č.

58 VELKÁ ŘÍJNOVÁ SOCIALISTICKÁ REVOLUCE A VZNIK

SOVĚTSKÉHO SVAZU
Rusko do I.světové války:
- Alexandr II.: - nastupuje po smrti Mikuláše I.
- 1 861 ruší nevolnictví v Rusku
-> rolníci se stali osobně svobodnými, ale bez politických práv
- provedl další reformy
- správní: - zavedl zemstva a městské samosprávy
- soudní: - zavedl nezávislé soudy
-> přes tyto reformy zůstalo Rusko samoděržavným státem bez ústavy a občanských svobod
- se situací v Rusku není spokojena opozice, zejména národníci
- národníci: - chodili k mužikům a osobně je přesvědčovali, že je potřeba změna
- prosazovali změnu i cestou revoluce
- za základ společnosti požadovali venkovský lid
- ten byl nevzdělaný a změnu si neuvědomoval
- radikální národníci:- vytvořili teroristickou organizaci Narodnaja volja, které usiluje o vraždu cara
- 1 881 se jim podařila vražda cara Mikuláše II.
- poměry tato vražda pouze utužila
- umírněnější národníci: - G.V.Plechanov
-> později se stal teoretikem ruské sociální demokracie
- ruské politické strany: - sociální demokraté: - vzniká koncem 19.století, kdy s industrializací ruských měst začínají vznikat
dělnická hnutí
- fungují v ilegalitě
- později se strana rozděluje
a) menševici:- zastávají názory západoevropských marxistů
b) bolševici: - zastávají revoluční názory
-> názory marxismu-leninismu, tedy
provedení proletářské revoluce v
Rusku
- vůdce: Vladimir Iljič Uljanov (Lenin)
- další strany vznikají po uvolnění poměrů 1 905 – pravicové i levicové – které mají zastoupení v novém
zastupitelském sboru, tj. duma
- 1 905 se bolševici pokusili o revoluci
- v té době byli poměry zjitřené neúspěšnou Rusko-Japonskou válkou v letech 1 904 – 1 905
- bolševici podnítili dělnické povstání, ale to bylo zmasakrováno a skončilo neúspěchem
-> zmasakrováno 22.1. 1 905, tzv. Krvavá neděle (u Petrohradu zastřeleno 13 osob)
- následek povstání: - perzekuce demokratických i dělnických hnutí
- zatýkání opozice
- to provádí zejména ministerský předseda P.I.Stolypin
- provedeny další nutné reformy
- zavedena již zmíněná duma
- uvolněno podnikání
- zahraniční politika: - neúspěšná Krymská válka
- 1 853 – 1 856
- konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší
- Francie spolu s Británií se postavila na stranu Osmanů a tím Osmané zvítězili
-> nechtěli totiž dopustit posílení vlivu Ruska na Balkáně (Rusko je
totiž velké a západní mocnosti se ho bojí)
- důsledek: - ruský vliv na Balkáně je oslaben
- úspěšné vojenské akce na Kavkaze, ve střední Asii
- při tom se Rusko střetává s britskými zájmy, zejména v Afganistanu a Číně
- 1 904 – 1 905 neúspěšná Rusko-Japonská válka o vliv na Dálném východě
- po vojenských střetech s Japonskem a Brity se Rusko orientuje na spojenectví
s Francií, poté se stmelily i vztahy s Británií (kvůli nebezpečí ze strany
Německa)
-> vzniká tak Trojdohoda (vojenský blok)
Rusko za I.světové války:
- na východní frontě bojují jak Němci s rakousko-uherskými vojáky proti Rusům
-> na kavkazské frontě bojují Rusové ještě proti Turkům
- 1 914 je rakouská armáda neúspěšná v Haliči a Němci jim posílají své jednotky na pomoc
- 1 915 pronikají Němci dále na východ
-> díky průlomu v b.u Gorlice, kterou Němci vyhrávají
- 1 916 se Rusové pokouší vylepšit své pozice
-> v létě 1 916 organizují Rusové Brusilovovu ofenzívu, která Rusům přináší územní zisky a naopak
Rakušanům územní ztráty
- 1 917 dochází v Rusku k březnové, resp. únorové revoluci
-> únorové podle pravoslavného kalendáře
- vedly k ní neudržitelné vnitřní poměry, protože Rusko je hospodářsky devastované
- revoluce smetla z carského trůnu romanovce Mikuláše II., který abdikoval
- po abdikaci Mikuláše II. dochází v Rusku k boji o moc, který vyústil v dvojvládí
a) prozatímní vláda: - premiér: - kníže Lvov, později po něm právník a demokrat Kerenskij
- Kerenskij se vymezuje proti bolševikům, ale jeho postavení je slabé a
nepřináší ani účinná hospodářská opatření
b) sověty dělníků a vojáků: - zastoupeni menševici (umírnění – ruská soc.dem.) a eseři, později
bolševici vedení V.I.Leninem
- Lenin: - chtěl ihned provést socialistickou revoluci dělníků a
rolníků
- žil a pracoval v emigraci (Ženeva), ale díky pomoci
Němců se 1 917 vrací tajně do Ruska a s Trockým
vydává Dubnové teze
- Dubnové teze: - populistický program bolševické
revoluce
- nastolení diktatury proletariátu
(i revolucí)
-> tyto dvě ruská mocenská centra bojují o moc a v listopadu 1 917 dochází k rozhodujícímu
střetu, tedy Velké říjnové socialistické revoluci
- revoluce: = Velká říjnová socialistická revoluce
- podle ruského kalendáře v říjnu, podle našeho v listopadu
- v Petrohradě vypuklo povstání a v noci ze 6.11. na 7.11. 1 917 bolševici a jejich
stoupenci obsadili důležité budovy a posléze i Zimní palác, zatkli ministry
prozatímní vlády a chopili se moci
- V.I.Lenin: - vydává zákony
-> Dekret o míru
-> Dekret o půdě
-> Deklarace práv národů Ruska
- po revoluci stanul v čele první bolševické vlády, tzv. Rada lidových komisařů
- zahajuje velmi krvavý boj za násilné prosazení diktatury proletariátu
-> ve skutečnosti se jedná o prosazování nové a málo početné mocenské elity, která
zastává zájmy pracujících pouze slovy
-> tento boj zahajuje i občanskou válku v Rusku, která končí až 1 922, kdy Lenin
v boji vítězí a vzniká SSSR
- Leninův boj o moc ohrožovala probíhající I.světová válka
- aby se mohl Lenin soustředit pouze na vnitřní poměry Ruska, musel za každou cenu uzavřít mír
- v březnu 1 918 podepisuje Lenin rusko-německý separátní mít, tzv.brest-litevský mír
-> Lenin pro tento separátní mír přijímá mírové podmínky Německa, kdy Rusko ztrácí většinu
západní Ukrajiny, ale pro bolševiky je to nutnost, aby se udrželi u moci v samotném Rusku

České legie v Rusku během I.světové války:

- české legie vznikly ve Francii, Itálii a Rusku díky přeběhlíkům a zajatcům
- na východní frontě existovalo silné přeběhlictví
- důvod: - Češi a Slováci vnímali Rusy jako své slovanské bratry a nechtěli
proti nim bojovat
- na základě povolení ruské armády vznikla 1 917 československá vojenská
jednotka, která ještě 1 917 zapříčinila vítězství ruské armády v b.u
Zborova
 - po bolševickém převratu v listopadu 1 917 se rozhodlo o deportaci
československé jednotky přes Dálný východ do Francie (transsibiřskou
magistrálou do Vladivostoku)
-> k této deportaci došlo 1 918
-> během deportace došlo ke střetu Čechoslováků a bolševiků a
Čechoslováci ovládli téměř na měsíc celou magistrálu, čímž
naše národy zviditelnili a přispěli tím ke vzniku ČSR
-> deportace se protahovala a poslední legionáři odjeli ze Sibiře
až 1 920

Rusko po I.světové válce:

- 1 918 má Lenin dva druhy nepřátel: a) vnitřní nepřátelé
- bělogvardějci: - vedou s bolševiky občanskou válku, která trvá tři roky
b) vnější nepřátelé
- západní mocnosti uspořádaly tři intervenční tažení, kterých se účastnili
vojáci čtrnácti států, ale tažení byla neúspěšná
- politicky je Rusko po I.světové válce izolováno
- důvody izolace: - západní mocnosti berou brest-litevský mír za zradu
- západní mocnosti mají obavy ze socialismu (ten
ohrožuje jejich kapitalismus)
- západní mocnosti chápou režim nastolený Leninem
jako nelegitimní
- Lenin odmítá platit pohledávky, které mělo Rusko
ještě před válkou a odmítá zaplatit i pohledávky
zahraničních zemí za znárodnění jejich podniků
působících na ruském území
- 1 918 – 1 920 intervenční tažení do Ruska (několik)
- jedná se o zásahy mezinárodních jednotek, které se snaží pomoci protikomunistickým silám
v Rusku
-> v Rusku v tomto období probíhá občanská válka, kde proti sobě bojují rudoarmejci (rudí =
komunisté) a bělogvardějci (bílý = demokratičtější síly)
-> 1 922 vyhrává Lenin občanskou válku, tažení jsou neúspěšná a vzniká SSSR
- 1 919 založena Kominterna, tj. Komunistická internacionála v Moskvě
- 1 920 bolševici získávají kontrolu nad téměř celým územím státu
- 1 922 vzniká SSSR
= Sovětský svaz socialistických republik
- formálně autonomní sáty jsou pevně řízeny z Moskvy
- země je hospodářsky zcela zbídačená, pro potřeby války je zaveden tzv. válečný komunismus
- povinností je odvádět veškeré
zemědělské nadprodukty státu
(rekvizice)
- chod podniků je kontrolovaný vojensky
- válečný komunismus vyvolává hladomor a nespokojenost
-> 1 921 dochází ke vzpouře v Krondštatu
- Krondštat je námořní pevnost
- je bolševiky krvavě potlačená
- od této doby je otevřeně zavedena režim jedné strany
- zaveden NEP: = Nová ekonomická politika
- v jejím rámci dochází k částečnému uvolnění poměrů
-> znovuzavedení tržního hospodářství
-> povolení soukromých podniků
-> částečně se do SSSR dostává i zahraniční kapitál
- přes různé problémy se bolševický režim udržel
-> na úkor životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva
-> stát buduje zejména armádu a stranickou byrokracii
- 1 922 dochází k Rapallu
- setkání diplomatických představitelů SSSR a Německa ve Švýcarsku
- dochází k uzavření německo-sovětské smlouvě o přátelství a spolupráci
-> k uzavření této smlouvy dojde díky izolaci jak Německa, tak Ruska, proto se semkli
- riziko této smlouvy je v tom, že spolu spolupracují dva státy se sklon k totalitě
- 1 924 umírá Lenin a nastupuje po něm Josef Vissarionovič Stalin
- v konkurenčním boji odstranil Trockého
- úplně zrušil stranickou demokracii
- byl mnohem tvrdší, než Lenin
- Stalin: - budoval stalinismus, tj. režim úplné osobní moci (diktatura)
- zrušil NEP a vytyčil nové, nereálné hospodářské cíle
-> př. chce dohnat západní mocnosti za 10 let
- postupně odstraňuje všechny odpůrce a konkurenty
-> př. Kameněv, Zinoněv
- v zemědělství provádí násilnou kolektivizaci
- vytváří velké zemědělské celky
- dochází tím k poklesu zemědělské výrobky a vlnám hladomoru
- hospodářství je centrálně plánované pomocí pětiletek
- v průběhu 20.-30.let 20.století je postupně SSSR uznáváno jednotlivými státy de iure (tedy navázáním
diplomatických vztahů)