č.

70 ČSR V LETECH 1 945 – 1 948

- ČSR se díky předešlému vývoji ocitá ve sféře vlivu SSSR
-> i díky česko-sovětské smlouvě z 1 943 mezi Benešem a Stalinem, která je uzavřena v Moskvě
Území ČSR po II.světové válce:
- českoslovenští politici mají zájem obnovit stát v předválečných hranicích
- to se ovšem nezdaří, protože Podkarpatská Rus, původně přislíbená Benešovi, je posléze na základě
zmanipulovaných rezolucí Rusínů připojena k SSSR ještě na jaře 1 944
-> Beneš toto akceptuje
- spory s Polskem o Těšínsko
- Poláci obsadili celé území Těšínska, ale na nátlak SSSR zase tuto část vyklízejí
- důvody nátlaku SSSR na Polsko: - s Polskem má SSSR dlouhodobě problematické vztahy
-> viz.polská emigrační vláda neuznaná SSSR
- snaha ukázat ČSR dobrou vůli a zájem na dobrých vztazích
Otázka národnostních menšin v ČSR:
- mocnosti již dříve vyslovily souhlas s odsunem Němců a Maďarů
-> soužití s Němci se totiž po předešlých zkušenostech zdálo nadále nemožné
- odsun ve dvou fázích
a) divoký odsun
- probíhal do léta 1 945
- doprovázen krutostmi, násilím a likvidacemi odsunovaných
- proběhl i v okolí Litomyšle, př.v Trnávce a Lanškrouně
-> v Trnávce dokonce postříleno asi 20 Němců
b) organizovaný odsun
- v letech 1 946 – 1 947
- jedná se o odsun, který probíhal pod dohledem mezinárodního Červeného kříže
- proběhl regulérně a bez problémů
- touto cestou odsunuto asi 3 000 000 Němců
-> většinou na území válkou rozbitého Německa (SRN)
-> odsun způsobil značné hospodářské potíže
- nedostatek pracovních sil, vylidněné pohraničí
- nejen hospodářsk, ale i politické jako napjaté vztahy s Německem
- Maďaři nakonec jen z části vyměněni za Slováky žijící v Maďarsku
-> byla snaha rozptýlit Maďary po vyprázdněných českých Sudetech, ale to se nezdařilo a Maďaři se vraceli na
svá původní místa
- výsledkem je napjatý vztah i s Maďarskem
Mocenské orgány a politická moc v ČSR:
- 4.4.1 945 vzniká v Košicích první poválečná vláda
- premiér: - Zdeněk Fierlinger (sociální demokracie)
- ministr zahraničí: - Jan Masaryk
- ministr školství a osvěty: - Zdeněk Nejedlý
- ministr obrany: - Ludvík Svoboda
- ministr vnitra: - Václav Nosek
-> vláda vzniká v Košicích, protože ty byly už v dubnu osvobozeny, Praha ještě nikoli
- příslušníci domácího odboje byli z politiky vyloučeni
- Košický vládní program: - zabýval se potrestáním zrádců a kolaborantů, znárodňováním a pozemkovou reformou
- proklamace vzniku Národní fronty
- jakýsi společný základ všech politických stran
- orientovaná na SSSR
- program signalizoval silné levicové zaměření
- ČSR se prezentuje jako lidově demokratická republika
- orgány: - prezident: - reprezentativní
- Národní shromáždění: - zákonodárný sbor, jednokomorový parlament
- funguje v letech 1 945 – 1 968
- vláda: - výkonná moc
- zemské zřízení je zrušeno
- nižšími orgány moci a správy se staly národní výbory
- krajské, okresní, městské, místní
- v nich měli být osoby ze všech příslušných politických stran, ale to
nebývalo dodrženo ve prospěch KSČ
- politické strany: - formovaly se zvlášť na Slovensku a zvlášť v Čechách
- české země: - KSČ: - předseda: - Klement Gottwald
- orientuje se na dělníky a nižší vrstvy a postupně sílí
- sociální demokracie: - předseda: - Zdeněk Fierlinger
- orientace na demokratický socialismus
- volí je část dělnictva
- strana národně sociální: - demokratická strana
- P.Zenkl, Drtina, Krajina
- Česká strana lidová: - znatelný silný katolicismus, postupně slábne
- J.Šrámek
-> obnoveny byly pouze ty strany, které se během existence protektorátu
nezdiskreditovaly spoluprácí s fašisty
- Slovensko: - KSS: - velmi slabá, protože na Slovensku je málo dělníků (jedná se o zemi
zemědělskou, velmi zaostalou)
- Demokratická strana: - nejsilnější slovenská strana
- opírá se o rolnictvo, vychází z katolicismu
-> Národní fronta: - sdružuje všechny politické strany slovenské
- později sdružovala i zájmové organizace
- ROH = Revoluční odborové hnutí
- SČM = Svaz české mládeže
- odstranila na Slovensku soupeření politických stran
- na základě 3 pražských dohod se stává podřízenou pražské
českoslovenké vládě
- problémy s uplatňováním vládní moci: a) v pohraničí
- zde se vyskytují ozbrojené zbytky Němců
- 1 946 – 1 947 se na Slovensku objevují banderovci
-> objevují se i jinde, ale na Slovensku nejvíce
- stoupenci ukrajinské nacionalistické skupiny vedené
Banderou s cílem osamostatnit Ukrajinu
- dle dnešního chápání to vlastně byli teroristé
- na jejich potírání byli posíláni mladí vojáci a četníci, kteří
byli nezkušení a v boji s krutým soupeřem často
zahynuli
b) na Slovensku
- zde existují kompetenční spory s pražskou vládou a orgány působícími
pouze na Slovensku, tedy Slovenskou národní radou a Sborem
pověřenců
-> díky tomu je nerovnoměrné rozdělení orgánů v ČSR
- existuje společná vláda se sídlem v Praze a stejně tak
společný parlament, Slovensko má navíc ještě
Slovenskou národní radu a Sbor pověřenců, Češi nikoli
-> původní pravomoci rady: - mohla dokonce rušit některé
prezidentské výnosy
-> na základě 3 pražských dohod se stává podřízenou pražské
českoslovenké vládě
Hospodářství ČSR po II.světové válce:
- dochází ke znárodňování
- ČSR přistoupilo k velkému a rychlému znárodnění zestátněním, méně cestou družstev
- znárodňován byl majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a to bez náhrady
-> netýkalo se Němců a Maďarů, kteří prokázali svůj antifašistický postoj za války, což ovšem
bylo velmi obtížné
- zbytek byl znárodněn za náhradu cestou tzv.Benešových dekretů
- vznikaly v tzv.dekretálním období
21.7.1 940 – 27.10.1 945
- od uznání prozatímní čs.vlády
v zahraničí do zahájení
činnosti Prozatímního
Národního shromáždění
- rozhodovala o nich vláda jako celek a tehdejší
ministři a Beneš je spolu s nimi podepsal
 - 28.2.1 946 je všechny potvrdilo Prozatímní Národní
shromáždění a prohlásilo je za zákon
- je jich více než 140, ale jen zhruba desetina se týká
českých Němců a Maďarů
- většina zrušena výslovným ustanovením zákonů
z dalších let, ostatní považovány za „vyhaslé“
- znárodnění se týkalo všech bank a peněžních ústavů, klíčového průmyslu a ostatních závodů
s počtem zaměstnanců nad 500
-> jednalo se tedy o 75% veškeré výroby
- dochází k pozemkové reformě
- půda Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů je zabírána bez náhrady
- zabraná půda se rozprodávala po malých částech bezzemkům, deputátníkům, drobným rolníkům
-> to způsobilo pokles zemědělské produkce (navíc půda v pohraničí zůstávala neobdělaná), to
zase způsobilo nedostatek potravin, drahotu, přídělový systém trvá dosti dlouho po válce
asi do 1 953
- zároveň s ní dochází k osidlování pohraničí
- v první vlně přicházejí tzv.zlatokopové, kteří chtějí pouze získat majetek,
ale brzy odcházejí zpět
- osidlování Maďary, které však bylo neúspěšné a v 50.letech Řeky
-> osidlování probíhá ztuha, kvůli tomu, že noví majitelé zde nemají vztah
k místu
- ČSR má zájem o Marshallův plán
- Jan Masaryk jako československý ministr zahraničí je předvolán do Moskvy, kde mu je
přijetí plánu zakázáno
-> kdyby ČSR plán přijalo, pak by zde klesl vliv SSSR a naopak stoupl vliv USA, na čemž
neměl Stalin zájem
- dochází k některým sociálním opatřením vlády
- ta jsou však ve většině populistická, čímž získávají komunisté větší a větší podporu
- dochází k nivelizaci cen, zvyšování mezd nekvalifikovaných, žen a dětí
Politický vývoj ČSR 1 945 – 1 948:
- 1 946 první poválečné volby
- většinu získala v českých zemích KSČ, na Slovensku demokraté
-> komunisté se pokouší demokraty zdiskreditovat
- premiérem se stává Klement Gottwald a komunisté mají převahu
- 1 947 dochází k suchu, neúrodě, nedostatku potravin a zboží
- to vše snižovalo oblibu komunistů, kteří v politice převažovali
-> aby své postavení upevnili, vyhlásili tzv.Hradecký program
- obsahoval další požadavky na znárodňování a
pozemkovou reformu
- nebyl prosazen
-> dále se komunisté pokusili prosadit placení milionářské dávky
- velcí podnikatelé měli platit mimořádně daně
- cílem dávky bylo zničit podnikatele a získat
další peníze pro svou oblibu
- 1 948 se situace vyhrotila
- komunisté zřetelně usilují o mocenský monopol, ve všech resortech protěžují ve vedoucích místech,
v armádě i četnictvu komunisty (aby měli pod kontrolou ozbrojenou moc)
-> nekomunisté ve vládě protestují a nakonec se uchýlí k riskantní akci
- 20.2.1 948 podává 12 nekomunistických ministrů demisi
a doufají, že ji Beneš nepřijme a vznikne tak vládní
krize, která bude řešena novými volbami
- komunisté však pozvali do Prahy lidové milice
(ozbrojená část KSČ) a zorganizovali sjezd
závodních rad a v centru Prahy došlo k masovým
demonstracím za přijetí demisí
- Beneš nakonec podlehl iluzi, že většina národa si přeje
komunisty, demisi podepsal a do vlády se tak legálně
dostávají komunisté, které si Gottwald vybral pro
uprázdněná křesla
- 25.2.1 948 je tak „Vítězný únor“ považován za počátek komunistické totality u nás
-> výsledek „Vítězného únoru“: - Beneš nakonec abdikoval a na podzim téhož roku zemřel v Sezimově Ústí
- Jan Masaryk spáchal sebevraždu nebo byl zavražděn
- nastává masové emigrace demokraticky smýšlejících lidí na západ