Politická mapa světa

= mapa/přehled států a závislých území na mapě světa

- Stát = je základní územní mocenská jednotka, disponující mocí
vládnout, soudit a vytvářet zákony, je vymezen státní mocí, lidem a
územím, svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci
- 1. státy od 4. tisíciletí př. n. l. – kde?, na našem území až kolem 9. st.
n. l. – který?
- Zaznamenává velmi rychlý vývoj v čase a rychle stárne 
o vznik nových států (Jižní Súdán, 2011)
o změny názvů států a území (např. nová Severní Makedonie)
o nová závislá území (Hong Kong)
o osamostatňování bývalých kolonií (řeší se na Barbadosu)

Vývoj ve 20. století

- rapidní vývoj, na počátku převažovala závislá území (hlavně kolonie), na
konci století převládaly nezávislé státy (svrchované, suverénní: 206 států
rozdělujeme do tří kategorii: 193 členských států OSN, 2 pozorovatelské
státy OSN, jeden bývalý člen OSN a 10 dalších států)
- závislých území je na počátku 21. století zhruba 40 – jde o pozůstatky
kolonialismu, málo osídlené oblasti

Kolonialismus
= rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo
vlastní hranice, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky
prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a
místního trhu, pro VB zásadní hledání nových odbytišť pro výrobky
(textilní průmysl)
- považován za „západní/evropský jev“
- 16. – polovina 20. století
Typy kolonialismu:
o Osidlovací – Austrálie, Nový Zéland
o Vykořisťující – vojenská a politická kontrola a následný obchod
(Indie, Kongo)
 o Hybridní – oba dohromady, z vykořisťujícího vyústil do
osidlování (Alžírsko)
- kolonizátoři: Španělé (J, S Amerika), Francouzi (Afrika), Portugalci (J
Amerika), Angličané (Indie), Nizozemci (Indonésie), Japonci (JV, V
Asie)
- došlo k přerozdělení světa, přímořské státy měly vždy větší vliv
- žádný příklad kolonialismu dnes není brán jako pozitivní zásah,
některé pozitivní věci ale přetrvaly (rozšíření evropských jazyků,
jídlo)

Politické uspořádání států světa

- dnes sdružuje OSN 193 samostatných států, zbytek jsou nečleni
nebo závislé státy
- další diferenciace států je má mnoho hledisek:
1) Státy podle rozlohy – Ruská federace, Kanada, Čína, USA a
Austrálie – význam velikosti spočívá především v rozsahu
použitelných přírodních zdrojů
2) Státy podle počtu obyvatel – Čína (1,4 miliardy), Indie (přes 1
miliardu), hlavní roli hrají státy s více než 100 miliony obyvatel
3) Státy dle ústavního zřízení
a. Republiky – princip volených orgánů
1. Prezidentské
2. Parlamentně-prezidentské
3. Parlamentní
b. Monarchie
1. Konstituční – formální
2. Absolutistická – dědičný vládce, pozitivní (Omán
v 21. stol) i negativní příklady (S. Arábie – problémy
s lidskými právy, právy žen atp.)

4) Státy dle administrativního členění

a. Unitární – řízeny centrálně bez vnitřního členění (ČR,
Maďarsko, Slovensko)
b. Federativní státy – USA, Švýcarsko, Německo  vnitřní členění
na státy/kantony/spolkové země, každý má vlastní vládu

5) Státy dle národnostního složení

a. Jednonárodní (Maďarsko, Japonsko)
b. Dvounárodní (Bulharsko, Německo)
c. Vícenárodní – typická národnostní pestrost (Rusko, Indie,
USA)