Nadále to zůstává exekučním titulem - §274 h
 
 
Zákon 396/2012 - NOVELIZACE, odňato exekutorům právo sepisovat zápisy s přímou
vykonatelností, čl. 4/4
 Sepsané v době kdy to bylo možné zůstávají nadále exekučním titulem
 
Ten výčet obsahuje konkrétní, ale § 274 - taková sběrná kategorie, kde lze podřadit jiné
exekuční tituly a ty exekutorské zápisy se zde podřazují.
Mohou být dneska exekučním titulem.
 
 
Př. Č. 2)
 Vykonatelnost je důležitá pro nařízení exekuce, formální a materiální vykonatelnost
 11.1.2022 - doručen PR, zd dne 3.1.2022
 Odvolání proti náhradě nákladů řízení - jo
 PM a vykonatelnost
 Nabude PM => 15 dnů
Výrok č. I.
=> od dne následující běží 15. => k podání odporu nebo zaplacení
ŽÁDNÁ PARIČNÍ LHŮTA SE NEPOČÍTÁ
26.11. poslední den na podání odporu, pokud není 27. pravomocným a stejný den i
vykonatelným
27.11. Je první den, kdy může být podán návrh na zahájení exekuce.
 
Proti výroku o náklade
 Povede se odvolací řízení, dle §206 nastává suspenzivní účinek => k PM a vykonatelnosti
nedojde - výrok č. II.
Ale nemá žádný význam na výrok na č. I.
 
 
Př. Č. 3)
 Podjatost soudního exekutora
§ 29
(1) Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k
účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho
nepodjatosti.
(2) Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v postupu exekutora
v exekučním řízení o projednávané věci.
(3) Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně
exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora; o tom musí být
exekutorem poučeni.
(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne,
kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu
vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o
něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy, jestliže nebyl
exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora.
(6) Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které
zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu
účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.
(7) K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc exekučnímu
soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. To neplatí,
byla-li námitka uplatněna v den skončení exekučního řízení či jeho zastavení, nebo tehdy,
uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním soudem již
rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
(8) O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.
(9) Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi.
(10) Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není přípustný opravný
prostředek.
(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten exekutor,
kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že
provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c); nově zaregistrovaný exekutor
rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.
(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec exekutora, jakož i
znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce 1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně.
Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
 
I exekutor musí být nestranný v rámci exekučního řízení, možnost podat námitku podjatosti. I
postup jak by ji měl namítnout on sám.
Žádný vztah k účastníkům, projednávané věci, velmi podobně řešeno jako podjatost soudu.
§29!
 
Př. Č. 4)
 Josef Nováček vůči O vyklizení vůči Mileně Skoupé
 Zní to ve prospěch staršího ne mladšího

§36/ 3 a 4 ExŘ:
(3)  Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než
kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na
něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.
(4)  Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo
ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
  
 Věcná legitimace se odvíjí od exekučního titulu
  
 osoby oprávněného a povinného označené v návrhu se musí shodovat s
oprávněným a povinným podle exekučního titulu
 výjimky: § 256 OSŘ nebo rozsudek o odpůrčí žalobě
 Listina ověřená státním orgánem nebo notářem, že na něj přešlo právo
 
Veřejnou listinou prokázáno nebo soukromou listinou úředně ověřenou (úředně
ověřené podpisy)
Výkon exekuce proti nebo pro někoho jiného než je označen v exekučním titulu.
Má být účastník o tomto poučen §256 OSŘ
Dopadá i na situace, kdy je postoupena pohledávka!
Není možné úředně ověřenou listinu získat, ten postupitel v mezidobí zemřel.
Bývá dovozováno, že by účastník musel tento § naplnit, ale mohl by takl učinit skrze určovací
žalobu. Soud by pak řekl, že to právo svědčí dané osobě. Rozsudek soudu je pak VEŘEJNOU
LISTINOU.
V exekučním řízení dle exekučního řádu je obdobný pravidlo.
 
Př. Č. 5)
 Ivan Chudáček si od Miroslava Boháče zápůjčil částku
 Výlučný dluh - lze postihnout majetek ze SJM, ale nelze exekučně postihnout majetek
druhého manžela

 Do výše vypořádacího podílu (§ 732 OZ)

 

 výlučný dluh jednoho z manželů vzniklý před uzavřením

manželství
§ 732
Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči
věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění
postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a
vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh
z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů
vznikl ještě před uzavřením manželství.
 
 
Postižení SJM v rámci exekučního řízení
Manžel povinného je účastníkem §255/2 - až od vydání exekučního příkazu, který
postihuje SJM nebo jeho majetek
Manžel povinného se může bránit dle §262 b - návrhem na částečné zastavení exekuce =>
jen v části kdy je postižen jeho vlastní majetek nebo v části ktzerou překračuje větší část
SJM
 
Je ten dluh společný nebo pouze jednoho z manželů - zde výlučný dluh, pouze manžela
Došlo k dluhu před nebo během uzavření, před uzavřením manželství zde
Není SJM nějak modifikované? -> co je v SJM, buď smlouvou nebo rozhodnutím soudu
může dojít k modifikaci
 
 
 V případě exekuce, výlučný majetek toho kdo je v exekučním titulu označen - ten manžel
(celý). SJM - tam zejména - dluh před uzavřením, je možné postihnout SJM, ale jen do
výše hypotetického vypořádacího podílu - základní pravidlo že budou podíly stejné
SJM je možné postihnout co do výše 1/2
Výlučný majetek té paní => Dnešní exekuční právo neumožňuje výlučný majetek manžela
povinného, když sám není v exekučním titulu označen postihovat
 
Postižení účtu manžela povinného => bude přikázána pohledávka z účtu. Zvláštní případ
přikázání pohledávky.
 
 
NÁVRH NA ČÁSTEČNÉ ZASTAVENÍ EXEKUCE => JEJÍ OBRANA

SEMINÁŘ Č. 3

Př. Č. 1)
Společný dluh za trvání manželství, manželé jsou zavázáni společně a nerozdílně, solidární
dlužníci, mohu požadovat zaplacení po jednom nebo po obou
Exekuční titul směřuje proti oběma
 Kdo je uvedený v exekučním titulu je povinný, oba jsou tam uvedeni, oba jsou povinni
 §252 se neuplatí
 
Dluh jednoho manžela - §731 + 732 říká kdy lze postihnout SJM
Důležité co je v něm
Zákonný režim SJM §262a a 41 EŘ
 
Seznam listin o manželském majetkovém právu - vedou Notáři, musím si ho nechat zapsat, aby
to mělo účinky vůči 3. osobám a v oblasti exekuce
Je to veřejný seznam - lze se toho pak dovolat.
Důležité kdy došlo ke zúžení
Před zápisem - vše co by bylo v SJM, kdyby ze zúžení nedošlo
Po zápisu co je tam uvedeno
 
Zde je jedno, kdy došlo k zúžení, ani co mají v SJM a vlastním majetku => protože jsou oba
uvedeni v exekučním titulu
 Lze napadnout celý jeho, její, celý SJM
 
 
Zákon č. 40/1964 - pokud vznikl závazek za účinnosti starého OZ => pro účinky jak se
postihujeme SJM, musíme vycházet z právní úpravy účinné v době kdy vznikl závazek
20 cdo 3526/2020
Rozhodný okamžik, je okamžik vzniku toho závazku.
=> to se týká úpravy v občanovi, ale jinak půjdu dle platného OSŘ, ExŘ
 
 
Judikatura ÚS připouští:
 Připouští se postihovat SJM, které již zaniklo a nebylo ještě vypořádáno
 
 
 
 
Zpracování exekučního návrhu:
  
 Náležitosti exekučního návrhu, který je to § a co je tam napsané
 
 
Exekutorský úřad Prostějov
JUDr. Karel Ztracený
soudní exekutor
Mobilní 74
Prostějov
 
Oprávněný: Miroslav Karásek, trvale bytem Novákova 16, Kuřim
Povinný: Jan Horský, trvale bytem Nová 789, Čejč
 
Exekuční titul: Rozsudek č.j. 4 c 1578/2021-42. ze dne 17.6.2021
Ve věci: (Věc) Exekuční návrh
 
Dne ……vydal Okresní soud v Hodoníně rozsudek…… (dále jen
rozsudek), kterým povinnému uložil povinnost zaplatit oprávněnému:
 
Výše uvedený rozsudek nabyl právní moci….a vykonatelnosti
následně….
 
K důkazu: kopie rozsudku
 
II.
Zda a v jakém rozsahu splnil.
Povinný ke dni….neuhradil …
 
III.
Něco jako petit.
Navrhuje aby soud vydal toto pověření a nařízení exekuce
Oprávněný žádá aby povinnost ze dne…. Byla vymožena z exekučního
titulu ve výši…..
§ 43a
(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode
dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen „pověření“). 
Pověření soudního exekutora - obsahuje to v sobě, že soud nařídil a
pověřil
(5) Pověření není soudním rozhodnutím => je to úkon sui generis, nedoručuje se účastníkům,
odvolání se podává proti soudnímu rozhodnutí, a toto není soudní rozhodnutí. NEJDE A vyplývá
to z toho § přímo.
Pak máme:
§ 55c
Odvolání proti rozhodnutí exekutora
(1) Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.
(2) O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu působí
exekuční soud.
(3) Odvolání není přípustné proti
a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3),
b) exekučnímu příkazu,
c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo
d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.
(4) Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora,
proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku
rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(5) Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.
(6) Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor, který poté odvolání
předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu.
 
Chci aby byla nařízena exekuce a pověřen exekutor.
 
V Brně, dne 15.3.2023
Podpis
 
 
Přílohy: (píše se na konci)
Rozsudek č.j. 4 c 1578/2021-42
 
§ 38
(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má
exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále
patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být
podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh
obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo
jejich trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území
České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e), a popřípadě
rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní
firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení
exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí
vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu
povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení
důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně
ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho
vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k
 vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti,
rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie.
 
 Oprava vad se neděje dle §43, ale §38 ale je to jakási jeho obdoba.
 Není tam teritorialita, nezajímá nás exekuční soud v tuto chvíli - je
to adresováno exekutorovi, ten až potom požádá o nařízení
exekuce.
 Okresní soud, soud v jehož obvodu má trvalý pobyt
 Mám přiložit originál ET s doložkou přímé vykonatelnosti. - v
přílohách
 Potřebujeme vykonatelný ET - formálně i materiálně
 KS jako důkaz zde nehraje roli.
 
Exekuční řízení
§ 35
(1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.
(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel
exekutorovi.
 
1. Exekuční návrh (§ 37 a násl. EŘ)
VZOR
 
    Exekutorský úřad ………
jméno a příjmení soudního
exekutora
adresa sídla
Povinný: jméno a příjmení, datum narození, adresa  
bydliště

  / název, identifikační číslo, sídlo  

Oprávněný: jméno a příjmení, datum narození, adresa  
bydliště

  / název, identifikační číslo, sídlo  

Věc: Exekuční návrh  
I.
Dne 10. 5. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudek č. j. 1 C 111/2018-11 (dále jen
„rozsudek“), kterým povinnému uložil povinnost zaplatit oprávněnému:
– částku ve výši 45 000 Kč,
– smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč,
– úroky z prodlení ve výši 8,5 % z částky 45 000 Kč ode dne 7. 1. 2018 do zaplacení a
– náklady nalézacího řízení ve výši 9 540 Kč.
Výše uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 18. 6. 2019 a vykonatelnosti následně 22. 6. 2019.
K důkazu: úředně ověřená kopie rozsudku opatřená potvrzením o jeho vykonatelnosti
II.
 Povinný ke dni 20. 6. 2019 uhradil prostřednictvím bezhotovostního převodu pouze částku ve výši
45 000 Kč. Zbývající povinnosti uložené rozsudkem povinný do dnešního dne nesplnil.
III.
Vzhledem k výše uvedenému oprávněný podle § 37 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „EŘ“), navrhuje, aby exekuční soud vydal toto pověření a nařízení exekuce:⛘
Nařizuji exekuci podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10.  5.  2019, č. j. 1 C
111/2018-11, k  uspokojení práva oprávněného na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, úroků
z  prodlení ve výši 8,5 % z  částky 45  000  Kč od 7. 1. 2018 do 20. 6. 2019, nákladů nalézacího řízení
ve výši 9 540 Kč, nákladů oprávněného v  exekučním  řízení a  k vymožení nákladů exekuce a  jejím
provedením pověřuji Exekutorský úřad  ……… soudního exekutora ………  se sídlem  ………
IV.
Pro případ, že soudní exekutor zjistí, že v daném exekučním řízení je vymáháno splnění dluhu ze
závazku vzniklého před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
vedeného podle notářského řádu ve smyslu § 42 odst. 1 EŘ, oprávněný nesouhlasí, aby soudní
exekutor z obsahu této listiny vycházel.
=> Není potřeba
V ……………… dne ……… …………………………
jméno a příjmení
Příloha: úředně ověřená kopie rozsudku opatřená potvrzením o jeho vykonatelnosti
 
 
NÁVRH NAŘÍZENÍ výkonu ROZHODNUTÍ DLE OSŘ
 Adresovaný přímo soudu, soud dle trvalého pobytu povinného
 Musím navrhnout jak má být exekuce provedena !!!! -naprosto
konktrétně: nestačí přikázání pohledávky z účtu, ale musím uvést
který účet konkrétně
 
Pro oprávněného je jednodušší jít dle ExŘ, nemusí sám zjišťovat
majetek povinného
 Po zahájení exekuce (podání návrhu) – exekutor žádá soud, aby nařídil exekuci a pověřil
exekutora – soud vydává „pověření exekutora“ – § 43a – pověření v sobě zahrnuje pověření +
nařízení
 Pak vyrozumění – posílá se povinnému, spojeno generální inhibitorium (nesmí disponovat
s majetkem)
 Pak se posílá exekuční příkaz – pak fakticky provedena exekuce (např. prodej věcí) a
faktickým vymožením exekuce skončí
 Výkon rozhodnutí podle OSŘ – musí se navrhnout, způsob výkonu rozhodnutí (srážky ze
mzdy, peníze z účtu…) – je nutné konkrétně vymezit, číslo účtu, plátce mzdy… pokud způsob
výkonu rozhodnutí nepřiměřený – soud může změnit
 
§259, 260 a násl.
§259 - není negativní sankce
§260 - soud se dotáže, pomůže mi to zjistit, není tam žádná negativní sankce
§260a a násl. - prohlášení o majetku, §260h - relativní neúčinnost
Zákon o bankách §38 => ten kdo má přiznanou pohledávku ET, má právo na sdělení od bank
čísla účtu (prolomení bankovního tajemství)
 Prohlášení o majetku - nepravdivé, Trestněprávní následek, TČ nepravdivého prohlášení o
majetku!!!
X
Exekuční návrh - povinnost součinnosti 3. osob
§33 a násl. ExŘ - on se bude dotazovat bankovních institucí a oni mu odpovídají
 
Domácí příprava:
 Zastavení exekuce
 § 55 ExŘ - zejména zvláštní postup (jak ten návrh na zastavení exekuce probíhá - ten postup)
 §268 g použít nelze! Rozsudku pro zmeškání nepředchází dokazování. U rozsudku pro uznání
to není. U vydání platebního rozsudku nedochází ke zjišťování skutkového stavu - ale to tam
není!!
 Zastavení dle § 268/1 h - věcný přezkum jen ve výjimečných situacích
 II ÚS 2230/16 - neměl nikdy povinnost vzhledem ke svému postižení to jízdné platit, to je ta
výjimečná situace
 IV ÚS 2027/18 - judikatura nezakládá paušální možnost přezkumu
 
 Musela bych dovodit zvláštní okolnosti a opřít to o judikaturu! Ale opravdu výjimečné!
 Platební rozkaz lze napadnout i žalobou na obnovu řízení!!! => pozbyl by účinnost exekuční
titul a pak bychom šli dle §268/1b
 dle §266 může být odložen výkon rozhodnutí, vyplývá-li že bude zastaven
 
 

SEMINÁŘ Č. 4

Odklad může být proveden i bez návrhu!

 
 Chci aby neproběhla vůbec, ne později
 Teď chci primárně řešit exekuci
 Návrh na zastavení exekuce dle §268 + §55
 
Adresuju exekutorovi
 
=> neurčitý návrh
=> výzva k doplnění §43 a až poté odmítnutí
X
Exekuční návrh - zvláštní úprava
 
§268/1 h - hovoří o jiném důvodu zastavení exekuce
Jiný důvod - dle judikatury, dostanu se pod h)
=> je potřeba tam dát judikát.
Tahle situace je důvod pod h)!!
NS 21 cdo 804/2015 - pokud neměli rozhodci pravomoc, tak je to důvod dle písmene h) !!!
 
3 ÚS 562/2012 - pravomoc rozhodců vydat nález
 
C 40/08 - Asturcom
=> soudy to mají zastavit, ani když jsem v rozhodčím řízení netvrdil, že doložka je neplatná
(nebránil se rozhodčímu nálezu jako takovému)
 
Na konci jasně specifikovat, petit, čeho se domáhám. Přesně!!!
 
 
Nemusí tam být zmínka o konkrétním písmenku z §268, ale jako právník to tam uvedu.
§55 zakotvuje lhůtu!
V §268,269 není
Ale měla by tam být věta, že tu lhůtu stíhám.
§268/1h - exekuční soud rozhoduje o zastavení exekuce
Je třeba tvrdit splnění lhůty i prokázat.
V té části kdy vyhoví excindační žalobě => to zastaví
 
=> tady to objektivně zjistitelný není
 
 
Příklad č. 1)
Srážky ze mzdy
 Postihuje se právo na mzdu, ne na její výplatu
 Rozhodný okamžik je okamžik vydání rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí
 V den vydání USN o nařízení výkonu rozhodnutí musí trvat ten můj poměr k plátci
mzdy
NS 26 cdo 271/2014
 Nebylo účinně postiženo právo na mzdu, toho 4. nepracoval ani u nového ani starého
 §293 a násl. Použít nejde => ještě nebylo právo na mzdu (bezvýsledná exekuce, bude
podaný nový návrh nebo změněn původní, nové USN s označením nového plátce a v
době, kdy bude trvat můj prac. poměr) => není tam překážka res iudicate
 Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí -> můžu uvést více způsobů, jak chci exekuci
provést
 
§299 - i jiné příjmy, je možná i kombinace
 
Př. Č. 2)
 
 Ženatý, 3 nezletilé děti, čistá mzda 30.000 Kč
 Základní částka:
 Lze srazit bez omezení
 
Čistá mzda = 30.000 Kč
Čistá mzda - nezabavitelná částka
 
 
(1) Společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují
a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
 
Muž + žena + 3 nezletilé děti
Nejdříve rodiče, pak nezaopatřené děti
 
Srážky se provádí z čisté mzdy!!
Je nutné zjistit tzv. ZÁKLADNÍ ČÁSTKU => VRACÍ SE VŽDY ZPÁTKY POVINNÉMU, nelze postihnout v
rámci stážek ze mzdy
2/3 součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení
A 1/4 na každou osobu, vůči které má povinnost posyktovat výživné
 
§ 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách
 
ZČ= 2/3 x (ŽM + NNB) + 1/4
ŽM = 4.860 Kč
NNB = 14 197 (117/1995 sb.) §26 a 1.400 (§26a)
Zákon o státní soc. podpoře! Č. 117/1995 sb. §26 - nájemní, podnájemní smlouva, 14 000 obyvatel, 1-
2 osoby
 
Vyloženě na povinného je základní částka: 13 638 Kč
1/4 za každou osobu vůči které má povinnost poskytovat to výživné, 4 osoby má,
§1 - . 595/2006 Sb - 1/4 na manželku, i když má samostatný příjem
 
Č x 1/4 => jedna celá
13.638 + 13.638 => 27.276 Kč (základní částka)
 
ZPŮSOB KTERÝM JE STANOVENA NEZABAVITELNÁ ČÁSTKA - MĚNILO SE K 1.1.2023 - i způsob výpočtu
 
Částka, která se sráží bez omezení - §2 č. 595/2006 Sb.
= 1,5 x (ŽM + NNB)
= 30.685, 50 Kč
 
Čistá mzda 30.000-27.276 => 2. 724 Kč
 
Srovnám to co mi zbylo, s částkou nad kterou lze srážet bez omezení
Je to míň, zákon vychází z třetinového systému
 
1/3 = 908
 TA poslední třetina se vrací zpátky povinnému 27.276 + 908
 Pro přednostní pohledávku, mac. Výše 1.816 Kč
 
Vyháška č. 485/2000
§279/1 -
 
 
P - 1816 => 28.184 Kč
NP - 908 => 29.092 Kč

SEMINÁŘ Č. 5
 Příkázání pohledávky z účtu
 Pokud má někdo účet v bance, není vlastníkem těch financí, ale má pohledávku vůči bance
 Postihujeme právo na vyplacení peněžních prostředků
 Zvl. Případ přikázání pohledávky - srážky ze mzdy
 
X
Nepeněžité plnění - to co je v ET
U peněžitého - mám na výběr, přikázání pohledávky na prvním místě v rámci exekučního řádu a
na posledním místě prodej nemovité věci (největší zásah do sféry povinného)
=> kritérium výběru pro exekutora je účelnost
§58/2
NS: 20 cdo 3165/2012
 
Arreatatorium => pro 3. osob
Inhibitorium => povinný (dlužník)
Oba zákazy
=> týkají se komplexně exekuce, nejen přikázaní pohledávky
Účinky typicky nastávají doručení USN, ne vždy
Míří na to, aby povinný nemařil exekuci
 
 
Rozlišujeme Generální => pouze §44a ExŘ - pouze pro exekuci soudního exekutora, není to v
OSŘ (nastává řádným doručením vyrozumění o zahájení exekuce), vztahuje se na celý majetek,
s vyjímky (zákaz dispozice s celým majetkem, dva typy vyyjimek - ex lege:
, rozhodnutím exekutora)
 
§ 44a
(1) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění
nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění
manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb
svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. (toho se to
netýká) Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se
však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo
přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení
námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný
projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního
jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
(2) Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a
nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1
a podle § 47 odst. 6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu
byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž
byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy podle § 49 odst. 8. Proti tomuto rozhodnutí
není opravný prostředek přípustný.
(3) Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle odstavce 1 a podle
§ 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň
doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané
pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.
(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů může
povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů
oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou
exekucí16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou
při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
(5) Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.
 
Kdy může exekutor rozhodnout, že účinek se nevztahuje na celý majetek
 => jistota ve výši vymaháné pohl. + náklady
=> označí konkrétní majetek, který stačí na uspokojení pohledávky
=> se souhlasem exekutora můžu prostředky použít na úhradu vymáhané pohledávky
=> §44/4 ExŘ
PJ, v rozporu s generálním inhibitorium: RELATIVNÍ NEPLATNOST - JE NUTNÉ SE TOHO
DOVOLAT, může se jí dovolat jen někdo (výčet subjektů)
20 cdo 4726/2017
 
Speciální:
 Týká se vyloženě věcí, které jsou postiženy exekucí
 Majetek postižený exekučním příkazem => jinak je to neplatné
 Jen některých věcí
 §47/6 - neplatnost absolutní
 
 
§304, 1 a 3 => spojeno s okamžikem doručení USN peněžnímu ústavu
Faktické vyplácení: spojeno až s PM
Proti exekučnímu příkazu se nelze odvolat
Proti doručení USN o zahájení se lze odvolat
§305 a násl. => až fakticky sraženo, až poté co je doručeno USN s PM
 
Př. Č. 1)
 3x životního minima (neřešíme jestli má dědi, atd jak u srážek ze mzdy)
 Částečně nesprávně postupovala
CO když to vyplatí neprávem => pokud ta paní postupovala nesprávně, mohlo to založit něco ve
vztahu k prac. poměru
Nám jde o to, že plnil špatně peněžní ústav
Jediná možnost =>
Poddlužnická žaloba §311
Nejen u přikázání pohledávek, ale i u srážek ze mzdy.
Projednává se v řízení podle části III. OSŘ!!!!!
Je to příklad procesní legitimace ! (dle hmotného práva nemám nárok, ale zákon mi dává
možnost úspěšně žalovat)
=> Je to žaloba o zaplacení nějaké peněžní částky!!, který odůvodňuju, že peněžní ústav
postupoval v rozporu
=> peněžní ústav prohraje, tak musí vyplatit tu peněžitou částku, i v případě, že by na tom účtu
nic nezůstávalo (není to navázané na to, zda tam jsou dostatečn= prostředky)
Výplata z peněz banky za povinné, judikatura to bere jak BO povinného vůči bance!! (banka za
něj plnila něco, co neměla plnit)
Judikatura: NS 2 cdon 837/96! (k §311, že tam vzniká BO)
=> možnost přímo žalovat banku
 
 
Př. Č. 2)
100.000 Kč - ABC, s.r.o.
50.000 Kč - Klára Opičková
Měl na účtu jen 75.000 Kč
Došly ve stejný, bude se hradit poměrně
Zákon 119/2001 - pravidla pro souběžný průběh exekucí - např. civilní dle OSŘ a daňová,
správní (je stanoveno v tomto zákoně co má přednost)
Exekuční příkaz pro jednu, druhou pohledávku => nejdu podle tohoto zákona, ale jen více
pohledávek dle OSŘ
  
Chráněný účet - §304c
3 x Životního minima - princip ochrany, => vyplacení je právem, nikoliv povinností oprávněného
a dojde k němu jen na jeho návrh
Kdybychom ho hned první den strhli všechno, tak se ta realizace nemůže konat,
§304b/1 OSŘ
Výplata den následující, co nařízení nabude PM
Sledovací období 6 měsíců
Peněžní prostředky, které jsou tam v době nařízení a co dojdou v následujících 6 měsících =>
tak bude strženo (probíhá ten výkon rozhodnutí po dobu 6 měsíců)
§307/3 => den následující po 6 měsících, bankovní ústav strhne co tam přišlo i 304 b/1 => po 6
měsících můžete sáhnout i a 3x životního minima
 
3x životního minima by tam na začátku měl zůstat, měli bychom ho odečíst od těch 75.000 Kč,
jen zbývající částka k úhradě pohledávek (je to tu až od 2021)
 
Nemusí mít jenom chráněný účet, může požádat o to vybrání.
=> zůstane mi cca 60.000 Kč
§309/2 - zásada přednosti, když přišly ve stejný den, uspokojí se poměrně, nelze uspokojit jako
celek
2:1
60.600 rozdělím v tomto poměru!!! 40.280 Kč, 20.140 Kč
 
 
=> nejen 3x životního minima, ale i pro ZC, §304/3 - na zaplacení vymáhané pohledávky,
postihnu účet manžela => §262a/4 =>může žádat o výplatu poloviny, aniž bychom řešili zda je
to v SJM
 
 
Př. Č. 3)
 František odmítá zaplatit KC
 Může exekutor postihnout pohledávku před splatností?
Mezi podnikajícími FO uzavřena 31.5.2021 kupní smlouva na auto. Prodávající vystavil
15.6.2021 fakturu na 520 000 Kč splatnou 29.7.2021. Prodávající je zadlužen, nezaplatil včas
dluh 120 000 Kč dodavateli zboží, ten proti němu má exekuční titul (platební rozkaz ze dne
28.11.2019). Dodavatel podal dne 15.3.2021 exekuční návrh. Jakmile se dozvěděl o prodeji
auta, informoval o tom exekutora a vyzývá ho, aby postihl pohledávku povinného za kupujícím
auta. Může exekutor postihnout pohledávku předtím, než se stane splatnou? Jak řešit situaci,
kdyby kupující odmítl kupní cenu zaplatit?
§312 a násl. Lze postihovat jiná pohledávky než vůči peněžnímu ústavu
 Exekuce vedená soudním exekutorem, vyrozumění o zahájení exekuce - generální
inhibitorium
 Exekutor by zjišťoval jeho majetek, vydal by exekuční příkaz na prodej movité věci
 Mohl rozhodnout, že se to generální inhibitorium nebude vztahovat na tento majetek
 Lze postihnout i nesplatnou pohledávku
 Některé pohledávky postihovat nelze, některé jen do určité výše, jen např. Do výše výše 3/5
 
 Nechtěl by zaplatit v rámci exekuce, jedna z málo možností obrany, poddlužnická žaloba
 
Př. Č. 4)
 Prodej movitých věcí
  
§338/1 - výkon rozhodnutí nelze nařídit pouze na podíl na NV v přídatném spoluvlastnictví
§338/2 OSŘ
Prodej movitých a nemovitých věcí má řadu odlišností!!!
V tom prodeji je zákon konkrétní a říkám, jak se má postupovat
 
§56 anásl. Specifika
 
Příkázání pohl. Jedu dle OSŘ
§321 a násl. OSŘ + ExŘ
§329/3
Spoluvlastník může být dražitelem i vydražitelem
Pokud jsou stejná podání => má být příklep udělen spoluvlastníkovi a neuplatní se způsob
losování!!
Postup soudu nebyl správný!
Jak se může bránit ten spoluvlastník?
Příklep není soudním rozhodnutím a proti němu samotnému nelze podávat OP!!
Je to tzv. jiný úkon soudu
Pokud budu mít movitou věc, uplatnit odpovědnost státu za škodu za nesprávný úřední postup.
=> v tom ExP platí, že pokud postupuje špatně ten vykonavatel, můžu žalovat např. na NŠ zákon
č. 82/98
 
Nevydává se USN o příklepu u dražby movitých věcí.!!
X
Nemovité věci => vydává se USN o příklepu a proti tomu se lze odvolat.

SEMINÁŘ Č. 6

Př. č. 1)
 Kolo spolubydlícího - § 326 odst. 11 a § 68 odst. 5 EŘ – soud/exekutor by měl třetí osobu
(spolubydlícího) informovat o provedení soupisu, pokud shledá, že je pravděpodobné, že věc
je ve vlastnictví třetí osoby
 Třetí osoby (spolubydlící, jehož kolo je v soupisu) mají možnost se bránit excindační
žalobou (§ 267 OSŘ – pak ex lege odložení exekuce) – pokud je v soupisu jejich věc –
podávána proti oprávněnému, samostatné sporné řízení; nebo návrhem na
vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 EŘ) – podat do 30 dnů od dozvědění se o soupisu,
exekutor rozhodne do 15 dnů od doručení
 Lepší návrh na vyškrtnutí – jsou tam lhůty, do kdy musí exekutor rozhodnout
(rychlejší, méně nákladné) – pokud nevyhoví, lze podat do 30 dnů excindační
žalobu
 Dlouhodobě judikováno, že lze podat rovnou excindační žalobu, nemusíme
prvně vyškrtnutí a až když to nevyjde, tak pak žalobu – 21 Cdo 1037/2013
 Pokud bychom rovnou podávali žalobu podle § 267 – není tam žádná lhůta,
do kdy musíme podat; pokud ale nevyjde to vyškrtnutí – máme jen 30 dní na
podání žaloby!
 Poté často i nutný návrh na zastavení exekuce - § 268 odst. 1 písm. f)
 Manžel povinného § 262b OSŘ – návrh na zastavení výkonu rozhodnutí,
nepoužívat excindační žalobu
 § 336i odst. 1: Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané
nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až
 do pravomocného rozhodnutí o žalobě. – výslovně pro nemovité věci, podle
Hrdličky platí i pro movité
 Komentáře k OZ - § 322 odst. 2 písm. c) studijní literatura/školní potřeby je z výkonu
rozhodnutí vyloučena
 § 321 a § 322 OSŘ – vztahují se k movitým i nemovitým věcem
 § 322 odst. 3 – vyloučení věcí, které potřebuje k podnikání – platí pouze u
exekučního řízení, u insolvenčního to vyloučeno není!
 Věcí sloužící k podnikání může být i věc nemovitá (např. pokud moje
podnikání je provozování penzionu v horské chatě) – podle judikatury:
restriktivní výklad, jen nezbytně nutné k zachování provozování činnosti –
např. pokud mám ve svém domě dílnu, lze nemovitost prodat, protože si
dílnu jen musím přestěhovat jinam – 20 Cdo 1766/2001
 Povinný ohledně komentářů k OZ – může podat návrh na zastavení výkonu
rozhodnutí/exekuce ohledně konkrétní věci (§ 268 odst. 1 písm. d) OSŘ) – nemá
možnost vyškrtnutí ze soupisu ani excindační žalobu

 
OZ nutně potřebuje
Dle §322/2 c) studijní literatura je z výkonu rozhodnutí vyloučena
1. => § 268/+ d) OSŘ §
 
Kolo Marka
§267 obrana - excindační žaloba
Návrh na vyškrtnutí §68 EŘ
 
§ 68
Vyškrtnutí věci ze soupisu
(1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen
„navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat
do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u
exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.
(2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho
doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu
na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a
právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin,
předložených navrhovatelem společně s návrhem.
(3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný.
Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že
povinnému nepatří či patřit nemůže.
(4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může
navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí
exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na
vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od
podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a
po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že
věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí
o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.
(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví,
exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.
 (7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 4 vyškrtnuta ze soupisu nebo
vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá
navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak.
Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci,
věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.
 
 
 Exekutoři sepíší to co je v dispozici povinného.
 Má sepsat ty věci, které jsou potřeba k uspokojení -> arrestatorium, inhibitorium
Kolo:
 §267 OSŘ
 §68 EŘ
 Zastavení dle §267
 
Exekuční řízení
 Věc by sepsaná byla
 Vlastník kolo je z pohledu ExŘ 3. sobou, má 2 monžosti obrany §68 EŘ
 §68/5 - 3. osoba má být vyrozuměna, 3. osoba do 30 dnů, do 15 dnů rozhodnout,
nevyhoví do 30
 VP právo k věci, která je předmětem exekuce => právo nepřipouštějící výkon
rozhodnutí
 Návrh na vyškrtnutí - podloženo listinou,
 Když nevyhoví, pak vylučovací žaloba dle § 267
 
Když není návrh podán VŮBEC, 21 cdo 1037/2013 - §68 - i když nebyl podán návrh na
vyškrtnutí věci ze soupisy tak je možné následně podat vylučovací žalobu
U vylučovací žaloby není žádná lhůta
 
Návrh na vyškrtnutí - rychlejší!!
 
 
 
Řízení o výkon rozhodnutí dle OSŘ
 
 Není tam nic jako návrh na vyškrtnutí věci
 Jediná možnost je rovnou dopad vylučovací žalobu
 
 
Co se stane, když to kolo bude vyškrtnuto z exekuce?
 Ta věc se vyškrtne ze soupisu, vrátí se povinnému, samo o sobě to nemá vliv na
zastavení exekuce v dané části
 §269 - na návrh i bez návrhu (spíše budu podávat návrh na částečné zastavení)
 
 
Petit vylučovací žaloby:
 Jízdní kolo x,y se vylučuje z výkonu rozhodnutí, exekuce…
 Exekuce vedená pod sp zn ohledně kolo x,y není přípustná.
 
 Ten návrh na vyškrtnutí a vylučovací žaloba se týká 3. osob, ostatní osoby se tím bránit
nemohou
Má podat návrh na částečné zastavení exekuce.
Pokud by byla vydána vylučovací žaloba, nemělo by dojít k samotnému zpeněžení.
§322/2 c - je to věc, kterou nelze postihnout výkonem rozhodnutí
§268/1 d) - návrh na částečné zastavení exekuce
 
§322 a 321
 Jsou vyjímky a vykládají se reskrektivně
 Systematicky je to zařazeno před prodej MV i NV, protože se to týká obojího
 §322/3 => vyloučeny věci, které slouží k podnikatelské činnosti povinného: v exekuci
vyloučeny, v insolvenci jsou
 §322/3 - lze uvažovat i nad ochranou NV => restrektivní přístup judkatéory
 
!! Může se to vztahovat i na NV
=> není vyloučeno, že se to vztahuje i na NV
 
Více projměte podnikání, stačí nezbytně
Pouze takové věci, které mi umožní to podnikání provádět proveditelným způsobem,
nemají mi zůstat úpalně všechny věci,
 
 
20 cdo 1766/2001
 
 
 
 Př. č. 2)
 Jiný účel než prodej, §338b a násl. OSŘ
 Lepší postavení má Věřitel jehož pohledávka je zajištěna
 Zapisuje se do KN, má věcněprávní povahu
 Nejsem vlastník omezen s nakládáním s tou věcí ale ten nabyvatel to kupuje s
rizikem, že pokud bude nařízen výkon rozhodnutí tak se lze uspokojit i z této
věci §338d/2 => Je možné vést výkon rozhodnutí i proti této paní, tedy její
věci
 
 
Př. č. 3)
 
Oceňování nemovité věci - znalec
Movité věci - soud, ZC
Kdy lze od ocenění odstoupit? => oceňovalo se předtím, dle stejných pravidel, dle
jakých má oceňovat znalec (znalec využívá tržní cenu => obvyklou v místě a čase) a
pokud se nezměnily okolnosti
Znalec musí tu nemovitost prohlédnout z hlediska závad.
Zákon říká, že povinný má povinnost §336/2 umožnit přístup do nemovitosti, když to
neudělá §226/3=> znalec si může sjednat přístup
Proto nebyl tento přístup protiprávní!
  
Není vyloučeno uložení pořádkové pokuty povinného
 
 
Kdy se stávám vlastníkem věci, když ji koupím v exekuční držbě?
=> §336 l/2
PM usnesení o příklepu,
Proti USN o příklepu (u NV, lze podat odvolání)
 
U movitých věcí => k okamžiku udělení příklepu!!, musí být zaplaceno mé podání
§229/7 => u movitých věcí zanikají práva 3. osob
X
Nemovité věci a práva 3. osob §336 l/5 - zanikají dané práva
 
§336i/1 - je podána vylučovací žaloba, odročení dražby
§336i/2 - zvláštní důvod pro zastavení exekuce
§268 - není taxativní výčet
 
Prodej nemovitých věcí!
 Má být zvolen přiměřený způsob výkonu rozhodnutí
 Pokud tam má trvalý pobyt tak ne
 Nějaký zemědělský pozemek - jo
 Přiměřeně závisí na hodnotě NV, plus nemá kde jinde bydlet
 
 
Nepeněžití plnění
 Lze vést ex offo dle ZŘS
 Bláhová a Ondrová tam fakticky bydlí, nařízený výkon rozhodnutí se má týkat
Hermana
 U podnájemníka ty práva odvozená od nájemce obecně se na ně nařízený výkon
rozhodnutí vztahuje
 20 cdo 1713/98
 Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy §65 (jsou tam pravidla i
pro exekuce)
 Situace, kdy v dané chvíli není možné výkon rozhodnutí provést, AŽ POTÉ CO SE SITUACE
ZMĚNÍ
 Týká se vyklizení i Ondrové - NE, ona je třetí osobou a zasahuje se do jejího práva §267
ochrana před zásahem do její právo
 Jiný důvod pro zastavení exekuce dle §268/1 h
 Ale spíše půjdeme přes vylučovací žalobu, je v postavení 3. osoby
 

SEMINÁŘ Č. 7

Insolvence - úvod
 
Př. č. 1)
V postoupil phledávku na společnost jinou => Vymáháme dluhy s.r.o.
§107a - rozhodl o vstupu společnosti VYMÁHÁME MÍSTO TÉ PŮVODNÍ
Je potřeba souhlas Vymáháme s.r.o.
 

 Insolvenční řízení je druh civilního procesu, jehož účelem je v kolektivní vypořádání

úpadku či hrozícího úpadku.
 Po vydání inso. Návrh => soud rozhoduje, zda je v úpadku až ve druhé fázi o způsobu
řešení úpadku.
 Je odlišné od exekučního řízení.
 Základní roli má insolvenční soud, který dohlíží na celé to řízení.
 Insolvenční řízení je hybridní, něco mezi nalezacím a vykonávacím, prvky sporného i
nesporného řízení.
 Klíčový pojem je úpadek.
 !! Exekuce - individuální řešení x Insolvence - kolektivní řešení
 Pokud se střetne exekuce s insolvencí, tak je to ve prospěch INSOLVENČNÍHO
řešení.
 Insolvenční řízení - vztah mezi věřiteli x exekuce - dlužník - věřitel
 Vystupuje inso. Správce => plní roli pomocnou vůči inso. Soudu, dlužník, věřitel.
 Všude se hovoří o pluralitě věřitelů - § 3 IZ
 § 7 IZ: ustanovení o exekucích - jen delegace!, OSŘ - lex specialis vůči lex generalis,
tam kde bude chybět úprava jdu do OSŘ, ale použiju ho jen v souladu se zásadami
insolvenčního řízení
 § 5 zásady insolvenčního řízení => není to taxativní výčet
 
Nelze použít §107a OSŘ (vyloučen) , protože máme lex specialis => §18 => použije se na
případy singulární sukcese
§107 OSŘ => univerzální sukcese aplikovat lze
 
§18 => podmínky za jakých má dojít k výměně
Návrh je třeba podat na příslušném formuláři, ale náležitosti stanoveny prováděcím předpisem
=> vyhláška č. 191/2017
=> vydávány ministerstvem spravedlnosti (isir.justice.cz - veřejně dostupný rejstřík, lze
vyhledávat probíhající inso. Řízení)
 
Řada následků je spojena až s řádným zveřejnění v daném insolvenčním rejstříku.
Soud má rozhodnout o podaném návrhu do 3 dnů, pokud nerozhodne, má se za to, že rozhodl
ve prospěch návrhu.
Pokud k převodu či přechodu nedošlo přímo ze zákona, máme doložit veřejnou listinou či
soukromou listinou s úředně ověřenými podpisy.
 
§80a IZ: podnikatelé mají datovku ex lege, je třeba komunikovat skrze datovky!
 
El. Učiněný + podepsaný + na formuláři z vyhlášky - v tomto případě
 
Př. č. 2)
 
Příklad z domácí přípravy:
 
 Existují dvě formy úpadu - platební neschopnost a předlužení
 Odst. 5 => hrozící úpadek
  
 U platební neschopnosti může inso. Návrh podat jak věřitel, tak i dlužník
 Předlužení - také se připouští aby podal, jako věřitel, tak i dlužník, ale fakticky to bude
zejména na dlužníkovi
 U hrozícího úpadku je to na dlužníkovi
 
 Pro jaké subjekty je forma úpadku možná:
 Odst. 1, 2 => jak FO, tak i PO
 Odst. 4 (předlužení) => PO nebo FO podnikatel
 I konkurs, reorganizace, oddlužení => způsob řešení úpadku - volba způsobu je
základním kritériem, jaký subjekt je v úpadku (zda FO nebo PO)
 Z hlediska platební neschopnosti:
1. Více věřitelů - § 143/2 (v posledních 6 měsících před inso. Řízením (rozdělení
pohledávky) postoupím část své pohledávky, není splněna fikce)
 Je nerozhodné, jak velké jsou pohledávky!!!
 
2. Pohledávky více než 30 dnů po splatnosti
3. Není schopen je plnit (není schopen, nikoliv neochoten) => z odst. 2 budu prokazovat
skutkovými skutečnostmi naplnění jedné z domněnek, snadněji lze prokázat než
samotnou platební neschopnost
Vyvratitelná domněnka, že nejsem v platební neschopnosti - odst. 3
 
=> musí být splněny kumulativně
 
 Ten kdo podává inso. Návrh musí prokázat úpadek!! (domněnky prokazování - mají
danou situaci ulehčit)
 Soud má provádět dokazování ex offo §86!! (soud má provádět i jiné než navržené
důkazy, aby zjistil, zda úpadek nastal)
 Je nutné mít více věřitelů, ale ty musí mít již po splatnosti pohledávky!!! x Předlužení
- více věřitelů, nemusí mít po splatnosti a pluralita bude splněna (29 NSČR 206/2017)
- nemusí být i druhý věřitel se závazkem po splatnosti
 

Pokud by došlo k zastavení exekuce dle §268/1 e => tak je naplněno §3/2 e IZ!!!
 
Odst. 3 hovoří o výkazu likvidity, vyvratitelná domněnka, že není v platební neschopnosti
Vyhláška č. 190/2017!!!
 
 
 
Zde:
více věřitelů máme
po splatnosti máme
Neschopnost splácet závazky => některá z domněnek? => není to podřaditelné ani pod jednu
Není v platební neschopnosti
Výkaz likvidity - vycházelo to pod 10% veškerých závazků, které společnost má
 
 
Předlužení - PO:
 
  Souhrn závazků převyšuje hodnotu majetku
 O předlužení by nešlo!!
 Subjekt se v úpadku nenachází!
 Soud by daný inso. Návrh zamítnul!!!
 
 
Výkaz stavu likvidy - poslaný datovkou §80a
§131/2 => 14 dnů
 
výkaz likvidity včas + elektonicky -> je splněno
Vyhláška č. 190/2017 - §2 - okruh oprávněných osob, které mohou výkaz likvidity
zpracovávat, NUTNÉ ZPRACOVAT DLE PRAVIDEL I OPRÁVNĚNOU OSOBOU
=> OBRANA SKRZE VÝKAZ LIKVIDY (MEZERY KRYTÍ JE 10%) => OBRANA
PROTI DOMNĚNKÁM PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI
OBRANA PROTI ODST. 2!!!!!
 
 
 § 3/2 d) => §104/1 => výkaz stravu a vývoje likvidity zde není, §128/3
 § 3/2 a) - co je podstatná část stačí 50%?, na základě předchozího veřejného
prohlášení subjektu (objektivně oznámeno všem subjektům, že přestává plnit =>
obvykle)!
 
Př. č. 5)
 FO
 Ne není, není tu pluralita
 Předlužení je vyloučeno
 Platební neschopnost, pluralita tu není
 Zesplatněno po splatnosti => nemám exekuční titul, musím získat Exe titul, tady asi
platební rozkaz, a až pak můžu inso. návrh
 

SEMINÁŘ Č. 8

Příklad č. 1)
 Odklad splatnosti dluhů
 Počínala si v souladu se zákonem?
 
Platební neschopnost:
Nebyla schopna uhradit ani 3 měsíce po splatnosti => pohledávky
Neuhradila mzdy ZC za poslední 2 měsíce
 
A. více věřitelů -ano
B. Ano
C. Ano - domněnka, déle než 3 měsíce po splatnosti
Je v platební neschopnosti.
 
Pro PO platí povinnost průběžně kontrolovat, zda se nenachází v úpadku (+ vést účetnictví, z
nějž ten úpadek mohou zjistit)
§98/2 - mají povinnost samy na sebe podávat insolvenční návrhy
Inso. Návrh podaný samotným dlužníkem, za kterého je podají osoby z odst. 2.
 
Do kdy je potřeba podat?
 Bez zbytečného odkladu, od okamžiku kdy se dozvěděla, nebo měla dozvědět
(nejpozději v okamžiku účetní závěrky - už je ta situace měl vědět)
 Bezodkladně => vykládá se to jako neprodlené bezprostřední podání návrhu po tom
co se dozví o té skutečnosti, Nemusí to být hned druhý den, ale velmi krátká lhůta v
řádu dnů, max. týdnů
 32 cdo 2484/2012
 Co je následkem když nepodá?
 Odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu - §99 IZ -> myslí se tím jen škoda jen ve
smyslu odst. 2 (rozdíl mezi zjištěnou a uhrazenou pohledávkou)
Není žádná jiná újma které by šla skrze to žalovat:
 majetková škoda z jiného důvodu - musím žalovat na NŠ, dle OZ
 Může mi vzniknout i nemajetková újma - to taky nekryje §99, musím žalovat dle
OZ!!!!
Uspokojení pro neprioritního věřitele => 5-10%
 Liberační důvody té odpovědnosti - odst. 3, je to objektivní odpovědnost s těmito
liberačními důvody!
 
ZOK:
 Zástupci PO, mají jednat s péčí řádného hospodáře
 §66/1 ZOK, tato osoba tak má povinnost vydat prospěch, který tímto jednáním
nabyla
 §63 ZOK - 3 roky nesmí být statutární orgánem žádné PO
 Trestní zákon - ultima ratio, §223, 222 TZ - poškozování/zvýhodňování věřitele
 
Zle to že je v úpadku vyvrátit výkazem likvidity.
 
Pokud je dlužník v úpadku, hrozícím úpadku je povinnost podat inso. návrh.
 
Pojem inso. Návrhu:
 §97/7
 Je procesním úkonem, věřitelský nebo dlužnický
 §103 a násl. Náležitosti
 Nepodává se na formuláři!, buď elektronicky či listinně
 Musí být vždy písemný
 Musí být řádně podepsáN (elektronky - potřebuju ověřený podpis)
 K návrhu musí být přiloženy přílohy §104
 Jeden věřitel, který podává insolvenční nárvh => MUSÍ MÍT SPLATNOU POHLEDÁVKU
 ZAHAJUJE SE: insolvenčním návrhem
 §136 a násl. - rozhodnutí, že je v úpadku x procesní rozhodnutí, že ne
 §86 - při zjišťování úpadku soud provádí i jiné než navržené důkazy, stačí že budou osvědčeny
Prokázání x osvědčení - menší míra pravděpodobnosti, stačí když se to bude jevit jako
pravděpodobné (platí v 1. fázi)
 
Když už bude rozhodnuto o úpadku, už probíhá standartní dokazování - 2. fáze! - musí být skutečnosti
prokázány
 
Příklad č. 2) byl za úkol
 
§109,110,111
 
§97 - řízení zahájeno, tím kdy to dojde
§111 - vázána na zveřejnění
 
Začátek insolvenčního řízení:
Okamžik zahájení inso. řízení: DOJDE VĚCNĚ PŘÍSLUŠNÉMU SOUDU!!!
Když podám inso. Návrh k okresu ne ke kraji, jak mám,
Pravidla OSŘ - §104a (v insolvenčním zákoně není zvláštní úprava) => bude to muset projít přes vrchní
soud
Okamžik zahájení se posunuje dozadu.
 
§7b - obecný soud DLUŽNÍKA
 
Forum shopping => chcete ovlivnit, u kterého soudu bude dané řízení probíhat
 
Sídlo které měl 6 měsíců před podání inso. Návrhu!!!
§7b/5 => i před rozhodnutím o místní příslušnosti učiní opatření, které nesnesou odkladu
 
Okamžik nastoupení účinků inso. řízení: §109/4, 111 - okamžikem zveřejněním vyhjlášky v inso.
Rejstříku
 
 
Kdy se nezveřejňuje inso., návrh rejstříku, návrh podaný věřitele a inso. Soud
§97 - nezveřejňuje se
Odst. 5
 
Doručuje se zveřejněním v inso. Rejstříku
Odst. 5: Tento návrh se nezveřejňuje, soud vydá rozhodnutí, že se k tomu nepřihlíží a doručuje jen
dané osobě, vůbec se to nezveřejňuje v inso. Rejstříku
Jakmile dojde inso. Návrh soudu, tak ho soud značně zkoumat, jako posouzení zjevné bezdůvodnost
návrhu §100a
 
Pokud je podán věřitelský návrh - tak se musí přezkoumat dle §100a, zda není zjevně bezdůvodný,
pokud je, tak to soud nezveřejňuje v inso. rejstříku, nenastanou účinu
Když není zjevně bezdůvodný - má to poznamenat do spisu a daný návrh uveřejnit
§128 a - pokud bude zjevně bezdůvodný ten návrh, tak ho má ve lhůtě 7 dnů odmítnou
=> přibyl z důvodu podáváním šikanózních návrhů
Pokuta v odst. 3 má odradit aby se dané návrhy vůbec podávaly §97/3
Pokud je odmítnut, může věřitel podat další návrh až za 6 měsíců (omezení práva na přístup k soudu,
např. SOP)
 
§100 + §128 a
 
Lhůta pro zveřejnění návrhu je 2 hodiny - §101 IZ, může být platně zveřejněn i po několika dnech
§100 a - předběžné posouzení => do konce nejbližšího následující prac. dne, má max. den a půl na to,
aby rozhodl, zda nebude návrh zjevně bezdůvodný => učiní poznámku do spisu, že není a až pak
zveřejní
Posuzuje zjevnou bezdůvodnost => do 7 dnů nebo odmítnout
TY dvě hodiny - jsou obecně, ale může to být klidně až 10 dní.
 
 
Je tam výslovně napsané nic, že bylo zveřejněno v inso. Rejstříku!
=> zde by těžko stihl převod do dvou hodin, bylo to až po zveřejnění §111 (jeden z účinků zahájení
inso. Řízení) => nemůžu MP podstatně zmenšovat či měnit její skladbu
§111 - je platné, ale neúčinné!!!!
 
V inso. Zákoně pokud je napsané že je neúčinné - musí to konstatovat v odpůrčí žalobě
Musí být podána pouze inso. správcem.
Je neúčinné PM usnesením o odpůrčí žalobě.
§235/2
 
 
29 cdo 2849/2017
=> podat tu odpůrčí žalobu je právem, nikoliv povinností inso. správce!
Je vhodnější nepodávat žalobu na neúčinnost, je výhodnější dané právní jednání neodporovat!!!
 
§240 a násl. => před podáním inso. Návrhu
 
29 Icdo 76/2015: pokud jde o tu neúčinnost, tak rozhodující je kdy to PJ, nabylo svých účinků.
 Rozhodujícíí kdy nastupují účinky daného PJ - kdy nastane zápis do KN
 Pokud ten účinek vkladu byl po zveřejnění vyhlášky v inso. Rejstříku tak se použije §111/3
 Uzavřena smlouva před zahájením inso. Řízení (podáním inso. Návrhu)
 Vklad až nastoupily účinky => bylo jednáno a proto by to PJ by bylo neúčinné dle §111/3 +
aby to řekl soud na základě §235 odpůrčí žalovou
 
Kdyby to bylo třeba před rokem - tak jo!!
 
 
§128 - odmítáme pro vady
Odst. 2 => chybí přílohy, soud vyzve
§128a => odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost => §101/4 IZ
=> odmítnou => zveřejní se odmítnutí
 
Příklad č. 3
Karásek - bydlel někde a byl proti němu podán inso. Návrh
Nechce odejít
Lze podat žalobu na vyklizení po zahájení inso. Řízení či exekuci?
BYT není ve vlastnictví Karáska - nebude v Majetkové podstatě
Nemá to vliv na majetkovou podstatu, ani inos. Řízení, účinky inso. Řízení se nevztahují na tyto
situace!!
Lze podat návrh na vyklizení i na výkon rozhodnutí. NEDOTÝKÁ SE TO VŮBEC INSO. ŘÍZENÍ.
 
 
Lze v inso. Řízení podat odvolání proti rozhodnutí inso. Soudu???
 Obecně by to mělo jít
 Jedno generální pravidlo - §91 IZ
 Rozhodovací a dohledací činnost - §10/1b + §11
 ANO obecně jde, ale je řada vyjímek
 Generální §91 proti dohledací činností
 DOVOLÁNÍ, ŽALOBA NA OBNOVU PRO ZAMTEČNOST LZE
SEMINÁŘ Č. 9

Příklad č. 1
 
Odmítnut pro vady následně - wtf mají zkoumat předem
Nepoužije se §43 IZ
 
§128 => odmítne
 
Měl první přezkoumat zjevnou bezdůvodnost dle §128 a
 
 Probíhá exekuce, poté podán návrh na zahájení insolvenčního řízení
 Insolvenční řízení má přednost jako kolektivní uspokojování
 §109/1 c - výkon rozhodnutí/exekuce
 Dražba se konala až po nastoupení účinků spojených se zahájením inso. řízení
 §82 - Účinky inso. Řízení mohou být omezeny
 Odst. 6 k rozhodnutím v dražbě by se NEPŘIHLÍŽELO (vykládáno tak, že nicotnost
NASTÁVÁ PŘÍMO ZE ZÁKONA, není potřeba rozhodnutí inso. Soudu) - ex lege se
Nepřihlíží, JAKO BY K TÉ DRAŽBĚ VŮBEC NEDOŠLO
X §235 - neúčinnost musí konstatovat soud!
 Rozlišováno mezi nařízení a provedením exekuce ( provedení u NV znamená tu
dražbu samotnou, přikázání pohl. - odepsáním z účtu) => nesmí být provedeno v
užším slova smyslu
=> u NV končí vydání USN o příklepu
U MOVITÝCH VĚCÍ SE NEPODÁVÁ USN O PŘÍKLEPU - NELZE ODVOLAT, U
NV -> SE VYDÁVÁ ROZHODNUTÍ O PŘÍKLEPU, LZE SE ODVOLAT
 Exekutor by měl ODROČIT DRAŽEBNÍ JEDNÁNÍ!!!
 
 Řešeno judikaturou, ne úplně ideálně dle Hrdličky 26 cdo 3544/2014
 NS říká, že pokud exekutor takto provedl dražbu, jednal v rozporu s §109/1 c (v
rozporu s IZ)
 Následný postup - podáno odvolání proti USN o příklepu, než bylo o něm rozhodnuto,
tak inso. Soud odmítl pro vady inso. návrh
 Soud řekl, že to IŘ skončilo tzv. jiným rozhodnutím dle §142 IZ
 Vydáno rozhodnutí o úpadku
 §142 - jiný způsob - odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost, §143 zamítnutí návrhu,
zastavení pro nedostatek procesní podmínky
 Sice postupoval v rozporu, ale došlo k odmítnutí pro vady dle §142
 §146 IZ => účinností tohoto rozhodnutí pozbývají účinky §109 a §111
 Dražba proběhnout mohla dle NS
 TOTO ROZHODNUTÍ NAPADENO ÚSTAVNÍ STÍŽNOSTÍ => IV. ÚS 2266/15!
 Závěr odvolacího a nejvyšáku je v pořádku
 §146 - neříká, že až od počátku
 Vztahovat jen k odmítnutí nebo k celému §142
 Exekutor nemůže předpokládat, že inso. návrh bude odmítnut
 Často ZNEUŽÍVANÝ NÁSTROJ (DLUŽNÍK podával návrh sám na sebe, když se
měla konat dražba)
 
Př. č. 2)
  
 Vliv na sporné řízení?
 Zahájení inso. Řízení
 Vydáno USN o úpadku
 Účinky spojené se zahájením inso. Řízení nemají vliv na probíhající sporné řízení
 
 Rozhodnutí o úpadku:
 §140 a/1 - dojde k přerušení civilního řízení
 Účinky spojené s rozhodnutím o úpadku, dochází k tomu ex lege ze zákona
 §140e - nelze po rozhodnutí o úpadku exekuci provést, ani nařídit
 
 Účinky konkurzu - jiné (viz v budoucnu)
 Jiné účinky má zahájení, rozhodnutí o úpadku….(několik fází v průběhu inso. Řízení)
 
 
Uplatňování pohledávek v insolvenci - př. č. 3)
 Rozhodl se podat návrh na hrozící úpadek
 Nebylo rozhodnuto o úpadku, soud ani nepřistoupil k vydání předběžného opatření
 
Jaký způsobem se zásadně uplatňují pohledávky v IŘ?
 
 Zásadně podáním přihlášek (následek zahájení inso. Řízení) - §110 IZ
 písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními - týká se §168 a 169 Tzv. pohledávky
za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, §203
 Fikce přihlášení, fingovat samotné uplatnění či výši pohledávkou
 
O JAKOU POHLEDÁVKU V TOMTO PŘÍPADĚ JDE?
 Běžná nepřednostní nezajištěná pohledávka
 Zajištěná pohledávka - primární uspokojení ze zajištěné věci, přednost
 Pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené - ZDE JDE O TOHLE.
§169/1 E
 §168,169 - NENÍ TAXATIVNÍ
 
Jak je třeba pohledávku uplatnit a v jakém rozsahu bude uspokojena?
 Pohledávka výživného - §169/1e, písemně + vůči osobě s dispozičním oprávněním
(myslí se tím dispoziční oprávnění k majetkové podstatě)
 Kdo je tou osobou v jaké fázi řízení nám stanovuje zákon, Dispoziční oprávnění k
majetkové podstatě má nejčastěji DLUŽNÍK
 Podle §169/2 => má být uspokojena s plné VÝŠI, uspokojuje se kdykoliv po zjištění o
ÚPADKU!!!!
 Neexistuje nutný formulář na uplatnění vůči osobě s dispozičním oprávněním
 
 Pokud budu podávat přihlášku, ta se už podává na formuláři (stránky justice ke
stažení)
 
Může být pohledávka uplatněna i přihláškou?
 Podle judikatury, R 17/2018 - 29 NSČR 89/2014 - NS dovozuje, že pokud pohledávku
dle §168 a 169 uplatním přihláškou, tak se úkon posoudí dle obsahu
 Musí tam být napsané že je to vůči osobě s dispozičním oprávněním, pak ji to soud
postoupí této osobě, uplatním to sice špatně ale je to uplatněný v pořádku!!
  
Od kdy do kdy lze podávat přihlášku pohledávky: od ZAHÁJENÍ INSO. ŘÍZENÍ DO
LHŮTY UVEDENÉ V ROZHODNUTÍ O ÚPADKU, když ji nestihnu, tak se to
nebude v rámci INSO. ŘÍZENÍ USPOKOJOVAT
Dle §168, § 169 => LHŮTA TAM NENÍ!! (jsem limitována jen samotným řízením)
 
 Když proběhne inso. řízení, může nastat situace, že pohledávky, které nebyly
uplatněny v rámci inso. řízení NEZANIKNOU!
 Mohou být potom vymoženy dále ve formě exekuce, nebo být vyžalovány v civilu
 S KONCEM INSO. ŘÍZENÍ NENÍ SPOJENO VŽDYCKY, ZÁNIK POHLEDÁVEK
DLUŽNÍKA V ČÁSTI VE KTERÉ NEBYLY USPOKOJENY - NAPŘ. O
ODDLUŽENÍ x U KONKORSU TO ZANIKÁ
 
Pokud osoba s dispozičním oprávněním pohledávku dobrovolně neuspokojí, jak může V
postupovat?
 Žaloba proti osobě s dispozičním oprávněním v civilním řízení - není incidenční spor
 Jsou nějaké další možnosti?
 Promítnutí soc. funkce do inso. Řízení, některé pohledávky může uhradit stát
 ZÁKON č. 588/2020 sb. => umožňuje vyplatit tzv. náhradního výživného od úřadu
práce
 ZÁKON č. 118/2000 sb. - u krajské pobočky úřadu práce, nárokovat zaplacení dlužné
mzdy - je jeho ZL v platební neschopnosti (max. 3 měsíce), tuto částku uplatňuje stát
(úřad práce) v inso. řízení proti dlužníkovi
Má lepší postavení, dle §169 IZ

SEMINÁŘ Č. 10

Př. č. 1)
Došlo potom, co byly věci sepsány do majetkové podstaty, neuplatní se NÁSLEDKY
SPOJENÉ SE ZAHÁJENÍM INSO. ŘÍZENÍ - §111, máme zde speciálnější úpravu!
 
Pojem majetkové podstaty: majetek dlužníka, ze kterého budou uspokojováni věřitelé
Vymezeny §206 - demonstrativní výčet
Odst. 1 - co tam spadá
§206 - konkrétnější
§207 - co nespadá do majetkové podstaty, nelze postihnout věci které nelze
postihnout v EXEKUCI, jediná vyjímka: věci sloužící k podnikání - lze postihnout v
insolvenci
 
A. x B) se liší
 Inso. Správce prodal
 Dlužník prodal
§217 IZ - jen osoba s dispozičním oprávněním k MP (základní ustanovení § 229/3 IZ -
obecně pořád dlužník, jedna vyjímka ve prospěch inso. správce při konkurzu
Podle §229 je osobou s dispozičním oprávněním DLUŽNÍK, inso. správce by neměl s
majetkovou podstatou vůbec disponovat
 
Zpeněžení okamžitě - není v souladu s inso. Zákonem.
 
Není tu žádná neúčinnost, co ta platnost => NENÍ Tady vyloženě stanovena sankce,
ale bylo by to právní jednání v rozporu se zákonem (NEPLATNOST SE T BERE JAKO
ABSOLUTNÍ)
 
NEPLATNOST upravena v inso. zákoně
NEPLATNÉ I NAÚČINNÉ ZÁROVEŇ, DÁVÁ SE PŘEDNOST NEPLATNOSTI - §234 (není
tento případ, ale poznamenat si tento §)
 
B. Zde prodává Dlužník, osoba s dispozičním oprávněním, §235 nebo §217/2
Ty žaloby na neúčinnost nemusí inso. správce vůbec podat (ale pak by mohl hradit
NŠ)
X
Když to prodá za víc, budu se tvářit, že je to platné a účinné :)
 
§206 IZ - věci o kterých se domnívá, že tam spadají se obecně píšou, a pokud se to
nelíbí dlužníku, tak se musí bránit §225 IZ
 
Př. č. 2)
 §218 IZ - označeny NEZAMĚNITELNĚ vůči ostatním věcem téhož druhu
 Co když inso. správce takto nepostupuje? - není řešena jednoznačně v
judikatuře a inso. Zákoně vůbec
 NS 29 cdo 1003/2009 - vztahuje se k starému zákonu o konkurzu a vyrovnání,
pokud byl ten zákon ve stejně formulovaný, tak se odkazuje na starou
judikaturou
 103 VSPH 338/2015 - v souladu s judikaturou NS
 Co říkají: pojmu nekonkrétně věci do soupisu majetkové podstaty, tak je
potřeba vyjasnit to PJ §555 OZ, ani pokud ani takto není možné se dobrat o
jakou věc se jedná, pak soupis v této části NEVYVOLÁVÁ PRÁVNÍ ÚČINKY - tato
věc v podstatě není pojata v soupisu, tak se na ni vztahují pravidla, jako je
např. §217 IZ apod.
 
§217 se týká sepsaných věcí => ty účinky, které jsou spojeny se sepsáním, ale nelze ji
volně prodávat a disponovat s ní, řada účinků souvisí s jiným jednáním než se
soupisem
 
Př. č. 3)
 Plakát Alfonse muchy - BRATRA!
 Žádá o vyloučení věci z MP - přípis
 Rozsudek OS
 Má vyloučit plakát?
 
 Žaloba u inso. Soudu na vyloučení
  Má v ruce určovací rozsudek
 Obecným prostředkem ochrany 3. osob je vylučovací žaloba §225 IZ (§159,
jeden z případů incidenčního sporu)
 Rozsudek sám o sobě nenahradí rozsudek dle §225, ten incidenční spor
probíhat musí (nejde to vyloučení automaticky s odkazem na rozsudek)
 2 odon 86/97 - pořád to platí
 ZDE ŠPATNÝ POSTUP, na vyhovění to nebude
 
Inso. Zákon rozlišuje §225 - vyloučení věci ze soupisu x §226 - vynětí věci ze soupisu -
nedomáhá se 3. osoba, ale dlužník, typicky když jsou sepsaný věci dle §207 nebo 208,
rozhoduje o tom inso. Soud po vyjádření věřitelského výboru
X §227 - vynětí věci z majetkové podstaty - půjde o věci, které nemohou sloužit k
uspokojení věřitelů - věci neprodejné, nedobytné pohledávky, může tyti hodnoty
vyjmou z majetkové podstaty inso. správce x §217/2 - další institut
 
 
Př. č. 4)
Incidenční spory
 Měl to podat na kraj
 Uznal věcnou nepříslušnost a věc předložil vrchnímu soudu
 Claw back
 Žaloba na doplnění pasiv => ZOK
  
 Pokud by to byl incidenční spor, tak by o tom rozhodoval inso. Soud => tím
pádem krajské soudy §7a/7b
 Vyjmenované v §159 IZ, k podání není stanovena lhůta - lze podat v kdykoliv v
řízení, vyjímka, např. §225 => lhůta 30 dnů (obecně není lhůta u incidenčních
sporů, ale může být stanovena u konkrétních institutů)
 §66 Zok - je to incidenčním sporem, OS postupoval správně, není věcně
příslušný
 §159 - výčet NENÍ TAXATIVNÍ!!!
 Žaloba, kde není správně věcná příslušnost - §104 OSŘ, rozhodne o tom vrchní
nadřízený soud, POSTUPOVAL SPRÁVNĚ
 Incidenční spory se řeší dle: Doručování dle inso. Zákona + obecná pravidla dle
OSŘ (před soudcem který vede inso. Řízení)
 
 
SEMINÁŘ Č. 12

Příklad z domácí přípravy:

 Je to §246 IZ, neúčinnost ex lege
Nakládání s majetkovou podstatou a osoba s dispozičním oprávněním:
=> dlužník, až na situaci, kdy je prohlášen konkurz
 Hned může inso. správce to zapsat do majetkové podstaty
  Důvod zápisu, neúčinnost dle §246/2, bude to součást majetkové podstaty a
pravděpodobně to bude zpeněženo
 
Co těch 50.000 Kč?
 Nespadá do majetkové podstaty
 Bude ho muset upozornit, že věc je sepsaná -> 3. osoba může podat vylučovací žalobu
§225
 Pokud by těch 50.000 Kč bylo smíšeno s jinou hotovostí tak mi to nevydá, pokud by
bylo jasné, že to je těch konkrétních 50.000 Kč, pak vydá
 Jinak fikce přihlášené pohledávky
 I obecný institut NŠ
 
 3.osoba má povinnost vydat plnění (tu motorku), z neúčinných právních jednání -
§237/1 ke zpeněžení
 Když to nebude chtít vydat, bude muset být podána žaloba na vydání věci
 
 
Příklad č. 2:
A. Zřídil služebnost cesty před prohlášení konkursu
 Bylo to zřízeno až po zahájení inso. řízení
 Věcné břemeno - služebnost - §248/3
 Která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek -> to je ta neúplatnost, takže
neúčinné
 Služebnost zřízena po zahájení konkurzu !! (nemůžeme jít do §109,111, jsme už dál v
tom řízení), proto půjdeme dle §248/3 (je to nejspeciálnější ustanovení přesně na tuto
situaci), už ex lege neúčinné!!
B. Věc, má právní vady (předkupní právo, věcná břemena…), §285/4
 §285 řeší obecně právní vady, řeší za jakých podmínek zanikají zpeněžím MP, ostatní
obecně věcná břemena nezanikají
 Kdy zanikají - je to zpeněžení majetkové podstaty (dražba, příklep)
 Inso. správce vydá o zpeněžení potvrzení po katastr §300
 
 
Příklad č. 3
 Konkurz
 Inso. správce po prohlášení konkurzu obě nájemní smlouvy vypověděl,
 Zelený - §256/2
A. MŮŽE PODAT NÁVRH NA ZRUŠENÍ VÝPOVĚDI
B. MÁ smůlu dle odst. 1
 
 Výpověď může podat inso. správce
 Rozšiřuje důvody výpovědi dle smlouvy a zákonné důvody
 Bude se to týkat i pachtu
 I když je to na dobu určitou, tak mohou být vypovězeny
 Inso. zákon v této otázce rozlišuje mezi nájmy na dobu určitou a neurčitou
 U té doby určité - lze ve lhůtě 15 dnů (většinový názor, že je hmotněprávní) a je to
lhůta propadná, podává se návrh na zrušení výpovědi
 Těžkosti: vysoké náklady na úpravu prostor (abych mohl dál provozovat podnik), v
tomto případě je to možné
  U b) odst. 2 mluví jen o době určité, soudy včetně ÚS konstatovaly, že u smluv na
dobu neurčitou nic takového nepřipadá v úvahu!! 3 ÚS 2256/11
 Pokud soud nevyhodí návrhu o zrušení výpovědi, dle judikatury, jde rozhodnutí, které
soudy učini v rámci své dohlédací činnosti - §11 (ve smyslu dohledu nad inso.
správcem) => přezkum postupu inso. správce
 Proti rozhodnutí v dohledací činnosti není odvolání přípustné - §91, jinak judikatura I.
ÚS 2380/17
 
 
Příklad
 
REORGANIZACE
 Je určena větším podnikům
 Reorganizace je možná min. 50 ZC nebo roční obrat 50 mil. Kč
 Nesplňuje
 Na tu standartní dosáhne, existuje ale možnost předchystané reorganizace => bylo by
možné o ni rozhodnout dle §316/4
 Zvážíme zda je to na oddlužení, tak je to pro ty menší podniky jednodušší projít
oddlužením.
 
ODDLUŽENÍ
 PO nepodnikající
 FO bez dalšího (ať už podnikatelé, nebo podnikatelé)
 Oddlužení u něj není prooblém.
 Dluhy, které může mít (subjektivní podmínky oddlužení):
 PO (dluhy z podnikání - brání, ale v odst. 2 jsou vyjímky, kdy dluh z podnikání vadit
nebude)
 FO - obecně nebrání ani dluhy z podnikání
 FO podnikatel, dluhy z podnikání - může podat návrh na podání oddlužení
 Musí být podaný do 30 dnů od zahájení inso. řízení, pokud to nezahajoval dlužník
 Návrh na podání ODDLUŽENÍ může podat jen dlužník!!!!
 Musí ho za něj podat osoba skrze §390a - sepsat ho musí tyto osoby - notář, advokát…
 Inso. návrh má být na formuláři
 Přílohy nebo nemá náležitosti, nebo není na formuláři, má ho soud vyzvat k
DOPLNĚNÍ
 Lze využít oddlužení
 
 Zákon lex covid 191/2020 - hodně prodlužnický a způsobil změny v inso. řízení
 Jaké máme způsoby provádění: není jen samostatný splátkový kalendář, ale i
zpeňěžování majetková podstaty
 Některé věci z majetkové podstaty nejdou při oddlužení zpeněžit: obydlí dlužníka
(ochrana §398/6, i hausbout, jde o to že uspokojuje potřebu bydlení)
 Způsoby: dlužník splní veškeré závazky, ve 3 letech 60%, v 5 letech alespoň 30%
(vynaloží veškeré úsilí, těch 30% je domněnka, nemusí to být nutně 30%, pokud
vynaloží veškeré usilí)
 Starobní důchodci: §412a/4 po dobu 3 let nebylo zrušeno, bez ohledu na to kolik
splatili
 §414 IZ: zprostí nás plnit zbývající pohledávky, stávají se z toho naturální obligace,
toto osvobození se týká i pohleádvek, které mohly být uplatněny v inso. řízení, někdo
je měl uplatnit, ale neudělal to