VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V 

PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní studia - diplomacie

Efektivita mise UNMIS při deeskalaci konfliktu v Súdánu

Autor Seminární práce: František Lacina

Prosinec 2019
Obsah

Úvod..................................................................3
Definice mírové operace OSN...........................4
Výběr kritérií úspěšnosti....................................5
Kritérium omezení konfliktu v hostitelském státě
...........................................................................6
Kritérium snížení lidského utrpení....................10
Závěr..................................................................12
Seznam použité literatury a zdrojů....................13
Úvod
Tato práce se zabývá efektivností operace UNMIS vedené Organizací spojených národů mezi
lety 2005 až 2011 a jejím cílem je odpovědět na otázku: „Byla mise UNMIS úspěšná podle
stanovených kritérií?“
V současné době probíhá 13 operací Organizace spojených národů na udržení míru.
Organizace spojených národů je používá jako nástroj v oblastech zničených válkou, za účelem
stabilizace situace a proto myslím, že je toto téma aktuální. Musím zde podotknout, že kritéria
úspěšnosti lze zvolit různě a na základě zvolených kritérií, lze hodnotit misi jako úspěšnou i
neúspěšnou. Misi UNMIS jsem zvolil, protože stále probíhá na ní navazující mise UNMISS a
zajímalo mě, jestli tomu tak je z důvodu selhání mise UNMIS.
Práce je metodologicky koncipována jako jedinečná případová studie a je rozdělena do
kapitol podle stanovených kritérií dle odbornice na mezinárodní vztahy a komparativní
politiku působící na Smolného institutu v Petrohradě.
Zdroje ze kterých jsem čerpal pro empirickou část jsou převážně primární dokumenty. Jedná
se o oficiální zprávy generálních tajemníků Organizace spojených národů vydaných Radou
bezpečnosti OSN.
Vymezení pojmu mírová operace OSN
Na úvod je nutno zmínit, že neexistuje žádná ustálená, všeobecně přijímaná definice pojmu
mírová mise. Tento problém vyvstává z faktu, že v samotné chartě OSN není pojem mírová
operace definován. Dalším problematický aspekt vymezení tohoto pojmu představuje
používání výrazu Peacekeeping v anglicky psané literatuře, protože označuje mírové operace
jako celek i jeden jejich samotný nástroj na udržení míru. Bureš (2007) například ve své práci
Hledání teorie mezinárodního peacekeepingu používá pro operace v rámci peacekeepingu
pojem operace na udržení míru (dále jen OUM). V této práci se budeme držet jeho překladu
Pro tuto práci postačující definici OUM nalezneme v Capstone doctrine, dokumentu vydaném
roku 2008, jehož účelem je kodifikovat zkušenosti nabrané za 60 let mírových operací a dále
informovat pracovníky OSN o principech a konceptech mírových operací. Dokument popisuje
všechny aktivity zahrnuté v OUM.
I přes chybějící definici v Chartě můžeme mírové operace OSN zasadit do kapitoly VI
(Pokojné řešení sporů) a kapitoly VII (Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech
útočných), která na rozdíl od kapitoly VI umožňuje použití síly za účelem obnovení
mezinárodního míru a bezpečnosti (Urbanovská 2009, s. 214). Nicméně Rada bezpečnosti
OSN se nemusí při schvalování mandátů odvolávat na žádnou z kapitol charty
OSN(Department of Peace Operations, s.14). Co se dále týče normativního rámce OUM,
vychází z Všeobecné deklarace lidských práv, které musí personál MM dodržovat a zároveň
by měl usilovat o jejich prosazení skrze svůj mandát. Při své činnosti se personál MO řídí také
mezinárodním humanitárním právem obsaženém ve čtyřech Ženevských úmluvách z r. 1949.
Konkrétní úlohy vykonávané v rámci MO jsou stanoveny mandátem vydávaným radou
bezpečnosti. Jednotlivé mandáty se liší, záleží na charakteru konfliktu a prostředí v jakém
OUM probíhá(tamtéž).
Od prvního nasazení vojenských pozorovatelů na středním východě r. 1948 se škála aktivit
OUM postupně rozšiřovala. V průběhu studené války měli OUM především vojenský
charakter a měli zabraňovat vypuknutí dalšího konfliktu. OUM v tomto období zahrnovali
činnosti jako: pozorování, monitorování, podávání zpráv, dohled nad příměřím, nebo
vytváření nárazníkových zón(tamtéž). Během studené války se v literatuře (Bureš, Capstone
Doctrine)hovoří o tzv. tradičních OUM.
Peacekeeping, je v Capstone Doctrine, popisován jako: „technika navržená k udržení jakkoliv
nestálého/křehkého míru, v oblastech kde došlo k ukončení bojů a k pomoci při implementaci
dohod dosažených peacemakery.(tamtéž) a představuje jen jednu z činností probíhajících
v rámci mírových operací. Je důležité, se seznámit i s ostatními, protože jak lze vidět na
obrázku č.1. jednotlivé části se překrývají a vytváří určité šedé oblasti.
Conflict prevention se uplatňuje ještě před vypuknutím konfliktu.Představuje především
použití diplomatických opatření, které mají zabránit propuknutí ozbrojeného konfliktu.
V ideálním případě by měl stavět na systému včasného varování, sbírání informací a analýze
faktorů způsobujících konflikt.(tamtéž)
Peacemaking zahrnuje opatření sloužící přímo k zastavení probíhajícího konfliktu. Jeho
cílem je dosažení míru dovedením znepřátelených stran k dohodě. Peacemaking může být
vykonáván generálním tajemníkem OSN, vyslancem, vládou, skupinou států nebo regionální
organizací nebo přímo OSN.(tamtéž)
Peace enforcement představuje řadu donucovacích prostředků, které musí být autorizovány
radou bezpečnosti OSN, a zahrnuje i vojenské intervence. Tyto činnosti mohou být použiti
v případech, které rada bezpečnosti OSN vyhodnotí jako hrozbu pro mír, porušení příměří
nebo akt agrese. Pokud to považuje za vhodné může rada bezpečnosti použít regionální
organizace a agentury pro prosazení míru. (tamtéž)
Peacebuilding je závěrečným krokem v řešení konfliktu. Je to komplexní proces vedoucí ke
stabilizaci státu a společnosti, díky položení základů pro udržitelný mír a rozvoj.(tamtéž)

Obrázek č. 1 (Department of Peace Operations 2008, s. 19) dostupné z:

https://www.un.org/ruleoflaw/files/Capstone_Doctrine_ENG.pdf

Výběr kritérií úspěšnosti

První kdo vytvořil kritéria úspěchu misí na udržení míru byl Paul Francis Diehl ve své knize
International Peacekeeping 1993. Zvolil dvě kritéria 1) zmírnění ozbrojeného konfliktu
(limatations of armed conflict), 2) řešení konfliktu (conflict resolution), (Diehl, 1993, s. 36–
37, dle Bureš 2007 s.8). Jeho dvě kritéria pro posuzování úspěchu OUM byla navíc následně
kritizována za to, že OUM porovnávají vůči jakémusi ideálnímu stavu míru (tedy například
žádný ozbrojený konflikt či etnické čistky po rozmístění mírových sil) a ideální podobě řešení
konfliktů (tedy vyřešení dlouholetého nepřátelství) (Johansen, 1998, s. 95–96, dle Bureš 2007
s. 8). Zároveň jsou jeho kritéria odvozena z tradičních OUM, tudíž jsou pro tuto práci
nepostačující, vzhledem k měnícímu se charakteru misí na udržení míru.
V rámci této práce budou použity kritéria vytvořená Daryou Pushkinou (2011) na základě
analýzy sedmnácti operací na udržení míru realizovaných mezi lety 1945-1998.Následující
kritéria umožní zhodnotit naplnění mandátu OUN (Garb 2014, s. 48). Jsou jimi:
1)Omezení válečného konfliktu v hostitelském státě (Limiting violent conflict in the host
state). Toto kritérium bylo zvoleno, protože představuje primární úkol personálu OUM často
nasazovaného v čase již uzavřeného příměří mezi znepřátelenými stranami. Funkcí OUM je
toto příměří udržet. Toto kritérium bude posouzeno úspěchem OUM v: zabránění rozsáhlému
násilí, udržování dohod o příměří, snižování obětí konfliktu, dohledu nad demobilizací a
řízením procesu odzbrojování. (Pushkina 2011)
2)Snížení lidského utrpení (Reduction of human suffering) se řadí mezi další hlavní funkce
OUM. Jak je zmiňováno v Capstone Doctrine, OUM mají ochraňovat civilní obyvatelstvo
před násilím, na základě humanitárního práva (tamtéž). Toto kritérium bude vyhodnoceno
mírou snížení násilí páchaného na civilistech a úspěchem mise v přemístění uprchlíků .
Na základě těchto kritérií může být operace vyhodnocena jako úspěšná, částečně úspěšná
nebo neúspěšná. Úspěšná mise se vyznačuje tím, že implementovala většinu částí svého
mandátu, udržela příměří, zabránila většímu násilí a asistovala při navrácení uprchlíků. Na
druhou stranu neúspěšné mise projevují opačné znaky. Násilí i po nasazení OUM pokračuje,
ztráty na životech se nezmenšují a navrácení uprchlíků není z důvodu pokračujícího konfliktu
možné. Částečně úspěšné mise pak vykazují známky obou těchto možností zároveň.

Kritérium omezení válečného konfliktu v hostitelském

státě
2005
Počátek mise UNMIS byl ztížen smrtí vice-premiéra Johna Garanga 30. července 2005, která
fungovala jako podnět k propuknutí nepokojů ve městech Chartúm, Džuba a Malákal. Dalším
problémem bylo období dešťů, které zpomalovalo rozmisťování vojáků po území země.
V červnu téhož roku také ještě probíhaly boje na východě země, které se snažila OSN
zastavit, umožněním diskuze znepřáteleným stranám ta se však i přes prvně slibně vypadající
náznaky spolupráce odvíjela velice pomalu. Dalším problémem byla neschopnost stran
dohodnout se s OSN na volném pohybu mírových sil na svém území, který mírové síly
potřebují pro plné vykonání svého mandátu (Organizace spojených národů. Rada
Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2005, s. 6). Ke konci roku
súdánská vláda neomezený pohyb mírovým silám povolila (Organizace spojených národů.
Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2005, s. 5).
Ke konci roku 2005 v regionu Abyei, ležícím při hranicích Severního a Jižního Súdánu, došlo
k nasazení jednotek OSN kvůli obavám z možného propuknutí konfliktu mezi nomádskými
kmeny Missiryia a Dinka. UNMIS svolala schůzi těchto stran, aby umožnila diskuzi o
bezpečnosti a migračních cestách v tomto regionu (Organizace spojených národů. Rada
Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2005, s. 4) Na základě této schůze
se kmeny dohodly na obnovení kmenových konferencí, které se dříve konaly v šedesátých
letech 20. století, za účelem řešení sporů mezi kočovnými kmeny a farmáři (tamtéž). Situace
v tomto regionu byla dále vyostřena přítomností jednotek ozbrojených sil Súdánu (Sudanese
Armed Forces, dále jen SAF) náležících severnímu Súdánu a Súdánské lidově osvobozenecké
armády (dále jen SLOA), která představovala armádu Jižního Súdánu. (Organizace spojených
národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2005, s. 2)
Společný vojenský výbor pro příměří (The Ceasefire Joint Military Committee, dále jen
CJMC), vedený velitelem sil UNMIS, se stal efektivním nástrojem v implementaci
Komplexní mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement, dále jen CPA). Jsou mu
nahlašovány přesuny vojáků. Výboru se podařilo také vytvořit konsensus stran v několika
sporech. Například vstup jednotek SLOA do oblasti Abyei za účelem připojení se ke
Společným integrovaným jednotkám (Joint Integrated Units). UNMIS se také podařilo vyřešit
patovou situaci vzniklou v důsledku nasazení jednotek SLOA do měst Džuba a Yambio
Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the
Sudan 2005, s. 6).
2006
Již v průběhu roku 2006 napsal generální tajemní OSN, že díky implementaci CPA došlo ke
snížení pravděpodobnosti dalšího rozsáhlého konfliktu na území Súdánu. Jednotky SAF se
stáhly z jižní části země dle plánu, i když byly obviněny z toho, že se koncentrují kolem
ropných polí na hranicích jižní a severní části země a nepřesouvají se dále na sever
(Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the
Sudan 2006, s. 3).
Dále v jednáních konaných 4. července, CJMC potvrdila stažení vojsk SLOA z východního
Súdánu. Redukci z 8763 na 3091 vojáků v oblasti potvrdily pracovníci UNMIS (tamtéž, s. 7).
U zbylých jednotek bylo předpokládáno že opustily řady SLOA. UNMIS následně stáhla své
jednotky z tohoto regionu.
Tohoto roku CJMC sehrála opět důležitou roli v řešení sporů, které se mohly přeměnit ve
větší ozbrojený konflikt. Zejména útok na humanitární konvoj severně od Abyei a střet
důstojníku SPLO a SFA na tržišti Rubkona, ve kterém bylo zabito osm civilistů a čtyři vojáci.
(tamtéž, s. 3) Počínaje 11. srpnem UNAMIR svolala řadu nouzových jednání CJMC, která
měla zajistit ukončení bojů mezi SLOA a SFA u města Malakálu (tamtéž, s. 5). K 4. září
proběhlo celkem 35 jednání CJMC. Dle gen. tajemníka i přes pomalý postup v řadě oblastí je
CJMC efektivní jako platforma pro otevřenou a na výsledky orientovanou diskuzi. (tamtéž, s.
6)
I přes jisté známky úspěchu v oblasti bezpečnosti, oběma stranám konfliktu trvalo
implementovat ostatní aspekty CPA (rozdělení moci a surovin) déle než se předpokládalo.16.
srpna se připojila UNMIS k jednáním Hodnotící komise (The Assessment and Evaluation
Commission) k jednáním o těchto částech CPA (tamtéž, s. 4). Bohužel obě strany při jednání
neprojevovaly dostatečnou míru zájmu o řešení těchto problémů.
I když se orgány ustanovené CPA osvědčily v udržování příměří, jasné porušení CPA
představovalo omezení vojenských pozorovatelů OSN v oblasti Abyei. Toto porušení dále
prohlubovalo napětí mezi stranami a gen. tajemník urgoval orgán súdánské vlády Polickou
komisi pro příměří (Ceasfire Political Comission) aby se neprodleně vypořádala s touto
otázkou (tamtéž, s. 3).
2007
Během roku došlo k jednáním mezi zástupci Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí,
vládnoucí stranou v Jižním Súdánu, a Národní kongresovou stranou, vládnoucí stranou
v severním Súdánu, ve kterých došly ke shodě v řadě klíčových otázek, především v oblasti
rozdělení přírodního bohatství. Nicméně se strany nedokázaly dohodnout na statutu regionu
Abyei. V mezičase strany za asistence UNMIS usilovaly o finální přesunutí jednotek SAF
z jihu země za hranici z roku 1956, kterého ale nebylo dosaženo před stanoveným termínem
9. července (Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-
General on the Sudan, 2007, s. 1). Vedení SAF přiznalo že v jižním Súdánu, zanechalo 3600
vojáků za účelem ochrany ropných polí. S tímto krokem SLOA nesouhlasila. (tamtéž, s. 2)
Obě strany také v tomto roce podnikly kroky k demilitarizaci. SAF v květnu vyzvala své
spojence k odevzdání zbraní. Tyto kroky ale nebyly provedeny v rámci národních struktur
zabývajících se demobilizací a odzbrojováním, což vyvolalo obavy o zpětné integraci
bojovníků. SLOA zase začleňovala členy spojeneckých ozbrojených skupin do svých řad. Dle
plánu došlo k začlenění 34 tisíc bojovníků (tamtéž, s. 3). Na druhou stranu proběhly i
legitimní kroky k odzbrojení a demilitarizaci pod záštitou Národní rady pro koordinaci
odzbrojení, demobilizace a reintegrace (National Disarmament, Demobilization and
Reintegration Coordination Counci), se kterou UNMIS spolupracovala (tamtéž, s. 8).
Co se týče bezpečnostní situace v zemi, nedocházelo k větším konfliktům, ale v regionech
Jižním Kordofánu, Východním rovníkovém státu a Horním Nilu došlo k ojedinělým bojům
kvůli přírodním zdrojům, nebo incidentům způsobeným banditstvím a nedisciplinovanými
vojáky. K nejzávažnějšímu z těchto incidentů došlo 5. května kdy bylo zabito 54 lidí, většinou
žen, a ukradeno asi 800 kusů dobytka a zemědělské vybavení (tamtéž, s. 1).
V tomto období dále obě strany znemožňovaly UNAMIS přístup do oblasti Abyei (tamtéž, s.
15).
2008
Tohoto roku došlo v květnu k bojům mezi příslušníky SLOA a SAF v oblasti Abyei, které po
sobě zanechaly značný počet mrtvých a přes 50 uprchlíků (Organizace spojených národů.
Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan, 2008, s. 1). Většina
jednotek účastnících se tohoto konfliktu byla dle Dohody o cestovní mapě (Road Map
Agreement) stažena a posléze nahrazena. UNMIS dále urgovala obě strany ke stažení
zbývajících jednotek z regionu (Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of
the Secretary-General on the Sudan, 2008, s. 2). Do Abyei bylo také vysláno zhruba 250
policistů z řad policejních složek severního a Jižního Súdánu (tamtéž).
Z důvodu stížností na aktivity UNMIS během krize v Abyei, byla provedena mise za účelem
získání informací ve dnech 9. až 12. srpna, vedená generálmajorem Patrickem Camaaertem.
Bylo zjištěno, že UNMIS byla úspěšná v chránění velkého počtu osob na jí kontrolovaném
území (tamtéž, s. 7).
UNMIS dále spolupracovala s oběma stranami na demobilizaci a odzbrojování v rámci
v rámci dlouhodobého plánu. 9. září proběhlo schválení pilotního odzbrojení až 1000 osob.
Tato operace proběhla během listopadu za podpory UNMIS (tamtéž, 2008, s. 8).

2009
V tomto roce bylo zaznamenáno zhoršení bezpečnostní situace v jižním Súdánu. Došlo
k eskalaci mezi-kmenových sporů ve státech Warrap, Jezera a Horní Nil. Útoky byly cíleny
především na vesnice a zemřelo při nich zhruba 195 civilistů a dalších 70 bylo zraněno
(Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the
Sudan, 2009, s. 1). K dalšímu incidentu došlo 12. června na řece Sobat u vesnice Nyariem
v jižním Súdánu. Příslušníci kmene Jikany Nuer zaútočili na humanitární konvoj Světového
potravinového programu eskortovaného SLOA. Zemřelo při něm 30 civilistů a 89 vojáků
SLOA. (tamtéž) Na severu země také došlo k mezi-kmenovým bojům mezi kmeny Misseriya
a Rizeigat.(tamtéž) V Abyei došlo ke krádežím dobytka ze strany kmene Misseriya. (tamtéž,
s. 2)
Co se týče demobilizace a odzbrojování tak dle DDR bylo tento rok odzbrojeno 6104
bojovníků po celém Súdánu (tamtéž, s. 9). Tito bojovníci dále v rámci DDR obdrželi
hotovost, nepotravinářské zboží a potravinové známky. Od podepsání CPA bylo ke konci
roku odzbrojeno celkem 64 tisíc osob z plánovaných 180-ti tisíc (tamtéž, s. 10). Snahy o
odzbrojení v tomto roce museli zpomalit z důvodu nedostatečných financí.
UNMIS v tomto roce také spolupracovala s Národní komisí pro volby (National Elections
Commission). Poskytovala rady a doporučení v otázce vytváření legálního rámce voleb.
2010
Tohoto roku byl učiněn značný pokrok v přípravách na referendum o nezávislosti Jižního
Súdánu. Bylo ukončeno období registrace voličů, ve kterém se přihlásilo 3,7 milionu voličů
v Jižním Súdánu a dalších 175 tisíc v Severním Súdánu a zahraničí (Organizace spojených
národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan, 2010, s. 1). Obě
strany CPA opakovaně ujišťovali o svém odhodlání toto referendum provést.
Tohoto roku také proběhla řada jednání o budoucnosti Súdánu, například sympózium svolané
UNMIS a UNHCR zabývající se otázkou občanství po referendu o nezávislosti Jižního
Súdánu (tamtéž, s. 4)
2. listopadu tohoto roku obvinila SLOA, že milice kmene Misseriya přepadly jejich vojáky
v regionu Jednota sousedícím s Abyei. V návaznosti na tento incident UNMIS navýšila své
počty v Abyei (tamtéž)11. listopadu byla potvrzena přítomnost jednotek SLOA v Abyei, což
bylo přímé porušení CPA. Tyto jednotky se nakonec 16. listopadu po příkazu UNMIS stáhly
z oblasti. (tamtéž, s. 7)
V průběhu roku se SAF a SPLA vzájemně obviňovali z překračování hranic a provokativního
umisťování vojáku k hranicím, ale tyto obvinění se UNMIS nepodařilo potvrdit.
K 1. prosinci bylo od podepsání CPA dle DDR odzborjeno již 33, 693 bojovníků (tamtéž, s.
9) I přes značný postup vpřed, se nedařilo správně reintegrovat bývalé bojovníky z důvodu
chybějících finančních zdrojů.
2011
I v posledním roce UNMIS pokračovaly spory o region Abyei, v němž zároveň dále probíhali
střety mezi kmeny Missieryia a Ngok Dinka. V důsledku toho byla 27. června rezolucí č.1990
Rady bezpečnosti OSN ustanovena další OUM pod názvem Prozatimní Bezpečnostní síly
OSN pro Abyei (Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-
General on the Sudan, 2011, s. 6).
Následně dne 9. května kdy končil mandát mise UNMIS, Rada bezpečnosti OSN rozhodla
rezolucí 1996 o další OUM v Jižním Súdánu pod názvem UNMISS.
K dvacátému devátému červnu bylo odzbrojeno v rámci DDR celkem 44 tisíc vojáků z toho
32 tisíc ze severu a 12 tisíc z jihu (tamtéž, s. 12). Ale do programu na reintegraci vstoupilo jen
17 tisíc z nich, což způsobovalo obavy o bezpečnostní situaci v zemi (tamtéž).
Z výše uvedeného vyplívá, že i po nasazení OUM docházelo k lokálním aktům násilí, ať už se
jednalo o mezi-kmenové boje nebo střety vládních sil. Takže se OUM nepodařilo plně udržet
příměří. Obě strany CPA také dohodu vědomě porušovaly. Co se týče demilitarizace tak ta
proběhla také částečně úspěšně. I když bylo odzbrojeno plánované množství osob, tak se jen
část z nich účastnila následného programu na integraci. Z tohoto kritéria vychází, že mise
UNMIS byla částečně úspěšná. Jako důvod pro to, vidím neochotu obou stran plně
implementovat CPA, složitou bezpečnostní situaci v zemi, nedostatečné financování a
podnebí znemožňující pohyb po zemi v období dešťů.

Kritérium snížení lidského utrpení

2005
I přes přítomnost jednotek OSN v zemi probíhalo nucené přemisťování obyvatelstva do
pouštních oblastí kolem města Chartúm, ve kterých nemohli být uspokojeny základní potřeby
obyvatelstva. (Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-
General on the Sudan 2005, s. 12) V průběhu roku docházelo i k dalšímu porušování lidských
práv šlo především o zneužívání moci členy státních složek. Jednalo se především o
neoprávněné zatýkání nebo bití zatčených. (Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti,
Report of the Secretary-General on the Sudan 2005, s. 12)
V listopadu roku 2005 došlo k mezi-kmenovým nepokojům ve Středním rovníkovém státu,
desítky civilistů byly zabity ve střetech kmenů Zande a Bor Dinka. Další střety tentokrát mezi
kmeny Dinka a Moru si vyžádaly 18 obětí a dalších 15 civilistů zemřelo v bojích mezi kmeny
Moro a Mbororo během prvního týdne v prosinci (Organizace spojených národů. Rada
Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2005, s. 5).
Ke konci roku 2005 OSN ve spolupráci se súdánskou vládou navrhla plán na navrácení
vnitřně vysídlených osob (dále jen VVS). Plán navrhoval navrácení 680 tisíc VVS do jejich
původního místa pobytu. (tamtéž)
2006
Tohoto roku došlo neochotou vlády k určení výkonné rady pro správu Abyei k humanitárním
problémům v této oblasti, jelikož byla ponechána více méně bez formálního policejního
dohledu, sanitačních opatření a zdravotních služeb. (Organizace spojených národů. Rada
Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2006, s. 3) Chybějící
administrativa v regionu také zvyšovala nebezpečí vypuknutí humanitární krize v této oblasti
(tamtéž, s. 9). Dále v průběhu roku nedošlo k ustanovení komise pro lidská práva, která byla
vyžadována v CPA (tamtéž, s. 8).
Situace v jižním Súdánu byla tohoto roku stabilní, což umožnilo návrat dalších 10-ti tisíc
uprchlíků a vakcinaci 4.8 milionů děti proti obrně (tamtéž, s. 9)
V severním Súdánu tento rok policie vykonávala razie na uprchlické tábory kolem města
Chartůmu. Tyto razie byly pravidelně doprovázeny násilím, vykořisťováním a vydíráním. 16.
a 17. srpna úřady vykázaly zhruba 12000 osob z tábora jižně od Chartůmu (tamtéž, s. 10).
Neznámý počet osob byl při těchto akcích zabit nebo zraněn (tamtéž, s. 10)
2007
V tomto roce i nadále docházelo k porušování lidských práv a násilí na civilistech.
Nejzávažnější incident z tohoto roku je zmiňován výše. V kritériu č. 1. z tohoto roku.
Navracejících se uprchlíku oproti předešlému roku přibylo. Společnými silami se súdánským
úřadům a OSN podařilo navrátit zhruba 85 000 osob do jižního Súdánu. (Organizace
spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan 2007, s.
13)
2008
Snahy o odzbrojení vyvolávaly v jižních státech napětí. Při odzbrojování, vykonávaného
SLOA, 8. září osm civilistů utrpělo střelná zranění ve městě Rumbek. Účast SLOA na
odzbrojování byla z důvodu obvinění ze strany UNMIS a místních civilistů pozastavena
(Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the
Sudan, 2008, s. 1)
Ohledně návratu uprchlíků, do Abyei se po květnových nepokojích vrátilo mezi 12-ti až 16-ti
tisíci osob z 50-ti tisíc (tamtéž, s. 3). Celkově se do svých domovů na území Súdánu vrátilo
od podepsání CPA 2.37 milionů osob (tamtéž, 2008, s. 9).
UNMIS tohoto roku vyjádřila obavy o vykonávání testu smrti na území Súdánu, především o
procedurálním aspektu soudů a nedodržování mezinárodních standardů. Během roku bylo
vyneseno celkem 120 rozsudků trestu smrti. (tamtéž, s. 12)
2009
Návraty VVS organizované UNMIS v tomto roce zahrnovaly 8687 osob. Od podepsání CPA
se jednalo už o 90 000 osob. Spontánní návraty vnitřních uprchlíků čítaly v tomto roce kolem
120 000 osob. Návraty uprchlíků ze zahraničí se od roku 2005 po rok 2009 pohybovali kolem
320 tisíc což činilo zhruba 60% súdánské populace žijící v zahraničí. (Organizace spojených
národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan, 2009, s. 10)
OSN dělalo dále starosti nepatřičné vykonávání trestů smrti. V Súdánu bylo tohoto roku
vyneseno 183 trestů smrti (tamtéž, s. 11). Některé z nich byly podloženy vynucenými
svědectvími, která byla získána mučením a nepřiměřeným zacházením s vězni.
2010
Během roku bylo díky mezi kmenovým nepokojům, útokům LRA a bombardování v při
západních hranici mezi severem a jihem země zabito 345 civilistů. (Organizace spojených
národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan, 2010, s. 11)
Během roku se samovolně vrátilo 8 tisíc vnitřních uprchlíků a dalších 27 tisíc bylo přemístěno
za asistence súdánských úřadů (tamtéž, s. 12)
Registrační období bylo doprovázeno hrozbami NCP, že jižané žijící v severním Súdánu
mohou ztratit své státní občanství, majetek a další ekonomická a sociální práva, skončí-li
referendum ve prospěch nezávislosti Jižního Súdánu. Zaznamenány byly i hrozby vůči
seveřanům v jižním Súdánu, mnoho z nich během roku uprchlo na sever země (tamtéž, s.13)
2011
V tomto roce bylo ještě před koncem mandátu UNMIS zabito až 450 civilistů v bojích s
odbojnými generály kteří nesouhlasily s výsledkem referenda (Organizace spojených národů.
Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the Sudan, 2011, s. 14).
Pokud jde o návraty uprchlíků, během roku se 250 tisíc vnitřně vysídlených osob přesunulo
zpět do Jižního Súdánu (tamtéž, s. 15). Dle gen. tajemníka nedošlo při referendu k nějakému
výraznějšímu porušování politických práv a svobod.
Z uvedených informací vyplývá, že byla mise UNMIS částečně úspěšná, ježto docházelo
k násilí na civilistech a porušování lidských práv ze strany vlády. Na druhou stranu byla
UNMIS aktivní v přemisťování uprchlíků i když se většina z nich vracela samovolně.

Závěr
Odpověď na výzkumnou otázku: „Byla mise UNMIS úspěšná podle stanovených kritérií?“
tedy zní: Dle stanovených kritérií byla mise UNMIS částečně úspěšná, protože i přes relativně
hladký průběh procesu demilitarizace, desítky tisíc přemístěných uprchlíků za pomoci
UNMIS a částečného omezení konfliktu stále docházelo k porušování lidských práv a střetům
ozbrojených sil.
Důvody této částečné úspěšnosti lze hledat v neúplné ochotě stran ke spolupráci, klimatických
podmínkách země a nedostatečné finanční podpoře.
Seznam použité literatury a zdrojů

Bureš, O. (2007). Searching for a theory of international peacekeeping. Mezinárodní

Vztahy,  42(4), 5-28. Dostupné z:
https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/1446969342?accountid=17203

Urbanovská Š. (2009) The typology of Peace Operations. Journal of Contemporary European

Studies, 213-222. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/304989949_The_Typology_of_Peace_Operations

United Nations (2008), Department of Peace Operations, United Nations Peace Operations
Principles and Guidelines Dostupné z:
https://www.un.org/ruleoflaw/files/Capstone_Doctrine_ENG.pdf

Garb M. (2014). Evaluating the success of peace operations. South African Journal of
Military Studies, 42(1), 44-63. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/269867732_EVALUATING_THE_SUCCESS_OF_
PEACE_OPERATIONS

Darya Pushkina (2006) A recipe for success? Ingredients of a successful peacekeeping

mission, International Peacekeeping, 13:2, 133-149. Dostupné z:
https://is.muni.cz/el/1423/podzim2017/EUP420/um/05_Recipe_for_Success--
Ingredients_of_a_Successful_Peacekeping_Mission.pdf
Organizace spojených národů, Rada bezpečnosti, Report of the Secretary General on the
Sudan, 12. září 2005, dostupné z:
https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/2005/579
Organizace spojených národů, Rada bezpečnosti, Report of the Secretary General on the
Sudan, 21. prosince 2005, dostupné z: https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?
symbol=S/2005/821

Organizace spojených národů, Rada bezpečnosti, Report of the Secretary General on the
Sudan, 12. září 2006, dostupné z:
https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/2006/728

Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the

Sudan, 20. srpna 2007, dostupné z: https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?
symbol=S/2007/500

Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the

Sudan, 20. října 2008, dostupné z: https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?
symbol=S/2008/662
Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the
Sudan, 14. července 2009, dostupné z: https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?
symbol=S/2009/357

Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the

Sudan, 31. prosince 2010, dostupné z: https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?
symbol=S/2010/681

Organizace spojených národů. Rada Bezpečnosti, Report of the Secretary-General on the

Sudan, 12. dubna 2011, dostupné z: https://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?
symbol=S/2011/239