č.

69 ZÁPAD PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

USA
- USA je federace 50 států
- od 1 787 má federace vyšší pravomoci, ale i tak jsou jednotlivé státy relativně samostatné
- pravomoci jednotlivých států: - vlastní zákonodárství
- vlastní školství
- vlastní zdravotnictví
- vlastní výkonná moc (ústava, parlament, guvernér)
- president USA: - hlava státu, šéf výkonné moci, vrchní velitel branné moci, odpovědný za zahraniční politiku
- volen nepřímým hlasováním
-> v každém státě federace volí občané svého volitele a ti pak volí presidenta a
vicepresidenta
-> volební kampaň je nákladná a důležitá
- funkční období je na 4 roky
- sídlo: - Bílý dům (Washington)
- kongres USA: - jakýsi parlament
- legislativní moc
- sídlo: - Kapitol (Washington)
- je dvoukomorový: a) senát
- reprezentativní orgán, jehož předseda je viceprezident
- každý stát federace zastupují dva senátoři
b) sněmovna reprezentantů
- státy zde mají zastoupení podle počtu obyvatel
- politické strany: - existují zde dvě silné strany, které spolu vedou boj o politickou moc
-> vznik v polovině 19.století
- rozlišit strany na pravicovou a levicovou nelze
- obě strany mají ve skutečnosti podobné až stejné cíle a liší se ve filozofii a postupech
a) republikánská: - zastupuje zejména obchodníky a podnikatele
b) demokraté: - opírají se zejména o menšiny, střední a nižší třídy
- 1 945 umírá Franklin Delanoe Roosevelt
- 1 945 – 1 952 president Harry Truman
- demokrat
- vytvořil Marshallův plán pro Evropu
- plán pro poválečnou obnovu Evropy
- od 1 947 Trumanova doktrína
- koncepce americké zahraniční politiky
- vyjádřil zde názor o rozdělení světa na základě ideologií na východní a západní
část a nutnost, aby USA podporovaly země, jejichž svoboda a demokracie
je ohrožena komunismem
- rozšířen mccartysmus
- název odvozen od senátora Mc Carthyho
- termín označuje zběsilý protikomunistický postoj, tedy všestranné tažení proti
komunismu, místy až zaslepené tažení
- počátkem 50.let 20.století Mc Carthy prohlásil, že má seznam komunistů
zaměstnaných ve státních službách
-> většina nařčení se neprokázala
-> v tažení používal i nezákonné metody
-> živil protikomunistickou hysterii, k čemuž mu pomáhaly všeobecné
obavy před agresivitou SSSR
- Mc Carthy měl důvěru, ale když byly zveřejněny jeho vyšetřovací postupy,
jeho senátorství skončilo 1 954
- 1 950 – 1 953 se USA účastní války v Koreji
- veřejnost je válkou zděšena
- 1 952 zvolen president Dwight Eisenhower
= Ike
- oblíbený, ukončil válku v Koreji
- 1 956 znovu zvolen na druhé funkční období, ale druhý mandát už nebyl tolik úspěšný
-> odmítána jeho protisegregační politika na jihu
-> USA jsou předstiženy v kosmickém výzkumu SSSR
- 1 957 vyslal SSSR do kosmu první umělou družici sputnik
- 1 961 zvolen president John Fitzgerald Kennedy
- velmi populární politik
- nucen řešit kubánský problém
- 1 958 vítězí v revoluci na Kube Fidel Castro a dostává se k moci a proti
jeho režimu podpořila americká vláda kubánské emigranty
-> 1 400 kubánských emigrantů se 1 961 vylodilo na jihu
Kuby v Zátoce sviní s cílem vzbudit proticastrovské
povstání, ale kubánská veřejnost se nepřidala, akce se
nezdařila a za 36 hodin byl výsadek armádou zlikvidován
-> tím ještě vzrostla Castrova prestiž
-> po jisté se době se konflikt ještě vyhrotil
- karibská krize
- jedná se o jednu z nejvážnějších poválečných krizí ve vztahu východ - západ
- Nikita Chruščov chtěl zvýšit svou prestiž, proto nechal na Kubě nainstalovat sovětské
atomové rakety -> v říjnu 1 962 USA získala snímky sovětské raketové
základny s odpalovacím zařízením pro jaderné rakety -> USA provádí blokádu
Kuby a Moskvu vyzývá k zastavení akce a k demontáži základny -> Moskva
dává nejdříve ultimátum (zastavení akce za stažení amerických raket
z Turecka) -> Kennedy nesouhlasil
- situace se vyostřila a svět stál před III.světovou válkou -> Chruščov nakonec
kapituloval, rakety stáhl a USA slíbily, že nenapadnou Kubu
- důsledek krize: - mimojiné zřízení „horké linky“
- přímé telefonické spojení Washingtonu
a Moskvy
- později měla význam pro zvýšení snah
o mírovou soužití bloků a snah o
předejití konfliktům
- listopad 1 963 Kennedy zavražděn v Dallasu
- 1 964 – 1 968 prezident Lyndon Johnson
- zemi přivedl do vietnamské války
- vedl boj proti chudobě, organizoval akce na podporu vzdělávání
-> investoval do toho hodně peněz, ale výsledky byly malé
- 1 968 došlo za jeho prezidentování ke studentským nepokojům a násilí
-> stejně jako jinde ve světě
-> rozmach hippies
- 1 969 zvolen president Richard Nixon
- USA poraženy ve válce ve Vietnamu
- vyvolala obrovské zděšení, veřejné mínění bylo pobouřeno
- jednalo se o válku v džungli
- důsledek: - inflace a pokles dollaru
- velké materiální náklady (asi 350 000 000 000 $)
- Nixonova doktrína
- znamná konec konfrontace s komunismem a komunistickým světem
- formulováno, že je potřeba komunikace, aby byl zachráněn světový mír
- 1 972 Nixon cestuje do Moskvy
- jedná se o první cestu amerického prezidenta do Moskvy
- 1 972 uzavřena smlouva Salt I.
- smlouva o omezení jaderných zbraní, na straně SSSR i USA
- 1 973 Brežněv cestuje do USA
- prezidenti zde podepisují smlouvu o odvrácení jaderné války
- 1 973 aféra Watergate
- propukla již ve volebním roce 1 972, ale prošla bez povšimnutí a teprve
v 1 973 kulminuje
- jedná se o to, že byli zatčeni muži, kteří se vloupali do střediska
demokratů v hotelu Watergate a umístili zde odposlouchávající
zařízení -> vyšetřování zjistilo, že byli napojeni na výbor za
znovuzvolení Nixona
- po volbách byla dokázána spoluvina většina Nixonovým
spolupracovníkům, jen prezident se dlouho bránil, že o jejich
praktikách nevěděl, ovšem nakonec při nezvratných důkazech přiznal,
 že šest dnů před činem jednal se spolupracovníky o následku tohoto
činu
- nakonec Nixon požádal o Impeachement, tedy o použití zákona na
odvolání prezidenta, odstoupení mu doporučila i republikánská strana a
Nixon 6.8.1 974 abdikuje
- Gerald Ford (viceprezident Nixona)
- 1 976 zvolen prezident Jimmy Carter
- demokrat
- pokračuje v uvolňování napětí
- 1 979 podepsána smlouva SALT II.
- mezi SSSR a USA o omezení držení všech strategických zbraní
- americký Kongres ji nakonec neratifikoval, protože SSSR vpadl
1 979 do Afghánistánu
- 1 980 – 1 988 prezident Ronald Reagan
- republikán
- oživení amerického hospodářství a pokles nezaměstnanosti, snížení inflace
-> ovšem zhoršení situace chudých
- místo politiky uvolňování prosazuje politiku síly
- 1 986 začíná aféra Irangate
- prezident přes nesouhlas Kongresu prodal zbraně do Íránu a za
výtěžek z prodeje financoval nikaragujské contras, čímž byla
Reaganova pozice otřesena
- 1 989 – 1 992 prezident George Herbert Bush
- 1 992 – 2 000 prezident Bill Clinton
- 2 000 – 2 008 prezident George Walker Bush
- 11.9.2 001 letadlový útok Al-Kajdy na New York (WTC), Washington (Pentagon) a
Pensylvánii
- boj proti terorismu, vymezení „osy zla“
- listopad 2 001 tažení do Afghánistánu
- s podporou OSN, pád Talibanu, snaha nastolit demokracii
- květen 2 003 tažení do Iráku
- bez podpory OSN, rádoby kvůli vlastnění zbraní hromadného
ničení (neprokazatelné)
- pád strany Baas, poprava Sadáma Husajna 2 006
Americký životní styl:
- po II.světové válce roste počet obyvatel, klesá úmrtnost (zejména žen), vysoká natalita, vylidňování malých
měst, růst velkých měst (práce v nich, ale nese to sebou i problémy, bohatí spíše na předměstích)
- velká nerovnost lidí, vysoká kriminalita mladistvích, drogy, násilí
-> ačkoli vysoká sociální nerovnost, neexistuje něco jako třídní boj
- cílem americké společnosti je získat materiální blahobyt
-> tomu je přikládán základní význam
- významné je americké pojetí svobody jako stejné možnosti uplatnění ve společnosti
- od 50.let 20.století stoupá střední vrstva
- velké problémy menšin
- černoši (28 000 000), Mexičané, Portorikánci, Kubánci aj.
- podléhají stejným zákonům, ale jsou pociťováni jako druhořadí lidé
- pro černochy dříve platila segregace na školách, v bydlení, v dopravě
-> v 60.letech 20.století přijaty protisegregační zákony přes odpor veřejnosti, zejména na jihu

-> vůdce amerických černochů: Martin Luther King

- pastor, 1 964 Nobelova cena za mír
- prosazoval pokojnou spolupráci s bílými
- 1 968 zavražděn v Mephisu černochy, kteří byli proti
pokojné spolupráci s bílými
-> rasové problémy v jisté době přetrvávají stále
- pozitivní diskriminace
- 1 993 rasové nepokoje v Los Angeles
VELKÁ BRITÁNIE
- na vrcholu svého vlivu byla Británie v 19.století a do I.světové války, po II.světové válce je oslabena a její vliv klesá
- stále, i po II.světové válce, lpí na tradicích
- zůstává monarchií (rod Windsor – od 1 956 vládne královna Alžběta II.)
- královna je chápána jako symbol země, ke kterému Britové vzhlížejí
- postavení královny je pouze reprezentativní, reálnou moc má parlament
- výkonná moc: - „Vláda jejího Veličenstva“
- vláda vedená premiérem (tím je předseda nejsilnější politické strany)
- premiér si vybírá ministry a královna je formálně schvaluje
- zákonodárná moc: - parlament
-> parlamentarismus má v Británii dlouhou tradici, jeho počátky sahají do 13.století, kdy
vznikl šlechtický orgán Velká rada
- dvoukomorový
a) Dolní sněmovna
b) Horní sněmovna, tzv.Sněmovna lordů
- jednoznačně formulovaná ústava není
- existuje řada zákonů, které mají de facto charakter ústavy
-> př.Prohlášení práv z roku 1 689
- politický systém země je založen na existenci dvou velkých politických stran
a) labouristé
- jakási sociální demokracie
b) konzervativní
- pravicová
-> tyto dvě strany se střídají u moci a tato skutečnost zajišťuje relativní stabilitu britské politické scény
- červenec 1 945 konzervativci vystřídání labouristy
- jedná se o přechodnou poválečnou vlnu příklonu veřejnosti k levicovější politice v celém světě
- labouristé spustili akci rozsáhlého znárodňování důležitých odvětví
- banky, letectví, telekomunikace, plynárny,
elektrárny, uhelné doly…
- usilovali o vylepšení životních podmínek dělnictva
-> otázka bydlení, zavedeno pojištění
-> kvůli životní úrovni neměla u britských dělníků komunistická ideologie úspěch
- od 1 951 znovu u moci konzervativci
- premiéři: - Winston Churchil, A.Eden, H.Macmillan
- usilovali o budování bohatého, vyspělého státu
- od 60.let 20.století střídání labouristů a konzervativců u moci
- premiéři: - Margharet Thatcher, John Major, Tony Blair
Hospodářství:
- po II.světové válce přijetí Marshallova plánu
- tím nastartována poválečná ekonomika
- v 50.letech 20.století má Británie stále obavy vstoupil do EHS
-> obavy ze ztráty samostatnosti
- v 60.letech 20.století o vstup usiluje, ale Charles de Gaulle to nedovolí
- členem se Británie stává až 1 973
- rozvoj průmyslu s výkyvy, ale pokračuje
-> sleduje výkyvy světového hospodářství, tedy krize 1 967 a 1 975
- za M.Thatcher přistoupeno k rozsáhlým privatizacím a hospodářským reformám
Vnitropolitické problémy:
- od 60.let 20.století problém v Severním Irsku
- v Ulsteru
- od 1 801 součást Británie
- ve 30. a 40.letech 19.století se v Irsku vytvořilo hnutí za znovuzískání
samostatnosti, Repeal
- 1 914 získalo Irsko samosprávu
-> ale napětí a partyzánské války proti Britům zde trvají
- 1 937 Irsko získalo samostatnost, ale Ulster zůstal součástí Británie
 - od počátku 20.století operuje v Ulsteru IRA
= Irská republikánská armáda
- teroristická organizace, která k prosazení svých zájmů
(samostatnost) užívá metod politických vražd, únosů,
atentátů
- aktivní až do 90.let 20.století
- ve druhé polovině 90.let 20.století bylo dosaženo dohody
- vytvořena autonomní vláda Severního Irska, ve které
zasedli katolíci a protestanti
- na vnitřní poměry Británie měly vliv i důležité zahraničně politické a vojenské události
- zapojení do dekolonizace
- suezská krize
- válka o Falklandy
Zahraniční politika:
- od 40.let 20.století zapojení do procesu dekolonizace
- Suezská krize: - otřásla prestiží Velké Británie
- jedná se o mezinárodní krizi vyvolanou zásahem Velké Británie a Francie
ve druhé arabsko-francouzské válce
- Francie i Británie ztrácely vliv na Arabském poloostrově
- v 50.letech 20.století se egyptský prezident a arabský mluvčí začal orientovat na
Moskvu, aby získal finance
-> 1 956 znárodnění Suezského průplavu, kde měli většinu britští a francouzští
akcionáři
- Británie i Francie se spojily s Izraelem, který napadl Egypt
-> Británie i Francie se účastnily války přímo, obsadili přístav Port Said,
bombardovali Egypt
- OSN a světová veřejnost hodnotily tento zásah jako agresi
- Velká Británie a Francie se tímto dostali do pozice agresorů a na nátlak světového
mínění nakonec z Egypta odcházejí a jejich vliv je omezen a oslaben
- vliv Násira je posílen
- válka o Falklandy:- jedná se o válku Británie s Argentinou o souostroví Falklandy (Malvíny)
- 1 982 obsadila Argentina souostroví
- souostroví však od 1 933 bylo pod správou Británie, ale Argentina čekala, že
se Británie s tímto stavem smíří
- M.Thatcher vyslala k souostroví vojenské loďstvo a došlo k bojům
- na obou stranách se odhaduje asi 1 000 padlých
- Argentina se vzdala a ostrovy vyklidila
-> posílení vlivu M.Thatcher
- celkově je zahraniční politika orientovaná na spolupráci s USA
- v Evropě Británie představuje protiváhu francouzským ambicím

FRANCIE
- po invazi spojenců a vytlačení německých vojsk přichází do Paříže v říjnu 1 944 vůdce francouzské zahraničního odboje
Charles de Gaulle
- na základě referenda z října 1 946 nebyla obnovena předválečná, třetí francouzská republika
- parlamentní systém republiky zachován
-> premiér: Charles de Gaulle
- de Gaulle měl neustálé konflikty s parlamentem
- v parlamentu zasedali i levicoví politici (socialisté) a členové protiněmeckého Lidového
republikánského hnutí
- chtěl kontrolovat činnost vlády
- krizovou situaci vyřešil v lednu 1 946, kdy podal demisi
-> poté, co se dostal do konfliktu s komunisty o podobě čtvrté republiky a obsazování klíčových
ministerstev
- čtvrtá francouzská republika: - vzniká v srpnu 1 946 vyhlášením ústavy
- trvá: 1 946 – 1 958
- charakteristika: - nestabilita vlád
-> jejich časté střídání
- bezmocnost výkonné moci
- přetrvávající inflace
 - účast na úsilí o integraci Evropy
- průběh dekolonizace
- probíhá plánovitě
- zejména na území rovníkové Afriky a Afriky severní
- válka v Indočíně
1 946 – 1 954
- Francie se zde snaží udržet kolonie
- po japonské okupaci sem Francie přivedla své jednotky a došlo k bojům
s komunistickým vietnamských režimem
- Francie je materiálními dodávkami podporována USA, Vietnam podporován Čínou
- boje mají místy partyzánský charakter, protahovaly se a náklady na válku rostly
- francouzské veřejné mínění začalo být proti válce
- 1 956 porážka francouzský vojsk u Dien Bien Phu
-> poté vyklízí Francie definitivně své pozice
- výsledek: - v Indočíně vznikají tři státy
a) Vietnam
- severní je komunistický, jižní demokratický
b) Kambodža
c) Laos
- válka Francie s Alžírskem
-> díky této válce se dostává 4.republika do krize
- Francie o Alžírsko jako svou kolonii nechtěla přijít, ale díky jejím necitlivým
zásahům a i celkově nepříznivé době pro kolonialismus vzniká v Alžírsku
hnutí odporu
- byla vedena mimořádně hanebnými prostředky
- mučení, masakry vraždy civilistů na obou stranách
-> jedná se o málo civilizovaný boj až nesmyslně
krutý
- v samotné Francii vyvolala válka málem až občanskou válku a řešením se ukázal
pouze režim silné ruky
- v souvislosti s potřebou vlády silné ruky dochází k návratu gen.de Gaulla do čela státu
jako francouzského prezidenta v letech 1 958 – 1 969 a vzniku páté francouzské
republiky
- pátá francouzská republika:- vzniká vydáním nové ústavy
- dává prezidentovi do rukou celou výkonnou moc a zavádí tak prezidentský systém
- alžírský problém je vyřešen
- 1 960 se Alžír osamostatňuje, stejně jako další kolonie
- vzniká Francouzské společenství
- společenství Francie a jejích bývalých kolonií, které se postupně
stává pouze formálním, ačkoli má v řadě zemí Francie stále
hospodářský i politický vliv
- 1 963 jsou tyto země přičleněny k EHS
- v 60.letech 20.století dochází k masovým studentským nepokojům
- přidávají se stávky, roste nespokojenost
s prezidentským režimem
- v reakci na to 1 969 definitivně gen.de Gaulle
podává demisi a 1 970 umírá
- nový prezident: - Georges Pompidou
- po válce s levicovými náladami nastává znárodňování bank, dolů, plynáren, energetiky,
velkých firem (př.Renault) a projevují se zde tendence prosazovat plánovité
hospodářství, ačkoli pouze rámcově, protože státní ovlivňování ekonomiky se děje skrze
daně a úvěrovou politiku
- ekonomika je zasažena evropskými i světovými výkyvy
- Francie se účastní evropských ekonomických integračních procesů

NĚMECKO
- svět na Německo pohlíží jako na viníka dvou světových konfliktů
-> díky tomu ztrácí Německo sebevědomí (mimo to že je totálně vyčerpané)
- nakonec pomohl v německém vývoji filozof Jaspers, který klasifikoval německou vinu a tím se mohlo
Německo odrazit a začít budovat nový rozvoj státu
- Německo je dramaticky devastované
- důvod: - kobercovými nálety spojenců na německá města na konci války
- hospodářství je v katastrofálním stavu
- Německo ztrácí území
-> asi 100 000 km2 připadá SSSR a Polsku
- velkým problémem je odsun Němců z neněmeckého území
- jedná se zejména o odsun z Polska, ČSR (asi 3 000 000) a SSSR
-> dohromady bylo odsunuto asi 10 000 000 Němců
- odsunutí Němci se vrací do Německa, kde nemají bydlení, jídlo a jedná se
zejména o dětiny, ženy a staré lidi, protože muži byli ve válce
- díky přísunu dalších Němců bez prostředků do devastovaného státu bez
prostředků, nastává nedostatek bytů, potravin a průmyslových
výrobků a obrovská nezaměstnanost
- Německu pomáhá USA, hned po válce
- UNNRA: - jedná se o distribuci balíčků s pomocí
- balíčky obsahují základní životní potřeby a i jakési bonusy (čokoláda, cukr…)
- tyto balíčky byly distribuovány nejen Německu, ale zejména jemu
- správa Německa: - rozděleno do čtyř okupačních zón (i Berlín)
-> mezi Francii, Británii, USA a SSSR
- špičkový německý orgán: Kontrolní rada
- shromáždění nejvyšších představitelů okupačních zón
- přestože je Německo rozdělené na zóny, již podle předešlých smluv má zůstat jednotné
- ovšem dochází diferenciaci ekonomik
- západní mocnosti (USA, Británie, Francie) mají tendence se spojovat a vzniká tak
nejdříve bizonie a poté trizonie, ale SSSR ekonomiku své zóny směřuje k
socialismu
- 1 948 je v trizonii zavedena nová měnová jednotka - marka
- proto dochází k 1.Berlínské krizi
- SSSR jako reakci na vznik marky izoluje
západní okupační zóny (i v Berlíně) a ta trvá
přes rok a jediná možnost zásobování
západních zón je letecky
- ovšem ani jedna strana nechtěla válku, proto
došlo k „diplomatické“ cestě a 1 949 bylo
Německo rozděleno na NDR a SRN
Německá demokratická republika
= NDR
- vzniká z okupační zóny patřící SSSR
- původně vzniká NDR jako lidově demokratické zřízení, ale později se orientuje na socialismus podle sovětského typu
- dochází k zestátňování výrobních prostředků, omezování demokracie a politických stran
- stává se součástí východního bloku, vojenského paktu Varšavské smlouvy a hospodářského paktu RVHP (Rada
vzájemné hospodářské pomoci)
Spolková republika Německo
= SRN
- vzniká z okupačních zón patřících Francii, Británii, USA (i dané části Berlína)
- buduje demokracii západního typu
-> možnost soukromého vlastnictví výrobních prostředků, tržní ekonomiky, volného politického života
- fašistická strana NSDAP je rozpuštěna
- jedná se o federativní stát
- 10 spolkových zemí a západní Berlín
- 1 957 je připojeno Sársko (předtím pod francouzským dohledem se speciálním statutem)
- politický vývoj: - spolkový sněm a spolkový prezident
- existuje více politických stran, ale profilují se dvě nejsilnější (tak je to dodnes)
- CDU – CSU (CSU připojeno později)
- SpD (německá sociální demokracie)
- vývoj SRN: - 50.léta: - 1 949 vítězí v prvních poválečných volbách CDU
- premiér: - Konrád Adenauer
- uznává německou vinu na obou světových válkách, vrací Německu
sebevědomí a začíná budovat ekonomiku
 - pod jeho vedením dochází k „německému zázraku“
- jedná se o rychlou ekonomickou obnovu
- běží v 50.letech a na přelomu 50. a 60.let
je ekonomika v předválečném stavu
- normalizoval francouzsko-německé vztahy
- začlenil SRN do evropských struktur
- 1 950 vstupuje do NATO
- díky tomu, že Německo dodávalo během Korejské války
mocnostem materiál, čímž posílilo své postavení
- SRN přijímá Marshallův plán
- plán na pomoc USA pro poválečnou obnovu zemí
- USA poskytují finanční injekce ekonomice
- 60.léta: - premiér: - Ludwig Erhard
- pokračuje v linii nastolené K.Adenauerem
- ekonomika je již uzdravena, což dokládají i studentské nepokoje koncem 60.let
- tyto nepokoje mají spojitost se studentskými nepokoji v Británii
a USA
- jedná se zejména o nepokoje na vysokých školách, které mají až
bojovný charakter
- z těchto nepokojů vznikají levicově orientované teroristické
skupiny
- 70.léta: - z levicových skupin a nepokojů v 60.letech vzniká nová politická, levicová strana zelených
-> v polovině 70.let 20.století se dostávají zelení do parlamentu
- 1 973 je SRN přijato do OSN
- 1 973 uzavřena smlouva SRN-ČSR o normalizaci vztahů
- zároveň s touto smlouvou dochází k prohlášení nulity Mnichova 1 938
-> konstatováno, že nároky Německa na československé území
jsou neplatná a ani jedna strana nebude po té druhé
požadovat náhrady
- okolo 1 973 ropná krize
- zasažen svět, tedy i SRN
- krize je vyvolána tím, že OPEC zvedá cenu za barel ropy v souvislosti se
čtvrtou arabsko-izraelskou válkou
- díky této krizi dochází k určité stagnaci ekonomik
-> hospodářská stagnace končí koncem 70.let 20.století
- 80.léta: - v tomto období je výraznou osobností kancléř Helmut Kohl
- 9.11.1 989 dochází ke zbourání berlínské zdi a počátek procesu sjednocování Německa
-> ke sjednocení dochází v souvislosti s rozpadem světové socialistické soustavy
- sjednocování původně přineslo obrovské nadšení, které brzy ochladlo tím, jaké problémy
přineslo (ekonomické, sociální, bylo totiž nutné srovnat dva rozdílné typy ekonomik)