1) Vymezení pojmu bezpečnost, MB, kolektivní bezpečnost, kolektivní

sebeobrana
- pojem mezinárodní bezpečnost: obsažen v chartě OSN
(charta = smluvní dokument v oblasti udržování mezinárodního míru a bezpečnosti)
→ pojem mez. bezpečnost obsažen ve spojitost s pojmem mez.mír; jejich přesné vymezení tam není
(pojem bezpečnost je třeba vykládat v kontextu s cíly a zásadami OSN a Charty OSN)

- mezinárodní bezpečnost
= „stav mezinárodních vztahů, kdy nejsou ohroženy zájmy bezpečnosti jednotlivých států a není
ohrožován mezinárodní mír“
- hlavním cílem je zajištění vzájemné bezpečnosti mezi jednotlivými státy
/ zajistit mírovou a nerušenou existenci států, která není ohrožena hrozbami vnitřními ani vnějšími
- Olof Palmen: teze “společná bezpečnost“
→ myšlenka zajištění vzájemné existence států
- MB musí spočívat na odhodlanosti vzájemného přežití, ne na vzájemné hrozbě
- předpoklad MB: zachování reciprocity chování států, hl. jaderných mocností
- zásada rovnosti a stejné bezpečnosti (viz. rozdělení světa na 2 póly)
- pojem bezpečnost (ve smyslu security):
- v Chartě jako ochrana proti vnějšímu protiprávnímu porušení
= vnější bezpečnost
- pojem bezpečnost (ve smyslu safety):
- v anglických textech ve smyslu bezpečnosti vnitřní, hlavně v tech. slova smyslu
= vnitřní bezpečnost
- Rada bezpečnosti: odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti

- zakotvení zásad: Charta OSN + Deklarace zásad přátelských vztahů a spolupráce mezi státy
- zákaz použití síly, zásada nevměšování se, zásada pokojného řešení sporů

- kolektivní bezpečnost: užší pojem než mezinárodní bezpečnost

- OSN: organizace kolektivní bezpečnosti → cílem je udržení mez. míru a bezpečnosti
- pojem kolektivní bezpečnost: není sám o sobě obsažen v Chartě ani v jiné mezinárodní smlouvě
→ pojímán široce: kolektivní bezpečnost = „jakákoli donucovací akce směřující k ochraně
jakéhokoliv práva státu proti jeho narušiteli“→někdy chápáno jako mezinárodní spolupráce a
kolektivní akce proti hrozbě války a aktům otevřené agrese…
= systém zahrnující všechny státy zaměřený na udržení MMaB pro případ narušení státem či státy,
nebo nestátními subjekty
- čl. 2 odst.5 Charty: „všichni členové poskytnou OSN veškerou pomoc při každé akci, kterou
podnikne podle Charty“
- čl.2 odst.6 Charty: „organizace zajistí, aby státy, které nejsou jejími členy, jednali podle
těchto zásad, pokud to bude nutné k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti“

- systém kolektivní bezpečnosti je tvořen systémem OSN

→zahrnuje prostředky: a) pokojné řešení sporů
b) odzbrojení
c) donucovací opatření v souladu s kapitolou 7 Charty
- - možné uskutečňovat i na regionální úrovni skrze oblastní dohody
- kolektivní bezpečnost vždy primárně zaměřena na členy OSN, do toho může být zařazen i
nečlen (čl.2.odst.6)

- kolektivní sebeobrana: vždy zaměřena navenek vůči třetím státům (stojí mimo systém)
- podstatou je společná obrana vůči státům, které nejsou členem daného uskupení →za tím
účelem si státy vytvářejí organizace kolektivní sebeobrany (čl. 51 Charty - př.: NATO)
2) Bezpečnostní hrozby na počátku 21. století a MB – komponenty, na
kterých spočívá MB

- 90.léta 20.st.: zánik bipolárního světa → změna bezpečnostních hrozeb

- už ne konflikt mezi východem a západem, ale nové hrozby a rizika…
- aktuální hrozby: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, nacionalismus
- sektorové dělení hrozeb:
a) vojenské
b) politické (diktátorské a nacionalistické režimy opírající se o ozbrojené síly)
c) ekonomické
d) sociální (šíření nebezpečných nemocí a chudoba)
e) kulturní
f) (ekologické)

- OSN (193 členských států): snaha tyto hrozby zmírňovat

- vytvořen panel expertů (mají najít řešení těchto hrozeb)
… současné hrozby neznají hranice, jsou globální, regionální…
→ zpráva expertů: 6 hrozeb:
-1) ekonomické a sociální hrozby
+ chudoba, infekční nemoci a enviromentální degradace
-2) mezistátní konflikty
-3) vnitřní konflikty včetně občanské války a genocidy
-4) jaderné, radiologické, chemické, biologické zbraně
-5) terorismus
-6) transnacionální organizovaný zločin
(korupce, nelegální obchod, praní špinavých peněz)
- jednotlivé hrozby jsou provázány a vyvolávají jedna druhou

- globální ekonomická integrace způsobí, že teroristické útoky kdekoli na světě mají devastující
účinky pro životní úroveň milionů lidí v rozvojovém světě
- nutnost státu vzájemně spolupracovat v rámci bezpečnosti (chrání se před terorismem)
- vestfálský mír: bezpečnost definována jen z hlediska potřeb přežití národa
→ rozvoj mezinárodněprávní ochrany lidských práv → po 2. SV se to stává mezinárodní záležitostí
(stát už nemůže volně upravovat postavení jednotlivců, je vázán normami MP a řadou mez. smluv)
- Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966)
- Úmluva o ochraně lidských práv a svobod jednotlivců (1950)

- vedle bezpečnosti států také bezpečnost jednotlivců

- hrubé a rozsáhlé porušování LP je v praxi Rady bezpečnosti OSN
(považováno za ohrožení mezinárodního míru)
/-- rozsáhlé ohrožování bezpečnosti jednotlivců může vyvolat mezinárodní nestabilitu

- globální bezpečnost
/-- zahrnuje mezinárodní bezpečnost ve vztazích mezi státy ve smyslu vojenském, tak i ochranu
jednotlivců a ochranu států před činy jednotlivců
- cíl MB:
= zajištění mírové a nerušené existence států, která není ohrožena hrozbami vnějšími ani vnitřními
→ právní normy mezinárodního a vnitrostátního práva (preventivní a represivní úloha)
- základ práva mezinárodní bezpečnosti:
o zásady obsažené v chartě
o Deklarace zásad přátelských vztahů a spolupráce mezi státy (1970)
- 3 zásady v otázce č. 1
- komponenty mezinárodního práva a odzbrojení:
= systém zásad a norem směřujících k odvrácení války a použití síly v mezinárodních vztazích
+ zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti
+ mechanismus kolektivní bezpečnosti
+ organizace kolektivní sebeobrany
+ právní záruka odstranění hrozby války zejména jaderné
+ mechanismus regulace zbrojení a odzbrojení
+ mechanismus kontroly
+ institut odpovědnosti (států i jednotlivců, hl. trestní - mez. trestní tribunály, ICC)

- mez. spolupráce mezi státy → uzavírají mezi sebou různé smlouvy k postihování nežádoucích jevů
- př.: Smlouva o stíhání mez. organizovaného zločinu (obchod s drogami, lidmi, zbraněmi)
- Úmluva OSN proti transnacionálnímu organizovanému zločinu (2000)
+ spolupráce v neformální politické rovině → státy přijímají právně nezávazné závazky
(např. k omezení obchodu se zbraněmi)
- mezinárodní terorismus
→rezoluce Rady bezpečnosti (1368 a 1373 / 2000)
- terorismus = hrozba pro mezinárodní mír a bezpečnost
- nutnost vzájemné spolupráce při prevenci a potlačování teroristických útoků
. každý stát má právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu
. státy mají potlačovat a předcházet financování teroristů
. každý akt mezinárodního terorismu je ohrožení mezinárodní bezpečnosti a míru
- mez. úmluvy a protokoly stíhající závažné činy jednotlivců mající teroristickou povahu:
- Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadla (1970)
- Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezp. civil. letectví (1971)
- Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků (1997)
- Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu (1999)
- tyto smlouvy postihují činy jednotlivců (soukromých osob)
- některé státy terorismus podporují, tolerují → RB OSN přijala rezoluce a udělila jim sankce
- dnes: k efektivnímu zajištění mezinárodní bezpečnosti nestačí jednotlivé státy → nutnost
mezinárodních organizací → Organizace spojených národů

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
- 1945 = Organizace spojených národů (OSN alias UN)
- přijata Charta OSN
- čl. 1. = cíl: zajištění míru a bezpečnosti
- čl. 2 = „zákaz použití síly (síla ozbrojená) a hrozby silou
- širší pojem než pojem válka
- jedná se o pravidlo kogentní povahy recentního práva
- i v podobě obyčejů (potvrzeno Mezinárodní soudním dvorem)
: viz. Nicaragua vs. USA (1986)
- zákaz zásady vměšování a pokojné řešení sporů
- síla zakázaná vůči územní celistvosti, politické nezávislosti…
(otázka výkladu)
- humanitární intervence
= zásah státu na území jiného státu za účelem obrany obyvatelstva (p. 1999 - Jugoslávie)
- rezoluce (deklarace) OSN (resp. Valného shromáždění OSN) = 1970?
- doporučující charakter
- vykládá zásady MP; definice zásad MP
- Mezinárodní soudní dvůr
- „nedovolené použití síly“
: přímé (armáda)
: nepřímé (př. podpora ozbrojených skupin)
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
3) Vývoj mezinárodní. bezpečnosti od Vestfálského míru do II. svět. války
Tradiční MPV (1648 až +- 1945)
= „novověký systém MPV“ (historie: cíl = zajištění míru (případné použití síly))
- 1648 = Vestfálská mírová konference (konec 30. leté války)
- započetí tradičního MP (zformování tzv. tradičního mezinárodního systému)
- první mezinárodní kongres, jehož se účastní zástupci států
- řeší otázky politického uspořádání atp.
- 1. zmínka mezinárodního společenství a rovnosti členů (dříve byla rovnost pouze faktická)
- válka zakázaná nebyla → udával se důvod pro „spravedlnost“ válek
/ válka je dovolený prostředek; důvod pro zahájení není rozhodující
/ pojem bellum justum (spravedlivá válka), právně není zakotvena
/ legalizace faktického stavu (princip efektivity), mocnější stát si upravuje MP podle sebe
- mírové kongresy (konference) slouží k uplatnění nároků vítěze (nezáleží, kdo válku začal)
- sebeobrana jako sankce za neospravedlnitelné použití ozbrojené síly
- roli zde hraje pouze mocenská rovnováha (jejím vychýlení všechna právní pravidla padají)

mírové konference (kongresy)

- konaly se po skončení války; řeší poválečné uspořádání…
- výsledky zakotveny mezinárodními smlouvami (bylo je možné porušit ozbrojenou silou)
- 1815 = Vídeňský kongres
- mírová smlouva + nový právní řád pro různé mezinárodní otázky
- teritoriální status mocností; vzrůstá potřeba mírového urovnávání sporů…
- prohlubování spolupráce států; snaha o preventivní opatření (nikoli jen válku jako řešení)
- zásady zmezinárodnění řek; nastolena trvalá neutralita Švýcarska
- 1856 = Pařížská mírová konference
- po konfliktu Evropy a Turecka (závěr Krymské války)
/-- Turecko poprvé vpuštěno do mezinárodní politiky
: Deklarace o námořním právu
: Dokument o mediaci (zprostředkování) → řešení sporů mírovou cestou
/ zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným, které vede
k narovnání konfliktu jako alternativa k válce před jejím vypuknutím
/-- pokojné řešení sporů v podobě mediace jako alternativa použití síly

- závěr 19. století ve znamení „ozbrojeného míru“ (moc nad právem)

- hrozící války, zbrojení, pokrok v oblasti vojenské techniky
- to vše vedlo k vzájemné nedůvěřivosti států a nebezpečí válek
- 2. pol. 19. stol.
= snahy humanizovat válku
- Pravidla mez. humanitního práva (-ochrana obětí ozbrojeného konfliktu) = 1. smlouva
- vzniká Mezinárodní výbor červeného kříže

- 1899 = Haagská mírová konference

- snaha předejít konfliktům (neodehrávala se jako většina ostatní konferencí po nějaké válce)
- účast 26 států (rovnost hlasů); program rozdělen do 3 komisí
: omezení zbrojení + úprava válečného práva + pokojné řešení mez. sporů
- na popud ruského cara Mikoláše II. (nikoli jako dříve reakce na předchozí konflikt)
… snaha o omezení zbrojení, snížení vojenských rozpočtů → nezdar
- mělo se projednávat zajištění a dodržování skutečného trvalého míru (nepodařilo se)
- další cíle: kodifikace válečného práva
- válku nezakazuje, ale reguluje → zákazy určitých prostředků
- stejné postavení obou stran
- výsledek: 2 smlouvy a 3 deklarace kodifikující válečné právo:
: Úmluva o zákonech a obyčejích pozemní války
: Úmluva o pokojném řešení mezinárodních sporů (obsahuje prostředky řešení sporů)
- státy se mají snažit řešit mez. spory pokojně s cílem předejít použití síly
- válka zakázaná nebyla, jednalo se pouze o alternativu
- 1907 = II. Haagská mírová konference
- podobné cíle i výsledky: postup v oblasti válečného práva (válku se opět nepodařilo zakázat)
- ukázala se nutnost přistoupit na omezení zbrojení a odzbrojení kvůli zajištění MMaB
- výsledek: 12 úmluv
: revize Smlouvy o pozemní válce a Smlouvy o neutralitě v námořní válce
: revize Úmluvy o pokojném řešení mez. sporů

1915 = další plánovaná mírová konference (III.) v Haagu se neuskutečnila (kvůli 1. SV)

- 1918 = Pařížská mírová konference (Versailleská)

- Pařížská mírová smlouva
: výhody pro vítěze; naopak ztráty pro poražené (př. demilitarizace, omezení zbrojení)
- vytvoření Společnosti národů (Pakt SN)
- přijetí Paktu společnosti národů 28. 6. 1919 (platnost 1920)
/-- součást Versaillské smlouvy (nejednalo se o samostatný dokument)
/-- politicko-právní dokument; záměrně neurčitá ustanovení (možné přizpůsobit se realitě)
: součinnost; zaručení míru a bezpečnosti mezi národy; závazky států neuchýlit se k válce
- 1. MO představující systém kolektivní bezpečnosti (předchůdce OSN)
- pojem kolektivního donucení = doporučení státům poskytnou voj. síly
- SN nefungovala na vzájemném poměru sil mezi státy
/ pouze členské státy měly zaručeny územní nedotknutelnost a politickou nezávislost
- přímo válku nezakazuje → rozlišuje válku legální a nelegální
/-- povinnost snažit se řešit spory mírovou cestou (vyčerpat mírové prostředky)
/→ po 3 měsících je možno využít ozbrojenou sílu
- otázka kdo posoudí postup vůči porušiteli míru???
-sankce → přerušení styků (zejména hospodářských)
→ doporučení použít sílu
- jediný případ využití = útok Itálie na Habeš (částečná aplikace postupu SN)
- projevil se nefunkční sankční mechanismus
- jinak se projevovala spíše neochota řešit spory touto cestou
- SN = instituce závislá na faktickém vývoji, přístupu států a vzájemném poměru sil mezi nimi
- respektování územní nedotknutelnosti a pol. samostatnosti se zaručuje pouze členům
- Pakt SN:
- čl.10 paktu společnosti národů: společnost nemusí použít žádné donucovací opatření při vnitřním
rozvratu státu nastalém revolucí nebo občanskou válkou → členové společnosti musí zachovat
neutralitu vůči státu prožívající vnitřní krizi
- podle čl.10 paktu: přípustnost územních změn, které nemusely být provedeny zákonnými prostředky
→ mohli být provedeny i válkou v případě vyčerpání pokojných prostředků podle předpisů
- čl.12 paktu: stát se nesmí uchýlit k válce dříve než uplynou tři měsíce od rozhodčího nebo soudního
nálezu nebo zprávy Rady společnosti národů
- pokud se nějaký člen Společnosti uchýlí k válce, aniž by splnil závazky o pokojném řešení → dopouští
se válečného činu proti všem členům společnosti
- čl.16 paktu: členové společnosti přeruší všechny obchodní, finanční a jiné vztahy mezi svými
příslušníky a příslušníky státu, který porušil pakt + čl.16 doporučení státům, že by měli poskytnout
vojenské síly k vynucení závazků Společnosti

- mezi válkami probíhá další rozvoj MP (i mírového)

- 1919 = vytvoření Mezinárodní organizace práce
- řešení sporů: Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti

- 1928 = Briand-Kellogův pakt

-zákaz útočné války (resp. války jako politiky států)…
… nikoli použití síly obecně : toho státy zneužívali a uskutečňovali „neválečné“ vojenské akce
- povinnost řešit spory mírovými prostředky
- válka se připouští pouze v sebeobraně
/ neexistoval mechanismus na zajištění dané dohody → snahy zdůvodnit napadení (obrana)
4) Vývoj omezení zbrojení a odzbrojení do druhé světové války

- zárodky kontroly zbrojení již v období starověkého Říma

- (1817) Rush-Bagotova dohoda o demilitarizaci severoamerických Velkých jezer
- první instrument týkající se kontroly zbrojení

- moderní éra kontroly zbrojení: Haagské mírové konference (1899, 1907)

1.Haagská mírová konference:
- dohody o omezení zbrojení a zabezpečení světového míru se nepodařilo
dosáhnout (ruský návrh nezvyšování voj. rozpočtů po dobu 5 let zamítnut)
→ přijata pouze rezoluce, která vyslovuje naléhavou potřebu omezit
vojenské náklady kvůli mravnímu i materiálnímu blahu lidstva
2.Haagská konference → nepodařilo se dosáhnout dohody o omezení zbrojení
→ Haagské konference jsou významné tématy a otázkami, kterými se zabývali
(jako pokojné řešení sporů a omezení zbrojení)
- položeny základy právní úpravy ozbrojeného konfliktu (kodifikace válečného práva)

- po 1.sv.v.: změny světové politiky, začíná proces kontroly zbrojení

- Mírová konference v Paříži (1919):

- Versailleská mírová smlouva: otázky kontroly zbrojení odzbrojení
- pokus odzbrojit Německo → vítězné velmoci měly právo kdykoli provádět inspekce
bez souhlasu německých úřadů, ale po příchodu Hitlera mocnosti ztratili zájem
vynucovat odzbrojení
- po skončení 1.sv.v.: odzbrojení je jeden z hlavních prostředků zachování míru
→ to je cílem Společnosti národů → mír bude trvale zabezpečen až bude vybudován
systém preventivních (pokojné řešení sporů, odzbrojení) a represivních (kolektivní
donucení) prostředků
- Pakt společnosti národů obsahuje pouze články o omezení zbrojení, ne o odzbrojení
→ čl.8: udržování míru vyžaduje omezení státního zbrojení na nejmenší míru, která
stačí k vlastní bezpečnosti státu a k provedení mezinárodních závazků uložených
společným postupem
→ čl.8.: týká se i soukromí výroby střeliva a válečního materiálu
- členové společnosti národů se zavázali k tomu, že si budou navzájem sdělovat statistická
data o vlastním zbrojení
- čl.9.paktu: předvídal vytvoření stálé komise, která bude Radě podávat zprávy o tom, jak
provést čl.8. → komise byla vytvořena (vojenští, letečtí, námořní zástupci ze všech zemí SN)
- 1925: přípravní komise pro odzbrojovací konferenci (zástupci členských i nečlenských
státu společnosti národů)
→ rozpuštěna 1930 po předložení návrhu Úmluvy o snížení a omezení zbrojení
- před 1.sv.v.: otázka zbrojení byla záležitostí ryze vnitřní a z větší části tajená před veřejností
→ mezi válkami se zbrojení stává věcí veřejného zájmu a předmětem jednání na
mezinárodních konferencích

- 1932: zahájena Odzbrojovací konference

→ zabývala se univerzálně snížením a omezením všech typů zbraní
-pozn.: konaly se i další konference o omezení zbrojení, ve Washingtonu (1922) a
v Londýně (1930), ale ty zaměřeny pouze na dílčí problematiku
→ na konferenci generální komise a 10 speciálních komisí
→ otázky:
 . založení systému kolektivní bezpečnosti . omezení síly ozbrojených sil
. omezení válečného materiálu . omezení námořního zbrojení
. omezení námořního zbrojení . omezení leteckého zbrojení
. zákaz chemické a bakteriologické války . kontroly odzbrojení
. omezení válečných rozpočtů * morální odzbrojení
* (nahrazení válečného smýšlení nutností míru mezi národy + diskuze o
vzdělání, spolupráci mezi intelektuály, tisku, rozhlasu, divadla, kina)
. výroba a obchod se zbraněmi
→ naplnění cílů mohlo vést k posílení mez. bezp.; konference ale skončila nezdarem
(1z důvodů, že Německo požadovala rovnost ve zbrojení → chtěli, aby byly zrušeny
výjimečné předpisy ve Versailleské smlouvě a neúčastnilo se dalších jednání

- 1932: dohoda 5 velmocí (USA, VB, FR., IT., Německa)

- Německu přiznána rovnost; jen v rámci režimu, který poskytuje všem národům bezpečnost
- 1933: rozpory mezi velmocemi → odzbrojovací konference nemohla pokračovat
→ hlavní překážka byla žádost o přiznání rovnosti ve zbrojení, a to ihned a úplně nikoli až po
uplynutí zkušební doby, jak bylo navrhováno + neochota USA k formálním závazkům
v otázce sankcí pro případ porušení úmluvy o odzbrojení
- říjen 1933: Německo vystupuje ze SN, z MO práce a opouští i odzbrojovací konferenci
→ Německo začíná zbrojit
- 1936: Rada společnosti národů pozastavila odzbrojovací konferenci a už jí znovu nesvolala

- 1922: uzavřena Smlouva o omezení námořního zbrojení

→ uzavřena mezi 5 velmocemi (USA, VB, FR, IT, JAP), uzavřena na určitou dobu
do 31.12.1936 (omezení počtu letadlových, řadových lodí…)
- stanovení počtu typu lodí
- 1930: Londýnská smlouva o omezení a snížení námořního zbrojení
- omezení dalších typů lodí i ponorek
- mezi USA, VB, JAP (FR, IT se nedohodly na vzájemném poměru námořních sil)
- 1935: 2. Londýnská námořní konference
- neúčast Japonska
→ výsledek: odstranění mnoha omezení obsažených v předcházejících smlouvách
- tyto 2 poslední smlouvy měly být zahrnuty do univerzální odzbrojovací smlouvy (odmítnuto)

- 1925: Úmluva o dohledu nad mezinárodním obchodem se zbraněmi a municí

- účelem nebylo omezit mezinárodní obchod se zbraněmi, ale zabránit nezákonnému
obchodu (nevstoupila nikdy v platnost)

5) Zákaz použití síly a hrozby silou (Charta OSN, Deklarace zásad MP z 1970)

- 1945: vznik Organizace spojených národů

→ cíl: udržování mezinárodního míru a bezpečnosti
- čl.2.charty OSN: zásady, podle kterých jsou členové povinni jednat:
→ zásada zákazu použití síly a hrozby silou
→ zásada zákazu vměšování do vnitřních záležitostí
→ zásada pokojného řešení mezinárodních sporů
→ zásada: OSN nemá právo vměšovat se do vnitřních věcí, které patří do
pravomocí státu (za vměšování se nepovažují opatření podle kap. VII)
 + všichni členové OSN poskytnou veškerou pomoc přu každé akci, jež podniká OSN,
jedná-li se o případy ohrožení či porušení míru (zároveň nepomáhat státu, proti
kterému OSN podniká preventivní nebo represivní opatření)
+ nesmí jednat proti cílům OSN

zákaz použití síly a hrozby silou (čl.2 odst.4 Charty OSN)

- členové nesmí použít sílu či hrozit použitím síly proti územní celistvosti a politické
nezávislosti jakéhokoliv státu jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíly OSN
- územní celistvost zakazuje jakýkoli druh násilného vniknutí na území cizího státu
→ použití ozbrojené síly je zákonné pouze v těch případech, které jsou výslovně
specifikovány v Chartě jako výjimky z čl.2 odst.4
- patří do obecného obyčejového mez. práva, tedy práva závazného pro všechny státy
(viz. rozsudek MSD - 1986 - Nikaragua vs. USA)
- nutnost interpretovat tuto zásadu v souvislosti s jinými ustanoveními charty
→ interpretace tohoto ustanovení o hrozbě a použití síly není v chartě vysvětleno
- pro výklad zásad obsažených v chartě je významná Deklarace zásad mezinárodního práva
týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy (1970) přijatá na VS OSN

- pojem síla → obtížně definovatelný

o - Charta nespecifikuje o jaký druh síly jde
- V blok chtěl, aby tam patřili i formy hospodářského, politického a jiného nátlaku
x Z velmoci brali sílu jen jako ozbrojenou sílu
- dnes: převažuje názor: síla = ozbrojená síla
- pokud jde o jiné typy donucení (např. ekonomické), jsou v Deklaraci pokryty zásadou v čl.3
„o povinnosti nevměšovat se do záležitostí, které patří do vnitřní pravomoci kteréhokoli státu“
- čl.2 odst. 4 charty: pod použitím síly je třeba zahrnout i nepřímou sílu
- př.: situace, kdy jeden stát dovolí, aby část jeho území byla použita pro násilné
protiprávní činy proti jinému státu
- př. použití síly neoficiálními skupinami (povstalci, žoldnéři...)
- Deklarace ukládá státům povinnost zdržet se organizování nebo povzbuzování org.
nepravidelných sil nebo ozbrojených band ke vtržení na území jiného státu
/-- samotné financování nespadá pod vměšování (Nikaragua vs. USA)
- ozbrojené síly by neměly být používány jinak než ve společném zájmu OSN
- zásah jednoho státu na území jiného státu z humanitárních důvodů (humanitární
intervence) není porušením územní celistvosti nebo politické nezávislosti
→ účelem není podřízení státu moci jiného státu, ale záchrana osob
(rukojmí zadržované únosci, ohrožení větší skupiny obyvatelstva v důsledku porušování LP)

- zákaz hrozby silou

- vyžaduje záměr jednoho státu donutit druhý stát ke specifickému chování
- otázka hrozby vlastnictví jad. zbraní (MSD - nutnost zásady nezbytnosti a přiměřenosti)
- zákaz hrozby silou je někdo tolerován státy, kvůli tomu, že hrozba síly může urychlit
mírové urovnávání sporu

6) Zákaz vměšování se do vnitřních pravomocí jiných států

Zásada „Zákazu vměšování se do záležitostí jiných států“

= „právo každého suverénního státu řídit si své záležitosti bez zasahování zvenčí"
- v Chartě OSN neobsažena; respektive obsažena pouze ve vztahu k OSN
/-- zásada může být odvozena z čl. 2 odst. 1 (zásada svrchované rovnosti států) a z čl. 2 odst. 8
(zásada zákazu vměšování samotné OSN do věcí, které patří do vnitřních pravomocí)
- názor: nepředstavuje obecné MP, protože není přímo v Chartě (v CH nemusí být všechna pravidla…)
* zákaz vměšování s použitím ozbrojené síly se do jisté míry překrývá se všeobecným zákazem
použití síly proti územní nebo politické nezávislosti jiného státu, který je v čl.2 charty…
(→ ozbrojená intervence se může ztotožnit s agresí)

- rozsudek MSD: Nicaragua vs. USA (1986) → jedná se o pravidlo obecného MP (obyčejová zásada)
= potvrzení obyčejové povahy této zásady
- vměšování se musí týkat záležitostí, které jsou vnitřní

- zákaz vměšování vyplývá ze zásady svrchované rovnosti…

(… tato zásada v Chartě je, a proto se na ni lze largu sensu odvolat)
/ svrchovaná rovnost představuje právní rovnost států… požívají tedy práva vyplývající z plné
suverenity a mohou své zřízení rozvíjet podle sebe → nevměšování se je povinností ostatních států

- zásada zákazu vměšování je výslovně uvedena v Deklaraci zásad MP (1970)

= „zákaz vměšování zahrnuje ozbrojenou intervenci a všechny jiné formy vměšování nebo
podniknutých hrozeb proti osobnosti státu nebo jeho politickým, hosp., kulturním základům“
: přímé nebo nepřímé vměšování (př. podpora ozbrojených skupin apod.) do vnějších či
vnitřních záležitostí kteréhokoliv státu
(př. vpád vojska Varšavské smlouvy do ČSR (porušení vlastní smlouvy))

: zahrnuje…a) intervenci s použitím ozbrojené síly

…b) nedovolené vměšování „jiným způsobem“ (př. politickým, ekonomickým nátlakem)
- vměšující se stát se snaží omezit výkon suverenity 2. státu
(podřídit si výkon suverenity; tj. donutit ho chovat se určitým způsobem)
- zásada chrání jak vnitřní záležitosti, tak i vnější kompetence státu (zahr. politika)

- zákaz vměšování se kromě států týká i MO

- za intervenci se však nepovažuje projednávání otázek rasové diskriminace, apartheidu,
genocidia, hrubé porušování lidských práv v orgánech OSN?????
/ = jedná se o otázky mezinárodního zájmu

Co není nedovoleným vměšování? (ze zákazu vměšování jsou vyjmuta…)

- intervencí není: projednávání otázek (rasové diskriminace, apartheidu, genocidy a hrubého
porušování LP) v orgánech OSN = otázky mezinárodního zájmu
/-- minulost: intervence nebyla ani pomoc států národům bojujícím za nezávislost (kolonie)
- donucovací opatření Rady Bezpečnosti (když RB rozhodne o donucovacích opatřeních)
- př. akce proti porušení míru, ohrožení míru, útočné činy (čl. 2 odst. 7)
/-- patří sem i hrubé porušování lidských práv na území určitého státu
(chování států vůči vlastním obyvatelům je vnitřní záležitosti, ale tady to je
předmětem mezinárodního zájmu)

Praktické použití:
- problém s intervencí bez souhlasu RB… státy musí najít odůvodnění:
- př. porušování LP (rezoluce RB OSN č. 688/1991 k Iráku); předzvěst humanitární intervence
- př. ohrožování mezinárodního míru v Jugoslávii (rezoluce 1199/1998)
/ spory vyvolává zásah jednoho státu vůči jinému s odůvodněním humanitární intervence bez
zmocnění RB OSN (př. 1999-Kosovo) → útok států NATO proti Jugoslávii
(argumentace výjimečností situace = nevytvořila se obecná právní norma)
- př. rezoluce o ohrožení mezinárodního míru - Libye
- Rada bezpečnosti musí jednat v rámci svých pravomocí
Rada bezpečnosti OSN
- podle Charty OSN má hlavní odpovědnost za udržování mez. míru a bezpečnosti
(nikoli výlučnou odpovědnost…)
- 15 členů
: 5 stálých (USA, VB, Francie, Rusko, Čína)
: 10 nestálých (státy voleny na 2 roky)
- hlasování
- 9 kladných hlasů pro přijetí rezoluce z 15
- procedurální otázka: stačí 9 jakýkoliv hlasů
- neprocedurální otázka: žádný z 5 stálých členů nesmí být proti
(- př. ohrožen mír ) (tzv. veto - v Chartě není)

/ doporučení (není právně závazné)

/ rozhodnutí (právně závazné pro všechny členské státy OSN)

- může se některý stát zdržet hlasování?

→ zdržení se hlasování není překážkou přijetí rezoluce (musí být 9 kladných hlasů)
/ rezoluce - Libye (2011)
= Rusko a Čína se zdržely hlasování → možnost ozbrojeného zásahu

- čl. 41 = Rada bezpečnosti může rozhodnout o opatřeních bez použití ozbrojené síly
/ př. zbrojní embargo, cestování určitých osob, zmrazení bankovních účtů

- opatření s využitím ozbrojené síly:

→ státy jsou zmocněny ke všem nezbytným opatřením
(Rada bezpečnosti zmocní stát, skupinu států nebo mezinárodní organizaci k *****)

- není zde hierarchie mezi opatřením s použitím ozbrojené síly a opatřením bez použití ozbrojené síly

opatření ve vnitřních záležitostech

- pokud dojde k zásahu na území státu bez vědomí Rady bezpečnosti
(např. dochází k ohrožení osob, hrubému porušování lidských práv)
- většinou sporné případy: př. akce v Kosovu
- schválené rezoluce nevedly k cíli
- následně došlo k zásahu 10 členských států NATO na území Jugoslávie
x nedošlo k souhlasu Rady bezpečnosti
→ označení zásahu jako „humanitární intervence“ (ochrana práv jednotlivců)
a) zásah nebyl namířen proti státní celistvosti a nezávislosti, ale k zastavení
poručování práv obyvatel
b) jiný argument: jednalo se o protiprávní jednání, protože nedošlo k přijetí
rezoluce (nedovolená intervence v rozporu s Chartou OSN)
c) argumentace: nebylo nutno přijmout žádnou rezoluci; předchozí rezoluce
byly porušovány → státy nepotřebovaly výslovné zmocnění k zásahu
….
- po zásahu přijala Rada bezpečnosti novou rezoluci (1224/1999) a k legalitě
předchozího zásahu se nevyjádřila
/ území pod správou OSN
/ potvrzuje územní celistvost Jugoslávie (Kosovo je součástí Jugoslávie)
 - Irák (1990)
: Rada bezpečnosti přijala několik rezolucí
/ porušení čl. 2 odst. 4 vůči Kuvajtu (nedovolené použití síly)
/ rezoluce bez použití ozbrojené síly → rezoluce s použitím ozbr. síly
- další rezoluce upravující situaci po ukončení konfliktu
→ odzbrojovací opatření
→ 2 skupiny inspektorů
- odstavec 33: vyhlášení příměří (dočasný charakter); pokud by Irák
nespolupracoval, jednalo by se o porušení příměří
/ konec 90. let zhoršení situace (inspektoři vyhnáni)… později vyslány nové
inspekce… obstrukce ze strany Iráku…
→ 2003 = další zásah, tentokrát ze strany USA s podporou VB
- opět nebyl schválen Radou bezpečnosti
- důvod: údajné zbraně hromadného ničení
a) nebylo zapotřebí rezoluce, protože byly porušeny předchozí rez.
b) USA a VB realizovaly svoji sebeobranu

7) Povinnost států řešit spory mírovými prostředky

Zásada mírového urovnávání mezinárodních sporů = „pokojného řešení mezinárodních sporů“

= „povinnost členských států OSN řešit své mezinárodní spory pokojnými prostředky tak, aby nebyl
ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost“
- obsažena v Chartě OSN v čl. 2 odst. 3
= „povinnost států řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, vyjma případů, kdy je dovoleno užít
ozbrojenou sílu“ (nejedná se o alternativu k použití ozbrojené síly → státy mají vždy tuto povinnost)
/-- povinnost se týká sporů mezinárodního charakter, nikoli sporů vnitřních
/-- čl. 2 (3) se vztahuje i na ostatní subjekty MP (viz. rezoluce RB 1250/1999 Kypr)
- vyplývá logicky ze zákazu použití síly a hrozby silou

- pravidlo společné pro celé MP

/ potvrzeno MSD (15 soudců, sídlo v Haagu; předseda slovenský občan z PF UK)
- tuto zásadu potvrdil MSD v případu Nicaragua vs. USA (1986) → potvrzení obyčejového charakteru

- spory se mají řešit pokojnými prostředky (ale MP nestanoví tyto prostředky, je to věcí volby států)
- této zásadě se věnuje celá kapitola VI. Charty OSN (dále z hlediska PVP důležité i VII a VIII)
/ vztahuje se na případy sporu, jejichž trvání může ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost
/ čl. 33: určitý výčet prostředků pokojného řešení sporů (nejsou zde všechny)
- svrchovanost, rovnost a nezávislost sporných stran musí být zaručena po celou dobu trvání sporu
(řešení musí být spravedlivé a nesmí vést ke zhoršení mez. situace, jakož i míru; viz. ČSR-1938)
- otázka: Mají státy povinnost řešit spor???
- státy mají výslovnou povinnost řešit spory, které ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost

- zásada obsažena i v Deklaraci mezinárodních zásad (1970)

- slouží k výkladu zásad obsažených v Chartě OSN; přijata jednomyslně (vyšší význam)
- vztahuje se pouze na urovnávání mezinárodních sporů mezi státy
- rozvíjí otázky pokojného řešení sporů
→ je to ponecháno na státech (mají se snažit o brzké a spravedlivé řešení)
(srov. Mnichovská dohoda - spravedlivé řešení)
- případy mírového řešení sporů i v Manilská deklarace o mírovém urovnávání mez. sporů (1982)
 - odvolává se na Deklaraci (1970-týká se jen států a jejich sporů)
- ukládá státům povinnost, nedohodnou-li se, hrozí-li ohrožení MMaB, předložit spor RB OSN
- mírové řešení sporů i jinými subjekty než státy (př. při výkonu práva na sebeurčení)

- ve smyslu čl. 2 (3) Charty se mají státy snažit o řešení sporu dle nejlepších schopností, není však
závazek dosáhnout specifického výsledku
- nesrovnalosti, zda i spory netýkající se ohrožení mez. míru a bezp. musí být vyřešeny (př. pol., eko.)
/-- MSD: př. Gabčíkovo (Slovensko x Maďarsko)
- svobodná volba prostředků při řešení sporů
/ prostředky by však měly být relevantní k povaze a okolnostem sporu (Deklarace 1970)

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
- kapitola VI. Charty OSN
- upravuje i činnost Rady bezpečnosti OSN
- čl. 33: v první řadě by se státy samy měli snažit o řešení sporu
- až na výjimky jsou zde ustanovení s doporučujícím charakterem
(x čl. 34: Rada bezpečnosti může konat určitá šetření; takovéto šetření je právně závazné)
- v některých případech může RB sama doporučit státům prostředek pro řešení sporů
(př. VB x Albánie - zaminovaná Korská úžina: doporučeno předložit spor MSD)
- RB má hlavní odpovědnost z udržení mez. míru a bezpečnosti (nikoli výlučnou odpovědnost)
/ doporučení s právními účinky (rezoluce) x Valné shromáždění může jen doporučit (rezoluce)
/ RB může rozhodnout o akcích při porušení mír…kapitola VII
- opatření bez použití ozbrojené síly (embargo, bojkot)
- opatření s použitím ozbrojené síly
- státy se mohou obránit (většinou se obracejí na RB) na orgány OSN
- může nastat situace, kdy RB přenese rozhodovací pravomoc na VS???
→ v minulosti se tak dělo; VS mohlo poté přijmout doporučující rezoluci (1980 - SSSR x Afganistan)
/ v případě otázek podstatných,- nikdo z 5 stálých členů nesmí hlasovat proti
/ otázky procedurální (neuplatňuje se právo veta; stačí 9/15 hlasů)
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

8) Úloha OSN při zajišťování mez. míru a bezpečnosti – řešení sporů, které
mohou ohrozit MMaB a úloha RB při pokojném řešení mez. sporů

OSN
- udržuje mezinárodní mír a bezpečnost (jeden z cílů)
→ koná kolektivní opatření, aby se předešlo a odstranilo ohrožení míru a byly potlačeny útočné činy
nebo jiná porušení míru
- systém kolektivní bezpečnosti:
- do něj patří pokojné řešení sporů, donucovací opatření v souladu s kapitolou VII charty OSN
(akce při ohrožení míru…) a odzbrojení
- čl.24: hlavní odpovědnost za udržení mezinárodního míru má RB OSN (nevýlučná odpovědnost)
/-- pro plnění cílů svěřují státy pravomoci OSN
- pozn.:- kapitola VI → pokojné řešení sporů
- kapitola VII → akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných
- kapitola VIII
- čl.51: státy mají právo na sebeobranu , které je dočasné
(dokud RB neučiní opatření k udržení mezinárodnímu míru a bezpečnosti)
+ čl. 53 = zmocnění pro oblastní odhody a orgány

- čl.33 = zásada pokojného řešení sporů

→ vztahuje se na spory, jejichž trvání by mohlo ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost
1) pokojné řešení sporů z iniciativy RB
- RB jedná podle kapitoly VI, činí opatření, která nejsou donucovací povahy, jedná se o
doporučení, která nejsou právně závazná
- čl.34: RB může konat šetření o každém sporu, situaci, která by mohla vést k mezinárodním sporům
→ cíl šetření: zda by trvání sporu nebo situace mohlo ohrozit udržení mez. míru a bezpečnosti
- čl.25: rozhodnutí RB jsou v těchto případech závazná a RB může konat příslušná šetření
sama nebo zřídit pomocný orgán (vyšetřovací komisi)
(ve 2 případech: 1946 - incidenty na řecké hranici + 1948 - indicko-pákistánský konflikt)
- RB provádí vyšetřování v rámci čl.34 (viz výše) a čl.39 (viz kap.7)
- RB může v některých případech jednat ze své vlastní iniciativy
- Čl.36: RB může v každé fázi sporu, jehož trvání by mohlo ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost
doporučit vhodné řízení nebo způsoby postupu při úpravě → RB nemusí čekat na předchozí pokus
stran urovnat spor
- RB doporučuje specifické prostředky urovnání sporů
→ x čl.33 odst.2: RB pouze vyzývá strany, aby řešili spor mírovými prostředky
- RB by také měla vzít v úvahu každé řízení pro řešení sporů, které strany již přijali
- čl.36 odst.3: spory právní povahy → RB může činit doporučení, ale lepší je, když jsou spory právní
povahy vznášeny na Mezinárodní soudní dvůr
- čl.37 odst.2: RB doporučuje řešení → doporučení nejsou právně závazná
- čl.25: členové OSN přijmou a provedou rozhodnutí RB v souladu s Chartou
- „V případě ohrožení či porušení mez. míru a bezpečnosti jedná RB dle kapitoly VII."

2) pokojné řešení sporů z iniciativy států

- spory, které by mohli ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost mohou být řešeny státy na výzvu
a doporučení RB + státy mohou taky upozorňovat RB na takovéto spory (čl.35)
- stát, který není členem OSN, může také upozornit na spor, v němž je stranou → ten stát, ale
pak přijme závazky mírového ujednání stanovené chartou
(využito asi 4x - např. 1946 - Siam)
- členi i nečleni mohou upozorňovat na spory → mohou si vybrat mezi RB a VS
- → RB zasedá permanentně x VS se schází pouze k pravidelným ročním zasedáním
(může dojít k zvláštnímu zasedání → musí jej svolat generální tajemník na žádost
RB nebo většiny členů OSN)
→ Valné shromáždění není tak operativní
- čl.11 odst.2: Valné shromáždění může jednat o veškerých otázkách, které se týkají udržování
mezinárodního míru a bezpečnosti, které mu předloží RB nebo státy (podle čl.35)
- pravomoc RB je ale přednostní → pokud už něco vykonává v nějakém sporu, nesmí VS
činit žádná doporučení o tom sporu (výjimka: pokud o to RB požádá)
- VS: ve vztahu k RB má pouze subsidiární úlohu; může činit pouze doporučení
→ RB (taky doporučení + právně závazné rozhodnutí a to hlavně v situaci, pokud
by dospěla k tomu, že to ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost)
- posuzování sporů a situací, které by mohli ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost, patří mezi
neprocedurální otázky → je třeba 9 kladných hlasů RB, žádný stálý člen nesmí být proti
- v případě, že by se situací zabývalo VS → nutnost 2/3 hlasů států přítomných a hlasujících
(čl.18 odst.2)…- drtivou většinu řeší RB
 - pokud se státům nepodaří urovnat spor (je na stranách, aby to posoudili, a stačí, aby ho
vznesla jedna) → vznesou na RB → doporučení
- pozn.: peacemaking = jednání, které má vést znepřátelené strany k dohodě prostřednictvím
mírových prostředků (obsažených v kap.6)

9) Donucení organizované Radou bezpečnosti

- pokud mírové prostředky řešení selžou → nastupuje procedura (dle kap. VII), která je
podstatou pojetí kolektivní bezpečnosti
- čl.2 odst.5: „všichni členové OSN se zavazují, že jí poskytnou veškerou pomoc při každé akci,
kterou podnikne podle charty a vystříhají se pomoci státu, proti němuž OSN podniká
preventivní nebo donucovací akci“
- čl.2 odst.6: OSN se postará, aby i státy, které nejsou jejími členy, jednaly podle jejich zásad
(universalita = dnes většina států členem OSN → 191 států)
- RB: jejím úkolem je podle čl.39 určit zda došlo k…
. ohrožení míru
. porušení míru
. útočnému činu
... a doporučit nebo rozhodnout o tom, jaká opatření mají být učiněna podle čl.41 (nejsou
v něm ozbrojené síly) nebo čl.42 pro zachování MMaB
- před tím, než RB učiní doporučení nebo rozhodne o opatření, může vyzvat strany, aby
podnikly taková zatímní opatření, které považuje za nutná

akce RB bez použití síly

- v případě, že se navržená prozatímní opatření minou účinkem, nebo je RB nenavrhla, může
rozhodnout podle čl.41 jakých opatření nezahrnujících (bez) užití ozbrojené síly má být
použito a může vyzvat členy OSN, aby taková opatření provedli
→ tyto opatření jsou buď právně závazná (čl. 41) nebo mají povahu doporučení (čl. 39)
: opatření mohou zahrnovat úplné nebo částečné přerušení hospodářských styků,
železničních spojů, námořních, leteckých, poštovních, telegrafních, rádiových a
jiných, jakož i přerušení diplomatických styků…
= demonstrativní výčet
- položky v čl.41: nemusí mít povahu sankcí, mohou být použity kdykoli, pokud mohou
přispět k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti
- RB může rozhodnout i o jiných opatřeních, která nejsou v čl.41 výslovně uvedena
→ př. mezinárodní tribunál (založen na základě rezoluce RB - pro Rwandu n. býv Jugosl.)
- RB: nezabývá se jen případy ohrožení nebo porušení mez. míru ve vztazích mezi státy
- za případy ohrožení mezinárodního míru považují i případy systematického a masového
nerespektování základních lidských práv vládami některých států nebo politika
apartheidu či provádění genocidy
- za případy ohrožení mezinárodního míru RB považuje i případy mezinárodního terorismu
- v protiteroristických rezolucích RB zdůrazňuje, že jedná podle kap. VII
→ předpoklad pro uložení sankcí podle čl.41
- od 90.let 20.st.: ↑ intenzita teroristických útoků, rozvíjí se teroristické sítě (Al-Kajdá)
- rezoluce RB ze září 2001 (1368/2001 a 1373/2001)
→ jakýkoli akt mezinárodního terorismu zakládá hrozbu pro MM a bezpečnost
: ukládá všem státům závazky týkající se předcházení a potlačování financování terorismu
+ státům se ukládá kriminalizovat úmyslné poskytování či shromažďování finančních
prostředků s vědomím, že mají být použity k páchání teroristických činů
 + zmražení peněz pro osoby, co páchají či se pokouší páchat teroristické činy
+ státy se zdrží aktivní nebo pasivní podpory subjektům, které se podílejí na TČ
+ potlačování náboru členů teroristických skupin, zamezení dodávek zbraní
+ zabránění pohybu teroristů, kontrola vydávání dokladů
+ poskytování si informací + spolupráce v administrativních a soudních záležitostech
→ státy se mají co nejdříve zapojit do mezinárodních úmluv a protokolů týkajících se
terorismu… na základě rezoluce zřízen Výbor RB → sleduje její provádění
- podpora terorismu ze strany určitého státu může vést navíc k použití práva na sebeobranu
- RB: činí opatření, které se týkají vnitřních konfliktů nejen mezi státy ale i nestátními
subjekty (vymkly se vlivu státní moci - př. rezoluce o Afghánistánu - Taliban)
- pro realizaci čl.41: nutnost vnitrostátních opatření legislativní, administrativní povahy
- př. rezoluce: stát musí přestat obchodovat s určitými státy → musí to zakázat svým občanům

akce RB s použitím síly

- pokud si RB myslí, že opatření podle čl.41 nestačila → použije ozbrojenou sílu
(RB by se měla uchýlit k vojenským akcím jen výjimečně)
- podoba akce s použitím síly: záleží na RB → čl. 42 obsahuje demonstrativní výčet akcí, které
RB považuje za nezbytné k udržení či obnovení MMaB…
: demonstrace, blokáda a jiné op. leteckými, námořními nebo pozemními silami členů OSN
(do 1990: RB rozhodla jen o jedné akci s použitím síly - Korea v 50. letech)
- RB nemusí přednostně použít opatření bez síly, pokud by se jevila jako nedostatečná
- musí však dbát oprávněnosti, proporcionality při použití síly
- podoba těchto opatření opět závisí na RB (čl. 42 - opět demonstrativní výčet)
/-- za tímto účelem by měla RB své rezoluce přesně formulovat (viz. NATO x Jugoslávie)
- o neprocedurálních otázkách (o mezinárodním míru a bezpečnosti) rozhoduje RB 9 kladnými
hlasy včetně hlasů všech stálých členů → podle původního úmyslu to znamenalo, že kladně
musí hlasovat všichni stálí členové
- od 2.pol.40.let: zdržení se hlasování stálého člena není na překážku pro přijetí takového
rozhodnutí + nepřítomnost taky nevadí → musí se jen dosáhnout 9 kladných hlasů
- problémem je pokud někdo ze stálých členů hlasuje proti → veto → problém v období
studené války → z důvodů rozporů mezi velmocemi nebyly aplikování čl.43-47 → nescházel
se tedy ani vojenský štábní výbor (čl.47) → neefektivita RB → její fungování nahrazeno
mocenskou rovnováho mezi Z a V (rovnováha zajišťována hromaděním zbraní)
- 90.léta 20.st.: měly být uzavřeny dohody mezi státy a R (předvídané v čl.43), podle kterých
členové OSN na výzvu RB jí dají k dispozici ozbrojené síly, pomoc a služby nutné k udržení
mezinárodního míru a bezpečnosti, včetně práva průchodu nebyly do teď ještě uzavřeny
→ RB v každém konkrétním případě zmocňuje skupinu států nebo MO, aby provedli
ozbrojenou akci jejich jménem → každý ozbrojený zásah se stává velmi komplikovaným a to
v situacích, jejichž řešení většinou nesnese odklad
(př.: agrese proti Iráku, proti Bosně a Hercegovině (v ní rozmístěny jednotky IFOR))
- pozn. Irák viz učebnice str. 80 → vojenský zásah USA v 2003
→ z důvodu údajného neplnění rezolucí RB ze strany Iráku + USA uváděli, že došlo
k porušení příměří ze strany Iráku tím, že dostatečně nespolupracoval se zbrojními inspektory
a nezničil všechny zbraně hromadného ničení (existence ZHN se dodnes nepotvrdila)
→ tento výklad nelze považovat za přijatelný... i kdyby došlo k porušení, bylo by
třeba nového výslovného zmocnění RB (a k tomu nedošlo)
→ ozbrojený zásah v Iráku by tudíž mohl být legální jedině u jiných důvodů, jako je
sebeobrana, ale podmínky sebeobrany taky nebyly naplněny
10) Mírové operace
Mírové operace (peacekeeping)
- „hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti má OSN“
- v Chartě OSN úpravu mírových operací nenajdeme (původně se s nimi nepočítalo)
/ MSD vzal v úvahu zřízení mírové operace VS → RB má odpovědnost za udržování MMaB…
/- VS doporučuje mírové operace, ale nerozhoduje o donucovacích akcích (výlučně v kompetenci RB)
- oproti donucovacím akcím RB (peacemaking), jsou mírové operace (peacekeeping) ustavovány se
souhlasem zainteresovaných stran (viz. akce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII)
/-- bez souhlasu stran mírové operace nelze vyslat
- akce Rady bezpečnosti jsou v 2. polovině 20. století blokovány kvůli politickému rozdělení světa
…na přelomu 50. /60. let se začíná se uvažovat o úpravě mírových operací (schůdnější varianta)
/ ukázala se důležitost mírových operací, protože OSN nemohlo jednat podle kap. VII
(př. první mírová operace - 1956 - Suez - francouzsko-britská intervence)
- dnes mírové operace pokrývají široký rozsah → rozdíly mezi nimi a donucovacími akcemi se stírají
„mírové operace“
: určeny k udržování mez. míru
- př. vytváření koridoru mezi znepřátelenými stranami; pozorovatelské funkce; vysílání
jednotek k udržování bezpečnosti („modré přilby“)
: nesmí zasahovat do konfliktu (nemohou být vysílány do oblasti v průběhu konfliktu)
/ nejedná se o bojové akce; měly by být nestranné, lehce ozbrojené a nepoužívající síly
: jedná se o operace smírčí, nikoli koncentrační
- právním základem je dohoda mezi státy (na jejichž území jsou vysílány jednotky) a OSN
/ vázáno na souhlas daného státu; pokud si stát jednotky dále nepřeje, OSN je musí stáhnout!
/-- o změně mírové operace na „peacemaking“ (tedy i o změně mandátu) rozhoduje RB
- za právní základ v Chartě OSN se někdy považuje kapitola VI. (žádné ustanovení tam není)
/ výslovně v Chartě OSN upraven není!
/ někdy se také vychází z článku 40, upravující zatímní opatření Rady bezpečnosti
/ MSD: zřízení mírové operace VS je možné, neboť RB Nemá výlučnou pravomoc při udržování mez.
míru a bezpečnosti (VS však dále nesmí rozhodovat o donucovacích akcích)
- kdo rozhoduje o vyslání operací?
- Rada bezpečnosti; případně Valné shromáždění (pouze 2x; nemůže rozhodovat o akcích)
/- podnět může přijít od Generálního tajemníka, VS, RB či od regionálních organizací
…mírové operace jsou založeny na konsenzu, tudíž může rozhodnout i Valné shromáždění
- pokud by mělo dojít ke změně charakteru akce (srov. Bosna), musí rozhodnout RB
- v minulosti v OSN vnitřní spory o kompetence při založení mírových operací
/- pravomoc založit mír. operaci mají oba orgány, RB si toto právo stále více monopolizuje…
- př. mírových operací (historie)
- předchůdcem mír. op. byla pozorovatelská mise UNTSO (UN Truse Survision Organisazion)
/-vznik v roce 1948 v souvislosti s izraelsko-arabskou válkou
- dalším pozor. misí byla UNMOGIP (UN Military Observer Group in India and Pak.)
/- vznik v roce 1949; působí dodnes a provádí dohled na příměří v oblasti Kašmíru
- 1. mírová operace VS v r. 1956 v Egyptě (Suez)
- UNEF: Egypt - založena se souhlasem státu a ukončena v r. 1967 (Egypt odvolal souhlas)
- většina mír. operací za studené války; měly jen omezený mandát (sledování příměří, hranic)
- urovnávání konfliktů v Namibii, Angole, Mosambiku, Jugoslávii…
- Ústava ČR (čl. 43) = pojem mírové operace
- „O vyslání ozbrojených sil mimo ČR nejdéle na dobu 60 dnů rozhoduje vláda, jde-li o účast
na mírových operacích, se souhlasem přijímajícího státu.“
11) Vymezení oblastních dohod a orgánů, jejich úloha při zajišťování
mezinárodního míru a bezpečnosti

problematika oblastních dohod a úloha orgánů při zajišťování mez. míru a bezpečnosti
- Charta OSN, kapitola VIII
→ umožňuje vytváření oblastních dohod a orgánů pro řešení otázek týkajících se MMaB
/- tyto dohody a orgány představují kompromis mezi univerzálním pojetím OSN a regionalismem
- Charta tedy připouští decentralizaci a regionalismus, ale pouze v oblasti udržování míru a
mírového urovnávání sporů
- oblastní dohody přispívají k urovnání místních sporů (hl. odpovědnost za MM má RB)

- oblastní dohody mají povahu zajišťování regionální kolektivní bezpečnosti a nesmějí být proto
směšovány s oblastními organizacemi (širší pojem - mají různé cíle-politické, hospodářské)
/- instituce podle čl. 52: - dohody (smlouvy podle mezinárodního práva)
- orgány (orgány pro provádění smlouvy, mez. orgány nebo orgány MO)
- forma založení oblastních dohod nemusí být rozhodující; klíčová je skutečná schopnost plnit funkce
předvídané Chartou OSN (je žádoucí, aby byla dohoda otevřena všem příslušným státům)
- vymezení pojmu oblast (nejlépe zeměpisné vymezení) = účastníky pouze státy v dané oblasti
/ dnes se mluví o organizacích regionálního charakteru (působí pouze v určité oblasti)
/- nemusí se vždy jednat o oblastní dohodu podle kapitoly VIII Charty OSN
- vždy se musí jednat o mezinárodní organizaci

- př. OAS (Organizace amerických států) působící na americkém kontinentu (SA i JA)
- zahrnuje prakticky všechny státy této oblasti (x Kuba)
- OAS + LAS = smíšený charakter (mají i prvky organizace kolektivní bezpečnosti)
- př. Africká unie, Liga arabských států
- oblast může být vymezena různě; zde se jedná o mezikontinentální organizaci
- př. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
- 1975 = konference v Helsinkách (závěrečný akt)
- institucionalizace; sama se přihlásila ke kapitole VIII Chartě OSN
- došlo k přetvoření (1994) na organizaci…
- základem je řada mezinárodních dokumentů (ale není to mez. smlouva)
→ zpochybňování této organizace (různé názory; převládají názory, že je to MO)
/ kapitola VIII nestanoví, že se musí jednat o organizaci
- př. EU (organizace kolektivní sebeobrany nebo oblastní organizace)
- společná zahraniční a bezpečnostní politika + humanitární a záchranné mise
- př Rada Evropy (může rozhodnout o závazné společné akci členských států)

- úkoly oblastních organizací (kompetence - OAS + LAS)

: udržování mez. míru a bezpečnosti v dané oblasti (př. kontinent,… )
: otázky pokojného řešení situací (mírové ujednávání místních sporů mír. prostředky)
/ organizace je zaměřena dovnitř dané oblasti
- spor: mají se za místní spory považovat spory, na kterých se podílí i státy, které nejsou členy,
ale nacházejí se v dané oblasti?
- mohou použít ozbrojenou sílu?
- rozhodnout o použití ozbrojené síly může RB; stát v případě ozbrojeného útoku…
- úzká spjatost s OSN a RB
/ „tyto organizace mohou použít ozbrojenou sílu pouze na základě zmocnění RB“
/- zmocnění není blíže specifikováno (předem? následně? implicitně? explicitně?)
- akce mají pomoci OSN (srov. Organizace africké jednoty);- Africká unie (viz. Súdán)
- otázka: zda se nebude překrývat činnost oblastní odhody a činnost RB?
- k tomu nesmí dojít; RB jedná jen tehdy, když pokračování situace může ohrozit MMaB
(státy se snaží najít řešení samy… při neúspěchu vznesou spor na RB)
- RB nemusí čekat na podnět oblastní dohod, orgánu či jednotlivého státu a sama může konat
šetření o každém sporu nebo situaci (aby určila zda to může vést k ohrožení MMaB)

- čl. 53: „RB může použít oblastní dohody a orgány pro donucovací akci pod svým velením“
x žádná donucovací nemůže být podniknuta podle oblast. dohod nebo org. bez zmocnění RB
- zmocnění RB není potřeba pro ekonomická opatření

- problém, aby mír. operace nepřerostla v donucovací akci

- př. působení ECOWAS (subregionální organizace v Z Africe) v Libérii
… chtěla ukončit občanskou válku, její síly (Ecomog) převzaly aktivitu při vyhánění rebelů

- nutnost zvýšené kontroly OSN nad akcemi oblastních organizací

- požadavek: síly OSN by měli monitorovat regionální síly (víra v nestrannost OSN)
- potřeba uzavírání formálních dohod mezi OSN a oblastními organizacemi

- pozn. oblastní organizace nemůže být svou vlastní smlouvou zmocněna k jinak protiprávnímu použití
síly proti členu organizace, protože charta OSN a ius cogens mají přednost před regionální smlouvou

- má NATO charakter oblastní dohody?

= významná MO působící v oblasti bezpečnosti, která disponuje ozbrojenými silami na rozdíl od OSN
a je schopna zajistit plnění rezoluce RB
- v podstatě se jedná o org. kolektivní sebeobrany - čl. 51
- podle některých autorů je to oblastní organizace podle kap. VIII
- odlišná svým založením od oblastních dohod, i tak ale přispívá k udržení MMaB
- pozn. NATO není kompetentní řešit spory mezi svými členy
- 2003 = dohoda ministrů zahr. věcí států NATO → z aliance se stanou globální síly (zásah kdekoliv)

- někdy mají tyto organizace geografickou povahu (př. ZEU, EU)

/ srov. území bývalé Jugoslávie

12) Právo na sebeobranu (individuální, kolektivní, preemptivní, preventivní

sebeobrana) a další případy použití ozbrojené síly státy

Výjimky ze zákazu použití síly (dovolené použití ozbrojené síly)

: akce Rady bezpečnosti OSN
- když RB dojde k názoru, že byl porušen mír (podle čl. 41) → nedostatečná opatření…
→ RB může rozhodnout o použití opatření podle čl. 42 (opatření s použitím ozbrojené síly)
/ není zde předem daný postup, ale většinou se postupuje viz. ↑
: ozbrojenou sílu použijí oblastní orgány (a dohody)
- viz. kapitola VIII
- existují organizace, které působí v určitých regionech (př. Africká U, Liga Arabských států)
→ a mohou na základě zmocnění RB použít ozbrojenou sílu
: legálně může sílu použít také stát, jedná-li se o ozbrojený útok proti němu
= přirozené právo na individuální či kolektivní sebeobranu
: právo na sebeobranu: (individuální sebeobranu)
- do 20. století mohly se státy mohly volně bránit… často se dovolávaly tohoto práva
/- 1928 = B-K pakt zakázal válku; sebeobrana se stala reálným právem (nebyla ale upravena)
- jedná se o výjimku ze zákazu použití hrozby síly či použití síly (Charta - čl. 51 - kap. VII)
- aby byla legální, musí splňovat celou řadu náležitostí:
/ Charta OSN obsahuje pouze některé náležitosti, ostatní vyplývají z obyčejového MP
… „každý stát má přirozené právo na sebeobranu“… „musí dojít k ozbrojenému útoku“
/ co je ozbrojený útok? jde o nastalý ozbrojený útok nebo útok ke kterému teprve může dojít?
(z Charty OSN jednoznačné odpovědi nevyplývají)
- náležitosti sebeobrany v Chartě OSN:
. opatření v sebeobraně se musí ihned oznámit RB (ta má hlavní odpovědnost v této oblasti)
. sebeobrana trvá do doby, než RB uskuteční potřebná opatření (→ dočasnost sebeobrany)
. sebeobrana je právem daného státu (přirozeným); stát nemá povinnost se bránit
. sebeobrana by měla probíhat pod kontrolou RB
- další náležitosti opatření sebeobrany:
: nezbytnost a přiměřenost sebeobrany (přiměřenost = rozhodující výsledek, ne forma a
způsoby / nezbytnost = stát nemá jiné možnosti)
: opatření je nutné provést v návaznosti na akci narušitele (př. 1982: Falkland. ost. - Arg x VB)
: defenzivní charakter sebeobrany (nelze jí vynucovat např. náhradu škod)
= jediný případ z Charty OSN, kdy státy mohou sáhnout legálně k použití ozbrojené síly
(státy se k tomuto často dovolávají…)

- otázka definice ozbrojeného útoku

- dojde k němu „s použitím ozbrojené síly“ (př. útok pravidelných jednotek; bombardování)
-jedná se o užší pojem než hrozba či použití síly
- může se jednat i o podporu různých sil na území druhého státu (př. teroristické skupiny…)
/ zabýval se jím MSD v případě sporu Nicaragua vs. USA
- nepovažoval za ozbrojený útok dodávání zbraní či jinou logistickou podporu
(může to být nedovolené vměšování do záležitostí jiného státu, ale ne ozbrojený útok)
/ otázka míry podpory v případě např. zázemí pro různé militantní skupiny atp.
(př. útok USA a VB na Irák, který podporoval Al-Kajdu - argumentace sebeobranou)
- touto problematikou se zabývala i RB (několika rezolucemi odsoudila teroristické útoky)
/ ovšem neoznačila tyto útoky jako ozbrojené podle čl. 51
→ začíná se objevovat myšlenka, že teroristické útoky bez souvislosti k jiným státům budou
moci být označeny za ozbrojené útoky, proti nimž je možná sebeobrana

- kolektivní sebeobrana (čl. 51 Charty OSN)

- když dojde k útoku proti jednomu státu, mohou ostatní státy pomoci
- důležité zejména v př. selhání kolektivních sankcí OSN, kdy by slabší státy mohly zůstat bez ochrany
- jaké náležitosti musí splňovat???
: stejné podmínky jako sebeobrana individuální
+ napadený stát (ozbroj. útokem) musí deklarovat, že došlo k útoku= prohlášení o napadení
+ oběť musí požádat o pomoc
…tyto podmínky vyplývají z obyčej. MP (jejich požadavek konstatoval MSD - Nic vs. USA)
- může k ní dojít v případě ad hoc (v konkrétním případě) / státy mohou dopředu předvídat, že
k takovému útoku dojde, a uzavřou proto MS / MO = organizace kolektivní sebeobrany
/ př. Varšavská smlouva (1955); NATO (organizace severoatlantické smlouvy)
/ NATO (1949)
- čl. č. V: odkazuje na Chartu OSN (kolektivní sebeobrana)
- pojetí v širším bezpečnostním rámci, princip kolektivní sebeobrany je ale stále prvořadý
/ nikdy nedošlo k naplnění čl. V (málem po teroristických útocích na USA)
- plní celou řadu úkolů v bezpečnostní oblasti; např. zmocněna OSN k provedení určitých akcí
- kolektivní sebeobrana zdůrazněna v poslední strategické koncepci v roce 2010

Preemptivní x preventivní sebeobrana (čl. 51 Charty)

- sebeobrana je nepochybně legální proti započatému a trvajícímu ozbrojenému útoku, problém však
představuje útok bezprostředně hrozící…
= preemptivní sebeobrana (případ Caroline, Izrael x arabské státy)
/- dle názoru odborníků je toto již ustáleným pravidlem MP a je dovolena voj. akce
- není-li hrozba bezprostřední, pouze reálná = preventivní sebeobrana
/- není akci možné podniknout, mělo by se předložit RB
(případ Izrael x Irák, Izrael x Sýrie, USA x Irák (2003)
- otázka útoku nestátních aktérů (teroristé)… posuzovat ad hoc.

jiné případy použití ozbrojené síly státy

- Charta OSN vymezuje pouze 3 případy dovoleného použití ozbrojené síly
: rozhodnutí RB / zmocnění oblastních dohod / případ sebeobrany (individuální či kolektivní)
- použití síly státem v jiném státě bez souhlasu cizího státu někdy také z důvodů záchrany státních
příslušníků zasahujícího státu (př. USA, VB, Izrael)
- státy se často obracejí na čl. 51 o sebeobraně
- předpoklady: např. existence bezprostřední hrozby pro občany (stát je není schopen ochránit)
- případ krajní nouze
= „okolnost vylučující protiprávnost“
- připomíná případy preemptivní a preventivní sebeobrany
- př. ohrožení životů lidí v jednom státu a ten to neřeší, jiný stát může zasáhnout (krajní
nouze)
/ nedošlo k ozbrojenému útoku; situace kdy stát není schopen udržovat standard pořádku
(Belgie - Kongo; Jugoslávie - 1999?; 1976 - Uganda: únos letadla s Izraelci)
- nesmí být porušeny normy kogentního práva při realizaci…
/- tzn. krajní nouze s použitím ozbrojené síly by v současném MP zpravidla byla nedovoleným
použitím síly (agresí) → určité mocenské zákroky na území cizího suveréna nejsou agresí ani
porušením kogentního závazku (jedná např. o opatření násilné povahy sloužící k omezeným
účelům)
 Právo mezinárodního odzbrojení
- souvislost mez. odzbrojení a mez. bezpečnosti -
/ těmito otázkami se zabývaly již Haagské konference
- prvotním cíle byla otázka omezení zbrojení; na 1. ani 2. HK se ho nepodařilo naplnit
- přijata celá řada smluv v rámci válečného práva
/ válečné právo vždy sloužilo k humanizaci konfliktů (srov. MP humanitární)
/ pravidla v rámci VP: zákazy určitých způsobů a prostředků vedení ozbrojených konfliktů
/- nemluví o likvidaci zbraní jako takových, přesto dochází k jejich omezení…

- smlouvy se smíšeným char. = zákaz použití zbraní v ozbrojeném konfliktu + odzbrojovací pravidla
/ Úmluva o úplném zákazu chemických zbraní
/ Úmluva o zákazu protipěchotních min
/ Úmluva o zákazu kazetové munice (2008)

- v případě úplné likvidace zbraní (za předpokladu, že si ponechají některé prostředky k misím apod.)
by se mezinárodní bezpečnost výrazně zvýšila

odzbrojení = snížení počtu zbraní a jejich likvidace, snížení příslušníků vojenských sil, snížení
vojenský rozpočtů…+ se nevyrábí nové zbraně
/ Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)

- je reálné všeobecné a úplné odzbrojení? → v současnosti ne; je to cíl, o který by se měly státy snažit

- MSD: Posudek o legalitě a hrozbě použití jaderných zbraní

- závazek obsažený v čl. 6 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, je závazek, který směřuje
dosažení výsledku (v dobré víře se budou snažit dosáhnout těchto cílů)
- pouze poradní posudek

- základní zásada, na které spočívá právo mez. odzbrojení…

= zásada rovnosti a stejné bezpečnosti
- je zásada stejné bezpečnosti právně závaznou?
/ z faktického hlediska je velmi důležitá; ale není právní zásadou - není právně závazná
/- zasedání OSN (1978),- zdůrazněna otázka bezpečnosti
/- důsledky neplnění zásady stejné bezpečnosti:
/-- vyplývá z ní, že by se stát neměl snažit budou svoji bezpečnosti na nebezpečnosti
- smlouva Start II…o snížení mezikontinentálních jaderných zbraní mezi USA a SSSR
/- USA (live): myšlenka protiraketového deštníku
/- Rusko smlouvu z obavy o svoji bezpečnosti nepodepsalo
- smlouva Salt II také nevstoupila v platnost
- 2000 = dohoda obou států; smlouva Sort
- protiraketový deštník (USA x Rusko x NATO)

- pojem odzbrojení („disarmament“)

= „proces snižování stavu ozbrojených sil a vojenských výdajů, zničení, zneškodnění zbraní,
ať už rozmístěných či skladovaných, jakož i likvidace kapacit pro další výrobu“
- někdy chápán v širším smyslu: zahrnuje další činnosti (pokusy, bezjaderná pásma…)
obsažen v čl. 11 v Chartě OSN (zmíněna souvislost s mez. bezpečností)
- pojem úprava zbrojení (regulace zbrojení)
= regulace směřující k omezení zbrojení (v některých situacích může být zbrojení i zvýšeno)
- zajištění bezpečnosti; opatření pro kontrolu zbrojení a omezení zbrojení

- pojem omezení zbrojení („arms limitation“) Charta OSN neobsahuje

= nebude zvyšován počet určitých zbraní po určitou dobu
- viz. Salt I (USA a SSSR), Salt II a další odzbrojovací smlouvy (Start I, Start II)
= „mezinárodně dohodnuté, nebo jednostranné opatření kvantitativně omezující zbrojení; tj.
nikoli navyšování dalšího počtu, případně jiné činnosti
- částečné či úplné odzbrojení
- můžeme sem zahrnout i jaderné pokusy…
/- smlouva z r. 1963 zakazující jaderné pokusy v otevřených prostorech
/- sídlo Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni
… nešíření zbraní (Smlouva o nešíření zbraní 1968)
/ Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe
= vytvořeno bezjaderné pásmo

- pojem kontrola zbrojení („arms control“)

- může mít char. omezení zbrojení; některé teoretické koncepce nevylučují zvyšování zbrojení
- nelze zaměnit kontrolu zbrojení s pojmem kontrola (ve smyslu ověřování; „verification“)
= „mezinárodně dohodnuté, jednostranné opatření upravující počet, typ a vývoj zbraní…
- obsažen v Chartě OSN
- proces vedoucí k posílení národní bezpečnosti (jeden ze způsobů)
- může obsahovat snížení, ale i zvýšení množství určitých kategorií zbraní

? jaké je postavení práva odzbrojení?

/ jde o jiné aktivity než v mez. právu humanitární
/ existuje řada odvětví MP, se kterými má právo odzbrojení souvislost
- jsou zde specifická pravidla týkající se práva odzbrojení → právo odzbrojení se tudíž dá považovat
za rodící se odvětví MPV

? existují zásady práva odzbrojení?

: zásada rovnosti a rovné bezpečnosti
:- platí zde i obecné zásady mezinárodního práva

- klasické členění MPV: právo mírové / právo válečné

/ kam by patřilo právo odzbrojení? (Ondřej: „spíše mírové právo“)
 Prameny v oblasti odzbrojení

- nejdůležitějším pramenem jsou mezinárodní smlouvy (převládají)

- 1963 = MS o zákazu jaderných pokusů ve 3 otevřených prostorech (voda, vzduch, vesmír)
/ ne všechny státy, které vlastnily jaderné zbraně, se staly stranou této smlouvy (Francie, Čína)
/ obyčej může vzniknout na základě praxe fungující podle MS
/- poslední pokus roku 1980, od té doby není znám další jaderný pokus v těchto prostředích
/- nevyvinulo se tedy obyčejové pravidlo? → názory, že se zrodilo pravidlo obyčejového práva
- velmi silný politický aspekt v této oblasti (z důvodu ochrany své suverenity, všechny MS o
odzbrojení umožňují odstoupení nebo výpověď smlouvy)
- mohou být jiné důvody než právní, proč státy dodržují obyčeje (zejména v oblasti jaderných pokusů)
/- závěr: „obyčeje jsou možné i v této oblasti, ale nejsou tak časté a běžné“
- Úmluva o zákazu chemických zbraní → rozvíjí se praxe vedoucí ke vzniku obyčejového pravidla

- MS o odzbrojení uzavírány převážně v období zlepšených vztahů mezi státy

- po světových válkách
/ mezi 1. a 2. SV: smlouvy o omezení námořních sil
/ období po 2. SV: nenalezneme významnější smlouvy v této oblasti
- 1959 = Smlouva o Antarktidě (Arktantida / Anraktida / Arnaktida / Arnaktida / Akrantida)
- 1963 = Smlouva o zákazu jaderných testů pod vodou, v ovzduší a ve vesmíru
(státy většinou pokračovaly v jaderných pokusech v podzemí)
- 1967 = Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe (LA se stává bezjadernou zónou)
/… smlouvy o vytváření bezjaderných pásem:
- samotná smlouva by nestačila, jak zajistit, aby vlastníci jaderných zbraní smlouvu dodrželi...
- jsou uzavírány dodatkové dohody (že budou jaderné státy smlouvu dodržovat)
- 1967 = (kosmická smlouva) Smlouva o zásadách činností státu…ve vesmíru
/ z pohledu omezení zbrojení: vztahuje se na kosmický prostor (mezinárodní prostor), v něm zakazuje
umisťování jaderných zbraní i jiných zbraní hromadného ničení (ABC)
(např. průlet raket se nepovažuje za „umístění“)
/ vesmírná tělesa: zákaz zbraní, opevnění… = demilitarizace měsíce, kosmických těles a kosmu vůbec
- 1968 = Smlouva o nešíření jaderných zbraní
- zakládá určitou právní nerovnost → rozlišuje dvě skupiny smluvních stran…
… státy vlastnící jaderné zbraně / státy nevlastnící jaderné zbraně
(tyto státy mají různá práva a povinnosti)
: státy vlastnící j. zbraně si je mohou ponechat, ale nesmí je šířit státům nevlastnícím j. zbraně
= státy, které provedly jadernou zkoušku před 1. lednem 1967
(jednalo se shodou okolností o 5 stálých členů OSN: USA, SSSR, Fr, VB, Čína)
: státy nevlastnící j. zbraně si je nesmí opatřit (vyvíjet, vyrábět, kupovat…prostě vlastnit)
- ostatní státy mohou ke smlouvě přistoupit pouze jako státy nevlastnící jaderné zbraně
+ státy, které se dnes jaderných zbraní nechtějí vzdát, stojí mimo smlouvu
/: Indie, Pákistán, Izrael
+ „problémové“ státy
/: Severní Korea (odstoupila v roce 2003 od smlouvy), Irán (je stranou smlouvy; podezírán)
- smlouva nevylučuje, aby j. zbraně vlastníků byly umístěny na území nevlastníků j. zbraní
(pokud jsou j. zbraně kontrolovány a řízeny vlastníky)
- nevlastníci: povinnost uzavřít dohody o kontrole s Mezinárodní agenturou pro atom. energii
(inspektoři provádějí kontroly na území smluvních států)
- 1971 = Smlouva o zákazu umisťování j. zbraní a jiných ZHN na mořském dnu a v  jeho podzemí
- nezakazuje se dočasné zastavení např. jaderných ponorek na dně…
- 1972 = Úmluva o zákazu biologických zbraní
 - první skutečně odzbrojovací smlouva
- nejedná se o tak strategicky výhodný prostředek
- nebezpečí hrozí od nestátních aktérů (teroristé…)
- státy zpočátku nemusely deklarovat množství biologických zbraní
- nejsou zde ustanovení o kontrole…
- 1987 = Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu
- „první smlouva o reálném odzbrojení“
- státy se zavázaly, že zcela zlikvidují takovéto zbraně

- SSSR: období uvolňování vztahů → předpoklady po uzavření mnoha odzbrojovacích smluv

- smlouvy o omezení zbrojení: zakazující určitou aktivitu

- SALT I (Smlouva o omezení

- omezení znamená, že se počet balistických raket nebude zvyšovat po určitou dobu…

- 1972 = Smlouva o omezení systému protiraketové obrany (USA x Rusko)

- zkratka: ABM
- považována za základ ochrany obou států a strategické rovnováhy
- oba státy mohou mít max. 2 systémy protiraketové obrany
- zakazovala umístění prvků protiraketové obrany v kosmu, na moři, a nesměl být mobilní
(kdyby měl jeden stát více systémů, měl by samozřejmě výhodu)
- 1974 = Protokol k ABM
- omezuje pouze na 1 systém protiraketové obrany
- USA (Grand Forks) x SSSR (Moskva)

- 1974 a 1976 = dvě smlouvy…

- smlouvy týkající se jaderných pokusů (podzemních i podvodních)
/ omezení pouze největších jaderných pokusů
+ omezení i mírových jaderných pokusů (1976)

- 1979 = SALT II
- navazuje na smlouvu z roku 1972; víceméně dodržována
- nevstoupila formálně v platnost (souvislost se zásahem SSSR v Afganistanu)

- 80. léta = zhoršování vztahů

- USA-snaha vybudovat program „Star Wars“ (Reagan) = SDI
- systémy protiraketové obrany měly být umisťovány i v kosmu
/ SSSR to považuje za sporné… různý výklad smlouvy
- 1983-1984 = výrazné zhoršení vztahů; rozmístění jaderných zbraní (např. na území ČR a NDR)

- polovina 80. let = určité změny; především změny ve vedení SSSR (M. Gorbačov)
…vede to k 1987 = Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu
: rozlišení zbraní:
- rakety krátkého doletu (500-1000km); rakety středního doletu (1000-5500km);
- jaderné zbraně; strategické mezikontinentální rakety (nad 5500km)
- platnost smlouvy na neurčitou dobu
- obsahuje velmi podrobná ustanovení o kontrole (vzájemná kontrola inspekcemi)
/ počítá se s použitím národních technických prostředků (družice, seismol. stanice…)
- stala se základem pro další smlouvy…
- konec 80. let = výrazné politické změny
/ odzbrojení je výrazně ovlivňováno politickým prostředím…

- 90. léta = skutečný rozvoj odzbrojení

- 1990 = Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
- omezuje těžkou techniku v několika kategoriích
(tanky, obrněná vozidla, dělostřelecké systémy, letadla, helikoptéry…)
- vedla k výraznému snížení této techniky (dochází i k likvidaci staré techniky)
- první a poslední smlouva uzavřena mezi státy NATO a VS (Varšavská smlouva)
- stanoveny kvóty pro jednotlivé oblasti

- 1991 = START I
- smlouva mezi USA a SSSR
- měl se snížit počet jaderných zbraní o 1/3 + opět ustanovení o kontrole
… v tomto období došlo k zániku Sovětské Svazu…
- uzavřena dodatková smlouva, kterou jsou vázány další státy (státy bývalého
V bloku)
- 1993 = START II
- USA a SSSR
- likvidace jaderných zbraní o další 1/3

-1993 = Úmluva o zákazu chemických zbraní

- mnohostranná smlouva, na jejímž základě se má likvidovat celá jedna kategorie ZHN (ABC)
- MO pro zákaz chemických zbraní (sídlo v Haagu)
/- kontroluje dodržování smlouvy; založena na inspekcích
- vstoupila v platnost roku 1997
- každý stát má zlikvidovat zásoby svých chemických zbraní do 2 let od vstupu státu
/- veškeré chemické zbraně mají být zlikvidovány do 10 let od přijetí smlouvy
(možnost prodloužení o 5 let)
- zakazuje také použití chemických zbraní

- 1996 = Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (pokusů)

- mnoho států disponujících jadernými zbraněmi (či prostředky) neratifikovalo tuto smlouvu
/ př. USA, Indie; v posledním desetiletí provádí podzemní jaderné pokusy Severní Korea
- kontrola opět pomocí např. seismologických stanic
- některé státy se jednostranně zavázaly, že nebudou provádět jaderné zkoušky
- jedná se o smlouvu a omezení zbrojení (ne odzbrojovací)
- 1997 = Smlouva o úplné zákazu protipěchotních (nášlapných) min
- měla sloužit k úplné likvidaci těchto min
- ne všechny státy jsou stranou této smlouvy (př. USA, Rusko, Čína)

- konec 90. let

- 1998 = USA začaly uvažovat o obnovení myšlenky protiraketové obrany
→ Národní protiraketová obrana (objekty by měly být umístěny i v kosmu)
… začínají neshody a problémy; Rusko se cítí ohroženo… narušení rovnováhy
- Ruský Parlament váhá se schválením smlouvy START II (nakonec nevstoupila v platnost)
- Národní protiraketovou obranu (a umístěný v kosmu) brzdí smlouva ABM
→ USA navrhuje změnu (Rusko odmítá)… prosinec 2001 = USA odstupují od smlouvy ABM (N?)
- jako důvod uvádí USA podstatnou změnu okolností, nové hrozby (např. terorismus)
/ Rusko oznámení o odstoupení od smlouvy přijalo (s lístostí)
/ všechny zmíněné smlouvy obsahují ustanovení o odstoupení od smlouvy
- za jakých podmínek?
: při výkonu své svrchovanosti… mohou státy odstoupit od smlouvy v případě, že určité
okolnosti ohrozí svrchovanost dané země (ochrana svrchovanosti)… mimořádná okolnost
- stát musí uvědomit ostatní určitou dobu předem (př. ABM - 6 měsíců)
+ musí učinit prohlášení o mimořádných okolnostech (v čem spočívají tyto okolnosti)

- 2002 = Smlouva SORT

- mezi USA a Ruskem
- nahrazuje smlouvu START II; počítá ještě s větším snížením raket
- velmi stručná, neobsahuje ustanovení o kontrole („měkká smlouva“)
- umožňuje zakonzervování zbraní (a jejich opětovnou aktivaci)
- 2003 = Severní Korea (KLDR) odstupuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
/- plně nenaplnila požadavky o odstoupení (oznámení RB a ostatním smluvním státům)
/- úvahy, že nedošlo k platnému odstoupení

- 2007 = Rusko oznámilo suspendování Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách

/- cítí se ohroženo tím, že USA se snaží budovat systém protiraketové obrany
/- suspendace = přerušení provádění smlouvy (př. přerušení poskytování informací, kontroly)
/- důvody: související se smlouvou (1999-Dodatková dohoda; měla upravit kvóty; neplatila)
- smlouva s možností suspendování nepočítala → názory, že není dovoleno…

- 2008 = Úmluva o úplném zákazu kazetové munice

- již vstoupila v platnost, ovšem řada států není stranou smlouvy

- 2010 = Smlouva Nový START

- navazuje na předešlé smlouvy
- v roce 2009 skončila platnost smlouvy START I
- omezení počtu balistických raket zhruba na 1500
- podrobnější kontrolní ustanovení
13) Vztah odzbrojení k mezinárodní bezpečnosti a vymezení pojmů
odzbrojení, omezení zbrojení, kontrola zbrojení, regulace zbrojení

*odzbrojení* = cesta k zajištění mezinárodní bezpečnosti prostřednictvím vojenských strategií

- souvislost mezi zákazem použití síly (1 ze základních prvků MB) a odzbrojením
→ vyjádřen v Deklaraci zásad mezinárodního práva tykajících se přátelských vztahů a
spolupráce mezi státy v souladu s Chartou
- k dodržení zákazu použití síly slouží i odzbrojení, snížení mezinárodního napětí a posílení
důvěry mezi státy
- Deklarace chce, aby všechny státy jednali o uzavření smlouvy o všeobecném odzbrojení
- SALT II (1979 - smlouva mezi SSSR a USA)
- slib, že sníží nebezpečí vzniku jaderné války
- zásada stejné bezpečnosti = vyvážené snížení stavu ozbrojených sil a konvenčních zbraní
- dnes: odklon od zásady stejné bezpečnosti + pokusy o diskriminaci jiných zemí
→ růst nedůvěry a pohoršení vztahů mezi státy
- pojem odzbrojení: v článku 11 Charty (není ale definován)
- odzbrojení = „proces snižování stavu ozbrojených sil a vojenských výdajů, zničení
nebo odstranění zbraní, ať rozmístěných nebo skladovaných, postupnou likvidaci
kapacity vyrábět nové zbraně, uvolnění a zařazení vojenského personálu do civilního
života“ (skutečné odzbrojení)

*omezení zbrojení* = „mezinárodně dohodnuté jednostranné opatření kvantitativně a kvalitativně

omezující zbrojení, ozbrojené síly a jinou podpůrnou činnost“
- SALT I (1972 - smlouva mezi USA a SSSR o omezení strategických zbraní)
- stanovila, že se nebude zvyšovat počet odpalovacích zařízení mezikontinentálních
balistických raket na základnách a atomových ponorkách
- SALT II (1979 - dohoda o omezení strategických útočných zbraní)
- smlouvy o částečném odzbrojení (→ o částečném snížení určitých zbraní nobo ozbrojených sil)
→ smlouvy o omezení zbrojení
- START I (1991)
= smlouva mezi USA a SSSR o snížení a omezení strategických útočných zbraní
- Smlouva o konvenčních ozbrojených silách (1990)
- omezování konvenčních ozbrojených sil

*kontrola zbrojení*
= „mezinárodně dohodnuté nebo jednostranné opatření, které omezuje nebo jinak upravuje počet, typ,
vývoj a nabytí zbraní, ozbrojených sila jiné podpůrné činnosti
- kontrola zbrojení může být snížení ale zvýšení zbrojení

- pozn.: podobné pojmy: úprava zbrojení, částečné odzbrojení

- všeobecné a úplné odzbrojení:
- komplexní snížení ozbrojených sil a zbraní na globálním základě a to na takovou úroveň,
která zajistí, že státy by měly ve své dispozici pouze nejaderné síly dostatečné k udržování
vnitřního pořádku (není v současnosti reálné)
- odzbrojení (chápáno v širokém slova smyslu) jako faktické snížení zbraní, výzbroje
+ např. zastavení zkoušek a nešíření jaderných zbraní, vytváření bezjaderných zón, opatření pro
snížení náhodného vzniku války…
- smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení:
. Smlouva o zákazu vývoje, výroby, hromadění bakteriologických (biologických) a
toxických zbraní a o jejich likvidaci (1972)
. Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990)
. Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a
jejich zničení (1993)
. Úmluva o zákazu použití, skladování, výrobě, převádění a o zničení nášlapných min
určených proti osobám (1997)
. Smlouva mezi SSSR a USA o likvidaci jejich raket středního a kratšího doletu
(1987)
. Smlouva mezi USA a SSSR o likvidaci a zákazu výroby jejich chemických zbraní
(1990)
. START I (1991), START II (1993), SORT (2002)
. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)
. Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a
pod vodou (1963)
. Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (1996)
+ další smlouvy o pásmech bez jaderných zbraní nebo jiných ZHN

- přijímány i jednostranné závazky, které se týkají omezení zbrojení a odzbrojení → zpravidla

nemají právně závaznou povahu - tzv. politické závazky (respektované, ale nevymahatelné)
- jednostranné opatření:
- týkají se snížení vojenských rozpočtů, snížení počtu zbraní, zastavení produkce materiálu
využitelného pro jaderné zbraně, zmrazení vývoje zbraní…
- výhodou jednostranných právně nezávazných opatření je, že ponechávají stranou problémy
s geografickou asymetrií a otázky kontroly dodržování závazků
- tyto jednostranné opatření se neprojednávají v parlamentech → hodí se v případě vyřešení
nějakého naléhavého problému + státy od nich mohou bez problémů odstoupit
- výhody právně závazných mezinárodních smluv:
: obsahují prostředky kontroly dodržování, odstoupení od nich je složitější a riskantnější, obsahují
i donucovací mechanismy
- pozn. opatření bez právní závaznosti mohou doplňovat smluvní prostředky; nemohou je nahradit

14) Úloha OSN a jiných MO v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení

(úloha VS, RB – např. rezoluce týkající se Iráku)

- prvky systému kolektivní bezpečnosti OSN: a) pokojné řešení sporů

b) akce RB, oblastních dohod a orgánů
c) úprava zbrojení a odzbrojení

- úprava zbrojení a odzbrojení v chartě OSN (3 články)

- čl.11 odst.1: upravuje pravomoci VS (obecné zásady MMaB)
- čl.26: pravomoci RB, které se týkají úpravy zbrojení, ale není tam odzbrojení (konkrétní)
- čl.47 odst.1: na jeho základě by měl Vojenský štábní výbor pomáhat RB při úpravě
zbrojení a případném odzbrojení
- pojmy úprava zbrojení a odzbrojení nejsou v chartě definovány
- VS a RB regulují zbrojení a odzbrojení
- VS může projednávat obecné zásady součinnosti při udržování MMaB
→ zásady, kterými se má řídit úprava zbrojení a odzbrojení → VS má obecné pravomoci
- RB - konkrétní pravomoc: vypracuje konkrétní plány na zavedení systému úpravy zbrojení

- v Chartě je toho proti Paktu společnosti národů málo stručně, formulace je obecnější a slabší
→ je to kvůli tomu, kdy byla charta připravována (za 2. SV) → nikdo neměl zájem omezovat
zbrojení (chtěli vyhrát) → omezení zbrojení se předpokládalo až po skončení války
- čl.26: myšlenka, že úprava zbrojení podpoří založení a udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a
povede k co nejmenšímu odčerpání lidských a ekonomických zdrojů
- za nezbytné vždy považováno udržení určitého počtu zbraní a ozbrojených sil pro zajištění
bezpečnosti jednotlivých států a mezinárodního míru
- koncepce zajištění míru vojenskými prostředky v rámci systému kolektivní bezpečnosti byla
prioritní před koncepcí omezení zbrojení
- zakladatelé OSN chtěli odlišit pojem úprava zbrojení od pojmu omezení zbrojení
(omezení = snížení /// úprava je neutrální, ↑↓)
- primární pravomoc v úpravě zbrojení má RB, úkoly VS jsou spíše v obecné rovině

pravomoci RB:
- čl.24: hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti
- čl.26: RB za pomoci Vojenského štábní výboru vypracovala plány na zavedení
systému úpravy zbrojení a předložila je členům OSN
→ nastolení a udržování MMaB za co nejmenšího odčerpávání lidských a
hospodářských zdrojů na zbrojení
- plány musí být praktické, konkrétní, abstraktnost by neodpovídala požadavkům čl.26
→ přijetí plánů RB podléhá hlas. proceduře v čl.27 (3) → žádný ze stálých členů nesmí být
proti → problém: nejasné, zda má RB povinnost vypracovat plány pro úpravu zbrojení
- komise pro konvenční zbrojení: podpůrný orgán (rozpuštěna 1952)
- složena ze zástupců RB
- měla do 3 měsíců připravit a předložit RB návrhy:
/. obecné úpravy a snížení zbraní a ozbrojených sil
/. praktické a účinné záruky v souvislosti s obecnou úpravou a snížením zbrojení
→ komise měla zajistit provádění rezoluce VS 41/1946 a dalších rez. o zbrojení
- čl.26: zůstal mrtvou literou, hlavním důvodem byl nedostatek jednoty mezi velmocemi
- otázka, zda při neplnění úkolů RB podle čl.26, mohlo VS převzít její fce v tomto směru..
:VS:
- projednává obecné zásady spolupráce při udržování MMaB, včetně zásad upravujících odzbrojení
a úpravu zbrojení a činit doporučení členům nebo RB a nebo jim zároveň
- VS: není oprávněno formulovat konkrétní plány pro úpravu zbrojení, je ale možné, aby při
neplnění povinností RB podle čl.26 byly tyto kompetence přeneseny na VS
- VS: může přijímat pouze doporučení na rozdíl od RB (ta může jednat, akce)
- po 1952: úprava zbrojení a odzbrojení přenesla z RB na VS a později na orgány stojící
mimo OSN → v rámci těchto orgánu bylo uzavřeno mnoho smluv o omezení zbrojení a
odzbrojení (ale nebyly uzavřeny podle čl.26)
- čl.11: VS může projednávat obecné zásady odzbrojení a úpravy zbrojení a zabývá se všemi
otázkami obecnými i specifickými v této oblasti
- od 50.let 20.st.:VS převzalo monopolní pozici v otázkách odzbrojení v rámci OSN
(protože RB neplnila své funkce podle čl.26)
- VS: hlavní orgán OSN, kde jsou projednávány otázky omezení zbrojení a odzbrojení
 - VS: může také rozhodnout o svolání konference pro projednávání určitých otázek o
omezení zbrojení a odzbrojení
(př. 1987 Konference o vztahu mezi odzbrojením a rozvojem)
(př. 1979 speciální konference - výsledek = Úmluva o zákazu a omezení použití některých
konvenčních zbraní, která mohou způsobit nadměrná zranění nebo mít nerozlišující účinky)
- každý rok přijímá VS rezoluce o omezení zbrojení a odzbrojení
→ rezoluce, které jsou doporučeními (mají jen malý efekt)
- rezoluce jsou často přijímány opakovaně, bez podstatných změn (snižuje to jejich hodnotu)
- VS: může svolat zvláštní zasedání zaměřené výlučně na odzbrojovací otázky
1. (1978) - přijaty zásady odzbrojení a dohodnut akční program
(široký rámec pro jednání o omezení zbrojení a odzbrojení
2. (1982) - nesplnilo očekávání, státy nepřijali souhrnný program
3. (1988) - skončilo naprostým zklamáním
- zvláštní zasedání VS by neměla nahrazovat pravidelná zasedání → jejich svolávání jen na
základě zvláštních okolností

- VS: vytváří pomocné orgány

→ př.: Komise pro atomovou energii (založená na základě rezoluce VS č.1 z r.1946)
- složená ze zástupců členů RB a Kanady
- úkol: kontrola atomové energie a zajištění jejího využití výlučně pro
mírové účely + odstranění z národního zbrojení jaderných a jiných
zbraní hromadného ničení + vypracovat návrhy na účinné záruky cestou
inspekce a jiných prostředků k ochraně států dodržující závazky
+ zajištění výměny vědeckých informací pro mírové účely
- 1952: zrušena Komise pro atomovou energii a Komise pro konvenční zbraně
- 1952: založena Komise pro odzbrojení (plnila úkoly těch dvou)
- úkol: připravit návrhy smluv pro regulaci, omezení vyrovnané snížení všech
ozbrojených sil a zbraní, včetně likvidace zbraní hromadného ničení
→ 1960: ukončena činnost z důvodu rozdílných názorů mezi jeho členy
→ 1978: činnost obnovena → poradní orgán složený ze všech členských států
OSN → předkládá návrhy VS a Konferenci o odzbrojení (ta nahradila výbor pro
odzbrojení, který fungoval od 1962)

- Konference o odzbrojení: sídlo v Ženevě, 66 států

- není pomocným orgánem VS ve smyslu čl.22, je však s ním těsně spojena
- její výdaje hrazeny OSN; každý rok předkládá VS zprávy
- VS: podnět k uzavření některých mnohostranných smluv o omezení zbrojení a odzbrojení
- 1961: Smlouva o nešíření jaderných zbraní - 1967: Kosmická smlouva
- 1971: Smlouva o zákazu umísťování jaderných a jiných ZHN na mořském dnu
- 1972: Ú. o zákazu bakteriolog. zbraní -- 1993: Úm. o úplném zákazu chem. zbraní
- 1996: Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek
- VS: podporuje iniciativy, které jsou mimo OSN → ve svých rezolucích podporovala
dvoustranné jednání mezi USA a SSSR (z toho vzešly SALT, START, INF…)
- Oddělení pro odzbrojovací záležitosti:
- provádí rozhodnutí VS v otázkách omezení zbrojení a odzbrojení
+ vede registr konvenčních zbraní
- další organizace, co se zabývají omezením zbrojení a odzbrojením
. OBSE: uzavřela Dohodu o adaptaci smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990)
. AU (Africká unie): Smlouva o bezjaderném pásmu v Africe (1996)
. OAS: Interamerická úmluva o transparentnosti při nabývání konvenčních zbraní (1999)
15) Právo odzbrojení jako odvětví mezinárodního práva a vztah práva
odzbrojení k jiným odvětvím mezinárodního práva

- odzbrojení a omezení zbrojení:

- upraveno mezinárodními smlouvami, dvoustrannými i mnohostrannými
- problematikou odzbrojení se zabývá VS a další speciální orgány v OSN (Komise pro
odzbrojení, Konference o odzbrojení)

- otázka: je odzbrojení samostatné odvětví mezinárodního práva?

(odvětví = „soustava právních norem a institutů, která se vytvořila objektivně v rámci
jednotného systému práva jako jeho oddělená část a která reguluje kvalitativně stejnorodé
společenské vztahy na základě určitých zásad, a specifickou metodou, která v důsledku toho
nabývá relativní samostatnosti, trvalosti a která funguje relativně samostatně“)
- základním kritériem pro uznání existence odvětví se v teorii vnitrostátního práva často
považuje předmět právní regulace
- předpoklad existence určitého odvětví jsou považovány zásady, na kterých dané odvětví
spočívá → v oblasti odzbrojení = zásada rovnosti a stejné bezpečnosti
- zásada rovnosti: mezinárodně právní rovnost států
- rovnost vyjadřuje právní rovnost, která je součástí obecné zásady svrchované
rovnosti států → povinnost respektovat osobnost druhého státu a zákaz vynucovat
uzavření příslušné smlouvy
- zásada stejné bezpečnosti: speciální zásada v oblasti odzbrojení
- nerespektování této zásady nebude zpravidla porušením mezinárodního práva, pokud
nebudou zároveň porušena závazná pravidla mezinárodního práva
→ samostatná smlouva o odzbrojení může být produktivní pouze tehdy, jsou-li
respektovány zájmy bezpečnosti všech stran a jestliže nikdo neusiluje o 1-stranné
dohody (tato zásada obsažena v závěrečném dokumentu zvláštního zasedání VS o
odzbrojení z roku 1978 jako základní princip jednání o odzbrojení)

- předmětem úpravy vlastního odzbrojení je snížení počtu zbraní, jejich likvidace…

- odzbrojovací normy nelze zařadit do jiného odvětví MP, i když s některými úzce souvisejí
- úzký vztah odzbrojení s režimem státního území nebo mezinárodních prostorů
- v právu odzbrojení nejde o úpravu režimu daného území + existují smlouvy o omezení zbrojení

- odzbrojení má také úzký vztah také k právu ozbrojených konfliktů

- odzbrojení a veškeré kroky, které s ním souvisejí, snižují nebezpečí vypuknutí ozbrojených
konfliktů, šetří rozpočet států a ve svých důsledcích slouží k zajištění míru
- vztah mezi odzbrojením a právem ozbrojených konfliktů → vyjádřen v některých
výslovně odzbrojovacích smlouvách
- př.: Úmluva o úplném zákazu chemických zbraní (1993) → obsahuje
odzbrojovací ustanovení i zákaz použití chemických zbraní
- př.: Úmluva o zákazu použití některých konvenčních zbraní, které způsobují
nadměrné utrpení (1981) → patří do práva ozbrojených konfliktů, je zároveň
považována za smlouvu s určitými odzbrojovacími aspekty (prvky omezení zbrojení)

- úzký vztah mají pravidla o odzbrojení a mezinárodněprávní úpravy životního prostředí

→ nutnost chránit životní prostředí při provádění odzbrojovacích závazků je vyjádřena např.
v Úmluvě o zákazu chemických zbraní (1993)
 - právo odzbrojení, které zahrnuje normy, které zakazují a omezují zbrojení, vzniká jako nové
odvětví mezinárodního práva; ale díla, která představují ucelené systémy mezinárodního práva,
neobsahují zmínku o odzbrojení vůbec
- někdy odzbrojení zahrnuto do problematiky práva ozbrojených konfliktů (histor. souvislost)
- odzbrojení a omezení zbrojení snižuje nebezpečí vypuknutí války
- odzbrojení patří podle klasického členění spíše do práva mírového než do práva válečného
→ vhodnější je zařazení omezení zbrojení a odzbrojení k mírovému urovnávání sporů

- Oppenheim:
- poukazuje na souvislost omezení zbrojení a odzbrojení s pokojným řešením sporů
→ mají společný mírový charakter → posilují mezinárodní bezpečnost
- někteří autoři zařazují odzbrojení a omezení zbrojení do části o zákazu použití síly a
mezinárodní bezpečnosti, které slouží k zajištění míru a odvrácení války
- S. Rhyne
- zařadil do svého MP odzbrojení a kontrolu zbrojení jako samostatnou kapitolu

- dnes: není velký zájem zabývat se touto oblastí i přes výrazný vývoj pravidel o odzbrojení a omezení
zbrojení

16) Prameny práva odzbrojení (mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčejová

pravidla, jednostranné akty mezinárodních organizací a států)

- mez. normy o omezení zbrojení a odzbrojení jsou obsaženy převážně v mezinárodních smlouvách
- důvod: protože odzbrojení a jeho systém norem zasahuje do suverenity a bezpečnosti států
- smlouvy týkající se omezení zbrojení a odzbrojení jsou odvislé od politické situace, než jak
je tomu u jiných MS, právě díky zasahování do bezpečnosti státu
(proto se vůle uzavírat tyto smlouvy může měnit)
/ aplikovat zde VÚ je komplikováno tím, že nepůsobí zpětně (na klíčové MS se nevztahuje)
/-- použití VÚ je možné jen v případě, že se z daného ustanovení stane mez. obyčej. pravidlo
(př. ukončení platnosti smlouvy z důvodu hrubého porušování; rebus sic santibus - AMB)
- vznik obyčejových norem v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení nelze vyloučit
- vedle mezinárodních smluv a obyčejových norem důležité také jednostranné akty
(zejména mezinárodních organizací)

mezinárodní obyčejová pravidla v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení

- předpoklad pro vznik obyčejové normy je opinio iuris (přesvědčení o závaznosti pravidla)
- v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení vznik obyčejové normy nelze vyloučit
→ předpokladem je, že se může rozvinout praxe států…
- pozn.: jestliže nevznikla norma obecného mezinárodního práva zakazující jaderné pokusy
před uzavřením Smlouvy o zákazu jaderných pokusů ve třech prostředích…
→ otázka, zda tato norma obecného MP nemohla vzniknout na základě smlouvy
- rozsudek Mezinárodního soudního dvora (např. ve věci kontinentálního šelfu) 1969
- je možné, že smlouva, která je čistě kontraktuální, tedy ne právotvorná, mohla iniciovat
praxi, která povede ke vzniku obecné normy mezinárodního práva → obsah příslušné
smlouvy by se tak stal závazný i pro nesmluvní státy ve formě obyčeje
- Smlouva (1963) o zákazu jaderných pokusů
- zavazuje 125 států
- z jaderných států není smluvní stranou Fr (poslední jaderný pokus v r. 1974) a Čína (1980)
→ neuskutečňování jaderných pokusů Francií a Čínou však není považováno
za opinio iuris (že by tyto státy ukončily jad. zkoušky z důvodu přesvědčení o právní
závaznosti takového zákazu a nezbytnosti chovat se v souladu s takovou normou)
- Francie (1974) prohlásila, že nebude pokračovat v jaderných zkouškách
→ jednostranný závazek Fr motivován národními zájmy a nadbytečností dalších testů
→ na základě této smlouvy nevzniklo pravidlo obecného mezinárodního práva zakazující
jaderné pokusy ve třech prostředních → hlavně proto, že obsahuje pravidlo o odstoupení
- stát, který provádí jaderné pokusy, nesmí způsobovat škody na majetku ani na životech
- pokud dojde ke škodě nebo závažnému znečištění životního prostředí na území cizího
státu v důsledku jaderných pokusů, může státu vzniknout odpovědnost podle obecného MP
(státy postižené radioaktivním spadem mohou pokládat za porušení svých suverénních práv již
samotné proniknutí radioaktivního spadu na jejich území bez ohledu na to, jaké škody mohou
vzniknout na přírodě a lidském zdraví)
- vznik obyčejových norem o oblasti omezení zbrojení a odzbrojení je spíše výjimečný
- hlavně možnost států odstoupit od smlouvy, kterou upravují prakticky všechny smlouvy o
omezení zbrojení a odzbrojení v důsledku ohrožení suverenity státu, značně omezuje
pravděpodobnost vzniku pravidel obyčejového mezinárodního práva…

jednostranné akty mezinárodních organizací (a států)

- mezinárodní organizace = hlavně OSN (RB a dnes hlavně VS)
- každý rok přijímají řadu 1-stranných aktů (rezolucí), týkají se omezení zbroj. a odzbroj.
- RB: může přijímat právně závazné akty, měla hrát i významnou roli v oblasti odzbrojení
- dnes se zabývá omezením zbrojení a odzbrojením v souvislosti s mezinárodním
ohrožením nebo porušením mezinárodního míru
- VS: v 50.letech přebírá hlavní aktivitu v oblasti odzbrojení a omezení zbrojení
- Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)
- v souvislosti s ní přijala RB rezoluci → závazek států vlastnících jaderné zbraně
poskytnout okamžitou pomoc jakémukoliv státu nevlastnícímu jaderné zbraně, vůči
kterému došlo k agresi nebo pohrůžce k agresi
→ pozitivní záruky: pouze potvrzují povinnost členů OSN poskytnout pomoc, vůči
kterému došlo k agresi nebo pohrůžce k agresi
(tento závazek přijaly jen USA, VB, SSSR → Fr.a Čína NE)
→ negativní záruky: státy, které vlastní jaderné zbraně je nepoužijí proti státům
nevlastnící tyto zbraně

- VS: přijímá pouze doporučení na rozdíl od RB (její doporučení nejsou právně závazná)
/ přijímají rezoluci i o omezení zbrojení a odzbrojení (jejich text se často opakuje)
- rezoluce VS mohou sehrát pozitivní úlohu v rámci procesu sjednávání mez. smlouvy
- právně závazné rezoluce VS → ty, co se týkají procedurálních otázek
/ rezoluce 46/36 L z roku 1991 o transparentnosti ve zbrojení
→ generální tajemní OSN je žádán, aby založil a udržoval v sídle OSN
- některé rezoluce VS → slouží k výkladu klíčových pojmů a zásad MP
/ př.: Deklarace zásad přátelských vztahů a spolupráce mezi státy (1970)
- byla přijata jednomyslně a je velmi významná
- univerzální a nediskriminační rejstřík konvenčních zbraní
- založen 1.1.1992 → vztahuje se na mezinárodní převody zbraní
- státy dobrovolně sdělují údaje do rejstříku
 jednostranné akty států
- jsou právně relevantní a jsou to prameny mezinárodního práva (pomocné, doplňující)
- zpravidla to jsou akty politické povahy bez právní závaznosti
- př.: prohlášení FR o ukončení atmosférických jaderných pokusů (1974)
= právně závazné; závazek takového druhu, učiněn veřejně se záměrem závaznosti
→ stává se závazným, i když není učiněn v kontextu mezinárodních jednání
- zásada dobré víry: upravuje vytváření a výkon právních závazků
- závazný charakter mez. závazku přijímaného jednostrannou deklarací založen na dobré víře
- prohlášení Kongresu USA (1992) o zastavení jaderných pokusů na 9 měsíců
+ testovací program by mohl být ukončen v roce 1996 a po tomto datu by bylo povoleno
obnovení zkoušek pouze tehdy, kdyby jiná země provedla zkoušku po tomto datu
/ má politickou povahu → USA byla proti rezoluci VS (1992 - úplný zákaz jad. zkoušek)
- jednostranné akty mezinárodních organizací i států jsou v menší míře právně závazné
/ právní závaznost je nejvýraznější u aktů RB, které se týkají omezení zbrojení a odzbrojení
- akty mez. organizací (hlavně OSN), ale i států převládají v oblasti omezení zbrojení a
odzbrojení akty mající politickou povahu → nejsou právně závazné, ale velmi důležité
- někdy jsou státy spíše ochotny přistoupit na přijetí aktu, který není právně závazný a v praxi
jej dodržovat → v případě odchýlení se od pol. závazku mu nevznikne právní odpovědnost

17) Mezinárodní smlouvy v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení

(možnosti změny smlouvy, odstoupení od smlouvy, hodnotící konference)

- mez. smlouvy jsou klíčovým pramenem v oblasti (obsahují převážnou část norem v této oblasti)
- smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení jsou závislé na mezinárodně politických podmínkách,
dotýkají se citlivých otázek bezpečnosti jednotlivých států
/ státy jsou ochotny uzavírat takové smlouvy v případě, že to pro ně nebude znamenat nevýhodu a
tedy ohrožení vlastní bezpečnosti

-Vídeňská úmluva o smluvní právu (1969; platná od r. 1980)

- kodifikuje mez. smluvní právo; nevztahuje se na dřívější smlouvy (zákaz retroaktivity)
/- nevztahovala by se na smlouvy o nešíření jaderných zbraní, na úmluvu o zákazu
bakteriologických zbraní… → použití příslušných ustanovení by bylo možné, pouze za
předpokladu, že jsou vyjádřením mezinárodního obyčejového práva → Mezinárodní
soudní dvůr dospěl v rozsudku z roku 1997 ve sporu mezi Maďarskem a Slovenskem o
platnost smlouvy z roku 1977 o výstavbě vodních děl k závěru, že ustanovení čl.60-62
Vídeňské úmluvy jsou vyjádřením obyčejového mezinárodního práva
. čl.60: upravuje otázku ukončení platnosti smlouvy z důvodu hrubého porušení smlouvy
. čl.61: ukončení smlouvy kvůli později vzniklé nemožnosti plnit smlouvu
. čl.62: konec platnosti smlouvy z důvodů podstatných změn okolností (res sic stantibus)
- muselo by se jednat o podstatnou změnu takových okolností, které byly základem
pro souhlas stran být vázán smlouvou + tyto změny musí mít radikální vliv na rozsah
závazků, které ještě mají být plněny + ke změně okolností nesmělo dojít v důsledku
porušení smlouvy státem, který se jich dovolává
- možnost uplatnit svobodně svou vůli je ve většině smluv o omezení zbrojení a odzbrojení

→ obsahují ustanovení o odstoupení či výpovědi:

- stát, který uzavřel smlouvu, která se pro něj stala platnou a sama vstoupila v platnost ,
→ má povinnost ji dodržovat podle zásady pacta sunt servanda (poctivé plnění MS)
 - případné ukončení platnosti právně závazné smlouvy musí být provedeno na základě
právních pravidel a není to věcí volnosti států
- požadavek, že suspendování a výpověď smlouvy musí být v souladu s mez. smluvním právem
vyjádřil MSD v rozsudku z roku 1997 v případě stavby vodních děl Gabčíkovo/Nagymaros
- „podřízení ukončení platnosti, odstoupení, výpovědi smlouvy podle mezinárodního
smluvního práva je v zájmu udržení stability a předvídatelnosti vztahů“
- Vídeňská úmluva
. ustanovení, na jejichž základě by mohlo dojít k ukončení platnosti smlouvy nebo účasti státu
→ čl.54: k ukončení platnosti smlouvy může dojít podle ustanovení dané smlouvy nebo
kdykoli na základě dohody smluvních stran
→ čl.56: pravidlo o možnosti výpovědi nebo odstoupení od smlouvy → použije se jen tehdy,
pokud smlouva nemá ustanovení o výpovědi nebo odstoupení
- většina smluv o omezení zbrojení a odzbrojení obsahují ustanovení, které umožňuje
1-stranné odstoupení (výpověď) ze smlouvy z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů státu
- př. Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém
prostoru a pod vodou (1963)
- př. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)…
- př.: mnohostranné smlouvy regionální povahy
(Smlouva o zákazu jaderných zbraní v LA, S. o konvenčních ozbroj. silách v Evropě)
→ dvoustranné smlouvy mezi USA a SSSR obsahují taková ustanovení
: SALT I a II, S. o likvidaci raket středního a kratšího doletu, START I a II, SORT…
- každá mezinárodní smlouva neobsahuje ustanovení o odstoupení či výpovědi
→ u smluv o omezení zbrojení a odzbrojení jsou tato pravidla pojistkou; zásadně by se
změnili vzájemní vztahy nebo celková mez. situace (př. stát začne zbrojit, opatřovat si ZHN)
- zbraně a zbrojení jsou pro stát hlavní způsob zajištění národní bezpečnosti
- státy přistupují na sml. o omezení zbroj. a odzbroj. jen v případě, pokud se necítí ohroženy
- články umožňující odstoupení nebo výpověď smluv jsou podobné u většiny smluv o omezení
zbrojení a odzbrojení → 1. byla taková klauzule použita ve Smlouvě o zákazu pokusů s jad.
zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou (1963: USA, VB, SSSR) → každá
strana má právo na základě výkonu své státní svrchovanosti od smlouvy odstoupit, jestliže
dospěje k rozhodnutí, že výjimečné okolnosti související s obsahem této smlouvy ohrozily
vyšší zájem její země + o odstoupení musí uvědomit ostatní strany 3 měsíce předem
→ mimořádné okolnosti: př.: provádění jaderných pokusů nesmluvní stranou nebo
vstup v platnost dodatku, se kterým nesouhlasí odstupující strana …
/ samotná smlouva definici mimořádných okolností neobsahuje
(závisí to tedy pouze na státu, který se jí dovolává)
- důležité je informování o odstoupení od smlouvy RB
(výslovně to obsahuje až Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968) a pozdější…
→ informování je důležité; odstoupení od smlouvy by mohlo mít vliv na MMaB
- oznámení o odstoupení musí být učiněno předem (některé smlouvu mají lhůty od tří měsíců)
→ po uplynutí lhůty vstupuje oznámení v platnost a daný stát přestává být smluvní stranou
- požadavek mimořádných okolností ohrožujících nejvyšší zájmy států obsahuje většina
smluv o omezení zbrojení a odzbrojení, které byly uzavřeny po roce1963
- pozn.: Kosmická smlouva (1967) mimořádné okolnosti neobsahuje
- stačí pouze oznámení ostatním stranám bez dalšího vysvětlení
- pozn.: Dohoda mezi USA a SSSR o zabránění jaderné válce (1973)
- neobsahuje vůbec ustanovení o odstoupení
- 2002: smlouva SORT (USA a SSSR)
- obsahuje ustanovení o odstoupení po uplynutí tří měsíců od oznámení druhé straně,
žádné mimořádné okolnosti
 - 2003: KLDR odstupuje ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní
- otázka, zda je stát oprávněn 1-stranně odstoupit od smlouvy v případě, že ji sám porušil
→ porušení závazku nemůže vést k právním výsledkům, prospěšným pro porušitele
- VÚ zakazuje státu dovolávat se podstatné změny okolností, pokud sám takovou změnu
vyvolal → podobné ustanovení pro případ odstoupení nebo výpovědi ale neobsahuje
- odstoupení od smlouvy musí být oznámeno RB, která by takový krok mohla považovat za
ohrožení MMaB a učinit příslušná opatření, ale v případě KLDR tak neučinila
- čl.70 VÚ: odstoupení od smlouvy nezprošťuje stranu od plnění závazků vzniklých před
výkonem práva na odstoupení
- dnes: je potřeba zpřísnit pravidla pro možné odstoupení od smlouvy a přesně vymezit
mimořádné okolnosti, za kterých je dovoleno od smlouvy odstoupit

změny smlouvy: nutné k zajištění existence a stability smluv o omezení zbrojení a odzbrojení
- možnost změny smluv zahrnuta ve většině smluv o omezení zbroj. a odzbroj.
→ změny jsou zpravidla přijímány většinou hlasů smluvních stran
- přijaté změny jsou závazné pro všechny smluvní strany
- pozn.: Smlouva o zákazu jaderných zkoušek v ovzduší…(1963)
→ změna je vázána na souhlas 3 původních signatářů (VB, USA, SSSR)
/ tato klauzule považována za diskriminační (už se nikdy neobjevila)
- Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)
→ změna je závazná pouze pro státy, které uložili listiny o ratifikaci změny
- Smlouva o konvenčních ozbrojených silách (1990)
- umožňuje státům navrhovat dodatky → musí být schválen všemi smluvními stranami
- dvoustranné smlouvy také umožňují změny, při souhlasu obou států

- mnohé smlouvy počítají s konáním revizních konferencí

- tyto konference dávají smluvní stranám možnost uplatňovat zlepšení provádění dohod a
plnění neprováděných ustanovení
- účel: posouzení uskutečňování a efektivnosti smluv o omezení zbrojení a odzbrojení
- konference se konají zpravidla v pětiletých intervalech
- každé revizní konferenci předchází dvouletý přípravný proces, který je zaměřen na
organizační záležitosti (rozhodnutí na konferenci přijímána prostou většinou)
- hodnotící konference o smlouvě o nešíření jaderných zbraní
- 1995: změněna platnost smlouvy z doby určité na neurčitou
+ konference se budou konat automaticky → není třeba předchozí žádosti
- 2005: tato konference považována za neúspěšnou
→ státům se nepovedlo dohodnout na závěrečných doporučeních
- hodnotící konference konané v případě Úmluvy o zákazu biologických zbraní (1972)
- 1991: třetí hodnotící konference
→ na ní dohodnuta potřeba posoudit vytvoření kontrolního režimu k Úmluvě, a
vytvořit mechanismus pro její dodržování
- sama úmluva neobsahuje ustanovené o kontrole
- 2001, 2002: předložen návrh o kontrole k úmluvě → nepodařilo se přijmout
18) Prostředky pro provádění a dodržování závazků o omezení zbroj. a
odzbroj. (kontrola/ověřování – pojem, funkce, preventivní a následná kontrola)

právní závazky v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení:

- založeny na mezinárodních smlouvách (dvoustranných, mnohostranných)…
… i na jednostranných právních aktech (hlavně mezinárodních organizací, RB)
- ze smluv o omezení zbrojení a odzbrojení (jiných závazných dokumentů) vyplývají pro státy
povinnosti k určitému chování
- závazky z mezinárodních smluv se dotýkají suverenity a bezpečnosti státu
- nedodržování závazků → může vyvolat rozpory mezi státy, proto některé smlouvy obsahují
ustanovení o možnosti odstoupení
- smlouvy o omezení zbroj. a odzbroj. → plní svůj účel jen tehdy, pokud budou poctivě dodržovány
- stát, který dobrovolně převzal závazek vyplívající z MS
→ je povinen ho plnit (podle zásady pacta sunt servanta → poctivé plnění MS)
- tato zásada je obsažena i v chartě OSN a ve Vídeňské úmluvě

- smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení: vymezují prostředky k zajištění jejich dodržování

1) prostředky pokojného řešení sporů
2) opatření reagující na porušení závazků a sloužící k zajištění souladu, včetně
případných sankcí
3) kontrolní opatření
- jednotlivé prostředky spolu úzce souvisí → použití jednoho z těchto
prostředků není podmíněno předchozím použitím jiného z těchto prostředků

- vedle právní závazků pro zajištění dodržování mezinárodních smluv v této oblasti…
… i prostředky neprávní (př. morálně pol. důvody → odhalení státu jako viníka mez. konfliktu)

- prostředky pro zajištění dodržování závazků o omezení zbrojení působí preventivně i následně
(různé formy donucení v případě porušení)

kontrolní opatření a…
kontrola: kontroluje dodržování závazků vyplývajících ze smluv + snaží se předejít jeho porušení
- je sama obsažena v řadě mezinárodních smluv (jak se má provádět)
- př.: START, Smlouva INF (1991)…
- pojem kontrola: není jednoznačný
- kontrola: vykonávat moc na něčím, ovládat, řídit, ověřovat si …
→ termín kontrola ve smyslu kontroly nad dodržováním MS (použit v rezolucích OSN)
- kontrola = verification
- tj. ověřovat pravdu, správnost, skutečnost, skutečný stav věcí…
- tradiční pojetí kontroly (verification):
- proces, který slouží k ověření toho, zda státy dodržují závazky podle smluv
- kontrolní proces (kroky):
1) sbírání relevantních informací k závazkům podle smluv o omezení
zbrojení a odzbrojení
2) analýza informací (zpracování)
3) posouzení jejich souladu s ustanovením smlouvy (vyhodnocení)
- kontrola je založena na mezinárodní smlouvě
- kontrola: realizována jednotlivými smluvními stranami nebo mezinárodní
organizací na jejich žádost
- monitorování (monitoring): „obecná metoda zkoumání, která využívá ke komplexnímu sledování
daného systému technických prostředků a jejichž výsledky mají komparativní hodnotu“
- monitorování: fáze kontroly, při které dochází ke sbírání údajů (informací):
- stálé pozorování (systematické pozorování místa nebo činnost prováděná na
nepřetržitém nebo periodickém základě)
- průzkum (určitý úkol činnost ad hoc - př. fotografické satelity)
→může být prováděno i netechnickými prostředky: (př.: výměna informací mezi státy)
- údaje shromážděné monitorováním: v databankách nebo speciálních zařízeních
(př. Středisko pro snížení jaderného nebezpečí, Org. pro zákaz chemických zbraní)
- v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení → kontrola se omezuje jen na zjištění informací
(kontrolní orgány nesmí ukládat sankce v případě zjištění nesouladu)
- 90.léta 20.st.: širší (nové) pojetí kontroly
= zahrnuje kontrolu dodržování smluv o omezení zbrojení a odzbrojení, založené na
mezinárodní smlouvě a kontrolu dodržování jiných než smluvních závazků
- toto pojetí obsaženo v rezoluci VS OSN (1993)
→ jiné závazky: rozhodnutí kompetentních multilaterálních orgánů (př.RB) i jednostranné
závazky států, u kterých státy usilují, aby byly kontrolovány
- v tomto pojetí jsou rozšířeny zdroje závazků, které mají být kontrolovány za rámec omezení
zbrojení a odzbrojení (př.: kontrola opatření pro posílení důvěry)
- sankce (př. embargo na obchod se zbraněmi…)
- monitorování, které provádějí vojenští pozorovatelé mírových operací ve vytvořených
demilitarizovaných pásmech → přítomností se snaží odstrašovat od porušení hranic pásem
- úzký vztah ke kontrole má vyšetřování údajného porušení závazku
- kontrola v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení je proces ověřování chování subjektů
mezinárodního práva z hlediska jejich souladu s převzatými mezinárodními závazky s cílem
zabránit porušení těchto závazků nebo podle okolností taková porušení zjistit
- kontrolou se ověřuje dodržování smluv, jednostranných závazků, případně jiných
závazků v této oblasti
- provádění kontroly je upraveno mezinárodní smlouvou nebo jednostranným závazkem
- pokud provádění kontroly není upraveno na základě právního závazku → jedná se o
monitorování
- v případě neexistence pravidel o kontrole není kontrolovaný stát povinen takovou
kontrolu strpět

funkce kontroly: (podle studie OSN)

a) ověření, jak smluvní strany dodržují ustanovení smluv o regulaci zbrojení a odzbrojení
b) vytváření důvěry - smluvní státy ujistí, že ostatní strany plní své závazky
c) zajištění postupů pro odstranění nejistot a falešných poplachů v souvislosti s prováděním a
dodržování smluv
d) kontrolní ustanovení by měla být koncipována tak, aby odvrátila nebezpečí možného
nedodržování → aby odstrašila potencionálního porušitele (př.: opatření - inspekce na místě)
e) zajištění včasného varování, v případě potencionálního porušení závazků
- z právního hlediska plní kontrola funkci v tom smyslu, že může omezit nebezpečí, že by
smluvní státy zneužily klauzuli rebus sic stantibus (podstatná změna okolností)
/ případy, kdy se státy snaží vyvolat podstatnou změnu okolností → úkolem kontroly je
přispívat k předcházení změnám, které by mohly vést k ukončení platnosti

- otázka kontroly je jednou z největších překážek jednání o omezení zbrojení a odzbrojení

- př.: mnoholeté jednání o Úmluvě o chemických zbraních (1993)
- hlavní nedořešenou otázkou byl problém kontroly
 - v případě odzbrojovací smluv je nutná podrobná kontrola, ale je zde nebezpečí, že dojde
k nežádoucímu vyzrazení určitých tajemství, vojenských, obchodní…
- ve smlouvách o OZaO kontrolní opatření omezují výkon svrchovaných práv státu a mohou
mít vliv i na národní bezpečnost kontrolovaného státu
- je zde obava z přísnějších kontrol kvůli špionáži
- některé smlouvy ustanovení o kontrole neobsahují:
- Smlouva o zákazu jaderných zkoušek ve třech prostředích (1963)
- Úmluva o zákazu bakteriologických zbraní (1972)

- pro účely kontroly jsou používány hlavně národní technické prostředky kontroly
- poprvé jsou tyto prostředky obsaženy ve smlouvách SALT I, ABM
- 1. odzbrojovací smlouva: S. mezi SSSR a USA o likvidaci raket středního a kratšího doletu
- dohodnuta přísná kontrolní opatření (různé druhy inspekcí)
- 90.léta 20.st.: uzavírány smlouvy o odzbrojení na mnohostranném základě
- Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990)
- Úmluva o zákazu chemických zbraní (1993)
- Úmluva o úplném zákazu nášlapných min (1997)

- smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení vyžadují účinnou kontrolu

- kontrolní orgány mohou zjistit různé skutečnosti citlivé povahy (pol., vojenské, ekon.…)
- kontrola je možná pouze v případě důvěry mezi státy
- odzbrojení je možné bez kontroly, ale bude zde nebezpečí nedodržování příslušných závazků
- odzbrojovací smlouvy uzavřené koncem 80.let 20.st. a dále obsahují ucelené procedury pro
provádění kontroly, včetně jejich institucionálního zajištění

19) Metody, prostředky, procedury kontroly

(Dodržování závazků v oblasti odzbrojení a omezení zbrojení)
- kontrolní opatření, aby plnila svou funkci, musí být adekvátní (přiměřená) a účinná ve vztahu
k obsahu dané smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení
- rozsah kontroly by měl vycházet z rozsahu dosaženého odzbrojení, aby byla zachována
proporcionalita obou opatření
- adekvátní a účinná kontrola
/ musí poskytovat včasný, jasný a přesvědčivý důkaz o dodržování nebo nedodržování smlouvy
+ vyžaduje rozvoj různých konkrétních technik (národních technických prostředků, mezinárodních
technických prostředků a mezinárodních procedur, včetně inspekcí na místě)
- př.: Smlouva o nešíření jaderných zbraní - kontrolu provádí MAAE
- kontroluje se čas konverze (čas nezbytný pro zpracování různých jaderných
materiálů na metalické komponenty výbušných jaderných zařízení)
→ kontrolní systém musí fungovat nepřetržitě

Kontrola (verification)
= ověřování, zda jsou dodržovány závazky v těchto oblastech (≠ kontrola zbrojení)
- pokud 1 stát porušuje závazky → 2. stát se může cítit ohrožen → může mít nedozírné důsledky…
- kontrola je v této oblasti poměrně složitá (př. státy si nedůvěřují - citlivé informace)
/ smlouvy od konce 50. let do 80. let měly velmi stručná ustanovení o kontrole (nebo neměly vůbec)
- př. Úmluva o zákazu biologických zbraní (nemá ustanovení o kontrole)
- př. Smlouva o zákazu jaderných zkoušek ve 3 prostředích…
- kontrola dodržování mezinárodní smluv v oblasti odzbrojení a omezení zbrojení
… v posledních 20 let se kontrolují i některé jednostranné závazky
(př. závazky vyplývající z rozhodnutí mezinárodních institucí - rozhodnutí RB OSN)
- závazky dodržovat MS plynou ze zásady pacta sunt servanda
- samotná kontrola se provádí na základě MS
/ smlouva sama o sobě obsahuje určitá ustanovení o provádění kontroly
- př. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (čl. 3 ukládá státům, aby uzavřely 2-stranné dohody
s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o zárukách… )
/ závazek ke kontrole mají pouze nevlastníci jaderných zbraní
/ některé smlouvy neupravující kontrolu přesto podléhají kontrole
→ používají se národní technické prostředky pro kontrolu dodržování

- kontrola se provádí v několika fázích:

1) vymezena mírová jaderná zařízení, kde se bude kontrola provádět
+ inspektoři MAAE následně provádějí kontrolu (= sbírány informace)
- možné provádět kontrolu také předem nedeklarovaných zařízení
2) vyhodnocovány a analyzovány informace
3) závěr: zda jsou závazky porušovány či nikoliv

prostředky a metody kontroly: (souvisí s povahou závazků)

poskytování informací
= poskytování informací jednotlivými státy o kontrolovaných údajích
- na základě těchto údajů je pak prováděna vlastní kontrola
(aby bylo co kontrolovat, musíme vědět z jakých počtů vyjít)
- samotné poskytování info. nelze v oblasti OZaO považovat za spolehlivý prostředek
kontroly
/ údaje mohou být zkreslené, neúplné ať už úmyslně nebo ne
a) inspekce na místě (= nejúčinnější prostředek kontroly; skutečné zjištění daného stav)
- „umožňuje kontrolujícím států nebo orgánům kontrolovat předem označená místa
(deklarovaná místa), kde jsou umístěny, skladovány, vyráběny zbraně, voj. zařízení…“
/ kontrolovány jsou i civilní zařízení (př.: chemické továrny…)
* prováděny přímo v zařízeních; spojeny s obdobím posledních 20 let
* první smlouva obsahující ustanovení o inspekcích (1987 - SSSR vs USA)
* mohou se provádět i na základě rozhodnutí MO (RB OSN - př. rezoluce vůči Iráku)
- inspekce: přísná kontrolní ustanovení → vztahují se na mírová zařízení i na vojenská
- při podrobné kontrole je třeba také chránit zájmy kontrolovaného státu a jeho FO a PO
- kontrola: má být účinná, ale nemá vytvářet předpoklady pro špionážní činnost
- ochranná opatření: proti zneužívání kontroly
→ ustanovení o důvěrných informacích (týkají se zbraní, obchodních tajemství…)
- přítomnost zástupce kontrolovaného státu při kontrole → aby nedošlo ke zneužití kontroly
- př.: Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990) → doprovodný
tým kontrolovaného státu má právo nepovolit inspekci přístup k citlivým místům
- kontrola na předem neoznačených místech (nedeklarovaných) → zvyšuje účinnost kontroly
- některé smlouvy v oblasti OZaO umožňují provést zvláštní inspekci nebo inspekci na
výzvu (na místech, o kterých nebyla předem sjednána dohoda)
- př.: Úmluva o chemických zbraních (1993) → smluvní stát má právo požadovat
inspekci na výzvu v případě obav a pochybností z možného nedodržení smlouvy
- omezení výkonu svrchovanosti státu představují i výsady a imunity poskytované členům
inspekčního týmu (př.: nedotknutelnost osoby, písemností, služební místnosti, korespondence)
- nesmí docházet ke zneužívání zvláštních inspekcí a inspekcí na výzvu
 - žádost smluvního státu o provedení inspekce bude založena na informaci získané z mez.
monitorovacího systému nebo jiné relevantní technické informace získané z NTP kontroly
- smlouvy od 90.let: státy nemají právo odmítnout kontrolu (ani kontrolu na předem
neoznámených místech)
/ př.: platí to v Úmluvě o zákazu chem. zbraní, S. o úplném zákazu jaderných zkoušek
- v Ú. o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (stát: právo odmítnout inspekci na výzvu)
- S. o nešíření jad. zbraní (1968): inspekce na neoznámených místech - nutný souhlas státu
- 1992: Rada guvernérů MAAE
- přijala rozhodnutí obnovit mechanismus zvláštních inspekcí (hlavně po zkušenostech
Irák x Kuvajt a KLDR → nahlásila jiné množství plutonia než zjistili inspektoři)

b) technické prostředky kontroly („národní technické prostředky kontroly“)

- zahrnují: pozorovací družice, letecké pozorování, seizmické stanice, radary …
/ ideálem je kombinace více prostředků
- smlouvy vyžadovaly určitou míru spolupráce ze strany druhého státu (x maskovací zařízení)
… letecké pozorování (průzkumy - viz. Smlouva o Antarktidě, Smlouva o otevřeném nebi)
- pozorování z kosmu není zakázáno a není pro něj nutné zvláštní povolení
→ kosmický prostor je volný pro používání všemi státy na základě rovnosti, zakázáno
je jen umísťování jadrných zbraní a jiných ZHN do kosmu
- kontrolovaný stát nesmí užívat opatření utajení
→ nesmí zakrývat kontrolovaná zařízení při kontrole z kosmu + musí umožnit
provedení kontroly (př.: otevřít střechy zařízení, ve kterých jsou umístěny rakety…
- Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996 (ještě nevstoupila v platnost)
- základem kontroly je mezinárodní monitorovací systém
- monitorovací zařízení umístěné na území jednotlivých států → údaje získané ze
zařízení mez. monitor. systému budou ukládány v Mezinárodní centu pro údaje
- každá smluvní strana má přístup k údajům

c) konzultace
- poradní, kontrolní komise: řeší otázky dodržování, obcházení smlouvy
- při kontrole dochází k faktickému zjištění stavu x při konzultacích dochází k řešení sporů
mezi státy na základě vzájemně předkládaných údajů
- nejsou sami o sobě základem kontroly (jsou důležité při řešení sporů, ke kterým může dojít)
- ve smlouvách se počítá se speciálními konzultativními komisemi…
- př.: poradní komise (vytvořená na základě smlouvy ABM mezi USA a SSSR 1972)
- př.: společná komise (na základě SORT) → jediný prostředek pro ověřování této smlouvy

úloha mezinárodních orgánů a organizací

- vznikají při realizaci mnohostranných odzbrojovacích smluv
- v období nedůvěry mezi státy prováděly kontrolu samy státy
pokud si vytvořili společný orgán → orgán sloužící k vysvětlení určitých nejasností,
(př.: poradní komise u smlouvy ABM 1972)
- 90.léta 20.st: vznikají mezinárodní organizace
- nezávislé MO s příslušnými diplomatickými výsadami a imunitami
→ provádějí kontrolu samy svými orgány, které jsou tvořeny odborníky, ne státy
- př.: Organizace pro zákaz chemických zbraní
- hlavní orgán: Konference smluvní států (zastoupeny všechny státy)
- výkonný o.: Výkonná rada + technický sekretariát (admin., tech., kontrol. orgán)
- tyto organizace mohou řešit spory mezi státy…
+ ukládají sankce porušitelům příslušné smlouvy + možnost předložit porušení závazku RB
kdo kontrolu provádí?
- záleží na tom, jestli se kontroluje dodržování dvoustranné nebo vícestranné smlouvy
/-- u dvoustranných smluv… se kontrolují státy navzájem
/-- mnohostranné smlouvy:
a) MO provádějící kontrolu (MAAE; Organizace pro zákaz chemických zbraní)
b) orgán pro realizaci dané kontroly

možnosti donucení (sankcí) při porušení smlouvy

- některé úpravy počítají i s možností určitých opatření proti porušiteli
(př. Úmluva o zákazu chemických zbraní umožňuje „své“ Organizaci učinit určitá opatření)
- represálie (protiopatření) jsou většinou činěna ve stejné oblasti na základě proporcionality

typy kontroly
- preventivní kontrola = prováděná na zákl. podmínek a předpokladů obsažených ve smlouvě
- provádí se předem, aniž by bylo podezření, že došlo k porušení smlouvy
- zařízení předem určena, neví se, zda byla porušena smlouva (namátková kontrola)
- tato kontrola posiluje dodržování smluv
- smluvní státy nevědí, zda budou kontrolovány → dodržují příslušná ustanovení
/ novější smlouvy stanoví lhůty, kde ke kontrolám může dojít
- preventivní kontrola: nejrozvinutější je v oblasti OZaO
- následná kontrola
- provádí se v případech pochybnosti, že stát neplní své závazky podle smlouvy
- má povahu inspekcí na výzvu nebo zvláštních inspekcí (třeba podnětu určitého státu)
- provádí ji inspekce a má zjistit skutečný stav

20) Prostředky pro pokojné řešení sporů a opatření reagující na porušení

závazků včetně sankcí ve smlouvách o omezení zbrojení a odzbrojení

prostředky pro pokojného řešení mezinárodních sporů ve smlouvách o OZaO

- působí preventivně; aby stát upustil od svého připravovaného protiprávního jednání
- pro řešení sporů, které vznikly při provádění smluv v oblasti omezení zbrojení, jsou státy
povinny vycházet z obecné zásady MP → pokojné řešení mezinárodních sporů
- v oblasti OZaO: mezinárodní smlouvy dávají stranám možnost volby konkrétních
prostředků pokojného řešení sporů v souladu s mezinárodním právem
- některé mezinárodní smlouvy obsahují i speciální procedury a prostředky pro řešení
sporů / př. dohody mezi MAAE a státy o zárukách předvídající vytvoření arbitrážního
tribunálu
- tribunál se zřizuje na žádost státu nebo agentury a je složen ze 3 arbitrů
→ rozhodnutí jsou závazná pro stát i agenturu
- konzultace: prostředek pokojného řešení
- pozn.: Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990)
- vytváří speciální konzultativní orgány → zde Společná konzultativní skupina
→ cílem je zvažovat sporné události vzniklé při plnění smlouvy, hledat řešení
nejasností z různého výkladu smlouvy …

- v případě porušení smluv o regulaci zbroj. a odzbroj. dávají některé z mnohostranných smluv
v této oblasti při splnění určitých podmínek právo smluvnímu státu od smlouvy odstoupit
- př.: podzemní pokusy Indie a Pákistánu (1998)
- některé státy proti nim uplatnili sankční opatření
 → podzemní jaderné pokusy nejsou obecným mezinárodním právem zakázány + oba
státy nepodepsali Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (1996)
→ rezoluce RB 1998: podpořila všechny státy, aby zabránily v exportu zařízení,
materiálu nebo technologie, které by mohli pomoci Indii a Pákistánu v jejich
programech jaderných zbraní nebo balistických raket schopných nést takové zbraně
- uplatnění sankcí jedním státem proti jinému v oblasti OZaO může vést k nepřiměřenosti
→ k případnému porušení mezinárodního práva
- sankce v oblasti OZaO by měly uplatňovat MO nebo je aspoň podporovat
- sankce mohou ukládat a další mezinárodní organizace a to svým členským státům
(př.: Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE)
- sankce mohou ukládat org. přímo zřízené k provádění mezinárodních smluv v oblasti OZaO
(př.: Organizace pro zákaz chemických zbraní)
- nejvyšší orgán = Konference: může rozhodovat o omezení nebo suspendování
výkonu práv a privilegií člen. státu v případě nesouladu se závazky podle úmluvy
→ př. pozastavení práv a výsad: pozastavení hlasovacích práv v organizaci, nebo
v případě této úmluvy: suspendování práva účastnit se výměny nezakaž. chemikálií…
- v případě závažného porušení předá organizace problém VS a RB
→ závažné porušení (použití chemických zbraní při agresi 1 státu proti 2.)
- k rozhodnutí o opatřeních s použitím ozbrojené síly nejsou organizace takovéto oprávněny
→ RB může užít ozbrojenou sílu

IRÁK (spíš do otázky 14)

- 1991: RB přijala rezoluci o podmínkách příměří v Iráku
- rezoluce je právně závazná a ukládá Iráku odzbrojovací a kontrolní závazky, které jsou
důsledkem irácké agrese proti Kuvajtu → sankce, které RB uvalila na Irák
- rezoluce ukládá Iráku odzbrojovací závazek → musí bezpodmínečně akceptovat zničení,
odstranění všech chem. a bio. zbraní (+ veškerých vývojových, výrobních zařízení) pod
mezinárodní kontrolou = úplné odzbrojení v chemických zbraních
- použití chemických zbraní ve válce je zakázáno od roku 1925 (Ženevský protokol)
- podle rezoluce musí Irák dále bezpodmínečně akceptovat zničení, odstranění, zneškodnění
pod mez. kontrolou všech balistických raket s dosahem přesahujícím 150 km a příslušných
základních součástí a zařízení na opravy a výrobu→ drastické a bezprecedentní
(není to založeno na žádné existující smlouvě → je to jen na rezoluci)
- v rezoluci zahrnuta podrobná pravidla o provádění, kontrola prováděná na základě této
rezoluce je označena jako donucovací kontrola
- Irák: povinnost předložit generálnímu tajemníkovi OSN do 15 dnů prohlášení o rozmístění,
množství … zbraní…→ generální tajemník musel dále vytvořit plán monitorování a ověřování
- Irák měl povinnost vyjádřit souhlas s naléhavou inspekcí na místě
- komise UNSCOM = provádí kontrolu
/ úkol: okamžitá inspekce o biologických, chemických a raketových kapacitách Iráku
→ inspekce na deklarovaných i nedeklarovaných místech
- MAAE: taky prováděla kontrolu v Iráku, taky měla vypracovat plán na budoucí stálé
monitorování a ověřování, jak Irák plní své povinnosti
- Irák: povinnost souhlasit, že nebude vyvíjet jad. zbraně ani materiál použitel. v jad. zbraních
- porušení rezoluce Irákem:
. nedovolil přístup inspektorům UNSCOM na jedno místi
. 1993: Irák odmítl umístění monitorovacích zařízení
. 1997: Irák vyloučil příslušníky USA z komise UNSCOM
. 1998: odmítl přístup UNSCOM na některá místa
. odmítl zaručit bezpečnost členům UNSCOM
 - RB varuje Irák v další rezoluci, jestli neumožní neomezený přístup
… bude to pro něj mít ještě závažnější důsledky
→ 1998: Irák spolupracuje jen s komisemi na určených místech
- Irák oznámil úplné ukončení činnosti UNSCOM a MAAE
→ USA plánuje vojenskou akci, Irák prohlásí, že bude spolupracovat, ale
spolupracuje neadekvátně → UNSCOM a MAAE opouští Irák (12/1998)
→ 19.12.1998 raketové útoky VB a USA na Irák
- UNMOVIC: Komise OSN pro monitorování, ověřování a inspekce
- 2002: společně s MAAE do Iráku (mají přístup ke všem místům i osobám)
- 2003: výsledky inspekcí a monitorování byly v souladu s deklaracemi
- mise UNMOVIC a MAAE ale nebyla dokončena v důsledku zásahu USA a
dalších v Iráku v březnu 2003 (podezření, že Irák vlastní zakázané zbraně → to se
dodnes nepotvrdilo = jeden z důvodů invaze)
- rozhodnutí RB v oblasti odzbrojení a kontroly pokud jde o Irák
- jsou specifická → jednostranné sankční nařízené odzbrojení a kontrola
- poznatky UNSCOM, UNMOVIC, MAAE
→ vytvořily nejkomplexnější mezinárodní monitorovací systém
- k dobrovolné spolupráci dochází na základě mezinárodních smluv, které mohou být uzavírány
hlavně v této oblasti na základě důvěry a dobré víry při plnění závazku
- při jednostranném vynuceném odzbrojení a kontrole může dojít k tomu, že stát (jako v případě
Iráku) přestane spolupracovat a plnit své závazky
- v případě neplnění závazků státem je nezbytná jednoznačná donucovací akce RB, která ale
vyžaduje souhlas stálých členů RB

21) Odzbrojení v oblasti jaderných zbraní

- použití jaderných zbraní: ničivé účinky, největší nebezpečí pro lidstvo
- použity 10 týdnů předtím než vstoupila v platnost charta OSN (1945)
→ neobsahuje zmínku o jaderných zbraních
- rezoluce VS č.1 (1946): zabývá se problematikou jaderné energie
- založena Komise pro atomovou energii
- 6/1946: USA navrhuje zmrazit počet jaderných států na jeden a vytvořit mezinárodní agenturu
pro zajištění toho, že jaderná energie bude využívána jen pro mírové účely
→ SSSR protinávrh s cílem zničit všechny jaderné zbraně (neuskutečněno)
- 1949: SSSR získá atomové zbraně, pak VB, FR, Čína
- zánik bipolárního světa → zaniká hrozba použití jaderných zbraní i jiných ZHN mezi hlavními
jadernými mocnostmi (USA, SSSR)
-nebezpečí použití j. zbraní jad. státy ve vzájemných vztazích není v současnosti příliš pravděpodobné

- 1996: MSD: poradní posudek o legalitě použití jaderných zbraní

→ neexistuje výslovný zákaz jejich použití
- úplné jaderné odzbrojení: v současnosti není reálné

- Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT - 1968)

→ ukládá vést mocnostem jednání o uzavření smlouvy o úplném jaderném odzbrojení
(zabývá se tím jen SSSR a USA)
- pokud není reálné úplné jaderné odzbrojení, alespoň omezení
→způsob, aby nedocházelo k šíření jaderných zbraní
- základ ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (1968)
. státy vlastnící jaderné zbraně je nemají nikomu předávat
 . státy, co je nevlastní je nemají od nikoho přijímat
- ve smlouvě je 5 oficiálních vlastníků jad. zbraní: USA, SSSR, VB, FR, Čína
→ pokud by se jiný stát, který vlastní jadrné zbraně chtěl stát stranou smlouvy, mohl
by se jím stát jen jako strana nevlastnící jaderné zbraně
/ své zbraně by musel zlikvidovat nebo předat jinému státu (Bělorusko, Ukr., Kazach.)

- problém s KLDR (má jaderné zbraně a už se nepovažuje za stranu

Smlouvy, ale v přehledu smluvních stran je stále uváděn)
/ řeší se to diplomatickou cestou
→ KLDR souhlasila s možným zrušením svého jaderného programu za podmínky, že
USA podepíše smlouvu o neútočení a splní závazky, týkající se dohody o pomoci a
normalizaci vztahů… USA nepřijali (dávají přednost mnohostrannému řešení)
/ 2005: dokument, ve kterém se KLDR zavázala, že se vzdá všech jaderných zbraní a
existujících jaderných programů a vrátí se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a
pod kontrolu MAAE + USA potvrdili, že nemají v úmyslu napadnout KLDR
jadernými nebo konvenčními zbraněmi

- mimo smlouvu stojí Indie, Pákistán, Izrael = vlastní jaderné zbraně

- použití taky není pravděpodobné → mají je jako prostředek jaderného
odstrašení proti potenciálním útokům
- Indie a Pákistán: smlouva, že proti sobě nepoužijí jaderné zbraně
- tyto tři státy jsou stálým nebezpečím existujícího režimu nešíření jaderných
zbraní → mohly by je někomu poskytnout…
- dodatkový protokol:
- má odstranit některé mezery obsažené v dohodách o zárukách, které jsou uzavřeny
mezi MAAE a státy nevlastnící jaderné zbraně
- umožňuje i vyšetřování nedeklarované činnosti
- zatím ho podepsalo málo členů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní

- regionální dohody o vyváření pásem bez jaderných zbraní

→ mají pomoci zabránění horizontálního šíření jaderných zbraní
- smlouvy o bezjaderných pásmech se většinou vztahují pouze na území příslušných států ne na
plochu volného moře, výjimka je Smlouva o pásmu bez jaderných zbraní v Latinské Am. (1967)
- v oblasti jaderných zbraní nejde jen o jejich nešíření do dalších států (horizontální), ale i o
snižování jejich počtu (vertikální nešíření)

- částečného jaderného odzbrojení se dosáhlo na dvoustranné úrovni mezi SSSR a USA

- Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z 1987
-likvidace už provedena + další produkce a testování těchto raket zakázáno
- uzavřena na dobu neurčitou; zatím je smlouva stále platná
-START I (1991; uzavřena na 15 let: 1994-2009)
- oblast strategických jaderných zbraní (+5500 km)
→ snížení jaderných hlavic o přibližně třetinu
- START II (1993: Rusko to schválila až 2000, mělo obavy o národní bezpečnost)
- další snížení strategických jaderných zbraní
- nevstoupila v platnost → ale oba státy vydali jednostranná prohlášení o podstatném
snížení arzenálů jaderných zbraní???
- 2007: prezidenti se dohodli na neplatnosti…nová jednání???
- SORT = závazek: do r. 2012 snížit počet jaderných hlavic
 - neobsahuje striktní ustanovení o odstranění a likvidaci jaderných hlavic a neobsahuje
ani přísná kontrolní opatření → k dodržování se ustaví společná komise
- taktické jaderné zbraně: problém s odzbrojením
= zbraně mající povahu dělostřeleckých granátů, balistických raket, jaderných min
→ jsou malé a je proto obtížné vykonávat dohled
/ do teď nebyla uzavřena žádná mezinárodní smlouva upravující likvidaci těchto zbraní
→ státy učinili jednostranná prohlášení (př. SSSR a USA průběžně oznamují stahování a
případnou likvidaci těchto zbraní)

- Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (1996)

- USA jsou proti ní (potřebují testovat, aby udrželi spolehlivost zbraní)
- zatím nevstoupila v platnost
- z vlastníků jaderných zbraní smlouvu neratifikovala: Čína, Indie, Pákistán, KLDR…
- počítá s Mezinárodním monitorovacím systémem = Mezinárodní centrum pro údaje

- návrh Sml. o zákazu výroby štěpných materiálů pro jaderné zbraně a jiná jaderná výbušná zařízení
- spory o to, zda se má smlouva týkat již existujících zásob štěpných materiálů
→ smlouva by umožnila kontrolu na všemi zařízeními, kde se vyrábějí jaderné materiály pro
jiné než vojenské účely a nad šířením těchto materiálů
- Zangerrův výbor (1971) = mezivládní neformální skupina (cca 35 členů včetně ČR)
- cíl: posílení NPT (1968); zákaz exportu štěpného materiálu
- Skupina jaderných dodavatelů = využitelnost jaderných materiálů; různé směrnice…

22) Odzbrojení v oblasti chemických a bakteriologických zbraní

- bakteriologické zbraně: považovány za nejúčinnější ze všech ZHN

- jejich výroba je navíc poměrně jednoduchá a levná
- char.: neničí vybavení (a budovy), velký účinek co do počtu lidských obětí, nekontrolovatelné
- 60. léta: Výbor 18 států pro odzbrojení rozhodl, že bude jednat o obou druzích zbraní samostatně
→ do té doby s k nim přistupovalo jako k jediné záležitosti vyžadující společný přístup

- jednání o biologických (bakteriologických) zbraních:

: Ú. o zákazu vývoje, výroby a hromadění bakteriolog. a toxin. zbraní a o jejich likvidaci (1972)
= odzbrojovací smlouva, kterou měl být zlikvidován celý druh ZHN
- zavazuje 152 států, není tam Izrael, Sýrie a neratifikoval Egypt
- nedostatky: neukládá státům, aby sdělily jaké jsou počáteční počty uvedených zbraní
→ závazek zničit nebo převést na mírové účely do 9 měsíců po vstupu v platnost
nebude splněn, nebo nebude splněn zcela…
- neobsahuje žádné ustanovení o kontrole a jejího dodržování
→ žádný kontrolní mechanismus + žádná pravidla pro případy porušení
/ snaha to napravit, ale protokol o kontrole nebyl přijat…
- 2003-2005: každoročně se koná zasedání smluvní států → řeší se otázky bezpečnosti a
ochrany biologických agentů a materiálů, vyšetřování podezřelého výskytu nemocí a
doporučení týkající se zneužití biotechnologie pro biologické zbraně…
- projednávají se tyto body:
1) přijetí nezbytných opatření pro provádění zákazů obsažených v Úmluvě
(trestní legislativa) + založení účinného provádění národních mechanismů pro
vytvoření a udržení bezpečnosti a dohledu nad patogenními organismy a toxiny
 2) posílení mezinárodních kapacit v oblasti vyšetřování, reakce a zmírňování
účinků případného použití biologických a toxinových zbraní
3) posílení a rozšíření národních a mezinárodních institucionálních snah a existujících
mechanismů v oblasti dohledu, diagnostiky a boje s infekčními nemocemi
4) vypracování a přijetí kodexu chování vědce
- na možné vojenské nebo teroristické použití biologických zbraní…
→ mohou státy reagovat spoluprací při očkování a při vytváření zásob vakcín

: Ú. o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chem. zbraní a jejich zničení (1993)
= komplexní dokument s odzbrojovací povahou
- na jejím základě je postupně likvidován celý druh zbraní hromadného ničení
/ zakazuje použití těchto zbraní
- zavazuje 169 států, i pět stálých členů RB, Indie, Pákistán, Libye
- smluvní stranou není KLDR, Egypt, Sýrie, Irák, Izrael (podepsal, ale neratifikoval)
- smluvní státy mají povinnost zničit veškeré chemické zbraně nejpozději 10 let po vstupu
Úmluvy v platnost (1997, takže o roku 2007) → lhůta může být prodloužena o 5 let → 2012*
- hlavní vlastnící chemických zbraní: USA, SSSR, další Indie
- likvidace zbraní → hradí ji stát(finančně nákladné, dražší než výroba)
. SSSR nestihne do 2012 zlikvidovat (nedostatek peněz)
. USA taky nestihne: náklady + ochrana živ. prostředí + další bezpečnostní opatření (práce)
/ pro případné nesplnění lhůt pro likvidaci nestanovuje Úmluva žádné sankce
- provádění inspekcí (počáteční a rutinní) x tvrzení, že některé státy vyvíjejí chemické
zbraně, nebyla podána žádná žádost o inspekci na výzvu
- v současnosti existuje reálná hrozba neoprávněného získání chem. zbraní nestátními aktéry
- možnost zneužití pro teroristické cíle (př. Japonsko 1995 - sarin)
- na chemický terorismus lze aplikovat i ustanovení Úmluvy o zákazu chemických zbraní
- důsledné dodržování této Úmluvy může hrozbu chem. terorismu podstatně snížit, neboť
teroristé si chemické zbraně mohou opatřit ze skladů chemických zbraní určených k likvidaci
- každý smluvní stát nesmí tyto zbraně hromadit, předávat, pomáhat ve vývoji…
+ povinnost států promítnout do vnitrostátní úpravy sankční mechanismy
+ povinnost zřídit orgán pro koordinaci a styk s Organizací pro zákaz chemických zbraní
(v ČR: Úřad pro jadernou bezpečnost)

- budoucnost: snazší získání i použití spíše u biologických zbraní (př. USA - antrax)
- pro prevenci zde slouží Úmluva o zákazu biologických zbraní (1972)
/ závazek státu nikomu nepředávat; vztahuje se i na FO i PO
- není zde povinnost států přijmout sankční mechanismy, ani kontrolní mechanismus

- Australská skupina
- založena roku 1985 v reakci na použití chemických zbraní ve válce Irák vs. Irán
- nesmluvní ujednání (cca. 35 členů)
- 1990: rozšířena na biologické zbraně
(vývozní povolení, nestátní aktéři, neformální kontrola Úmluvy z r. 1972)

23) Odzbrojení v oblasti konvenčních zbraní

- v oblasti konvenčních zbraní existuje smluvní úprava marginální, univerzální a regionální

. Ú. o zákazu použití, skladování, výrobě, převádění a o zničení nášlapných min (1997; 1999 pl.)
= odzbrojovací smlouva, obsahuje i zákaz použití min v ozbrojeném konfliktu
- základem je zničení min používaných proti osobám (nebezpečí pro civilní obyvatelstvo)
→ nášlapné miny mají být zlikvidovány do 4 let po jejím vstupu v platnost
- smluvní stranou nejsou některé důležité státy (USA, Rusko, Čína, Indie, Izrael)

. Úmluva o zákazu nebo omezení použití určitých konvenčních zbraní, které mohou způsobit
nadměrná zranění nebo mít nerozlišující účinky (1980)
- řazena mezi smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení (nepřesné, na jejich základě nedochází
ke snížení ani omezení počtu určitých zbraní, pouze zakazují jejich použití)
- na univerzální úrovní nebyla uzavřena jiná mezinárodní smlouva, která by ukládala likvidaci
jednotlivých druhů konvenčních zbraní

. Úmluva o kazetové munici (2008)

- závazek státu za jakýchkoliv okolností nepoužívat kazetovou munici
+ zákaz vývoje, výroby, skladování…
- nejpozději do 8 let od vstupu v platnost zničit (jedná se teda o odzbrojovací závazek)
- žádné sankce za nedodržování (proti se staví USA, Rusko, Čína)

- smlouvy na regionální úrovni:

. Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (1990)

- snížení počtu zbraní smluvních států v pěti kategoriích
: tanky, obrněná vozidla, dělostřelecké systémy, bojové letouny a úderné vrtulníky
- původně uzavřená mezi státy NATO a Varšavské smlouvy
- 1999: smlouva změněna, přijata Dohoda o adaptaci (ještě nevstoupila v platnost)
→ stanoveny limity v pěti kategoriích zbraní pro každý stát samostatně
/ nové národní úrovně nesmí překročit ty původní
- snižování početního stavu příslušníků ozbrojených sil
- obsahuje pravidla o kontrole + pravidelná výměna relevantních informací
- cíl: odstranit nerovnováhu v konvenčních silách v Evropě (x ohrožení stability)
- posílila důvěry mezi původními nepřátelskými státy
- nevztahuje se na námořní síly
- pozn. Rusko suspendovalo tuto smlouvu v r. 2007 (mimořádné okolnost - radar…)

- dnes: státy zdaleka nedosahují maximálních stropů pro jednotlivé druhy zbraní, často dochází
k jednostrannému snižování vojenské techniky a počtu ozbrojených sil

- regulace obchodu se zbraněmi:

- zejména sankční opatření RB OSN, EU, jednotlivá zbrojní embarga…
- reakce na eskalaci napětí vně i uvnitř států (př. Irán, Súdán)
- otázka účinnosti embarg: ignorování z politicko-ekonomických důvodů, činnost soukromých osob

- pro regulaci a větší průhlednost → rejstříky:

- Rejstřík konvenčních zbraní vedený OSN
 - založen na základě rezoluce VS o transparentnosti zbrojení
- údaje o mezinárodních převodech tanků, bojových vozidel pěchoty, těžké dělostřelecké
systémy, bojová letadla, útočné vrtulníky, rakety, raketové systémy…
- nevztahuje se na malé a lehké zbraně ani na počet ozbrojených sil
- neudávají se do něj informace o typech a modelech zbraní
- údaje jsou sdělovány dobrovolně (1x ročně)

- Interamerická úmluva o transparentnosti při nabývání konvenčních zbraní (1999)

- vztahuje se na stejné zbraně jako rejstřík, ale chce podrobnější údaje
- přesnější časové limity, do 90 dnů oznámit nabytí zbraní a ozbrojených sil + roční zprávy
- depozitář: generální sekretariát OAS

- nesmluvní kontrolní režimy

- př.: Wassenaarské ujednání: státy dobrovolně sdělují údaje o konvenčních zbraních i
malých a lehkých zbraních (zahrnuje jen cca 30 států)

24) Problémy v oblasti omezení zbrojení a odzbrojení a potřeba jejich

řešení na počátku 21.století (tradiční / klasická témata)

- konec 80. let a počátek 90. let přinesl díky politickému sblížení pozitivní výsledky v této oblasti
- nicméně ve 2. pol. 90. let a na zač. 21. století se toto příznivé klima opět zhoršilo
(rozšiřování NATO, systém protiraketové obrany v Evropě…)
- počátek 21.st.: řada otázek týkajících se této oblasti otevřená a nedořešená
- objevují se další (nové) problémy, co se musí řešit…
… terorismu, nebezpečí zisku ZHN teroristy, problém nelegálního obchodu se zbraněmi

- po skončení studené války (konec 80., začátek 90.let)…

- už se za největší hrozby nepovažují strategické nosiče zbraní, počet jaderných hlavic nebo
náhodné nebezpečí vypuknutí jaderné války
→ místo toho: a) nedostatečné kontroly jaderných či chemických zbraní a materiálu
b) jaderný terorismus
+ porušování závazků nevlastníky jad. zbraní (že si je nebudou opatřovat)

- úkoly a problémy mezinárodního společenství lze rozdělit do dvou skupin:

1) otázky omezení zbrojení a odzbrojení a jejich provádění ve vztazích mezi státy
2) aktivity nestátních aktérů (tendence teroristů opatřovat si různé zbraně)
+ otázka nelegálního obchodu se zbraněmi

- neochota zejména jaderných států vést jednání o úplném jaderném odzbrojení a úplném zákazu
zkoušek podněcují další státy, aby si takovéto zbraně opatřily (čímž je ohrožen systém NPT)
(do budoucna navíc další státy plánují rozšířit používání atomové energie)
/ je tedy nezbytné, aby k NPT přistoupily státy, jež stojí mimo ní a jaderné zbraně vlastní
/- 1. krokem by mohlo být přijetí Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (1996)
/- rovněž je třeba zlepšení kontrolního mechanismu NPT

- mezi nejzávažnější hrozby patří zejména mezinárodní terorismus (a jeho jaderná podoba)
- VS OSN proto přijalo v r. 2005 Úmluvu pro potlačování činů jaderného terorismu
 - jakákoliv osoba spáchá trestný čin, jestliže úmyslně
: drží radioaktivní materiály
:vyrábí nebo drží zařízení v úmyslu způsobit škody na lidských životech či
materiálu nebo životním prostředí
: používá radioaktivní materiál či zařízení nebo je poškozuje tak, aby došlo
k jeho úniku… a sleduje tak způsobení ztráty na životech, materiálu či ŽP
- Úmluva se nevztahuje na ozbrojený konflikt a vojenské síly
(zato se přímo vztahuje na činy mezinárodního terorismu)
- smluvní státy mají povinnost promítnou ustanovení do vnitrostátního právního řádu

+ nelegální obchod se zbraněmi (otázky č. 23)

- závěr: je nutná spolupráce mezi státy a účinná vnitrostátní realizace převzatých závazků právně
závazných, ale i závazků nemajících právní povahu

25) Problematika šíření zbraní nestátními aktéry

- spadá pod aktuální problémy, jimž čelí mezinárodní společenství na počátku 21. století
- nejedná se jen o záležitosti států, nýbrž i nestátních aktérů, jež se snaží získat zejména ZHN a
použít je pro teroristické účely
- dále je tu tradiční problém s nelegálním obchodem v oblasti konvenčních zbraní

hrozba šíření ZHN

- už samotná existence tohoto druhu zbraní a jejich zásob způsobuje riziko jejich zneužití
/ nedostatečné zabezpečení toto riziko zvyšuje
- proti šíření těchto zbraní je možné aplikovat NPT (1968) → i na nestátní aktéry
- smluvní strany se zavazují nepřevádět zbraně na nikoho jiného
/ RB OSN k tomu přidala rezoluci 1540/2004 (s tím, aby státy provedly vnitrostátní opatření)
= zdržení se podpory nestátní aktérů, hrozba nelegálního obchodu
- na základě rez. byl ustanoven také Výbor, jenž přijímá zprávy států o provádění rez.
- klíčovou roli zde hraje Mezinárodní úmluva pro potlačování jaderného terorismu
/ státy mají povinnost smlouvu promítnout vnitrostátně
/- ČR: přijala atomový zákon → o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření

- 90.léta 20.st.: odzbrojovací proces se zpomalil

- neochota států vést jednání o úplném jaderném odzbrojení, problémy s úplným zákazem
jaderných zkoušek
- nejméně 40 států má potenciál na vyrobení jaderných zbraní
- nutnost zpřísnění kontrolního systému a zbránění využití jaderné energie pro nemírové účely
- státy podezřelé v vývoje jaderných zbraní: Írán, Alžírsko, Sýrie, Tchaj-wan
(hrozba šíření jadernách zbraní je u některých států vysoká)

šíření zbraní nestátními aktéry

- nejen státy vlastní a usilují o to vlastnit jaderné zbraně
→ nestátní aktéři se také snaží o získání jaderných zbraní
- šíření ZHN nestátními aktéry → obava z terorismu
- nelegální obchod s konvenčními zbraněmi
- riziko samotné existence velkých jaderných zásob, mnohé sklady, kde je vysoce obohacený uran
skladován, jsou neadekvátně zabezpečeny
 . Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968)
- každá smluvní strana vlastnící jaderné zbraně se zavazuje nepřevádět nikomu (ani FO a PO)
jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení ano kontrolu nad nimi
- rezoluce RB - Iniciativa (2004)
- snaha o zabránění šíření ZHN ze států na nestátní aktéry, což není výslovně upraveno
v žádné z existujících smluv v oblasti ZHN → podpořeno USA, VB, FR, Ruskem…
- hrozba terorismu a nelegálního obchodu s jadernými, chem., biol. zbraněmi
/→ státy se mají zdržet podpory nestátních aktérů při jejich snaze vyrábět, držet, používat
jaderné, chemické, biologické zbraně
- státy mají přijmout zákony, které by zakázali nestátním aktérům tyto činnosti
(hlavně pro teroristické účely)
+ státy mají přijmout a vymáhat účinná opatření pro domácí kontroly při zabránění šíření ZHN
- Výbor: vznik na základě rezoluce č.1540 Iniciativa
- přijímá zprávy států a jejich provádění rezoluce a podává je RB
potlačování jaderného terorismu
- 2005: Mezinárodní úmluva pro potlačování činů jaderného terorismu (přijata VS OSN)
- trestné činy v úmluvě: viz. výše
/ za jaderný terorismus se považuje i hrozba těmito činy
- vztahuje se na činy mezinárodního terorismu
→ nebude se aplikovat na činy, kdy pachatel a oběť jsou příslušníky stejného státu
- Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů (1980)
- vztahuje se na jaderný materiál určený pro mírové účely (zejména při jeho přepravě,
skladování, používání)
- nezabývá se materiálem určeným k jiným než mírovým účelům
- nedostatečně upravuje nakládání s jaderným materiálem na území jednotlivých států
→ soustředí se hlavně na mezinárodní přepravu
- obsahuje trestněprávní ustanovení: smluvní státy se zavazují stíhat tyto činy jako trestné a
stanovit odpovídající tresty → úmluva se blíží protiteroristické smlouvě

chemické a biologické zbraně a hrozba terorismu

- hrozba neoprávněného získání chemických zbraní nestátními aktéry vysoká
/ možnost zneužití pro teroristické cíle (př. japonská sekta v tokijském metru 1995)
- na chemický terorismus lze aplikovat: Úmluva o zákazu chemických zbraní (1993)
- ukládá státům přijmout sankční zákony ke stíhání porušení
- chemický terorismus:
. přímé použití chemických zbraní - ty si mohou teroristé opatřit ze skladů chem.
zbraní určených k likvidaci / získat od nečlenů úmluvy / výroba samotnými teroristy
. útoky na chemická zařízení
. zneužití běžně průmyslově vyráběné látky
- biologický terorismus
- př.: antraxové dopisy v USA
- výhody: rychlá, levná, snadněji utajitelná výroba biologických látek…
- Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických a
toxinových zbraní a o jejich zničení (1972)
- neukládá státům přijmout sankční zákony ani neobsahuje kontrolní mechanismus

nelegální obchod s malými a lehkými zbraněmi

- od 1990: malé a lehké zbraně = hlavní nástroj zabíjení v mezistát. a národních konfliktech
- malé zbraně: takové, co mohou být nošeny jednotlivými osobami pro osobní použití
 → revolvery, automatické pistole, pušky, karabiny, samopaly, lehké kulomety
- lehké zbraně: takové, co jsou obsluhované 2 nebo více osobami jako posádkou
→ těžké kulomety, granátomety, přenosné protiletadlové střely a raketové systémy a
minomety s menší ráží než 100 mm…
- charakteristika: levné, jednoduché, přenosné, utajitelné
- Konference OSN o nezákonném obchodu s malými a lehkými zbraněmi (NY 2001)
- hrozba pro regionální mír a bezpečnost, socio.-ekonom. rozvoj a bezpečnost lidí a LP
- tento problém nelze řešit individuálně → nutnost globální akce
→ přijetí Akčního programu
(k zabránění, boji a odstranění nezákonného obchodu s malými a lehkými zbraněmi)
/ potvrzuje úzké spojení mezi terorismem, organizovaným zločinem, obchodem
s drogami, vzácnými minerály a tímto nezákonným obchodem
/ obsahuje obecné směrnice pro jednotlivé státy, regionální a mezinárodní organizace
/ není právně závazný
- Protokol proti nedovolené výrobě zbraní a obchodu se zbraněmi, jejich částí a
komponentů a munice (2001)
/ právně závazný dokument na univerzální úrovní
/ týká se nezákonného obchodu se střelnými zbraněmi
- je to protokol k Úmluvě OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (2000)
→ účel protokolu: podpora, pomoc, a posílení spolupráce mezi členskými státy
k předcházení, bojí a vymýcení nedovolené výroby a obchodu se zbraněmi, jejich
částmi, komponenty a municí

POUŽITÉ ZKRATKY

OSN = Organizace spojených národů

VS = Valné shromáždění
RB = Rada bezpečnosti
MSD = Mezinárodní soudní dvůr
MO = Mezinárodní organizace
MMaB = Mezinárodní mír a bezpečnost
MP = Mezinárodní právo
ZHN = Zbraně hromadného ničení
MO = Mezinárodní organizace
NTP = Národní technické prostředky

Militarizace vesmíru a protiraketová obrana

(autor přednášky: Miroslav Tůma (Ústav mezinárodních vztahů))
- neexistuje žádná úmluva, která by omezovala jaderné zbraně (kolektivně)
vesmír (základní pojmy; kosmická tříšť; civilní a vojenské využívání; militarizace aj.)

kosmický prostor a nebeská tělesa

= mezinárodní neobydlené prostory (za hranicí státní suverenity)
- hlavní znaky:
a) zákaz jejich přivlastňování
b) právo jejich využívání všemi státy
- kosmický věk
- zahájen 4. 10 1967 vypuštěním 1. umělé družice (Sputnik 1) SSSR na oběžnou dráhu Země
- oběžné dráhy:
- nízkozemní (Low Earth Orbit - LEO)
- cca 100-1500 km od zemského povrchu
- středozemní (Medium Earth Orbit - MEO)
- cca 5000-10000 km
- vysoce elipsovitá (Highly Elliptical Orbit - HEO)
- geostacionární
- cca 36000
- využívání:
- dosud vypuštěno přes 3150 družic (satelitů) cca 60 státy a MO
/ v současné době létá cca 880 družic
- státy často neinformují o úloze každé družice
/ může se jednat o družice aktivní či pasivní
- rozdělení aktivních družic podle předurčení:
- meteorologické, spojovací, navigační,
- pro sledování (zpravodajské informace, pozemní zdroje a průzkum)
- vojenské družice včasného varování a družice pro vědecký výzkum

- kosmická tříšť (kosmický odpad či smetí)

= různé části družic, raket či věcí neúmyslně upuštěných kosmonauty
- některé z těchto věci vletí do atmosféry a shoří, jiné mohou létat na oběžné dráze i několik
let
- množství této tříště se s rostoucí vesmírnou aktivitou různých zemí zvyšuje a představuje pro
pilotované i nepilotované lety velké nebezpečí (váží údajně miliony kg)
- Organizace sledující kosmickou tříšť
: Mezinárodní optická organizace (sdružuje vesmírné agentury a asi 9 států)
: Meziagenturní výbor (sdružuje asi 11 kosmických agentur, např. NASA a ESA)
: NASA má vlastní observatoř zabývající se kosmickým smetím
vojenské využívání vesmíru a militarizace kosmu
- vojenské využívání vesmíru
= využívání vojenských a komerčních družic k různým účelům neútočného a pasivního char.
(př. družice pro včasné varování, senzory aj.)

- militarizace vesmíru
= kvalitativně vyšší stupeň využívání umístěných útočných zbraňových systémů do tohoto
prostoru
- tyto zbraně nebo antirakety mohou být součástí rozšiřování a zkvalitňování protiraketové
obrany zaměřené proti balistickým řízeným střelám
- na zač. 80. let minulého století: vyhlášení Strategické obranné iniciativy (SDI) R. Reaganem
- program nebyl dokončen (technologické problémy, vysoké
náklady)
- protidružicové zbraně ASAT (AntiSatellite weapons)
= jakékoli zařízení (na zemi, moři, ve vzduchu či kosmu), které je předurčené
k poškození nebo zničení jakéhokoli objektu na oběžné dráze, nebo jakékoli kosmické zařízení
předurčené k útoku na pozemní cíle
- možné způsoby použití: a) kinetická energie
b) řízená energie (lasery a mikrovlnná radiace ↑ intenzity)
 c) jaderná exploze
mezinárodní fóra
1. VS OSN (4. výbor - politický a pro dekolonizaci)
- Výbor pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS)
/ zřízen v r. 1959, dva podvýbory, cca 70 zemí, rozhodnutí konsensem
2. Konference o odzbrojení v Ženevě
: 2002 (RF a ČLR) návrh Smlouvy preventivně zabraňující vzniku zbrojních závodů ve vesmíru
(- PAROS)
- hrozby: jaderné odzbrojení, PAROS, Smlouva o zákazu využívání štěpného materiálu pro
vojenské účely…+ 1 (blokováno Pákistánem)
: 2008 (RF a ČLR) návrh Smlouvy o prevenci umístění zbraní do kosmického prostoru a
prevenci hrozby nebo použití síly proti kosmickým objektům (PPWT)
- také nezískalo dostatečnou podporu (blokováno především USA)

mnohostranné smlouvy (USA a SSSR/RF)

. Smlouva o zákazu pokusů s  jadernými zbraněmi v  ovzduší, v  kosmickém prostoru a pod vodou
(PTBT - 1963)
/-- umožňuje provádění jaderných zkoušek v podzemí
. Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru, včetně Měsíce a
jiných nebeských těles; tzv. Kosmická smlouva (OST - 1967)
/-- zakazuje umisťování všech jaderných zbraní v kosmickém prostoru
/-- nezakazuje umisťování konvenčních zbraní v kosmickém prostoru
/-- umožňuje průlet raket s jadernými hlavicemi tímto prostorem
. Úmluva o registraci objektů vypuštěných do kosmického prostoru; tzv. Úmluva o registraci
(CR - 1975)
/-- obsahuje údaje o objektech vypuštěných do kosmického prostoru
. Úmluva o zákazu vojenského, nebo jakéhokoli jiného nepřátelského použití prostředků měnících
životní prostředí (ENMOD - 1977)
. Dohoda o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech; tzv. Měsíční dohoda (MA - 1979)
/-- o činnostech států na Měsíci a jiných nebeských tělesech
. Ústava a úmluva Mezinárodní telekomunikační unie (ITU - 1992)

dvoustranné smlouvy
. Smlouva o omezení systému protiraketové obrany (Antiballistic Missile - AMB)
- koncem 60. let zahájena Jednání o omezení strategických jaderných arsenálů (SALT) a paralelně o
omezení systému protiraketové obrany
- souvislosti s teorií možnosti „vzájemně zaručeného zničení“ (Mutual Assured Destruction - MAD)
/-- účelem bylo vyloučit vzájemné raketové napadení
- SALT I a ABM podepsány v květnu 1972
. smlouva ABM
- obě strany po 2 komplexech protiraketových zbraní
(jeden k ochraně hlavního města a jeden k ochraně základny mezikontinent. balistických ŘS)
- na základě Protokolu k ABM z r. 1974 pouze jedna protiraketová základna
- ABM zakazovala vyvíjet, zkoušet a rozmisťovat protiraketové prostředky na moři, ve
vzduchu nebo v kosmickém prostoru a zakazovala budovat mobilní pozemní protiraketové
systémy (kontrola pomocí národních technických prostředků)
- v prosinci 2001 administrativa prezidenta Bushe ABM jednostranně vypověděla a začala
budovat Národní protiraketovou obranu (x „vesmírný Pearl Harbor“)

protiraketová obrana USA a NATO

USA
- Bushova administrativa (antirakety v Polsku a radar v ČR); termín dokončení v r. 2017
- Obamova administrativa v listopadu 2009 zrušila předchozí záměr vyhlášením „Evropské fázovitého
adaptivního přístupu“
/-- vynuceno zejména finančními důvody a potřebou zlepšit vztahy s RF k posílení strategického
partnerství (terorismus, Afghánistán, Írán, nešíření ZHN, drogy, piráti aj.)
/-- systém obrany jednotek, aliančního území a obyvatelstva (propojení s PRO USA a zapojení RF)
/-- schválen na summitu NATO v Lisabonu (listopad 2010)
/-- 4 fáze, dokončení v roce 2020: využívání 2 pozemních základen antiraket (Rumunsko a Polsko)
/-- radar v Turecku a španělský přístav Rota (přes 40. vojenských plavidel, cca 500 antiraket)
/-- summit NATO (5/2012 Chicago) vyhlášeno ukončení 1. fáze dosažením „Přechodné alianční
kapacity PRO“
/-/- namířena proti možnosti vypuštění raket ze strany Íránu

NATO
a) PRO bojiště

b) PRO NATO

Evropská vesmírná politika

- vytvořená společně Evropskou Komisí (EK) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA)
- priority:
- vesmír a změny klimatu
- vesmírný příspěvek lisabonské strategii
- vesmír a bezpečnost
- výzkum vesmíru
- hlavní programy:
. GMSE (Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti)
- společná iniciativa EK a ESA k dosažení autonomní a operační kapacity v pozorování Země
. EGNOS a Galileo (=evropské družicové navigační programy)
. EGNOS: doplňuje a vylepšuje vlastnosti GPS v Evropě
- považuje se za předstupeň pro GNSS Galileo
(existuje ruský navigační systém; Čína také vytváří svůj vlastní navigační systém)
. GNSS Galileo
- evropský autonomní Globální družicový systém

- návrh Kodexu chování pro činnost ve vesmíru (není právně závazný)

Závěr
- Kontrola zbrojení v kosmu ve formě právně závazné smlouvy by zřejmě byla nejlepší strategií
k zabránění zbrojních závodů ve vesmíru (unijní návrh Kodexu chování má pouze podpůrný účel)

Zákaz jaderných zkoušek

jaderný test
= zkušební sledovaný a důkladně vyhodnocovaný jaderných výbuch, který má za cíl:
a) vyzkoušet a ověřit sílu, účinky a funkčnost jaderné či termojaderné bomby
b) otestovat odolnost různých zařízení proti těmto účinkům
c) jako akt demonstrace vojenské síly potencionálnímu nepříteli či spojenci

typy jaderných testů:

1) atmosférické
2) podzemní (prováděn nejdéle)
3) podmořské

1 - atmosférické jaderné testy

- testy prováděné v atmosféře či nad atmosférou
- od roku 1945 do roku 1996 bylo provedeno přibližně 500 testů v atmosféře (USA-Čína a Francie)

2 - podzemní jaderné testy

- probíhají v různých hloubkách pod povrchem země
- tento typ byl používán nejvíce (75% všech testů)

3 - podmořské jaderné testy

- testy prováděné pod hladinou nebo blízko vodní hladiny
- těchto testů bylo provedeno nejméně ze všech

Trinity
- 16. 7. 1945 v Novém Mexiku na zařízení Trinity
- první jaderný test provedený USA
(stejný typ zbraně, který byl hozen na Nagasaki)
Joe 1
- 29. 8. 1949 na území Kazachstánu
- první jaderný test provedený Sovětským svazem

vodíkové bomby
- 1. 11. 1952 na tichomořském Atolu Eniwetok (ostrov Elugelab) by USA
- první zkouška nejničivější zbraně v dějinách lidstva (Eve Mike)
- 10 megatun
AN602 (Car)
- 30. 10. 1961 SSSR (Sacharov - Nobelova cena za mír :-))
- naprosto nejničivější vodíková bomba
- 50 megatun (oblak do výše 64 km)
- svržena na arktickém území (Nová Země - jaderná střelnice pro SSSR)

právní nástroje
- právními nástroji korigující či zakazující jaderné testy na mezinárodním poli jsou:
* mnohostranné dohody
* dvoustranné dohody
* moratoria

mnohostranné dohody
- Smlouva o zákazu zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, kosmickém prostoru pod vodou
(The Partial Test Ban Treaty - 5. 8. 1963)
/ smluvní strany: USA, SSSR a VB
/ Francie a Čína se smluvními stranami nestali
(Francie provedla poslední atmosférické zkoušky v roce 1974 a Čína v roce 1980)
/ cíle dohody:
- nejrychlejší dosažení dohody o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou kontrolou a
v souladu s cíli OSN
 - dosáhnout zastavení všech výbuchů jaderných zbraní (tzn. i podzemních testů)
/ závazky:
- zákaz veškerých pokusných jaderných výbuchů
- neprovádět testy v ovzduší zahrnujíc i vesmír, pod vodou a ve volném moři
- provádět testy jaderných zbraní či jiné jaderné exploze výhradně pod zemí

- Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek

(Comprehensive Test Ban Trety - CTBT)
/ smlouvu jako první podepsal v roce 1996 Bill Clinton (dosud neratifikována)
/ dle čl. XIV je vstup v platnost podmíněn ratifikací 44 zemí, adresně jmenovaných v příloze 2
/ závazky:
- neprovádět jakékoliv zkoušky či jiné jaderné výbuchy na kterémkoli místě pod jurisdikcí či
kontrolou členských států
- závazek nevyvolat, nenapomoci ani se žádným způsobem neúčastnit provedení jakéhokoli
zkušebního či jiného jaderného výbuchu
/ navazuje na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z roku 1968 tím, že zabraňuje nejaderným státům,
které by se případně rozhodly vyrobit vlastní jaderné zbraně, tyto zbraně vyzkoušet a ověřit a
jaderným státům pak zakazuje jejich arsenály dále vyvíjet a zdokonalovat)
/ měla by být vytvořena Organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek
- účel: zajištění realizace smlouvy a její ověřování
- ověřování je zajištěno Mez. monitorovacím systémem (MMS) a dále např. inspekcemi
- www.ctbto.org/map

bilaterální dohody
- Smlouva o omezení podzemních zkoušek
(Trety between the USA and the USSR on the Limitation of Underground Nuclear Weapon Tests)
- Smlouva zakazující podzemní jaderné výbuchy pro mírové účely
(Peaceful Nuclear Explosions Treaty - 1974/1990)

moratoria
* Sovětský svaz od srpna 1985 do ledna 1986
* Ruská federace v roce 1991
* USA v roce 1992
… o tom, že určitou dobu nebudou vykonávat jaderné testy…

„Mezinárodním den proti jaderným zkouškám - 29. srpen“

(podnět Kazachstánu k VS OSN)

- poslední jaderný test -

= 25. 5. 2009 uskutečnila Severní Korea (KLDR) zatím poslední jaderný test
- Rada bezpečnosti reagovala na tento test přijetém rezoluce č. 1874 (2009)

judikatura MSD - jaderné testy

- rozsudky v otázce jaderných zkoušek:
* Austrálie vs. Francie (1974)
* Nový Zéland vs. Francie (1974)
- spor o provádění atmosférických testů
→ Francie prohlásila, že s těmito testy končí (jednostranné veřejné prohlášení)…
… MSD: žádný spor již neexistuje

www.un.org (United Nations)

www.unog.ch (konference o odzbrojení)
www.ctbto.org

mikimach@seznam.cz